Životní pojištění a jeho role při řešení potřeb lidí ve stáří

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra: Bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Finance

Životní pojištění a jeho role při řešení potřeb lidí ve stáří

Autor bakalářské práce: David Žďárský Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph. D. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma “Životní pojištění a jeho role při řešení potřeb lidí ve stáří“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu. V Praze dne……………... podpis

Poděkování: Zde bych chtěl velice poděkovat své vedoucí práce, doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické v Praze, za poskytnuté rady, připomínky a odborné vedení mé bakalářské práce.

Anotace: Pro moji bakalářskou práci jsem si vybral téma, které popisuje roli životního pojištění při zabezpečení finančních prostředků obyvatelstva na stáří. První část je věnována důchodovému systému ČR, především popsání produktů, které může veřejnost využít při řešení finanční stránky jejich postproduktivního věku. V další části jsem se již zaměřil na životní pojištění, jeho podstatu, ekonomický význam, jednotlivé druhy životního pojištění, existující připojištění a daňové výhody. V této části byly také vysvětleny termíny technická úroková míra či dynamizace. Pro představu o významnosti životního pojištění v ČR jsem přiblížil i aktuální stav na našem trhu. Závěrem práce je simulace produktů životního pojištění s důrazem na hodnotu spořící složky v důchodovém věku. K porovnání výkonnosti spořící složky byla vypracována i kalkulace doplňkového penzijního spoření. Součástí této závěrečné kapitoly je také vyhodnocení nasimulovaných kalkulací.

-4-

Obsah 1.

Úvod.......................................................................................................................... - 7 -

2.

Způsoby zabezpečení potřeb na stáří .......................................................................... - 8 2.1

Sociální pojištění ................................................................................................. - 8 -

2.1.1 2.2

Soukromé pojištění .............................................................................................. - 9 -

2.2.1

Životní pojištění ........................................................................................... - 9 -

2.2.2

Důchodové spoření ..................................................................................... - 10 -

2.2.3

Doplňkové penzijní spoření ........................................................................ - 10 -

2.3 3.

Spoření .............................................................................................................. - 10 -

Životní pojištění....................................................................................................... - 11 3.1

Podstata životního pojištění ............................................................................... - 11 -

3.2

Ekonomický význam životního pojištění ........................................................... - 12 -

3.3

Druhy životního pojištění .................................................................................. - 13 -

3.3.1

Pojištění pro případ smrti ........................................................................... - 13 -

3.3.2

Pojištění pro případ dožití........................................................................... - 14 -

3.3.3

Smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití............................................ - 15 -

3.4

Připojištění ........................................................................................................ - 17 -

3.5

Problematika zhodnocení u životního pojištění .................................................. - 18 -

3.5.1

Technická úroková míra ............................................................................. - 18 -

3.5.2

Podíly na výnosech..................................................................................... - 19 -

3.5.3

Dynamizace životního pojištění .................................................................. - 19 -

3.6

Daňové zvýhodnění životního pojištění ............................................................. - 20 -

3.6.1 3.7 4.

Důchodové pojištění ..................................................................................... - 8 -

Podmínky uznání daňových odpočtů .......................................................... - 20 -

Shrnutí .............................................................................................................. - 21 -

Pojistný trh ČR ........................................................................................................ - 22 4.1

Pojišťovny na českém trhu................................................................................. - 22 -5-

5.

4.2

Aktuální stav trhu životního pojištění ................................................................ - 23 -

4.3

Aktuální stav jednotlivých druhů životního pojištění ......................................... - 24 -

Modelová simulace zabezpečení na stáří .................................................................. - 26 5.1

Vlastnosti modelování ....................................................................................... - 26 -

5.2

Důchodové ŽP................................................................................................... - 26 -

5.3

Kapitálové ŽP ................................................................................................... - 27 -

5.4

Investiční ŽP ..................................................................................................... - 28 -

5.5

Doplňkové penzijní spoření ............................................................................... - 30 -

5.6

Důchodové spoření ............................................................................................ - 31 -

6.

Srovnání produktů ................................................................................................... - 32 -

7.

Závěr ....................................................................................................................... - 34 -

8.

Seznam použité literatury a pramenů........................................................................ - 36 -

9.

Přílohy ..................................................................................................................... - 38 -

-6-

1. Úvod Jednou z tendencí, která se v naší společnosti poslední dobou prosazuje, je větší zaměření na zabezpečení vlastní osoby v průběhu produktivního věku a na stáří. Není to tak dávno, co média byla plná nové důchodové reformy, ať již před ní či po jejím uvedení v platnost. Mezi veřejností se stalo téma zabezpečení na stáří jedním z hlavních témat diskusí, přestože jsme my - občani ČR - považováni za populaci, která spoléhá v této důležité existenční otázce jenom na státní důchod. Hlasité upozorňování a medializování mě přimělo ke zvolení tohoto tématu s myšlenkou nejen prohloubit své znalosti, ale také se přesvědčit o pravdivosti napsaných článků. V České republice stále převládá názor, chcete-li odpor, ke slovu pojištění. Lidé mají pocit, že jen pořád platí a nic zpátky se jim nevrací. Tato situace se stává ještě horší, pokud člověku nabídnete možnost spořit si přes pojistný produkt. Životní pojištění totiž představuje pro občana nejednoduché rozhodnutí na delší časové období. Pokud dojde ke sjednání tohoto pojistného produktu, občan tím vkládá důvěru v danou pojišťovnu, národní hospodářství či globální ekonomiku. Přesto je možné, v rámci životního pojištění, s pomocí spořící složky, naspořit pojištěnému finanční prostředky do budoucna. Cílem této práce je poskytnout základní údaje k jednotlivým druhům životního pojištění, jejich výhodách či nevýhodách a také vysvětlit problematiku některých používaných výrazů. Dále pak ukázat, které životní pojištění dokáže naspořit nejvyšší částku do důchodu, a která životní pojištění jsou vhodná pro různé typy klientů podle přístupu k riziku. Toto porovnání bude provedeno u jednotlivých životních pojištění, která jsou k zabezpečení na důchod vhodná. Jelikož je životní pojištění považováno za doplněk III. pilíře státního důchodového systému, byla provedena i kalkulace doplňkového penzijního spoření. Toto spoření je součástí zmíněného III. pilíře, a vymodelovaná kalkulace nám bude sloužit k porovnání konkurenceschopnosti a výhodnosti spořící složky životního pojištění. Práce bude doplněna také o aktuální stav trhu životního pojištění v ČR.

-7-

2. Způsoby zabezpečení potřeb na stáří Pokud bychom se zamysleli nad možnostmi, jak si ve svém produktivním věku zajistit finanční prostředky na období, kdy již nebudeme schopni vykonávat pracovní činnosti naplno, určitě by každého z nás napadlo mnoho variant. Obecně jsou všechny možnosti zařazeny ve dvou skupinách zabezpečení, a to v zabezpečení sociálním a v zabezpečení soukromým. Hlavním rozdílem je zde povinnost daná zákonem, která se uplatňuje u sociálního zabezpečení. Přestože každá skupina má své vlastní charakteristiky a metody, obě skupiny se navzájem doplňují a ovlivňují. Proto nelze jejich problematiku jednoduše separovat.1 Rozdělení obou skupin je několikačlenné a týká se problematiky všech možných rizik, která mohou během života jedince nastat, např. nemoc, ztráta zaměstnání, úmrtí živitele. Jelikož tato práce je zaměřena výhradně na zajištění potřeb v postproduktivním věku jedince, jsou pro nás důležité možnosti z těchto tří kategorií - sociální pojištění, soukromé pojištění a spoření. 2

2.1 Sociální pojištění Sociálním pojištěním jsou pojištění, kde občan svou činností sám sebe povinně zajišťuje pro případ budoucí pojistné události. Důležité je zde slovo povinně, jelikož tato pojištění jsou dána ze zákona a každý z nás je musí platit. Důvodem této povinnosti je podceňování některých rizik ze strany obyvatelstva. V zákoně jsou nastaveny všechny důležité parametry, ať už jde o podmínky vzniku pojistné události, výše náhrad, okruhu povinných plátců, velikosti pojistného a další. 3 V této kategorii se zabezpečením na důchod zabývá důchodové pojištění (viz. 2.1.1).

2.1.1 Důchodové pojištění Systém důchodového pojištění chrání pojištěnce v případě ztráty příjmu důsledkem stáří, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo úmrtím živitele. Z tohoto systému jsou poskytovány následující dávky: 

Starobní důchod

1

VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, s. 50. Tamtéž, s. 50. 3 HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví, s. 23, 24. 2

-8-



Invalidní důchod (částečný, plný)



Pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký, sirotčí)

Na starobní důchod má pojištěnec nárok po dosáhnutí důchodového věku, popřípadě při předčasném odchodu do důchodu podle podmínek uvedených v zákoně. Invalidní důchod je vyplácen při poklesnutí schopností pojištěnce vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Podle míry poškození je vyplácen invalidní důchod částečný nebo plný. Při částečném invalidním důchodu musí být splněna podmínka snížení schopnosti vykonávat výdělečnou činnost nejméně o 33%, u plného invalidního důchodu je nejnižší možnou hranicí k výplatě 66%. Pozůstalostní důchod vdovský (vdovecký) je vyplácen oprávněné osobě při úmrtí manžele či manželky, který(á) ke dni úmrtí využíval(a) starobní či invalidní důchod. Sirotčí důchod je vyplácen dítěti, kterému umřel rodič, na kterém bylo toto dítě finančně závislé.4

2.2 Soukromé pojištění Oproti sociálnímu pojištění je soukromé pojištění typickým tržním produktem. Stát zde nehraje roli vymahače, protože soukromé pojištění není povinné, avšak pouze reguluje trh s produkty soukromého pojištění. Hlavním principem v oblasti soukromého pojištění je princip ekvivalence, kdy cena pojištění odpovídá riziku, kterému subjekt čelí. 5 Opět existuje několik desítek druhů pojištění v různých kategoriích. Ovšem pro nás, při zkoumání zabezpečení do stáří, jsou důležité pouze tři produkty – životní pojištění, důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření.

2.2.1 Životní pojištění Životní pojištění je téma celé této práce, a proto bude detailně rozebráno v další kapitole.

4 5

HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví, s. 25. VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, s. 55, 57.

-9-

2.2.2 Důchodové spoření Při penzijní reformě vznikl na začátku roku 2013 nový finanční produkt, tzv. důchodové spoření. Toto spoření je označováno jako druhý pilíř důchodového systému v ČR. Důchodové spoření je čistě kapitálovým produktem, kde pracující má možnost odvádět 3% své hrubé mzdy, které by normálně odvedl jako sociální pojištění, do penzijních společností. Tato společnost jim založí jejich vlastní účet, kam částku připíše, a dále přidá pracující ještě další 2% z hrubé mzdy. Po dosažení důchodového věku jsou tyto finanční prostředky vypláceny v různých důchodových dávkách. 6

2.2.3 Doplňkové penzijní spoření Toto spoření je od roku 2013 nástupcem známého penzijního připojištění pro nové klienty. Je to produkt třetího pilíře důchodového systému, kde je možné získat státní příspěvek v určité výši podle vložené měsíční částky. Naspořené finanční prostředky jsou vypláceny opět v různých důchodových dávkách. 7

2.3 Spoření Oproti sociálnímu a soukromému pojištění je u spoření v explicitní podobě jedna velká odlišnost. Spoření totiž zabezpečuje pouze riziko stáří, avšak další sociální riziko, jako např. riziko invalidity, zabezpečit nedokáže. Pokud se jedná o podobu implicitní, tu najdeme samozřejmě u důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, ale zásadní význam má u životního pojištění se spořící složkou. Za další slabinu se považuje tržní riziko a možnost nepokrytí inflace, tudíž znehodnocení úspor. 8

6

Důchodové spoření [online]. Doplňkové penzijní spoření [online]. 8 VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, s. 51,52. 7

- 10 -

3. Životní pojištění Jak již bylo zmíněno dříve, jednou z možností, jak si zajistit spokojené a důstojné stáří, je i životní pojištění. Pojem životního pojištění v sobě zahrnuje celou řadu pojistných produktů s různými charakteristikami.

3.1 Podstata životního pojištění Název životní pojištění pochází z doby jeho počátků, kdy tento produkt byl pojištěním pro případ smrti. Postupem času se přidalo i pojištění pro případ dožití určitého věku, čímž byla pokryta obě základní životní rizika. Dnes již na pojistném trhu existuje mnoho druhů životního pojištění, kde se můžeme zabezpečit proti následkům různých rizik, ať už životních (pojištění smrti a dožití), tak i neživotních (pojištění úrazu, nemoci apod.). Pokud však není předmětem pojistné smlouvy alespoň jedno z rizik životních, nelze toto pojištění považovat za druh životního pojištění. 9 Z pojistného hlediska existenci životního pojištění umožňuje náhodnost načasování smrti. Přestože víme, že smrt nastane a tudíž zde pojistná událost není náhodná, náhodnou složkou je však to, že není jasné, kdy k úmrtí dojde. Podstatou životního pojištění tak není zamezení nahodilé události, ale zlehčení finanční situace, pokud tato událost nastane. Pokud však pojištěný nemá zájem o zabezpečení sebe či svého okolí, chybí zde pojistný zájem, bez kterého je sjednání životního pojištění nerealizovatelné. 10 Časem se životní pojištění vyvinulo v klasický produkt dnešní doby, kde za jeho největší přednost je považováno možnost zkombinovat spoření s pojištěním, tzv. pojištění smrti a dožití. 11

9

HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví, s. 102. KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 9. 11 Tamtéž, s. 10. 10

- 11 -

3.2 Ekonomický význam životního pojištění Kromě hlavního významu, kterým je zabezpečení jednotlivce, rodiny, příbuzných, má životní pojištění svým charakterem dopad i společenský a národohospodářský. Mezi hlavní příznivé důsledky životního pojištění pro společnost a stát řadíme 12: 

tlumení inflace



výhodné financování investic



doplněk státního důchodového pojištění



přínosy pro státní rozpočet

Tlumení inflace Jelikož je životní pojištění pojištěním dlouhodobým (pojistná ochrana je obvykle delší než 10let), klient při placení pojistného odkládá svojí nynější spotřebu do budoucna. Výsledným efektem odložení této spotřeby je tlumení inflační křivky. 13 Výhodné financování investic Pojišťovna, která dostává pojistné výměnou za pojistnou ochranu, ukládá a kumuluje podstatnou část tohoto pojistného ve svých technických rezervách jako rezervu na pojistná plnění. Jelikož životní pojištění je dlouhodobým pojištěním, tyto technické rezervy jsou pro pojišťovnu zdrojem aktiv, které investuje do různých finančních instrumentů (státní dluhopisy, akcie apod.) nebo umisťuje do bank v podobě termínovaných vkladů. Tímto pojišťovna zajišťuje nejen zhodnocení technických rezerv, ale zároveň spolufinancuje kapitálový trh a podporuje likviditu bank. 14 Doplněk státního důchodového pojištění Základem zabezpečení na stáří je důchodový systém (viz 2.1). Produkty soukromého životního pojištění umožňují vhodně doplnit zabezpečení od státu soukromým sektorem, ať už pojištěním sociálních rizik, tak naspořením finančních prostředků na důchodový věk.15

12

KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 10. HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví, s. 102. 14 Tamtéž 15 KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 10. 13

- 12 -

Přínosy pro státní rozpočet Stát zde inkasuje finanční prostředky při zdanění zisků pojišťoven a také z určitých pojistných plnění, kde je přítomna tzv. srážková daň. Tyto dva příjmy zdůvodňují, proč se vyspělé státy zajímají o rozvoj životního pojištění, a také proč jej podporují např. formou daňových výhod (kap. 3.6).16

3.3 Druhy životního pojištění Přestože se v životním pojištění vyskytují pouze krytí dvou rizik, existuje několik možných kombinací těchto rizik, ke kterým se navíc přidávají další možná připojištění (kap. 3.4), což má za důsledek několik druhů a podob životního pojištění. Nejčastějším základním dělením životního pojištění je podle rizika, které se v rámci daného životního pojištění pojišťuje17: 

pojištění pro případ smrti



pojištění pro případ dožití



smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití

3.3.1 Pojištění pro případ smrti Toto pojištění, často nazývané také jako rizikové životní pojištění, kryje pouze riziko úmrtí. Účelem pojistníka je zde zabezpečit své pozůstalé, které uvede ve smlouvě (obmyšlené osoby). Podle délky sjednané pojistné doby se rozlišuje na dočasné a trvalé pojištění pro případ smrti.18

3.3.1.1 Dočasné pojištění pro případ smrti Tento druh pojištění je platný pouze po určitou pojistnou dobu, která je při sjednání nastavena. Pokud dojde k pojistné události po pojistné době, nebo k pojistné události v dané pojistné době nedojde vůbec, žádné pojistné plnění není vyplaceno. Největší využití má tento produkt při zabezpečení čerpání úvěrů a půjček. Zde se jako pojistná

16

HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví, s. 103. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění, s. 67. 18 Tamtéž 17

- 13 -

částka uvádí výše závazku vůči dané instituci. Kromě pevně sjednané pojistné částky se zde může vyskytnout také dočasné úvěrové pojištění s klesající pojistnou částkou (odpovídající klesajícímu závazku v průběhu let).19

3.3.1.2 Trvalé pojištění pro případ smrti Při trvalém pojištění pro případ smrti je pojistné plnění vypláceno vždy. Často jsou však nastaveny horní hranice na placení pojistného a výplatu pojistného plnění. V reálném životě například pojistník platí pojistné do 65 let, a pojištěn je do 85 let svého věku. Jelikož se většinou využívá metody konstantního pojistného po celou dobu pojištění, a zároveň pravděpodobnost úmrtí s přibývajícím věkem roste, pojistné v prvních letech pojištění je vyšší a neodpovídá riziku smrti v daném věku. Pojišťovna v těchto letech z daného pojistného vytváří rezervu. Tuto rezervu naopak pojišťovna využívá v druhé části pojištění, kdy pojistné je nižší než riziko smrti. 20

3.3.2 Pojištění pro případ dožití Nejjednodušší forma pojištění pro případ dožití je obdobou spoření, kde se tvoří pouze úspory. Jelikož mezi spořením a životním pojištění jsou určité rozdíly, např. u životního pojištění jsou sankce při neplacení pojistného, uplatnění pojištění v této základní formě není časté. Využívanější jsou jeho odvozené druhy, a to důchodové pojištění a termínové (věnové) pojištění. Jelikož toto pojištění tvoří úspory, lze jej nazvat také kapitálovým pojištěním. 21

3.3.2.1 Důchodové pojištění Toto pojištění zaručuje pojištěnému, který se dožil sjednaného věku, postupné vyplácení pojistné částky (důchodu), a to po sjednanou dobu nebo do úmrtí pojištěného. Jde tedy o výplatu jakéhosi základního důchodu, tedy o obdobu starobního důchodu ze sociálního pojištění (viz 2.1.1). K základnímu důchodu lze také sjednat vyplacení důchodu pozůstalostního (výplata obmyšlené osobě po smrti pojištěného) nebo důchodu dočasného (výplata v případě plné invalidity pojištěného). Často je krytí rizika dožití

19

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění, s. 67. Tamtéž, s. 68. 21 Tamtéž, s. 68. 20

- 14 -

rozšiřováno také o krytí smrti, a proto by bylo vhodnější v těchto případech označit pojištění za smíšené (viz 3.3.3).22

3.3.2.2 Termínové (věnové) pojištění Zde jde o pojištění, které je sjednáváno na dožití osoby na nás finančně závislé, nejčastěji dítěte. Pojistné plnění se vyplácí po dožití pojištěné osoby sjednaného věku. Lze sjednat výplatu v podobě jednorázového plnění nebo postupně vypláceného důchodu. Jelikož toto pojištění je určeno výhradně k pojištění mládeže, obvykle jsou k riziku dožití přidány další rizika. Nejčastěji se jedná o riziko úmrtí jednoho nebo obou rodičů, zabezpečení při invaliditě rodiče (rodičů), popř. vrácení pojistného v případě úmrtí dítěte.23

3.3.3 Smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití Smíšené pojištění je nejdůležitějším a nejvíce využívaným životním pojištěním. Hlavní výhodou oproti rizikovému životnímu pojištění je, že pojistná částka je zde vyplácena vždy. Toto pojištění nabízí nejširší pojistnou ochranu, jelikož zabezpečuje rodinu pro případ úmrtí pojištěného, a zároveň zabezpečuje pojištěného pro případ dožití daného věku. Další výhodou je široká nabídka možných připojištění, které pojišťovny k tomuto pojištění nabízejí. Aby bylo smíšené pojištění pro veřejnost ještě atraktivnější, rozhodly se některé pojišťovny přidávat k naspořeným prostředkům podíly z vlastních přebytků, což činí produkt odolnější proti inflaci. Toto pojištění také obsahuje spořící složku, a proto je často nazýváno jako druh kapitálového životního pojištění. Nejznámějším pojištěním v kategorii smíšeného životního pojištění se uvádí investiční pojištění, dále své oblíbenosti dosáhlo, především v USA a Velké Británii, také pojištění univerzální. 24

3.3.3.1 Univerzální životní pojištění Univerzálním životním pojištěním jsou označována pojištění, kdy pojištěný má svůj individuální účet, na kterém se shromažďují prostředky z placeného pojistného. Pojišťovna klientovi z něj zároveň strhává poplatky za správu účtu a pojištění. Zůstatek účtu je pojišťovnou investován, tedy zhodnocován na finančních trzích. Jako 22

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění, s. 68. Tamtéž, s. 69, 70. 24 KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 40. 23

- 15 -

nejdůležitější vlastností je veliká flexibilita tohoto pojištění, kdy klient může v průběhu pojištění měnit většinu parametrů smlouvy (pojistná doba, pojistné, poměr pojištění a spoření atd.). Varianty univerzálního pojištění se rozchází především podle způsobu investování. 25 V ČR se používá produkt, kde pojišťovna garantuje minimální výnos spoření, a zároveň přidává ročně i podíly ze svých výnosů. Je zřejmé, že tento produkt je určen spíše pro konzervativní jedince, kteří neradi nesou riziko investice. Minimálním výnos je daný technickou úrokovou mírou (viz 3.5.1), kterou reguluje ČNB. Jelikož produkt je konzervativní, výnos zde nepatří k nejvyšším. Na druhou stranu je garantován pojišťovnou, a proto má klient určitou jistotu kladného zhodnocení. 26

3.3.3.2 Investiční životní pojištění Už z názvu je patrné, že u tohoto pojištění hrají velkou roli investice. Přesněji lze popsat pojištění tak, že při placení pojistného se část, která jde do spořící složky, investuje podle klientova přání. To je velký rozdíl, jelikož u předchozích druhů kapitálového životního pojištění se část pojistného stala technickou rezervou, kterou už investovala samotná pojišťovna a klient neměl možnost její strategii ovlivnit. Zde si klient může vybrat svojí vlastní investiční strategii (resp. fond, kam by chtěl investovat) a také určí poměr pojistného, který bude investován. Tímto dochází rovnou k určení poměru mezi spořením a pojištěním, resp. určením pojistných částek pro pojištění. Strategii lze také v průběhu pojištění měnit a podíly v jednotlivých fondech přesouvat. To je často důvod, proč investiční životní pojištění nabízí vyšší možnost zhodnocení než ostatní kapitálová životní pojištění. Možnost určení strategie investování je tedy velkou výhodou, avšak může být i nevýhodou. Při zvolení špatné strategie nese klient riziko své investice, což může mít za následek i negativní zhodnocení vložených prostředků.27

25

VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, s. 375. Tamtéž 27 KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 41, 42, 43. 26

- 16 -

3.4 Připojištění Jak již bylo zmíněno (viz 3.1), k základním životním rizikům se u životního pojištění může klient dále připojistit oproti dalším rizikům, která mají neživotní charakter, avšak řadí se do tzv. sociálních rizik. Celkově jsou níže uvedená připojištění velmi často využívaná, především kvůli nízké ceně při sjednání s životním pojištěním, v porovnání se sjednáním samotnou cestou.

Připojištění se na trhu v názvech dosti rozcházejí.

Avšak jde především o rizika spojená se čtyřmi oblastmi28: 

úrazu



invalidity



vážných chorob



dlouhodobé péče

Úrazová připojištění obvykle zahrnují pojištění pro případ smrti následkem úrazu, trvalé invalidity též následkem úrazu a často je možnost si sjednat i denní odškodné při úrazovém poranění. Tyto připojištění je možné sjednat k většině kapitálových pojištění. 29 Připojištění invalidity představuje především zproštění od placení pojistného, pokud pojištěnému byla invalidita uznána. Pojištění pak pokračuje nadále až do ukončení pojistné doby a klient má stále nárok na všechna plnění z pojistné smlouvy. U důchodových pojištění dochází k rozsáhlejšímu plnění, formou tzv. dočasného důchodu. Kromě zproštění od placení pojistného tedy pojištěný dostává i dočasný důchod ve sjednané výši. Zde je velká výhoda oproti spoření (kap. 2.3), jelikož z pojištění je při této situaci stále možné dále akumulovat finanční prostředky do důchodu.30 Připojištění vážných chorob pomáhá pojištěnému pokrýt náklady vzniklé závažným onemocněním, pokud je toho onemocnění uvedeno na seznamu vážných chorob. Pokud tato situace nastane, je vyplacena sjednaná pojistná částka a připojištění tím zaniká. 31

28

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění, s. 70. KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 48. 30 Tamtéž, s. 47. 31 Tamtéž, s. 50. 29

- 17 -

Dlouhodobou péčí se zde rozumí ztráta schopnosti starat se o sebe sama. Připojištěním lze pokrýt zvýšené náklady s tím spojené nebo i pobyty v léčebnách. Toto připojištění se vyskytuje spíše sporadicky. 32

3.5 Problematika zhodnocení u životního pojištění Jelikož se pohybujeme v oblasti pojištění, kde hlavní roli hraje náhodná složka, nelze používat stejné principy zhodnocení jako u bankovních institucí. Přispívá k tomu také i dlouhá pojistná doba, během které se může inflace a národní hospodářství hodně změnit. Vzhledem k tomu byl vymyšlen níže uvedený systém, který využívá technickou úrokovou míru, podíly na výnosech a dynamizaci životního pojištění.

3.5.1 Technická úroková míra S touto úrokovou mírou se lze setkat pouze v pojišťovnictví. Technická úroková míra je úrokovou mírou, která představuje odhad výnosu pojišťovny z rezerv pojistného od klientů. Její stanovení je však velmi komplikované. Pojistní matematici se její pomocí snaží odhadnout průběh finančních trhů, kam pojišťovna investuje, na několik let dopředu. Proto je technická úroková míra považována za nástroj zásady opatrnosti, jelikož udává nejnižší reálné zhodnocení aktiv pojišťovny. Při kalkulacích pojistného a porovnávání s bankovním sektorem, se vlivem nízké technické úrokové míry stávají pojišťovny nekonkurenceschopní. Aby svojí pozici zlepšily, přidávají svým klientům bonusy, tzv. podíly na výnosech (viz 3.5.2). Důležité je podotknout, že technická úroková míra není konečná míra zhodnocení. Míra zhodnocení je nižší, protože z účtu klienta budou strhnuty poplatky za správu pojištění. 33 Výše technické úrokové míry je regulována v ČR Českou národní bankou. Ta udává formou svých úředních sdělení maximální výši technické úrokové míry. Na následujícím obrázku (obr. 1) je možné vidět změny technické úrokové míry od roku 2000 do roku 2013.

32 33

KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 50 Tamtéž, s. 29.

- 18 -

Zdroj: Česká národní banka Obr. 1: Vývoj technické úrokové míry v ČR

3.5.2 Podíly na výnosech V předchozím odstavci bylo zmíněno, že pojišťovny používají tzv. podíly na výnosech. Tyto výnosy vznikají, pokud technická úroková míra je nižší než reálné zhodnocení aktiv pojišťovny na peněžním či kapitálovém trhu. Často k tomu dochází při vysoké inflaci. V tuto dobu mají banky výhodu, protože dokáží pružněji reagovat na změnu trhů, a tím získat i více klientů na lepší zhodnocení. Pojišťovna tuto nevýhodu řeší rozdělením svých výnosů z aktiv mezi jednotlivá pojištění. Tím se zvýší zhodnocení spořící složky klienta nad hranici technické úrokové míry. 34

3.5.3 Dynamizace životního pojištění Vlivem inflace se pojistné částky, pojistná plnění i placené pojistné znehodnocuje. To může mít za důsledek podpojištění, kdy po několika letech se dříve pojištění na míru změní v pojištění nedostačující, jak z pohledu klienta, tak z pohledu pojišťovny. Pro pojišťovnu se znehodnocují především rezervy, které má disponibilně uložené na pojistná plnění. Pro klienta se znehodnocuje pojistná ochrana, kterou si dříve sjednal. Řešením proti tomuto znehodnocení je dynamizace životního pojištění. V rámci této služby nabízí pojišťovna klientovi každoroční zvyšování pojistného a pojistných částek daným procentem. Toto procento může být sjednáno na určité hranici s možností 34

KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 35, 36.

- 19 -

pozdější změny, anebo lze zvolit možnost zvyšování částek o odpovídající procento inflace daného roku.35

3.6 Daňové zvýhodnění životního pojištění V předešlých řádcích jsme si kromě jiných informací ukázali i ekonomický význam životního pojištění (viz 3.2.). Vzhledem k pozitivním vlivům na národní hospodářství se snaží stát udělat životní pojištění pro veřejnost ještě zajímavější, výhodnější. V ČR se ministerstvo financí rozhodlo použít možnost daňových odpočtů, které klientům mohou ušetřit nemalé peníze v daňových přiznáních. Tyto odpočty jsou možné však jen u životních pojištění se spořením na stáří. Důvodem je nejen odklad spotřeby do budoucnosti, ale také stimulace veřejnosti k řešení zabezpečení na stáří vlastní cestou, ne pouze pomocí sociálního pojištění státu.

3.6.1 Podmínky uznání daňových odpočtů Stát vymezil, v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, několik podmínek k uznání snížení základu daně o zaplacené roční pojistné na životní pojištění. Jedná se o tyto podmínky36: 

životní pojištění obsahuje spořící složku, tzn. odpočty lze použít pouze pro smíšené životní pojištění a pojištění pro případ dožití



výplata spořící části životního pojištění je sjednána nejdříve 60 měsíců po uzavření smlouvy a současně nejdříve po uplynutí 60 let věku pojištěného



při sjednání pevné pojistné částky pro případ dožití, je tato částka minimálně 40 000 Kč při pojistné době 5-15 let, pro pojištění s pojistnou dobou nad 15 let minimálně 70 000 Kč



poplatník pojistného a pojištěný je jednou osobou



maximální částka, kterou si pojištěný může pojištěný odečíst za rok, je 12 000 Kč. V případě více životních pojištění se pojistné sčítají a nesmí překročit tuto hranici



v případě, že pojistné platí za pojištěného zaměstnavatel, může si i on odečíst toto pojistné ze základu daně, a to až do výše 30 000 Kč za rok. Tato částka je

35 36

KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění, s. 36. Zákon 586/1992 o daních z příjmu, s. 45.

- 20 -

maximální a započítávají se do ní i příspěvky zaměstnavatele svému zaměstnanci na penzijní připojištění37

3.7 Shrnutí V celé této kapitole bylo detailněji vysvětleno vše o produktu životního pojištění. Při snaze o základní přiblížení životního pojištění je důležité připomenout, že se jedná o pojistný produkt, která lze využívat v zásadě dvěma způsoby. Prvním využitím je formou čistě rizikového pojištění. Zde se veřejnost může zabezpečit pro případ smrti, v rámci připojištění dále i pro případ úrazu, invalidity, vážných chorob a dlouhodobé péče (viz. 3.4). Oproti druhému způsobu je rizikové životní pojištění levnější, avšak postrádá možnost zabezpečení finančních prostředků na postproduktivní věk. Druhou, nejvíce využívanou formou je životní pojištění se spořící složkou, tzv. kapitálové životní pojištění. Do této kategorie patří produkty, které zabezpečují pro případ dožití (viz 3.3.2), a také pro případ smrti a dožití (viz 3.3.3). Samozřejmě i zde je možné využít připojištění neživotního charakteru. Přítomnost spořící složky implikuje u tohoto produktu dvě věci. Nejen že je možné si během produktivního věku zabezpečit finance na věk důchodový, ale veřejnost má možnost využít také daňových výhod (viz 3.6), které stanovil stát v rámci podpory životního pojištění jako doplňujícího produktu k důchodovému systému.

37

Zákon 586/1992 o daních z příjmu, s. 24.

- 21 -

4. Pojistný trh ČR Při snaze popsání pojistného trhu ČR je důležité zvolit správný zdroj dat. Důvodem je existence České asociace pojišťoven, tzv. ČAP. V jejích výročních zprávách lze najít velké množství důležitých dat, avšak tyto data jsou platná pouze pro pojišťovny, které jsou členy ČAP, a tedy nevypovídají o celém pojistnému trhu ČR. Abychom pokryli celé pojistné spektrum, bylo čerpáno z dat České národní banky. Ta provádí dohled nad celým pojistným trhem, a tak i data z výročních zpráv a další zdrojů ČNB jsou dostatečně relevantní. Veškeré podrobnější tabulky jsou uvedeny v seznamu příloh (Příloha A, B).38

4.1 Pojišťovny na českém trhu Podle údajů České národní banky se na českém pojistném trhu můžeme setkat s celkem 51 pojišťovnami, ať už jsou to pojišťovny tuzemské či pobočky zahraničních pojišťoven. Vzhledem k zájmu o údaje k životnímu pojištění, je pro veřejnost dobrým znamením, že při sjednání životní pojištění můžeme vybírat mezi nabídkami od 20 pojišťoven (životní a smíšené pojišťovny). Při pohledu do minulosti došlo od roku 2010 k poklesu počtu čistě životních pojišťoven ze 7 na 5. 39 Detailnější tabulku s daty o pojišťovnách na českém trhu je v příloze A. Tabulka 1: Pojišťovny na českém trhu

Pojišťovny celkem životní pojišťovny neživotní pojišťovny smíšené pojišťovny Zdroj: Česká národní banka

31.12.2010 52 7 30 15

31.12.2011 53 7 31 15

31.12.2012 52 6 31 15

31.03.2013 51 5 31 15

30.06.2013 51 5 31 15

Nejvýznamnějšími pojišťovnami na českém pojistném trhu jsou k 31.12.201240: Tabulka 2: Nejvýznamnější životní pojišťovny v ČR

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Česká pojišťovna Kooperativa Pojišťovna ČS ING pojišťovna ČSOB pojišťovna

Předepsané pojistné (tis. Kč) 10 944 627 6 260 176 5 729 351 4 960 953 3 459 775

Zdroj: Výroční zpráva České asociace pojistitelů, vlastní výpočty 38

Pojistné ukazatele [online]. Tamtéž 40 Individuální ukazatele členů ČAP [online]. 39

- 22 -

podíl na ŽP trhu 15,98% 9,14% 8,37% 7,24% 5,05%

Při výpočtu podílu jednotlivých pojišťoven na trhu ŽP bylo vycházeno z celkového předepsaného pojistného od České národní banky - 68 477 321 tis. Kč. 41

4.2 Aktuální stav trhu životního pojištění Pro názornou ukázku velikosti trhu životního pojištění v České republice jsme opět využili dat od České národní banky. Rozšířená verze této tabulky je součástí přílohy B. Tabulka 3: Aktuální stav trhu životního pojištění v ČR počet nebo tis. Kč 31.12.2010

31.12.2011

30.06.2012

31.12.2012

30.06.2013

Životní pojištění celkem Počet smluv

8 919 070

8 675 566

8 606 031

8 602 102

8 195 120

Počet nově uzavřených smluv

1 438 364

1 522 368

723 604

1 539 624

567 712

Počet nahlášených pojistných událostí

1 169 730

1 151 397

539 566

1 135 683

600 882

Počet nevyřízených pojistných událostí

124 255

116 021

109 107

109 875

102 102

Předepsané pojistné, očištěné od zajištění

70 175 033

69 172 169

35 537 651

68 477 321

32 826 754

jednorázově placené

26 662 602

26 950 533

13 597 946

25 031 661

11 148 379

Hrubá výše nákladů na pojistná plnění

36 544 534

42 070 733

23 711 227

46 409 823

26 317 930

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy

11 086 242

11 866 763

5 729 603

11 938 727

5 616 839

Náklady na provize zprostředkovatelům

8 281 158

8 584 058

4 016 329

8 412 102

3 910 425

258 368 624

266 270 265

276 596 517

276 300 530

256 960 131

264 579 019

274 777 008

273 956 604

Technické rezervy celkem 246 787 750 (hrubá hodnota) Technické rezervy celkem 245 772 158 (čistá hodnota) Zdroj: Česká národní banka

Pro posouzení trendu trhu životního pojištění od roku 2010 jsou pro nás důležité hodnoty celkového počtu smluv a předepsaného pojistného. Při pohledu do tabulky můžeme vidět, že celkový počet smluv od roku 2010 má klesající tendenci. Tento trend platí i přes to, že se uzavírá čím dál více nových pojistných smluv. Nové smlouvy však stále nejsou v takovém počtu, aby převýšily 41

Pojistné ukazatele [online].

- 23 -

smlouvy, které dosáhly konce pojistné doby, či byly předčasně ukončeny výpovědí či pojistnou událostí. Ani pro rok 2013 nevypadají meziroční predikce příliš dobře. Výsledkem srovnání počtu nových smluv z června roku 2012 a 2013 je opět pokles počtu smluv, a tedy predikce klesajícího trendu i v roce 2013. To samozřejmě není dobrým znamením, avšak důležitějším ukazatelem vývoje životního pojištění jsou hodnoty předepsaného pojistného. Může totiž nastat i situace, kdy klesá počet smluv a přesto trh životního pojištění roste. To je možné, pokud jsou sjednávány pojistné smlouvy s vyšším pojistným. Bohužel, to není případem trhu životního pojištění ČR mezi roky 2010-2012. I zde je totiž vidět pokles předepsaného pojistného. Přílišná skepse ale také není na místě, protože jde o pokles minimální. Pro konec roku 2013 ještě ČNB nezveřejnila kompletní data. Z opětovného meziročního srovnání ale můžeme vidět, že hodnoty pojistného na konci června 2013 jsou opět nižší než hodnoty o rok dříve.

4.3 Aktuální stav jednotlivých druhů životního pojištění V předchozí kapitole jsme z čísel vyvodili, že dochází k poklesu počtu smluv, předepsaného pojistného, a tím i celého odvětví životního pojištění. Česká národní banka poskytuje také detailnější údaje rozdělené podle druhu životního pojištění. To nám dává možnost zjistit, které druhy od roku 2010 přestávají být u veřejností oblíbenými, a zároveň ty druhy, které naopak jsou více využívány (viz obr. 2). Kritériem při výpočtu podílu na trhu ŽP bylo předepsané pojistné, zdrojem data z ČNB. Pro červen 2011 neudala ČNB přesnou hodnotu, proto jsme jí dopočítali jako polovinu změny podílu mezi roky 2010 a 2011.

- 24 -

60,00% 50,00%

40,00% rizikové ŽP 30,00%

kapitálové ŽP

20,00%

důchodové ŽP

věnové ŽP 10,00%

investiční ŽP

0,00%

Zdroj: Vlastní výpočty Obr. 2: Procentuální rozdělení jednotlivých druhů ŽP v ČR

Z grafu procentního rozdělení jednotlivých druhů ŽP je zřejmé, že nejvíce využívanými druhy životního pojištění jsou pojištění investiční a kapitálové. Tyto dvě pojištění tvořili na konci června roku 2013 téměř 84% celého životního pojištění. Naopak věnové a důchodové pojištění se v dnešní době prakticky nevyužívá. V období roku 2010-2012 byl zaznamenán podstatný nárůst u investičního ŽP o více než 7%, což mělo dopad především na konkurenční kapitálové ŽP, které kleslo o zhruba 6%. V červnu 2013 se již tento trend vrátil téměř zpět do procentního rozdělení roku 2010. Kompletní data ke konci roku budou známá až v příštím roce, a tak lze jen odhadnout, jakým směrem se toto rozložení bude pohybovat. Minimální nárůst pozorujeme i u čistě rizikového ŽP, stagnací prochází věnové pojištění, a důchodové pojištění mírně klesá.

- 25 -

5. Modelová simulace zabezpečení na stáří Předešlou teoretickou část doplňujeme částí praktičtější, a to názornou simulací z pohledu klienta, který má pojistný zájem se finančně zabezpečit pro období svého důchodového věku. Jelikož sociální pojištění je pro nás všechny povinné, simulace je prováděna na produktech soukromého pojištění, a to životního pojištění a doplňkového penzijního spoření. Důchodové spoření nebylo kalkulováno, důvodem je rozdílná podstata produktu (viz 5.6).

5.1 Vlastnosti modelování Při modelování jsme uvažovali 3 pojištěnce s věkem 30, 40, 50 let. Pro každého platily tyto podmínky:  počátek pojištění/spoření: 1.1.2014  inflace = 0  pojistné/spoření = 750 Kč/měsíčně  konec pojištění/spoření na konci roku před rokem odchodu do důchodu

5.2 Důchodové ŽP Kalkulaci důchodového životního pojištění jsme provedli na kalkulátoru u Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group.42 Kooperativa pojišťovna je druhou největší pojišťovnou na tuzemském trhu. Její podíl na celkovém pojistném v ČR je 20,5%. Kooperativa je univerzální pojišťovnou nabízející všechny standardní služby a druhy pojištění občanům, drobným podnikatelům či velkým korporacím. 43 Kromě silného postavení této pojišťovny na trhu životního pojištění bylo důvodem pro využití jejího kalkulátoru také dostupnost kalkulace tohoto produktu na internetové síti, což je u důchodového životního pojištění vzácné. Většinou tyto kalkulace jsou dostupné v jiných distribučních sítích pojišťoven (pobočky, pojišťovací zprostředkovatelé, atd.). Výsledky pro naše tři modelování jsou uvedeny v tabulce č. 4.

42 43

Kalkulátor - Penze s garancí [online]. Základní údaje, Kooperativa pojišťovna, a.s. [online].

- 26 -

Tabulka 4: Kalkulace důchodového životního pojištění

věk

odchod do důchodu

pojistná doba

vloženo

jednorázová výplata

30 let 40 let 50 let

2052 2040 2028

38 26 14

342 000 234 000 126 000

431 326 253 468 120 449

Zdroj: Kooperativa pojišťovna, a.s.

Produkt, který jsme namodelovali, je nazýván - Penze s garancí. Jedná se o důchodové životní pojištění, kde se měsíční pojistné ukládá do garantovaného fondu. Jednorázová výplata, uvedená v tabulce, je garantovaná, a daná ročním zhodnocením 1,9 %, tedy technickou úrokovou mírou. Klient u tohoto produktu hodnotí nejen své finanční prostředky, ale z povahy produktu je i zajištěn proti úmrtí na pojistnou částku 10 000 Kč. Kvůli tomu je možné odečítat roční zaplacené pojistné ze základu daně o již dříve zmíněných 12 000 Kč. V průběhu pojištění je možné zvyšovat či snižovat výši pojistného, popř. zažádat o předčasné vyplacení zhodnocené částky. Přítomnost pojistné částky je zde spíše nevýhodou, jelikož nelze odebrat z pojištění, ale zároveň je tak nízká, že při pojistné události nemůže pokrýt dané náklady.

5.3 Kapitálové ŽP Další modelace byla provedena tentokrát u pojišťovny Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.44 Wüstenrot je známá společnost především u stavebního spoření, které v ČR provozuje od roku 1993. Životní pojištění začala poskytovat od roku 2003, a dnes je již firma Wüstenrot známá jako kompletní finanční skupina poskytující jak bankovní, tak i pojistné produkty. 45 Výsledky kalkulací kapitálového životního pojištění jsou zapsány v tabulce č. 5. Tabulka 5: Kalkulace kapitálového životního pojištění

věk

odchod do důchodu

pojistná doba

vloženo

30 let 40 let 50 let

2052 2040 2028

38 26 14

342 000 234 000 126 000

Zdroj: Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.

44 45

Kalkulace ProBudoucnost [online]. O nás, Wüstenrot [online].

- 27 -

jednorázová výplata pojistná částka 349 949 211 474 100 994

213 696 166 364 135 536

Produkt, který garantuje uvedené zhodnocení, nese jméno - ProBudoucnost. Je to ryzí kapitálové životní pojištění s garantovaným ročním zhodnocením 1,9% (TÚM). Jednorázová výplata je nejnižší možná (garantovaná) výplata pojišťovnou. Jak jsme již v teoretické části uvedli, pojišťovna přidává k tomuto druhu tzv. podíly na výnosech. To může zvýšit jednorázovou výplatu v řádech tisíců. Tuto sumu ale nelze přesně vyčíslit, jelikož závisí na hospodaření pojišťovny v daném roce. Proto jsme, i vzhledem k povaze tohoto produktu, uvažovali pouze garantovanou zhodnocenou částku. Kromě zhodnocení finančních prostředků, je pojištěný také pojištěn pro případ úmrtí. To znamená, že v případě úmrtí klienta (z jakékoliv příčiny) je vyplacená pojistná částka. Tato pojistná částka je vypočítána při sjednání životního pojištění, a tak se pro jednotlivé ročníky pojištěného liší. Výše pojistných částek jsou taktéž uvedeny v tabulce č. 5. Za slabou stránku tohoto produktu považujeme vysoké poplatky spojené se složkou pojištění, které výrazně snižují hodnotu naspořených částek. Dále pak velmi nízkou hodnotu technické úrokové míry.

5.4 Investiční ŽP Při modelování investičního životního pojištění pro klienta, jsme opět vybrali pojišťovnu Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Základní popis pojišťovny je již uveden v kapitole 5.2. Pro kalkulaci jsme použili investiční životní pojištění - Perspektiva. 46 U tohoto produktu může pojištěný pojistit nejen sebe, ale až další 4 členy své rodiny (nebylo zahrnuto v kalkulaci). Dále má na výběr ze tří typů investičních fondů (konzervativní, vyvážený, dynamický), popř. si můžeme zvolit vlastní investiční strategii s možností rozložení investic do daných fondů. Pro naši kalkulaci jsme vybrali typ fondu vyvážený. Z nabídky tří vyvážených fondů, které Kooperativa pojišťovna nabízí, jsme vybrali fond C-Quadrat Balanced. Tento fond je vhodný pro investory s investičním horizontem delším než 7let, jelikož investuje až 50% investic do akciových fondů. Investičním cílem je růst hodnoty s minimálními výkyvy a očekávaný výnos je určen, podle historické výkonnosti fondu, ve výší 4,5% ročně. Vypočtené hodnoty zhodnocení jsou uvedeny v tabulce č. 6.

46

Kalkulátor Perspektiva [online].

- 28 -

Tabulka 6: Kalkulace investičního životního pojištění

věk

odchod do důchodu

pojistná doba

vloženo

jednorázová výplata

30 let 40 let 50 let

2052 2040 2028

38 26 14

342 000 234 000 126 000

751 373 360 343 143 961

Zdroj: Kooperativa pojišťovna, a.s.

Protože investiční životní pojištění je i zabezpečením proti úmrtí, je zde stanovena také pojistná částka pro případ smrti. Jelikož se u tohoto produktu pojistná částka mění, je níže uvedena tabulka vývoje investičního životního pojištění pro první variantu (muž, ročník 1984) v jednotlivých letech (viz tab. 7). Důležitým v tomto ohledu je sloupec – jednorázové pojistné plnění. Můžeme si zde všimnout, že v prvních třech letech je pojistnou částkou 10 000 Kč. Tato částka je nastavena při uzavření pojištění. Ve čtvrtém roce překročí hodnota účtu hodnotu pojistného plnění, a tím se i pojistné plnění zvýší z 10 000 Kč na hodnotu účtu, tedy 17 010. Tímto je potvrzena vlastnost produktu investičního životního pojištění, kde pojištěný je pojištěn pro případ smrti pojistnou částkou, popř. hodnotou účtu v případě, že tato hodnota je vyšší než nastavená pojistná částka. Tabulka 7: Podrobný přehled vývoje investičního ŽP v jednotlivých letech

Rok

Jednorázové pojistné plnění

vloženo

Hodnota účtu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

10 000 10 000 10 000 17 010 26 369 36 157 46 395 57 103 68 303 80 018 92 271 105 086 118 491 132 511 147 175 162 514 178 556 195 336

9 000 18 000 27 000 36 000 45 000 54 000 63 000 72 000 81 000 90 000 99 000 108 000 117 000 126 000 135 000 144 000 153 000 162 000

2 563 5 249 8 064 17 010 26 369 36 157 46 395 57 103 68 303 80 018 92 271 105 086 118 491 132 511 147 175 162 514 178 556 195 336

- 29 -

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

212 886 231 243 250 443 270 526 291 530 313 500 336 479 360 514 385 652 411 946 439 448 468 213 498 299 529 768 562 682 597 108 633 116 670 778 710 171 751 373

171 000 180 000 189 000 198 000 207 000 216 000 225 000 234 000 243 000 252 000 261 000 270 000 279 000 288 000 297 000 306 000 315 000 324 000 333 000 342 000

212 886 231 243 250 443 270 526 291 530 313 500 336 479 360 514 385 652 411 946 439 448 468 213 498 299 529 768 562 682 597 108 633 116 670 778 710 171 751 373

Zdroj: Kooperativa pojišťovna, a.s.

Vysoké naspořené částky jsou však jen orientační, předpokládané. Investiční riziko nese klient, a proto při špatně zvolené strategii může stát míra zhodnocení nevýhodnou.

5.5 Doplňkové penzijní spoření Toto spoření bylo namodelováno na kalkulátoru ČSOB, penzijní společnost a.s.47 Tato společnost vznikla začátkem roku 2013 po důchodové reformě a je součástí společnosti ČSOB, a.s. Na trhu penzijního připojištění působila od roku 1994 do roku 2012. Tato společnost má licenci k poskytování důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření a spravování transformovaného fondů penzijního připojištění. 48 Při výběru fondu jsme opět v kalkulaci rozložili 100% investic do fondu vyváženého. Tento fond investuje maximálně 40% prostředků do akcií. V kalkulaci byla použita předpokládaná roční míra zhodnocení prostředků 4,5%. Výsledky modelování jsou uvedeny v tabulce č. 8.

47 48

Kalkulátor - Doplňkové penzijní spoření [online]. Profil společnosti ČSOB PS, a.s. [online].

- 30 -

Tabulka 8: Kalkulace důchodového penzijního spoření

věk

odchod do důchodu

pojistná doba

vloženo

jednorázová výplata

státní příspěvek celkem

30 let 40 let 50 let

2052 2040 2028

38 26 14

342 000 234 000 126 000

822 768 446 433 193 533

82 080 56 160 30 240

Zdroj: ČSOB, penzijní společnost a.s.

V praxi je z jednorázové výplaty vyplácen postupně měsíční důchod. Nám při porovnání zhodnocení finančních prostředků do důchodu postačila pouze velikost celé naspořené částky. V posledním sloupci je možné vidět celkový státní příspěvek za dobu spoření.

5.6 Důchodové spoření Jak již bylo uvedeno (kap. 2.2.2.), důchodové spoření převádí povinně 3% z hrubé mzdy přímo na svůj účet účastníka. Tyto procenta jsou, u zaměstnance, který je v I. pilíři, odvedena státu v podobě sociálního pojištění. Tím tedy účastník II. pilíře přestává odvádět peníze státu k průběžnému financování důchodů, ale jsou mu připsány na vlastní účet. K těmto prostředkům jsou přidány další minimálně 2% z hrubé mzdy, které však jsou už nad rámec sociálního pojištění a účastník je platí ze svého příjmu. K modelaci tohoto spoření je nutná hlubší teoretická znalost I. pilíře státního důchodového systému, změny ve výplatě důchodů při účasti v I. či II. pilíři, a také podmínky pro účastníky II. pilíře. Tento produkt se od životního pojištění či doplňkového penzijního spoření výrazně liší a jeho teoretické základy nejsou součástí zadání ani cíle této práce. Bez těchto nutných hlubokých teoretických znalostí tedy nelze namodelovat zabezpečení do důchodového věku pomocí II. pilíře, a především kvalitně popsat a vysvětlit jeho výhody či nevýhody. Z tohoto důvodu není modelace důchodového spoření součástí práce.

- 31 -

6. Srovnání produktů Z výsledků kapitol 5.2 – 5.5 jsme pro větší přehled vytvořili grafickou podobu zhodnocení finančních prostředků do důchodu jednotlivými produkty (obr. 3).

900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 30 let Důchodové ŽP

40 let Kapitálové ŽP

Investiční ŽP

50 let Doplňkové penzijní spoření

Zdroj: Vlastní výpočty Obr. 3: Porovnání jednotlivých produktů III. pilíře státního důchodového systému

Na grafu jsou zobrazeny hodnoty zhodnocení finančních prostředků podle věku, ve kterém jsou uvedené produkty sjednány. Při detailnějším pohledu je možné rozpoznat, že pořadí u všech tří případů je identické. Nejlepším produktem pro zhodnocení finančních prostředků do důchodového věku je důchodové penzijní spoření. Druhým nejlépe zhodnocujícím produktem v naší modelové situaci je investiční životní pojištění následované důchodovým životním pojištěním. Nejhůře ve všech třech případech dopadlo kapitálové životní pojištění, které dosahuje kolem 50% naspořených finančních prostředků oproti důchodovému penzijnímu spoření. Tato modelace byla zaměřena pouze na zhodnocování peněz, na ostatní ukazatele nebyl brán zřetel. Avšak každý produkt v této simulaci má svoje výhody, které může klientovi

- 32 -

poskytnout. Proto je nutné při interpretaci tohoto závěru ještě jednou zdůraznit, že šlo pouze o porovnání spořící složky těchto čtyř produktů! Přestože cílem práce je zhodnocování finančních prostředků k zabezpečení potřeb v důchodovém věku, rádi bychom poukázali také na fakt, který může výběr mezi těmito produkty výrazně ovlivnit. Tímto faktem je zabezpečení pro případ úmrtí, tedy hlavní smysl životního pojištění. Každý z nás jako klient potřebuje zabezpečit jiným způsobem. Někteří z klientů potřebují kromě zhodnocování peněz do důchodu také zabezpečit svojí vlastní rodinu proti nenadálým situacím. Těmito situacemi mohou být například úrazy, invalidita, popř. smrt. Pokud bychom se na výsledek podívali z pohledu spoření a zabezpečení, pořadí by se mohlo změnit. To je však subjektivní. Stejně tak, jako vnímání rizika při spoření. Nutno podotknout, že u modelace produktů bylo vždy nastaveno pouze základní pojištění, bez jakýchkoliv připojištění. Pokud by se přidala další připojištění, a pojistné zůstalo 750 Kč měsíčně, výše naspořené částky by se snížila.

- 33 -

7. Závěr V případě zájmu zabezpečit si peněžní prostředky do důchodu jsme v teoretické části zjistili, že existují tři druhy životního pojištění řešící tuto problematiku – důchodové, kapitálové a investiční životní pojištění. Ostatní druhy životního pojištění tuto spořící složku neobsahují, a proto nejsou vhodné pro zhodnocení peněz na stáří. U tří výše zmíněných produktů se ostatní vlastnosti znatelně liší. Stejně tak, jako se liší požadavky klientů. Někteří z nás chtějí jenom spořit, někteří spořit a zároveň být zabezpečeni, a někteří se zase neradi vystavují riziku ztráty. Proto nelze přesně říct jeden jediný produkt, který je pro nás všechny ve všech směrech nejlepší. Pro porovnání konkurenceschopnosti životního pojištění při zabezpečení na stáři jsme porovnali kalkulace pro celý III. pilíř státního důchodového systému. Zjistili jsme, že životní pojištění nedosahuje nahodnocených částek, které poskytuje doplňkové penzijní spoření. Pokud bychom hledali tedy pouze ryzí produkt na zhodnocení peněz do důchodu bez zabezpečení proti smrti, není životní pojištění nejvýhodnějším produktem. Proto doporučuji těm, kteří nechtějí platit poplatky za osobní zabezpečení, ale chtějí si naspořit co nejvíce peněz na důchod, aby využili doplňkové penzijní spoření. Pokud však stojíme i o zabezpečení vlastní osoby proti životním rizikům, vyšlo v kalkulacích hodnocení naspořených částek nejlépe investiční životní pojištění. Toto pojištění, jako jediné, se dokázalo přiblížit v kalkulacích k doplňkovému penzijnímu připojištění v hodnotách naspořené částky. Zároveň je klient u tohoto druhu pojištění zabezpečen pro případ smrti částkou, která odpovídá aktuálnímu stavu investičního účtu. Nevýhodou je negarantování naspořené částky, jelikož riziko investice nese klient. To se může v případě špatné strategie či finanční krize stát zásadním bodem, a klient si do důchodu může naspořit méně než se předpokládá, dokonce se dostat i do záporného zhodnocení. Proto bych investiční životní pojištění, jako produkt pro zabezpečení do důchodu, doporučil těm, kteří nejsou averzní vůči riziku, mají určitou finanční gramotnost a rádi investují. Kapitálové životní pojištění vyšlo v kalkulacích jako nejméně vhodný spořící produkt. Je to dáno nízkou technickou úrokovou mírou a vysokými poplatky za pojištění. Výhodou je garance naspoření částky, která je uvedená na smlouvě, a dále možné přičtení podílu na výnosech, které nelze započítat do kalkulace. To dělá kapitálové životní pojištění více konkurenceschopné, avšak k zabezpečení do důchodu bych ho doporučil pouze těm, kteří jsou averzní k riziku, mají rádi jistotu a zároveň potřebují - 34 -

zabezpečit sebe a svojí rodinu. Výhodou pro všechny klienty je konstantní zabezpečení pro případ smrti na vysoké částky již od začátku pojištění. Důchodové životní pojištění je obdobou kapitálového pojištění, kde je zabezpečující částka pro případ smrti v minimální hodnotě. Tím sice ztrácí produkt na síle v oblasti zabezpečení, ale naopak poskytuje vyšší naspořené částky, které jsou stále garantované. Proto je toto pojištění vhodné pro konzervativní klienty, kteří si chtějí do důchodu naspořit sice nižší finanční sumu, ale s jistotou. Důležité je zopakovat, že zabezpečení rizik je zde opravdu minimální.

- 35 -

8. Seznam použité literatury a pramenů DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 338 s. ISBN 80-869-4600-2. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 118 s. ISBN 80-245-0023-X. HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005, 215 s. ISBN 80867-5448-0. KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 104 s. ISBN 80-247-0146-4. VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1996, 601 s. ISBN 80-859-6321-3.

Důchodové spoření [online]. Důchody a dávky: Zajištění na důchod [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchodove-sporeni. Doplňkové penzijní spoření [online]. Důchody a dávky: Zajištění na důchod [cit. 201311-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/doplnkove-penzijni-sporeni. Pojistné ukazatele [online]. Česká národní banka [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukaz atele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab01.html Individuální ukazatele členů ČAP [online]. Česká asociace pojišťoven [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/Statistick+daje%2fVZ+201 2+individual+20131023.pdf

- 36 -

Kalkulátor - Penze s garancí [online]. Kooperativa pojišťovna, a.s. [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.penzesgaranci.cz/spocitejte-si-svou-penzi Základní údaje, Kooperativa pojišťovna, a.s. [online]. Kooperativa pojišťovna, a.s. [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/ Kalkulace ProBudoucnost [online]. Wüstenrot životní pojišťovna, a.s. [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: https://www.wustenrot24.cz/ O nás, Wüstenrot [online]. Wüstenrot životní pojišťovna, a.s. [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/ Kalkulátor Perspektiva [online]. Kooperativa pojišťovna, a.s. [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.koop.cz/data/files/file_740_GENERAL.swf Kalkulátor - Doplňkové penzijní spoření [online]. ČSOB, penzijní společnost a.s. [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://kalkulacka.csobpf.cz/vypocet-sporeni-ve-3-piliri/ Profil společnosti ČSOB PS, a.s. [online]. ČSOB, penzijní společnost a.s. [cit. 2013-1222]. Dostupné z: http://www.csob-penze.cz/profil-spolecnosti

Česko. Zákon č. 586 z roku 1992 o daních z příjmu. In Sbírka zákonů České republiky. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zak_1992-586_Platne-znenicasti-zakona-c-5861992-Sb-o-danich-z-prijmu-s-vyznacenim-navrhovanych-zmen-adoplneni-k-1-lednu-2014-PSP.pdf >.

- 37 -

9. Přílohy Příloha A: Tab. č. 1 Počet a struktura pojišťoven (údaje k uvedenému datu)

Pojišťovny celkem k datu z toho v nucené správě 1) Počet vzniklých subjektů ve sledovaném období Počet zaniklých2) subjektů ve sledovaném období

pojišťovny s rozhodující českou účastí pojišťovny v tom s rozhodující zahraniční účastí

31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 31.03.2013 30.06.2013 52 53 52 51 51 0 0 0 0 0 0

1

1 0 Struktura pojišťoven podle vlastnictví

celkem pojišťovny se státní účastí pojišťovny s rozhodující českou účastí celkem z EU

0

0

1

1

0

11

11

11

11

11

1

1

1

1

1

10 24 23

10 24 23

10 23 22

10 22 21

10 22 21

1 18 18 0 0

1 18 18 0 0

1 18 18 0 0

6 3

5 2

5 2

3 31 16

3 31 16

3 31 16

15 15 15

15 15 15

15 15 15

0

0

0

z třetích zemí

1 1 17 18 17 18 0 0 pojišťovny v nucené správě 0 0 Struktura pojišťoven podle typu celkem 7 7 životní tuzemské 3 3 pojišťovny zahraniční pobočky 4 4 celkem 30 31 neživotní tuzemské 17 17 v tom pojišťovny zahraniční pobočky 13 14 celkem 15 15 smíšené tuzemské 15 15 pojišťovny zahraniční pobočky 0 0 pobočky zahraničních pojišťoven

0

celkem z EU z třetích zemí

1) Do počtu "vzniklých" subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období získaly oprávnění k činnosti bez ohledu na to, zda již začaly reálně poskytovat služby. Oprávněním k činnosti se podle typu subjektu rozumí licence nebo povolení, zápis do obchodního rejstříku nebo notifikace u organizačních složek zahraničních subjektů. 2) Do počtu "zaniklých" subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období pozbyly oprávnění k činnosti z jakéhokoliv důvodu.

- 38 -

Příloha B: Tab. č. 4 Základní informace o životním pojištění podle odvětví životního pojištění (údaje k uvedenému datu) počet nebo tis. Kč 31.12.20 10 Počet smluv Počet nově uzavřených smluv Počet nahlášených pojistných událostí Počet nevyřízených pojistných událostí

31.12.20 11

30.06.20 12

31.12.20 12

31.03.20 13

Životní pojištění celkem 8 919 8 675 8 606 070 566 031 1 438 1 522 364 368 723 604 1 169 1 151 730 397 539 566

8 602 102 1 539 624 1 135 683

8 261 727

8 195 120

283 955

567 712

296 730

600 882

105 757 17 749 469 6 415 694 4 386 227 16 656 938 5 727 067 13 072 714 3 512 032 2 919 813 2 095 531 278 252 169 276 178 904

102 102

124 255 116 021 109 107 109 875 71 764 72 009 37 234 72 055 Předepsané hrubé pojistné 862 104 445 846 28 603 29 134 14 821 27 251 jednorázově placené 753 960 768 086 30 416 27 512 12 853 26 825 u nově uzavřených smluv 052 941 138 780 Předepsané pojistné, očištěné 70 175 69 172 35 537 68 477 od zajištění 033 169 651 321 26 662 26 950 13 597 25 031 jednorázově placené 602 533 946 661 Hrubá výše nákladů na pojistná 36 544 42 070 23 711 46 409 plnění 534 733 227 823 u předčasně ukončených 12 657 12 899 7 437 14 068 smluv 842 015 302 587 Pořizovací náklady na pojistné 11 086 11 866 5 729 11 938 smlouvy 242 763 603 727 Náklady na provize 8 281 8 584 4 016 8 412 zprostředkovatelům 158 058 329 102 Technické rezervy celkem 246 787 258 368 266 270 276 596 (hrubá hodnota) 750 624 265 517 Technické rezervy celkem (čistá 245 772 256 960 264 579 274 777 hodnota) 158 131 019 008 Pojištění pro případ smrti, dožití a obdobné 3 528 3 130 3 021 2 902 Počet smluv 906 276 731 459 Počet nově uzavřených smluv 284 461 287 685 136 574 275 080 Počet nahlášených pojistných událostí 458 761 396 545 169 669 329 367 Počet nevyřízených pojistných událostí 13 202 14 786 12 869 12 346 25 650 22 983 10 833 21 324 Předepsané hrubé pojistné 693 544 468 032 9 781 9 097 4 372 8 805 jednorázově placené 568 288 398 970 9 838 7 331 2 783 6 926 u nově uzavřených smluv 534 316 715 912 Předepsané pojistné, očištěné 25 463 22 586 10 505 20 497 od zajištění 786 103 809 586 9 763 9 069 4 356 8 774 jednorázově placené 249 768 646 677 Hrubá výše nákladů na pojistná 20 389 20 468 10 936 20 188 plnění 228 566 294 178 u předčasně ukončených 8 143 7 475 3 550 6 951 smluv 397 498 715 986

- 39 -

30.06.2013

35 071 867 12 365 335 9 798 217 32 826 754 11 148 379 26 317 930 7 485 413 5 616 839 3 910 425 276 300 530 273 956 604

2 840 785 64 981

2 787 993 131 918

78 358

154 118

11 701 5 707 601 2 841 285 1 763 567 5 423 599 2 640 805 5 356 335 1 700 151

10 850 11 367 320 5 236 137 4 064 289 10 754 980 4 949 570 10 686 874 3 324 308

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy Náklady na provize zprostředkovatelům Technické rezervy celkem (hrubá hodnota) Technické rezervy celkem (čistá hodnota) Počet smluv Počet nově uzavřených smluv Počet nahlášených pojistných událostí Počet nevyřízených pojistných událostí Předepsané hrubé pojistné jednorázově placené u nově uzavřených smluv Předepsané pojistné, očištěné od zajištění jednorázově placené Hrubá výše nákladů na pojistná plnění u předčasně ukončených smluv Pořizovací náklady na pojistné smlouvy Náklady na provize zprostředkovatelům Technické rezervy celkem (hrubá hodnota) Technické rezervy celkem (čistá hodnota) Počet smluv Počet nově uzavřených smluv Počet nahlášených pojistných událostí Počet nevyřízených pojistných událostí Předepsané hrubé pojistné jednorázově placené u nově uzavřených smluv Předepsané pojistné, očištěné od zajištění jednorázově placené Hrubá výše nákladů na pojistná plnění u předčasně ukončených smluv Pořizovací náklady na pojistné smlouvy Náklady na provize zprostředkovatelům Technické rezervy celkem (hrubá hodnota) Technické rezervy celkem (čistá hodnota)

3 012 005 1 834 822 129 856 255 129 779 471

3 002 509 2 006 405 129 821 742 129 691 586

1 476 192 901 863 127 713 772 127 557 885

3 095 057 1 840 787 128 009 902 127 737 775

Pojištění důchodu 346 104 307 334 293 001 7 902 5 890 2 075

269 865 5 616

259 320 1 073

252 592 1 744

808 588

1 569 542

479 354 128 868 604 128 394 332

897 198 129 921 599 129 164 218

50 967

41 258

14 361

36 110

8 335

15 912

1 742 2 082 082 115 508 158 928 2 081 383 95 680 2 171 032

1 512 1 880 684 124 152 166 238 1 880 057 90 983 2 204 465

1 203

1 022

1 037

454 203 32 707 71 440

917 750 78 609 136 984

898 852 52 671 1 177 877

1 382 1 810 171 138 341 308 524 1 809 076 115 068 2 244 029

452 307 18 890

915 602 64 495

522 522

1 052 028

527 463

508 345

281 875

519 509

124 126

240 212

73 917

65 547

41 598

94 054

15 371

26 062

52 435 14 173 197 14 173 197

52 371 13 279 168 13 267 780

30 390 13 816 167 13 794 845

75 239 13 752 790 13 726 963

12 133 13 483 886 13 460 031

21 129

Pojištění úrazu nebo nemoci 2 323 2 035 2 025 763 145 132 421 211 466 208 252 727

2 077 746 523 308

1 790 896 59 822

1 767 464 120 800

344 968

354 357

183 478

377 275

97 963

201 466

96 205 7 933 500 15 339 620 582 6 581 823 -1 147 600 2 578 003

87 345 8 751 745 13 286 694 254 6 375 464 -1 189 805 3 079 334

81 638 4 675 856 4 072 251 280 3 342 070

82 108 9 586 607 6 899 823 720 6 900 037 -1 269 374 3 435 589

80 653 2 510 143 1 448 71 967 1 841 911

78 033 5 040 707 2 667 228 753

-324 207

-649 710

984 549

1 991 197

64 276 1 076 630

54 527 1 306 692

756 006 4 239 890 4 042 935

748 110 4 574 037 4 045 148

899 795 64 186 151 763

-625 633 1 776 204 29 594

12 839 000

3 693 672

6 111

14 510

868 656

46 427 1 680 848

451 305

815 964

525 395 5 255 561 4 480 408

979 119 5 183 400 4 418 387

280 462 5 240 531 4 417 368

469 104

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí

- 40 -

12 862 190

5 505 525 4 696 394

Počet smluv Počet nově uzavřených smluv Počet nahlášených pojistných událostí Počet nevyřízených pojistných událostí Předepsané hrubé pojistné jednorázově placené u nově uzavřených smluv Předepsané pojistné, očištěné od zajištění jednorázově placené Hrubá výše nákladů na pojistná plnění u předčasně ukončených smluv Pořizovací náklady na pojistné smlouvy Náklady na provize zprostředkovatelům Technické rezervy celkem (hrubá hodnota) Technické rezervy celkem (čistá hodnota)

501 543 9 583

408 858 6 040

369 899 975

326 421 3 499

311 199 153

293 668 201

113 457

96 941

40 213

77 878

14 839

31 735

7 076 1 961 390 14 786 37 562 1 959 241 14 786 3 088 082

4 925 1 675 855 10 571 28 814 1 664 969 10 566 3 014 232

5 440

3 063

3 291

314 548 3 979 3 469

619 280 7 349 6 547

732 008 6 704 1 420 285

3 866 1 419 554 9 944 18 559 1 410 418 9 944 2 718 527

312 619 3 979

601 278 7 349

585 076

1 238 948

726 751

666 802

378 932

686 681

152 273

304 020

62 077

45 425

15 117

32 323

7 612

14 586

37 535 14 085 091 14 085 088

25 926 12 749 329 12 744 279

6 377 12 211 995 12 203 322

12 579 11 640 111 11 629 517

2 061 11 243 277 11 233 983

3 660

736 725 6 704 9 959

Pojištění dle bodu I. písm. a), b) a II, která jsou spojena s investičním fondem 2 024 2 618 2 729 2 867 Počet smluv 798 238 975 261 Počet nově uzavřených smluv 709 748 753 756 329 932 729 873 Počet nahlášených pojistných událostí 181 984 247 853 123 468 299 534 Počet nevyřízených pojistných událostí 3 226 5 302 6 018 8 390 33 956 36 584 20 023 37 799 Předepsané hrubé pojistné 363 233 213 094 18 495 19 756 10 309 18 173 jednorázově placené 718 620 020 544 19 581 19 160 9 592 18 632 u nově uzavřených smluv 999 608 355 916 Předepsané pojistné, očištěné 33 907 36 532 19 993 37 743 od zajištění 966 533 524 816 17 755 18 835 9 742 17 284 jednorázově placené 653 978 170 958 Hrubá výše nákladů na pojistná 8 128 13 117 8 300 17 638 plnění 770 266 753 277 u předčasně ukončených 3 112 4 126 3 155 5 787 smluv 798 279 926 505 Pořizovací náklady na pojistné 6 818 7 415 3 313 7 010 smlouvy 930 447 382 366 Náklady na provize 5 577 5 736 2 546 5 495 zprostředkovatelům 270 525 510 480 Technické rezervy celkem 79 717 93 511 103 001 113 845 (hrubá hodnota) 707 761 300 486 Technické rezervy celkem (čistá 79 712 93 475 102 942 113 766 hodnota) 022 546 868 483

- 41 -

10 811 271 10 801 366

2 908 944 157 366

2 942 917 311 980

93 719

190 618

7 911 8 736 015 3 509 316 2 451 096 8 599 543 3 360 641 5 580 798 1 511 436 1 628 953 1 319 484 115 333 433 115 244 684

7 589 17 070 654 6 984 417 5 307 367 16 805 066 6 720 519 11 261 706 3 568 871 3 183 214 2 517 410 113 166 661 113 073 439