ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ ÚKONY O život zachraňujících úkonech hovoříme v souvislosti se stavy, kdy je bezprostředně ohrožen život člověka buď v důsledku úrazu nebo náhlé poruchy zdraví. Jen rychlý a účelný zásah druhé osoby může postiženému zachránit život, případně rozhodnout o jeho další kvalitě. Život zachraňující úkony provádíme v těchto případech: MASIVNÍ KRVÁCENÍ BEZVĚDOMÍ BEZVĚDOMÍ PROVÁZENÉ ZÁSTAVOU DECHU A OBĚHU ŠOKOVÉ STAVY PNEUMOTORAX 1/ KRVÁCENÍ Krev je nezbytná k životu vzhledem ke své funkci přenášet kyslík a živiny ke tkáním a odvádět z nich zplodiny látkové přeměny. V krevním oběhu dospělého člověka koluje 5,5-6 litrů krve. Při poranění velké tepny/ krční, stehenní, pažní/ je život ohrožen během několika desítek sekund /60-90/. Náhlá ztráta cca 1,5 litru krve / tj asi 1/3 objemu/ vyvolá šokový stav. Při ošetřování masivního krvácení postupujeme vždy co nejrychleji , někdy i za cenu nedodržení sterility. Je nutno počítat s rozvojem šoku a preventivně provádět protišoková opatření Nezapomínat na vlastní bezpečnost a používat rukavice/ nebo alespoň igelitový sáček/ I. ZEVNÍ KRVÁCENÍ I.A zevní tepenné krvácení Dochází k protětí tepny – nejčastěji bodnou, sečnou, řeznou ranou, krev je jasně červená, z rány pod tlakem vystřikuje. Je-li poraněna tepna v houbce, krev vytéká, ale vždy je patrná pulsace krevního proudu. Používáme kombinaci dvou manévrů- zvednutí krvácející rány nad úroveň srdce a současné položení zraněného , které sníží tlak v cévách a zpomalí průtok a tlak na poraněnou tepnu buď přímo v ráně nebo v příslušném tlakovém bodě. 1.Stisknutí poraněné tepny přímo v ráně volíme vždy při zasažení tepny velkého průměru, tento manévr je nejrychlejší a nejúčinnější. Je třeba ránu rychle prohlédnout, zda v ní není přítomno cizí těleso, o které bychom se mohli poranit. Použijeme gázu nebo alespoň čistý kapesník či šátek, který pomůže ránu lépe utěsnit/ ale neztrácet čas hledáním/. Pokud se povede krvácení tímto manévrem zastavit, stisk nepovolujeme a vyčkáme příjezdu ZZS. Cizí těleso samozřejmě nevyndáváme./Jen je třeba si uvědomit, že máme do příjezdu ZZS vyřazeného z činnosti jednoho zachránce/
2. Stisknutí tlakového bodu bříšky 2-3 prstů proti kosti uzavře přítok krve k ráně. Tento způsob je rychlý, šetrný , účinný zejména u dětí a lidí slabší tělesné konstituce. Lze jím zastavit většinu krvácení ze středních a malých tepen na okrajových částech těla- pod loktem a kolenem, na hlavě. / Někdy lze využít i spolupráce zraněného/. V praxi využíváme těchto 7 tlakových bodů – Spánkový- pro zastavení krvácení z vlasové části hlavy a horní části obličejepřed ústím zevního zvukovodu Lícní- při prudkém krvácení z dolní části obličeje- asi 2-3 cm před úhlem dolní čelisti Krční- při silném krvácení z jazyka, měkkého patra, úst- v úrovni štítné chrupavky proti páteři, pouze NA JEDNÉ STRANĚ !!!!! Podklíčkový – při masivním krvácení v oblasti ramene, podpaží, při vysoké amputaci paže- za klíční kostí, proti 1. žebru Pažní- při tepenném krvácení na horní končetině- na vnitřní straně paže mezi dvojhlavým a trojhlavým svalem,proti pažní kosti Stehenní- tepenné krvácení na dolní končetině- v třísle překříženými palci proti pánevní kosti, opřít se do natažených rukou,využít svou váhu/ nutná síla/ Břišní- silné neustávající gynekologické krvácení a krvácení z dolní poloviny těla, které nejde jinak zastavit – v oblasti pupku krouživým pohybem zanořovat pěst, dokud nenarazí na stálý odpor. Fyzicky velmi náročné pro zachránce. Vždy se snažíme o konečné řešení tlakovým obvazem, teprve potom uvolňujeme tlakový bod. 3. Přiložení tlakového obvazu - zastaví krvácení ze všech tepen středního a malého průměru. Má tři vrstvy- krycí / sterilní ,v nouzi čistý kapesník/ -tlaková /cca 3-5 cm vysoká, pevná, nezraňující/ - připevňující /obinadlo, šátek/. Hotový obvaz nesmí být přiložen ani příliš pevně/ bledá končetina, bez tepu/ ani příliš volně /krev prosakuje/ 1. Přiložení zaškrcovadla – agresivní
metoda zastavení silného tepenného krvácení v několika mezních případech- úrazová amputace , masivní krvácení z velké končetinové tepny, otevřená zlomenina s masivním krvácením, zaklíněné cizí těleso s masivním krvácením, prosakující 3.vrstva tlakového obvazu, v některých případech crush syndromu, dočasné použití při hromadném neštěstí při malém počtu zachránců. Zaškrcovalo přikládáme co nejblíže nad ránu, vždy dostatečně široké, vždy podložené nebo přes oděv, nikdy ne v blízkosti kloubu. Nezapomenout na časový údaj přiložení a své jméno. Zaškrcená končetina je bledá, chladná, bez tepu. Znehybňujeme ji a podle možnosti chladíme. Pokud se nejedná o případ hromadného neštěstí, kdy postupně ošetřujeme provizorně zaškrcené končetiny, zaškrcovalo nepovolujeme/ hrozí tzv. barierový šok/
Při zástavě krvácení v okrajové části těla : krvácející končetinu zdvihneme do výše, současně stlačíme příslušný tlakový bod či tepnu přímo v ráně, zraněného položíme či alespoň posadíme a přikládáme tlakový obvaz či výjimečně zaškrcovadlo. Při větší ztrátě krve počítáme s možností šoku. I.B zevní žilní krvácení Vzniká při poranění povrchních tenkostěnných žil- tržně zhmožděné, řezné rány, velké hluboké odřeniny. Krev je tmavší, volně vytéká, obvykle nevede k bezprostřednímu ohrožení života/ výjimečně může i vystříknout, ne však v rytmu pulsu, při prasknutí žilních městků- varixů/ Zdvihneme poraněnou část do výše, zraněného položíme, uvolníme event.tísnící překážku odtoku krve / např. těsný vyhrnutý rukáv/, přiložíme tlakový obvaz. U větších žil na krku a hrudníku hrozí možnost vzniku vzduchové embolie – žílu je nutno okamžitě uzavřít stlačením v ráně. I.C zevní smíšené krvácení Je nejčastější, neboť tepny a žíly probíhají souběžně a bývají poraněny obě cévy. Použijeme ten nejšetrnější ještě účinný způsob zastavení krvácení, většinou stačí tlakový obvaz. I.D zevní vlásečnicové krvácení Je porušena síť kapilár / vlásečnic/ v podkoží, poškození vzniká oděrkami, drobnými řeznými a tržnými ranami, odřeninami. Nehrozí větší krevní ztráta, ošetření lze odložit, není život zachraňujícím úkonem. I .E Krvácení z přirozených tělních otvorů 1. krvácení z nosu vzniká při úraze/úder/ nebo jako příznak jiného onemocnění/ poruchy srážlivost- i medikamentosní, vysoký tlak, krevní choroby/.Většinou bývá jen nepříjemné, neohrožuje na životě. Výjimku tvoří masivní krvácení při devastujících poranění obličeje. Nos nikdy sami netamponujeme, krvácení se staví stisknutím při kořeni nosu proti kosti, hlava je v mírném předklonu. Pomůže studený obklad na zátylek a na čele. 2. krvácení ze zvukovodu –poranění zvukovodu a bubínku cizím tělesem, tlakovou vlnou- výbuch, potápění. Závažné je krvácení při poranění spodiny lebeční , bývá provázeno výtokem mozkomíšního moku / může být i z nosu/ , hrozí infekce. Netamponovat, dát sterilní odsávací obvaz. 3. krvácení z dutiny ústní- závažné může být poranění jazyka,měkkého patra, nosohltanu – použijeme krční tlakový bod.Při krvácení po vyražení zubu skousnout dostatečně vysokou vrstvu gázy na 20-30 minut. 4. Zvracení krve je buď příznakem jiného vážného onemocnění- prasklé jícnové varixy, krvácející prasklý žaludeční vřed, nebo následkem úrazu.
Ošetřujeme v poloze na zádech, s hlavou otočenou ke straně, s pokrčenými dolními končetinami. Voláme ZZS, provádíme protišoková opatření. Máme-li led, může postižený několik malých kousků polknout. Dáváme ledový obklad na nadbřišek. Nezapomenout, že může snadno dojít k aspiraci!! / I při intenzivním opakovaném zvracení z jiné příčiny může dojít k drobnému krvácení, bývají to zarůžovělé nitky, po zklidnění je postižený bez potíží/ 5. Vykašlávání krve provází těžká plicní onemocnění- tuberkulosa, nádory nebo provází úrazy hrudníku. Ošetřujeme v polosedě, ledový obklad, tělesný i hlasový klid. Při prudkém vykašlávání/ chrlení krve/ poloha na boku s mírně zdviženou horní polovinou těla, protišoková opatření, voláme ZZS. 6. Krvácení z močových a pohlavních cest, z konečníku- většinou bývá při onemocnění, méně často při úraze. Nebezpečné je gynekologické krvácení při potratu nebo překotném porodu. Ošetřujeme v poloze na zádech, přiložíme dostatečně silnou sterilní odsávací vrstvu, dolní končetiny ve stehnech překřížíme a vypodložíme. Je-li krvácení takto neztišitelné, použijeme břišní tlakový bod . Provádíme protišoková opatření, voláme ZZS. Ostatní krvácení ošetříme přiložením sterilní odsávací vrstvy II. VNITŘNÍ KRVÁCENÍ II.A krvácení do dutiny břišní- poranění křehkých, bohatě prokrvených orgánů /slezina, játra, ledviny/ s krvácením do orgánu /dvojitá ruptura/ nebo do dutiny břišní. Méně často je způsobeno chronickou nemocí. II.B krvácení do dutiny hrudní při poranění hrudníku- krvácející mezižeberní cévy při zlomeninách žeber, poraněním plic. Masivní krvácení při zranění srdce a velkých cév bývá příčinou rychlého úmrtí. II.C krvácení do dutiny lební – při mozkové mrtvici, prasklém aneurysmatu/výduť/ tepenném. Nejčastěji dochází z porušení mozkových cév či cév v mozkových obalech při úrazu. Většinou neohrožují vykrvácením, ale útlakem mozku krevním výronem. II.D krvácení do měkkých tkání – při rozsáhlém zhmoždění svalů, velkých kloubů, při zlomeninách dlouhých kostí./mezi stehenní svaly až 2,5 litru krve,do bérce 1 litr, do paže 800 ml, do předloktí 400ml. Vnitřní krvácení je záludné, není vidět proud krve ani krvavá kaluž.Podezření v nás musí vzbudit mechanismus úrazu event. přítomné přidružené příznaky / úlevová poloha, dušnost,omezení dýchacích pohybů, poruchy vědomí, deformace končetiny s otokem /. Velmi často však je jedinou známkou rozvíjející se šok. Život poraněného je velmi ohrožen. Při prvních varovných známkách protišoková opatření, co nejrychleji volat ZZS a hlásit podezření na vnitřní krvácení.
II. BEZVĚDOMÍ Ohrožuje postiženého udušením při neprůchodnosti dýchacích cest- cizí těleso, kořen jazyka, zvratky, krev. Příčiny mohou být nejrůznější- úraz hlavy, nedostatečné prokrvení a okysličení mozku /selhání dechu, krevního oběhu /, interní onemocnění / cukrovka, mrtvice, epilepsie, febrilní křeče/, úraz elektrickým proudem, otravy, tepelné poškození organismu. Člověk v těžkém bezvědomí je zhroucený na podložce/ většinou leží/, má zcela povolené svaly, nereaguje na vnější podněty/ oslovení, dotyk, zatřesení/. Bezvědomí mohou někdy provázet křeče/přehřátí, epilepsie/ Hloubka bezvědomí se může měnit, proto po 10 minutách sledujeme reakce podle Glasgow koma scale Glasgowské schéma- OČI -/ spontánně otevřené-otevře na příkaz-otevře na bolestivý podnět- zůstávají zavřené / POHYB -/ vykoná na příkaz- na bolest- nevykoná/ ŘEČ- / reakce na dotaz přiměřená-zmatená-neadekvátní, neartikulovaná-chybí/ První pomoc při hlubokém bezvědomí 1.pokus o navázání kontaktu /oslovení, zatřesení- od bolestivých podnětů se ustupuje/ 2.šetrné a opatrné otočení na záda s ohledem na další možná poranění 3. otevření úst, případné vyčištění dutiny ústní 4.uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy/ s ohledem na možná poranění/ 5.vyšetření základních životních funkcí-kontrola dechu / poslech, pohled/ ZKUŠENÝ zachránce provádí kontrolu srdeční činnosti – tep na krční tepně/ max .po dobu 10 sekund, zkusit event. i na druhé straně/. LAIK se hledáním tepu nezdržuje. Rozhodnutí o resuscitaci musí padnou rychle, do 10 sekund od vyslovení důvodného podezření na zástavu srdeční. 6. jsou-li základní životní funkce zachovány, následuje rychlé celkové dovyšetření, ošetření poranění 7. uložení do stabilizované polohy / nebo jiné vhodné vzhledem k přidruženým poraněním, trojitý manévr/ pokud je ve stabilizované poloze 30 minut, otočit na druhou stranu. 8. průběžná kontrola základních životních funkcí a stavu vědomí ZAJISTIT PŘIVOLÁNÍ ZZS
III. BEZVĚDOMÍ SE ZÁSTAVOU DECHU A OBĚHU Maximální důležitost má časový faktor- resuscitaci musíme zahájit co nejdříve, po 3-5 minutách bez kyslíku dochází k nevratnému poškození mozkových buněk. Po 7 minutách lze oživit bez následků již jen kolem 25 % postižených, po 12 minutách klesá na 2-5%. Pokud resuscitaci zahájíme, nepřerušujeme ji až do obnovení životních funkcí či do předání postiženého ZZS. Jsou však případy, kdy KPR nezahajujeme - jsou li přítomny jisté známky smrti, jedná-li se o poranění neslučitelná s životem, jedná-li se o očekávaný stav úmrtí u nevyléčitelného onemocnění/po vyšetření lékařem/, nebo by KPR mohla ohrozit životy jiných POSTUP u bodů 1-5 stejně jako výše 6.zahájení umělého dýchání 2 rychlé hluboké vdechy 7.zahájení nepřímé masáže srdeční 30 stlačení na hrudní kosti 8.pokračuje KPR 2:30 9.průběžná kontrola životních funkcí po prvních 3 cyklech KPR a dále pak po každých 3-5 cyklech 10.po obnovení životních funkcí stabilizovaná či jiná vhodná poloha V případě, že nelze provádět umělé dýchání, je nutné provádět alespoň nepřímou masáž srdeční/top-less/-pokud netrvá déle než 6-12 minut při jinak dobrém zdravotním stavu postiženého má srovnatelnou účinnost. Zvláštnosti KPR u dětí: U dospělých je v 85% příčinou zástavy srdeční příhoda/infarkt,arytmie/, u dětí nejčastěji dušení, úrazy CNS, tepelná poranění, tonutí, otravy. Postup u novorozenců/ dítě do 28.dne života/ a kojenců do 1 roku : 1. porucha vědomí se zjišťuje podrážděním chodidla /poškrábání, poplácání/ 2. uvolnění dýchacích cest provedeme jen mírným záklonem hlavy podložením ramínek 3. při odstraňování překážky v dýchacích cestách při vdechnutí si dítě položíme obličejem dolů na své předloktí- hlava směřuje od nás- a je mírně snížena a provedeme několik úderů mezi lopatky, které míří ven z dýchacích cest. Dítě můžeme také uchopit za kotníky, pověsit hlavou dolů a udeřit mezi lopatky. 4. při vlastním umělém dýchání vdechujeme současně do úst i nosu, hrudník se musí zdvihat, ale nesmíme dýchat proti odporu !!!!/nebezpečí poranění plic dítěte / 5. frekvence- novorozenec 30 vdechů za minutu ,kojenec 20 vdechů za minutu 6. srdeční masáž provádíme na hrudní kosti dvěma prsty cca 1,5 cm pod spojnicí prsních bradavek. Velmi drobné tělíčko lze obemknout rukama a hrudník stlačovat překříženými palci. Hrudník se stlačuje cca o 2-3 cm
7. frekvence u novorozenců je 120/min , u kojenců 100/min 8. poměr dechů a stlačení je u novorozence 1: 3 , u kojence 1: 5 Postup u dětí předškolního a mladšího školního věku /1-8 let/ 1.Vdechujeme do úst a nosu či jen do úst podle velikosti obličeje dítěte, vdechované objemy takové, aby se zdvihal hrudník, ale aby se nevdechovalo proti odporu, frekvence 20 vdechů v minutě 2. masáž hranou jedné či obou rukou podle odporu hrudníku, stlačení o 1/3 předozadního průměru hrudníku frekvencí 100 za minutu 3. poměr vdechů a stlačení je 1:5 Postup u dětí nad 8 let Blíží se KPR u dospělého, musí se provádět šetrněji, odpovídajícími fyzické zralosti dítěte.
silou a objemy
IV.ŠOK Šok je přirozenou obrannou reakcí organismu na nepřiměřenou zátěž jakéhokoli původu. Rozvinutý šok patří mezi život ohrožující stavy. Smyslem obrany organismu je shromáždit krev do životně důležitých orgánů / mozek, srdce, plíce / na úkor v tomto okamžiku méně významných /orgány dutiny břišní, ledviny,kůže/ . V těch dochází k omezení průtoku krve a trvá-li tento stav déle, postižený umírá v důsledku selhání funkce jednotlivých systémů. Šok je stále smrtící komplikací u cca 10% závažných stavů Příčiny šoku 1. velká a rychlá ztráta tělesné tekutiny / nad 20- 30%/- masivní krvácení,
rozsáhlé popáleniny II. st, masivní průjmy či zvracení hypovolemický šok 2. porucha činnosti srdce jako pumpy- kardiogenní šok /infarkt, poruchy rytmu, úraz elektrickým proudem / 3. distribuční šok je způsoben rozšířením cévního řečiště, cirkulující objem se sníží relativně –bolest , strach, anafylaktický šok Chlad, horko, únava urychlují rozvoj šoku Příznaky šoku 1. zrychlená srdeční frekvence 90-100 v minutě, při prohlubujícím se šoku
stoupá na 180. DŮLEŽITÉ JE HODNOCENÍ VÝVOJE KVALITY A FREKVENCE PULSU , SOUČASNĚ S DALŠÍMI ZNÁMKAMI ŠOKU. / zrychlený tep může být i reakcí na bolest, citový vjem-je však dobře hmatný, dále se nezrychluje, naopak se zklidněním postiženého se vrací k normě/
2. tep je špatně hmatný, nitkovitý / nízký tlak/ 3. postižený je bledý, studeně se potí /nedostatečné prokrvení kůže a 4. 5. 6.
7.
podkoží/ změny chování/ rozrušení-apatie-závrať,mdloba-bezvědomí/ mělké a zrychlené dýchání, zívání/projev nedostatku kyslíku/ žízeň / ztráta tekutin/ nevolnost, zvracení
PRVNÍ POMOC PŘI ŠOKU /protišoková opatření/ 1. protišoková poloha / dolní polovina těla zvýšena o 30 cm, autotransfusní poloha / 2. a následuje pravidlo 5T tišení bolesti /správné, rychlé a šetrné ošetření/ teplo /udržení tepelného komfortu/ tekutiny/ tlumit pocit žízně otíráním, nepodávat!!!!/ ticho / klid v okolí, správné psychologické působení zachránce, informace o postupu / transport / vždy volat ZZS a zdůraznit šokový stav, nikdy netransportovat vlastními silami / V.PNEUMOTORAX vzniká při poranění hrudníku. Otevřený pneumotorax- při porušení celistvosti hrudní stěny vniká vzduch do pohrudniční dutiny. Na této straně plíce kolabuje a dýchací plocha se snižuje. Ventilový pneumotorax je variantou otevřeného pneumotoraxu, kdy se vzduch při vdechu nasává do dutiny hrudní, ale při výdechu se otvor uzavírá a vzduch se v hrudníku hromadí, přetlačuje srdce a velké cévy na druhou stranu. Dochází tak ke snížení srdečního výdeje, poklesu tlaku a rozvoji šoku. Příčiny Rána ve stěně hrudní /nejčastěji bodná, střelná, tržně zhmožděná/ Zhmoždění hrudníku /poranění úlomky žeber/ Příznaky , mohou být různě vyjádřeny: Dušnost,zrychlené,mělké, namáhavé dýchání Promodrávání okrajových částí těla /cyanosa/ Probublávání jasně červené ,zpěněné krve v místě poranění Únik vzduchu z hrudníku, syčení Mohou být přítomny příznaky rozvoje šoku. Postižený sám vyhledává polohu v polosedě , rukama se drží podložky, aby pomáhal pohybům hrudníku. První pomoc
1.okamžité uzavření otvoru v hrudníku/ i holou dlaní/ .Odstranění přetlaku u ventilového pneumotoraxu není předmětem předlékařské první pomoci. 2. pokud je postižený při vědomí, poloha v polosedě s možností uchopit podložku 3. uklidnění postiženého, vyzýváme k pravidelnému dýchání, je-li nutno zahajujeme protišoková opatření 4. ránu ošetřujeme krycím poloprodyšným obvazem - sterilní krytíneprodyšná vrstva/igelit, musí zůstat stále napnutý/-připevňovací vrstva / oblepení z bočních a horní strany stříškovitě leukoplastí, spodní okraj ponecháme volný./ Správné vytvoření vyžaduje určitou zručnost a zkušenost, proto nedaří-li se, volíme raději neprodyšné uzavření rány stříškovitým přelepením všech čtyř stran/ 4. při závažnějších poruchách dechu /trvá-li cyanosa/ provádíme podpůrné či plné umělé dýchání 5. je-li postižený v bezvědomí se zachovanými životními funkcemi, ukládáme jej do stabilizované polohy na poraněné straně 6. je-li v ráně cizí těleso, nikdy jej neodstraňujeme, naopak jej upevníme leukoplastí, sterilně obložíme a utěsníme. 7. včasné přivolání ZZS je nezbytné
U některých poranění a poruch je život zachraňujícím úkonem přivolání ZZS !!! Tento protokol platí pro případ, kdy je potřeba přivolat ZZS k postiženému se zástavou dechu a oběhu a pro prostředí, kde je okamžitě k dispozici telefon / pevná linka či mobil /.V ostatních případech mají před přivoláním ZZS přednost urgentní výkony vedoucí k záchraně života. - vždy se snažit zajistit si pomoc další osoby - jsou-li od začátku přítomni 2 zachránci, jeden zahájí KPR a druhý aktivuje ZZS -Je-li přítomen pouze jeden zachránce v okamžiku nehody zavolat okamžitě/call first/, ještě před zahájením KPR , je-li postiženým DOSPĚLÝ. Zavolat rychle/call fast/ , je-li postiženým DÍTĚ DO 8 LET. V tomto případě zahajujeme okamžitě KPR a teprve po 1 minutě voláme ZZS. -výjimky , kdy se u všech věkových skupin nejprve provádí 1 minuta KPR a pak volá ZZS jsou TONUTÍ a PONOŘENÍ, ZÁSTAVA SRDEČNÍ PŘI TRAUMATU, PŘEDÁVKOVÁNÍ DROGAMI A LÉKY /U dospělého člověka lze předpokládat, že příčinou bezvědomí je porucha srdečního rytmu a profituje tedy z časného použití defibrilátoru, kterým je ZZS vybavena. Proto co nejdříve voláme, samozřejmě s respektováním výjimky/
POZOR – nezapomeňme, že člověk, stižený zástavou oběhu aktuálně silně nekrvácí! Je nutné hledat stopy krvácení a pokud jsou, počítat s tím, že při resuscitaci se krvácení obnoví !/ A jak odhadnout krevní ztrátu ? Proveďte experiment- pravda, nebude to stoprocentní, protože voda se chová trochu jinak než krev- vylitím 1litru vody na ne příliš vsakující podložku jsem dostala skvrnu cca 50x80 cm, 1,5 litru vody vyrobilo skvrnu 60 x 100 cm. Zkuste si to také, pomůže při odhadu. Použitá literatura: Kolektiv- Zdravotnický instruktor ČČK Beránková, Fleková, Holzhauserová –První pomoc Štětina a spol.- Medicína katastrof a hromadných neštěstí
