Život v pravěku Základní pojmy Přisvojovací hospodářství sběr plodin a lov zvěře
Výrobní hospodářství pěstování rostlin a chov dobytka
Přirozená dělba práce dělba práce mezi mužem a ženou
Společenská dělba práce oddělení řemesla od zemědělství
Prvobytně pospolná společnost rovnost členů rodu, společně pracují a společně se dělí o výsledky své práce
Tlupa seskupení jedinců za účelem snazšího obstarávání potravy
Rod skupina pokrevně příbuzných jedinců
Vývoj člověka Člověk zručný (Homo habilis) malá postava obličejová část větší než mozková nad očima mohutné nadočnicové oblouky, čelo nízké, prudce ustupuje dozadu nos nízký a široký, nevystupuje z obličeje silné čelisti, chybí bradový hrbol
Člověk vzpřímený (Homo erectus)
mohutná postava mozkovna se zvětšuje nadočnicové oblouky stále mohutné spodní čelist bez bradového hrbolu dorozumívá se pomocí zvuků, nikoli řeč dokonalejší ruka, lepší úchop, palec je proti ostatním prstům
Člověk rozumný (Homo sapiens)
menší postavy než člověk vzpřímený mozkovna podstatně větší mizí nadočnicové oblouky výrazný nos vystupuje z obličeje objevuje se bradový hrbol
Člověk dnešního typu (Homo sapiens sapiens)
postava, tvar lebky, velikost mozku odpovídá dnešnímu člověku mozková část větší než obličejová dorozumíval se článkovanou řečí
Výskyt pravěkých lidí Člověk zručný ( Afrika, částečně Malá Asie) Člověk vzpřímený (Asie, Evropa, Afrika) Člověk rozumný (Asie, Evropa, Afrika) Člověk dnešního typu (Evropa, Asie, Afrika, Austrálie, Jižní Amerika) Naleziště člověka dnešního typu a našem území Dolní Věstonice, Pavlov, jeskyně Pekárna a Kůlna, Předmostí u Přerova
Sběr a lov pravěkých lidí Člověk se nejdříve živil sběrem plodů a lovem zvěře. Tento způsob obživy se nazývá přisvojovací hospodářství (přisvojil si to, co mu příroda dávala). Sbíral plody, kořínky, listy, houby, květy rostlin Lovil drobné hlodavce, želvy, ryby, zajíce, jeleny, srnky, nosorožce a mamuty Později se specializoval na určitý druh zvěře, tzv. specializovaný lov. Kolektivní lov Skupina lidí se podílí na lovu a rovným dílem se o úlovek dělí. Přirozená dělba práce Dělba práce mezi mužem a ženou. Ženy
Muži
péče o děti příprava pokrmů, sběr plodin udržování ohně zhotovení oděvů
lov zvěře stavění příbytků ochrana rodu
Nástroje a zbraně doby kamenné Výroba kamenných nástrojů a zbraní sekáče (ostré hroty – břity) úštěpy (štípání kamene o kámen) pěstní klíny (neměly ostré hrany) škrabadla, nože, hroty, vrtáky a rydla (vyráběl štípáním pazourku) Kámen dovedl hladit a provrtávat do něj otvory.
Výroba pěstního klínu
Využití ohně v pravěku
zdroj tepla a světla příprava pokrmů zastrašení divé zvěře vypalování nádob kovolijectví zpracování železné rudy (výroba železa)
Příbytky pravěkých lidí Žili: v korunách stromů pod převisy skal stavěli si chatrče částečně zapuštěné do země, tzv. polozemljanky, z kůlů, kostí, pokryté kůží zemědělci si budovali velké chatrče pro velkorodiny
Stan z kůže
Život v jeskyni
Chatrč z větví
Dům pro velkorodinu
Náboženství v pravěku Člověk si nedovedl vysvětlit přírodní jevy, jako déšť, vítr, hrom, blesk, a proto se jich bál a uctíval je, přinášel jim oběti.
Pohřbívání mrtvých Mrtví byli pohřbíváni ve skrčené poloze, pokrýváni bylinami a posypáni červeným barvivem. V některých hrobech byly nalezeny kosterní pozůstatky pravěkých lidí pokryté mamutími kly, pánevními a lopatkovými kostmi. Do hrobu byly dávány mrtvým nástroje, nářadí, zbraně, nádoby s potravinami (víra v posmrtný život).
Pohřeb mladíka
Umění v pravěku kresby nebo malby na skály nebo stěny jeskyní (malby zvířat zasažených šípy měly přinést úspěch v lovu) sošky hlav zvířat vyrobené z kamene, hlíny, dřeva a kostí sošky žen Nejčastějším projevem umění pravěkého člověka byly sošky žen, tzv. venuše. Byly zhotovovány ze směsi hlíny, popela, vody a krve. Podle místa nálezu pak byly pojmenovány např. Věstonická, Střelická nebo Petřkovická. Ženy měly ve společnosti lovců mamutů významné postavení. dávaly potomky rodu vychovávaly děti zajišťovaly denní chod sídliště
Věstonická venuše aneb Pravěká Mona Lisa •
drahocenná 11,5 centimetrů černošedá soška pravěké ženy
•
její stáří se odhaduje na přibližně 25 000 let
•
byla nalezena Karlem Absolonem v roce 1925
Malby na stěnách jeskyní Měly rituální charakter (úspěch v lovu), cílem bylo zajistit dostatek potravy, a tak snazší přežití.
Mladší doba kamenná Zemědělci a chovatelé dobytka Změna podnebí ovlivnila život pravěkého člověka oteplilo se, podnebí se podobalo dnešnímu nastala tzv. doba meziledová
Pěstování zemědělských plodin 3 vývojové stupně 1. stupeň – ochraňuje divoce rostoucí rostliny (zalévá a odpleveluje) 2. stupeň – rozšiřuje osevní plochy (rozrývá půdu a seje obilí) 3. stupeň – usazuje se v nížinách (úrodná půda) Vývoj chovu dobytka 3 vývojové stupně 1. stupeň – odchyt mláďat v horských oblastech 2. stupeň – chov mláďat v ohradách, zvířata zdomácněla a rozmnožovala se 3. stupeň - v nížinách ochočuje divoce žijící skot Chov: ovcí, koz, koní, skotu Nové nástroje Souvisí s dokonalejším obděláváním půdy (motyky, sekáče, srpy).
Řemeslo v mladší době kamenné Hrnčířství souvisí s rozvojem zemědělství a chovem dobytka (nádoby na obilí, mléko a vodu), nádoby zdobí různými vlnovkami nebo geometrickými tvary. Tkalcovství Zpracovávalo len, ovčí vlnu, vyrábí pohodlné a účelné oblečení, používá tzv. svislý stav.
Pozdní doba kamenná Na výrobu zbraní a nástrojů se vedle kamene používají první kovy (měď, bronz a později železo). Rozvíjí se nová řemesla, kovotepectví a kovolijectví.
Doba bronzová (2 000 – 700 let př. n. l.) Nástroje, zbraně, náboženské předměty a ozdoby byly zhotovovány ze směsi mědi a cínu (bronzu). Bronz je slitinou dvou kovů, proto se řemesla dále specializují a rozvíjí se kovolijectví a kovotepectví.
Doba železná (700 – 0 př. n. l.)
nový kov v Evropě – železo vyrábělo se ze železné rudy při vysoké teplotě ve vysokých pecích (hutnictví) železo se zpracovávalo při vysoké teplotě a tvarovalo se (kovářství) železné nástroje byly pružné, pevné a ostré a vytlačily kamenné a bronzové nástroje
Společenská dělba práce = oddělení řemesel od zemědělství, roste vážnost muže Vytvoření předpokladů pro vznik společenské nerovnosti. Rodoví náčelníci hromadí majetek, z nich a jejich nejbližších příbuzných se stávali velmožové, kteří se obklopují bojovníky, tzv. vojenskou družinou.
Prvotně pospolná společnost postupně zaniká.
Keltové (4. stol. př. n. l.) pronikali na naše území ve 4. století před naším letopočtem pravděpodobně přicházeli ze západní části střední Evropy bylo to první obyvatelstvo na našem území, o kterém máme písemné zprávy české země osídlili Bójové (Čechy = Bohemia), slovenské oblasti osídlili Kotini nálezy v hrobech svědčí o tom, že Keltové byli především bojovníci Keltové ovládli původní zemědělce žijící na našem území zabývali se řemeslem (hutnictví, kovářství, kovotepectví, hrnčířství) dovedli těžit nerostné suroviny (zlato – šperkařství) a železnou rudu (hutnictví – železné kleště, kladiva, hřebíky, radlice apod.) vyráběli skleněné ozdoby Keltové se zabývali obchodem, tzv. směnný obchod (věc za věc), v dálkovém obchodě se používaly mince duhovky a biateky (Biatec bylo jedno ze jmen, která se objevila na zlatých mincích ražených v dnešní Bratislavě) Keltové udržovali čilý styk s řeckým a římským světem.
Oppidum střediska řemesel, obchodu, správy a sídlo vládnoucí vrstvy byla zde i pohřebiště a svatyně (sídlo kněží) žilo zde několik set až tisíc obyvatel byla obehnána hradbou z kamene chráněnou hliněnými valy
