Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota !! vláknitá – kolagen, elastin amorfní – voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny ( kys. hyaluronová, chondroitin sulfát, dermatan sulfát, keretan sulfát aj. )
Typy mezibuněčných spojů • Zonula occludens (těsný spoj): membrány těsně u sebe, okolo celé buňky „dokolečka“, není mezibuněčná hmota v prostoru mezi buňkami, důležité jsou intergální proteiny membrány • Zonula adherens: mechanická funkce, zachována buněčná štěrbina vyplněná vláknitým materiálem cca 30 nm, aktinová mikrofilamenta • Desmozóm: bodový mechanický spoj, knoflíkovitého tvaru, štěrbina cca 30 nm vyplněná vláknitým materiálem uspořádaným, intermediální filamenta • Nexus (vodivý spoj): štěrbina 2 – 3 nm, vyplněna konexony, uvnitř konexonů hydrofilní kanálek, který spojuje cytoplazmu sousedících buněk. Mohou tudy prochátet aminokyseliny, cukry, nukleotidy, steroidní hormony !REGULACE! Je zde o několik řádů vyšší elektrická vodivost.
Mezibuněčné spoje
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Tkáně: epitely, pojiva, nervové, svalové EPITELY • Velmi málo mezibuněčné hmoty, nejsou cévy • Polarita buněk : - apikální pól – modifikace, mikroklky , řasinky - bazální pól – bazální membrána • Morfologie: - dlaždicový, kubický, cylindrický - jednovrstevný, mnohovrstevný, víceřadý, přechodný
Funkční klasifikace epitelů: • • • • •
Krycí – rohovatějící, nerohovatějící Resorpční Řasinkový Zárodečný Žlázový
Žlázy: jednobuněčné, mnohobuněčné Sekrece: apokrinní, holokrinní, merokrinní Sekret, exkret, inkret
Typy epitelů - příklady
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Žlázy - typy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Pohárková buňka Intraepitelová žlázka Alveolární jednoduchá Tubulární jednoduchá Tubulární stočená Alveolární větvená Tubulární větvená Tuboalveolární větvená Žláza endokrinní
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
POJIVA • mezibuněčná hmota: - amorfní (glykoproteiny, glykosoaminoglykany, kyselina hyaluronová, chondroitinsulfát aj.) - vláknitá – kolagen, elastin • buňky: fixní a volné (bloudivé)
Pojivová tkáň
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Klasifikace pojivových tkání
Příklady pojivových tkání kostní tkáň chrupavka
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Kostní tkáň Řadíme do pojiv oporných. Složení: • mezibuněčná hmota: amorfní a vláknitá anorganická složka • Buňky: osteoblasty, osteocyty, osteoklasty Typy kostní tkáně: • Kost vláknitá • Kost lamelární: trámčitá – houbovitá – spongiózní kompaktní
Příklady pojivových tkání řídké vláknité pojivo
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
tuková tkáň
Trofická pojiva - tělní tekutiny • rozvádění živin, odstraňování zplodin metabolismu, výměna plynů, regulační funkce, účast při imunitních reakcích, transport hormonů • Typy z hlediska fylogeneze: coelomová tekutina, hemolymfa, krev, krev- lymfa – tkáňový mok
Tvorba krevních buněk hematopoeza
Typy leukocytů
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Nervová tkáň • Neuron : kontakt s buňkami smyslovými, výkonnými, jinými neurony Struktura: cyton – perikaryon – tělo výběžky : dendrity, axon – neurit Multipolární, bipolární, pseudobipolární, unipolární Obaly: myelin v CNS – oligodendrocyty v periferním NS – Schwannovy buňky
Nervová tkáň
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Gliové buňky
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Svalová tkáň
Junqueira at al., Základy histologie, H&H Jinočany, 1995
Šum v genetické informaci – mutace Úrovně mutací: • 1. genové • 2. chromozómové • 3. genomové u 2.a 3. se nemusí nutně měnit struktura jednotlivých genů, poruchy vznikají na základě narušení koordinace mezi geny. vznik mutací: spontánně (málo) působení mutagenních faktorů Mutagenní faktory: fyzikální (záření) chemické - alkylační činidla - oxidační činidla - interkalační činidla antibiotika)
Genové mutace – změna 1 nebo více nukleotidů): substituce, inzerce, delece důsledek – změna strukturních genů Fenotypový projev – změna vazebného místa proteinů, změna kinetiky enzymů, absence určité metabolické funkce, zánik buňky Tichá mutace Reperace mutací Chromozómové mutace – zlomy před S fází – je na obou chromatidách po s fázi – je jen na jedné chromatidě Genomové mutace – (numerické aberace) v mitóze (chybné počty chromozómů v somatických buňkách) v meioze (chybné počty chromozómů v gametách) Aneuploidie (2n-1, 2n-2, 2n+1) Polyploidie 4n, 8n, „genová dávka“
Choroby geneticky podmíněné: všechny typy mutací: genové, chromozómové, genomové - mutace v somatických b. nebo v gametách - embryonální letalita - kongenitální choroba (vrozená) Příklady chorob způsobených genovými mutacemi: fenylketonurie - 12. chr. gen pro fenylalaninhydroxylázu hemofilie – postižený gen je na chr. X – gonosomálně dědičné Příklady chorob způsobených chromozómovými a genomovými mutacemi: časté v gametách i somat. buňkách, většina je však eliminována. př. „syndrom kočičího mňoukání“ – delece na 5. chr. Wolfův syndrom – delece na 4. chr. numerické aberace – nejvíc trisomie a monosomie Downův syndrom - trisomie 21. chr. Gonosomální aneuploidie – Turnerův s. Klinefelterův s.
