IV 2005
Vìrnost František Nechvátal Jsou v svìtì krásné ženy a nebudu je znát. Do ticha pohroužený vidím tì èastokrát. Vidím tì, labu bílou, korunou tmy tvùj vlas. Pozdravujte mou milou, ten plamen, který zhas. Jsou dálky nepøeberné, je jeden rodný kout. Tam v náruèi tvé vìrné chci navždy spoèinout.
Foto: Vlastimil Smetana
Váleèné období na gymnáziu Pøed šedesáti lety skonèila druhá svìtová válka, nejstrašnìjší váleèný konflikt svìta. Pøipomeòme si toto velmi obtížné váleèné období našich novodobých dìjin svìdectvím Ladislava Skokana o studiu na gymnáziu za války. Následující úryvky jsme vybrali z jeho vzpomínek z knihy bývalých studentù gymnázia v Mor. Budìjovicích z let 1943 – 1951 „Opuste školní budovu!“ Pøijímaèky do primy dìlalo v létì 1943 – celé tøi dny, od rána do veèera – asi 139 uchazeèù. Gymnázia v Telèi a Tøebíèi Nìmci zavøeli, Znojmo bylo v Sudetech, a tak se „spádový obvod“ školy podstatnì rozšíøil. Ráno se konaly písemné a ústní zkoušky, odpoledne pomìrnì pøísné (bodované a známkované) provìrky z tìlocviku. Na závìr tøetího dne byli pøizváni rodièe a pøíbuzní, zøejmì pøedevším proto, aby se pøítomní zástupci okupantù ujistili o jejich „árijském nebo druhovì podobném pùvodu“ v duchu norinberských zákonù. (Inteligentní, ale „podezøele kudrnatý“ Budìjovièák Ruda Žákovský byl – spolu s tátou i mámou – „nácky“ peèlivì prohlížen, fotografován – a na školu se nedostal.)…
Foto: Vlastimil Smetana
Tøeba dodat, že známkování probíhalo podle nìmecké šestistupòové škály: „sehr gut – velmi dobøe, gut – dobøe, befriedigend – uspokojovì, ausreichend – dostateènì, mangelhaft – sotva dostateènì, ungenügend – nedostateènì“. Primu jsme uzavírali – vzhledem k pøedlouhým zimním „uhelným“ prázdninám (protože nebylo èím topit) – 13. èervence 1944. V sekundì byl tøídním nepøíjemný profašistický mladík, jediný toho druhu na škole – tìlocvikáø Dr. Rudolf Malafa, který asi získal doktorát v nacistickém Nìmecku. … Po Novém roce obsadili celý objekt školy „národní hosté“ z Východního Pruska – rodiny nìmeckých uprchlíkù pøed rychle postupující sovìtskou frontou. Na dávno zrušeném høbitovì, parku pøed budovou gymnázia, pøibyly pøinejmenším dva jejich hroby. Jen jednou týdnì jsme si chodili pro písemné úkoly do jediné tøídy, kterou nám v pøízemí budovy (vedle hlavního vchodu) ponechali. V dubnu 1945 se naše gymnázium uzavøelo úplnì.… -vn-
2 Dokonèení ankety starostù Otiskujeme poslední odpovìdi starostù Moravskobudìjovického mikroregionu na následující otázky. 1. Co nejdùležitìjšího, pøípadnì nejzajímavìjšího pøinesl loòský rok pro Vás osobnì i pro vaši obec? 2. Co plánujete v obci uskuteènit v roce 2005? 3. Máte nìjaké tajné pøání, které byste chtìl vyøešit pomocí kouzelného proutku?
Miloslav Vecheta, Babice 1) Podaøilo se nám rekonstruovat autobusové zastávky a dokonèit stavební úpravy kulturního domu. 2) V roce 2005 máme v plánu provést rekonstrukci autobusové zastávky a opravu místního rozhlasu v Bolíkovicích. Zahajujeme zpracování územního plánu pro obec Babice a Bolíkovice. 3) Kouzelného proutku bych si pøál na vyøešení nezamìstnanosti našich obèanù. Vyøešením tohoto problému by došlo ke zlepšení finanèní situace nás všech. Byl by to i základ pro dobré mezilidské vztahy a ochotu se zapojit do spoleèenského a veøejného dìní v obci.
Mgr. Miloš Bøezina, Hornice 1) Pøedevším dobré zdraví mnì a celé mojí rodinì, obecnì dobré výsledky ve všech èinnostech, kterým se vìnuji. Velkou radost mnì dìlají lidé, s kterými spolupracuji a také dcera tím, že odmaturovala a nyní studuje na vysoké škole. Na obci mnì tìší dobrá spolupráce zastupitelù a ostatních spoluobèanù. Je nìkdy škoda, že se nezapojují úplnì všichni. Podaøilo se nám udìlat nejen kus práce na majetku obce, a zajistit provoz úøadu, ale také zrealizovat mnoho zajímavých kulturních i spoleèenských akcí. 2) Máme problémy s likvidací odpadu. Budeme dùslednìji tøídit a zavádìt nìkterá opatøení k napravení dosavadního stavu. Chceme za pomocí programu obnovy venkova opravit èást
místních komunikací a zpevnit pøíjezdovou plochu k novì zkolaudované nemovitosti. Zarybníme obecní rybník a budeme se tìšit na výlov v roce 2006. 3) Potøeboval bych zpomalit dìní. Papírování zabere velmi mnoho èasu. Nìkdy se mi zdá, že si i sami mezi sebou pøidìláváme práci tím, že si nerozumíme.
Libuše Krouchalová,Lukov 1) V loòském roce jsme opravili èást chodníkù a dokonèili dvì autobusové zastávky vèetnì nové èekárny. Rozšíøili jsme vánoèní výzdobu v èásti obce Kopce a vánoèní osvìtlení místního kostela. 2) Doufám, že se nám podaøí po ètyøletém jednání s kompetentními orgány dokonèit výstavbu nových chodníkù a silnice ve støedu obce vèetnì úpravy veøejné zelenì. K tomu chceme obnovit dopravní znaèení místních komunikací a vyøešit vnìjší osvìtlení místního kostela, který se nachází mimo veøejné osvìtlení obce. 3) Mám svoji obec ráda a pøeji si, aby se tu lidem žilo po všech stránkách pokud možno co nejlépe, aby naše obec v budoucnu rozkvétala jen do krásy.
František Fiala, Kojatice 1) V roce 2004 jsme z programu Obnovy venkova získali dotaci, ze které se podaøilo opravit hasièskou zbrojnici. 2) V roce 2005 poèítáme se zahájením vodovodu Kojatice a Velký Újezd. Výbìrové øízení je hotovo a èekáme na odsouhlasení dotace. 3) Pøál bych si, abychom uspìli s dotací a mohli zdárnì dokonèit vodovod. Dalším velkým pøáním je, aby se zlepšily vztahy mezi lidmi. Kouzelný proutek nemám, a tak bych pøál všem pevné zdraví, spokojenost a pohodu.
Pavel Karásek, Dešov 1) Zbudovali jsme dìtské høištì, ve škole jsme nahradili staré nevyhovující akumulaèní
vytápìní plynovým, mateøská škola dostala novou fasádu, z vìtší èásti jsme opravili místní komunikace. Z kulturních akcí se vydaøil již 38. tradièní dìtský karneval a podruhé uskuteènìný dìtský rybáøský den. Zlepšil se vzhled obce, o který se zasloužili také dva pracovníci veøejnì prospìšných prací. 2) Budeme dále opravovat místní komunikace. Chceme napojit obce na internetovou sí a zabezpeèit rozvod po obci. Pøipravujeme projekt víceúèelové budovy bývalé Jednoty, výsadbu v obecním lese, zpracováváme územní rozhodnutí na splaškovou kanalizaci, a další práce. 3) Tajné pøání by mìlo zùstat tajné. Ale velkým pøáním je vytvoøení pracovních pøíležitostí v naší obci a tím i spokojenìjší život všech spoluobèanùm. Kouzelný proutek bych použil na vybudování, dlouhá léta diskutovaného, obchvatu Velkého Dešova.
Miroslav Kabelka, Jakubov 1) V loòském roce jsme získali dotace na výmìnu støešní krytiny o okapù na školní jídelnì, na nákup dalších 8 barevných kontejnerù na tøídìný odpad a na volnoèasové aktivity dìtí a mládeže v obci. Finanènì nároèná byla rekonstrukce kanalizace a následná kompletní oprava místní komunikace v èásti „Hrad“. Dále jsem rád, že se podaøilo obnovit tradici masopustu a vymìnit krytinu na vìži a støeše kostela vèetnì klempíøských prvkù.. 2) V roce 2005 žádné velké investièní akce neplánujeme. Máme požádáno pouze o dotaci na výmìnu oken v základní a mateøské škole a na vybudování metropolitní internetové sítì v obci. Nejvìtší kulturní a spoleèenskou událostí bude pøipravované tøídenní Setkání rodákù a pøátel obce spojené s oslavou 110. výroèí založení sboru dobrovolných hasièù v obci ve dnech 24. až 26. èervna 2005. Budeme pokraèovat i v úpravách veøejných prostranství v obci. 3) Mým tajným pøáním jsou bezproblémové mezilidské vztahy, dostatek finanèních prostøedkù v obecní pokladnì a zrušení všech nesmyslných formuláøù a dotazníkù.
Hejtman kraje diskutoval se starosty Vedoucí jednotlivých úsekù MìÚ pøítomné seznámili se zákonem o obèanských prùkazech, s opatøeními proti legalizaci výnosù z trestné èinnosti, s novelou školského zákona, s grantovými programy kraje a s øadou dalších záležitostí výkonu státní správy. V bohaté diskusi zpìtnì starostové reagovali a poukazovali na problémy obcí napø. v oblasti školství, zdravotnictví, dopravní obslužnosti, auditu apod. Kritika z úst nìkolika starostù zaznìla na oblast zamìstnávání obèanù, kteøí jsou dlouhodobì nezamìstnaní. K øadì projednávaných záležitostí obdrželi starostky a starostové i písemné materiály. -vsPohled za pøedsednický stùl a na úèastníky setkání. Foto: Vlastimil Smetana
Ve støedu 9. bøezna v odpoledních hodinách probìhlo ve velké zasedací místnosti MìÚ v Moravských Budìjovicích setkání starostù obcí správního obvodu obce s rozšíøenou pùsobností Moravské Budìjovice. Pracovní setkání zahájil starosta mìsta Jan Nekula a pøivítal Miloše Vystrèila, hejtmana kraje Vysoèina, Vojtìcha Vymìtala, øeditele ÚP v Tøebíèi a tøi zástupce Ministerstva vnitra. Starostové byli seznámeni s èinností odboru dozoru a kontroly veøejné správy, s aktuálními informacemi Úøadu práce v Tøebíèi. Hejtman Miloš Vystrèil hovoøil o struktuøe kraje Vysoèina, o Evropských fondech, projektech kraje. Dotkl se i problematiky školství, zdravotnictví, dopravy apod.
3 Stalo se v našem mikroregionu Valná hromada Muzejního spolku Ve støedu 2. bøezna 2005 se ve veèerních hodinách v zámku konala Výroèní valná hromada Muzejního spolku Moravské Budìjovice, jehož èleny jsou také nìkteøí obèané Moravskobudìjovického mikroregionu. Mezi hosty byl i øeditel Muzea Vysoèiny Tøebíè Jaroslav Martínek. Po zahájení a pøivítání pøítomných, pøedseda Muzejního spolku František Vlk zhodnotil bohatou èinnost za uplynulý rok, kde mimo pravidelnou pøednáškovou a schùzovou èinnost, èlenové navštívili zaniklou obec Mstìnice, kde se provádí archeologický prùzkum, mìsto Hrotovice, kostel a kostelní klášter v Daèicích, zaštiovali Øemeslnický jarmak a spolupracovali na øadì dalších akcí.
Èlenové spolku byli také seznámeni s finanèními záležitostmi. Muzejní spolek chystá v letošním roce vydat Vlastivìdný sborník. V diskusi se hovoøilo napø. o novì pøipravovaných expozicích v zámku, o chystaných akcích spojených se selskými rebeliemi v Lesonicích v r. 1775, o obchvatu mìsta a øadì dalších chystaných akcí ve spolku i ve mìstì. Text i foto - VS -
Želetava V letošním roce probìhne dle harmonogramu akce II. etapa rekonstrukce silnice I/38 v úseku od mostu pøes Želetavku smìrem na Moravské Budìjovice. Zahájení prací a s tím spojené uzavøení vozovky je plánováno na 2. 4. 2005 (termín je závislý na
klimatických podmínkách a postupu prací na splaškové kanalizaci provádìných firmou VHS Tøebíè). Uvedení úseku do provozu v režimu pøedèasného užívání se pøedpokládá k 31. 8. 2005. Na základì jednání všech zúèastnìných stran a se souhlasem dopravního inženýra PÈR Tøebíè, bude objížïková trasa vedena následovnì: Uzavírka silnice I/38 v úseku od mostu na konec obce smìrem na Znojmo ve smìru od Moravských Budìjovic za obcí Horky odboèením vpravo smìrem na Bítovánky po místní komunikaci obce Želetava do Bítovánek, dále pak po silnici II/410 do Želetavy a na námìstí odboèením vpravo zpìt na silnici I/38. Podmínkou pro povolení objížïky je oprava povrchu spojovací komunikace mezi I/38 a „Cidlinskou“, zesílení propustku silnièním panelem a úprava výhledových pomìrù. Ve smìru od Jihlavy bude vedena odboèením vpravo ze silnice I/38 (u pošty) smìrem na Krasonice po silnici II/410 dále z Krasonic smìrem na Meziøièko, Šašovice a zpìt na silnici I/38. Pøi jednání o uzavírkách byl zástupci obce Želetava vznesen požadavek smìrem k Policii ÈR ohlednì zajištìní kontroly dodržování dopravního oznaèení a objížïkových tras v maximálním možném rozsahu, a to zejména vzhledem k negativním zkušenostem týkajících se chování øidièù bìhem I. etapy rekonstrukce I/38 v loòském roce. Mgr. Bohumil Dohnal, místostarosta obce Želetava
Kurzy ruèních prací v Jakubovì V pøísálí kulturního domu v Jakubovì se pravidelnì každý mìsíc schází zájemci o kurzy ruèních prací. Pod vedením paní Dany Paøízkové a sleèny Ivany Ráèkové si mohou vyzkoušet rùzné techniky a vlastnoruènì si vyrobit originální bytové nebo odìvní doplòky. V lednu se více než tøicet úèastníkù seznámilo s malbou na hedvábí pomocí kontur i batiky. Každý z malovaných šátkù
Zastøešení zimního stadionu Práce na budování Zimního stadionu v Moravských Budìjovicích pokraèovaly i v mìsíci únoru a bøeznu 2005. Na zaèátku února byla uvedena do zkušebního provozu rolba a poté zaèaly firmy budovat konstrukci k zastøešení ledové plochy. -vs-
a šálù byl opravdovým umìleckým originálem. V únoru si mohli všichni vyzkoušet techniku pletení košíkù z pedigu. Ošatky a košíky rùzných tvarù a velikostí z tohoto materiálu budou vkusným a praktickým doplòkem každé domácnosti. Dìti si vyzkoušely pletení kulaté klece, do které si mohou na Velikonoce naaranžovat malované kraslice. Zatím poslední bøeznový kurz byl zamìøen na techniku tisku na textil. Pomocí šablon a textilních barev vznikaly zajímavé ubrusy a prostírání.
Zájem o tyto kurzy je nejen ze strany žen a dìtí, ale i nìkolik mužù si pøišlo vyzkoušet svoji zruènost a šikovnost. Jistì byli doma pochváleni za vlastnoruènì namalovaný šátek nebo upletený košík. Už nyní se tìšíme na další pokraèování kurzù. V dubnu se sejdeme pøi zdobení pøedmìtù pomocí ubrouskové techniky. Za spokojené úèastníky kurzù Jarmila Burdová
Mikroregion Dùm dìtí a mládeže BUDÍK v Moravských Budìjovicích se stal 15. bøezna 2005 dìjištìm recitaèní soutìže pro dìti 1. až 5. tøídy s názvem „Upovídaný Budík“. Této tradièní akce se zúèastnila i øada dìtí z Moravskobudìjovického mikroregionu. Zkušené èlenky komise rozdìlily dìti do tøí kategorií a to v I. kategorii byly dìti 1. – 2. tøídy, ve II. z 3. – 4. tøídy a ve tøetí kategorii byla 5. tøída. Závìreènì se v I. kategorii umístila na 1. místì Miroslava Beránková ze ZŠ Lesonice, ve II. kategorii získala 1. místo Daniela Julinová ze ZŠ v Jaromìøicích n. Rok. a Alena Balážová ze ZŠ Havlíèkova ulice v Mor. Budìjovice se umístila na 1. místì ve III. kategorii. Podìkování patøí všem uèitelkám a uèitelùm, kteøí dìti na soutìže pøipravují a ve vìtšinì pøípadù jsou to právì oni, kteøí je na soutìže doprovázejí. Dana Berková, DDM Budík
Litohoø Ke stovkám pravidelných ètenáøù Listù Budìjovicka patøí i pan Josef Juøík, který se narodil na zlínsku v obci Lípa. Nejen osud, ale zejména pracovní uplatnìní na zemìdìlském úseku jej „zaválo“ do našeho regionu, kde se
4 Stalo se v našem mikroregionu také oženil a usídlil se svou rodinou v Litohoøi. Aè již je dnes ve starobní dùchodu pøátelské vztahy s rodnou obcí neustále udržuje. S øadou svých spolužákù a kamarádù, mezi nì patøí napø. i Bøea Kovaøík, Zdena Vaculíková a další udržuje nejen písemnou korespondenci, ale zúèastòuje se pokud mu to zdravotní stav dovolí jejich akcí. Pan Juøík poskytl k nahlédnutí redakci LB mimoøádnì kvalitní publikaci z historie a souèasnosti obce Lípa, videokazetu ze života obce a øadu dopisù i fotografií. Jak skvìlá publikace, tak videokazeta by mohly být inspirativní i pro zhotovení podobných materiálù v nìkterých obcích mikroregionu a to zejména pro úèely zachování historických materiálù i událostí obcí a mìst. -mbsMoravské Budìjovice Výbor Klubu dùchodcù pøi Kulturním centru Beseda v Moravských Budìjovicích pøipravil v letošním roce pro své èleny další zajímavé akce. Ve ètvrtek 24. února 2005 pøišel mezi seniory profesor Pavel Valíèek, který v nedávné dobì opìt navštívil Vietnam. Promítáním barevných diapozitivù a poutavým vyprávìním pøiblížil život v této vzdálené zemi. Ve støedu 16. bøezna odjely z Moravských Budìjovic dva autobusy se èleny Klubu do Znojma. Pøítomní byli pøijati v Návštìvním centru Znovínu Znojmo, které sídlí v historických pøízemních prostorách Louckého kláštera. Zde byli také seznámeni
Víte, že… /
/
/
/
/ /
starostou Sdružení hasièù Èech, Moravy a Slezka našeho okresu byl znovu zvolen Bohumír Benáèek. Za Moravskobudìjovicko získal post místostarosty MVDr. František Svoboda a vedoucím odborné rady pro mládež byl opìt potvrzen Jan Muška. Rozhodlo o tom shromáždìní delegátù Sboru dobrovolných hasièù v Pøedínì dne12. 3. 2005. u nás, v Èeské republice, kouøí každý tøetí obèan a obdobnì je to u dívek ve vìku 15 - 18 let. Z chlapcù ve vìku 15 – 18 let kouøí každý druhý. podle rozboru dopravní nehodovosti za uplynulý rok zahynulo na Vysoèinì na silnicích celkem 66 osob, z toho nejménì na našem okrese (10) a nejvíce v okresech Žïár n/S a Pelhøimov ( po16). kapacita moravskubudìjovické léèebny dlouhodobì nemocných je rovných sto lùžek? Od 1. èervence minulého roku byla otevøena také LDN v Tøebíèi s 21 lùžky, pøièemž 11 bylo pøevedeno do tohoto zdravotnického zaøízení právì z Mor. Budìjovic. Mìstský úøad v Mor. Budìjovicích za rok 2004 vydal celkem 4027 obèanských prùkazù a 2043 cestovních prùkazù? správní obvod Mor. Budìjovice, zahrnující území 47 obcí a odpovídající prùmìru v rámci kraje, se na celkovém poètu obyvatel Vysoèiny podílí necelými pìti procenty a na území šesti procenty. Ètvrtinu území pokrývají lesy, zemìdìlská pùda zabírá pøes 68 procent, což je nejvíce v rámci kraje. Je zde i nejvyšší zastoupení orné pùdy. -vn-
s historií kláštera. Poté si v prostorách kláštera prohlédli vystavené historické materiály, obrazovou galerii, bednáøské a vinaøské muzeum, štukatérské sály a sklepy. Prohlídka byla ukonèena ochutnávkou nìkolika vzorkù vína.
umístili na prvním místì. Všechny snìhové „sochy“ byly moc pìkné, jen jim nesvìdèí následné teplé poèasí. Kdo si chce prohlédnout výtvory našich modeláøù, mùže na našich webových stránkách. Bohumil Pešl, starosta obce
Lesonice
Pøedseda klubu dùchodcù Zdenek Možný a Aleš Paleèek, který se 16. bøezna dožil životního jubilea, pøi prohlídce výstavy. Text i foto: -vs-
Dìdice - Louèení se snìhem V sobotu 12. 3. 2005 obec Dìdice pøipravila soutìž o nejlepší výtvor ze snìhu. Na startu bylo 37 úèastníkù v deseti družstvech. Modelovalo se z pøedem navozeného snìhu. Zhruba po dvou hodinách vznikly z neúhledných hromad snìhu krásné výtvory. Ani ètyøèlenná porota nedokázala vybrat nejhezèí dílo. Proto se všichni úèastníci
S pøicházejícím jarem a velikonoèními svátky konèí plesová sezóna. Nejinak je tomu také u nás. Letos byly v Lesonicích tøi plesy. Zaèátek nového roku patøil myslivcùm a jejich pøíznivcùm, kteøí se mohli pobavit na mysliveckém plese. Únor byl pøivítán již tøetím školním plesem. A na konci mìsíce února se konal maškarní bál, jehož souèástí byl, jako každoroènì, prùvod masek obcí. Konèící zima vybízí k jarním pracím v pøírodì, zvelebování zahrádek, ale také obecních prostranství. Proto bude obec pøijímat spoluobèany z øad uchazeèù o zamìstnání pro veøejnì prospìšné práce. Letošní rok obec neplánuje žádné finanènì nároèné stavební akce. Nejvìtší akcí kulturního charakteru bude pro letošní rok Setkání rodákù obce Lesonice. Pøedpokládaný termín akce je 29. až 31. èervence 2005. Souèástí programu bude také rekonstrukce Selských rebelií k pøíležitosti jejich 230. výroèí. Tìšíme se na pøíjemné setkání s našimi bývalými spoluobèany. Krásné první jarní dny pøeje Monika Ledecká
V Moravských Budìjovicích se hodnotilo a ochutnávalo víno V sobotu 12. bøezna 2005 probìhl v Besedì v Moravských Budìjovicích již 9. roèník odborné degustace vín. Václav Kováø, který stál vèele poøádání této akce od roku 1997 pøítomným v úvodu m.j. sdìlil: „Dovolte mi, abych já vás letos již po 9. a naposled pøivítal a pozdravil pøi odborné degustaci Jihomoravských vín v Moravských Budìjovicích. Naposled proto, protože pøi dnešní ochutnávce pøedávám pomyslnou štafetu novým organizátorùm“. Michal Dobeš, který se poté ujal slova, informoval, že v letošním roce se bude hodnotit 409 vzorkù vín, z èehož je 276 bílých vín, 7 rùžových, 125 èervených a jedno ledové víno. Poté se dvacet sedm odborných degustátorù ujalo svého poslání. Jak odbornì posoudili jednotlivé vzorky, o tom se mohli pøesvìdèit návštìvníci veøejné ochutnávky vín v sobotu 19. bøezna v prostorách kulturního centra Beseda. Na snímku V. Smetany je pohled na jednu z hodnotitelských komisí. -vs-
5 Zábavy a koníèky obèanù mikroregionu Jedním z nároèných koníèkù, který má dlouholetou tradici, je vèelaøství. Pro vìtšinu mladých lidí to je z jejich pohledu spíš zábava pro jejich otce, nebo dìdeèky. Není to vždy tak docela pravda. Jelikož se jedná o skuteènì nároènou zálibu, musí být velké pochopení ze strany rodiny, nebo i ta je vìtšinou zapojena do èinnosti pøi tvorbì koneèného produktu, t.j. medu. O této skuteènosti je také pøesvìdèený i dlouholetý vèelaø Karel Horký z Martínkova. Jelikož jsem tento èláneèek nepøipravoval dlouho dopøedu, našel jsem si èas nìkolikrát Karla navštívit v jeho sympatické víceúèelové místnosti, nesoucí název „Bažina“. Karel se vždy s chutí rozpovídal: „Se vèelaøem jsem zaèal v podstatì v roce 1966. Na myšlenku vìnovat se této ušlechtilé zábavì mì pøivedli mí sousedé, paní Brouková a pan Pléha, kteøí mìli vèelièky a vzhledem k pokroèilému vìku obou vèelaøù byli vždy rádi, když jsem jim pomáhal a také o vše co se týèe vèelaøení velmi zajímal. Dobøe se na toto období pamatuji. Chtìl jsem toho tehdy také o chovu vèel hodnì vìdìt, a tak jsem rád naslouchal jejich zkušenostem. Na druhé stranì jsem si koupil øadu odborných knih a také èasopisy a tak se snažil konfrontovat praxi s odbornou literaturou“, øíká Karel Horký a pokraèoval: „Již tehdy jsem si uvìdomil, že bych se chtìl zaèít chovem vèel vážnì a serióznì zabývat. Nìkolik vèelstev jsem dostal darem po tragické smrti souseda a nìkolik rojù jsem si poøídil sám. Tímto fakticky zaèalo moje vèelaøení, která trvá až do dnešních dnù, kdy jsem již pár rokù v dùchodu“. Nová vèelstva zaèala dìlat Kájovi, jak mu familiárnì také øíkáme, trochu starosti. Byla bodavá, rojivá a obtìžovala okolí, tedy se jednalo o agresivní vèelstvo. „Tato situace mì vedla k tomu, že jsem tato vèelstva pøemístil na jiné stanovištì a vymìnil všechny matky z linie „Kraòka“. Kája dobøe vìdìl, že výmìna matek je nutné øešení. Sice zvýšenou dráždivost projevují vèely pøed bouøkou, v dobì kvìtu máku, ale i za kvìtu lip, které nemedují. Vèely vìtšinou však napadají cizího návštìvníka, který ke vèelám zavítá o èemž jsem se pøesvìdèil na vlastní kùži. Vèely dále nesnášejí prudké a neuvážené pohyby, pach potu, alkoholu a vèelího jedu, ale to jde o nìco jiného. Žihadlem je vybavena pouze dìlnice. Ovšem na druhé stranì nejvíce èinností v úle vykonávají právì ony. Po vylíhnutí se jim øíká mladušky. I když jsou ještì nešikovné ihned zaènou poctivì dìlat. Nejcennìjším èlenem každého vèelstva je matka. Je to oplozená samièka, která klade až 1 500 vajíèek dennì. Zpravidla je jedinou kladoucí samièkou, ponìvadž spoleèenství vèely medonosné je pøísnì jednomateèné. Tøetím obyvatelem vèelstva jsou trubci. Tedy vèelí sameèci, nemající žihadlo. Ve
vèelstvech žijí pøevážnì jen v letních mìsících. Jejich zásadním posláním je oplodnit mladou matku. Karel v souèasné dobì vèelaøí s patnácti vèelstvy v úlech typu „Moravský univerzál“. „Jsem si vìdom, že pøi kvalitì matek a její výkonnosti jsou již tyto úly nevyhovující a je tøeba vèelaøit v úlech „Nástavbových“, které mají možnost jednoduchého zvìtšení prostoru a nástavby jsou v podstatì lehèí.“Jestli provede výmìnu úlù, záleží na nìkolika okolnostech, smìøujících zejména k jeho eventuelnímu nástupci. Nejznámìjším vèelím produktem je med, který je vlastnì pro vèelaøe odmìnou za svou celoroèní práci. „Med, který vytoèím také prodávám do jedné výkupny nedalo Moravských Budìjovic. Vosk mìním za mezistìny a nebo jej také prodám“. Ovšem o nákladech, jako je tøeba nákup cukru a vše co s tím souvisí, nehovoøil. Karel Horký je èlenem Èeského svazu vèelaøù v Moravských Budìjovicích, jehož èlenská základna se v pátek 11. bøezna 2005 rozlouèila s dlouholetým pøedsedou Jaroslavem Tichým. Je také dlouholetým funkcionáøem a v souèasné dobì vykonává funkci pøedsedy revizní komise. S Karlem Horkým hovoøil Vlastimil Smetana
Radost z kvìtù Aè se pøíroda v mìsíci bøeznu probouzela z hlubokého zimního spánku, nìkteøí pìstitelé se již v tuto dobu doma tìšili z krásných barevných kvìtù. Toto potìšní mìl ve svém bytì také Josef Bartes z Moravských Budìjovic, který se od zaèátku mìsíce bøezna tìšil z krásnì rozkvetlého Amaryllisu. Na každém dutém stvolu mu rozkvetlo po pìti velkých, krásných kvìtech v èervené barvì. -mbs-
Osobnosti mikroregionu .
3. dubna 1882 se v Komárovicích narodil indolog, spisovatel a pøekladatel Vincenc Lesný. Položil základy ke studiu novoindických jazykù na vysokých školách. V roce 1930 byl jmenován øádným profesorem Karlovy univerzity. Z jeho prací: Dnešní Indie – 1924, Duch Indie – 1927, Budhismus –1948 a další.
.
6. dubna 1943 byl v Ludwigsburgu sat sekyrou krajský velitel odbojové organizace Obrana národa. Jiøí Jaroš. Do Obrany národa vstoupil v bøeznu roku 1939 v Moravských Budìjovicích a pøevzal funkci velitele kraje. Dne 1. 12. 1939 byl zatèen gestapem.
.
9. dubna 1858 se v Báòovì narodil hudebník Josef Limanovský. Od roku 1882 až 1886 pùsobil jako notáø v Moravských Budìjovicích. Byl sbormistrem Budivoje a hrával v kvartetu Dr. Špatinky.
.
14. dubna 1905 se v Lažínkách, kam patøila hájenka Ochoz, narodil støedoškolský profesor, historik umìní a pøekladatel Rudolf Èerný. Po roce 1951 uèil na základních školách v Domamili a Jaromìøicích. Pøeložil napø.:E. Ludwig: Abrahám Lincoln (1930), S. Andres: Velký pøíbìh Bible (1969) a další.
.
18. dubna 1899 se narodil v Uherském Hradišti dirigent a skladatel Zdenìk Chalabala. V roce 1902 se s rodièi pøestìhoval do Moravských Budìjovic. Posléze byl dirigentem opery v Ostravì a Brnì. V letech 1953 až 1962 pùsobil jako hlavní dirigent Národního divadla v Praze. V roce 1974 mu byla v Moravských Budìjovicích odhalena pamìtní deska.
.
19. dubna 1899 se v Moravských Budìjovicích narodil pedagog, lingvista, autor uèebnic Jaroslav Haupt, PhDr. Byl jedním z prvních abiturientù moravskobudìjovického gymnázia. Vystudoval filosofickou fakultu KU v Praze. Pøekládat z nìmèiny, angliètiny, francouzštiny a španìlštiny. Recenzoval øadu uèebnic.
.
22. dubna 1974 zemøel v Praze básník, pøekladatel a muzeolog Antonín Bartušek, který se narodil 11. 1. 1921 v Želetavì. V letech 1955 – 1961 byl øeditelem Západomoravského muzea v Tøebíèi. Básnická díla Daleko od léta (1941), Zakletí (1942), Antihvìzda (1969) a další. Publikoval také v zahranièí.
6 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice * * *
Kamelot - 2. 4. 2005 / 20,00 hod Koncert legendární folkové skupiny pod vedením Romana Horkého. Velký sál Besedy, 120,- Kè / 150,- Kè
* * *
Pìvecký koncert - 3. 4. 2005 / 17,00 hod Vystoupení absolventek konzervatoøe. Zámecké konírny, 30,- Kè / 40,- Kè
*
Stezkami albánských oslù - 7. 4. 2005 / 17,00 hod Pøednáška s diapozitivy cyklotrempa J. Vlasáka. Malý sál Besedy, 20,- Kè
* *
Pranostiky $ $ $ $ $ $ $ $ $ $
* * * * * * * * *
Módní show 8. 4. 2005 / 17,00 hod Prezentace èinnosti SOURSaU a odìvních firem + doprovodný kulturní program. Možnost nákupu modelù. Velký sál Besedy, 50,- Kè Technoparty 16. 4. 2005 / 20,00 hod DJ's, projekce, tanèírna, úèesy, soutìž Go-Go taneèníkù… Velký sál Besedy, 60,- Kè Veèer hudby a historie 17. 4. 2005 / 17,00 hod Libor Janeèek - kytarový recitál, pøednáška o hudebních zajímavostech. Zámecké konírny, 40,- Kè / 50,-Kè
* *
Kurz ruèních prací - 21. 4. 2005 / 17,00 hod Malba na hedvábí. Zámecké konírny, 220,- Kè
* * *
Taneèní zábava - 23. 4. 2005 / 20,00 hod Hraje skupina BAGR. Velký sál Besedy, 70,- Kè
* * *
Èert & Káèa - 26. 4. 2005 / 9,30 hod Divadelní pøedstavení pro dìti. Velký sál Besedy, 70,- Kè
*
Pálení èarodìjnic - 30. 4. 2005 / 18,00 hod Pestrý kulturní program, soutìže, obèerstvení… Hraje skupina Duha Zámecké nádvoøí, zdarma
*
* *
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 5/2005 je do 19. 4. 2005. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují.
$ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $
Jaro má sedmero druhù poèasí, v dubnu však žádné neschází. Co by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem. Dubnové poèasí je jako ženská móda. 1. 4. Prší-li na prvního dubna, bývá mokrý máj. 2. 4. Na svatého Františka, pøilétá pliska. 4. 4. Svatý Isidor – náš miláèek, volá tì k pluhu sedláèek. Mokrý duben pøislibuje dobou sklizeò. Sníh dubnový jako mrva pohnojí. Ozývá-li se v dubnu hrom, nebojí se mrazu strom. 23 .4. O svatém Vojtìchu pøed zimou pod støechu. Vojtíšek – kožíšek. O svatém Vojtìchu zima dobytèeti i èlovìku. O svatém Vojtìchu dìlává trn kvìtem útìchu Na svatého Vojtìcha když prší, slívy se neurodí. Na svatého Vojtìcha, má se vrána schovat do žita. 24. 4. Svatý Jiøí, zemì se otevírá. Na svatého Jiøí, vylézají hadi a štíøi. Na svatého Jiøí, nezašlápnou trávu ani ètyøi. Svatý Jiøí, nese svaèinu na talíøi. Svatý Jiøí zelení se hýøí. Na svatého Jiøí rodí se skuteèné jaro. Svatý Jiøí den rozšíøí. Svatý Jiøí ozimy mìøí. Do Jiøího vrána do ozimy se schová. 25.4. Jiøí a Marek, mrazem nás zalek. Mokrý duben a pak kvìten chladný, k sýpkám a k senu pøístup radný. Dubnové poèasí nevyslovíš.
Poèasí v mìsíci dubnu roku 2004, dle mìøení Josefa Kaválka v Mor. Budìjovicích: Duben vykázal prùmìrnou mìsíèní teplotu 9,4o C. Nejvyšší teplota byla namìøena 24. 4. 22,2 oC. Nejnižší teplota byla dne 9. dubna - 2,5 oC V mìsíci dubnu 2004 spadlo formou deštì 36,0 mm srážek. V dubnu bylo 10 dní s deštìm, 6 dní s rosou, 2 dny se šedým mrazem, 1 den s mlhou a 1 den s bouøkou.
Recepty našich ètenáøù V dubnovém èísle LB otiskujeme recepty, které nám zaslala paní Jarmila Èurdová z Jakubova: Kuøe plnìné sýrovou nádivkou 1 vìtší kuøe, velká palice èesneku, 30 dkg anglické slaniny a 30 dkg tvrdého sýra. Kuøe uvnitø i na povrchu nasolíme a dùkladnì potøeme rozmaèkaným èesnekem. Slaninu a tvrdý sýr nakrájíme na drobné kostièky a promícháme. Touto smìsí naplníme vnitøek kuøete. Kuøe sešijeme nebo uzavøeme párátky, aby nádivka nevytékala. Podlijeme a peèeme asi 1,5 hodiny, nejdøíve pøikryté, ke konci peèení odkryjeme. Jako pøílohu podáváme vaøené brambory a rùzné zeleninové saláty. Karamelové oplatkové øezy 6 celých vajec ušleháme s 250 g krystalového cukru, 200 g strouhaných oøechù, 3 lžícemi strouhanky, 3 lžícemi hladké mouky a 0,5 prášku po peèiva. Pøipravenou hmotu vlijeme do plechu vyloženého obdélníkovými dortovými oplatky (boky plechu vymastíme) a upeèeme. Náplò pøipravíme z 1 konzervy kondenzovaného mléka, které pøedem vaøíme v uzavøené plechovce ve vodní lázni asi 2 hodiny. Vychladlé zkaramelizované mléko ušleháme s 250g zmìklého másla do pìny. Náplní potøeme vychladlý mouèník, vršek posypeme nahrubo sekanými oøechy a strouhanou èokoládou. Houskové knedlíky s uzeným masem 7 housek, 250 g vaøeného uzeného masa, 2 vejce, 2 lžíce nasekané petrželové natì, sùl, pepø, 2 dcl mléka, hrubá mouka a olej. Tvrdší žemle nakrájíme na kostièky, osmahneme na trošce oleje a necháme zchladnout. Dáme do mísy, zalejeme mlékem s rozšlehanými vejci, solí a pepøem. Promícháme, pøidáme nakrájené uzené maso, petrželku a zahustíme hrubou moukou. Z dobøe propracovaného tìsta tvarujeme kulaté knedlíky, které vaøíme asi 15 minut. Pøíloha: sterilované sladkokyselé zelí. Dressing ze zakysané smetany 1 kelímek zakysané smetany, 3 stroužky èesneku (rozmaèkat), asi jedna lžíce nadrobno nasekaného kopru, sùl. Vše promícháme a používáme na vaøené brambory, nebo zálivku na rùzné zeleninové saláty.
inzerce
sazba a digitální tisk
