IV.
Národní plán rozvoje sítí nové generace
OBSAH: 1
ÚVOD ............................................................................................................................. 3 1.1
Důvod vzniku NPRSNG ......................................................................................... 3
1.2
Aktuální stav využívání internetu v podnikatelské sféře v ČR ................................. 6
1.3
Aktuální stav využívání internetu občany ČR ......................................................... 8
1.4
Stručný popis cílů NPRSNG ................................................................................ 10
1.5
Dlouhodobé cíle pro období let 2020-2030. ......................................................... 12
1.6
Kontext vzniku a existence NPRSNG .................................................................. 12
1.7
Účel NPRSNG ..................................................................................................... 13
1.8
Adresáti NPRSNG ............................................................................................... 13
1.9
Základní používané pojmy ................................................................................... 14
1.10 Ostatní relevantní strategické dokumenty ............................................................ 15 2
EVROPSKÝ KONTEXT ................................................................................................ 17 2.1
Digitální agenda pro Evropu................................................................................. 17
2.2
Financování prostřednictvím ESIF a dalších nástrojů........................................... 18
3
DEFINICE SÍTÍ NOVÉ GENERACE .............................................................................. 21
4
VEŘEJNÁ PODPORA .................................................................................................. 24 4.1
Obecně k veřejné podpoře ................................................................................... 24
4.2
Využití Nařízení o blokových výjimkách ............................................................... 24
4.3
Principy poskytování veřejné podpory dle NPRSNG ............................................ 24
5
MAPA POKRYTÍ A VEŘEJNÁ KONZULTACE ............................................................ 26
6
TRANSPOZICE SMĚRNICE O SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ, JIM / RPI.............................. 30
7
EKONOMICKÁ ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................................. 31
8
7.1
Vývoj tržeb v oblasti elektronických komunikací 2008-2012 ................................. 32
7.2
Vývoj v oblasti přístupu k internetu 2008-2012 ..................................................... 36
7.3
Investice do vysokorychlostních sítí 2008-2012 ................................................... 36
7.4
Ekonomické údaje o tržbách v elektronických sítích a investicích do pevných sítí v letech 2013-2014 .............................................................................................. 37
7.5
Tržby za poskytování služeb vysokorychlostního připojení .................................. 38
7.6
Investice do pevných sítí ...................................................................................... 40
INVESTIČNÍ PLÁN ....................................................................................................... 43 8.1
Investiční plán ...................................................................................................... 43
8.2
Shrnutí k investičnímu plánu ................................................................................ 44
1
9
OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ ................................................................................... 45 9.1
Popis cílů ve vztahu k Digitální agendě pro Evropu.............................................. 45
9.2
Analýza stávajícího stavu pokrytí ......................................................................... 46 9.2.1 9.2.2 9.2.3 9.2.4 9.2.5 9.2.6 9.2.7
9.3
Dotčené subjekty.................................................................................................. 46 Aktuální stav pokrytí páteřních sítí NGN .............................................................. 46 Přístupové sítě, včetně „backhaul“ infrastruktury ................................................. 46 Využívání datových služeb .................................................................................. 47 Opatření k nápravě .............................................................................................. 48 Volba území pro podporu z OP PIK pro obě systémová opatření ....................... 50 Členění a časové aspekty jednotlivých výzev v rámci OP PIK ............................ 52
Dotační podmínky a výběr projektů v rámci OP PIK ............................................. 54
10 VIZE ROZVOJE SÍTÍ NOVÉ GENERACE PO ROCE 2020 .......................................... 56 10.1 Princip dlouhodobé udržitelnosti investic.............................................................. 56 10.2 Zásady dlouhodobé udržitelnosti.......................................................................... 57 10.2.1
Volba podporované technologie .......................................................................... 57
10.3 Investiční plán pro dlouhodobé cíle ...................................................................... 57 10.4 Systémová a legislativní opatření......................................................................... 57 10.5 Cílový stav po realizaci dlouhodobých opatření ................................................... 58 11 AKČNÍ PLÁN A INFORMOVANOST VLÁDY ............................................................... 59 11.1 Monitoring implementace podpory ....................................................................... 59 12 SEZNAM ÚKOLŮ A HARMONOGRAM PLNĚNÍ ......................................................... 60 13 SWOT ANALÝZA ......................................................................................................... 61 14 SOUBOR ZMĚN LEGISLATIVNÍCH PŘEDPISŮ .......................................................... 63 15 INFORMOVANOST OBČANŮ A ODBORNÉ VEŘEJNOSTI ........................................ 64 15.1 Společná platforma státu a soukromého sektoru ................................................. 64 15.2 Způsob poskytování informací veřejnosti ............................................................. 64 16 KOMPETENČNÍ MATICE ............................................................................................. 65 17 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 67 18 Příloha č. 1 - Konsolidované výsledky mapování ČR dle jednotlivých krajů .......... 70 19 Příloha č. 2 - Mapové vyjádření páteřní sítě NGN jednotlivých poskytovatelů ....... 72
2
1
ÚVOD
1.1 Důvod vzniku NPRSNG Vyspělé státy kladou velký důraz na trvalý hospodářský rozvoj. Jednou z významných podmínek pro trvalý hospodářský růst je digitální ekonomika. Ta má výraznou schopnost posunout národní hospodářství na novou úroveň. Proto je cílem Vlády ČR digitální ekonomika s udržitelnými ekonomickými a sociálními přínosy, které jsou založeny na moderních on-line službách a rychlém internetovém připojení. Vysoce kvalitní digitální infrastruktura je základem prakticky všech odvětví moderní a inovativní ekonomiky a má strategický význam pro sociální a územní soudržnost. Všichni občané, jakož i soukromý a veřejný sektor, musí proto dostat příležitost být součástí digitální ekonomiky. Jedním ze základních prvků digitální ekonomiky je dnes přístup ke službám, poskytovaným prostřednictvím internetu. Ten dnes spojuje miliardy uživatelů buď na přenosných, nebo pevných zařízeních. Sítě elektronických komunikací a dostupnost rychlého připojení k internetu jsou v současné době nutnou podmínkou rozvoje mezinárodní konkurenceschopnosti států a jsou nutnou podmínkou zvyšování ekonomické produktivity a rozvoje. Důraz na rozvoj přístup k internetu se projevuje na úrovni EU (Strategie i2010) i v jednotlivých státech ES. Rozvoj internetové ekonomiky má řada států světa ve svých prioritách a strategických plánech jako jedno z klíčových opatření ekonomického rozvoje. Je důležité podotknout, že internet má i nepřímé pozitivní ekonomické dopady. Internet je prospěšný pro spotřebitele, kterým usnadňuje možnosti volby mezi produkty a službami podle jejich vnitřních a vnějších charakteristik i podle ceny. Kromě toho internet poskytuje spotřebitelům rychlejší výměnu informací a sdílení názorů. Díky výhodám, které internet nabízí v podnikání i osobním životě, stává se z internetové ekonomiky odvětví, které svou velikostí konkuruje tradičním odvětvím české ekonomiky. Vznikají ryze internetové projekty (např. webdesign, antiviry, mobilní aplikace), které tvoří jádro internetové ekonomiky a které umožňují, aby bylo využívání internetu spolehlivé a efektivní a tím se její vliv na celkovou ekonomiku stále rozšiřuje. České podniky jsou ve srovnání s EU na internetu nadprůměrně aktivní. Využívají internet jako nástroj komunikace se spotřebiteli, dalšími podniky, dodavateli, ale i s veřejnou správou. Tato jejich aktivita v čase prudce roste. Ve srovnání s EU v České republice výrazně vzrostl poměr firem využívající eCommerce a internetové bankovnictví. V České republice vzrostl celkový obrat podniků z eCommerce z 6 % v roce 2004 na 29 % v roce 2013, zatímco v EU za stejné období vzrostl z 9 % na 17 %. Oproti tomu v mezinárodním srovnání zdaleka nejsou podobně aktivní české domácnosti. Jednotlivci využívají internet o něco méně než je průměr EU a to platí i pro využívání internetu v zaměstnání. V roce 2014 používalo v práci počítač 52 % zaměstnanců a 39% zaměstnanců mělo přístup k internetu. Internet postupem času prostupuje do všech segmentů ekonomiky a stává se nepostradatelným nástrojem k podnikání mnoha firem napříč odvětvími. Proto nelze nahlížet na přínos internetu pro českou ekonomiku pouze jako na přidanou hodnotu odvětví. Jádro internetové ekonomiky tvoří jen část skutečného dopadu internetu na hrubý domácí produkt ČR. Větším dílem internet ovlivňuje ekonomiku skrze zvýšenou produktivitu práce v ostatních odvětvích. On-line reklama a eCommerce umožňují levnější a efektivní inzerci, respektive levnější distribuci produktů, čímž šetří náklady firmám a umožňuje nižší ceny zákazníkům, což nakonec vede k větším objemům prodeje. Další přínos internetu pramení v optimalizaci vnitřních procesů organizace a zjednodušeném přístupu k informacím, což má ve výsledku opět pozitivní dopad na náklady organizace a produktivitu zaměstnanců. Takto získaná přidaná hodnota je však statisticky započítána v jiných odvětvích. Jádro internetové ekonomiky s rozvojem cloud computingu a mobilních aplikací nahrazujících tradiční komunikační technologie pomalu srůstá s celým ICT sektorem, protože většina zboží a služeb, které nejsou bezprostředně spojeny s internetem, jsou komplementy internetu, tudíž bez existence internetu by byla poptávka po nich významně omezena. Velikost přidané hodnoty ICT sektoru byla v roce 2011 160,5 mld. Kč, což představovalo přibližně 4,2 % hrubého domácího produktu a 4,66 % hrubé přidané hodnoty České republiky. Jádro internetové ekonomiky přitom tvořilo dle našeho odhadu 2,73 – 3,15 % HDP, což je více
3
než řada tradičních odvětví - např. zemědělství, lesnictví a rybářství; ubytování, stravování a pohostinství, nebo těžba a dobývání. Snížení nákladů vlivem eCommerce, on-line reklamy, optimalizace vnitřních procesů organizací a zjednodušením přístupu k informacím internetová ekonomika přináší benefit v podobě přidané hodnoty, která se však promítá v jiných odvětvích ekonomiky a to v odhadované výši 8,2 – 9,45 % HDP. Internet navíc přináší řadu dalších benefitů, které nejsou zaznamenány v přidané hodnotě. Jedná se například o spotřebitelský přebytek z levnějšího on-line prodeje, úsporu času ve vyhledávání zboží, snazší komunikaci, snazší transfer znalostí přes internet a další výhody, které internet nabízí. Internetová ekonomika má také významný vliv na zaměstnanost a v neposlední řadě hraje významnou roli i v osobním životě mladých lidí. Strategii rozvoje digitální ekonomiky, tedy i zlepšování přístupu k vysokorychlostního internetu se proto intenzivně věnují i orgány Evropské unie, neboť si uvědomují, že bez rozvoje ICT je další hospodářský rozvoj nemožný. Nezbytnou součástí strategie rozvoje ICT je možnost spolehlivého a rychlého připojení k internetu. Netýká se jen organizací, ale i domácností, jednak proto, že moderní společnosti využívají nových forem práce, jednak proto, že lidé všech sociálních skupin potřebují komunikovat moderními prostředky mezi sebou, s úřady a jinými institucemi, prostřednictvím internetu se dále připojují ke zdrojům informací, kterých využívají pro vzdělávání, zábavu i v mnoha dalších životních situacích. Akcelerace rozvoje služeb v oblastech informačních a komunikačních technologií způsobuje zvýšené nároky na datové toky zajišťované prostřednictvím internetového připojení, přičemž již dnes je jisté, že tento trend bude v budoucnosti pokračovat. Zvýšené požadavky na datový provoz jsou způsobeny jednak vyššími nároky stávajících služeb, dále zaváděním služeb nových, zejména v oblasti komunikace tzv. internetu věcí, potřebou připojení nových uživatelů a vyšších nároků na bezpečnostní standardy. Jako příklad služeb s velkými nároky na datovou kapacitu lze uvést video služby (a to i při využití nových komprimačních metod) a služby založené na cloudových řešeních. Kromě toho strukturální transformace globální ekonomiky zvyšuje dynamiku rozvoje internetu s adekvátním dopadem, který ovlivňuje všechny oblasti ekonomiky a života celé společnosti. Důsledkem toho je, že bude stále důležitější zajistit, aby koncoví uživatelé internetových služeb měli snadný, kvalitní a spolehlivý vysokorychlostní přístup k novým a inovativním službám. Vysokorychlostní přístup k internetu je součástí základní infrastruktury společnosti, stejně jako dálnice, železniční koridory nebo energetická rozvodná síť. Bez této základní infrastruktury je nemožná efektivní realizace podnikatelských záměrů, což dokládá i skutečnost, že kvalitní, rychlé a robustní připojení k internetu je podmínkou, bez které si nedokáží zahraniční investoři představit svůj vstup do České republiky. Bez vyspělé internetové infrastruktury není naše konkurenceschopnost v EU i ve světě dlouhodobě udržitelná. Jako znalostně orientovaná společnost musí i ta česká využívat tuto základní infrastrukturu pro zvyšování zaměstnanosti, vzdělanosti i pro zvyšování produkce. Cenově dostupné a zároveň dostatečně rychlé připojení k internetu je pro většinu obyvatel České republiky základním prostředkem pro získávání informací, audiovizuálního obsahu nebo nástrojem k učení nebo komunikaci a přispívá rovněž k rozvoji elektronizace veřejných služeb nebo k naplnění vize digitálního občanství. Pokud chce ČR držet i nadále krok s vyspělými zeměmi, musí tento trend akceptovat. Je zcela nezbytné věnovat se této otázce na vládní úrovni, proto je vládním cílem digitální ekonomika s udržitelnými ekonomickými a sociálními přínosy, které jsou založeny na moderních on-line službách a rychlém, spolehlivém internetovém připojení. Zatímco jiné oblasti telekomunikací se od počátku 90. let slibně rozvíjely a v rámci programů na digitalizaci sítě operátoři vybudovali nové digitální ústředny, místní metalické sítě, transportní optickou síť, která ve své době byla na světové špičce a mobilní operátoři budovali buňkové sítě 1. a 2. generace, řešení přístupu domácností k internetu se od počátku až do dnešní doby potýká s problémy. Po roce 1995, tedy v období, kdy se ve světě ve velkém rozsahu budovaly tehdy moderní sítě využívající technologie xDSL, v ČR se řešil přístup k internetu prostřednictvím pomalého vytáčeného připojení. K většímu nasazení technologie xDSL došlo v ČR až po roce 2000, tedy v době, kdy tyto technologie vzhledem ke svým omezením přestávaly splňovat požadavky zákazníků především na objemy přenášených dat
4
a kdy se v telekomunikačně vyspělých zemích již připravovaly projekty rychlých přístupových sítí. Vzhledem k požadavkům zákazníků na rychlejší připojení k internetu a nečinnosti velkých operátorů v této oblasti došlo v ČR k unikátnímu jevu – budování značného počtu sítí založených na technologii WiFi a to nikoliv velkými hráči na poli elektronických komunikací, ale různými neziskovými organizacemi. Cílem NPRSNG je vytvoření podmínek pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu zejména v místech, které v této oblasti zaostávají. Nástrojem k tomu je odstranění legislativních bariér a cílená veřejná podpora v této oblasti, odstraňující rozdíly mezi jednotlivými regiony a obcemi. Tím dojde k zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti jak jednotlivých regionů, tak i státu jako celku. Prostřednictvím NPRSNG bude vláda definovat strategický přístup ČR při výstavbě sítí nové generace a soubor opatření, prostřednictvím kterých by mělo dojít k naplnění výše uvedených evropských i národních priorit. Tato opatření svým významem a rozsahem v konečném důsledku podpoří hospodářský růst ČR, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských činností, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy. Zároveň je cílem státu eliminovat rizika „digital divide“ a tím prohlubování dalších rozdílů mezi jednotlivými lokalitami, obcemi a regiony. Většina krátkodobých opatření má logicky, vzhledem k finanční náročnosti investiční činnosti do oblasti infrastruktury, vazbu na využití cíleně směřované podpory, prostřednictvím které chce ČR realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace nebo modernizaci stávajících sítí, obé s cílem garantovat plošné pokrytí ČR infrastrukturou, splňující požadavky přenosové kapacity definovaných Evropskou komisí a následně shodně i vládou České republiky a zároveň veškeré bezpečnostní a kvalitativní parametry definované platnou právní úpravou i technickými požadavky moderní technické architektury. Zároveň by měly být prostřednictvím NPRSNG definovány nezbytné legislativní a ekonomické systémové změny garantující dlouhodobou udržitelnost investic jak soukromého, tak i veřejného sektoru do rozvoje dané oblasti. Pro rozhodování o vhodnosti veřejné podpory rychlého zavádění vysokorychlostního internetu je zásadní skutečností aktuální stav využívání internetu, reálná kupní síla koncových uživatelů a jejich konkrétní požadavky na parametry služeb poskytujících přístup k vysokorychlostnímu internetu. Cílem EK, stejně jako vlády ČR není jen „utratit“ 14 mld. Kč a zajistit výstavbu moderní síťové infrastruktury, ale především vytvořit podmínky k zvýšení zájmu koncových uživatelů využívat internet k práci, rozvoji znalostí, k zábavě a moderním způsobům komunikace. Zejména je totiž práce z domova ve stále více digitalizovaném světě jedním z významných nástrojů zvýšení zaměstnanosti občanů. Zároveň je internet významným nástrojem ke zvýšení růstu vzájemné obchodní výměny a tím i zvýšení konkurenceschopnosti nejen jednotlivých občanů a podnikatelů, ale i jednotlivých regionů a v důsledku toho i ČR jako celku. Ve věci aktuálního stavu pokrytí území přístupem k internetu, patří ČR 15. příčka mezi členskými zeměmi EU. Z celkového počtu domácností v ČR jich mělo na konci roku 2014 potenciální přístup k internetu celkem 99 % bez ohledu na použitou technologii, z toho ve venkovských oblastech se jednalo o 94 % domácností. Velmi obdobně jako ve většině ostatních zemích, však v ČR existuje deficit spolehlivého vysokorychlostního a superrychlého připojení k internetu, zejména ve venkovských a méně osídlených oblastech. V ČR byl vysokorychlostní přístup k internetu o rychlosti 30 Mbit/s a více dostupný pouze pro 64 % bytových jednotek. V obou případech se přesto jedná o mírně nadprůměrný výsledek ve srovnání s EU28, kde průměrný počet domácností s přístupem k internetu je v rámci celé EU28 97 % a vysokorychlostní přístupu k internetu je v průměru dostupný v EU28 pro 62 % bytových jednotek. Výrazně podprůměrného výsledku však ČR naopak dosahuje při srovnání dostupnosti vysokorychlostního připojení k internetu ve venkovských oblastech: v ČR se tato hodnota na konci roku 2013 rovnala 2,8 %, zatímco v EU šlo průměrně o 18 %.
5
Tato skutečnost zásadně podporuje oprávněnost opatření definovaných v NPRSNG, zejména k dosažení prvního z cílů, potlačení hrozby „digital divide“. Cílem státu však není, a ani nesmí být, pouhá podpora výstavby sítí nové generace, bez zajištění vzájemné vazby na ekonomické možnosti a digitální gramotnost koncových uživatelů. Pozn.: Pro úplnost je nutné konstatovat, že uvedené hodnoty nelze srovnávat s údaji týkajícími se mapování (kap. 2.3 tohoto dokumentu), které slouží k účelu indikativního označení míst, jež mohou být předmětem veřejné podpory. Informace pro tuto kapitolu byly čerpány z dat ČSÚ (Informační ekonomika v číslech 2013, Informační společnost v číslech 2014). Dále byly využity údaje EK a dokumentu Digital Agenda Scoreboard 2014.
1.2 Aktuální stav využívání internetu v podnikatelské sféře v ČR Přístup domácností k internetu je již od začátku 21. století naprostou samozřejmostí. A nejen domácností, ještě silnější dopad má využívání internetu u podnikatelských subjektů. Již roku 2003 mělo přístup k internetu přes 90 procent podniků a dnes je přístup prakticky 100% K významnému posunu však došlo v případě technologií používaných pro připojení k internetu. Zatímco v roce 2002 se ještě více než polovina podniků v ČR připojovala prostřednictvím klasické telefonní linky „vytáčeným“ připojením (dial-up) a DSL technologie byly v ČR na úplném začátku, v lednu 2013 již DSL linku pro připojení k internetu používalo 69 % podniků a klasická vytáčená linka téměř upadla v zapomnění. S rozšiřováním nových technologií se také stále zvyšuje rychlost připojení. Před deseti lety uvádělo 87 % podniků v ČR rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mbit/s, zatímco v roce 2013 mělo 90 % podniků rychlost připojení k internetu vyšší. Ve velkých podnicích působících např. v peněžnictví, pojišťovnictví či telekomunikačních činnostech více než 40 % podniků užívá rychlost svého internetového připojení vyšší než 100 Mbit/s. S ohledem na data uvedená v tabulce č. 1 lze v následujícím období mezi podnikovými uživateli očekávat nárůst poptávky po spolehlivém vysokorychlostním připojení k internetu i po pokročilých digitálních službách. Určitý potenciál růstu existuje zejména u malých a středních podniků (včetně mikropodniků). Tabulka č. 1: Podniky s připojením k internetu v ČR (podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii) Rychlost připojení Celkem 2 Mbit/s a vyšší
30 Mbit/s a vyšší
Celkem (10 a více zaměstnanců)
96,3 %
90,4 %
18,0 %
malé (10–49 zaměstnanců)
95,6 %
88,9 %
17,7 %
střední (50–249 zam.)
99,1 %
96,1 %
17,6 %
velké (nad 250 zam.)
99,7 %
97,7 %
27,8 %
Zdroj: ČSÚ, Informační společnost v číslech 2014
6
Přístup těchto podnikatelských subjektů je do značné míry paradoxní, neboť právě ony mohou s vysokorychlostním přístupem k internetu více než jindy těžit z elektronického nakupování pro podnikatelské účely, z on-line prodeje výrobků a služeb, či z on-line bankovnictví. Vzhledem k dostupnosti elektronické veřejné správy budou rovněž moci stále ve větším rozsahu využívat i služby eGovernmentu. Graf č. 1 Rychlost internetového připojení v podnicích
Zdroj: ČSÚ, Informační ekonomika v číslech - 2015 V souvislosti s užíváním digitálních služeb, nabídkou nových ICT aplikací a možnostmi, které tento sektor nabízí, je zajímavé sledovat rovněž efektivitu zaměstnanců ICT průmyslu, telekomunikačních činností a IT odvětví. V roce 2012 bylo v celém ICT sektoru zaměstnáno 141 tisíc osob, tedy 2,8 % všech zaměstnaných občanů v ČR. Ve stejném roce ICT sektor vytvořil produkci v celkové hodnotě více než 505 mld. Kč. Ačkoliv jde v důsledku snížení cen poskytovaných služeb o 15 mld. Kč méně než v roce 2011 a dokonce o 37 mld. Kč méně než v roce 2010, celkový podíl na produkci tohoto podnikatelského sektoru se pohybuje nad 6 %. Uvedená data tedy prokazují vysokou efektivitu ICT sektoru, když necelá 3 % zaměstnanců dokázala v roce 2012 vyprodukovat 6,2 % celkové podnikatelské produkce v ČR, tedy dvojnásobnou hodnotu všech podnikajících subjektů. Celková přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru byla v roce 2012 159 mld. Kč, tedy 4,1 % HDP. Graf č. 2:
Přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru mld. Kč v běžných cenách
4,0%
4,3%
4,6%
podíl na HDP (%)
4,3%
4,3%
4,2%
4,2%
4,1%
4,1%
2,3% 134
155
158
165
158
159
158
159
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
92
35 1995
2000
Zdroj: ČSÚ, Informační ekonomika v číslech 2013
7
1.3 Aktuální stav využívání internetu občany ČR Jde-li o jednotlivé fyzické osoby, pak lze konstatovat, že na počátku nového tisíciletí měla přístup k internetu jen relativně omezená skupina lidí. Nejčastěji šlo o studenty vysokých škol, IT odborníky a o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu. K hlavnímu rozmachu v používání internetu došlo v ČR především v letech 2000 až 2012. V roce 2003 používalo internet pouze o něco více než 2,5 milionů jednotlivců, tedy přibližně čtvrtina populace. Oproti tomu v roce 2013 internet využívalo již 6 milionů obyvatel ČR. Na druhé straně celých 30 % populace starší 16 let internet běžně nepoužívalo1 a 17 % Čechů internet nepoužilo nikdy – což je o celá 4 % méně, než je průměr v EU28. Přehled č. 1 Využívání internetu v ČR (zdroj: Akční plán pro rozvoj digitálního trhu)
v roce 2014 bylo v ČR 79% uživatelů internetu starších 15 let
více než 90% uživatelů internetu nalezneme mezi studujícími, mladšími 30. let a mladší vysokoškolsky vzdělanou a ekonomicky aktivní populací
3 z 10 uživatelů používají mobilní internetové služby
oproti roku 2005 čeští uživatelé internetu strávili na internetu téměř 2x tolik času
uživatelé strávili na internetu v roce 2014 průměrně 20 hodin týdně
TV zůstává v ČR nejdůležitějším zdrojem informací a zábavy
internet je hned na druhém místě (využívá 59 % obyvatel)
téměř ½ uživatelů vyhledává na internetu alespoň jednou týdně informace o produktech a službách
ceny produktů či služeb alespoň jednou týdně porovnává ¼ uživatelů
on-line bankovnictví využívají 2 ze 3 uživatelů
alespoň 1x týdně nakupuje na internetu více než 1/3 uživatelů v ČR
Graf. 3 Podíl populace, která nikdy nepoužila internet
Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2014: Česká republika, data Eurostat Ze stávajících analýz obecně stále platí, že internet používají častěji muži než ženy, dále mladší než starší jedinci a jednotlivci s vyšším než nižším vzděláním. Například ve druhém čtvrtletí 2013 používalo internet 73 % mužů, ale jen 68 % žen. Uvedený rozdíl je zapříčiněn zejména starší generací, kdy např. podíl mužů starších 65 let používajících internet je dokonce
1
ČSÚ ve statistikách týkajících se informační společnosti zahrnuje pouze populaci starší 16 let.
8
více než dvakrát vyšší, než podíl žen užívajících internet v této věkové kategorii. Internet stále zůstává doménou především mladší a v posledních letech i střední generace. V roce 2013 využívalo internet ve věku 22-44 let více než 90 % těchto jednotlivců. Přestože se s narůstajícím počtem osob používajících internet zmíněné rozdíly postupně zmenšují, je zřejmé, že potřeba mít svůj virtuální osobnost v digitálním světě je pro mladé lidi a jednotlivce ve středním věku velmi důležitá. Nejrychleji přibývají uživatelé internetu právě v těch skupinách populace, které jej dříve používaly nejméně, mezi něž patří především (ale nikoliv obecně) senioři, osoby s postižením, pečující osoby, jednotlivci s nízkým příjmem a nízkým vzděláním. Proto je nezbytné zabezpečit, aby nedocházelo k prohlubování digitálního vyloučení nejen u zranitelných skupin 2 , ale rovněž aby bylo vysokorychlostní připojení k internetu dobře dostupné i v méně přístupných lokalitách a méně ekonomicky silných územích, v nichž je v ČR, jak dokládají údaje uvedené výše, pokrytí sítěmi nové generace velmi nízké. I proto je nezbytné klást důraz na eliminaci „digital divide“. V roce 2014 udělala Česká republika, dle Digital Agenda Scoreboard 2014, významný pokrok v zavádění pevného připojení (nárůst z 64% na 76% domácností oproti roku 2013, což je již nad evropským průměrem). Podle uvedeného zdroje přibližně ¼ z těchto připojení přitom již splňuje parametry přístupové rychlosti k internetu nad 30 Mbit/s. Stejně významný je i nárůst pokrytí připojení mobilními službami LTE, kde se Česká republika, i podle hodnocení EK, dostala na první místa v Evropě. Rok 2014 v ohledu růstu LTE sítí došlo k zvýšení pokrytí službami LTE z 12% na 92% domácností. Evropský průměr se přitom pohyboval pod 80 %. Přes tento pozitivní trend a relativně již výhodnější startovací pozici ČR nebude naplnění jak krátkodobých a střednědobých cílů snadné. NPRSNG je jedním z implementačních dokumentů, kterými jsou podrobněji rozpracovány cíle definované Evropskou komisí v základním strategickém dokumentu Digitální agenda pro Evropu a na národní úrovni strategií Digitální Česko 2.0. Stejně jako Evropská komise, tak i ČR jasně definuje hlavní priority digitální agendy a těmi jsou budování jednotného trhu a zlepšení standardizace a interoperability jak v rovině legislativní, tak také technologické a technické. Těchto hlavních priorit má být dosaženo zejména rozvojem sítí nové generace. NPRSNG potom specifikuje kroky a nástroje, které ČR v této oblasti plánuje přijmout, tak aby stanovených cílů dosáhla. Z hlediska využívaných technologií pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu je zřejmé, že na českém trhu jsou v současnosti nejvíce zastoupené přístupy k internetu prostřednictvím metalických vedení a bezdrátové přístupy. Jak ukazuje graf č. 4, v současnosti nejrychleji rostoucími jsou pak přístupy na bázi optického vlákna. Tento vývoj je v souladu s trendy v jiných zemích EU. Rovněž přístupy prostřednictvím bezdrátových technologií si na českém trhu udržují stále výrazný tržní podíl, v posledních obdobích dokonce dochází k jeho růstu. Relativně stabilní v čase zůstával tržní podíl přístupů prostřednictvím sítí kabelové televize, i když, jak je patrné z uvedeného grafu, v posledních obdobích dochází k poklesu tržního podílu těchto přístupů na úkor jiných technologií. Optické sítě představují pro uživatele nejkvalitnější možnost připojení k internetu, a proto jsou uživateli stále více preferované.
2
Zranitelné skupiny jsou takové skupiny osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením více než zbytek populace. Kromě výše uvedených řadí EU do této kategorie také etnické menšiny, osoby trpící závislostmi, izolované jedince, děti, nezaměstnané jedince a osoby bez domova. Viz http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en .
9
Graf č. 4: Vývoj počtu vysokorychlostních přístupů podle jednotlivých technologií na maloobchodním trhu
Zdroj: ČTÚ, 2014 V současnosti je podíl přístupů nad 30 Mbit/s v ČR na nízké úrovni, ale jak dokládá vývoj (viz Graf č. 5), dochází k dalšímu postupnému navyšování rychlostí. Sledován však zatím byl jen parametr přístupové rychlosti bez posouzení schopnosti jednotlivých technologií zajistit kvalitní a spolehlivé připojení k internetu, které by umožnilo rozvoj nových typů služeb (IPTV, cloudové služby a internet věcí). V Grafu č. 5 jsou do roku 2008 uváděny pouze dvě škály, neboť do roku 2008 byly sledovány rychlosti pouze v intervalech pod 2 Mbit/s a nad 2 Mbit/s, od roku 2009 došlo k rozšíření sledovaných rychlostních intervalů (pod 2 Mbit/s, 2–10 Mbit/s a nad 10 Mbit/s). Od konce roku 2010 došlo k dalšímu rozšíření sledovaných rychlostních intervalů, a to o sledování rychlostí od 10 do 30 Mbit/s, od 30 do 100 Mbit/s a nad 100 Mbit/s. Graf č. 5:
Vývoj podílů jednotlivých rychlostí vysokorychlostních přístupů na maloobchodním trhu v období 2005 až pololetí 2013 celkem za všechny technologie
Zdroj: ČTÚ, 2014
1.4 Stručný popis cílů NPRSNG NPRSNG definuje pro oblast rozvoje sítí nové generace primárně „krátkodobé a střednědobé“ cíle do roku 2020. Vzhledem k významu dalšího rozvoje i vizi dalšího směřování ČR po roce 2020 určuje i cíle „dlouhodobé“.
10
Cíle pro roky 2014-2020 jsou rozděleny do dvou etap:
v letech 2016-2019 zvýšení pokrytí přístupu k nabídce vysokorychlostního internetu ve strukturálně postižených regionech, jako jeden z nástrojů eliminace „digital divide“; v letech 2017-2020 bude cílem zajištění zvýšení celoplošného pokrytí na celém území ČR.
Podmínky veřejné podpory budou pro tyto etapy odlišné a podrobně jsou popsány v části 10.1.3 NPRSNG. Hlavním cílem plánu je podnícení růstu soukromých investic, odstranění ekonomických a legislativních bariér výstavby sítí nové generace, které brání rozvoji standardně fungujícího tržního prostředí ve všech lokalitách ČR. K naplnění krátkodobých cílů bude podporována výstavba veřejných (komerčně využívaných) sítí prostřednictvím finančních prostředků alokace Prioritní osy 4.1. Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020 (OPPIK). V rámci této podpory bude poskytnuta veřejná podpora soukromým investorům, kteří na základě výběru v transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení zajistí buď zásadní modernizaci stávajících, anebo (a to především) výstavbu nových sítí vysokorychlostního přístupu k internetu (sítě nové generace) ve strukturálně a ekonomicky postižených regionech a tímto způsobem dále zvýší plošné pokrytí na celém území ČR. Technické, technologické a výkonové požadavky na rozvoj sítí nové generace (jakož i způsoby kontroly těchto požadavků) v krátkodobých cílech definuje MPO a ČTÚ. Veřejná podpora, která bude v rámci implementace NPRSNG aplikována pro krátkodobé cíle, musí vždy splňovat následující základní principy ES v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací:
veřejná podpora nesmí vytěsňovat soukromé investice, ani snižovat či omezovat komerční motivy k soukromému investování použití veřejné podpory nesmí narušit hospodářskou soutěž a funkční trh; veřejná podpora může být aplikována pouze tam, kde prokazatelně dochází k selhání trhu; moderní sítě, vybudované s veřejnou podporou, musí být poskytnuty všem podnikatelům v elektronických komunikacích na principu velkoobchodní nabídky; veřejná podpora má sloužit k doplnění, nikoliv nahrazení trhu a má sloužit k podnícení růstu investic soukromých investorů a k podpoře hospodářské soutěže; před zahájením realizace veřejné podpory musí být vždy provedena veřejná konzultace, jejímž cílem je ochránit stávající investice a zabránit narušení hospodářské soutěže a fungujícího trhu s vysokorychlostním přístupem k internetu; cílem veřejné podpory musí být dosažení skokové změny, tedy výrazného plošného zvýšení dostupnosti nabídky spolehlivého vysokorychlostního připojení k internetu, tedy zejména v regionech a oblastech, kde se z ekonomických důvodů soukromým investorům doposud nevyplatilo investovat z vlastních prostředků a zároveň ke zlepšení charakteru poskytované služby; veřejná podpora je podmíněna garancí technologické neutrality, včetně neutrality síťové platformy, pochopitelně za předpokladu naplnění uvedených cílů veřejné podpory;
Zcela zásadním krátkodobým cílem státu je také připravit a realizovat takové systémové změny, aby mohly být vytvořeny funkční legislativní a ekonomické podmínky pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti investic jak soukromého, tak i případně veřejného sektoru.
11
1.5 Dlouhodobé cíle pro období let 2020-2030. V dlouhodobém časovém horizontu, tedy po skončení programového období 2014-2020, bude snahou naplnit další, vysoce ambiciózní cíl, tedy plošné zajištění přístupu k superrychlému internetu pro všechny občany ČR. V tomto období by měla být podporována výstavba veřejných sítí nové generace garantující celoplošně přístup výhradně k superrychlému internetu za podmínek dlouhodobé udržitelnosti investic, ekonomické návratnosti investic při zohlednění kupní síly a reálných požadavků koncových uživatelů. Všechny podmínky, jak bude daného cíle dosaženo, budou průběžně v následujících 5 letech předmětem dalších analýz tak, abychom v roce 2020 měli nastaveny všechny potřebné systémové podmínky a předpoklady. Finančním zdrojem by měly být případné prostředky alokované z dalších možných dotačních titulů z následujících možných programovacích období ES i zdroje veřejných rozpočtů. Zásadním bude vytvoření systémových podmínek pro využití vhodných investičních modelů umožňujících efektivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Zároveň by měly být využívány a podporovány nové, efektivnější technologie a možné kombinování jednotlivých technologií ve vazbě na podmínky konkrétního území. U veřejných sítí by i v navazujícím období měl definovat stát podmínky dlouhodobého rozvoje prostřednictvím MPO ve spolupráci s ČTÚ.
1.6 Kontext vzniku a existence NPRSNG Akcelerace rozvoje služeb v oblastech informačních a komunikačních technologií (HW, SW a elektronické služby) způsobuje zvýšené nároky na datové toky, jejich rychlost a bezpečnost zajišťovanou prostřednictvím internetového připojení, přičemž již dnes je jisté, že tento trend bude v budoucnosti nadále pokračovat. Zvýšené datové požadavky jsou způsobeny jednak vyššími nároky stávajících služeb, dále zaváděním služeb nových, potřebou připojení nových uživatelů a bezpečnostních parametrů. Jako příklad služeb s velkými nároky na datovou kapacitu lze uvést video stream služby (a to i při využití nových komprimačních metod) a služby založené na cloudových řešeních. Kromě toho strukturální transformace globální ekonomiky zvyšuje dynamiku rozvoje internetu s adekvátním dopadem, který ovlivňuje všechny oblasti ekonomiky a života celé společnosti. Důsledkem toho je, že bude stále důležitější zajistit, aby koncoví uživatelé internetových služeb měli snadné kvalitní a spolehlivé vysokorychlostní připojení k internetu garantující přístup k novým a inovativním službám. Na tento trend reaguje základní strategický dokument EK Digitální agenda pro Evropu. První prioritou Digitální agendy pro Evropu je budování jednotného trhu. Cílem by mělo být synchronizovat legislativu v oblasti autorských práv a digitálního trhu tak, aby došlo k usnadnění jak právní orientace, tak ochrany autorů i spotřebitelů. Jde například o legálnost či nelegálnost stahování dat z úložišť, podnikání na síti, atp. Danou prioritu EK koordinuje do značné míry na své úrovni s tím, že první priorita bezprostředně nesouvisí jen s rozvojem sítí nové generace. Z pohledu NPRSNG je klíčovou druhá priorita EK vyplývající z Digitální agendy pro Evropu, týkající se přijetí takových opatření a forem podpory, která povede k výraznému rozvoji infrastruktury elektronických komunikací, garantující občanům EU definovanou minimální cílovou rychlost připojení na internet. Pro rok 2020 je cílem EK přenosová rychlost definovaná ve výši minimálně 30 Mbit/s pro všechny evropské občany, přičemž polovina z nich by měla mít internetové připojení s rychlostí alespoň 100 Mbit/s. Tento cíl plně převzala i strategie Digitální Česko 2.0. podle níž vláda podporuje v souladu s cíli Digitální agendy rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující spolehlivé zajištění přenosové rychlosti alespoň 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu obyvatel. Přesto bude vláda při přijímání jednotlivých řešení k dosažení cílů klást navíc důraz na kupní sílu, ekonomické možnosti i reálné potřeby koncových uživatelů. Vzhledem k tomu, že požadavky na růst kvality infrastruktury neskončí rokem 2020, je třeba připravovat taková řešení, která umožní další růst a rozvoj sítí nové generace i po roce 2020. Takto je koncipován i NPRSNG, který nastavuje jak krátkodobé cíle v horizontu následujících několika let, tak i cíle dlouhodobé, které se promítnou v časovém horizontu až do roku 2030.
12
NPRSNG je tedy dokumentem, který navazuje a dále rozpracovává zejména cíle Digitální agendy pro Evropu a strategie Digitální Česko 2.0. s ohledem na rozvoj veřejných sítí nové generace.
1.7 Účel NPRSNG Cílem NPRSNG je stanovit dlouhodobý přístup ČR k rozvoji sítí nové generace, a to do roku 2030 s principy modelu dlouhodobě udržitelného rozvoje infrastruktury sítí nové generace v ČR s výhledem i po tomto období. Tomu odpovídají i opatření, prostřednictvím kterých by mělo dojít k naplnění výše uvedených evropských i národních priorit. Opatření plánovaná NPRSNG mají v konečném důsledku:
podpořit hospodářský růst ČR eliminovat přetrvávající rizika „digital divide (tzv. digitálního vyloučení)“ a tím zastavit prohlubování rozdílů v kvalitě života mezi jednotlivými regiony snížit nezaměstnanost, zejména ve strukturálně postižených regionech, přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů i občanů, kvantitativně a kvalitativně posílit českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce, zvyšovat digitální gramotnost koncových uživatelů a zvyšovat zájem o využití možnosti přístupu k vysokorychlostnímu internetu
1.8 Adresáti NPRSNG NPRSNG je určen všem dotčeným subjektům tak, jak jsou definovány dále pro jednotlivé krátkodobé a dlouhodobé cíle tohoto NPRSNG. Uživateli NPRSNG budou orgány státu, kterým jsou NPRSNG ukládány úkoly a jejichž činnost se předpokládá při realizaci jednotlivých opatření tohoto NPRSNG, a dále podnikatelé v elektronických komunikacích, jako příjemci veřejné podpory. Opatření směřují k tomu, aby právě tito koncoví uživatelé mohli těžit z výhod, které jim přístup k vysokorychlostnímu či superrychlému internetu přinese, mohli těžit především koncoví uživatelé. NPRSNG vytváří zároveň rámec pro formulaci jednotlivých výzev a dalších dokumentů směřujících k čerpání finančních prostředků z OP PIK ve formě veřejné podpory. Na čerpání veřejné podpory se budou podílet komerční subjekty, které mají zájem budovat sítě nové generace ve specifikovaných lokalitách. Na vytváření mapy pokrytí přístupem k internetu, která je tímto NPRSNG také předpokládána jako nezbytná podmínka pro rozvoj veřejných sítí, se bude podílet celé spektrum trhu elektronických komunikací, včetně jednotlivých poskytovatelů služeb elektronických komunikací, uživatelů služeb elektronických komunikací a spotřebitelských a profesních organizací, které zastupují jejich zájmy. Vzhledem ke komplexnosti řešení byl zvolen typový výčet uživatelů národního plánu, nikoliv taxativní výčet.
13
1.9 Základní používané pojmy Národní plán či NPRSNG
Tento NPRSNG.
OP PIK
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020.
Strategie Digitální Česko
Státní politika v oblasti elektronických komunikací – Digitální Česko dle usnesení vlády ČR ze dne 19. ledna 2011 č. 50
Strategie Digitální Česko v. 2.0
Státní politika v oblasti elektronických komunikací - Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice dle usnesení vlády ČR ze dne 20. března 2013 č. 203
Digitální agenda pro Evropu
Viz kapitola 1.11, (Ostatní relevantní strategické dokumenty) tohoto dokumentu.
Nařízení o blokových výjimkách
Nařízení Evropské komise č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.
Pokyny EU o veřejné podpoře
Sdělení Evropské komise č. 2013/C 25/01 - Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, které byly uveřejněny v Úředním věstníku EU dne 26. 1. 2013
Obecné nařízení
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006
Směrnice o snižování nákladů
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (tzv. "Cost Reduction" směrnice)
Strategie regionálního rozvoje
Strategie, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 15. května 2013 č 344.
Předběžná podmínka 2.2
Viz kapitola 1.11, (Ostatní relevantní strategické dokumenty) tohoto dokumentu.
14
1.10 Ostatní relevantní strategické dokumenty Základním východiskem pro tvorbu NPRSNG je strategie ES Digitální agenda pro Evropu ze dne 19. května 2010, která je jednou ze sedmi vlajkových iniciativ desetileté prorůstové strategie Evropské komise Evropa 2020, která navázala na Lisabonskou strategii. Digitální agenda definuje roli a využití ICT v EU s cílem odstranit digitální bariéry mezi zeměmi v Evropě i interní bariéry digitálního světa v jednotlivých členských státech. Digitální agenda pro Evropu stanovuje více než 100 systémových opatření, jejichž společným cílem je vytvoření jednotného digitálního trhu, kde nebudou existovat bariéry mezi členskými státy. Hlavní klíčovou oblastí, kterou se Digitální agenda pro Evropu zabývá, je přístup k rychlému a superrychlému internetu. Tato strategie vytyčuje úkol, aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k internetu umožňující přenosovou rychlost downloadu minimálně 30 Mbit/s (vysokorychlostní) a minimálně polovina Evropanů měla internetové připojení o rychlosti downloadu alespoň 100 Mbit/s (superrychlý). Cíle Evropské digitální agendy na národní úrovni rozpracovává strategie Digitální Česko v. 2.0 s tím, že infrastrukturní investice v oblasti sítí nové generace musí odolat erozi politicky deklarovaných cílů a musí být připraveny na přenosové rychlosti za horizont roku 2020. Vláda tímto dokumentem pověřuje MPO, koordinací přípravy opatření pro podporu výstavby sítí nové generace. Celá řada kroků, které mají usnadnit rozvoj sítí nové generace v ČR, byla rovněž obsažena již v původní strategii Digitální Česko. Např. zpracování návrhu na zřízení registru pasivní infrastruktury, zpracování metodické pomůcky pro sjednocení aplikační praxe některých ustanovení Zákona o elektronických komunikacích, Stavebního zákona a dalších právních předpisů či zpracování návrhu operačního programu pro efektivní čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro výstavbu sítí elektronických komunikací. V širších souvislostech národní plán souvisí i s dalšími dokumenty. Jedná se zejména o tyto strategické dokumenty:
Strategii digitálního vzdělávání (gesce MŠMT), Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020 (gesce MPSV), Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 (gesce MV) Strategii správy radiového spektra (gesce MPO + ČTÚ)
NPRSNG je zároveň zpracován za účelem naplnění předběžné podmínky 2.2 3 pro Tematický cíl 2 „Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií“ podle Obecného nařízení v souvislosti s požadavkem EK na dosahování prokazatelných výsledků intervencí z ESIF. Splnění předběžné podmínky 2.2 je nezbytným předpokladem k tomu, aby bylo možné čerpat finanční prostředky z ESIF v rámci realizace specifického cíle 4.1 OP PIK, který byl již schválen vládou ČR a notifikován EK. Předběžná podmínka 2.2 je stanovena následovně: „Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence celostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.“. NPRSNG je proto mimo jiné koncipován tak, aby vyhověl parametrům předběžné podmínky 2.2 a aby na základě jeho
3
Předběžná podmínka je podle Obecného nařízení „…předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a efektivní splnění specifického cíle investiční priority […]“. V rámci předběžných podmínek jsou dále definována dílčí kritéria splnění.
15
schválení bylo možné čerpat příslušné finanční prostředky v rámci realizace specifického cíle 4.1 OP PIK k naplnění krátkodobých a střednědobých cílů v oblasti výstavby veřejných sítí. NPRSNG musí pro krátkodobé cíle (neboť tyto jsou vázány veřejnou podporou dle Sdělení komise a financované z ESIF) podle předběžné podmínky 2.2 obsahovat: 1) plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice; 2) modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám; 3) opatření k podnícení soukromých investic, jejichž popis musí konkretizovat jednotlivá opatření a jejich podrobný přínos pro dosažení stanovených cílů. Z důvodu zajištění garance dalšího rozvoje sítí nové generace i po roce 2020, definuje NPRSNG i rámcové dlouhodobé cíle ČR, jejichž nastavení je zcela zásadním předpokladem pro garanci dlouhodobé udržitelnosti investic soukromých investorů, státu i samospráv do oblasti rozvoje moderní infrastruktury. Základním cílem NPRSNG v oblasti dlouhodobých cílů je definovat nezbytná systémová opatření v oblasti legislativy, tvorby veřejných rozpočtů, správy majetku a finančních nástrojů tak, aby stát vytvořil podmínky pro efektivnější a ekonomičtější plánování investic do dané oblasti, jakož i kvalitnější spolupráci veřejného a soukromého sektoru při vzájemném optimálním sdílení a využívání konkrétní infrastruktury.
16
EVROPSKÝ KONTEXT
2
2.1 Digitální agenda pro Evropu Základním strategickým dokumentem na úrovni Evropské unie pro období 2010 až 2020 je Strategie Evropa 2020. Podle této strategie Evropa prošla v souvislosti s finanční krizí řadou změn, kdy ztratila některé výsledky svého hospodářského a sociálního pokroku, který dlouhodobě budovala a naopak čelí skutečnosti, že za některými světovými ekonomikami zaostává. Evropská unie si tedy klade za cíl prostřednictvím jednotného kolektivního jednání všech členských států přispět k vytvoření a posílení inteligentní a udržitelné ekonomiky podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. V návaznosti na základní priority si Evropská unie stanoví následující hlavní cíle:
75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciální úrovně vzdělání, počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
Výše uvedené cíle by měl každý členský stát přenést do svých vnitřních strategií, tak aby je přizpůsobil své vlastní situaci. I na úrovni Evropské unie je však nezbytné přijmout řadu opatření, která podpoří implementaci strategie na národních úrovních. Za tímto účelem předkládá EK sedm stěžejních iniciativ, které by měly být katalyzátorem pokroku v rámci nastavených priorit. Jednou z těchto sedmi stěžejních iniciativ je Digitální agenda pro Evropu. Digitální agenda pro Evropu je strategií k tomu, aby Evropa mohla co nejlépe využívat ICT, a urychlit tak hospodářské oživení a položit základy udržitelné digitální budoucnosti. Strategie Evropa 2020 stojí na následujících třech prioritách:
inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích; udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje; růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností;
Nadále přetrvávajícím problémem celého světa je dosud ne zcela efektivní využívání internetu. Přes velkou snahu zlepšit digitální gramotnost občanů, existuje stále ještě veliká skupina, která internet ke své práci či alespoň zábavě nevyužívá. Podle východisek Digitální agendy pro Evropu4 30 % Evropanů nikdy nepoužilo internet. V USA se stahuje čtyřikrát více hudby než v EU, protože v Evropě chybí legální možnosti stahování a trhy jsou roztříštěné. Evropa rovněž zaostává za svými průmyslovými partnery, jako jsou USA a Japonsko, pokud jde o investice do výzkumu ICT a zavádění superrychlých sítí. Rozšíření vysokorychlostních sítí na bázi optických vláken dosahuje v Evropě pouze 1 %, zatímco v Japonsku je to 12 % a v Jižní Koreji 15 %. Výdaje EU na výzkum a vývoj v oblasti ICT jsou v porovnání s USA pouze 40%. Oproti tomuto trendu je však ČR pozitivně hodnocena v podílu FTTH na fixním broadbandu. I tento pozitivní trend podporuje určení veřejné podpory pouze na „bílá místa“, zejména v strukturálně postižných regionech a oblastech. K řešení uvedených problémů je zapotřebí přijmout soubor relevantních opatření s tím, že jedním z nejdůležitějších opatření je podpořit rozvoj sítí nové generace, umožňujících
4
http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-10-200_cs.htm
17
vysokorychlostní a superrychlý internet. Zavedením těchto sítí, se zvýší dostupnost a používání nových služeb podporujících ekonomický růst, což samo o sobě povede k poptávce po službách ještě modernějších a inovativnějších. Přístup k výrazně rychlejšímu internetovému připojení je tedy jednou z priorit Digitální agendy pro Evropu. Evropa potřebuje podle Digitální agendy pro Evropu široce dostupný, rychlý a superrychlý internet za konkurenční ceny, a to tak aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mbit/s) a nejméně polovina Evropanů měla internetové připojení rychlejší než 100 Mbit/s. K dosažení těchto ambiciózních cílů si EK vzala za úkol hledat způsoby, jak přilákat kapitál pro investice do vysokorychlostního připojení pomocí úvěrového posílení (zaštítěného EIB a fondy EU), návrh ambiciózního evropského programu politiky rádiového spektra a doporučení k podpoře investic do konkurenceschopných přístupových sítí příští generace. Evropská komise bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem (na základě průběžného dialogu), členskými státy a všemi zúčastněnými stranami, které projeví zájem, na všech úrovních ve všech členských státech. Komise zorganizuje platformy zúčastněných stran zaměřené na jednotlivé kroky a rovněž výroční digitální shromáždění k posouzení pokroku a nových úkolů. Při přípravě byla velmi intenzivně diskutována problematika volby mezi velmi vysokou penetrací území ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech anebo zajištěním základní úrovně penetrace napříč celým územím. Tato otázka byla zvažována již na úrovni EK při přípravě podmínek Sdělení komise k veřejné podpoře rozvoje broadbandu i formování finančních nástrojů k zajištění této podpory. Základem pro rozhodování byla existence stávající infrastruktury v konkrétní členské zemi a technické parametry stávajících sítí. V České republice byla z důvodu úrovně stávající penetrace území a diametrálních rozdílů mezi regiony aplikovaná postupná veřejná podpora zaměřena na systémovou eliminaci „digital divide“ a zvýšení plošného pokrytí na celém území ČR. Zároveň vycházíme z předpokladu, že tato cesta v konečném důsledku zajistí splnění požadovaných cílů EK, tedy i požadované celoplošné zvýšení penetrace.
2.2 Financování prostřednictvím ESIF a dalších nástrojů ICT infrastruktura v podobě výstavby nové sítě nebo modernizace stávajících sítí elektronických komunikací pro vysokorychlostní internet nebyla v programovém období 2007– 2013 podporována. Důvodem je jednak to, že Digitální agenda pro Evropu byla schválena až v roce 2010 a Digitální Česko v. 2.0 jako stěžejní národní strategický dokument byla schválena až v březnu 2013. ICT sektor byl tedy v minulém programovacím období podporován nikoliv prostřednictvím prostředků na výstavbu komerčně využívaných sítí nové generace, ale prostřednictvím finanční podpory nových softwarových řešení, obnovy ICT vybavení v podnicích atp. Podpora sice vedla k tvorbě pracovních míst v tomto sektoru a ke vzniku některých inovativních ICT řešení, nicméně nedošlo k významnému zvýšení pokrytí přístupovými sítěmi nové generace. Důvodem zaostávání ČR je především: a) nízká koupěschopnost obyvatelstva na straně jedné a světové ceny technologie a ceny výstavby nových sítí na straně druhé. Soukromým investorům se nevyplatí investovat do nových sítí, neboť ceny, které je za službu průměrný zákazník schopen zaplatit, nejsou schopné zajistit, po celou dobu „technicko-ekonomického života“ investice, její návratnost. Proto je historicky v ČR, ve srovnání s ostatními členskými zeměmi ES, na trhu přístupových sítí zcela nestandardně vysoký podíl bezdrátových Wi-Fi technologií (přístupové sítě ve volně přístupných kmitočtových pásmech), jejichž investiční náklady jsou ve srovnání výstavbou pevných optických sítí téměř zanedbatelné; b) dalším důvodem jsou legislativně dosud neefektivně řešené otázky výše platby věcných břemen za uložení telekomunikačních sítí na nemovitosti vlastníků (např. Polsko a Maďarsko neprovedlo tak rozsáhlé restituce v oblasti majetku, dříve státem vlastněných pozemků, do rukou soukromých osob jako ČR, což se výrazně projevuje při pomalé a drahé výstavbě telekomunikačních sítí v porovnání s uvedenými státy).
18
Základním dokumentem pro čerpání prostředků z ESIF v novém programovém období 2014 – 2020 je Dohoda o partnerství pro programové období 2014 – 2020. Pro Českou republiku byly v tomto programovém období vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Součástí Dohody o partnerství jsou mimo jiné i základní implementační opatření a popis postupů pro čerpání prostředků z ESIF. Dohoda o partnerství je vzhledem ke svému charakteru pro programové období 2014–2020 závazná pro tvorbu jednotlivých programových dokumentů. Dohoda o partnerství byla schválena Evropskou komisí dne 26. srpna 2014 a je s ohledem na proces jejího vyjednávání a proces konzultací s dotčenými resorty a subjekty dokumentem založeným na širokém konsenzu všech zúčastněných stran. Podle Dohody o partnerství správné a efektivní využívání ICT přispívá významným podílem ke zvyšování hrubého domácího produktu a vede k růstu produktivity ekonomiky jako celku. V budoucnu budou rozdíly mezi státy a regiony stále více určovány rozsahem investic do ICT, výzkumu ICT a využití ICT produktů a služeb. Nezbytným předpokladem pro využívání ICT je existence adekvátní infrastruktury sítí nové generace, která umožní vysokorychlostní a superrychlý přístup ke službám na internetu. ČR však v pokrytí sítěmi umožňujícími takový přístup zaostává. Podle Dohody o partnerství bylo nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, zejména ve venkovských oblastech, identifikováno jako jeden z hlavních problémů ČR. Proto je nezbytné podpořit intenzivní kvalitativní a kvantitativní růst a rozvoj infrastruktury pro vysokorychlostní internet, který umožňuje garantovanou minimální přenosovou rychlost minimálně 30 Mbit/s. Veřejná podpora bude primárně zaměřena na oblasti, které jsou tzv. „bílými místy“, tedy oblasti a regiony, kde neexistuje žádný provozovatel takové infrastruktury a ani nelze očekávat, že v následujících třech letech bez veřejné podpory, by tam takové sítě vznikly na komerční bázi. Poskytnutí podpory pro tzv. „šedá místa“, tedy místa, kde existuje pouze jediný provozovatel relevantní infrastruktury je dle Dohody o partnerství možné pouze zcela výjimečně a v odůvodněných případech a po předchozí notifikaci ze strany EK. ČR s veřejnou podporou šedých míst nepočítá. Dle cílů Dohody o partnerství byl MPO zpracován odpovídající operační program, resp. jeho Prioritní osa 4.1 OP PIK, která stanovuje cíle a priority pro využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj5 za účelem dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. OP PIK je realizován v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost politiky soudržnosti EU. OP PIK byl zpracován v souladu s čl. 27 Obecného nařízení a bude přispívat k naplňování tematických cílů 1 až 4 a tematického cíle 7 definovaných v čl. 9 Obecného nařízení. OP PIK obsahuje prioritní osu 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií“. Investiční priorita 1 prioritní osy 4 je potom Rozšiřování vysokorychlostního připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podpora zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství. Z této investiční priority budou podporovány zejména následující aktivity:
využití stávající, či modernizace stávající kabelové infrastruktury pevných přístupových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu sestávající zcela nebo z části z optického vedení, která umožní koncovému zákazníkovi spolehlivý přístup k vysokorychlostnímu internetu s rychlostí minimálně 30 Mbit/s s podmínkou, že do budoucna bude možné zvýšit přenosovou rychlost alespoň na 100 Mbit/s;
výstavba kompletně nové sítě sestávající z části nebo plně z optických vedení pro přístup k vysokorychlostnímu internetu, umožňující v případě zřizování nových sítí s pevným připojením užití takové technologie, která na fyzické přenosové vrstvě umožní přenos dat s rychlostí alespoň 100 Mbit/s.
Viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro region 5
ální rozvoj, o zvláštních ustanoveních tykajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
19
výstavba pasivní infrastruktury (zakončená na pasivní úrovni bez aktivních prvků) pro vysokorychlostní přístup k internetu zejména v lokalitách předpokládaného budoucího stavebního rozvoje, přičemž tato aktivita může být podpořena pouze v kombinaci s jednou z předchozích dvou aktivit.
Příjemci podpory z investiční priority 1 prioritní osy 4 OP PIK budou, dle schváleného a notifikovaného OP PIK, podnikatelé v elektronických komunikacích bez ohledu na velikost podniku.
20
DEFINICE SÍTÍ NOVÉ GENERACE
3
V současné fázi vývoje trhu a technologie se v souvislosti s podporovaným rozvojem sítí hovoří o tzv. sítích nové generace ― NGN (Next Generation Networks), sítě nové generace jsou svojí strukturou fakticky dvouúrovňové:
páteřní sítě nové generace (NGN Core Networks), které nahrazují technologicky starší přenosové sítě s IP protokolem na úrovni páteře;
přístupové sítě nové generace ― NGA (Next Generation Access Networks), usnadňující přístup zákazníků k poskytovaným službám.
Někdy se nepřesně páteřní síť označuje jako Backhaul. Tento pojem je však pokyny EU definován jako ta část vysokorychlostní sítě, jež představuje mezičlánek mezi páteřní sítí a lokálními přístupovými sítěmi a po níž jsou přenášena data do globální sítě, zatímco lokální sítě se zpravidla skládají ze sítě distribuční a sítě uživatelské, která již zabezpečuje připojení jednotlivých koncových uživatelů. Příklad takové sítě na obrázku č. 1 znázorňuje přístupové vysokorychlostní sítě nové generace vytvořené zcela, nebo zčásti z technologie optických vláken. Na základě textu Pokynů EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (2013/C 25/01), jsou sítě NGA definovány jako kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo z části z optických vedení vysokorychlostního přístupu s dokonalejšími vlastnostmi (např. s vyšší propustností) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících základních sítí. Ve velké míře jsou však sítě NGA i výsledkem modernizace již existujících přístupových sítí používajících na úrovni uživatelské sítě kovové vedení nebo koaxiální kabel (např. tento postup podpořila EK notifikací národního plánu rozvoje broadbandu v Německu). V Pokynech zařadila EK do kategorie sítí NGA i moderní bezdrátovou technologii, využívanou především na posledním úseku připojení, tedy od koncového bodu (Access point) přístupových sítí realizovaných z části nebo zcela z optických vedení, ke koncovému uživateli. Všechny tyto sítě musí současně splňovat alespoň následující vlastnosti:
spolehlivé poskytování služeb při současném zajištění velmi vysoké rychlosti na účastníka tak, aby se zajistilo skutečně vysokorychlostní připojení
podpora nejrůznějších vyspělých digitálních služeb včetně konvergovaných služeb spočívajících plně na technologii IP (včetně IPTV)
podstatně vyšší rychlost uploadu ve srovnání se stávajícími základními sítěmi
umožnit koncovému zákazníkovi přístup k internetu s reálnou přenosovou rychlostí minimálně 30 Mbit/s (ve směru k zákazníkovi) s podmínkou, že do budoucna bude možné tuto rychlost zvýšit alespoň na 100 Mbit/s;
Z pohledu míry zastoupení optického vedení se bude především jednat o jeden ze dvou základních scénářů, FTTH/B či FTTN/C. Přístupové sítě NGA lze potom dále obecněji definovat jako sítě, které jsou schopné dodávat služby vysokorychlostního přístupu s dokonalejšími vlastnostmi ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí. Přenosová rychlost by měla reálně dosahovat minimálně požadovanou a taxativně definovanou přenosovou rychlost. Oproti stávajícím telekomunikačním sítím patří sítě NGA svým charakterem mezi koncepčně jednodušší sítě, které umožňují vysokorychlostní přenos pro poskytování všech služeb, včetně multimediálních, a konvergenci řady dříve samostatných aplikací a digitálních služeb, jako telefonní služby, audio/video přenosy a jiné datové komunikace. Současně umožňují oddělení různých základních síťových vrstev, např. přenos dat, řídící a dohledové funkce, servis.
21
Obrázek č. 1 – příklad řešení sítě NGA
Sítě nové generace byly EK definovány v obecné rovině, tak jak bylo uvedeno výše. Podrobnější technologická definice ze strany EK nebyla, stejně jako nebyly definovány další požadavky na další služby definující sítě NGA. EK především ve svých strategických dokumentech definovala minimální přenosové kapacitní požadavky, prostřednictvím kterých má být dosaženo cílů Digitální agendy pro Evropu, tedy přístup 100% obyvatel EU k vysokorychlostnímu internetu s reálnou přenosovou rychlostí minimálně 30 Mbit/s a minimálně 50% obyvatel EU k vysokorychlostnímu internetu s přenosovou rychlostí alespoň 100 Mbit/s. Tato definice EK se však pro potřeby přesného a transparentního definování veřejné podpory do rozvoje vysokorychlostního internetu (i v rámci OP PIK, který byl schvalován dříve než NPRSNG) ukázala jako nedostatečná. Proto, ve spolupráci s odbornou veřejností a akademickou sférou, byla definice NGA sítí pro účely veřejné podpory (zejména OP PIK) rozšířena o kvalitativní a výkonnostní parametry, které by měly sítě NGA, realizované s veřejnou podporou, zabezpečit, aby tím bylo průkazné, že se jedná o sítě NGN/NGA. Touto formou došlo k podrobnější definici, která umožní investorovi i poskytovateli dotace ověřit, zda konkrétní technologie splňuje požadavky na NGA sítě a je tedy sítí nové generace, kterou bude stát v rámci NPRSNG a navazujících dokumentů podporovat. Sítěmi NGA, které budou předmětem podpory podle Národního plánu, rozumíme:
stávající, či stávající modernizovanou infrastrukturu fyzických pevných přístupových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu, realizovanou zcela nebo z části z optického vedení umožňující koncovému zákazníkovi přístup k vysokorychlostnímu internetu s reálnou přenosovou rychlostí minimálně 30 Mbit/s, s podmínkou, že do budoucna bude možné umožnit přenosovou rychlost alespoň 100 Mbit/s;
kompletně novou síť, sestávajících zčásti nebo plně z optického vedení, umožňující v případě zřizování nových sítí s pevným připojením užití takové technologii, která na fyzické přenosové vrstvě umožní přenos dat s rychlostí alespoň 100 Mbit/s.
A zároveň splňující dále všechny níže uvedené definiční požadavky: 1. přenosovými rychlostmi se pro účely výše uvedené definice sítě NGA rozumí reálná rychlost přenosu dat měřená na fyzické vrstvě L1 v dopředném směru (od internetu k zákazníkovi) dle následujících podmínek mezi koncovými body sítě. Těmi se rozumí
22
na jedné straně rozhraní, ve kterém provozovatel sítě přistupuje do sítě veřejného internetu (tzv. Neutral Internet Exchange – NIX) a na straně druhé uživatelské rozhraní, ve kterém se k přístupové síti NGA připojuje zákazník se svým zákaznickým terminálem (např. počítač, router, STB, atd.); 2. reálná přenosová rychlost ve zpětném směru (od zákazníka do internetu) musí, ve vztahu k uvedeným minimálním hodnotám 30 resp. 100 Mbit/s), dosahovat alespoň 1/3 rychlosti v dopředném směru; 3. za reálnou přenosovou rychlost se považuje hodnota získaná jako podíl objemu dat přeneseného mezi koncovými body sítě a časového úseku potřebného k přenosu tohoto objemu dat (detailní postupy způsobu měření a další závazné parametry datového přenosu na síti NGA budou stanoveny ve spolupráci s ČTÚ a to v dalších prováděcích dokumentech k NPRSNG, zejména v akčním (prováděcím) plánu, v jednotlivých výzvách OP PIK) a metodice měření sítí NGA, zpracované ČTÚ; 4. nové vysokorychlostní datové sítě budované s veřejnou podporou musí zajistit možnost sdílení vybudovaných přenosových a/nebo stavebních kapacit a podpořit tak konkurenční prostředí v dané lokalitě; 5. vzhledem k charakteru datové komunikace může v čase rychlost přenosu dat kolísat, ale u přípojky sítě NGA musí být splněna podmínka spolehlivého zajištění reálné přenosové rychlosti 30 Mbit/s, respektive 100 Mbit/s ve směru k zákazníkovi, s výjimkou, že případný dočasný pokles nebude podle povahy využití přípojky vyšší, než odpovídá obvyklému kolísání vlivem provozu IP technologie a není v rozporu s bodem 1 a 3. této definice; 6. u sítě NGA musí být prokazatelně systematicky a na preventivní bázi ošetřeno riziko jakéhokoliv přerušení provozu (například rušení přenosu) z důvodu splnění podmínky zajištění spolehlivosti přenosu. Pozn.: uvedené požadavky musí síť nové generace, realizovaná s veřejnou podporou, plnit minimálně po dobu udržitelnosti projektů, tedy minimálně po dobu 7 let od vydání rozhodnutí o přiznání dotace; Další požadavky, stejně jako závazná metodika, způsob a podmínky ověřování reálného dodržení požadovaných technických a kapacitních předpokladů, včetně optimální metodiky stanovení garance dostupnosti, pravidla pro sdílení sítí a související podmínky, budou zveřejněny v dalších prováděcích dokumentech k NPRSNG, tedy zejména v jednotlivých dokumentech OP PIK, a to před vypsáním první výzvy na financování výstavby sítí NGA z tohoto programu. Sítěmi NGA, které budou předmětem ochrany stávajících soukromých investic před činností investora, který je příjemcem podpory výstavby nové NGA sítě podle Národního plánu, rozumíme sítě s reálnými přenosovými rychlostmi 30 a více Mbit/s.
23
VEŘEJNÁ PODPORA
4
4.1 Obecně k veřejné podpoře Veřejná podpora je upravena článkem 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle této smlouvy jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, nebo pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. Její poskytnutí je možné tehdy, pokud existuje výjimka v souladu s právem. Mezi výjimky patří poskytování podpory ve formě podpory „de minimis“, regionální podpory či poskytování podpory na základě tzv. blokové výjimky. NPRSNG počítá s implementací opatření, která svým obsahem nepředstavují veřejnou podporu.
4.2 Využití Nařízení o blokových výjimkách Podle článku 52 Nařízení o blokových výjimkách je investiční podpora na vysokorychlostní infrastrukturu „slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy“, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 52 Nařízení o blokových výjimkách a v kapitole 1 tohoto Nařízení. Jedná se zejména o tyto podmínky:
investice musí být provedeny v oblastech, kde neexistuje infrastruktura stejné kategorie (v souladu s požadavky, vyjádřenými v Pokynech EK 2013/C 25/01) a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření vybudována za komerčních podmínek, přičemž tento předpoklad je třeba ověřit ve veřejné konzultaci;
podpora se poskytne na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, za dodržení zásady technologické neutrality;
provozovatel nové sítě, pořízené s veřejnou podporou, musí nabízet co nejširší aktivní a pasivní velkoobchodní přístup za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, včetně fyzického zpřístupnění v případě sítí nové generace. V případě modernizace stávajících sítí se tato povinnost vztahuje na přístup pouze k té části sítě, dotčené veřejnou podporou. Velkoobchodním přístupem se přitom rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Tento velkoobchodní přístup se poskytuje na dobu alespoň sedmi let a právo na přístup ke kabelovodům nebo stožárům není časově omezeno. V případě podpory na výstavbu kabelovodů, musí být kabelovody dostatečně velké na to, aby umožňovaly současné fungování několika různých kabelových sítí;
cena za velkoobchodní přístup musí vycházet ze zásad stanovování cen, které určí nezávislý regulační orgán (ČTÚ);
4.3 Principy poskytování veřejné podpory dle NPRSNG Na základě Nařízení o blokových výjimkách a Pokynů EU bude veřejná podpora, která bude v rámci implementace Národního plánu rozdělena, splňovat následující základní principy, tak aby byly naplněny podmínky pro uplatnění příslušné blokové výjimky dle článku 52 Nařízení o blokových výjimkách:
veřejná podpora bude aplikována pouze tam, kde prokazatelně dochází k selhání trhu – podporován bude rozvoj sítí nové generace pouze v tzv. „bílých místech“, tedy místech kde neexistuje žádná relevantní infrastruktura a není pravděpodobné, že by v nich do tří let nějaký poskytovatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování služeb vysokorychlostního nebo superrychlého internetu;
24
veřejná podpora má sloužit k doplnění, nikoliv nahrazení trhu a má sloužit k podnícení růstu investic soukromých investorů a k podpoře hospodářské soutěže
veřejná podpora nesmí vytěsňovat soukromé investice, ani snižovat či omezovat komerční motivy k soukromému investování;
použití veřejné podpory nesmí narušit hospodářskou soutěž a funkční trh v oblasti vysokorychlostního připojení k internetu;
před zahájením realizace veřejné podpory musí být provedena veřejná konzultace dle čl. 78 Sdělení EK 2013/C-25/01, jejímž cílem je ochránit stávající investice do infrastruktury sítí nové generace (NGA);
ceny za velkoobchodní přístup budou stanoveny ve spolupráci s ČTÚ, musí zohledňovat přijatou veřejnou podporu a současně vycházet z referenčních hodnot ve srovnatelných konkurenčních oblastech;
moderní sítě, vybudované s veřejnou podporou, musí být poskytnuty všem podnikatelům v elektronických komunikacích na principu velkoobchodní nabídky dle definice článku 2 odstavce 139 Nařízení o blokových výjimkách;
cílem veřejné podpory ve vybraných oblastech musí být dosažení skokové změny, tedy výrazného plošného zvýšení dostupnosti nabídky vysokorychlostního a/nebo superrychlého internetu;
veřejná podpora musí být podmíněna vždy soutěží, garantující výběr nejvhodnějších projektů na základě předem určených a zveřejněných výběrových kritérií;
25
5
MAPA POKRYTÍ A VEŘEJNÁ KONZULTACE
Zcela zásadním pro implementaci tohoto NPRSNG je určení, pro které regiony a oblasti je možné aplikovat veřejnou podporu na rozvoj sítí NGA. Za tímto účelem musí být vytvořena mapa pokrytí sítěmi NGA, ověřená ve veřejné konzultaci (v souladu s Pokyny EU). V souladu s Pokyny EU se za „bílá“ místa obecně označují lokality, ve kterých neexistuje žádná infrastruktura sítí nové generace (NGA síť) umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu o reálné rychlosti připojení minimálně 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let vybudována za komerčních podmínek. Za bílá místa se budou pro veškeré potřeby mapování považovat na základě odborné konzultace základní sídelní jednotky, na jejímž území má zajištěnu možnost přístupu k vysokorychlostnímu a superrychlému internetu méně než 50% domácností. „Šedá“ místa označují lokality, ve kterých existuje NGA síť alespoň jednoho provozovatele umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu o reálné rychlosti připojení minimálně 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že by byla vybudována další NGA síť od jiného provozovatele do tří let za komerčních podmínek. „Černá místa“ označují lokality, ve kterých existují nebo budou v nadcházejících třech letech zavedeny alespoň dvě sítě NGA různých provozovatelů. Podpora předpokládaná NPRSNG bude směřována do bílých míst, aby nedošlo k využití podpory v oblastech, kde není s ohledem na ekonomický potenciál území vyloučeno, že je možné v blízké budoucnosti sítě NGA zajistit působením tržního prostředí. Výjimečně a pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, lze na základě notifikačního procesu u Evropské komise poskytnout veřejnou podporu i do míst, ve kterých existuje jedna infrastruktura umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení k internetu o rychlosti minimálně 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že v nejbližší budoucnosti bude vybudována další za komerčních podmínek (šedá místa). Podpora výstavby přípojné (backhaul) sítě, zaměřené na zajištění konektivity v bílých oblastech se považuje za podporu výstavby NGA sítě v bílém místě, byť by tato přípojná síť křižovala oblasti, které nebyly vyhodnoceny jako bílá místa. Podmínkou je, aby taková přípojná (backhaul) síť byla budována jako součást projektu, který umožní v lokalitě, který má charakter bílého místa, skokové zlepšení přístupu k internetu podle podmínek tohoto dokumentu (parametry NGA sítě, min. 75% pokrytí území a další související podmínky). ČTÚ v letech 2013 a 2014 provedl na základě dotazníkového šetření mapování pokrytí České republiky sítěmi, prostřednictvím kterých je zajištěno připojení k internetu. Celkem bylo sebráno přes 102 tisíc datových záznamů k jednotlivým ZSJ. Tato data představovala základ pro výpočet finálních výstupů promítnutých do mapového podkladu a dalších odvozených sekundárních údajů. Výsledky mapování, tedy indikativní identifikaci bílých, šedých a černých míst napříč celou Českou republikou i jednotlivými kraji formou tabulky i mapy a doprovodný shrnující text, postoupil ČTÚ dne 5. prosince 2013 do veřejné konzultace. Tato konzultace měla transparentně informovat o získaných datech z průzkumu, napomoci ověření správnosti předkládaných dat, jejich doplnění a získat i zpětnou vazbu k metodice interpretace získaných dat. Na základě výsledků veřejné konzultace přistoupil ČTÚ k doplnění mapy o nová data. Ve vazbě na obdržené připomínky a vyhodnocení zkušeností s notifikačním procesem v ostatních členských státech a v reakci na přístup Evropské komise k posuzování souladu notifikovaných programů s Pokyny EK. ČTÚ znovu zvážil svůj postup při určování zabarvení jednotlivých částí území. V souladu s výše citovanými výsledky mapování, bílou barvou je z celkového počtu 22 427 ZSJ označeno 9 762, což představuje 43,53 %. Šedou barvou je označeno 5 561 ZSJ, což představuje 24,80 % z celkového počtu, a zbývajících 7 104 ZSJ je označeno barvou černou, což činí 31,68 % z celkového počtu ZSJ. Je třeba zdůraznit, že zjištěné údaje a jejich prezentace v mapě (viz obrázek č. 2) jsou pouhým indikativním ukazatelem rozsahu dostupnosti (stávající či ve výhledu) NGA infrastruktury, a to k datu sběru dat, tedy v roce 2013.
26
Obrázek č. 2 Výsledky mapování uveřejněné ČTÚ dne 1. července 2014
V období od ledna do března 2016 bude provedeno ze strany ČTÚ významné zpřesnění stávající mapy pokrytí. K jejímu provedení zpracoval ČTÚ novou metodiku sběru dat. Stejně jako v předchozím období budou potřebná data získávána formou upravených a rozšířených formulářů, avšak tentokrát již vzhledem ke konkrétním adresním místům v rámci základní sídelní jednotky a její vazbě na dané místní a regionální územní členění. Sběr dat bude mj. zaměřen na zjištění existence přípojek s přenosovou kapacitou nad 30 Mbit/s, případně nad 100 Mbit/s, vyhovujících definici NGA sítí, včetně investičních záměrů na výstavbu těchto sítí do roku 2019. Získaná data budou poté podrobena verifikaci s tím, že upřesněná mapa pokrytí bude k dispozici v červnu 2016, kdy MPO zahájí veřejnou konzultace k výsledkům tohoto mapování. Aktualizaci této mapy pokrytí plánuje ČTÚ vždy jedenkrát v roce, a to vždy na začátku každého dalšího kalendářního roku. Cílem sběru dat bude získání přehledu nejen o sítích NGA, ale o všech typech veřejných sítí pro přístup k internetu a zvolených technologiích, data o reálných přenosových rychlostech dle podmínek definovaných NPRSNG, o počtu koncových uživatelů využívajících danou síť a také údaje o všech plánovaných investičních záměrech ve fázi záměru plánovaného k realizaci do r. 2019 (zejména tato data dosud ČTÚ nepořizoval). Získávání dat od jednotlivých vlastníků či provozovatelů sítí musí státu garantovat minimálně následující data o jednotlivých sítích:
typ technologie sítě
přesná dislokace sítě v konkrétním území dle údajů z Registru sčítacích obvodů a budov a mapových podkladů (viz dotazníky na adrese www.ctu.cz)
údaje o přenosové rychlosti sítě (dle definice NGA sítí uvedené v kapitole III. tohoto dokumentu)
počet koncových uživatelů, využívajících danou síť (v případě, že je daná síť využívána provozovatelem sítě přímo k poskytování služeb koncovým uživatelům,
27
tedy že se nejedná o velkoobchodní nabídku přístupové sítě poskytovanou jinému poskytovateli služeb elektronických komunikací) Aktualizace mapy pokrytí je plánovaná k realizaci v etapách odpovídajících definovanému území uvedenému v jednotlivých výzvách. Tedy půjde o etapovitě prováděnou činnost tak, aby bylo možné potřebná data získat co nejrychleji, vždy před zveřejněním příslušné výzvy. Po provedení aktualizace mapy pokrytí budou ještě takto získaná data povinně ověřena v rámci veřejných konzultací, jejichž provedení je povinností dle čl. 78 Sdělení komise k podpoře vysokorychlostního internetu. Až takto ověřené údaje budou základem pro možnou veřejnou podporou v dotčeném území. Takto ověřený stav bude tzv. „zafixován“ po dobu vypsání konkrétní výzvy a výběru nejvhodnějších projektů. Výše uvedené způsoby zjišťování aktuálního stavu pokrytí jsou zcela a pouze založeny na administrativním procesu sběru relevantních údajů a na správné interpretaci těchto údajů subjekty, které tyto údaje poskytují. Na základě analýzy procesu sběru a validace prvotně sebraných dat, která proběhla v letech 2013/2014 dospělo MPO k názoru, že je pro účely důsledné validace zjištěných informací o dostupnosti přístupu k síti Internet nezbytné mít k dispozici analytické údaje shromážděné jiným dostatečně věrohodným způsobem, který využije dat shromážděných z reálného datového provozu. Data shromážděná z reálného provozu datových sítí mají charakter dat velmi citlivých a proto je zapotřebí k jejich zpracování, před jejich anonymizací, postupovat s maximálním možným zajištěním jejich bezpečnosti. Metodiku zpracování hromadných (velkoobjemových - také tzv. „big data“) dat pro požadovanou potřebu jejich vytěžení a jejich vlastní zpracování je schopno zajistit unikátní sdružení subjektů akademické sféry sestávající ze tří universit. Universitou disponující potřebnou technologií a metodologií zpracování hromadných dat je Vysoká škola báňská (VŠB), universitou dodávající technickou a technologickou expertizu z oblasti elektronických komunikací je České Vysoké Učení Technické (ČVUT) a expertizu ekonomickou s vazbou na statistické a demografické informace doplňuje Vysoká škola ekonomická (VŠE). Výstupy ze zpracování hromadných dat získaných z reálného provozu datových sítí budou porovnány s výstupy z vyhodnocení administrativně získaných dat a v rámci veřejných konzultací bude hledáno vysvětlení případně zjištěných rozdílů. Aktualizace mapování a veřejná konzultace realizovaná podle Pokynů EU a prokazující oprávněnost použití finanční podpory proběhne vždy v dostatečném předstihu před vyhlášením jednotlivých výzev v rámci OP PIK. Podmínky aktualizace mapy i veřejné konzultace budou také s předstihem zveřejněny na webových stránkách MPO a ČTÚ. Vzhledem k rozloze ČR a rozložení hustoty osídlení se nejeví jako vhodné preferovat nejprve plošnou okamžitou intervenci najednou do všech bílých míst. Jako žádoucí se, dle stanovených cílů, jeví zvýhodnit postupně nejdříve ta bílá místa, která se nacházejí v regionech, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Riziku dalšího zvýšení diference mezi jednotlivými regiony musí stát aktivně předejít právě vhodnými hodnotícími kritérií při výběru podpory jednotlivých projektů, garantujícími naplnění potřeb a cílů státu (m.j. například míra penetrace pokrytí území nad požadované minimum, cena nabízeného řešení, kvalita podnikatelského projektu zejména s ohledem na dlouhodobou udržitelnost atd.). Při stanovení možné veřejné podpory na konkrétním území je důležitým aspektem právní ochrana investičních záměrů soukromých investorů vyplývající z komunitární právní úpravy. Ta má však blokační účinek pouze na případnou aplikaci veřejné podpory, nikoliv na jiné investiční záměry soukromých investorů, realizované bez veřejné podpory. Stejně tak ani plánovaná veřejná podpora v konkrétním území nevylučuje souběžnou realizaci investice soukromých investorů na shodné území, ovšem realizovanou bez veřejné podpory. Právní ochrana stávající infrastruktury se vztahuje pouze na stávající sítě, které splňují parametry sítí NGA definované v NPRSNG, případně na nové sítě, které stávající provozovatel v dané oblasti plánuje postavit během následujících 3 let a může tento svůj záměr bez jakéhokoli prodlení doložit reálným podnikatelským plánem včetně zajištění financování takové výstavby
28
(aniž by pro tento účel využil dotační prostředky pro výstavbu sítí NGA). Detailní podmínky závazku ochrany stávajících NGA sítí, případně nově budovaných sítí ze strany provozovatele sítě, jenž není příjemcem podpory, budou uvedeny v podmínkách, stanovených v jednotlivých výzvách. V těchto výzvách může správce projektu podpory výstavby sítí vysokorychlostního připojení k internetu vymezit oblast podpory (pokud je to důvodné) i odlišně od území jednotlivých základních sídelních jednotek, obcí, či určitých oblastí, či tato území sdružit do jednoho celku. Vždy však musí být zajištěna důvodnost, transparentnost takové změny a stejných šancí pro všechny oprávněné zájemce, kteří se budou chtít ucházet o podporu při výstavbě NGA sítí (či modernizaci stávajících sítí).
29
TRANSPOZICE SMĚRNICE O SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ, JIM / RPI
6
Jako součást závazku navýšení pokrytí území České republiky sítěmi vysokorychlostního přístupu k internetu připravil správce projektu podpory výstavby NGA sítí (MPO) návrh zákona, jenž má za úkol transpozici Směrnice 2014/61/ES o usnadnění výstavby sítí nové generace. Součástí tohoto návrhu je mj. založení tzv. Jednotného informačního místa (JIM) a Registru pasivní infrastruktury (RPI). Cílem zákona je zejména:
realizovat nevyužitý potenciál vedoucí ke snížení nákladů a zároveň k usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí jako předpokladu k přístupu k vysokorychlostnímu a superrychlému internetu;
odstranit množství pravidel a administrativních překážek, které tvoří překážky fungování jednotného digitálního trhu a brání rozvoji evropských společností;
zefektivnit postupy plánování a realizace celoevropských hospodářských subjektů;
snížit administrativní zátěž investorů, spojenou s povolovacími řízeními ze strany OVM;
sjednotit pravidla pro aplikaci služebností a sjednotit postup stavebních úřadů;
stanovit povinnost (bez výjimek a možností přerušovat běh lhůt) vydat rozhodnutí o schválení/zamítnutí žádostí ze strany odpovědných OVM maximálně do 4 měsíců od podání žádosti;
zajistit rovné zacházení a nediskriminaci podniků a investorů.
založení JIM a RPI
investic
s cílem
usnadnit
rozvoj
Působnost JIM bude zabezpečovat jeden z úřadů státní správy, jenž bude evidovat a případně koordinovat možnost využití modernizace stávajících, či nově budovaných infrastrukturních projektů rovněž pro využití výstavby sítí vysokorychlostního přístupu k internetu a řešit s tím spojené případně vzniklé spory mezi provozovateli (majiteli) jednotlivých infrastrukturních sítí, součástí tohoto zákona je také založení RPI s účelem zajištění nezbytné informační databáze o těchto projektech. Návrh tohoto zákona předpokládá v souladu se směrnicí EU pro účely RPI využít zejména tzv. digitální technické mapy a digitální mapy veřejné správy jako součásti RUIAN. Údaje o infrastruktuře, které nebudou v držení státní správy, se pak budou získávat ad-hoc na základě závazků, vyplývajících z tohoto zákona od všech vlastníků sítě, bez ohledu na velikost jejich podílu na trhu. RPI tedy bude napomáhat jednotlivým podnikatelům v oblasti sítí elektronických komunikací efektivně využívat stávající dostupné informace o prvcích pasivní infrastruktury, které budou podle potřeby doplněny, a následně jim bude na základě podmínek zákona umožněn k těmto informacím přístup. Informace vložené do RPI by měly vést ke snížení nákladů na budování sítí elektronických komunikací a urychlení jejich výstavby. Souběžná výstavba, či využití jiných infrastrukturních projektů je jeden ze základních nástrojů, jak do budoucna snižovat náklady budování sítí NGA. MPO předpokládá, že tento zákon by po projednání všemi oprávněnými subjekty v rámci řádného legislativního procesu měl nabýt účinnosti ve druhé polovině roku 2016.
30
7
EKONOMICKÁ ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Zkušenosti z dosavadní praxe budování sítí nové generace v České republice potvrzené zahraničními poznatky ukazují, že se jedná o finančně velmi náročné aktivity. Ekonomická analýza je proto zcela opodstatněně jednou z nezbytných předběžných podmínek EK pro schválení aplikace veřejné podpory. Zřizování nových sítí sestávajících z části nebo plně z optických vedení pro vysokorychlostní přístup k internetu stejně jako modernizace a rozšiřování stávající infrastruktury a budování tzv. pasivní infrastruktury vyžadují ze strany zhotovitele vysoké investice. Podle dostupných údajů představují náklady na výkopové práce pro položení 1 km optických kabelů v závislosti na lokalitě 0,5-2,5 mil. Kč, další prostředky je pak třeba vynaložit na budování samotných přípojek pro domácnosti, projektovou přípravu a dokumentaci, řešení vlastnických vztahů, služebností a provázanost na další infrastrukturu, atd. Bohužel pro zpracování plnohodnotné a nezpochybnitelné ekonomické analýzy pouze výše uvedené náklady na výkopové práce nestačí. Pro prokázání efektivnosti a návratnosti veřejné podpory musí být k dispozici ve vazbě na konkrétní území všechny nezbytné ekonomické, technické a provozní údaje o stávajícím stavu pokrytí a také zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice. Historicky dosud nikdy nebyla evidována věcná potřeba získat data o stavu stávajícího pokrytí infrastrukturou, včetně získání ekonomických údajů o takové infrastruktuře. Tento stav se projevuje v nelogických překryvech a duplicitách v investiční činnosti. Tento stav je nezbytné napravit a to zejména právě ve vazbě na rozhodování o případné aplikaci veřejné podpory. Dokonce ani ke sběru dat jakými je průměrná cena jedné přípojky ve vazbě na konkrétní území (zcela jistě jiné náklady budou ve velkých městech a silné koncentraci osídlení a odlišné náklady budou v oblastech s nízkým osídlením, stejně jako budou rozdíly ve vazbě na geografické podmínky), jednotlivé náklady spojené se stavební činností (cena za služebnosti), atd. Těmito daty však ani MPO, ani ČTÚ, ani jiný úřad nedisponuje. Je také nezbytné upozornit na skutečnost, že řada ekonomických údajů spadají pod právní ochranu obchodního tajemství. Přesto je nezbytné rozšířit rozsah získávaných dat, nejen o data technologická a technická, ale i o data ekonomická. Stejný přístup musí stát docílit i u projektů ve fázi záměru, tedy získat údaje i o plánované soukromé investiční aktivitě vlastníků sítí. A to nejen z důvodu zabezpečení ochrany takovýchto záměrů před aplikací veřejné podpory, tak i z důvodu efektivnějšího plánování veřejné podpory. Předkladatel, spolu s ČTÚ, počítá s aktualizací získaných údajů v rámci pravidelného, ale pro uvedenou potřebu rozšířeného, dotazníkového šetření realizovaného v první polovině roku 2016. Takto získanými daty bude ekonomická analýza aktualizována a rozšířena v rámci plnění úkolu definovaného Akčním plánem k NPRSNG. Prozatím je tedy ekonomická analýza tvořena daty, kterými v danou chvíli předkladatel disponuje. Analýza je rozdělena na dvě části, odpovídající zaměření sběru dat v letech 20082012 a 2013-2014. Primárně je pozornost věnována tržbám za pevné vysokorychlostní připojení, investicím soukromých vlastníků sítí, včetně jejich vzájemných interakcí. První část analýzy obsahuje výstupy souhrnně za celou oblast elektronických komunikací (tedy nejen za pevné připojení), zejména tržeb a celkových investic, v letech 2008 až 2014 s tím, že za roky 2013 a 2014 jsou data agregována za celou oblast elektronických komunikací. Ve druhé části proto vychází analýza z tržeb v elektronických komunikacích za roky 2013 a 2014 a investic do pevných sítí, a to z důvodu zajištění maximální aktuálnosti analýzy a její vazby na řešené téma. Data byla získána od více než 2.200 podnikatelů v elektronických komunikacích (držitelů osvědčení) v rámci dotazníkového šetření realizovaného při mapování pokrytí, analýz relevantních trhů a další činnosti ĆTÚ. V analýze jsou využita agregovaná data a jejich vzájemné vazby.
31
Podrobnější údaje nelze využít z důvody zajištění ochrany obchodního tajemství jednotlivých podnikatelských subjektů. I údaje poskytnuté zpracovateli NPRSNG ze strany ČTÚ, byly poskytnuty s doložkou povinné ochrany obchodního tajemství. Zejména data o finančním, účetním či obdobném ocenění jednotlivých sítí patří mezi chráněné obchodní tajemství a proto není možné je konkretizovat v NPRSNG.
7.1 Vývoj tržeb v oblasti elektronických komunikací 2008-2012 Ve vykazovaném období pokračoval trend poklesu tržeb ze služeb elektronických komunikací ve všech sledovaných ukazatelích. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenaly tržby za služby poskytované v mobilních sítích, a to o 3,6 %, to je 66,93 miliard korun bez DPH. Investice do sítí a služeb elektronických komunikací meziročně vzrostly na hodnotu 14,88 miliard korun bez DPH, tj. o 3,0 %. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením investic do hmotných aktiv mobilních sítí o 3,8 %, to je na hodnotu 4,93 miliard korun bez DPH. Podíl investic na tržbách činil v roce 2012 12,8%. V roce 2012 poklesly celkové tržby ze služeb elektronických komunikací, meziročně o 1,9 % na 116,37 miliard korun bez DPH. Meziroční pokles však nebyl tak výrazný jako v předchozím roce, kdy celkové tržby ze služeb elektronických komunikací klesly o 6,4 %. Celkové tržby ze služeb elektronických komunikací dokonce zaznamenaly nejnižší absolutní meziroční pokles ve sledovaném období (od roku 2008). Od roku 2008 poklesly celkové tržby ze služeb elektronických komunikací o 25,10 miliard korun bez DPH, což představuje pokles o 17,7 %. CAGR (složená roční míra růstu) podle celkových tržeb ze služeb elektronických komunikací za období 2008–2012 činil -4,8 %. Tržby za služby poskytované v pevných sítích meziročně poklesly o 2,2 % na hodnotu 42,8 miliard korun bez DPH. V porovnání s rokem 2011 zaznamenaly tržby za služby poskytované v pevných sítích, stejně jako tržby za služby poskytované v mobilních sítích pokles. Tržby za služby poskytované v pevných sítích = tržby za příchozí a odchozí provoz a přístup ke službě v pevném místě zahrnující velkoobchodní a maloobchodní tržby za hlas, data a Internet (nezahrnují šíření rozhlasového a televizního vysílání). Tržby za služby poskytované v mobilních sítích = tržby za příchozí a odchozí provoz v mobilní síti zahrnující velkoobchodní a maloobchodní tržby za hlas, data a Internet. Celkové tržby ze služeb elektronických komunikací = tržby celkem za služby zařazené do odvětví elektronických komunikací.
32
Tržby za služby poskytované v mobilních sítích dosáhly ke konci roku 2012 hodnoty 66,93 miliard korun bez DPH, poklesly meziročně o 3,6 %. Meziroční absolutní pokles tak byl téměř třikrát vyšší než u tržeb za služby poskytované v pevných sítích. Přesto se jednalo o nejnižší absolutní meziroční pokles tržeb za služby poskytované v mobilních sítích ve sledovaném období (od roku 2008). CAGR podle tržeb za služby poskytované v mobilních sítích za období 2008–2012 činil -5,9 %. V uplynulém kalendářním roce převyšovaly tržby za služby poskytované v mobilních sítích tržby za služby poskytované v pevných sítích o 23,97 miliard korun bez DPH. V roce 2011 však byl tento rozdíl vyšší, činil 25,66 miliard korun bez DPH. Trend snižování tohoto rozdílu je patrný v celém sledovaném období, stejně jako pokles podílu tržeb za služby poskytované v mobilních sítích na celkových tržbách ze služeb elektronických komunikací. Z hlediska struktury tržeb ze služeb v elektronických komunikacích mají největší podíl na celkových tržbách stále tržby za služby poskytované v mobilní síti, a to 57,5 %. Tržby za služby poskytované v pevných sítích dosáhly v roce 2012 výše 36,9% podílu. Tržby za služby šíření rozhlasového a televizního vysílání se na celkových tržbách podílely 4,0 %
Následující grafy znázorňují zastoupení velkoobchodních a maloobchodních tržeb na celkových tržbách za služby elektronických komunikací a jejich strukturu podle sledovaných služeb. Maloobchodní tržby za služby elektronických komunikací tvoří 80,1 % celkových tržeb za služby elektronických komunikací, a v roce 2012 dosáhly výše 93,26 miliard korun bez DPH. Velkoobchodní tržby tvoří 19,9 % celkových tržeb za služby elektronických komunikací, ke konci roku 2012 dosáhly výše 23,11 miliard korun bez DPH.
33
Maloobchodní tržby za služby elektronických komunikací tvoří 80,1 % celkových tržeb za služby elektronických komunikací, a v roce 2012 dosáhly výše 93,26 miliard korun bez DPH. Velkoobchodní tržby tvoří 19,9 % celkových tržeb za služby elektronických komunikací, ke konci roku 212 dosáhly výše 23,11 miliard korun bez DPH. Nejvyššího podílu na tržbách za služby poskytované v mobilních sítích dosáhly v roce 2012 tržby za hlasové služby (67,7 %), následované tržbami za ostatní služby v mobilních sítích (22,9 %), které zahrnují zejména tržby za služby SMS a MMS. Tržby za služby vysokorychlostního přístupu k internetu v mobilních sítích dosáhly pouze 9,3 %. Maloobchodní tržby za služby poskytované v pevných sítích se v roce 2012 podílely 70,4 % na celkových tržbách za služby poskytované v pevných sítích. Velkoobchodní tržby za služby poskytované v mobilních sítích dosáhly pouze 13,5% podílu na celkových tržbách za služby poskytované v mobilních sítích. Maloobchodní tržby za služby šíření rozhlasového a televizního vysílání se v roce 2012 podílely 72,2 % na celkových tržbách za služby šíření rozhlasového a televizního vysílání.
34
Tržby za služby poskytované v pevných sítích zahrnují tržby za hlasové služby v pevných sítích, tržby za služby vysokorychlostního přístupu k síti Internet v pevných sítích a tržby za ostatní služby v pevných sítích (např. tržby za službu pronájmu okruhů). Tržby za služby poskytované v mobilních sítích zahrnují tržby za hlasové služby v mobilních sítích, tržby za služby vysokorychlostního přístupu k síti Internet v mobilních sítích a tržby za ostatní služby v mobilních sítích (např. tržby za službu SMS a MMS).
Nejvyššího podílu na tržbách za služby poskytované v pevných sítích dosáhly v roce 2012 tržby za služby vysokorychlostního přístupu k internetu (36,1 %), následované tržbami za hlasové služby v pevných sítích (33,3 %) a ostatními tržbami za služby v pevných sítích (30,6 %), kterými jsou zejména služby pronájmu okruhů či přenosu dat. Rozložení tržeb je tedy v pevných sítích vyrovnanější než v mobilních sítích, kde jsou dosud tržby za hlasové služby rozhodující a tvoří téměř dvě třetiny celkových tržeb za služby poskytované v mobilních sítích.
35
7.2 Vývoj v oblasti přístupu k internetu 2008-2012 Počet vysokorychlostních přístupů k síti Internet v roce 2012 meziročně vzrostl o 4,8 % na více než 3,3 milionů. Na růstu se podílel především rozvoj mobilních a FTTx přístupů k síti Internet. Penetrace vysokorychlostních přístupů se v roce 2012 zvýšila z 30,0 % na 31,4 % a penetrace bez zahrnutí mobilních přístupů z 23,7 % na 25,3 %. Podíl společnosti Telefónica na maloobchodním trhu xDSL přístupů poklesl meziročně z 85,2 % na 84,2 %.
7.3 Investice do vysokorychlostních sítí 2008-2012 V roce 2012 meziročně vzrostly celkové investice do sítí a služeb elektronických komunikací v ČR o 3,0 % na hodnotu 14,88 miliard korun bez DPH. Celkové investice do sítí a služeb elektronických komunikací ve sledovaném období (2008–2012) téměř nepřetržitě rostly, s výjimkou roku 2011, kdy došlo k meziročnímu poklesu investic o 3,9 %. Růst celkových investic do sítí a služeb elektronických komunikací oproti roku 2011 byl způsoben především růstem investic do hmotných aktiv mobilních sítí. Investice do hmotných aktiv mobilních sítí meziročně vzrostly o 3,8 % na hodnotu 4,93 miliard korun bez DPH, zatímco v roce 2011 zaznamenaly výrazný meziroční propad o 27,7 %. Investice do hmotných aktiv pevných sítí meziročně vzrostly o 1,6 % na hodnotu 5,25 miliard korun bez DPH, zatímco v roce 2011 zaznamenaly meziroční nárůst jen o 0,7 %. Investice do hmotných aktiv pevných sítí v celém sledovaném období převyšovaly investice do hmotných aktiv mobilních sítí, výjimku tvořil pouze rok 2010, kdy investice do hmotných aktiv mobilních sítí převýšily investice do hmotných aktiv pevných sítí o 1,44 miliard korun bez DPH. Investice do hmotných aktiv v jiných členských státech EU poklesly v roce 2012 oproti předchozímu roku o 11,2 % na hodnotu 0,3 miliardy korun bez DPH, zatímco v předchozím období byl zaznamenán meziroční nárůst o 28,2 %.
V celém sledovaném období (2008–2012) rostl podíl investic do sítí a služeb elektronických komunikací na tržbách za služby elektronických komunikací. Zmíněný podíl dosáhl ke konci roku 2012 hodnoty 12,8 %, což představovalo nárůst o 0,6 procentního bodu oproti roku 2011 a nárůst o 3,7 procentního bodu oproti roku 2008.
36
Podíl investic do nehmotných aktiv na celkových investicích do sítí a služeb elektronických komunikací v roce 2012 dosáhl výše 29,1 %, zatímco podíl investic do hmotných aktiv na celkových investicích do sítí a služeb elektronických komunikací dosáhl výše 70,9 %. Na celkové výši investic do hmotných aktiv se 51,6 % podílely investice do hmotných aktiv pevných sítí a 48,4 % investice do hmotných aktiv mobilních sítí.
7.4 Ekonomické údaje o tržbách v elektronických a investicích do pevných sítí v letech 2013-2014
sítích
Vzhledem k zaměření a účelu NPRSNG, zejména v oblasti směřování veřejné podpory a maximální aktuálnosti dat, jsou v této části analýzy veškerá uváděná data vztažena primárně k vysokorychlostnímu připojení, včetně analýzy vzájemných vazeb jednotlivých získaných dat. V letech 2013-2014 se oproti předchozímu období situace na maloobchodním trhu služeb vysokorychlostního připojení, z pohledu velikosti tržních podílů podle počtu přístupů dle jednotlivých technologických řešení, změnila pouze minimálně. V souladu s předpoklady ČTÚ z předchozího roku došlo k výraznějšímu růstu tržního podílu (o 3,5 p.b.) jen u přístupů prostřednictvím mobilních sítí, a to z 18,4 % v roce 2013 na 21,8 %. I nadále však na maloobchodním trhu zůstávají nejvíce zastoupeny přístupy prostřednictvím WiFi a xDSL, které dosahují tržního podílu 28,3 %, respektive 25,7 %, a zároveň tvoří dohromady více než polovinu (cca 54%) trhu vysokorychlostního přístupu k síti Internet. Na maloobchodním trhu vysokorychlostního přístupu jsou do značné míry rozšířeny také přístupy prostřednictvím sítí kabelové televize (CATV), které dosahují tržního podílu 13,7 resp. 14,8 %. Toto rozdělení tržních podílů tak ukazuje na přetrvávající významnou úroveň soutěže na úrovni infrastruktury, kterou ČTÚ považuje za pozitivní prvek podporující následnou soutěž na maloobchodním broadbandovém trhu. Současné podíly technologií na trhu maloobchodního přístupu k internetu a dlouhodobý vývoj jsou dokumentovány následujícími grafy.
Podíl technologií na trhu 2013 Mobilní sítě 18%
Internet home Wi-Fi 2%
Wi-Fi ostatní 27%
FTTx ostatní 10%
xDSL O2 maloobchod 23%
CATV UPC 13%
xDSL O2 velkoobchod 4% xDSL LLU 1%
CATV ostatní 2%
37
Podíl technologií na trhu 2014 Internet home WiFi 2%
Mobilní sítě 22%
xDSL O2 maloobchod 21% xDSL O2 velkoobchod 3%
Wi-Fi ostatní 27%
CATV UPC 12%
FTTx ostatní 10%
xDSL LLU 1%
CATV ostatní 2%
7.5 Tržby za poskytování služeb vysokorychlostního připojení V oblasti tržeb lze, na základě získaných dat, uvést, že v porovnání s předchozím obdobím došlo ke stagnaci. Souhrnně za všechny technologie byly v rámci maloobchodní nabídky v roce 2013 vykázány tržby ve výši 12.3 mld. Kč a v roce 2014 ve výši 12.8 mld. Kč. Podíl jednotlivých technologii na tržbách jsou uvedeny v následujících dvou grafech.
Tržby 2013 maloobchod dle technologie ADSL
VDSL>30 2%
VDSL<30
10%
Wi-Fi
CATV
FTTH
FTTB
26%
19% 11% 30% 2%
38
Tržby 2014 maloobchod dle technologie FTTH 2%
LLU 0% FTTB 11%
Ostatní 0%
LLU FTTH 0%
ADSL 22%
CATV 17% VDSL>30 13% Wi-Fi 33% VDSL<30 2%
Z uvedených dat je zřejmé, že výrazně největší podíl na tržbách vykazuje v uvedeném období technologie WiFI, následovaná technologií ADSL a CATV. Tento stav potvrzuje dlouhodobý trend a zatím nízký podíl technologie FTTx na celkovém objemu tržeb. V oblasti velkoobchodní nabídky byly za všechny technologie generovány tržby ve výši 1,9 mld. Kč v roce 2013 a 2 mld. Kč v roce 2014.
Tržby 2013 velkoobchod dle technologie 1600000,00 1400000,00 1200000,00 1000000,00 800000,00 600000,00 400000,00 200000,00 0,00
39
Tržby 2014 velkoobchod dle technologie 1600000,00 1400000,00 1200000,00 1000000,00 800000,00 600000,00 400000,00 200000,00 0,00
V oblasti velkoobchodní nabídky je zřejmý zcela odlišný stav, neboť v této oblasti vykazují nejvyšší podíl na celkových tržbách ostatní využité technologie a ADSL, následované VDSL a LLU. Tento stav odpovídá situaci v rámci poskytování velkoobchodní nabídky. Na tomto místě je třeba upozornit, že realizace směrované veřejné podpory na rozvoj sítí nové generace bude mít zásadní dopad do oblasti tržeb za velkoobchodní nabídku, neboť díky dotacím a povinnosti poskytovat velkoobchodní nabídku výrazně stoupne objem tržeb za velkoobchodní nabídky.
7.6 Investice do pevných sítí I v oblasti objemu soukromých investic lze v roce 2013 vysledovat stagnaci odpovídající předchozím rokům. Oproti tomu v roce 2014 meziročně v porovnání s rokem 2013 sledujeme citelný pokles a to meziročně o 1,1 mld. Kč. Tento pokles lze přisoudit na vrub zbrzdění realizace soukromých investic ve vazbě na očekávání plánované ingerence státu, právě formou veřejné podpory a také na vrub vlastnické a strukturální změny u největšího poskytovatele pevného připojení (O2). Zajímavé je sledovat nejen podíl investic na celkových tržbách, ale také jejich rozvrstvení ve vazbě na konkrétní technologii. Největší podíl investic ve vazbě na dosažené tržby do pevných sítí vykazuje technologie ADSL a VDSL a to téměř 51%, následovaná technologii CATV 8% a FTTX s 5%. Nejmenší podíl investic na celkových tržbách vykazuje technologie WiFi a to 0,1 % (data získána jako vzorek vždy porovnáním tržeb a investic dvou největších poskytovatelů dané technologie a vztažena na objem vykázaných tržeb a investic do pevných sítí).
40
Objem investic do pevných sítí 2013 a 2014 6000000,00 5000000,00 4000000,00 3000000,00 2000000,00 1000000,00 0,00
Analyticko-statistické údaje ukazují, ve srovnání s ostatními členskými státy EU, přetrvávající vysoce atypický podíl technologie WiFi v přístupových sítích, a to logicky bez odpovídajícího podílu na investicích do pevného připojení. Situaci na českém trhu pak mimo bezdrátové technologie „drží“ technologie ADSL a VDSL, doplněná CATV, ve většině případů již dnes splňující přenosové a kapacitní požadavky NGA sítí (nebo NGA ready). Přes zřejmý růst v posledních třech letech, je stále vykazován nízký podíl investic do technologie FTTx. Tato skutečnost je, i přes nesporné přínosy technologií FTTx, dána finanční náročností této technologie a tomu odpovídající délkou ekonomické návratnosti investic. Porovnáním dlouhodobého vývoje v letech 2008 – 2014 je zřejmé, že průměrně investují soukromí investoři ročně do modernizace či rozvoje sítí více než 5 mld. Kč (bez vazby na zvolenou technologii). Zjednodušeně lze tedy říci, že do pevných sítí bylo za posledních 7 let úspěšně investováno více než 35 mld. Kč. I proto figuruje ČR na 17 místě v pokrytí nabídkou přístupu k internetu. S výjimkou atypického podílu WiFi na trhu přístupových sítí, je stav v ČR srovnatelný s ostatními členskými zeměmi EU. Tento stav také potvrzuje správnost cílů EK i vlády ČR, tedy prostřednictvím kombinace vhodných technologií snížit „digital divide“ a zvýšit plošné pokrytí území jednotlivých států vysokorychlostním a superrychlým internetem. Z výše uvedených údajů lze úspěšně předpokládat, že s využitím 14 mld. Kč podpory do výstavby NGA sítí, včetně výstavby dosud chybějícího „backhaul“ připojení k páteřním sítím, by bylo možné dosáhnout systémové eliminace rozdílů mezi jednotlivými regiony a na celém území ČR zvýšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu na úroveň 90-93% procent obyvatelstva. Zároveň je možno počítat s dalším růstem ryze soukromých investic do šedých (ale pravděpodobně i některých bílých) míst a to bez využití dotací státu. Z veřejných deklarací některých soukromých investorů je zřejmé, že v nejbližších letech budou do rozvoje sítí nové generace investovány prostředky v řádech několika desítek mld. Kč a to i bez využití plánované veřejné podpory. Na postupně se měnící reálné podmínky stavu pokrytí (zvyšování pokrytí území sítěmi NGA jak v návaznosti na soukromé investice, tj. bez využití dotací, tak i na společné financování státu a soukromého sektoru) bude také reagovat stát a to právě v rámci ročně vyhodnocovaného stavu a na něj navazující aktualizace mapy pokrytí, s tím související postupnou úpravou náplně akčního plánu rozvoje vysokorychlostních sítí a případnou úpravou jak podmínek druhé výzvy, tak zejména aktualizací a úpravou dlouhodobých opatření.
41
Souhrnně lze tedy odůvodněně počítat s tím, že do rozvoje sítí nové generace bude v střednědobém horizontu investováno cca 50-60 mld. Kč (včetně 14 mld. Kč dotací OP PIK). Na tento trend by měla dále navázat připravovaná dlouhodobá opatření (viz dlouhodobé cíle a vize ČR po roce 2020). Posílením užší spolupráce státu a soukromých investorů, je tak dán kvalitní základ pro zajištění dlouhodobého rozvoje výstavby sítí nové generace i udržitelnosti realizovaných investic.
42
INVESTIČNÍ PLÁN
8
V návaznosti na ekonomickou analýzu, zejména oblasti investic realizovaných v letech 20082014, je jedním ze základních nástrojů k dosažení jak krátkodobých a střednědobých, tak zejména dlouhodobých cílů NPRSNG správně nastavený investiční plán. Cílem investičního plánu, prostřednictvím kterého budou definována jednotlivá opatření k zajištění vícezdrojového financování, musí být nastavení takových parametrů, aby byl vytvořen předpoklad pro garanci splnění následujících principů:
povzbudit růst soukromých investic „snížením nákladů“ s ohledem na využití veřejné podpory
posílit fungující tržní prostředí;
posílit konkurenceschopnost;
podpořit v ČR, prostřednictvím růstu investic do vysokorychlostních sítí nové generace a garancí dlouhodobé udržitelnosti trvalý hospodářský růst;
motivovat růst soukromých investic i snížením nákladů spojených s výstavbou sítí nové generace a zjednodušením a zrychlením výstavby a procesů s výstavbou spojených.
8.1 Investiční plán Pro cíle definované na období 2014-2020 bude v ekonomicky zajímavých regionech a oblastech aplikován i nadále některý z čistě soukromých investičních modelů. V ekonomicky slabých regionech bude výhradně zvolen model Private design, build and operate model. I nadále však musí být zachována nezastupitelná řídící role státu (MPO) v přidělování dotací, definování podmínek výběru nejvhodnějších projektů, atd. i stanovování kvalitativních požadavků na nově budované sítě. Výstavbu realizuje soukromý sektor s využitím veřejné podpory. Závazné podmínky veřejné podpory a závazné podmínky následného využívání dotovaných sítí stanovují odpovědné státní instituce. Zároveň provádějí kontroly dodržování stanovených podmínek. Základem investičního plánu pro naplnění krátkodobých a střednědobých cílů je využití finančních prostředků veřejné podpory v rámci alokace Prioritní osy 4.1 OP PIK ve výši 14 mld. Kč. Veřejná podpora ve výši 14 mld. Kč má sloužit primárně jako nástroj k podnícení růstu vlastních investic soukromých investorů minimálně ve shodném objemu. Vzhledem k podmínce spolufinancování ze strany příjemce dotace průměrně ve výši 50 % bude tedy motivován růst soukromých investic ve výši dalších 14 mld. Kč. Souhrnně tedy bude investováno do modernizace a rozvoje sítí nové generace celkem minimálně 28 mld. Kč, ve skutečnosti však výše, protože koinvestice státu není směřována do aktivních technologií, jejichž existence je pro provoz sítí vysokorychlostního přístupu k internetu nezbytná. Celková míra investic, podnícená veřejnou podporou ve výši 14 mld. Kč tak pravděpodobně přesáhne 30 až 32 mld. Kč. Motivátorem růstu soukromých investic je právě podíl dotace státu na každém projektu. Dotace státu snižují nákladovost soukromého investování a zkracují ekonomickou návratnost soukromých investic. Zároveň nepřímo podněcují růst kupní síly koncových uživatelů, neboť ve svém důsledku snižují cenu koncových služeb. Dalším významným prvkem podnícení růstu soukromých investic bude přijetí systémových změn podmínek výstavby sítí nové generace, které přinesou zlevnění výstavby a tím snížení investičních nákladů investorů. Jde nejen o samotné snížení cen za pronájmy pozemků, cen záborů veřejného prostranství, apod., ale
43
také o výrazné zjednodušení schvalovacích procesů při schvalování žádostí dle stavebního zákona a dalších právních předpisů. Investice ve výši minimálně 30 mld. Kč zcela jistě nebude dostačující k naplnění ambiciózních dlouhodobých cílů, ale vzhledem k investičnímu vývoji v posledních 6 letech, lze odhadovat, že pro splnění krátkodobých a střednědobých cílů shodných s cíli EK do roku 2020, se podle všech předpokladů a analýz, jeví jako dostačující pro nastartování dlouhodobého růstu soukromých investic. Aktuálním odhadům nákladovosti budování přístupových sítí (včetně dosud neexistující či nedostatečné „backhaul“ infrastruktury) odpovídá konstrukce rozdělení alokace mezi jednotlivé výzvy a také konstrukce cílené veřejné podpory nastavené k dosažení stanovených cílů. Podle stávajících ekonomických a nákladových odhadů lze předpokládat, že by mohlo dojít k zvýšení pokrytí území všech strukturálně postižených obcí na úroveň cca 90%. Dosažení další skokové změny, spojené s dosažením dlouhodobého cíle, tedy 100 Mbit/s pro všechny obyvatele státu, bude předmětem dalších analýz a z nich vyplývajících opatření a kroků, jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru.
8.2 Shrnutí k investičnímu plánu Pro velkou většinu regionů a oblastí dosud nepokrytých sítěmi NGA předpokládáme díky veřejné podpoře z OP PIK, vhodné kombinaci použitých technologií a snížení nákladů na výstavbu, úspěšné podnícení růstu soukromého investování a aktivní zájem soukromých investorů zabezpečit vybudování sítí NGA. Podle dosavadní odborné diskuze se sektorem elektronických komunikací lze očekávat aktivní zájem ze strany jednotlivých poskytovatelů. Velký přínos očekává sektor od zvláštního zákona o snižování nákladů spojených s výstavbou sítí nové generace, jakož i novelizaci dalších podzákonných předpisů a také další aktualizaci mapy pokrytí a veřejné konzultace, a to i včetně závazně projevených investičních záměrů. Hlavní zdroj nejistoty podnikatelů v elektronických komunikacích i dotčených subjektů veřejného sektoru je dán nedostatečnými a neprůkaznými informacemi o stávajícím stavu pokrytí a s tím spojenými ekonomickými analýzami. Prostřednictvím analýz a odůvodnění obsažených v NPRSNG i tímto plánem navržené další postupy a nastavená rychlá a účinná opatření, by měly být tyto obavy rozptýleny a mělo by dojít k urychlenému rozhodování jednotlivých soukromých investorů o aktivizaci jejich vlastních investic.
44
9
OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ
Záměrem státu je podpora zahájení procesu koncepční a systémové změny, jejímž cílem je efektivní a kvalitní spolupráce státu a soukromého sektoru tak, aby byly vytvořeny podmínky k podnícení růstu investic soukromého sektoru, udržitelnosti investic a zjednodušení podmínek pro výstavbu sítí nové generace. Jen zlepšení vzájemné spolupráce umožní účinně definovat skutečné potřeby a požadavky soukromého sektoru na digitální ekonomiku, stejně jako požadavky občanů a státu samotného na fungující digitální veřejnou správu. Do doby přijetí všech nezbytných opatření, umožňujících naplnění principu dlouhodobé udržitelnosti investic s horizontem i po roce 2020, je třeba postupovat v realizaci krátkodobých a střednědobých cílů tak, aby byly vytvořeny podmínky pro úspěšné splnění požadavků EU, definovaných zejména Pokyny EU a notifikovaným OP PIK. Pro realizaci krátkodobých cílů je základem veřejná podpora, realizovaná podle podmínek definovaných Pokyny EU a Prioritní osy 4.1 OP PIK, tedy dle podmínek uvedených v části IV. Národního plánu. Pro naplnění stanovených cílů vždy veřejnými sítěmi rozumíme sítě definované § 2 písm. h) a j) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích), tedy sítě ve vlastnictví soukromých vlastníků, využívané pro přístup k veřejně přístupným datům a informacím).
9.1 Popis cílů ve vztahu k Digitální agendě pro Evropu Digitální agenda pro Evropu, stejně jako Digitální Česko v. 2.0 definují shodně. Cit.: „Základním typem připojení k internetu je přístup v tzv. pevném místě. Se stále se zvyšující mobilitou uživatelů se však rovněž zvyšují požadavky na vysokorychlostní mobilní přístup k internetu. Navzdory řadě výhod, které poskytují radiové komunikační systémy při využití v přístupových sítích, je v současné době třeba brát v úvahu především jejich omezení z hlediska kapacity. S ohledem na aktuálně využívané technologie v České republice za vhodnou a dlouhodobě udržitelnou perspektivní technologii, která umožňuje plnohodnotné vysokorychlostní připojení k internetu kabelovou technologii s optickými vlákny, jejichž přenosová kapacita je z fyzikálních důvodů podstatně větší než u radiových systémů. Podle mezinárodních zkušeností je infrastruktura založená na optických vláknech dostatečně robustní i pro předpokládaný nárůst kapacity, kterou budou požadovat aplikace v budoucích letech. Ačkoliv je vláda přesvědčena, že kabelová technologie s optickými vlákny je dlouhodobě perspektivní, legislativa a regulační přístup veřejného sektoru k sítím musí být vždy technologicky neutrální“. (zdroj: Digitální Česko v. 2.0, str. 12-13)“ Aby mohla EK zabezpečit nejen růst a rozvoj, ale zároveň ochranu existujících investic a zamezení duplicitního investování, EK preferuje postup, kdy právě kombinací vhodných technologií podle konkrétních podmínek daného regionu nebo lokality, je možné nejefektivněji dané území zabezpečit. Zároveň je cílem EK i garantovaná technologická neutralita daná právními předpisy EU, která podporuje výše uvedenou snahu o optimální využívání výhod jednotlivých technologií dle konkrétních podmínek. Samozřejmě, že kromě povinné ochrany stávajících investic a technologické neutrality je také nezbytné respektovat nákladnost jednotlivých technologií ve vazbě na stávající reálnou potřebu koncových uživatelů. I podle výsledků analýzy Digital Agenda Scoreboard z roku 2014 by pro ČR v případě, že by zvolila k zajištění kompletního pokrytí připojením pouze technologie optických vláken pro všechny obyvatele, tedy sítě FTTH, celková částka nezbytných investic (bez dalších doprovodných nákladů) by přesáhla 150 mld. Kč. Takové řešení dramaticky překračuje alokaci Prioritní osy 4.1 OP PIK. Proto je tento cíl přesunut mezi dlouhodobé cíle pro rok 2030, neboť je nejprve nezbytné připravit potřebný objem finančních prostředků prostřednictvím vícezdrojového financování. Plně v souladu s pokyny ES je pro krátkodobé cíle v rámci veřejné podpory tato podpora směřována jak na vytváření nových sítí z části nebo zcela postavených na technologii
45
optických vláken, tak i na modernizaci stávající dalších pevných sítí, které splní požadované parametry sítí NGA. Tento postup je plně v souladu s pokyny EK k podpoře broadbandu.
9.2 Analýza stávajícího stavu pokrytí 9.2.1 Dotčené subjekty Dotčenými subjekty jsou zejména vlastnící jednotlivých sítí NGA. Jedná se tedy o soukromé investory, podnikající v oblasti elektronických komunikací. Dalšími dotčenými subjekty jsou zejména uživatelé služeb souvisejících s rozvojem sítí NGA, tedy podnikatelské subjekty a obyvatelé.
9.2.2 Aktuální stav pokrytí páteřních sítí NGN Pro posouzení stávajícího stavu páteřních sítí je níže zveřejněn přehled existujících páteřních sítí v majetku jednotlivých poskytovatelů, které splňují požadavky na vysokorychlostní připojení s požadovanou přenosovou a kapacitní rychlostí, tak jak je definována EK. Z uvedených mapových podkladů, zveřejněných způsobem umožňujícím dálkový přístup a které byly poskytnuty jednotlivými soukromými vlastníky - investory, je zřejmé, že s několika málo výjimkami je páteřní síť v České republice dostatečná a také je dostatečný fungující trh. Přehled mapového vyjádření pokrytí je uveden v příloze č. 2 NPRSNG.
9.2.3 Přístupové sítě, včetně „backhaul“ infrastruktury V oblasti přístupových sítí je však situace odlišná. Současný stav fixní telekomunikační infrastruktury České republiky je z pohledu budoucího vývoje nedostačující. Jako příčinu lze identifikovat především vysokou administrativní zátěž u při budování liniových staveb obecně, nízká ekonomická návratnost investic a neexistence koncových uživatelů schopných a ochotných využívat přístup k vysokorychlostnímu internetu. Negativní vliv na rozvoj sítí má také nedostatečné konkurenční prostředí v řadě oblastí České republiky. V současné době se situace postupně mění, a to díky změně poměrů na trhu, regulatornímu prostředí a vysoké poptávce po moderních fixních i mobilních službách. Vzhledem ke skutečnosti, že z dostupných zdrojů lze dovozovat další nárůst poptávky po vysokorychlostním připojení k internetu ze strany průmyslu, veřejných služeb i domácností, je pro zabezpečení udržitelného růstu telekomunikačního průmyslu nezbytný další rozvoj jak přístupové, tak páteřní sítě. Dostatečná kapacita přístupových sítí je nezbytnou, ale nikoli jedinou nutnou podmínkou pro poskytování kvalitních vysokorychlostních služeb anticipovaných po roce 2020. V současné době se řada podnikatelů v elektronických komunikacích potýká zejména s nedostupností, nízkou kvalitou a vysokou cenou přípojné „backhaul“ sítě, zajištující konektivitu k páteřním sítím. Z údajů ČTÚ je zřejmé, že v České republice existují velké rozdíly v pokrytí přístupovými sítěmi mezi jednotlivými regiony. Důležitým limitem pro úspěšné pokrytí území přístupovými sítěmi NGA není jen náročnost samotné výstavby sítí nové generace NGA, ale zejména odpovídající zájem koncových uživatelů využívat digitálních služeb v kvalitě a rychlosti, kterou jim nově budované stě nové generace nabídnou. Zároveň je důležitým aspektem odpovídající kupní síla obyvatelstva daného území. Nové kvalitě služeb totiž bude odpovídat pochopitelně i vyšší cena koncové služby. A právě ve srovnání s některými členskými zeměmi EU v této oblasti poněkud zaostáváme. Velmi důležitá je tedy i úspěšná edukace obyvatelstva a podpora digitální gramotnosti. Stejný problém identifikujeme i u služeb LTE, kde přes čtvrté místo v Evropě v pokrytí, je využití těchto moderních a kvalitativně výrazně vyšších služeb ze strany koncových uživatelů stále nedostatečné. A to přesto, že operátoři neúčtují oproti starším generacím mobilních datových technologií za LTE vyšší prémiové ceny. Bylo by tedy zcela nelogické podporovat
46
tak výraznou skokovou změnu v pokrytí sítěmi nové generace pro všechny obyvatele a nemít přitom garanci, že tato možnost bude nakonec koncovými uživateli využívána. Nízká kupní síla obyvatelstva a nižší digitální gramotnost se projevuje v některých regionech a oblastech právě tím, že do těchto ekonomicky nezajímavých lokalit nebyli soukromí investoři ochotní v posledních letech investovat, neboť by zde kupní síla a zájem koncových uživatel nedokázala garantovat návratnost vložených prostředků. Tento trend není pouze problémem na úrovni ČR, ale jedná se o celoevropský problém. Právě proto i z tohoto důvodu přistoupila EK k definování právní úpravy veřejné podpory dané oblasti s cílem nejen napomoci opětovnému fungování tržních podmínek, ale také jako impulz využít veřejnou podporu primárně k vyrovnání podmínek mezi jednotlivými regiony a oblastmi.
9.2.4 Využívání datových služeb Hlavním argumentem potřeby modernizace a rozvoj sítí nové generace je extrémní nárůst počtu obyvatel využívajících při svém každodenním životě elektronické služby a zejména data a informace přístupná v rámci internetu a sociálních sítí. Dlouhodobý odklon od hlasových služeb k datovým službám je zcela zásadní. Radikálně se snižuje podíl na celkovém datovém provozu služeb volání či SMS, zejména díky službám eMessage, Skype, videa a TV prostřednictvím internetu. Stejný trend a ještě razantnější růst lze vysledovat u využívání dat a sociální komunikace s využitím internetu, a to i u podnikatelských subjektů. Tomuto trendu odpovídá i růst poptávky po vysokorychlostním internetu garantujícím skutečnou dostupnost deklarované přenosové rychlosti ve všech domácnostech a zároveň bezpečnost infrastruktury. Z celkového počtu domácností v ČR jich mělo na konci roku 2013 potenciální přístup k internetu celkem 99 % bez ohledu na použitou technologii, ve venkovských oblastech se jednalo o 91 % domácností. Současně byl vysokorychlostní přístup k internetu o rychlosti 30 Mbit/s a více dostupný pro 64 % bytových jednotek. V obou případech se jedná o mírně nadprůměrný výsledek ve srovnání s EU28, kdy průměrný počet domácností s přístupem k internetu je v celé EU28 97 %, vysokorychlostní přístupu k internetu pak je dostupný v EU28 pro 62 % bytových jednotek. Podprůměrného výsledku naopak ČR dosahuje při srovnání dostupnosti vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech: v ČR se tato hodnota na konci roku 2013 rovnala 2,8 %, zatímco v EU šlo průměrně o 18 %. Pro úplnost je nutné konstatovat, že uvedené hodnoty nelze srovnávat s údaji týkajícími se mapování (kap. 2.3 tohoto dokumentu), které slouží k účelu indikativního označení míst, jež mohou být předmětem veřejné podpory. Informace pro tuto kapitolu byly čerpány z dat ČSÚ (Informační ekonomika v číslech 2013, Informační společnost v číslech 2014). Dále byly využity údaje EK a dokumentu Digital Agenda Scoreboard 2014.
47
Graf č. 10 Pokrytí sítěmi nové generace - dostupnost vysokorychlostního internetu pro domácnosti v r. 2013
Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2014: Czech Republic, IHS a VVA
9.2.5 Opatření k nápravě Základní cíle, kterých má být dosaženo prostřednictvím tohoto národního plánu, lze zjednodušeně definovat takto:
zvýšení pokrytí přístupem k nabídce vysokorychlostního internetu ve strukturálně postižených regionech, jako jednoho z nástrojů k eliminaci „digital divide“, tedy stávajících rozdílů v kvalitě života mezi jednotlivými regiony, které se trvale prohlubují a bez ingerence státu formou veřejné podpoře nelze jejich odstranění dosáhnout;
zvýšení plošného pokrytí nabídky přístupu k vysokorychlostnímu internetu na celém území státu, tedy i např. na bílých místech v rámci ekonomicky zajímavých území (např. bílá místa na území velkých, ekonomicky silných aglomerací a metropolí)
K dosažení výše stanovených cílů byla tímto plánem definovaná dvě systémově odlišná opatření, každé s jiným cílem a jiným principem řešení. V souladu s cíli EK bude intervence státu zaměřena nejprve na eliminaci digital divide, tedy na ta území, která vyžadují rozvojovou podporu státu a u kterých nedošlo dosud z důvodu ekonomické náročnosti k pokrytí příslušnou infrastrukturou sítí nové generace ze strany soukromých investorů. Toto opatření bude nastaveno tak, aby veřejná podpora vytvořila tlak na pokrytí nejen ekonomicky zajímavých lokalit, ale zejména těch lokalit, které jsou z důvodu nízké kupní síly koncových uživatelů ekonomicky nezajímavé pro čistě soukromé investice. Při definování logiky řešení jsme se inspirovali již prakticky ověřenými zkušenostmi z jiných členských zemí EU. Jako jediným možným řešením garantujícím dosažení tohoto dílčího cíle se jeví zvětšení dotčeného území s cílem „dotlačit“ uchazeče o veřejnou podporu, aby pokryl celistvé území, tedy včetně ekonomicky nezajímavé lokality. Právě pro toto opatření se také jeví jako optimální nejen kombinace různých technologických řešení, ale také v odůvodněných případech i případné zvýšení veřejné podpory, pokud se to ukáže jako nezbytné. Podmínky a kupní síla koncových uživatelů na některých územích totiž nebudou ani při průměrné veřejné podpoře schopny garantovat návratnost investice a tím i zájem soukromých investorů. V druhém opatření bude samozřejmě cílem zvýšení komplexního plošného pokrytí sítěmi nové generace na celém území. U tohoto opatření již není potřeba cíleně zvětšovat podporou dotčené území a naopak je vhodné upřednostnit potřebu odpovídající konkrétnímu bílému místu. Této základní filozofii také odpovídá i rozdělení alokace Prioritní osy 4.1 OP PIK do jednotlivých etap výzev. Toto členění také zohledňuje změnu stavu pokrytí, ke kterému bude docházet postupně nejen aplikací dotací, ale také dosud známou plánovanou soukromou investiční činností.
48
Technologicky, lze službu vysokorychlostního přístupu realizovat na různých typech kabelových nebo bezdrátových technologií (infrastruktur) nebo jejich kombinací. Národní plán přitom musí garantovat technologickou neutralitu síťové platformy. Jednotlivé typy infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu se stále vyvíjejí a postupem času dochází k přechodu z klasických sítí využívajících zejména metalických vedení na sítě nové generace. Výběr technologie (vč. topologie sítě) je plně v kompetenci operátorů (resp. provozovatelů sítí) a závisí zejména na konkrétních obchodních plánech a podmínkách v dané lokalitě. V NPRSNG není proto žádný z typů technologií přístupových sítí upřednostňován, nicméně bude vždy nutno naplnit klíčový parametr budování přístupových sítí nové generace, tedy schopnost spolehlivě přenášet vysokorychlostní služby, přičemž přenosová rychlost stahování dat (download) by měla reálně dosahovat alespoň 30 Mbit/s (modernizované sítě), resp. alespoň 100 Mbit/s (nově budované sítě) měřeno na fyzické L1 vrstvě tak, aby koncový uživatel měl zajištěn přístup k internetu při současném splnění těchto požadavků: a) spolehlivé poskytování služeb při zajištění požadované rychlosti připojení. b) podpora nejrůznějších vyspělých digitálních služeb včetně konvergovaných služeb spočívajících plně na technologii IP c) podstatně vyšší rychlost uploadu ve srovnání s dosavadními základními vysokorychlostními sítěmi Pro splnění takovéto podmínky mohou být některé typy infrastruktury nevyhovující, zpravidla vzhledem k fyzikálním omezením přenosového média, disponibilní kmitočtové alokaci u bezdrátových systémů a dostupným technologiím. Naplnění cíle Digitální agendy pro Evropu, tedy zajistit do roku 2020 přístup k vysokorychlostnímu internetu s reálnou přenosovou kapacitou minimálně 30 Mbit/s pro 100 % obyvatel a přenosovou rychlostí alespoň 100 Mbit/s pro 50 % obyvatel bude naplněn realizací následujících aktivit:
využití stávající, či modernizace stávající infrastruktury fyzických pevných přístupových sítí pro spolehlivý vysokorychlostní přístup k internetu zcela nebo z části z optického vedení, která na fyzické přenosové vrstvě umožní přenos dat s rychlostí minimálně 30 Mbit/s s podmínkou, že do budoucna bude možné zvýšit přenosovou rychlost alespoň na 100 Mbit/s;
výstavba kompletně nové sítě sestávající z části nebo plně z optických vedení pro přístup k vysokorychlostnímu internetu, umožňující v případě zřizování nových sítí s pevným připojením užití takové technologii, která na fyzické přenosové vrstvě umožní přenos dat s rychlostí alespoň 100 Mbit/s.
vytváření pasivní infrastruktury (infrastruktury končící na úrovni pasivní části infrastruktury bez aktivních prvků) pro vysokorychlostní přístup k internetu, zejména v lokalitách předpokládaného budoucího stavebního rozvoje, přičemž tato aktivita může být podpořena pouze v kombinaci s jednou z předchozích dvou aktivit; Tato pasivní infastruktura nenabízí po realizaci ihned reálný přístup k službám sítí NGA, tedy nekončí aktivním prvkem. Je pouhou pasivní přípravou na budoucí plánovanou zástavbu na dosud neosídlených lokalitách, kde v rámci plánovaného územního rozvoje je předpokládaná v rámci platného územního plánu výstavba;
z veřejné podpory nebudou vyřazeny ani projekty podporující výstavbu nových sítí páteřního připojení, ale pouze za předpokladu, že v daném území dosud taková síť neexistuje a bez jejíž realizace by nebylo možné budovat zároveň v rámci jednoho projektu navazující síť NGA a tím naplnit parametry skokové změny. Takto směřovaná veřejná podpora nesmí umožnit budování souběžných sítí vedle stávajících sítí a nesmí být budována pouze páteřní síť bez souběžné výstavby navazující přístupové sítě NGA. Konkrétní podmínky veřejné podpory určí konkrétní výzvy OP PIK. Základní podmínkou podpory výstavby sítí NGN spočívá v tom, že veřejná podpora může být použita pouze v případě prokazatelného selhání trhu, nesmí se jednat o duplicitní výstavbu k již existující
49
a nesmí tak být ohroženy již realizované investice. Zároveň nesmí dojít k narušení fungujícího tržního prostředí a nesmí být ohrožena volná hospodářská soutěž.
stát však nemá žádnou povinnost ochránit investice do již existujících sítí a poskytovat jakoukoli právní ochranu v hospodářské soutěži těm provozovatelům sítí elektronických komunikací, kteří v oblasti prohlášené za bílé místo provozují přístupové sítě, nesplňující parametry NGA sítí.
9.2.6 Volba území pro podporu z OP PIK pro obě systémová opatření Jedním ze základních parametrů veřejné podpory jsou požadavky vyplývající ze znění čl. 5, 38, 39, 66 Pokynů EU (2013/C 25/01) na řešení celistvého území regionu či oblasti jako nástroje k dosažení principů soudržnosti a vyrovnání podmínek mezi jednotlivými regiony. Zcela zásadní je požadavek vyplývající z čl. 51 Pokynů EU, tedy požadavek na dosažení výrazné skokové změny v rychlosti a kvalitě připojení k internetu. Skokovou změnou není chápáno pouze zvýšení kvality poskytovaných služeb, ale primárně jde o zajištění skokové změny v pokrytí území nabídkou přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Tedy skokové zlepšení podmínek života v daném regionu či oblasti. Dosažení cíle skokové změny, tedy plošného zvýšení pokrytí území státu sítěmi NGA a tím možnosti přístupu k vysokorychlostnímu internetu, je možné pouze určením odpovídající a optimální velikosti dotčeného území tak, aby bylo možné pokrýt celé území ČR. Cílem veřejné podpory nemůže být nadále podporovat výběr jen ekonomicky výhodnějších lokalit. Takto zaměřená veřejná podpora naopak slouží primárně k pokrytí ekonomicky slabých či jinak strukturálně postižených regionů (krajů) a oblastí (obce a mikroregiony) a také zajištění přístupu k nabídce vysokorychlostnímu internetu na všech lokalitách celého území republiky. K dosažení prvního cíle, tedy eliminace „digital divide“ je optimální vyjít z již právně definovaných území. Vymezení strukturálně postižených regionů vychází ze Strategie regionálního rozvoje (viz Usnesení vlády č 344 z 15. 5. 2013), která tyto regiony vymezuje při zohlednění několika ukazatelů (HDP, míra nezaměstnanosti, zadluženost na 1 obyvatele, dávky v hmotné nouzi, saldo migrace na 1000 obyvatel). Na tomto základě Strategie regionálního rozvoje identifikuje 57 hospodářsky problémových regionů, které představují dohromady 2 621 740 obyvatel, což odpovídá 24,8 % počtu obyvatel ČR při rozloze 24,7% ČR. Obecně lze říci, že vysoké míry nezaměstnanosti dominují v příhraničních oblastech a ve vnitřních periferiích. Konkrétní seznam hospodářsky problémových regionů je obsažen v příloze Strategie regionálního rozvoje. Dle Strategie regionálního rozvoje je v oblasti trhu práce dlouhodobě nejproblémovějším regionem Ústecký kraj, druhým problémovým územím je Moravskoslezský kraj (oba z hlediska míry nezaměstnanosti i míry dlouhodobé nezaměstnanosti). Regiony s největším výskytem dlouhodobé nezaměstnanosti lze dle Strategie regionálního rozvoje rovněž zařadit mezi sociálně vyloučené lokality či oblasti s potenciálem sociálního vyloučení (viz také oddíl 3.1.5 Dohody o partnerství). U těchto regionů je prostřednictvím první výzvy nezbytné zajistit eliminaci „digital divide“. K dosažení druhého cíle, tedy plošného zvýšení pokrytí území nabídkou přístupu k vysokorychlostnímu internetu, resp. k eliminaci maximálního množství bílých míst i v ostatních regionech a oblastech ČR (mimo strukturálně postižené regiony) je naopak vhodné veřejnou podporu směřovat na co nejmenší území, aby bylo možné adresovat podporu na co největší počet konkrétních bílých míst i v jinak ekonomicky silných regionech, metropolích a obcích. V oblasti vhodného definování velikosti území dotčeného veřejnou podporou bohužel došlo a stále dochází i u odborné veřejnosti k nepochopení rozdílů mezi potřebami mapování pokrytí a potřebami veřejné podpory. Pro pořizování mapy pokrytí je potřeba adresace údajů o pokrytí, použité technologie a jejich konkrétních parametrů v členění na co nejmenší území. Pro potřeby veřejné podpory je, na základě výše uvedeného parametru vyrovnávání podmínek mezi regiony a oblastmi, malé území nevhodné. Ze samotné definice základní sídelní
50
jednotky6 je zřejmé, že u základních sídelních jednotek převládá urbanisticko-architektonický princip a shodné funkční využití k určení daného území jako základní sídelní jednotka. Tento princip, který je zcela vyhovující pro statistické a evidenční účely, však neumožňuje porovnávat a srovnávat na základě shodných principů jednotlivé sídelní jednotky, neboť jejich parametry nejsou srovnatelné (některé základní sídelní jednotky odpovídají území sídliště ve městě, některé základní sídelní jednotky odpovídají velikosti katastrálního území obce). V řadě případů tomu přesně odpovídá i stávající infrastruktura, kde ze strany podnikatelů v elektronických komunikací dochází pochopitelně k výběru pouze ekonomicky zajímavých částí i na úrovni základní sídelní jednotky a ostatní, méně zajímavé části stejné základní sídelní jednotky, jsou dosud nepokryté infrastrukturou. Nejvíce je tento trend viditelný v příhraničních a venkovských oblastech. Co se týče konkrétního vymezení území, je cílem státu nastavit taková pravila veřejné podpory, aby motivoval soukromé investory investovat i do ekonomicky nezajímavých částí území. Stát nemůže podporovat výstavbu pouze v ekonomicky zajímavých územích. Jediným možným řešením je zvětšit dotčené území tak, aby projekt v sobě musel obsahovat oba typy území. Jak ekonomicky zajímavá, tak i bílá místa s reálnou neschopností garantovat návratnost vložené investice. Navíc stanovením minimální míry penetrace a zařazením penetrace jako jednoho z hodnotících kritérií při výběru projektů stát garantuje dosažení skokové změny v pokrytí na celém definovaném území. Zároveň je třeba stále upozorňovat na síťový charakter odvětví, tedy cílem státu není řešení „point to point konektivity“. V neposlední řadě je třeba opět připomenout, že veřejná podpora neslouží k podpoře podnikatelů v elektronických komunikacích, ale má sloužit konečným příjemcům služby, tedy občanům. Tomu musí odpovídat i směřování a podmínky veřejné podpory. V druhé výzvě, zaměřené na zvýšení plošné penetrace na celém zbytku území státu je nutné zvolit jak velikost podporovaného území, tak i výši veřejné podpory. U těchto regionů a oblastí totiž budou daleko lepší vstupní ekonomické podmínky a také stávající pokrytí nevyžaduje tak výrazný systémový zásah státu proti „digital divide“. Často zmiňovaným, ale zcela neopodstatněným argumentem na podporu volby velikosti území na úrovni základních sídelních jednotek, je obava stávajících soukromých investorů, že jejich realizované investice do infrastruktury budou zmařeny. Tato obava je zcela neopodstatněná. Již realizované investice jsou podle čl. 4, 20, 59 Pokynů EU právně ochráněny před veřejnou podporou. A to tím, že v oblastech, v nichž soukromí investoři již investovali do infrastruktury sítí NGA (nebo v nichž dále síť rozšiřují) a ve kterých již poskytují konkurenční vysokorychlostní služby s dostatečným vysokorychlostním pokrytím, nelze s veřejnou podporou realizovat zřízení souběžného konkurenčního a veřejně financovaného vysokorychlostního připojení.
6
Základní sídelní jednotka je základní skladebnou částí sídelního útvaru. Základní sídelní jednotky pokrývají celé území státu s výjimkou neosídlených ploch. Základní sídelní jednotky byly v Československu vymezeny při územní přípravě sčítání lidu v roce 1970. Dnes jsou termíny a členění stanoveny vyhláškou č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací. Ve vybraných městech jsou základními sídelními jednotkami takzvané urbanistické obvody, které jsou charakterizovány shodným funkčním využitím většiny objektů. V ostatních obcích jsou základními sídelními jednotkami sídelní lokality, které zahrnují pouze zastavěné části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou, nebo hranicí katastrálního území. Účelem ZSJ je přesnější územní identifikace, než jakou poskytují jednotky katastrální území, obec a část obce (místní část). Identifikace se používá zejména ke statistickému sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo souvisejících s osídlením. Pokud jedna ZSJ zasahuje do více katastrálních území, případně městských částí, je rozdělena na díly, které jsou očíslované. Jeden díl nemusí být souvislým územím, ale může se skládat z několika nepropojených částí.
51
Druhým, často účelově zneužívaným, ale zcela neoprávněným argumentem na podporu základních sídelních jednotek, je obava menších poskytovatelů, že nebudou schopni splnit odborné kapacitní, finanční i personální nároky velkých projektů v případě, že projekt bude podáván na větší území. Tento argument však nemůže stát zohledňovat při volbě vhodné velikosti území určeného k veřejné podpoře. Cílem této veřejné podpory totiž není podpora podnikatelů v elektronických komunikacích, ale zajištění skokového zlepšení života ve všech regionech republiky a eliminace rozdílů mezi regiony. A to se dá zajistit pouze stanovením takové velikostí území, která garantuje dosažení skokové změny jak v ekonomicky zajímavých částech území, tak zejména v těch nezajímavých územích. Jinak bude nadále pokračovat zvyšování rozdílů mezi regiony a oblastmi. K zajištění maximální transparentnosti soutěže a rovných podmínek pro všechny podniky bez vazby na jejich velikost je proto podmínkami NPRSNG umožněno podávat projekty i ve formě konsorcií či sdružení více podnikatelských subjektů. Jakákoliv jiná forma pozitivní diskriminace (tedy systémového zvýhodnění) určitého typu podniku se zohledněním jeho velikosti, odborných předpokladů, odborných kapacit, sídla, místa podnikání, atd. by byla zcela neoprávněná. Velmi silným argumentem státu, je také realizovatelnost a zvládnutelnost samotného celého procesu implementace veřejné podpory. Kromě aspektu zajištění skokové změny je nezbytné garantovat i proveditelnost veřejné podpory. V případě definování území, dotčeného veřejnou podporou na úrovni „bílých“ základních sídelních jednotek, kterých je více než 7,5 tisíc by bylo nutné počítat s počtem projektových žádostí v rozsahu řádově několika desítek tisíc. Zpracování, posouzení a vyhodnocení takového počtu registračních a plných žádostí, je nad rámec kapacit jakéhokoliv řídícího či zprostředkujícího subjektu, stejně jako by byla vytvořena neodůvodnitelná administrativní zátěž kladená na stavební úřady obcí s rozšířenou působností v rámci procesů územních a stavebních řízení. Mimo to by takové „rozdrobení“ projektů neumožnilo zajistit transparentní hodnocení jednotlivých projektů v rámci výběrového řízení, protože každý projekt by pravděpodobně obsahoval množinu několik různých „bílých míst“, nehledě již na neefektivní čerpání podpory na výstavbu přípojných (backhaul) sítí do jednotlivých malých území, na které by takový projekt podporu požadoval. Nevýhoda takového členění by rovněž byla zřejmá z hlediska vyšší míry provozních nákladů (zákaznický a technický servis) na jednoho koncového zákazníka, což by se muselo negativně projevit v ceně připojení a zhoršovalo by to vyhlídky soukromého investora na financování dalšího inovačního technologického kroku po skončení sedmileté doby udržitelnosti projektu. I tyto aspekty, i když s výrazně menší silou argumentace, než celistvost území ve vazbě na garanci skokové změny a eliminaci „digital divide“, svědčí pro výhodnost výběru vhodné rozsáhlejší lokality, nebo jejich sdružení do většího celku v rámci jedné oblasti. Při takovémto způsobu stanovení velikosti podporovaného území bude počet projektů maximálně v řádu stovek: Tato skutečnost pak umožní ve výběrovém řízení nestranně, transparentně a ověřitelně posoudit výhody a nevýhody jednotlivých projektů, předložených podnikateli.
9.2.7 Členění a časové aspekty jednotlivých výzev v rámci OP PIK Více výzvami, rozloženými postupně v čase, bude snahou státu zajistit eliminaci „digital divide“ a dosáhnout postupně požadované pokrytí infrastrukturou s definovanými parametry na všech bílých místech na území republiky. Zásadní tedy bude dosažení minimálně stanovené penetrace pokrytí předem jasně definovaných, územně členěných a ohraničených území státu – která jsou dále definována jako bílá místa na území daného strukturálně postiženého území. Výstupem cílů veřejné podpory bude podpora projektů, jejichž účelem bude zavedení internetové konektivity do oblastí bez vysokorychlostní internetové infrastruktury (tzv. bílých míst) a zajištění skokové změny v dotčených územích. Soubor výzev a jejich podmínek naplňuje požadavek na vytvoření investičního plánu dle předběžné podmínky EK 2.2. Výzvy budou kolové a vyhlašované postupně. První výzva by
52
měla být vyhlášena ve 4. Q 2015 tak, aby byl vytvořen nezbytný časový prostor pro provedení a vyhodnocení veřejné konzultace a promítnutí jejích výsledku do mapy pokrytí.
1. výzva Předmětem veřejné podpory budou v rámci první výzvy projekty, jejichž výstupem bude garance co nejvyššího % pokrytí počtu obyvatel/domácností možností přístupu k vysokorychlostnímu nebo superrychlému internetu (minimální výše bude stanovena na 75% obyvatel/domácností), v součtu všech bílých míst na daném území. V první výzvě se územím rozumí strukturálně postižené oblasti dle výše uvedeného usnesení vlády. V rámci první výzvy lze, na základě výstupů z aktuálních údajů mapy pokrytí, předpokládat využití cca 50% alokace prostředků v OP PIK 4.1s tím, že konkrétní částka bude upřesněna ve spolupráci s orgánem řídícím implementaci programu.
2. výzva V rámci této výzvy budou předmětem veřejné podpory projekty, jejichž výstupem bude garance co nejvyššího % pokrytí počtu domácností možností přístupu k vysokorychlostnímu nebo superrychlému internetu (minimální výše bude stanovena na 75% obyvatel/domácností, všech bílých míst na území všech sídelních jednotek na zbývajícím území republiky. Cílem druhé výzvy bude zajištění maximálního plošného pokrytí státu. V rámci druhé výzvy lze, na základě výstupů z aktuálních údajů mapy pokrytí, předpokládat využití zbývajících prostředků programu OP PIK.
První výzva bude sloužit primárně k eliminaci „digital divide“. Druhá výzva bude zaměřena na zvýšení plošného pokrytí v oblastech s vysokou nezaměstnaností a v ostatních regionech celé republiky. Samozřejmě, že finanční prostředky nevyčerpané v rámci první či druhé výzvy budou převáděny do alokace navazující výzvy. Na základě informací získaných v průběhu a z výsledků první výzvy bude provedena analýza dopadů jejich realizace dosažení cílů stanovených výzvami. V návaznosti na provedenou analýzu dojde v případě potřeby ke změně některých volitelných parametrů veřejné podpory pro druhou výzvu zaměřenou na skokové zvýšení plošného pokrytí na všech zbývajících bílých místech v ČR (velikost podporovaného území, výše dotace, atd.). Pro krátkodobé cíle je hlavním nástrojem k podnícení růstu zájmu o zvýšení objemu vlastních investic soukromých investorů:
vhodná forma dotací
podpora zvýšení zájmu koncových uživatelů o služby digitálního trhu
podpora zvýšení možnosti občanům komunikovat elektronicky s orgány veřejné správy
snížení administrativní a tím i finanční náročnosti výstavby sítí nové generace
zjednodušení administrativních procesů při schvalování stavebních prací spojených s výstavbou sítí nové generace a tím urychlení výstavby
podpora zvýšení digitální gramotnosti, prostřednictvím distančního vzdělávání koncových uživatelů internetu
podpora podmínek pro posílení významu práce z domova (vytváření nových pracovních míst, zejména v regionech s nízkou nezaměstnaností)
zabránění dalšího vylidňování strukturálně postižených regionů a tzv. odlivu středních a malých podniků do regionů a oblastí s lepšími podmínkami pro podnikání (zejména velká města)
Všechna tato opatření, podrobně definovaná v dalších částech národního plánu, zlepší ekonomické podmínky života v strukturálně postižených regionech a tím zvýší kupní sílu obyvatelstva. Ta spolu se sníženými náklady na samotnou výstavbu a vhodné směřování
53
veřejné podpory formou dotací zkrátí ekonomickou návratnost investic soukromých investorů, Ta byla dosud hlavním limitem pro růst soukromých investic.
9.3 Dotační podmínky a výběr projektů v rámci OP PIK Výběr nejvýhodnějších projektů bude v souladu se zněním Pokynů EU probíhat na základě soutěže s předem transparentně zveřejněnými pravidly a podmínkami výběru. Je však důležité poznamenat, že dotace nejsou ze své podstaty nárokové. Zároveň je třeba upozornit, že dotace nelze přidělit zpětně. Podporovány tedy mohou být pouze projekty, jejichž realizace bude zahájena až po ukončení výběru nejvhodnějšího projektu a obdržení rozhodnutí o přiznání dotace. Pro všechny potencionální žadatele o dotaci budou v souladu s evropskou legislativou vytvořeny transparentní a rovné podmínky. Podmínky výzvy budou umožňovat sdružování žadatelů v konsorcia či sdružení. Povinnost umožnit přístup k pasivní infrastruktuře může snížit náklady na budování sítí dalšími subjekty a podpořit rozvoj konkurence v oblasti poskytování služeb. K podpoře výstavby pasivní infrastruktury může být přistoupeno v případě, že nebude vyčerpána alokace na řešení prioritní potřeby dosažení skokové změny v bílých místech strukturálně a ekonomicky postižených regionech. V rámci povinností vyplývajících z podmínky následné kontrolovatelnosti splnění podmínek rozhodnutí o schválení dotace musí zvolené technologické řešení zajistit minimálně po dobu udržitelnosti projektu umožnit přístup k fyzické infrastruktuře sítí vybudované s využitím veřejné podpory či alespoň k tzv. datovému (bitstreamovému) toku. Tato doba činí minimálně 7 let od vydání rozhodnutí o přidělení dotační podpory. Při rozhodování o podpoře jednotlivých projektů zajišťujících vybudování infrastruktury splňující požadavky na kvalitu služby přístupu k internetu, bude vždy respektován princip technologické neutrality, tak jak je to požadováno současným právním rámcem EU. Výběr technologie (vč. topologie sítě) je plně v kompetenci operátorů a závisí zejména na konkrétních obchodních plánech a podmínkách v dané lokalitě. Cílem státu bude podporovat jen takové projekty, jejichž cílem nebude pouze počet nových přípojek v ekonomicky zajímavých částech území, ale budou řešit i neekonomická bílá místa na daném území, tedy budou řešit současně pokrytí daného území jako celku a zároveň budou schopné naplnit maximálně skokovou změnu, tedy zvýšení nabídky možnosti přístupu k vysokorychlostnímu či superrychlému internetu pro minimálně 75% obyvatel na území dotčeném veřejnou podporou. Dalším parametrem státní intervence je povinnost příjemce dotace, všem poskytovatelům elektronických služeb po dobu udržitelnosti projektu (7 let od schválení dotace) umožnit sdílení vybudované přenosové kapacity své sítě za velkoobchodní ceny. Součástí výzev budou i závazné podmínky sdílení NGA sítí pořízených či modernizovaných s veřejnou podporou. Tento prvek je zásadním opatřením k naplnění předběžné podmínky 2.2 v oblasti modelu udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám. Parametry, které bude muset splňovat velkoobchodní nabídka, budou zveřejněny v rámci výzev. Zásadní je dodržet požadavek vyplývající z čl. 53 Pokynů EU, který je principiálním nástrojem k zamezení duplicitního překryvu existující a nově pořizované infrastruktury a díky tomu následné neuznatelnosti vynaložené veřejné podpory. Tím jsou vytvářeny podmínky pro respektování svobodného rozhodnutí vlastníka nemovitosti a pro ochranu již realizovaných investic soukromého sektoru a vlastníků nemovitostí samotných do vnitřních rozvodů. Síť nové generace budovaná v souladu s těmito podmínkami a s dotační podporou státu, nesmí být duplicitní či překrývající k stávající NGA síti. Zároveň musí být budována tak, aby mohla být ukončena v koncovém bodě sítě v dané domácnosti, ale nesmí být vyloučeno ani použití stávajících domovních rozvodů do jednotlivých domácností. Vybudování vnitřních domovních rozvodů do jednotlivých domácností může být předmětem podpory pouze v případech, kdy vnitřní rozvody neexistují nebo nesplňují požadovanou přenosovou rychlost.
54
Dále v případě, že majitel nemovitosti nevydá souhlas s budováním vnitřních rozvodů, je podmínka uznatelného výdaje veřejné podpory splněna ukončením na úrovni paty domu. Přesná definice a výčet počtu „domácností“ dotčených pozitivními dopady aplikované veřejné podpory (tedy skokovou změnou stavu) i další podrobnější parametry budou stanovovat jednotlivé výzvy. Výběr nejvýhodnějších projektů k realizaci bude tedy realizován v souladu s čl. 78 Pokynů EU formou soutěžního výběrového řízení. V rámci hodnocení budou nejprve posouzeny formální náležitosti projektu. Ty projekty, které budou splňovat formální i kvalifikační požadavky dané výzvou, budou předány do druhého kola hodnocení. Zde budou projekty posuzovány a hodnoceny hodnotícími kvalitativními kritérii: Těmito kritérii pro všechny výzvy bude zejména:
garantovaná procentuální penetrace dotčeného území technologií, splňující parametry NGA sítě (čím vyšší bude penetrace, tím více bodů v rámci hodnocení uchazeč získá);
počet řádně ukončených přípojek;
jednotková cena projektu vztažená k počtu přípojek
požadavek na celkovou výši dotace (čím menší bude požadavek, tím více bodu v hodnocení uchazeč získá)
Jako dostatečně motivující, pro příjemce dotace investovat i vlastní investice ve vybraných lokalitách, v nichž dosud selhávají tržní mechanizmy, se jeví intenzita podpory v rozsahu 40 až 60 % uznatelných nákladů bez ohledu na velikost příjemce. Ve zvlášť specifických lokalitách (strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony) může být intenzita v souladu s blokovou výjimkou podpory vyšší, aby se dále snížilo riziko realizace vybraného investičního modelu. Přestože se podpora zaměří pouze do míst s dosud tržním selháním, jeví se jako nezbytné s ohledem na potenciální dopad na hospodářskou soutěž, zavést i finanční limit podpory na jeden projekt, který nepřesáhne výši 200 mil. Kč. Zároveň nastavení technických podmínek definovaných NPRSNG stanovuje soukromým investorům povinnost další investice do dalšího rozvoje sítí NGA i po roce 2020, zejména na úrovni aktivní infrastruktury. Tímto dojde k naplnění předběžné podmínky 2.2 zajištění podnícení růstu soukromých investic do oblasti rozvoje sítí NGA. Způsobilými výdaji budou v rámci podpory nejen náklady nezbytné ke zřizování, rozšiřování a modernizaci vysokorychlostní internetové infrastruktury v oblastech podpory, ale také náklady na vytváření pasivní stavební infrastruktury, která se zřizuje podle možnosti v synergii s jinými infrastrukturami. Jako investiční náklady budou rovněž zařazeny náklady, které spadají mimo oblasti podpory, jsou však potřebné k faktickému zajišťování těchto oblastí. Náklady na pořízení aktivních prvků nejsou považovány za uznatelný výdaj, protože nelze s ohledem na nutnost jejich obměny z důvodu morálního a technického zastarávání předpokládat jejich životnost po celou dobu udržitelnosti projektu (minimálně 7 let). Projekty tohoto typu jsou také administrativně a rozsahem náročné, tudíž samotná příprava je časově komplikovaná, neboť je třeba vypořádat vlastnické vztahy, resp. služebnost inženýrských sítí (dříve „věcná břemena“), vazbu a provázanost na další infrastruktury apod. Proto uznatelnými výdaji budou i náklady na projektové studie a na řešení otázek vlastnických práv, včetně oprávněných nákladů na služebnost inženýrských sítí, bez kterých nelze projekty realizovat a jejichž výše má výrazný dopad na návratnost a tím akceptovatelnost investice. Taxativní výčet uznatelných i neuznatelných výdajů, včetně jejich možných limitů, stejně jako další podrobné podmínky veřejné podpory budou definovat jednotlivé výzvy.
55
10
VIZE ROZVOJE SÍTÍ NOVÉ GENERACE PO ROCE 2020
10.1 Princip dlouhodobé udržitelnosti investic ČR nemá ambici prostřednictvím NPRSNG definovat podmínky rozvoje sítí nové generace jen do roku 2020, tedy pouze v období regulovaném současným právním rámcem EU. Strategie ČR nemůže být závislá výlučně na prostředcích ESIF resp. OP PIK. Snahou NPRSNG je proto nastavit taková pravidla rozvoje sítí nové generace, která budou znamenat jasně definovanou vizi přesahující rámec stanovený EK v Digitální strategii pro Evropu a garantující dlouhodobou udržitelnost investic. Cílem je v dlouhodobém časovém horizontu definovat podmínky investičního rozvoje sítí nové generace i pro období po roce 2020 tak, aby předmětem podpory státu byla řešení, která umožní v delším časovém horizontu přístup 100 % obyvatelům a podnikatelům k superrychlému internetu s přenosovou rychlostí vyšší než 100 Mbit/s. Tento cíl je nezbytné vnímat jako správný směr a snahu zajistit funkčnost infrastruktury i po roce 2020. Je nutné eliminovat v horizontu dalších 20 let potřebu opětovných rozsáhlých investic do pasivní části infrastruktury. Dalším cílem koncepční systémové změny je i snaha státu výrazně zlepšit a zefektivnit vzájemnou spolupráci státu se soukromými investory, jejímž výstupem by měla být zvýšená motivace soukromých subjektů investovat vlastní prostředky do dané oblasti, a garantovat tak obyvatelům kvalitnější a výkonnější digitální služby. Na základě výsledků šetření Evropské investiční banky je zřejmé, že pro realizaci plošného zasíťování všech obyvatel s reálnou přenosovou rychlostí minimálně 100 Mbit/s s výhledem přesahujícím rok 2030 a v případě výhradního využití optické technologie, by bylo třeba téměř 150 mld. Kč investic, tedy částka přesahující téměř desetinásobek alokace OP PIK. Nejen z důvodu dodržení zásady síťové technologické neutrality a tomu odpovídající vysoké nákladovosti, ale i z důvodu pokračujícího vědeckého vývoje, počítá EK s využitím i dalších technologií a jejich kombinací. I tomu je nezbytné přizpůsobit způsob financování investiční činnosti státu a je třeba výrazně posílit princip vícezdrojového financování a garance dlouhodobé udržitelnosti investic. Pro roky 2020-2030 je nezbytné počítat zejména se zapojením státního rozpočtu a dalších forem financování, jak ze strany veřejných rozpočtů, tak i ze strany soukromých investorů. Velký důraz je kladen na přípravu podmínek pro zavedení nových forem vzájemné spolupráce státu a soukromých subjektů. Tato zásadní systémová změna v přístupu k financování investic (srovnatelná např. s novými přístupy k financování dopravních staveb, energetických staveb, apod.) samozřejmě vyžaduje i změnu legislativní úpravy a některých principů tvorby veřejných rozpočtů. Základním předpokladem pro naplnění tohoto cíle je vytvoření takových ekonomických, legislativních, finančních, rozpočtových podmínek, které budou umožňovat naplnění principu dlouhodobé udržitelnosti investic do rozvoje moderních sítí NGN/NGA daleko za rok 2020. Vytvoření nezbytných podmínek pro dlouhodobě udržitelné investice proto znamená nutnou změnu některých dosud platných principů. Např. změnu rozpočtových pravidel, vytvoření nových fondů a dalších variant vícezdrojového financování, stejně jako vytvoření právních a ekonomických podmínek i pro realizaci jiných investičním modelů, např. s využitím principu PPP projektů, či obdobných modelů. Dále je zásadní promítnout udržitelnost investic i do oblasti provozních a dalších navazujících nákladů (mzdové prostředky, odpisy základních prostředků, pojištění majetku, atd.). V minulosti jsme totiž byli opakovaně svědky situací, kdy z mimorozpočtových zdrojů (většinou s využitím prostředků evropských fondů) byla pořízena konkrétní dlouhodobá investice, ale dlouhodobost již nebyla promítnuta právě do zajištění provozních výdajů, mzdových výdajů, apod. Nakonec byla takto pořízena dlouhodobá investice ohrožena či dokonce zmařena právě deficitem při financování dalších nezbytných provozních nákladů a inovačních kroků. Přehled nezbytných kroků k naplnění dlouhodobé udržitelnosti investic je rozpracován prostřednictvím kapitoly této kapitoly národního plánu.
56
10.2 Zásady dlouhodobé udržitelnosti K vytvoření podmínek nezbytných k zahájení realizace systémové změny přístupu k dlouhodobé udržitelnosti investic do infrastruktury po roce 2020 je nezbytné naplnění čtyř základních principů:
10.2.1 Volba podporované technologie K naplnění dlouhodobých cílů, které již nebudou výhradně financovány z prostředků EFRR a obdobných finančních zdrojů a které tedy již nebudou s velkou pravděpodobností podmíněny legislativními pravidly stávající veřejné podpory EK (tedy např. i nepřekročitelným principem technologické neutrality) je možné stanovit si na národní úrovni vybrané technologie, kterými budou národní dlouhodobé cíle na období po roce 2020 naplněny a které tak budou vyhrazené k státní podpoře. Z pohledu dlouhodobých cílů lze předpokládat, že v současné fázi vývoje trhů a technologií jsou sítě NGA přístupové sítě, které využívají zcela nebo zčásti optického vedení a jsou schopné dodávat služby vysokorychlostního přístupu s dokonalejšími vlastnostmi ve srovnání se základními sítěmi. Výběr preference vhodných technologií pro navazující období tak bude naplněním dlouhodobé kontinuity řešení. To samozřejmě neznamená, že pro naplnění krátkodobých a střednědobých cílů s využitím veřejné podpory z OP PIK nebudou využity i stávající sítě a jejich modernizace, ani že v případě dalšího, dnes neznámého, technologického vývoje nebude umožněna podpora i jiných, než dnes preferovaných, technologií. Zároveň musí být zohledněna stávající infrastruktura v případech, kdy by splňovala přenosovou rychlost definovanou pro rok 2030, a to z důvodu právně zakotvené povinnosti ochrany realizovaných investic. Plošný přechod na vhodné technologie dalšího inovačního kroku tak bude postupný a dlouhodobější. Základem pro určení rozvojových oblastí a regionů bude trvale aktualizovaná mapa pokrytí, podpořená vždy veřejnou konzultací a RPI.
10.3 Investiční plán pro dlouhodobé cíle Vzhledem k tomu, že ČR je jak z pohledu geografického, tak i z pohledu dostupnosti infrastruktury velmi fragmentovaná, nelze určit jeden univerzální investiční model. Naprosto kritickým faktorem pro úspěšné naplnění jakýchkoliv dlouhodobých cílů v oblasti rozvoje sítí nové generace je najít vyvážený model spolupráce mezi státem a soukromým sektorem. I EK ze stejných důvodů doporučuje při realizaci dalšího rozvoje sítí nové generace zvažovat všechny vhodné investiční modely. Vzhledem k odhadovanému potřebnému objemu finančních prostředků, nutnému k dosažení skutečně velmi ambiciózního cíle, je nutné pro dlouhodobé cíle zvažovat výraznější propojení soukromých i veřejných investic a hledat pro konkrétní území optimální investiční model. Lze předpokládat, že se v ekonomicky zajímavých regionech a oblastech, kde bude realizována výstavba pouze z vlastních investic soukromých investorů, bude aplikovat některý z čistě soukromých investičních modelů. V případě, že výstavba sítí nové generace v rámci dlouhodobých cílů nebude realizována vlastními investicemi soukromých investorů, bude možné využít i jiné investiční modely. V případě použití veřejných prostředků bude zachována řídící role státu v souladu s pravidly EU..
10.4 Systémová a legislativní opatření Konkrétní seznam úkolů nezbytných ke koncepčnímu zajištění financování k naplnění principů dlouhodobé udržitelnosti investic, který je součástí tohoto národního plánu, bude předmětem dalších analýz ze strany MPO a dalších institucí veřejné správy ve spolupráci s odbornou veřejností.
57
10.5 Cílový stav po realizaci dlouhodobých opatření V dlouhodobém horizontu přes rok 2030 je třeba vzít v úvahu i možnosti a potřeby realizace investic s využitím vícezdrojového financování s preferencí využití technologie optických vláken, což však nesmí vyloučit ani možné využití dalších moderních komunikačních technologií respektujících podmínky NGA sítí, které vzhledem k technologickému vývoji nemusíme dnes ani znát. V roce 2020 již pravděpodobně bude dosaženo cílů EK a 100% obyvatel bude mít přístup k vysokorychlostnímu internetu a 50 % obyvatel bude mít možnost využít služeb superrychlého internetu. Hlavním cílem do roku 2030 bude dále pokračovat v rozvoji sítí nové generace NGN/NGA tak, aby v roce 2030 měli všichni obyvatelé až do bytu přístup k superrychlému internetu na bázi technologie optických vláken nebo jiné, srovnatelně kvalitní a kapacitně dále modernizovatelné technologie. Cílem pro uvedené období by mělo být, že všechny investice realizované v tomto období mají garantovanou dlouhodobou udržitelnost. Veřejná síť je efektivní, maximálně sdílená nejen soukromým sektorem, ale tam kde je to vhodné i veřejným sektorem, funguje plnohodnotně velkoobchodní i maloobchodní trh, ingerence státu jsou minimální a pouze ve skutečně ekonomicky nezajímavých územích.
58
11
AKČNÍ PLÁN A INFORMOVANOST VLÁDY
Prováděcím dokumentem k tomuto dokumentu je akční plán. Tento dokument bude obsahovat primárně kompetenční matici odpovědných institucí, výčet úkolů a jejich gestorů, prostřednictvím kterých bude docházet k naplnění stanovených cílů. Jednou ze zásadních součástí akčního plánu bude i průběžně aktualizovaná ekonomická analýza aktuálního stavu pokrytí, vycházející ze všech dostupných dat a ekonomické výhledy k roku 2020 a 2030. Součástí akčního plánu je také časový harmonogram plnění jednotlivých úkolů. Gestorem tvorby a aktualizace akčního plánu bude MPO ve společné gesci s ČTÚ a ve spolupráci s MMR, MF, MV, Asociací krajů, Svazem měst obcí a dalšími subjekty. Akční plán bude vyhodnocen a následně na základě závěrů vyhodnocení aktualizován vždy každé 3 roky. Výsledky vyhodnocení i návazné aktualizace budou předloženy vládě ke schválení. Každoročně bude k 30. 6. gestor akčního plánu předkládat vládě pro informaci průběžnou písemnou zprávu o stavu plnění jednotlivých opatření.
11.1 Monitoring implementace podpory Odpovědnost za systematické a kontinuální monitorování dotačního mechanizmu v oblasti podpory budování přístupových sítí nové generace nese MPO, které úzce spolupracuje s Agenturou pro podporu investic a podnikání CzechInvest. Současně MPO bezprostředně spolupracuje s ČTÚ, který v rámci monitorování situace na trhu elektronických komunikací dotační proces vyhodnocuje s ohledem na jednotlivé lokality, ve kterých příjemci podpory realizují své investiční záměry. Na základě výsledků své práce ČTÚ průběžně aktualizuje informace a MPO pravidelně e identifikuje lokality, které mohou být předmětem podpory (tzv. bílá místa). ČTÚ proto zavádí pravidelnou roční aktualizaci existence infrastruktury (sítě NGA), včetně sběru a posouzení záměrů na vybudování sítí NGA soukromým sektorem s výhledem na nadcházející tři roky. V případě potřeby řídícího orgánu OP PIK posuzovat návrhy netradičních nebo nových technických/technologických řešení, které budou prezentovány v žádostech o podporu, se kterými v ČR dosud nejsou žádné praktické zkušenosti, bude takové posouzení kromě MPO zabezpečovat i ČTÚ, tak aby byly zajištěny minimálně dva posudky. Vzhledem k tomu, že v ČR neexistují celostátní dotační mechanizmy pro podporu rozvoje sítí NGA v lokalitách s tržním selháním, nejsou tudíž k dispozici ani relevantní informace, které by umožňovaly predikci vývoje rozšiřování sítí NGA bezprostředně po spuštění dotačního mechanizmu. Proto bude nutné pravidelně a zejména v počátku v častějších intervalech vyhodnocovat efektivitu celého dotačního procesu. S ohledem na informace v žádostech o podporu a lokality, ve kterých se mají modernizovat nebo budovat nové sítě NGA, upraví pak MPO ve spolupráci s CzechInvest případně relevantní implementační dokumenty (Výzvy, Podmínky poskytnutí dotace nebo Pokyny pro žadatele) tak, aby se v nejvyšší možné míře vytvářely předpoklady pro naplňování stanovených cílů.
59
12
SEZNAM ÚKOLŮ A HARMONOGRAM PLNĚNÍ
Legislativní a nelegislativní opatření
Gesce a termín splnění
Příprava a předložení akčního plánu k provedení MPO ve spolupráci s ČTÚ NPRSNG v souladu s částí XII ke schválení vládou. 12/2015 Návrh koncepce systémové koncepční změny, MPO ve spolupráci s ČTÚ umožňující garanci dlouhodobé udržitelnosti investic, včetně podrobného výčtu změnami dotčené legislativy. 12/2017 Návrh změn zákona o elektronických komunikacích rozšířením povinností podnikatelů v elektronických MPO komunikacích poskytovat státu údaje o vlastní 1/2017 infastruktuře ve vazbě na vznik RPI Zahájení veřejné konzultace k první výzvě v rámci MPO ve spolupráci s ČTÚ Prioritní osy 4.1 OP PIK, včetně přípravy všech 7/2016 souvisejících dokumentů. Dokončení aktualizace mapy pokrytí pro účely alokace ČTÚ ve spolupráci s MPO prostředků z Prioritní osy 4.1 OP PIK. 6/2016 Příprava textu první výzvy Prioritní osy 4.1 OP PIK CzechInvest ve spolupráci a před jejím zveřejněním provést aktualizaci podle s MPO a MMR výsledků veřejné konzultace. Zahájit implementaci 9/2016 opatření obsažených v NPRSNG formou dotací. Předložení návrhu zákona o snižování spojených s výstavbou sítí nové generace
MPO ve spolupráci s MMR, nákladů ČTÚ a MV 12/2015
60
SWOT ANALÝZA
13
Na tomto místě uvádíme analýzu hlavních silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb rozvoje sítí nové generace. Analýza byla vypracována na základě prováděných analýz a statistických výsledků o využívání ICT v České republice, a rovněž po shrnutí klíčových otázek, které mají být národním plánem řešeny. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Rostoucí zájem obyvatelstva o nové formy digitálních multimediálních služeb (tzv. „digitální hlad“)
Nedostatečná úroveň investování do místních kabelových sítí v lokalitách spojených s vysokými investičními náklady a nízkou návratností investic
Existující vybudovaná dostatečná infrastruktura NGN
Nedostatečná praktická zkušenost s „velkoobchodní nabídkou“
Stabilní růst zájmu obyvatelstva o využívání služeb poskytovaných prostřednictvím internetu
Kontinuální snižování cen za technologii při soustavném navyšování objemu přenášených dat a přenosové rychlosti
Chybějící program bankovního sektoru pro dlouhodobé investování do vysokorychlostní infrastruktury určený zejména pro malé a střední podniky
Slabší pozice investorů do vysokorychlostní infrastruktury ve vztahu k majitelům pozemků při provádění stavebních prací ve vazbě na nezbytnou ústavní ochranu soukromého vlastnictví
Obtížná možnost financování rekonstrukce stávající fixní telefonní sítě pro provoz moderních multimediálních služeb soukromými investicemi v lokalitách spojených s vysokými investičními náklady a nízkou návratností investic
Nedostatečně definovaný veřejný zájem při výstavbě sítí elektronických komunikací
Nízká ochota soukromých subjektů dlouhodobě investovat do infrastruktury nové generace komunikací, vyplývající z nízké ekonomické návratnosti investic a právě z nedostatečně definovaném veřejném zájmu
Nízká tržní kupní síla obyvatelstva může zpozdit zavádění nových technologických inovací
Rozvinutá hospodářská soutěž na českém trhu elektronických komunikací v návaznosti na úspěšně provedenou liberalizaci trhu Prostřednictvím veřejné podpory lze rozšířit počet investorsky zajímavých lokalit a navýšit investorskou zainteresovanost a tím snížit nákladovost investice a zkrátit dobu její ekonomické návratnosti Výstavbou nové vysokorychlostní infrastruktury lze navýšit podíl digitální ekonomiky v rámci celkového národního hospodářství
Flexibilní a kvalifikovaná pracovní síla každodenně využívající ICT
Podpora sektoru stavebnictví po dlouhodobém útlumu
Zvyšování digitální gramotnosti a praktických dovedností při využívání nástrojů ICT
61
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Vznik nových pracovních příležitostí a posílení moderních druhů práce, např. práce z domova
Rozvoj digitální ekonomiky pozitivně ovlivní snížení cen koncových technologií a aplikací
Růst počtu jednoduchých koncových zařízení
Významnější nástup internetu věcí
Růst poptávky po elektronických službách ze strany domácností a firemních zákazníků
Zvýšení konkurenceschopnosti poskytovatelů moderních digitálních služeb na trhu vymezeném rovnými podmínkami síťové neutrality
Zvýšení dostupnosti k veřejným finančním prostředkům pro výstavbu vysokorychlostní infrastruktury pro malé a střední podniky
Snížení investičních nákladů do infrastruktury a sítí umožňující vysokorychlostní přístup k internetu prostřednictvím snížení administrativní náročnosti
Významné snížení rozdílu v přístupu k vysokorychlostnímu připojení k internetu mezi venkovskými oblastmi a zbytkem země
eliminace rozdílu podmínek kvality života mezi jednotlivými regiony a tím zvýšení konkurenceschopnosti regionů i ČR jako celku i na zahraničních trzích
Využívání souběžných stavebních projektů do infrastruktury (voda, kanalizace, silnice) a realizace inteligentních sítí s cílem vyžít efektu synergie
Zlepšení podmínek pro vstup na trh i celkový rozvoj podnikatelských subjektů, a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti
Rozvoj digitální dovednosti obyvatelstva
Stávající nabídka vysokorychlostního přístupu k internetu ve venkovských oblastech je nedostatečná
Nedostatečný stupeň digitální gramotnosti a dovednosti obyvatelstva a neadekvátní obrana vůči kybernetické kriminalitě
Nedostatek zkušeností s dotačními programy do výstavby infrastruktury elektronických komunikací a z toho plynoucí rizika
Vlivy jiných technologií, které nedosahují parametrů NGA sítí a omezují zájem potenciálních zákazníků z důvodů nižší ceny
Chybějící plán snižování investiční náročnosti telekomunikačních staveb
Nevyvážené požadavky místní samosprávy ve vztahu k výstavbě liniových staveb v některých regionech
Chybné barevné ohodnocení lokality v důsledku neúplných či nesprávných dat od vlastníků sítí
mobilních
62
14
SOUBOR ZMĚN LEGISLATIVNÍCH PŘEDPISŮ
Legislativní úprava
Cíl úpravy
Gestor
Novela zákona 127/2005 Sb.
Definovat podnikatelům v elektronických komunikacích č. vymahatelnou ai sankcionovatelnou povinnost MPO poskytovat státu validní informace o vlastní infrastruktuře
Novela zákona 218/2000 Sb.
Upravit rozpočtová pravila tak, aby umožnila č. dlouhodobou udržitelnost investic, do roku 2030 tedy přesahující rozpočtový výhled a zároveň garantující navazující běžné výdaje vyvolané konkrétní investicí
MPO ve spolupráci s MF a MMR
Případné další změny vzejdou z analýzy provedené MPO.
63
15
INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI
OBČANŮ
A ODBORNÉ
15.1 Společná platforma státu a soukromého sektoru Za účelem průběžného zkvalitňování procesu realizace výstavby přístupových sítí nové generace bude projednávána situace tohoto procesu na platformě zřízené MPO. Účastníky této platformy budou zástupci MPO, ĆTÚ a profesních sdružení, resp. asociací zastřešujících operátory sítí elektronických komunikací. Tato platforma bude identifikovat negativní jevy v celém procesu a předkládat návrhy na jeho zefektivnění.
15.2 Způsob poskytování informací veřejnosti Průběžné relevantní informace o trhu elektronických komunikací jsou zveřejňovány prostřednictvím pravidelných měsíčních monitorovacích zpráv ČTÚ7. ČTÚ rovněž vydává Telekomunikační věstník, který je publikační sbírkou správních úřadů v oblasti elektronických komunikací. Telekomunikační věstník je zveřejňován v elektronické formě prostřednictvím portálu veřejné správy8. V roce 2013 se ČTÚ přihlásil k projektu Open Data, tj. k principu tzv. otevřených dat, a zpřístupňuje postupně datové sady, které naplňují atributy otevřených dat9. Obecné informace k problematice rozvoje sítí nové generace jsou k dispozici na internetových stránkách MPO v sekci e-komunikace a pošta 10 a dále na internetových stránkách ČTÚ 11 . Informace ve vztahu k dotačnímu mechanizmu prostřednictvím OP PIK jsou dostupné na internetových stránkách CzechInvest v sekci programy podpory12, a rovněž na internetových stránkách MPO v sekci podpora podnikání/OP PIK13.
7
http://www.ctu.cz/aktuality/monitorovaci-zpravy/rok-2014.html
8
http://portal.gov.cz/portal/obcan/vestniky/
9
http://www.ctu.cz/cs/otevrena-data/o-otevrenych-datech-ctu.html
10
http://www.mpo.cz/cz/e-komunikace-a-posta/
11
www.ctu.cz
12
http://www.czechinvest.org/programy-podpory
13
http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik/
64
KOMPETENČNÍ MATICE
16
V rámci přípravy a realizace podpory rozvoje sítí nové generace je národním plánem, při respektování rozdělení působností dle platné právní úpravy, definována následující kompetenční matice, definující role jednotlivých orgánů státní správy při přípravě a realizaci veřejné podpory soukromých investorů, či státu zaměřené na rozvoj vysokorychlostního internetu: Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Rada je poradním a koordinačním orgánem vlády, jejímž hlavním úkolem je připravovat pro vládu doporučení, návrhy a analýzy týkající se opatření na podporu ekonomiky. Působnost rady vyplývá z unesení vlády. Konkrétně se bude jednat například o opatření na podporu technického vzdělávání a potřeb trhu práce, větší uplatnění vědeckých výsledků v praxi, podporu digitální ekonomiky a rozvoj vysokorychlostního internetu nebo podporu nových odvětví, zejména z oblasti takzvaných kulturních a kreativních průmyslů. Úřad vlády - Státní tajemník pro evropské záležitosti Koordinuje a řídí správu Digitální agendy v rámci ČR. Připravuje základní strategické dokumenty, jejichž obsahem je problematika Digitální agendy a úzce spolupracuje s dalšími ústředními správními úřady, zejména s MPO (agenda digitální trh, digitální ekonomika, eCommerce, budování sítí nové generace), MV (agenda eGovernment) a NBÚ (kybernetická bezpečnost). Rada vlády pro informační společnost Rada je poradním a koordinačním orgánem vlády, jejím úkolem je připravovat pro vládu návrhy a analýzy doporučení týkající se reformy veřejné správy, oblasti informační společnosti, digitální ekonomiky, eGovernmentu a informačních a komunikačních technologií. MPO
předkládá vládě návrhy strategických legislativních dokumentů v oblasti eCommerce, DMS, digital economy a elektronických komunikací
vykonává působnost Řídícího orgánu OP PIK, v jehož rámci bude realizována podpora rozvoje přístupových sítí nové generace;
definuje obsah a zaměření podpory, postupuje přitom v souladu s cíli definovanými strategickými dokumenty EK a vlády ČR;
ve spolupráci s Czech Invest zabezpečuje přípravu a realizaci výzev k realizaci Prioritní osy 4.1 OP PIK, realizuje výběr nejvhodnějších registrační a plné žádosti;
definuje, ve spolupráci s ČTÚ způsob a metodiku veřejných konzultací a zajišťuje jejich provedení;
ve spolupráci s ČTÚ a CzechInvest zpracovávají a koordinuje realizaci Akčního plánu a podává vládě zprávu o jeho plnění;
předkládá vládě pravidelné informace o stavu plnění NPRSNG.
předkládá vládě e-Governmentu
koordinuje oblast informačních a komunikačních technologií (tedy služeb informační společnosti nad úrovní komunikační infrastruktury) v oblasti e-Governmentu;
koordinuje a řídí provoz, rozvoj a bezpečnost komunikační sítě pro orgány veřejné moci.
MV návrhy
strategických
a legislativních
dokumentů
rozvoje
65
MF
vykonává působnost finančního auditu a finanční kontroly využívání dotací.
vydává doporučení a metodické postupy, podle kterých bude řešena otázka oceňování služebnosti (věcných břemen) i při výstavbě sítí nové generace
MMR
plní roli Národního koordinačního orgánu (NOK), který stanovuje jednotný rámec pro řízení a provádění pomoci poskytované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a Fondu soudržnosti v České republice; v rámci této působnosti koordinuje i činnost MPO jako řídícího orgánu OP PIK;
v rámci výkonu metodické činnosti, kdy usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a praxi orgánů územního plánování a stavebních úřadů na úseku územního plánování a územního rozhodování, napomáhá účinnému snižování administrativní zátěže při rozvoji sítí nové generace;
jako ústřední orgán státní správy odpovědný za výkon státní správy na úseku územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu a poskytuje MPO součinnost při implementaci Směrnice o snížení nákladů.
ČTÚ
provádí sběr dat, na základě kterých MPO ve spolupráci s ČTÚ provede zmapování bílých, šedých a černých míst, čímž budou identifikována území, která mohou být předmětem podpory;
podílí se na průběhu veřejných konzultací;
aplikuje opatření k odstranění překážek a současně k podpoře investic do budování sítí nové generace;
definuje zásady pro stanovení ceny velkoobchodní nabídky a ověřuje způsobilost velkoobchodní nabídky jednotlivých poskytovatelů;
definuje detailní technické parametry sítí nové generace a způsoby jejich ověřování
řeší spory mezi zájemci o přístup a provozovatelem dotované infrastruktury.
NBÚ
předkládá vládě návrhy strategických a legislativních dokumentů v oblasti kybernetické bezpečnosti;
vydává souhlas s realizací projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti.
CZECHINVEST
posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center; v této souvislosti implementuje dotační programy financované EU a státem a zajišťuje formální poradenství k projektům;
zajišťuje hodnocení souladu registračních a plných žádosti s podmínkami s podmínkami konkrétní výzvy a to prostřednictvím odborných hodnotitelů;
vykonává roli zprostředkujícího subjektu OP PIK;
odpovídá za monitorování dotačního procesu a předávání informací ostatním úřadům spoluzodpovědným za NPRSNG, zejména MPO a ČTÚ.
66
17
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ADSL
Asymmetric Digital Subscriber Line – asymetrické připojení uživatele, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli vyšší, než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem do Internetu
CATV
Kabelová televize - komerční označení pro technologii přenosu obrazu a dat prostřednictvím optických a koaxiálních kabelových rozvodů
CDMA
Code Division Multiple Access - metoda digitálního multiplexování, tzn. přenosu více digitálních signálů prostřednictvím jediného sdíleného média, která jednotlivé signály rozlišuje tím, že každé z nich používá odlišné kódování.
CEF
Connecting Europe Facility - Nástroj pro propojení Evropy
CMTS
Cable Modem Termination System - datová ústředna umožňující poskytování služby přenosu dat po sítích kabelové televize
ČSÚ
Český statistický úřad
ČTÚ
Český telekomunikační úřad
DBO
Design, build and operate – návrh, výstavba a provoz
DC
Dual-Carrier
DOCSIS
Data Over Cable Service Interface Specification – systém pro přenos datových kanálů po sítích CATV využívající časový a kmitočtový multiplex
DSL
Digital Subscriber Line - technologie, která umožňuje využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat. Využívá telefonní rozvody plochým nekrouceným kabelem, kroucenou dvojlinku nebo jiné kabelové vedení
DSLAM
Digital Subscriber Line Access Multiplexer - zařízení umožňující rychlé připojení k internetu po telefonní lince pomocí technologií xDSL.
EFRR
Evropský fond pro regionální rozvoj
EIB
Evropská investiční banka
EK
Evropská komise
EP
Evropský parlament
ESIF
Evropské strukturální a investiční fondy
EU
Evropská unie
FDD
Frequency Division Duplex
FTTH
Fieber to the home Zkratka označující veškeré druhy realizace vysokorychlostní síťové architektury využívající optická vlákna končící až v domě zákazníka.
67
FTTx
Obecný pojem označující veškeré druhy realizace vysokorychlostní síťové architektury využívající optická vlákna
FWA
Fixed Wireless Access (také Wireless Local Loop) - bezdrátová síť poskytující vysokorychlostní nemobilní připojení
HDP
Hrubý domácí produkt
HSDPA
High-Speed Downlink Packet Access - protokol mobilní telefonie označovaný také jako technologie 3,5G
ICT
Information and Communication Technologies - Informační a komunikační technologie nad úrovní základní síťové infrastruktury
IMT
International Mobile Telecommunications 2000 - Standard pro sítě 3G
IT
Information Technologies - Informační technologie
ITU
International Telecommunication Union - Mezinárodní telekomunikační unie
JIM
Jednotné informační místo
LAN
Local Area Network – datová síť, která pokrývá malé území (např. domácnosti, firmy)
LRV
Legislativní rada vlády
LTE
Long Term Evolution - technologie určená pro vysokorychlostní Internet v mobilních sítích
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MF
Ministerstvo financí
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MPŘ
Mezirezortní připomínkové řízení
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV
Ministerstvo vnitra
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NGA
Next Generation Access Networks - přístupové sítě nové generace
NGN
Next Generation Networks - sítě nové generace (zejména páteřní)
ONT
Zakončení optického vlákna
OP PIK
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020
68
PLC
Powerline Communication - technologie umožňující vysokorychlostní přenos dat po sítích elektrických rozvodů
PO
Prioritní osa
PON
Pasivní optická síť
PPP
Public Private Partnership - spolupráce soukromého a veřejného sektoru
PSP
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
RPI
Registr pasivní infrastruktury
SDSL
Varianta xDSL
SHDSL
Varianta xDSL
SWOT analýza
Metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou, apod.
TDD
Time Division Duplex
UMTS
Universal Mobile Telecommunication System – další stupeň (3G) vývoje GSM sítí.
VDSL
Very High Speed DSL) je DSL technologie umožňující rychlejší datový přenos přes existující telefonní vedení (plochý nekroucený kabel nebo kroucená dvojlinka)
Wi-Fi
Technologie bezdrátové komunikace využívající bezlicenční kmitočtové pásmo, která je ideální pro budování levné komunikační sítě bez nutnosti pokládky kabelů.
xDSL
(také DSL - Digital Subscriber Line) - technologie, která umožňuje využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat.
ZSJ
základní sídelní jednotka - část území obce (dle metodiky ČSÚ) s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami ve vybraných městech nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru, výjimečně i tzv. „prázdná“ katastrální území (bez osídlení).
69
18
Příloha č. 1 - Konsolidované výsledky mapování ČR dle jednotlivých krajů
Na základě dat získaných ČTÚ v roce 2013 a 2014 byly zpracovány mimo jiné i agregované údaje o barevném označení ZSJ za jednotlivé kraje. Jejich přehled je obsažen v následující tabulce. Bílé ZSJ
% Šedé z počtu ZSJ ZSJ
% Černé z počtu ZSJ ZSJ
% % Celke z počtu z počtu m ZSJ ZSJ ZSJ
300
32,75% 158
17,25% 458
50,00% 916
100%
Středočeský kraj
2 021
56,52% 1 139
31,85% 416
11,63% 3 576
100%
CZ03 1
Jihočeský kraj
105
4,12%
4,94%
90,94% 2 550
100%
CZ03 2
Plzeňský kraj
657
35,30% 526
28,26% 678
36,43% 1 861
100%
CZ04 1
Karlovarský kraj 574
70,69% 163
20,07% 75
9,24%
100%
CZ04 2
Ústecký kraj
1 074
58,85% 389
21,32% 362
19,84% 1 825
100%
CZ05 1
Liberecký kraj
748
68,44% 220
20,13% 125
11,44% 1 093
100%
CZ05 2
Královéhradeck ý kraj 1 030
67,41% 342
22,38% 156
10,21% 1 528
100%
CZ05 3
Pardubický kraj
587
45,15% 473
36,38% 240
18,46% 1 300
100%
CZ06 3
Kraj Vysočina
140
7,94%
33,79% 1 028
58,28% 1 764
100%
CZ06 4
Jihomoravský kraj
787
49,65% 431
27,19% 367
23,15% 1 585
100%
CZ07 1
Olomoucký kraj 626
54,20% 213
18,44% 316
27,36% 1 155
100%
CZ07 2
Zlínský kraj
499
52,53% 283
29,79% 168
17,68% 950
100%
CZ08 0
Moravskoslezs ký kraj
614
40,61% 502
33,20% 396
26,19% 1 512
100%
Celkem
9 762
43,53% 5 561
24,80% 7 104
31,68% 22 427 100%
Kód kraje
Kraj
CZ01 0
Hlavní Praha
CZ02 0
město
126
596
2 319
812
Z uvedené tabulky je zřejmé, že krajem s nejvyšším procentem černou barvou označených ZSJ je Jihočeský kraj; zde je černou barvou označeno 90,94 % ZSJ. Na druhém místě je poté Kraj Vysočina s 58,28 % černou barvou označených ZSJ.
70
Disponibilní přípojky
% z celkového % z celkového Disponibilní počtu počtu přípojky - disponibilních disponibilních výhled přípojek přípojek výhled
Hlavní město CZ010 Praha
534 529
16,57%
548 714
14,55%
CZ020 Středočeský kraj
191 738
5,94%
236 287
6,27%
CZ031 Jihočeský kraj
598 078
18,54%
622 307
16,50%
CZ032 Plzeňský kraj
115 870
3,59%
164 376
4,36%
CZ041 Karlovarský kraj
47 610
1,48%
57 694
1,53%
CZ042 Ústecký kraj
256 743
7,96%
404 788
10,74%
CZ051 Liberecký kraj
97 443
3,02%
120 872
3,21%
Královéhradecký CZ052 kraj
69 973
2,17%
90 459
2,40%
CZ053 Pardubický kraj
110 560
3,43%
159 576
4,23%
CZ063 Kraj Vysočina
293 771
9,11%
308 530
8,18%
CZ064 Jihomoravský kraj
304 280
9,43%
336 073
8,91%
CZ071 Olomoucký kraj
119 476
3,70%
163 271
4,33%
CZ072 Zlínský kraj
126 377
3,92%
144 317
3,83%
Moravskoslezský CZ080 kraj
359 820
11,15%
413 189
10,96%
3 226 268
100,00%
3 770 453
100,00%
Kód kraje
Kraj
Celkem
Naopak nejmenší podíl černých míst je v Karlovarském kraji, kde je černou barvou označeno pouze 9,24 % ZSJ. Největší podíl bílých míst má Karlovarský, Liberecký a Královéhradecký kraj, kde je takto označeno 70,69 %, 68,44 % a 67,41 % ZSJ. Krajem s nejmenším podílem bílých míst je kraj Vysočina, ve kterém je bílou barvou označeno pouze 7,94 % ZSJ. Pro porovnání současného a budoucího předpokládaného stavu jsou na základě výsledků průzkumu k dispozici informace o počtu užívaných přípojek, disponibilních přípojek a počtu disponibilních přípojek včetně výhledu na 3 roky, které jsou agregovány za všechny subjekty v členění na jednotlivé kraje. Podle tohoto srovnání je na prvním místě Jihočeský kraj a Hlavní město Praha a to jak v počtu užívaných přípojek, tak v počtu disponibilních přípojek, a to i při zahrnutí počtu disponibilních přípojek ve výhledu 3 let. Naopak krajem s nejnižším počtem sledovaných ukazatelů je Karlovarský kraj. Uvedená data nemusí být vždy plně odpovídající realitě a budou ověřena při podrobnějším sběru dat na jednotlivá adresní místa, které ČTÚ bude realizovat v průběhu I. Q. 2016
71
19
Příloha č. 2 - Mapové vyjádření páteřní sítě NGN jednotlivých poskytovatelů
GTS Czech
ITSelf
72
CESNET
Türk Telekom
73
ČD Telematika
Dial Telecom
74
ČEZ
UPC Česká republika
75
České Radiokomunikace
Česká telekomunikační infrastruktura
76
Ha-Vel
77
