Žitavská Svatojakubská cesta jižní èást Svatojakubské cesty Gnesen - Görlitz - Praha
Žitavská Svatojakubská cesta jižní èást Svatojakubské cesty Gnesen – Görlitz – Praha
Prùvodce poutníka mapy I plány obcí I popisy trasy I stopy poutníkù I zajímavosti I tipy I duchovní podnìty I svìtci
2 Internationale Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag e.V.
Žitavská Svatojakubská cesta jižní èást Svatojakubské cesty Gnesen – Görlitz – Praha 100 stran, 16 mapových podkladù, 14 plánù obcí a mìst, fotografie, obrázky, seznam adres
Informace pro prùvodce poutníka k Žitavské Svatojakubské cestì byly zjišovány velmi peèlivì. Pokud ale objevíte nesrovnalosti, informujte vydavatele (kontakt na stranì 10). Vydavatel nenese zodpovìdnost za správnost údajù a pøípadné škody.
2. pøepracované vydání 2010 © 2007 by Internationale Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag, St. Marienthal, www.zittauer-jakobsweg.de Texty, fotografie, grafika: Intern. Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag e.V. Topografické mapy: SHOCart, spol. s.r.o., Zádveøice 48, 763 12 Vizovoce, Tschechien Sazba a design: Internationale Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag e.V. Tisk a vazbu: WinterDruck Herrnhut, Deutschland Fotografie na obálce: Kirche zum Hl. Jakob in Letaøovice (Letarschowitz) Ilustrace na zadní stranì: Der Zittauer Jakobsweg und seine Anbindung im Netz der europäischen Pilgerwege nach Santiago de Compostela ISBN 973-3-9811780-0-5 (nìmecká verze)
3
obsah všeobecná èást ........................................................... úvod ........................................................................... znaèení cest .............................................................. pokyny pro putování v Èeské republice .................... doporuèené mapy ...................................................... doporuèená literatura ............................................... slovník ....................................................................... pøehled trasy Görlitz – Praha ...................................
7 7 12 13 14 15 16 18
popis trasy ................................................................... 1. etapa: Görlitz - Hirschfelde ..................................
20 20 34 46 54 62 68 76 84 98
2. etapa: Hirschfelde - Chrastava
............................ ............................. 4. etapa: Èeský Dub - Mnichovo Hradištì ............... 5. etapa: Mnichovo Hradištì - Mladá Boleslav ........ 6. etapa: Mladá Boleslav - Stará Boleslav ................ 7. etapa: Stará Boleslav - Praha .............................. pokyny pro pokraèování v cestì ................................ ...................................... seznam míst 3. etapa: Chrastava - Èeský Dub
4
Svatý Jakub na západním portálu baziliky sv. Jakuba v Praze
Ten, kdo se zaène zabývat historií života a legendami svìtcù, ucítí brzy jejich velkou pøitažlivost. Bude se ptát, proè lidé milují Boha tak, že pro nìj, tak jako svatý Jakub, obìtují vlastní život. A možná sám ucítí, jak v nìm roste láska k Bohu. Bude chtít svìtce následovat a vydat se na místa, kde pùsobili i zemøeli.
5
první znamení Prùvodce poutníka k Žitavské Svatojakubské cestì je prvním jasným znamením, že mezi Görlitz a Prahou dochází k oživení staré køesanské tradice: putování ke hrobu svatého Jakuba. Vyhledávat a navštìvovat svatá místa je prastará touha èlovìka, která také èiní Svatojakubskou cestu tak pøilažlivou. Samozøejmì, pokud by šlo jen o cíl, o Santiago de Compostela, nepotøebovali bychom v dnešní dobì žádnou speciální cestu. Dnes je mnoho možností, jak se z Görlitz vydat na jih, napøíklad i do španìlské Galície. Ale putování po svatých místech má být v dnešní dobì nìèím jiným než bìhem z bodu A do bodu B. Mnozí hledají historickou identitu a cestou chtìjí prožít a cítit historická svìdectví tehdejších svatojakubských poutí. Proto byla pro Žitavskou Svatojakubskou cestu navržena trasa, která obsahuje právì zajímavosti a zvláštnosti, vztahující se k tradici poutí: kostely, které byly již ve støedovìku zasvìceny apoštolu Jakubovi; bývalé špitály, které poutníky pøijímaly, místa pùsobení øádu johanitù, kteøí se o poutníky starali. Pro Žitavskou Svatojakubskou cestu nejsou speciálnì vyznaèené cesty; na cestì chybí také klasické poutní ubytovny, stejnì jako ukazatele na okraji cest, které by informovaly: po této cestì dojdete do Santiaga de Compostela. O to více pøejeme tomuto prùvodci poutníka, aby dodal myšlence Svatojakubské cesty Severními Èechami ještì více sil a pøedevším aktivní a pilné pomocníky. Mapy a popisy trasy by mìly tomu, kdo se vydá na pou do Prahy, spolehlivì ukázat cestu. Seznam adres pomùže pøi hledání støechy nad hlavou, pøi hledání míst, kde najdete informace popø. pomoc. Úlohou informací o zajímavostech, doplnìných fotografiemi, je upozornit na krásu, probudit zvìdavost, poznat zemi i místní obyvatelstvo. Také duchovní podnìty, které jsou souèástí popisu každé etapy, mají být motivací pro zamyšlení se nad Bohem a svìtem. Budeme také potìšeni, když odkazy na stopy tehdejší tradice poutí a putování povzbudí další zkoumání historie. Žitavská Svatojakubská cesta není urèena jen pro køesansky motivované poutníky. Urèitì by mìla sloužit také turistùm a cykloturistùm, kteøí se chtìjí vydat na pøekrásná místa v povodí øek Nisa nebo Jizera, a již na kole nebo pìšky. Ale kdo ví, tøeba se i takový návštìvník setká s prastarou touhou po svatých místech a touhou, projít si cestu jako poutník. Pøejeme všem, kteøí se na Žitavskou Svatojakubskou cestu vydají, aby byli bohatì obdarováni: v setkání se zemí, lidmi, s Bohem i sebou samým. Letnice 2007
6
Pozdrav Pánbùh! „Jsme pouze hostem na zemi a bez chvíle klidu a s mnohými potížemi putujeme do vìèné vlasti.“ (kostelní píseò) Milí poutníci, milé poutnice, citát ze známé kostelní písnì obsahuje nìkolik velmi dùležitých aspektù køesanského „smyslu života“: jsme hostem na svìtì, neøídíme se jím ani jeho povrchností, zùstáváme bez klidu a na pouti, dokud nenajdeme vlast a pokoj, u Boha. Nejen k „velké poutní cestì“ životem, ale i k mnohým konkrétním svatojakubským cestám, které opìt protínají celou Evropu, se èásti textu této písnì velmi dobøe hodí. Nebo i poutníci, napø. na naší Žitavské cestì – soustøedìni na krátký èas nìkolika dní – budou mít podobné zkušenosti. Budou hostem v ubytovnách, penziónech nebo v církevních obcích, urèitì zažijí i nìjaké problémy, možná nebudou mít ani klid, dokud nedosáhnou vytyèeného cíle. Být bez vlasti, trpìt, cítit neklid: to nezní právì lákavì. Je putování na Svatojakubské cestì, de facto na takové velké nauèné stezce, skuteènì tak nezajímavé? Je putování spojeno opravdu jenom se zkušeností nedostatku? Urèitì ne. Být bez vlasti, mùže být vnímáno i pozitivnì – znamená to: být otevøen svìtu, krásám každého nového dne na okraji cesty, setkáním; nenechat se uzavøít ve zvycích, v jistotì. Mùže to znamenat i to, že se zbavíte špatných návykù. A trpìt? No, mùže to být vždy více než pouhé trpìní. Mùže se to obrátit k vìdomému následování Krista: pøi problémech v životì, pøi ztrátì nebo nemoci nebo i v drobnìjších problémech jako je snášení bolesti nohou nebo unavených svalù. A jak je to s tím neklidem? Urèitì to je nejdøíve signál pro pocit nespokojenosti se souèasností, touha po „Plus ultra“, po „více“. Jsem si jist, že je to právì tato touha, která nás žene vpøed v boji s problémy života, touha, která by nás mìla dovést i na tuto poutní cestu. Cílem není cesta, i když ona sama je také krásná! Mùže být jen odkazem, orientací a pøiblížením se k tomu, kdo je tím „Non plus ultra“: „ ... nebo jsi nás stvoøil k obrazu svému a neklidné je naše srdce, dokud neodpoèívá v tobì.“ (Augustin, Vyznání) Uwe Lammel pøedseda Mezinárodního sdružení pro Svatojakubskou cestu Gnesen – Görlitz – Praha
7
úvod oživení poutní tradice putování ke hrobu Apoštola Jakuba Již v poèátcích køesanství pùsobily hroby Ježíše Krista a jeho apoštolù na vìøící velmi velkou pøitažlivou silou. Køesané vìøí, že je Bùh na tìchto místech zvláštním zpùsobem pøítomen. Proto putují odedávna do Jeruzaléma na místo umuèení a vzkøíšení Krista a do Øíma ke hrobùm apoštolù Petra a Pavla. V roce 813 objevil jeden poustevník ve Španìlsku na poli osvìtleném hvìzdami (Campus stella) hrob apoštola Jakuba Staršího (španìlsky: Santiago el Mayor). Na tomto místì bylo krátce poté postaveno mìsto, které bylo nazváno Santiago de Compostela. V 11. a 12. st. se toto místo stalo jedním ze tøí nejoblíbenìjších poutních cílù køesanù. Bìhem dalších století vznikly nespoèetné cesty celou Evropou a na nich i mnohá zaøízení, která se o poutníky bìhem cesty starala. Svìdky tìchto èasù jsou špitály, hospice, kostely a kaple. I když bylo takové putování dlouho v zapomnìní, zažívá v dnešní dobì renesanci. Na mnoha místech vznikají tradièní poutní stezky. Dnes už opìt protínají celou Evropu jako øíèní délta a vedou poutníky k jejímu ústí, hrobu svatého Jakuba ve španìlském Santiago de Compostela.
Svatojakubská cesta Gnesen – Görlitz – Praha I když je velmi málo historických podkladù, je velmi pravdìpodobné, že se ve støedovìku i vìøící z Horní Lužice a Slezska vydávali na cestu do Španìlska. Tenkrát nemìli mnoho možností; bylo jen nìkolik schùdných stezek pøes hory a vlhké oblasti v podhùøí.
Svatojakubská cesta ve Španìlsku: Døíve vycházeli poutníci ze svých domovù. Mohli být èasto i nìkolik mìsícù na cestì. Dnešní dopravní prostøedky poutní cesty zkracují.
Hrob apoštola Jakuba: I hlavní motiv putování se zmìnil. Zatímco ve støedovìku musel vìøící nezbytnì dojít k hrobu apoštola, dnes je v popøedí hledání smylu života a nalezení sebe sama.
8
Pozdìji, s rozkvìtem mìst, se i tyto poutní stezky rozvinuly v dùležité obchodní cesty. K nim patøí Via Regia jako nejvýznamnìjší spojení z východu na západ a na jih vedoucí Žitavská cesta, která spojuje Lužici s Prahou. Via Regia byla jako poutní cesta novì objevena jako první. Pod jménem “Ekumenická poutní cesta” vede z polského mìsta Brzeg pøes Görlitz a Lipsko až do místa Vacha. h o d i n a n a ro z e n í n o v é h o o ž i v e n í Svatojakubské cesty z Gnesen pøes Görlitz do Prahy 1. èervna 2006 podepsali zástupci z Polska, Nìmecka a Èeské republiky v klášteøe St. Marienthal smlouvu o spolupráci. Tím potvrdili spoleènou vùli a zájem o oživení køesanské tradice putování po této staré stezce.
I pro Žitavskou cestu existovaly dlouho pouze domnìnky. Mohla být døíve využívána také poutníky svatého Jakuba. Od roku 2005 probíhaly cílené rešerše. Dùležité odkazy se našly pøedevším v kostelích svatého Jakuba a ve špitálech. Nejdøíve se rozvíjely dvì paralelní iniciativy: jedna v Polsku pod vedením Emila Mendyka, který dobrovolnì pracuje v Nadaci františkánských obcí v Lubomierz – druhá v Nìmecku, iniciovaná Michaelem Dittrichem, dìkanem katolické církve v Žitavì. Poèátkem roku 2006 se o sobì obì dozvìdìly a rozpracovaly zámìr, trasu Svatojakubské cesty z Gnesen do Prahy spoleènì oživit.
Iniciativa tøí zemí Již první úvodní akce, která probìhla o nìkolik mìsícù pozdìji, ukázala, jak velký je zájem o projekt Svatojakubské cesty ve všech tøech zapojených zemích. Mezitím bylo dokonce založeno obèanské sdružení: Mezinárodní sdružení pro Svatojakubskou cestu Gnesen – Görlitz - Praha. Toto sdružení se stará o proznaèení a údržbu cesty. Jeho cílem je pøedevším pomoci v novém objevení køesanského smyslu putování. Úsek mezi Glogau a Görlitz byl prvním úsekem, který byl proznaèen, ke kterému také vydala Nadace františkánských obcí v Lubomierz prùvodce poutníka.
Zvláštností této Svatojakubské cesty je, že probíhá tøemi státy: Polskem, Nìmeckem a Èeskou republikou. A i když tøi jazyky a hranice státù pùsobí jako rozdìlující prvek, usilovné lidi tato skuteènost neodradí od spoleèného projektu Svatojakubské cesty z Gnesen do Prahy.
9
Žitavská Svatojakubská cesta – jeden ze tøí úsekù trasy z Gnesen do Prahy Z Gnesen do Prahy je to 578 km. Pomìrnì dlouhá poutní trasa. Pro lepší pøehlednost byla rozdìlena do tøí úsekù: Velkopolský úsek, Dolnoslezský úsek a Žitavskou Svatojakubskou cestu. V Görlitz se køíží s Ekumenickou poutní cestou na trase Via Regia. Skuteènost, že se zde dvì Svatojakubské cesty køíží, je pravdìpodobnì v evropské síti Svatojakubských cest, ojedinìlým jevem. I pro prùvodce poutníka má rozdìlení smysl. Proto je pro severní polskou èást a pro jižní nìmecko-èeskou èást vždy samostatný prùvodce.Oba spojuje stejný název “Svatojakubská cesta Gnesen – Görlitz - Praha” a spoleèné logo: bílá mušle s èerveným køížem, umístìná v modrém ètverci.
vzdálenosti Velkopolská Svatojakubská cesta Gnesen – Glogau: 224 km Dolnoslezská Svatojakubská cesta Glogau - Görlitz: 170 km Žitavská Svatojakubská cesta Görlitz - Praha: 209 km Svatojakubská cesta Gnesen – Görlitz - Praha: 603 km Celková trasa Gnesen - Santiago de C.: 3.598 km
rozdìlení trasy Svatojakubské cesty Gnesen – Görlitz – Praha
Gniezno
Velkopolská Svatojakubská cesta
Poznañ
NÌMECKO Leszno smìr Erfurt/Vacha
Dolnoslezská Svatojakubská cesta
G³ogów
POLSKO
Jakubów
Großenhain
Bautzen
Boles³awiec
Görlitz
ekumenická pou (Via Regia)
Wroc³aw
Lubañ Zittau
Žitavská Svatojakubská cesta
Svatojakubská cesta Via Regia
Brzeg
Kraków
Èeský Dub N
ÈESKO
Mladá Boleslav
smìr Regensburg/Konstanz
O
W
Stará Boleslav
Praha
ÈESKO S
10
Gn
ese
n - Görlit
e.V. Interna ti o ag Pr
Vereinigun gf
n Jakobswe de gür
le na
z-
Internationale Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag e.V. Prùkaz poutníka lze získat: na katolickém farním úøadì v Žitavì 02763 Zittau, Lessingstraße 18 Tel. +49 (3583) 500 960
[email protected] Seznam adres lze získat: na internetové adrese www.zittauer-jakobsweg.de nebo na katolickém farním úøadì v Žitavì (viz shora) Další informace: Uwe Lammel M.A., 02763 Zittau, Dornspachstr. 4 Tel. +49 (3583) 796848 (privat) Mobil: +49 (172) 2720295
vysvìtlení k barevnému oznaèení textových stran slovní popis trasy
obecné pokyny, doporuèení duchovní podnìty, poutní stopy popisy míst, pamìtihodnosti
Svatojakubská cesta v poèáteèní fázi Kdo se vydá na Žitavskou Svatojakubskou cestu a oèekává infrastrukturu pro poutníky, typickou pro ostatní poutní cesty – ubytovny, mnoho symbolù mušle, bude urèitì zklamán. Úsek mezi Görlitz a Prahou je ještì v plenkách. Prùvodce poutníka je prvním a zároveò zatím jediným prostøedkem, kterého se poutníkovi dostane. Ještì také chybí jednotné proznaèení cesty, speciální ubytovny pro poutníky i stanovištì s razítky. Ale není to tak tragické. Koneckoncù i poutníci ve støedovìku si museli nìjakým zpùsobem poradit. A ti, kteøí hledají jednoduchost, nebudou v Èechách urèitì zklamáni. Mnohé z toho, co lidé dnes opìt hledají, bylo zachováno v malých vesnièkách: jednoduchý životní styl, domácí kuchynì a pospolitost. Jako ubytovny slouží levnìjší penzióny. A razítko do pasu dostanete na každé faøe.
k použití prùvodce Pokud se vydá poutník z Görlitz do Prahy, musí se zatím spokojit s tím, co mu nabízí tento prùvodce: popis trasy, která vede po výbornì znaèených turistických cestách, krátké informace k nejdùležitìjším památkám na cestì a seznam adres s informacemi o ubytování, kostelích a veøejných zaøízeních. Orientace v prùvodci je usnadnìna barevným vyznaèením – viz barevné vyznaèení. Užiteèné budou urèitì i výøezy map a plány obcí, ve kterých je poutní trasa proznaèena modrými body. Seznam ubytovacích zaøízení, kostelù a veøejných zaøízení lze stáhnout z internetové stránky nebo získat na vyžádání od Sdružení. Vaše další dotazy vám zodpoví Internationale Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz Prag e.V., které je partnerem pro putování na Žitavské Svatojakubské cestì, které vám také vystaví pas poutníka.
11
Díky všem, ... kteøí na prùvodci poutníka spolupracovali Prùvodce poutníka pro Žitavskou Svatojakubskou cestu je spoleèné dílo Mezinárodního sdružení pro Svatojakubskou cestu Gnesen – Görlitz – Praha. Vìtšina práce byla dobrovolným pøíspìvkem: obsahové zpracování vèetnì všech textù, fotografií a grafik, i zpracování prùvodce pro tisk. Dùležité informace k vedení trasy dodal historik Tomáš Edel, øeditel Muzea v Èeském Dubu, vìnující se støedovìkým svìdectvím v regionu. Definoval nejdùležitìjší stanovištì Svatojakubské cesty mezi Görlitz a Prahou, vèetnì kostelù svatého Jakuba a ètyø komend øádu johanitù. Dùležitou souèástí projektu byla i pøíprava materiálù, které se vìnovaly: Maria Hanisch a Marlen Präger v rámci praktického semestru v Mezinárodním setkávacím centru St. Marienthal/Internationales Begegnungszentrum St. Marienthal (IBZ). Obì studentky vysoké školy Hochschule Zittau/Görlitz shromáždily mnoho informací k turistickým zajímavostem podél trasy Gnesen – Praha a dokumentovaly je ve svých rozsáhlých pracích. Mnozí další pomohli pøi detailních rešerších a sbìru dat. Jmenovat bychom chtìli hlavnì Güntera Wünsche z Großschönau, který studoval v archivech za podpory Uwe Kahla, vedoucího sbírek v knihovnì Christian-Weise-Bibliothek Zittau a Dr. Volkera Dudecka, øeditele muzea Städtische Museen v Žitavì. Na èeské stranì spolupracovaly: Irena Richtrová z Liberce a Blanka Pohajdová z Ústí nad Labem. Popis trasy zpracovala Jeannette Gosteli z Oybina. Duchovní podnìty sestavil Michael Dittrich, dìkan katolické církve v Žitavì a duchovní otec sdružení Svatojakubské cesty. Dìkujeme také sponzorovi, který podpoøil tisk prùvodce poutníka.
Všem ostatním spolupracovníkùm „Pánbùh vám odpla!“
12
znaèení cesty Systém znaèení turistických cest i cyklotras má na èeské i nìmecké stranì výbornou kvalitu.
Pro smìrovníky v Nìmecku je charakteristické následující barevné znaèení: bílé písmo na zeleném podkladu.
Proto je možné v prùvodci poutníka vynechat detailní popis cesty a jen upozornit na stávající znaèení tras. Až na nìkolik málo úsekù využívá Žitavská Svatojakubská cesta znaèené turistické cesty nebo èíslované cyklotrasy. V budoucnosti by mìla být celá cesta proznaèena jako dálková turistická trasa. V Èesku je stezka kromì toho vyznaèena jako dálková turistická trasa I24. Nìkteré smìrovky mají toto èíslo uvedeno na barevné špièce. Znaèené turistické cesty jsou v obou zemích znaèeny bílým ètvercem s barevným støedním pásem. Horská okružní trasa je v Nìmecku znaèena èerveným bodem. Na smìrovnících najdete vždy vzdálenosti k obcím, v Nìmecku jsou zelené s bílým písmem, v Èeské republice bílé s èerným písmem. Další specifické rozdíly jsou ve znaèení cyklotras. V Nìmecku najdete zelený symbol kola na bílém podkladu, v Èeské republice jsou cyklotrasy znaèeny žlutou tabulkou s èernì znaèeným èíslem cyklotrasy.
Také bílé smìrovníky v Èeské republice udávají velmi pøehlednì a spolehlivì cíle a vzdálenosti
Znaèení cyklotras v ÈR: žluté tabulky s èíslem, šipky ukazují na zmìnu smìru trasy.
Znaèení cyklotras v Nìmecku: bílé tabulky se symbolem kola.
Znaèení Žitavská Svatojakubská cesta
13
pokyny pro putování v Èeské republice nákupy: Zásobování jídlem není v ÈR problém. I v malých obcích jsou obchody s potravinami a pekaøství. V nedìli jsou zpravidla otevøeny cukrárny i restaurace. pøíjezd: Pro pøíjezd a pobyt v délce 90ti dní staèí obèanský prùkaz nebo cestovní pas. mìna: 1 koruna èeská = 100 haléø, zkratka mìny: Kè, CZK (ISO-Code). Penìžní automaty jsou v každé vìtší obci. Cizí mìnu (vèetnì cestovních šekù) je možné smìnit v každé poboèce banky nebo smìnárny. Smìnný kurs: 1 € = cca 24 Kè (kvìten 2008). Kreditními kartami je možné platit ve vìtšinì restaurací, hotelù a obchodù. V pøípadì ztráty: pøes Western Union Bank je možné z domova zaslat poštou hotovost (od pøíbuzných èi pøátel), Tel.: 0049 0180 52 25 822, 0180 30 40 600. Nìmecké velvyslanectví v Praze: Vlašská 19, Postbox 88, 118 01 Praha 1 Malá Strana, Po – Ètv: 8.00 – 16.30; Pá: 8.00 – 15.00, pohotovost: (+420) 257 533 873, E-Mail:
[email protected] svátky: 1. leden - Nový rok, Velikonoèní pondìlí, 1. kvìten - Den práce, 8. kvìten Den osvobození, 5. èervenec - Den slovanských vìrozvìstù Cyrila a Metodìje, 6. èervenec - Den upálení mistra Jana Husa, 28. záøí - Den èeské státnosti, 28. øíjen - Den vzniku samostatného èeskoslovenského státu, 17. Listopad Den boje za svobodu a demokracii, 24. 26. prosinec - Štìdrý den a 1. a 2. svátek vánoèní
otevírací doba: Po - Pá: 8.00 - 17.00 (banky), 8.00 - 17.00 (pošty), obchody: 9.00 - 18.00, So a Ne: 8.00 - 12.00. Pozor: vìtšina muzeí, hradù a zámkù v ÈR má v pondìlí zavøeno. lékaøské ošetøení: obèané EU mají nárok na lékaøské ošetøení v ÈR, ošetøení musí být uhrazeno. Prùkaz pojištìnce: evropská karta pojištìnce, doporuèujeme: pøipojištìní pro cestu do zahranièí. nouzová èísla: 158 (policie), 155 (rychlá záchranná služba), 112 integrovaný záchranný systém poštovné: do zahranièí: pohledy a dopisy do 20 g: 11,– CZK dopisy do 50 g: 20,– CZK proud: napìtí sítì - 220 V, 50 Hz, v Praze místy i 110 V jazyk: starší lidé rozumí vìtšinou nìmecky, s mladší generací je možné se domluvit anglicky, slovníèek: strana 16 a 17 turistická informaèní støediska: jsou ve všech vìtších mìstech, mají vìtšinou k dispozici informaèní materiály v nìmèinì, dùležitá adresa: Èeská centrála cestovního ruchu – Czech Tourismus, Friedrichstr. 206, D-10969 BerlinKreuzberg, Tel./Fax: +40 (30), 2044770, www.czechtourism.com. telefonování: pøedvolba pro ÈR: +420. Témìø ve všech vìtších mìstech jsou telefonní automaty. Signál mobilních telefonù je témìø celoplošný. Existují dohody mezi operátory: O2, Tmobile. Vodafone. Pøedvolba pro SRN: +49
14
tipy na mapy V prùvodci poutníka jsou otištìny úseky trasy turistických map GALILEOS- a SHOCARTv mìøítku 1 : 50.000. Originální mapy a ostatní turistické mapy jsou k zakoupení.
SHOCART – turistické mapy v mìøítku 1 : 50.000
Nr. 2 Nr. 18 Nr. 21 Nr. 22
Jizerské Hory, Frýdtlansko Okolí Prahy – Sever Èeský Ráj, Mladoboleslavsko Nymborsko
KOMPASS turistické mapy a cyklomapy v mìøítku 1 : 50.00
Nr. 0811 Nr. 1029 Nr. 2045 Nr. 2046 Nr. 2048
Bautzen – Görlitz Oberlausitz – Zittauer Gebirge Èeské Støedohoøí Böhmisch Leipa und Umgebung Lausitzer Gebirge
GALILEOS mapa v mìøítku 1 : 75.000
Górne £u¿yce – Oberlausitz
Turistická mapa v mìøítku 1 : 25.000
Hrádecko a Chrastavsko
15
tipy na knihy Seznam doporuèených knih a brožur k pamìtihodnostem na Žitavské Svatojakubské cestì je sestaven podle poøadí na trase – zdroje pøevážnì pro nìmecky mluvící poutníky. Schmidt, Werner (Hrsg.): Görlitz und seine Umgebung. Verlag Hermann Böhlaus Nachfolger. Weimar 1994. ISBN: 3-7400-0932-2. Schnell: Heiliges Grab mit Kreuzkapelle Görlitz. Verlag Schnell + Steiner. Regensburg 2004. ISBN: 3-79546-7. Kloster St. Marienthal (Hrsg.): Klosterstift St. Marienthal. Verlag Achim Werner. Görlitz. Pietschmann, Thorsten: Zittau. Acht Jahrhunderte Architektur und Kunst. Graphische Werkstätten Zittau GmbH. Zittau 2005. ISBN: 3-929744-13-9 Krell, Detlef: Zittau mit Links – Ein Begleiter durch Stadt, Gebirge und Umgebung. Neisse Verlag. Zittau 2000. ISBN: 3-934038-06-0 Seifert, Siegfried und Dittrich, Michael: Die Kirchen der Pfarrei “Mariä Heimsuchung” Zittau. Kunstverlag Josef Fink. Lindenberg 2007. ISBN: 978-3-89870-386-4. Mennekes, Friedhelm (Hrsg.): Die Zittauer Bibel. Bilder und Texte zum großen Fastentuch von 1472. Verlag Katholisches Bildungswerk Stuttgart 1998. ISBN: 3-460-33142-9 Dittrich, Michael: Gott behüte Deinen Weg. Gebete & Meditationen für die Advents- und Weihnachtszeit mit Bildern des Großen Zittauer Fastentuchs. St. Benno-Verlag. Leipzig 2006. ISBN: 978-3-7462-2166-3. Dittrich, Michael: Gott vollende Deinen Weg. Gebete & Meditationen für die Fasten- und Osterzeit mit Bildern des Großen Zittauer Fastentuchs. St. Benno-Verlag. Leipzig 2007. ISBN: 3-7462-1875-6. Øeháèek, Marek: Ještìd und Podještìdí. Wanderführer durch das Jeschkengebirge und seine Umgebung. Liberec 2004. (zu beziehen über die Touristinformationen) Schremmer, Ernst: Reiseleiter Böhmische Länder. Adam Kraft Verlag. Würzburg 1989. ISBN: 3-8083-1180-0 (nur antiquarisch). Bahlke, Joachim u.a.: Handbuch der historischen Stätten Böhmen und Mähren. Alfred Körner Verlag Stuttgart. Stuttgart 1998. ISBN: 3-520-32901-8. Micklitza, Katrin und Andre: Tschechien entdecken. Unterwegs in Böhmen und Mähren. Trescher Verlag 2006. ISBN: 978-3897940871. Weiss, Walter M.: DuMont Reise-Taschenbuch Prag. DuMont Reiseverlag. Ostfildern 2005. ISBN: 978-3770132126. Wienand, Adam (Hrsg.): Der Johanniterorden, der Malteserorden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem; seine Geschichte, seine Aufgaben. Wienand Verlag. Köln 1988. ISBN: 3-87909-163-3.
16
slovníèek nìmecko-èeský Gruß, Verständigung Guten Tag Guten Morgen Guten Abend Gute Nacht Auf Wiedersehen Ich heiße ... Ich bin aus ... Ich verstehe nicht. Danke Bitte Ja Nein Entschuldigung
Dobrý den Dobré ráno Dobrý veèer Dobrou noc Na shledanou Jmenuji se ... Já sem ze ... Nerozumím. Dìkuji Prosím Ano Ne Promiòte
Pilgervokabular Pilger Pilgerin Jakobsweg Gott Gottesdienst Heilige Messe Dank sei Gott Heiliger Geist Kann ich bitte einen Stempel für den Pilgerpass bekommen? Rucksack Schlafsack
Poutnik Poutnicka Svatojakubská cesta bùh bohuslužba mše svatý Bohu díky duch svatý Mohla bych prosím dostat razítko do prùkazu poutnika? batoh spací pytel
Unterkunft Haben Sie eine Unterkunft? Ich möchte ein billigeres Zimmer. Zimmer mit Dusche Einbettzimmer
Máte ubytování? Chtìl bych levnìjší pokoj pokoj se sprchou jednolùžkový?
Essen, Trinken, Einkaufen Um wie viel Uhr V kolik se gibt es Frühstück? podává snídanì? Ich habe Hunger. Já mám hlad. Ich habe Durst. Já mám žízeò. Ich bin satt. Jsem plná. Kneipe Hospoda Cafe Kavárna Restaurant Restaurace
Wie viel kostet es? Ich möchte zahlen Ich möchte Apfel Brot Butter Bier Eis grüner Salat Honig Kaffee / Milch Kartoffeln Konfitüre Knödel Kuchen Nudeln Pommes frites Rindfleisch Schweinefleisch Suppe Tee Trinkwasser Apotheke Bäckerei Bekleidung Briefmarke Buchhandlung Konditorei Fleischerei Lebensmittelgeschäft Obst/Gemüse Milchgeschäft Schuhe Supermarkt Waschmittel
Kolik to stojí? Chtìl/a bych platit Dal bych si jablko chleb máslo pivo zmrzlina hlávkový salát med kávu / mléko brambory džem knedlík koláè nudle hranolky hovìzí vepøové polévka èaj pitná voda lékárna pekaøství odìvy poštovní známka knihkupectví cukrárna øeznictví potraviny ovoce/zelenina mlékárna obuv samoobsluha prací prostøedek
Hilfe Darf ich von Ihnen telefonieren? Rufen Sie die Polizei. Wo ist die nächste Apotheke? Ich brauche etwas gegen Erkältung Insektenstiche Magenverstimmung
Mohu si od Vás zatelefonovat? Zavolejte policii. Kde je nejbližší lékárna? Potøebuji nìco proti nachlazení bodnutí hmyzem žaludeèní nevolnosti
17
slovníèek nìmecko-èeský Verband elastische Binde Zahnpasta Ich habe Kopfweh. Ich habe Magenweh. Ich habe mich erkältet. Ich leide an Durchfall. Dieser Zahn tut weh. Ich brauche ein Mittel gegen Kopfschmerzen Zahnschmerzen Husten Fieber Orientierung Wo ist / sind ... Bahnhof Berg Brücke Fremdenverkehrsbüro Denkmal Dorf Fluss Haus Kirche Kloster Museum Platz Schloss Stadtzentrum Straße See Toilette Herren Toilette Damen Wald Wiese Tal Himmel Regen Sonne Eingang verboten Eingang nach rechts nach links geradeaus zurück
obvaz pružný obvaz zubní pastu Bolí mì hlava. Bolí mì žaludek. Nastydl/a jsem. Mám prùjem. Tento zub bolí. Potøebuji nìco proti bolení hlavy zubù kašli na sražení horeèky
Kde je / jsou ... nádraží hora most turistické informace
památník vesnice øeka dùm kostel klášter muzeum námìstí zámek centrum mìsta cesta jezero záchod mužy záchod ženy les louka údolí obloha déš slunce Vstup zakázán Vchod napravo nalevo rovnì zpìt
Zeit, Datum Wie spät ist es? Montag Dienstag Mittwoch Donnerstag Freitag Sonnabend Sonntag Januar Februar März April Mai Juni Juli August September Oktober November Dezember
Kolik je hodin? pondélí úterý støeda ètvrtek pátek sobota nedìle leden únor bøezen duben kvìten èerven èervenec srpen záøí øíjen listopad prosinec
Zahlen null eins zwei drei vier fünf sechs sieben acht neun zehn elf zwölf hundert
nula jedna, jeden dva, dvì tøi ètyøi pìt šest sedm osm devìt deset jedenáct dvanáct sto
Aussprache á - langes a c-z è - tsch Ï- dj é-ä ì - je í - langes i ò - nj
ó - langes o š - sch ø - rsch ù - langes u y-i ý - langes i z - s wie “Sagen” ž - g wie Gelee
18
pøehled tras z Görlitz do Prahy
GÖRLITZ 21,2 km
31,7 km Ostritz St. Marienthal 10,5 km
Hirschfelde
11,4 km
NÌMECKO
ZITTAU
ÈESKO
34,8 km
7,5 km
Vaclavice (Wetzwalde)
HRÁDEK nad Nisou 15,9 km (Grottau)
CHRASTAVA (Kratzau)
8,1 km
Kryštofovo Údolí (Christophsgrund) 6,1 km
Køižany (Kriesdorf) 4,8 km
legenda
6,8 km
25,8 km
Svìtlá pod Jestedem (Lichtenwerden) ÈESKÝ DUB (Böhmisch Aicha)
ubytovna/ubytování poutní trasa místo/mìsto
19,2 km
cíl etapy 4,4 km 12,5 km
N
Letaøovice (Letarschowitz)
MNICHOVO HRADIŠTÌ (Münchengrätz) BAKOV nad Jizerou (Bakow an der Iser)
12,1 km
23,6 km
Mohelnice nad Jizerou (Müglitz an der Iser)
24,6 km
MLADÁ BOLESLAV (Jung-Bunzlau)
O
W
12,8 km
17,8 km S
6,5 km 13,4 km
10,6 km 20,5 km
PRAHA (Prag)
Horky nad Jizerou (Horka an der Iser)
5 km
BENÁTKY nad Jizerou (Benatek) Pøedmìøice nad Jizerou (Predmeritz an der Iser)
19,9 km
STARÁ BOLESLAV (Alt-Bunzlau)
Prag-Vinoø
31,1 km
19
v 8 etapách z Görlitz do Prahy Žitavská Svatojakubská cesta je pro pøehlednost rozdìlena do 8 etap. Poutník si samozøejmì mùže sám zvolit vlastní rozdìlení trasy. Napojení na sever a jih je popsáno na stranì 94 a 95. Na místech, oznaèených èervenou hvìzdou (*) jsou kostely svatého Jakuba, špitály nebo jiné historické stopy tradice poutí. Zelenou hvìzdou (*) jsou oznaèena zvláštì zajímavá místa. 1. etapa: Görlitz - Hirschfelde 32 km dlouhá, mírná trasa, pøevážnì na zpevnìných cestách, pøekrásná nivní krajina v údolí Nisy. Obce: Görlitz**, Hagenwerder, Ostritz, St. Marienthal*, Rosenthal*, Hirschfelde*. 2. etapa: Hirschfelde - Chrastava 35 km dlouhá, mírná trasa, pøevážnì na zpevnìných cestách podél Nisy. Obce: Zittau**, Hartau, Hrádek nad Nisou (Grottau), Grabštejn* (Grafenstein), Václavice* (Wetzwalde), Bílý Kostel nad Nisou (Weißkirchen), Chrastava (Kratzau) 3. etapa: Chrastava - Èeský Dub 26 km dlouhá, pøekrásná trasa Kryštofovým Údolím, výstup na Ještìdský høeben. Obce: Kryštofovo Údolí* (Christophsgrund), Køyžany (Kriesdorf), Svìtlá pod Ještìdem* (Lichtenwerden), Horka (Berg), Starý Dub (Alt-Aicha), Èeský Dub** (Böhmisch Aicha).
4. etapa: Èeský Dub - Mnichovo Hradištì 24 km dlouhá etapa, pøevážnì na asfaltových silnicích, témìø žádný provoz, lehký výstup a sestup pøi pøekroèení údolí Jizery. Obce: Letaøovice* (Letarschowitz), Kobyly, Drahotice, Chocnìjovice, Mohelnice nad Jizerou (Müglitz an der Iser), Vrch Kaèov, Mnichovo Hradištì** (Münchengrätz) 5. etapa: Mnichovo Hradištì - Mladá Boleslav 25 km dlouhá idylická trasa podél Jizery. Obce: Kláštìr Hradištì nad Jizerou (Kloster Liessnitz an der Iser), Branka (Galtenhof), Ptýrov, Nová Ves u Bakova, Malá Bìlá, Bakov nad Jizerou (Bakow an der Iser), Josefùv Dùl (Josefsthal), Michalovice*, Mladá Boleslav** (Jung-Bunzlau) 6. etapa: Mladá Boleslav - Benátky n. Jizerou 18 km nejdelší etapa na klidné turistické cestì podél Jizery. Obce: Vinec* (Winetz), Krnsko (Krensko), Zámostí (Samost), Burgruine Hrádek, Podhrušov, Horky nad Jizerou, Zdìtín, Dražice* (Draschitz), Benátky n.J.* (Benatek) 7. etapa Benátky nad Jizerou - Stará Boleslav 20 km u velkých lesních ploch. Obce: Kaèov, Pøedmìøice nad Jizerou* (Predmeritz an der Iser), Sojovice, Stará Boleslav* (Alt-Bunzlau) 8. etapa: Stará Boleslav - Praha 31 km pøevážnì na silnicích, výstup na Pražský hrad. Obce: Zápy, Døevèice, Jenštejn*, Vinoø, Kbely, Praha** (Prag)
výškový profil 600 500 400
Praha, Vltava
Stará Boleslav
Pøedmìøice
Benátky n.Jiz.
Mladá Boleslav
Bakov n.Jiz.
Mnich. Hradištì
Mohelnice n.Jiz.
Letaøovice
Èeský Dub
Svìtlá p. Ješt.
Køižany
Chrastava
Zittau
Görlitz
m üNN
Køižanské sedlo
200
Praha, Hradèany
300
20
duchovní podnìt pro 1. etapu Görlitz – Hirschfelde
klášter St. Marienthal První etapa vede z kulturního mìsta Görlitz do Hirschfelde, malého mìsteèka pøed branami Žitavy. Na cestì dlouhé 28 km èeká na poutníka historický klenot. Vidylické øíèní krajinì leží klášter St. Marienthal/Kloster st. Marienthal, ve kterém ještì dnes žije 14 sester øádu cisterciánù. Sedmkrát dennì vyzývá zvon k modlitbì. Pak zpívají sestry v kláštìrním kostele chválu Bohu.
s jistotou, že dojdete k cíli
duchovní podnìt pro 1. etapu Görlitz – Hirschfelde
Bernard z Clairvaux kázal pøi jednom adventu: „Èlovìèe, nepotøebuješ pokoøit moøe, rozehnat mraky nebo pøejít Alpy. Nemusíš podniknout žádnou dlouhou cestu, to ti øíkám. Jdi vstøíc svému Bohu, až dojdeš sám k sobì.“ Tìmito slovy se nenechte zaskoèit, jste teprve na poèátku dlouhé cesty. Ale tøeba je právì toto motivem pro vaši dlouhou obtížnou cestu: najít a projít vlastnì krátkou cestu k sobì samému a zároveò najít cestu i k Bohu. Poutníkùm, smìrujícím do Santiaga je pøisuzován následující výrok: „cesta je cíl“. To je správnì, ale je to jen polovina. Protože i cíl je cílem. Kdo je na cestì, aniž by mìl svùj cíl, stane se èasem tulákem bez domova. A to je pro èlovìka velmi špatné, když najednou neví, kam patøí. Nejvìtším cílem, který by mìl mít èlovìk pøed sebou – je vìdomì èi nevìdomì Bùh. Po celý život žijeme jakoby ve stanu, ale toužíme po nìjakém domovì, který by nám nikdo nemohl vzít. To je jednen z nejsilnìjších dökazö, že Bùh musí existovat, nebo proè cítíme touhu, když je od poèátku jasné, že nemùže být splnìna? Cesta k Bohu není daleká. Vede k nám samým. Tak, jak jsme. Se vším, co se podaøí, se vším krásným v našem životì, ale také s našimi hranicemi, s naším ztroskotáním. To, že v sobì a pøes nás mùžeme potkat Boha, má vlastnì jen jeden pøedpoklad: lásku. Pokud je Bùh, dle svìdectví Svatého písma, tou láskou, pak mùže být jen tam, kde tato láska žije. Nauète se po cestì novì milovat; dojdìte na své cestì vždy dobøe, každý den. Ale hlavnì se sebou a s Bohem. Nemìjte obavy, i dlouhá cesta mùže vést k takovému cíli!
Bernard z Clairvaux Bernard se narodil kolem roku 1090 ve Fontaines-les-Dijon (Burgundsko). Spoleènì se svými ètyømi bratry a asi 30ti dalšími mladými muži, které získal na svou stranu, vstoupil jako 22ti letý do reformního kláštera Citeaux (lat. „Cistercium“). Podle tohoto kláštera dostal jméno jeho øád. Již za tøi roky byl Bernard vyslán, aby založil klášter Clairvaux. Také Bernard byl svého èasu spoután a nemohl dohlédnout významu nìkterých rozhodnutí. Jen tak lze vysvìtlit, že byl zapáleným vyzyvatelem nástupu do køižáckých výprav. Po neúspìchu 2. køižácké výpravy v roce 1149, pocítil tísnivou vinu, ze které se již nikdy nevzpamatoval.S touto vinou umírá 20.08.1153. Svatý mnich byl pro svou dobu tak výrazný, že po nìm bývá pojmenováno toto historické období.
Foto: socha svatéha Bernarda z Clairvaux na empoøe klášterního kostela St. Marienthal
21
22
Heiliges Grab
z s t ra ß e
ücke
Bütt n
e iß Ne
. str er Uf
Grüner Graben
str.
Langen
PL
Altstadtbr
. str en
-Str.
eller
H.-K
Jud
tr.
-S
te
n Po
D
Nikolais tr.
erst r.
L u n it
GÖRLITZ
N
Steinweg tr. gs Bo
Heil ig-G rab-S tr.
ben laigra iko
Untermarkt
i tr.
ders
Brü
rkt
rma
Obe Demianiplatz
. hstr
abet
str.
nen
Non
Elis
an
N
Joh estr. Struv
Bismarkstr.
O
W
Postplatz
S
sp
ita
lst
Wilhelmsplatz Hos pital str.
Jak obs tr.
Be rli
ne r
Kon su
St r.
r.
Bahnhof
Str . er tau Zit
Blum
enstr .
LEGENDE
i
Tierpark
lstr.
Ja
ko b
str .
Stadtpark
Ho
poutní trasa pamìtihodnost pošta turistické inf. støedisko obchody s potravinami lékárna lékaø Waidhaus kostel svatého Petra kostel svatého Mikuláše hrob Jakoba Böhme Svatý hrob Radnièní lékárna, Šeptající oblouk
Biblický dùm Slezské muzeum radnice, schodištì Mìstská mise k. Nejsvìtìjší Trojice Kostel naší paní Dùm CVJM kostel svatého Køíže synagoga Dùm setkávání ev.-lut. farní úøad kat. farní úøad katedrála sv. Jakuba 0m
100 m
200 m
Str.
en-
üst
-W nes
Görlitz
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
23
Mìsto. Görlitz je fascinujícím historickým starým mìstem, ve kterém mùžete èíst jako v obrázkové encyklopedii evropské historie architektury. V pùsobivém uzavøeném komplexu se historické památky staly svìdkem tisícileté historie. Naleznete zde napøíklad nejstarší renesanèní stavby severnì od Alp. V tomto mìstì na Nise jsou zøejmé také èetné kulturní vlivy, které byly spojeny s mìnícími se panovníky z Èech, Saska, Pruska a Slezska. Pøedseda Nìmecké nadace na ochranu památek uvádí dokonce Görlitz jako nejkrásnìjší mìsto Nìmecka. Proto se vyplatí, naplánovat si na prohlídku mìsta minimálnì pùl dne. Žitavská Svatojakubská cesta zaèíná na Staromìstském mostì, který spojuje polskou èást mìsto Zgorzelec s nìmeckou èástí - mìstem Görlitz. Cesta zde navazuje na severní èást Svatojakubské cesty Gnesen – Görlitz - Praha, která je známá také pod oznaèením „Dolnoslezská Svatojakubská cesta“. Vyznaèená cesta vede nejkratší cestou mìstem až po katedrálu Sv. Jakuba (str. 25). Vyplatí se však odboèka ke Svatému hrobu. Dostanete se tam výstupem k velkému kostelu Sv. Petra a pak ulicí Nikolaistraße – kolem vìže Nikolaiturm.
Staromìstský most/Altstadtbrücke pøes hranièní øeku Nisu s Waidhaus (uprostøed) a farní kostel sv. Petra a Pavla/Pfarrkirche St. Peter a Paul
farní kostel svatého Petra a Pavla/Pfarrkirche St. Peter a Paul. Pìtilodní halový kostel se tyèí na skále a s obìma vìžmi dotváøí siluetu mìsta. Kostel vznikl v 15. st. jako náhrada za Baziliku pištcù/Pfeiferbasilika z roku 1230. Zajímavé jsou sluneèní varhany, které si mùžete poslechnout v létì, každý ètvrtek a nedìli ve 12 hodin. kostel sv. Mikuláše/Nikolaikirche a høbitov sv. Mikuláše/Nikolaifriedhof. Kostel sv. Mikuláše byl používán po staletí jako hlavní farní kostel a je vnímán jako nejstarší chrám boží v Görlitz. V roce 1925 byl kostel na poèest padlých První svìtové války pøestavìn Martinem Elsässerem ve stylu expresionismu. Dnes je v tomto kostele výstava k dílu známého filosofa Jakoba Böhme.
V sousedství kostela sv. Mikuláše se nachází stejnojmenný høbitov, který je zajímavý barokními hrobkami a zdobenými náhrobky.
24
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
Svatý hrob. Objekt „Salbhäuschen“ se skupinou pískovcových soch „Oplakávání Ježíše“. V pozadí kaple Svatého hrobu
Oblíbená atrakce: Šeptající oblouk. Klenba portálového oblouku vede zvuk z jedné strany na druhou.
Od kostela sv. Mikuláše jdete západnì po ulici Steinstraße a Heilig-Grab-Straße, až se vám na pravé stranì ulice ukáže vchod do Svatého hrobu. Nazpìt pùjdete stejnou cestou až po odboèku do ulice Lunitzstraße, která vás dovede zpìt na Bogstraße. Odboèíte vpravo a pokraèujete stále rovnì, dokud nedorazíte na Dolní námìstí. Odtud pùjdete po ulici Brüderstraße, kolem Schönhof až ke kostelu Nejsvìtìjší Trojice.
Svatý hrob/Heiliges Grab. Poèátkem 15. st. vznikla v Görlitz jedineèná kopie svatých míst Jeruzaléma. K tomuto dílu, které bylo také nazýváno jako Lužický Jeruzalém, patøil Svatý hrob s kaplí Adamovou/Adamskapelle, náhrobní kostel Ježíše/Grabkirche Jesu, objekt „Salbhäuschen“ a Zahrada Olivetské hory/Ölberggarten. Vznik je vztahován k Georgu Emmerichovi, který se vyhnul soudnímu procesu a putoval do Jeruzaléma, kde dostal rozhøešení a po návratu nechal postavit tento stavební soubor. Dolní námìstí/Untermarkt. Na tomto námìstí se návštìvníkùm otevøe pøekrásná architektonická stavební kulisa. Do oka vám hned padne bývalá Radnièní lékárna/Ratsapotheke, jedna z nejvýznamnìjších památek ve mìstì se sluneèními hodinami od Zachariáše Scultetuse. Vlevo se nachází známý Šeptající oblouk/Flüsterbogen. Na západní stranì Dolního námìstí/Untermarkt stojí radnice s významným archivním køídlem. Za shlédnutí stojí i radnièní schodištì a kazatelna. Vyplatí se odboèka do ulice Neißstraße, kde se na pravé stranì nachází Biblický dùm/das Biblische Haus s námìty ze Starého a Nového zákona. Schönhof. Najstarší renesanèní dùm v Nìmecku, dnes je v nìm Slezské muzeum/Schlesisches Museum s velmi pìknou expozicí.
U radnièních schodù se nachází volná plastika Právo/Justizia jako znamení vysoké výkonné soudní moci.
Kostel Nejsvìtìjší Trojice/Dreifaltigkeitskirche. Starý klášterní kostel františkánù skrývá jedny z nejkrásnìjších zbožných prostor v regionu. Za shlédnutí stojí vyøezávaný oltáø „Zlatá Marie”, postava Krista a chrámové lavice.
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
25
Od kostela Nejsvìtìjší Trojice vede dále trasa pøes Klášterní námìstí, které odboèuje z Horního námìstí, dále po ulici Nonnenstraße a Steinstraße až ke Kostelu naší paní. Na Poštovním námìstí vedle tohoto kostela zaèíná Svatojakubská cesta. Vede jižním smìrem k nádraží. Až pøejdete železnièní most, uvidíte po pravé stranì katedrálu sv. Jakuba.
Kostel naší paní/Frauenkirche. Kostel naší paní vznikl v 15. st. na základech staré kaple Smíøení/Sühnkapelle pøed branami støedovìkého mìstského opevnìní. Sloužil nejdøíve jako kostel špitální, protože vedle nìj postavil starosta Georg Emmerich v roce 1498 špitál „pro poutníky, chudé uèitele a žáky, kteøí pøišli do Görlitz, aby mìli co k jídlu a k pití a kde se na noc uložit.”
Západní portál Kostela naší paní
Ulice sv. Jakuba/Jakobstraße. Již v roce 1298 je na dnešní ulici sv. Jakuba zmiòován Dùm malomocných/Aussätzigenhaus. Vychází se z domnìnky, že pøijímal také poutníky, - tak, jak je to prokázáno i pro bývalý špitál vedle Kostela naší paní. Vedle špitálu se nacházela kaple sv. Jakuba/Jakobskapelle s nápisem nade dveømi „S. Jacobus major“. Špitál sv. Jakuba a kaple sv. Jakuba byly kolem roku 1870 zboøeny pøi výstavbì nového špitálu na ulici Krölstraße. Zasvìcení špitálního kostela pøešlo pozdìji na kostel sv. Jakuba/Jakobuskirche, postaveného v roce 1900, který dnes slouží jako katedrála pro biskupství Görlitz.
Špitál sv. Jakuba (podle kresby Johanna Gottfrieda Schultze z roku 1705).
Katedrála sv. Jakuba/St. Jakobuskathedrale. Na nejvyšším bodì ve mìstì se nachází kostel sv. Jakuba/Jakobuskirche – novogotická stavba z pálených cihel. S 68 m vysokou vìží a 47 m dlouhou støední lodí je to zároveò nejvìtší katolický kostel v Görlitz. Vìž byla silnì poškozena v posledních dnech Druhé svìtové války v roce 1945. Dnes je tento katolický farní kostel opìt ozdobou mìsta.
Mohutná stavba z pálených cihel katolické katedrály sv. Jakuba/Jakobuskathedrale, snímek z východní strany.
26
0
1
Maßstab 1 : 100.000
2
3
4
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
Ostritz
Ostritz. Blížíte-li se k Ostritz, již z dálky uvidíte vìtrné elektrárny. Podivnì vypadají také hromady štìpek, které jsou energeticky využívány ve spalovnì biomasy. Na Nise se také nachází malá vodní elektrárna. Ostritz je prvním nìmeckým mìstem, které pokrývá spotøebu energie z obnovitelných zdrojù. Je energetickou modelovou obcí, a jako taková se zúèastnila svìtové výstavy EXPO 2000 v Hannoveru. Ostritz bylo vždy nìco jedineèného. Již v roce 1368 zde byly i pøes velký odpor postaveny mìstské hradby, Ostritz bojovalo o mìstské právo, i když má spíše charakter vesnice. Návštìvníka pøekvapí velké námìstí s pìknì opravenými domy. Ostritz má dva kostely: katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie/MariäHimmelfahrt-Kirche (zároveò nejstarší budova v Ostritz) a evangelicko luteránský kostel, který je vzdálen jen nìkolik metrù.
Bergstr.
hmer-S .
Ratha
usstr
Spanntigstr.
tr. lle-S
-Kretsc
ausstr
H.-Heine-Str.
J.-Ro
tr.
Brauh Markt
A lékárna 1 cukrárna 2 restaurace 3 øeznictví
Edmun d
Blume nstr
.
er Str.
.
N
nstr .
G. ma-Haup nn- tStr.
V.-Schmitt-S tr.
A
Grunau
Anto
Berzdorfské jezero/Berzdorfer See. Po levé stranì vznikne zakrátko velké jezero. Od roku 2000 je zde napouštìn vodou bývalý dùl hnìdého uhlí, ze kterého vznikne pìkná rekreaèní oblast. Malá obec Deutsch Ossig je smutným svìdkem toho, že tìžbì hnìdého uhlí byly obìtovány mnohé obce.
nstr.
r. terst Klos
Niva Nisy. Jakmile opustíte zastavìné èásti Görlitz, otevøe se vám nivní krajina Nisy. Øeka v tomto pomìrnì rovinatém úseku pìknì meandruje. Nisa je v tìchto místech je hranièní øekou mezi Svobodným státem Sasko a Polskou republikou.
Frau e
Görlitzer Str.
Od katedrály sv. Jakuba/Jakobuskathedrale vede ulice Zittauer Straße poutníka smìrem na jih. Po mìšanské cestì/Bürgersteigen projdete jižní èástí mìsta, stále podél silnice B99. Na úrovni vodárny se napojíte na cyklotrasu OdraNisa/Oder-Neiße-Radweg, která zavede poutníka bezpeènì do Ostritz. Alternativnì mùžete zvolit trochu delší trasu pøes JauernickBuschbach, Großer Nonnenwald a Dittersbach.
27
Ostritz 0m
100 m
4 radnice 5 katolický kostel 6 muzeum 7 evangelický kostel
Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jeden z nejstarších farních kostelù drážïansko – míšeòského biskupství s knìžištìm ze druhé ètvrtiny 13. století.
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
Klášter St. Marienthal Na jižní stranì námìstí v Ostritz odboèuje ulice Spantigstraße. Vede ke katolickému kostelu a k nejstaršímu domu v Ostritz, ve kterém se nachází Vlastivìdné muzeum/Heimatmuseum. Odtud pùjdete po ulici Klosterstraße, která vede cca 2 km podél Nisy a je orámována podstávkovými domy z 18. st. Již brzy zahlédnete zelené støechy kláštera St. Marienthal. Musíte jen projít obìma velkými kamennými branami, abyste mohli navštívit klášterní opatství, idylicky položené v údolí Nisy.
29
Z vrchu Stanièní hora je nádherný výhled na celý klášter.
barokní klášter. Tato klášterní stavby má stavební historii delší více než 770 let. Dnes se klášter ukazuje ve své barokní podobì. Poslední rekonstrukce probìhla v roce 2006. Od této doby záøí cisterciánský klášter opìt svými pùvodními svìtlými barvami. Klášter je pro každého poutníka skuteèným prožitkem. K nìmu pøispívá také život sester pøísného øádu cisterciánù, v ústranní a pro návštìvníka ponìkud tajemný. Na druhé stranì se nadaèní klášter velmi otevírá svìtu a návštìvníkùm. Mnoho budov, kromì klauzury, je pøístupných a vybavených informaèními materiály/výstavami. Poutník by mìl urèitì navštívit bohatì vyzdobený klášterní kostel, kde jsou uctíváni mnozí svìtci. studna Nejsvìtìjší Trojice na nádvoøí kláštera Tip: V letních mìsících nabízí klášter zajímavé exkurze.Vìnujte pozornost stavitelskému umìní, prezentujícímu se v celém areálu. Doporuèujeme také brožuru „Nadaèní klášter St. Marienthal”, kterou lze koupit v kláštern. obchùdku.
WC
1 klášterní kostel 2 probošství 3 opatství 4 zahrada s biblickými rostlinami 5 klášterní nádvoøí 6 výstava „Energie Werk Stad(t)t“ 7 výstava „ora et labora“ 8 historická pila 9 vinohrad
30
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
Život v klášteøe. Klášter Marienthal je nejstarším ženským klášterem øádu cisterciánù v Nìmecku. Nebyl jako mnohé další kláštery sekularizován. Cisterciáni jsou reformním øádem, založeným svatým Bernardem z Clairvaux, který pocházel z øádu benediktinù. Proto mají jeptišky také zvláštní úkol, nést dále dìdictví sv. Benedikta. Jeho pravidla jsou smìrována na setkávání s Bohem – v modlitbách i v práci. To vyjadøuje také benediktinské pravidlo: ora et labora – modlit se a pracovat. Sedmkrát dennì svolává zvon k modlitbám: poprvé ve 4.15 pro první modlitbu v novém dni (Matutin), naposledy v 19.00 pro noèní modlitbu (Komplet). Abatyše Sr. Maria Regina Wollmann S.O.Cist s tabulkou Svatojakubské cesty, která byla slavnostnì instalována 1. èervence 2006 na druhé klášterní bránì
Mezinárodní setkávací centrum/Internationales Begegnungszentrum (IBZ). V bývalých hospodáøských budovách kláštera St. Marienthal se dnes nachází Mezinárodní setkávací centrum. Tato klášterní nadace realizuje øadu vzdìlávacích projektù a nabízí také kvalitní ubytování.
Informaèní místo Svatojakubské cesty v Klášteøe Marienthal
Papež Benedikt XVI. vysvìtil bìhem své návštìvy v Krakovì 28. kvìtna 2006 všechny ukazatele Svatojakubské cesty Gnesen – Görlitz – Praha.
Mezinárodní setkávací centrum/Internationales Begegnungszentrum (IBZ) patøí k iniciátorùm, kteøí se od roku 2005 snaží o oživení Svatojakubské cesty z Görlitz do Prahy. Studenti, kteøí zde absolvovali praktika, shromáždili první materiály k urèení prùbìhu této poutní cesty. V prostorech kláštera bylo 26. èervna 2006 založeno Mezinárodní sdružení pro Svatojakubskou cestu Gnesen – Görlitz – Praha. Od té doby má toto sdružení sídlo v klášteøe, je zde oficiální kontaktní místo pro poutníky, nacházející se v recepci setkávacího centra. Kontaktní data jsou uvedena v samostatném seznamu.
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
Hirschfelde
ülz
.-K Dr tr -S
N
. Görli
e
Ko
. as
-
rg ar Pf
ur mt
sse
ga
Ang
el
Prùmyslová obec Hirschfelde. Smìrem na Hirschfelde se pohled mìní. Zdaleka jsou vidìt chladící vìže polské elektrárny Turow a velké haldy hlušiny z hnìdouhelných dolù. Také vývoj Hirschfelde byl ovlivnìn výrobou energie, trvající témìø celé století. Až do poèátku 90tých let byla zde, v první saské velké elektrárnì, vyrábìna eletrická energie. Technické muzeum na jižním konci obce vám nabídne krátký pohled do historie elektrárny.
se gas
ss
ga
Am
Rosenthal. Vìdcùm, zabývajícím se urbanistikou nabízí toto místo neustále hádanky. Je podivné, že je zástavba na tak prudkém svahu, i když byla v okolí daleko pøíjemnìjší stanovištì. Rosenthal vám uèaruje svými úzkými, kolmými ulièkami a pìknými podstávkovými domy.
tr.
Friedhof
100 m
ch Kir
0m
S tzer
Hirschfelde
big Vie
Jižní brána klášterního opevnìní vás dovede na cestu, kterou se musí poutník vydat údolím Nisy do Hirschfelde. Nisa si zde vytvoøila úzký kaòon, který je vzhledem k výskytu cenných druhù rostlin a živoèichù vyhlášen chránìnou krajinnou oblastí. Tady nemùžete zabloudit; cesta vede stále podél Nisy. Ti, kteøí se zajímají o historii, mùžou zvolit alternativní trasu, vedoucí kolem bývalého Syfridisdorfu. Pøi výstupu z kaòonu na vás èekají opìt hezouèké podstávkové domy. Poutník projde èástí obce Rosenthal a dostane se na stezku, vedoucí podél silnice B99 do Hirschfelde.
31
tr.
rS
ue
ta Zit
tr.
ns
se
Ro
ng
dlu
fsie
ho ahn
B
1 pekaøství 2 ev. kostel 3 kat. kostel 7 informace
4 poutní domek/Pilgerhäusl 5 pavlaèové domy 6 lékárna 8 potraviny
Farní kostel sv. Petra a Pavla/Pfarrkirche „St. Peter a Paul“. Je starším z obou kostelù v Hirschfelde. Pùvodnì postaven johanity, po reformaci pøešel do vlastnictví evangelicko luteránské církve. Katolický kostel sv. Konráda von Parzham. Katolický život zanikl v Hirschfelde s prodejem komend mìstu Žitava a oživil se až v 19. st. Malá katolická obec byla nejdøíve spravována ze Seitendorfu. Od roku 1935 existuje vlastní církevní obec, vìnovaná bratru Konrádu von Parzham.
V køivolakých ulièkách starého centra Hirschfelde se nachází evangelicko luteránský kostel sv. Petra a Pavla, pozdnì gotická dvoulodní stavba z roku 1469. V levé polovinì obrazu je vidìt typický podstávkový dùm.
32
1. etapa: Görlitz – Ostritz – St. Marienthal – Hirschfelde
V Hirschfelde si poutník mùže udìlat více èasu a seznámit se s lidovou architekturou, která je typická pro tento region. Podstávkové a pavlaèové domy ve starém centru mìsta v okolí farního kostela a na námìstí, dokazují, jak ovlivní vzhled zástavby døevìné stavby. I poutní ubytovna v Hirschfelde se nachází v podstávkovém domì. Bývalá katolická fara byla od slouèení s farností v Žitavì prázdná. Dnes slouží jako jednoduchá ubytovna pro poutníky a a obyvatelé jí øíkají Pilgerhäusl. Roubená svìtnice slouží jako spoleèenská místnost pro poutníky, kteøí tak mohou prožít pøíjemnou atmosféru podstávkového domu. Na stejném pozemku se nachází katolický kostel a o nìkolik krokù dále stojí evangelický kostel.
Námìstí v Hirschfelde se vyznaèuje nápadnými pavlaèovými domy podstávko-vého stavebního stylu. Na mnohých místech regionu se toto typické obestavìní námìstí nezachovalo.
Poutní domek/Pilgerhäusl v Hirschfelde. Katoliètí i protestantští køesané se o tento podstávkový dùm starají. Pùvodnì patøil ke statku, pozdìji byl využíván jako fara. Dnes zde mùžou pøenocovat malé skupiny poutníkù. V pìkném klenbovém pokoji se nachází informativní výstava o podstávkových domech.
Podstávkové domy Domy s výraznými døevìnými oblouky nad okny se nazývají podstávkové domy. Za své jméno dìkují jednoduché, ale geniální podpìrné konstrukci, která se nazývá podstávka. Pøes ní nesou døevìné sloupy horní patro, pøípadnì støechu a tak „omotávají“ roubenou svìtnici, která stojí zdánlivì samostatnì uvnitø domu. Øíká se, že se majitelé do svého podstávkového domu musí zákonitì zamilovat. Dùvodem není jenom nápadný vzhled. Tyto døevìné domy jsou velmi individuální. Není jeden jako druhý. Èasto mají rùzná zdobení, napø. vzorované bøidlicové štíty, složitì tvarované okenní rámy. Pro lásku k podstávkovým domùm je ale urèitì rozhodující pøíjemná atmosféra bydlení, umocnìná tradicí a pohodlím. V souèasnosti existuje cca 19.000 podstávkových domù. V žádném jiném regionu nenajdete takovou hustotu jednoho stylu lidové architektury. Pás zemì mezi Saským Švýcarskem a Jizerskými horami se proto nazývá Krajina podstávkových domù. Tato v Evropì jedineèná krajina propujuje tøi státy: Polsko, Nìmecko a Èeskou republiku. Internetová stránka www.umgebindeland.de popisuje iniciativu, vedoucí k vývoji podstávkových domù jako obchodní znaèky v regionu.
33
Komenda johanitù/Johanniterkommende Od 12. st. se nejstarší ještì existující øád rytíøù, øád johanitù vìnuje ochranì poutníkù. Podél poutních cest vznikly tzv. øádové domy (komendy), které byly spojeny s organizací pøenesených církevních úøadù a výbìrem desátkù. Stopy takových bývalých johanitských komend jsou zpravidla dobrou indícií pro staré poutní cesty. Staré náèrty1 ukazují na dvì komendy v Horní Lužici.: v Žitavì od roku 1291 a v Hirschfelde od roku 1365. Protože Žitava patøila ve støedovìku k Èechám, byla pravdìpodobnì založena Èeským velkopøevorstvím. O založení samotném se moc neví. První zmínka pochází z roku 1289 z odpustku biskupa Pavla z Krakova pro žitavský kostel sv Jana. V roce 1291 vystupuje jeden johanita jako místní faráø. Žitavská komenda se nacházela v blízkosti dnešního Kostela naší paní/Frauenkirche a byla oznaèována jako „Køížový dvùr/Kreuzhof“. Kromì správy zboží a výbìru poplatkù se mìli johanité starat také o duchovní blaho celého mìsta (kromì kostela františkánského). Také v Hirschfelde byl správce (Komtur), delegovaný z Žitavy, zároveò místním faráøem. S pøíchodem reformace v roce 1521 byly dobyty také komendy. Další finanèní problémy pøinutily tento rytíøský øád v roce 1570 k prodeji farních a komturních statkù v Žitavì a Hirschfelde, ke kterým patøily i obrovské pozemky.
1 Wienand, Adam (Hrsg.): Der Johanniterorden, der Malteserorden. Wienand Verlag. Köln 1988. S. 390 -391.
Jména ulic ještì dnes vypovídají o bývalé johanitské komendì v Hirschfelde. Je to tedy dobré spojení, že se na ulièce Komturgasse nachází také nová ubytovna pro poutníky.
Kostel naší paní/Frauenkirche je prvním cílem poutníka, který pøijde do Žitavy. Tam, kde nyní zakrývají pohled na chrám boží vysoké stromy, se kdysi nacházel komturský statek johanitské komendy.
Informaci o tom, jak vypadal komturský statek žitavské Komendy johanitù, najdete na modelu v Mìstském Muzeu v Žitavì/Städtische Museen Zittau.
34
duchovní podnìt pro 1. etapu Hirschfelde – Chrastava
Velké postní plátno v žitavském kostele svatého Køíže - Foto: René Egmont Pech
Ve druhé etapì pøejde poutník pøes Nisu a pøekroèí nìmecko-èeskou hranici. Na cestì mezi Hirschfelde a Chrastavou se mùže asi nejvíce tìšit na návštìvu starého obchodního mìsta Žitava. Zde najde øadu kulturnì historických zajímavostí a pamìtihodností na malém prostoru, i když zde musíme pøedevším vyzdvihnout Žitavská postní plátna. Vzhledem k tomu, že jsou skuteènì jedineèná, proslavila Žitavu v celé Evropì.
35
Øíci „Vstupte!“ Mnohým pøipomene klášter na první pohled vìzení. Celý život na jednom místì; velmi úzce vymezený životní prostor, obehnaný zpravidla pomìrnì vysokou zdí. Ale je zde drobný detail, který je hlavním rozdílem: u dveøí vìzení je klika pouze z vnìjší strany, u dveøí klášterních samozøejmì i z vnitøní strany. To, z jaké strany je klika, rozhoduje o svobodì èi nesvobodì. Kdo chce do takového svìta svobody vstoupit, musí zaklepat. V apokalypse, poslední knize Bible, dostalo 7 obcí Malé Asie dopis, psaný z povìøení Boha. V dopise pro Laodizea se nachází toto vyobrazení: „Stojím pøede dveømi a klepu. Kdo uslyší mùj hlas a otevøe dveøe, k tomu vstoupím a dáme si jídlo, já s ním a on se mnou“ (Zjevení 3,20). Bùh nevstupuje prudce do dveøí, aby si umožnil vstup. Klepe. Naslouchá. Èeká. Respektuje svobodu toho, kdo je uvnitø. Nechce být nezvaným hostem, chce být pozván. Putování není spojeno s hlukem. Nacházet ticho, nauèit se novì naslouchat, je èasto uvádìným motivem pro poutní cesty. Nabízí možnost naslouchat, zda nìkdo neklepe na dveøe do srdce. Ten, kdo je odkázán na to, zda ho vpustíme dovnitø. V biblickém textu se mluví o jednom jídle, pokud bude Bùh vpuštìn dovnitø. Nejde zde o vybraná jídla; Bùh neoèekává, že máme doma vždy zásoby na slavnostní hostinu, když pøijde. Spokojí se s tím, co mu mùžeme nabídnout, i když to není témìø nic. Ale u jídla nejde jen o to se nasytit, ale také o to, že vznikne pospolitost. Bùh má dva dùvody, proè klepe na dveøe do našeho srdce: jeho touha po naší spoleènosti, naše blízkost – a že nám chce být darem.
Svatý Konrád de Parzham 22.12.1818 se narodil v Parzham (diecéze Passau) Johann Evangelist Birndorfer. Pro jeho dìtství byla charakteristciká pøirozená, hluboká zbožnost. Proto byl i èlenem rùzných náboženských bratrstev. Až do svého 31. roku pracoval na statku své rodiny. Pak vstoupil jako bratr laik do kapucínského kláštera sv. Anny v Altöttingu a pøijal øádové jméno „Konrád“. Brzy na nìj pøipadla služba u klášterního vchodu. Zní to velmi jednoduše, ale pro nìj to byla tìžká práce: nesmìlý sedlák se musel rok co rok postarat o statisíce poutníkù, pøicházejících do Altöttingu. Umíte si pøedstavit, že se nesetkal pouze s poctivostí a pøátelstvím. „Ve jménu Boha“ – tato slova provázela stále jeho èiny. Bratr Konrád zemøel 21.04.1894 ve svém klášteøe.
Foto: socha sv. Konráda de Parzham na kostele v Hirschfelde
36
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
Zittau Cesta z Hirschfelde do Žitavy vede stále podél Nisy, která rozdìluje Nìmecko a Polsko. Kdo se bude dobøe dívat, mùže objevit pozùstatky pùvodní nivní krajiny a jejího využívání: odøíznutá ramena øek, rozlehlé údolní louky nebo mnichy založené rybníky a hráze. Pøi dešti doporuèujeme jít po asfaltové stezce, která vede podél silnice B99. Od zaèátku mìsta Žitava dojde poutník podél hlavní komunikace (Görlitzer Straße) až ke Kostelu naší paní Frauenkirche.
První zmínka o Žitavì pochází z roku 1238; v roce 1255 byla králem Otakarem II. povýšena na mìsto. Zpoèátku patøila Žitava k Èechám, z církevního správního pohledu k Pražskému biskupství. Po Tøicetileté válce pøipadla Žitava a okolí saským kurfiøtùm. Vzhledem k výhodné poloze na dùležitých obchodních stezkách se mìsto vyvíjelo velmi rychle. Žitava pøistoupila ve 14. st. k Šestimìstí a pøišla k bohatství, které je z historických budov patrné ještì dnes. I pøes mnoho válek se Žitava vyvinula v dùležité obchodní centrum (byla nazývána také „malým Lipskem). Ale s novým urèením hranic po Druhé svìtové se dostala geograficky do velmi nevýhodné okrajové polohy, která mìla na její další vývoj velmi negativní vliv. Dnes se snaží Žitava svou polohu v Trojzemí pozitivnì využít a pøeshraniènì spolupracovat. Žitava je také nazývána mìstem sedmi vìží. Pìt kostelù, radnice a Johaneum èní nad hustì vtìsnanými støechami Žitavy. Tyto stavby jsou zároveò zajímavými poutními místy, které jsou v prùvodci dále pøedstaveny. Evangelicko luteránský Kostel naší paní/Frauenkirche. Patøí k nejcennìjším sakrálním památkám mìsta, protože se zde zachovaly stopy pøechodu období romantismu a gotiky. Za shlédnutí stojí i høbitov se starými, bohatì zdobenými náhrobky.
2. etapa: Hirschfelde – Zittau – Hrádek n. N. – Chrastava
37
Kostel naší paní/Frauenkirche: jednoduchá oblouková okna knìžištì jsou svìdky období romantismu, pro Žitavu velmi ojedidìlé
motiv z Velkého žitavského postního plátna
V Žitavì se také zrodila myšlenka cesty „Via Sacra“. Známá žitavská postní plátna jsou výchozím bodem této nové turistické cesty. Na 16ti místech kulturnì orientované stezky mùžete prožít bohaté sakrální dìdictví Horní Lužice, Dolního Slezska a Severních Èech, na trase dlouhé 550 km, pøekraèující státní hranice i nábožentsví. Turistùm, orientovaných na kulturu a památky odkryje tato trasa dosud neznámá místa. Pro poutníky je obohacením, pøesahujícím rámec starých poutních cest. Více na stranì 102f.
eth est r.
ille rstr .
Go
Sch
Marienkirche
Bahnhofst
r.
ZITTAU
gstr.
Ärztehaus
Lessin
38
Th
eo
POLIZEI
do
r-K
ors
el-
Thea
WC
Str .
terrin
g
Bautzner Str.
Rosa
-Lux emb
urg-
WC
Stra
ße
WC . str
m
ied
str .
Neustadt
en
u Fra
Markt
rsch Hamme
i
Frauenfriedhof
kn e
ch t-R
ing
LEGENDE
Ka r
l-L ieb
i
Theodor-Kör ner-A
llee
Ottokarplatz
r. st st
Ju e ied Fr
N
. str ns
O
W
S 0m
100 m
200 m MartinWehnertPlatz
poutní trasa pamìtihodnost pošta turistické inform. støedisko restaurace potraviny lékárna nemocnice/lékaø Kostel naší paní katolická církev a farní úøad Johanneum ev. luteránský farní úøad klášterní kostel bývalý františkánský klášter kostel sv. Køíže kostel sv. Jana radnice Solný dùm pastorát ev. met. obce kostel sv. Jakuba
Zittau Za železnièním pøejezdem ulicí Theodor – Korselt – Straße až po Lessingstraße. Po více než sto metrech se vlevo nachází katolický kostel Panny Marie. Po ulici Lessingstraße, smìrem na východ, kolem Theaterring/ Divadelní okruh se dostanete zpìt ke svatému Køíži s Velkým postním plátnem. Když projdete Klášterní námìstí, pøijdete k bývalému františkánskému klášteru a ke klášternímu kostelu. Z tohoto místa uvidíte dvouvìžový kostel sv. Jana, jehož smìrem dojdete na námìstí.
2. etapa: Hirschfelde – Zittau Hrádek n. N. – Chrastava
39
Z vìže sv. Jana je pøekrásný pohled na mìsto Žitava. Vpøedu uvidíte klášterní kostel, vzadu kostel Panny Marie.
Katolický farní kostel Navštívení Panny Marie/Pfarrkirche „Mariä Heimsuchung“. Neogotický halový kostel je nápadný nejvyšší vìží ve mìstì. V kostele se nachází také nejzvuènìjší varhany mìsta. Kostel sv. Køíže/Kirche zum Heiligen Kreuz. je využíván jako muzeum a mùže se pochlubit dvìmi superlativy: je nejvìtším nìmeckým jednosloupovým kostelem a hostí textilní umìlecký klenot z 15. st., v Evropì zcela jedineèný, „Velké žitavské postní plátno“ s rozmìry 6,80 x 8,20 m a 90ti vyobrazeními pøíbìhù Starého a Nového zákona. Bývalý františkánský klášter/Franziskanerkloster. Byl zøízen v Žitavì ve 13. st. a sloužil Pražskému sboru kanovníkù bìhem husitských válek jako útoèištì. V zèásti ještì zachovalého kláštera se nachází Mìstské muzeum/Städtisches Museum s Malým postním plátnem a dalšími expozicemi. Zajímavý je pøedevším klášterní kostel v pozdnì gotickém stylu. Kostel sv. Jana/Johanniskirche. byl poprvé zmínìn ve 13. st. Název dnešního ev.-lut. farního kostela ukazuje na pùsobení johanitù. Po znièení požárem mìl být kostel pøestavìn v gotickém stylu, tento zámìr nebyl ale kvùli statickým problémùm realizován. Erst Karl Friedrich Schinkel tyto problémy vyøešil a v 19. st. dokonèil pøestavbu v klasicistickém stylu.
Kostel Navštívení Panny Marie pøekvapí p o u t n í k a p øe k r á s n ý m i b a re v n ý m i sklenìnými okny. Okouzlí vás pøedevším krásou barev. Okna jsou dílem známé královské saské dvorní sklárny Türcke & Schlein z Žitavy.
Obì vìže utváøí klasicistický kostel sv. Jana. Po dlouhou dobu byl tento chrám boží zanedbáván. V posledních letech byl oživen: je v nìm Euroregionální kulturní centrum.
40
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
2. etapa: Hirschfelde - Zittau Hrádek n.N. - Chrastava
41
Dále pokraèujete východním smìrem po ulici Frauenstraße až k èásti Žitavy Neustadt, kolem obrovského Solného domu a dále stále na jih, až pøejdete Grüne Ring/Zelený kruh. Již zdaleka pozná poutník další cíl: bílý špitální kostel sv. Jakuba.
špitální kostel sv. Jakuba Tento malý kostel leží na druhém bøehu Mandavy. Tok øeky se ve støedovìku nacházel mimo hranice mìsta. Jeho poloha je dùkazem toho, že zde byl špitál pro malomocné. Tyto izolované stanice pro nemocné pøijímaly zpravidla také poutníky. Podle názvu kostela je možné pøedpokládat, že se kostel, postavený v roce 1303, staral i o poutníky, kteøí byli na pouti k hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela. Kostel má pohnutou minulost. Byl nìkolikrát znièen a poškozen, ale vždy obnoven. Nìkolikrát se zmìnili i vlastníci: øímsko-katolická, adventská, evangelicko luteránská a evengelicko metodistická církev.
Od kostela sv. Jakuba vede Žitavská Svatojakubská cesta stále jižnì podél ulice Friedensstraße. Tìsnì pøed pøechodem do Èeské republiky odboèuje vpravo modøe znaèená turistická trasa. Tuto trasu využívá i Hornolužická horská cesta/Oberlausitzer Bergweg, která ale v Hartavì odboèuje. Poutník dojde po modré znaèce až k èesko-nìmeckému pìšímu hraniènímu pøechodu, kde se napojí na èeský systém znaèení turistických tras. Odtud je Svatojakubská cesta znaèena jako dálková trasa. Protože Svatojakubská cesta vede v Èeské republice po výbornì znaèených turistických trasách, je v prùvodci toto znaèení využíváno a popsáno. Za hranièním pøechodem pùjde poutník po žluté znaèce až do Hrádku nad Nisou (Grottau), kde dojde na malé námìstí a mùže navštívit katolický farní kostel.
západní portál kostela sv. Jakuba ze 14. st.
Kostel sv. Jakuba je od roku 1991 využíván ev.-metodistickou církví jako chrám boží.
hranièní pøechod v Hartava
touristische Alternativroute Grabštejn – Kryštofovo Údolí (gelber Wanderweg)
42
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
Na místì, kde ulice Revoluèní køíží žlutou turistickou znaèku, musí poutník odboèit vpravo. O dvì ulice dále zahne vlevo do ulice Žitavská, která ústí do Horního námìstí v Hrádku nad Nisou. Zelená znaèka vás po ulici 1. máje dovede zpìt na žlutou turistickou znaèku, po které pokraèujete po ulici Zahradní smìrem na Grabštejn.
Nadražení
Hrádek nad Nisou Tichá
Lutherov a
Žitavská
Kos teln
revoluèní
Horní nám.
í
Anglická
0m
100 m
N
aje
1. m
Hrádek nad Nisou (Grottau) je malé mìsto, jehož historie sahá až do starovìku, což dokladují archeologické nálezy z doby bronzové a halštatské. Mìsto se v posledních letech stalo známým i díky pøeshranièní spolupráci s Žitavou a polským mìstem Bogatynia. Za návštìvu stojí katolický farní kostel sv. Bartolomìje, který byl v 15. st. postaven na místì kostela znièeného husity. Ve høbitovní zdi se nachází stanice køížové cesty a zdobené náhrobky. Na vaší cestì se nachází také novogotický kostel církve èeskoslovenské husitské.
43
Hu so va
Hrádek nad Nisou (Grottau)
2. etapa: Hirschfelde – Zittau – Hrádek n. N. – Chrastava
1 hotel/restaurace 2 restaurace 3 potraviny 4 pekaøství
radnice/policie kat. kostel turist. inf. støedisko kostel církve èeskoslovenské husitské
alternativa: odboèka k bazilice v Jablonném v Podještìdí (Deutsch Gabel) Proznaèená trasa Svatojakubské cesty sleduje stopy ranného období a vede z Liberecké kotliny pøes Ještìdsko-kozákovský høbet smìrem na jih. Poutník mùže zvolit i cestu po staré obchodní stezce „Alte Gabler Straße“, která protíná Žitavské hory v obci Lückendorf. Na této trase leží známý poutní kostel sv. Zdislavy a sv. Vavøince. Je to jedna z nejvýznamnìjších barokních staveb ve Støední Evropì. Jsou v ní pohøbeny ostatky sv. Zdislavy. Na kostel navazuje klášter, kde žije nìkolik dominikánských mnichù, kteøí se o poutníky s pohostinností postarají. Kdo chce navštívit baziliku, pùjde z Žitavy po znaèené turistické cestì „Alte Gabler Straße“ až do Jablonného v Podještedí (Deutsch Gabel). Odtud pokraèuje po cyklotrase 241 do Køižan (Kriesdorf), kde se napojí na pùvodní trasu Žitavské Svatojakubské cesty.
Již zdaleka vládne bazilika sv. Vavøince a sv. Zdislavy se svou výraznou, 35 m vysokou kopulí, celému kraji. Pod bazilikou se nachází také velmi hluboké podzemní prostory se tøemi patry katakomb s èetnými mumiemi.
44
2. etapa: Hirschfelde – Zittau Hrádek n.N. – Chrastava
Grabštejn – Václavice – Bílý Kostel Z Hrádku nad Nisou (Grottau) pùjde poutník po žluté turistické znaèce až na St. hrad a zámek Grabštejn. Odtud se vydá po zelené znaèce na krásnou idylickou cestu do Václavic (Wetzwalde) a dále po cyklotrase 3069, která poutníka dovede po málo využívané silnièce do Bílého Kostela (Weißkirchen).
Státní hrad a zámek Grabštejn je v posledních letech postupnì restaurován.
Cesta pøes Václavice je urèitì oprávnìná, zde totiž ve støedovìku stával kostel sv. Jakuba. Kdo by nechtìl jít touto delší trasou, mùže jít z Grabštejna po žluté pøímo do Bílého Kostela.
Grabštejn (Grafenstein): Starý hrad Grabštejn sloužil pùvodnì jako strážní hrad obchodní cesty, vedoucí z Žitavy do Prahy. V 16. st. byl pøestavìn na renesanèní zámek, dnes je národní kulturní památkou, pøístupnou veøejnosti. Kostel sv. Jakuba ve Václavicích (Wetzwalde) Protáhlá obec Václavice je cílem poutníkù, protože zde prokazatelnì stál kostel sv. Jakuba. Dnes mùžete ale navštívit jen starý høbitov a faru. Pùvodní ves ve 14. st. témìø zmizela a s ní pravdìpodobnì i døevìný kostel sv. Jakuba. Po novém založení Václavic byl v roce 1699 postaven také nový kostel sv. Jakuba, který byl ale v roce 1976 zboøen. Høbitov ve Václavicích (Wetzwalde), místo, kde døíve stával kostel sv. Jakuba
Bílý kostel sv. Mikuláše dal obci její jméno.
Foto: archiv diecéze v Litomìøicích (Leitmeritz).
Bílý Kostel nad Nisou (Weißkirchen): V kostele, který je zasvìcen sv. Mikulášovi, se nachází historický nápis „Alba Ecclesia“ (bílý kostel), který dal obci ve 14. st. i její název. Pìkný interiér kostela je pøístupný pouze v dobì bohoslužeb.
2. etapa: Hirschfelde – Zittau Hrádek n.N. – Chrastava
Chrastava (Kratzau)
45
Pøekrásná turistická trasa podél Nisy spojuje Bílý Kostel (Weißkirchen) s Chrastavou (Kratzau). Je vyznaèena jako cyklotrasa 14 a turistická cesta s èervenou znaèkou. Cíl se nachází v Chrastavì, kostel sv. Vavøince musíte nalézt, jeho neogotická vìž je vidìt již zdaleka.
Chrastava, mìsto na Lužické Nise, je poprvé zmínìna ve 14. st. V 15. a 16. st. byla pomìrnì významným místem, probíhala zde tìžba rud (støíbro, mìï, olovo). V 19. st. se zde rozvíjel hlavnì textilní prùmysl. Zajímavý je hlavnì kostel a rodný dùm malíøe Josefa Führicha. Kostel sv. Vavøince: Kostel s vysokou vìží je charakteristickým znakem mìsta. Kostel údajnì postavili johanité ve 14. st. Od té doby byl nìkolikrát pøestavìn, naposledy v 19. st. v dnešním neogotickém stylu. V interiéru kostela se nachází obrazy známého rakouského malíøe Josefa Führicha, který se v Chrastavì v roce 1800 narodil. Jeho rodný dùm zùstal zachován a dodnes informuje o jeho životì a díle. Námìstí: studna z 18.st. a Mariánský sloup s èetnými sochami svatých zdobí námìstí v Chrastavì. Za shlédnutí stojí také radnice s vìží, postavena v empírovém stylu. Vedle radnice stojí panský dùm, ve kterém se nachází Mìstské muzeum.
c
N b
Kath. Kirche Hl. Laurentius Marktplatz Führichhaus Rathaus/Touristinformation Lebensmittel PostChrastava
ka
avs
Zit
1 2 3 4 5 6
ka nts dla Fry
d e
a
Pohled na Chrastavu s nápadnou vìží kostela sv. Vavøince Stará fara je dnes využívána jako dùm s peèovatelskou službou, provozovaný charitou.
V tomto domì se v roce 1800 narodil Josef Führich. Dnes je tento, témìø v originálu zachovaný podstávkový dùm, využíván jako muzeum, vìnované tomuto malíøi. V rodném domu Josefa Führicha je také betlém a malá galerie obrazù jiných malíøù.
1 2 3 4
Muzeum Jana Führicha kostel sv. Vavøince turistické informaèní støedisko námìstí s Mariánským sloupem
a b c d e
ulice Turpišova námìstí 1. máje ulice Spojovací uliceVíta Nejedlého ulice Kostelní
46
duchovní podnìt pro 3. etapu Chrastava – Èeský Dub
pohled do Komendy johanitù v Èeském Dubu (Böhmisch Aicha) - Foto: René Egmont Pech
Na závìr tøetí etapy èeká na poutníka skuteènì zajímavý cíl: Zbytky kláštera a komendy starého øádu johanitù, objevené až v roce 1991, jsou souèástí støedovìké stavby v Èeském Dubu (Böhmisch Aicha), která patøí k nejvýznamnìjším archeologickým nalezištím v Severních Èechách. Svatá Zdislava z Lemberka, svatoøeèená pøed nìkolika lety a její muž Havel tuto stavbu v roce 1220 financovali, stejnì jako špitál pro nemocné a poutníky.
47
Láska neèiní žádné polovièní vìci „Lidé potøebují více než èistì technicky správné zacházení. Potøebují lidskost. Potøebují podporu srdce“, píše papež Benedikt XVI. 2005 ve své první encyklice „Deus caritas est“ – „Bùh je láska“. Bùh má svùj vlastní zpùsob, jak nám takové pravdy vyjevit. Povolává a vysílá lidi, kteøí takto obìtavì žijí. Samozøejmì jsou známé pøedevším výjmeèné pøíklady lásky k bližnímu. Øíkají nám: Je možné takovou lásku darovat. Ale o to se nemusíme snažit. Pomoc v malém, vlastnì v utajení, je stejnì tak dùležitá. V jednom pøíbìhu se povídá: jeden vìøící kdysi obvinil Boha, že nepodnikl nic proti vší bídì a nouzi na svìtì. Bùh ho nechal vypovídat, aby mu pak mohl odpovìdìt: „Já jsem pøeci jen nìco podnikl, stvoøil jsem tebe.“ Je to jasné: Taková láska nemùže být urèena pocitem. To bychom si velmi rychle zvolili. Nesympatiètí nebo ti, kteøí si utrpení zpùsobili sami, by mìli velmi špatné karty. Proto není možné milovat jen „trochu“. Když se Ježíš ptal na nejdùležitìjší pøikázání, padlo slovo „úplnì/zcela“. To, co se øíká o lásce k Bohu, je možné pøenést také na lásku k bližnímu: „Celým srdcem, celým rozumem a celou silou“. Dvì vìci nás k tomu dovedou. Nejdøíve øíká Ježíš v pøirovnání k milosrdnému samaritánovi: „Ne ty, silný a intaktní urèuješ, kdo je tvùj bližný, kterému bys mìl pomoci, ale ten, jenž leží zbitý na kraji cesty a potøebuje pomoc. Ten ti øíká: ty jsi mùj bližný a tak tì zavazuje k pomoci.“ Jiný pohled na vìc mùžeme opìt odvodit ze slov papeže Benedikta XVI.: „Uèím se, pohlédnout na ostatní nejen svýma oèima a svými pocity, ale z perspektivy Ježíše Krista. Jeho pøítel je i mým pøítelem.“
svatá Zdislava z Lemberka Krátce pøed rokem 1220 se na zámku v moravském mìstì Køižanov (Krischanau) nedaleko Velkého Meziøíèí (Großmeseritsch) narodila Zdislava. Mohlo jí být tak 17 let, když byla provdána za Havla z Lemberka. A tak se usadila na stejnojmenném hradì daleko v Severních Èechách. Porodila tøi syny a jednu dceru. Její poddaní ji ctili a milovali pro její lásku k bližním. Nìkteré údaje mohou být legendou; Zdislavì se pøisuzovalo i oživení pìti mrtvých a vyléèení nìkolika slepých. Ale i legendy mají reálné koøeny, což dokazuje hospic, který sv. Zdislava se svým mužem postavila v Èeském Dubu (Böhmisch-Aicha). Zdislava umírá v roce 1252, pravdìpodobnì 30. kvìtna. Je pochována v hrobce barokního kostela v Jablonném v Podještìdí (Deutsch-Gabel).
Foto: hrobka sv. Zdislavy v bazilice v Jablonném v Podještedí
Kryštofovo Údolí (Christophsgrund)
3. etapa: Chrastava – Kryštofovo Údolí – Svìtlá p. Ješt. – Èeský Dub
Z Chrastavy se musí poutník cca 1 km vrátit na cestu, po které pøíšel, na místo, kde cyklotrasa 21 a turistická cesta s èervenou znaèkou odboèuje na jih. Odtud pokraèuje poutník po cyklotrase, která ho zavede do pùvodnì hornické obce Andìlská Hora a dále kolem zøíceniny hradu Hamrštejn (Hammerstein) až do Kryštofova Údolí (Christophsgrund). Tento úsek v údolí øíèky Rokytky je urèitì nejkrásnìjším úsekem celé Žitavské Svatojakubské cesty, protože zdejší lidé zde žijí v souladu s pøírodou a krajinou. Dùkazem toho jsou pøekrásné podstávkové domy ale i technické stavby, ke kterým patøí železnièní viadukt, klenoucí se nad údolím.
Kryštofovo Údolí (Christophsgrund) mùže být právem oznaèováno za perlu mezi severoèeskými obcemi. Øíèka Rokytka tvoøila po staletí malebné údolí, procházející Ještìdským høebenem. A vše, co lidé v minulých 650 letech vytvoøili, je harmonicky vloženo do krajiny. Jmenovat musíme podstávkové domy, podle kterých mùže poutník odvodit, jak vypadaly mnohé obce pøes sto nebo dvìstì lety. Ozdobou je ranì barokní døevìný kostel sv. Kryštofa, který se s vìžièkou a samostatnì stojící døevìnou zvonicí tyèí nad vesnicí na svahu smìrem k Ještìdu a ještì dnes dokazuje úctu k Bohu zdejšího obyvatelstva. Díky mnoha darùm se podaøilo v minulých letech kostel restaurovat a dnes ukázat v jeho pùvodním lesku. Vyplatí se nahlédnout dovnitø, kde se nachází rokokové malby. Také milovníci betlémù si v Kryštofovì Údolí pøijdou na své. Døíve vlastnila každá domácnost vlastní betlém. 20 z nich mùžete obdivovat v restauraci U Žáku. Zajímavé jsou také oba železnièní viadukty, klenoucí se pøes údolí v délce 320 m.
Kryštofovo Údolí
49
ok ot ýp k ls or
(Christophsgrund) Pieta
0
10 m
N
1 2 3 4 5 6 7
penzión Skrblík penzión Keramika s keramickou dílnou obecní úøad a potraviny fara s keramickou dílnou restaurace s výstavou betlémù penzión a restaurace Petra penzión a restaurace U Uhlíøù
Za kostelem se nachází høbitov a márnice s 8 deskovými malbami.
Køižany - Svìtlá pod Ještìdem
3. etapa: Chrastava – Kryštofovo Údolí – Svìtlá p. Ješt. – Èeský Dub
51
Z Kryštofova Údolí (Christophsgrund) se vyznaèená cyklotrasa 21 vine širokými serpentinami až do nadmoøské výšky 570 m.n.m a na sedle (sedlo nad žst. Køižany) protíná Ještìdský høeben. Odtud mùže jít poutník po neznaèené lesní cestì podél jižního svahu Malého Ještìdu, aby se dostal do Køižan (Kriesdorf), které leží mimo hlavní trasu. Až dojdete na hlavní cestu vesnicí, dáte se na jih a po 80ti m odboèíte vpravo. Málo užívaná silnice vede jižním smìrem pøes Hoøení Paseky do Svìtlé pod Ještìdem (Lichtenwerden).
Køižany (Kriesdorf): Obec, založená ve 14. st. se táhne podél Ještìdského potoka. I když Svatojakubská cesta nevede pøímo kolem kostela sv. Maxmiliána, je nutné ho zmínit. Pochází ze 14. st., v 17. st. byl pøestavìn v barokním stylu. Za zmínku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, stojící pøed kostelem. Zajímavá je podstavcem, který stojí na pøevráceném vìdru.
Socha sv. Jana Nepomuckého pøed kostelem sv. Maxmiliána v Køižanech (Kriesdorf) paøí k nejkrásnìjším sochám Jana Nepomuckého v Severních Èechách.
Svìtlá pod Ještìdem (Lichtenwerden): Malá obec jižnì od Ještìdu je jedním z nejstarších míst v regionu; vznikla ve 12. st. Prý zde, na staré obchodní cestì, stával døevìný kostel johanitù, než byl pozdìji pøenesen do Èeského Dubu. Ještì dnes skrývá Svìtlá svá tajemství. Podzemní chodby a zbytky starých budov trochu pøispívají k její mystice. Stopy putování lze nalézt ve starých dokumentech, podle kterých zde byly udìlovány odpustky. Dnešní kostel sv. Mikuláše pochází ze 17. st. Pùvodní døevìný kostel stál pravdìpodobnì na místì dnešní fary. Pøed chrámem božím stojí památník Karolíny Svìtlé, která pøed 150ti lety popsala tuto èást zemì ve svých literárních dílech. kostel sv. Mikuláše ve Svìtlé pod Ještìdem (Lichtenwerden)
52
3. etapa: Chrastava – Kryštofovo Údolí – Svìtlá p. Ješt. – Èeský Dub
Poutník opustí Svìtlou pod Ještìdem (Lichtenwerden), pøièemž se drží na hlavní silnici smìrem na jih, až dojde do Horky. Odtud ho vede èervená turistická znaèka až do Èeského Dubu. Trasa vede po témìø nevyužívané silnici. Na této silnici také leží Starý Dub se zajímavou barokní kaplí Nanebevzetí Panny Marie.
Èeský Dub (Böhmisch Aicha)
Èeský Dub leží v malebné oblasti Poještìdí.
Pohled do vstupní èásti kláštera johanitù, ve kterém se dochovaly tøi køížové klenby a 2 okna.
Zbytky starého špitálu, ve kterém sv. Zdislava ošetøovala nemocné, kde urèitì našli útoèištì i poutníci.
Èeský Dub vznikl již ve 12. st. Èeský název je odvozen od starého dubu. V centru mìsta ukazují mnohé stavby na døívìjší osídlení a pozdìjší stavební epochy. Kdysi leželo mìsto na dùležité obchodní cestì mezi Žitavou a Prahou a bylo velmi významné. I proto bylo asi vybráno johanity jako strategický bod.
Johanitská komenda Johanitská komenda v Èeském Dubu pochází z doby sv. Zdislavy a jejího muže Havla z Lemberka. Šlechtická rodina dostala pozemky mezi øíèkami Mohelka a Dub od rodu Markvarticù. Zde v roce 1220 postavili opevnìný klášter johanitù a kapli. Kromì ranì románského kostela zde stál špitál, ve kterém se Zdislava starala o nemocné. Proto si ji obyvatelé zaèali brzy vážit. V husitských válkách byl klášter znièen. Na jeho místì bylo v 16. st. postaveno šlechtické sídlo. Až donedávna se nevìdìlo, že èásti komendy byly zachovány v podzemí. Teprve pøed pár lety objevil øeditel Podještìdského muzea Karolíny Svìtlé, Dr. Tomáš Edel, vstupní sál kláštera, kapli sv. Jana Køtitele, chrámový prostor a 80 m dlouhou podzemní únikovou chodbu.
3. etapa: Chrastava – Kryštofovo Údolí – Svìtlá p. Ješt. – Èeský Dub
Èeský Dub (Böhmisch Aicha) Èeský Dub (Böhmisch Aicha)
50 m
0m
N
vla Ha è. u d. Øí nám. B. Smetany
Svob ody
Hu s
V Pa rku
Ko ste l
ní
a ov
1 2 3 4 5 6 7 8 9
53
turistická ubytovna/sokolovna morový sloup se sochami svìtcù radnice a policie kostel sv. Ducha a bývalý špitál øímsko-katolická fara turistické informaèní støedisko Johanitská komenda penzión Pod Muzeem Podještìdské Museum Karolíny Svìtlé
Ko me ns ké ho
va Huso Ma sar yko va
Na námìstí dominuje velký barokní Mariánský sloup se sochami ètyø svatých (Florián, Jan Nepomucký, František Xaver, Roch). Jižnì stojí èervená radnice, která byla postavena v 16. st. v renesanèním stylu a jen pøed nìkolika lety pøestavìna. Velkou bránou, nad kterou èní socha sv. Vojtìcha, projdete z námìstí ke kostelu sv. Ducha, který je zmiòován již ve 13. st. Po požáru v 16. st. probìhla jeho obnova v renesanèním stylu, v 18. st. pøestavba na barokní kostel. V interiéru si mùžete prohlédnout gotický portál. Jižnì od námìstí najdete ještì zbytky opevnìní ze 13. st. Zde se dnes nachází Helénský dvùr s pìknou secesní vilou. V Podještìdském muzeu Karolíny Svìtlé je prezentována historie mìsta. Dùm patøil zámožnému majiteli továrny. Již poèátkem 20. st. sbíral jeden uèitel historické pøedmìty a vìnoval se životu spisovatelky Karolíny Svìtlé. Zvláštností jsou i stará svìdectví židovské obce, mezi nimiž je židovská modlitebna z 18. st. a 200 let staré svitky knihy Esther.
námìstí v Èeském Dubu s Mariánským sloupem a kostelem sv. Ducha
zbytky opevnìní a mìstskou vìží, vpravo Helénský dvùr
54
duchovní impuls pro 1. etapu Èeský Dub – Mnichovo Hradištì
20 z celkem 98 døevìných tabulí kazetového stropu kostela sv. Jakuba v Letaøovicích
Tøetí etapa do Mnichova Hradištì (Münchengrätz), je dlouhá jen 22 km, ale poutník na Svatojakubské cestì by si mìl pro tuto etapu naplánovat dost èasu. V Letaøovicích (Letarschowitz) na vás èeká malý vesnický kostel s jedineèným kazetovým stropem, na jehož døevených tabulích je zobrazen život svatého Jakuba. S tímto pokladem mùže být tento kostel oznaèen jako nejkrásnìjší kostel sv. Jakuba na Žitavské Svatojakubské cestì.
55
vzpomínka pro zamyšlení Jistì, není to nejdùležitìjší na cestì poutníka do Santiaga de Compostela, ale pro mnohé poutníky je to velmi cenné: potvrzení tamního sboru kanovníkù, že poutník došel poutní cestou za urèitých daných podmínek až k hrobu apoštola Jakuba. Není to žádná novinka, protože od pradávna si poutníci pøinášeli ze Santiaga popø. od Kap Finisterre na atlantickém pobøeží dùkaz, že tam byli: mušli. V prùbìhu doby se mušle stala obecným symbolem poutníkù. Mušle mìla nejdøíve velmi praktický význam: dala se použít jako nádobka na pitnou vodu. Byla takovou urèitou symbolickou ochranou na nebezpeèných cestách zpìt do vlasti. Také byla dùkazem, který mohl poutník doma ukázat: „byl jsem v Santiagu!“ Èlovìk støedovìku umìl èíst symboly zvláštním zpùsobem. Putoval ke hrobu apoštola a mušle pro nìj byla symbolem jeho pouti. Samozøejmì to byla šastná shoda náhod, když poutník našel mušli, ve které byla perla. Ale kupodivu to ještì pøispìlo k její tajemné povìsti. Obì èásti mušle se staly symbolem Svatého hrobu nebo Vzkøíšení Ježíše Krista. Ve smrti je podle køesanského pøesvìdèení skryt život, protože se Bùh pøi vzkøíšení Ježíše ukázal jako silnìjší. Tak vidí každý, kdo putuje k jeho hrobu, jeho životní realitu: život je pomíjivý. Ale když si na cestì domù s sebou nese mušli, má v sobì víru … Pro poutníka v døívìjších dobách byly s cestou domù spojeny další dùležité zkušenosti: šel proti vycházejícímu slunci. Proti slunci, které záøilo pøes všechny jeho viny, jeho strach ze smrti, které mu, jako pøi zaèátku každého nového dne, umožnilo jeho nový zaèátek. Takový druh znovuzrození uprostøed života! Jak krásné je první svìtlo nového rána...
svatý Jakub Starší Jakub patøí se svým bratrem Janem ke Kristovým muèedníkùm. Pøed tím pracoval se svým ortcem Zebedeem jako rybáø na Genezaretském jezeøe. Ježíš dal Jakubovi a jeho bratru Janovi sice pøezdívku „synové hromu“; ale pøi odvozování jejich charakterových vlastností z této pøezdívky bychom mìli být opatrní. Jakub smìl být s Ježíšem, jenž si své pomocníky velmi dùkladnì vybíral. V Novém zákonì je uvedena pouze poprava apoštola Herodem Agrippou I. (43/44). Podle legendy mìl Jakub odejít do Španìlska, kde kázal. Protože byl popraven v Jeruzalémì, mìly být jeho ostatky dopraveny lodí do Galície. (severozápadní Španìlsko). Tato skuteènost byla ale brzy zapomenuta. Až v souvislosti s objevením hrobu apoštola v první polovinì 9. st. Vznikla významná poutní cesta do Santiaga de Compostela.
Foto: socha sv. Jakuba v kostele v Letaøovicích
Letaøovice (Letarschowitz)
4. etapa: Èeský Dub – Letaøovice – Mohelnice n. J. – Mnichovo Hradištì
57
4. etapa zaèíná na námìstí v Èeském Dubu. Odtud je cesta znaèena modrou znaèkou. Po krátkém výstupu lesíkem se poutník dostane do zemìdìlsky obhospodaøované rovinaté oblasti a malé obce Letaøovice (Letarschowitz). Aby poutník dosáhl svého vytyèeného cíle, kostela sv. Jakuba v Letaøovicích, musí dojít až na konec skupiny domù.
kostel sv. Jakuba v Letaøovicích Kostel sv. Jakuba v Letaøovicích je na titulní stranì tohoto prùvodce. Zdánlivì proto není žádný zvláštní dùvod. Z vnìjšku nevypadá moc pùsobivì, urèitì bychom našli krásnìjší motivy na naší 200 km dlouhé cestì. Ale nejde o vnìjší vzhled – tak jako pøi putování. Svùj poklad skrývá tento malý kostel, stojící na svahu údolí Mohelky, uvnitø: Kazetový strop s 98 poli, na kterých je v 60ti obrazech pøedstavena legenda o sv. Jakubovi Starším. Motivy mají èasovou souøadnost, proto je mùžete èíst jako celý pøíbìh, který zaèíná pravým obrazem u oltáøe, na kterém Zebedeus uèí svého syna Jakuba èíst, a konèí obrazem se dvìmi zázraènými slepicemi pod emporou. Samozøejmì jsou i pohodlnìjší formy, jak se vìnovat sv. Jakubovi. Za chvíli vás urèitì zaène bolet za krkem z koukání na døevìný strop. I sled obrazù se vymyká obvyklému vzoru, protože obrazy musí být èteny zprava do leva. Ale vyplatí se to! Ani kniha, ani fotografie vám tak pùsobivì neukáží, jak dùležitý byl sv. Jakub pro lidi v této èásti svìta. Ten, kdo se do ètení obrazù pustí, ucítí tajemnou, vìtšinou ukrytou touhu; otevøe se a bude chtít navázat spojení s Bohem.
60 døevìných tabulí s motivy ze života a legendy svatého apoštola Jakuba Major Na každé tabuli je nápis ve staroèeštinì.
tip: Existuje brožura, která velmi pìknì dokumentuje jednotlivé motivy a jejich nápisy. Skýtá i svìdectví lidí, kteøí byli malým letaøovickým kostelem hluboce dojati. Více na stranì 15 (tipy na literaturu).
58
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
Chocnìjovice – Mohelnice nad Jizerou
4. etapa: Èeský Dub – Letaøovice – Mohelnice n. J. – Mnichovo Hradištì
59
Od kostela v Letaøovicích pokraèuje poutník po modøe znaèené turistické cestì. Po nìkolika krocích se mu jižnì otevøe pohled na pùvabné údolí øíèky Mohelka. Zde vykrojil tento pøítok Jizery hluboké údolí, a poutník tu bude muset pøekonat pøi výstupech a sestupech pár výškových metrù. Pùjdete stále po modrém znaèení, až se dostanete do malé vísky Trávníèek a po výstupu na druhou stranu svahu do obce Sedlíška. Ještì pøed koncem obce odboèuje cyklotrasa 3044, která vede po málo používané silnici do obce Kobyly. Následuje neznaèený úsek po silnici pøes Sezemice až do Chocnìjovic. Z této malé vesnice pùjdete opìt po modrém znaèení. Až v Mohelnici se poutník vydá po zelené znaèce, která vede kolem zøíceniny hradu Zásadka pøes horu Kaèov pøímo k zámku v Mnichovì Hradišti.
Chocnìjovice
Sezemice: Zde byl ve 13. st. cisterciánský klášter, který byl znièen bìhem husitských válek. Zbytky klášterního kostela byly použity pøi stavbì kostela Nejsvìtìjší Trojice. Dnešní barokní kostel ukrývá krásnou výzdobu (nástropní fresky, sochaøskou výzdobu, oltáø a iluzionistické malby). Potìšením pro oko jsou také krásné podstávkové domky. Chocnìjovice: Malý vesnický kostel s nápadnou vìží je ranì gotickou stavbou z 13. st., byl sice pøestavìn, ale najdete zde mnoho pùvodních prvkù. Mohelnice nad Jizerou (Müglitz an der Iser): Milovníkùm starých kostelù se zde urèitì zrychlí tep. Zachován je pozdnì románský kostelík z 12. st., který je možné s trochou štìstí i navštívit. Velmi krásná je empora galerie a 1m vysoká socha Panny Marie, která odkazuje na zasvìcení kostela.
Románský kostelík Panny Marie v Mohelnici charakterizují tøi komplexy: západní vìž, pravoúhlá loï s apsisem a sakristie.
60
4. etapa: Èeský Dub – Letaøovice – Mohelnice n. J. – Mnichovo Hradištì
Mnichovo Hradištì (Münchengrätz) Již zdálky, ještì než poutník dojde do mìsteèka Mnichovo Hradištì (Münchengrätz), vidí nádherný zámek, ke kterému ho dovede zelená turistická znaèka, vedoucí dále do centra mìsta a ke kostelu sv. Jakuba.
bohatì zdobená kaple sv. Anny
Vznik mìsteèka Mnichovo Hradištì (Münchengrätz), ležícího na Jizeøe, je úzce spjat se založením kláštera øádem cisterciánù. Ve 13. st. ležel klášter na obchodní stezce z Prahy do Horní Lužice. Již v této dobì byl postaven kostel sv. Jakuba. Klášter byl znièen již v 15. st. v dobì husitských válek. Dnes vzhledu mìsta dominuje pùvodnì renesanèní, dnes barokní Zámek Mnichovo Hradištì, který nechal postavit èeský šlechtic Budov, a který v 17. st. získal Albrecht z Valdštejna.
Mnichovo Hradištì
a
Zámek Mnichovo Hradištì b
c
1 2 3 4 5 6
klášterní kostel kapucínský klášter kaple sv. Anny zámek kostel sv. Jakuba a katolická fara námìstí a radnice
d
e
a ulice V Lipách b ulice Zámecká c ulice 1. máje d ulice Na stupnich e ulice Palackého f ulice Studentská
N f
Mnichovo Hradištì (Münchengrätz)
4. Etappe: Èeský Dub – Letaøovice – Mohelnice n. J. – Mnichovo Hradištì
61
Zámek byl pøestavìn v barokním stylu, ve vlastnictví Valdštejnù zùstal do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes se v nìm nachází expozice. Nádhernì zaøízené zámecké pokoje ukazují život èeského šlechtického rodu. Pro tehdejší dobu jsou charakteristické velkorysé dary šlechty církvi, která posilovala úzké sepjetí církevního a svìtského øádu. Nedivme se tedy, že Valdštejnové postavili v 17. st. kromì tohoto nádherného zámku také kapucínský klášter. Skromná, jednopatrová budova se stejnì skromným kostelem Tøí králù se nachází vedle zámku, od poèátku 19. st. ale pustne. Marie Markéta, rozená Èernínová nechala u kostela pøistavìt barokní kapli sv. Anny, která mìla být poutní kaplí. Oproti skromnému klášternímu kostelu dostala kaple sv. Anny bohatou výzdobu. Honosná je hlavnì východní fasáda, která je zdobena sedmi sochami svìtcù. V kapli sv. Anny se nachází také hrobka rodu z Valdštejna a èásti lapidária se zajímavými barokními sochami.
kostel sv. Jakuba Již cisterciáni postavili ve 13. st. kostel sv. Jakuba na obchodní stezce z Prahy do Lužice – dùkaz toho, že poutníci Jakubovi tuto stezku ve støedovìku využívali. Pravdìpodobnì byl kostel, stejnì jako klášter, znièen pøíznivci husitù. Poèátkem 18. st. probìhla pøestavba v barokním stylu. Západní vìž nese výraznou kopuli. Vnitøní vybavení je barokní nebo z období rokoka. Dnes slouží kostel sv. Jakuba øímskokatoliské církvi jako chrám boží. Je vidìt snahy, pomoci obnovit starý lesk tohoto kostela. Vnìjší fasáda byla již rekonstruována.
Ve svítivì žluté barvì záøí kostel sv. Jakuba na poèest Boha. Tato barva signalizuje nadìji, tak jako optimistické plány zdejšího faráøe na další stavební úpravy, napø. stavbu ubytovny pro poutníky v protilehlé faøe.
Vnitøní vybavení kostela sv. Jakuba je stále ještì smutným svìdectvím toho, že církevní objekty byly z politických dùvodù v celé Èeské republice zanedbávány.
62
duchovní podnìt pro 5. etapu Mnichovo Hradištì – Mladá Boleslav
pohled na staré mìsto Mladé Boleslavi, odrážející se v Jizeøe
Na poèátku této etapy si opìt položíme otázku: Na co se mùže poutník tìšit? Pro 5. etapu je odpovìï jednoduchá: na cíl této etapy, na Mladou Boleslav (Alt-Bunzlau), pìkné sebevìdomé mìsto s øadou historických staveb a známou automobilkou Škoda, kde se setkává starý a nový duch èasu. Pro Jakubovi poutníky je toto obchodní mìsto proto zajímavé, že zde mohou opìt cítit pùsobení johanitù.
63
Myslíš, že je to možné? …„Ne protože je to tìžké, se k tomu neodvážíme“, ale protože se k tomu neodvážíme, je to tìžké… Podivná slova, která jsou pøisuzována øímskému básníku Senecovi. Správnì je øeè o tom, že èlovìk neví, èeho je schopen, dokud to nezkusí. Samozøejmì je možné, že je pro nás nìco „o èíslo vìtší“, že ještì nepøišel správný okamžik, nìco zaèít. A je zcela reálná možnost, že to nevyjde. Pøesto se vyplatí, vydat se do neznáma. S pohledem na vlastní sílu: možná skuteènì zvládneme víc, než jsme si mysleli. S pohledem na naše bližní: tøeba se nechají nakazit dobrou vìcí a budou s námi pracovat. Pro vìøícího èlovìka se k tomu pøidává i pohled k Bohu: podporuje a dokonèuje všechny naše snahy. Vìtšina vìcí dostane svou „váhu“ skuteènì až tím, jak je vidíme a hodnotíme. To nás vždy dostane na kolena. Ale urèitì je dobré, když se aspoò obèas necháme vyzvat, když se pak dokonce na cestu vydáme. Samozøejmì je rozhodující úhel pohledu: Chápu nìco jako úkol – nebo je to pro mne jen pøíležitost? Pøi øešení úkolu zajisté roste více síla než pøi využití pøíležitosti. Splnìní úkolu je vìnována celá síla, protože má být splnìn ku prospìchu mnohých. Využití pøíležitosti neøeší problém, ale dává nìkomu výhodu. Ale protože vìtšinou stojí pøíležitost pøed úkolem, není øada otázek a problémù vùbec øešena s odùvodnìním, že stejnì není možné nic udìlat. Dlouhá cesta mùže být dobrou školou: kdo se nechá vyzvat, vylákat, pøekoná velké vìci, prožije pìkné okamžiky a bude odmìnìn hlubokými zkušenostmi.
svatý Vojtìch Se narodil v roce 956 v Libici (Libitz) na soutoku øek Labe a Cidlina, studoval v Magdeburku a zde také po biømování dostal jméno „Adalbert“. Již v roce 982 se stal druhým pražským biskupem. Bojoval proti rùzným nešvarùm ve spoleènosti, tento boj vzdal v roce 989, kdy opustil svùj úøad a odešel do øímského benediktinského kláštera. Do Prahy se ještì nìkolikrát vrátil. S ostatními mnichy kláštera založil v roce 993 první mužský klášter v Bøevnovì, na kraji Prahy. Jeho další snažení se opìt nesetkalo s úspìchem. Proto od roku 996 kázal pohanským Prusùm u Baltického moøe, kde byl 23.04.997 u Elbingu se svými druhy zavraždìn. Nejdøíve byl pohøbìn v Gniezno (Gnesen), v roce 1039 byly jeho ostatky pøevezeny do Prahy.
Foto: socha sv. Vojtìcha na Karlovì mostì v Praze
Kláštìr Hradištì - Bakov nad Jizerou
5. etapa: Mnichovo Hradištì – Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav
65
Výchozí bod 5. etapy se nachází u kostela sv. Jakuba v Mnichovì Hradišti (S. 61). Pùjdete po modré turistické znaèce smìrem na jih a dojdete na námìstí. Zde odboèuje vpravo èervená turistická znaèka, která poutníka vyvede z mìsta a pøes Jizeru ke klášteru Hradištì, do Nové Vsi a Bakova nad Jizerou.
Klášter Hradištì nad Jizerou (Kloster Liessnitz an der Iser): Malá osada na severním bøehu Jizery byla založena s klášterem šlechtického rodu Markvarticù ve 12. st. Klášter, pùvodnì vìnovaný øádu benediktinù, brzy pøevzali cisterciáni. Tak jako øada církevních staveb, tak i tento klášter byl v dobì husitských válek znièen. Na jeho místì byl pozdìji postaven renesanèní zámek, který shoøel. Dnes je v tomto komplexu budov pivovar. I proto se výstup poutníkovi vyplatí; v prostoru pivovaru je možné ještì dnes najít stopy historie – portál, krypta a pivní sklep.
pohled vstupní branou pivovaru klášter Hradištì – gotický severní portál s pøekrásnými ornamenty listù, zjevnì pocházející z doby vzniku kláštera
Bakov nad Jizerou (Bakow an der Iser): Ve 13. st. založili cisterciáni ze sousedního kláštera Hradištì tehdejší rybáøskou a keramickou vesnici. Brzy nato vesnice pøipadla do vlastnictví pánù ze Zvíøetic a poté šlechtickému rodu Valdštejnù. Pùvodní døevìný kostel Panny Marie byl ve 13. st. nahrazen kostelem sv. Bartolomìje, který byl mnohokrát pøestavìn, nyní se pyšní velkolepou výzdobou.
kostel sv. Jakuba I v Bakovì najdete dùkazy døívìjšího kostela sv. Jakuba. Dnešní kaple sv. Barbory byla pùvodnì financována Janem z Vartenberku v 15. st. a zasvìcena sv. Jakubovi. Patrocinium se ale bohužel nedochovalo.
I když je to pro poutníka zacházka: odboèka na námìstí v Bakovì se vyplatí, hlavnì kvùli pìknému sloupu Nejsvìtìjší Trojice z 18. st.
66
5. etapa: Mnichovo Hradištì – Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav
Podhradí – Michalovice Od Bakova èeká na poutníka pøekrásný úsek podél Jizery. Èervená turistická znaèka vede od námìstí až na okraj Bakova, kde se za železnièním pøejezdem nachází stadion. Tam pozor! Barevné znaèení cesty totiž nesouhlasí s mapou. Poutník se vydá po èervené a stadion bude mít na pravé stranì! Po èervené pak pokraèuje až do centra Mladé Boleslavi. V pøípadì nepøíznì poèasí však doporuèujeme zùstat na silnici. Poutník se v tom pøípadì vydá za železnièním pøejezdem po modré a stadion bude mít po levé stranì! Modrá jej dovede až k malé spojovací komunikaci, která vede jako cyklostezka è. 241 smìrem na jih, dokud se nepøipojí èervená, která jej dovede až do centra Mladé Boleslavi.
zøícenina hradu Zvíøetice, národní kulturní památka, jméno je odvozeno od vlastníkù, kteøí byli potomky stavitele
Zøícenina hradu Zvíøetice: Hrad leží na západním bøehu Jizery a na již nìkolikrát zmínìné obchodní stezce z Žitavy do Prahy. Byl postaven pravdìpodobnì ve 14. st. synem sv. Zdislavy a nìkolikrát zmìnil vlastníky; neposledy byl ve vlastnictví Valdštejnù. Pùvodnì gotická stavba byla v 16. st. pøestavìna v renesanèním stylu, o století pozdìji v barokním stylu, hrad dvakrát vyhoøel a od té doby pustne. Urèitì se vyplatí výstup na zøíceninu. Zaprvé si mùžete romantickou zøíceninu hradu prohlédnout zblízka, zadruhé se vám otevøe výhled na idylické údolí Jizery. Hrad Michalovice: Již zdálky vidí poutník, jak se Michalovice pyšnì tyèí nad údolím Jizery. Toto strategicky významné místo mìlo kdysi dùležitý úkol: strážit obchodní stezku. Hrad Michalovice byl založen koncem 13. st. èeskou rodinou Markvarticù, chátral ale již od poèátku 16. st. Zachovala se vìž, zbytky sklepù, pøíkopù a podhradí.
5. etapa vede vìtšinou podél Jizery, což potìší všechny smysly poutníka.
Mladá Boleslav (Jung-Bunzlau)
5. etapa: Mnichovo Hradištì – Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav
67
Jako obvykle si poutník nemusí dìlat starosti, jak najde centrum mìsta v Mladé Boleslavi: èervená turistická znaèka ho tam zavede. Dojde na Komenského námìstí, které se jmenuje po kazateli Jednoty bratrské Janu Ámosu Komenském. Odtud již vidíte bývalý klášter piaristù. Ulice Na Karmeli vás zavede až ke klášternímu kostelu. Jihozápadním smìrem dojdete na Èeskobratrské námìstí, které døíve bývalo shromaždištìm Jednoty bratrské. Nìkolik metrù odtud, na ulici Lukášova se nachází kostel Jana Nepomuckého.
Dnes významné prùmyslové mìsto Mladá Boleslav (Jung-Bunzlau) dìkuje za svùj vznik hradu z 10. st., který nechal postavit na soutoku øek Jizera a Klenice kníže Boleslav II. Pozdìji, za vlády pánù z Michalovic, vzniklo na skalním ochoze opevnìné støedovìké mìsto. Velký vliv na rozvoj mìsta mìla Jednota bratrská. Mladá Boleslav byla jejím centrem a dostala název „bratrský Øím“. Z této doby pochází také originální kostel Jednoty bratrské, který byl postaven v renesanèním stylu. Dnes je využíván jako koncertní a výstavní sál. Jednota bratrská je náboženská obec, která se v 15. st. odtrhla od katolické církve. Ve Tøicetileté válce byla témìø vyhlazena, pozdìji se ale opìt oživila, kromì jiných i jako Pannhutská bratrská obec a evangelická bratrská církev.
klášter a kostel johanitù V historických dokumentech je zmiòován také klášter johanitù z první poloviny 14. st. johanité vedli také kostel sv. Jana Køtitele, který byl postaven v 18. st. a v 19. st. zasvìcen Janu Nepomuckému.
Tímto pohledem na bývalý kostel piaristù vítá Mladá Boleslav své poutníky. Také huèící Jizera, zdá se, zdraví pøíchozí poutníky
Barokní skvost uprostøed bezduchých novodobých staveb: kostel sv. Jana Nepomuckého, který stojí na místì kláštera johanitù, znièeného v husitských válkách.
Ptácká
68
li
MLADÁ BOLESLAV
Ka rm e
Jasels
ká
Èeskobratské nám.
Vodkova
Jiz era
9.
ká rs va vo
Pi
ná as
ná
s le
Že
ì
in
oz
K Na
te
Ka
tk
Ptácká
ili
yM øin é
án
a
Staromìstskì nám.
á
á
br
N
i
Nám. Míru
WC
M
Starofarn í ská
Bel
a ìtn kv
ova
Komenského nám.
Kon ìvov a
káš
va no d iá au l K
Lu
Ptácká
Na
ièn
Pr až
sk
Vin
ní
až dr
S
íts ov at Sv
Na
Klenice
Pražská
O
W
Dubce
Pr až
sk
á
ká
Štyrsova
žní
dra
Na
LEGENDE
i
poutní trasa pamìtihodnost posta tur. inform. støedisko restaurace potraviny lékárna nemocnice/lékaø
kostel sv. Bonaventury škola Jednoty bratrské tiskárna Jednoty bratrské kostel Jednoty bratrské kostel sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Václava mìstký úøad kostel Nanebevzetí Panny Marie
stará radnice dìkanství Mariánský sloup Mìstský palác „Templ“ Mladoboleslavský hrad židovský høbitov 0m
100 m
200 m
Mladá Boleslav (Jung-Bunzlau)
5. etapa: Mnichovo Hradištì – Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav
69
Ten, kdo má trochu volného èasu, ten se mùže od kostela sv. Jana Nepomuckého jít podívat ke kostelu sv. Václava, stojícím v pìkném parku, na místì bývalého høbitova. Trasa ale vede mìstem dál po ulici Železná až na Staromìstské námìstí, které nabízí poutníkovi øadu pamìtihodností.
Pro úplnost musíme zmínit, kromì Jednoty bratrské, také pùsobení ostatních øádù. V polovinì 14. st. byl zøízen konvent minoritù, který byl ale brzy rozehnán husity. Po èastém støídání rùzných øádù pøišli do mìsta koncem 18. st. piaristé, kteøí sem pøeložili své gymnázium. V této dobì vznikl i kostel sv. Bonaventury. Zbytky kláštera piaristù jsou pìknì vidìt již zdálky, ale vzhledem k chybìjícímu využití objekt postupnì chátrá. Ale nadìje na záchranu ještì existuje, mìsto si zaèíná všímat své historie a jejích svìdectví. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je toho svìdectvím. Pùvodnì gotická stavba s barokní fasádou záøí po restaurování opìt èervenou barvou. Vedle kostela se nachází dìkanství, které v prvním patøe zdobí cenné rokokové fresky s vyobrazením ètyø roèních období. Naproti kostelu stojí stará radnice, postavená pùvodnì v renesanèním slohu a pozdìji baroknì pøestavìna. Za shlédnutí stojí sgraffiti na fasádách s výjevy ze Starého a Nového zákona. Poutníkùm doporuèujeme i výstup na vìž, odkud je krásný kruhový výhled na celé mìsto. Když se podíváte jižnì, uvidíte hrad Boleslav. Jak jsme na zaèátku zmínili, byl založen ve støedovìku a v 16. st. pøestavìn na renesanèní zámek. Dnes se zde nachází Regionální muzeum. Za mìstem projde poutník kolem židovského høbitova s krásnými náhrobky, kromì jiných i družky Valdštejna.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nádhernì vyzdoben. Dva svìtci – sv. Jan Nepomucký (vlevo) a sv. Václav (vpravo) lemují biblický motiv, který dal kostelu jméno.
stará radnice s pìknými sgraffity na jižní fasádì, ale i na klenbách radnièního sálu
70
duchovní podnìt pro 6. etapu Mladá Boleslav – Benátky nad Jizerou
Portál kostela Sv. Mikuláše v obci Vinec
Šestou etapu lze zcela právem považovat za úsek, který si lze vychutnat: je dlouhý pouhých necelých 18 km, vede krásnou a z kulturnì – historického hlediska zajímavou krajinou a není na nìm témìø žádné stoupání. Cesta stoupá jen na dvou místech. Zato ale poutníka bohatì odmìní a to hned po startu romatickým kostelíkem v obci Vinec a v cíli, v Benátkách nad Jizerou, nádhernou vyhlídkou do rovinatého kraje.
71
Nová tváø není plastickou operací! Krátce po své smrti byla Anežka Èeska považována za svìtici, i když k úøednímu svatoøeèení došlo až pozdìji. Bìhem dlouhých let útlaku s ní ale byla podle staré legendy spojena nadìje pro Èechy: Jakmile bude Anežka svatoøeèena, získá národ svoji svobodu. Ke svatoøeèení Anežky Èeské došlo 12. listopadu 1989 v Øímì. Kardinál Joachim Meisner doprovází papeže do chrámu Svatého Petra. Pohlédne na více než 60 knìží, které tajnì vysvìtil a kteøí museli pracovat v ilegalitì. Zeptá se jich: „Zbláznili jste se? Všechny váš zavøou, až se vrátíte domù!“ Odpovìdìli mu: „Nevrátíme se již do katakomb, to radìji do vìzení.“ Po mši øekl papež èeskoslovenské delegaci: „Až se vrátíte domù, naleznete jinou zemi. Svatí mìní fyziognomii národa.“ 17. listopadu 1989 zaèala Sametová revoluce. Jsou tajuplné vìci mezi nebem a zemí, naplnìní svatoanežské legendy k nim urèitì patøí. A toto tajemné, které lze získat pouze darem, musí poutník hledat, tomuto tajemnu musí být poutník otevøen. Pokud se snaží najít „øešení“, které dost možná mìl na mysli hned na zaèátku, pak by se ani nemìl vydávat na cestu. Poutník hledá Boha. V tom pøípadì se však musí pøipravit na pøekvapení. Bible je takových pøíbìhù plná. Úžasná je vnitøní svoboda, kterou tajnì vysvìcení knìží dávali najevo. Po svatojakubském poutníkovi se skuteènì nevyžaduje tolik, jak by to tehdy ještì u nich bylo možné. Ale i poutník potøebuje vnitøní svobodu. Dává mu sílu: když si cesta vyžádá vše; když nebe otevøe svá stavidla; když pøi setkání s lidmi "nesedne chemie“; když široko daleko není smìrovka... Obrátit s k Bohu, svìøit svùj život Bohu. Poutník je tak svobodný.
Sv. Anežka Èeská Anežka se narodila patrnì v roce 1211 jako dcera krále Pøemysla Otakara I. a jeho ženy Konstance Uherské. Matka byla zakladatelkou kláštera v Pøedklášteøí u Tišnova na Moravì, který je mateøským klášterem pro klášter v Údolí Panny Marie (St. Marienthal). Byla pøíbuzná se Sv. Alžbìtou Durynskou a Sv. Hedvikou Slezskou, proto byla vychována v klášteøe v Trzebnici. S další svìticí, Sv. Klárou, pozdìji vedla èilou korespondenci. Poté, co ztroskotalo nìkolik plánù na její sòatek, vìnovala se Anežka v souladu se svými sklony péèi o potøebné. V roce 1231 založila na pravém vltavském bøehu v Praze špitál. Založila i øád, jediný øád, který byl založen v Èechách – Øád køížovníkù s èervenou hvìzdou, který se mìl starat o nemocné a chudé. V roce 1237 se Anežka stala klariskou. Zemøela 2. bøezna 1282 v Praze.
Foto: Socha Sv. Anežky Èeské na Václavském námìstí v Praze
Vinec (Winetz) – Podhrušov
6. etapa: Mladá Boleslav – Vinec – Benátky nad Jizerou
73
K. 6. etapa zaèíná na Staromìstském námìstí v Mladé Boleslavi, odkud povede poutníka èervená turistická znaèka zpátky k Jizeøe. Až do Krnska vede klidná údolní silnièka podél Jizery. I na tomto úseku je putování pøíjemné, na pravé stranì zalesnìné svahy, na levé stranì kroutící se tok Jizery. Cestou vás potìší kostelík ve vísce Vinec, který se nachází stranou od cesty na pravém bøehu øeky. Milovníci románského stavebního umìní si tuto odboèku nenechají urèitì ujít, aby si mohli prohlédnout krásný gotický portál. Kromì toho je odtud také nádherný výhled na èeskou zemi. Mezi Krnskem a Podhrušovem pøechází èervenì znaèená turistická cesta na druhou stranu Jizery, kde pokraèuje po rozsáhlých údolních loukách. Na cestì leží Zámostí (Samost), zøícenina starého strážního hradu na obchodní stezce mezi Lužicí a Prahou.
Vinec (Winetz): Malá vesnice na pravém bøehu Jizery ukrývá také poklad: kostel sv. Mikuláše, jednu z nejvýznamnìjších románských staveb v Èechách. Kostel pochází z poloviny 13. st. a pravdìpodobnì patøil ke starému hradu, který ale již ve 14. st. zanikl. Kostel má ètvercový pùdorys a polygonální kruchtu. V interiéru kostela dominuje empora z 19. st.
Románský kostel ve Vinci patøí ke klenotùm Èech. Ještì dnes slouží místním katolíkùm jako dùstojný chrám boží, otevøen je ale pouze v nedìli v dobì bohoslužeb.
Krnsko (Krensko): Do této malé vísky poutník vlastnì vùbec nepøijde. Pøesto ji musíme zmínit, protože zde stojí impozantní železnièní viadukt. Obloukový most, který je vidìt zdaleka, byl postavem v roce 1924, je 152 m dlouhý a 27 m vysoký. Stojí pøímo na trase Svatojakubské cesty. Doporuèujeme na chvíli sejít z poutní trasy a prohlédnout si most i z druhé strany. Nachází se zde také kostel sv. Jiøí, který byl postaven koncem 18. st.. Zámek ze 14. st., vyznaèený na mapì, je v soukromém vlastnictví a veøejnosti není pøístupný. Socha Jana Nepomuckého pøed železnièním viaduktem v Krnsku, toto místo skýtá pìkný motiv tomuto patronu mostù.
74
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
Horky n. Jizerou – Benátky n. Jizerou
6. etapa: Mladá-Boleslav – Vinec – Benátky nad Jizerou
75
Z Podhrušova pùjde poutník po úzké lesní stezce po západním bøehu Jizery, dokud nedojde do Benátek nad Jizerou. Cestou se mùže tìšit na tøi zajímavosti: malou obec Horky nad Jizerou, pøírodní památku Stará Jizera a hrad Dražice. Abyste si mohli blíže prohlédnout Horky a Dražice, musíte si udìlat opìt malou odboèku. Èervená turistická znaèka vede ale pøímo do centra Benátek nad Jizerou.
Horky nad Jizerou (Horka an der Iser): Vzhled místa výraznì ovlivòuje kostel sv. Mikuláše, jehož cibulovitá kopule èní ze svahu Jizery. V tomto jednolodním barokním kostele jsou pìkné sochy na hlavním oltáøi i na postranních oltáøích. Kostel stojí v kompexu støedovìké pevnosti, která byla pozdìji pøestavìna na zámek, který je dnes využíván jako støední zemìdìlská škola. Dražice (Draschitz): Z tehdejšího gotického hradu ze 13. st. zbyly dnes již jen zbytky. Jméno hradu ukazuje na svého stavitele: Øehník z Dražic. Hrad èasto mìnil vlastníky, mírumilovné èi bouølivé, se kterými se mìnil i vzhled hradu. Od konce 16. st. v této krásné krajinì Jizery pustne.
Pøírodní památka Stará Jizera je mrtvé rameno Jizery. Takové lokality vznikají v pøípadech, že tok meandruje tak silnì, že protrhne bøehy a vytvoøí si novou dráhu toku.
Benátky nad Jizerou (Benatek): Mìsto na vyvýšeninì nad tokem Jizery uèaruje výraznou siluetou. Zdaleka je z údolí Jizery vidìt zámek a vìž dìkanského kostela. Pùvodnì se na této vyvýšeninì nacházel „klášter køižákù s èervenou hvìzdou“, který byl ale znièen husitskými vojsky. Pozdìji byly Benátky jedním z center Jednoty Bratrské. Jejich modlitebna byla postavena koncem 16. st. v areálu hradu. Z této modlitebny vznikl v 17. st. kostel Marie Magdalény, dnešní dìkanský kostel. Pozoruhodný je krytý spojovací prùchod k bývalému klášternímu kostelu Narození Panny Marie. Na námìstí se nachází malá kaple sv. Rodiny a pìkná socha Jana Nepomuckého. Ze zámku Benátky nad Jizerou je pøi pìkném poèasí pøekrásný výhled na èeskou krajinu, dokonce je možné zahlédnout i Prahu.
76
duchovní podnìt pro 7. etapu Benátky nad Jizerou - Stará Boleslav
kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi (Alt-Bunzlau)
Na 6. etapì se poutník zaøadí k velké tradici poutí, která pøivádí do Staré Boleslavi každým rokem tisíce vìøících. Cílem není jen známý poutní kostel Panny Marie se Staroboleslavskou Madonou, ale i kostel sv. Václava. Na vyjádøení pocty vyhledávají poutníci místo, kde svatý Václav našel smrt. Zvláštì pùsobivé je to pøi „Národní pouti“ na den sv. Václava (28. záøí).
77
s jistotou na „jedno èíslo“ Je pøirozené, že dobrý, spravedlivý a oblíbený panovník je po své smrti zvolen a uctíván svým národem jako ochránce. Proto je Václav „zodpovìdný“ za Èesko. Ale co tím lidé vlastnì myslí? Pøi rozlouèení nìkdy øíkáme: „Dej na sebe pozor!“ Pøejeme si, aby se osobì, která pro nás asi mnoho znamená, nic zlého nestalo. Pokud to není právì nìjaký lehkomyslný èlovìk, bude se o to také vlastními silami snažit. Je dobré, když máte u sebe lidi, kteøí vás pøed zlem chrání. Tøeba dìti jsou odkázány na ochranu svých rodièù. Vìøící èlovìk prosí Boha, aby ho ochránil a strážil. Èasto je tato boží ochrana personifikována: Necháváme se doprovázet andìlem strážným. Svìtci mají právì takovou funkci - jedná se o patrony církví, jména nebo mìsta. Patron má chránit pøed zlem a podporovat dobro. Ale právì zde mohou vznikat nedorozumìní: Andìl strážný ani patron není žádné levné pojištìní. I ten, kdo velmi pevnì vìøí v Boha, není ochránìn pøed vším zlem a neštìstím. Vynikajícím pøíkladem je Ježíš z Nazaretu. Ale právì na nìm mùžeme dobøe odvodit, co znamená být strážen Bohem: Ježíš nebyl ušetøen muèení ani smrti, ale Bùh ho ve smrti nenechal, probudil ho. Proto mùže ochrana andìlem strážným nebo svìtci znamenat: èlovìk je chránìn pøed neštìstím, ale to není možné úplnì všude. Pokud se nám nìjaké neštìstí stane, mùžeme si pøesto øíci: jsem ve své temnotì chránìn. „Nic nás nemùže oddìlit od lásky k Bohu“, píše apoštol Pavel. Být chránìn znamená také nìkdy: ochrana pøed neštìstím. Být strážen znamená vždy: ochrana v neštìstí. Z milujících rukou Boha nepadne nikdy ten, kdo mu vìøí.
svatý Václav Václav se narodil kolem roku 907. Vyrùstal u své babièky, svaté Ludmily. Po smrti otce se stal Václav Pražským a Èeským knížetem. Po smrti otce pøevzala, vzhledem k jeho neplnoletosti, vládu jeho matka Drahomíra. Èeská církev se musela rozhodnout mezi slovanskou tradicí Velké Moravy a latinskou církví, zastoupenou Bavorskem. Václav se rozhodl pro druhou variantu a požadoval pøevzetí víry køesanské v celé zemi. Ve svých snahách byl podporován vlastním smyslem pro spravedlnost a svou štìdrostí. Nechal v zemi odstranit veškeré šibenice. Rok jeho smrti není pøesnì znám. Roku 935 nebo také roku 929 byl 28. záøí zavraždìn ve Staré Boleslavi, kam ho cílenì pozval jeho bratr. Motivy jeho vraždy nejsou také pøesnì známy.
Foto: socha sv. Václava ve Staré Boleslavi
78
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
Pøedmìøice nad Jizerou (Predmeritz)
7. etapa: Benátky nad Jizerou – Pøedmìøice nad Jizerou – Stará Boleslav
79
Na cestì smìrem na Starou Boleslav musíte opìt pøejít Jizeru. Po èervené turistické znaèce se dostanete bezpeènì až do obce Sojovice. Je to poslední úsek Žitavské Svatojakubské cesty, který probíhá podél Jizery. Na mostì za Sojovicemi je èas, se s øekou rozlouèit a dát jí sbohem. Odtud budete pokraèovat po zelené turistické znaèce. Musíte projít jednotvárnými, ale hustými lesními porosty. Proto dávejte dobrý pozor – nebezpeèí, že zelenou znaèku pøehlédnete a zabloudíte, je pomìrnì vysoké. Ale zelená znaèka vás zavede pøímo do srdce Staré Boleslavi, do poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
kostel sv. Jakuba v Pøedmìøicích nad Jizerou Malá obec Pøedmìøice leží u Jizery, krátce pøed jejím soutokem s Labem. S obcí Sojovice patøí Pøedmìøice k nejstarším obcím v kraji. Již ze 14. st. pochází první zmínky o pravdìpodobnì døevìném kostelu sv. Jakuba, který byl v 16. st. nahrazen kamennou stavbou. Z tohoto objektu zbyly po pøestavbì poèátkem 18. st. jen presbytariáø s podpìrnými sloupy a portál v sakristii. Severozápadnì od kostela byla poèátkem 19. st. Postavena kamenná zvonice. K areálu patøí také sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, které stály pùvodnì u kostela.
tip: poustevna Sv. Václava V lesích mezi Starou Boleslaví a Lysou nad Labem existují ještì zbytky poustevny sv. Václava. Na jejím místì stojí dnes malá kaple s reliéfem, který zobrazuje vraždu sv. Václava. Kapli zdobí i dvì barokní sochy andìlù ze 17. st. Abyste došli k poustevnì, pùjdete ze Sojovic po žluté turistické znaèce smìrem na jih. Do Staré Boleslavi vás pak dovedou cyklotrasy 0037 a 24.
Celý areál kolem kostela sv. Jakuba v Pøedmìøicích nad Jizerou je sice památkovì chránìný, ale zdá se, že nad památkami vítìzí více pøíroda.
Cesta z Pøedmìøic do Sojovic vám opakovanì nabídne výhled do kraje, na svah Jizery, který byl pomìrnì brzy osídlen. Zde: Skorkov severnì od Sojovic.
80
0
0,5
Maßstab 1 : 50.000
1
1,5
2
Stará Boleslav (Alt-Bunzlau)
7. etapa: Benátky nad Jizerou – Pøedmìøice nad Jizerou – Stará Boleslav
81
Zelená, která poutníka dovedla ze Sojovic rozsáhlým lesem konèí – jinak, nežli je v oficiální turistické mapì uvedeno - již na okraji Staré Boleslavi. Poté je nutno pokraèovat stále rovnì, dokud se neobjeví èerveno – bílé vìže baziliky, které ukazují cíl šesté etapy.
Stará Boleslav (Alt-Bunzlau) pøedstavuje severní èást dvojmìstí, které vzniklo v roce 1960 spojením s Brandýsem nad Labem (Brandeis). Historie mìsta na Labi sahá až do ranného støedovìku. Poèátky osídlení byly spojené s hradištìm v 10. st., které leželo na obchodní stezce mezi Žitavou a Prahou. Po znièení husity byl hrad znovu vybudován. Ještì dnes je zde, sice zastavìná, ale pøesto viditelná vìž brány starého opevnìní, nacházející se u kostela sv. Václava. Dnes je v ní výstava „Stará Boleslav v archeologických a historických zdrojích“.
poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie s Palladiem Zemì Èeské Impozantní jednolodní sakrální stavba patøí k nejstarším barokním kostelùm v Èechách. Byl postaven poèátkem 17. st. na místì pùvodního gotického kostela. Je velmi oblíben jako cíl èetných mariánských poutí, pøedevším díky posvátnému pøedmìtu, tzv. Paládiu Zemì Èeské s vyobrazením Panny Marie. Tento gotický mìdìnný reliéf s Madonou staroboleslavskou je uložen v chrámu, další vyobrazení je na vnìjší fasádì. Tato posvátná památka je opøedena také rùznými legendami. Podle nìkterých má stát kostel právì na tom místì, kde jeden sedlák reliéf paládia nakreslil do orné pùdy. Další povìst øíká, knìžna Ludmila darovala tento reliéf svému vnuku Václavovi, jenž jej nosil na krku až do dne, kdy byl zavraždìn rukou bratrovou právì zde ve Staré Boleslavi.
vìž brány ve Staré Boleslavi, za ní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie vás oslní také svou barokní výzdobou, uvnitø chrámu se nachází významný barokní mobiliáø, krásný hlavní oltáø a ranì barokní nástìnné malby.
Byli to jezuité, kteøí podporovali v 16./17. st. Poutì do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dodnes je to oblíbený cíl poutníkù.
Okru
ìl
žní
ni
Okr
On
užn
í
dø
ízkéh o
Stará Boleslav
Ok
ru
Tøeb
(Alt-Bunzlau)
íko va
žn
í
fa Tru
hlá
T ic
se Jo
s ole
Dr.
a
ická
sk lav
h ské
Mìln
s ole
LEGENDE poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie klášter radnice vìž vstupní brány kostel sv. Václava a kostel sv. Klimenta
o
S
Ján
O
B
ského
Komen
Mariánské ého nám. Komensk
Saro ch
an gm J un
ská
nám. Václava ho ké in s
Lázeò
ova
0m
no va
Na Pr ád le
Brandýs nad Labem (Brandeis)
Ma xe Šv ab ins ké ho
M
fán
e St
í
B
vab eŠ ax
va iko
a ov ch Má
a
sk lav
n ruž Ok
N
W
Bo le sl
á
av sk a
ck
øe
M
há
82
O
W ln é
S
hta rac
na O
lb
N
Iva
Jil em ni ck éh o
F.X .P roc há zk y
Na C e
200 m
100 m
Pr až ká
Komenského nám.
Na
Ce
ln
Zámecká zahrada
Králi cko vá
LEGENDE Ri eg ro va
Krá lovi cká
Pra žká
i
Praž ká
Tyøsova
ská Záp
Tyøsova
zámek v Brandýse kostel sv. Petra Laurentiuskirche kostel sv. Vavøince a øímsko kat. fara radnice 42. kaple Sv. cesty 0m
100 m
200 m
é
Stará Boleslav (Alt-Bunzlau)
7. etapa: Benátky nad Jizerou – Pøedmìøice nad Jizerou – Stará Boleslav
83
Stará Boleslav a sv. Václav Toto mìsto na Labi je úzce spojeno s knížetem Václavem, pozdìji prohlášeného svatým. Èeský patron byl zde, ve Staré Boleslavi zavraždìn v kostele sv. Kosma a Damiána vlastním bratem Boleslavem. Již v polovinì 10. st. vybudoval Bøetislav I. na jeho poèest kostel sv. Václava, s nímž jsou spojeny první poutì, které byly ale brzy zastínìny rostoucím ustíváním Panny Marie ve 14./15. st. a s tím spojenými mariánskými poutìmi k obrazùm a sochám svìtcù (tak i ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie). V poslední dobì získává bazilika sv. Václava zase svou pùvodní vážnost.
Kostel sv. Václava: Trojlodní románská bazilika sv. Václava patøí k nejznámìjším pamìtihodnostem ve Staré Boleslavi. Vznikla na místì malého kostela sv. Kosmy a Damiána. V kostele sv. Václava je mnoho vyobrazení ze života knížete Václava. Na hlavním oltáøi je obraz Václava, kopie z chrámu sv. Petra v Øímì. Nejstarší èástí kostela je románská krypta z 12. st. se sochami sv. Kosmy a Damiána. Tìsnì vedle baziliky stojí kostel sv. Klimenta z 11. st., ve kterém se nacházejí nástìnné románské malby, zobrazující legendu o Klimentovi.
Svatá cesta: Koncem 17. st. byla mezi Prahou a Starou Boleslaví založena tzv. Svatá cesta, na které bylo v letech 1680-90 postaveno 44 kaplièek. Vzdálenost mezi jednotlivými kaplièkami by mìla odpovídat délce Karlova mostu – 447 m.
socha sv. Václava na námìstí ve Staré Boleslavi
Ze 44 kaplièek Svaté cesty bylo zachováno 26. Dnes èeká tato, kdysi oblíbená poutní cesta s kaplièkami, zdobenými freskami na své oživení.
84
duchovní podnìt pro 8. etapu Stará Boleslav – Praha
Pohled na Karlùv most s 30ti sochami svìtcù v Praze
Praha! – oèekávaný cíl. Zde konèí Žitavská Svatojakubská cesta, pou dlouhá 200 km. Srdce každého poutníka se tìší na mìsto, staré tísíc let, mìsto s nespoèetnými kulturními památkami. Praha! – to není ale jen konec jedné èásti Svatojakubské cesty, ale také nový zaèátek. Zde zaèíná totiž další úsek Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela, která je dlouhá tøi tisíce kilometrù.
85
Hrozivì klidný a tichý Èlovìk by tomu ani nechtìl vìøit: slovo „škola“ pochází z øeètiny a v této øeèi má následující význam: „Klid“, „Odpoèinek“, „Soustøedìní“. Vìtšina z nás zažila „školu“ úplnì jinak! Ale pøesto: Je to logické! Protože klid, ticho a mlèení je již samo o sobì vzácné chování. Ještì jsme nedošli k cíli, i když mlèíme a hledáme klid. Mlèení a klid jsou „školou“, a musíme se jim neustále uèit. Prvním cílem mlèení je, vytvoøit si vlastní správný úsudek, kdy bychom mìli mlèet a kdy mluvit. V rozèilení, ve hømotu nemùžeme dojít k dobrému odhadu. Zadruhé: klid umožòuje a probouzí pozornost ke svìtu, k tajemství lidskému. Klid razí cestu vnímání a poznání. To pøesahuje dokonce rozmìry svìta a lidí. Klid se dotýká tajemství Božství. Všechna náboženství uznávají klid jako pøedsíò svatého, božského. V klidu je božství vnímatelné, srozumitelné. Zároveò otevírá klid smysly, srdce a duši. Židovství, køesanství a islám chápou mlèení jako pøedpoklad pro naslouchání Bohu. Židé jsou napøíklad pøesvìdèeni: Kromì respektování zákonù, je možné se díky zbožnosti, která je vlastnì mlèením, pøiblížit k Bohu. I zde ucítíte, jak jsme nepøipraveni, jak jsme stále ještì na cestì, na které potøebujeme „uèení“. Poutní cesta mùže být dobrým nácvikem na mlèení. Nìkteøí poutníci jsou stejnì na cestì sami, a když jste na cestì se skupinou, urèitì pùjdete úseky cesty také sami, v mlèení a klidu. Porozumíte pak lépe sami sobì, lépe životu a jeho tajemstvím. I když následující pøirovnání mùže trochu pokulhávat; ale nemùžeme, dívaje se na Jana Nepomuckého, øíci: mlèení mùže dokonce zachránit život?
svatý Jan Nepomucký se narodil v roce 1345 v Nepomuku jižnì od Plznì (Pilsen). V roce 1380 pøevzal farnost St. Gallus na pražském Starém mìstì. Vzhledem k jeho vynikajícím schopnostem mu byly pøidìlovány dùležité úøady, až jej arcibiskup pražský jmenoval generálním vikáøem. Tak byl ale Jan zatažen do boje o práva a svobodu církve mezi arcibiskupem a králem. Pøi jednom výslechu v této záležitosti byl Jan muèen a 20.03.1393 schozen polomrtvý z Karlova mostu do Vltavy a utopil se. Jan Nepomucký se tak stal muèedníkem za svobodu církve. Oblíbeným se stal ale hlavnì proto, tím je také od roku 1540 násilná smrt Jana odùvodòována, že odporoval králi a odmítl porušit zpovìdní tajemství královny.
Foto: socha sv. Jana Nepomuckého na Karlovì mostì v Praze
Brandýs nad Labem – Vinoø – Kbely
8. etapa: Stará Boleslav – Brandýs nad Labem – Døevèice – Vinoø – Praha
87
Na námìstí ve Staré Boleslavi zaèíná poslední 7. etapa Žitavské Svatojakubské cesty. Až k odboèce na Jenštejn se poutník musí obejít bez obvyklého turistického znaèení, protože není alternativy a prvních sedm kilometrù, na trase vedoucí z mìsta smìrem do Prahy, musí jít po dost využívané silnici 610. Malá útìcha: trasa vede po bývalé Svaté cestì, což dokladují kaplièky na okraji silnice. Po mostì se poutník dostane pøes Labe a tím také do druhé èásti dvojmìstí: Brandýsa nad Labem. Doporuèujeme malou odboèku pøes námìstí. Po sedmi kilometrech a projití obce Døevèice zahýbá vlevo úzká silnièka. Zde se napojíte na èervené turistické znaèení, které vede kolem hradu Jenštejn do Vinoøe.
Brandýs nad Labem (Brandeis): Vznik tohoto mìsteèka na Labi se datuje do 13. st a úzce souvisí s obchodní stezkou Žitava - Praha. Oproti katolické Staré Boleslavi se v Brandýse mohly usadit také jiné náboženské skupiny, napø. Jednota bratrská a skuteènì velká židovská komunita. Mnoho kulturních památek dokazuje pestrou historii mìsta, kromì jiných napø. zámek, v barokním stylu pøestavìná radnice, židovský høbitov, kostel sv. Vavøince s gotickými nástìnnými malbami a mlýn, který byl se svými 11ti koly kdysi nejvìtším v Èechách.
radnice v Brandýse nad Labem s krásnými sluneèními hodinami
Døevèice: Malá obec byla chránìna gotickým opevnìním z 11. st.. Dnes se zde nachází støedovìce vypadající krèma. Jenštejn (Jenstein): Gotický vodní hrad Jenštejn byl postaven ve 14. st., od konce 16. st. není využíván. Ve vìži je umístìna expozice. Praha-Vinoø: Místo na Svaté cestì je známé hlavnì díky zámku Ctìnice. V pùvodní gotické pevnosti je dnes stálá expozice koèárù.
Restaurovaný kostel povýšení sv. Køíže ve Vinoøi leží pøímo na okraji cesty. Møíže umožní pouze náhled do interiétu
500 m
Hoøejsí rybník
á
Vysoèany
Podìbradsk
Rokytka
Sokolovská
E55
E55
nová
nská Lán
ská
á
U Elektry
yslová ùm Pr
S
N
o Br
Za
Èe
á sk ar um
ská
Sklen
Na Hrádku
O
kostel sv. Bartolomìje
Šimanovská
s
ník yb ky r
ská ín Tal
Kýj
W
E65
Kolbe no vá
letištì Praha-Kbely
Podìbradsk
ká Obors
á Hostavick
Kolbe
PRAHA
Hloubìti
Mezitrat’ov á
0m
poutní trasa nemocnice/lékaø lékárna pošta Kb els ká kostel zastavìné plochy les / park vod dálnice
rn
m
Ja
Broumarská
ý m mo stem
rská
Kbelská
Vajg a
sk
á
Bud
lsk
á METRO
ova te
E55 LEGENDA
ecká Chlum
E65
ová elk Oc
Èerny Most
Satalice
88
uor á M šov
Praha (Prag)
8. etapa: Stará Boleslav – Døevèice – Brandýs nad Labem – Vinoø – Praha
89
Z Vinoøe pokraèujete po cyklotrase 241. Po žlutém turistickém znaèení pùjdete pøes Satalice až k mostu po ètyøproudé silnici (611). Pak následuje kousek neznaèeného úseku smìrem na jih. Orientaèním bodem vám bude již z dálky viditelný rybník a románský kostel. Odtud pokraèujete po cyklotrase 1, která pro Svatojakubskou cestu konèí na námìstí Republiky s Prašnou bránou z 15. st a Obecním domem v secesním stylu. Odtud to je již jen pár krokù k cíli: bazilice sv. Jakuba na Starém mìstì v Praze.
Oficiálnì konèí Žitavská Svatojakubská cesta v ulici Jakubská. Poutník se nechází ve východním okraji Starého mìsta; vìtšina pražských pamìtihodností se nachází západním smìrem. V tomto ohledu jistì postaèí, když zde popíšeme jen tuto krásnou baziliku. Ale který poutník by si nechal ujít bližší prohlídku tohoto kouzelného mìsta na Vltavì? Mùže to být pøekrásný závìr jeho putování, a pokud bude dále pokraèovat, musí stejnì projít Starým mìstem. Proto jsou zde uvedeny nejdùležitìjší cíle, které by mìl poutník urèitì prohlédnout.
Bazilika sv. Jakuba v Praze Trojlodní gotická stavba a vedle stojící klášter vznikly koncem 14. st. za Karla IV. Pøedtím zde stál františkánský kostel ze 13. st. Velká èást stavby byla znièena požárem v 16. st., poté byl kostel baroknì pøestavìn. Z kláštera se zachovaly pouze èásti severního a západního køídla z období kolem roku 1300. Kdo bude mít štìstí, pøijde v dobì koncertu, pøi kterém zní mezinárodnì známé varhany.
Kostel sv. Bartolomìje, Praha. Kyje Románská vìž ukazuje poutníkùm správnou cestu
barokní štuk na hlavní gotické fasádì pražské baziliky sv. Jakuba uprostøed s patronem a ètyømi Jakubovými poutníky
Palmovka
PRAHA
ové
W
Jan
a Že
livs
kéh
o
S
N
Pod Lipam
Konìvová
lkánì
i
O
Èes kobr odská
Malešice
Hrdloøezy
øezská dlo Hr
høbitov
V Dom
Na Ba
ská
Jeøábová
Podìbrad
Vysoèany
Camping emi Pod Šanc
kovu
K Žiž
vací Spojo
v -Žižko Praha
nì alká Na B
vé V Domo
N
n èa so
y ov ov
á sk
ká
moravs
Èesko
0m
Hoøejsí rybník
á Podìbradsk
500 m
poutní trasa nemocnice/lékaø pošta kostel zastavìné plochy les / park vod silnice / cesta
LEGENDA
Mezitrat’ov á
U Elektry
Žižkov
r jcá Kre Pod radou Na Oh ová v Konì
S
á vsk olo ok
Freyová
ke m
90
Praha (Prag)
8. etapa: Stará Boleslav – Brandýs nad Labem – Døevèice – Vinoø – Praha
91
Od baziliky sv. Jakuba je to ulicí Štupartská jen pár krokù na Staromìstské námìstí. Zde na poutníka èeká celá øada krásných objektù.
Praha je plná tajemství a vlastního kouzla. Je nepopsatelné, o to více lze prožít. Je jedno, zda to kouzlo prožijete èasnì ráno, v poledne nebo k veèeru: v každou denní dobu vyzaøuje tato èeská metropole urèitý pùvab, který musíte objevit. Poutníkovi doporuèíme, kromì již zmínìné baziliky sv. Jakuba sedm dalších cílù: Staromìstské námìstí, Karlùv most, klášter maltézských rytíøù, kostel sv. Mikuláše, chrám sv. Víta, Zlatou ulièku a Strahovský klášter. Staromìstské námìstí: Stavby na Staromìstském námìstí stály již ve 12. st. Již od pradávna je toto námìstí považováno za centrum života Prahy. Jako následník malého kostela byl postaven ve 14. – 16. st. velký gotický kostel s dlouhým názvem „kostel Panny Marie pøed Týnem“, také krátce nazývaný „Týnský kostel“. Byl centrem husitského hnutí a místem pobytu známých reformátorù. Potìšením pro oèi je severní portál kostela, který je pozoruhodným kamenickým dílem. Také interiér kostel má pøekrásnou výzdobu. Na Staromìstském námìstí si mùžete prohlédnout pìkné fasády domù z rùzných století. K nìkolika zachovaným gotickým domùm patøí Dùm u kamenného zvonu. Kostel sv. Mikuláše se dvìmi bílými vìžmi si také prohlédnìte, ale naším dalším cílem je Staromìstská radnice. Budova byla postavena ve 14. st., nepøehlédnutelný je Staromìstský orloj. Za shlédnutí stojí také radnièní sklípek a sál i radnièní vìž, která Po 138 schodech nabídne pøekrásný kruhový výhled na Prahu.
Obì vìže Týnského kostela èní nad mìšanskými domy na východní stranì Staromìstského námìstí. Toto námìstí pøitahuje lidi ze všech zemí svìta.
Magnet pro návštìvníky: Staromìstský orloj V horní èásti hodin se v každou celou hodinu objeví apoštolové a to již 500 let!
v šno
p ku Bis
Zlat
niká
V Celnici Nám. Republiky
á Tì
Havlíèkova
Hlavní nádraží (Hbf)
ežní
tská Husi
á ikov
Køiž
á vsk olo Sok
ø Pob
U
Husitská
rova
Karlín
e Pern
Seifertov a
m
pa
ku ní át
á ikov Køiž
ostrov Štvanice (Hatzinsel)
Vltava
Bubenské nabø.
R
í
á ikov Køiž
Konìvova
Pr ok op ov a
Vítkov (Veitsberg)
So
z ábøe ké n á vsk kolo
ns oha
Tunnel
Hybernská
Praha-Masarykovo nádraží
Na Florenci
Staré Mìsto
sk á ící Na Poø
v Starko
ká áøs ulh r T
Wilsonova a ìvov Kon
aèka Praž
W
S
N
ho ské livNa Ohradou
O
a ìvov Kon
Že s ká Olšan
pluku
Friedhof
200 m
500 m
poutní trasa nemocnice/lékaø lékárna pošta kostel Národní památník husitského Jan Žižka armádní muzeum
LEGENDA
0m
á
sk lov ko
ická išn K al
So
ho
ova
ká Kliments
Svobody nabø. Ludvíka
zimní stadion
PRAHA
Hlávkùv most
jské
son
y Ha
nk Zele
Wil
Prvního
Jan a
90
8. etapa: Stará Boleslav – Brandýs nad Labem – Døevèice – Vinoø – Praha
Praha (Prag) Od Staromìstské radnice se pøes Malé námìstí a úzkou ulièkou Karlova vydáte kolem impozantního Clam-Gallasova paláce na Køížovnické námìstí. Hned vám do oka padne obrovský komplex Klementina. Stavba jezuitù s kostelem sv. Salvátora je symbol rekatolizace. V 17. st. mu muselo uhnout 30 domù. Vedle stojí kostel Køižovníkù. S dominantní kopulí, pøímo na bøehu Vltavy, výraznì dotváøí obraz mìsta. Staromìstská mostecká vìž oznaèuje Karlùv most.
Karlùv most: Nìkteøí øíkají, že je to nejkrásnìjší most na svìtì. Ale vkus je samozøejmì rùzný. Ten, kdo má ve svém srdci svaté, nemá o tomto oznaèení pochybnosti. 520 m dlouhý a 11 m široký Karlùv most je zdoben 30ti barokními sochami z bronzu i kamene. Nejstarší sochou je socha Jana Nepomuckého ze 17. st., stojící na stranì po proudu øeky. Zde mìl být svatý Jan Nepomucký schozen do Vltavy. Základní kámen Karlova mostu byl položen v polovinì 14. st. za Karla IV. Toto monumentální dílo bylo po dlouhou dobu jediným mostem pøes Vltavu a tak i nejdùležitìjším bodem na dùležitých obchodních stezkách.
93
Mniši z køižovnického øádu mìli pomìrnì dobrý nápad. Troubí témìø každou hodinu, aby pøilákali návštìvníky do kostela sv. Køíže. Dnes se zde èasto konají veèerní koncerty.
Procházka po Karlovì mostì je souèástí každého zájezdu zahranièních návštìvníkù Prahy. Kdo jednou prožije jeho kouzlo, musí se na Karlùv most opìt vrátit.
Staromìstská mostecká vìž
Madona a sv. Bernard Sv. Ivo
Madona, sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský
Kalvárie - sv. Køíž Pieta
Sv. Barbora, Markéta a Alžbìta
Sv. Anna
Sv. Josef s Ježíšem
Sv. Cyril a Metodìj Sv. František
Sv. Jan Køtitel
Sv. Kryštof
Sv. Norbert, Václav a Zikmund
Sv. Jan Nepomucký
Sv. Ludmila s malým Václavem
Sv. František Borgiáš
Sv. Antonín Paduánský Sv. František Serafínský
Sv. Juda Tadeáš Sv. Vincenc Ferrerský a sv.
Sv. Augustin Sv. Mikuláš Tolen -tinský Bruncvík
Sv. Kajetán
Sv. Luitgarda neboli Sen Sv. Luitgardy
Sv. Filip Benicius Sv. Vojtìch
Sv. Vít Sv. Jan z Mathy, Felix z Valois a IvanIwan
Sv. Kosma a Damián se
Sv. Václav
Malostranské mostecké vìže
Sochy na Karlovì mostì
Vltava
Karlùv most
bøež í
tano vo n á
á
á
á tsk vik Kon
Skoø ep
ská
zeò
Vì
e Mal
ka
m ná
i
Staromìstské nám.
á uh
H
á sná
ný
oc Ov
Celetná t
rh
ska
Jakub
Ma
a Stupartsk
Dlo
uh
á sk
al ašt
é
r Pe
Husova
Na
í odn Nár
á
sk
eò
z Vì
U milosrdných
va Bíko
Michalská
msk
á
éøsk Platn
Karlova
ká
Širo
ice Uradn
Betlé
á
Kapr ova
Širok
ží
Lililová
Náprs tkova
Køižo vnick
Dv oø ak o v on áb øe
du
istop a
17. l
tišku
á
Mánesùv Most
Sme
Kozí
Dlo sk
PRAHA
á
á
Na Fran
sk
Most Sv. Èecha
ìs tí
sk Ha ve l
Pa tíø
á Ri
žsk í
á Tý n
k øížs
í Paø
k vs la
.ø
í
a
šn
i
ì
é rsk ká
oho dvo rs
El.
sn Krá Du
N
28
á
nj a
Rybn N
Hradebni ík op
Revoluèní
Pø
Revoluèní
Kra lo
èí
Nám.
éh M. Gork
o
V celnici
øí Po
Hybernská
Nám. Republiky
Na
ká øs lá h u Tr
ická ken
Sou
ntská Klime
i
0m
200 m
poutní trasa pamìtihodnost pošta turistické inform. støedisko lékárna nemocnice/lékaø Prašná brána Obecní dùm bazilika sv. Jakuba Týnský kostel kostel sv. Mikuláše Staromìstská radnice Clam-Gallasùv palác Klementinum kostel sv. Klimenta kostel sv. Salvátora kostel Povýšení sv. køíže Starom. mostecká vìž Karlùv most Anežský klášter Staronová synagoga židovský høbitov Stavovské divadlo kostel sv. Galla kostel Marie Snìžné
LEGENDA
94
za
á ek a
nk
n Pa sk á
tí ìs
ám
n
c Vá
vá lo
nì
tý Peš
Praha (Prag)
8. etapa: Stará Boleslav – Brandýs nad Labem – Døevèice – Vinoø – Praha
Ještì pøed Malostranskými mosteckými vìžmi vedou úzké schody z Karlova mostu na Maltézské námìstí. Po nich se nevydá žádný turista; pro poutníky Jakubovi je to ale témìø povinnost! Protože na Maltézském námìstí stávala kdysi významná komenda johanitù Èeského velkopøevorství, svìdek opatrování poutníkù. Zpìt pùjdete nejlépe ulicí Harantova a Karmelitská, protože na této trase leží kostel Panny Marie Vítìzné se známým Pražským Jezulátkem. Karmelitáni zøídili milované 47 cm velké sošce oltáø. Kousek dále od turistického dìní se nachází idylická Vrtbovská zahrada, kde si urèitì udìlejte pøestávku. Z terasy si mùžete vychutnat krásný pohled na pražské Staré mìsto.
Komenda johanitù V oblasti dnešního kostela maltézských rytíøù vznikla již v polovinì 12. st. poboèka rytíøského øádu sv. Jana v Jeruzalémì (krátce johanité) a tak také Èeské velkopøevorství. Komenda patøí mezi nejstarší severnì od Alp. Øádové budovy se tenkrát nacházely pøed branami mìsta a proto byly pravdìpodobnì dobøe obranyschopné. Svìdectvím tohoto jsou dvì vìže dnešního kostela maltézských rytíøù, který byl postaven na místì pùvodního románského kostela. Øád provozoval pomìrnì brzy i špitál. U kostela se nacházel dle starých popisù prostor, pøístupný z venku, který byl pravdìpodobnì využíván poutníky. Z Prahy byly založeny další èetné komendy, napø. i komenda v Èeském Dubu, Žitavì a Hirschfelde. Pražská komenda se v 17. st. rozvinula do autonomní ètvrti, ke které patøilo 58 mìšanských domù. Od reformace, kdy došlo k odtržení maltézského a johanitského øádu, je Èeské velkopøevorství poèítáno k øádu maltézských rytíøù.
Jedna z obou vìží kostela maltézských rytíøù Panny Marie pod øetìzem
Èeské velkopøevorství pøekonalo mnohé historické pøekážky. Až po pøevzetí moci komunisty došlo ke zrušení øádu. Po roce 1989 tento øád své aktivity obnovil a Èeské velkopøevorství má dnes své sídlo opìt na Malé stranì. A tak osmihrotý køíž na pražském kostele maltézských rytíøù symbolizuje opìt a oprávnìnì pomoc; pøipomíná heslo øádu „usvìdèení víry a pomoc potøebným“.
95
100 m
200 m
Loreta
Úvoz
t Lore
á
Úvoz
ì
Za
ch
Helichova
Pro
á kop sk
Mos teck
Malostranské nám.
ale aV
n da hra
Vrtbovská zahrada.
Tržiš t
zahrada Vladislavský sál nádvoøí Pražského hradu Arcibiskupský palác Šternberský palác kostel sv. Michala kostel sv. J. Nepomuckého kapucínský klášter Pražská Loreta Èernínský palác Strahovský klášter
Lobkovická
Vlašská
Nerudova
adu Ke hr
Hradèanské nám. á k ns
Ka no vni cká
Pražký hrad
zahrada Malostranské mostecké vìže klášter maltézských rytíøù kostel Panny Marie Vítìzné Vrtbovská zahrada kostel sv. Mikuláše kostel sv. Tomáše Valdštejnský palác Zlatá ulièka bazilika sv. Jiøí chrám sv. Víta
Lobkovická
Strahovský klašter
vìt
n
va
Karmelitská
Ríèní
Všerd ero va
Helichova
Haranto
Maltìské nám.
á
Vojanovy sady
sk
ká
rs ebu Led rada h za ská tejn Valdš
Nosticova
0m
i
poutní trasa pamìtihodnost pošta tur. inf. støedisko lékárna nemocnice/lékaø
ec øel
ho Po
Nov ýS
Jele
ká Tomášs a
LEGENDA
Dla
ov baè
lero va
Kep
a ulièk
W
em i n áøe
Zlatá
Va ld za šte hr jn Le ad sk te n a á
Kampa
ská Èernín
lu
e usnic U
U Br
S
N
ho s
PRAHA sáre m
žic ké
U ka
Na Kampe
v Kláro
O
Karlùv most
Vltava
op í pøík
96
Praha (Prag)
8. etapa: Stará Boleslav – Brandýs nad Labem – Døevèice – Vinoø – Praha
97
Od Vrtbovské zahrady jdete pøes Malostranské námìstí ke kostelu sv. Mikuláše s jeho velkou kopulí a dále ulicí Nerudova k velkému komplexu Hradèan, Pražskému hradu, na jehož prohlídku si poutník musí naplánovat dost èasu. Ten, kdo chce jít až ke Strahovskému klášteru, se vydá ulicí Lorentánská a cestou mùže obdivovat Pražskou Loretu.
Kostel sv. Mikuláše: Je oznaèován za mistrovské dílo Malé strany. Nejen stavba sama, ale i interiér kostela potìší každého milovníka umìní. Na ploše cca 1.500 m2se zde nachází jedna z nejvìtších nástìnných maleb v Evropì. Na varhanech z 18. st. hrál již Wolfgang Amadeus Mozart. I dnes se zde konají varhanní koncerty. Pražský hrad: Øíká se, že je to nejvìtší obydlený hrad na svìtì. Výstup na hrad je namáhavý, ale za námahu stojí nejen architektura hradu, ale i pøekrásný výhled na Prahu.Na nádvoøí se tyèí chrám sv. Víta, mistrovské gotické dílo, jehož stavba byla zahájena v polovinì 14. st., na kterém pracovali èetní stavitelé celých 600 let. Oblíbeným cílem je hlavnì kaple sv. Václava. Za návštìvu stojí ale také Královský palác a bazilika sv. Jiøí. Zlatá ulièka: Poutník by na Pražském hradì nemìl opomenout Zlatou ulièku, i když zde musí zaplatit vstupné. Jméno této malebné ulièky je odvozeno z jedné povìsti: zde mìli pùsobit alchymisté a na pøání krále vyrábìt zlato. V malých domcích bydlívalo služebnictvo, pozdìji chudí lidé a prý dokonce i spisovatel Franz Kafka. Dnes zde zdejší øemeslníci prodávají své výrobky.
pohled na mohutnou kopuli kostela sv. Mikuláše na Malé stranì
poutní místo Loreta na Hradèanech, známá pøedevším pøekrásnou zvonkohrou
veèerní pohled na Pražský hrad, díky své poloze nad Vltavou je také symbolem Prahy
Z Pražského hradu je vidìt Strahovský klášter, který je ještì dnes obydlený.
98
napojení na sever mapa pro Svatojakubskou cestu Gniezno – Zgorzelec
Gniezno
N
POZNAÑ Velkopolská Svatojakubská cesta
O
W
S
Leszno
Dolnoslezská Svatojakubská cesta G³ogów Jakubów
Œcinawa
smìr Erfurt/Vacha
Boles³awiec Legnica
Görlitz Zgorzelec Bautzen
WROC£AW
Lubañ
Ekumenická poutní cesta
Jelenia Góra Žitavská Svatojakubská cesta
smìr Zittau/Praha
doporuèení prùvodci poutníka Stiftung des Franziskanischen Dorfes: Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag Svatojakubská cesta Gnesen – Görlitz – Praha. Polská èást: Velkopolská a Dolnoslezská Svatojakubská cesta. ISBN 978-83-924296-1-6 Stiftung des Franziskanischen Dorfes: Svatojakubská cesta Via Region. Dolní Slezsko. ISBN: 978-83-924296-0-9 Ökumenischer Pilgerweg e.V. (Hrsg.): Ekumenická poutní cesta Saskem, Saskem-Anhaltskem a Duriòskem. K objednání na adrese: Ökumenischer Pilgerweg e.V., 99423 Weimar, Goetheplatz
Brzeg Svatojakubská cesta Via Regia
KRAKÓW
Žitavská Svatojakubská cesta navazuje v Görlitz na 170 km dlouhou Dolnoslezskou Svatojakubskou cestu, vedoucí z G³ogów pøes Boles³awiec a Lubañ do Zgorzelec. Tato se napojuje na Velkopolskou Svatojakubskou cestu, vedoucí na 224 km severovýchodnì do Gniezno. Zde jmenujme také Svatojakubskou cestu, vedoucí podél obchodní stezky Via Regia a spojující mìsta: Brzeg, Wroc³aw, Bautzen, Leipzig a Erfurt. V souèasné dobì je tato trasa proznaèena do Vacha. Bylo zahájeno pokraèování cesty smìrem Köln.
99
napojení na jih ze smìru od Zittau
mapa pro Svatojakubskou cestu Praha – Bregenz
PRAG
N
Pøibram
O
W
Klatovy S
Východobavorská Svatojakubská cesta
Prachatice
Regensburg
Donauwörth
MÜNCHEN
Bischofsreuth
Passau
Augsburg Bavorsko-švábska Svatojakubská cesta
Strakonice
Kdynì
Altötting
Kempten Peißenberg
Bregenz smìr Schweiz
Mnichovská Svatojakubská cesta
Z Prahy se nabízí 2 možnosti, jak dojít po již vyznaèených Svatojakubských cestách na jih. První je Východobavorská Svatojakubská cesta, vedoucí pøes Regensburg, napojující se v Augsburgu na bavorsko-švábskou Svatojakubskou cestu. Druhá možnost je zvolit Jihobavorskou Svatojakubskou cestu, vedoucí pøes Altötting, napojující se v Peißenbergu na Mnichovskou Svatojakubskou cestu. Obì cesty vedou do Bregenz. U jižní varianty ale ještì není proznaèen úsek mezi Pøíbramí a Passau
Jihobavorská Svatojakubska cesta
doporuèení prùvodci poutníka Maximilan Bogner: Auf dem Jakobsweg durch Südostbayern, Tyrolia ISBN 3-7022-2565-X Monika Hanna: Der Münchner Jakobsweg, Langen Müller ISBN 3-7844-2978-5 Hans J. Kolbinger: Auf dem Jakobsweg von Prag bis Donauwörth, Tyrolia ISBN 3-7022-2728-8 Ulrich Lohrmann: Der BayrischSchwäbische Jakobusweg, Stöppel ISBN 3-89987-511-7
fü Jakobsweg -
Gn
. e.V g a
en
Intern at io
Vereinigung
rd
le na
es
en - Görlitz - P
r
Internationale Vereinigung für den Jakobsweg Gnesen – Görlitz – Prag e.V. c/o Uwe Lammel M.A. 02763 Zittau, Dornspachstr. 4 Tel. +49 (3583) 796848 (privat) Mobil: +49 (172) 2720295 E-Mail:
[email protected] další kontakty Pfarrer Michael Dittrich
Tel. +49 (162) 91 79 949,
[email protected]
Jeannette Gosteli (Redakce)
Tel. +49 (3583) 721109 (do práce),
[email protected]
Emil Mendyk (pro Polsko)
Tel. +48 (785) 042318,
[email protected], www.camino.net.pl
Jan Hanzl (pro Èechy)
Tel. +420 (485) 10 17 49,
[email protected]
Jan Bím (pro Èechy)
Verein ultreia o.p.s.,
[email protected], www.ultreia.cz
bankovní úèet Sparkasse Oberlausitz-Niederschlesien Konto: 3000118500, BLZ: 85050100
www.zittauer-jakobsweg.de
100
seznam míst jméno
strana
Alt-Aicha (Starý Dub) Alt-Bunzlau (Stará Boleslav) Bakov nad Jizerou (Bakow an der Iser) Bakow an der Iser (Bakov nad Jizerou) Benatek (Benátky nad Jizerou) Benátky nad Jizerou (Benatek) Berg (Horka) Bílý Kostel nad Nisou (Weißkirchen) Böhmisch Aicha (Èeský Dub) Brandeis (Brandýs nad Labem) Brandýs nad Labem (Brandeis) Èeský Dub (Böhmisch Aicha) Chocnìjovice Chrastava (Kratzau) Christophsgrund (Krištofovo Údolí) Deutsch Gabel (Jalonné v Podještìdí) Deutsch-Ossig Drahotice Draschitz (Dražice) Dražice (Draschitz) Døevèice Görlitz Grafenstein (Grabštejn) Grabštejn (Grafenstein) Grottau (Hrádek nad Nisou) Hagenwerder Hammerstein (Hamrštejn) Hamrštejn (Hammerstein) Hartau Hirschfelde Horka (Berg) Horka an der Iser (Horky nad Jizerou) Horky nad Jizerou (Horka an der Iser) Hrádek nad Nisou (Grottau) Jalonné v Podještìdí (Deutsch Gabel) Jenstein (Jenštejn) Jenštejn (Jenstein) Jung-Bunzlau (Mladá Boleslav) Káèov Kláštìr Hradištì nad Jizerou (Kloster Liessnitz an der Iser) Kloster Liessnitz an der Iser (Kláštìr Hradištì nad Jizerou) Kloster St. Marienthal Kobyly Kratzau (Chrastava) Krensko (Krnsko)
52 81 – 83 65 65 75 75 48 44 52, 53 87 87 52, 53 59 45 49 43 27 59 75 75 87 23 – 25 44 44 43 26 49 49 41 31, 32 48 75 75 43 43 87 87 67 – 69 59 65 65 29, 30 59 45 73
101
seznam míst jméno
strana
Kriesdorf (Køyžany) Krištofovo Údolí (Christophsgrund) Krnsko (Krensko) Køyžany (Kriesdorf) Lämberg (Lemberk) Lemberk (Lämberg) Letaøovice (Letarschowitz) Letarschowitz (Letaøovice) Lichtenwerden (Svìtlá pod Ještìdem) Michalovice Mladá Boleslav (Jung-Bunzlau) Mnichovo Hradištì (Münchengrätz) Mohelnice nad Jizerou (Müglitz an der Iser) Müglitz an der Iser (Mohelnice nad Jizerou) Münchengrätz (Mnichovo Hradištì) Neudorf bei Bakow (Nová Ves u Bakova) Nová Ves u Bakova (Neudorf bei Bakow) Ostritz Podhradí Podhrušov Prag (Praha) Praha (Prag) Praha-Vinoø Predmeritz an der Iser (Pøedmìøice nad Jizerou) Pøedmìøice nad Jizerou (Predmeritz an der Iser) Rosenthal Samost (Zámostí) Satalice Sattel bei Kriesdorf (Sedlo nad Køyžany) Sedlo nad Køyžany (Sattel bei Kriesdorf) Sensemitz (Sezemice) Sezemice (Sensemitz) Sojovice Stará Boleslav (Alt-Bunzlau) Starý Dub (Alt-Aicha) Svìtlá pod Ještìdem (Lichtenwerden) Václavice (Wetzwalde) Vinec (Winetz) Weißkirchen (Bílý Kostel nad Nisou) Wetzwalde (Václavice) Winetz (Vinec) Zámostí (Samost) Zittau Zvíøetice
51 49 73 51 43 43 57 57 51 66 67 – 69 60, 61 59 59 60, 61 65 65 27 66 75 89 – 97 89 – 97 87 79 79 29 73 89 51 51 59 59 77 81 – 83 52 51 44 73 44 44 73 73 37 – 41 66
letištì
hranice NP, CHKO nebo pøírodního parku chránìná pøírodní oblast
památka, køíž, kaple, kostel
vìž, vysílaè, vìtrná elektrárna
opevnìní/bunkr, lom, štola
hájovna, mlýn
mokøad
cyklotrasa, cyklostezka
nauèná stezka
lokální turistické cesty
rozcestníky
znaèené turistické cesty
vodní sporty, koupalištì, aquapark
místo pro stanování, kempování
ubytování, penzión, hotel
významný hradní val, archeologické nalezištì
zøícenina, veøejnosti pøístupná
øeka, potok
vodní plocha, výškový bod
hrad, veøejnosti pøístupný
lékaøské centrum, horská záchranná služba
most, tunel
zámek, veøejnosti pøístupný
parkovištì, èerpací stanice, LPG
zpevnìná cesta, stezka
jeskynì, propast
muzeum, technická památka, lidová architektura
silnice
železnice, nádraží
informace, pamìtihodnosti
dálnice, víceproudá silnice
legendì mapy
Žitavská Svatojakubská cesta
Gnesen Glogau Görlitz
a její napojení na sí hlavních cest do Santiaga de Compostela
Prag Paris
Donauwörth Lindau
Vezelay
Tours
Genf Le Puy Santiago de Compostela
Bordeaux Roncesvalles
Finisterre
Montpellier Toulouse
Burgos
Velkopolská Svatojakubská cesta (Gnesen - Glogau) Dolnoslezská Svatojakubská cesta (Glogau - Görlitz) Žitavská Svatojakubská cesta (Görlitz – Praha) Východobavorská Svatojakubská cesta (Praha – Donauwörth)
Bavorsko-švábská Svatojakubská cesta (Oettingen – Donauwörth – Lindau) Švýcarská Svatojakubská cesta (Rohrschach – Genf) Via Gebennensis (Genf – Le Puy) Via Podensis (Le Puy – St. Jean-Pied-de-Port) Camino Francés (St. Jean-Pied. – Santiago de Compostela)
Ostbayrischer Jakobsweg (Prag – Donauwörth)
V roce 2006 bylo nastartováno oživení malého úseku Svatojakubské cesty: poutní cesta mezi Gnesen, Görlitz a Prahou. Trasa dlouhá 580 km vede tøemi státy (Polskem, Nìmeckem a Im Jahrrepublikou) 2006 wurde ein kleines des Jakobswegs wiederzubeÈeskou a vbegonnen, hlavním mìstì Èech seTeilstück napojuje na evropskou sí Svatojakubských leben: die alte Pilgerroute zwischen Gnesen, Görlitz und Prag, die durch drei Läncest.
der führt, durch Polen, Deutschland und Tschechien. Der vorliegenden Pilgerfüh-
Jižní èást této pøeshranièní Svatojakubské cesty je oznaèována za Žitavskou Svatojakubskou rer beschreibt 200 km von(Böhmisch Görlitz über Zittau, Èeský Dub (Jung(Böhcestu, která vededie z Görlitz pøeslange Zittau,Strecke Èeský Dub Aicha), Mladou Boleslav misch Aicha), Mladá Boleslav (Jung-Bunzlau) Stará Svatojakubská Boleslav (Alt-Bunzlau). Bunzlau) a Starou Boleslav (Alt-Bunzlau) do Prahy.und Žitavská cesta vede Dieser Abschnitt wird auch Zittauer Jakobsweg bezeichnet. Er stellt südlipøekrásnou krajinou: podél øekals Nisa a Jizera, pøes Ještìdsko-kozákovský høbet,den idylickými vesnicemi místy, pro580 které je typická lidová architektura - podstávkové domy. Trasa chen Teil ades rund km langendøevìná Jakobsweges dar, der Gnesen in Niederschledlouhá 200 kmtschechischen spojuje také krásná mìsta Prag s mnoha kulturnì historickými stavbami, sien mit der Metropole verbindet und dort Anschluss anmezi das nimiž je i øada kostelù sv. Jakuba.
europaweite Netz der Jakobswege findet.
Tento prùvodce informuje o nejdùležitìjších pamìtihodnostech, které se nachází podél této Der Zittauer führt durch eindrückliche entlangkder schöpoutní trasy aJakobsweg popisuje historická svìdectví, dokazující Landschaften: døívìjší tradici putování hrobu sv. nen Flusstäler und Iser, über daspopis kleine Jeschken-Gebirge und durcho Jakuba. Obsahujevon takéNeiße mapové podklady a krátký cesty. V adresáøi najdete informace ubytování, subjektech, církvích a kostelích vèetnì bohoslužeb.auffallen: Pro každou etapu idyllischeveøejných Ortschaften, die mito einer eigenwilligen Holzbauweise den so byl pro vás pøipraven duchovní podnìt. genannten Umgebindehäusern. Die Route verbindet außerdem sehenswerte Städ-
te mit zahlreichen kulturhistorischen Bauten, darunter viele Jakobskirchen. Der vorliegende Pilgerführer informiert über die wichtigsten Sehenswürdigkeiten, die unmittelbar am Weg liegen, und beschreibt Zeugnisse der früheren Jakobspilgertradition. Er enthält auch detaillierte Karten und Wegebeschreibungen sowie in einem Adressteil aktuelle Angaben zu Unterkünften, öffentlichen Einrichtungen, Kirchen und Gottesdiensten.