ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA stupeň : akce :
geologický průzkum
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD A BIOLOGICKÝ RYBNÍK ŘEPEČ investor : Obec Řepeč příslušný úřad : MěÚ Tábor S-projekt, 9. května 678, 390 02 Tábor,
608 164 123,
[email protected]
ČOV A BIOLOGICKÝ RYBNÍK - ŘEPEČ
Závěrečná zpráva o výsledcích geologického průzkumu pro výstavbu čistírny odpadních vod a biologického rybníku v obci Řepeč
Odpovědný řešitel: ing.Vlastimil Kusý znalec v oboru těžba, odvětví geologie
Tábor, prosinec 2014
1
Obsah: strana 1. Úvod ............................................................................................................ 3 2. Širší geologické poměry .............................................................................. 3 3. Metodika průzkumu .................................................................................... 4 4. Dokumentace sond ...................................................................................... 5 5. Technický výsledek průzkumu .................................................................... 8 6. Závěr ........................................................................................................... 15
Přílohy ke zprávě:
Příl.č. 1
Situace
1 : 50 000
Příl.č. 2
Situace
1 : 1 000
Příl.č. 3
Situace sond
1 : 500
Příl.č. 4 a 4/
Schématický geologický řez
Příl.č. 5-9
Penetrogramy - dokumentace sond + orientační hodnoty fyzikálně-mechanických vlastností
Příl.č. 10
Technická zpráva
Příl.č. 11
Archívní údaje
2
1. Úvod Projektant pan ing. František Sedláček, Veselí nad Lužnicí, v zastoupení investora, požádal inženýrskou kancelář S-projekt Tábor, o provedení geologického průzkumu a posouzení geotechnických poměrů v místě projektovaných objektů čistírny odpadních vod a biologického rybníku v obci Řepeč. Výchozím podkladem byla přehledná situace zájmového území v měřítku 1 : 500 se zakreslenými stávajícími a projektovanými objekty, včetně příčných řezů projektovaným rybníkem. Ze starších zpráv, pojednávajících o geologickém průzkumu v blízkém okolí byly použity: •
Závěrečná zpráva o výsledcích inženýrsko geologického průzkumu pro výstavbu ČOV Řepeč vypracovaná v srpnu 1995 firmou S-projekt Tábor, zpracoval ing.V.Kusý.
•
Závěrečná zpráva o výsledcích inženýrsko-geologického průzkumu pro výstavbu kanalizace a ČOV v Oltyni, vypracovaná firmou S-projekt, v květnu 1992, zpracoval ing. V. Kusý.
Provedené průzkumné práce nebyly vzhledem k malému rozsahu registrovány u České geologické služby - Geofondu Praha.
2. Širší geologické poměry Zájmové území se nachází v Jihočeském kraji, okrese Tábor, na západním okraji obce Řepeč, vpravo od místní komunikace Řepeč - Opařany. Jedná se o louku na levém břehu Oltyňského potoka. Nad loukou se nachází starý, náletovými dřevinami zarostlý, kamenolom. Podle geomorfologického členění ČR (Czudek T., 1972) je území, na kterém se nachází lokalita, součástí Českomoravské subprovincie, celku Táborská pahorkatina. Z regionálně geologického hlediska náleží zájmové území k sušicko-votickému pruhu pestré série českého moldanubika. Převládají biotitické pararuly středně zrnité s polohami drobnozrnných pararul, které lemují západní okraj středočeského plutonu a biotitické pararuly migmatitické až arterity. Z charakteristických vložek hornin pestré skupiny jsou zde zastoupeny jemnozrnné, šedobílé leukokratní ortoruly, grafitické horniny, amfibolity, erlány, popř. krystalické vápence. Předkvartérní podklad tvoří žlutohnědý až rezavě-žlutý zvětralinový plášť pararul, který má povahu jílovito-písčité zeminy až hlinitého štěrkopísku. Polohy světle šedých jílů jsou eluviem leukokratní ortoruly. Tmavé polohy jsou způsobeny přítomností grafitu, který je obsažen v grafitických kvarcitech a pararulách. Kvartérní sedimenty okolních svahů mají podobný charakter jako eluvia. Jsou tvořeny deluviálními zeminami z místního materiálu a to převážně písčito-jílovitými hlínami a hlinitými písky rezavě hnědé barvy s hojnými úlomky. Údolní nivu Oltyňského potoka vyplňují zejména fluviální hlinito-písčité, písčito-jílovité a organogénní sedimenty. 3
Z hydrogeologického hlediska náleží zájmové území k oblasti na podzemní vodu poměrně chudou. Krystalické horniny postrádají průlinovou propustnost a k živějšímu oběhu podzemní vody dochází pouze po puklinách, puklinových zónách a zlomových liniích. Živějšímu oběhu podzemní vody brání také produkty zvětrávání matečných hornin, které jsou převážně jílovitého charakteru, kolmatují puklinové systémy a brání větší infiltraci srážkových vod. Výraznější horizont podzemní vody nacházíme v pásmu podpovrchového rozpukání a rozvolnění hornin Příznačný je víceméně lokální pohyb podzemních vod, uzavřený v jednotlivých hydrologických povodích. K drenáži dochází jednak pozvolnými výrony do povrchových toků prostřednictvím kvartérních uloženin, jednak prameny s charakterem vývěrů a mokřin, převážně o malé vydatnosti. V zájmovém území je proudění podzemních vod vázáno zejména na dobře propustné fluviální písky a štěrkopísky. Oběh podzemní vody ve fluviálních sedimentech úzce souvisí s hladinou vody ve vodních tocích a je závislý rovněž na srážkách. Jedná se o hydrogeologický rajón č. 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (M.Olmer, J. Kessl, Hydogeologické rajóny, VÚV Praha, 1990). Místní odvodňovací bázi tvoří Oltyňský potok, který je pravostranným přítokem řeky Lužnice, s číslem hydrologického pořadí 1-07-04-085. Povrchový odtok je značně nevyrovnaný díky poměrně špatné propustnosti podložních hornin a jejich malé retenční schopnosti. Klimatické poměry: Zájmové území náleží do mírně teplé oblasti. Podle Atlasu podnebí ČR leží v klimatickém okrsku B-3, který je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný. Dlouhodobý srážkový normál pro Jihočeský kraj v letech 1961 - 1990 je 659 mm/rok, s maximem v měsíci červnu 94 mm, a s minimem v únoru 33 mm (zdroj Český hydrometeorologický ústav).
3. Metodika průzkumu Při terénních pracích dne 10.12.2014 bylo na lokalitě provedeno pět penetračních sond o celkové metráži 21,40 m, z cílem ověřit geotechnické poměry v podloží projektované zemní hráze a v místech projektovaných objektů předčištění ČOV, stanovit hladinu podzemní vody a zatřídit zeminy půdního profilu dle ČSN EN 1997-1 a ČSN 73 6133 (dříve ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy), a do tříd těžitelnosti (dříve ČSN 73 3050 Zemní práce). Sondy byly provedeny těžkou dynamickou penetrační soupravou f-y BORROS, parametry a pracovní postup viz. Technická zpráva o provedených polních geotechnických zkouškách, viz. příl. č.10. Penetrační sondy byly doplněny mělkými sondami pedologickou jehlou. Umístění sond bylo naplánováno ve spolupráci se zadavatelem, s přihlédnutím k rozmístění objektů, konfiguraci terénu a podzemním sítím. Jednotlivé sondy nebyly situačně ani výškově zaměřeny. Umístění sond je patrné ze situace 1 : 500, viz. příl. č. 3, kde byly zakresleny.
4
4. Dokumentace sond S-1 povrch území ................................................................................................. cca 456,00 m n.m. 0,00 - 0,35 m - hlína slabě humózní, jílovitá, sl.slídnatá, světle hnědá, měkká, F4, I.t.t. 0,35 - 1,20 m - hlína písčito-jílovitá až jíly písčité, slabě plastické, sl.slídnaté, žluto-hnědé a šedé, měkké, konzistence, F3-F4 (F5), I.t.t. 1,20 - 2,20 m - písky silně zahliněné, hnědožluté, rezivě žluté, měkké-kašovité, kypré S3(S4), I.t.t., zvodnělé 2,20 - 2,60 m - štěrkopísky-štěrky, středně ulehlé, šedé, zvodnělé, G3(S2), I.t.t. 2,60 - 3,60 m - písky slabě hlinité, slídnaté, žluto-rezivé a šedé, středně ulehlé, S4, I.t.t. 3,60 - 4,80 m - zvětralá pararula (štěrkopísky, slídnaté, ulehlé), R4(G3), II.t.t. Hladina podzemní vody naražená 1,50 m pod terénem a ustálila se v úrovni 1,40 m.
S-2 povrch území ................................................................................................. cca 456,45 m n.m. 0,00 - 0,42 m - hlína slabě humózní, jílovitá až písčito-jílovitá, slabě slídnatá, světle hnědá, měkká, F4, 1.t.t. 0,42 - 0,70 m - hlína jílovitá až jíly písčité, slabě plastické, žluto-rezivé a šedé, měkké, F4(F5), I.t.t. 0,70 - 1,40 m - hlína písčito-jílovitá až jíly písčité, slabě plastické, sl.slídnaté, žluto-rezivé a šedé, tuhé, F3-F4(F5), I.t.t. 1,40 - 2,70 m - štěrkopísky-štěrky, žluto-šedé, středně ulehlé, zvodnělé, G3(S2), I.t.t. 2,70 - 3,30 m - písky slabě hlinité, slídnaté, žluto-rezivé a šedé, středně ulehlé, S4, I.t.t. 5
3,30 - 3,90 m - zcela zvětralá rula (štěrkopísky slídnaté, středně ulehlé), R5 (S3-G3), I.t.t. 3,90 - 4,60 m - zvětralá až navětralá pararula, R4-R3, II.t.t. Hladina podzemní vody naražená v úrovni 1,65 m a ustálila se 1,30 m pod terénem.
S-3 povrch území ................................................................................................. cca 460,69 m n.m. 0,00 - 0,25 m - drn, hlína humózní, písčitá, šedo-hnědá, slídnatá, s úlomky, tuhá, F3,Y, I.t.t. 0,25 - 0,90 m - navážky, stavební suť, úlomky cihel, cihlově červené, písek slabě hlinitý, silně slídnatý, s úlomky ruly, žluto-hnědý, středně ulehlý, Y,S4(G3), I.t.t. 0,90 - 1,40 m - hlíny písčité až písky hlinité, silně slídnaté, žluto-rezivě hnědé, měkké-tuhé, F3-S4, I.t.t. 1,40 - 2,00 m - písek-štěrkopísek sl.hlinitý, slídnatý, s úlomky zvětralé ruly, středně ulehlý, (zcela zvětralá rula), R5(S3-G3), I.t.t. 2,00 - 2,90 m - zvětralá pararula (migmatit), R4-R5, I.-II.t.t. 2,90 - 4,00 m - zvětralá až navětralá pararula, R4(R3), II.t.t. Hladina podzemní vody naražená v úrovni 2,60 m a ustálila se 1,90 m pod terénem.
S-4 povrch území ................................................................................................. cca 460,90 m n.m. 0,00 - 0,18 m - drn, hlína humózní, písčitá, šedo-hnědá, slídnatá, měkká-tuhá, F3,Y, I.t.t. 0,18 - 0,70 m - navážky, stavební suť, úlomky cihel, cihlově červené, hlína písčitá až písek hlinitý, slídnatý, s úlomky zv. ruly, žluto-hnědý, středně ulehlý, Y, F1-S4, I.t.t. 6
0,70 - 1,80 m -zvětralá až navětralá pararula - migmatit, R3-R2, II.-III.t.t. V sondě nebyla naražena hladina podzemní vody.
S-5 povrch území ................................................................................................. cca 459,50 m n.m. 0,00 - 0,36 m - drn, hlína humózní, písčito-prachovitá, šedo-hnědá, slídnatá, měkká, F3(F4),Y, I.t.t. 0,36 - 1,60 m - navážka - odval z lomu, hlína písčitá až písek hlinitý, slídnatý, žluto-hnědý, s úlomky zvětralé ruly, středně ulehlý, F1, S4-G4, Y, I.t.t. 1,60 - 2,90 m - hlíny písčito-jílovité až písky hlinité, slabě slídnaté, šedohnědé a žlutohnědé, měkké-tuhé, F3-F4, S4, I.t.t. 2,90 - 6,20 m - zvětralá pararula, migmatit, R4(G3), II.t.t. Hladina podzemní vody naražená v úrovni 3,10 m a ustálila se 1,73 m pod terénem.
Pedologické sondy P-1 povrch území ................................................................................................. cca 458,80 m n.m. 0,00 - 0,37 m - drn, hlína humózní, písčito-prachovitá, šedo-hnědá, slídnatá, měkká, F3(F4),Y, I.t.t. 0,36 - 1,40 m - hlíny písčité až písky silně hlinité, slídnaté, žluto-hnědé, s úlomky zvětralé ruly, středně ulehlé, F1, S4-G4, Y, I.t.t. (navážka - odval z lomu) Hladina podzemní vody nebyla sondou naražena. 7
P-2 svah nad fotbalovým hřištěm - mimo výřez mapy povrch území ................................................................................................. XXX,XX m n.m. 0,00 - 0,48 m - hlína slabě humózní, písčito-prachovitá, silně slídnatá, žlutohnědá, měkká, místy s úlomky, F3(F4), I.t.t. 0,48 - 0,80 m - hlíny silně písčité až písky hlinité, slídnaté, žluto-rezivě hnědé, s úlomky zv.ruly, kypré až středně ulehlé. F3-S4, I.t.t. 0,80 - 1,20 m - písky slabě hlinité, slídnaté, žluto-rezivě hnědé, s úlomky, středně ulehlé, S4(G4), I.t.t. Hladina podzemní vody nebyla sondou naražena.
6. Technický výsledek průzkumu Biologický rybník Umístění hráze bylo navrženo hlavním projektantem a je zakresleno v situaci 1 : 500, viz. příl.č.3. Je uvažována zemní hráz s korunou na kótě 457,00 m, s šířkou koruny hráze cca 3,0 m. Převýšení nad maxim. hladinu je uvedeno 0,50 m. Projektovaná nádrž bude mít trojúhelníkovitý tvar se sypanou hrází délky cca 80 m, kopírující tok Oltyňského potoka. Délka nádrže (vzdutí) je uvažována cca 60 m. V projektované nádrži je zakreslený provozní panelový sjezd v šířce 4 m a délce 60 m. Biologický rybník nebude průtočný ale napájený (boční), avšak v poskytnuté dokumentaci není zakreslen nápustný objekt přivádějící vodu z Oltyňského potoka, ale jen objekt výpustný. 8
Zájmová plocha není pravděpodobně zemědělsky drenována. Terén v místě sond S-1 a S-2 byl v době provádění vrtných prací podmáčený. Geologická stavba území je poměrně složitá, viz. schématický řez, příl.č.4 a 4/. Údolní nivu Oltyňského potoka tvoří převážně fluviální a deluviofluviální náplavy. Přípovrchovou vrstvu o mocnosti 30-40 cm tvoří humózní jílovité hlíny měkké konzistence, následují hlíny písčito-jílovité až jíly písčité, slabě plastické, měkké až tuhé konzistence. V místě sondy S-1 pak byla v úrovni 1,30 m pod terénem zastižena vrstva kyprých silně zahliněných písků, zvodnělých, která v hloubce 2,30 m nasedá na středně ulehlé štěrkopísky. V místě sondy S-2 jsou kypré písky zcela nahrazeny středně ulehlými štěrkopísky potoční terasy. Následují středně ulehlé, slídnaté písky, pravděpodobně eluviálního původu, které v hloubce cca 4 m plynule přecházejí do zvětralé až navětralé pararuly skalního podloží.
Čistírna odpadních vod Přitékající odpadní voda z obce Řepeč nejprve prochází odlehčovací komorou, která zminimalizuje nátok balastních vod před vlastní ČOV. Následuje lapák písku a česle, kde se zachytí hrubé nečistoty, před štěrbinovou nádrží, která slouží k sedimentaci nerozpuštěných látek a k jejich anaerobní stabilizaci. Takto předčištěná voda odtéká do projektovaného rybníka, kde bude docházet k biologickému dočištění před odtokem do Oltyňského potoka. V místě česlí s lapákem písku a štěrbinové nádrže byly provedenými sondami zastiženy navážky charakteru středně ulehlých stavebních sutí, které v místě sondy S-4 přecházejí do zvětralého až navětralého migmatitu již v hloubce 0,80 m pod terénem. Zemní práce prováděné v hloubkách více jak 1,80 m se zde neobejdou bez trhacích prací. V místě projektovaného zemníku byly sondami S-5 a P-1 naraženy rovněž navážky charakteru středně ulehlých, hlinitých, slídnatých písků až štěrkovitých hlín. Jedná se pravděpodobně o odval z blízkého lomu, sahající do hloubky cca 1,5 m, kde nasedá na původní terén - hlíny písčito-jílovité a písky silně zahliněné, měkké až tuhé konzistence. Zvětralá až navětralá pararula (migmatit) skalního podloží byla naražena v hloubce 3,0 m pod terénem.
Popis jednotlivých vrstev půdního profilu je proveden na základě vzájemného srovnání výsledků starších geologických průzkumů, výsledků získaných pomoci korelačních vztahů z dynamických penetračních zkoušek, tabulek 11-18 ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy (zrušena 1.4.2010) , ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací a ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže (dříve ČSN 73 6824).
9
•
Hlíny písčito-jílovité až jíly písčité, F3-F4 (F5), MS-CS (ML) málo únosné zeminy vyplňující údolní nivu Oltyňského potoka, slabě plastické, převážně měkké konzistence, fluviálního původu měkké konzistence Ic = 0,37 - 0,48 Rdt = 0,07 - 0,09 MPa Edef = 3 - 4 MPa cu = cca 30 KPa φef = cca 20o Kf = řádově 1.10-6 - 1.10-10 m/s I. třída těžitelnosti (ČSN 73 6133)
tuhé konzistence Ic = cca 0,64 Rdt = cca 0,12 Edef = cca 5 MPa cu = cca 50 KPa φef = cca 22o
Dle ČSN 75 2410 jsou zeminy MS-CS pro homogenní hráz a těsnící část hráze vhodné až velmi vhodné, zeminy ML jsou pro homogenní hráz málo vhodné ale pro těsnící část hráze vhodné. Bohužel u zastižených jemnozrnných zemin v údolní nivě převažuje konzistence měkká, což vypovídá o vysoké vlhkosti. U jemnozrnných zemin se vlhkost při hutnění nesmí výrazně lišit od hodnoty optimální vlhkosti zjištěné Proctorovou zkouškou. Dle ČSN 72 1002 řadíme tyto zeminy, podle vhodnosti pro podloží a pro použití do násypů, do skupiny VII. až VIII. Jedná se o zeminy podléhající středním až vysokým objemovým změnám, při napojení vodou jsou nestabilní a rozbřídavé. Jsou namrzavé, až nebezpečně namrzavé a poskytují málo vhodná podloží.
•
Písky silně zahliněné, S3(S4), S-F(SM) zastiženy sondou S-1 v úrovni 1,20 - 2,20 m, zvodnělé, kypré, fluviální, pro zakládání nevhodné Id = Rdt = Edef = Kf = I. třída těžitelnosti
cca 0,25 cca 0,02 MPa cca 1 MPa řádově 1.10-5 - 1.10-6 m/s (ČSN 73 6133)
Dle ČSN 75 2410 jsou zeminy S-F pro homogenní hráz a těsnící část hráze nevhodné, zeminy SM jsou pro pro homogenní hráz i těsnící část hráze vhodné. Avšak zastižené jemnozrnné zeminy jsou kypré a zvodnělé Dle ČSN 72 1002 řadíme tyto zeminy, podle vhodnosti pro podloží a pro použití do násypů, do skupiny VI. až VII. Jedná se o zeminy podléhající středním až vysokým objemovým změnám, při napojení vodou jsou nestabilní a jejich pevnost klesá až na 40% pevnosti za optimálního stavu. Jsou namrzavé, až nebezpečně namrzavé a poskytují málo vhodná podloží.
10
•
Navážky - hlíny písčité až písky hlinité, s hojnými úlomky zvětralé ruly, F1-S4, MG-SM nacházejí se v místě projektovaného zemníku, jedná se pravděpodobně o odval z blízkého lomu, zastiženy v sondách S-5 a P-1 a rovněž v archívních sondách v přípovrchvé vrstvě Id = cca 0,42 (Ic = cca 1,50) Rdt = cca 0,32 MPa Edef = cca 14 MPa (cu = cca 70 KPa) φef = cca 30o Kf = řádově 1.10-5 - 1.10-7 m/s I. třída těžitelnosti (ČSN 73 6133) Dle ČSN 75 2410 jsou zeminy MG pro homogenní hráz i těsnící část hráze velmi vhodné a zeminy SM jsou pro pro homogenní hráz i těsnící část hráze vhodné. Všechny zeminy v tělese hráze musí být řádně zhutněné, a to nejméně na 95% maximální objemové hmotnosti dle Proctor standart u jemnozrnných zemin. Dle ČSN 72 1002 řadíme tyto zeminy, podle vhodnosti pro podloží a pro použití do násypů, do skupiny V. až VI. Jedná se o zeminy podléhající malým až středním objemovým změnám, které jsou ovlivněny povahou a množstvím prachovitých a jílovitých částic. Lze je dobře zhutňovat, je však vždy nutno dodržet optimální vlhkost. Jsou zpravidla mírně namrzavé až namrzavé, tvoří přechod mezi vhodným a málo vhodným podložím.
•
Štěrkopísky-písky, fluviální, G3-S2, G-F, SP zastiženy v sondách S-1 a S-2, jedná se o středně ulehlé štěrkopísky potoční terasy Oltyně Id = 0,48 - 0,63 Rdt = 0,40 - 0,70 MPa Edef = 18 - 29 MPa φef = 30 - 32o Kf = řádově 1.10-5 - 1.10-6 m/s I. třída těžitelnosti (ČSN 73 6133) Dle ČSN 72 1002 řadíme tyto zeminy, podle vhodnosti pro podloží a pro použití do násypů, do skupiny III. až V. Jedná se o zeminy podléhající malým objemovým změnám, lze je dobře zhutňovat. Jsou zpravidla mírně namrzavé, a poskytují vhodná až velmi vhodná podloží.
11
•
Písky slabě hlinité, slídnaté - eluviální S4 (G4), SM(GM) jedné se o eluvium ruly charakteru slabě hlinitých písků, slídnatých, místy s příměsí úlomků zvětralé ruly, převážně středně ulehlé Id = 0,33- 0,40 Rdt = 0,18 - 0,28 MPa Edef = 7 - 12 MPa φef = cca 28o Kf = řádově 1,0.10-6 m/s I. třída těžitelnosti (ČSN 73 6133) Dle ČSN 75 2410 jsou zeminy SM pro homogenní hráz i těsnící část hráze vhodné a zeminy GM jsou pro homogenní hráz výborné a těsnící část hráze velmi vhodné. Všechny zeminy v tělese hráze musí být řádně zhutněné, a to nejméně na 95% maximální objemové hmotnosti dle Proctor standart u jemnozrnných zemin, u hrubozrnných zemin (nesoudržných) na relativní ulehlost Id = 0,8. Dle ČSN 72 1002 (zrušena 1.3.2010) řadíme tyto zeminy, podle vhodnosti pro podloží a pro použití do násypů, do skupiny V. až VI. Jedná se o zeminy podléhající malým až středním objemovým změnám, které jsou ovlivněny povahou a množstvím slídy, prachovitých a jílovitých částic. Lze je dobře zhutňovat. Jsou zpravidla mírně namrzavé. Při vyšším obsahu hlinitých částic a při vysoké hladině podzemní vody je třeba zajistit vhodná opatření proti mrazu. Poskytují podmíněně vhodná podloží (dle ČSN 73 6133), podmíněně vhodná do násypu.
•
Zcela zvětralá rula, R5(S3-G3), (S-F, G-F) jedná se o zcela zvětralou pararulu charakteru středně ulehlých až ulehlých písků a štěrkopísků slídnatých Id = 0,45 - 0,75 Rdt = 0,35 - 0,88 MPa Edef = 15 - 40 MPa φef = 30 - 33o Kf = řádově 5,0.10-6 m/s I.-II. třída těžitelnosti (ČSN 73 6133) Dle ČSN 75 2410 jsou zeminy S-F a GF pro homogenní hráz i těsnící část hráze málo vhodné popř. nevhodné (toto platí pro říční štěrky ne pro zvětraliny ruly, které jsou pro použití do zemní homogenní hráze výborné) . Všechny zeminy v tělese hráze musí být řádně zhutněné, a to nejméně na 95% maximální objemové hmotnosti dle Proctor standart u jemnozrnných zemin, u hrubozrnných zemin (nesoudržných) na relativní ulehlost Id = 0,8. Podle ČSN 72 1002 (Klasifikace zemin pro silniční komunikace) náleží uvedená zemina do II. až III. skupiny, což jsou zeminy s nízkou kapilární vzlínavostí, mírně namrzavé, pro podloží vhodné, pro násypy jako velmi vhodné. 12
•
Pararula zvětralá až navětralá, R4-R3 Rdt Edef
> 1,00 MPa > 50 MPa
II. třída těžitelnosti (ČSN 73 6133) Podle ČSN 72 1002 (Klasifikace zemin pro silniční komunikace) náleží uvedená zemina do II. skupiny, což jsou zeminy s nízkou kapilární vzlínavostí, mírně namrzavé, pro podloží vhodné, pro násypy jako velmi vhodné.
Hydrogeologické poměry V zájmovém území je podzemní voda vázána na propustnější polohy fluviálních písků a štěrkopísků v údolní nivě Oltyňského potoka. Hladina zde kolísá v závislosti na množství vody v potoce, a v době sondáže byla zaznamenána v úrovni 1,32 - 1,65 m pod terénem. Další výraznější horizont podzemní vody byl provedenými sondami zastižen ve zvětralinách pararul skalního podloží, kdy v deštivém období dochází k drenáži do vodoteče prostřednictvím kvartérních uloženin a k plošnému výskytu mokřin v oblasti zátopy. Sondami S-3 a S-5 byla naražena hladina podzemní voda v úrovni 2,60 - 3,10 m, hladina se ustálila 1,90 - 1,73 m pod terénem, tzn. slabě napjatou hladinu podzemní vody. Základové poměry hráze Základové poměry projektované hráze jsou složité - základová půda se v rozsahu provedených sond místo od místa podstatně mění. Podloží tvoří písčito-jílovité náplavové sedimenty převážně měkké konzistence, které v místě sondy S-1 přecházejí do zvodnělých kyprých písků, které jsou pro založení hráze zcela nevhodné. Následující štěrkopísky potoční terasy, jsou středně ulehlé a již dostatečně únosné, jakož i eluviální písky a zvětraliny pararuly. Propustnost zemin v podloží Z chování podzemní vody v provedených sondách a na základě tabulky 4. ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže, lze orientačně určit propustnost zemin v půdním profilu. Zeminy v podloží hráze - hlíny písčito-jílovité až jíly písčité (slabě plastické) mají minimální propustnost (Kf = 1.10-6 - 1.10-10 m/s), zvodnělé hlinité písky a štěrkopísky (Kf = 1.10-5 1.10-6 m/s), eluviální zeminy a zcela zvětralá pararula, můžou mít propustnost v rozsahu (Kf = 5.10-6 - 1. 10-8m.s-1). Založení hráze Pro projektovanou nádrž je navržena homogenní zemní hráze lichoběžníkového profilu. Po sejmutí drnu musí být z podloží hráze odstraněny málo únosné organické sedimenty, plastické písčité jíly měkké konzistence a kypré zvodnělé písky, v místě sondy S-1 do hloubky cca 2,30 m. Pro zamezení průsaku vody propustnějšími písky a štěrkopísky v podloží hráze lze použít těsnící podzemní stěny nebo štětové stěny zavázané do nepropustného podloží (zvětralá pararula).
13
V případě, že nebude proveden těsnící prvek zavázaný do nepropustného podloží, má mít, z hlediska průsakových poměrů v podloží, těsnící část hráze (těsnící koberec) šířku v základové spáře rovnou alespoň 2,5 násobku výšky hráze zvětšenou o 3 m. Tuto šířku by měla mít i těsnící část, na níž navazuje štětová stěna utěsňující podloží (ČSN 73 6824, ČSN 75 2410). Na stavbu homogenní zemní hráze lze použít zeminy z projektovaného zemníku v místech sond S-5 a P-1(jedná se o navážky charakteru písčitých hlín a hlinitých písků s úlomky zvětralé ruly), popř. z okolí sondy P-2, rovněž jsou vhodné eluviální hlinité písky a štěrkopísky z rozvětralého podloží. Všechen materiál v tělese hráze musí být řádně zhutněn, a to nejméně na 95% maximální objemové hmotnosti dle Proctor standart u jemnozrnných zemin, u hrubozrnných zemin (nesoudržných) na relativní ulehlost Id = 0,8, dle požadavků čl. 7.3.6, ČSN 75 2410. Provedenými sondami zastižené písčito-jílovité hlíny a písčité jíly měkké konzistence z údolní nivy nelze použít pro vysokou přirozenou vlhkost. Alternativou je umístění těchto zemin na mezideponii, jejich odvodnění a zpětné použití do homogenní hráze po provedení laboratorních rozborů. U jemnozrnných zemin se vlhkost při hutnění nesmí výrazně lišit od hodnot optimální vlhkosti zjištěné Proctorovou zkouškou. Rozmezí přijatelných vlhkostí pro dobré zhutnění se stanoví z Proctorovy křivky tak, aby po zhutnění nebylo v zemině více než 10% vzduchových pórů, viz. ČS 75 2410. Bezpečné odvedení prosáklé vody patními dreny musí zabránit vzniku vývěru vody pod hrází, vztlaku na nepropustný pokryv terénu pod hrází a vyplavování zeminy v podloží. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat případným zemědělským drenážím v podloží hráze, které se musí odstranit nejméně na šířku těsnícího koberce a musí být provedeny takové úpravy, aby nedošlo ke zhoršení kvality okolních pozemků (ČSN 75 2410).
Založení objektů ČOV Dle sdělení projektanta bude objekt česlí s lapákem písku založen v hloubce cca 3 m pod stávajícím terénem. V této úrovni se nachází zvětralá pararula o dostatečné únosnosti. Problémem zde může být nerovnoměrně zvětralé skalní podloží, s migmatitizovanými (prokřemenělými) vrstvami a vysoká hladina podzemní vody. Předpokládáme, že přítok bude obecně malý, zvládnutelný běžnými stavebními postupy. Umístění štěrbinové nádrže doporučujeme situovat co nejvíce směrem k sondě S-5. V místě projektované štěrbinové nádrže byl sondou S-4 zastižen zvětralý až navětralý migmatit v hloubce 0,8 m pod terénem. Zemní práce prováděné v hloubkách více jak 2 m se zde neobejdou bez trhacích prací.
14
7. Závěr Byl proveden geologický průzkum pro stavbu biologického rybníku a provozních objektů ČOV v katastru obce Řepeč. Makroskopickým popisem a polními zkouškami byly zjištěny základní fyzikálně- mechanické vlastnosti zemin, jak v podloží navrhované hráze tak v místech projektovaných objektů čistírny odpadních vod. Komplikace při zakládání hráze budou způsobovat, zejména málo únosné nivní sedimenty a zvodnělé kypré písky, které musí být z podloží odstraněny, a následně pak propustnější podložní štěrkopísky, které bude nutno zabezpečit proti průsaku vod těsnící podzemní stěnou nebo těsnícím kobercem. Pro orientaci těžby konstrukčních zemin a pro návrh úpravy rybničního dna je možné požít geologické řezy, příl.č. 4 - 4/, a dokumentaci sond str. 5-8. Při vlastním sypání hráze nutno postupovat důsledně podle podmínek uvedených v ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže a ČSN 73 6133. Problémy při výstavbě objektů předčištění ČOV bude způsobovat zejména nerovnoměrně rozvětralé skalní podloží, vystupující k povrchu terénu, s migmatitizovanými (prokřemenělými) vrstvami, a vysoká hladina podzemní vody.
V Táboře 8.1.2015
ing.Vlastimil Kusý
15
Příl.č. 1
stupeň
obec
okres
investor
G průzkum
Řepeč
Tábor
Obec Řepeč č. zakázky
vypracoval
ing. Kusý akce
vyhotovení
ČOV A BIOLOGICKÝ RYBNÍK výkres
VODOHOSPODÁŘSKÁ MAPA datum
měřítko
formáty
12/2014
1 : 50 000
A4
č.výkresu
Příl.č. 2
stupeň
obec
okres
investor
G průzkum
Řepeč
Tábor
Obec Řepeč č. zakázky
vypracoval
ing. Kusý akce
vyhotovení
ČOV A BIOLOGICKÝ RYBNÍK výkres
KATASTRÁLNÍ MAPA 1 : 1 000 datum
měřítko
formáty
12/2014
1 : 1 000
A4
č.výkresu
Příl.č. 10
TECHNICKÁ ZPRÁVA O PROVEDENÝCH POLNÍCH GEOTECHNICKÝCH ZKOUŠKÁCH Název akce : ČOV A BIOLOGICKÝ RYBNÍK - ŘEPEČ Číslo akce : DYNAMICKÁPENETRAČNÍZKOUŠKA Na základě Vaší objednávky bylo provedeno 5 penetračních sond o celkové metráží 21,40 m. PRACOVNÍ POSTUP Při dynamické penetraci se normovaný hrot o průměru 43,7 mm a vrcholovém úhlu 90st. zaráží údery beranu o hmotnosti 50 kg padajícího z výšky 0,5 m. Přičemž se sleduje počet úderů potřebný k zaražení hrotu a soutyčí o 0,1 m. S každou novou tyčí se měří velikost kroutícího momentu nutného při otáčení soutyčím k překonání tření na plášti. Sondy jsou prováděny penetrační soupravou f-y BORROS, parametry odpovídají dle DIN 4094. Získané hodnoty jsou zpracovány na počítači dle korelačních vztahů s grafickým a numerickým výstupem.
NAMĚŘENÉ HODNOTY N(10) - počet úderů na vnik 0,1 m M(V) - kroutící moment (Nm) M(Vr) - reziduální kroutící moment (Nm)
Sigma E(0) q(0) Fi´ c(u) I(d) I(c)
STANOVENÉ HODNOTY - dynamický penetrační odpor (MPa) - modul přetvárnosti (MPa) - dovolené namáhání (MPa) - ef.úhel vnitřního tření (st.) - soudržnost zeminy x10 (KPa) - relativní ulehlost - stupeň konzistence
Vypočtené hodnoty fyzik.-mechanických vlastností lze použít pouze orientačně s ohledem na rozmanitost geologického prostředí a tím i rozmanitost faktorů majících vliv na výsledky této zkoušky!
16
Příl.č. 11
Archívní údaje •
Závěrečná zpráva o výsledcích inženýrsko geologického průzkumu pro výstavbu ČOV Řepeč vypracovaná v srpnu 1995 firmou S-projekt Tábor, zpracoval ing.V.Kusý.
17
4. Dokumentace sond
Sonda PN-1 povrch území...................................cca 98,80 m 0,00 - 0,70 m - navážka, hlína písþitá, hnČdá, konzistence tuhépevné, 2.t.t. 0,70 - 1,30 m - hlína jílovitá, slídnatá, šedo-hnČdá, konzistence mČkké, 1.t.t., F5 1,30 - 3,20 m - hlína jílovitá - jíl písþitý, šedohnČdá, slídnatá s úlomky ruly, konzistence tuhé-pevné, F4-F5, 2.t.t. 3,20 - 4,20 m - jíl písþitý, slídnatý, žlutý a šedý, konzistence mČkká-kašovitá, F4, 1.t.t. 4,20 - 4,60 m - štČrkopísek jílovitý, stĜednČ ulehlý-ulehlý, G3-G4, 2.- 3.t.t. Hladina podzemní vody naražena 3,60 m, ustálena 1,40 m pod terénem.
Sonda PN-2 povrch území ..................................cca 98,30 m 0,00 - 0,60 m - navážka, hlína písþitá, žluto-hnČdá, konzistence pevné, 2.t.t. 0,60 - 2,50 m - jíly písþito-hlinité, slídnaté, šedo-hnČdé, konzistence mČkké-kašovité, 1.t.t., F4 2,50 - 3,50 m - písky jílovité (hlinité), žlutošedé, s úlomky ruly, zvodnČlé, stĜ.ulehlé S4-S5, 1.-2.t.t. 3,50 m - jíl písþitý, žlutý a šedý, konzistence mČkké, F4, 1.t.t. Hladina podzemní vody 1,30 m pod terénem.
Sonda PN-3 povrch území ................................. cca 96,80 m 0,00 - 0,50 m - hlína písþitá, hnČdá, slídnatá, konzistence tuhépevné, 2.t.t., F3 0,50 - 2,80 m - jíly písþito-hlinité, písky jílovité, slídnaté, konzistence mČkké - kašovité, 1.t.t., F4-S5 2,80 - 4,60 m - štČrkopísky hlinité, zvodnČlé, stĜednČ ulehlé G3-G4, 2.t.t. Hladina podzemní 2,10 m pod terénem.
Sonda PN-4 povrch území ................................. cca 97,40 m 0,00 - 0,60 m - hlína písþito-prachovitá, žluto-hnČdá, slídnatá, konzistence tuhé-pevné, 2.t.t., F3 0,60 - 2,40 m - jíly písþito-hlinité, slídnaté, konzistence mČkké-kašovité, 1.t.t., F4 2,40 - 3,40 m - štČrkopísky hlinité, zvodnČlé, ulehlé, G3-G4, 3.t.t. 3,40 - 4,60 m - štČrkopísky jílovité, zvodnČlé, stĜednČ ulehlé, G4-G5,2.t.t. Hladina podzemní 2,05 m pod terénem.
