Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření:

Číslo projektu:

CZ.1.07/1.5.00/34.0690

Číslo materiálu:

VY_32_INOVACE_GFP_32_01_1.04

Název materiálu:

Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele – autorita učitele

Název školy:

Gymnázium Františka Palackého Neratovice

Autor:

Mgr. Petr Palička

Tematický celek:

Pedagogika, psychologie – seminář SPP

Ročník:

Septima, oktáva

Datum vytvoření:

12. 9. 2013 Anotace:

Pracovní materiál je souborem informací o významu pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí učitelské profese. Téma prezentací byla vybrána zkušenými pedagogy, vychází z jejich dlouhodobé praxe, z vlastních učitelských začátků, i kontaktů se začínajícími pedagogy či praktikanty z pedagogických fakult. Prezentace je součástí učebního plánu předmětu Pedagogicko-psychologická praktika, který je vyučován na GFP Neratovice. Praktika se snaží upozornit na mnohaleté zanedbávání praktické části přípravy budoucích učitelů na pedagogických fakultách. Tento pracovní materiál je věnován významu získání přirozené autority a prezentaci výchovných učitelských stylů.

„Nejzáludnějším nepřítelem všech teorií je praxe.“ (Jiří Žáček) http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009050064

Autorita se vyžaduje od učitele jako základní nezbytný předpoklad úspěchu jeho práce se žáky. Učitel, který nemá autoritu, ničemu nenaučí. Autorita je forma uskutečňování moci, která je založena na více či méně obecném uznání oprávněnosti (legitimity) vlivu určité osobnosti, instituce nebo skupiny.

 Vyjadřování učitelova statusu – učitel jedná jako ten,

kdo má právo řídit a rozhodovat  Kompetentní vyučování – učitel dává najevo, že předmět ovládá a dovede ho naučit  Výkonu manažerského řízení – svižný začátek hodiny, spád, zapojení žáků do učebních činností, vymezení pravidel chování ve třídě  Účinném přístupu k nežádoucímu chování žáků – čitelné, účinné a spravedlivé řešení situací

 Autoritativní výchovný styl

 učitel má veškerou moc  má výhradní právo na určování typů a míry učebních aktivit  předkládá úkoly, udílí rozkazy, jasně stanovuje jediný možný postup řešení  nepřijímá vlastní iniciativu žáků, ani jejich kritické myšlení  žáci musí být závislí, nesamostatní a poslušní  výchovu podkládá za prostředek stabilizace své moci

 Patriarchální výchovný styl

 „otec je vládcem“, ale i „vládce je otcem“  učitel se cítí odpovědný za žáky, chce se o ně starat, chránit je  jeho přehnaná péče pak ale žáky omezuje, nemají možnost získat vlastní zkušenost  věří, že zkušenost a moudrost stáří je v předstihu před „nerozumným“ mládím, které nemůže nic vědět lépe

Byrokratický výchovný styl

učitel reprezentuje a prezentuje pravidla pro řízení společného života a činností pravidla prosazuje a nepřipouští jejich demokratické přeformulování drží se jednoznačně předpisů a předává je dál potírá samostatnost a iniciativu jeho autorita odpovídá autoritě úřední, která je prostá osobních a lidských kvalit

Demokratický výchovný styl

učitel se nevzdává své výchovné kompetence a odpovědnosti, nevyžaduje ale podřízenost a závislost na své osobě preferuje samostatnost, vlastní úsudek a dobrovolnou spolupráci podle věku a zralosti zapojuje žáky do rozhodování, radí se s nimi nechce autoritu vládnoucí, ale sloužící svou převahu nepopírá, ale nezdůrazňuje, vítá diskuzi a kritiku pravidla jsou vytvářena společně, proto jsou dodržována a stále jsou obnovována vidí se v roli poradce a člověka schopného dovést druhé k samostatnosti

Antiautoritativní výchovný styl

učitel nechce být vychovatelem, výchovné zásahy chápe jako násilí na dítěti domnívá se, že volností bude samočinně dosaženo rozvoje žákovy individuality eventuální přestupky chápe jako projev síly žákovy osobnosti v krizových momentech se však musí uchýlit k autoritativnímu zásahu, který pak působí zmateně, protože nevychází z celkového pojetí výchovné práce, ale z okamžité situace a odporuje tomu, na co si žáci navykli

Laissez-faire styl

učitel zasahuje pouze, když je to nezbytné vše nechává volně plynout nastává lhostejnost a bezvládí, umrtvení iniciativy aktivitu pak vyvíjí pouze několik jedinců, kteří si sami (nekvalifikovaně, bez zkušenosti a pomoci) kladou cíle není to výchovný styl ve vlastním slova smyslu

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/42089/3/JaklovaL_ProblematikaZacinajiciho_KR_201 1.pdf