PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ LEONARDO DA VINCI PŘENOS INOVACÍ
VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY V CESTOVNÍM RUCHU /TSST/ Číslo projektu: 2008-1-BG1-LEOO5-00437
ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ: BEZPEČNOST A OCHRANA V CESTOVNÍM RUCHU Srovnávací analýza pro Bulharsko, Českou republiku, Lotyšsko a Rumunsko
DETAILY DOKUMENTU
Cíl
WP3. Zpracování srovnávací analýzy a ustanovení principů pro přizpůsobení produktů projektu SECTOR novým partnerským zemím
Aktivita
Zpracování srovnávací analýzy na základě národních zpráv
Typ dokumentu
Srovnávací analýza současného stavu bezpečnosti a ochrany v cestovním ruchu v partnerských zemích
1
VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY V CESTOVNÍM RUCHU .. 1 1 Úvod .................................................................................................................... 3 2 Profil země z hlediska cestovního ruchu ............................................................. 4 2.1 Bulharsko .............................................................................................. 4 2.1.1 Profil země jako turistické destinace................................................... 4 2.1.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky země ................................... 6 2.1.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly.................................................................. 8 2.2 Česká republika .................................................................................. 12 2.2.1 Profil České republiky jako turistické destinace................................ 12 2.2.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky země .................................. 15 2.2.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly................................................................ 17 2.3 Lotyšsko .............................................................................................. 19 2.3.1 Profil země jako turistické destinace................................................. 19 2.3.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky země .................................. 26 2.3.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly................................................................ 28 2.4 Rumunsko ........................................................................................... 32 2.4.1 Profil země jako turistické destinace................................................. 32 2.4.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky............................................ 35 2.4.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly................................................................ 37 3 Indexy denzity cestovního ruhu ......................................................................... 40 4 Sběr dat a postup metodologie.......................................................................... 41 4.1 Nástroje systematického pozorování .................................................. 41 4.2 Kvantitativní a kvalitativní výzkum....................................................... 42 4.2.1 Charakteristika cílových skupin a vzorků.......................................... 42 4.2.2 Seznam expertů ............................................................................... 43 5 Výsledky dotazníků............................................................................................ 44 6 Výsledky řízených rozhovorů s experty – shrnutí, závěry.................................. 88 6.1 Bulharsko ............................................................................................ 88 6.2 Česká republika .................................................................................. 90 6.3 Lotyšsko .............................................................................................. 91 6.4 Rumunsko ........................................................................................... 94 7 Závěry ............................................................................................................... 96 7.1 Bulharsko ............................................................................................ 96 7.2 Česká republika .................................................................................. 96 7.3 Lotyšsko .............................................................................................. 98 7.4 Rumunsko ........................................................................................... 99 7.5 Konečné závěry ................................................................................ 100 8 Příloha 1 – Seznam středních, odborných, vyšších odborných a vysokých škol v oblasti cestovní ruch....................................................................................... 102 9 Příloha 2 – Řízený rozhovor – seznam otázek ................................................ 108
2
1 Úvod Bezpečnost a spolehlivost jsou bezesporu významnými a základními elementy turismu s celosvětovým významem. Především jde o vztah mezi bezpečností a turismem, a stejně tak má faktor bezpečnosti význam i pro rozvoj a růst v této oblasti. Rovněž lze vyvodit, že bezpečí je jedním z hlavních aspektů s ohledem na konkurenční výhodu v oblasti mezinárodního trhu cestovního ruchu. Tak jak se cestování stalo nedílnou součástí našich životů, tak změny ve společnosti a v oblasti hospodářského odvětví či životního stylu, trvale ovlivňují cestovní ruch. Je velmi důležité, aby se tyto změny přizpůsobili aktuální nabídce cestovního ruchu. Lze identifikovat několik hlavních trendů, které ovlivňují odvětví turismu jako je doprava, zkušenosti s cestováním, demografie, udržitelné zdroje, zdraví, IT, životní styl a v neposlední řadě i bezpečnost a zabezpečení. Bezpečnost a zabezpečení mají značně zásadní význam pro zajištění kvality v odvětví cestovního ruchu1. Úspěch nebo neúspěch v cestovním ruchu závisí na schopnosti zajištění bezpečného prostředí pro ty, kteří se rozhodli vycestovat. Místní a mezinárodní konflikty a války, teroristické útoky, znečištěné životní prostředí, nemoci, epidemie a další důležité aspekty se bohužel stávají součástí každodenního života. Tyto okolnosti vážně ovlivňují zvýšující potřebu jistoty a bezpečí. Lze identifikovat několik důsledků2 v souvislosti s výše uvedeným: -
cestovatelé a turisti se často vyhnou návštěvě destinace, které jsou považovány za nebezpečné;
-
v případě, že nabízené služby nebo výrobky neodpovídájí očekávanému standardu, cestovatelé a turisti budou rychleji reagovat;
-
zvýší se náklady zejména na záruky bezpečnosti;
-
během kritických událostí bude turistický průmysl lépe a pružněji reagovat na uspokojení poptávky;
-
na výběr destinace bude mít značný vliv kvalita vody (např. jezera, bazény ale i vodní nádrže).
Srovnávací analýza bere v úvahu hlavní a důležité aspekty bezpečnosti a zabezpečení v oblasti cestovního ruchu. První část se zabývá profilem zemí z hlediska cestovního ruchu a obsahuje následující informace: profil země jako turistické destinace, podíl cestovního ruchu na zemi a její ekonomiku, možnosti vzdělávání odborníků v sektoru cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly. Druhá část se týká metodiky sběru dat a jejich zpracování. Výsledky z dotazníku, který je dostupný, jak v on-line tak tištěné podobě jsou shrnuty v třetí části. Výsledky rozhovorů s odborníky, jsou uvedeny ve čtvrté části.
1 2
http://www.da-academy.org/johnson46.html http://www.businessinfo.cz
3
2 Profil země z hlediska cestovního ruchu 2.1 Bulharsko 2.1.1 Profil země jako turistické destinace Geografická pozice a reliéf. Bulharsko se nachází v jihovýchodní Evropě-na balkánském poloostrovu a má různorodý reliéf. Země má řadu přírodních forem a nachází se v nadmořské výšce v rozmezí 0 až 2.925 m. Území zahrnuje část Dunajskou rovinu, balkánské hřebeny hory patří do alpsko-himalájského řetězce, který je součástí thrácké nížiny a na jihu – pohoří Thrácko-makedonského masivu.
Obrázek 1: Pozice Bulharska v Evropě
Mezi nejznámnější jsou pohoří se řadí: Rila (nejvyšším vrcholem je Mussala Vichren - 2.914 m), Stara Planina (s vrcholem Botev - 2.376 m), Rodopy (Goljam Perelik 2.191 m) a Vitosha (Cherni vruh - 2.291 m). Hory a pohoří zabírají polovinu území země, která má vysokohorský reliéf – tzn. nadmořská výška nad 1600 m zahrnuje 5% území. Bulharské hory jsou snadno dostupné. Města a vesnice v nich si zachovají bulharského ducha a pohostinnost, což také poskytuje možnost přijímat a ubytovávat turisty ve vesnických domech.
4
Obrázek 2: Reliéf Bulharska
Síť tří národních parků - Rila, Pirin a Střední Balkán- byla zřízena o celkové ploše 221 252,2 ha, 10 přírodních parků (přes 180.000 ha), 55 rezervací a 35 správ rezervací, 350 chráněných oblastí a 500 přírodních památek jsou určeny k zachování větší části panenské přírody a volně žijících zvířat. Klima. Vzhledem ke své malé ploše, Bulharsko má neobyčejně variabilní a komplexní klima. Země se nachází mezi silně kontrastujícím kontinentálním a středomořským klimatickým pásmem. Bulharské hory a údolí působí jako bariéry nebo kanály pro masy vzduchu, který způsobuje ostré kontrasty v počasí na relativně krátké vzdálenosti. Kontinentální oblast je o něco větší, protože kontinentální masy vzduchu se snadněji dostanou do nechráněné Podunajské nížiny. Kontinentální vliv je silnější v zimě, a produkuje vydatné sněžení; Středomořský vliv se zvyšuje v létě, a produkuje teplé a suché počasí. Bariérový efekt balkánských hor je citelný po celé zemi: v průměru je v severní části Bulharska chladněji o jeden stupeň a naprší o 192 milimetrů deště více než v jižní části Bulharska. Vzhledem k tomu, že je Černé moře příliš malé, nemá rozhodující vliv nad počasím celé země, ale ovlivňuje pouze bezprostřední okolí pobřeží, kde klima zmírňuje Černé moře. Zimy podél řeky Dunaje jsou mrazivé, když v chráněném otevřených údolích na jihu podél řeckých a tureckých hranic mohou být stejně mírné, jako v oblastech podél pobřeží Středozemního nebo Egejského moře. Populace: 7 450 000. Etnické skupiny: 84% Bulgarian, 9% Turkish, 5% Roma, 2% other groups. Geografie měst. Největší města Bulharska jsou: hl.město Sofie-1800 000, Plovdiv450 000, Varna-380 000, Burgas-270 000, Ruse, 230 000, Stara Zagora-150 000, Pleven-130 000, 115 Dobrich-000. Bulharsko má 28 okresů, 252 měst a 5078 obcí. Městské obyvatelstvo činí 70% z celkové populace Bulharska.
5
Obrázek 3: Hlavní bulharská města
History and culture. Bulharsko má 1328 roků dlouhou historii, již od roku 681 nl Nejstarší obyvatelé na dnešním území Bulharska byli Thrákové. Starověký řecký historik Hérodotos popisuje Thráky jako druhý největší kmen v antice, po indiánech. Nejznámější Thrákové byli Spartacus a Orpheus. Bulhaři tvořili základní etnickou složku ve struktuře Středověkého Bulharského státu. Jejich původní vlast se rozléhala v centrální hornaté oblasti Pamir. Ve druhé polovině 7. století se přestěhovali na balkánský poloostrov a Asparuh Khan sjednotil staré thrácké a slovanské kmeny a založil mocné bulharské království na křižovatce s Asií a Afrikou. V zemi se chovala a rozvíjela kulturu ve dvou abecedách Cyrilice (9. století) a Glagolice (862), se svolením svatého Cyrila a Metoděje. Bulharsko je první slovanský národ, který přijal křesťanství a zachoval bulharskou etnickou identitu, náboženství a kulturu po 200 letech od Byzantské říše a 500 let od Otomanova císařství. Podle statistik je Bulharsko v pořadí třetí (po Řecku a Itálii) v počtu svých archeologických památek. Bylo zde nalezeno téměř 40 000 historických památek z různých epoch. Více než 500 000 cenných předmětů zdobí haly 330 muzeí. Existuje zde 36 kulturních rezervací, 160 klášterů a téměř 400 uměleckých galerií, které nabízejí příležitosti pro návštěvy. Země má 11 památek pod ochranou UNESCO: kostely, kláštery hroby atd. Tyto turistické atrakce jsou rozptýleny po celé zemi a podmiňují rozvoj cestovního ruchu v tradičních turistických regionech. Nejstarší zlato na světě o 8000 roků před Kristem pochází z thrácké původu. Politický systém. Bulharsko je parlamentní republika a parlament má 240 poslanců. Prezident je volen přímo obyvateli Bulharska. Premiéra jmenuje strana, která vyhrála parlamentní volby a je volen parlamentem. Mandát parlamentu a vlády je určen na 4 roky.
2.1.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky země Roční příjmy ze sektoru cestovní ruch. Příjmy země z cestovního ruchu v roce 2008 činily 2,6 miliardy Lev a prognózy na rok 2009 předpokládají pokles 5% oproti roku 2008. Za první čtvrtletí roku 2009 podle statistických údajů pokles činil 6,6%.
6
Příjmy od zahraničních turistů: 2.42 billion leva což je 323 euro/obyvatele (1 Bulharský občan); pro srovnání s Rakouskem je to 1766 euro/obyvatele. Výdaje na cestovní ruch občanů v Bulharsku a v zahraničí. Výdaje bulharských občanů v oblasti cestovního ruchu v zahraničí pro rok 2008 činilo zhruba 1,4 miliardy BGN. Současně v roce 2008 příjmy z bulharských turistů v porovnání s celkovými příjmy z cestovního ruchu tvoří 29,7%. Podle státní agentury pro cestovní ruch příslušné údaje za rok 2006 jsou 24,1% a pro rok 2007 - 26,6%. Cestovní výdaje vlády a správy. Rozpočet Národní agentury pro cestovní ruch dosáhl v roce 2009 téměř 4,7 million BGN. Procentuální podíl hrubého národního produktu vytvořeného v odvětví cestovního ruchu: Procentuální podíl HDP vytvořený v odvětví cestovního ruchu je zobrazen na následujícím obrázku (zdroj: World Travel & Tourism Rady, TSA Výzkum 2008 http://www.weforum.org/documents/TTCR09/index.html):
Obráze 4: Procentuální podíl cestovního ruchu na HDP země
Počet obyvatel, kteří pracují v cestovním ruchu: 190 000 osob. Počet osob zaměstnaných v cestovním ruchu a souvisejících sektorech: 400 000 osob. Počet osob pracující v cestovním ruchu v sezóně. Nejsou k dispozici žádné statistické údaje o přesném počtu zaměstnaných pracovníků v odvětví cestovního ruchu na sezónním základě, ale podle odhadů odborníků z cestovního ruchu cca 60% všech osob přímo zapojených do cestovního ruchu jsou sezónní zaměstnanci, což znamená 114.000 osob. 7
Počet nezaměstnaných se zkušenostmi v cestovním ruchu. Celkový počet nezaměstnaných v Bulharsku za rok 2008 se pohybuje mezi 220-225 000 lidí. Podle statistik 45-50 000 z nich mají určitou zkušenost v cestovním ruchu a hotelnictví. Investice do sektoru cestovního ruchu. Podle statistických údajů, se v Bulharsku v roce 2008 investovala 4910 miliard eur přímých zahraničních investic. Mezi hlavní oblasti, kde byly tyto investice provedeny, jsou: Reality-20%, Finance-19%, Výroba18%, Ochod-17%, Stavebnictví-8%, a Cestovní ruch-7%, atd. Investice do cestovního ruchu jsou spojeny především s výstavbou hotelů a nemovitostí, vodní parky / moře a zábavní parky, trend bude pokračovat i po recesi. Počet touroperátorů a cestovních agentur. Neexistují žádné přesné statistické údaje o celkovém počtu cestovních operátorů a cestovních kanceláří, ale odhaduje se přibližně 300 z nichž jsou 2 / 3 členy Sdružení bulharských cestovních kanceláří (BATA) - jedna z největší a Nejstarší nevládní organizací spolu s bulharskou komorou cestovního ruchu (BTC). Srovnání celkového počtu obcí v Bulharsku, a počet těch, které mají potenciál v cestovním ruchu. Bulharsko má 264 obcí a téměř 60% z nich má obrovský potenciál v oblasi cestovního ruchu. Obce v následujících 3 geografických oblastech mají největší potenciál pro cestovní ruch: Jiho-střední, severo-střední a jihovýchodní regiony. Hlavní směry a trendy. V současnosti, Bulharsko představuje destinaci pro hromadné rekreační turistiky-moře a zimního lyžování, neboť podíl alternativních forem cestovního ruchu z celé nabídky cestovního ruchu tvoří pouze 6%. Současně má Bulharsko obrovský potenciál pro různé druhy cestovního ruchu, včetně kulturních, eko- a venkovské turistiky, lázeňské a wellness turistiky a golfové turistiky. Očekává se, že golfová turistika se bude aktivně rozvíjet v roce 2009. Nyní je v zemi 4 golfových hřišť, a dalších pět je ve výstavbě. Odborníci předpovídají další rozvoj SPA, kulturní, venkovské turistiky a nových konferenčních destinací v Bulharsku. Hlavním problémem je nerozvinutá infrastruktura v zemi, která je velkou překážkou pro rozvoj rozmanité a dražší turistiky.
2.1.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly Odborné vysoké školy a univerzity v oblasti cestovního ruchu. Celkový počet vysokých škol v Bulharsku, kde je cestovní ruch zařazen ve studijních programech, je 14. Obvykle je součást školy univerzitní katedra "cestovní ruch", nebo je titul v oboru součástí vysokoškolského a postgraduálního studia katedry "obchod". Seznam
8
odborné a vysoké školy, škol a univerzit v oblasti cestovního ruchu je uveden v Příloze 1. Průměrný počet absolventů vysokých škol a univerzit v oblasti cestovního ruchu za rok. Průměrný počet absolventů vysokých škol a univerzit v oblasti cestovního ruchu za rok (rok 2008): Neexistují žádná přesná data na vnitrostátní úrovni pro tento ukazatel. Podle znaleckých posudků asi 750 mladých lidí, absolvovalo v roce 2008 na úrovni bakalářského studia ve výše uvedených univerzitách, 180-200 absolventů na magisterské úrovni a téměř 1200 na vysoké škole - na odborné úrovni. S vědomím, že cestovní ruch je podle vládních programů v posledních 3 vládních obdobích v Bulharsku prioritním odvětví, tento počet absolventů za rok je stěží dostačující, protože téměř 1 / 3 z nich opouští zemí pro lepří platové podmínky do zahraničí. Systém informálního odborného vzdělávání a certifikace v oblasti cestovního ruchu. V Bulharsku neexistuje žádný systém pro odborné školení a certifikaci v cestovním ruchu, ale první kroky již byly dosaženy. Před třemi lety se iniciativy ujala Mezinárodí univerzita v Sofii a bulharská Asociace pro marketing. Spolu s bulharskou Asociací hotelů a restaurací a bulharské asociace turistických operátorů a agentů hodlají organizovat dva krát za rok zkoušky pro bulharské občany (turistika zaměstnanců), kteří nemají dosaženo jakékoliv vzdělání v oblasti cestovního ruchu, ale chtějí dosáhnout určité kvalifikace. Pro výše uvedené účely byl sestaven tým 7 odborníků, který vyvinul tři odborné testovací modely. Každý z nich obsahuje téměř 200 otázek: pro agenty cestovních kanceláří, pro zaměstnance hotelů a restaurací. Školící materiály jsou k dispozici v knihovnách a prodejnách knih pro lidi, kteří se chtějí na zkoušku připravit. V případě úspěšného absolvování zkoušky z cestovního ruchu, zaměstnanci získají osvědčení o kvalifikaci v turismu, nebo v hotelové a restaurační činnosti. Vzdělávací kurzy také pořádá Mezinárodní vysoká škola. Systém neformálního odborného vzdělávání a certifikace v oblasti cestovního ruchu. Na středních školách cestovního ruchu v rámci vzdělávacích osnov Ministerstva školství a vědy neexistuje neformální systém pro vzdělávání a certifikaci dosažených kompetencí. Vypracování systému pro uznávání kompetencí a dovedností, získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a odborné přípravy se nepředpokládá. Základní odpovědné instituce: Ministerstvo školství a vědy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, pracovní agentury, Národní úřad pro odborné vzdělávání a přípravu a Organizaci zaměstnavatelů. Zákon pro odborné vzdělávání a odbornou přípravu umožňuje certifikaci dovedností získaných během neformálního vzdělávání, které zabezpečuje Národní agentura pro odborné vzdělávání a přípravu, nebo ministerstvo školství. Soulad mezi vzděláváním o bezpečnosti v cestovním ruchu (na odborných, středních, vyšších školách a univerzitách) a stávajícími potřebami země.
9
Jednou z charakteristik cestovního ruchu je jeho vysoká pružnost ve faktorech rizika, jako jsou přírodní katastrofy, teroristické útoky apod. Podobné akce mají přímý dopad na image turistické destinaci. Bulharsko patří mezi bezpečné země a turistické destinace, které nepředstavují žádné vážné problémy v oblasti bezpečnosti cestovního ruchu, jak vyplývá z hodnocení návštěvníků země. Na třetí pozici se umistíla důležitost poskytovaní lékařských služeb v hotelích. Pokud jde o právní regulaci tohoto problému, hlavním zákonem v této oblasti je nařízení o cestovním ruchu (Darzhaven Vestnik, vydaný 56/7th června 2002). Jedním ze základních cílů tohoto nařízení je chránit spotřebitele služeb v cestovním ruchu. Právní subjekt, který je povinnen zajistit ochranu turistů, je Výbor pro obchod a ochranu spotřebitelů. Stránky výboru (http://www.ktzp.bg/) poskytují různé informace a poradenství v oblasti cestovního ruchu, jako je výběr turistických zástupců; hotel, restaurace nebo rekreační zařízení, detaily smlouvy a informační brožura. Přesto že existují reálné problémy a rizika, jejich zdroj nesouvisí s rozsahem nebo dobou trvání těchto problémů, s nimiž se turisté mohou setkat. Proto, nekoordinovaná a rozptýlená povaha většiny poskytovaných informací o turistické bezpečnosti, by měla být k dispozici z různých zdrojů, aby vytvořili a potvrdili rozsah a význam těchto problémů. Přísnější právní předpisy jsou aplikovány na školní výlety. Podle nařízení č. 2 ze 24. dubna 1997 o organizaci a činnosti dětí, školy v přírodě a turistiky, jak je uveřejněno v Darzhaven Vestnik, který byl vydán 30. května 1997, by měly být splněny následující požadavky: zajištění přítomnosti lékaře po celou dobu rekreace a lékařských vyšetření všech dětí před odjezdem, zajistit bezpečnou přepravu dětí apod. Zajištění přístupných a konkrétních informací a organizaci efektivní ochrany zdraví při vzdělávací kampaňi, jsou spojeny s určitými problémy. Zvyšování povědomí o možném nebezpečí a přijímání účinných preventivních opatření, patří mezi nejdůležitější prvky zajištění bezpečnosti cestovního ruchu. Například některé turistické agentury poskytují lékařské prohlídky před dlouhou cestou. I přes vyšší náklady se prevence doporučuje, protože léčba následných zdravotních problémů se může ukazát jako dražší. Jednou ze základních povinností cestovních agentur je informovat své zákazníky o zdravotním pojištění, zdravotní prevenci, stejně tak je důležité dodržovat pokyny uvedené pro určité destinace. Pojistná ochrana v cestovním ruchu souvisí s odpovědnosti cestovních agentů, stejně tak pro majitele hotelů a restaurací, pokud jde o náhradu škody, kterou zákazníci nebo návštěvníci zavinili. Povinné pojištění zahrnuje "Odpovědnost Cestovní kanceláře" a "Občanskoprávní odpovědnost majitelů hotelů a restaurací". Dalších turistických produktů nabízených na pojistném trhu, patří "Nehody vzniklé turisty a návštěvníky v průběhu pobytu v turistické lokalitě", "Pojištění pro pobyt v horách" a "Cestovní pomoc a lékařskou péči". V současné době, lékařské služby poskytované zejména v hlavní sezoně, nejsou dostatečně adekvátní. Je nutné zlepšit dostupnost zdravotní péče a posílení bezpečnostních opatření. Osvědčený postup větších hotelů je najímání zdravotnického personálu. Udržitelný rozvoj programu Varna obce na období 2007 2013 také stanoví zřízení turistických oddílů policie. Jsme přesvědčeni, že je třeba ještě udělat mnoho práce, aby se zvýšila bezpečnost cestovního ruchu v naší zemi, zejména v oblasti vzdělávání turistických pracovníků, zavedení certifikačního systému pro bezpečnost potravin a produktů cestovního 10
ruchu obecně, využívání příležitostí nabízených na pojistném trhu, dosažení lepší synchronizaci mezi prací policie a turistickými podniky, lepší možnosti pro zdravotní péči, a to zejména během hlavní sezóny. Sdílíme názor, že problém bezpečnosti v oblasti cestovního ruchu nebyla dostatečně zohledněna v oblasti vzdělávání cestovního ruchu. Přehled studijních programů bulharských vzdělávacích institucí, které poskytují vzdělání ve služebách cestovního ruchu ukazuje, že bezpečnost není zahrnuta do nezávislých kurzů. Některé z univerzitních kurzů, jako například "Management Turismu", "Management hotelů a restaurací', nebo cestovní kanceláře a dopravní služby řeší problém pouze fragmentovaně. Na některých školách existuje předmětem "bezpečnostní operace v oblasti cestovního ruchu", ale toto téma se týká činností souvisejících s bezpečností práce. Jsme proto přesvědčeni, že vzdělání v oblasti cestovního ruchu poskytující studentům bakalářský nebo magisterský Titul, bude mnohem konkurenceschopnější a účinné, pokud se více zaměří na bezpečnost turistiky a cestování. Na závěr bychom měli zdůraznit nezbytnost trvalého hodnocení úrovně bezpečnosti cestovního ruchu, s neustálou změnou životního prostředí vzníkají rizika a nebezpečí pro turisty na různých stupních společenského vývoje. Všechny tyto požadavky vyžadují, aby byla přijata náležitá opatření s cílem zajistit maximální bezpečnost v souladu s dalším vývojem.
11
2.2 Česká republika 2.2.1 Profil České republiky jako turistické destinace Geografická poloha a reliéf. Česká republika je vnitrozemská země ležící v Centrální Evropě. Sousedí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. S téměř 79 000 km2 patří mezi středně velké evropské státy.
Obrázek 5: Geografická pozice České republiky v Evropě
Hory společně s vodními toky jsou hlavními elementy, které vytváří rozmanitost krajiny. Pohoří obepínají zemi téměř ze všech stran a v minulosti sloužily především jako přirozená hranice. Dva ze čtyř českých národních parků chrání právě pohraniční pohoří - Šumavu a Krkonoše. Zdroje nejvýznamnějších českých řek lze také najít v tomto rozsahu - Labe v Krkonoších a Vltavu na Šumavě. Je zajímavé, že území tří historických území České republiky - Čechy, Morava a Slezsko - se přibližně shodují s nejdůležitějšími povodími. Čechy zahrnují povodí Labe, Morava povodí Moravy a Slezsk povodí Odry.
12
Obrázek 6: Reliéf České republiky
Klima. Česká republika má mírné kontinentální klima, s relativně teplým létem a chladnou zimou se sněhovými přeháňkami. Teplotní rozdíl mezi létem a zimou je relativně vysoký, vzhledem k vnitrozemské zeměpisné poloze. Teploty v České republice se značně odlišují v závislosti na nadmořské výšce. Dalším důležitým faktorem je rozložení hor, proto je zde klima velmi pestré. Populace. Česká republika měla v roce 2009 10 480 000 obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 2001, velkou většinu obyvatel České republiky tvoří Češi (94,24%). Nejpočetnější národnostní menšiny jsou Slováci (1,89%), Poláci (0,51%), Němci (0,38%) a Ukrajinci (0,22%).
Obrázek 7: Hustota osídlení v České republice
Geografie měst. Největším městem v České republice je hl. město Praha s téměř 1,2 miliony občanů. Další důležitá města jsou Brno (390 000 obyvatel), Ostrava (325 000 obyvatel) a Plzeň (171 000).
13
Obrázek 8: Největší města České republiky
Historie. Česká republika má velmi dlouhou historii. Osídlení se datuje do období neolitu. Během období migrace v 7. a 8. století slovanské kmeny osídlily území a vytvořily první zárodky státu. Český stát vznikl v 9. století za vlády dynastie Přemyslovců. Po bitvě u Moháče v roce 1526, české země spadaly pod vládu Habsburků, později se staly součástí rakouského císařství a Rakousko-Uherska. Samostatného československo bylo založena v roce 1918, po rozpadu rakouskouherské říše po první světové válce. Po Mnichovské dohodě, německé okupaci Československa a následné rozčarování z reakcí Západu a vděčnost za osvobození větší části Československa Rudou armádou, získala ve volbách v roce 1946 většinu hlasů komunistická strana. V roce 1948 po státním převratu, ovládl Československo komunistický režim. V roce 1968, rostoucí nespokojenost vyvrcholila v pokusech o reformu komunistického režimu. Události, známé jako Pražské jaro v roce 1968, zkončila invazí vojsk Varšavské smlouvy, vojáci zůstali v zemi až do sametové revoluce roku 1989, kdy se komunistický režim zhroutil. 1. ledna 1993, bylo Československo rozděleno na jednotlivé státy, Česká republika a Slovensko. V roce 1999 Česká republika vstoupila do NATO a do EU v roce 2004. Kultura. Česká kultura má pevné základy a bohatou historii. Turisté mohou obdivovat některé z nejkrásnějších a nejstarších částí architektury, literatury a výtvarného umění. Nachází se zde 12 památek UNESCO, nejznámější z nich se nachází v historickém centru Prahy, Českém Krumlovu, Telči, Kutné Hoře a Lednicko-valtickém areálu.
Obrázek 9: České Památky na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví
14
Politický systém. Česká republika je pluralitní, parlamentní, zastupitelská demokracie s předsedou vlády (v současnosti Jan Fischer). Parlament je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců) a Senátem (81 členů). Prezident České republiky (v současné době Václav Klaus) je volen na společné schůzi parlamentu na pětileté období, s né více než dvěma po sobě jdoucími obdobími.
2.2.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky země Roční příjmy země z turistického ruch. Příjmu v zemi v roce 2008 v oblasti cestovního ruchu činily 130,74 mld. Kč, což odpovídá 5,25 mld. EUR. Příjmy od zahraničních turistů. Spotřeba služeb cestovního ruchu v České republice v roce 2007 činila 128,6 miliard Kč. Výdaje českých občanů na turismum v zahraničí a doma. V sekotru cestoví ruch Češi doma utratili v roce 2007 105,6 miliard Kč a 80,6 miliard Kč ve stejném období v zahraničí. Výdaje vlády a státní správy v cestovním ruchu. Rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj, rozpočet České Národní Rady pro Cestovní Ruch, rozpočty krajů a rozpočet na ko-financování evropských strukturálních fondů z Národního rozpočtu byl v roce 2008 53,5 milionu eur (1,5 miliardy Kč). Rozpočet České Národní Rady pro Cestovní Ruch - CzechTourism v roce 2008 byl 13 milionů eur (364 milionů Kč). Procento HDP země vytvořeného odvětvím cestovního ruchu. Procentuální podíl cestovního ruchu na HDP země činil v roce 2007 2.9 %.
Obrázek 10: Procentuální podíl sektoru turismu na HDP země
Počet obyvatel pracujícíh v cestovním ruchu: 168 815 osob v roce 2006.
15
Počet obyvatel pracujících v souvisejících oborech: 57 625 osob pro rok 2006. Počet osob pracujících sezónně. K dispozici neexistují žádné statistické údaje o počtu pracovníků zaměstnaných v odvětví cestovního ruchu na sezónním základě. Počet nezaměstnaných osob se zkušenostmi v oblasti cestovního ruchu. Počet nezaměstnaných osob, které v posledních 8 letech pracovali v hotelích a restauracích byl v prvním čtvrtletí roku 2009 13 400. Konkrétní data pro osoby se zkušenostmi v oblasti cestovního ruchu nejsou k dispozici. Investice do sektoru. Tvorba hrubého fixního kapitálu v cestovním ruchu České republiky v roce 2006 činil téměř 38 miliard korun, což je 4,8% hrubého fixního kapitálu v národním hospodářství. Počet touroperátorů a agentur. Neexistuje žádná přesná statistika která by zachycovala přesná data. Nicméně, Asociace cestovních kanceláří v České republice má 168 členů. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur má 240 členů. Srovnání celkového počtu obcí a počtu těch, které mají vysoký potenciál v cestovním ruchu. Česká republika je rozdělena na 14 územních celků. Nejnavštěvovanější oblastí je hlavní město Praha. Mezi další oblíbené oblasti můžeme zařadit Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský a Královéhradecký kraj. Přesto téměř ve všech regionech České republiky existuje nějaký turistický potenciál.
Obrázek 11: Regionalní uspořádání České republiky
Hlavní směry a trendy. Od roku 2002 je cestovní ruch České republika na vzestupu. Tento trend potvrzuje i počet turistů ubytovaných v zemi. V roce 2007 do Česka přicestovalo 6.680.400 zahraničních turistů, a využilo služeb hotelů, penzionů a ostatních hromadných ubytovacích zařízení. To představuje nárůst o 3,8 procenta oproti roku 2006. Česká republika je velmi atraktivní lokalita pro Němce, Brity a Rusy. Italové jsou na čtvrtém místě, následují Poláci na pátém místě.
16
I domácí cestovní ruch roste dynamickým tempem. Česká republika je oblíbenou destinací pro své obyvatele. Srovnání zahraničních a místních turistů přináší příznivější výsledky pro nerezidenty. Výrazným trendem posledních let je aktivní turistika (především pobyty na horách a cykloturistika). Česká republika zaznamenává i kvalitativní změny v cestovním ruchu, především v podobě nových forem turistiky a širší škálu nabídky, jako je cestování za sportem a vzděláváním.
2.2.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly Odborné, vysoké školy a univerzity v oblasti cestovního ruchu. V České republice funguje vysoký počet středních a vysokých škol cestovního ruchu (Viz. Příloha). Průměrný počet absolventů vysokých škol oboru turistického ruchu za rok. Počet absolventů vysokých škol v gastronomii, ubytování a cestovním ruchu odpovídá zhruba 2 500 osob za rok. Počet absolventů vysokých škol ve stejné oblasti přibližně činí 500 za rok. Statistiky vysokých škol však nejsou k dispozici. Systém informálního odborného vzdělávání a certifikace kompetencí v oblasti cestovního ruchu. V současnosti nejsou žádné informace v této oblasti dostupné. Systém neformálního odborného vzdělávání a certifikace kompetencí v oblasti cestovního ruchu. Uznávání různých forem vzdělávání v České republice je založeno na ověřování znalostí a dovedností prostřednictvím standardizované zkoušky. Po splnění zkoušky absolvent obdrží osvědčení o uznání dílčí kvalifikace. Tento systém je stanoven zákonem o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Záleží na dosažených znalostech a dovednostech, nikoli na formě jejich získání. Tento systém je však v České republice nový, a stále prochází vyvojem. Existuje již několik uznaných dílčích kvalifikací týkající se cestovního ruchu. Způsoby získání potřebné znalosti a dovednosti jsou různé. Mnoho národních i evropských projektů bylo věnováno dalšímu vzdělávání v oblasti cestovního ruchu. Především se zapojily instituce jako Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká národní rada pro cestovní ruch – CzechTourism. Tyto projekty jsou zaměřené například na podávání informací v oblasti cestovního ruchu, marketing, destinační management a odborné kurzy pro úředníky v regionální veřejné správě. Také Česká asociace cestovních kanceláří pořádají různé semináře a kurzy pro zvýšení kvalifikace pracovníků cestovního ruchu. Soulad mezi vzděláváním o bezpečnosti v cestovním ruchu (na odborných, středních, vyšších školách a univerzitách) a stávajícími potřebami země. Česká republika patří mezi bezpečné destinace v dlouhodobém horizontu. Neexistují žádné
17
významné rizika. Českou republiku je bezpečné navštívit. Kriminalita ve velkých městech je srovnatelná s kriminalitou v jiných evropských městech. Turisté byli informováni o hlavních bezpečnostních problémech, jako jsou kapsáři, taxi nebo nebezpečná výměna peněz na veřejných místech. Především hlavní město Praha, které je také nejnavštěvovanějším místem v České republiky, se stará o bezpečnost svých návštěvníků. Např. projekt s názvem "Bezpečnost jako faktor dalšího růstu cestovního ruchu v Praze" zaměřený na bezpečnost v Praze, zejména pokud jde o vztah mezi bezpečností a cestovním ruchu, význam bezpečnosti pro růst a rozvoj cestovního ruchu a využití bezpečnosti jako konkurenční výhody na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Nicméně, bezpečnostní hledisko chybí ve studijních programech na českých vysokých školách, vyšších odborných školách a univerzitách. Bezpečnost cestovního ruchu není zahrnuta jako samostatná oblast, ale je jen součástí obecných seminářů zaměřených například na Cestovní Marketing, aktuální problémy rozvoje cestovního ruchu, organizaci a řízení cestovních kanceláří, organizaci a řízení pohostinství a ubytování či obchod cestovních kanceláří . Je proto nutné zavést nezávislé studie a kurzy zaměřené na bezpečnost cestovního ruchu, zejména na českých vysokých školách a univerzitách.
18
2.3 Lotyšsko 2.3.1 Profil země jako turistické destinace Lotyšsko je malá země rozkládající se na břehu Baltského moře s dávnou historií a tradicí. Nachází se zde mnoho zajímavých turistických atrakcí, které zaujmou každého. Pokud si chcete užívat přírody – nabízí se nejen klidný záliv Riga u otevřeného Baltského moře, ale také přírodní parky, řeky a jezera s krásnými lesy na pobřežích. Ti, kteří se zajímají o historii budou fascinováni středověkými hrady a kulturou starověkých Lotyšů. Pokud se zajímáte nejen o zábavu, ale také o získání nových poznatků a informací jste vítáni k návštěvě Staré Rigy, kde najdete nejen báječné architektonické památky, ale také noční kluby a hospody. Najdete zde mnoho krásných kostelů - moderních i klasických. V zemi existuje široké spektrum zdravotní relaxace, rehabilitace a možnosti rekreace ve volné přírodě. A samozřejmě, nezapomeňte zjistit události, které se budou konat během vašeho pobytu v Lotyšsku. Můžete se tak zůčastnit lotyšské tradiční oslavy, různých kulturních akcí a zábavných programů po celý rok. Lotyšsko je země, kde si můžete vychutnat výlety - přijít s turistickou skupinou nebo strávit příjemný čas společně s rodinou. Existuje zde mnoho možností relaxe – např. zajímavé pobyty strávené několik týdnů v penzionu v blízkosti řeky nebo jezera, daleko od shonu města. Geografická pozice a reliéf Území: 64589 km2, včetně kontinetálního území– 62046 km2, vodní toky – 2543 km2. Až do okupace v roce 1940 se území Lotyšska rozléhalo na 65800 km2, ale v roce 1944 byla část okresu Abrene bylo připojena k Rusku. Území od severu k jihu: 210 km, od západu k východu – 450 km. Délka hranic: 1862 km, včetně délky pevninské hranice na severu Lotyšska s Estonskem - 343 km, na východě s Ruskem - 282 km, na jiho-východě s Běloruskem - 167 km, na jihu s Litvou - 576 km, Délka pobřeží - 494 km. Průměrná nadmořská výška v Lotyšsku: 87 m nad mořem. 57% území leží pod 100 m nad mořem, 40,5% území leží v rozmezí od100 do 200 m nad mořem a 2,5% území je položeno ve výšce 200 m nad mořem.
19
Obrázek 12: Geofrafická pozice Lotyšska v Evropě
Nejvyší hora Lotyšska Gaiziņkalns – 311,6 m nad mořem. Nejdelší řeka v Lotyšsku je Gauja – 452 km. Celková délka řeky Daugava je 1005 km, ale na území Lotyšska zabírá pouze 352 km. V Lotyšsku se nachází asi 750 řek, které jsou delší než 10 km. Největší jezero v regionu je Lubānas – 80 km2. Nejhlubší jezero je Drīdzis – 65,1 m. V Lotyšsku se nachází přes 3000 jezer, které zabírají plochu přes 1ha. Národní parky: Gauja National Park, Ķemeri National Park. Národní Rezervace – Morics Caves, Slītere, Grīni, Krustkalni and Teiči Nature Reserves. Hl. město: – Riga. Velká města: Riga, Daugavpils, Jelgava, Jūrmala, Liepāja, Rēzekne, Ventspils. V Lotyšsku se nachází 77 měst. Přístavy: Ventspils, Riga, Liepāja.
20
Obrázek 13: Reliéf Lotyšska
Klima Jaro. Na počátku jara průměrná denní teplota stoupá a zůstává nad 0°C. Začíná tát sníh a silné vrstvy ledu na řekách a příroda se probouzí k životu. Do jižní části Lotyšska jaro přichází kolem 20. března. Příchod jara v severovýchodní části Lotyšska se odehrává o něco později než v jiných částech Lotyšska. Během tohoto období je množství srážek relativně menší než v kterémkoliv jiném ročním období. Převládá tlaková výše. Květen patří mezi nejslunnější měsíce v roce s nejmenším množstvím srážek. Postupné zvyšování teploty může náhle změnit náhlý pokles teploty a zvýšit množství srážek, často ve formě sněhu, což je výsledkem chladného proudění arktického vzduchu. Léto. Léto je nejteplejší obdobím v roce a přírodní procesy jsou nejaktivnější z celého roku. Léto začíná v polovině června, kdy jabloně a šeříky už odkvetly a průměrná denní teplota se pohybuje nad 15oC. Dne 21. června se slunce nachází nejvýše nad obzorem a den je nejdelší v roce. Teploty se postupně začínají zvyšovat a jejich vrchol nastává v červenci a srpnu na pobřeží země. Změny v počasí jsou určeny cyklóny a anticyklóny. Zatímco tlaková výše zůstává nezměněna, jižní a jihovýchodní větry přinášejí teplé a suché počasí. V tomto období denní teploty vzduchu dosáhují svého vrcholu a občas překročí 30oC. V druhé polovině léta cyklóny přinesou masy vlhkého vzduchu z Atlantského oceánu a Baltského moře. Za normálních okolností v červenci a srpnu. Podzim. První mrazy znamenají příchod podzimu. Poprvé ho zaznamenáte na začátku září v severovýchodní části Lotyšska. Pak se postupně rozšíří na celém území Lotyšska včetně pobřeží do konce září. Stejně tak o něco později klesnou průměrné denní teploty pod bod mrazu až na -10oC - doba aktivní vegetace je u konce. Druhá polovina listopadu se postupně promění v zimu. Povětrnostní podmínky jsou určeny vlivem Atlantského oceánu a Baltského moře. Charakter podzimu je definován cyklony a tlakovou výší. V podzimních měsících lze pozorovat jejich zvýšenou činnosti. Od Atlantského oceánu cyklóny přináší bouřky a velké množství srážek. Deštivé období se změní na zmrzlý déšť a déšť se sněhem. Počaší na podzim může být jasné a slunečné tzv. "babí léto". Obvykle je určeno tlakovou
21
výší, kdy z jihu az jihovýchodu na konci září nebo na začátku října proudí teplý kontinentální vzduchu. Denní teploty mohou dosáhnout až 20oC. Na obloze můžete pozorovat hejna hus, jeřábů a jiných ptáků, kteří začínají migrovat do teplejších oblastí. Zima. Zima začíná, když průměrná denní teplota klesne a zůstane pod 0°C. Jezera a nádrže zamrzají, ornice je stále příliš zmrzlá a země je pokryta vrstvou sněhu. Obvykle poprvé sněží v polovině listopadu v severovýchodní části Lotyšska. Počasí v zimě, stejně jako na podzim, je určeno častýmy cyklóny. Jejich vliv je zdroj teplotních rozdílů mezi západním a východním Lotyšskem. V zimě se denní teploty vzduchu obvykle pohybují mezi +5°C a -10oC. V přímořských oblastech, stejně jako ve východním Lotyšsku, teploty klesají ještě níže. Pokud cyklóny začnou přinášet teplé mořské větry sníh začíná tát. Taje častěji v pobřežních oblastech a obecně všude v Kurzeme. Během teplých zim lze tání sněhu pozorovat v celé zemi. Pohybující se cyklony přináší velké teplotní rozdíly, které oteplují vrchní vrstvu zmrzlé půdy a výsledekem je pak mlha. Zvýšená vlhkost ovzduší způsobuje vznik námraz. Chladné počasí příchází s tlakovou výší. Převládají východní a severovýchodní větry , které do Lotyšska přínáší arktický kontinentální vzduch. Teploty v noci mohou klesnout až na -25oC a dokonce i níže. Populace: 2 281 305 obyvatel. Etnické skupiny: Lotyši - 59%, Rusi – 28.4%, Bělorusi – 3.8%, Ukrajinci - 2.5%, Poláci - 2.4%, Litevci - 1.4% a další 2.5%. Geografie měst: Hlavní město: Riga – 717,000 Daugavplis - 110,000, Liepaja 82,000, Jelvgava - 57,000, Jurmala - 52,000. Lotyšsko je rozděleno na 96 okresů a devět měst Republiky. Populace ve městěch tvoří 66% všech obyvatel Lotyšska.
Obrázek 14: Hlavní města v Lotyšsku
Historie a kultura Příroda. Lotyšsko se nachází v Evropě v pásmu smíšených lesů. Zeměpisná poloha a přítomnost Baltského moře určují přírodní rozmanitost země. Můžeme zde najít
22
mnoho vzácných a chráněných rostlin. Hlavním typem vegetace jsou lesy a bažiny, stejně jako biologicky cenné louky. Žije zde velká populace dravců, přibližně 400 vlků (což je více než v celé severozápadní Evropě) a rys ostrovid. Nejběžnějšími savci jsou zajíci, červené veverky, losy, divoká prasata, jeleni a lišky. Navíc, Lotyšsko má největší populaci bobrů v Evropě. Ptačí populace je zde také bohatá a rozmanitá, pobřeží Baltského moře poskytuje ideální místo pro hnízdění a krmení. Některé pobřežní oblasti Lotyšska zahrňují trasy stěhovavých ptáků z Asie do západní Evropy, Afriky a Středního východu. Na území Lotyšska hnízdí kolem 223 různých druhů ptáků, včetně mořských orlů, černých a bílých čápů a jiných. Ornitologické stanice a věže jsou běžné po celé zemi. Většina ryb v Lotyšsku patří mezi sladkovodní odrůdy, ale např. Losos stále patří mezi oblíbené chovné ryby. Historie
Doba ledová skončila v Lotyšsku před 13 až 14 tisíci lety. První obyvatelé oblast dnešního Lotyšska osídlili devět tisíc let před naším letopočtem. Předkové Lotyšů byli Baltské kmeny, které se usadili na území Lotyšska kolem roku 2000 př.nl, a kteří se následně roztřídili do samostatných pobaltských národností Kurshů, Latgalů, Selů a Zemgalů.
12. století znamenalo příchod křesťanských misionářů a německých obchodníků do oblasti ústí řeky Daugava, kteří chtěli zřídit obchodní stanice a rozšířit obchodní vztahy se sousedním Ruskem.
V roce 1201, německý biskup Albert (Albert von Buxhoeveden) s přímou podporou papeže Inocence III založil město Riga, které se stalo správním centrem německé konfederace a na krátký čas bylo zařazeno do Svaté říše římské.
Ve 13. století si němečtí křižáci postupně podrobili území Lotyšska a zavedli křesťanství v pohanských kmenech (kolem Baltského moře). Začali vybírat daně a vládnout v celé zemi. V následujících stoletích si Němci postupně upevnili svou vojenskou a hospodářskou moc a silně omezili práva původního obyvatelstva.
Vojenský úspěch mezi Polskem a Litvou v Livonské válce (1558-1583) vedl k polsko-litevskému převzetí velké částá území Lotyšska a vytvoření vévodství Kurzeme a vévodství Pardaugava (Inflantia).
Po Polsko-Švédské válce (1600-1629), byla velká část Duchy Pardaugava, včetně Rigy zabrána Švédy.
17. století znamenalo vznik lotyšského národa, který mluvil jedním společným jazykem Tak bylo dokončeno ustálení pobaltských Kurshů, Latgalů, Selů a Zemgalů do jednoho národa a značné snížení jejich kmenových, jazykových a kulturních rozdílů. Do lotyšského národa byli tak zahrnutí místní Livoánci, kteří hovořili západním finsko-ugrickým jazykem.
23
V 18. století bylo celé území Lotyšska převzato Ruskem. Po severní válce mezi Ruskem a Švédskem (1700 - 1721), kdy lotyšském území spadalo do Švédska (Vidzeme), se dostalo pod ruskou vládu
Rusko získalo východní části Lotyšska (Latgale) v druhém dělení Polska v roce 1772. Ve třetím rozdělení Polska, v roce 1795, vévodství Kurzeme (Kurland) se také dostalo pod ruskou vládu.
Počátkem 19. století se hospodářský vliv německé aristokracie na venkově začal postupně snižovat, což vedlo k osvobození nevolníků v lotyšské Kurzeme v roce 1817. V roce 1819 Vidzeme a Latgale v roce 1861. Postupně byli rolníci svobodní v celé zemi. To také vedlo k rozvoji lotyšské sociální a kulturní elity - Jaunlatviesi (Noví Lotyši).
Na konci 19. století se Riga stala třetím největším průmyslovým městem v ruské říši podle počtu zaměstnanců (po Moskvě a Petrohradu). Vzhledem ke své výhodné geografické poloze, moderním stavebním strojům a zařízením na zpracování kovů, které bylo vyvinuty v Rize. Město se také stalo významné v oblasti textilního průmyslu a chemického zpracování .
Po oslabení Ruska v průběhu první světové války, a po bolševické revoluci v roce 1917, bylo Lotyšsko podrobeno vojenské a politické kontrole v rámci Německé říše. Lotyšsko bylo prohlášeno za nezávislou demokratickou republiku 18. listopadu 1918.
Brzy poté, co byla uznána mezinárodní nezávislost Lotyšska, Lotyšsko začalo vzkvétat ekonomicky, diplomaticky i kulturně. Hlavními obchodními partnery Lotyšska na evropském trhu byli Německo (dovoz) a Velká Británie (vývoz).
Stejně jako mnoho dalších zemí i Lotyšsko bylo zasaženo ekonomickou a sociální krizí na počátků 30. let. Dne 15.května 1934 byli vškeré činnosti politických stran zastaveny a vznikl autoritářský režim, který měl napomoct hospodářské prosperitě země
Vzhledem k nestabilitě na mezinárodní politické scéně v Evropě (expanze německé vojenské síly a růst sovětské mezinárodní ambice), Lotyšsko vyhlásilo mezinárodní politickou neutralitu během pozdních třicátých let.
O bezprostřední budoucnosti Lotyšska bylo rozhodnuto, podpisem negociční smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem dne 23. srpen 1939, tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov - tajný protokol o rozdělení východní Evropy a sféry vlivu mezi oba totalitní režimy.
Dne 5.října 1939 Moskva hrozila Lotyšsku vojenskou agresí. Ve snaze vyhnout se válce, Lotyšsko přijalo nezákonné sovětské ultimátum. Tedy umožnit vstup sovetské armády a námořních sil do západní části Lotyšska (tj. v Kurzeme).
17. června 1940 Sovětská armáda obsadila celé území Lotyšska.
14. června 1941 Moskva začala v širokém měřítku utlačovat obyvatelstvo Lotyšska, které bylo považován za neloajální vůči Sovětskému pracovnímu režimu.
Od roku1941 do roku 1945 byla země okupována nacistickým Německem.
24
Dne 8.května 1945, po porážce nacistického Německa, nezávislot Lotyšska byla opět obnovena. Velká část obyvatel Lotyšska odešla do exilu na Západ, aby předešli komunistikému teroru.
V letech 1945 a 1956 v Lotyšsku vznikaly ozbrojené partyzánské hnutí na odpor proti sovětské okupaci.
Dne 25.března 1949 Sovětský svaz pokračoval v represích vůči obyvatelstvu Lotyšska. Více než 44.000 lidí bylo násilně deportováno do "gulagů" na Sibiř, velkou část z nich tvořili produktivní a prosperující zemědělci.
Od roku 1950 do roku 1970 patřilo Lotyšsko mezi významné vojenské, průmyslové a vědecké středisko Sovětského svazu. V důsledku zavedení sovětského stylu plánovaného hospodářství a rozvoj náročných průmyslových odvětví, zemi zaplavilo velké množství průmyslových pracovníků z jiných oblastí Sovětského svazu.
14. června a 23.srpna 1987 proběhly první poválečné masové demonstrace proti sovětské okupaci.
Dne 21.srpna 1991 Lotyšsko získala nezávislost, která byla zavedena do ústavy.
Dne 31.srpna 1994 byly ruské (dříve sovětské) vojenské okupační síly stáhnuty z celého území Lotyšska.
V roce 2004 se Lotyšsko stalo členem NATO a Evropské unie.
Kulturní dědictví Lotyšské kulturní dědictví zahrnuje nejen archeologické důkazy a sakrální stavby vyrobeny v různých historických obdobích, vojenské a historické památky, ale také mnoho děl vytvořených malíři, hudebníky, spisovateli a vědci. Hlavní část kulturního dědictví se skládá z různých typů kulturních památek, kulturní a historické krajiny a specifických území (starověké pohřební místa, hřbitovy, parky, místa s historickým významem), stejně jako oddělené hřbitovy, stavební komplexy, jednotlivé budovy a stavby, umělecké díla, zařízení a nástroje historické, vědecké, umělecké nebo jiné kulturní hodnoty, která je v zájmu republiky, jakož i mezinárodních organizací. Na rozdíl od evropského kulturního dědictví Lotyšska vyniká svou usedlostí, esteticky upravenou krajinou a pobřežím, nadbytkem stromů ve městech a na venkově, stejně jako oplývá romantismem, secesním stylem a předválečných budov ve stylu moderny. Navíc, ve srovnání s hospodářsky vyspělými evropskými zeměmi, původní role architektonických objektů v Lotyšsku je vyšší. Původy zvláštní lotyšské architektoniky lze vysledovat v různých starověkých kulturách a kulturních dědictví. Největší lotyšský města patří mezí významná kulturní a obchodní centra. Lotyšský kulturní dědictví se skládá z 3364 architektonických památek, 2495 archeologických památek, 2414 uměleckých památek, 44 územních a městských památek, jakož i 111 historických památek. Lotyšská architektura představuje archeologické (včetně pod vodou), monumentální, sakrální, užitá umění, vědecké a technické památky.
25
Seznamu kulturních památek státního významu zahrnuje: 1248 architektonických památek, 1481 archeologických památek, 2243 uměleckých památky, 39 územních a městských památek a 109 historických památek. Uvádí rovněž hradní valy 474, 1233 dávných pohřebišť, 76 středověkých hradů a hradních zřícenin, 136 panských sídlech, 134 luteránských kostelů, 48 katolických kostelů, 33 pravoslavných kostelů a 29 památných míst. Seznam světové kultury a přírodního dědictví zahrnuje historického centra Rigy a jeho ochranného pásma. Největší část památek kulturního dědictví se skládá z turistických zajímavostí, které přispívají k chápání naší vlasti a její historii lépe, stejně jako představa zahraničních turistů o Lotyšsku. Politický systém. Konstituce Lotyšské republiky byla přijata v roce 1922, ale po sovětské okupaci v roce 1922 byla odvolána. Později byla opět obnovena. Zákon v Lotyšsku vstoupí v platnost poté, co bude schválen 100 členů parlamentu (Saeima). Prezident je hlavou státu a je volen parlamentem na čtyřleté funkční období. Prezident volí premiéra, který je následně schválen parlamentem a který upravuje kabinet vlády (skládající se z 18 ministrů).
2.3.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky země Výnosy z turistického sektoru země za rok: V roce 2008 byla hodnota příjmů z turistického ruchu 380000000 LVL (lotyšský lat) což je 6,0% celkového exportu země. Příjmy od zahraničních turistů: Příjezdy zahraničních cestujících dosáhly 5,5 milionů, což je o 5% více než v roce 2007. Finanční výdaje zahraničních turistů vzrostl a činil 403,2 milionu LVL, což je o 19,3% více. Výdaje obyvatel v cestovním ruchu v Lotyšsku i v zahraničí: Zahraniční výdaje obyvatel Lotyšska v oblasti turismu pro rok 2008 činily asi 585,1 milionů LVL. Výdaje vlády a státní správy v cestovním ruchu: Z rozpočtu Státního úřadu pro rozvoj cestovního ruchu v roce 2008 bylo vynaloženo na mezinárodní propagaci Lotyšska - jako národní turistický produkt a cílovou zemi 1,36 milionu LVL. Procentuální podíl odvětví turismu na HDP země: Procentuální podíl odvětví turismu na HDP Lotyšska zobrazuje následující graf. (Zdroj: World Travel & Tourism Council, TSA Research 2008; http://www.weforum.org/documents/TTCR09/index.html):
26
Obrázek 15: Procento HDP země vytvořené v sektoru cestovního ruchu v Lotyšsku
Počet osob s přímou účástí v turistickém ruchu: 27 000 osob. Počet osob pracujících v přilehlých oborech: 35 000 osob. Počet osob pracujících sezónně: Neexistují žádné statistické údaje o počtu osob zaměstnaných sezónně. Počet nezaměstnaných s pracovní zkušeností v sektoru turismu: Celkový počet nezaměstnaných podle statistiky v Lotyšsku za rok 2009 tvořil 120 000 osob a téměř 2,8% z nich mělo určitou zkušenost v cestovním ruchu a hotelnictví. Investice v sektoru: Podle statistických údajů, Lotyšsko v roce 2008 získalo 644 milionů přímých zahraničních investic. Mezi hlavní oblasti, kde byly tyto investice provedeny jsou: finance - 27%, nemovitosti - 22%, obchod - 14%, výroba-9%, doprava - 8%, energie, plyn a voda - 5%, zemědělství - 2 %, stavebnictví - 2% a další - 11%. Mnohé z uvedených odvětví se vztahují k cestovnímu ruchu, ale neexistují žádná přesná data o investicích do sektoru cestovní ruch. Počet touroperátorů a cestovních agentur v zemi: Podle informací ze státní agentury pro rozvoj cestovního ruchu je registrováno 960 cestovních kanceláří a cestovních operátorů. Srovnání celkového počtu regionů v Lotyšsku, a početu těch, které mají potenciál cestovní destinace: Lotyšsko má 96 okresů z nichž 2/3 mají obrovský potenciál v oboru cestovní ruch. Největší potenciál mají oblasti, které se nachází kolem hlavního města a pobřeží.
27
Hlavní trendy a směry. Lotyšsko v rámci turistických destinací může být dostatečně konkurenčním územím. Staré Město je součástí kulturního dědictví UNESCO, hlavní město Riga bývá nazýváno jako “nové město”. Město Jurmala a pobřeží oplývají nezapomenutelnými výhledy, město obklopuje příjemné venkovské prostředí a civilizací nedotčenou přírodu k výborné příležitosti pro turistiku. Lidé chtějí nejen relaxovat v tradičním slova smyslu tím, ale chtějí se podílet aktivněji. Lotyšsko je pohostinná a bezpečná země. Konečné turistické destinace nebude radikálně měněn. Pravděpodobně budou lidé v příštích letech vybírat krátké výlety a levnější destinace kvůli finanční situaci. Cestovní ruch je jednou z mála oblastí, kde je vládní podpora výrazně důležité pro rozvoj celého odvětví. Stále v současné situaci, kdy je částka DPH, bylo zvýšení a dosáhl 21%, konkurenceschopnosti lotyšského podniků se snížily, a to i v případech úpadku objevily. Odborníci vyjádřili své žádosti na vládu přehodnotit částku DPH. Cestovní ruch je jednou z mála oblastí, kde je vládní podpora výrazně důležité pro rozvoj celého odvětví. V současnosti, kdy byla částka DPH zvýšena na 21%, konkurenceschopnost lotyšských podniků se snížila, a objevily se i případy úpadku. Odborníci vyjádřili žádost vládě na přehodnocení částky DPH. Experti se rovněž domnívají, že lotyšské konzuláty jsou nepřátelské k cestovnímu ruchu společností zemí bývalého Sovětského svazu, postup akreditace lotyšského velvyslanectví je nejasný. Pravidla akreditace nejsou k dispozici na internetových stránkách, stejně jako kritéria pro její udělení nebo zrušení. V této oblasti je potřeba učinit příslušné kroky v legislativě týkající se liberalizace postupů vydávání Shengenských víz, jak to bylo provedeno v Litvě a Estonsku. Je potřeba tento systém zjednodušit. Současný systém záruk oblasti podnikání v cestovním ruchu společností by měl být znovu prozkoumám. Návrhy ke zlepšení situace v oblasti vydávání víz Lotyšskem budou hotové letos.
2.3.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly Vysoké a vyšší odborné školy, střední školy a univerzity v oblasti turistického ruchu – viz. Příloha. Průměrný počet absolventů vysokých škol v odvětví turismu za rok: Neexistují žádná přesná data na národním úrovni, ale odhaduje se více než 200 a méně jak 1000 absolventů ročně. Systém informálního odborného vzdělávání a certifikace kompetencí v oblasti cestovního ruchu: Neexistují žádné zvláštní právní předpisy Lotyšska pro neformální odborné školení a certifikaci kompetencí v oblasti cestovního ruchu, ale existuje více než 20 profesních organizací, které se zabývají odborným školením a
28
certifikací, jako je Sdružení Lotyšských průvodců nebo Lotyšské sružení pro venkovskou turistiku, Lauku ceļotājs'. Systém neformálního odborného vzdělávání a certifikace kompetencí v oblasti cestovního ruchu: Střední školy cestovního ruchu zahrnuty do osnov Ministerstva školství a vědy nevede systém pro neformální vzdělávání a systém uznávání a certifikace kompetencí . Vypracování systému pro uznávání kompetencí a dovedností, získaných prostřednictvím neformální vzdělávání a odborné přípravy se nepředpokládá. Základní odpovědné instituce: Ministerstvo školství a vědy, stát, pracovní agentury, státní agentura pro rozvoj školství. Důležitou roli při dosažené kvalifikace neformální hraje centrum pro hodnocení kvality vzdělání na vysokých školách. Rozhodující roli v oblasti má také organizace zaměstavatelů - Lotyšská Konfederace zaměstnavatelů, která se podílí na předloze nového zákona o vzdělávání, kde bude certifikace dovedností získaných během neformální vzdělávání specifikována. Soulad mezi vzděláváním o bezpečnosti v cestovním ruchu (na odborných, středních, vyšších školách a univerzitách) a stávajícími potřebami země: Téma bezpečnost v odvětví cestovního ruchu má zásadní význam na celém světě. Jednou z charakteristiky cestovního ruchu je jeho vysoká pružnost Faktory rizika zahrňují např. přírodní katastrofy, teroristické útoky apod. Podobné akce mají přímý dopad na návštěvnosti turistické destinace. Lotyšsko patří mezi bezpečné země. Zatím, je Lotyšsko v rámci bezpečnosti jako turistické destinace na úrovni, která nepředstavuje žádné vážné problémy pro rozvoj cestovního ruchu. V posledních letech se začalo prakticky i teoreticky zabývat otázkami řešení krize hledají funkční řešení s cílem zmírnit negativní dopady na bezpečnost a ochranu na odvětví cestovního ruchu a postižené destinace. Lotyšské ministerstvo hospodářství, které je zodpovědné za odvětví cestovního ruchu v Lotyšsku a také ministerstvo zahraničních věcí, má jasně stanovená práva a povinnosti turistů, služby a produkty cestovního ruchu, a oddělení správy na několika úrovních s cílem zajistit turistickou bezpečnost. Správní orgány cestovnícho ruchu, by měli zřídit informace o bezpečnosti systému včasného varování pro posouzení bezpečnostní situace v turistických destinací. Existují čtyři barvy, které představují různé úrovně varování. Červené výstražné barvy znázorňují "Nedoporučuje se jít na místo určení" oranžové výstražné prostředky znamenají "doporučuje se zvážit nutnost návštěvy destinace a vyhnout se zbytečnému cestování", žluté varování sdělují, "existují vážné obavy o faktorech, které pravděpodobně povedou k bezpečnostním dopadům na cestování v turistických destinací "modré výstražné prostředky" doporučují zvážit faktory, které nastaly nebo mohou nastat a mohou ovlivnit bezpečnost cestování v turistické destinaci. Hlavní zákonné zabezpečení turistických aktivit obsahuje Turistické právo. Ochrana spotřebitelů je regulována prostředncitvím Zákonu o ochraně práv spotřebitele. Turistické právo bylo přijato v roce 1998 (doplňováno v letech 1999, 2002, 2003). Turistické právo definuje a implementuje národní turistickou politiku. Dále definuje způsobilost zodpovědných institucí v zabezpečení zájmu a bezpečnosti turistů stejně
29
tak joko mezinárodní spolupráce na poli ochrany spotřebitelů produktů cestovního ruchu. V Turistickém právu existuje několik dodatků zákona, které lépe doplňují a slaďují shodné posouzení práva a protekce spotřebitelů turistických služeb. Právní základ ochrany spotřebitelů je propejný s Centrem ochrany práv spotřebitelů (www.ptac.gov.lv), který informuje a ochraňuje spotřebitele turistických služeb. Centrum spolupracuje se Státní rozvojovou cestovní agenturou a Lotyšskou asociaci cestovních kanceláří. Lotyšský cestovní ruch zahrnuje velmi malé, malé a střední podniky – v odvětví dominuje více než 99% firem, které zaměstnává méně než 250 osob. Vysoká úroveň vzdělání a odborné kvalifikace představuje nezbytný prvek. Tento prvek je nezbytný k tomu aby vyhověl všem vysokým nárokům, přáním a potřebám dnešních turistů. Pouze takovým způsobem se uspíší další rozvoj samostatných podniků. Společně se změnami v oblasti cestovního ruchu, jsou větší změny potřebné v oblasti vzdělávání v této oblasti. Analýza kvalitativních pracovníků zaměstnaných v cestovním ruchu a dalších souvisejících oblastech, ukazuje, že v mnoha případech jsou zaměstnanci z jiných sfér – nedisponují dostatečným vzděláním a kvalifikací v oblasti cestovního ruchu. Rozhodujícím kritériem pro výběr těchto pracovníků je nízká mzda, na jedné straně, ale na druhou stranu, kvalita těchto služeb je problém. Dnes je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnost firem. Zatím existuje mnoho dalších problematických oblatí pro ty, kteří se se chtějí stát specialisty v cestovním ruchu. Proto se očekávají velké změny v rámci dynamického přístupu k inovacím v cestovním ruchu a ve vzdělávání a školení. Základním nedostatkem je předvídat problémy - "skutečné potřeby" specialistů v moderních odvětvích cestovního ruchu, např. který druh vědeckých kurzů bychom měli uplatňovat v praxi. Které iniciativy a vítězné strategie je třeba zdůraznit - jak vytvořit vzdělávání v oblasti cestovního ruchu. Vzdělání na poli integrovaného přístupu k cestovnímu ruchu je nutný předpoklad k podpoře inovativních postupů a tím se vývoj v oblasti zvyšování kvalifikace a schopností cestovního ruchu v konečném důsledku odrazí na posílení konkurenceschopnosti. Mnoho vzdělávacích programů vytvořených v posledních letech, nevychází z moderních požadavků a potřeb. Analýza studijních programů poukazuje na jejich “roztříštěnost”, nedostated sjednocených standardů pro akreditaci, nejednotný systém profesní klasifikace, které by jasně zaměstnavatelům poskytly informace o dosažených dovednostech a kvalifikacích potenciálních zaměstnanců a které by posílily mobilitu pracovní síly, atd. V rozvojové politice lotyšského cestovního ruchu je nezbytné “vytvořit kvalitní systém vzdělávání” na všech úrovních, které by pokryly potřeby dalšího rozvoje sektoru cestovního ruchu jakož i prohloubení systému postgraduálního vzdělávání. V neposlední řadě optimalizovat studijní programy, které napomůžou zajistit a harmonizovat současné potřeby a zájmy studijících. Profesionální systém vzdělávání vyučujících na univerzitách hraje rozhodující roli v prohoubení studijních programů a zajištění kvalit. Avšak i pedagogický personál má své vlastní zájmy v systému vzdělávání - dostupné prostředky, studijní pomůcky, právo svobodně se rozhodnout ve výběru metodiky, hodnotící mechanismus atd. Tyto zájmy se mohou lišit ve větším či menším rozsahu od zájmu studentů a
30
zaměstnavatelů. Vnitrostátní právní předpisy a normativní akty mají velký význam pro úpravu zájmů všech stran, jakož i pro řízení v souvislosti s kontrolou dodržování právních předpisů, například udělování licencí a akreditací. V dlouhodobém horizontu potřeby, zájmy a přání studentů a zaměstnavatelů se budou určitě lišit: cílem absolventů je vytvořit si dlouhodobou kariéru, zatímco zaměstnavatelé hledají kvalifikované pracovní síly s praktickými dovednostmi, které odpovídají jejich aktuálním potřebám. Je nezbytné podporovat dialog a spolupráci mezi odvětvími cestovního ruchu a vzdělávacími institucemi, stejně jako státními orgány pro rozvoj konkurenceschopnosti v odvětví cestovního ruchu. Tento obtížný úkol bere v úvahu, že vertikální integrace - vláda - odvětví - vzdělání - není možné zabezpečit bez předchozí horizontální integrace mezi různými úrovněmi státní správy, které zde velmi často chybí. Model možné spolupráce bude účinně fungovat pouze tehdy, pokud všechny zúčastněné strany budou mít zájem, a bude jasně vidět, jaké výhody jednotlivé strany získají. (Marga Živitere, Dr. oec., Prof.) Závěr. V budoucnu bude cestovní ruchu v Lotyšsku vnímán jako dynamické, kreativní odvětví s novými trendy, stojící na silných základech dovedností a znalostí. Studijní program je neustále aktualizován na základě potřeb cestovního ruchu a trhu práce, konzultací se zaměstnanci, absolventy, studenty, akademickými pracovníky a odborníky v oblasti cestovního ruchu, s cílem poskytnout na trh práce vzdělané, konkurenceschopné a odborné specialisty, včetně bezpečnostního hlediska cestovního ruchu, s výhledem na založení vlastní firmy a plnění administrativních úkolů.
31
2.4 Rumunsko 2.4.1 Profil země jako turistické destinace Geografická pozice. Rumunsko se nachází v jiho-východní části kontinentu, na západním břehu Černého moře. Zabírá plochu 238,000 sqkm, s populací kolem 21 millionů obyvatel. Na severu sousedí s Ukrajinou, na východu s republikou Moldova a na jihu s Bulharskem a západu se Srbskem a Maďarskem.
Obrázek 16: Pozice Rumunska v Evropě
Reliéf. Povrch země je velmi rozličný, zahrnuje všechny formy povrchu, které jsou uspořádány stejně jako amfiteátr: v centru země se tyčí Karpaty, které obklopují rozsáhlou plošinu, hory postupně ustupují na jih, východ a na západ. Nízkých nadmořských výšek dosahují Rumunské, Západní planiny a dunajské delty. Hory, náhorní plošiny a pláně pokrývají jednu třetinu území státu.
Obrázek 17: Reliéf Rumunska
32
Karpaty představují hlavní turistický cíl, vzhledem k jejich krásné a rozmanité krajině v důsledku litologické struktury (s krasovými, sopečnou, glaciální formou povrchu)a různorodé výšce krajiny. Nejvyšší vrcholy v Jižních Karpatech přesahují 2500 m, v literatuře známé jako Transylvánské Alpy (Moldoveanu 2544 m na Fagaras) vzvou k pěší turistice, lyžování, horolezectví, kánoingu. Je také třeba zmínit četné minerální a termální prameny, které jsou používány pro lázeňské léčby v celé zemi. Pobřeží Černého moře, se nachází v jiho-východní části, a představuje nejdůležitější oblast pro cestovní ruch Rumunska. Rozděluje se na dva úseky - jeden nízký, severně od Constanta v deltě Dunaje patřící do dědictví UNESCO, a vysoký břeh na jihu země, s krásnými písčitými plážemi, kde najdete nejpopulárnější rumunská přímořská letoviska. Klima. Vzhledem ke své poloze v rámci kontinentu, při relativně stejných vzdálenostech od severu, východu a západu a přítomnost na Balkáně, Rumunsko představuje mírné kontinentální podnebí s různými vlivy. Na západě převládají západní vlivy s vyšším množstvím srážek, zatímco na východě působí masy vzduchu z východní Evropy a ze Sibiře, které způsobují vysoké teploty v létě a chladné v zimě. V jiho-západní části země převládají středomořské vlivy, které přináší teplejší počaší. Vzhledem k tomu, že se Rumunsko rozkládá na přibližně 5 ° zeměpisné šířky, jaro v jižní části země obvykle příchází o dva týdny dříve než než na severu. Přítomnost Karpat ve středu země vede ke změnám teplot a srážek. Průměrný roční pokles teploty s nadmořskou výškou je od více než 10 ° C na jihu až pod 0 ° C v horách, zatímco nárůst srážek, až na1200 mm / rok na nejvyšších horách, většina z nich jsou srážky sněhové. Sněhové vrstvy trvají přibližně 6-7 měsíce ve vysokých horách, které prodlužují zimní sezónu. Populace. V Rumunsku žije přibližně 22 milionů obyvatel a 55% z nich ve městěch. Rumuni představují 89,5 procent populace, Maďaři (6,6%) a Romové (2,5%). Dále zde žijí Němci, Italové, Ukrajinci, Rusi, Češi, Turci a Tatři ale jejich počet je velmi nízký a postupně se ještě snižuje.
33
Obrázek 18: Hustota osídlení v Rumunsku
Hlavní města. Hlavní město země je Bukurešť s 1,9 miliony obyvatel. V zemi je 7 měst s populací mezi 300-350,000 obyvatel: Iasi, Galati na východě, Constanta a Craiova na jihu, Timisoara na západě a Cluj-Napoca a Brasovv v centrální části země. V zemi je 320 malých a středně velkých měst. Rumunsko je rozděleno na 41 regionů a hlavní město.
Obrázek 19: Rumunská města
Historie a kultura. Podle archeologických nálezů s pozůstatky neolitických kultur, bylo rumunské území osídleno před milionem let. Nejstarší města v rámci země byly založeny na břehu Černého moře. Zde byly také nalezeny četné pozůstatky z Daciánského a římského období. V průběhu středověku byla historie země do značné míry ovlivněna migrací kočovných kmenů, Turků, Rakouské a Ruské říše. V důsledku toho existuje řada památek, které stojí za shlédnutí. Za zmínku stojí kulturní a náboženské dědictví zařazené do Seznamu světového dědictví (dřevěné kostely v Maramures, malované kláštery v Moldávii, Dacianské pevnosti v Orských horách), síť středověkých měst s historickými centry, stejně jako velká lidová kulturu a tradiční slavnosti.
34
Politický systém. Rumunsko je prezidenská republika s přímou volbou prezidenta lidem. Stejně tak je volen i parlament. President jmenuje vládu, kterou navrhuje parlament.
2.4.2 Přínos cestovního ruchu do ekonomiky Roční příjemy z cestovního ruchu. Podle Rady World Travel & Tourism, příjmy v roce 2008 z cestování a cestovního ruchu činily kolem 21,5 mld. RON, což odpovídá zhruba 5 mld. €. V roce 2009 by tyto aktivity měly přinést 29 mld. RON. Příjmy od zahraničních turistů. V roce 2008 zemi navštívilo téměř 1.5 milionu turistů, kteří zde utratili 4.7 bn RON, což je částka odpovídající približně 1.1 bn euro. Vzhledem k obrovské rumunské populaci (více jak 21 milionů lidi) to činí pouze 50 eur na osobu. Výdaje Rumunů na cestovní ruch doma a v zahraničí. Výdaje rumunských občanů v osobní dopravě a cestovním ruchu pro rok 2008 byly odhadnuty na 14,3 mld. RON, tedy asi 3,4 miliardy eur (podle WTTC). Je však třeba zmínit skutečnost, že poměr příjmů z mezinárodního cestovního ruchu na výdaje byl 1,00 v roce 2006, mnoho zahraničních návštěvníků do Rumunsko vycestovalo pro obchodní účely a jejich výdaje byly vyšší, což vyrovnává výdaje rumunských turistů v zahraničí (Panorama cestovního ruchu, 2008, Eurostat). Výdaje vlády a státní správy v cestovním ruchu. V roce 2008 vláda utratila v oblasti cestování a cestovního ruchu 1.3 bn RON (v přepočtu 300 mil. Eur). Většina z těchto cest (85%) byla uskutečněna v zájmu celé rumunské společnosti. Současný ministr turismu schválil rozpočet na 223 milionů rumunských lei k financování investičních projektů v oblastech turistické infrastruktury a veřejné správy. Existuje vládní program nazvaný “Investice do Turismu”, jehož hlavním účelem je zlepšit ubytovací zařízení a služby v Rumunsku. Procento HDP vytvořeného sektorem cestovní ruch. 2.2% tvoří cestování a obchod v turismu a 5.9 procent ekonomika turismu.
35
Obrázek 20: Procento HDP země vytvořené v sektoru cestovní ruch
Počet osob s přímou účástí v turistickém ruchu: 307,000 osob Počet osob pracujících v oborech spojených s cestovním ruchem: 625,500 osob. Počet lidí pracujících sezónně. K dispozici nejsou žádná přesná statistická data o zaměstnancích pracujích v sezóně, nicméně dle Národního Statistického Institutu je počet zaměstnanců hotelů a restaurací v letní sezóně vyšší pouze o 20 000 osob ve srovnání se zimou. Počet je definitivně vyšší, pokud je přičten podíl na “černém trhu”. Počet nezaměstnaných se zkušenostmi v turismu. Celkový počet nezaměstnaných osob v Rumunsku v roce 2008 se podle statistik pohyboval mezi 350 - 370.000 (v roce 2008 míra nezaměstnanosti činila 4%). Neexistují žádné jasné důkazy o tom, že osoby mají určitou zkušenost v oblasti cestovního ruchu, vzhledem k jejich migraci z jednoho místa na druhé a do zahraničí (Master Plan, 2007-2013). Investice v sektoru. Podle statistických dat Světové Rady Turismu a Cestovního ruchu (World Travel and Tourism Council), kapitálové investice do sektroru představují 8.2 bn RON (1.9 bn euro), což představuje 7,3 procent celkových investic. Většina z nich byla investována do hotelů a ubytovacích zařízení. Počet touroperátovů a cestovních agentur. Podle Národního plánu bylo v roce 2007 v zemi 2638 společností, které jsou vedeny jako cestovní agentury nebo cestovní operátoři. Srovnání celkového počtu okresů v Rumunsku a těch, které mají potenciál cestovního ruchu. Rumunsko má 41 krajů a téměř 60% z nich má obrovský potenciál pro oblast cestovního ruchu. Obce v následujících 3 geografických oblastí mají největší potenciál v sektoru cestovní ruch. Jedná se o sever země, střední a jiho-východní regiony.
36
Hlavní směry a trendy. Rumunsko je rozvíjející se země na mapě hlavních turistických destinací a tras. Jelikož počet zahraničních turistů není významný, cestovní ruch Rumunska je do značné míry závislý na turistické poptávce. Hlavním problémem zůstává špatná infrastruktura země, která je pro budoucí udržitelný rozvoj turistických aktivit nepostradatelný, stejně jako nabízené služby a pohostinství, které vyžadují dobře vyškolené a specializované pracovníky, kteří mají vlastní postoje a mentalitu. Neexistují žádné přímé informace o objemu příchozích a odchozích do oblasti, většinu údajů odhadují Národní studie domácností a další studie trhu. Poté, co Rumunsko vstoupilo do Evropské unie, již neexistují žádné přísné hraniční kontroly, a proto neexistuje žádný mechanismus pro sběr údajů počtu turistů. Nicméně se odhaduje, že v roce 2009 turistické aktivity přispěly k vytvoření 2,1 procenta turistického průmyslu a 5,9 procent z celkového HDP země. Přestože studie naznačují pokles podílů cestování a cestovního ruchu na HDP (4 procenta na průmyslu HDP a 2,4 HDP procenta na ekonomiku turistického ruchu) a ekonomika zaměstnání (7 procent), v roce 2009, mezi lety 2010 a 2019, se očekává v oblasti cestování a cestovního ruchu nárust o 6 procent ročně. Čímž se rozumí více trvalý růst než v Evropské unii, ve které se odhaduje růst 2,7 procenta ročně a 4 procenta na celém světě. V současné době existuje 46 investičních projektů v oblasti cestovního ruchu financované ministerstvem cestovního ruchu, především se jedná o vysoko-horskou turistiku, projekt 'Lyžování v Rumunsku', lázeňské turistiky, cestovního ruchu na pobřeží moře a delty Dunaje.
2.4.3 Možnosti vzdělávání odborníků v oblasti cestovního ruchu a rozvoj kvalifikované pracovní síly Odborné vzdělávní na středních školách a univerzitách v sektoru turistický ruch. V Rumunsku je cestovní ruch jako hlavní obor vyučován na 30 vysokých školách (19 z nich je ve vlastnictví státu, 11 jsou soukromé vysoké školy), které jsou rozloženy po celé zemi. Nejčastěji mezi nimi najdete ekonomické falkuty, které se specializují na ekonomiku obchodu, cestovní ruch a služby nebo Management obchodních společností a cestovních agentur. Je také vhodné zmínit management hotelnictví (Cluj-Napoca Business School), Vysoká škola marketingu v oblasti cestovního ruchu a hotelových aktivit (Arad), stejně jako školící centrum pro cestovní ruch -Babes-Bolyai University v Cluj - Napoca. Kromě univerzit zde nabízí 14 odborných a vysokých škol studijní programy cestovního ruchu. Nejčastější kvalifikací v oblasti cestovní ruch je cestovní agent nebo technik. Seznam odborných, vysokých škol a univerzit v oblasti cestovního ruchu je uveden v Příloze1. K dispozici je také institucionalizovaný systém programů 'nepřetržitého vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání ', který spadá pod Národní centrum pro výuku cestovního ruchu, pod vedením národního úřadu pro cestovní ruch. Jedna z předních institucí ve smluvním vztahu s Centrem pro školení cestovního ruchu je síť hotelů a restauraci - Hotel & Restaurant Consulting Group (v rámci jejich výuky bylo vyškoleno přibližně 20,000 osob v průběhu 10 let). Za zmínku stojí soukromá
37
iniciativa - Royal Institute of Hotel Management, která vytvořila postgraduální vzdělávací program ve spolupráci s Ecole HOTELIERE de Lausanne ve Švýcarsku. Průměrný počet absolventů vysokých škol a univerzit v oblasti cestovního ruchu za rok. Neexistují žádné přesné údaje na vnitrostátní úrovni. Některé hrubé odhady naznačují přibližně 1600 absolventů na bakalářské úrovni, 200 na magisterské úrovní a přibližně 700 absolventů středních škol a odborných center. Přesto že se počet absolventů vysokých škol může zdát vysoký, odhaduje se, že méně než 20 procent absolventů vysokých škol a odborných učilišť s turistickými programy pracují v odvětví pohostinství. V poslední době potřeba kvalifikovaných pracovníků vzrostla z důvodu vysokého počtu nově postavených hotelů a dalších ubytovacích zařízení, všechny z nich vyžadují vyškolený personál. Další příčinou je migrace (čím dál více osoby s určitými zkušenostmi v této oblasti se rozhodli pracovat v zahraničí, protože si tam vydělají více). Nicméně formální vzdělání pro podobné služby nejsou dobře rozvinuty, protože odborné kurzy jsou do učebních osnov odborných škol a univerzit zahrnuty pouze částečně. Navíc osnovy odborné přípravy pro pohostinství nezahrnují praktické znalosti a dovednosti potřebné pro tento druh činnosti. Jak je uvedeno v Rámcovém plánu pro cestovní ruch 'k dispozici nejsou žádné konkrétní požadavky a potřeby pro školení a vzdělávací kultura zde chybí'. Systém informálního odborného vzdělávání a certifikace kompetencí v oblasti cestovního ruchu. V zemi nefunguje téměř žádné informální nebo neinstitucionalizované vzdělávání, které by pokrylo nároky zaměstnavatelů v cestovním ruchu. Ačkoli některé významné hotelové řetězce mají své vlastní vzdělávací programy, účinnost je velmi nízká vzhledem k migraci pracovníků. Systém neformálního odborného vzdělávání a certifikace kompetencí v oblasti cestovního ruchu. V Rumunsku neexistuje žádný takový systém. Soulad mezi vzděláváním o bezpečnosti v cestovním ruchu (na odborných, středních, vyšších školách a univerzitách) a stávajícími potřebami země. Cestovní ruch je prioritní doménou rumunské ekonomiky. Kvalita turistických produktů musí být obsažena ve strategických plánech a klíčových faktorech propagace země na mezinárodním trhu. V souvislosti se současnou ekonomikou a rychlým tempem změn, nutná diverzifikace turistických cílů a produktů. Nejdůležitější prvek představují požadavky turistů v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které se stále zvyšují. Tyto skutečnosti vyžadují větší úsilí pro ochranu turistů a kvalitu bezpečnosti turistikých destinací. Vláda si je této záležitosti vědoma, a existují různé právní předpisy o ochraně turistů, nejdůležitější je zákon 58 / 1998 o organizaci a rozvíjejících se aktivitách v oblasti cestovního ruchu v Rumunsku (podle Čl. 24 ekonomické subjekty v oblasti cestovního ruchu se mohou použít pouze ty služby, které garantují ochranu turistů prostřednictvím autorizovaného personálu, v souladu s předpisy ministerstva 38
cestovního ruchu) a rozhodnutí vlády 237/2001 o schválení normy, o přístupech k ochraně turistů v ubytovacích zařízeních (čl. 1 (3) 'správních organizace příjmu z cestovního ruchu musí zajistit, aby stejně jako bezpečnost turistů byl zabezpečen jejich majetek'). V rámci Ministerstva cestovního ruchu bylo založeno generální ředitelství pro kontrolu a bezpečnost turistů. Jedním z cílů Národního centra pro turismus je také školení bezpečnosti v této oblasti. Nicméně, i když dobře je otázka bezpečnosti a zabezpečení v oblasti cestovního ruchu v zákonech upravena, velmi neurčitě je uvedena v rámci osnov univerzit a odborných škol. Přímé řešení otázky bezpečnosti a ochrany spotřebite jako samostatného tématu není přímo obsaženo ve studijních programech, ale jen v některých volitelných předmětech. Stávající osnovy odborné přípravy pro pohostinství, jsou ve většině případech vedeny nesprávně a učitelům chybí kvalifikace a praktické zkušenosti. Většina vzdělávacích kurzů cestovního ruchu neusiluje o praktických dovedností. 'Získání diplomu je důležitější než získané dovednosti', protože zákon práce z roku 2006 stanovuje, že uchazeči o zaměstnání v oblasti pohostinství a cestovního ruchu musí mít řádný diplom nebo osvědčení v této oblasti. K dispozici nejsou samostatné a specializované formy vzdělávání a v oblasti pohostinství. Vzdělávací instituce zdaleka nekryjí poptávku a potřeby trhu práce. Obecně platí, že najatý zaměstnanec v oblasti cestování a cestovního ruchu nemá praktické dovednosti a znalosti pro vykonávání této činnosti na mezinárodní úrovni. Problematika bezpečnosti v cestovním ruchu se nebere v úvahu. S cílem zlepšit situaci a disponovat s vyškoleným personálem, který je dostatečně motivovaný je důležité aktualizovat osnovy a předměty, a zajisti dobře informované a zkušené lektory. Výsledky a zkušenosti z jiných zemí v této oblasti mohou být také aplikovány, přičemž se nesmí zapomínat na specifické aspekty země. Rumunsko je rozvíjející se země na poli mezinárodních turistických destinací pokud je vnímána jako bezpečná země. Proto je velmi důležité zabezpečit odborný trénink v oblasti bezpečnosti a zabezpečení cestovního ruchu.
39
3 Indexy denzity cestovního ruhu Turistická funkce může být určena počtem lůžek v ubytovacích zařízeních k celkové populaci. Index turistického příjmu (Irc) I rc
N vs 100 , kde N ps
Nfv = počet zahraničních turistů Np = velikost populace
Tabulka 1
Pořadí
Kapacita ubytovacích zařízení
Země
(tisíc lůžek)*
*
Počet zahraničních turistů (mil)**
Populace (mil.)***
Funkce turismu
Index příjmu z turismu (%)
1.
Bulharsko
267
5.151
7,7
3,5
66.9
2.
ČR
452
6.680
10,3
4,4
64.9
3.
Lotyšsko
26
1.653
2,3
1,1
71.9
4.
Rumunsko
1.551
21,6
1,3
7.2
Zdroj dat: EUROSTAT;
**
284 World Tourism Barometer, 2008;
***
2007 World Population Data Shee
Tabulka 2 Mezinárodní příjem z turistického ruchu Země
(mil. US $) 2000
**
*
Počet zahraničních turistů (mil)**
2007
Bulharsko
1,076
3,130
Bulharsko
Česká republika
2,972
6,618
Česká republika
Lotyšsko
131
671
Rumunska
359
1,464
Lotyšsko Rumunska
World Tourism Barometer, 2008
40
4 Sběr dat a postup metodologie Metodologie, založená na dokumentární analýze, provádí terénní výzkum prostřednictvím dotazníků, které vyplňují zaměstnanci pracující v oblasti cestovního ruchu. Metoda řízených rozhovorů byla zvolena za účelem zanalyzování a zmapování obecných aspektů bezpečnosti a zabezpečení, sladění a synchronizace s evropskými standardy v oblasti cestovního ruchu v programech cestovní kanceláří a agentur cestovního ruchu. Odpovědi odborníků na důležité otázky (např.: proč je zapotřebí definování nových priorit a hledisek bezpečnosti cestovního ruchu, v zájmu zajištění kvality služeb a produktů cestovního ruchu, a jakým způsobem je možné zlepšit aspekt bezpečnosti cestovního ruchu k lepšímu obrazu země) byly shrnuty a některé závěry ve vztahu k vývoji produktů TSST jsou zde uvedeny.
4.1 Nástroje systematického pozorování Cestovní ruch souvisí se zajišťováním cesty a poskytováním ubytování po dobu pobytu, což může představovat určité riziko v rámci bezpečnosti lidí. Na druhou stranu cestovní ruch souví s dovolenou a zábavou, nebo obchodními cestami, které také představují požadavky na zajištění bezpečnosti turistů. Kromě toho, lidé mají tendenci chovat se jinak, v porovnání s jejich obvyklým životním stylem. Všechny tyto požadavky vyžadují podniknout mnohem vážnější opatření týkající se bezpečnosti a zabezpečení cestovního ruchu. V této souvislosti byl jedním z hlavních cílů výzkumu analyzovat postoj zaměstnanců k aspektům bezpečnosti a jejich vlivu na odvětví cestovního ruchu. Dotazníkové šetření v rámci projektu TSST se orientuje na tyto cílové skupiny zaměstnanci hotelových řetězců, cestovních kanceláří a agentur, zprostředkující společnosti a turistická informační centra. Na základě procesu sběru dat byly aplikovány následující metody: -
Dotazníkové šetření;
-
Zobecněná Analýza řízených rozhovorů.
První metoda byla vybrána k analýze a bezpečnosti a zabezpečení a jejich vlivu na cestovní ruch, přesněji na hotely, cestovní operátory a agentury. Řízené rozhovory byly vybrány k získání spolehlivých informací. Je nezbytné provádět rozhovory s experty na teoretické a praktické rovině. Výsledky rozhovorů a dotazníkových šetření patří mezi doplňkový materiál. Byly vyvinuty následující nástroje sběru informací: -
Dotazník dostupný na internetu v rámci cestovního ruchu;
-
Otázky řízených rozhovorů týkající se bezpečnosti v oblasti turistického ruchu dostupný na portálu turismu.
41
Pracovní postupy: -
Výběr zaměstnanců;
-
Revize kontrolovaných informací;
-
Písemné ustanovení vybraných aspektů;
-
Příprava výsledků analýzy (statistické tabulky, grafy, atd.);
-
Analýza a interpretace výsledků;
-
Vyhodnocení výsledků;
-
Zpráva o dosažených výsledcích.
4.2 Kvantitativní a kvalitativní výzkum Dotázník byl zvěřejněn na vebových stránkách projektu TSST (http://tsst.bfu.bg). V dotazníku byla použita jednoduchá, krátká a jasná terminologie k jednoduchému použití ve vztahu k dotazovaným. Dotazník byl vyplněn hotelovými zaměstnanci, zaměstnanci cestovních agentur a operátorů, zprostředkujích společností a turistických informačních center. Na procesu se podílelo 299 osob z Bulharska. Metoda řízených rozhovorů byla vybrána na základě následujících aspektů: -
Nutnost zlepšit programy vzdělávání, zabezpečit aktualní vědomosti se změnou potřeb v této oblasti a požadavků zaměstnavatelů atd.;
-
Nezbytnost kriterií bezpečnosti a jejich pochopení malými a středními podniky (SME) v turismu;
-
Požadavky nových metod v managementu a marketingů cestovních společností;
-
Zajistit jednotné standardy bezpečnosti na evropské a mezinárodní úrovi cestovního ruchu.
Řízené rozhovory jsou vedeny na základě otázek, které mapují klíčové aspekty vlivu bezpečnosti na cestovní ruch. Otázky jsou uvedeny v Příloze 2.
4.2.1 Charakteristika cílových skupin a vzorků Cílové skupiny: cestovní zprostředkující agentury.
agentury, hotely, turistická informační
centra
a
Charakteristika vzorků: Záměrným výběrem nebo "kvalitativní vzorkování" se myslí míra nepravděpodobnosti vzorku, který byl použit v průzkumu. V procesu záměrného výběru konkrétních jednotek byly vybrány následující skupiny: personál hotelových 42
řetězců, provozovatelé turistických agentur a další specifické skupiny. Záměrný výběr je vhodný a užitečný pro zjišťování cílových skupin. Vzorek byl navržen k řešení výzkumných otázek. Dosažené vzorky reprezentují pohlaví (muži / ženy - 39,80% / 60,32%), věkové skupny (21 - 60 let respondentů) a osoby s různým vzděláním a pracovními zkušenostimi v cestovním ruchu.
4.2.2 Seznam expertů Kritéria pro výběr expertů byly: profesní zkušenosti, objektivita a nezávislost. Znaky výběru -
Zástupce obchodního sektoru.
-
Experti s profesionálními komptencemi v oboru.
-
Experti z akademického prostředí – Vyúčující na odborných středních, vyšších a vysokých školách a univerzitách v oboru turiristický ruch.
Informace byly shromážděny 10 experty z jednotlivých sektorů.
43
5 Výsledky dotazníků Pojem bezpečnost nelze jednoznačně definovat. Téma bezpečnost má různorodé faktory a obrovský význam v každodenním životě společnosti. Patří mezi základní prvky sociálního, ekonomického, technického, ekologického a biologického rozvoje. Proto nemůže být izolován v jednotlivých teoretických aspektech sociálního života, který se odvíjí od jednotlivých stupňů společnosti: jednotlivce, rodiny, místní společnosti, vládních organizací a země jako celku. Průzkum je prezentován na internetu a ve psané podobě formou dotazníků ve všech učastnických zemích (Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko a Rumunsko) v období od března do května roku 2009. Bylo obdrženo celekm 688 zpětných vazem od respondentů, 299 z Bulharska, 53 z Lotyšska, 134 z České repuliky a 202 z Rumunska. Průzkum byl převážně zaměřen na bezpečnost a zabezpečení faktorů a optimalizaci služeb jako hlavní prvek perspektivní budoucnosti cestovního ruchu. Dotazník obsahuje 25 otázek. Jednotlivé otázky a zpracované výsledky procesu včetně grafů jsou uvedeny níže.
Otázka 1.: Specifikace hlavních aktivit společností. Hlavní aktivity které byly v dotazníku zastoupeny, tvořily zaopatření ubytovacích zařízení v celkovém objemu 52.47%. A to cestovními společnostmi zabývající se zahraničními a tuzemskými aktivitami. Pouze 5.81% respondentů uvedlo jako hlavní činnost zrpostředkující aktivity. Při pohledu na výsledky z jednotlivých zemí lze usuzovat, že situace je více či méně stejná ve všech zemích s vyjímkou České republiky, kde činnost výjezdových cestovních společností dosáhl 34,4% odpovědí a informační centrum cestovního ruchu 26,1%. Jaké jsou hlavní směry podnikání Vaší firmy (nejvýše 2 odpovědi)? Celkově 60.00% 50.00% 40.00% % 30.00% 20.00%
52.47%
28.78% 21.08%
18.90% 5.81%
10.00% 0.00% Cestovní kancelář Cestovní kancelář příjezdový výjezdový cestovní cestovní ruch ruch
Pronájem dopravních prostředků
Ubytovací služby
Turistické informační centrum
Obrázek 21a: Souhrnné výsledky otázky 1
44
Jaké jsou hlavní směry podnikání Vaší firmy (nejvýše 2 odpovědi)? BG 70.0% 60.0% 50.0% % 40.0% 30.0% 20.0% 10.0% 0.0%
63.2%
35.5%
9.4%
11.7% 4.3%
Cestovní kancelář Cestovní kancelář Pronájem příjezdový výjezdový cestovní dopravních cestovní ruch ruch prostředků
Ubytovací služby
Turistické informační centrum
Obrázek 21b: Výsledky otázky 1 – Bulharsko
Jaké jsou hlavní směry podnikání Vaší firmy (nejvýše 2 odpovědi)? CZ 45.0% 40.0% 35.0% 30.0% % 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0%
38.8% 34.3% 26.1% 14.2% 2.2% Cestovní kancelář Cestovní kancelář Pronájem příjezdový výjezdový cestovní dopravních cestovní ruch ruch prostředků
Ubytovací služby
Turistické informační centrum
Obrázek 21c: Výsledky otázky 1 – Česká republika
Jaké jsou hlavní směry podnikání Vaší firmy (nejvýše 2 odpovědi)? LV 56.6%
60.0% 50.0% 40.0% %
37.7%
35.8%
30.0% 20.0% 10.0%
0.0%
3.8%
0.0% Cestovní kancelář Cestovní kancelář Pronájem příjezdový výjezdový cestovní dopravních cestovní ruch ruch prostředků
Ubytovací služby
Turistické informační centrum
Obrázek 21d: Výsledky otázky 1 – Lotyšsko
Jaké jsou hlavní směry podnikání Vaší firmy (nejvýše 2 odpovědi)? RO 70.0% 60.0% 50.0% % 40.0% 30.0% 20.0% 10.0% 0.0%
58.4%
26.2%
20.3%
20.3% 11.9%
Cestovní kancelář Cestovní kancelář Pronájem příjezdový výjezdový cestovní dopravních cestovní ruch ruch prostředků
Ubytovací služby
Turistické informační centrum
Obrázek 21e: Výsledky otázky 1 - Rumunsko
45
Otázka 2: Ovlivňuje globální bezpečnost obchodní činnost vaší společnosti? Celkově globální bezpečnost ovlivňuje činnost více jak poloviny dotázaných respondentů (28.20 % ano a 29.07% spíše ano), což je významné hledisko pro další rozvoj cestovního ruchu. Nicméně 24.47% dotázaných uvedlo, že jejich podnikání globální bezpečnost spíše neovlivňuje a dokonce 15.26% uvedlo, ze jejich aktivity nejsou globální bezpečnosti dotčeny. Níže uvedené grafy dokazují vývoj situace v analyzovaných zemích. Na základě výsledků lze usuzovat, že společnosti podnikající v cestovním ruchu jsou globální bezpečnosti ovlivněny především v Lotyšsku a Bulharsku, zatímco v České republice a Rumunsko přibližně 60% respondentů uvedlo, že na jejich podnikání globální bezpečnost spíše nemá vliv.
Ovlivňuje globální bezpečnost obchodní činnost vaší společnosti? Celkově
15.26% 28.20% Ano Spíše ano Spníše ne
27.47%
Ne 29.07%
Obrázek 22a: Souhrnné výsledky otázky 2
Ovlivňuje globální bezpečnost obchodní činnost vaší společnosti? (BG)
7.69% 18.73%
38.13%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
35.45%
Obrázek 22b: Výsledky otázky 2- Bulharsko
46
Ovlivňuje globální bezpečnost obchodní činnost vaší společnosti? (CZ)
9.70%
22.39%
Ano 29.10%
Spíše ano Spíše ne Ne
38.81%
Obázek 22c: Výsledky otázky 2 - Česká republika
Ovlivňuje globální bezpečnost obchodní činnost vaší společnosti? (LV)
0.00% 22.64% 33.96%
Ano Spíš ano Spíš ne Ne
43.40%
Obrázek 22d: Výsledky otázky 2- Lotyšsko
Ovlivňuje globální bezpečnost obchodní činnost vaší společnosti? (RO)
25.74%
24.26% Ano Spíše ano Spíše ne 15.84%
Ne
34.16%
Obrázek 22e: Výsledky otázky 2 - Rumunsko
Otázka 3: Jakým způsobem jste přišli do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti? 30,09 % respondentů čelí otázkám globální bezpečnosti a to jak poskytovaleté, tak uživatelé služeb a produktů. Druhý největší ukazatel představuje 33,58 % dotázaných respondentů, kteří přišli s otázkou bezpečnosti do styku jako
47
poskytovatelé služeb a produktů. 28,05 % dotázaných se s otázkou globální bezpečnosti nesetkali.
Jakým způsobem jste přišli do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti? Celkově
28.05%
33.58%
Jako poskytovatel služeb a produktů Jako uživatel služeb a produktů Obojí (jak poskytovatel tak uživatel Nemám s tím žádné zkušenosti
30.09%
8.28%
Obrázek 23a: Souhrnné výsledky otázky 3
V Lotyšsku pouze 9.43% respondentů nepřišlo do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti, kdežto v České republice a v Rumunsku to bylo více jak 1/4. V Bulharsku neměla 1/3 respondentů žádné zkušenosti s otázkou globální bezpečnosti.
Jakým způsobem jste přišli do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti? LV
9.43% 28.30% Jako poskytovatel služeb a produktů Jako uživatel služeb a produktů 3.77%
Obojí (jak poskytovatel tak uživatel Nemám s tím žádné zkušenosti
58.49%
Obrázek 23b: Výsledky otázky 3 – Lotyšsko
Jakým způsobem jste přišli do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti? RO
26.73%
31.68%
Jako poskytovatel služeb a produktů Jako uživatel služeb a produktů Obojí (jak poskytovatel tak uživatel
6.93%
Nemám s tím žádné zkušenosti
34.65%
Obrázek 23c: Výsledky otázky 3 – Rumunsko
48
Jakým způsobem jste přišli do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti? CZ
28.36% Jako poskytovatel služeb a produktů 51.49%
Jako uživatel služeb a produktů Obojí (jak poskytovatel tak uživatel) Nemám s tím žádné zkušenosti
16.42% 3.73%
Obrázek 23d: Výsledky otázky 3 – Česká republika
Jakým způsobem jste přišli do kontaktu s otázkou globální bezpečnosti? BG
27.76%
32.11%
Jako poskytovatel služeb a produktů Jako uživatel služeb a produktů Obojí (jak poskytovatel tak uživatel) 12.04%
Nemám s tím žádné zkušenosti
28.09%
Obrázek 23e: Výsledky otázky 3 – Bulharsko
Otázka 4: Je pojem “bezpečnost cestovního ruchu” srovnatelný s pojmem „kvalita produktů a služeb”? Bezpečnost úzce souvisí s produkty a službami v olasti cestovního ruchu, spokojeností zákazníků a ziskem společností. Tyto faktory se navzájem ovlivňují, což dokládá 31.40% respondentů, kteří souhlasí s otázkou č. 4. a 44.19% respondentů s touto otázkou spíše souhlasí. Vyššsí indexy dokládají větší spokojenost zákazníků a současně jsou důvodem vyšších cen a velmi často nižších nákladů. Kvalita tvoří základ produktů a vlastnosti služeb a zahrnuje schopnost uspokojit a zabezpečit současné potřeby.
49
Je pojem “bezpečnost cestovního ruchu” srovnatelný s pojmem „kvalita produktů a služeb”? Celkově
6.25% 18.17%
31.40%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
44.19%
Obrázek 24a: Souhrnné výsledky otázky 4
Srovnatelné výsledky dosažené v Lotyšsku a České republice dokládají, většina respondentů se shodla na faktu, že bezpečnost v cestovním ruchu je srovnatelná s kvalitou produktů a služeb v tomto odvětví. Dotázané osoby v Bulharsku a Rumunsku také souhlasí, že oba faktory jsou srovnatelné avšak jedna čtvrtina respondentů v Bulharsku a více jak jedna třetina v Rumunsku nesdílí stejný názor
Je pojem “bezpečnost cestovního ruchu” srovnatelný s pojmem „kvalita produktů a služeb”? LV
7.55% 5.66% Ano 43.40%
Spíše ano Spíše ne Ne
43.40%
Obrázek 24b: Výsledky otázky 4 - Lotyšsko
Je pojem “bezpečnost cestovního ruchu” srovnatelný s pojmem „kvalita produktů a služeb”? CZ
1.49% 11.19%
29.85%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
57.46%
Obrázek 24c: Výsledky otázky 4 – Česká republika
50
Je pojem “bezpečnost cestovního ruchu” srovnatelný s pojmem „kvalita produktů a služeb“? BG
5.69% 18.06%
34.45%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
41.81%
Obrázek 24d: Výsledky otázky 4 - Bulharsko
Je pojem “bezpečnost cestovního ruchu” srovnatelný s pojmem „kvalita produktů a služeb“? RO
9.90%
24.75% Ano Spíše ano
26.24%
Spíše ne Ne 39.11%
Obrázek 24e: Výsledky otázky 4 – Rumunsko
Otázka 5: Které formy nebezpečí mohou ohrozit váš podnik? Různé formy nebezpečí patří mezi významné ukazatele, které v jednotlivých zemích mohou ohrozit podnikání v oblasti cestovního ruchu. Obecně řečno, nejdůležitějšími aspekty, které ovlivňují možnost hrozeb, jsou národní a mezinárodní konfliky, neočekávané přírodní katastrofy a kriminalita. Které formy nebezpečí mohou ohrozit váš podnik? Celkově
7.70% 24.13%
12.21%
Vnitřní státní konflikty, Mezinárodní konflikty, Nemoci a epidemie,
4.22%
Přírodní katastrofy ,
3.78%
Mezinárodní terorismus, Změny klimatu
18.17% 18.90% 10.90%
Kriminalita Ostatní
Obrázek 25a: Souhrnné výsledky otázky 5
51
Které formy nebezpečí mohou ohrozit váš podnik? LV
Vnitřní státní konflikty,
20.75%
Mezinárodní konflikty, 33.96%
Nemoci a epidemie, Přírodní katastrofy Mezinárodní terorismus
11.32%
Změny klimatu
0.00%
Kriminalita
7.55% 9.43%
3.77%
13.21%
Ostatní
Obrázek 25b: Výsledky otázky 5- Lotyšsko
Které formy nebezpečí mohou ohrozit váš podnik? BG 6.02% 5.02% Vnitřní státní konflikty,
3.01% 30.10%
2.68%
Mezinárodní konflikty Nemoci a epidemie, Přírodní katastrofy
18.06%
Mezinárodní terorismus Změny klimatu Kriminalita 18.06%
17.06%
Ostatní
Obrázek 25c: Výsledky otázky 5 - Bulharsko
Které formy nebezpečí mohou ohrozit váš podnik? RO
3.96% 22.77% 21.78%
Vnitřní státní konflikty Mezinárodní konflikty Nemoci a epidemie Přírodní katastrofy Mezinárodní terorismus
8.42%
14.85%
2.48%
Změny klimatu Kriminalita
20.30%
5.45%
Ostatní
Obrázek 25d: Výsledky otázky 5 - Rumunsko
52
Které formy nebezpečí mohou ohrozit váš podnik? CZ
8.96%
11.94%
Vnitřní státní konflikty Mezinárodní konflikty Nemoci a epidemie
14.18% 25.37%
Přírodní katastrofy Mezinárodní terorismus
2.24%
Změny klimatu
6.72%
Kriminalita
8.21%
Ostatní
22.39%
Obrázek 25e: Výsledky otázky 5 – Česká republika
Otázka 6: Jsou zákazníkům poskytnuty kompletní informace o poskytovaných službách? 61.19% všech expertů z oboru, kteří se zůčastnili výzkumu si myslí, že jsou zákazníkům poskytnuty kompletní informace o službách (obsah služeb, kvalita a bezpečností faktory). Pouze 1.16% potvrdilo, že klienti neobrdží všechny informace týkající se poskytnutých služeb. Podáváte Vašim klientům kompletní informace o poskytované službě? (informace o obsahu služby, její kvalitě a bezpečnostních otázkách) Celkově 1.16% 4.80% Ano 32.85%
Spíše ano Spíše ne 61.19%
Ne
Obrázek 26a: Souhrnné výsledky otázky 6
Údaje získané z Lotyšska a České republiky potvrzují, že v obou zemích více než 10% podniků neposkytuje kompletní informace zákazníkům. Tato skutečnost poukazuje na potřebu analyzovat fakt, proč otázky bezpečnosti v cestovním ruchu nespadají do hlavních zájmů podnikatelů působících v tomto sektoru. Na druhou sranu, v Bulharsku a Rumunsku pouze úzká skupina respondentů potvrdila, že o službách nejsou poskytovány veškeré a kompletí informace.
53
Podáváte Vašim klientům kompletní informace o poskytované službě? (informace o obsahu služby, její kvalitě a bezpečnostních otázkách) LV 11.32%
1.89%
Ano 47.17%
Spíše ano Spíše ne Ne
39.62%
Obrázek 26b: Výsledky otázky 6 – Lotyšsko
Podáváte Vašim klientům kompletní informace o poskytované službě? (informace o obsahu služby, její kvalitě a bezpečnostních otázkách) CZ 4.48% 6.72% 32.84%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
55.97%
Obrázek 26c: Výsledky otázky 6 – Česká republika
Podáváte Vašim klientům kompletní informace o poskytované službě? (informace o obsahu služby, její kvalitě a bezpečnostních otázkách) BG 0.33% 4.01% 22.41%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne 73.24%
Obrázek 26d: Výsledky otázky 6 – Bulharsko
Podáváte Vašim klientům kompletní informace o poskytované službě? (informace o obsahu služby, její kvalitě a bezpečnostních otázkách) RO 2.97%
0.00% Ano
31.19%
Spíše ano Spíše ne 65.84%
Ne
Obrázek 26e: Výsledky otázky 6 – Rumunsko
54
Otázka 7: V rámci vaši společnosti, existují některé návrhy pro zlepšení situace v oblasti bezpečnosti a ochrany turistů během jejich cest?? 59.89% všech dotázajících potvrdilo, že ve společnosti existují návrhy pro zlepšení situace souvísející s bezpečností a zabezpečením zákazníků. Přesto 40.11% respondentů si o tom není jistá. Přínosný zdroj informací by mohla zajistit analýza zlepšených aktivit v této oblasti. V rámci vaši společnosti, existují některé návrhy pro zlepšení situace v oblasti Bezpečnosti a ochrany turistů během jejich cest? Celkově
15.99% 28.20% Ano Spíše ano Spíše ne
24.13%
Ne 31.69%
Obrázek 27a: Souhrnné výsledky otázky 7
Výsledky získané z Lotyšksa, Rumunska a Bulharska více či méně korespondují s celkovými výsledky. Data poskytnuté z České republiky dokládají odlišnou skutečnost. Více jak polovina dotázaných uvedlo, že zde nesjou určité návrhy ke zlepšení. V rámci vaši společnosti, existují některé návrhy pro zlepšení situace v oblasti bezpečnosti a ochrany turistů během jejich cest? LV
22.64% 30.19% Ano Spíše ano Spíše ne 15.09%
Ne 32.08%
Obrázek 27b: Výsledky otázky 7 – Lotyšsko
55
V rámci vaši společnosti, existují některé návrhy pro zlepšení situace v oblasti bezpečnosti a ochrany turistů během jejich cest? BG
14.05% 30.43%
Ano Spíše ano
23.08%
Spíše ne Ne 32.44%
Obrázek 27c Výsledky otázky:– Bulharsko
V rámci vaši společnosti, existují některé návrhy pro zlepšení situace v oblasti bezpečnosti a ochrany turistů během jejich cest? RO
9.41% 34.65% 24.26%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
31.68%
Obrázek 27d: Výsledky otázky 7 – Rumunsko
V rámci vaši společnosti, existují některé návrhy pro zlepšení situace v oblasti bezpečnosti a ochrany turistů během jejich cest? CZ
12.69% 27.61% Ano Spíše ano 29.85%
Spíše ne Ne
29.85%
Obrázek 27e: Výsledky otázky 7 – Česká republika
Otázka 8: Které faktory by mohly motivovat vaši společnosti k rozvoji bezpečnostních pokynů sloužících k ochraně turistů během cest? Hlavní faktory vedoucí ke zlepšení bezpečnostních pokynů je zvýšení osobního zájmu zákazníků v oblasti jejich vlastní bezpečnosti během cest a zařazení bezpečnosti do marketingu turistických destinací. 56
Které faktory by mohly motivovat vaši společnosti k rozvoji bezpečnostních pokynů sloužících k ochraně turistů během cest? Celkově Zájem klientů o osobní bezpečnost během cestování
3.78% 14.83% 35.61%
Konkurenční boj mezi firmami zabývajícími se cestovním ruchem Zkušenost cestovních delegátů v poskytování informací o rizikových destinacích
24.56%
7.85%
13.37%
Bezpečnost jako součást marketingu turistických destinací Jako předpoklad úspěchu v podnikání v cestovním ruchu
Ostatní faktory
Obrázei 28a: Souhrnné výsledky otázky 8
Které faktory by mohly motivovat vaši společnosti k rozvoji bezpečnostních pokynů sloužících k ochraně turistů během cest? LV Zájem klientů o osobní bezpečnost během cestování 5.66% 16.98%
28.30%
5.66% 28.30%
Konkurenční boj mezi firmami zabývajícími se cestovním ruchem Zkušenost cestovních delegátů v poskytování informací o rizikových destinacích
15.09% Bezpečnost jako součást marketingu turistických destinací Jako předpoklad úspěchu v podnikání v cestovním ruchu Ostatní faktory
Obrázek 28b: Výsledky otázky 8 – Lotyšsko
57
Které faktory by mohly motivovat vaši společnosti k rozvoji bezpečnostních pokynů sloužících k ochraně turistů během cest? BG Zájem klientů o osobní bezpečnost během cestování 5.02% 9.03% 40.47% 23.08%
3.34%
Konkurenční boj mezi firmami zabývajícími se cestovním ruchem Zkušenost cestovních delegátů v poskytování informací o rizikových destinacích
19.06%
Bezpečnost jako součást marketingu turistických destinací Jako předpoklad úspěchu v podnikání v cestovním ruchu Ostatní faktory
Obrázek 28c: Výsledky otázky 8 – Bulharsko
Které faktory by mohly motivovat vaši společnosti k rozvoji bezpečnostních pokynů sloužících k ochraně turistů během cest? RO Zájem klientů o osobní bezpečnost během cestování 12.87% 0.50% 32.18%
31.68% 10.40% 12.38%
Konkurenční boj mezi firmami zabývajícími se cestovním ruchem Zkušenost cestovních delegátů v poskytování informací o rizikových destinacích Bezpečnost jako součást marketingu turistických destinací Jako předpoklad úspěchu v podnikání v cestovním ruchu Ostatní faktory
Obrázek 28d: Výsledky otázky 8 - Rumunsko
58
Které faktory by mohly motivovat vaši společnosti k rozvoji bezpečnostních pokynů sloužících k ochraně turistů během cest? CZ Zájem klientů o osobní bezpečnost během cestování
5.22% 32.84% 29.85%
Konkurenční boj mezi firmami zabývajícími se cestovním ruchem Zkušenost cestovních delegátů v poskytování informací o rizikových destinacích
8.21% 15.67%
8.21%
Bezpečnost jako součást marketingu turistických destinací Jako předpoklad úspěchu v podnikání v cestovním ruchu Ostatní faktory
Obrázek 28e: Výsledky otázky 8 – Česká republika
Otázka 9: Disponuje personál vaší cestovní společnosti nezbytnými dovednostmi k řešení nouzových situací, které mohou nastat v místě cesty? 59.89% všech dotázaných potvrdilo, že zaměstnanci jejich cestovní kanceláře mají nezbytné znalosti nutné k reakci v kritických situacích a nouzových případech vzniklých v místě cesty. Mohlo by být užitečné rozeznat, které metody jsou organizacemi využívány k řešení urgentních situací, stejně tak jako pokračování ve vzdělávání v ostastních cestovních organizací. Má personál Vaší cestovní kanceláře/firmy dostatečnou kvalifikaci pro rozhodování v krizové situaci v případě nouze? Celkově
15.99% 28.20%
Ano Spíše ano Spíše ne
24.13%
Ne 31.69%
Obrázek 29a: Souhrnné výsledky otázky 9
59
Má personál Vaší cestovní kanceláře/firmy dostatečnou kvalifikaci pro rozhodovánív krizové situaci v případě nouze? LV
1.89% 24.53%
26.42%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne 47.17%
Obrázek 29b: Výsledky otázky 9 – Lotyšsko
Má personál Vaší cestovní kanceláře/firmy dostatečnou kvalifikaci pro rozhodovánív krizové situaci v případě nouze? BG
2.01% 11.71% Ano 41.14%
Spíše ano Spíše ne Ne
45.15%
Obrázek 29c: Výsledky otázky 9 – Bulharsko
Má personál Vaší cestovní kanceláře/firmy dostatečnou kvalifikaci pro rozhodování v krizové situaci v případě nouze? RO
2.48% 21.29%
26.73% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 49.50%
Obrázek 29d: Výsledky otázky 9 - Rumunsko
60
Má personál Vaší cestovní kanceláře/firmy dostatečnou kvalifikaci pro Rozhodování v krizové situaci v případě nouze? CZ
8.96%
9.70% Ano Spíše ano
35.07%
Spíše ne 46.27%
Ne
Obrázek 29e: Výsledky otázky 9 – Česká republika
Otázka 10: Jak jsou zákazníci informováni o kvalitě a bezpečnosti produktů a poskytovaných služeb cestovní společností? Ve všech zemích jsou vesměs zákazníci informováni o kvaliě a bezpečnosti poskytnutých služeb a výrobků osobně ve chvíli, kdy plánují svůj výlet do destinace. Společnosti informují zákazníky také prostřednictvím aktivit marketingu, PR a massmédií a jejich kombinací. Jak jsou zákazníci informováni o kvalitě a bezpečnosti produktů a poskytovaných služeb cestovní společností? LV
0.00%
Osobní informace ve chvíli výběru cíle cesty Prostřednictvím marketingových aktivit Prostřednictvím akcí určených veřejnosti v médiích Prostřednictvím informativního obsahu a tematických článků Všemi výše zmíněnými způsoby
3.77%
Jiným způsobem
7.55% 20.75%
3.77%
64.15%
Obrázek 30a: Výsledky otázky 10 - Lotyšsko
22.41% respondentů z Bulharska a 25,37 z České republiky uvedlo, že používají kombinované metody k informování zákazníků, zatímco v Rumunsku 27.23% dotázaných informuje zákazníky prostřednictvím vebových stránek společnosti.
61
Jak jsou zákazníci informováni o kvalitě a bezpečnosti produktů a poskytovaných služeb cestovní společností? BG
7.02% 22.41%
38.46%
17.06%
Osobní informace ve chvíli výběru cíle cesty Prostřednictvím marketingových aktivit Prostřednictvím akcí určených veřejnosti v médiích Prostřednictvím informativního obsahu a tematických článků Všemi výše zmíněnými způsoby
4.68% 10.37%
Jiným způsobem
Obrázek 30b: Výsledky otázky 10 – Bulharsko
Jak jsou zákazníci informováni o kvalitě a bezpečnosti produktů a poskytovaných služeb cestovní společností? RO
0.00%
7.92%
27.23% 56.93% 2.97% 4.95%
Osobní informace ve chvíli výběru cíle cesty Prostřednictvím marketingových aktivit Prostřednictvím akcí určených veřejnosti v médiích Prostřednictvím informativního obsahu a tematických článků Všemi výše zmíněnými způsoby Jiným způsobem
Obrázek 30c: Výsledky otázky 10 – Rumunsko
Jak jsou zákazníci informováni o kvalitě a bezpečnosti produktů a poskytovaných služeb cestovní společností? CZ
7.46%
25.37%
14.93%
38.06%
2.99% 11.19%
Osobní informace ve chvíli výběru cíle cesty Prostřednictvím marketingových aktivit Prostřednictvím akcí určených veřejnosti v médiích Prostřednictvím informativního obsahu a tematických článků Všemi výše zmíněnými způsoby Jiným způsobem
Obrázek 30d: Výsledky otázky 10 – Česká republika
Otázka 11: Které aspekty turistické bezpečnosti mají největší význam pro zákazníky během cestování?
62
Zástupci společností uvedli, že nejvýznamější faktory turistické bezpečnosti, které patří mezi nejdůležitější pro zakazníky během cestování je jejich vnímaní dané destinace. Které aspekty turistické bezpečnosti mají největší význam pro zákazníky během cestování? Celkově Pozitivní názor na cíl cesty 3.34% 7.12% 3.49% 32.12%
3.49%
Fyzická bezpečnost turistů, (bezpečnost života, zdraví, , majetku atd.) Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické, kulturní faktory atd.) Kvalita nabízených služeb
26.45% Kvalita životního prostředí 3.34%
20.64% Informace o poskytovateli služeb Politika cenové dostupnosti
Jiné faktory
Obrázek 31a: Souhrnné výsledky otázky 11
Které aspekty turistické bezpečnosti mají největší význam pro zákazníky během cestování? LV Pozitivní názor na cíl cesty
18.87%
18.87%
11.32%
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.) Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické, kulturní faktory atd.) Kvalita nabízených služeb
22.64%
3.77% 0.00%
Kvalita životního prostředí
18.87%
5.66% Informace o poskytovateli služeb Politika cenové dostupnosti Jiné faktory
Obrázek 31b: Výsledky otázky 11 - Lotyšsko
63
Které aspekty turistické bezpečnosti mají největší význam pro zákazníky během cestování? BG Pozitivní názor na cíl cesty 2.34%
3.68% 2.68% 2.01%
40.13%
22.74%
2.34%
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.) Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické, kulturnífaktory atd.) Kvalita nabízených služeb Kvalita životního prostředí
24.08% Informace o poskytovateli služeb Politika cenové dostupnosti Jiné faktory
Obrázek 31c: Výsledky otázky 11 - Bulharsko
Které aspekty turistické bezpečnosti mají největší význam pro zákazníky během cestování? RO Pozitivní názor na cíl cesty 11.39%
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd..)
0.00%
1.49%
28.71%
Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické, kulturní faktory atd.) Kvalita nabízených služeb
8.91%
26.73%
Kvalita životního prostředí
19.31% 3.47%
Informace o poskytovateli služeb Politika cenové dostupnosti Jiné faktory
Obrázek 31d: Výsledky otázky 11 – Rumunsko Které aspekty turistické bezpečnosti mají největší význam pro zákazníky během cestování? CZ Pozitivní názor na cíl cesty 4.48% 6.72% 8.21%
24.63%
0.00%
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.) Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické, kulturní faktory atd.) Kvalita nabízených služeb
14.18% 37.31%
4.48%
Kvalita životního prostředí Informace o poskytovateli služeb Politika cenové dostupnosti Jiné faktory
Obrázek 31e: Výsledky otázky 11 – Česká republika
64
Otázka 12: Která výzkumná témata související s bezpečností v cestovním ruchu jsou pro vaši společnost aktuální? Obecně byl největší zájem zaznamenán ve výzkumných tématech: důležitost bezpečnosti při výběru destinace nebo aktivity (29.22%); vědomosti zákazníka o bezpečnostních pokynech a jejich ovlivňování (21.08%) schéma volby zákazníků, dominantní faktory, které ovlivňují výběr služby 21.08%.
Která výzkumná témata související s bezpečností v cestovním ruchu jsou pro vaši společnost aktuální? Celkově Dopad faktoru bezpečnosti na výběr cíle cesty nebo služby cestovního ruchu 3.49% 9.16% 29.22%
8.72%
Povědomí zákazníků o informacích k bezpečnému cestování a jeho vliv na výběr cíle cesty Detaily o volbách klientů, převládajících faktorech, které ovlivňují výběr určité služby
7.27%
21.08%
21.08%
Krizová komunikace a modernizace služeb cestovního ruchu
Systém rizik a postupů potřebných při reakci na významné globální katastrofy Zpracování bezpečnostních aspektů turistických cest
Jiná témata
Obrázek 32a: Souhrnné výsledky otázky 12
Získané údaje z účastnických zemí, hlavně Bulharska a Lotyšska, odpovídá výsledkům zkoumaných témat. Která výzkumná témata související s bezpečností v cestovním ruchu jsou pro vaši společnost aktuální? BG 5.02%
Dopad faktoru bezpečnosti na výběr cíle cesty nebo služby cestovního ruchu
3.68% 4.35% 4.01%
35.45%
Povědomí zákazníků o informacích k bezpečnému cestování a jeho vliv na výběr cíle cesty Detaily o volbách klientů, Převládajících faktorech, které ovlivňují výběr určité služby
20.74%
26.76%
Krizová komunikace a modernizace služeb cestovního ruchu Systém rizik a postupů potřebných při reakci na významné globální katastrofy Zpracování bezpečnostních aspektů turistických cest Jiná témata
Obrázek 32b: Výsledky otázky 12 – Lotyšsko
65
Která výzkumná témata související s bezpečností v cestovním ruchu jsou pro vaši společnost aktuální? LV Dopad faktoru bezpečnosti na výběr cíle cesty nebo služby cestovního ruchu
7.55% 7.55%
22.64%
1.89% 15.09% 13.21%
Povědomí zákazníků o informacích k bezpečnému cestování a jeho vliv na výběr cíle cesty Detaily o volbách klientů, Převládajících faktorech, které ovlivňují výběr určité služby Krizová komunikace a modernizace služeb cestovního ruchu
32.08%
Systém rizik a postupů potřebných při reakci na významné globáln í katastrofy Zpracování bezpečnostních aspektů turistických cest Jiná témata
Obrázek 32c: Výsledky otázky 11 – Bulharsko
Která výzkumná témata související s bezpečností v cestovním ruchu jsou pro vaši společnost aktuální? RO
16.34%
Dopad faktoru bezpečnosti na výběr cíle cesty nebo služby cestovního ruchu
0.50% 28.22%
17.33% 9.90% 6.93% 20.79%
Povědomí zákazníků o informacích k bezpečnému cestování a jeho vliv na výběr cíle cesty Detaily o volbách klientů, převládajících faktorech, které ovlivňují výběr určité služby Krizová komunikace a modernizace služeb cestovního ruchu Systém rizik a postupů potřebných při reakci na významné globální katastrofy Zpracování bezpečnostních aspektů turistických cest
Jiná témata
Obrázek 32d: Výsledky otázky 11 – Rumunsko
66
Která výzkumná témata související s bezpečností v cestovním ruchu jsou pro vaši společnost aktuální? CZ Dopad faktoru bezpečnosti na výběr cíle cesty nebo služby cestovního ruchu
2.99% 19.40%
11.19%
Povědomí zákazníků o informacích k bezpečnému cestování a jeho vliv na výběr cíle cesty
8.21%
Detaily o volbách klientů, převládajících faktorech, které ovlivňují výběr určité služby
11.94% 28.36%
Krizová komunikace a modernizace služeb cestovního ruchu
17.91%
Systém rizik a postupů potřebných při reakci na významné globální katastrofy Zpracování bezpečnostních aspektů turistických cest Jiná témata
Obrázek 32e: Výsledky otázky 12 – Česká republika
Otázka 13: Které požadavky ovlivní zákazníkovu volbu v budoucnu? Průměrný koeficient: 1 – velmi důležtý; 5 – nejméně důležitý Celkové předpovědi expertů z oblasti cestovního ruchu ukazují, že volba zákazníků v budoucnu zejména závisí na kvalitě životního prostředí (3.5) a osobním přístupu poskytovatelů služeb (3.0), stejně tak na výši cen. Překvapivě aspekt bezpečí a pohodlí byl podle míry důležitosti uváděn až na druhém místě. Jednotlivé výsledky kazdé země jsou prezentovány v obrázku 33a. Graf poskytuje informace týkající se úrovně důležitosti vzhledem k určitým faktorům Jaké požadavky budou ovlivňovat v budoucnosti Vaše zákazníky při výběru? Celkově Average coefficient: 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0
3.5 3.0 2.6 2.2
2.3
Pohodlí
Bezpečnost
Rozdílná cenová politika
Osobní přístup
Kvalita životního prostředí
Obrázek 33a: Souhrnné výsledky otázky 13
67
Jaké požadavky budou ovlivňovat v budoucnosti Vaše zákazníky při výběru? LV 4.5 coefficient Average 4.0 3.5 2.9 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 Pohodlí
3.9 2.5
Bezpečnost
2.7
3.0
Rozdílná cenová Osobní přístup politika
Kvalita životního prostředí
Obrázek 33b: Výsledky otázky 13 - Lotyšsko
Jaké požadavky budou ovlivňovat v budoucnosti Vaše zákazníky při výběru? BG Average coefficient 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0
3.7
3.6
3.1 2.2
2.1
Pohodlí
Bezpečnost
Rozdílná cenová Osobní přístup politika
Kvalita životního prostředí
Obrázek 33c: Výsledky otázky 13 - Bulharsko
Jaké požadavky budou ovlivňovat v budoucnosti Vaše zákazníky při výběru? RO Average coefficient 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0
3.0 2.5 2.0 1.5 1.0
Pohodlí
Bezpečnost
Rozdílná cenová Osobní přístup politika
Kvalita životního prostředí
Obrázek 33d: Výsledky otázky 13 – Rumunsko
68
Average coefficient 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0
Jaké požadavky budou ovlivňovat v budoucnosti Vaše zákazníky při výběru? CZ 3.9 3.3
2.8
2.5
Pohodlí
Bezpečnost
2.3
Rozdílná cenová Osobní přístup politika
Kvalita životního prostředí
Obrázek 33d: Výsledky otázky 13 – Česká republika
Otázka 14: Aby byla v zemi zajištěna kvalita služeb a produktů, existue potřeba rozvoje nových priorit, které definují aspekty bezpečí v cestovním ruchu? Většina profesionálů z oblasti cestovního ruchu ve všech zemích souhlasí, že existují potřeby pro rozvoj nových priorit, které definují hlavní aspekty bezpečnosti v cestovním ruchu. Je důležité rozvíjet nové priority týkající se bezpečnostních aspektů a kvality produktů a služeb cestovního ruchu? Celkově
1.74% 7.99% Ano Spíše ano 51.89% 38.37%
Spíše ne Ne
Obrázek 34a: Souhrnné výsledky otázky 14
Nicméně udáje z Lotyšska a Rumunska ukazují, že více jak 15% respondentů se nedomnívá, že je zde potřeba rozvoje nových priorit. na nové priority rozvoje. Experti z oblasti cestovního ruchu z Bulharska a České republiky spíše souhlasí, že tato potřeba v odvětví existuje.
69
Je důležité rozvíjet nové priority týkající se bezpečnostních aspektů a kvality produktů a služeb cestovního ruchu? LV
16.98%
1.89% 30.19%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
50.94%
Obrázek 34b: Výsledky otázky 14 – Lotyšsko
Je důležité rozvíjet nové priority týkající se bezpečnostních aspektů a kvality produktů a služeb cestovního ruchu? BG
1.67% 3.01% Ano Spíše ano
36.79% 58.53%
Spíše ne Ne
Obrázek 34c: Výsledky otázky 14 - Bulharsko
Je důležité rozvíjet nové priority týkající se bezpečnostních aspektů a kvality produktů a služeb cestovního ruchu? RO
13.86%
2.97% Ano 48.51%
Spíše ano Spíše ne
34.65%
Ne
Obrázek 34d: Výsledky otázky 14 - Rumunsko
70
Je důležité rozvíjet nové priority týkající se bezpečnostních aspektů a kvality produktů a služeb cestovního ruchu? CZ
6.72%
0.00% Ano 50.75%
42.54%
Spíše ano Spíše ne Ne
Obrázek 34e: Výsledky otázky 14 – Česká republika
Otázka 15: Je aspekt bezpečnosti v cestovním ruchu novým nástrojem, který usnadňuje prodej produktů jak na lokálním, tak imezinárodním trhu? Přes 66.28% respondentů považuje tento aspekt jako nový nástroj usnadňující prodej služeb a výrobků jak na trhu místním, tak mezinárodním. To by mělo být zahrnuto do aktivit marketingu v oblasti cestovního ruchu a take být prosazováno do vzdělávacích osnov turistického ruchu. Je aspekt bezpečnosti při cestování novým prostředkem při prodeji produktů na místním i mezinárodním trhu? Celkově
8.28% 25.58% Ano 25.44%
Spíše ano Spíše ne Ne 40.70%
Obrázek 35a: Souhrnné výsledky otázky 15
Výsledky ze všech zemí ukazují, že v České republice souhlasí s otázkou 15. 82.09% dotázaných a 77.22% zůčastněných souhlastí se skutečností, že bezpečnost v cestovním ruchu je nový nástroj, který usnadní proces prodeje produktů. Na druhou stranu pouze 51.51% expertů z Bulharska souhlasí s tímto sdělením.
71
Je aspekt bezpečnosti při cestování novým prostředkem při prodeji produktů na místním i mezinárodním trhu? LV
1.89%
15.09%
30.19%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne 52.83%
Obrázek 35b: Výsledky otázky 15 – Lotyšsko
Je aspekt bezpečnosti při cestování novým prostředkem při prodeji produktů na místním i mezinárodním trhu? BG
14.38%
19.40% Ano Spíše ano Spíše ne
34.11%
Ne 32.11%
Obrázek 35c: Výsledky otázky 5 – Bulharsko
Je aspekt bezpečnosti při cestování novým prostředkem při prodeji produktů na místním i mezinárodním trhu? RO
6.44% 16.34%
29.70% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 47.52%
Obrázek 35d: Výsledky otázky 15 – Rumunsko
72
Je aspekt bezpečnosti při cestování novým prostředkem při prodeji produktů na místním i mezinárodním trhu? CZ
17.91%
0.00% Ano
37.31%
Spíše ano Spíše ne Ne 44.78%
Obrázek 35e: Výsledky otázky 15 – Česká republika
Otázka 16. Co přispívá k vytvoření rozhodující představy o turistické destinaci pro vaše zákazníky? Průměrný koeficient: 1 – velmi důležitý; 8 – méně důležitý Následující graf popisuje celkové výsledky ve všech zemích. Více méně jsou si klíčové ukazatele podobné v Bulharsku, Lotyšsku a Rumusku. V České republice jsou zaznamenány rozdílné stupně důležitosti. Co přispívá k vytvoření rozhodující představy o turistické destinaci pro vaše zákazníky? Celkově 5.4
Nákupní možnosti
3.0
Dostupné ceny
3.1
Možnosti pro odpočinek a zábavu
4.2
Kulturní památky a dědictví v dané zemi
3.6
Kvalita ubytovacích služeb
4.1
Kvalita životního prostředí Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické) kulturní faktory Fyzická bezpečnost turistůatd.) (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.)
3.9 3.2 0.0
1.0
2.0
3.0
4.0
5.0
6.0
Průměrný koeficient
Obrázek 36a: Souhrnné výsledky otázky 16
Pro zakazníky z Lotyšska jsou rozhodující představy o destinaci vyvolány cenovou politikou a také fyzickou bezpečností turistů, což zahrnuje ochranu života turistů, jejich zdraví, nemovitosti atd. Méně důležité je nakupovaní a životní prostředí.
73
Co přispívá k vytvoření rozhodující představy o turistické destinaci pro vaše zákazníky? LV 6.9
Nákupní možnosti
3.0
Dostupné ceny
4.2
Možnosti pro odpočinek a zábavu Kulturní památky a dědictví v dané zemi
4.3
Kvalita ubytovacích služeb
4.3 5.2
Kvalita životního prostředí Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické)
4.3
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnot života, zdraví, majetku atd.)
3.5 0.0
1.0
2.0
3.0
4.0
5.0
6.0
7.0
8.0
Průměrný koeficient Obrázek 36b: Výsledky otázky 16 – Lotyšsko
Graf zobrazující výsledky Bulharska ukazuje, že nejdůležitější aspekty jsou kvalita bydlení a fyzická bezpečnost. Nakupování pro dotázané respondenty také nehraje nejdůležitější roli. Co přispívá k vytvoření rozhodující představy o turistické destinaci pro vaše zákazníky? BG 7.0
Nákupní možnosti
4.2
Dostupné ceny
4.0
Možnosti pro odpočinek a zábavu
5.2
Kulturní památky a dědictví v dané zemi
3.3
Kvalita ubytovacích služeb Kvalita životního prostředí
4.4
Psychologická bezpečnost turistů(socio-politické) Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.) ,
4.4 3.1 0.0
1.0
2.0
3.0
4.0
5.0
6.0
7.0
8.0
Average coefficient
Obrázek 36c: Výsledky otázky 16 – Bulharsko
Podle následujícího grafu je zřejmé, že v Rumunsku jsou za nejdůležitější faktory považovány dostupná cenová politika a možnosti zábavy a rekreace. Velmi důležitým je take kvalita životního prostředí a bydlení. Méně důležité se zda být nakupování a kulturní aspekty země.
74
Co přispívá k vytvoření rozhodující představy o turistické destinaci pro vaše zákazníky? RO 4.0
Nákupní možnosti Dostupné ceny
1.0
Možnosti pro odpočinek a zábavu
1.0 4.0
Kulturní památky a dědictví v dané zemi Kvalita ubytovacích služeb
1.5
Kvalita životního prostředí
1.5
Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické)
2.5
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.)
2.5 0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
4.0
4.5
Průměrný koeficient
Obrázek 36d: Výsledky otázky 16 - Rumunsko
Možnosti zábavy a rekreace, stejně tak jako kulturní a historické objekty země, patří mezi nejdůležitější factory. Kvalita bydlení a životního prostředí je méne podstatná. Co přispívá k vytvoření rozhodující představy o turistické destinacii pro vaše zákazníky? CZ Nákupní možnosti
3.7 3.8
Dostupné ceny Možnosti pro odpočinek a zábavu
3.4
Kulturní památky a dědictví v dané zemi
3.4 5.1
Kvalita ubytovacích služeb Kvalita životního prostředí
5.2
Psychologická bezpečnost turistů (socio-politické)
4.3
Fyzická bezpečnost turistů (bezpečnost života, zdraví, majetku atd.)
3.5 0.0
1.0
2.0
3.0
4.0
5.0
6.0
Průměrný koeficient
Obrázek 36e: Výsledky otázky 16 – Česká republika
75
Otázka 17: Věnuje vaše společnost pozornost ochraně a bezpečnosti práv turistů? 87.50% zkoumaných společností pečuje o ochranu a bezpečnost práv turistů. Nicměně, bylo by přínosné a užitečné zjistit, jakým způsobem se respondenti starají o bezpečnost a ochranu práv turistů. Především jaké metody a nástroje používají? Věnuje vaše společnost pozornost ochraně a bezpečnosti práv turistů? Celkově
3.92% 8.58% Ano Spíše ano 27.91%
Spíše ne 59.59%
Ne
Obrázek 37a: Souhrnné výsledky otázky 17
Grafy jednotlivých zemí dokládají, že společnosti zároveň se zaměstnanci pečují o bezpečností práva turistů. Tento fakt je zřejmý především v Rumunsku, kde s tezí nesouhlasí pouze 1.99% a v Bulharsku kde se 93,31% společností zaměřuje na práva svých klientů. Na druhou stranu, výsledky také ukazují, že v Lotyšsku (13.21%) a České republice (26.12%) společnosti nevěnují pozornost právům zákazníků. Tento ukazatel upozorňuje, že péče o kllienty by měla být ve vztahu k bezpečnostním a ochranným právům turistů zlepšena. Věnuje vaše společnost pozornost ochraně a bezpečnosti práv turistů? LV
11.32%
1.89%
Ano Spíše ano 54.72% 32.08%
Spíše ne Ne
Obrázek 37b: Výsledky otázky 17 – Lotyšsko
76
Věnuje vaše společnost pozornost ochraně a bezpečnosti práv turistů? BG 1.00% 5.69% Ano
25.08%
Spíše ano Spíše ne 68.23%
Ne
Obrázek 37c: Výsledky otázky 17 - Bulharsko
Věnuje vaše společnost pozornost ochraně a bezpečnosti práv turistů? RO 0.50% 1.49% 16.83% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 81.19%
Obrázek 37d: Výsledky otázky 17 – Rumunsko
Věnuje vaše společnost pozornost ochraně a bezpečnosti práv turistů? CZ
16.42%
9.70% Ano Spíše ano Spíše ne
24.63% 49.25%
Ne
Obrázek 37e: Výsledky otázky 17 – Česká republika
Otázka 18: Je si vláda vaší země a místní samospráva vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venjkova? Následující graf představuje souhrnná data získaná ze všech zemí účastnících se průzkumu. Méně jak polovina respondentů uvedla, že jejich vláda a místní samospráva si je vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venkova.
77
Je si vláda vaší země a místní samospráva vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venjkova? Celkově
11.77%
20.78% Ano Spíše ano Spíše ne
39.68% 27.76%
Ne
Obrázek 38a: Souhrnné výsledky otázky 18
83.02% respondentů přiznalo a spíše souhlasilo, že vláda Lotyšska a orgány místní správy si nejsou vědomi role, jakou hraje turistický ruch v oblasti ekonomiky venkova. Podobných výsledků bylo dosaženo také v Rumunsku. Z tohoto důvodu je potřeba v obou zemích danou otázku zviditelnit a prokázat výnosnost sektoru cestovního ruchu. Je si vláda vaší země a místní samospráva vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venjkova? LV
16.98%
1.89%
15.09% Ano Spíše ano Spíše ne Ne
66.04%
Obrázek 38b: 1 Výsledky otázky 8 – Lotyšsko
Je si vláda vaší země a místní samospráva vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venjkova? RO
16.83%
16.83% Ano Spíše ano 19.80%
Spíše ne Ne
46.53%
Obrázek 38c: Výsledky otázky 18 – Rumunsko
78
Více jak 50% bulharských expertů se domnívá, že si je vláda a orgány státní správy vědomi role turismu ve vztahu k ekonomice venkova. V České republice je situace mnohem příznivější. 70.15% všech dotázaných osob připustilo, že roli znají. Je si vláda vaší země a místní samospráva vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venjkova? BG
11.71% 27.76% Ano Spíše ano Spíše ne
35.79%
Ne 24.75%
Obrázek 38d: Výsledky otázky 18 – Bulharsko
Je si vláda vaší země a místní samospráva vědoma role cestovního ruchu v ekonomice venjkova? CZ
2.24%
18.66%
27.61%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne 51.49%
Obrázek 38e: Výsledky otázky 18 – Česká republika
Otázka 19: Jak často jsou pro váše zaměstnance pořádány vzdělávací semináře týkající se oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu?? Celkově 31.25% zaměstnanců cestovních společností nemá žádnou příležitost získat informace související s problematikou bezpečnosti v cestovním ruchu prostřednictvím vzdělávacích seminářů. Otázka týkající se stupně informovanosti zaměstnanců o bezpečnosti je stále otevřená. Stejná situace je také zaznamenána u dostupnosti nejnovějších informací a jejich aktuálnost mezi zaměstnanci.
79
Jak často jsou pro váše zaměstnance pořádány vzdělávací semináře týkající se oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu? Celkově
19.77%
Jednou z a rok
31.25% Častěji než jednou za rok
19.77%
Méně než jednou za rok Vůbec ne
29.22%
Obrázek 39a: Souhrnné výsledky otázky 19
30.10% respondentů dotazovaných v Bulharsku uvedlo, že semináře v této oblasti jsou organizovány pro zaměstnance jednou ročně a 23.41% organizací poskytuje tyto kurzy mnohem častěji. Přesto pouze 26.41% respondentů uvedlo, že semináře v Lotyšsku jsou pořádány jednou za rok nebo častěji a 37.74% cestovních společností neorganizuje žádné. Srovnatelné podmínky jsou zřejmé také z grafu, který se odvolává na výsledky získané z průzkumu konaného v Česká republice.
Jak často jsou pro váše zaměstnance pořádány vzdělávací semináře týkající se oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu? BG
Jednou z a rok 28.76%
30.10% Častěji než jednou za rok Méně než jednou za rok
17.73%
Vůbec ne 23.41%
Obrázek 39b: Výsledky otázky 19 – Bulharsko
Jak často jsou pro váše zaměstnance pořádány vzdělávací semináře týkající se oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu? LV
5.66%
Jednou z a rok 20.75%
37.74%
Častěji než jednou za rok Méně než jednou za rok Vůbec ne 35.85%
Obrázek 39c: Výsledky otázky 19 – Lotyšsko
80
Jak často jsou pro váše zaměstnance pořádány vzdělávací semináře týkající se oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu? CZ
9.70%
Jednou z a rok
11.19% Častěji než jednou za rok
38.81%
Méně než jednou za rok Vůbec ne 40.30%
Obrázek 39d: 1 Výsledky otázky 19 – Česká republika
28.22% rumunských společností, které se účastnily průzkumu, připustilo, že žádné semináře nepořádají a 37,13% organizuje tyto aktivity méně než jednou za rok. Zatímco 34,64% cestovních společností poskytuje svým zaměstnancům další vzdělávání jednou v roce nebo časteji. Jak často jsou pro váše zaměstnance pořádány vzdělávací semináře týkající se oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu? RO
14.85%
Jednou z a rok
28.22% Častěji než jednou za rok 19.80%
Méně než jednou za rok Vůbec ne
37.13%
Obrázek 39d: Výsledky otázky 19 – Rumunsko
Otázka 20: Spatřujete v současné ekonomické situaci, jako zástupce odvětví, jakékoliv nebezpečí pro oblast cestovního ruchu? Absolutní většina respondentů z Bulharska, Lotyšska a Rumunska se shoduje, že současná situace světové ekonomiky může být příčinou určitého nebezpečí pro oblast cestovního ruchu a pohostinství. Kdežto 38.06% dotázaných expertů z České republiky neshledává v souvislosti se současným stavem ekonomiky žádné nebezpečí pro odvětví. Za nové situace v tržním hospodářstí je optimalizace obchodních činností v cestovního ruchu aktuální. Také úroveň spolupráce mezi soukromým sektorem a vládou je významným faktorem rozvoje.
81
Spatřujete v současné ekonomické situaci, jako zástupce odvětví, jakékoliv nebezpečí pro oblast cestovního ruchu? Celkově
4.65% 17.01% Ano
40.26%
Spíše ano Spíše ne Ne 38.08%
Obrázek 40a: Souhrnné výsledky otázky 20
Spatřujete v současné ekonomické situaci, jako zástupce odvětví, jakékoliv nebezpečí pro oblast cestovního ruchu? LV
9.43%
0.00%
33.96%
56.60%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Obrázek 40b: Výsledky otázky 20 – Lotyšsko
Spatřujete v současné ekonomické situaci, jako zástupce odvětví, jakékoliv nebezpečí pro oblast cestovního ruchu? BG
12.04%
2.34%
Ano 47.83% 37.79%
Spíše ano Spíše ne Ne
Obrázek 40c: Výsledky otázky 20 – Bulharsko
Spatřujete v současné ekonomické situaci, jako zástupce odvětví, jakékoliv nebezpečí pro oblast cestovního ruchu? RO
6.93% 17.82%
36.14%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
39.11%
Obrázek 40d: Výsledky otázky 20 – Rumunsko
82
Spatřujete v současné ekonomické situaci, jako zástupce odvětví, jakékoliv nebezpečí pro oblast cestovního ruchu? CZ 8.21%
23.13%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
29.85%
38.81%
Obrázek 40e: Výsledky otázky 20 – Česká republika
Otázka 21: Jaké jsou hlavní úlohy, které by měly být v cestovním ruchu splněny za podmínek krizového rozpočtu? Průměrný koeficient: 1 velmi důležité; 5 méně důležité Výsledná data, která hrají hlavní úlohu v podmínkách rozpočtu je popularita cestovního ruchu a také rozvoj nových produktů. Avšak další méně důležitou úlohu má zajištění finanční schopnosti. Přesto je situace v jednotlivých zemích rozdílná Jaké jsou hlavní úlohy, které by měly být v cestovním ruchu splněny za podmínek krizového rozpočtu? Souhrnné výsledky Reklamní spoty o zemi v mezinárodních médiích atd.
2.9
Přilákání zahraničních turistů prostřednictvím zábavních a obchodních událostí (kongresů, konferencí, seminářů…)
2.9
2.3
Popularizace cestovního ruchu
2.5
Plánování a rozvoj nových produktů cestovního ruchu
2.7
Chránit stávající infrastrukturu a turistické produkty
0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
Průměrný koeficient Obrázek 41a: Výsledky otázky 21
Pro respondenty z Lotyšska je nejdůležitějším úkolem, který by měl být v cestovním ruchu splněn, je udržení současné infrastrukty a produktů cestoního ruchu. Popularizace image turizmu je také relevantní. Propagace země soukromým zahraničním cestovním organizacím a operátorům není příliš důležitá.
83
Jaké jsou hlavní úlohy, které by měly být v cestovním ruchu splněny za podmínek krizového rozpočtu? LV Reklamní spoty o zemi v mezinárodních médiích atd.
3.7
Přilákání zahraničních turistů prostřednictvím zábavních a obchodních událostí (kongresů, .) konferencí, seminářů…)
3.5 2.6
Popularizace cestovního ruchu
Plánování a rozvoj nových produktů cestovního ruchu
3.3
Chránit stávající infrastrukturu a turistické produkty
1.8 0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
4.0
Průměrný koeficient Figure 41b: Results of question 21 – Latvia
Všechny aktivity mají podobnou důležitost pro experty v cestovním ruchu v Bulharsku a České repulbice. Výsledky zkoumání v Rumunsku ukazují, že velmi důležité úkoly by měly být splněny v turistickém sektoru v oblasti finančního plánu: rozvoj produktů a služeb, popularizace turismu, reklama destinace Rumunska v zahraničí. Méně důležité jsou podle expertů oprava současné infrastruktury Jaké jsou hlavní úlohy, které by měly být v cestovním ruchu splněny za podmínek krizového rozpočtu? BG Reklamní spoty o zemi v mezinárodních médiích atd.
2.9
Přilákání zahraničních turistů prostřednictvím zábavních a obchodních událostí (kongresů, konferencí, seminářů…)
3.3 2.8
Popularizace cestovního ruchu
3.2
Plánování a rozvoj novýchproduktů cestovního ruchu
2.6
Chránit stávající infrastrukturu a turistické produkty
0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
Průměrný koeficient Obrázek 41c: Výsledky otázky 21 – Bulharsko
84
Jaké jsou hlavní úlohy, které by měly být v cestovním ruchu splněny za podmínek krizového rozpočtu? RO Reklamní spoty o zemi v mezinárodních médiích atd.
1.5
Přilákání zahraničních turistů prostřednictvím zábavních a obchodních událostí (kongresů, konferencí, seminářů…)
2.0
Popularizace cestovního ruchu
1.0
Plánování a rozvoj nových produktů cestovního ruchu
1.0
3.0
Chránit stávající infrastrukturu a turistické produkty 0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
Průměrný koeficient Obrázek 41d: Výsledky otázky 21 – Rumunsko
Jaké jsou hlavní úlohy, které by měly být v cestovním ruchu splněny za podmínek krizového rozpočtu? CZ Reklamní spoty o zemi v mezinárodních médiích atd.
3.3
Přilákání zahraničních turistů prostřednictvím zábavních a obchodních událostí (kongresů, konferencí, seminářů…)
2.9
Popularizace cestovního ruchu
2.7
Plánování a rozvoj nových produktů cestovního ruchu
2.6
Chránit stávající infrastrukturu a turistické produkty
3.2 0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
Průměrný koeficient Obrázek 41e: Výsledky otázky 21 – Česká republika
Otázka 22: Vaše pohlaví? Odpovědi byly získány od 60.32 % žen a dominantní zastoupení žen v odvětví.
39.68 % mužů, což znovu potvrzuje
85
Vaše pohlaví? Cekově
39.68% Žena Muž 60.32%
Obrázek 42: Výsledky otázky 22
Otázka 23: Váš věk? Věková struktura respondentů je zachycena v následujícím grafu. Hlavní skupinu tvoří lidé ve věku mezi 21 a 30 lety. Váš věk? Celkově 7.41% 19.33%
21 – 30 48.26%
31 – 40 41 – 50 51 – 60
25.00%
Obrázek 43: Výsledky otázky 23
24. Vaše dosažené vzdělání? Většina respondentů (41.86%) dosáhlo vysokoškolského vzdělání a 34.30% středoškolského.
86
Vaše dosažené vzdělání? Celkově 10.76% 34.30%
Střední Odbornél Vyšší Vysoké
41.86% 13.08%
Obrázek 44: Výsledky otázky 24
25. Délka Vaší praxe v současné firmě, která se věnuje cestovnímu ruchu? Vysoký počet dotázaných (45.93%) pracuje v současnosti v dané cestovní společnosti 1 – 3 roky. 30.96% pracuje na současné pozici 4 – 7 let. Délka Vaší praxe v současné firmě, která se věnuje cestovnímu ruchu? Celkově 12.21% 10.90%
1 – 3 roly 45.93%
4 – 7 let 8 – 10 let Víc než 10 let
30.96%
Obrázek 45: Výsledky otázky 25
87
6 Výsledky řízených rozhovorů s experty – shrnutí, závěry. 6.1 Bulharsko Studie je analýza výsledků získaných z rozhovorů s odborníky v oblasti cestovního ruchu Bulharské republiky. Odborníci byli vybíráni z malých a středních podniků, zaměstnanců hotelů, stejně tak z oblasti profesní, jako jsou univerzitní profesoři, učitelů odborné přípravy a zástupců místních obchodních komor. Původně bylo dohodnuto, že všechny partnerské země se zůčastní deseti objektivních a nezávislých rozhovorů. Pro účely projektu průzkumu bylo položeno 13 otevřených otázek. Respondenti tvořili skupinu odborníků z oblasti cestovního ruchu s různými profily - prodejní a marketingoví manažeři hotelů a cestovních kanceláří, lektoři vzdělávacích organizací v oblasti cestovního ruchu a hotelových manažerů. Provedené rozhovory byly shrnuty a zobecněny dvěma externími odborníky z této oblasti. Níže jsou uvedeny jejich zprávy.
Z Obsahové analýzy provedených rozhovorů s odborníky cestovního ruchu vyplývá, že obecně mají odborníci podobné názory na otázky. Otázka 1: Podle výsledných dat je bezpečnost v cestovním ruchu velmi důležitá pro všechny subjekty: turisty, cestovní operátory a cestovní agentury a hotely. Otázka 2: Hlavní podíl respondentů se domnívá, že různé aspekty bezpečnosti v cestovním ruchu jsou zahrnuty do kontraktů mezi hotely a operátory cestovních kanceláří a mezi operátory a turisty/klienty. Otázka 3: Nejvíce respondentů sídlí názor, že musí být informování o podmínkách v hostitelské zemi – kriminalita, legislativa, životní styl a specifické zvyky, bezpečnost a nařízení atd. Otázka 4: Podle nejčastějších odpovědí – téměř 2/3 z respondentů zaujímá názor, že zájem turistů se zvyšuje ve všech směrech: fyzická bezpečnost, cestovní formality, zdraví, bezpečnost při výletech do Bulharska a také bezpečná výměna peněz (bez podvádění). Otázka 5: Někteří z respondentů si myslí, že převážně mladí lídé a turisti kteří jsou v zemi poprvé. Také jsou zde respondenti, kteří si myslí, že první skupina která by měla být konzultována jsou hendikepovaní lidé, kteří potřebují vědět zda-li má hotel dostatečné vybavení pro hendikapované osoby: velikost pokoje, přístupy do restaurace, na pláž, doprava na letiště atd. Otázka 6: Podle pohovorů s experty byly definovány nové priority turistické bezpečnosti, ale protože bezpečnost v cestovním ruchu je důležiotu součástí produktu a patří mezi prvníh pět nejdůležittějších kritérií. Důvody pro důležitost bezpečnosti v turismu zahrnuje následující faktory: -
zvyšující se nebezpečí terorismu; relativně vysoká kriminalita; nové nemoci;
88
-
budovy nízké kvality;
-
zvyšující se požadavky turistů.
Otázka 7: Podle poloviny dotázaných cestovní agentury a operátoři dělají mnoho věcí: informační brožury, semináře, dotazníky, informační hodiny, inspekce nezávislými specialisty a v neposlední řadě práva turistů obsažená ve smlouvách. Otázka 8: Většina dotázaných expertů uvedlo, že bezpečná země pro oblast cestovního ruchu může konkurovat lépe a přitáhnout více segmentů do trhu cestovního ruchu – turisty s většími příjmy a zájmem o kulturu, kteří si budou chtít zaplatit služby navíc, navštívit památky a né jen ležet na pláži. Otázka 9: Podle odpovědí respondentů cestovní ruch země a její ekonomika může být zlepšena v těchto oblastech: Je třeba podpořit cestovní ruch státem a novými zákony, které se vztahují k realitám v bulharském cestovním ruchu a novými podmínkami na trhu cestovního ruchu. Dále zlepšení kvality služeb a infrastruktury (cesty, přístup do venkovských oblastí atd.). Otázka 10: Údaje z rozhovorů prozrazují, že v budoucnu bude Bulharsko oblíbenou destinací, pokud vláda zlepší infrastrukturu a pokud bude vytvořeno více příležitostí ke ztrávení volného času. Otázka 11: Průzkum ukázal že klienti upřednostňují čistotu, ochranu a více aktivit a služeb. Priority se shodují s udržitelným rozvojem destinace a ochranou kulturních památek a přírodních zdrojů. Trend ukazuje že 2-3 dovolené za rok, ale také kratší periody pro individuální výlety. Otázka 12: Většina expertů zaujímá stanovisko, že země jevící se ve vnímání turistů jako nebezpečná destinace a politicky neustálený region s kriminalitou a terorismem, ji číní méně atraktivní destinací. Zde je mnoho příkladů z předchozích 10-12 let – Egypt, Israel, Bosna a Herzegovina, Srbsko, Kosovo atd. Otázka 13: Je všeobecně známo, že celý svět zasáhla ekonomická krize. Experti předpokládají horší období pro cestovní ruch v délce dvou let (2009 a 2010). Snižování výdajů do cestovního ruchu probíhá napříč celou Evropou, vzhledem k menším rozpočtům rodin a vysoké nezaměstnanosti. Bohužel v Bulharsku naproti jiným evropských státům neprobíhájí žádné vládní programy na podporu této nepříznivé situace.
Podle předpovědí bylo v důsledku krize sníženo 15% cestování turistů do mnoha destinací včetně Bulharska. Dále doba dovolené nepřekročí 7 dní. Logicky tak lze očekávat snížení zisků v cestovním ruchu. Dobrou zprávou je, že počet ruských turistů se pro květen 2009 zvýšil o téměř 13% ve srovnání se stejnýmo obdobím v minulém roce, což představuje určitou kompenzaci za snížení počtu anglických a německých turistů směřující do Bulharska. Větší podíl expertů se domnívá, že se v roce 2010 obvyklé počty turistů opět obnoví.
89
6.2 Česká republika Pro získání lepšího a aktuálního obrazu o sektoru cestovního ruchu v České republice byly provedeny rozhovory s experty, kteří odpovídali na otázky z oblasti bezpečnosti a zabezpečení cestovního ruchu. Dotázováni byli manažeri malých a středních podniků a akademický personál operující v oblasti cestovního ruchu. Otázka 1: Na základě shrnutých otázek bylo zjištěno, že faktory bezpečnosti jsou velmi důležité pro všechny skupiny zapojených do oblasti cestovního ruchu. Také turisti, kteří mají pocit bezpečí, mají větší zájem o cestování. To může zvýšit zisk cestovníh společností. Otázka 2: Nejvíce dotazovaných osob uvedlo pozitivní odpovědi, hlavně co se týče letecké dopravy, kde je zvýšena ostraha a lety nejsou organizovány přes nebezpečná území. Téměř všichni souhlasili, že nejdůležitější aspekty představují bezpečnost v cestovním ruchu. Otázka 3: Agenti prodeje zájezdů by měli být informováni o důležitých a specifických okolnestech dané destinace, které pak předávají klientům (včetně možných rizik a teroristických aktivit). Někteří respondentí odkazují na vebové stránky Ministerstva zahraničních věcí, kde by si klienti mohli najít veškeré údaje o nebezpečí nebo možných situacích, které mohou v dané lokalitě nastat. Otázka 4: Klienti požadují všechny informace (včetně fyzické bezpečnosti a formality týkající se výletů a turistických oblastí). Také vyžadují navštívit bezpečnou lokalitu bez transakčních obtížností. Přesto klienti očekávají zajištění pojištění cestovní společností, které výlet organizuje. Otázka 5: Všichni experti souhlasí s tím, že všechny skupiny zákazníků by měly být konzultovány. Otázka 6: Kvalita poskytovaných služeb a produkůt také souvisí s bezpečností, což je také důležitý faktor spokojenosti zákazníků. Dnes klienti jsou ve svých požadavcích více konkrétní a požadují mnohem více informací. Požadavky k definování nových priorit a aspektů v bezpečnosti mohou být výsledkem změn ve specifickýh případech určitých destinací. Proto by měly být uvedeny způsoby chování v takovýchto okolnostech. Otázka 7: Cestovní agentury a další společnosti operující v turismu nabízí a doporučují bezepečné destinace a poskytují aktuální informace. V případě že by se klient mohl dostat do nebezpečné situace a čelit jakémukoliv riziku, organizace se je z místa pokusí dostat. Otázka 8: Mezi významné faktory, které mohou ovlivnit zlepšení vyobrazení země jako frekventované místo návštěvnosti. Obrázek země vnímaný jako bezpečná oblast patří mezi základní způsoby. Otázka 9: Ke zvýšení cestovního ruchu v zemi a ekonimiky můžou přispet reklamní kampaně kulturních a historických oblastí, zvyků a tradiční zaměření země. Bezpečnost cílové země zajišťuje příjmy v turistickém ruchu.
90
Otázka 10: Oběcně převládají pozitivní reakce co se týče tématu České republiky jako cílové destinace. Země nabízí mnoho příležitostí k rekreaci, dovolené, sportu, a také kultury a historie. Každý si může vybrat něco zajímavého, např. navštívit několik lázní, welness centra, horolezectví nebo atratktivitu městského života. Přesto rozvoj v některých oblastech stále schází a měl by být zajištěn. Otázka 11: Aspekty chování klientů a cestovní destinace se neustále mění. Turisti požadují lepší služby a vyžití. Zlepšená infrastruktura, vysoká kvalita a zvýšená nabídka služeb, bezpečnost a zabezpečení zdraví mohou ovlivnit faktor volby. Otázka 12: Bezpečnost místa ovlivňuje klientovu konečnou volbu destinace. Klienti se rozhodují na základe ceny, bezpečnosti a dalších aspektů. V oblastech kde je zvýšena hrozba nebo nebezpečí se zájem turistů o toto místo snižuje. Jde spíše o dočasný efekt. Postupně se zájem opět zvýší. Chování nebo pocit bezpečí může být také ovlivněn nízkou cenou, reklamou, zprávami v médiích atd. Otázka 13: V současnosti v České republice je evidován pokles prodejů v cestovním ruchu. Pravděpodobně je to způsobeno ekonomickou krizí. Některé cestovní agentury byly zrušeny a to přinutilo snížit ceny. Lidé se zajímají o levnější dovolenou a kupují zájezdy “last minute”.
6.3 Lotyšsko Otázka 1: Aspekt turisticé bezpečnosti je rovnoměrně důležitá pro zlepšení turistického produktu a také prodeje zákazníkům. Turistické agentury musí poskytovat veškeré informace klientům týkající se bezpečnosti v konečné destinaci (politické, zdravotní, klimatické, kulturní, tradiční a společenské normy) stejně tak musí klienty informovat o dopravě (typy, třídy, rady v případě dlouhých cest nebo letů) a předcházet zdravotním problémům. Musí být poskytnuty instrukce o nezbytných opatřeních a kontrolách na hranicích. Informace týkající se bezpečnostních otázek patří mezi hlavní zprávy turistického marketingu. Při marketingových aktivitách je nezbytné zhodnotit které oblasti aktivit potřebuje investice, takže maximálního efektu může být dosaženo s minimálními náklady. Obchodníci musí poskytovat veškeré možné informace (fakta týkající se obsahu služeb, index kvality a bezpečnosti). Profesionální turistické agentury disponují certifikáty a jsou členy profesních sdružení (asociací, rad atd.). V Lotyšsku to jsou ALTA, ECTAA, IATA, zahraniční asociace. ASTA tvoří významný řetězec a také provádí certifikaci dovedností zaměstanců a poskytuje diplomy. Největší operátoři prodávají výlety do různých destinací a informují klienty o bezpečnosti zájezdu. Otázka 2: V Lotyšsku nejznámější operátoři seznámili své zákazníky s otázkou bezpečnosti během cesty a také o možnostech dalších služeb v cílové destinaci. Vebové stránky a tištěné brožury (katalogy) stejně jako semináře a studijní výlety jsou určeny ke zlepšení dovedností a znalostí kozultačních služeb. 91
Otázka 3: V programech cestovních operátorů nejsou specifikovány informace týkající se bezpečnosti, kromě imigračních formalit určité země. Obsah a kvalita informací závisí na profesionalitě zaměstanců cestovní kanceláře. Otázka 4: Cestovní agentury potřebují získat upravené, precizní a prokázané informace. Tyto informace mohou být poskytnuty destinací, turistickou agenturou, Lotyšskými úřady, Ministerstvem zahraničních věcí, Státní hygenickou stanicí atd. Každá cestovní agentura či operátor používají dřívější zkušenosti a důvěryhodnost zahraničních spolupracujích partnerů. Cestovní agentury nabízejí různé turistické destinace a produkty, ale nemají jednotnou metodologii a druh nebo formát informací poskytovaný zákazníkům. Experti se domnívají, že jednotná metodologie není potřeba. Každá společnost si může vytvořit svou vlastní. Ale současně experti naznačují, že by bylo dobré mít k dispozici běžnou brožuru, kterou by využívali operátoři, cestovní kanceláře a konzultanti. Spolu s dalšími evropskými zeměmi, se Lotyšsko zapojilo do informační kampaně pro zákazníky “Speak free!” V této kampani se občané dozvěděli o svých právech v odvětví cestovního ruchu – turistické balíčky, letecká doprava, hotely atp. To umožnilo prozkoumat různé aspekty občanů při koupi zájezdu. Obchodníci se zůčastnili kampaně diseminací brožur. Chytrý zákazník vyžaduje více informací od cestovní kanceláře, když si vybírá zájezd.(www.pateretajiem.lv). Otázka 5: Zájem Lotyšských zákazníků ve vztahu k bezpečnosti je dostatečný, ale ne ve všech případech. Mezi těmi kdo chce mít veškeré informace jsou rodiny cestující s dětmi, postarší lidé a lidé se zdravotními problémy. Vzhledem k nedostatku znalostí mohlou klienti trpět. Mezi ně převážně patří lidé cestující sami, bez využití služeb cestovní agentury. Klienti cestovních agentur jsou dobře informování o bezpečnosti běhěm cesty. Všechny skupiny turistů musí být informování. Ale to může být v rozporu s tím, že mnoho individuálních cestovatelů se rozhoduje podle ceny. Méně je zajímájí otázky bezpečnosti, nekladou otázky, takže cestovní agentury potřebují poskytovat bezpečnostní informace samy od sebe. Otázka 6: Je potřeba sestavit nové priority zabezpečení turistických služeb vytvořených na základě bezpečnostních aspektů v cestovním ruchu. V Lotyšsku prakticky neexistují licence cestovních společností a to ovlivňuje kvalitu nabízených služeb. V tomto případě je zapotřebí nařížení, které je nezávislé a reguluje aktivity cestovních společností, zvyšuje zodpovědnost nabízených služeb a bezpečnosti. V současnosti je v Lotyšsku diskutováno předložení standardů kvality služeb a bezpečnosti. Týká se zdraví, života a komfortu. Státní rozvojová agentura používající švýcarské praktiky předvedla index kvality cestovního ruchu, který pomůže zákazníkům rozpoznat kvalitní servis nebo produkt. Otázka 7: Cestovní společnosti se starají o bezpečnost a práva svých klientů. Následují celosvětové trendy, spolupracují s úřady a ptají se svých klientů na zpětnou vazbu. Ale situace se může změnit náhle - přírodní katastrofy, epidemie a politické situace. Kvůli tomu potřebují být dobře informováni a musí své zaměstnance
92
na takovéto události prakticky připravit, např. zkušenosti s virem H1N1 v Latinské Americe, politická nestabilita v Thajsku a Sri Lance, terorism v Egyptě atd. Otázka 8: Otázka bezpečnosti ve světovém turismu vytváří image země – nejen různorodost kulturního dědictví, životní prostředí s mnoha aktivitami, ale také bezpečnost destinace. A tento poslední aspekt nebyl stále použit v metodách marketingu. Lotyšsko je nový člen EU – patří mezi zajímavou a bezpečnou destinaci, která vytváří garanci bezpečnosti na světovém trhu turismu. Nové služby a produkty Lotyšska mají šance na konkurenčním trhu. Je potřeba zvýšit pozornost v oblasti změn bezpečnosti a principů na národní úrovni, stejně tak na nadnárodní úrovni a jejich představení v cestovním ruchu. Otázka 9: Zdůraznění aspektů bezpočnosti může zvýšit návštěvnost dané destinace a přispět k ekonomickému růstu v oblasti. Pozitivní zkušenosti turistů zvyšují jejich přání znovu se na místo vrátit a rozdělit se o své zážitky s ostatními. V Lotyšsku je cestovní ruch na 4.místě exportujících služeb z celkového HDP, ale to není dostatečně vládou oceněno. Obchodníci a asociace se snaží vysvětlit nejlépe možným způsobem role cestovního ruchu v ekonomice země a v oblasti daňové politky. Hlavní problém je změna DPH na 18% a 5-10% pro hotelové služby. Otázka 10: Lotyšsko je jako cestovní destovní destinace může být dostatečně konkurenceschopné – Staré město je zahrnuto na list kulturního dědictví UNESCO, hlavní město Riga je často označováno jako secesní město. Resortní město Jūrmala a pobřeží poskytuje neobyčejné výhledy, venkov je obklopen příjemným prostředím a civilizací nedotčenou přírodu. Lidé nechtějí být pasivní, chtějí se zůčastnit aktivně. Lotyšsko je bezpečná a pohostinná země. Ale existují zde také kritické znaky jako podvody v nočních klubech a barech, nedostatek respektu ze stran turistů. Tuto situaci se snaží vyřešit cestovní společnosti ve spolupráci s dalšími dohlížejícími institucemi. Otázka 11: Cílové turistické destinace se nebude nějak významě měnit. Pravděpodobně budou lidé v dalších letech vybírat kratší výlety a levnější destinace vzhledem k jejich finanční situaci. Trendy ve světovém cestovním ruchu předpovídají další rozvoj, což znamená pořádání kulturních akcí a zvyšuje význam konferencí. Lidé budou následovat informace o bezpečnosti cílové destinace – terorismu, kriminalita, nemoci, přírodní katastrofy atd. Otázka 12: Státní účinky a bezpečnost klientů při výběru destinace. Fyzická, psychologická bezpečnost, kvalita ubytování atd. Často souvisí s dominujícím stereotypem země. Otázka 13: Rozvoj turismu v Evropě bude výchazet ze zkušeností a vzniklých změn v ekonomice. Výlety se stanou kratšími a posílí se lokální turistika. Bude se rozvíjet specializace, otázky bezpečnosti budou velmi důležité ale nejdůležitější aspekt je spokojenost zákazníka se službou!
93
6.4 Rumunsko Ke zlepšení obrazu o bezpečnosti v oblasti cestovního ruchu, byly uskutečněny rozhovory s manažery malých a středních podniků a akademickými pracovníky v sektoru turismu a cestovního ruchu. Kontaktovali a diskutovali jsme tyto témata se 3 manažery z cestovních společností, kteří mají mnoho zkušeností v této oblasti, z Bukurešti, Constany a z pobřeží Craiova; marketingový ředitel z nejznámějšího resortu v Rumunsku – Baile Herculane, dva hoteloví manažeři reprezentující Oltenia Regionální Turistická Asociace, a také univerzitní profesory s titulem Ph.D. v turismu. Analýza odpovědí naznačuje že obecně byly odpovědi otázek velmi podobné. Otázka 1: Vzhledem k výsledným datům indikátor turistické bezpečnosti je důležitý ve všech faktorech zahrnutých do aktivit turismu (nejvíce pro klienty, ale také por cestovní operátory a agenty), protože hlavní cíl je zajistit klientovu bezpečnost a tak jeho spokojenost. Otázka 2: Téměř všechny odpovědi na tuto otázku byly pozitivní. Aspekt bezpečnosti musí být brán v úvahu od zakoupení zájezdu, společnost nabízející zájezdy je zcela za bezpečnost svých klientů. Otázka 3: Obchodní agenti musí znát detailní informace o nabízeném produktu, o legislativě, komunikačních dovednostech a také musí být schopen všechny klientovy otázky zodpovědět. Otázka 4: V závislosti na věku, vzdělání, povaze, zájmu turistů o bezpečnosti jejich výletů. Přesto že klienti pokládají mnoho dotazů týkající se bezpečnosti (většinou se jedná o zdravotní pojištění, pojistné v případě nehody atd.), ale většina z nich jedná neopatrně.
Většina turistů si vybírá nabídky, které jsou dobře organizovány už od začátku výletu, což jim navozuje pocit komfortu a bezpečí. Otázka 5: Všechny skupiny turistů mohou konzultovat své otázky v oblasti bezpečnosti a neměl by být mezi nimi upltňován žádný rozdíl. Přesto existují učité skupiny jako starší nebé mladí lidé, kteří by neměli být diskriminováni.
První podmínkou pro satisfakci klientů je jejich bezpečné dopravení na místo určení a poté využívat výhod poskytovaných služeb v destinaci za bezpečných a pohodlných podmínek. Jakékoliv údalosti a nepohodlí mohou ovlivnit negativní výběr destinace a vnímání poskytovaných služeb. Otázka 6: Důležitým kritériem, který ještě není v Rumunsko zvýrazněn, je definice nových priorit v oblasti bezpečnosti cestovního ruchu. Počet turistů a příjem z cestovního ruchu požaduje konstantní znovuzhodnocení standardů produktů. Celosvětově hrozby a nebezpečí jsou mnohem frekventovanější a turisté se jich obávají, což ovlivňuje výběr destinace. Evropské standardy obsahují některé požadavky, které by měly být do aktivit zahrnuty. Měl by být vytvořen akční plán, který by měl zvážit vlivy existujících ekonomických podmínek do rumunské reality. Otázka 7: Cestovní kanceláře podepisují kontrakty se společnostmi poskytující dopravu, ubytování, jídlo atd. a samozřejmě s klienty. Cestovní kanceláře obecně
94
nabízí pouze produkty a zájezdy do míst o kterých jsou si jistí, že zde budou jejich klienti v bezpečí. Otázka 8: Zahraniční turisté jsou informováni o bezpečnostních pravidlech, když si vybírají cílovou destinaci, tento aspekt je nejdůležitější. Image země jako turistické destinace závisí na kvalitě produktů pro turisty, které nezahrňují přírodní nebo ekonomické podmínky ale také sociální a politické klima a bezpečnost lidí, kteří zde žijí. Otázka 9: Příspěvek cestovního ruchu na GDP země se odvíjí od mezínordních příjezdů turistů, kteří vyžadují dobrou infrastrukturu kvalitu servisu. Mnoho let se diskutovalo o tom, že má cestovní ruch významný vliv na ekonomiku země. Rumunská vláda vydala mnoho peněz k vytvoření rozvojových strategií a plánů, v některých odvětvích se uchytily, ale potom jsme to vzdali. Uplynulo téměř 20 let a plány nebyly do praxe implementovány. Při nejmenším by měla být přiřazena zodpovědnost k začleňování těchto plánů do praktického života. A začít by se mělo investovat do existujících ubytovacích zařízení a infrastruktruy. Otázka 10: Všichni souhlasí že Rumunsko má v oblasti cestovího ruchu obrovský potenciál. Za pár let by se z Rumunska mohla stát důležitá destinace, pokud rumunské orgány uplatní kohézní politiku v této oblasti. Rumunsko musí opět přesvědčit o svých kvalitách klienty z Centrální a Východní Evropy, kteří ještě do nedávna tvořili hlavní skupinu zahraničních turistů. Otázka 11: Přesto že ekonomiku zasáhla krize, lidé stále cestují, chtějí odpočívat a starat se o jejich zdraví ve známých lázeňských zařízeních, ale jejich rozpočet bude o něco nižší. Destinace které budou schopny tyto požadavky turistům nabídnout, budou definitivně čelit novým příležitostem a výzvám v novém prostředí cestovního ruchu, který se konstantně mění. Pozornost bude směřovat na detaily a očekávní od poskytnutých služeb. Otázka 12: Pokud se země bude zdát že je nezabezpečena proti teroristickým útokům nebo politickým režimům, bude to mít definitivně vliv na rozhodnutí turistů o výběru destinace. Otázka 13: Ekonomická recece ovlivnila cestovní ruch také s ohledem na různý stupeň rozovje ekonomiky. Evropa patří stále mezi nejoblíbenější turistické destinace na světě vzhledem ke svému kulturnímu dědictví a přírodním podmínkám a stejně tak jako stupněm rozvoje.
95
7 Závěry 7.1 Bulharsko Cestovní ruch patří mezi největší odvětví na světě. Jedna z charakteristik turismu je jeho vysoká flexibilita a rizikovost, ve smyslu přírodních katastrof, teroristických útoků, klimatických změn a národních a mezinárodních konfliktů atd. Podobné vlivy mají přímý vliv na image destinace. V dnešní době je riziko bezpečnosti bráno jako neznámé, neobvyklé a nepředvídatelné. Vedené rozhovory s Bulharskými experty v oblasti bezpečnosti a zabezpečení v cestovním ruchu a výsledky výzkumu kategoricky prokazují, že je v této oblasti ještě mnoho dosažitelných cílů. Zvýšení bezpečnosti v cestovním ruchu země, především v tématech kompetencí personálu, vytvoření systému certifikace jídla a cestovních produktů obecně, přležitosti na trhu pojištění, zajištění lepší synchronizace mezi vládou cestovními agenturami, zlepšení zdravotní péče především během sezóny atd. Sdílíme názor, že bezpečnost v oblasti turismu, nebyla ještě dostatečně převedena do obchodu. Podle průzkumu otázky bezpečnosti v cestovním ruchu nebyly zahrnuty do nezávislých studijních kurzů. Některé univerzity jako “Management Cestovního ruchu”, “Management Restaurací a Hotelů” nebo “Cestovní agenti” a “Dopravní servis” tento problém řeší neúplně. V některých školách najdete předmět “Bezpečnost operací v cestovním ruchu”, ale ten kryje aktivity související s bezpečností práce. V závěru bychom chtěli zdůraznit, že je nezbytné zvyšovat bezpečnost na všech stupních, tak jako se oblast cestovního ruchu neustále mění, a existuje zde nebezpečí a rizika objevující se na všech stupních sociálního rozvoje. Všechny tyto adekvátní údaje požadují, aby byl zajištěn největší stupeň bezpečí v souvislosti s novým rozvojem. Z tohoto důvodu bychom mohli zobecnit, že rozvoj souvisejících materiálů, které jsou vyžadovány ke studiu bezpečnosti v cestovním ruchu mohou být použity na školách (vysokých nebo středních) a také v organizacích podnikající v cestovním ruchu.
7.2 Česká republika Cestovní ruch patří mezi důležité sektory České republiky. Služby v oblasti zahraničních i domácích zájezdů jsou rozšiřovány a zlepšovány. Výsledků dotazníků a rozhovorů týkajícící se apsektů bezpečnosti v cestovním ruchu ukazují zajímavé výpovědi. Dotazníky Respondenti dotazníků byli zejména cestovní agentury, turistická informační centra a ubytovací služby. Většinu z nich představovaly ženy ve věku 21 a 40 let, se sekundárním vzděláním a se zkušenostmi ve společnosti v rozmězí 1 a 7 lety.
96
Z výsledků z dotazníků můžeme vidět, že globální bezpečnost cestovní společnosti v České republice spíše neovlivňuje. Jejich zaměstnanci přišli do styku s toutu otázkou spíše z pozice poskytování služeb nebo vůbec. Přesto souhlasí s tím, že bezpečnost v cestovním ruchu souvisí s kvalitou služeb. Jako hlavní formy rizik vidí: mezinárodní terorismu, neočekávané přírodní kalamity a kriminalitu. Nícméně se zde neobjevují žádné návrhy pro zabezpečení bezpečnosti během výletu. Cestovní společnosti by mohly být motivovány k vytvoření příručky bezpečnosti v cestovním ruchu zvyšujícím se zájmem o bezpečnost svých klientů. Zaměstnanci cestovních společností spíše mají nezbytné dovednosti v případě nouzové situace a spíše se starají o práva svých klientů. Semináře v oblasti bezpečnosti jsou v České republice organizovány jednou za rok nebo vůbec. Pro cestovní společnosti jsou důležité témata bezpečnosti související s průzkumem: výběr bezpečné destinace, vědomosti klientů o bezpečnosti a návrh klientova výběru. Zaměstnanci v turistickém ruchu souhlasí s tím, že by měly být vytvořeny nové priority definující aspekty bezpečnosit v cestovním ruchu. Aspekt bezpečnosti je také nový nástroj usnadňující prodej produktů. Zakazníkům cestovních společností jsou poskytnuty veškeré informace o službách. Jsou informování o kvalitě a bezpečnosti služby většinou osobně už v době plánování zájezdu. Pro zákazníky je nejdůležitější vyobrazení destinace, její fyzická bezpečnost a kvalita služeb. Zákazníci se také rozhodují podle kvality životního prostředí, cenami a komfortem. Kvalita života a psychická bezpečnost vytváří dominantní představu o destinaci. Vláda a regionální orgány jsou si vědomy role turismu v ekonomice. Současná ekonomická situace je pro cestovní ruch spíše nepřiznívá. Hlavním úkolem cestovních společností je reklamní kampaň České republiky v zahraničí. Rozhovory Bezpečnost v cestovním ruchu je důležitá pro všechny zůčastněné skupiny – cestovní operátoři a agenti a stejně tak pro klienty. Cestovní společnosti doporučují svým klientům bezpečné destinaci ve snaze ochránit jejich bezpečí a práva. Prodejce by si měl být vědom všech nezbytných informací týkající se bezpečnosti zájezdu do destinace, protože si je klienti vyžadují. Všichni klienti by měli mít možnost bezpečnost svého výletu konzultovat. Aspekty chování klientů a cestovní destinace se neustále mění, turisté požadují lepší servis a cestovní společnosti by si toho měly být vědomy. Klienti se rozhodují na základě ceny, bezpečnosti a dalších aspektů a faktorů. Kdekoliv se vyskytne v turistické oblasti nebezpečná situace, zájem turistů o tuto destinaci okamžitě klesne, ale jedná se jen o dočasný efekt. Protože představy o zemi jako cestovní destinace jsou ovlivněny i počtem zahraničních turistů, otázky bezpečnosti by měly být brány vážně. Příspěvek cestovního ruchu do ekonomiky země může být zvýšen propagací kulturních a historických míst, tradičních zvyků a obyčejů, a zvýšním bezpečností turistů. Převažují optimistické názory o České Republice jako o cílové destinaci, protože
97
země nábízí mnoho příležitostí k rekreaci, dovolené, sportivním aktivitám a kultuře a historii. Je evidentí že ekonomická situace snížila prodeje v sektoru cestovní ruch. Některé cestovní společnosti byly zrušeny a bylo nezbytné snížit ceny. Lidé si vybírají levné dovolené a kupují “last minutové” zájezdy.
7.3 Lotyšsko Informace související s otázkami bezpečnosti patří do hlavních úkolů pro cestovní marketing. Největší společnosti operující v cestovním ruchu v Lotyšsku informují své klienty o otázkách bezpečnosti během cesty a stejně tak poskytují informace o příležitostech v cílové destinaci. V programech cestovních operátorů neexistují žádné specifické informace týkající se bezpečnosti, kromě imigračních formalit země. Je to úkol cestovního agenta poskytnout klientům relevantní informace. Zájem Lotyšských zákazníků ve vztahu k bezpečnosti je dostatečný, ale ne ve všech případech. Mezi těmi kdo chce mít veškeré informace jsou rodiny cestující s dětmi, postarší lidé a lidé se zdravotními problémy. Vzhledem k nedostatku znalostí mohou klienti strádat, mezi ně převážně patří lidé cestující sami, bez využití služeb cestovní agentury. Klienti cestovních agentur jsou dobře informování o bezpečnosti běhěm cesty. Všechny skupiny turistů musí být informování. Ale to může být v rozporu s tím, že mnoho individuálních cestovatelů se rozhoduje podle ceny. V Lotyšsku prakticky neexistují licence cestovních společností a to ovlivňuje kvalitu nabízených služeb. V tomto případě je zapotřebí nařížení, které je nezávislé a reguluje aktivity cestovních společností, zvyšuje zodpovědnost nabízených služeb a bezpečnosti. V současnosti je v Lotyšsku diskutováno předložení standardů kvality služeb a bezpečnosti. Týká se zdraví, života a komfortu. Státní rozvojová agentura používající švýcarské praktiky předvedla index kvality cestovního ruchu, který pomůže zákazníkům rozpoznat kvalitní servis nebo produkt. Cestovní společnosti se starají o bezpečnost a práva svých klientů. Následují celosvětové trendy, spolupracují s úřady a ptají se svých klientů na zpětnou vazbu. Ale situace se může změnit náhle - přírodní katastrofy, epidemie a politické situace. Kvůli tomu potřebují být dobře informováni a musí své zaměstnance na takovéto události prakticky připravit, např. zkušenosti s virem H1N1 v Latinské Americe, politická nestabilita v Thajsku a Sri Lance, terorism v Egyptě atd. Je nezbytné popsat státní priority zabezpečující kvalitu služeb a produktů v cestovním ruchu . V současnosti byly v Lotyšsku probírány standardy kvality služeb a produkůt týkající se bezpečnosti v cestovním ruchu. Přímo souvisí se zdravím, životem a komfortem. Státní rozvojová agentura pro oblast cestovního ruchu používá praktiky ověřené ve Švýcarsku a používá index kvality – Q Lotyšsko. Tento index pomůže zákazníkům lépe poznat kvalitní služby nebo produkt.
98
Lotyšsko jako destinace může být dostatečně konkurenceschopná země – Staré město je zahrnuto na list kulturního dědictví UNESCO, hlavní město Riga je často označováno jako secesní město. Resortní město Jūrmala a pobřeží poskytuje neobyčejné výhledy, venkov je obklopen příjemným prostředím a civilizací nedotčenou přírodu. Lidé nechtějí pasivní aktivity, chtějí se zůčastnit aktivně. Lotyšsko je bezpečná a pohostinná země. Ale jsou zde také kritické znaky jako podvody v nočních klubech a barech, nedostatek respektu ze stran turistů. Tuto situaci se snaží vyřešit cestovní společnosti ve spolupráci s dalšími dohlížejícími institucemi. Cílové turistické destinace se nebudou nějak významně měnit. Pravděpodobně budou lidé v dalších letech vybírat kratší výlety a levnější destinace vzhledem k jejich finanční situaci. Trendy ve světovém cestovním ruchu předpovídají další rozvoj, což znamená pořádání kulturních akcí a zvyšuje význam konferencí. Lidé budou následovat informace o bezpečnosti cílové destinaci – terorismu, kriminalitě, nemoci, přírodní katastrofy atd. Státní účinky a bezpečnost klientů při výběru destinace. Fyzická, psychologická bezpečnost, kvalita ubytování atd. Rozvoj turismu v Evropě bude výchazet ze zkušeností a vzniklých změn v ekonomice. Výlety se stanou kratšími a posílí se lokální turistika. Bude se rozvíjet specializace, otázky bezpečnosti budou velmi důležité, ale nejdůležitější aspekt zůstává spokojenost zákazníka se službou.
7.4 Rumunsko Výsledky online dotazníků, vyplněny zástupci ubytovacích zařízení, restaurace, cestovní agentury a organizace atd. odhalené informace dokazují potřebu školení v oblasti bezpečnosti cestovního ruchu. Téměř pětina respondentů uvedlo jako závažné formy rizika, které by mohlo ohrozit jejich podnik následující: mezinárodní konflikty, přírodní kalamity a kriminalita (22.3%, 20.3% a 21.8%). Většina z nich nemůže být ovlivněna externími faktory, ale může být řízena strategií kritického managementu3. Bezpečnost v cestovním ruchu je identifikována jako jeden z pěti nejdůležitějších vlivů na sektor turismu nového milénia. Kriminalita, terorism, nezávadnost jídla, zdraví a přírodní katastrofy patří mezi hlavní oblast4. Téměr tři čtvrtiny respondentů souhlasí s tím, že aspekty bezpečnosti jsou nástrojem pro umožnění prodeje na zahraničním trhu. Dále polovina dotazovaných odpověděla ano, že je zapotřebí nových priorit, které budou definovat aspekty bezpečnosti v cestovním ruchu a další čtvrtina uvedla spíše ano než ne. Bezpečnostní příručka v oblasti bezpečnosti cestovního ruchu patří mezi nezbytné potřeby trhu. Více jak polovina dotazovaných uvedlo, že organizují semináře pro své
3
4
Yoel Mansfeld, The role of security information in tourism crisis management: the missing link, in Tourism, Security and Safety: from Theory to Practice, p. 274 Zelia Breda, Carlos Costa, Safety and security issues affecting inbound tourism in PRC, published in Tourism, Security and Safety: from Theory to Practice, p. 187
99
zaměstnance související s tímto tématem méně než jednou za rok, nebo vůbec. Zastoupení této otázky v oblasti vzdělávání je velmi stručné. Bezpečnost v cestovním ruchu […] zejména odkazuje na bezpečnost osob a jejich majetek ale tento termín také zahrnuje schopnost orientovat se v novém prostředí, schopnost rozumět regionálním symbolům a znakům, obecným zásadám a bezpečnosti nakupování a dalších5. Proto je důležité disponovat s určitými vzdělávacímí materiály pro bezpečnost turismu, pro zaměstnance cestovních společností a také pro školící personál.
7.5 Konečné závěry Cestovní ruch a turistika (T&T) v současné době čelí různým výzvám od vysokých cen nafty, terorismu, současné ekonomické krize atd. Dále sektor cestovního ruchu a turismu dokládá vliv ekonomické krize ve světě, ale zárověn vytváří potenciál pro nový růst a rozvoj ekonomiky na mezinárodní úrovni. Světová Rada Turistmu a cestovního ruchu (WTTC) odhaduje, že sektor vytváří 9.9 procent celosvětového HDP, 10.9 procent celosvětového exportu a 9.4 procent celosvětových investicí6 Bezpečnost a zabezpečení je kritický faktor podporující konkurenceschopnost cestovního ruchu země. Je to jeden ze 14 aspektů, který vytváří index konkurenceshopnosti cestovního ruchu. Turisti jsou odrazeni od návštěvy země, pokud zde existuje určité riziko. Region je tak méně atraktivní a rozvoj cestovního ruchu v této oblasti zaostává. V potaz můžeme vzít náklady běžné kriminality, násílí a terorismu a širokou nabídku služeb ochrany které s touto oblastí souvisí stejně tak s nehodami na silnicích a dopravou v zemi. 7 Je velmi zajímavé jak byly země hodnoceny ve zprávě z roku 2009 (Tourism Competitiveness Report) související s bezpečnostní v cestovním ruchu. Ze všech 133 zemí zahrnutých do této zprávy bylo nejlépe hodnoceno Lotyšsko a umístilo se na 35 místě. Druhá nejlepší země se umístila na 44 pozici – Česká republika. Rumunsko se umístilo na 62 pozici a Bulharsko na 878 . Můžeme vidět, že je odůvodněné zlepšit bezpečnost cestovního ruchu v těchto zemích. Důležitost bezpečnosti v turismu je nesporný. Více bezpečné produkty cestovního ruchu se stanou nástroji zabezpečující prodeje na mezinárodním trhu. Proto je nezbytné vytvořit nové priority zejména pro cestovní agentury a společnosti. Národní studie současné situace v turismu a výsledky dotazníků a rozhovorů poukazují zejména na dva hlavní problémy, které by měly být co nejdříve vyřešeny. Za prvé zaměstnanci v turismu potvrdili, že nemají dostatek školení v oblasti bezpečnosti cestovního ruchu. Na středních a vysokých školách s programy cestovního ruchu a turismu nejsou otázky bezpečnosti zahrnuty do předmětů, kde by jim byla věnována dostatečná pozornost.
5 6 7 8
Michalko, 2001, Safety and security in tourism: relationships, management and marketing, p. 162 World Economic Forum 2009. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009, p. 3 Ibid, p. 4 Ibid, p. 32 - 33
100
Popsání těchto problémů je první krok. Je nevyhnutelné poskytnout vhodný školící program pro bezpečnost a zabezpečení v cestovním ruchu. Tento kurz by měl být organizován častěji a měl by být aktuální a souviset s požadavky pracujích v cestovním ruchu. Druhý krok spočívá v úpravě školících programů a osnov na středních, vysokých a vyšších odborných školách a univerzitách cestovního ruchu. Je nezbytné aby jejich obsahem byly předměty řešící otázku bezpečnosti v cestnovním ruchu. Je také žádoucí zvýšit uvědomnění v otázce bezpečnosti v cestovním ruchu. Turisté by měli sami mít zájem o všechny informace a ptát se na zabezpečení v jejich cílové destinaci a ukázat tak cestovním agenturám svůj vlastní zájem v otázce bezpečnosti.
101
8 Příloha 1 – Seznam středních, odborných, vyšších odborných a vysokých škol v oblasti cestovní ruch Bulharsko Seznam univerzit: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
‘St. Kl. Ohridski’ University of Sofia University for World and National Economy (UNWE) - Sofia University of Economics - Varna New Bulgarian University - Sofia Varna Free University - Varna National Sports Academy - Sofia International Business School - Botevgrad ‘St. Kiril i Metodij’ University of Veliko Turnovo South-West University ‘Neofit Rilski’ - Blagoevgrad ‘Paisij Hilendarski’- University of Plovdiv ‘Prof. Asen Zlatarov’ University of Burgas (College of Tourism) Technical University - Gabrovo ‘D. A. Tsenov’ Academy of Economics - Svishtov Agricultura University – Plovdiv
Seznam středních a vyšších odborných škol: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
International College - Albena College of Tourism - Burgas College of Tourism- Varna International University College - Dobrich College of Tourism- Primorsko (Branch of the Danish College - Sofia) College of Tourism - Sozopol (Branch of the Swiss College-Sofia) College of Tourism- Shumen (Branch of Varna)
All these colleges are part of the Universities cited up in the list. Síť odborných škol cestovního ruchu: 1. 2. 3. 4. 5.
‘Konstantin Fotinov’ Private vocational school - Sofia Private vocational school - Smoljan Private vocational school - Varna Private vocational school - Staro Orjahovo ‘St. Mina’ Private vocational college - Sofia
102
Česká republika Seznam středních škol: 1.
Private Vocational School of Tourism in Beroun
2.
High School of Tourism, Rožnov pod Radhoštěm
3.
High School of Services and Tourism, Varnsdorf
4.
School of Economics and Tourism, Žďár nad Sázavou
5.
Vocational School Šumperk
6.
Private High School of Tourism, Praha 9
7.
Vocational School of Tourism Náchod
8.
Vocational School of Tourism, Pardubice
9.
High School Kostka, Vsetín
10.
High School of Business and Tourism of PaedDr. Karel Kostka in Vyškov
11.
Vocational School of Travel and Tourism, Krnov
12.
High School of Gastronomy and Hospitality, Praha 6
13.
Hotel School, Poděbrady
14.
Hotel School in Opava
15.
High School of Hospitality SČMSD Pelhřimov
16.
High School of Hospitality, Kladno
17.
High School of Tourism, České Budějovice
18.
Hotel School Bohemia, Chrudim
19.
High School of Business, Kroměříž
Seznam vyšších odborných škol: 1.
The College of Tourism, České Budějovice
2.
AHOL Post-Secondary Professional School, Ostrava - Zábřeh
3.
GOODWILL – The College, Frýdek-Místek
4.
The College of Hospitality and Tourism, Poděbrady
5.
The College ARITA, Praha 17 - Řepy
6.
The College of Bussiness Enterprise, Praha 1
7.
The College and Hotel School Opava
8.
Specialized College Havířov
9.
The Private College of Economic Studies Znojmo
10.
Private Further Education College of Municipal Authorities, Kladno
103
11.
The College of Tourism Karlovy Vary
12.
The Vocational College, Kroměříž
13.
The College of Rural Development Hořice
14.
The College SČMSD Pelhřimov, s.r.o.
15.
The College of International Business, Jablonec nad Nisou
Seznam vysokých škol: 1.
University of Economics Prague – Faculty of International Relations, Department of Tourism Studies, Praha 3 – Žižkov
2.
College of Polytechnics Jihlava – Department of Travel/Tourism, Jihlava
3.
College of Business in Prague
4.
The Institute of Hospitality Management in Prague
5.
College of Tourism, Hotel and Spa Management, Praha 1
6.
The College of Tourism and Territorial Studies in Prague
7.
College of Regional Development, Praha 17 – Řepy
8.
The College of Commerce and Hotel Management, Brno
9.
Masaryk University – Faculty of Economics and Administration, Brno
10.
University of Hradec Králové – Faculty of Informatics and Management, Department of Recreology and Tourism, Hradec Králové
11.
The Silesian University in Opava – School of Business Administration in Karviná, Department of Travel Movement, Karviná
12.
J. E. Purkyně University in Ústí nad Labem – Faculty of Science, Department of Geography
13.
University of West Bohemia – Fakulty of Economics, Department of Marketing, Trade and Services, Plzeň
14.
Technical University of Liberec – Faculty of Economics, Department of Marketing, Liberec
15.
Palacký University Olomouc – Faculty of Physical Culture, Department of Leisure and Outdoor Education, Olomouc
104
Lotyšsko 1.
Vidzeme University College, Valmiera
2.
LIEPAJA UNIVERSITY, Liepaja
3.
The School of Business Administration Turība
4.
University of Latvia, Riga
105
Rumunsko Seznam vysokých a vyšších odborných škol: 1.
The Academy of Economic Sciences
2.
The University of Bucharest
3.
Babes-Bolyai University in Cluj-Napoca
4.
Business School – Cluj-Napoca
5.
Alexandru Ioan Cuza Univeristy in Iasi
6.
University of Craiova
7.
1 December Alba Iulia University
8.
Transilvania University in Brasov
9.
Ovidius University Constanta
10.
Lucian Blaga University in Sibiu
11.
Petrol and Gas Unviersity in Ploiesti
12.
University of Oradea
13.
Stephan the Great University in Suceava
14.
Constantin Brancusi University in Targu-Jiu
15.
Valahia University Targoviste
16.
Dimitrie Cantemir University in Bucharest
17.
Dimitrie Cantemir University in Constanta
18.
Dimitrie Cantemir University in Timisoara
19.
Dimitrie Cantemir University in Sibiu
20.
George Baritiu University in Brasov
21.
Spiru Haret University in Bucharest
22.
Romanian-American University
23.
Mihai Eminescu University in Timisoara
24.
Vasile Goldis Western University in Arad
25.
Danubius University Galati
26.
Romanian-German University in Sibiu
27.
Technical, Economic and Administration University College in Oradea
28.
Technical University College in Constanta
29.
Forestry, Economic and Informatics College in Brasov
30.
Economic College in Buzau
106
Seznam středních odborných škol: 1.
A. D.Xenopol Economic college in Bucharest
2.
Virgil Madgearu Economic College, Bucharest
3.
Viilor Economic College, Bucharest
4.
M. Vulcanescu Economic and administrative Vocational School
5.
Economic High School, Bucharest
6.
Constantin Kiritescu Economic High School
7.
Technical College for Post and Telecommunications, Bucharest
8.
Cronos Highschool, Bucharest
9.
Aisteda
10.
Calimanesti Economic and Administrative College
11.
Busteni Vocational High School
12.
Sinaia National College
13.
Virgil Madgearu Economic College Ploiesti
14.
Gheorghe Chitu Economic College, Craiova
107
9 Příloha 2 – Řízený rozhovor – seznam otázek 1.
Bezpečnost cestovního ruchu – pro koho je nejdůležitější: cestovní operátory, agentury, klienty, další?
2.
Je bezpečnostní hledisko cestovních operátorů?
3.
Jakými znalostmi a dovednostmi musí disponovat prodejce, aby mohl náležitě informovat klienty o bezpečnosti v cestovním ruchu?
4.
Jak by jste popsali zájem klientů o bezpečnostní aspekty jejich cest: fyzická ochrana, formality týkající se cestování, apod.?
5.
Které skupiny klientů by měly být obzvláště informovány a seznámeny s bezpečnostní stránkou jejich cest?
6.
Proč je k zajištění kvality služeb a produktů turistického ruchu potřeba definovat nové priority a aspekty bezpečnosti cestovního ruchu?
7.
Co podnikají organizace působící v turistickém ruchu (cestovní kanceláře, operátoři, apod.) pro ochranu a bezpečnost práv turistů?
8.
Jak může hledisko bezpečnosti cestovního ruchu zlepšit image dané země?
9.
Jakým způsobem může oblast turistického ruchu přispět ke zlepšení ekonomické situace země?
10.
Jak se díváte na Českou republiku jako cílovou destinaci?
11.
Jak se podle vás v nejbližší době změní turistické destinace a chování klientů?
12.
Jak klienti vnímají bezpečnost země při výběru své cílové destinace?
13.
Jak vidíte vývoj cestovního ruchu v Evropě za současné ekonomické situace?
také
zahrnuto
v programech
charterových
108
