číslo : 8

Souvky 1 / 2017 číslo : 8

Souvky trošku jinak, dekorace u domu

Foto Tereza Gloserová

Obsah: Láva, pemza, struska, škvára v ledovcových uloženinách. Díl č. 3 Mgr. Jiří Jakubal a Dřevohostice Oolitické vápence na polích po hnojení vápencem Fosilní vápence Živočišné stopy „Skolithos“ v ledovcových souvcích mezi Krnovem a Opavou. Zajímavé neurčené souvky Experimentální archeologie – Ondřej Mušálek Oblíková krajina mezi Vidnavou a Žulovou Galerie krystalických souvků

Schůzky ve skanzenu v Bolaticích Sobota: 22. 4. 2017

v 9.00 hod.

Sobota: 9. 9. 2017

v 9.00 hod.

první pazourkové hroty vyrobené Ondrou Mušálkem

značkovací frézka

Galerie souvků na Zonerama Podívejte se na naší galerii. Odkaz: https://www.zonerama.com/souvky/102585 Galerie se bude průběžně doplňovat. Zasílejte snímky svých nálezů, pro umístění v této galerii. Taky jsou zde umístěny fotky ze setkání. Je to pro nás možnost, jak se seznámit s nálezy, nebo i pomůcka při určování souvků. Věřím, že se osvědčí a bude zdrojem poučení. Zde můžeme prezentovat svoje nálezy i poznatky pro širokou veřejnost.

Láva, pemza, struska, škvára v ledovcových uloženinách

Díl 3.

Sopečná skla – obsidián a smolek. Pokud se u souvku přesně prokáže, že se jedná o obsidián nebo smolek jedná se patrně u nás, z hlediska vzdálenosti vulkanických oblastí o velmi vzácný nález. Mohly být však k nám doneseny ledovcem ze severních oblastí a potom by na nich musely být stopy po transportu ledovcem. Mohou se však vyskytovat také na pravěkých lokalitách, kde byly přineseny pravěkými lovci, kteří tuto surovinu využívali. Sklovité strusky a škváry přírodního původu nebo člověkem vyrobené lze velice nesnadně v souvcích odlišit. Někdy se však v nich pomocí mikrosnímků najdou jasné stopy po zásahu člověka. Přikládám odkazy na vulkanická skla: http://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/vulkanickaskla.htm http://www.mingeo.wz.cz/geostezka/geoZajimavost019.htm

Nález: Terezky Gloserové Staveniště: prodloužená Rudná

Dole: mikrosnímky Zvětšeno: 50x

Fota: Jiří Dudek

Původ neznámý. Pravděpodobně byl vzorek zavlečen do prostoru při stavebních prácích??? Přinesl jej k nám ledovec???

Sopečné sklo z Otické sopky Dole: detail sopečného skla mikrosnímek v bočním řezu. Zvětšeno: 41 x

Fota: F.Scholz

Z korespondence s F. Scholzem Vyhledal jsem tu sklovitou strukturu. Jehličkovité krystaly se nazývají mikrolity. Vláskovité a zkroucené mikrolity se označují jako trichity. Kuličkové útvary se nazývají globulity. Korálkovitě za sebou seskupené longulity. Někdy se seskupují paprsčitě - radiálně a tvoří tak sférolity. P.S. Posílám mikrosnímek sopečného skla, co jsem měl u tebe doma. Je to foto z bočního řezu. Jehličkovité krystaly jsou pěkně vidět. Na ploše skla to musím vyzkoušet, ale mám dojem, že jehličkovité krystaly z horní strany nebyly vidět. Informace o sopečných sklech jsou: Radim Kettner. Všeobecná geologie || složení zemské kůry, vznik hornin a ložisek. Nakladatelství Československé akademie věd. Praha 1957 Zdraví Ferda

Záhadné černé strusky nebo skla, jsem začal řešit po setkání s Alešem Uhlířem. Poté co mi ukázal ledovcové souvky a bludné balvany v korytě potoka Podšajarky a jeho přítoků u Frýdku – Místku, proběhly konzultace o souvcích u něho doma. Ukázal mi záhadné sklo od p. Jiřího Jakubála z Dřevohostic, které už přede mnou zkoumali nějací odborníci. Okamžitě jsem zjistil, že mám doma 7 ks podobných souvků. Rozhodli jsme se proto p. Jiřího Jakubála navštívit. Návštěva byla velmi příjemná. Ukázala mi další pohledy, jak lze při naší pokračovat. Jirka nám ukázal svoje sbírky a provedl nás muzeem v Dřevohosticích. Na zahradě u jeho domku jsme viděli mnoho jeho nálezů, které čekaly, až je umyje déšť. Téměř všechny byly různé horniny z okolí Dřevohostic. Mezi nimi haldy hornin, jakoby sopečného původů. Po prvním zhlédnutí jsem byl přesvědčen, že vidím sopečné sklo, lávu a sopečné konglomeráty. Jeden kus škváry připomínal provazovou lávu. Jeden kus skla jsem rozštípal pomocí otloukače. Lasturnatý lom s bílými ojedinělými vyrostlicemi. Jak jsem přijel domů, došel jsem k závěru, že by se mohlo jednat o sopečné sklo - smolek, lávy a sopečné tufy. Kde by se však vzala sopka v blízkém okolí. Že by se k povrchu dostaly horniny nějaké podmořské sopky zvrásněním???. Pořád mi to vrtalo hlavou. Tak jsme problém několikrát konzultovali. Jirka říkal, že má dojednány schůzky s geology – možná, že na něco přijdou.

(sopečná skla,provazová láva a konglomeráty ????) ze zahrady p. Jiřího Jakubála

Fota Jiří Dudek Naštěstí jsem si vzal domů 5 vzorků (sopečného skla) pro další studium. Doma jsem vzorky rozštípal, metodou, kterou používám při štípání pazourku. Vzorky označil a začal zkoumat. Hned v prvním rozštípaném vzorku jsem zjistil kuličky hliníku!!! Takže dále nebylo co zkoumat, protože bezesporu se jedná o strusku.

Po konzultaci a ukázce vzorků bratrovi, který celý život pracoval na slévárně ve Vítkovicích, bylo rozhodnuto, že se jedná o slévárenskou strusku. (Škváry a tufy???) jsem neměl možnost zkoumat. Výsledky zkoumání geologů taky neznám.

kuličky hliníku ve vzorku č.1 Na Hlučínsku jsem našel na různých místech 7 podobných souvku. Z toho u 5 ti souvků jsem usoudil, že se jedná taky o strusku. Další dva souvky jsou průhledné, jemně nazelenalé, zřejmě taky průmyslového původu. sklovitá struska

struskové sklo

Při průzkumu ledovcových uloženin u Šilheřovic, jsem našel na cestě, kterou používají auta k zavážení pískovny odpadem, množství odpadu z hutní výroby. Mezi ním i pěkně veliké kusy sklovité strusky. Tuto nyní občas používám na ukázky štípaných artefaktu. Je však dosti křehká.

Mgr. Jiří Jakubál a Dřevohostice Narodil jsem se v roce 1945 v Dřevohosticích a tam také bydlím. Po kantorování na učilišti v místním výchovném ústavu jsem, nepolepšen, odešel do důchodu. S radostí jsem uspořádal v místním zámku výstavu svých celoživotních sbírek a věnoval je mému milému městečku. Stálou muzejní výstavu dále rozšiřuji i za pomocí ostatních kulturních spoluobčanů. Od podzimu 2007 jsem začal hledat na povrchu polí stopy dávného osídlení. S bohyní štěstí Fortunou za krkem jsem našel různé nástroje na několika málo místech. S nástroji jsem objevil i umělecké předměty, výrobky dávných lidí, lovců mamutů a sobů (nejvíce ale jedli koně). Jde převážně o přenosné předměty nejen pouhé magie plodnosti a lovu, je v nich i radost z tvaru a své dovednosti. Některé jsou hlazeny, část stojí na rovné ploše. Díky podpoře vedení městyse Dřevohostice je část mé sbírky z pravěku vystavena na zámku.

Pravěké muzeum v Dřevohosticích vzniklo v roce 2010 a postupně se rozšiřovalo a stále rozšiřuje. Obsahuje nálezy zejména ze tří opakovaně osidlovaných pravěkých sídlišť. Nejstarší potvrzené nálezy jsou z počátku mladého paleolitu, nejmladší z eneolitu. Mimo nástrojů obsahuje má sbírka i pravěké umění a zasahuje i do geologie. Stále se rozšiřuje. Věnoval jsem ji mému rodnému městečku. Nejnovější nálezy jsou umělecké z korkového jaspisu. Našel, popsal a fotografoval Mgr. Jiří Jakubál

Jirka spolupracuje s geology i archeology. Objevil výchozy „Dřevohostických bublin“ jak je nazval. Jsou to křemičité geody s chalcedonovou výplní.

Muzeu v Dřevohosticích byly věnovány pazourky nalezené v okolí Hlučínska.

Prohlídka vzorků ve verandě jeho domku

Od doby, co jsme se poznali, spolupracujeme. Vyměňujeme si pravidelně informace o nových nálezech i své zkušenosti. Oba pracujeme v především v terénu a tím i bližšímu poznání místa, kde žijeme!!! (Jiří Dudek)

Dřevohostice leží uprostřed cesty, mezi Bystřicí pod Hostýnem a Přerovem. Pokud budete mít cestu okolo, rozhodně stojí za to navštívit zámek, kde je muzeum. U zámků je taky „ Hasičské muzeum“.

Oolitické vápence na polích po hnojení vápencem Při procházení polí velice často narazíme na šedobílé kameny vápence. Tyto se na polích nacházejí v různých koncentracích i v místech, kde se jinak nenacházejí žádné kameny ani souvky. Jsou to pozůstatky hnojení vápnem, ve kterém asi zůstaly kusy nepropáleného vápence. Na kraj pole dovezla hromada vápna (vápence). Ta se pak v příhodné době po poli rozhodila. V dnešní době už zemědělci používají k hnojení jenom mleté suroviny. Po žních velice často uvidíte na poli traktor s nádrží, zahalen v bílém mraku. Z jakých zdrojů brali zemědělci tuto surovinu neznám. Snad na Severní Moravě, by to mohly být třebas vápence z okolí Štramberka a Hranic na Moravě??? Vápence z Hlučínska. Nalezeno bylo více kusů, většinu jsem rozdal přátelům.

Oolitický vápenec Oolity jsou ve vápenci, v nepravidelných tmavších pruzích.

Dole : mikrosnímky

Oolitický vápenec je uhličitanová hornina složená převážně z oolitů (nebo ooidů). Vzniká převážně v mělkých vodách na mořském dně, válcovaném vlnami. Zde shromažďuje vrstva vápence po vrstvě. Vznikají kolem zrnek písku (krystalizačního centra) přirůstáním vrstviček minerálů na jádro. Vytvářejí i prsteny nebo soustředné kruhy CaCO 3. Na jejich vzniku se mohou podílet i řasy.

Fosilní vápence Je problém určit, zda fosilní vápenec nalezený na poli je souvkem a má severský původ nebo se dostal na pole s hnojením. Pokud se najde v pískovně nebo v nějakém odkryvu je to jasné. Pro svou neznalost vápenců se zaměřujeme jen na ty světlé, které jsou na první pohled jasné. U mne převládal názor, že na polích již nemohou být, protože je v dnešní době rozpustily kyselé deště. Proto nejsou zastoupeny ani v muzeu v Bolaticích. Dnes si myslím, že se severské vápence u nás běžně vyskytují, ale pro jejich neznalost jim nevěnujeme pozornost. Příkladem mohou být pazourky, na kterých je křída. To je taky druh vápence. Na pazourku zůstává, i když leží na povrchu. Druhy vápenců v ledovcových sedimentech popsal Zdeněk Gába v knize „Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti“. Řada vápenců má tmavě šedou nebo nevýraznou barvu. Můžeme je zaměňovat za pískovce, kterých je na polích obrovské množství a tím, že na polích nepřipoutají naší pozornost. Bylo by vhodné nasbírat kolekci těchto vápenců, určit je a na schůzce v Bolaticích seznámit přítomné souvkaře. Další možnost je ta, požádat Zdeňka Gábu, aby nám připravil na toto téma přednášku. Zorganizovali bychom cestu do Šumperského muzea, kde je uložena celá řada těchto souvků. Po této osvětě by se mohly vápencové souvky ve sbírkách rozšířit.

Fosilní vápence z polí na Opavsku Paleoporellový vápenec

Vpravo: detaily Spodní vpravo: zvětšeno 50x

Paleoporellový vápenec „ Vermiporella“

Fota Jiří Dudek

vápenec s fosilií v podobě knoflíku ložního prádla

Vápenec s fragmentem stromatopory, který jsem našel při sběru souvků, a pravděpodobně se dostal na pole při vápnění zemědělci.??? Ferda

Foto Ferdinad Scholz

Živočišné stopy Skolithos v ledovcových souvcích mezi Krnovem a Opavou. Když jsem se před 16 roky, začal hlouběji zabývat ledovcovými souvky, jaké bylo pro mne příjemné překvapení, že i na Opavsku se vyskytují nordické spodnokambrické pískovce se stopami „Skolithos“. Jsou to velice zajímavé souvky, svou celkovou rozmanitostí i průměrem rourek, barevností, vrstevnatostí a zrnitostí pískovců. Různou velikostí, (běžně se vyskytují bludné balvany) i tvarem souvků. Původ mají v jihošvédské oblasti – Skane, Kalmarsund, Bornholm, ale i z kambria středního Švédska, z Alandů, Estonska a dna Baltského moře. Což je pro mě exotika, že tyto pískovce můžeme v našem kraji sbírat. Ichnodruh „Skolithos linearit“ popsal poprvé HALDEMAN 1840. Dva nové ichnodruhy skolitů, „Skolithos musicalis“ a „Skolithos tibia“, popsali ze souvků severního Německa SCHALLREUTER a HINZ-SCHALLREUTER 2003. Stopy - rourky „Skolithos linearis“ mají průměr 2 – 5mm. Stopy – rourky „ Skolithos tibia“ mají průměr 6 – 8mm. Stopy – rourky“ Skolithos musikalis“ mají průměr 1 – 2mm. Nejvíc skolitových pískovců jsem nalezl na polích a agrárních haldách. Na některých lokalitách, jsem za ty roky, co sbírám souvky, Skolitového pískovce nikdy nenašel i přestože tam je běžné společenství souvků. Z potoka Čížina mám pět nálezů Skolitových pískovců, ale v řece Opavě, kde také občas chodím sbírat, jsem pískovec se Skolity nikdy nenašel. Celkem mám 40 nálezů Skolitových pískovců. Z toho jeden „Skolithos musikalis“ a jeden „Skolithos tibia“. Souvky, těchto spodnokambrických pískovců se dají najít v celé moravskoslezské oblasti, kde zasáhlo kontinentální zalednění. Pěkná ukázka“ Skolitových pískovců“ byla k vidění v říjnu a listopadu ve Vlastivědném muzeu v Šumperku na výstavě „ Souvky svědkové doby ledové ". Také v muzeu Souvků v Bolaticích jsou k vidění a jeden poměrně velký souvek (bludný balvan) spodnokambrického pískovce se skolity.

O Skolitech napsal a nafotografoval - Člen klubu pro výzkum souvků Ferdinand Scholz. Literatura: Gába, Z. Pek, I. Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku – 1999 Gába, Z. Ichnorod Skolithos v ledovcových souvcích České republiky. Šumperk - 2011 Roemer, F. Geologie von Oberschlesien. Breslau - 1870

Zajímavé neurčené souvky

1) Vápencový souvek s fosiliemi, 2) Brekciovitý vápencový konglomerát nalezeno v meandrech Odry u Bohumína, původ??? Fota Jiří Dudek

Dole: Vypadá jako zkřemenělá větev břízy??? Nalezeno: Chuchelná Rozměry: 130 x 20 mm

Vzhledově připomíná zkřemenělou větev břízy (?). Při zkoumání mikro kamerou jsem nenašel žádné stopy po létech, jak je u dřev obvyklé. Povrch i obě čelní strany jsou rozlámané. Nejsou žádné stopy po transportu ledovcem. Jedná se kost nebo o zbytek nějakého paroží???

Rozpraskaný povrch: mikrosnímky s horní strany a čelní pohled

Experimentální archeologie – Ondřej Mušálek Na poslední schůzku ve skanzenu dorazil student Ondřej Mušálek z Bolatic s tím, že má zájem naučit se štípání pazourků. Pamatoval se mne z akcí ve skanzenu pro děti. Děti dostali pazourky a učily se s nimi opracovávat dřevo, střílely z luku s pazourkovým hrotem, vrtaly pískovce a učily se dalším dovednostem. Navštívil jsem ho u něj doma. Ukázal mi, co má vyrobeno. Zůstal jsem úplně překvapený. Okamžitě jsme se dohodli na spolupráci. Dal jsem mu dvě lekce ze štípání pazourků a vysvětlil mnoho detailů včetně značení naštípaných pazourkových výrobků. Ondřej má svoji značku pro své výrobky ( III ). Dříve, než jsme se seznámili, zabýval se vyčiňováním kůži, zpracováním zvířecích šlach, pletením provázků z přírodních materiálů, výrobou jehel z kostí a šití vlastních vyčiněných kůži na předměty denní potřeby lovců. V současné době pracuje na zhotovení obleku lovce z vlastních vyčiněných kožešin. Pro nedostatek pazourků se učil štípat na keramice (dlaždičky) a dělal šipky na šípy ze skla. Daroval jsem mu pro výuku značné množství pazourků. Než se to naučí a získá rutinu, bude jich potřebovat celou hromadu.

Předpokládáme, že po rozšíření muzea i o archeologickou část, některé naše výrobky se stanou součástí expozice.

Ukázka výrobků Ondry Mušálka

Fota O.Mušálek

letka rákosového šípu

detail pazourkového hrotů šípů.

kožený řemínek

lýkový provázek

šlacha v celku a rozcupovaná

Oblíková krajina mezi Vidnavou a Žulovou Článek Aleše Uhlíře z návštěvy Jesenicka Odkaz: http://neviditelnypes.lidovky.cz/vidnava-zulova-a-perlorodky-d15/p_zviretnik.aspx?c=A161228_082054_p_zviretnik_kosa

Oblíková krajina jak je vidět od Velké Kraše a Kobylé nad Vidnávkou

Náměstí ve Vidnavě s valounovou dlažbou

bludné balvany na náměstí ve Vidnavě

expozice bludných balvanů ve Velké Kraši

Pole, kde lze sbírat souvky v Žulové, pohled na Borový vrch (487m n. m. ) s kostelem Panny Marie Bolestné Bludný balvan skolitového pískovce zahrada bludných balvanů ve Velké kraši

Foto Jiří Dudek

Galerie krystalických souvků Garberg – granit

Místo nálezu: Hať

Snadno určitelný granit původem ze středního Švédska, oblast Dalarna. Matrice červená až hnědo-červená. Bílý plagioklas vyniká kontrastem. Živec je vždy červený, větší.

Ragundakvartsporfyr

Místo nálezu: Brumovice

Foto Jiří Dudek

Původ: severní Švédsko, oblast Ragunda. Červenohnědá matrice, živce světlejší, kulaté krystaly křemene do cca 5 mm.

Paradisbake migmatit

Místo nálezu: Brumovice, 2013 Velikost: 57 x 50 x 42 Původ: Bornholm Stáří: Prekambrium Zanstra J.G. 1988

Gába Z. 2014 Leg. F.Scholz

bludné balvany u domku v ulici Slezská 61, Oldřišov

Souvky 1/ 2017 č. 8

„ pouze v elektronické podobě“

Kontakt pro příspěvky a info : [email protected] © Jiří Dudek, Ferdinand Scholz 2017 – členové klubu pro výzkum souvků