ýíslo 6
Listopad 1993
SLOVO EDITORA Jako obvykle pĜinášíme na tomto místČ informace o pracovištích zabývajících se jílovou mineralogií:
- výzkum vlivu acidifikaþních procesĤ na jílovou složku pĤd. Pro realizaci uvedených zámČrĤ jsou v souþasnosti využívány pĜedevším rtg. difrakþní metody, a to jak práškové, tak i monokrystalové. RĤzné speciální techniky práškové difrakce (napĜ. šikmČ texturní transmisní technika), které jsou velmi efektivní pro studium jílových minerálĤ, lze aplikovat pĜedevším díky novému pĜístrojovému vybavení difraktometru se širokoúhlovým poziþnČ citlivým detektorem. KromČ difrakþních technik jsou pro výzkum jílových minerálĤ využívány také metody infraþervené spektroskopie (spektometr s Fourierovou transformací) a v neposlední ĜadČ také postupy prvkové analýzy (rtg. fluorescence, AAS a ICP) a chromatografické analýzy. Zejména v poslední dobČ se snažíme rozvíjet postupy na bázi plynové i kapalinové chromatografie pro hodnocení sorpþních úþinkĤ škodlivých organických látek na jílových minerálech.
Jílová mineralogie na Vysoké škole báĖské v OstravČ. Výzkum jílových minerálĤ má na VŠB v OstravČ dlouhou tradici a jeho tČžištČ spoþívalo pĜedevším ve studiu jílových hornin produktivního karbonu. Díky aktivitČ Doc. J. Králíka a Prof. M. Dopity byly dosaženy významné pokroky napĜíklad ve výzkumu jílových proplástkĤ uhelných slojí - tonsteinĤ, jejichž identifikace je dĤležitá zejména pĜi korelacích litostratigrafických horizontĤ v uhelných pánvích. V souþasné dobČ je výzkum jílových minerálĤ soustĜedČn v Centrální analytické laboratoĜi, která byla zĜízena jako celoškolské pracovištČ Vysoké školy báĖské v roce 1992. Toto pracovištČ je zamČĜeno jak na výzkum, tak i na výchovu studentĤ (zejména doktorantĤ a diplomantĤ). Pracovníci laboratoĜe poĜádají speciální semináĜe a pĜednáškové cykly. Centrální analytická laboratoĜ je vybavena nejmodernČjší pĜístrojovou technikou, získanou zejména díky realizovanému projektu PHARE, který byl financován Evropským spoleþenstvím. Díky tomuto projektu a þásti pĜístrojové techniky pĜevzaté z ústavu Akademie vČd (který byl slouþen s VŠB) a v neposlední ĜadČ také díky výrazné podpoĜe vedení školy mĤže stávající kolektiv zmínČného pracovištČ pracovat se špiþkovou technikou, jak v oblasti anorganické analýzy, organické analýzy, tak i v oblasti fázové a strukturní analýzy látek. Centrální analytická laboratoĜ je orientována pĜedevším na problematiku chemie životního prostĜedí a s tím související obory. Mezi tyto nepochybnČ patĜí také výzkum jílových minerálĤ. Tento lze v rámci získaných grantĤ rozdČlit do následujících oblastí: - výzkum krystalové struktury vrstevných silikátĤ, - výzkum interkalovaných jílĤ vhodných pro sorpci škodlivin z vodního prostĜedí, - vývoj postupĤ, vhodných pro fázovou analýzu jílových minerálĤ,
Bohumila Bezvodová (podle materiálĤ od doc. Z. Weisse) Jílová mineralogie v Geologickém ústavu AV ýR v Praze - Suchdole Výzkum jílové hmoty je zde provádČn v oddČlení exogenní geologie a je zamČĜen zejména na oblast severoþeské hnČdouhelné pánve, sokolovské pánve a þeské kĜídové pánve. V poslední dobČ zaþíná vČtší orientace na problematiku kvartérních sedimentĤ a s tím spojenými problémy životního prostĜedí. Geologický ústav AV ýR je koordinátorem projektu "Past Global Changes - Stream I" - PAGES na území ýeské republiky. V rámci tohoto projektu je provádČn komplexní výzkum mladoholocenních fluviálních sedimentĤ a jejich vztahu k ostatním genetickým typĤm. Dále se úkolem "Krasové sedimenty: fosilní záznam klimatických oscilací a zmČn prostĜedí" podílí se na mezinárodním projektu "Internationl Loess Programme" (dr. Kukla, USA) a dále jsou Ĝešeny problémy biogeochemické
1
Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ s tímto programem: 1) Informace o "International Ceramic Congres on Research Production" v Rimini v Itálii (prof. I. Kraus) 2) Informace o "Polské jílové konferenci", konané v záĜí 1993 (P.Komadel) 3) Informace o "International Clay Conference" v Adelaide v Austrálii (V. Šucha) 4) "Štúdium dealuminácie klinoptilolitu" (F. Grejták). Byla sledována dealuminace klinoptilolitu (nižný Habrovec) hexafluorokĜemiþitanem amonným v závislosti na teplotČ a þase. 5) "Význam hydrotermálnych procesov pĜi vzniku zeolitov v Západných Karpatoch" (P. Pauditš). Ložiska zeolitĤ v Záp. Karpatech jsou vázána na diageneticky pĜemČnČné kyselé sklovité vulkanoklastické sedimenty a mineralogicky jsou jednoduchá - vČtšinou klinoptilolit, pĜíp. mordenit. Hydrotermální zeolity, vázané na postvulkanickou þinnost andezitového vulkanizmu, mají mnohem pestĜejší minerální asociaci, mají však jen mineralogický význam. 6) "Autotransformácia H-smektitov s rozdielnym obsahom železa" (M. Janek). H-formy smektitĤ byly pĜipraveny z jejich Na-forem a potenciometrickými titracemi bylo sledováno jejich stárnutí v suspenzi.
kontaminace prostoru dolu JiĜí a další geochemické problémy životního prostĜedí. Pokraþuje výzkum nadložního souvrství severoþeské hnČdouhelné pánve, pĜedevším jeho nejsvrchnČjší þásti postižené pleistocenními procesy. KoneþnČ pokraþuje i litostratigrafický výzkum þeské kĜídové pánve. V rámci vČtšiny tČchto programĤ jsou Ĝešeny i otázky spojené s jílovou hmotou. V souþasnosti bylo pracovníky oddČlení exogenní geologie podáno nČkolik pĜihlášek do grantových agentur, týkajících se velmi zajímavých otázek výzkumu sedimentárních formací rĤzného stáĜí a problémĤ životního prostĜedí. Pokud budou pĜijaty, bude výzkum sedimentĤ v Geologickém ústavu AV ýR opČt velmi významným faktorem v þinnosti ústavu. Bohumila Bezvodová (podle materiálu od Dr. M. ŠĢastného)
XII. KONFERENCE O JÍLOVÉ MINERALOGII A PETROLOGII Jak jsme již minule informovali, toto setkání se bude konat ve dnech 29. srpna až 2. záĜí 1994 v Praze. Stav pĜíprav: byl rozeslán 1. cirkuláĜ domácím i zahraniþním pracovníkĤm, u kterých pĜedpokládáme zájem o úþast. Písemné pĜihlášky je možno zasílat na adresu: J. Zoubková (sekretáĜ konference), ýeský geologický ústav, Malostranské nám. 19, 118 21 Praha 1.
- Další semináĜ Spoleþnosti se bude konat ve stĜedu 19. ledna 1994 v Praze v zasedací síni ýeského ekologického ústavu od 10,30 hod. Pozvánku s podrobným popisem cesty do ýEÚ pĜikládáme k Informátoru. Na programu semináĜe jsou následující pĜíspČvky:
Konference bude mít 5 sekcí: 1) ZvČtrávání, pĤdy, životní prostĜedí 2) Geologie, petrologie, mineralogie a geochemie jílĤ 3) Metody výzkumu jílových minerálĤ a jílových hornin 4) UmČlé pĜemČny jílových minerálĤ 5) Jíly ve službách þlovČka. Termín dodání abstraktu pĜednášky je konec bĜezna 1993 ! SouþasnČ s konferencí je pĜipravována výstava "Jíl a þlovČk", která bude instalována v prostorách Karolina v Praze v dobČ od 29. srpna do 15. záĜí 1994. Budou zde vystaveny jílové suroviny a zároveĖ výrobky z nich. Organizaci a sestavení výstavy zajišĢuje prof. J. Konta (PĜírodovČdecká fakulta UK, katedra. petrologie, Albertov 6, 128 43 Praha 2), na nČhož se mĤžete obracet v záležitostech spojených s výstavou (tel.: 24915472 nebo 734517). Nabízíme možnost propagace þinnosti a výrobkĤ organizací a firem v našich konferenþních materiálech i na výstavČ. ZároveĖ se obracíme na naše pĜíznivce, kteĜí by vČdČli o možnostech sponzorování naší akce, aby to oznámili na adresu: Dr. Karel Melka, Nad Hercovkou 419, 182 00 Praha 8.
1) J. Konta: "Jílové minerály ve službách þlovČka" (pĜedbČžná informace k pĜipravované výstavČ v r. 1994) 2) L. ýichovský: "Informace o 10. mezinárodní jílové konferenci AIPEA v Adelaide v Austrálii" 3) K. Melka: "Informace o pĜipravované 13. konferenci o jílové mineralogii a petrologii v Praze.” - PĜipomínáme všem þlenĤm naší spoleþnosti, aby nezapomnČli na zaplacení þlenského pĜíspČvku. Složenku pĜikládáme.
MģJ PROFESIONÁLNÍ ŽIVOT (dokonþení) 6/ ZjištČní rozdílných vazeb železa a titanu v jednotlivých primárních a sekundárních minerálech, identifikace všech tČžkých a lehkých minerálĤ; o tuto þást výzkumu se pak opírala prĤmyslová velikostní a elektromagnetická separace. 7/ Vypracování metodiky, zejména mineralogického a chemického studia vČtšího poþtu velikostních frakcí, jež byla a stále je aplikována pĜi výzkumu jakéhokoliv kaolinu v ýeskoslovensku. Výzkumu karlovarských kaolinĤ se zúþastnili se mnou z katedry petrologie Ing. Z. Borovec, RNDr. L. Mráz (chemické analýzy), doc. Ing. J. Neužil (granit -
Karel Melka
AKTUALITY - Dne 24. 11. 1993 se konal v BratislavČ na PĜírodovČdecké fakultČ semináĜ slovenské þásti
2
mateþná hornina kaolinu), doc. RNDr. J. Šrámek a RNDr. V. Tolar, studenti-diplomanti L. Aron, Z. Falc, J. Fatková, J. Hanušová, J. Jiránková, H. Kleinová, Š. Koscelník, Z. StaĜecká, dále nadaní vedoucí pracovníci Výzkumného ústavu keramiky v Karlových Varech RNDr. J. BabĤrek a RNDr. M. Bareš a z Ústavu nerostných surovin v Kutné HoĜe Ing. J. VtČlenský. Kaoliny na jiných ložiskách studovali ve svých diplomových pracích M. Gregorová (PlzeĖsko) a J. VanČk (Moravikum)/. Rád také pĜipomínám mravenþí píli technických pracovníkĤ katedry, kteĜí podstatnČ pĜispČli k tomuto a dalším výzkumným programĤm katedry petrologie. Byli to zejména paní L. PaĜezová, sleþna M. Chladová, RNDr. M. Reichelt a pozdČji paní M. Šimková a pan I. Fischer.
kapitoly: Ložiska keramických surovin a Vlastnost keramických surovin, celkem asi 150 stran psaných strojem v angliþtinČ. ObČ kapitoly se staly základem pozdČjší mé knihy v þeštinČ "Keramické a skláĜské suroviny" (1983, UK Praha). Práce na organizaci konferencí o jílové mineralogii a petrologii v ýeskoslovensku Nezbytný styk se zahraniþní vČdou a také vnitrostátní aktivitu a výmČnu zkušeností a názorĤ nejlépe podporují pravidelné konference. ZajišĢovali jsme je jako trienále v rámci Odborné skupiny pro jílovou mineralogii a petrologii pĜi ýeskoslovenské spoleþnosti pro mineralogii a geologii na katedĜe petrologie a ve spolupráci s dalšími vysokoškolskými a výzkumnými pracovišti v ýeskoslovensku od roku 1958 do roku 1990. Aby tato aktivita nás všech byla trvaleji zajištČna a pĜinesla hodnotný užitek, vydávali jsme po každé konferenci sborník, kromČ 1. konference, jejíž pĜednášky vyšly tiskem v þasopise AUC Geologica v Praze (1959). Odborné þlánky, vyšlé ve sbornících vČtšinou v angliþtinČ, pĜinesly ovoce našim i zahraniþním úþastníkĤm. Naše konference se staly místy setkání mnoha odborníkĤ Západu a Východu v dobČ, kdy cestování do zahraniþní nebylo ještČ snadné. To ocenili nejen þeskoslovenští, ale také polští a východonČmeþtí argilologové na 11. konferenci v ýeských BudČjovicích. Organizaþní práci pro tyto konference jsem dČlal rád. KromČ toho jsem zajišĢoval þasovČ nároþnou editorskou práci na sbornících. Abyste mČli pĜedstavu o tom, jak se asi editor cítí po pČti- až šestimČsíþním soustĜedČném þtení, opravování a sjednocování rukopisĤ, pĜepracovávání nČkterých abstraktĤ, textĤ k obrázkĤm, doplĖování tabulek a úpravČ obrázkĤ, bych snad mČl uvést pocit jednoho z jazykových lektorĤ rukopisĤ. ěekl bych, že zcela pĜesnČ vystihuje i pocit editora. Angliþtinu našich konferenþních sborníkĤ vylepšovali s nesmírným zaujetím a nasazením Dr. Jana Košáková a rodilý Angliþan pan John Newton, pracovník ýsl. rozhlasu, který kdysi studoval chemii na universitČ v LondýnČ. Po skonþení jazykové úpravy sborníku 5. EUROCLAY a bČhem probírání nČkterých sporných pasáží mi odpovČdČl na mou otázku "Jak se cítíte po pĜeþtení tČchto 700 stran ?" výstižným zpĤsobem: "My head is full of clay". Byl to pocit, který jsem sdílel i já.
Výzkum materiálĤ pro potĜeby prĤmyslu SouþasnČ s výzkumem kaolinĤ zaþala v 60. letech série prací zamČĜená na prĤmyslové problémy pomocí petrografických metod. PrĤmysl mi zadával úkoly, které sám ani jeho specializované výzkumné ústavy nebo laboratoĜe nebyl s to úspČšné Ĝešit. Byly to napĜíklad práce (s uvedením roku uveĜejnČní): 1963: PĜíþiny rĤzných barevných skvrn na výpalcích plaveného sedleckého kaolinu a návrh na jejich zamezení. - SkláĜ a keramik. 1965: Mineralogicko-petrografické studium karborundových pouzder užívaných v keramickém prĤmyslu. - SkláĜ a keramik. 1968 (studováno v letech 1964 - 1965): Petrologie cementáĜských surovin Slovenska ve vztahu k termické stabilitČ granulí. - Sborn. ÚÚG, TG. 1973: Rheological properties of Czechoslovak Clays. Processes and Products, Milano. 1977: Application of theoretical knowledge of sedimentology to industrial washing kaolins. th Internat. Kaolin Symposium Proceedings 8 and Meeting on Alunite, Madrid-Rome. Na tyto a další podobné, avšak nepublikované práce témČĜ nostalgicky vzpomínám. Výsledky studia rĤzných materiálĤ petrografickými a geologickými metodami byly totiž v praxi ihned ovČĜovány na rozdíl od prací þistČ teoretických. PrĤmyslová realizace výsledných doporuþení a také umísĢování nČkterých našich absolventĤ ve výzkumných ústavech prĤmyslu nebo dokonce v provozu pĜedstavovaly pro mČ vždy nejvyšší ocenČní vyĜešených výzkumných úkolĤ. Ve svČtČ se nazývá tento smČr výzkumu v oblasti anorganických pĜírodních vČd "výzkum materiálĤ". Na univerzitách nČkterých zemí velkých evropských národĤ, zejména ve Francii a ŠpanČlsku, a také v jejich státních ústavech základního výzkumu, vznikaly v 70. letech katedry þi oddČlení pro výzkum materiálĤ. Je to smČr v pĜírodních vČdách neustále se rozvíjející, který dal nové perspektivy teoretickým disciplinám, jakými jsou mineralogie, krystalografie, petrologie, analytická chemie, fyzikální chemie a dalším. Tím se rozšíĜilo uplatnČní pro tyto pĜírodní vČdy v praxi, to znamená nejen pĜi geologickém þi chemickém výzkumu. Koncem 70. let zaþaly vycházet mé kapitoly v pĜíruþkové pĜíloze západonČmeckého þasopisu Interceram (Freiburg i. Br.). PĜíruþka mČla název "Handbook of Ceramics". Poslední subkapitola vyšla v roce 1982. Napsal jsem do této pĜíruþky dvČ
Nutnost podniknout nČco pro zlepšení kvality životního prostĜedí PodobnČ jako mnozí jiní obþané jsem se nechtČl smíĜit se souþasným, stále se zhoršujícím stavem životního prostĜedí ani já. Od zaþátku 80. let jsem se zamČĜil na problémy životního prostĜedí, které by bylo možné Ĝešit petrografickými metodami. ěešené úkoly se vyvíjely dvČma smČry: 1/ Studium zvČtralých kamenĤ na historických památkách. 2/ Výzkum materiálu v suspenzi (12 velkých Ĝek svČta), v suspenzi, na dnČ Ĝek a v roztoku (41 Ĝek ýeskoslovenska). Na výzkumu se podíleli další vČdeþtí a techniþtí pracovníci katedry petrologie (Ing. Z. Borovec, RNDr. L. ýichovský, RNDr. L. Mráz, doc. Ing. J. Neužil, doc.
3
RNDr. J. Šrámek, RNDr. V. Tolar, pan I. Fischer a paní M. Šimková). O výsledcích v obou tČchto smČrech jsme uveĜejnili na tĜicet prací v zahraniþních þasopisech i doma. DĤležité je však to, že výzkum stavu kamenĤ na historických památkách zaujal studenty, kteĜí v nČkolika roþnících sledovali ve svých diplomových pracích vlivy zvČtrávání, zrychleného zejména acidifikací atmosféry. Tím a studiem materiálu v Ĝíþních suspenzích, sedimentech a látek v roztoku se katedra petrologie rozhodnČ zapojila již zaþátkem 80. let do výzkumného programu o životním prostĜedí. Myslím, že to bylo vĤbec první systematické zapojení v geologických vČdách fakulty do výzkumu životního prostĜedí.
v moderních laboratoĜích. Knihovna v O. I. Ve Woods Hole byla otevĜena 24 hodin dennČ (nonstop). Ke knihovnČ na UniverzitČ v Hamburku jsem mČl vždy velkoryse zapĤjþený klíþ. MČl jsem také þest seznámit se na uvedených univerzitách a v dalších institucích s vČdeckými osobnostmi, které v sedimentologii, argilogii a cheochemii zanechaly významné stopy. Již od padesátých let jsem se soustĜedil na zásadní rozhodnutí, k nČmuž jsem dospČl vlastním poznáním: nutnost vybudovat kontinuitní styky, pĜípadnČ spolupráci se zahraniþními špiþkovými institucemi, vČdeckými organizacemi a nakladatelstvími vČdecké literatury. V petrologii na UniverzitČ KarlovČ nic takového neexistovalo. To však nešlo realizovat bez vlastní, soustĜedČné aktivní þinnosti, pĜedevším: a) publikovat ve známých zahraniþních odborných þasopisech; b) pĜednášet a diskutovat na mezinárodních þi zahraniþních vČdeckých konferencích; c) rozvinout nezbytnou korespondenci. Znamenalo to práci navíc. Oþekávaný výsledek mČl být zákonitČ pĜímo úmČrný její intenzitČ. VýbČr, pĜíprava a zpracování þlánkĤ do zahraniþních þasopisĤ nebo pĜednášek a þlánkĤ do sborníkĤ konferencí, poĜádaných v cizinČ, vyžadovaly alespoĖ trojnásobek práce než analogické rukopisy pĜijímané do tisku v ýeskoslovensku. K tomu bylo také nutné studovat a znát svČtovou odbornou literaturu. Odvážil jsem se tedy publikovat v zahraniþí a mohu Ĝíci, že jsem se brzy zapracoval. Myslím, že to byla práce pionýrská, neboĢ jsem nemČl v sedimentologii a argilologii na co navázat. V letech 1953 - 1992 jsem uveĜejnil originální odborné þlánky v následujících zahraniþních þasopisech: Geologie (Berlin, 1953; 1956; 1956); Chemie der Erde (Jena, 1955; 1956; 1954); Izvestija AN SSSR (Moskva, 1956); Acta Geologica (Budapest, 1956): Journal of Sedimentary Petrology (USA, 1958); Silicates Industriels (Bruxelles, 1959); American Mineralogist (Washington, 1961; 1961 + L. Mráz); Clay Minerals Bulletin (London, 1963); Sprechsaal f. Keramik, Glas, Email, Silikate (NSR, 1965); Interceram (Freiburg, NSR, 1965; 1968 + H. Kleinová; 1969; 1974; 1976); Keramische Zeitschrift (Freiburg, NSR, 1966; 1967; 1968; 1970; 1974; 1975); Sedimentology (Internat. J. of Sedimentologists, Oxford etc., 1967); Contributions Mineral., Petrology (Heidelberg, NSR, 1968); Woods Hole Oceanogr. Institution Monogr. Ref. (Massachusetts, USA, 1968); Zapisky Vsesojuz. Miner. Obšþ. (Moskva, 1968); Geochimica Cosmochimica Acta (Internat. Journal of Geochem., 1969 + L. Mráz); Mineralogical Magazine (London, 1971; 1975 + L. Mráz); Schriftenreihe geol. Wissensch. (Berlin, 1976 + V. Boševska); Journal of Gemology (London, 1976 + J. M. Saul); Neues Jhb. Miner. Mh. (Stuttgart, NSR, 1986 + R. Schallreuter); Clays and Clay Minerals (USA, 1986); Mitteilungen Geol. - Palaont. Inst. Univ. Hamburg (NSR, 1983; 1985; 1988; 1990); Miner. Petrogr. Acta (Univ. Bologna, 1983; 1990); Applied Clay Science (Elsevier, Amsterdam, 1992 v tisku). Originální þlánky ve sbornících konferencí, poĜádaných v zahraniþí nebo zahraniþními institucemi, vyšly v následujícím chronologickém poĜadí: Kora vyvetrivanija (Moskva, 1960; 1962 + M.
ýeho si nejvíce cením ze své aktivní služby trvající déle než 40 let na PĜírodovČdecké fakultČ University Karlovy PĜedevším oceĖuji to, že mi bylo dopĜáno vČnovat se rovnomČrnČ a pĜitom intenzívnČ výzkumné, pedagogické a literárnČ vČdecké práci. Tyto tĜi pracovní okruhy na vysoké škole byly hlavní náplní mého profesionálního života. Mohl jsem žít v prostĜedí, kde vČtšinČ lidí záleželo pĜedevším a dobĜe vykonané práci. Mezi geology bylo vždy mnoho krásných, velkorysých povah a ovšem byly a jsou i mezi mými bývalými žáky. Mohl jsem podniknout desítky studijních cest do zahraniþní. Z nich zejména tĜi znamenaly pro mou práci mnoho: 1) Úþast na 10. národní jílové konferenci v USA v roce 1961, kde jsem mČl již zmínČné pĜednášky a významná setkání. Oficiální pozvání z nČhož vyplývalo hrazení celého pobytu a cesty letadlem do USA a lodí zpČt, bylo zcela netušené a pro mČ pĜekvapující. 2) Ve školním roce1965-6 jsem spolupracoval na výzkumu hlubokooceánských sedimentĤ Indického oceánu na pozvání Oceanografického ústavu ve Woods Hole na pobĜeží Atlantiku, Massachusetts, USA (Dr. J. M. Hunt) a Pennsylvánské státní univerzity ve State College (Prof. G. W. Brindley a Prof. J. C. Griffiths). Tehdy se soustĜedČnČ Ĝešily otázky vzniku nafty a bylo nezbytné poznat lépe sedimenty oceánu, obklopující Arabský poloostrov, nejvČtší zásobárnu nafty na svČtČ. Výsledky mČly vnést více svČtla do této globálnČ významné otázky. 3) V letech 1982-1990 jsem spolupracoval na pozvání Univerzity v Hamburku (Prof. E. T. Degens) na mezinárodním projektu "SvČtový Ĝíþní systém". Studium Ĝíþních sedimentĤ, materiálu v suspenzi a v roztoku mČ uchvátilo. Záhy jsem poznal, že v tomto výzkumu je klíþ k mnoha otázkám sedimentologie. Pracovní prostĜedí v budovČ Geomaticum na UniverzitČ v Hamburku bylo obdivuhodné a pro výzkum ideálnČ pĜíznivé. V letech 1961 a 1965-6 a ještČ 1972 jsem mČl pĜednášky a cviþení (imbibometrie) na 12 universitách a ve tĜech vČdeckých ústavech USA. Avšak teprve na Pennsylvánské univerzitČ ve State Collage, v Oceanografickém ústavu ve Woods Hole a na UniversitČ v Hamburku jsem mČl možnost dennČ studovat odbornou literaturu v bájeþnČ vybavených a spravovaných knihovnách a pracovat
4
Kužvart); Colloque Internat. Educ. Du Centre Nat. dela Recherche Sci. (Paris, 1961); Clays and Clay Minerals, USA, Pergamon Press Oxford etc. (Austin, 1963; 1963); Internat. Clay Conference AIPEA, Pergamon Press Oxford etc. (Stockholm, 1963 + Z. Borovec); Proceedings XXIII Int. Geol. Congr. (Praha, 1968; 1968 + Š. Koscelník); Proceedings of the Internat. Clay Conference AIPEA 1 (Tokyo, 1969), Israel Univ. Press, Jerusalem; The Meteoritical Soc., Amer. Meeting, The Meteoritics (Tübingen, NSR, 1971); Internat. Geochem. Congr., Abstracts of reprints II (Moskva, 1971; 1972) Internat. Clay Conf., Kaolin-Symp. and Proceedings (Madrid, 1972 + K. Melka); Travaux du Comité Internat. pour 1 Etude des Bauxites etc. (Zagreb, 1973); Ceramic Processes and Products, Internat. Meeting (Milano, th 1973); Proceedings 8 Internat. Kaolin Symp. etc. rd (Madrid - Rome, 1977); Proceedings od the 3 European Clay Conf. (Oslo, 1977 + V. Tolar); Developments in Sedimentology 27, Internat. Clay Conf. AIPEA, Elsevier (Cambridge, 1978); VII Internat. Clay Conf. AIPEA (Bologna and Pavia, 1982, Opening Lecture); 5th Meeting of the European Clay Groups (Praha, 1983, Opening Lecture, vyšlo 1985); Meždunarod. geol. kongr., sekc. C.04 Litologija, Doklady Tom 4 (Moskva, 1984); 6 th Meeting of the European Groups, Round Table: on the Decay of Building Stone (Cádiz-Sevilla, 1987, nd Opening Lecture, vyšlo 1990); 2 Internat. Conf. on Natural Glasses /ed. J. Konta/ (Praha, 1987, vyšlo 1988); Proceedings of the 9th Internat. Clay Conference, Strasbourg (Francie, 1989, vyšlo 1990); Proceedings 7th Euroclay Conf. (Dresden, 1991); XI Reunión Científica, Sociedad EspaĖola de Arcillas (Madrid 1991 - vyšlo Univ. De Granada, 1992). VČtšinu citací uveĜejnČných publikací, jejich názvy a stránkový rozsah lze nalézt ve dvou seznamech v þasopise Acta Universitatis Carolinae, Geologica, 1982, No. 1-2, pp. 5-12 a 1987, No. 1, pp. 1-4. Napsal jsem nebo jsem byl spoluautorem devíti knih a monografií: Hejtman B., Konta J. (1953): Horninotvorné minerály. - PĜírodov. nakl., Praha, 286 pp. Druhé vydání 1959, 307 pp. Konta J. (1957): Jílové minerály ýeskoslovenska. - Nakl. ýSAV, Praha, 319 pp. Konta J. (1961): Imbibometrie (studium jílovitých hornin na nábrusech)/. - Acta Univ. Carol., Geologica, Monographia I, 187 pp. (vyšlo 1962). Konta J. (1973): Kvantitativní systém reziduálních hornin, sedimentĤ a vulkanoklastických usazenin. - Nakl. Univ. Karlovy, 375 pp. HANDBOOK OF CERAMICS, MONOGRAPH, Verlag Schmid, Freiburg i. Br., NSR, dvČ kapitoly: 1. Deposits of Ceramic Raw Materials, 1979-1980. 2. Properties of Ceramic Raw Materials, 1980 1982. /150 stran strojopisu a desítky vyobrazení/. GEOCHEMIE /redaktoĜi V. Bouška et al. /, Academia, Praha, 1980, tĜi kapitoly: 1. Destrukce a pĜemČna zemské kĤry, p. 208-221. 2. Vznik sedimentĤ, p. 233-248. 3. Geochemie sedimentĤ, p. 308-326 /+ tabulka kvantitativního systému sedimentĤ, reziduálních hornin a vulkanoklastitĤ/. Konta J. (1983): Keramické a skláĜské suroviny. - Nakl. Univ. Karlovy, Praha, 364 pp.
Bouška V., Konta J. (1986): Moldavites Vltavíny. - Acta Univ. Carol., Geologica, Praha, 128 pp. (vyšlo 1987). FACETS OF MODERN BIOCHEMISTRY, Springer, Berlin-Heidelberg-New York etc., 1990, 433 pp. (str. 92-101: Minerals in soils and in suspended matter of rivers and their climatic zoning). V roce 1981 jsem inicioval vznik nového mezinárodního þasopisu, Applied Clay Science. Nakladatelství Elsevier v Amsterodamu jej zaþalo vydávat v roce 1985. ýasopis si získal v krátké dobČ stálé odbČratele a þtenáĜe. Jsem na tento þasopis trochu hrdý, neboĢ mi není známo, že by kdy vznikl nČjaký zahraniþní þasopis v geologických vČdách podnČtem z þeské strany (a to ještČ v dobČ, kdy svČt byl rozdČlen na Západ a Východ). PodobnČ si cením i spolupráce s þeskoslovenskými kolegy a žáky, kteĜí se rozhodli se mnou organizovat již 11 konferencí o jílové mineralogii a petrologii v ýeskoslovensku a 5. EUROCLAY v Praze. Myslím, že sborníky tČchto konferencí hovoĜí nejlépe samy za sebe. Jejich recenze vyšly ve známých zahraniþních odborných þasopisech. Po mnoho let jsem pracoval v pČti redakþních radách odborných þasopisĤ a dosud pĤsobím ve þtyĜech z nich: 1. Silikáty, nyní Ceramics /Praha, vyd. Academia/. 2. Clay Minerals /London, Journal of the European Clay Groups/. 3. Transactions of the Royal Society of Edingurgh, Earth Sciences /Edinburgh/. 4. Applied Clay Science /Elsevier, Amsterdam/. 5. Acta Univ. Carolinae, serie Geologica, kde jsem pĤsobil od založení v roce 1954 do roku 1990. V mezinárodní asociaci pro výzkum jílĤ /AIPEA = Association Internationale pour 1 Etude des Argiles/ jsem pracoval v nomenklatorické komisi od roku 1958 do roku 1989. Do Councilu AIPEA jsem byl zvolen v roce 1978 na valném shromáždČní v Oxfordu, Anglie. V roce 1985, na 8. mezinárodní jílové konferenci v Denveru, USA, jsem byl zvolen valným shromáždČním presidentem AIPEA na období 1985-1989. Dosud jsem þlenem Councilu AIPEA jako Past-President do roku 1993. Moje literárnČ vČdecká þinnost se dČlí na nČkolik smČrĤ. Z nich je nejlépe vidČt, jak pedagogická práce vysokoškolského uþitele urþuje jeho tvĤrþí zamČĜení a souþasnČ, jak on sám ovlivĖuje vývoj pedagogické a vČdecké práce v daném historickém období na své katedĜe. ýíslo za dvojteþkou znaþí poþet uveĜejnČných þlánkĤ: I. Jílová mineralogie, petrologie a geochemie: 40. II. Petrologie a geochemie sedimentĤ /vþetnČ Ĝíþních/: 33. III. Petrologie a geochemie reziduálních hornin: 28. IV. Keramické a skláĜské suroviny /vþetnČ výrobkĤ/: 16. V. Geologie, mineralogie a petrologie /obecná/: 15. VI. Metody výzkumu hornin: 13. VII. Tektity /vþetnČ vltavínĤ/: 12. VIII. ZvČtrávání kamenĤ na historických památkách: 4 IX. Recenze, výhledy, úvahy /vþetnČ AIPEA/, historie, þlánky k jubileím, o vČdeckých konferencích, exkursní prĤvodce: 30 X. Knihy a monografie: 9.
5
Jak vidím pĜíštích 10 až 15 let v geologických vČdách u nás
vlastních i publikovaných dat a informací, uveĜejĖovaných stále vČtším poþtem odborníkĤ; 3) zpĤsobilých pĜijímat, vymýšlet a rychle Ĝešit nové originální úkoly. K této vizi by bylo možné jistČ ještČ mnohé dodat. Avšak to podstatné je asi obsaženo v tom, co jsem zde uvedl.
PĜedevším výzkum v oblasti životního prostĜedí ještČ více zesílí. Zvýší se poþet informací a ty nutnČ proniknou i do výuky na vysokých školách. Zesílí se kvantifikace dat a pozorování ve všech smČrech výzkumu a vČdních disciplinách. I když se nám to zdá nyní témČĜ neskuteþné, nutnČ pĜijde období modernizace pĜístrojového vybavení laboratoĜí i terénních prací. Dovezou se pĜístroje, které využívají rĤzných druhĤ vyvolané radiace z atomĤ. PĜedevším bude výzkum i na našich pracovištích podporován výkonnými pĜístroji. V geologických vČdách by to mČly být: Rentgen-difraktograf, umožĖující kvantitativní mČĜení intenzit reflexí, a pĜíslušný "software" dovolující kvantitativní zpracování výsledkĤ v kombinaci s chemickou analýzou. Transmisní elektronový mikroskop s velkou rozlišovací kapacitou, umožĖující poznat prostorové rozmístČní atomĤ ve struktuĜe a v rĤzných Ĝezech minerálem. Neutronová magnetická rezonance. Ultrafialová spektroskopie. Elektronová spinová rezonance. Elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu /ESCA/. RĤzné chemické pĜístroje pro kvantitativní chemickou analýzu, nejlépe reprodukovatelnou metodu pro poznání složení jakéhokoliv materiálu. Automatizace pĜístrojové techniky a poþítaþové techniky, vybavené co nejúplnČjším "softwarem". PĜístroje pro mČĜení mČrného povrchu. PĜístroj pro mČĜení velikosti a rozptylu pórĤ. PĜístroje pro makro-a mikrogranulometrii, spojené s poþítaþovou technikou, umožĖující vyjádĜení kĜivek rozptylu statistickými a momentovými mírami. Pro penzionované a velmi zkušené odborníky tu bude pro plynulé vytváĜení moderní, co nejdokonalejší informaþní databáze o nejzávažnČjších výsledcích doma i v zahraniþí. Bude tĜeba co nejdĜíve zmodernizovat a doplnit knihovny. U nás a zejména na vysokých školách jsme dnes znaþnČ pozadu v pĜístrojovém a materiálním vybavení laboratoĜí za zemČmi se srovnatelnou hustotou prĤmyslu, intenzitou zemČdČlství a infrastrukturou. Slabá je u nás automatizace pĜístrojové techniky, chudý je software pro potĜeby analytických vČd a modelových interpretací v geologických vČdách. Zlepšení tohoto stavu by podstatnČ ovlivnilo vyhlídky našich absolventĤ na dobré umístČní v praxi. V pĜípadČ, že se nepodaĜí vybudovat pĜístrojové zaĜízení a knihovny na výši, nastane odliv nejlepších odborníkĤ do zahraniþí. Až se naplní laboratoĜe pĜírodních vČd a tedy i vČd geologických nejmodernČjší technikou, dostaví se nový problém. Bude vážný a Ĝešitelný jen tehdy, uvČdomíme-li si ho brzy. Problém, který bude vyplývat z intenzivního užívání nejmodernČjších, výkonných pĜístrojĤ lze oznaþit asi jako "nedostatek kvalitních mozkĤ". Bude potĜeba odborníkĤ 1) vzdČlaných ne úzce, ale hluboce a pomČrnČ i široce ve zvolené vČdní disciplínČ; 2) schopných v krátké dobČ absorbovat a vytĜídit ohromné množství
ZávČr Pedagogickou þinnost na UniverzitČ KarlovČ v geologických vČdách jsem vždy pokládal za nejvyšší poslání, za nČco, þemu je všechno ostatní podĜízeno. Nešlo mi nikdy o to, kolik vČdeckých publikací za život napíší jako vysokoškolský uþitel, ale jak mi vlastní výzkumná práce a transmise zahraniþní literatury poslouží lépe proniknout do podstaty anorganické pĜírody, jak mi poznání této pĜírody s aplikací stále dalších metod pomĤže ve vlastní pedagogické práci. Zda jsem toto poslání plnil dobĜe, však mohou posoudit jen moji bývalí žáci. Praha, þerven 1992: Napsáno pro semináĜ k mým sedmdesátinám na výzvu mých bývalých žákĤ a na nČm zkrácenČ podáno. JiĜí Konta Katedra petrologie Univerzity Karlovy Albertov 6, 12843 Praha 2
Editor: RNDr. Bohumila Bezvodová, CSc. ýeský ekologický ústav Údernická 1931, 148 00 Praha 4 ýlenové vČdecké rady: RNDr. Karel Melka, CSc. RNDr. Jana Zoubková Vydává: Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ
6
7
