str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku
Číslo 6 červen 2004 zdarma
Vydává Obecní úřad Kamenice u Jihlavy
Sponzoři novin: VOTOP s. r. o., Znojemská 84, Jihlava ŘEZNÍK - UZENÁŘ, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 LUBOŠ MÜLLER - Řehořov č. 62
str.
2
str. 3
Milí spoluobčané!
Eva Jelenová, Jan Zeman
V minulém čísle Kamenovin Na tomto místě bychom chtěli Přeložka u SÚS jste se dozvěděli, co všechno se apelovat na Vás, kteří se máte v našich obcích chystá. v I. etapě na ČOV připojit. Můžete začít už nyní. Pokud Dnes už můžeme říci, že se nám podařilo některé záměry budete potřebovat pomoc, radu či téměř nebo úplně zrealizovat. vysvětlení, obraťte se na - jsou provedena dvě přeložení pracovníky obecního úřadu. vodovodního řadu v Kamenici / Můžete se napojit přes septik nebo u koupaliště, u SÚS / septik obejít.V druhém případě nemusíte hned nefunkční jímku - došlo ke kabelizaci telefonů v nové ulici v Cihelně vyvážet. Využijte pěkných letních - začala výstavba rodinných dnů i nabízené odborné pomoci domů a garáží v Cihelně pracovníků VHS Jihlava. - brzy bude dokončena Jen při dostatečném zatížení rekonstrukce schodů ke kostelu odpadními vodami bude provoz - instalovány byly žaluzie nového zařízení funkční. A po ročním vyhodnocení v pravé části DPS - natřeny jsou dveře tvrze dostaneme příznivý posudek - zazděny byly oblouky bývalé z MŽP. Jinak je nebezpečí, že hasičovny budeme muset poskytnutou dotaci - pletivem upravili pracovníci obce zbytky stavby ve výši 8 mil korun vracet. Věříme, že bude naše společné úsilí korunováno úspěchem. Jak jste již byli informováni v lomě Meráno - před dokončením je příprava víceúčelové budovy chystáme už druhou etapu kanalizace. v Řehořově - postavena a vysvěcena je zvonička v Řehořově - v Kameničce se přestěhovala knihovna do jiné místnosti KD - současně máme připravený projekt na obecní byt v prostorách KD v Kameničce - vydáno bylo územní rozhodnutí na přeložení sloupů elektrického vedení, které nyní vede přes školní zahradu / připravovaná výstavba RD/ - hlavní dokončenou stavbou je čistírna odpadních vod, která byla 9. 6. 2004 uvedena do ročního zkušebního provozu Přeložka u koupaliště
ČOV - Kamenice (květen 2004)
Tou bude vyřešena druhá část Kamenice, Řehořov a Kamenička. Ještě připomínáme, že do odpadu nepatří plínky, hygienické potřeby, plastikové lahve, igelitové sáčky, hadry na podlahu, noviny. Pozor na vlasy, které se usazují na čistícím zařízení. Pokud možno nelijte do klozetových mís přepálené tuky a zbytky olejů. Prosíme Vás, abyste tyto pokyny dodržovali. Popel a odpadky z kuchyně patří do popelnice, papír do modrého kontejneru na parkovišti, sklo do kontejneru na sklo /městečko, u hasičské zbrojnice, Řehořov,
str.
4
Kamenička,Vržanov /. Kov odkládejte na místa k tomu určená – u hasičské zbrojnice, v Řehořově a v Kameničce.Je to majetek SDH, zbavujte se opravdu jen kovového odpadu! Nebezpečný odpad byl odvezen v květnu, začátkem června jste naplnili 3 kontejnery netříděného domovního odpadu. Pro stavebníky je poskytována bezplatná služba likvidace stavebního materiálu. Do lomu Meráno se může
po vyzvednutí klíčku a podpisu letáčku na OÚ vyvézt kamení, staré cihly, obklady, hlína a tráva. Za každého počasí je nutno udržovat čistotu vozovky kolem lomu.Při dešti je lépe odvoz o nějaký den odložit. Zbytky eternitových střech patří na zvláštní skládku.Kontakt získáte na obecním úřadě v Kamenici. Snažte se při třídění odpadů řídit těmito řádky. Jen tak bude v naší obci pořádek! A všem se tu bude líbit!
Škola – základ života aneb Neodrůstáme školním střevíčkům Zuzana Adamcová
V dubnu tohoto roku se obnovila činnost SRPDŠ na zdejší škole. Chtěla bych Vás jako předseda tohoto výboru seznámit s dalšími členy. Ti se spolu se zástupci jednotlivých tříd budou podílet na blízkém spojení školy s rodiči. Místopředsedkyní se stala paní Pojmanová, zapisovatelkou byla zvolena paní Ferdová. O finanční stránku se bude starat paní Ježková a dalším členem je paní Vrzáčková. Hned na začátku jsem upozornila, že bych byla velmi nerada, abychom figurovaly jen na papíře, tedy formálně. Proto bychom plány a představy o činnosti chtěly rozvíjet velmi intenzivně a doufám, že nám škola bude oporou a vyjde vždy vstříc. Bylo schváleno, že letošní příspěvek na SRPDŠ bude 100 Kč.
Je samozřejmé, že pokud budou na škole dva a více sourozenců, bude příspěvek platit jen ten nejstarší. Rádi bychom, aby se více rozvíjela mimoškolní činnost dětí, tudíž se budeme snažit pomoci vytvořit kroužky jak hudební, taneční, tak i sportovní a výtvarné. Ne nadarmo se říká : „Kdo si hraje, nezlobí.“ Plánujeme též netradiční přivítání prvňáčků do písmenkového království. Chtěla bych též navrhnout, aby žáci při výtvarném a pracovním vyučování pod vedením svých učitelů namalovali obrazy pro onkologické oddělení Jihlavské nemocnice. Chybí Vám zábavné večery a plesy? Samozřejmě i k tomu se vrátíme a výtěžek z těchto akcí se využije pro žáky – naše děti. Měli bychom si uvědomit, že vše, co budeme chtít, budeme chtít pro naši školu, pro naše děti. A tak i
problémy mezi učiteli, žáky a rodiči, by se měly řešit na rovinu, ne za zády školy, ne za zády rodičů. Další a dost podstatný problém, který je potřeba řešit, je problém stravování. Dokud však nebude zrekonstruovaná kuchyně a jídelna, což se plánuje na příští rok, nemůžeme do toho zasáhnout. Do budoucna však plánujeme návrhy změn i ve stravovací části. Od září- tedy od začátku příštího školního roku se pustíme tvrdě do práce. Chtěla bych všem rodičům jménem svým a celého školního výboru slíbit, že jakýkoliv problém, ale i návrhy na zlepšení, budeme řešit . Naše snažení bude směřovat k tomu, aby se naše škola stala školou, kam budou naše děti chodit rády a naopak budou plakat, když ji budou v deváté třídě opouštět.
str. 5
KLOKAN Tentokrát nemáme na mysli zajímavé zvíře s kapsou na břiše, které obývá nejmenší zemský kontinent, ale vědomostní matematickou soutěž. Ta probíhá každoročně na jaře ve všech školách ČR. Má jednotný termín, který zaručuje vyšší objektivitu. Přitažlivost této akce pro školáky přibližně devítileté a starší spočívá v tom, že nemusí nutně uspět nejlepší matematik ze třídy. Výsledek je dán i dalšími schopnostmi, správným úsudkem a někdy i mírnou dávkou štěstí. Žáci řeší 24 úloh : 8 „lehčích“ za 3 body, 8 „středních“ za 4 body a 8 těžkých po 5 bodech. Uvozovky u prvních dvou kategorií znamenají, že i ty nejlehčí úkoly skrývají záludnosti,
při kterých se zapotí i leckterý dospělý. Za chybnou odpověď ztrácí soutěžící 1 bod a pokud se rozhodne úlohu neřešit je hodnocen nulou. Zde tedy může žák taktizovat a rozhodnout se o míře rizika. Aby nikdo nedosáhl záporného výsledku a neklesl pod nulu, dostává každý do vínku 24 bodů. Podle věku jsou děti rozděleny do těchto kategorií : KLOKÁNEK – žáci 4. – 5. ročníku BENJAMÍN – žáci 6. – 7. ročníku KADET – žáci 8. – 9. ročníku
2.VĚTROVCOVÁ Lenka 69 bodů 3.KINČÍOVÁ Iveta 68 bodů Nejlepším žákem 4. třídy byla Iva Solařová na celkovém 4.místě se ziskem 60 bodů. BENJAMÍN 1.MRKVICOVÁ Julie 2.VESELÝ Radim 3.KODĚRA Vojtěch
88 bodů 74 bodů 71 bodů
Nejlepším žákem 6. třídy byla Radka Stojánková na 8.místě se ziskem 60 bodů. KADET 1.HAIČMANOVÁ Jana 2.OLIVOVÁ Ivona 3.CAHA Radomír
75 bodů 64 bodů 61 bodů
A kteří žáci si tedy Nejlepším žákem 8.třídy byla letos vedli nejlépe? Veronika Valová na 9.místě se ziskem KLOKÁNEK 55 bodů. 1.PISK Lubomír 79 bodů
Aby si i naši čtenáři mohli trošku „zasoutěžit“, máme pro ně připravených 6 úkolů. Jsou úmyslně vybrány z nejjednodušší kategorie KLOKÁNEK. První dvě úlohy jsou lehčí, další dvě středně těžké a poslední dvě nejobtížnější. Vždy máte pět možností, z nichž je pouze jedna správná. Řešení najdete na straně 15. 1. Na telefonním drátě seděly vlaštovky. V jednom okamžiku 5 z nich odlétlo a po chvíli se 3 vrátily zpět. Na drátě pak sedělo 12 vlaštovek. Kolik vlaštovek sedělo na drátě původně? A–8 B–9 C – 10 D – 12 E – 14 2. Petr a Jakub spolu chodí do jedné třídy. Při hodině tělesné výchovy se celá třída seřadila podle velikosti do jedné řady. Za Petrem stálo 16 spolužáků. Jedním z nich byl Jakub. Před Jakubem stálo 14 spolužáků. Mezi Petrem a Jakubem stálo 7 dětí. Kolik žáků stálo v řadě? A – 16 B – 22 C – 23 D – 30 E – 37 3. Eva donesla Michalovi košík s jablky a pomeranči. Michal vyndal z košíku polovinu jablek a třetinu pomerančů. Kolik ovoce zůstalo v košíku? A - 1/2 B – více než 1/2 C - 1/3 D – méně než 1/3 E – nelze určit
4. Katka našla starou knihu ve které chyběly některé listy. Když knihu otevřela, uviděla vedle sebe stranu číslo 24 a stranu číslo 45. Kolik listů chybělo v této části knihy? A – 9 B – 10 C – 11 D – 20 E – 21 5. Při výrobě betonu vhodil zedník do míchačky vždy 4 lopaty štěrku, 2 lopaty písku a 1 lopatu cementu. Po dokončení práce zjistil, že dal do betonu dohromady 350 lopat materiálu. Kolik lopat štěrku bylo v betonu ? A – 200 B – 150 C – 100 D – 87,5 E – 50 6. Ve třech zápasech fotbalové ligy dala Sparta celkem tři góly a jeden obdržela. Za každý vyhraný zápas dostane klub 3 body, za remízu 1 bod a žádný bod za zápas prohraný. Kolik bodů nemohla Sparta v těchto třech zápasech získat? A–7 B–6 C–5 D–4 E–3 Přejeme Vám mnoho úspěchů při řešení úkolů !
str.
6
Základní organizace Českého svazu chovatelů Kamenice Angora bílá
Podle dostupných a zachovaných spisů a vzpomínek místních pamětníků byl v roce 1902 založen Svaz chovatelů v Kamenici. Spolková práce se střídala s obdobími nečinnosti. O obnovu činnosti po 2. světové válce – jako spolek chovatelů holubů – se zasloužili Kalina František z č. 151, Hrubý Ludvík z č. 125 a Hrubý Jaroslav z č. 54, který byl zvolen předsedou. Práce spolku se zdárně rozvíjela, byl rozšířen i o mladé chovatele do 14 let. Zájem o práci se však později vytrácel, proto byla v roce 1952 svolána schůze k obnovení činnosti, jak je zřejmé ze zápisu : „ Zápis o schůzce chovatelů drobného hospodářského zvířectva konané dne 15. března 1952 v hostinci pana Emila Záborského o ˝ 8 hod. večer. Program : I. Oživení činnosti spolku chovatelů, který v Kamenici existuje / s obdobími nečinnosti / od r. 1902…… …..schůzku zahajuje přítel Kalina…..přítomnost 36 chovatelů……zvolen výbor….předseda Kalina František, místopředseda Blažek Václav, jednatel Záborský Josef a pokladník Bejbl Karel. Členy výboru : Jelínek František, Malý Boh., Kadlec Stanislav, Rezek Karel, Maštera Otta, Krejčí Jan. Revizoři účtu : Jedoun Jan a Novák Jindřich. ……členský příspěvek stanoven částkou 70 Kč ročně….. po živé debatě schůze skončena….“ Schůze 28.4.1952 „ ……příděl krmiv pro 2. čtvrtletí – na 1 kohouta kg zrna, 1 králíka 2,80 kg ovsa…..výbor vybídne členy, aby splnili slíbené dodávky holoubat pro nemocnici.“ Schůze 16.2.1956 „……projednaná příprava na výstavu …….poslaná žádost TJ SOKOL…….nám laskavě propůjčili na dny 29.-30.dubna a 1.května t.r. místnosti Kulturního domu…….“
Schůze probíhaly v hostinci u Záborských, později v bývalé kanceláři Hospodářského družstva, která byla za spořitelnou v č. p. 34 a to už byl Československý svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Ve svazu byli sdruženi chovatelé z Kamenice, Vržanova, Kameničky, Radošova, Koutů, Chlumku a chovatelé z Věžnic, Kteří se později osamostatnili. Nejvíce členů – 80 – měl svaz chovatelů v roce 1955, kdy obhospodařoval vyčleněné pozemky. Zájemcům o společné hospodaření na těchto pozemcích byly přiděleny tálky na loukách, bramborami si každý osázel vlastní sadbou přidělený počet brázd. Obilí se rozdělovalo členům podle úrody. Stát podporoval činnost svazu a podle registrovaného chovného zvířectva přiděloval krmení. Vedle pšenice a kukuřice dostávali členové různé směsi, které v té době byly nedostatkovým zbožím. Po roce 1989, kdy bylo obnoveno soukromé hospodaření, přestal být zájem o chovatelské pozemky. Většina z 56 členů postupně zrušila členství, hospodářské pozemky proto byly vráceny Jednotnému zemědělskému družstvu Kamenice. V letech 1994-1995 byly prodány oba traktory, valníky a závěsné zemědělské nářadí pro obdělávání půdy a sklizně. Tím skončilo chovatelské polní hospodářství. Úkolem chovatele je zajistit dostatek kvalitního krmení pro chovné zvířectvo, prioritou je udržet dobrý zdravotní stav a rozmnožování jednotlivých plemen chovných druhů. Proto Svaz chovatelů v Kamenici zakoupil líheň, kde líhl různá plemena uznaných druhů slepic. Předání vajec do líhně předcházela zdravotní zkouška na puloru a tuberkulózu, kterou prováděl veterinární lékař. Posouzení exteriéru prováděli školení posuzovatelé. Tím byly zajištěny předpoklady pro zdravý a kvalitní chov slepic.
Český strakáč
str. 7 Vídeňský
Líhnutí kuřat zahájil pan Dobrovolný z č.p. 384, který byl na chovatele přísný a udržel výborný stav kuřat. V průběhu let se vystřídalo několik líhňařů a byla zakoupena nová líheň. Nejvíce kuřat za jeden rok – přes 10 000 – bylo prodáno z líhně Zdeňky a Jiřího Čápových z č. p. 339. S líhnutím kuřat skončila v roce 1994 jejich dcera Zdeňka. Ukončení možnosti využívat líheň znamenalo též podstatný úbytek členů svazu chovatelů. Zároveň došlo k podstatnému poklesu zájmu o uznávané chovy. Hlavním důvodem byl dostatek cenově dostupných kuřat tzv. kříženek nosných plemen. Naši chovatelé proto nakupují kuřata ze vzdálených líhní. Za odbor drůbeže odpovídá pan Josef Kalina č. p. 401. Odbor králíků vede pan Jaroslav Jelínek č. p. 133, který odpovídá za registraci a tetování. Odbor holubů má na starost pan Stanislav Novotný, Radošov č. 52, který na různých výstavách obdržel četná ocenění svých holubů. Odbor koz vede pan Jirovský Petr z Kameničky č. 16. Již v zápisu ze schůze ze dne 18. 7. 1952 je usnesení pokusit se ustavit odbor kozařů při spolku. Tato činnost je jedna z nejnáročnějších, poněvadž sleduje zdravotní stav zvířete a jeho užitkovost. Celoročně se měří množství nadojeného mléka a jeho tučnost. Na svodu odborná komise zařazuje kozy do skupin /elita rekord, elita, jednotka /. Toto zařazení má hlavní vliv na cenu prodávaných kozlíků a koziček. Dříve plemenářská stanice nakoupila chovná zvířata a přidělovala je do určených míst. Dnes zájemci o chov
Beran
/soukromníci/ nakupují dražbou. S úbytkem chovu koz se ruší dražby v okolí a přesouvají se do Kamenice, kde jsou pro to dobré podmínky v areálu svazu. Český svaz chovatelů tento objekt vlastní od listopadu 1971 v č. p. 123 (Šuhajovo). Veškerá činnost svazu se tedy může konat ve vlastních prostorách. Úspěšnou akcí byla výstava drobného hospodářského zvířectva ve dnech 26. – 27. 7. 2003 u příležitosti kamenické pouti. Do výstavního výboru byli zvoleni pan Jaroslav Šuhaj – předseda, pan Stanislav Novotný – jednatel a pan Josef Man – pokladník. Vedoucí jednotlivých expozicí : Králíci – pan Jaroslav Jelínek, drůbež – pan Josef Kalina, holubi – pan Josef Kolda, veterinární dozor MVDr. Švaříčková Michaela a státní veterinární dozor MVDr. Mátl František. Bylo vystaveno 95 kusů králíků 14 plemen, 40 kusů drůbeže 27 plemen a 85 kusů holubů 19 plemen. Zvířata dodali chovatelé z Kamenice, Radošova, Koutů, Chlumku, Věžnic, Polné, Puklic, Brtnice, Luk nad Jihlavou, Třebíče, Smrku a
Pozďatína. Zásluhu na zdařilém průběhu výstavy měli obětaví členové svazu. Příznivé počasí přispělo k velké účasti návštěvníků. Poděkování patří také sponzorům za jejich dary. Sponzory byli : Obecní úřad Kamenice Dvořáček Jaroslav, Kamenice 81 SWR Jihlava s. r. o. Jiří Šedo Agrostar Pekárna Kamenice, Pavel Hnízdil Votop s. r. o., Znojemská 84, Jihlava ZEOS s. r. o. Kamenice Řeznictví a uzenářství, Josef Kratochvíl, Kamenice Na výstavách drobného zvířectva a na podzimních dražbách kozlíků i koziček mohou občané posoudit výsledky pečlivé a obětavé práce nejen našich členů, ale i chovatelů ze širokého okolí. Rádi mezi námi přivítáme nové členy, především mladé lidi, kteří by měli zájem o spolupráci a stali by se pokračovateli tradice ČSCH v naší obci. Josef Man
str.
8
dlouhých peripetiích se Honzovi podaří přesvědčit princeznu, aby snědla kouzelné jablíčko. Princezna je vysvobozena, ale Honzova totožnost je vyzrazena a král s královnou se chtějí nežádoucího nápadníka zbavit. Proto mu dají tři úkoly, ovšem Honza je hravě vyřeší a může být svatba. „Náš budoucí král Honza Bartáček První si bude brát princeznu Markytku!“ zvolá královna. Všichni zpívají: „Pohádka končí, jak končit se má a ještě lepší nám začíná. Honza si princeznu vzal a bude z něj dobrý král. Chtějí se rádi mít a hodně roků spolu žít. Všichni spokojeni budem a š3astná bude naše zem. Pohádka končí, jak končit se má a ještě lepší nám začíná.“ „Čáry máry pod kočáry, to cos druhým vnucovala, abys sama užívala!“ zazní z úst kouzelného dědečka, a už tu máme rohatou princeznu, která si ze všeho a všech dělá legraci. Svým chováním urazí kouzelného dědečka, a ten ji na oplátku přičaruje roh. Později toho lituje, a tak hledá někoho, komu by mohl svěřit vysvobození princezny. Potkává se s Honzou Bartáčkem, ze kterého chce mít jeho matka hloupého Honzu. „V pohádkách je psáno, že jen hloupý pecivál bude mít v životě štěstí.“ říká Bartáčková. Dědeček dá Honzovi kouzelné jablíčko, kterým má zbavit princeznu rohu. Ale vychytralý soused Jarabáček jablíčku nevěří, vyzkouší je na krávě a ta o rohy přijde. Naštěstí se opět objeví kouzelný stařík, který Honzovi dá tentokrát dvě kouzelná jablíčka. Žluté pro krávu, po něm ji rohy narostou a červené pro princeznu, po něm ji roh odpadne. Honza se s Jarabáčkem neprodleně vypraví na zámek, převlečeni za babku kořenářku a učence. Mezitím se komorná, kuchtík, velitel a vychovatelka snaží zbavit princeznu rohu, bohužel neúspěšně. V tom přichází Honza s Jarabáčkem, ale omylem
dají princezně žluté jablíčko, když zjistí, co provedli, utečou. Princezna sní jablíčko a na hlavě ji vyroste druhý roh. Neš3astní královští rodiče dají vyhlásit, že kdo princeznu uzdraví, dostane ji za ženu a půl království k tomu. Honza se s Jarabáčkem po neúspěšném léčení princezny vrací domů. Opět se objevuje kouzelný dědeček, tentokrát už žádné kouzelné jablíčko nemá, ale má „vtipnou“ kaši, kterou nabídne Honzovi, aby přišel na to jak vysvobodit princeznu. Honza si vzpomene, že má ještě jedno jablíčko, červené, po kterém rohy odpadnou. Tentokráte se Honza vydá na zámek sám jako venkovský chasník a žádá tam o službu. Král s královnou Honzu přijmou do služby, v domnění, že je to převlečený princ. Honza se stará o princeznu. Po
To je stručný děj pohádkové komedie Josefa Lady „O rohaté princezně“ v režii Jarmily Semerádové, která je také autorkou úpravy hry, textů písní, návrhu scény, vymalování kulis. Tu za doprovodu hudby Jana Krajíčka pro letošní divadelní sezónu nastudovali kameničtí ochotníci, vystupující pod patronátem Kulturního klubu a Jednoty Orla v Kamenici.
str. 9
První zkoušky textové a prostorové probíhají jako každý rok v obývacím pokoji paní Jarmily Pruknerové. Obsazení rolí se ovšem neobešlo bez komplikací. Neměli jsme Honzu, velitele, nápovědu. Bylo osloveno mnoho mladých mužů, ale ne všichni jsou ochotni věnovat svůj volný čas amatérskému divadlu, dokonce došlo i na vyvěšení inzerátu, ale vše se nakonec zdárně vyřešilo. Pro letošní divadelní sezónu jsme začali zkoušet v říjnu 2003, dle možnosti byly zkoušky třikrát týdně, v pátek a v sobotu večer a v neděli dopoledne. Zpočátku jsou zkoušky rozděleny tak, aby všichni herci nemuseli být na všech zkouškách. S hotovými kulisami a rekvizitami se zkouší už na jevišti v orlovně. V roli Honzy se představil začínající Michal Doležal, který svou roli pojal jako zkušený herec, princeznu si zahrála Kateřina
Pohanková, žákyně základní školy, která byla loni nápověda a na několika štacích zaskakovala za nemocné herce, ráznou královnu ztvárnila Lucie Jeřábková, krále pak Jiří Vaněk, který se společně s představitelem kouzelného dědečka, Josefem Vařílkem a Jarmilou Pruknerovou, která rozehrála roli matky Honzy Bartáčka, podíleli na tvorbě scény i rekvizit. Souseda Jarabáčka, si zahrál dlouholetý člen souboru Miroslav Bumbálek. Již třetím rokem s námi hraje mladý Miroslav Čermák, žák základní školy, který se představil v roli kuchtíka. V roli komorné se předvedla Barbora Pohanková, rovněž žákyně základní školy, která vystupovala s naším souborem poprvé. Roli razantního velitele stráží rozehrál Jan Souček, roli vychovatelky Jarmila Semerádová, která se také postarala o namaskování herců. Osvětlení, zvuk a další efekty zajišťoval nepostradatelný technik našeho souboru Martin Krejčí. Další nový člen našeho souboru, Jiří Matějíček, zajišťoval práci s oponou a nápovědu. Letošní sezóna byla pro všechny náročné, hráli jsme
šest víkendů bez přestávky a celkem jsme sehráli 14 představení. Dvě premiérová představení zhlédli diváci v kamenické orlovně v neděli 29. února 2004 ve 14 a 18 hodin. Po premiéře jsme se vydali na obvyklé turné po Jihlavsku, Třebíčsku a Žďársku. Dopravu herců a kostýmů nám zajišťoval, jako každoročně, Jan Souček. Na dopravu kulis a rekvizit nám tento rok zapůjčila auto firma Vaněk Petr z Luk nad Jihlavou, řidičem byl Martin Krejčí. První představení jsme sehráli v Telči, Růžené, Střížově, Červené Lhotě. Zahráli jsme také kamenickým školákům a dětem zdejší mateřské školy. Diváci z Dlouhé Brtnice a
z Luk nad Jihlavou se rovněž bavili a nešetřili potleskem. Na štacích v Bransouzích, Uhřínově, Kněžicích a v Panské Lhotě jsme se předvedli v trochu jiném složení, místo Jana Součka hrál velitele Jiří Matějíček, naše nápověda a další nadějný herec. Přestože jsme hráli bez nápovědy vše dobře dopadlo. Na derniéře v kamenické orlovně jsme pořídili videozáznam, který byl rozmnožen pro všechny členy divadelního souboru. Doufáme, že jsme letošní pohádkovou komedií pobavili nejenom děti, ale i dospělé publikum. Pohádka končí… Jarmila Semerádová
str. 10
STÁŘÍ MÁ UŽ JENOM VZPOMÍNKY Dokončení z minulého čísla Nakupovat jsem chodila do Zádruhy – tak se jmenovala první prodejna u Tomášků. To byly potraviny. Ale já jsem chodila k Fikarům / později u Klimešů /. Tatínek k řemeslu potřeboval klih v podobě průsvitných tabulek, hřebíky, terpentýn, šelak apod. Vždycky jsem se zálibně dívala u Heřmanova domu, jak mají obdélníkovými kamennými dlaždicemi vyznačen chodník. Schválně jsme po nich chodily. Rostla zde řada akátů, v létě krásně zelených. Bývaly dokulata zastřižené. Bylo to moc pěkné. Vedle pošty měly obchůdek slečny Saxovy. Byly to tiché a jemné ženy. Prodávaly krajky, knoflíky a podobné zboží. Také z nějakých port šily klobouky. Ostatní holky je měly bílé nebo světlé. Proč jen já jsem měla sytě modrý s kyticí rudých máků! Sváteční šaty měly zelenou barvu. V kreslení nám bylo řečeno, že zelená se s modrou nesnáší. Proto jsem klobouk nechtěla nosit, ale musela jsem. Až mi jeden kluk s posměchem plácl rukou na hlavu a bylo po fazóně. Jednou jsem našla na půdě růžový čepec. Byl už bez ozdob, uvnitř vatovaný. Měl kulovitý tvar, aby dobře přilehl k čelu i tvářím a měl velmi široký límec, který kryl pěkně ramena. Byl velice teplý, zkrátka dobré zaopatření proti zimě. Nosívaly se vlňáky. Byly také teplé, ale nepraktické. Musely se totiž přidržovat. Na střevíce se dávaly plechové podkůvky a špičky, aby se tak brzy neokopaly. Proto se s nimi dobře „čírovalo“ na saních. V létě bylo hej, chodily jsme bosé a čvachtaly se v potoce. U Novákova plotu nad potokem stála hruška. Měla silný kmen a byla velmi vysoká, v dětských očích přímo obrovská. Říkalo se jí kapralka. Měla malé kulaté hruštičky na dlouhé stopce. Ty postupně padaly do vody a my je sbíraly. Když byly dorůžova rozmočené, byly moc dobré. Mezi Zelinkovou a Balvířovou stodolou byla ulička, kterou jsme probíhaly. Vzpomínám si, že než byl postaven vysoký dům pana Václava Čápa / u „kvelbíku“/, stávala tam stará chalupa s černou střechou. Říkalo se tam Mašterovi „ u kádě“. Podle maminky tam stávala dřevěná káď na vodu. Asi to byl zdroj pitné vody. Podle starých fotografií byla stejně jako kašny na městečku krytá prkny. Veškerá voda pro domácnost a pro dobytek se musela nanosit na zádech v putnách s popruhy – v pantovnicích. Od kašny na dolní stranu městečka byl svah. Podle
vzpomínek babičky i její sestry se nosily dřeváky. Nejhorší bylo, když nohy podjely a voda byla na zádech. Babička vzpomínala, že v neděli se k večeři vařila mrkev nebo zelí. Někde také zelí z řepy. Bílá řepa byla chutná, tu jsme křoupaly syrovou. Děvčata si ji navzájem ochutnávala a vyměňovala. U kašen také dobře fungovalo zpravodajství. Když už jsme byly větší a schopné, musely jsme pomáhat na poli i doma. Když se sváželo obilí, sedali jsme s bráškou na fůře a u tvrze jsme se postavili. Krávy šly pomalu a my jsme si sahali na bránu. Čtvrtky byly volné a to se obvykle mlátilo obilí. Někdo musel přihazovat snopky k mlátičce a další zase honit krávy na „rajčuře“. Mlátička měla pohon „kcheplem“ – žentourem. Honit dobytek pořád dokola – to bylo nejhorší. Kravičkám se nechtělo, poháněči také ne a ze stodoly se často ozývalo: hyjé,hyjé! A svačina k nedočkání. Pak se už objevily benzínové motory. To už bylo lepší. Ale přesto se ještě ozývaly cepy. Na povřísla byla potřebná pěkně dlouhá sláma. Ve žních se do nich vázal oves a ječmen. I my jsme měli cepy. Já si myslím, že mi vždycky dali ten nejhorší. Nemohla jsem se s ním nikterak shodnout. Schválně se mi kroutil nad hlavou na všechny strany, jenom ne pěkně dokola jako ostatní cepy. Ani pár pohlavků, které mi tatínek vlepil, mi nepomohlo. Ono se to muselo umět. Začal vždycky jeden, ostatní se postupně přidávali, aby to bylo pěkně v rytmu. Jako když se / pěkně ve čtveřici / říká: Snop na patře, shoď ho bratře, shoď ho dolů na stodolu . Babička se smávala, že když jich mlátilo pět, znělo to jako : Buchty do pekárny, buchty do pekárny. Potom nějaký šikula vymyslel cepovku a pan Emil Čáp / na place, nyní u Moláků / ji vyrobil také. Měla tři dřevěné, hranaté, dosti dlouhé trámky, ty se postupně zvedaly a dělaly veliký rámus … Růžena Jelínková Zde zatím vyprávění paní Růženy Jelínkové končí. Její vzpomínky jsou však bezedné a možná se o ně s námi někdy příště opět podělí.
str. 11
COCA COLA – Školský pohár v kopané V letošním roce dosáhli naši školáci – fotbalisté pozoruhodného úspěchu. V konkurenci 1798 škol celé České republiky se probojovali mezi 128 nejlepších. Družstvo bylo vytvořeno z 13 –15 tiletých hráčů Kamenice, Koutů a Luk, kteří jsou žáky naší kamenické školy. Jmenovitě : Jakub Havelka, Radek Procházka, Radek Caha, Martin Norek, Jakub Nováček, Luboš Neuwirth, Michal Semrád, Jindřich Dvořáček, Radek Sakmar, Milan Machát, Pavel Marek, Petr Kolář / brankář /, Hynek Vostál, Radim Veselý, Tomáš Bumbálek a Josef Chudoba pod vedením učitele tělesné výchovy Milana Jelena. Přehled utkání : 1.4. KAMENICE - Zhoř 6.4. KAMENICE - Puklice 27.4. KAMENICE - Brtnice 29.4. KAMENICE - Kněžice 12.5. KAMENICE - Mohelno
Celé družstvo
Fanynky
16 : 0 3:2 9:1 5:0 2:4
/8:0/ /1:1/ /5:1/ /1:0/ /1:2/
Naši hráči celkově vstřelili 35 branek a obdrželi pouze 7. Střelci : Havelka 15, Nováček 5, Dvořáček 5, Semrád 5, Caha 3, Norek 1, Veselý 1. Přestože chlapci hrají za různá družstva a spolu si zahrají nanejvýš v některých hodinách tělocviku, působil tým hned od počátku sehraně a kompaktně. Všechna utkání měla dobrou úroveň. Pouze v posledním zápase s Mohelnem celkový dojem pokazily dvě velké chyby našeho brankáře, který dostal góly z neuvěřitelně velké dálky. Nutno však připomenout, že nás vyřadil kvalitní soupeř. Kromě členů družstva patří poděkování i vedení školy a všem pedagogům za pochopení občasných výpadků ve vyučování a také divákům, i když v rozhodujícím zápase byl jejich počet zanedbatelný. Dobrý výsledek je společným dílem fotbalových mládežnických trenérů jmenovaných oddílů i systematickou každoroční účastí našich hráčů už od 8 let v nejrůznějších okresních školních soutěžích v kopané, ale i v jiných kolektivních sportech. Uznání zaslouží samozřejmě také rozhodčí všech našich utkání pan Josef Votava z Luk. Příští rok dojde k určité obměně družstva a popřejeme mladým fotbalistům, aby i příští rok uspěli.
Padáček
Balon v bráně Brtnice
str. 12
Z kroniky Sboru pro občanské záležitosti v Kamenici – 2. čtvrtletí 2004
Nekrolog
Od posledního přehledu narozených dětí /Kamenoviny, prosinec 2003/ přibyly do obce tyto děti: Vala Josef 28.11.2003 Vaněk Martin 31. 1. 2004 Stejskal Tomáš 13. 2. 2004 Stejskal Šimon 1. 3. 2004 Souček Tomáš 6. 4. 2004 Rybníčková Daniela12. 4. 2004 Lipš Marek 17. 5. 2004
Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice Řehořov Kamenice
Rodičům přejeme radost z každého dne, prožitého s jejich potomky!
Osobní gratulace přijali: DUBEN Paní Hermenegilda Kostková z Kamenice
95 let
ČERVEN 29. 6. 2004 oslavili DIAMANTOVOU SVATBU /60 let společného života/ manželé Anděla a Bohumír Valovi Všem ještě jednou přejeme hodně zdraví a klidu!
do svazku manželského vstoupili: 15. 5. 2004 slečna Vlasta Kubištová a pan Pavel Trutna 5. 6. 2004 slečna Eva Koldová a pan Ing. Milan Souček
Rozloučili jsme se: Pan Jaroslav Kalný / 19. 6. 2004 / Pan František Kliment / 25. 6. 2004 / Budeme stále vzpomínat!
V červnu nás opustil vzácný člověk, přítel a kamarád pan Jaroslav Kalný.Kromě rodiny a práce měl ještě mnoho zálib. K těm největším patřila četba knih. Jaroslav si vybíral převážně literaturu faktů, literaturu klasickou a válečnou.Několik let byl dokonce knihovníkem zdejší knihovny. Velikou část svého života zasvětil sportu. Věnoval se fotbalu, nacvičoval spartakiády, které mu byly blízké svou neopakovatelnou přesností.Léta působil také ve výboru kamenického sokola. Byl předsedou, pokladníkem, představitelem místní kopané. O to víc ho mrzel fakt, že tento sport letos v obci skončil, že se nenašlo dost nadšenců, kteří by byli schopni reprezentovat obec na zelených trávnících okresu. Od roku 1989 se pohyboval v místní politice. Stal se na 8 let radním. Byl tedy u všech důležitých kroků obce. Současně stejnou dobu byl předsedou Sboru pro občanské záležitosti. Byli jsme spolu s ostatními členkami u mnoha zdařilých akcí. Ať už to bylo zajišťování srazů, vítání občánků, vstup dětí do první třídy, svatby, pohřby, nesčetné osobní i písemné gratulace. Obdivuhodné na tom bylo právě to, že se těmto aktivitám věnoval muž. Vlastnosti, které preferoval, mohl tady velmi dobře uplatnit. Měl radost, když potkal spolehlivé kolegy. Krásné chvíle, které dávaly zapomínat na práci a povinnosti, byly při setkání s přáteli, bývalými skauty. V krásném koutě přírody kamenické střelnice se vraceli do mládí a z těchto okamžiků čerpali optimismus. Pan Kalný se také zabýval historií Kamenice. Trpělivě sháněl dokumenty a potřebné materiály, které se snažil zpracovávat a předávat ostatním.Naposledy jsme měli možnost si přečíst v Kamenovinách dvoudílné pojednání o zapomenutých kamenických obchodech, které jistě potěšilo zvláště pamětníky. Jaroslave, chtěla bych Ti za Tvé přátele slíbit, že Kamenice bude stále hezčí, že se nezpronevěříme historii ani současnosti.Budeme se snažit žít neokázale podle desatera a nenecháme nikoho z lidí zbytečně trpět. Dnes přijmi ještě jednou upřímné poděkování za vše, co přínosného jsi vykonal. Byli to hodiny nezištné práce pro druhé. Obci jsi vrátil vše, co Ti mohla nabídnout. Dala Ti krásné roky mládí, dala Ti lásku, pocit otcovství. Měl jsi tu své známé, zamilovaná místa i jedinečné rozhledy z okolních kopců. Věděl jsi, kam jít na houby, kdy na pole, znal jsi směr všech okolních cest. Byl jsi tu doma. Rozdal jsi vše, co jsi chtěl. A věř, že toho vůbec nebylo málo. Tvé dny byly delší proto, že byly plné skutků a zážitků. Když jsi nemohl v noci spát, bral jsi do ruky knížky. Porovnával jsi osudy hrdinů. Možná i se svým životem. Určitě bys neměnil. V mozaice dnů nic nechybělo. Při pohledu na krásně opravený domek v sousedství, na kterém ses velkou měrou podílel, jsi mohl být spokojený. To vše tu zůstalo pro další generace. Barevné spektrum okna se otevřelo do dalších životů. Máš své místo nahoře.Budeme často potřebovat tvoje dobré rady, které nám pošleš po bílých obláčcích na modré obloze. A Tvoje hvězda na noční obloze nikdy neztratí svou zář.
str. 13
Dne 2. 5. 2004 od 15.00 hodin proběhlo za účasti pana biskupa Vojtěcha Cikrleho biřmování v kostele sv Jakuba Většího.
Dne 16. 5. 2004 v 15.00 hodin byla slavnostně vysvěcena nová zvonička v Řehořově . Této nedělní akce se účastnil pan farár Tvarůžek, pan senátor Jehlička a děti z Uměleckéškoly z Měřína. Několik desítek lidí mělo určitě nevšední zážitek, ke kterému přispěl krásný zvuk opraveného zvonu z roku 1919 i hezké slunečné počasí.
Dne 11. 5. 2004 v 18. 30 hodin se konala v Řehořově schůzka týkající se výstavby větrných elektráren na katastrálním území Věžnic a Řehořova. Přijeli zástupci firmy WEB, starosta Věžnic, dále byli přítomni představitelé obce a 45 obyvatel Řehořova.
○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○
Dne 28. 5. 2004 v 18.00 hodin odstartoval 17. ročník „Kamenické 15“. Účastnilo se 82 žáků, 5 dorostenců a 62 dospělých z toho 5 žen. Nechyběli ani místostarosta obce Jan Zeman a poslanec Jaromír Schling. Všichni se šťastně dostali do cíle za příjemného chladnějšího počasí. Už nyní se těšíme na další ročník!
str. 14
Hana – člověk kulturní Milan Jelen Naproti mně sedí mladá dívka, která své okolí mimo jiné upoutá svým novým afroúčesem. Je klidné nedělní odpoledne a my se pozvolna dáváme do řeči.
MJ: Hanko, prozraď nám o sobě základní údaje. HS: Takže, jmenuji se Hana Součková, je mi 19 let a bydlím tady v Kamenici. MJ: Pokud vím, jsou to již čtyři roky co jsi opustila zdejší ZŠ, co jsi studovala dál? HS: Dál jsem studovala na jihlavském gymnáziu, které jsem letos úspěšně ukončila. Ráda bych ve studiu pokračovala na vysoké škole, nejlépe s hudebním zaměřením. Pokud by mi to však nevyšlo, chtěla bych aspoň na nějakou jazykovou školu. MJ: Jaké jazyky ses učila? HS: Už na základce to byla angličtina. Na gymnáziu k tomu přibyla ještě francouzština. Je to krásný jazyk, ale hodně těžký. MJ: Vím, že ráda zpíváš. Už jsi se zúčastnila nějaké hudební soutěže? HS: Ano, minulý rok to bylo počtvrté co jsem soutěžila na Jihlavském slavíkovi. Byla to okresní soutěž, ale dvě první místa mi umožnila postup do celorepublikové soutěže. V roce 2003 to byl Sedmikvítek a letos Dětská Porta. MJ: S tvým zájmem o zpěv souvisí
určitě i hra na hudební nástroje. HS: Nejčastěji používaný hudební nástroj je u mě kytara. Taky umím hrát na flétnu, ale ta se se zpěvem jen těžko skloubí. Jako samouk zkouším hrát na saxofon, klavír a housle. MJ: Jaký máš vztah k výtvarnému umění? HS: Mám ráda výtvarné umění. Sama se někdy pokouším o něco podobného. Mým největším výtvarným úspěchem jsou obrázky vyvěšené v bratránkově pokoji. (Smích) MJ: Také k divadlu máš poměrně blízko. HS: Abych se přiznala, víc mě baví divadlo hrát než se na něj dívat. Často jsem navštěvovala Horácké divadlo. Některé hry se mi opravdu líbily, ale u některých jsem se nemohla dočkat konce. MJ: Tak povídej o hraní divadla. HS: Na základce jsem chodila do divadelního kroužku, který vedla tehdy ještě paní učitelka Jelenová. V roce 1996 to byla hlavní postava ve hře Spiknutí proti lipovému listu, o rok později jsem hrála princeznu Máňu a draka v Ladových Třech princeznách na vdávání.Poslední pak byla Dickensova Kouzelná rybí kostička a s ní opět role princezny. MJ: Chodíš občas do kina, sleduješ televizi? HS: Tak do kina jsem začala chodit častěji od té doby, co jsme objevili kino v Brtnici. Je zde rozhodně
zajímavý výběr filmů a někdy jsou zde vidět mnohé filmové novinky třeba i dříve než ve větších kinech. Televizní programy si příliš nevybírám. Popravdě řečeno příliš kvalitních programů v naší televizi ani nenajdeme. Zajímavý byl třeba přírodovědný seriál BBC Zázračná planeta: Lidské instinkty. MJ: V módě jsou v posledních letech muzikály. Viděla jsi nějaký? HS: Ano, v pražském Paláci kultury to byl Dracula a ve stejném městě v divadle Kalich muzikál Hamlet. MJ: Jako hudební znalec určitě umíš rozlišit kvalitu skupin na zábavách nebo na koncertech. HS: Samozřejmě, jsou kapely lepší i horší, každopádně rozlišování jejich kvalit nepatří do mé zábavové náplně. (Smích) Několik koncertů jsem navštívila. Byla jsem asi třikrát na Lucii, jednou na No Name a jednou jsem se ocitla i na koncertě Richarda Müllera. MJ: Co ti říká televizní soutěž Česko hledá SUPERSTAR? HS: Tak, popravdě řečeno nejlepší ve zpěvu byla Martina Balogová. Ta měla opravdu profesionální hlas. Ale vypadá to, že Česko hledá někoho jiného. Já osobně fandím Anetě Langerové. MJ : Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně osobních a hudebních úspěchů. Foto:MAFA - Václav Hubata - Vacek
Omlouváme se ing. Karle Jelínkové, která nebyla uvedena v seznamu zastupitelstva obce v minulém čísle. Jistě jste ji pod iniciálami K.J.poznali. Stejně jako na roztomilé fotografii z dětství, které prožívala v Ivančicích. Na pomyslné motorce dojela až do Kamenice, kde v minulých letech otevřela hojně navštěvovaný obchůdek v centru obce.
str. 15
Půl roku nato ... Nato přišla chvíle voleb nových členů a nového vedení. Z nejdůležitějších změn: jednatelem se stal Jan Prukner, předsedou Martin Krejčí, hospodářem Roman Procházka. Dále bylo přivoleno pár členů na doplnění výkonného výboru. Jedním z důvodů, proč přenechali svá místa starší mladším bylo, aby nastaly rychlé pozitivní změny. Jestli se nám něco po půl roce podařilo změnit můžete posoudit sami.V první řadě bych však zmínil co se nezměnilo. A to je tradiční Kamenická patnáctka. Tu jsme udrželi na dobré úrovni a to hlavně díky bývalým tvářím vedení, které nadále zůstali členy
Před půl rokem jsem v rozhovor mezi kamarády zaslechl, že se bude měnit a omlazovat vedení Sokola Kamenice. Zaujalo mě to, proto jsem požádal, jestli se toho mohu zúčastnit. A stalo se. Při tradiční výroční schůzi jsme se sešli na tradičním místě. Zde jsme vyslechli, co se za loňský rok podařilo nebo nepodařilo a pak přišel čas na velké změny. Stávajících několik členů nejvyššího vedení a výkonného výboru rezignovalo na znovuzvolení na své posty. Svá rozhodnutí vysvětlili, většinou převládali důvody vyššího věku a dlouhé doby přetrvávání ve svých funkcích.
organizačního výboru a moc nám pomohli zorganizovat tuto významnou společenskou událost. Když se vrátím zpátky ke změnám, tak se můžeme pochlubit několika dílčími úspěchy. Podařilo se dokončit plynofikaci objektů Na Líchách, daří se nám čím dál více zásahy udržovat v pořádku Sokolovnu, daří se i jednání okolo pozemků kolem Sokolovny, kde potřebujeme vztahy vyjasnit kvůli plánovaná přestavbě přístěnku. Další snahou bylo obnovení fotbalového mužstva mužů. Zde se nám však nepovedlo sehnat
potřebný počet místních vážných zájemců o místo v mužstvu. I přesto, že jsme měli dostatek zájemců na doplnění mužstva z bližšího či vzdálenějšího okolí Kamenice, tak jsme se po zkušenosti z loňské sezóny rozhodli prozatím zůstat pouze u velmi úspěšného mužstva žáků. V hlavách máme další plány, co všechno můžeme ještě udělat. Ty snad jednotlivě prosadíme, provedeme, snad i dokončíme s jistě neutuchající podporou bývalých členů vedení. A do dalšího půl tak roku dokážeme, že jsme na svých místech oprávněně. Drahoslav Gnol
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI ze strany 5 1E 2C 3B
4B 5A 6E
str. 16
Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává OÚ Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail:
[email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 600 kusů. Toto 6. číslo vyšlo v červnu 2004. Uzávěrka 21. června 2004. Tiskne ASTERA G, Matky Boží 1, Jihlava 586 01. Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Obecní úřad Kamenice. Foto na titulní straně Ivo Kasal.
