Číslo 6 (10) Rok 2012 Ročník II.
"Kdekoli zasejeme sny, vykvetou růže." Aveline Claudie
Poděkování rodičům Již se stalo tradicí, že v našem přístavním zpravodaji „musíme“ poděkovat lidem, kteří nám v naší činnosti, na úkor svého osobního volna, nezištně pomáhají. Tentokrát se jmenovitě se jedná o: Pana starostu Pavla Žďárského, který našemu přístavu věnoval finanční částku 25.000,- Kč. Pana Stanislava Jáně za pomoc při vzniku přístavního zpravodaje a vynikající vedení naší webové stránky. Pana Pavla Suchana za nezištnou pomoc při našich víkendových akcích. Paní Helenu Beránkovou za propagaci (sepsání zpráv o naší činnosti). Paní Evu Knotkovou za pomoc na brigádě, při čištění studánky. Paní Elvíru Košálkovou za pomoc, při prodeji občerstvení na Čarodějnicích. Paní Petru Kvasničkovou za pomoc, při prodeji občerstvení na Čarodějnicích. Pana Jana Knotka za nafotografování vzpomínkové akce 8. květena v Satalicích, propagaci našeho přístavu a rady. Pana Michala Zvěřinu – Žabáka za velikou pomoc při našich akcích. Všem těmto jmenovaným ještě jednou mockrát děkuji, a velice si vážím jejich pomoci.
Návětrnost lodě
Způsobuje vzájemné postavení těžišť laterálu a plachet. Kolmice spuštěná z těžiště plachet má být nepatrně za těžištěm laterálu, tj. asi 7 – 9 % délky lodě. Návětrná loď má kolmici těžiště plachet za těžištěm laterálu a výslednice působení obou sil, tj. síly plachet na těžiště laterálu natáčí loď přídí proti větru. Závětrná loď má tento vztah porušený, což nepříznivě ovlivňuje plavbu.
Navigace Je lidové a vodácké označení potahové stezky, která se dříve stavěla podél toku řek. Po ní šla spřežení koní, která táhla (koníčkovala) lodě proti proudu řeky. Je to hrubými kameny vydlážděný břeh. Vlastní potahová stezka bývá dlážděná do šíře 3 – 4 m. V navigaci jsou zasazené kameny označující kilometry a vodočty.
~2~
Sání plachty
~3~
Star Je nejstarší typ závodní lodě vystavěný v letech 1906 – 1911. Dvou posádková kýlová šarpie s vysokým škunerovým oplachtěním bez spinakru. Délka 6 840 mm, šíře 1 730 mm, plocha plachet 25,8 m2. Váha kýlu je 400 kg. Znak – červená pěticípá hvězda.
Beluga
Je tří posádková šarpie s ploutví, se šalupovým, vysokým nebo ráhnovým oplachtěním a spinaklem. Délka 6 500 mm, šíře 2 250 mm. Plocha plachet 20 m2. Označení – stylizovaný mořský koník. Je to francouzská konstrukce plachetnice pro turistickou plavbu na vnitrozemských a pobřežních vodách.
Létající Holanďan
(Flying Dutchman – FD) je dvou posádková plachetnice typu karvel s vysokým šalupovým oplachtěním a spinakrem. Délka 6 050 mm, šíře 1 700 mm, plocha plachet 15 m2. Tato loď má zvláštnost – létající hrazdu. Je to lanko upevněné na stěžni, které si kosatník zachytí na zvláštní opasek. Umožňuje mu, vyklonit se celým tělem nad hladinu a tak vyvažovat loď. Je to plachetnice kluzákového typu, velmi rychlá. Ve znaku má písmena FD.
Kadet
(Cadet) „C“ je dvou posádková plachetnice. Je to šarpiový typ s vysokým šalupovým oplachtěním a spinakrem. Staví se ve dvou typech. Se žebry a bez žeber. Rozměry: délka 3 219 mm, šíře 1 270 mm, plocha plachet 5,56 m2. Váha hotového trupu cca 54 kg. Znak na plachtě – červené písmeno C. Je to loď anglické konstrukce, dá se na ní používat i spinaker.
~4~
Kajak Je eskymácká loď určená pro lov. Angličané začali tento typ lodě používat ke sportovním účelům. Zvláštním typem jsou německé skládací kajaky. První „Faltboot“ se objevil v roce 1905. Známé byly „klipper Faltbooty“ a kajaky Československé výroby „Letov“, které byly rovněž velmi kvalitní. Skládací kajak byl vhodný pro vodní turistiku. Kajaky jsou jednomístné i dvojmístné.
Kajak – pádlování
Dřík dvojpádla uchopíme nadhmatem tak, že obě dlaně jsou stejně vzdáleny od jeho středu. Předloktí a nadloktí svírají pravý úhel. Pravé pádlo máme připraveno k záběru tak, že jeho list je kolmo k hladině a vydutost listu je kolmo k směru jízdy. List levého pádla je vodorovný. Pádlo nedržíme křečovitě, ale pevně. Záběr provádíme tak, že pravá ruka předpaží ve výši očí, pravé rameno je posunuto dopředu a tělo je mírně stočeno vlevo nazad. Pravá ruka drží pádlo pevně, levá volně. Pádlo ponoříme do vody, aby zabírala co největší část listu. Přitom pravá paže táhne pádlo podle lodi, levá směřuje dopředu a tlačí pádlo. Loket pravé jde dozadu a celá ruka se pokrčuje. Pak zvedneme list pádla hranou nahoru a otočíme do vodorovné polohy a tím stočíme levý list do kolmé polohy. Levá ruka je připravená k záběru. Dřík při pádlování opisuje dva kužele a jejich společný vrchol je ve středu dříku. Ruce opisují elipsu s vrcholy ve výšce očí a boků. Veškeré pohyby provádíme plynule. Loď otáčíme tak, že buď provedeme na straně obratu několik silných záběrů, nebo několik zpětných záběrů na vnitřní straně zákrutu. Rychle otočíme loď rychlým záběrem vpřed na opačné straně a silným zpětným záběrem na straně, kam chceme otočit. Brzdíme tak, že rychle a střídavě za sebou provádíme zpětné záběry na pravé a levé straně. Nakloníme-li loď pomocí těla doleva, stáčí se loď doprava. Vylehnutím na pádlo stáčíme loď tak, že přestaneme pádlovat. Vykloníme trup např. vpravo, přitom pravý list pádla položíme vypuklou plochou co nejdále od lodě na vodní hladinu, pravá ruka je těsně upažena podle dříku. Opíráme se tímto způsobem o pádlo a loď se počíná otáčet kolem bodu, kde se list pádla dotýká vodní hladiny. Přitažení přídě provádíme tak, že pravý list nasadíme co nejdále od pravé strany přídě, přitom se nakláníme vpravo, přitažením pádla k sobě otáčíme loď vpravo.
~5~
Kajak – spouštění na vodu, nasedání, vystupování a zvedání z vody. Kajak pokládáme na vodu tak, že jej uchopíme jednou rukou u špičky, druhou na zádi vlnolamu, nebo uprostřed vlnolamu, bok lodě máme opřený o stehno. Položíme špičku na vodu a ručkujeme na záď, která zůstává nad vodou, ale snižujeme ji, tak jak loď najíždí na vodu. Loď natočíme bokem k břehu nebo přístavu, odkud budeme nasedat. Příď je vždy obrácená proti proudu. Neseme-li loď, pak jeden uchopí levou rukou kýl zádě, a pravou vršek. Druhý totéž, na přídi zvednou loď, posunou dostatečně daleko od břehu a pak současně položí na vodní hladinu. Naložíme bagáž a můžeme nasedat. Pádlo u vlnolamu napříč lodě položíme tak, aby levý list spočíval plochou listu na přístavním můstku, nebo na břehu. Při nižším břehu na dně mělké vody. Levá ruka drží pádlo uprostřed dříku a pravá ruka ho přidržuje k vlnolamu. Pravou nohu postavíme opatrně na podlážku, přesuneme váhu a vstoupíme levou nohou. Usedáme, aniž uvolníme ruce z držení pádla. Po usednutí uvolníme pádlo, rukama se opřeme o kraje vlnolamu těsně u boků, nadzvedneme trup a upravíme si posezení v lodi. Při vystupování provádíme tytéž úkony, ale v opačném pořadí. Skrčíme nohy, přitáhneme na pažení k přídi, přičemž se mírně nakloníme směrem k břehu. Vystoupíme levou nohou, přeneseme na ní váhu a vystoupíme pravou. Pádlo je opět opřeno plochou listu buďto o břeh, nebo o dno mělkého břehu. Do dvojkajaku nasedá nejdříve háček a potom zadák. Tedy opačně než na kánoi. Při přistávání vystupuje nejdříve háček, přidržuje loď a pak vystupuje zadák.
Táborový kajak
Zhotovíme z větví nebo tenkých kmínků, které zbavíme všech ostrých suků. Větve budou 150 – 200 cm dlouhé. Připravíme si lýko, provázky a orobinec. Do země zatlučeme (viz. obrázek) kolíky, kolem kterých ohýbáme nosná žebra z větví. V místech ohybu větve prořízneme, aby jejich síla byla rozdělena na čtyři tenčí štěpy. Z větví a žeber sestavíme kostru kajaku. Jednotlivé části spojíme spolu svázáním. Dno v místě, kde budeme sedět, propleteme. Upravíme opěradlo. Propleteme příčky. Pádlo si uděláme z větve, která má tři koncová rozvětvení. List bude upletený z vrbových proutků, nebo orobince. Pak napneme přes kostru stanový dílec (silný igelit) a zachytíme lubovými tyčemi, kolem kterých navlečeme krycí potah lodě.
~6~
Pramice Má řadu předností před jinými sportovními loděmi. Hodí se dobře pro výcvik v pádlování a pro vodácký program v kolektivu. Dva pohony tj. zvednutá příď a záď, rovné dno a štíhlý, nízký tvar lodě dodávají pramici při plavbě rychlost. Širší příď a vyšší boky dovolují se stabilitou sjíždět peřeje a propusti. Prohnuté dno přispívá k lepšímu manévrování. Celková stavba lodě umožňuje značnou nosnost, přičemž vlastní váha je k jejím rozměrům a v poměru k jiným lodím malá. Základní rozměry pramice jsou: šíře přídě 68 cm, délka 530 – 610 cm, váha 130 kg.
Pramice – oplachtění
Plachty si ušijeme ze silné sypkoviny. Stěžeň a ráhna uděláme ze smrkového dřeva. Hranol a bidla mají být bez suků a prasklin. Káču uděláme ze suchého dubového dříví (výroba viz heslo káča). Stěhy (upínačky) zhotovíme z ocelového lanka o 5 mm, nebo konopných kroucených provázků o 6mm. Otěže a spoušť (o 8-12 mm) zhotovíme z krouceného konopného lana – o 12 mm. Potřebné kování bude ze železa. Plachty vhodné pro oplachtění pramice šijeme takto: pruhy látky sešijeme lichými švy k sobě. Potom nakreslíme její tvar podle střihu. Počítáme s tím, že látka se po osnově srazí o 2,5 % a tuto délku střihneme navíc u všech mír uvedených na střihu. Vystřiženou plachtu olemujeme a na lem našijeme ještě lanko o síle 5 mm. Rohy plachet zesílíme přišitím růžků, rovněž tak zesílíme otvory tzv. očnicemi. U vratiplachty uděláme otvory ve vzdálenosti 100 – 120 mm od sebe pro mádlování plachty (viz heslo). Lemem A protáhneme šňůru o síle 3 mm pro regulování plachty. Šňůrku u rohu A dobře přišijeme a u rohu B ji vyvedeme. Kapsy pro plachtové laťky šijeme pouze na jedné straně. Při balení ~7~
plachty se musí dát pozor, aby se prkénka nepolámala. Podobně jako vratiplachtu, si ušijeme kosatku. Na lem A našijeme jezdce, které zhotovíme ze silnějšího ocelového drátu. Kladku pro pikovou spoušť přichytíme podle nákresu na stožár. Do oka je nutno vložit srdcovitou očnici, jinak by se lano brzo předřelo. Plachtu připádlujeme (viz heslo). Upevníme na pramici úvazníky (pacholíky). Třmenů potřebujeme více. Jeden na přední stěh, 2 na kosatku, 1 na kosatkovou spoušť, 1 na pikovou spoušť, 1 na kosatkovou spoušť, 1 na kladku ve dně pro hlavní otěž, 1 na botkovou spoušť. Ráhna, stožár, hnízdo pro stožár, a další vybavení lodi uděláme podle nákresu.
Pramice – stavba
Vyžaduje tento materiál: Dřevo musí být dobře vyschlé, jadernaté, nikoliv řídké a bez suků. Ideální je mít tak široká prkna, že stačí jedno na bok lodě. Na dno dáváme maximálně čtyři prkna, obyčejně tři. Pro boky a dno volíme smrková prkna, pro prahy borovice, pro čela dub. Rozměry velkých žeber jsou 35x35 cm. V místech ohybu vyřízneme klínek se základnou 1,2 cm. Potom u čtyř krajních žeber ohneme do úhlu 110°, u vnitřních pak 115°. Po ohnutí k sobě svaříme sražené hrany vyříznutého klínku. Při této práci nesmíme zapomenout, že polovička počtu žeber je pravých a druhá levých. Prkna necháme ohoblovat na konečnou tloušťku 2 cm. Prkna pro dno položíme na rovnou podlahu vedle sebe. Označíme vlnovkou (I). Na jednom konci srovnáme přesně do roviny a narýsujeme příčnou osu čel. Naměříme 90 cm a označíme místo k přišroubování prvního prahu. Další jsou po 110 cm podle délky lodě. Po narýsování všech os čel označíme viditelně příď a záď. Na osách čel označíme pro příď 68 cm, pro záď 53 cm. Na ose prostředního prahu (třetího) naneseme největší šířku dna, tj. 81 cm. Vezmeme pružnou lať a položíme ji podle nich. Obtáhneme obrys na obou půlkách pramice. Pilou vyřízneme požadovaný tvar prken podle nakreslené čáry, kterou jsme obtáhli podle prohnuté latě. Hrany prkna ohoblujeme šikmo ve směru k vodě, aby vznikl žlábek pro těsnění, maximálně 1 cm široký (2). Po ohoblování opět složíme všechny prkna tvořící dno k sobě do požadovaného tvaru dna pramice. Oba konce stáhneme pevně provazem k sobě. Prahy uřízneme vždy o m2 cm kratší, než je šířka dna v místech, kam je umístíme. Prahy nedosedají těsně k bokům lodě. Hrany pruhů ohoblujeme směrem ven do tupa a přišroubujeme je ke dnu. Otvory provrtáme vrtačkou s vrtákem o něco menším, než jsou šrouby. Provrtáme tak, aby vrut vytvořil u dna vlastní vedení. Na přichycení každého prkna k prahu počítáme 4 vruty (3). Boky stavíme z jednoho, nevýše tří prken. Prkna tvořící jeden bok přiložíme těsně vedle sebe, naměříme a narýsujeme tvar boku. Příď má šíři 10 cm, střed 41 cm a záď 7 cm. Pomocí pružné latě nakreslíme křivku boků. Jednotlivá prkna boku spojíme lištou, žabkami, nebo pérem o rozměrech 3x20 mm. Drážky ke spojování prken uděláme drážkovacím hoblíkem, klížíme speciálním lepidlem. Na oba hotové boky přimontujeme střední žebra. Pak teprve boky přimontujeme ke dnu. Střední žebra se musí dotýkat. Střední žebro je posunuto zpět o polovici šíře středního prahu (za střední příčnou osou lodi). Žebra přišroubujeme šrouby tak, aby matice byly v lodi. Při předvrtávání dbáme, aby vruty nepřišly buď těsně, nebo přímo do spár mezi prkny tvořícími bok. Před zasunutím šroubu do předvrtaného otvoru omotáme jejich hlavu koudelí a natřeme miniem. Tím zabráníme vyhnívání dřeva pod hlavou šroubu. Podobně konzervujeme dřevo tam, kde se dotýká pod žebry železných ploch. Když jsme namontovali nejdříve žebro číslo 3, montujeme čísla 2 a 4. Současně přišroubujeme vruty oba boky na dno a přitlučeme okovanými hřeby. Stažením prkna u přídě pomocí lana je ~8~
přizpůsobíme ke tvaru dna. Pak přišroubujeme žebro číslo 1 a poslední žebro na zádi. Při ohýbání prken ze dna a boků dbáme, aby se obě půlky ohýbaly ve stejné výši a zabránilo se tak hození tvaru pramice k některé straně. Čela přišroubujeme vruty a přitlučeme kovanými hřeby (90 mm). Boky přišroubujeme ke dnu vruty a přitlučeme hřeby (60mm). Vzdálenost mezi vruty je 50 – 80 mm. Přečnívající části boků seřízneme tak, aby přečnívaly jen 20 mm, a po celé délce je pobijeme pásovým železem, aby se nárazy netřepily. Vadné, pohyblivé suky vyřízneme a nahradíme dřevěnými špalíky. Pevné suky zaklínujeme klínkem z tvrdého dřeva, zaraženého doprostřed suku (ve směru kolmém na léta prken). Nosná lať, za kterou se pramice nosí, má rozměry 5 x 20 cm a délku 400 cm. Je upevněna k bokům lodě pomocí čtyř špalíků tak vysokých, aby ruka vnikla volně pod lať. Špalíky upevníme vrutovými šrouby. Matky jsou zvenčí a šrouby zapouštěny do boku. Na vnější straně boků upevníme oděrku (odběrovou lať). Dává se po celé délce lodě po obou stranách. Její horní hrana je v úrovni hrany boků a má rozměry 1,5 x 3 x 580 cm. Šoupačky přichytíme ke dnu kovanými hřeby, nebo vruty. Mají rozměry 580 x 3 x 1,5 cm. Připevníme je tak, aby kryly spáry mezi prkny tvořícími dno. Šoupačky bývají 3 – 4, podle počtu spárů ve dně. Příď a záď opatříme kovanými kroužky, které zašroubujeme do čel. Do kroužku na přídi připevníme řetěz dlouhý asi 200 cm. Na pravou stranu zádě upevníme havlinkový držák na kotrč. Někdy se dává zvenčí na pravou stranu zádě. Podlážky uděláme z latí 10 x 15 x 200 mm. Jednotlivé podlážky mají rozměry polí mezi žebry. Ze starých provazů a lan, nacupeme cupaninu, ze které nakroutíme 20 cm dlouhé pletence. Temujeme jimi všechny spáry v trupu lodi. Klínkem z tvrdého dřeva a údery z kladiva zatloukáme copánek do spáry, až téměř vyleze na protilehlé straně. Rozehřejeme dehet, nebo asfalt, do kterého za stálého míchání přidáváme vyjetý motorový olej, nebo parafin. Vznikající hmotu zkoušíme tak dlouho, až po zaschnutí zůstává vláčná, ale nelepí. Hotovou hmotu přivedeme do varu, starou naběračkou nabíráme a v tenkém praménku lejeme na zatemované spáry. Zažehlíme vyhřátou žehličkou. Nejlépe se hodí stará žehlička na dřevěné uhlí (no nevím, jak si v dnešní době poradíme). Asfaltujeme dno i boky. Tak toto je návod na stavbu pramice z roku 1971. Uběhlo již pár let, a troufám si říci: „Tak chlapci, do toho!“
~9~
Plán činnosti na měsíc červen 2012 2. června – 63. Plavba - Vzpomínková akce k 70. výročí Operace Anthropoid. Slavnostní zahájení v 14.00 hodin v Satalicích před klubovnou. Nezapomeň na svůj námořnický kroj v super stavu!!!
5. června – 64. Plavba
Zahájení, bodování, četba kroniky, I. stupeň, hry, soutěže, akce na ostrově, námořnické dovednosti, příprava na výpravu, úklid, vyhodnocení.
8. - 10. června – 65. Mariňácká výprava Veškeré informace rodičům na mail.
12. června – 66. Plavba
Zahájení, četba kroniky, I. stupeň, Mariňácká výprava, bodování, povídání o táboře, soutěže a hry na našem ostrově, úklid, vyhodnocení.
18. června – Vzpomínková akce v Resslově ulici (info na mail) 19. června – 67. Plavba
Zahájení, četba kroniky, I. stupeň, zpěv, hry a soutěže na našem ostrově, námořnické dovednosti, úklid, vyhodnocení.
26. června – 68. Plavba Zahájení, četba kroniky, zpěv, I. stupeň, hry a soutěže. Vyhodnocení Mariňáckého roku 2011 – 2012. Přijď na schůzku v námořnické uniformě. Předškoláci, nezapomeňte na kresbu skautského tábora.
Horké novinky z našeho přístavu S bačkoráři jsme podnikli 4. - 6. května výpravu do „nedaleké“ Plzně, kde se konala tradiční akce k Osvobození. Ubytování jsme měli zajištěné u „mořských vlků“ (klubovna 91. junáckého oddílu), odkud jsme podnikali výpravy. Naposledy jsme zde byli v roce 1995, a tak bylo na co koukat. Byl zde i náš kamarád amík Mirek, a jeho ležení bylo opravdu špičkové. Jeho přístup k našim členům byl přímo vynikající. Na závěr akce jsme se zdokonalovali v jízdě na kánoích (nasedání, práce s pádlem, plavba, manévry, oblékání vesty, helmy, atd.). Myslím, že jsme toho za krátký víkend stihli až moc. Domů se vracíme opět vlakem a přesně na čas. 8. května opět ve spolupráci s bačkoráři pořádáme vzpomínkovou akci v Satalicích u pomníků. Vzhledem k tomu, že je velké volno, je účast dosti velká. Počasí nám opět přeje a tak si vzpomínkový akt opravdu užíváme. Pan Suchan (Pavel) nás zasvěcuje do tajemství pořadové přípravy – kladení věnců. Na závěr akce, pořádáme před klubovnou turnaj ve vybíjené. Jeto pěkný nervák. 11. května, po opravdu delší odmlce pořádáme opět brigádu. V satalické oboře se pouštíme do sběru odpadků po nevychovaných lidech. Odpadky sbíráme podél cest, a ~ 10 ~
musím uznat, že moc práce nemáme. U zdi, kde se schází omladina, se práci čistě z prozaických důvodů vyhýbáme. _
~ 11 ~
Maják – zpravodaj přístavu vydává Vodní skaut – S.S.V. Kbely pro členy přístavu a větší informovanost rodičů, přátel a všech, kteří nás mají rádi a drží nám v naší činnosti palce. Připravuje Kapitán přístavu Kamil Podlaha. Technická spolupráce Stanislav Jáně. Toto číslo 6 / 2012 vyšlo 25. května 2012. Adresa: Vodní skaut S.S.V. Toužimská 760/40, Praha – Kbely www.skaut-kbely.cz ~ 12 ~
