číslo 5 květen 2012
1
Další číslo je tu… A co se v něm dočtete? Představíme Vám, co vlastně znamenají ty Keltoviny a seznámíme Vás se skupinou historického šermu Páni z Kolína, navštívíte s redaktorem ze spřáteleného Bioblogu les. V nové rubrice o českých seriálech protančíte Prvním krokem. Příště se můžete těšit na další díl Velké školy úklidu, představíme Vám Westerners International – CZ či se poučíte u článku o jednom slavném vynálezci. Co já bych tu ještě vyprávěl. Pojďte se do nového čísla začíst. Martin Štulla SLOVO ŠÉFREDAKTORA, obsah, redakce SERIÁLOVÁ SKLIZEŇ KELTOVINY BIOBLOGUS PONY EXPRESS FOTOKOLÁŽ SPEKTRUM DOSTAVNÍK POVÍDKOBRANÍ PŘEDSTAVUJEME POZVÁNKA
Lidské tělo Muzeum westernu O třech bratřích SHŠ Páni z Kolína bitva SHŠ Páni z Kolína
2 3 3 4 5 6 7 8 9 10 12
SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA
LOH Londýn
13
Redakce časopisu: šéfredaktor Martin Štulla
korektura Pavla Stejskalová
První krok projekt „Keltoviny“ Návštěva lesa 5. díl
redaktoři, dopisovatelé Martin Zázvorka, Lidka Tošovská, Pavla Stejskalová, Martin Štulla, Mirek Horáček, Karel Halberštádt, Ivan Vaněk, Tomáš Fiala, Zuzana Rottová
Použitý obrazový materiál: Titulní strana: Martin Štulla, speciální příloha: olympiada.sportakce.cz, www.zijemelondynem.cz Ostatní: Pony Express, Luboš Čepek, Karel Halberštádt, Martin Štulla, Pavla Stejskalová, TV Markíza, Martin Zázvorka
ROK SE SEŠEL S ROKEM A JE TU ZAS BAMBIRIÁDA. V KAŽDÉM KRAJI. LETOS MĚ NAJDETE NA TÉ ČESKOBUDĚJOVICKÉ VE STÁNKU
VOLNÉHO SDRUŽENÍ OKOLO HOMBRE POHODÁŘI. VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA WWW.BAMBIRIADA.CZ
2
První krok Martin Štulla (upraveno ze stránek cs.wikipedia.org/wiki/první_krok)
Skvělý seriál z prostředí taneční školy. Ponořte se společně s mladými lidmi do jejich trápení s novou taneční školou. První krok je třináctidílný český televizní seriál natočený roku 2009 pro televizi Nova. Premiérově byl odvysílán na sesterské slovenské televizi Markíza pod názvem "Prvý krok". Seriál se odehrává v prostření taneční školy. O seriálu: Vzlety a pády mladých nadějných tanečníků pod vedením bývalé profesionální tanečnice a ředitelky taneční akademie Kláry Jakubské (Veronika Žilková). Jenom dva nebo tři absolventi akademie mohou být úspěšní. Seriál má 13 dílů a je nabitý hudbou, tancem, vášní a emocemi představením do všech tanečních stylů od klasického baletu až po hip hop. Nabízí vztahy, intriky a lásku v prostředí vyšší taneční školy a tanečních souborů. Věčný boj profesorů a studentů, tanečníků a choreografů mu dodávají to správné napětí a spád. První krok je o tanci, talentech a velkých ambicích. Předlohou Prvního kroku, který vznikl pod režijním vedením Jiřího Vejdělka a Jána Sebechlebského, je španělský seriál Un Paso Adelante. Hudba, tanec, vášeň a emoce, přetavené do všech tanečních stylů, od klasického baletu až po hip hop, street dance a afro dance.
Martin Štulla (informační rubrika projektu Keltoviny)
Co to vlastně ty Keltoviny jsou? Dalo by se říct, že jsme neoficiální seskupení několika lidí majících stejný zájem. Ať už je to country a western, ochrana přírody, práce s dětmi, tvorba časopisu Keltoviny či vystupování na kulturních akcích. Chceme se hlavně bavit tím, co máme rádi. V kulturním programu nabízíme a hlavním „tahákem“ je Pistolnická show se dvěma kolty, dále pak ukázka práskání bičem. Ve spolupráci zajistíme vystoupení s trikovým lasováním, šermířské vystoupení, hudební kapelu či moderátora. Rádi pomůžeme s přípravou maturitního plesu či jakékoli jiné akce. Úzce spolupracujeme s řadou organizací, které pracují s mládeží. Taktéž s časopisem Svět westernu, kde jsme v Jižních Čechách jeho distributory a dopisovateli, SHŠ Páni z Kolína, Českou tábornickou unií, agenturou Doremi z Českých Budějovic a dalšími subjekty. Hlavním partnerem je pro nás ovšem Jihočeské pohádkové království a Pohodáři – volné sdružení okolo Hombre. Ukázka několika plakátů z akcí, kde jsem vystupoval…
3
Návštěva lesa Martin Zázvorka (autorsky připravuje team Bioblogus)
První dny po mrazivém období jsem si nemohl nechat ujít procházku v lese. Když jsem se odhodlal a rozmyslel cestu, kterou půjdu, jediné co jsem si vzal s sebou je oddaný sluha. Tím sluhou mám na mysli psa. Mohl bych popisovat cestu od dveří mého domu až k lesu, ale jediné co stojí za zmínku je zabíjačka, kterou jsem si nemohl nechat ujít. Postál jsem pár minut a prohodil několik slůvek s řezníkem. Ovšem nejen mě, ale i psovi se začali zbíhat sliny a to bylo znamení, že musíme jít dál. Přes mokrou louku jsme si to šli až k lesu a najednou jsme se ocitli v jiném světě. Po příchodu do lesa jsem natáhl zemí provoněný vzduch a při výdechu se mi stále „kouřilo“ od nosu. Což bylo znamení, že zima se ještě nevzdala. Svítilo slunko a už začíná mít sílu. Hned jsme toho využili a vyhřívali se, jako hadi na stráni, když právě vylezou nějakého studeného rána a snaží se nabrat teplotu a energii. Sedli jsme si pod velký dub, který se nachází u lesního rybníčku. Nad rybníkem seděla mlha, která se Sluncem dokázala udělat krásnou scenérii na své okolí. Sleduji dění kolem rybníku a najednou slyším první zvuky včelky a nejen jí, ale vše se začíná probouzet a ožívat po dlouhém zimním spánku. Rána jsou stále studená, ale dny jsou čím dál teplejší. Přesvědčil jsem se na vlastní kůži. Když jsme byly se psem dostatečně odpočinutí, pokračovali jsme v cestě. Šli jsme lesní pěšinou až k lavičce. Zde jsme se vydali po stopách nákladních aut. Hledali jsme nová místa, která jsou po těžbě dřeva. Následně jsme se podívali na vytěžené dřevo, které je v celém okolí nejkvalitnější. Musím pochválit majitelku lesa, která to zajisté nemá jednoduché, ale dává les do pořádku a vysazuje zde smíšené porosty a dokonce průmyslově nevyužitelné stromy, jako je divoká třešeň, jabloň, švestka atd. Když si to kráčíme v mladém smrkovém porostu, slyším nějaké zvuky. Pes zavětřil a zaujal zvídavý postoj. Nakonec se ze zatáčky vynořila dvojice dívek jdoucí na koni. Pes viděl, tak velké zvíře poprvé a byl celý udivený, že může být někdo větší než je on sám a proto si moc nedovoloval a schoval se za mě. Počkali jsme, až zmizí z dohledu. Vyrazili jsme pak směrem k domovu a po cestě domů jsme poslouchali ptačí fanfáry, které holdovali měnícímu se počasí.
4
Pony Express – 5. díl Lidka Tošovská (archiv Pony Expressu)
O společnosti Pony expressu je v literatuře roztroušeno mnoho údajů, které si dokonale odporují. Tak například uváděný počet stanic rozmístěných na trati není zcela jednoznačný, nejčastěji se uvádějí čísla 119, 160 a 190. Prvním jezdcem byl podle některých autorů Sam Hamilton, podle jiných William Richardson, na trať vyjel buď 8. dubna nebo již 3. dubna roku 1860. Liší se i uváděné počty koní, které společnost měla k dispozici (nejčastěji 500), stejně jako počty jezdců, kteří byli společnosti k dispozici (většinou 80). Ať tak či onak, legendární poštovní linka fungovala pouhých osmnáct měsíců, od dubna 1860 do října 1861. Za tuto dobu jezdci uskutečnili 305 jízd v obou směrech a doručili necelých 35 tisíc poštovních zásilek. Poštovné, které zákazníci společnosti platili, nebylo zrovna malé. Za každý dopis do váhy půl unce, tj. 14,17 gramu, se platil základní poplatek pět dolarů, za každou další půl unci příplatek jeden dolar. Není bez zajímavosti, že již zmíněná společnost Wells, Fargo & Co. vydala v březnu 1861 pro Pony express osm soukromých známek v hodnotách od 10 centů do čtyř dolarů. Motiv Pony expressu samozřejmě našel uplatnění i na známkách státní pošty USA; poprvé to bylo už v roce 1869, později ještě mnohokrát.
Dopisy prošlé Pony expressem jsou skutečnými filatelistickými skvosty Společnost Pony expressu dokázala fungovat do té doby, dokud měla monopol na dodávání zpráv, na které čekaly noviny vydávané na západním i východním pobřeží USA. Zlom nastal 24. října 1861, kdy byla uvedena do provozu transamerická telegrafní linka. Samotným zakladatelům společnosti muselo být od počátku jasné, že jejich podnik bude balancovat na hranici ztrátovosti, protože ani nemalé poštovné nebylo schopné pokrývat provozní náklady, patrně ale věřili ve státní podporu. Tato naděje zásluhou přispění nového vynálezu, telegrafu, definitivně zhasla. Po Pony expressu zůstala jen romantika a nesmrtelná sláva, které ani po desítkách let nevyčpěly.
Razítka používaná na poštovních zásilkách Pony expressu
Známka USA s motivem Pony expressu
5
6
Lidské tělo Martin Štulla, Pavla Stejskalová (upraveno z časopisu Grand Expres, vlastní materiály)
Znáte vlastně vůbec svoje tělo? Že ano? A věděli jste, že…
OBRATLE Ve Vašem těle jich je 33 až 34. A mimo své hlavní funkce se starají o i o jednu kuriozitu – o to, že během noci rostete. Ve dne, který mnozí z Vás prosedí ve školní lavici, se obratle sesedají a o dva centimetry. Během spánku pak zase „narostou“ do původní velikosti. SVALY V těle jich máme 665 a jejich váha se pohybuje mezi dvaceti až třiceti kilogramy. A musí se o ně pečovat. Pokud necvičíte, tak Vám od 30 roku vašeho života ubude každý rok více než půl kilogramu svaloviny. JAZYK Je nejsilnějším svalem lidského těla a na celém světě nenajdeme dva stejné jazyky. Tento sval nám pomáhá s polykáním slin, kterých za života vyprodukujeme téměř čtyřicet tisíc litrů. Denně přitom polkneme zhruba 1200krát. KOSTRA Nejvíce kostí je v lidském těle v rukou a na chodidlech. V průměru jich máme 206 a zaberou desetinu váhy našeho těla. Každý týden dochází k obměnění, recyklaci až pěti procent kostní hmoty. MOZEK Tvoří ho sto miliard nervových buněk. Pokud hodně sportujeme, buňky nám přibývají. V případě nečinnosti či bolesti naopak ubývají. Mozek je vůbec nesložitější orgán našeho těla. Vědci si dosud lámou hlavu nad tím, jak vlastně funguje. Jeho váha je v průměru 150 gramů. NOHY Statistici v jedné z amerických univerzit nedávno spočítali, že naše nohy urazí během našeho života zhruba 200 tisíc kilometrů. Abyste si to dovedli představit tak je to pět cest kolem světa. NOS Povrh čichové sliznice u člověka je pouze asi 4 cm2, například u psa až 150 cm2. Přesto rozeznáme až deset tisíc vůní. Při kýchnutí dokáže „vyexpedovat“ z těla bacili ven rychlostí až 150 km/h. OČI Jsou výkonnější než nejlepší grafická karta ve vašem počítači. Váží zhruba sedm a půl gramu a dokáží rozeznat až šest set tisíc barevných odstínů. SRDCE Údery srdce během jednoho lidského života se dají počítat na miliardy. Srdce nemůže vynechat, pokud by se tak stalo, ve většině případů to končí smrtí. Další zajímavostí je jeho výkon, který se může rovnat až 60watové žárovce. VLASY Nejstarší vlasy nám vydrží maximálně sedm dní a pak vypadnou. Zpravidla po nich narostou nové. Ztratit denně stovky vlasů není tak nic nenormálního.
7
Muzeum westernu Lidka Tošovská (archiv muzea)
Suchdol nad Odrou jako „Zdivočelá země“ Poválečné období a osídlování území „německých“ Sudet novým českým obyvatelstvem v mnohém připomínalo průkopnickou a dobrodružnou dobu osídlování amerického Západu. Ne jinak tomu bylo i Suchdole nad Odrou v roce 1945. O zbraně tu nebyla nouze a různé potyčky a „přestřelky“ zde byly téměř na denním pořádku a nikdo si nebyl jist svým životem. Byla to doba plná zvratů a nepokojů, kdy původní německé obyvatelstvo bylo připravováno k odsunům, tzv. čeští „zlatokopové“ zde podnikali své nájezdy s vidinou rychlého a hlavně bezpracného zbohatnutí, byla to však i doba nových nadějí osídlenců přicházejících z různých koutů vlasti, kteří to s osudem obce mysleli vážně a hledali v Suchdole n.O. svůj nový domov. V létě 1945 se zde z Valašska stěhuje i rodina Kašpárkových. Na usedlosti č.p. 54 (367), později známé jako „Ranč ZLÁMANÁ PODKOVA“, se tak pomalu začínají naplňovat klukovské sny a romantické představy o „Divokém západě“ Bohumila Kašpárka zvaného Hospodář, který svým založením byl od přírody snílkem a jeho láska ke koním a přírodě se stala jeho největší životní láskou. Westernová romantika v sedle I v těžkých časech po komunistickém puči v roce 1948 a následujících letech totalitního režimu zůstává westernová romantika hluboko zakořeněna v dobrodružných srdcích toužících po svobodě a volnosti v lůně přírody. Podobně jak tomu bylo u trampského hnutí, tak i westernové vyjížďky na koních zde získávají své příznivce. I když v socialistické společnosti je jakýkoliv projev „amerikanismu“ tvrdě postihován – má přece jen to nejvíce „zakazované ovoce“ tu nejlepší chuť! Vzhůru na Západ! I když pod dohledem komunistického režimu a za problémů, které následně hrozily, se vyráží „do světa“- za hranice obce na první veřejná vystoupení s přepady dostavníků a přestřelkami pistolníků, různé tzv.“propagační jízdy“, letní koňařské velké vandry a podobně. Kupodivu i tento „americký“ styl života si nachází v socialistické společnosti své místo při výročních oslavách, sportovních a jiných společenských akcích. Nachází si své příznivce dokonce i mezi členy KSČ a stranickými funkcionáři - vše se tak děje s vědomím toho, že „KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ“. Muzeum městyse Suchdol nad Odrou - WESTERNOVÁ EXPOZICE Prohlídka: pondělí – pátek (8.00 – 12.00 hod.), v jiném termínu po dohodě - tel. 556 736 317, Bližší informace možno získat i na Úřadě městyse – tel. 556 770 101 8
Příběh tří bratří Martin Štulla (staženo z http://cs.wikipedia.org/wiki/Relikvie_smrti)
Příběh vypráví o bratrech Anticochovi, Cadmusovi a Ignotusovi Peverellových. Ti jednou došli k řece, která byla příliš hluboká, aby se dala přebrodit, a také moc nebezpečná, aby se dala přeplavat. Ovládali však čáry a kouzla a vykouzlili přes zrádnou vodu most, kde jim zastoupila cestu Smrt. Zlobila se, že byla ochuzena o tři nové oběti, protože poutníci se většinou snažili řeku přeplavat a utopili se. Ale prohnaná Smrt se nevzdala. Poblahopřála bratrům k umění čar a kouzel a prohlásila, že když se jí tak chytře vyhnuli, dá každému nějakou odměnu. A tak nejstarší bratr, který měl bojovnou povahu, žádal hůlku, která by byla nejsilnější na světě; hůlka musí vždy majiteli vyhrát souboj. Pak přišel na řadu druhý muž, a protože byl domýšlivý, rozhodl se, že by chtěl nad Smrtí vyhrát ještě jednou, a proto požádal o něco, co by odvrátilo smrt. Dostal kámen, který dokáže vrátit život mrtvému. Nejmladší z bratrů byl nejskromnější a také nejmoudřejší a Smrti nevěřil. A tak požádal o něco, co by mu umožnilo procházet životem a s čím by se mohl stát před Smrtí neviditelným a nemohla by ho tak najít. A tak mu Smrt, ač velmi nerada, předala svůj neviditelný plášť. Pak Smrt poodstoupila stranou a nechala tři bratry, aby mohli pokračovat ve své cestě. A protože měl každý z bratrů svůj vlastní cíl, rozhodli se, že se rozdělí. První bratr byl na cestě déle než týden a dorazil do vzdálené vsi, ve které vyhledal kouzelníka, se kterým měl kdysi spor, a dali se do souboje. Samozřejmě, protože měl nejsilnější hůlku na světě, souboj vyhrál. V hostinci se vychloubal, jakou má mocnou hůlku, že ji dostal od samotné Smrti a že ho dělá nepřemožitelného. Ještě té noci se jiný kouzelník doplazil k nejstaršímu bratrovi, který ležel na posteli omámený vínem, vzal mu jeho hůlku a pro jistotu podřízl nejstaršímu bratrovi hrdlo. A tak si Smrt vzala prvního bratra. Mezitím druhý z bratrů cestoval do domu, kde žil. Vytáhl kámen, který měl moc, aby vzkřísil mrtvé, a před ním se najednou objevila postava dívky, kterou doufal, že si vezme za ženu. Ale zemřela v mladém věku. Nyní mu však připadala smutná a chladná, jako by ji od něj dělil nějaký neviditelný závoj. A přestože se vrátila do smrtelného světa, nenáležela do něj a trpěla tím. Nakonec to druhý bratr nevydržel a hnaný šílenstvím a beznadějnou touhou se k ní připojit, se zabil. A tak si Smrt vzala i druhého bratra. A přestože Smrt hledala třetího bratra mnoho let, nikde ho nemohla nalézt. Až když dosáhl opravdu vysokého věku a odložil svůj neviditelný plášť, který předal svému synovi, a připojil se k ní jako ke staré známé.
9
Skupina historického šermu a dobové hudby Páni z Kolína Martin Štulla (článek vznikl při rozhovoru s vedoucím SHŠ Mirkem Horáčkem a z www.panizkolina.cz)
Historický šerm se do podvědomí veřejnosti dostal už v polovině 60 let 20. století. V té době působil v obci Veltruby u Kolína amatérský divadelní spolek. V jeho repertoáru byly klasické historické hry, kterými divadelníci bavili sebe i sousedy z okolních vesnic. Jedním z nadšených ochotníků byl i pan Miroslav Horáček (nar. 1944). Jeho syn Miroslav (nar. 1971), nezdědil ani tak ochotnické sklony, avšak historické kostýmy a militarie vůbec mu učarovaly. S vojáčkama a později na vojáky si hrál snad každý malý kluk, ale Miroslavu Horáčkovi tato vášeň vydržela až do doby, kdy se stal vojákem československé armády. Již v době své “služby vlasti” měl možnost nahlédnout do zákulisí historických bitev a to například v roce 1990 na Slavkově. Po návratu z vojny se Mirek přestěhoval do Kolína, kde z velkého nadšení a nemnoha zkušeností založil skupinu historického šermu Páni z Kolína. To se psal rok 1991. K Mirkovi se přidalo pár dalších nadšenců a tato skupina v historických kostýmech od té doby vyrážela každoročně na setkání šermířů a rekonstrukce historických bitev. V roce 1995 dozrálo rozhodnutí jednu takovou “bitvu” uspořádat i v Kolíně a od té doby místní občané i návštěvníci mohou nahlédnout do historie v podání kolínských šermířů každoročně. Rekonstrukce historických bitev doplněné dobovými trhy jsou vedle šermířských, tanečních, pěveckých a lektorských představení nedílnou součástí činnosti skupiny historického šermu Páni z Kolína a to již plných dvacet let. V současné době má skupina 10 stálých členů včetně dívek. Rozsah působení skupiny je od antiky přes barbary a gotická vystoupení, až po období třicetileté války a napoleoniky. Díky tomuto rozsahu se skupina již několikrát účastnila prestižních zahraničních vystoupení. Od roku 1995 pořádá SHŠ Páni z Kolína pravidelně rekonstrukce historických bitev na místní jízdárně. I díky těmto aktivitám vstoupila skupina do podvědomí místního obyvatelstva a její působení se rozrostlo také na maturitní plesy, stafáže všeho druhu, nebo podnikové večírky. Pokud je to jen trochu možné, snažíme se co nejvíce spolupracovat se školami v Kolíně a nejbližším okolí. Pořádáme proto po dohodě s jednotlivými školami poznávací procházky po Kolíně, popřípadě navštěvujeme jednotlivé školy s programem nazvaným "Vývoj zbraní", ve kterém se dětem snažíme názorně ukázat na vystavených zbraních, jak se měnily a používaly s postupem let. Již několik let také před každou naší historickou bitvou, pořádáme ve školách výtvarné soutěže na téma dané bitvy, a vyhodnocujeme nejlepší dětské práce volnými vstupenkami na bitvu.
10
Natáčení, kterých jsme se zúčastnili: 1995 – Bratr Spánku (ČSR, Rakousko) 1995 – Padělatel (Francie) 1997 – Putováni za Perlovou Pannou (ČR) 1998 – Johanka z Arku (Francie) 1999 – Johanka z Arku (Kanada) 1999 – Oliver Twist 2000 – Život ve středověku (RTL) 2000 – Mlhy Avalonu (USA) 2000 – Příběh rytíře (USA) 2001 – Napoleon (Francie) 2001 – Exekutor (ZDF) 2001 – Putování národů (ZDF) 2003 - Van Helsing (USA) 2003 – Středověká Evropa (ZDF) 2004 – Turci u Vídně (ZDF) 2005 – Seriál Redakce - díl "Tajemný rytíř" (ČR) 2005 – Historie Židů (ZDF) 2006 – Teutoni (RTL) 2006 – O malíři Adamovi (ČR) 2006 – Ďáblův chřtán (ČR) 2006 – Xcalibur (Francie) 2007 – My Evropané (ZDF) 2008 – Ať žijí rytíři (ČR) 2008 – Varus 2009 – Fakta X 2010 – Čertova nevěsta (ČR) Bitvy, které pořádali: 1995 Pod korouhví s kalichem 1996 Jezeřanská historie 1997 Válka růží 1998 Johanka z Arku 1999 Dobytí Jeruzaléma 2000 Blaník 2001 Král Artuš 2002 Bitva zlatých ostruh 2003 Švédové u Kolína 2004 Drákula 2005 Valdštejnovy hvězdy 2006 Ve znamení lva 2007 Krev na trůně Anglickém 2008 Krvavé dědictví 2009 Země dvou králů 2010 Křižáci 2011 (bitva se nekonala) 2012 Krev Tudorovců (pozvánka na další straně) Více informací i fotografií naleznete na www.panizkolina.cz
11
12
SPECIÁLNÍ OLYMPIJSKÁ PŘÍLOHA
(http://olympiada.sportakce.cz, http://londyn-2012.info/loh-2012-informace, www.zijemelondynem.cz)
13
Když jsme skoro před rokem začali rubriku Naděje pro Londýn, netušili jsme, že časopis přestane vycházet. Po obnovení činnosti jsme se museli rozhodnout co s napsanými články. Rozhodli jsme se je všechny uveřejnit v tomto čísle. Příjemné čtení.
David Kostelecký Karel Halberštádt (autorský rozhovor a informace z davidkostelecky.com)
Kdo je to David Kostelecký: David Kostelecký je český reprezentant ve střelbě, konkrétně v disciplíně trap. Narodil se 12. 5. 1975 v Brně. Během své kariéry posbíral řadu úspěchů a nejvíce mezi nimi vyniká zisk zlaté medaile na Olympijských hrách v Pekingu 2008. 7 nej Davida Kosteleckého: Jídlo – těstoviny Hudba - Richard Müller, Jana Kirschner Film - Forrest Gump Herec - Mel Gibson Kniha - Šifra samotného boha Místo – domov Životní vzor - nemám 5 otázek pro Davida Kosteleckého: Co vás vedlo k tomu stát se střelcem? Střílení máme v rodině, dědeček byl vášnivý střelec a nimrod. Dále mám staršího bratra, který se tomuto sportu věnoval a věnuje. Bylo jen otázkou času, kdy to vyzkouším i já. Zalíbilo se mi to a je tím pádem ze mne střelec. Je střelba tréninkové náročná? Kolik Vám zabere trénink času? Střelba na profesionální úrovni je velmi náročná. V podstatě musím pro střelbu dělat něco každý den. Musím se věnovat fyzické kondici, mentálnímu tréninku a samozřejmě i samotné střelbě. Za jeden rok vystřílím přes 30 000 ks nábojů. Je těžké koncentrovat se při závodě jen na vlastní výkon a nepodlehnout rušivým faktorům? Každý závod je jiný, někdy se vám to daří lépe a někdy méně. Umění koncentrovat se jen na výkon je to co u nás rozhoduje. Záleží i na tom jaké máte období v životě obecně. Pro střelbu je důležitá pohoda. Co Vás dokáže při závodě nejvíc vytočit? Při závodě mě dokáže vytočit neschopnost pořadatelů, nebo rozhodčí, který není dostatečně kvalifikovaný a nadělá nám spoustu problémů. Jinak asi nic. Možná se ještě dokážu vytočit sám nad sebou, když mi to nejde. V Londýně byste měl obhajovat olympijské zlato. Věříte, že by se Vám to mohlo podařit? Věřit je důležité a nic není nemožné. Střelci mají asi vůbec nejtěžší postupový klíč na OH, takže pokud se tam kvalifikuji, věřím, že dokážu zúročit moje zkušenosti a um. OH jsou speciálním závodem a myslím, že vím jak se na ně připravit. 14
Tereze Huříková Karel Halberštádt (autorský rozhovor a foto z wikipedie)
Kdo je to Tereza Huříková: Tereza Huříková je česká cyklistka, která se specializuje hlavně na závody horských kol a časovku. Narodila se 11. února 1987 ve Vimperku. Jako první česká anebo československá cyklistka se stala juniorskou mistryní světa na silnici. 7 nej Terezy Huříkové: Jídlo - Losos se špenátem a basmati rýží, nej koření - rozmarýn Hudba - Eddie Vedder, Dub FX, U2,Jamiroquai Florence and the machine a spousta dalších Film - Into the Wild,Pelíšky a jiné české novodobé filmy (Vratné lahve, Ženy v pokušení, Kolja,...) Herec - Svěrák, Geislerová, Liška, Stašová, Hrušínský, Hanks Kniha - Frajer - Jiří Ježek Místo - Šumava, Livigno, Beskydy Životní vzor – Gun - Rita Dahle, Jose Antonio Hermida, Zdeněk Štybar, Jiří Ježek 5 otázek pro Terezu Huříkovou: Proč jste dala přednost cyklistice před lyžováním? Protože mi víc šla a po pár pádech a odřených kolenech jsem si tenhle sport doslova zamilovala. Lyžování si ale ráda každou zimu připomenu. Kolik toho při tréninku na kole najezdíte? Tak 2-4 hodinky, 50-130km.Záleží na období a specifiku daného tréninku. Zda jedu na silnici nebo do terénu na horském. Vy se soustředíte hlavně na horská kola. Silnice Vás neláká? Silnici beru jako tréninkový prostředek, letos jsem jela i Gracii Orlovou, světový pohár v etapáku. Kombinuje se to ale těžko, a tak se soustředím vyloženě momentálně na svou disciplínu cross-country MTB. V roce 2008 se Vám podařilo ukončit studium na Gymnáziu, ale bylo to jen necelý týden po olympijských hrách. Bylo hodně těžké na zvládnutí? Máte už vytyčený nějaký cíl směrem k londýnské Olympiádě? No, díky skvělé podpoře Vimperského gymnázia, kteří sport opravdu podporují, mi vyšli vstříc a termín maturit posunuli na konec září, čili jsem měla 14 dní ještě po OH na to se naplno ponořit do studia a maturitu zvládnout. Nakonec jsem měla pocit, že OH byla větší zkouška, než maturita. Teď už se blíží olympiáda nová … londýnská, takže poslední měsíce jsou ve znamení snahy se nominovat, což je velmi obtížný, ale doufejme dosažitelný cíl. --------------------------------------------------------------------------------------------------------
Český olympijský výbor byl založen 18. května 1899. Dnes, po více než sto letech od svého založení, má velice podobné úkoly jako na sklonku 19. století - rozvíjet a šířit olympijské ideály a zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách.
15
Jan Čelůstka Karel Halberštádt (autorský rozhovor a informace z jancelustka.cz)
Kdo je to Jan Čelůstka: Jan Čelůstka je nadějný český triatlonista, který se soustředí na krátký (olympijský) triatlon. Narodil se 22. 3. 1982 ve Zlíně. Několikrát se dokázal probít do elitní desítky v závodě Světového poháru a má za sebou i úspěchy na domácí scéně. 7 nej Jana Čelůstky: Jídlo – italská kuchyně Hudba – Linkin park, Dan Landa Film – Wanted Herec – nemám vyloženě oblíbeného, ale vždy se těším na film s Angelinou Jolie Kniha – asi životopisy, poslední byl Marco Pantani Místo – těch je hodně, Jižní Afrika, Austrálie, Gran Canaria, Livigno Životní vzor – nemám, ale Emil Zátopek byl fakt frajer 5 otázek pro Jana Čelůstku: Honzo, Vy jste dříve plaval. Proč jste tedy přesedlal k triatlonu? Plavání mě přestalo bavit. Chyběl tomu prvek nějaké proměnné. Bylo to pořád dokola to samé, jak v tréninku, tak při závodech. Ubíjející dřina v izolaci, kdy nevidíte nic jiného než bazén a posilovnu. Jak vypadá Váš trénink, když musíte kloubit tři disciplíny? Záleží od období v sezóně, ale takový typický den je ranní plavání, přes den švih na kole a na večer běh. Mezitím ideálně vždy aspoň 2h na regeneraci. Jaké podmínky Vám při závodě nejvíce vyhovují? Co máte nejraději? Nemám moc rád zimu a déšť. Ne že bych v takových podmínkách neuměl zajet, ale raději se opálím, než zmoknu. Aktuálně bojujete o účast na olympijských hrách. Je to pro Vás priorita? Jak vidíte své šance? Prioritou pro mě je si triatlon užívat. Jsem vděčný, že má práce je zároveň i koníček. Olympiáda je v krátkém triatlonu nejvíc co lze dosáhnout. Takže v letošním roce se soustředím na kvalifikaci, ale pokud by to z nějakého důvodu nevyšlo, svět se mi nezboří. Šance vidím velmi dobře. :-) Přemýšlel jste někdy nad tím, i když je to ještě daleko, co budete dělat, až ukončíte kariéru vrcholového sportovce? Občas mě to napadne. Mám vystudovanou ekonomii, a pár věcí mě hodně bavilo. Takže se snažím udržovat v obraze a třeba na to jednou přijde. --------------------------------------------------------------------------------------------------------
Místo konání:
Londýn, Spojené království
Počet zemí: odhad 205 Počet sportovců: odhad 18 500 Soutěže: 300 v 26 sportech Zahájení Zakončení
26. července 2012 12. srpna 2012
16
