Evropská daňová zpráva Confédération Fiscale Européenne (CFE) Duben 2011 / číslo 4
KONFERENCE CFE V AMSTERODAMU
NOVINKY CFE
Konference CFE v Amsterodamu dne 24. června 2011 - Vliv měnícího se globálního přeshraničního obchodu na systém DPH v EU
Všichni členové CFE se zúčastní založení „nové“ CFE
CFE a Nizozemská asociace daňových poradců (NOB) pořádají v Amsterodamu v pátek 24. června 2011 společnou celodenní konferenci. Hlavním účelem této konference je pojmenovat a najít řešení k problémům DPH v rámci přeshraničního obchodu v celoevropském, jakož i celosvětovém prostředí. Tato konference činí z evropského systému DPH ústřední bod diskuse a cílem této konference je shromáždit důkazy o situacích dvojího zdanění i o situacích, kdy nedochází ke zdanění ani na jedné straně. Konference se bude zejména zaměřovat na dvojí zdanění (či nezdanění) v přeshraničním intrakomunitárním obchodu (v obchodu mezi členskými státy EU) a přeshraničním „extrakomunitárním“ obchodu (tedy obchodu mezi členskými státy EU na straně jedné a třetími zeměmi na straně druhé), k nimž dochází nebo které jsou umožňovány díky disproporcím v oblasti DPH a systémů obratových daní, jež v současné době platí ve většině zemí světa. Tato konference se zaměřuje na zkoumání toho, jaká opatření již byla podniknuta a jaká opatření je stále ještě třeba podniknout pro zabránění dvojímu zdanění (či nezdanění). DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Program a registrace: EN
Na valné hromadě konané dne 8. dubna 2011 se všech 30 členských organizací CFE s plnoprávným členstvím zúčastnilo založení CFE jakožto mezinárodní neziskové organizace podle belgického práva se sídlem v Bruselu. Tato nová organizace začne existovat v den vydání královského dekretu o uznání, jež je očekáváno v průběhu tohoto roku. Současná CFE, která je organizací podle francouzského práva se sídlem v Paříži, pak bude rozpuštěna. Generální sekretariát CFE sídlí v Berlíně. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Reakce CFE na veřejné konzultace: EN Prohlášení stanoviska CFE o efektivním vymáhání: EN
NOVINKY – PŘÍMÉ DANĚ
Evropský soudní dvůr zamítl rumunskou ekologickou daň z osobních automobilů Ve svém rozhodnutí vydaném dne 7. dubna v rámci předběžného řízení (případ č. C-402/09, Tatu) Evropský soudní dvůr rozhodl, že ekologická daň zavedená rumunskou právní úpravou a uvalovaná na vozidla při první registraci v Rumunsku, je v rozporu s právem EU. Tato daň byla zavedena v roce 2008. Pro nové automobily platí tato daň bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v Rumunsku či v zahraničí. Pro použité automobily však daná daň měla takový účinek, že zdaňovány byly pouze automobily dovážené, avšak nikoliv automobily, které byly předtím registrovány v Rumunsku. Přestože pro účely ekologické daně byly u dovážených automobilů brány v úvahu odpisy, bylo shledáno, že tato rumunská právní úprava
2 má za následek odrazování od dovozu a uvádění na trh u použitých automobilů zakoupených v jiných členských státech, a to zejména starších vozů. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva: EN FR DE ES IT PT EL HU PL BG RO Plné znění: EN FR DE RO
Komise podává u Evropského soudního dvora žalobu na Nizozemsko kvůli daňové diskriminaci zahraničních dobročinných organizací Dne 6. dubna 2011 se Evropská komise rozhodla zažalovat Nizozemsko u Evropského soudního dvora. Podle nizozemského daňového práva se na dary darované zahraniční dobročinné organizaci nemohou uplatnit daňové úlevy, pokud se tato zahraniční dobročinná organizace sama nezaregistruje v Nizozemsku. Komise dochází k závěru, že tento režim ve věci darů dobročinným organizacím je diskriminační a je v rozporu s pravidly EU o volném pohybu kapitálu a má za následek odrazování nizozemských daňových subjektů od poskytování darů zahraničním dobročinným organizacím, které nejsou zaregistrovány v Nizozemsku. Komise již dne 18. března 2010 zaslala Nizozemsku zdůvodněné stanovisko (viz Evropská daňová zpráva 3/2010). Francie rovněž čelí žalobě za porušování unijních předpisů ve věci darů zahraničním dobročinným organizacím (viz související tisková zpráva). DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva: EN FR DE NL
Pět řízení pro porušení předpisů proti Belgii: daň z nemovitosti, dědická daň, daň z kapitálových výnosů, daň u zahraničních investičních společností a daň u islandských a norských investičních fondů
Dne 6. dubna 2011 učinila Evropská komise řadu rozhodnutí ohledně řízení pro porušení předpisů proti Belgii v různých oblastech přímého zdanění, přičemž některá z nich mají stále formu zdůvodněných stanovisek, což je druhý krok v rámci řízení pro porušení předpisů, zatímco v jiných případech se Komise rozhodla zažalovat Belgii u Evropského soudního dvora. Daň z nemovitosti Komise formálně požádala Belgii, aby pozměnila svou daňovou legislativu, která umožňuje daňové osvobození určitých typů nemovitostí situovaných v Belgii, aby došlo k zajištění jejího souladu s pravidly EU o volném pohybu kapitálu. Podle belgického daňového práva jsou výnosy z nemovitostí využívaných organizacemi působícími ve zdravotním nebo vzdělávacím sektoru nebo z nemovitostí pronajatých podle speciálních typů smluv osvobozeny od daně. Oproti tomu jsou ovšem belgičtí rezidenti zdaněni, pokud jde o výnosy, jež získávají z porovnatelných nemovitostí situovaných v zahraničí. Komise dochází k závěru, že současná pravidla jsou diskriminační a mají za následek odrazování belgických rezidentů od investování v jiných členských státech EU, což představuje neodůvodněné omezení volného pohybu kapitálu. Dědická daň Další zaslané zdůvodněné stanovisko se týká dvou aspektů belgické právní úpravy se zaměřením na dědickou daň, jež je považována za diskriminační pro nerezidentní dědice nebo příjemce darů a pro zahraniční organizace. Podle belgické legislativy, kterou se řídí darovací daně a odvody z dědictví, platí, že zahraniční dědici či příjemci darů představovaných movitým majetkem situovaným v Belgii musejí poskytnout určitou záruku. V případě, že neposkytnou tuto záruku, může dojít k tomu, že celé jejich dědictví nebo darovaný majetek budou zablokovány belgickými úřady. Kromě toho pak legislativa upravující dědickou daň a platná ve Valonsku poskytuje určitým belgickým organizacím, jako jsou např. veřejné orgány a neziskové organizace, výjimku nebo snížení u dědických daní a darovacích daní, zatímco jejich zahraniční ekvivalenty musejí zaplatit daň v normální výši. Komise je toho názoru, že obě ustanovení jsou
3 diskriminační a představují neodůvodněná omezení volného pohybu kapitálu. Tato pravidla by mohla odrazovat občany od stěhování do jiné země EU a od odkazování dědictví nebo darování daru ekvivalentní organizaci situované v jiném členském státě EU. Komise nespatřuje žádné možné ospravedlnění pro tuto diskriminaci. Islandské a norské investiční fondy Jelikož Belgie nesplnila požadavky zdůvodněného stanoviska zaslaného dne 30. září 2010, ve kterém byla Belgie požádána, aby ukončila diskriminační daňový režim islandských a norských investičních fondů (viz Evropská daňová zpráva 8/2010), rozhodla se Komise zažalovat Belgii u Evropského soudního dvora. Belgie neposkytuje osvobození od daně z kapitálových výnosů pro prodej podílových listů z určitých fondů kolektivního investování usazených na Islandu a v Norsku, přestože poskytuje takové výjimky v případě podílových listů od ekvivalentních fondů kolektivního investování usazených v EU, které nesplňují požadavky na evropský prospekt podle směrnice 85/611/EHS. Fondy kolektivního investování usazené na Islandu a v Norsku jsou zdanitelné bez ohledu na jejich stav vzhledem k evropskému prospektu. Komise dochází k závěru, že tento rozdíl v nakládání omezuje volný pohyb kapitálu a svobodu poskytování služeb, tedy články 36 a 40 Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru. Investiční fondy usazené v Lichtenštejnsku (které je rovněž součástí EHP) jsou vyloučeny z oblasti aplikace řízení pro porušení předpisů, neboť Lichtenštejnsko neprovádí výměnu informací o výnosu z takových investičních fondů s belgickými finančními úřady. Zdanění kapitálových výnosů Další zdůvodněné stanovisko bylo zasláno kvůli diskriminačnímu nakládání s kapitálovými výnosy. Podle belgického zákona o dani z příjmu nejsou kapitálové výnosy z investičního majetku, jako jsou například budovy, stroje nebo zařízení, okamžitě zdaňovány, pokud se provádí reinvestování do investičního majetku používaného v Belgii. Nicméně takové pravidlo již neplatí, pokud se zmíněné reinvestování provádí do investičního majetku používaného
mimo Belgii. V tomto případě jsou kapitálové výnosy okamžitě zdaněny. V důsledku toho nemohou společnosti těžit z odloženého zdanění kapitálových výnosů, pokud investují do investičního majetku situovaného v jiných zemích EU nebo EHP. Komise dochází k závěru, že aktiva mimo Belgii jsou tak diskriminována oproti aktivům situovaným v Belgii, což porušuje základní pravidla EU o jednotném trhu (svoboda usazení, svoboda poskytování služeb a volný pohyb kapitálu). Zahraniční investiční společnosti V neposlední řadě se Komise rozhodla zažalovat Belgii u Evropského soudního dvora kvůli jejímu zdanění zahraničních investičních společností. Podle belgického práva domácí investiční společnosti v praxi neplatí žádnou daň ze svého úrokového a dividendového příjmu z belgických zdrojů. Zahraniční investiční společnosti ovšem platí srážkové daně ve výši 15 % nebo 25 % ze svých úrokových a dividendových příjmů z belgických zdrojů a nemohou nárokovat refundování. Taková diskriminace se považuje za praxi, jež je v rozporu s pravidly EU o jednotném trhu, jež se zaměřují na volný pohyb kapitálu a svobodu usazení. Zdůvodněné stanovisko, které bylo zasláno dne 3. června 2010 a požadující, aby Belgie ukončila takovou diskriminaci (viz Evropská daňová zpráva 6/2010), nevyvolalo zavedení kroků, jež by uvedly tuto praxi do souladu s právem EU. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Legislativa pro daň z nemovitosti: EN FR DE NL Dědická daň: EN FR DE NL Islandské a norské investiční fondy: EN FR DE (k dispozici jsou další odkazy) Kapitálové výnosy: EN FR DE NL Zahraniční investiční společnosti: EN FR DE NL
EU a USA projednávají americký zákon o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely V dopisu zaslaném finančním orgánům Spojených států amerických dne 6. dubna 2011 vyzvaly maďarské předsednictví Rady Evropské
4 unie a Evropská komise orgány USA k zapojení do dialogu o tom, jak co nejlépe dosáhnout cílů zákona USA o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA). FATCA je americký legislativní nástroj určený k zajištění toho, aby finanční úřady USA získávaly informace o investicích prováděných rezidentními subjekty USA u zahraničních finančních institucí, včetně evropských finančních institucí. V tomto ohledu sleduje cíle obdobné cílům směrnice EU o zdanění výnosů z úspor, která zajišťuje výměnu informací mezi finančními úřady členských států EU. Zákon FATCA by však mohl znamenat významné zatížení z hlediska zajištění souladu v případě finančních institucí EU (včetně bank, investičních fondů a pojišťoven). Ve světle nástrojů pro výměnu informací, které již nyní existují mezi finančními úřady a vzhledem k probíhajícím diskusím o rozšíření oblasti aplikace směrnice o zdanění úspor, což je prioritou pro maďarské předsednictví a Komisi, vyzvaly maďarské předsednictví a Komise úřady Spojených států, aby zvážily možnost využití případných synergií za účelem dosažení svých společných cílů hospodárným a podnikatelsky šetrným způsobem. Od přijetí zákona FATCA dne 18. března 2010 vyjadřují obchodní a finanční asociace EU své obavy ohledně legislativy, zejména v souvislosti s náklady potřebnými na dosažení souladu a pokutami, které může tato problematika přinášet v případě nesouladu. Směrnice EU o zdanění úspor obdobně jako zákon FATCA zavádí povinnosti kladené na finanční zprostředkovatele a vyžadující, aby vyplácející zástupci nahlašovali finančním úřadům informace o úrokových výnosech vyplácených jednotlivým investorům. Revize zmíněné směrnice za účelem rozšíření její oblasti aplikace je již nyní v poměrně pokročilé fázi. Finanční úřady EU si rovněž vzájemně vyměňují informace podle směrnice EU o administrativní spolupráci a též se třetími zeměmi, včetně USA, podle klauzulí o výměně informací uvedených v bilaterálních smlouvách o zabránění dvojímu zdanění. Podle zákona FATCA musejí zahraniční finanční instituce se zákazníky z USA a zahraniční nefinanční subjekty s významnými vlastnickými
podíly z USA sdělovat informace ohledně daňových subjektů USA přímo úřadu IRS (americký daňový úřad). Pokud nedojde ke sdělení takových informací, bude to mít za následek požadavek na to, aby neameričtí finanční zprostředkovatelé odvedli srážkovou 30% daň z výnosů z amerických zdrojů. Evropský finanční sektor odhaduje, že náklady na úpravu jeho systémů informačních technologií a náklady na administrativní zátěž představovanou zajištěním souladu se zákonem FATCA budou značné.
OECD zahajuje veřejné konzultace o změnách vzorové konvence OECD ohledně termínu „skutečný vlastník“ OECD usiluje o zabránění situaci dvojího zdanění a situaci nezdanění na žádné straně, jež by vznikaly z různých interpretací článků 10 až 12 vzorové daňové konvence OECD ze strany soudů a daňových správ. Komentáře k diskusnímu návrhu OECD je možno zasílat do 15. července 2011. Tyto připomínky pak budou projednávány na setkání pracovní skupiny 1 pro daňové konvence a související otázky, jež se bude konat v září 2011. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Informační zpráva OECD: EN FR Diskusní návrh: EN
NOVINKY – NEPŘÍMÉ DANĚ
Komise provádí přezkoumání zdanění energií Jako jednu ze svých 12 priorit v legislativním balíčku nazvaném „zákon o jednotném trhu“ navrhla dne 13. dubna 2011 Komise přezkoumání směrnice o zdanění energií. Tato nová pravidla se zaměřují na restrukturalizaci způsobu, jakým jsou zdaněny energetické produkty, aby bylo možno brát v úvahu jejich emise CO2 i jejich energetický obsah. Tímto způsobem Komise chce podporovat energetickou účinnost a spotřebu ekologicky šetrnějších produktů a zabránit
5 narušování hospodářské soutěže na jednotném trhu. Daný návrh bude napomáhat členským státům při revidování jejich celkových daňových struktur takovým způsobem, který bude přispívat k růstu a zaměstnanosti přesunutím zdanění od práce ke spotřebě. Zdanění energetických produktů je do určité míry harmonizováno na úrovni EU. Směrnice o zdanění energií stanovuje minimální sazby pro zdanění energetických produktů používaných jako motorová paliva a topiva, jakož i elektřiny. Komise v podstatě navrhuje rozdělení minimální daňové sazby na dvě části: • Jedna by byla založena na emisích CO2 u příslušného energetického produktu a byla by pevně stanovena ve výši 20 € na tunu CO2. • Druhá by byla založena na energetickém obsahu, tj. na skutečné energii, kterou produkt poskytuje a která by byla změřena v gigajoulech (GJ). Minimální daňová sazba by byla pevně stanovena ve výši 9,6 €/GJ pro motorová paliva a 0,15 €/GJ pro topiva. To bude platit pro všechna paliva používaná pro dopravu a vytápění. Ze sociálních důvodů budou mít členské státy možnost zcela osvobodit energii spotřebovávanou domácnostmi pro své vytápění, a to bez ohledu na to, jaký energetický produkt se k tomuto účelu používá. • Podle nového návrhu dojde k odstranění daňového znevýhodnění obnovitelných energetických zdrojů, jako jsou biopaliva v porovnání s [fosilními palivy]. • Pokud jde o omezení emisí skleníkových plynů, usiluje revidovaná směrnice o doplnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi o použití daně z CO2 na sektory, které jsou aktuálně mimo její oblast aplikace (doprava, domácnosti, zemědělství a lehký průmysl). Na tato odvětví připadá polovina emisí CO2 vyprodukovaných v EU. Revidovaná směrnice by měla vstoupit v platnost od roku 2013. Postupné zavádění nových pravidel pro daň z energií předpokládá přechodná období až do roku 2023.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva: EN FR DE (k dispozici v dalších jazycích) Návrh směrnice: EN FR DE Příslušné sdělení Komise: EN FR DE Posouzení vlivů: bod 1 bod 2 Souhrnný přehled posouzení vlivů: EN FR DE Prezentace: EN Otázky a odpovědi: EN Souhrnný přehled pro občany: EN FR DE (k dispozici v dalších jazycích)
Komise zveřejňuje studii o DPH ve veřejném sektoru a o výjimkách ve veřejném zájmu Tato studie byla provedena organizací Copenhagen Economics pro Komisi a zveřejněna Komisí dne 12. dubna 2011. Studie analyzuje a poměřuje důsledky aktuálního režimu DPH u veřejných orgánů a činností prováděných ve veřejném zájmu. Projednávanými tématy jsou například narušování hospodářské soutěže vedoucí ke znevýhodnění soukromých provozovatelů, kteří konkurují veřejnoprávním subjektům, a nedostatek pobídek pro správu za účelem subdodavatelského zajištění činností od soukromých společností. Studie dochází k závěru, že ekonomika by měla prospěch z omezení tohoto speciálního režimu. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Studie: EN
Komise navrhuje umožnit Švédsku aplikaci sníženého zdanění u elektřiny na pobřeží Cílem tohoto opatření navrženého dne 8. dubna 2011, které ještě musí být schváleno členskými státy EU, je snížení hlučnosti a znečištění ovzduší ve švédských přístavech způsobovaného plavidly, která vyrábějí svou elektřinu na palubě. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva, bod 7: EN
6
Komise požaduje od Německa, aby rozšířilo výjimky z DPH pro sdílení nákladů služeb Dne 6. dubna 2011 Evropská komise formálně požádala Německo, aby pozměnilo svou legislativu v oblasti DPH tak, aby došlo k rozšíření předmětu výjimky z DPH na služby dodávané nezávislými skupinami osob jejich členům bez práva na odpočet DPH. Německá právní úprava omezuje tuto možnost na služby v lékařském a zdravotním sektoru, kdežto právní úprava EU požaduje, aby taková výjimka z DPH byla k dispozici ve všech sektorech. Jako důsledek pak platí, že daňové subjekty v jiných sektorech, které utvoří uskupení pro sdílení nákladů, v současné době musejí platit DPH ze svých sdílených služeb. Směrnice o DPH osvobozuje od DPH služby, které mohou uskupení pro sdílení nákladů dodávat svým členům podle řady podmínek: činnosti členů by měly být osvobozeny od DPH, sdílené služby by měly být přímo nutné pro činnosti členů, skupina by měla nárokovat přesnou refundaci podílu každého člena na společných nákladech a v neposlední řadě by takové osvobození nemělo způsobovat narušování hospodářské soutěže. Požadavek Komise má formu „zdůvodněného stanoviska“ (druhý krok řízení EU pro porušení předpisů). Při absenci uspokojivé reakce do dvou měsíců může Komise zažalovat Německo u Evropského soudního dvora. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva: EN FR DE
Komise požaduje, aby Kypr upravil pravidla pro spotřební daň aplikovaná na dovážené použité motocykly Dne 6. dubna 2011 Evropská komise formálně požádala Kypr, aby pozměnil svou legislativu v oblasti odpisových stupnic pro výpočet spotřebních daní u použitých motocyklů, neboť dochází k závěru, že současná pravidla znamenají diskriminaci dovážených motocyklů. Evropský soudní dvůr dne 22. února 2011 dospěl v případu Gomes Valente (C-393/98) k závěru, že daňový režim obdobný kyperským
pravidlům je v rozporu s pravidly EU. Požadavek Komise má formu zdůvodněného stanoviska. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva: EN FR DE EL
ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE A BOJ PROTI DAŇOVÝM PODVODŮM
Postup prací u Globálního fóra OECD Dne 14. dubna 2011 oznámilo Globální fórum OECD pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely vydání nových zpráv posuzujících schopnost jeho členů zabraňovat mezinárodním daňovým únikům. Zprávy se zaměřením na Arubu, Bahamské ostrovy, Belgii, Estonsko a Ghanu vyhodnocují jejich právní a regulační rámce pro výměnu informací. Zprávy se zaměřením na Kanadu a Německo posuzují právní rámce i jejich realizaci v praxi. Globální fórum bylo vytvořeno z iniciativy G20 za účelem podporování mezinárodních norem o transparentnosti a výměně informací v daňových záležitostech. Fórum se zaměřuje na zajištění plné daňové spolupráce, přijetí mezinárodních norem zahrnujících výměnu bankovních informací mezi jeho členy prostřednictvím mechanismu pro hloubkové posouzení formou peer review. Až doposud Globální fórum zveřejnilo zprávy o 25 svých členech a usiluje o dokončení dalších 35 zpráv do listopadu 2011 pro schůzku G20, jež se má uskutečnit v Cannes. U Belgie bylo konstatováno, že došlo k pokroku ve vývoji její sítě pro výměnu informací. Probíhající ale stále ještě neúspěšné úsilí o sestavení vlády v Belgii vedlo k zastavení dalšího pokroku při prosazování uzavřených dohod o výměně informací. Pokud dojde k pokroku v ratifikačním procesu, plánuje se druhá fáze posouzení formou peer review na druhou polovinu roku 2012. Německo provádí podle příslušné zprávy výměnu informací pro mezinárodní daňové záležitosti s rozsáhlou sítí jurisdikcí po celém
7 světě, ale doby odezvy spokojenosti posuzovatelů.
nebyly
plně
ku
Mezitím došlo v nedávné době ke zvýšení počtu členů Globálního fóra na 101 jurisdikcí poté, co se připojily Ghana, Gruzie a Nigérie. To znamená, že se členy stala již více než polovina všech zemí. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Informační zprávy OECD: - Globální fórum seskupuje 101 jurisdikcí (13. dubna): EN FR - Globální fórum nepolevuje v tlaku (14. dubna): EN FR Úplný přehled posouzení: EN
STÁTNÍ POMOC
Generální advokát Evropského soudního dvora: Škodlivá daňová opatření nejsou automaticky státní pomocí Podle Niila Jääskinena, generálního advokáta u Evropského soudního dvora (ECJ) není možné škodlivá daňová opatření automaticky klasifikovat jako protiprávní státní pomoc. Aby nějaké opatření mohlo být klasifikováno jako státní pomoc, muselo by poskytovat selektivní výhodu svým obmyšleným subjektům. Avšak v případech, kdy je v rámci jednoho daňového systému se všemi případy nakládáno stejným způsobem, neexistuje žádná selektivita. Narozdíl od toho, co konstatovala Komise, nemůže být podle něj nějaký daňový systém „sám o sobě diskriminační“, neboť neexistuje žádný evropský referenční daňový systém, se kterým by se mohl porovnávat. Stanovisko generálního advokáta, které bylo vyneseno dne 7. dubna 2011, potvrzuje rozhodnutí Evropského soudu prvního stupně, kterým se zrušuje rozhodnutí Evropské komise o systému daně z příjmu právnických osob na Gibraltaru (C-106/09 P a C-107/09 P). ECJ není vázán stanoviskem generálního advokáta. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Tisková zpráva: EN FR DE ES FI SV
Plné znění prohlášení o stanovisku bude brzy k dispozici: EN
CFE FÓRUM
CFE fórum 2011 na téma „Stálá provozovna“ CFE fórum 2011, které se konalo 7. dubna 2011 v Bruselu, přilákalo 142 účastníků, většinou odborníků z daňové praxe, z celé Evropy, včetně hostů z Evropské komise a Rady EU. Dopolední i odpolední sekce se zabývaly koncepcí stálé provozovny (‘Permanent Establishment’ zkracováno jako „PE“) (respektive stálé provozovny - ‘Fixed Establishment’, zkráceně „FE“, z hlediska problematiky DPH) a souvisejícími praktickými otázkami. Nedávné změny v legislativě EU i v pravidlech OECD budou mít vliv na režim nakládání se stálými provozovnami (PE): pro přiřazování zisku ke stálým provozovnám provedla v loňském roce OECD revizi článku 7 vzorové daňové konvence. Na úrovni EU pak návrh směrnice o CCCTB (společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob) ze dne 16. března 2011 (KOM(2011)121) sleduje odlišný přístup. Pro nepřímé daně pak prováděcí nařízení k DPH (EU) 282/2011 přijaté dne 15. dubna 2011 usiluje o poskytnutí větší přehlednosti pro podniky, poradce a správce. Ve světle těchto čerstvých změn pak Piergiorgio Valente z firmy Valente Associati GEB Partners, Itálie, který moderoval sekci věnovanou přímým daním, popsal stálou provozovnu jako velmi staré a současně i zbrusu nové téma. Velká většina více než 3000 daňových konvencí působících po celém světě obsahuje pravidla pro stálou provozovnu, přičemž většina těchto pravidel je koncipována v duchu článku 5 a 7 vzorové konvence OECD. Hans Pijl z Nizozemska, majitel u firmy Deloitte, popsal přístup OECD ke stálým provozovnám, který je režimem samostatného subjektu. Všechny daňové smlouvy, které jsou uzavřeny, se týkají staré verze článku 7 vzorové konvence OECD z doby před rokem 2010, zatímco verze
8 článku 7 z roku 2010 je koncipována tak, aby se vztahovala pouze na budoucí daňové smlouvy. V souladu s tím komentář OECD obsahuje rovněž verzi před rokem 2010 a od roku 2010. Navzdory protichůdným doporučením OECD nazírá většina soudů na odkazy na článek 7 jako na statické a nikoliv dynamické odkazy, což znamená, že daná smlouva by se odkazovala na tu verzi článku 7, která byla v platnosti v dané době, neboť pouze taková verze má parlamentní ospravedlnění. Pokud jsou příslušnými změnami pouze objasnění, budou soudy aplikovat rovněž nový komentář. Tomu však bylo jinak u nových pravidel pro přiřazení kapitálu. Vzhledem k tomu, že před rokem 2008 taková pravidla nebyla poskytnuta, jsou tato pravidla podstatnou změnou, která by se neměla aplikovat, pokud nebudou transponována do právního systému příslušnými zeměmi. Navzdory výše uvedenému se nizozemská vláda rozhodla formou nařízení ze dne 15. ledna 2011, že by se měla aplikovat verze článku 7 z roku 2010, a to i na starší smlouvy, což vytvořilo určitý zmatek při interpretaci daňových smluv. Georg Geberth, ředitel pro daňovou politiku u firmy Siemens, Německo, vysvětlil, že zabránění vlastnictví stálých provozoven v jiných zemích je určitou cestou pro nadnárodní subjekty, jak udržet svou daňovou politiku v jednoduché podobě. To je prováděno dodáváním přímo místním společnostem a působením jako jejich subdodavatel. Pan Geberth se pak věnoval přeshraniční kompenzaci ztrát u stálých provozoven a příslušnému precedenčnímu právu Evropského soudního dvora (ECJ) (případ C-414/06, Lidl Belgie) a následně Německého spolkového daňového soudu, který požaduje, aby se ztráty staly konečnými z podnikatelských důvodů a nikoliv z důvodů zahraničního daňového práva, jako je tomu u omezení pro přenášení ztrát do budoucích období. K překvapení podnikatelských kruhů Spolkový daňový soud dovolil kompenzaci ztrát nejen pro daň z příjmu korporace, ale též pro daň z příjmu u místní živnosti. Nicméně v praxi fiskální úřady téměř nikdy nedopustí, aby se ztráty staly konečnými,
neboť tento požadavek aplikují velmi striktně. Tomu je možno zabránit, jestliže má zahraniční stálá provozovna domácí mateřskou společnost, která je souběžně uzavřena (a před propadnutím zahraničních ztrát podle daňového práva země příslušné stálé provozovny). Přiřazení aktiv k zahraničním stálým provozovnám již není možno zdaňovat v Německu, neboť by se jednalo o výstupní daň. Kritickou otázkou bylo zda je možné zdaňovat skryté rezervy. Podle Spolkového daňového soudu je tomu tak v případě, kdy jsou realizovány prostřednictvím prodeje daného aktiva. To v podstatě odpovídá usnesení Rady EU ze dne 2. prosince 2008 o koordinaci výstupního zdanění, které by mohlo z tohoto přístupu učinit praxi přijatelnou v rámci celé EU. Georg Kofler, profesor na univerzitě v Linci, Rakousko, osvětloval provázanost právní úpravy EU a pravidel OECD. Pan Kofler zdůraznil, že směrnice EU o úrokách a licenčních poplatcích by se měla rovněž aplikovat na fiktivní platby mezi ústředím a stálými provozovnami a že směrnice EU o vztazích mezi mateřskými a dceřinými společnostmi by se měla aplikovat na daně ze zisku poboček. Pokud je podle přístupu OECD stálá provozovna považována za samostatný subjekt, obnášelo by to aplikaci konvence EU o rozhodčím řízení. Pan Kofler řekl, že se konvence o rozhodčím řízení v praxi osvědčila jako velmi užitečný nástroj, neboť čas pro dosažení vzájemné dohody byl omezen na tři roky. To vytvářelo tlak na správy, aby dospěly k dohodě, neboť měly obavy, že rozhodčí orgán by učinil méně příznivé rozhodnutí. Právní úprava EU požaduje, aby se pravidla pro přiřazení zisku pro stálé provozovny a dceřiné společnosti neodlišovala. Pravidla EU a OECD jsou v neposlední řadě v rozporu též v případech, kdy dochází k převodu aktiv ze stálé provozovny na ústředí. Podle přístupu OECD (samostatný subjekt) je možno považovat zisky za realizované, což vede k okamžitému zdanění ve státě stálé provozovny, což by mohlo být považováno podle práva EU za výstupní daň, tedy něco, co je v rozporu se základními svobodami. Uwe Ihli z Evropské komise (generální ředitelství pro daně a cla, vedoucí sekce směrnic
9 pro daň z příjmu právnických osob a CCCTB) vysvětlil, že vzhledem k tomu, že směrnice EU o daních z příjmu právnických osob neobsahují žádnou vlastní definici stálé provozovny, je běžně užívanou koncepcí stálé provozovny koncepce OECD. V důsledku toho pak jakékoliv změny u článku 7.2 vzorové konvence OECD budou mít vliv na směrnice EU. Předpokládá se určitá změna kvůli návrhu Komise na CCCTB, jehož hlavní charakteristiky odprezentoval pan Ihli. CCCTB by přinesl výhodu zjednodušení otázek zápočtů přeshraničních ztrát a účtování transferových cen. Nemohl by být k dispozici žádný všeobecný předpoklad, zda by částka daně, jež má být uhrazena, byla nižší nebo vyšší. Přestože koncepce stálé provozovny ve vzorové konvenci OECD a návrhu na CCCTB jsou ve vzájemném souladu, přiřazení zisků je řešeno naprosto odlišným způsobem: v rámci skupiny a CCCTB nejsou zisky stálých provozoven předmětem samostatného režimu, nýbrž by daná skupina byla považována za jeden integrovaný subjekt v souvislosti s hospodářskou realitou. Oproti tomu pak při aplikaci pravidel OECD je obtížné provést posouzení, když je zisk realizován v plně integrované skupině. Rozdíl v přiřazení zisku prostřednictvím pravidel OECD a EU by vytvářel problémy dvojího zdanění nebo naopak nezdanění ani v jedné jurisdikci, a proto by byly očekávány formálnější požadavky na přeshraniční transakce, odmítnutí aplikace směrnice o úrokách a licenčních poplatcích a na srážkové daně v rámci skupiny. Erik Scheer, ředitel u firmy Baker&McKenzie z Nizozemska, byl moderátorem části konference věnované nepřímým daním. Ve svém úvodu předneseném v rámci sekce nepřímých daní popsal stálou provozovnu („FE“) jako nástroj, který existoval pouze tehdy, když byl třeba. Tato role stálé provozovny byla dále vysvětlena Piou Michelsen z Evropské komise, generální ředitelství pro daně a cla. Pojem stálé provozovny („FE“) byl používán pro stanovení toho, kde a koho zdaňovat. Ačkoliv daná koncepce existuje po celou dobu od zavedení
legislativy v EU v oblasti DPH, neexistovala žádná řádná právní definice stálé provozovny („FE“). Další hlubší pohled bylo nutno odvodit z precedenčního práva Evropského soudního dvora v návaznosti na případ Berkholz (C-168/84). Podle nových pravidel EU o místu dodávky služeb zavedených prostřednictvím balíčku k DPH z roku 2008 se na většinu přeshraničních služeb mezi podniky aplikuje mechanismus reverse charge, v jehož rámci je za místo dodávky považována obchodní provozovna zákazníka. Nicméně pokud jsou služby poskytovány stálé provozovně zákazníka situované na jiném místě, tak by místem dodávky byla lokace této stálé provozovny. To se nezmění, pokud má dodavatel stálou provozovnu v členském státě dodávky, pakliže tato stálá provozovna nezasáhne do příslušné dodávky. Odsud plyne, že je důležité určit, jakou přítomnost utváří stálá provozovna a kdy to je považováno za zasáhnutí do dodávky. Další objasnění k této problematice bylo poskytnuto přijímaným prováděcím nařízením. Jan Körner, viceprezident pro daně a cla u firmy BASF, Německo, zdůraznil, že daňové plánování nadnárodního subjektu vyžaduje holistický přístup, který bude pokrývat přímé a nepřímé daně. Jeho prezentace obsahovala porovnání různých koncepcí stálé provozovny z hlediska DPH (fixed establishment) a stálé provozovny z hlediska saní z příjmu (permanent establishment). V případech, kdy se budou plně aplikovat zásady neutrality a destinace, tak stálá provozovna (FE) pro účely DPH není třeba pro dodávku zboží, neboť fyzický pohyb zboží vytváří vztah ke geografickému místu. Pro služby je to však odlišné. Přestože zdanění služeb mezi podniky sleduje princip destinace, tak služby poskytované podnikem zákazníkovi sledují princip původu. Pro služby, které mají fyzický vztah k nějakému geografickému místu, není třeba žádný koncept stálé provozovny (FE), pokud se bude plně aplikovat princip zdanění v místě spotřeby. Pro nehmotné služby, kde však není žádná taková fyzická vazba, zůstává koncepce FE neodmyslitelnou, jakoby tomu bylo
10 v případě, kdy zákazníci nemají nárok na plný odpočet DPH. Pan Körner dospěl k závěru, že koncepce stálé provozovny (PE) pro přímé zdanění a stálé provozovny (FE) pro nepřímé zdanění slouží k různým účelům: přestože účelem pro přímé zdanění bylo zajistit zdanění u zdroje jednotky vytvářející zisk, tak koncepce FE usiluje o to, aby se zabránilo narušení zásad destinace a neutrality DPH. Z tohoto důvodu je oprávněné udržovat dvě různé koncepce v obou oblastech daně. Andrea Parolini z firmy Maisto e Associati, Itálie, citoval tři případy pro účely analýzy koncepce stálé provozovny (FE), konkrétně se jednalo o italský případ „Philip Morris“ z roku 2002, ve kterém Italský nejvyšší soud shledal, že společná společnost nerezidentních mateřských společností v Itálii, která dozorovala distribuci tabákových výrobků prostřednictvím státního monopolu, je stálou provozovnou (FE), protože úkoly této struktury obsahovaly manažerské funkce a nebyly pouze pomocného typu. Pan Parolini kritizoval, že koncepce FE se používá výlučně k tomu, aby zajistila, že daná společnost bude odpovídat za daň. Nejistota ohledně koncepce FE v Itálii a striktní interpretace daňovou správou obnášely vysoké riziko nesouladu a v důsledku toho i nemožnosti odpočtení a/nebo nebezpečí tvrdých sankcí (v jednom případě v té době až do výše 240 % splatné DPH) pro podniky. Uvítal, že prováděcí nařízení omezuje tuto právní nejistotu. Další komplikace pro podniky existují prostřednictvím požadavků na úhradu 50 % vyměřené daně předem, když je nějaký případ předložen před italský soud. Příspěvek pana Paroliniho vedl ke vzniku živé debaty mezi praktiky, přičemž se dotkl rovněž takových otázek, jako jsou úroky za neuhrazené DPH nebo přeplatky DPH nebo obecný požadavek poskytování faktur pro odpočty DPH. Podrobnější zpráva o CFE fóru 2011 sepsaná Dr. Tigranem Mkrtchyanem se objeví v čísle 6/2011 Evropské daňové zprávy.
CFE rovněž v létě 2011 zveřejní příručku o pořádaném fóru, která bude obsahovat příspěvky vystupujících odborníků. DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte): Všechny prezentace: internetové stránky CFE
Údaje o vydavateli
Confédération Fiscale Européene 188A, Av. de Tervuren B-1150 Brussels Redaktor: Rudolf Reibel LL.M., představitel CFE pro fiskální a profesní záležitosti Máte-li jakékoliv návrhy či dotazy, neváhejte a obraťte se na redakci:
[email protected] Grafická úprava: Laëtitia Bois, administrativní asistentka Omezení odpovědnosti: Confédération Fiscale Européenne (CFE) distribuuje tuto zprávu pro zlepšení veřejného přístupu k informacím o evropském vývoji obecně. CFE odmítá jakoukoliv odpovědnost či ručení s ohledem na tento materiál. Uvedené odkazy vás připojí k internetovým stránkám, které nejsou žádným způsobem kontrolovány ze strany CFE, a CFE proto neodpovídá za jejich obsah, ani za žádné další odkazy, které mohou podporovat. Všechna práva vyhrazena.
