číslo 3

Školní Žralok Školní občasník vydávaný ve školním roce 2011/2012 - číslo 3.

Lyžák 2012 Od 5. 2. do 10. 2. se každoročně konal lyžařský kurz sedmých tříd. I když letos na „lyžáku“ moc sedmáků nebylo. Musely nás doplnit děti z vyšších ročníků. Náš první úkol zněl - dostat se na Luž. Bylo to poněkud obtížné, protože auta stávkovala kvůli namrzlé silnici. Hned po příjezdu jsme šli na sjezdovku „U Pitkina“, kde jsme se učili základní oblouky a jízdu na vleku. Druhý den jsme měli trochu změnu. Opravovali vlek, a tak jsme šli na běžky. Počasí nám přálo. Udělali jsme si malý závod, který vyhrála Verča Gottlieberová. Další den byl odpočinkový. Hráli jsme různé soutěže ve sněhu – 10x se otočit okolo tyče a běžet; dvojice, které musí rychle obejít vytyčený strom, atd. O zajímavé pády nebyla nouze. Namísto toho, abychom šli na noční lyžování, jsme měli stezku odvahy. Ta se vydařila. Předposlední den jsme měli slalom na lyžích, který vyhrála Verča Gottlieberová a Matěj Dvořák. Večer jsme psali test, na nějž jsme se připravovali celý náš pobyt na horách. Opět zvítězila Verča Gottlieberová. Večer zakončila diskotéka. Poslední den nás čekalo poslední lyžování a balení. S lyžařským kurzem jsem byla osobně spokojená a ráda bych jela i příští rok. V. G.

1

Rozhovor s panem učitelem Kolářem

Pythagoriada 18. 1. 2012 se konala matematická soutěž Pythagoriáda v rumburském Gymnáziu. Nejdříve museli učitelé matematiky vybrat žáky, kterým jde matematika, aby mohli jít do školního kola soutěže. Soutěžily 6., 7. a 8. třídy. Jestliže žáci dosáhli max. počtu bodů, dostali se do městského kola do Rumburku. Tam se jelo 18. 1. 2012. Z naší školy se zúčastnila Nikola Matoušková z 6. A, Nikola Richterová a Matěj Schäfer ze 7. A, také Matěj Žítek s Eliškou Mifkovou z 8. B. a doprovázela je pí uč. Jana Häuslerová. Když jsme přijeli do Rumburku, dali jsme paní učitelce jízdenky, aby nám mohly být proplaceny. Celá soutěž trvala pouhou jednu hodinu. Poté jsme už mohli jet zpátky do školy. Do dalšího kola se nikdo z naší ZŠ nikdo nedostal, ale ještě není všem dnům konec .

Máte v plánu studovat vysokou školu? Plán by byl, ale bohužel na VŠ neotvírají žádný obor mně blízký (Př, Z, D) na dálkové studium 2. stupně. Máte svého oblíbeného kolegu (kolegyni)? 18 let sedím ve sborovně vedle p. uč. Vomáčky, to hovoří za vše, ale jinak se všemi kolegy vycházím v pohodě. Čím jste chtěl být jako malý? Myslíš jako včera? Já jsem totiž ještě nevyrostl. Stále čekám, až to přijde . Ale jinak fotbalistou. Učíte raději přírodopis nebo tělocvik? Dříve TV než Př. Dnes je tomu naopak. Na co jste ve svém životě nejvíce pyšný? Na své děti s manželkou a na rodiče, jak mě vychovali. Chtěl byste změnit něco na škole? Ano, jezdicí schody do 2. patra. Nebo spíš eskalátory, ty jsou lepší .

Nikola Matoušková

Máte nějaké své životní krédo? Každý je strůjcem svého štěstí. Jak dlouho učíte na zdejší ZŠ? Od r. 1994. Jaké máte koníčky? Silniční cyklistiku, fotbal, lyžování, nově i snowboard, v létě grilování a hlavně své děti. Děkuji za rozhovor.

2

Vybíjená

Zeměpisná olympiáda – okresní kolo

Vybíjená se konala 22. února. Začínala ve 14:00 hod. a končila kolem patnácté hodiny odpoledne.

14. března se konala zeměpisná olympiáda (okresní kolo). Zúčastnily se jí ty děti, které postoupily ze školních kol. Od nás jsem to byla já, Nikola Matoušková a Honza Demeter. Vyjeli jsme v 7 hodin autobusem do Rumburku s pí uč. Lenkou Husákovou, která nám dělala doprovod. Tam jsme měli přestoupit do autobusu, co nás měl odvést do Děčína. Ale nepřestoupili jsme, protože nám ujel. Čekali jsme tedy na další. Když jsme dorazili, ostatní děti už psaly druhou část testů. Šli jsme do jiné místnosti a napsali si první část. Potom jsme se připojili k ostatním dětem. Testy se skládaly ze 2 částí - praktické a práce s atlasem. Po napsání všech testů jsme měli asi 10 minut na přestávku. Poté následovalo vyhlášení výsledků, ale nejdříve se rozdaly účastnické listy. Skoro všechna místa dostaly děti z Děčína. I když jsme se neumístili, byla to pro nás velká zkušenost.

Hlavním rozhodčím byl pan učitel R. Häusler. Na hru ale také dohlížel pan učitel Kolář. Někteří žáci přišli týmy povzbudit. Také fandili i někteří z učitelů. Nástup se konal pět minut po druhé hodině. Všechny týmy si nastoupily do řad. Dostavili se všichni, až na třídu 8. A, která se automaticky posunula na poslední místo. Soutěžilo se ve dvou kategoriích. První kategorie tvořily 6 . a 7. třídy, druhou pak třídy 8. a 9. Z každé kategorie mohla vyhrát jen jedna třída. Tentokrát to byla 7. A a 9. B. Celá vybíjená se povedla, proběhla bez zranění a jiných problémů.

N.R.

V. G.

3

Zápis prvňáčků Ve čtvrtek 2. 2. k nám do školy přišli noví budoucí prvňáčci. Zápis začal ve 14:00 hod. Děti s rodiči šli nejdříve do přijímací kanceláře, která byla ve 4. A. V ní zasedli učitelé z II. stupně. Měli na starost najít je v seznamu a zkontrolovat patřičné údaje potřebné k zápisu. Děti dostaly hned na úvod tašku s malým dárečkem. Pan uč. Häusler se snad každého budoucího žáčka zeptal, jestli se do školy těší nebo ne. Většina odpovědí byla naštěstí kladná. V kanceláři se také promítaly fotografie školy s povzbudivými slogany. Cesta dětí pokračovala do jedné ze čtyř tříd, kde si je paní učitelky „vyzkoušely“. Otázky byly například: Jak se jmenuješ? Kde bydlíš? Máš sourozence? Děti počítaly, do kolika uměly. Měly zazpívat nebo říct básničku. Taky musely znát pravou a levou stranu. Kde je vzadu a vepředu. Dalším úkolem bylo nakreslit tatínka a vymalovat omalovánku. Za odměnu si každý vybral malou odměnu – výrobek z papíru. Rodiče se následně dozvěděli, jak zápis dopadl. Výsledek nahlásili v kanceláři a mohli odejít už rovnou s rozhodnutím o přijetí. Kdo chtěl, prošel si školu s pěknou zimní výzdobou. Po chodbách se také potuloval vodník a dvě princezny. Pomáhali vyděšeným dětem se zbavit strachu. Mě překvapilo, kolik dětí dostalo odklad, čísla byla až moc vysoká. Všem přeji hodně úspěchů v příštím školním roce! N. G. 4

Klokánek

Rozhovor s p. uč. Vomáčkou

Klokánek se konal 16. března, druhou vyučovací hodinu.

Jak dlouho učíte? Na jiříkovskou školu jsem nastoupil hned po vojně ve 23,5 letech, takže zde učím 30 let.

Všichni jsme se sešli před učebnou fyziky a chemie. Posadili jsme se do lavic podle ročníků. Celou akci vedla paní učitelka Mgr. Jana Häuslerová, která všechno připravila dle obtížnosti. Od nejlehčích otázek za 3 body, po nejtěžší otázky za 5 bodů. Test probíhal formou kroužkování odpovědí. Vždy byly alespoň čtyři na výběr. Na celou soutěž jsme měli 60 minut.

Jaký byl Váš sen z dětství? Mít pěkný auto a motorku. Učíte rád matematiku? Zpočátku jsem z ní měl obavy, ale nyní bych nechtěl učit nic jiného. Kde jste všude studoval? Nejdříve Gymnázium v Rumburku a potom Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem.

Myslím si, že se tato matematická olympiáda nádherně vydařila.

Chtěl byste něco změnit na této škole? Ani né, celkem jsem spokojen, občas bych vyměnil některé žáky za hodný .

N. R.

Co je pro Vás v životě nejdůležitější? Dříve pro mě byl nejdůležitější sport a auta. Dnes samozřejmě rodina a můj dvouletý Lukášek.

Počítačová duha

Jaké předměty byste rád učil místo matematiky? Možná přírodovědu a taky asi informatiku.

9. února se v Rumburku v ZŠ Tyršova konala počítačová Duha. V naší skupině byli Kuba Fridrich, Petr Sivák, Matěj Schafer, Jaroslava Hynková a Petra Šusterová. Dva ze skupiny museli jít pracovat na počítači a zbytek pracoval se soutěžními otázkami, které bylo potřeba správně zodpovědět. Těch se ujali Kuba Fridrich, Petr Sivák a Matěj Schafer. Na práci s počítačem byla vybrána já Jaroslava Hynková a Petra Šusterová. Petra pracovala ve Wordu a já jsem vyhledávala na internetu. Měla jsem tam najít zadané informace. Když jsme měly hotovo, odvedli nás zpět do sálu, kde jsme měli jako celá skupina psát závěrečný rozhodující test. No a skončili jsme čtvrtí .

Plánujete ještě další přírůstek do rodiny? Zatím ne, jeden lump mi stačí :D. Máte nějaká zvířátka? Máme tři psy, ale nemáme je v paneláku, máme je na baráku. A ještě kočičku Mindu, kterou mám na zahradě. Čím byste byl, kdybyste nebyl učitelem? Nikdy jsem nad jiným zaměstnáním neuvažoval, jelikož jsem to viděl doma. Oba rodiče byli učitelé. A. H. a A. S

J. H. 5

a můj pes v pozoru. Slunce vylézá a kohout kokrhá. Konečně je ráno. Nikdo na mě nesahá. Už nikdy v noci nikam nepůjdu. Řekla jsem si a šla jsem pověsit prádlo na půdu.

Vážený pane starosto, v Jiříkově bydlím od svého narození. Je tady spoustu hezkých míst, ale i těch, která potřebují trochu poopravit. Jako např. naše škola! Už dávno máme slíbená nová okna a také celkovou rekonstrukci školy. Už bychom tu opravu měli mít tak dva roky, ale nic se neděje. Také mě netěší, že naše město nemá žádný svůj kulturní dům, že se musí pořád někam dojíždět. Dále bych se zaměřila na úklid v našem městě, například přeplněné popelnice. Je okolo nich samý nepořádek. Když fouká vítr, odpadky jsou rozneseny do okolních míst. To je vše, oč jsem Vás chtěla poprosit. Děkuji za Váš čas při čtení tohoto dopisu.

Veronika Gottlieberová 7. A

Hvězdná obloha Simona Donátová

Koukám se na hvězdnou oblohu, jak je hezká, a najednou slyším, jak někdo mlaská. Kdo to může být? A v tuhle dobu hlad mít? Rozhlížím se kolem sebe. Nic nevidím, jen krásné nebe. Najednou někdo na mě sáhne. Já vyskočím a co nevidím? Duch se dívá na mě!

Naděje Simona Donátová

Naděje, ach naděje! Proč se nic neděje? Sedím doma, smutno je mi, vlastně ležím na posteli. Jsem sama, do háje.

Já se hrozně lekla, až jsem sebou cukla. Duch je na obzoru 6

Proč tu nikdo není? Ještě mi zbývá naděje, že se něco bude dít. A než se člověk naděje, začne naplno žít.

První a zároveň druhé setkání s Lužicí 23. března proběhlo v sále Městské knihovny Varnsdorf slavnostní vyhlášení výsledků literární soutěže „Lužičtí Srbové známí, neznámí“ školního kola ZŠ Jiříkov, okres Děčín.

Užívejme si života plných doušků. Mějme se rádi, alespoň trošku. Život je krátký, přichystá nám samé hrátky. Proto užívejme si ho naplno. Ať nám je veselo.

Jedná se o tříletý projekt finančně podpořený Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF): „Investice do vaší budoucnosti“ v rámci programu Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007-2013. Projekt „Městská knihovna Varnsdorf - Setkávání přes hranice“ si klade za cíl zprostředkovat lidem žijícím po obou stranách hranice vzájemnou kulturní výměnu a výměnu informací formou přednášek, besed, kulturních pořadů (literárních čtení, výstav, koncertů) a umožnit prezentaci amatérských umělců a jejich setkávání s širokou veřejností. Partnery projektu jsou: Město Varnsdorf (lead partner), Městská knihovna Varnsdorf a Zwjazk serbskich wuměłcow Budyšin.

Pouštění draka

Mladí literáti, ale také ilustrátoři (kteří se výtvarně podíleli na vydání prvního sborníku této literární soutěže) převzali z rukou Milana Hrabala (spisovatele, překladatele a zprostředkovatele české a lužickosrbské literatury) a ředitelky Městské knihovny Varnsdorf Mgr. Veroniky Matysové ocenění. Nechyběla ani fanfára a literární ukázky žáků, kteří již byli oceněni v prvním ročníku soutěže.

Simona Donátová

Když jsem viděla pouštět draky, pustila jsem si ho taky. Já jsem si sedla a nehlídala ho, nevěděla jsem, jestli mám ho. A on mi posléze vzlétl, byl vynikající v letu.

7

Příjemnou tečkou celého setkání pak byla návštěva hudebního a dětského oddělení.

mohli zapojit do výše zmíněné navazující literární soutěže. A také že zapojili. Někteří psali různé příběhy, básničky nebo kreslili obrázky k pracím soutěžících. Ty nejlepší byly otištěny ve sborníku prvního ročníku ,,První setkání‘‘, jenž byl ilustrován právě našimi žáky. Na ilustracích se podíleli Bohuslav Dulai, Pavla Honzátková, Lucie Lálišová, Roman Macek, Eliška Mifková, Petr Miko, Nikola Opltová a Tomáš Urbánek. Tito všichni byli odměněni. Nesmím však zapomenout na oceněné a odměněné ve druhém ročníku školního kola soutěže. Čestná uznání obdržely Nikola Opltová a Tereza Barcalová, třetí místo Kristýna Horáková, Zdeněk Růžička, Petr Švajcr, Michaela Husáková a Roman Macek. Druhé místo obhájil Tomáš Altman a prvenství připadlo Martinu Mrvaňovi. Oceněná byla také Sandra Hübschmanová, která získala v prvním ročníku ve druhém kole regionální soutěže mezi samými gymnázii (jako jediná ze základní školy) krásné třetí místo. Po vyhlášení jsme se mohli rozprchnout do hudebního nebo dětského oddělení a omrknout „nejknihovnické novinky“. Těšíme se na příští ročník soutěže, a hlavně na našeho průvodce a moderátora pana Milana Hrabala, kterému také tímto za vše děkujeme.

Ve druhém ročníku výše zmiňovaného projektu získaly z celkového počtu 27 účastníků školního kola ZŠ Jiříkov, okres Děčín čestná uznání Tereza Barcalová a Nikola Opltová. Třetí cenu obdržel Zdeněk Růžička, Michaela Kohoutová, Kristýna Horáková, Roman Macek a Petr Švajcr. Těsně pod příčkou absolutního vítězství skončil Tomáš Altman a první cenu získal Martin Mrvaň. Zda jejich práce také ocení porota ve druhém - tentokrát regionálním kole, a jiříkovští literáti obstojí i v konkurenci ostatních zúčastněných škol (jako se to podařilo již Sandře Hübschmanové v předchozím ročníku), se zatím necháme překvapit. Nicméně jim všem držím palce.

Mgr. Kubešová

Byli jsme při tom aneb vyhlášení výsledků literární soutěže „Lužičtí Srbové známí, neznámí“

Nikola Matoušková, 6. A

23. března 2012 jeli někteří žáci naší Základní školy Jiříkov do varnsdorfské Městské knihovny. Možná si někteří z vás myslí, že jsme tam jeli proto, abychom si prohlíželi knížky. Jenomže ono tomu tak není. Jeli jsme tam kvůli vyhlášení výsledků školního kola soutěže ,,Lužičtí Srbové, známí, neznámí‘‘, v pořadí již druhého ročníku. Žáci, kteří se zúčastnili stejnojmenné přednášky pana Milana Hrabala, se totiž 8

postoupila se svou pohádkou o Dráčku Minidráčkovi do regionálního kola soutěže a porota ji ocenila skvělým třetím místem.

Další Lužickosrbské setkání

Po vyhodnocení jsme měli možnost si prohlédnout hudební a dětské oddělení varnsdorfské knihovny. V hudebním oddělení nás zaujaly knihy o známých interpretech a plakát, který skrývá více než sedmdesát kapel a hudebních skupin. V dětském oddělení si mohl každý prohlédnout knihy dle svého výběru a sednout si třeba na sedací pytel.

V pátek 23. března jsme se vydali do Městské knihovny ve Varnsdorfu. Pro některé to byla první návštěva, jiní tam byli i potřetí. Nejprve se vyhodnotilo školní kolo literární soutěže „Lužičtí Srbové známí, neznámí“. Týkalo se hlavně žáků šestých a devátých tříd. Někteří dostali čestná uznání a další se podělili o místa vítězů. Když přišlo na řadu první místo, my ostatní jsme měli zazpívat fanfáru. Ale zřejmě jsme si ztlumili volume, protože z nás nevyšel ani hlásek. Zkrátka jsme se tak styděli, že nikdo z nás to: „Tramtadadá“ nezazpíval.

Bylo to super! Ani se nám nechtělo pryč. Určitě přijedeme znovu. Už se moc těšíme! Kateřina Wenischová, 8. B

Všechny práce byly většinou zaměřené na téma Vodník nebo další lužickosrbské pohádkové postavy. „Básníci a spisovatelé“ byli obdarováni tužkami, bloky a básničkami, které byly ve třech jazycích – češtině, němčině a lužické srbštině. Potom následovalo ocenění ilustrátorů. Ti nakreslili obrázky do právě vydaného prvního sborníčku literární soutěže. Všichni dostali krásné „minipastelky“ a bloky, aby mohli dále rozvíjet své malířské a výtvarné schopnosti. A sborníčky. Na ty nesmíme zapomenout, vždyť také vznikly díky nim. Opomenut nebyl ani na umělecký přednes, a tak své práce prezentovali sedmáci již ocenění v prvním ročníku školního kola soutěže. Zde bych ráda vyzdvihla Sandru Hübschmanovou, která

Povánoční akademie Ve čtvrtek 19. 1. jsme se vrátili do vánočního času. Konala se povánoční akademie naší školy. Ve čtyři hodiny se 9

všichni sešli. Mohlo se začít. Pan ředitel nás uvítal a seznámil s programem. Upozornil i na to že, celá akce je ve vánočním duchu, tak aby z toho nebyl nikdo překvapený. Na úvod zazněl zpěv. A čí? No přece Slavíčka, který vede pí uč. Škvorová a Komoráčku, jehož sbormistryní je pí uč. Kubešová. Nejdřív každý pěvecký soubor zazpíval svůj repertoár a nakonec si Komoráček se Slavíčkem zazpíval písničku Bílý slon. Odměnou byl potlesk. Nemohl samozřejmě chybět dramatický soubor Drak, pod vedením p. uč. Sádovského. Tentokrát zahrál představení s názvem vánoční reklamace. Začalo to nevinně. Děda mráz, Santa Klaus a Ježíšek vyřizovali stížnosti s vánočními dárky. Nestačili se divit, co si ti lidé nevymyslí. Oproti lidem je totiž zlaté všechno. Ani nevím, u kterého „případu reklamace dárku“ jsem se více pobavila. Mohli jste vidět reklamaci nabouraného auta manželkou, rozzuřeného „rusáka“ Borise Ivanoviče Magorova s kozou, maminku s dcerkou Jůlinkou a traktorem v obýváku nebo mazané soby. Nakonec přišel postrach všech dárkonosičů Kája s ukradeným bagrem. Všichni tři „dárkonoši“ si ale nakonec řekli, že tento rok nebyl tak špatný. Divadlo bylo možná pro někoho krátké. Mně osobně se líbilo moc. Hercům bylo dobře rozumět a výkon byl určitě maximální. Hodinka věnovaná akademii se vydařila. N.G.

10

Příští rok budeme lepší a nandáme jim to! 

Dějepisná olympiáda Na okresní kolo dějepisné olympiády, která se konala 1. února, jsem zavítala už podruhé s Kačkou Wenischovou a p. uč. Pokorákem. Odjíždělo se z náměstí v 6:05 hod. Jeli jsme linkovým autobusem. Přestupovali jsme pouze dvakrát. Do Děčína jsme přijeli před 8. hod. Z autobusu vystoupilo i mnoho našich soupeřů. Olympiáda proběhla jako loni na „děčínské magistrále“. V sále jsme se zapsali, aby nám proplatili jízdné. V 8:00 nás přivítali, představila se porota a rozdali nám práci. Tento rok bylo zaměření na numizmatiku (mince a platební prostředky). Celý název zněl – V bohatství i v chudobě, aneb osobnosti k nezaplacení. Já byla s prací hotová jako první za necelou hodinku. Chvíli jsme čekali v zasedací místnosti. Když jsme byli kompletní, vyrazili jsme na zastávku a jeli domů. A jak jsme dopadly? Kačka byla 5. já hned za ní 6. Polepšily jsme si každá o jeden stupeň .

Duha – Velký Šenov Ve čtvrtek 15. 3. Jsme se po 4. vyuč. hodině vytratili ze školy. První kroky vedly na policii. Proč? Náš p. uč. Sádovský se potřeboval na něco zeptat. Z Jiříkova jsme odjeli ve 12:48, směr Velký Šenov. Před školou jsme čekali zhruba půl hodiny, než nám otevřeli. Všichni soutěžící žáci si odložili věci. Každý tým se rozdělil na tři skupiny - keramickou, výtvarnou a hudební. Všechny nás překvapilo, že kam jsme se podívali, tam byli motýli. Na škole mají totiž už dva měsíce projekt Motýlení. Zatím jich mají přes 800. Já byla v keramické dílně. Naše téma bylo Motýl ve větru. Na výtvor jsme měli 45 minut. Ve výtvarné skupině byla Verča a Háňa. Téma? Jasně, že motýl. Verča malovala prsty na velké plátno temperovými barvami. Háňa si vybrala dobrovolníka a jeho obličej zkrášlila motýlem. Obě práce se mi líbily, ostatním asi ne, nebo to nedokázali ocenit. Naše poslední část výpravy - Petr, Tomáš, Kuba a Bára měli za úkol rozpoznat písničky z pohádek a lidové písně. Možná byste čekali hudbu z CD, ale vše bylo živě na klavír, baskytary a příčnou flétnu. Druhou částí úkolu bylo pojmenovat hudební nástroje. Za celé odpoledne jsme dostali bramborovou medaili (4. místo). Mohlo to být lepší, obzvlášť když s sebou Chřibská měla jednoho předškoláka, jednu druhačku a skončila na krásném 3. místě. A kdo vyhrál? Nečekaně Velký Šenov...

N. G.

Děčínský skřivánek 8. února 2012 proběhlo v DDM Rumburk městské kolo dětské pěvecké soutěže Děčínský skřivánek. Soutěžící byli rozděleni do kategorie Sólo, Duo, Trio. Každý ze soutěžících musel zazpívat dvě písničky. Jednu lidovou (ta byla povinná) a jednu libovolnou. Dvě první místa byla postupová, a to do druhého, již okresního kola v Děčíně. Téhle soutěže jsem se zúčastnila spolu i s Adélou Svobodovou, pod vedením pí uč. Kubešové. Přes všechnu námahu a práci jsme se dobojovaly až na hezké třetí místo. Myslím, že pí uč. Kubešová na nás byla hrdá, a to bylo nejdůležitější.

N.G.

11

uč. Kubešovou. Zpívali píseň vlastní tvorby s názvem Vítej Jaro. Naštěstí jsme měli dobré posluchače z předních řad, protože jsme vůbec nevěděli, co se v tu chvíli odehrávalo. Pan zvukař to nějak nezvládl. K vidění byla taneční, pěvecká i recitační vystoupení. Z prvního stupně se nám nejvíce líbilo taneční vystoupení třídy 1. B a 2. A. Z druhého stupně to byla Spartakiáda 9. tříd a Mistrovství ve fotbale 1976 8. A. Jako poslední číslo programu byl country tanec v podání pí učitelek z 1. stupně a pana ředitele. Na závěr jsme hodili Moranu do potoka. Vhození mělo ale jeden háček. V potoce nebyla skoro žádná voda. Morana se zastavovala po každém jednom metru. Pan ředitel to ale nevzdal a postupným odstrkováním dostal Moranu až za most. Vítání Jara nám letos nezmařilo počasí a myslíme si, že se celkem povedlo.

Preventivní přednáška Jednoho dne se v malé tělocvičně konala přednáška pro žáky čtvrtých tříd o pití alkoholu a kouření. Prezentace, která celou poučnou akci provázela, se promítala na stěně malé tělocvičny. Přednáškou nás prováděla Jitka Čapíková ze Zdravotní školy v Rumburku. Ptala se dětí, jestli mají s těmi to zlozvyky zkušenosti. Děti odpovídaly spíš ne, než ano. Také se ptala, co znamenají různé pojmy týkající se pití alkoholu – abstinent, konzument, alkoholik... Prezentaci doprovázely odstrašující obrázky, které měly poukázat na to, jak dopadnete, když nadměrně pijete alkohol a kouříte cigarety. Přednáška byla rozdělena na dvě části. 1. část byla o alkoholu a 2. o kouření. Doufám, alespoň některé děti odradila od těch to špatných zlozvyků, a že se jim všechno toto vrylo do paměti. V. G.

N.G a V.G.

Vítání Jara Třetí ročník Vítání Jara se uskutečnil 3. 4. 2012. Ve škole jsme byli do půl jedné a celou dobu jsme se věnovali přípravám na odpoledne. V půl třetí jsme se opět sešli. Převlékli jsme se do masek, vzali slogany a šli do slavnostního průvodu. Průvod vedl kolem panelových domů až na náměstí, kde čekalo naše obecenstvo. Pan ředitel nás přivítal, pronesl krátký proslov a mohlo se začít. Na úvod vystoupil p. Engler s dětmi, které zahrály na hudební nástroje. Už při prvním vystoupení jsme nic neslyšeli, obzvlášť ti co byli vzadu. Říkali jsme si, že to další vystoupení bude lepší. Nebylo. Následovala třída 8. B s pí 12