číslo 2(38)
červen 2006
Připravujeme: • Ve spolupráci s Domem kultury ve Žďáru n. Sáz. výstavu obrazů ak. mal. Evy Haškové, autorky poštovní známky s motivem Zelené hory. Výstava se uskuteční v průběhu měsíců červenec – srpen 2006 na Staré radnici. • Vzpomínkový večer s autogramiádou věnovaný 10. výročí vydání poštovní známky s motivem Zelené hory – prvního křtu české známky za účasti Evy Haškové a Martina Srba. • Používání příležitostného razítka k výročí pošty ve dnech 29.7. – 2.8.2006 na poště Žďár n. Sáz. a u příležitostné přepážky na akcích. • K výročí pošty bude vydána příležitostná R-nálepka a příležitostná cenná nálepka APOST. • Klub filatelistů vydá k výročí příležitostnou dopisnici s přítiskem s kresbou staré pošty od ak. mal. Otakara Štembery. • Uskuteční se zvláštní přeprava poštovních zásilek O připravovaných akcích vás budeme informovat na výměnných schůzkách a ve vývěsných skříňkách klubu na poštovních budovách pošt 1 a 3 ,veřejnost v regionálním tisku.
-2-
Výstava A. Absolona a M. Srba
V neděli 12. února byla v 16 hodin ve výstavní síni Staré radnice vernisáží zahájena výstava s názvem Obrazy a rytiny ve známkové tvorbě. Protagonisty výstavy byli známí umělci z oblasti známkové tvorby – malíř RNDr. Adolf Absolon CSc. a grafik a rytec Martin Srb. Výstavu uspořádal náš filatelistický klub ve spolupráci s Domem kultury. Vernisáž zahájil předseda klubu filatelistů Emil Pelikán. Po uvítání přítomných umělců, manželky Dr. Absolona Dany, umělecké restaurátorky, ak. mal. Jaromíra Knotka, starosty města Mgr. Jaromíra Brychty a člena předsednictva SČF Dr. Josefa Šolce, pronesl úvodní slovo před více jak šedesáti přítomnými, šéfredaktor časopisu Merkur-Revue Ing. Zdeněk Fritz. Přítomným velmi detailně přiblížil život a zejména tvorbu obou umělců. Následně kvalifikovaně zhodnotil jejich vystavené práce. Z pohledu tohoto zkušeného filatelisty, dříve působícího v komisi pro známkovou tvorbu při GŘ České pošty, vyplynulo, že netradiční pojetí návrhů poštovních známek Adolfa Absolona za spolupráce vynikajícího rytce Martina Srba došlo k výraznému obohacení české známkové tvorby. Součástí vernisáže byla autogramiáda s oběma umělci. Připojil se i Jaromír Knotek. Klub připravil dvojici dopisnic s přítisky, kresbu Adolfa Absolona – Žďárské vrchy – Drátnická skála a s grafikou Martina Srba v jednotném čtyřbarevném provedení. Oba přítisky dopisnic byly vytištěny ne příliš kvalitně žďárskou tiskárnou UNIPRESS. Ve srovnání s perfektními předlohami ovlivnily celkovou úroveň.
-3Ve večerních hodinách se organizátoři výstavy sešli s oběma umělci a dalšími hosty na společné besedě v salonku hotelu Jehla. Ve výstavní síni Staré radnice byla známková tvorba A. Absolona a M. Srba představena na 12 panelech, na kterých byly instalovány návrhy poštovních známek, FDC a příležitostná razítka k nim, liniové rozkresby a také známky samotné. Vystavené poštovní známky bylo možno současně konfrontovat s přiloženými fotografiemi z míst jednotlivých přírodních scenérií, ze kterých A. Absolon čerpal náměty pro svoje realisticky (z části i romanticky) pojaté návrhy. Včetně roku letošního je A. Absolon autorem jedenácti návrhů známek České republiky a všechny je bylo možné na výstavě shlédnout. Martin Srb, který na Absolonově známkové tvorbě spolupracoval, dokonale zvládl realizaci jeho návrhů, vytvořených jako malé olejomalby a v plném rozsahu tak postihl krásu a harmonii, která z nich je na vrcholu českého ryteckého umění a snad jen ze skromnosti nepředložil zcela unikátní šestibarevný rytecký přepis Chittusiho obrazu Staré Jihlavy, který by na výstavě zcela jistě našel svoje místo a u návštěvníků vzbudil mimořádný obdiv. Z návrhů poštovních známek Adolfa Absolona byly k vidění: Panská skála a Pravčická brána z r. 1995, Hruboskalsko – Dračí skály a Moravský kras – Punkevní jeskyně z pohledu Masarykova Dómu z roku 2003, z emisí Krásy naší vlasti. Nechyběly známé rozhledny Kleť s námětem na rytinu FDC podle původního plánku Johana Sallaby a Slovanka z emise Technické památky vydané v roce 2003 nebo Památné stromy – Zpívající lípa a Žižkův dub z roku 2004. Poštovní známka Žižkův dub byla vylepena i na pamětním listu výstavy. Zajímavě působila ukázka zkušebního tisku automatových známek Jindřichův Hradec (hrad a zámek), které jsme mohli vidět v „bloku“ o 28 známkách. Automatové známky jsou tištěny ve čtyřech řadách pásu šířce 23 cm. Pás se ve svislé řadě rozřeže na kotouče po tisících známkách. Poprvé jsme na výstavě mohli vidět návrhy známek, připravované k vydání 22. března – Kokořínsko – Pokličky. Za námět byly zvoleny tzv. Mšenské pokličky v kokořínském Dole, které vznikly tím, že v souvrství pískovců je jedna vložka silně prosycená kysličníkem železa a ta odolává větrání více, než pískovcové podloží. K vidění byl rovněž návrh poštovní známky Národní park – České Švýcarsko. Vyjde 14. června. Námět známky je ze soutěsky Kamenice z partie v Divoké soutěsce a námět pro FDC vzal autor ze skály v Tiché soutěsce. Další část výstavy na pěti panelech je věnována ilustracím pro přírodovědné knihy – největší geologický odryv na světě – Grand Canyen, Aeter v Ekvádoru, slavné archeologické naleziště Olduvaiská rokle v Tanzánii a další. Adolf Absolon je ilustrátorem mnoha přírodovědných knih a monografií – „Planeta Země“, „Život“, „Člověk“ (v nakl. Mladá fronta), „Das Weltaal und unsere Erde“ a „Living Planet Earth“ (Artia), „Cesty za Hefaistem“ (Panorama), „Historie psaná zlatem“ (Svoboda). Ilustroval také několik titulů beletrie (např.
-4Turgeněva) a poezie (např. Lorda Byrona) v edici Lyra pragensis. Ve volné tvorbě tohoto umělce převládá olejomalba krajin a zátiší. Bylo ke škodě, že tyto práce Adolf Absolon představil na jednom z panelů pouze na barevných fotografiích. Z prací Martina Srba jsme měli možnost ještě vidět ukázky přepisu rytin jiných autorů, kupř. z díla Zdeňka Buriana „Deinotherium“ z loňské emise Umění, či rozkresby k aršíku Jana Kavana „1000 let architektury v ČR“.Výstava potrvala do 5. března. RNDr. Adolf Absolon, CSc. se narodil 14.7.1937 v Praze. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu geologickou v Praze a v této specializaci pokračoval i na Karlově univerzitě, Fakultě přírodních věd, katedře hydrogeologie a inženýrské geologie. Doktorskou práci vypracoval na univerzitě v Mnichově (SNR) v roce 1961. Souběžně se studiem se věnoval výtvarné tvorbě, své životní zálibě. Jako geolog pracoval do roku 1988, kdy byl přijat do Svazu čs. výtvarných umělců. Od té doby se věnuje výhradně umělecké tvorbě. Martin Srb se narodil 29.9.1954 v Praze. Profesí je rytec a medailér a od roku 1977 pracuje pro Státní tiskárnu cenin v Praze. Výtvarně se vzdělával u ak. mal. Karla Šafáře a Ladislava Korouška. Za více než 16 let vytvořil 87 rytin poštovních známek a k nim rytiny graficky upravovaných kupónů a FDC. Vystavoval v Poštovním muzeu v Praze (1992 a 2006), Bojnicích (2000, 2001), Bratislavě (2002), Jihlavě a Brtnici (2003) a ve Žďáru n. S. a Rovensku pod Troskami (2004). Za svou tvorbu obdržel řadu uznání doma a v zahraničí. Emil Pelikán
Členové KF hodnotili svoji činnost V neděli dne 26.2.2006 se v restauraci Táferna sešlo 44 členů (48,9%) KF 06-10, aby zhodnotili svoji činnost za uplynulé období. Valná hromada z dubna roku 2005 přijala nemalé úkoly pro období let 2005/2006 s perspektivou do roku 2007, které jsou postupně řešeny. Schůzi řídil tajemník klubu Ing. M. Sirsch. Přivítal přítomné a hosty, místopředsedu SČF Ing. Müllera, starostu města Mgr. J. Brychtu a vedoucího pošty Žďár n. Sáz. 1 p. M. Hladíka. Po volbě mandátové a návrhové komise přednesl zprávu o činnosti klubu za uplynulé období jeho předseda p. E. Pelikán. Ze zprávy vyplynulo, že v hodnoceném období se úspěšně dařilo realizovat úkoly, které si klub předsevzal. Schůze výboru klubu a výměnné schůzky členů probíhaly podle plánu. Setkání sběratelů, organizované dvakrát v roce, mělo nadále značné rezervy v účasti ze strany našich členů. To se zpětně odrazilo v nezájmu obchodníků i účasti širší veřejnosti. Bude nutné tato setkání učinit zajímavější rozšířením nabízeného sortimentu, zvýšenou propagací akcí k veřejnosti a pochopení ze strany našich členů. Úspěchem bylo obnovení zájezdů na akce (Jilemnice a Jimramov) přesto, že zájemců o ně bylo málo a
-5zájezdy tím byly značně ztrátové. Předseda KF připomněl, že vydávání klubového Zpravodaje vstoupilo do 10. ročníku a dle názoru výboru má dobrou úroveň. Negativní stránkou je, že na jeho vydávání nejsou zainteresováni řadoví členové klubu formou dopisovatelské činnosti. Výbor klubu věnoval pozornost doplňování knihovny odbornými časopisy a katalogy. Byla organizována beseda s jurmanem Ing. W. Müllerem, zaměřená k budování jednorámových exponátů. Účast na ni byla velmi malá, přišlo pouhých 5 zájemců. Přesto, že se konala v době přenosů ze ZOH v Turíně, tak při naši početné členské základně je důvodem k zamyšlení, zda obdobné akce za těchto podmínek vůbec nadále konat. Velmi úspěšné byly autorské výstavy ak. mal. Jana Kavana v říjnu m. r. a letošní Dr. A. Absolona a M. Srba. Stále o tyto akce postrádáme větší zájem ze strany našich členů, pro které jsou především pořádány. Zúčastňuje se jich více nečlenů nebo členů z okolních a někdy i vzdálených klubů. Tyto výstavy, které snad mají srovnání pouze s výstavami v Poštovním muzeu, vykazují vysokou úroveň. Jsou na nich představeny exponáty, autory kvalitně zpracované. Ze strany organizátorů pak příprava těchto výstav vyžaduje velkou obětavost a pro klub jsou i finančně náročné. Ti, z našich členů, kteří tyto výstavy ignorují,projevují vůči autorům a organizátorům zjevnou neúctu. Jinak jejich nezájem nazvat nelze. Za úspěšné lze požadovat akce, uspořádané ke 100. výročí trati Tišnov – Žďár n. Sázavou s jednodenní výstavkou ak. mal. J. Boudy v prostorách nádraží ČD spolu s křtem publikace K. Černého „Hrad Pernštejn na poštovních známkách“ v červenci m.r. Stejně úspěšné byly akce z počátku letošního roku, křest publikace téhož autora „Žďár nad Sázavou na poštovních známkách“ v prostorách Knihovny M.J.Sychry a křest dopisnice, vydané ke 160. výročí narození J. Karafiáta a 130. výročí vydání jeho Broučků v Jimramově. Ve zprávě byly připomenuty aktivity klubu pro rok 2006 – 170. výročí žďárské pošty a rok 2007 – 400. výročí povýšení Žďáru na město. Zpráva se dotkla práce s mládeží, která se v podmínkách klubu vyvíjí velmi nepříznivě. Kladně byla hodnocena spolupráce s Radou města, Domem kultury i s Českou poštou s.p. Zpráva p. Filipí byla zaměřena k hospodaření klubu za rok 2005. Po zúčtování nákladů a výnosů byl po dlouhých letech zaznamenán v hospodaření klubu schodek ve výši 16228,32 Kč Hlavní vliv na záporný výsledek hospodaření měl převod veškerých zásob do nákladů koncem účetního období, který činil 11146,60 Kč. Byl dotován zájezd na akci v Jilemnici částkou vyšší jak 5000,- Kč. Náklady v r. 2005 byly ještě ovlivněny úhradami pohledávek pro připravované akce v r. 2006 částkou 3420,- Kč. Záporné saldo tvoří i dotace klubu na pořádané burzy v částce převyšující 2000 Kč. Příjmy klubu naopak kladně ovlivnil příspěvek Rady města ve výši 13000,- Kč bez něhož by byla ztráta mnohem vyšší. I přes vyčíslený schodek se hospodaření klubu vyvíjelo příznivě, což potvrdila zpráva RK přednesená p. Lub. Černým.
-6V průběhu vedené diskuse vystoupil místopředseda klubu Ing. J. Koukal a podrobil kritice činnost KMF, jejímž je vedoucím. Uvedl, že KMF pracuje formálně a jeho činnost se v intencích požadavků nedaří rozvinout. Navrhuje, aby tento nepočetný KMF byl rozpuštěn do členské základny a zrušen, nebo hledat jeho nového vedoucího. Ing. Koukal poukázal na pasivitu některých členů a jejich lhostejnost k činnosti klubu. Nevyjadřují se k obsahu a kvalitě příspěvků zveřejněných ve Zpravodaji, sami do něj nepřispívají a tak redakční rada neví jakým směrem se nadále ubírat. Platí to i v případě pořádaných výstav a akcí. Připomněl, že klub marně hledá kronikáře nebo místo, kam by bylo možné uložit písemnosti klubu k archivaci. Správce kolování p. J. Duba ve své zprávě uvedl, že v roce 2005 vyúčtoval celkem 37 výběrů s odběrem známek za 13032,50 Kč. Rabat pro klub činil 1979,- Kč, který byl z podstatné části (1742,- Kč) použit na poštovné v souvislosti s vracením výběrů. Připomněl, že výběry předkládá na základě vzájemné důvěry. Zjistil však nečestné jednání jednoho z členů klubu, které bude předmětem projednání a vyvození sankce. Ing. Velešík poukázal na nevhodný termín organizované besedy v době televizního přenosu ze ZOH a vznesl kritiku vůči České poště, k její emisní činnosti. Poštovní známky jsou vydávány ve vysokém nominále, dle jeho názoru v praxi málo využitelné, navíc v různých variantách s kupony a při stavu členské základny, která je tvořena ponejvíce málo solventními důchodci se nelze divit, že dochází proto k jejímu poklesu. V rámci diskuse vystoupil místopředseda SČF Ing. W. Müller, který členy seznámil s výsledky valné hromady Svazu a zodpověděl některé připomínky. Mgr. J. Brychta obsáhle seznámil přítomné se záměry města. Krátce před polednem bylo přijato usnesení schvalující přednesené zprávy. E. Pelikán
Informujeme • Ve dnech 3. – 11.6.2006 se bude v Jihlavě, v hotelu Gustav Mahler konat výstava poštovních známek mladých filatelistů Mladá Jihlava 2006. • Národní filatelistická výstava NITRA 2006 probíhá ve dnech 7. – 10. června 2006 v Nitře v Domě Matice slovenské. Dne 10.6. se uskuteční autogramiáda v Kostoľanech pod T., kde bude vyhodnocena anketa o nejkrásnější slovenskou poštovní známku roku 2005. • Ve dnech 23. – 27. srpna 2006 se uskuteční III. filatelistická výstava Euregia Egrensis Karlovy Vary 2006.
-7• Na měsíc srpen připravuje a.s. ŽĎAS ve Žďáru n. S. oslavu k 55. výročí založení závodu. Výbor klubu iniciuje příležitostnou firemní vložku do výplatního stroje a přepravu zásilek závodní potrubní poštou. • Majitele a přátele internetu upozorňujeme na mezinárodní nesoutěžní výstavu EXPONENT na internetové adrese http://www.japhila.cz/ Podrobnosti a seznam exponátů viz výbor klubu – Ing. J. Koukal. • oprava z minulého čísla: Změna termínu burzy Brno – Vlhká (Schiebel): Opravte si místo 7.9 se koná 7.10. (str. 15).
Ukončení provozu na trati Sázava – Přibyslav
Neděle 23. dubna byla ve znamení historicky poslední jízdy vlaku taženého smutečně vyzdobenou parní lokomotivou řady 213.902 po staré trati Sázava (SaZ) – Přibyslav. Tento úsek železnice je pozůstatkem někdejší významné dráhy z Německého (Havlíčkova) Brodu do Žďáru na Moravě, později prodloužené až do Brna. První její část byla otevřena 22.12.1898 a svému účelu sloužila až do roku 1955. Od roku 1953 byla postupně nahrazena nově vybudovanou tratí, od roku 1958 zdvojkolejněnou. Jedenáctikilometrový úsek trati mezi Přibyslaví a Sázavou byl poté udržován a až do roku 1997 využíván k výcviku železničního vojska. Trať privatizací následně přešla do správy Stavební obnovy železnic a od roku 1998 dosud je v majetku SaZ – Invest s.r.o. Dosud trať sloužila k nostalgickým jízdám na objednávku, které provozoval Klub přátel kolejových vozidel (KPKV) z Brna. Pro veřejnost provoz na trati zajišťovaly převážně
-8stroje T 211.0777 nebo T 444.1518 spolu s osobními vozy řady Blm nebo BDlm a také stroje zapůjčené, včetně parních lokomotiv. Vůbec největší počet cestujících byl zaznamenán v r. 1998 při oslavách 100. výročí trati, na kterých se významně podílel náš klub (viz Zpravodaj č 4/1998). Při oslavách bylo přepraveno přes 700 osob. V současné době železniční trať nesplňuje požadavky dalšího provozu. Na její provoz by bylo nezbytné vynaložit někalikamilionové částky, které současný majitel nehodlá investovat a nenašel se zatím nikdo, kdo by potřebné finanční prostředky do provozu vložil. Proto bylo rozhodnuto o zrušení trati a následné likvidaci. U této, byť smutné události jsme nemohli nebýt již proto, že po dlouhá léta byla na trati provozována vlaková pošta, která přijala a v uplynulých létech přepravila značné množství zásilek. Celistvosti z této vlakové pošty jsou vyhledávaným filatelistickým materiálem. Náš filatelistický klub k ukončení provozu na trati připravil dopisnici s přítiskem a nechal zhotovit kašet. Pamětní filatelistický suvenýr byl k dostání v improvizované „vlakové poště“, zřízené v jednom z vagónů. Stovky cestujících si za pěkného slunného počasí vychutnali tuto již poslední jízdu překrásnou, jarem se probouzející okolní přírodou. Emil Pelikán
Konečně jsem ho našel V článku na pokračování, „Pošta Žďár nad Sázavou v razítkách“ jsem v čísle 1/1999 psal o posledním rakousko-uherském razítku. Razítko nebylo vyobrazeno, protože jsem ho neměl. Od té doby jsem je na všech navštívených burzách a prohlédnutých výběrech neviděl. Až v rámci přípravy publikace „Pohlednice Města Žďáru“ jsem je ve sbírce jednoho kolegy objevil. Jsou použita v roce 1908 a jsou pěkně čitelná.
Ing. M. Sirsch
-9-
Vyšly další publikace o poštovních známkách z Vysočiny V pořadí třetí publikace z pera Karla Černého s názvem „Havlíčkobrodsko na poštovních známkách“ byla představena veřejnosti 22. dubna 2006 v odpoledních hodinách a její slavnostní křest se uskutečnil v jednom z reprezentačních sálů renesančněbarokního zámku v Přibyslavi. Akce byla naším klubem připravena ve spolupráci s Centrem hasičského hnutí a Hasičského muzea, které v zámku sídlí. Po úvodním projevu předsedy klubu E. Pelikána a autora knihy K. Černého, za přítomnosti několika desítek hostů, převážně z řad hasičských funkcionářů, knihu pravým šampaňským pokřtil ministr vnitra ČR Mgr. František Bublan. Ke křtu se připojil starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka Ing. Karel Richter spolu s poslancem Poslanecké sněmovny PČR Ing. Petrem Zgarbou a ředitelem Centra hasičského hnutí p. Jiřím Pátkem. Na slavnostním aktu byli přítomni také někteří starostové z přilehlých měst a obcí, šéfredaktor časopisu Merkur-Revue Ing. Zdeněk Fritz, novináři i fotografové. Třicetišestistránková barevná publikace zajímavě popisuje poštovní známky z Havlíčkobrodska, připomíná vydané FDC, celinové dopisnice, obálky, celinové pohlednice a zmiňuje se o vydaných neoficielních příležitostných celinách, používaných příležitostných, výplatních a strojových razítkách. Grafická úprava publikace v provedení p. Václava Judy a kvalitní tisk zvyšují její atraktivnost a tím i neobyčejný zájem čtenářů – nefilatelistů. To lze říci i o těch následujících, či již dříve vydaných. S Havlíčkovým Brodem, resp. Havlíčkovou Borovou je úzce spjata osobnost K. H. Borovského (1821 – 1856), který se na poštovní známce s kuponem poprvé objevil v roce 1946, kdy bylo vzpomenuto jeho 90. výročí úmrtí. O deset let později, v roce 1956, vyšla dosud poslední poštovní známka připomínající K. H. Borovského. Bylo to v souvislosti s jeho 135. výročím narození a 100. výročí úmrtí. Obě tyto poštovní známky, spolu s vydanou příležitostnou celinovou obálkou, vyšly v ryteckém provedení J. Schmidta podle výtvarného návrhu M. Švabinského. Je až s podivem, že k 185. výročí narození a 150. výročí úmrtí, které si letošního roku připomínáme, nebyl tento významný český spisovatel a žurnalista ve známkové tvorbě vzpomenut. Klub při příležitosti křtu publikace vydal alespoň dopisnici s přítiskem nerealizovaného návrhu poštovní známky z r. 1946 od výše uvedených autorů. V publikaci je zmíněn rodák z Havlíčkova Brodu Stanislav Zimprich (1915 – 1942), nadporučík letectva bojující v řadách Královského letectva při obraně Velké Británie, který při jednom z letů tragicky zahynul. Byly mu věnovány dvě poštovní známky z roku 1945 z šestnáctiznámkové série tzv. Londýnského vydání.
- 10 -
V roce 1957 vyšla poštovní známka s dalším významným havlíčkobrodským rodákem Janem Václavem Stamicem (1717 – 1757), vynikajícím českým houslistou a skladatelem, na které se podílel M. Švabinský spolu s J. Schmidtem. V sérii poštovních známek z roku 1982 České a slovenské sochařství byly připomenuty hned dvě osoby z Havlíčkobrodska – Jaroslav Hašek (1883 – 1923) a Jan Zrzavý (1890 – 1917). Busta spisovatele J. Haška od sochaře J. Malejovského v ryteckém přepisu J. Herčíka a busta malíře J. Zrzavého od sochaře J. Simoty v rytině M. Ondráčka. Spisovatel J. Hašek byl ještě vyobrazen na poštovní známce vydané k jeho 100. výročí narození. Podle návrhu K. Svolinského ji vyryl M. Ondráček. V publikaci jsou připomenuty vydání k osobě J. Haška v SSSR a Bulharsku a poštovní známky s výjevy Švejka v Ladových kresbách. Malíř Jan Zrzavý byl připomenut v sérii Umění v roce 1968 obrazem Kleopatra II v ryteckém přepisu J. Herčíka a v sérii Umění z roku 1990 obrazem Krucemburk v rytecké transpozici B. Housy. Dalším významným malířem byl Jaroslav Panuška (1872 – 1958), který tvořil a žil v kraji u Světlé nad Sázavou. Česká pošta připomněla jeho 130. výročí narozenin obrazem Opuštěná v r. 2002. Ve známkové tvorbě nechybí malíř Adolf Kosárek (1830 – 1859) narozený v Herálci u Havl. Brodu. Je v ní zastoupen ryteckým přepisem obrazu Letní krajina od V. Fajta. Tato působivá poštovní známka vyšla v sérii Umělecká díla na známkách v roce 2005. Nelze se nezmínit o poštovních známkách, jejichž námět čerpal B. Housa v Hasičském muzeu v Přibyslavi pro emisi Technické památky – hasičská technika, vydaných v roce 2003. Na dvou známkách věrohodně se všemi detaily, které jsme mohli na místě konfrontovat, ztvárnil dřevěnou stříkačku z roku 1822 a motorovou stříkačku z r. 1933.
- 11 Poslední poštovní známkou z Havlíčkova Brodu je ztvárněný zvon zv. Vilém z kostela Nanebevzetí P. Marie Janem Kavanem v rytině R. Cigánika. Známka vyšla koncem minulého roku v sérii Památky uměleckého řemesla – zvony. Publikace, tak jako dříve vydané, dokumentují obrazové dopisnice resp. celinové dopisnice z Ledče nad Sázavou, Havlíčkova Brodu, Lipnice nad Sázavou a dalších míst. Publikace „Severní Horácko na poštovních známkách“, která vyšla jako čtvrtá v řadě této edice, se dočkala slavnostního uvedení 1.5.2006 v rámci prvomájových oslav, které probíhaly v dopoledních hodinách na Vratislavově náměstí v Novém Městě na Moravě. Počasí shromážděným občanům příliš nepřálo. Po předcházejícím vytrvalém dešti bylo nevlídno a panovalo chladné počasí. Náladu poněkud zlepšila řízná dechovka, novoměstská „Veselá sedma“ pod vedením Dr. Sedlaříka, vystoupení mažoretek a především stánek, ve kterém byly k dostání opečené klobásy, pivo a káva za ceny, které známe ještě z doby dávno minulé. „Stánek“ měl i náš filatelistický klub v průjezdu domu Horáckého muzea, kde byla nabízena dopisnice s přítiskem k vydané publikaci. Místo tam našla i příležitostná přepážka novoměstské pošty. Otisky denního razítka na celistvostech s datem 1. května nejsou až tak příliš časté. Po ukončení hlavního programu májových oslav byla právě vydaná publikace p. Petrem Krčálem představena shromážděné veřejnosti. Poté, co k obsahu knihy stručně pohovořil její autor Karel Černý a šéfredaktor časopisu Merkur-revue Ing. Zdeněk Fritz, byl proveden akt křtu. Ujal se ho přítomný ministr vnitra Mgr. František Bublan spolu s poslancem parlamentu Ing. Jaromírem Schlingem a Ing. Zdeňkem Fritzem. K nim se připojil kapelník oblíbené Veselé sedmy Dr. Sedlařík. Následovala autogramiáda pod vzrostlými borovicemi přímo na náměstí. Autor knihy Karel Černý ji ochotně podepisoval zájemcům. Stejně jako ty předešlé, byla i tato k dostání zdarma. Nahlédneme-li do zmíněné publikace tak zjistíme, že jsou v ní dokumentovány poštovní známky z oblasti Novoměstska, Bystřicka, Velkomeziříčska a ze severní části okresu Třebíč. Uváděn je jimramovský rodák Alois Mrštík (1861 – 1925) v sérii pěti známek, věnovaných významným osobnostem naší kultury, vydaným v roce 1961 od M. Švabinského a J. Schmidta. V souvislosti s oslavou „Broučků“ je vzpomenuta nedávno vydaná celinová dopisnice ke 160. výročí narození dalšího jimramovského rodáka Jana Karafiáta. V roce 1955, v rámci vydané série Významné osobnosti vědy a kultury, byl na jedné z poštovních známek připomenut významný sochař Jan Štursa (1880 – 1925), podle návrhu M. Švabinského a v ryteckém provedení J. Schmidta. Jeho sousoší Práce je zobrazeno na poštovní známce vydané v roce 1980 v rytecké transpozici L. Jirky. Další Štursovo dílo – Vítězství můžeme vidět na poštovní známce, která je součástí vydaného aršíku Praha – Evropské město kultury roku
- 12 2000 v provedení J. Lieslera a M. Srba. Součástí aršíku, vydaného ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988 Pražské fontány od J. Vaňka a V. Fajta je poštovní známka s vyobrazením kašny ze Staroměstského náměstí od J. Štursy. Bystřice n. P. je ve známkové tvorbě zastoupena poštovní známkou se znakem města od J. Herčíka, vydaná v roce 1980 v emisi Znaky československých měst. Na pomezí Bystřice a Tišnovska se nachází řada dřevěných mostů a jeden z nich, z obce Černvír byl prof. E. Ranným zobrazen na poštovní známce v emisi Krásy naší vlasti z r. 1999. Rytecky se na ní podílel V. Fajt. V publikaci je zmiňována poštovní známka s Dr. Františkem Záviškou (1879 – 1945), rodákem z Velkého Meziříčí. Byla vydána v roce 1962 v emisi Kulturní a vědecké osobnosti. Jejím autorem byl M. Švabinský a rytcem J. Schmidt.
Železniční viadukt v Dolních Loučkách je vyobrazen na poštovní známce podle návrhu J. Hudečka s v rytině J. Mráčka. Vyšla v roce 1955 v sérii Stavby socialismu. V neposlední řadě je připomenuta osobnost bývalého prezidenta republiky, gen. Ludvíka Svobody (1895 – 1976), rodáka z Hroznatína. Jeho portrét se nachází na poštovní známce vydané roku 1969 k 25. výročí bojů o Duklu. Její návrh zpracoval V. Hložník a rytecky se na ní podílel J. Herčík. L. Svoboda je zpodobněn na výplatních známkách od J. Schmidta, postupně vydávaných v létech 1968 – 1970 a na aršíku z roku 1975, vydaného k jeho 80. výročí narození podle návrhu L. Jirky. Publikace zmiňuje i jeho nerealizované návrhy.
- 13 I tato publikace přináší přehled s vyobrazením celinových dopisnic, celinových pohlednic i neoficiálních celin s přítisky včetně otisků příležitostných a propagačních razítek z příslušných regionů. Dlužno připomenout, že byla vydána další publikace „Památky UNESCO na poštovních známkách“, autorem je opět Karel Černý. Publikace na šestnácti stránkách přináší informace o památkách UNESCO na Vysočině, které byly připomenuty ve známkové tvorbě. Pojednává o vydaných známkách s motivy z Městské památkové rezervace Telč, poutního kostela na Zelené hoře ve Žďáře nad S. a basiliky sv. Prokopa v Třebíči. Publikace přináší celinové dopisnice, celinové pohlednice, neoficiální dopisnice s přítisky a příležitostná razítka, jež se vztahují k chráněným památkám. Publikace byla prezentována v Třebíči, avšak její uvedení před naší širší veřejností je teprve připravováno v souvislostí s akcí 10. výročí vydání poštovní známky s motivem Zelené hory – prvního křtu české známky v rámci 170. let pošty ve Žďáru n. S. Lze očekávat vydávání dalších publikací v řadě Vysočina na poštovních známkách. Jejich autor Karel Černý popisuje vyobrazené motivy na poštovních známkách v historických nebo životopisných souvislostech. Současně připomíná autory známek, emisní data a tiskovou techniku. O publikace mají zájem nejen filatelisté, ale především široká veřejnost, ke které se díky dostatečnému nákladu dostane. E. Pelikán
Kulatá výročí a nejstarší v II. pololetí 2006 oslaví: 50 let Slezák Jan 55 let Havelková Dagmar Ing. Hájek Zdeněk 60 let Křehlík Bohumír Formánek Zdeněk Ing. 65 let Weber Kamil Vytlačil Jan 70 let Černý Luboš
20.11.1956 24.7.1951 16.12.1951 1.8.1946 8.8.1946 8.11.1941 22.12.1941 13.8.1936
Nejstarší členové: 86 let Müller František Ing. 84 let Kříž Josef
27.7.1920 22.12.1922
Všem těmto našim členům přejeme pevné zdraví, životní optimismus, radost z filatelistických úspěchů a děkujeme jim za jejich zájem a aktivní podíl na spolužití v našem kolektivu.
- 14 -
Od armády v poli . . . (6)
Zpráva je napsána na barevné pohlednici s motivem výhledu z pobřeží na hotel Riviera e Ville v Pole, vyd. nakl. Druck von M. Schulz Prag. Otisk denního razítka K.u.K. MARINENFELDPOSTAMT POLA s rozl. písm. „d“ s datem 12.III.16 (I. typ). Pohlednice je na adresní části opatřena otiskem gumového útvarového razítka modré barvy s označením K.k. LDST. Marsch Baon Pola a dodatkovým otiskem razítka téže barvy s textem 8. Kompanie. 16.3.1916 „Drazí! Jsem přidělen k 2. besatz komp. což jest asi jako náhradní setnina. Prozatím nepůjdeme s marschkomp., ale dojde k tomu též. Nyní máme přijíti někam na obsazení, ale jest to pravd. Co nejdříve odsud z Poly odjíždíme. Myslím, že zítra nebo pozítří. Kam dosud nevím určitě. Možná, že se zase dostanu na stará místa, kde jsme byli dříve. Dnes střílíme „feldmäsig“. Ještě že nám dnes neprší, což je tu málo kdy. Většinou stále prší. Budu Vám hned psáti, kam se dostaneme. Zdraví Vás Všechny srdečně Josef“.
- 15 -
Otisk denního razítka K.u.K. MARINEFELDPOSTAMT POLA 17.III.16 rozl. písm. „d“ (I. typ). Útvarová razítka jako na předešlé pohlednici. K.u.K Marinefeldpostamt Pola (C.k. Námořní úřad polní pošty Pula) byl zřízen v dubnu roku 1915. Poštovní úřad sloužil nejen vojenskému námořnictvu včetně letectva, ale také pozemnímu vojsku. Obstarával funkci polního ředitelství pro celé jaderské loďstvo, třídil veškerou poštu z lodí do zázemí a opačně, mezi loďmi navzájem nebo na polní pošty. Používal 4 druhy poštovních razítek, z nichž byla tři gumová a provizorní. Definitivní razítko tzv. obecné formy bylo používáno od května roku 1915 a bylo přiděleno každé poštovní přepážce. Každá poštovní přepážka obdržela denní razítko s odlišným rozlišovacím písmenem. Od měsíce května 1915 byla používána denní razítka s rozl. písmeny „a – d“, razítka s rozl. písmeny „e“ a „m“ v delším časovém sledu, razítka s rozl. písmeny „g“ a „i“ byla sice připravena, ale v praxi nebyla použita, razítka v abecední řadě s písm. „k“ a „l“ nebyla zhotovena. Podle rozlišovacích čísel můžeme tak určit přepážku podle druhu služby. Kupř. písm. „a“ bylo určeno pro přepážku spravující doporučené dopisy.
Typ I
Typ II
Typ I
Typ II
Typ I
Typ II obr. 4
- 16 Z razítek tzv. obecné formy je typově rozlišeno razítko s rozl. písm. „d“, které má dva typy. U razítka I. typu je rozl. písm. „d“ ke spodní lince datumového můstku postavené níže, zatímco u II. typu je postaveno výše (viz obr. 4). Razítko II. typu bylo dáno do používání od roku 1917 a nahradilo razítko I. typu. Budova, ve které sídlil Námořní úřad polní pošty bychom dnes marně hledali. Na jejím místě byl postaven nový objekt, který také slouží poštovním účelům. Po odjezdu z Pule, do místa svého nového působiště v Landecku v Tyrolích, odesílá Josef Kašpar 30.3.1916 do Dolního Újezdu hned dvě barevné pohlednice současně. První, s motivem ženy v kroji a pohledem na Landeck (vyd. v roce 1904 Stengel spol. Co. Dresden), odesílá prostřednictvím polní pošty. Druhou, „Lunpartie mit Silberspitze“ (vyd. nakl. Purger spol. Co. München), s vylepenou poštovní známkou 5 hal. podal u civilní pošty v Landecku. Jak vyplývá z obsahu jeho sdělení spolehlivosti polní pošty nedůvěřoval. 30.3.1916 „Mnoho srdečných pozdravů a vzpomínek. Vede se mi zatím dobře. Myslím, že tu nějaký čas zůstanem. Děláme každodenně nějaký „übung“ (cvičení, pozn. aut.) zde po kopcích. Píši též lístek na civilní poštu. Pište, zda došel. Srdečně zdraví Josef. Venkovský kroj. Jak se Vám líbí?“ Zpáteční adresu uvádí: Selbständige Landst. Komp. No II Landeck in Tirol. K.u.K. Feldpost. Na adresní straně je pouze otisk gumového útvarového razítka modré barvy K.k. Ldst. Kompagnie II bez denního razítka polní pošty.
pokračování příště ZPRAVODAJ vydává KF 06-10, Žďár nad Sáz. - redakce: E. Pelikán, Ing. J. Koukal, J. Štěpán tisk zajišťuje sponzor - Organizační kancelář, s. r. o., Strojírenská 14, Žďár nad Sázavou
