číslo: 22 Kč

Časopis sboru Církve bratrské v Havířově | Roč.13, číslo 6/2010 náklad/číslo: 22 Kč

JAKO ZŘÍTELNICI OKA BOŽÍHO JUBILEUM 130. LET CÍRKVE BRATRSKÉ PANE, PRO TEBE PÁR SLOV O KŘTU MORÁLNÍ HAZARD ABY POVSTÁVALI DALŠÍ SLUŽEBNÍCI VÍCE V OBSAHU NA STRANĚ 2

Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Mt 6,33

SBOR HAVÍŘOV

STANICE ORLOVÁ

BIBLICKÉ STUDIUM … ČTVRTEK 18:00 DOROST … PÁTEK 17:00 MLÁDEŽ KOINOIA … SOBOTA 17:00 MODLITEBNÍ CHVÍLE … NEDĚLE 8:30 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 9:00 www.cb.cz/havirov

BIBLICKÉ STUDIUM … ÚTERÝ 17:00 DOROST JABLKO … STŘEDA 16:30 TĚLOCVIČNA … ČTVRTEK 17:00 co 14 dní SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 10:00 MLÁDEŽ TABASCO … NEDĚLE dle dohody www.cb.cz/orlova

OBSAH časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč.

13, č. 6/2010

Redakce: Jiřka Dršková (grafika, sazba) Eva Feberová (ef), e-mail: [email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail: [email protected] Foto na obálce: Míla Kočnar Příští uzávěrka:

5. 9. 2010 Vaše reakce na naši Bránu nebo příspěvky do Brány nám pište na e-mail [email protected] S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez Pána to opravdu nejde. Redakce

ČLÁNKY -> dějiny církve ……………………………………………… 4 • JUBILEUM 130. LET CÍRKVE BRATRSKÉ -> poezie …......................................................... 20 • PANE, PRO TEBE -> přečetli jsme..................................................... 20 • POZVÁNÍ K MILOSTI -> rozhovor…......................................................... 12 • ABY POVSTÁVALI DALŠÍ SLUŽEBNÍCI... -> úvodník ............................................................. 3 • JAKO ZŘÍTELNICI OKA BOŽÍHO -> zamyšlení • MORÁLNÍ HAZARD…………………………………… 16

• PÁR SLOV O KŘTU ……………………………… 16 • VODA ……………………………………………………… 4

KONTAKTY -> na sbor ……………………………………………………… -> na kazatele a starší ...................................... -> na vedoucí služeb ...................................... SBOROVÉ INFORMACE -> ETS …………………………………………………… -> inzerce …………………………………………………… -> modlitby……………………………………………………… -> narozeniny ................................................. -> Orlová ………………………………………………… • KVĚTEN V ORLOVÉ -> pozvánky • DOROST, KOINONIA ……………………………

• KALENDÁŘ …………………………………………… • SBOROVÝ DEN ……………………………………

-> výsledky nedělních sbírek …………………… -> ze života sboru • LOUČENÍ ……………………………………………

• NAROZENINY ………………………………… • NÁVŠTĚVA VE FRÝDKU ………………………

-> zprávy ze staršovstva …………………………… ZÁBAVA -> pro děti …………………………………………………

2

Milí bratři a sestry, Stále ještě probíhá výprodej knih s 30% slevou, takže až budete procházet předsálím nezapomeňte se zastavit :) Lucka Wilčková

25 26 27 11 19 25 28 17

3 24 11 19 18 19 14 21 22

Jako zřítelnici oka Božího Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob. Našel ho v zemi divokých pouští, zahrnul ho svou péčí, chránil ho jako zřítelnici oka. Dt 32:9 Sestry a bratři, jsme v Boží péči. Pán Bůh nás chrání jako zřítelnici oka Božího. Říkáme jí někdy něžně „panenka“. Zřítelnice našeho oka je opatřena skvělou péčí těla. Je pravidelně přikrývána a vlhčena očním víčkem. Pokud se blíží nějaké nebezpečí, oko se pevně uzavře v jamce lebky opatřené očními svaly. Při velkém náporu světla se stáhne clona a z temného oka, hlubokého jako studánka, je najednou jen černá tečka malá jako špendlíková hlavička. Takhle se Pán Bůh stará o svoje lidi. A toto přirovnání nám dává, abychom viděli, jak silnou ochranu smíme mít. Ale víme to? Nebo spíše chováme se podle toho? Podívejme jak, to bylo s Izraelem, kterému nejprve Hospodin tato slova poslal. Místo, aby se spolehl na Boží péči, Boží péči neviděl, nebo jí nevěřil. Byl spíše posedlý sebepéčí, nevěřili, že by se Hospodin postaral o jejich současnost a budoucnost. A tak, když si nebyli jistí Boží blízkostí, postavili si zlaté tele, když zažívali těžkosti, stěžovali si a reptali na poměry, na Mojžíše i na Hospodina. Jednou větou: Boží lid ztratil výhled, oči mu jakoby přikryla těžká víčka slepoty. Pán Bůh však zachoval svou věrnost a po desetiletích izraelské nevěrnosti dává svému lidu opět ujištění o své péči. No, nepřipadne Vám to skvělé, jak se Bůh o nás stará a dopřává nám fantastický zájem? Sestry a bratři. Biblický verš, který stojí na začátku tohoto úvodníku, patří do písně, kterou mají Mojžíš s Jozuem naučit celý Izrael, ještě než vykročí do země zaslíbené. My máme před sebou dobu dovolených a prázdnin, nových zážitků. Zapamatujme si také a zapišme do srdce Boží péči a dobrotu. Postavme si ji před oči a přemýšlejme, jak nás chrání dokonale On sám. My to tak nedovedeme a žel ani to někdy nejsme schopni vidět. Tuto schopnost uvidět Boží péči však dostává každý člověk vírou, vztahem k Bohu. Dej nám tedy Bůh, ať máme více víry, a ať také patříme do společenství těchto „vidoucích“. Jsme v Božích rukou, střeženi jako zřítelnice Božího oka, pamatujme na to! Martin Grohman

AKCE KOINONIE V LÉTĚ: 1. English camp 3.-10. července + Follow up 11. července 2. Mládežnická dovolená 23.-29. srpen 2010 ve sboru CB Bystré, cena cca 1.000 Kč Více informací u J. Čecha. TÁBOR DOROSTU Tématem letošního tábora je Asterix a Obelix. Kde a kdy? Budišov nad Budišovkou 2.8–14.8. 2010. Kompletní informace o táboru naleznete: http://tabor2010.wz.cz/ VÍKENDOVKA PRO MUŽE Na podzim se připravuje víkendová evangelizační akce pro chlapy. Mělo by to být společně se Vsetínem. Termín je 1.-3. října a bylo by to pro chlapy mezi 20.-50. rokem. Povede to David Novák a bude to adrenalinovější akce. Kontakt: J. Čech.

3

Voda Velká voda s nebývale velkým úhrnem srážek nás trápila celý květen. Na Lysé hoře napadlo půl metru sněhu a zdálo se, že deště nikdy neskončí. Nyní se zdá, že deště vystřídá údobí veder a po nich přijde opět čas počasí chladného, bohatého na srážky. Nemá smysl dávat toto počasí do souvislosti s mediálně známým globálním oteplením, spíše nadchází čas, kdy jednoduše bude pršet častěji a chladnější počasí bude zde častým hostem. Je to normální, jak před časem vypověděl známý geolog Václav Cílek a dodal, že minulé století bylo mimořádně klidné, co se extrému v počasí týče - aspoň ve srovnání se stoletími předtím. Příroda prochází svými cykly tepla i zimy a tak tomu bylo odjakživa. Je tedy bláhové se domnívat, že člověk nějakým způsobem změny klimatu ovlivní. Může se akorát starat o to, aby zde na zemi byl čistý vzduch a dobrá voda, aby Zemi zanechal dalším lidským pokolením … Tak tomu chce Pán Bůh, protože jsme správci, nikoliv majitelé této maličké planety, stejně jako jsme správci svých životů i darů, které nám do dlaní vložil náš Pán. Adam Gamrot, Orlová

Jubileum 130. let Církve bratrské Církev bratrská bude ve dnech 3.-4. června 2010 vzpomínat 130. výročí svého vzniku a trvání. Vzpomínání není samoúčelné, ani to není nějaký církevní folklor nebo koníček. Je to poslušnost ke zmíněnému místu z Bible. Je to otázka poslušnosti biblické víry: „Vzpomínejte na vůdce své, kteří vám mluvili Boží Slovo (mějte v paměti ty, kteří vás vedli). Myslete na to, jak dovršili svůj život a následujte je ve víře!“ (Žd 13,7) Jde o svědectví Kristu, které přinesli někteří Boží služebníci žijící před námi a nesli ho výrazným způsobem. Dnes už tvoří zástup svědků (Zj 7,9) v té části církve, která již zvítězila. Říká se to o starých lidech, že žijí vzpomínkami. Vzpomínání není projevem jen stáří; je také projevem vděčnosti, že nechceme a nezapomínáme na lidi, od nichž jsme mnoho přijali. Nechceme ani zapomínat na okolnosti, které náš život ovlivnily až na věčnost tím, že jsme se dostali do kontaktu s lidmi, kteří byli svědky a vyznavači Pána Ježíše a posloužili nám k přijetí spasení nebo pozváním do shromáždění, kde nám jiní posloužili a pomohli tak dostat se na cestu víry... Svobodná reformovaná církev, dříve Jednota Českobratrská, dnes Církev bratrská, se zrodila z duchovního probuzení. Probuzení je zvláštním, vzácným úkazem a duchovním jevem v Božím království. Platí o něm neměnná biblická zásada: „Duch kam chce věje a hlas jeho slyšíš, ale nevíš odkud přichází a kam jde.“ (J 3,8) Nepůsobí z usnesení církve, ba často mimo její hranice vznikne. Nelze si ho zorganizovat, předcházejí mu však často lkání a věrné modlitby věřících. Vždycky je to však div Božího smilování, i tehdy, když lidé něco málo pro to připravují, protože jsou k tomu puzeni Božím Duchem. Když se ptáme, co je to duchovní probuzení, musíme odpovědět, že to jsou chvíle, kdy se začne realizovat slovo Boží pravdy: „Probuď se ty, kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.“ (Ef 5, 14) Spící člověk o nic neusiluje, je naprosto lhostejný k tomu, co mu nabízí Kristus a jeho evangelium. Teprve když se probudí a otevře oči, začne vnímat, že jde o úžasné věci, které se týkají i jeho života. Jsou to okamžiky, kdy probuzený člověk prožije své obrácení se k Bohu a následnou lítost pokání, že dosud žil bez Boha na světě. Prožitek opravdového setkání 4 hříšníka s Ukřižovaným a Zmrtvýchvstalým Ježíšem mu otevře duchov-

ní zrak tak, že mu Kristus přímo zazáří. Je to zkušenost prožitku ze stavu duchovní smrti k novému životu z Ducha sv., jehož výraznými znaky jsou: zrození opravdové lásky k Božímu Slovu, jež nikdy nekončí; zájem o modlitebný život, o společenství se stejně smýšlejícími bratry a sestrami; proměna v novou kvalitu života (Kristus život náš), hledání duchovních zdrojů, které nikdy nevysychají; touha iniciativně a aktivně rozvíjet službu Bohu a lidem a podle svého osobního obdarování najít své místo v rozmanité službě (misie, evangelizace, sociální práce, pastorace nemocných a starých, v diakonii, ve službě vyučování slovem dětem, dorostu, mládeži atd.). Probuzenecké hnutí položilo důraz na osobní vztah člověka k Bohu, k Pánu Ježíši i k Duchu svatému. Tento vztah nespočívá v jakési bezúhonnosti života, ale v odpuštění hříchů, v jistotě spasení, v osobní víře, hledání Boží vůle, v nové kvalitě života, v síle od osobního Spasitele atd. V historii Božího lidu jsou doby, kdy z Boží prozřetelné rady vznikají skupiny lidí, kteří začnou být hluboce znepokojeni situací v pospolitosti Božího lidu a začnou hledat způsoby a cesty k probuzení. Začnou se úpěnlivě modlit a burcovat Boží lid z vlažnosti, spánku, netečnosti, únavy. Tam, kde jednotlivec nebo skupinka lidí byli probuzeni k životu z Boha, tam se stávají nositeli obživení, duchovní obnovy, rozvlažení, probuzení. Pán Bůh vždy hledal a našel potřebné nástroje – lidi, kteří uskutečňovali Jeho vůli a plány, aby věc Božího spasení pokračovala ve všech generacích a národech. 2. To nebyla šťastná náhoda, že ve východních Čechách v Orlických horách došlo k tak zvláštnímu probuzení, kdy lidské duše na základě četby historických románů z naší minulosti (spisy A. Jiráska) se dostaly až k Bibli Kralické a zachvátil je hlad a žízeň po Božím Slově, z něhož se dověděli o spasení z milosti Boží a věčném životě zdarma skrze víru v Ježíše Krista. A roztoužili se po něm. Tyto události se začaly dít v polovině 19. století. Roku 1832, kdy se začíná děj Jiráskova románu „U nás“, se narodil v rodině chalupníka-katolíka v Horní Radechové syn Jan Balcar (27. 3. 1832). S jeho jménem je spjato duchovní probuzení ve východních Čechách. Stál u zrodu Svobodné evangelické církve české. Do školy chodil jen 10 let, rád četl vše, co mu přišlo Jan Balcar pod ruce. Tak se mu dostal do rukou Nový Zákon, později Bible. Četl vše dychtivě, ovšem bez duchovního užitku. Až teprve jako 21-letému tkalcovskému a zednickému tovaryši se mu dostal do rukou spis o Jubileu německé lutherské reformace, ve které se dočetl o rozdílu mezi církví katolickou a evangelickou. Znovu se začetl do Bible a jak potom sám o sobě napsal, „jeho duše přímo ssála Božím Slovem jako žížnivý“. S tím, co přečetl, se netajil a brzy se dostal do debat s katolíky, kterým odkrýval podle Bible pobloudění římské církve. Ale v té době mělo Rakousko konkordát s papežskou stolicí v Římě a církev měla velikou moc. Katolický farář s policejním hejtmanem ho obvinili z porušování paragrafů o náboženství a odsoudili ho ke 4 nedělnímu vězení. Během tohoto procesu vystoupil on a s ním dalších 10 osob z katolické církve. V té době už platil Toleranční patent (1781), podle kterého mohla Reformovaná evangelická církev zřídit pro celé Východní Čechy jen 1 sbor v Klášterci nad Dědinou, kde se tito odhlášení lidé připojili. Brzy ten počet vzrůstal, bylo jich z Náchodska a Hronova na 140 duší. Ale někteří pro velkou vzdálenost sboru v Klášteře (6-7 hod. pěší chůze po špatných cestách) začali chodit přes hranice do Kladska v Prusku, kde byl hned za hranicemi českoněmecký sbor ve Stroužném, kde působil pastor Jindřich Kurz (bývalý katolický kněz) - byl probuzeným Božím

5

člověkem. Tento muž znamenal mnoho pro duchovní život Balcara a dalších. Svým zvěstováním evangelia jim pomáhal probojovat se k poznání Kristovy milosti a jistoty Božího spaseni, kterou člověk může získat ne vlastním přičiněním, ale jen zásluhou očistné oběti Krista na golgotském kříži. Kurz je vedl k prohloubenému čtení Bible, takže se jim otvíraly nové a nové duchovní obzory. Kolem Balcara vyrůstala skupinka lidí dychtících po Boží pravdě, kteří nechtěli zůstat stát, ale jít dál v poznání Pána Ježíše, jeho evangelia, jeho požadavků. Sám Balcar prošel osobitým duchovním vývojem, ve kterém ho vedle Božího Slova formoval i Duch sv., který ho vedl blíž a blíž k Pánu Ježíši, k oddanosti a službě, kterou chápal tak, jak ji viděl u Kurze. Do sboru v Klášteře bylo mnoho kilometrů a tak se začali scházet po horách, po chalupách, k naslouchání Boží pravdě a k objevování tajemství obcování svatých, i k povzbuzování na cestě víry. Tak začaly vyrůstat a vynikat schopnosti duchovního obdarování Balcara. Při návštěvě sboru v Klášteře narazili tito lidé probuzení Božím Slovem na rozpory mezi tím, co viděli, a tím co četli v Písmu, a velice je to rmoutilo. Byli z toho smutní, cítili jakýsi neklid, zklamání i z toho, že jim farář sboru nechtěl rozumět, když s ním o tom mluvili. Dokonce jim zakázal jako členům reformované církve shromáždění po domech a chalupách. Když to nepomohlo, šel ještě dál. Podal žalobu u okresního hejtmanství pro konání nepovolených shromáždění; tak se dovršil rozchod této skupiny probuzených lidí, kteří s Balcarem vystoupili z Evangelické reformované církve. 3. Těchto asi 40 bratří a sester, kteří vystoupili, byli rozptýleni po Orlických horách v Radechové, Rzech, Dolech i na samotách, zatím se dál scházeli kolem Božího Slova a hledali Boží vůli, co dělat dál. Duch Boží, který začal svou zdárnou práci v jejich srdcích, je nenechal na pospas. Přes faráře Kurze, kam chodívali ke sv. Večeři Páně, se dověděli o Svobodné evangelické církvi skotské ve Vratislavi, kde byl kazatelem sboru misionář Edward. (S ní už dříve navázal kontakt Balcar. Přes tento kontakt byly dodávány Bible do východních Čech). Balcarova skupina, která se pomalu početně rozrůstala, se rozhodla, že po vzoru bratří z Vratislavi vytvoří Svobodnou církev českou. V té době začal platit „novelizovaný“ Toleranční patent (3 verze tzv. „Interkonfesijní zákon“, 1868). Tento zákon připouštěl výstup z církve uznané státem (jímž byla event. Reformovaná církev). Do tohoto data nebylo ani pomyšlení na osamostatnění jakékoliv církevní práce a činnosti. Po dohodě s vratislavskou církví (Svobodnou ev. církví skotskou), kde rakouské zákony neplatily, vytvořili presbytéř 3 sborů: 2 německé (Vratislav a Zhořelec) a 1 český v Čechách (Bystré). Toto trojsboří bylo ku požehnání (zvláště ve vých. Čechách). K vysluhování Večeře Páně je navštěvovali kazatelé Edwars z Vratislavi a Matzke ze Zhořelce. Jejich cesty však byly pro chudé tkalce velmi nákladné a problémy byly i v překladatelských službách. Balcar, který byl schopný, se učil německy, ale to vyžadovalo čas. Proto jim oba kazatelé radili, aby si ze svého středu zvolili kazatele, který by o ně pečoval. Dlouho se bránili, protože se domnívali, že kazatel musí být studovaný člověk a toho mezi sebou neměli. Ale pak pochopili, že studium bohosloví není rozhodujícím činitelem, ale osobní zkušenost s Bohem, známost Božího Slova, znalost biblických zásad duchovního života, osobní schopnost projevu na veřejnosti a Boží povolání. Při volbě za přítomnosti kazatele Matzkeho se konala volba mezi 3 bratry. Balcar dostal o 1 hlas víc a aby se ještě ujistili, dohodli se na potvrzení losem. Bylo vytaženo jméno Balcara, přítomní v tom viděli potvrzení Boží vůle. Ještě téhož roku se konala v Německu Balcarova ordinace a on se mohl právoplatně ujmout služby kazatele a pastýře sboru. Sboreček byl misijně aktivní, měl srdečné obecenství a laická služba byla ve sboru silně zastoupena. Balcar mohl uplatnit svá duchovní obdarování v plné šíři. Toužili po krásné a čisté církvi, která by byla spravována biblickými 6 řády a měla členy, kteří chtěli žít posvěceným životem. Ve staršovstvu

byla prováděna církevní kázeň. Hlavní své poslání viděli ve zvěstování evangelia Kristova o spasitelné milosti. O tom vydávali svědectví katolíkům i evangelíkům. Za jediné pravidlo své víry i způsobu života měli Boží Slovo a co se s ním nesrovnávalo, to odmítali. Postupně se stěhovali z Horní Radechové na Rzy a konečně do Bystrého, kde byla v roce 1880 na Balcarovo jméno postavena modlitebna. Plných 18 let sloužil jako ordinovaný kazatel bysterskému sboru, sborová matrika z té doby svědčí, že sbor vzrostl na 251 členů, z nichž 33 členů bylo vyloučeno a 32 členů vystoupilo. Z bysterského sboru (jejich stanic) vznikly sbory v Náchodě, v České Skalici a v Hradci Králové. Založení Svobodné evangelické církve české ve vých. Čechách bylo ve víře krokem velmi odvážným, protože to byl první pokus svého druhu o svobodnou církev. Bylo to Božím řízením, že vedle ní vznikla v Praze i Svobodná reformovaná církev službou misie American Boardu. Božím řízením bylo především jejich spojení a splynutí. Tohoto spojení se již Jan Balcar nedožil. Dílo tohoto věrného a opravdového Božího služebníka zapustilo hluboké kořeny v celých východních Čechách. Byl oplakáván, ale i kritizován, uctíván i pomlouván světem, tak jako všichni Boží služebníci, kteří na tomto světě procházejí dobrou i zlou pověstí (2 Ko 6,8). Ukončil svůj boj víry - svůj úkol daný od Boha, aby vzal v nebi odměnu z Boží ruky (2 Tm 4,7-8). My však chceme být vděčni za průkopnickou práci výrazných osobností z prvních dob církve, která nesla název Svobodná reformovaná církev. 4. S pokorným údivem můžeme sledovat, jak se postupně skládaly k sobě jednotlivé střípky naplňování Božích plánů, činů a divů do krásné výsledné mozaiky. Roku 1620 se po Bílé hoře začaly psát dlouhé a smutné kapitoly v českých zemích. Mnoho lidí odešlo do vyhnanství. Ti, co tu zůstali, musili přijmout násilím vnucovanou katolickou víru. Utlačované obyvatelstvo i exulanti v cizích zemích se slzami v očích volali k Bohu, aby vyslyšel jejich prosby. Pozorujme, jak zvláštním způsobem je Pán Bůh začal vyslýchat. Museli se však vyzbrojit trpělivostí v očekávání. Roku 1620 na druhém konci světa se začaly psát světlé dějiny Božího lidu. 65 dnů v moři zmítaná loď přistává u břehů státu Massachusetts americké pevniny. Cestovali v ní věřící lidé pronásledovaní v Anglii. Chtěli žít jako první křesťané v apoštolské době. Královna Alžběta (1558-1603), když usedla na trůn, nechtěla se podřídit římskému papeži a prohlásila se za vrchní správkyni anglikánské církve a po poddaných požadovala poslušnost. Hnutí puritánů za očistu církve takovou poslušnost odmítlo. Rozsudkem Nejvyššího soudu v Londýně byli odsouzeni do vyhnanství. Tato situace přiměla některé k rozhodnutí odplout do Ameriky a tam svobodně žít podle požadavků Bible a svědomí. Na lodi sepsali a podepsali členové této poutnické církve památnou listinu, ve které prohlásili, že chtějí v Americe založit osadu k Boží slávě a k rozšiřování křesťanské víry. Bylo to 11. listopadu 1620. Již v r. 1646 vybudovali mezi Indiány 14 sborů (asi 1 000 lidí - členů církve). Ve městě Bostonu utvořili misijní společnost jménem American Board. Roku 1781 se na výročním shromáždění této misijní společnosti zabývali myšlenkou zanést evangelium i do zemí, které jsou obydleny převážně katolickou církví a katolickým obyvatelstvem (Španělsko, Itálie, Rakousko). Všude tam měl silné pozice římský papež a evangelium o spasitelné milosti Boží bez lidských zásluh tam bylo zastřeno a zatemněno. Tam chtěli misionáři American Boardu 7 zanést paprsky čistého evangelia. Do katolického Rakouska poslali

3 misionářské rodiny: Schaufflerovy, Adamsovy, Clarkovy. Později k nim přibyli ještě Porterovi. Vypluli 5.10.1872 lodí z Ameriky, 1.11.1872 se všichni 3 sešli na pražském nádraží. Misionářské rodiny přicházely do nového prostředí a na neznámé působiště. To první, co se museli naučit, byla česká řeč. Jediný Schauffler uměl kromě angličtiny ještě německy, v tom měl velkou přednost před ostatními. Té využil na první svolané schůzce, kdy se misionáři sešli na seznamovacím sejití s některými reformovanými probuzenými faráři. Na této památné schůzce pronesli misionáři osudové prohlášení: „Americká misijní společnost American Board nepřišla zakládat novou církev. Chceme sloužit toliko lidem k probuzení, aby poznali spasitelnou milost Ježíše Krista. Doufáme, že budeme moci sloužit a mít možnost sloužit zahynulým duším. Očekáváme, že tak budeme mít možnost činit v rámci evangelické reformované církve, a že ti, kteří budou činností misie získáni pro Krista, vytvoří v ní zvláštní a do jisté míry samosprávnou skupinu, nad níž budou a v níž budou provádět církevní kázeň podle Bible. Nesouhlasíme s běžnou praxí, která je v reformované církvi bez kázně...“ Těmto zásadám naslouchalo několik přítomných probuzených farářů (Dušek, Szalatnyi, Janata, Dobiáš, Havelka, Heřman z Tardy a krabčický farář Václav Šubert). V příchodu misionářů viděli posilu probuzeE. A. Adams ných farářů. Z dob studií sympatizovali s probuzeneckým hnutím, které v zahraničí viděli. A byli by rádi, kdyby se toto hnutí rozšířilo do celé reformované církve. Prohlášení misionářů brali doslova. Za řadu měsíců se ukázala nedomyšlenost tohoto prohlášení. V reformované církvi byli probuzení faráři v menšině. Mezi faráři převládal duch bohosloveckého racionalismu, jehož předním zastáncem byl Benjamin Košut - farář u Klimenta. Ten probuzení nepřál a misionáři brzy viděli, že jakákoli spolupráce s ním je vyloučena. Proto misionáři zavedli zvláštní soukromá shromáždění a pod jménem „náboženské přednášky“ kázali čisté evangelium o spasení. A zde jim obzvláště zpočátku vydatně pomáhal farář Václav Šubert. Bez jeho osobnosti si lze jen těžko představit první kroky misijní práce těchto tří mužů: Schaufflera, Adamse a Clarka. On je radostně přivítal, on kázal v prvních shromážděních v Bartolomějské ulici čís. 7, kteroužto místnost si misionáři pronajali pro náboženské přednášky, a on to byl, kdo také ve svém učitelském ústavě vychovával první spolupracovníky pro výpomoc misionářům. Jeho jméno musí být vždy připomínáno, kdykoliv se bude vzpomínat na duchovní probuzení v Praze. V souvislosti se začátkem práce misionářů v Praze musí být připomenuto ještě jedno jméno: Václav Horký. V Bartolomějské ulici vedle velkého sálu, kde se konaly náboženské přednášky, zřídili misionáři „Knihkupectví křesťanských spisů“ a zároveň byla zřízena půjčovna knih. Pro tuto práci získali misionáři muže nad jiné povolaného, evangelického učitele Václava Horkého. Měl k ní velmi dobré předpoklady. Uměl to velmi dobře s lidmi, vše podřizoval rozkvětu Božího království. Byl muž velkého rozhledu, nadšený a oddaný ve službě evangelia. Firma nesla nadpis „Václav Horký a spol.“ (finanční společníci byli Adams a Schauffler). Na skladě měl velmi dobré spisy, mnoho traktátů a zásobu Bible Kralické. Nikdo z kupujících neodešel, aniž by slyšel pozvání na náboženské přednášky. Ke zboží přibaloval traktáty s pozváním do Bartolomějské ulice. Knihkupectví vykonalo požehnaný kus práce. Jiným značně účinným způsobem k získávání vlastního cíle misie bylo zřizování Nedělních škol pro děti, který se ukázal být velmi zdárným prostředkem. Tuto činnost započali misionáři ve vlastních bytech. Potom se roz8

šiřovala do bytů, kde se začala konat domácí shromáždění, v bytech těch, co už byli misií získáni za obrácené křesťany. Viděli v tom důležitou složku evangelizační práce, zvláště když byly policejním ředitelstvím zakázány náboženské přednášky. Nepomohlo odvolání na Toleranční patent. Proto se misionáři s peticí věřících obrátili na Evangelickou alianci (což byla mezinárodní společnost pro hájení svobody víry a svědomí). Záležitost nepostupovala tak rychle, jak bylo potřeba, ale 1. února 1880 svolali věřící, aby jim ohlásili radostnou zvěst z Vídně od císaře, že se zabezpečují svobody všem příslušníkům zákonem neuznaných náboženských vyznání v Rakousku. Zavládla emociální radost, vděčné modlitby a rozeběhla se znovu evangelizační a misijní činnost. Obnovila se shromáždění na Bartolomějské ul., shromáždění po bytech na Žižkově, Vinohradech, Karlíně, Letné, ale přidala se i shromáždění mimo Prahu na Českobrodsku. Ukazovala se nutnost hledat nové spolupracovníky. Přibývalo těch, kteří působením evangelia prožili obrácení, což byli většinou lidé z římských katolíků, kteří pro své svědomí v ní nechtěli zůstávat. Před misionáři vyrůstala těžká otázka, co dělat? Do Prahy nepřišli zakládat novou církev, chtěli lidi získat pro Ježíše Krista, chtěli, aby prožili své obrácení a rozhodnutí se pro život víry - to byl plán A. Plánem B bylo, že se připojí k evangelické Reformované církvi a byli velice překvapeni jejich nechutí, také i tím, že probuzení faráři radili zatím nepřistupovat. Navrhli, aby zatím zůstávali bez vyznání a vyčkávali, že se jim v církvi podaří vyvolat prohloubení duchovního života. K tomu vypracovali i tzv. Čáslavský návrh, který však byl vedením církve a většinou farářů zamítnut. Byli zklamáni, ale i misionáři prožívali neudržitelnost tohoto provizorního stavu. Viděli rozpornost situace, která nastala. Cítili zodpovědnost za všecky ty nově narozené Boží děti do Božího království. Rozhodování neměli lehké ani mezi sebou. Pak se přece jen ujednotili na svých názorech, protože myšlenka na založení nové církve se ukazovala čím dál tím více jako nutnost ve stavu nouze. Roku 1879 vypracovali misionáři se svými českými spolupracovníky, které za tu dobu získali a kteří jim pomáhali, „Vyznání víry“ a návrh na zřízení „Svobodné církve křesťanské“. Rozdali ho všem, kdo vystoupili z katolické církve, a začátkem roku 1880 je pozvali na schůzi k rozhovoru a poradě. Na tak širokém fóru sejití se nedospělo k jednoznačným závěrům, protože všichni nebyli dost jasně informováni o představách a budoucnosti tohoto návrhu. Celá záležitost nebyla dostatečně a jasně vysvětlena (co je to církevní zřízení presbyterní či kongregační, také ohledně jména nebyla jednota názoru atd.). Bylo rozhodnuto časem svolat schůzi novou s užším výběrem účastníků a také začít s malým počtem při zahájení života církve. K nové pozvánce na takovou schůzi byl přiložen dotazník k zodpovědění několika otázek. Mezi pozvanými byl i 19 –letý Alois Adlof. Po delších rozhovorech, modlitbách a uvážlivém jednání byl založen pražský sbor a církev s názvem „Svobodná církev reformovaná“. Bylo přijato symbolických 12 členů, zvolené 3 členné staršovstvo, princip církve byl zvolen: kongregační zřízení (tzv. Sborové), při kterém je větší váha kladena na osobní aktivitu členů, zodpovědnost každého člena (nejen kazatele) za duchovní život sboru a církve. Tak byla ustavena církev v památný den 3. června 1880. Těchto 12 zakládajících členů dovedlo vyvinout takové misijní úsilí, že již za první rok vzrostl počet členů na 63 a od té doby stále přibývalo těch, co prožili cestou znovuzrození Boží spasení (osobní). Na tomto prvním shromáždění bylo usneseno, jak se bude postupovat dál, dále bylo usneseno, že Večeře Páně bude 1x za 2 měsíce a před ní vždy bude přijímání nových členů, při kterém vydají své osobní svědectví a počet ze své víry. I pro misionáře to byl závažný krok. Teď už tu nebyla jen misie American Bord, ale také neformální církevní společenství, které mělo nárok na vlastní svébytnost. Mělo svůj vytčený cíl a cítilo nutnost svého poslání.

9

5. Tak vytryskl v Praze pramínek, z něho potůček, který spolu s bystrským pramenem a potůčkem běželi vedle sebe po krátkou dobu, až se spojily a slily v jeden potůček Svobodné církve reformované. Nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že současná Církev bratrská není řeka. Je to potok, který se slil s celou řadou různých potůčků a pramínků v jeden tok a proud, který se rozeběhl po českých, moravských, slezských, slovenských i polských končinách této evropské krajiny. Vydáme-li se proti proudu tohoto potoku, dojdeme až do Orlických hor ve vých. Čechách, kde v Horní Radechové, Rzechu, Dolech a dalších samotách najdeme v prostých chalupách Božím Slovem probuzené lidi. Zde vytryskl jeden z prvních pramínků a potůčků, který se začal rozlévat dál. Nebyl k zadržení. Razil si cestu přes překážky a balvany, cestou se spojoval s dalšími pramínky a potůčky. Nemůžeme nevidět skutečnost, že než přišli do Prahy američtí misionáři z American Boardu, dávno před tím se tu zrodilo ve vých. Čechách z Ducha sv. probuzení po lepším, vyšším, čistším životě z Boha. Z tohoto „balcarovského hnutí“ vyrostla první svobodná církev, nezávislá na státním uznání a přízni. Nejstarší sbor Církve bratrské v Bystrém byl ustaven již v roce 1870. Než se zrodil pražský sbor Církve bratrské, měl už sbor v Bystrém 70 členů, vlastního kazatele a první postavenou modlitebnu. Jako nebylo „šťastnou náhodou“, že se ve vých. Čechách narodil Jan Balcar, který se stal poslušným nástrojem k vyvolání duchovního probuzení, stejně tak nebylo „šťastnou náhodou“, že se 1. listopadu 1872 na pražském nádraží setkaly 3 misionářské rodiny, potomci anglických exulantů, kteří byli ochotni začít v Praze evangelizační činnost a rozsévat tak drahé símě evangelia. Stejně tak nebylo „šťastnou náhodou“, že se mezi prvními ustavujícími členy sboru objevil hořovický Alois Adlof, který se stal na 40 let kazatelem prvního pražského sboru, z něhož povstala řada jiných sborů, a který se stal výraznou postavou Svobodné církve reformované. A stejně tak nebyla „šťastná náhoda“ a samozřejmost, že se ve staré evangelické rodině v Polabí narodil František Urbánek, který vybudoval největší sbor církve na Žižkově a stal se výraznou osobností Jednoty českobratrské po smrti Aloise Adlofa. V jistém slova smyslu měli všichni postavení jedinečné. Odchod každého znamenal ukončení významného období ve vývoji církve. S každým z těchto „otců víry“, kteří byli uznávanými sloupy církve (Ga 2,9), dal Pán Bůh nově ustavené církvi mimořádně obdarovaného služebníka. První roky církve se vyznačovaly zvláštní dobou milosti Boží, duchovním probuzením, obdobím růstu. S pokorným obdivem a svatou bázní sledujeme podivuhodné F. Urbánek a A. Adlof zásahy Boží ochrany a péče, žehnající Boží ruce. První léta se vyznačovala velkou misijní aktivitou a přinesla bohatou žeň. V severomoravském seniorátu, do něhož patří i havířovský sbor, se připravuje písemný materiál ke 130. výročí Církve bratrské. V něm se dočtete, jak vše pokračovalo dál až do dnešní podoby. Dočtete se o „otcích víry“, dočtete se, jak církev prožila 1. a 2. světovou válku pod Boží ochranou. Dočtete se, jak se to stalo, že církev měla 3 jména, jak rostly i zanikaly její sbory atd. Každý člen církve by měl znát historii toho společenství, jehož je členem. Materiál vyjde v silnější brožurce. Zdeněk Chromčák

10

(Fot. z knihy: Sto let ve službách evangelia 1880 – 1980. Praha, 1981).

SBOROVÝ DEN neděle 20. 6. 2010 v 10:00 hod KDE? Těrlická přehrada, středisko „Permoník“ KDY?

Letošní sborový den spojený se křty se koná opět na Těrlické přehradě ve středisku Permoník. Pro zájemce je zajištěn společný oběd. Cena oběda stejná jako vloni, na místě proběhne sbírka. Zájemci o společný oběd se musí přihlásit předem. Možno se zapsat na seznam (nástěnka ve vestibulu naší modlitebny) nebo mailem [email protected], popř. SMS na č. 774552057. Protože je kapacita sálu omezená, přibalte si s sebou raději teplý svetr pro případ, že by ráno bylo na terase ještě chladno!! Odpoledne sporty… Modlete se za setkání, za sluníčko, abychom mohli prožít hezký společný den. Možno použít přímé autobusové spojení z AN: spoj č. 20, odjezd v 9:10 hod.

Evangelikální teologický seminář Evangelikální teologický seminář je vzdělávací centrum usilující o obnovu církve a společnosti duchovní, odbornou a praktickou přípravou klíčových křesťanských pracovníků. Posláním ETS je připravovat studenty duchovně, odborně i prakticky pro službu kazatelů, učitelů, evangelistů, misionářů (teologický obor), pastoračních a sociálních pracovníků v církevních a necírkevních zařízeních, schopných poskytovat kvalifikovanou pomoc lidem v rizikových a krizových situacích vyžadujících odbornou péči pastoračního a sociálního pracovníka (obor pastorační a sociální práce). Zřizovatelem ETS je Církev bratrská, ale studium je koncipováno ekumenicky. ETS slouží studentům Bratrské jednoty baptistů, Církve bratrské, Českobratrské církve evangelické, Evangelické církve metodistické, Jednoty bratrské, Křesťanských společenství, Slezské církve evangelické A.V., Slova života a různých svobodných sborů. Denominační specifika jsou vyučována formou lektorátu, který na půdě ETS může pro své studenty vést jejich vlastní denominace. Tři základní principy vzdělávání na ETS zahrnují znalosti (hlava), charakter (srdce) a praxi (ruce). Důraz je kladen na růst duchovního charakteru, růst v odborných znalostech a praktických dovednostech. Obory: Sociální práce (denní na 3 roky) Pastorační a sociální práce (denní na 3 roky, dálkové na 4 roky) Teologická a pastorační činnost (denní na 3 roky, dálkové na 4 roky) Sborový pracovník (neakreditováno, denní nebo dálkově na 2 roky) Kurzy pro veřejnost (není akreditováno) Letní škola ETS 2010 18. – 21. srpna Biblické poradenství Místo: Církev bratrská v Náchodě 27. srpna Biblické staršovství Místo: budova ETS v Praze 9 (Další informace na: http://www.etspraha.cz)

11

Aby povstávali další služebníci... On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání. Ef 1,11 23. května jsme v rámci neděle ETS měli mezi sebou hosta bratra Zdeňka Halase, který na ETS vyučuje řečtinu. Protože po shromáždění nebylo moc času na rozhovor, požádala jsem jej o zodpovězení několika otázek alespoň na dálku prostřednictvím elektronické pošty. LP Můžete se krátce představit? S manželkou bydlíme necelý rok v Horních Počernicích, a to přímo ve sboru ČCE, kam také oba patříme. Dříve jsem bydlel v Olomouci, sbor jsem měl v Zádveřicích, kde jsem také uvěřil. Manželka studuje teologii na ETF, já učím matematiku, zabývám se její historií a pracuji na překladech starořeckých matematických textů. Zároveň učím novozákonní řečtinu na Evangelikálním teologickém semináři. Právě řečtina je tedy u mě pojítkem mezi matematikou a teologií. Jste z věřící rodiny? Jsem z ateistické rodiny, doma jsme však získali kladný vztah ke klasickým a kulturním hodnotám, které také souvisejí s křesťanstvím. Po revoluci, když jsem byl ještě na základní škole, nás rodiče vzali na film Ježíš, kde také koupili první Nový zákon. Ihned jsem si jej celý přečetl, i když jsem tomu vůbec nerozuměl. Tehdy jsem měl prozatím jen pozitivní vztah ke křesťanství. Jak jste uvěřil? To se stalo až na vysoké škole. Ve druhém ročníku jsem si koupil celou Bibli, ale Starý zákon mi tenkrát přišel ještě komplikovanější než ten Nový… Před prázdninami jsem se pak přihlásil na ZUŠ – obor Hra na varhany, tento nástroj se mi zkrátka moc líbil. Úplně koncem prázdnin jsem se vydal na krátkou podvečerní projížďku na kole. Jel jsem přes Zádveřice, kde byl pěkně opravený a nasvícený evangelický kostel. Vytlačil jsem kolo nahoru k němu a jak jsem si jej chvilku prohlížel, tak se tam objevil sympatický mladík – vyklubal se z něj právě nastupující výborný farář Jan Tkadleček. Ukázal mi vnitřní prostory a slovo dalo slovo, prý že bych tam mohl chodit cvičit na varhany. Rád jsem souhlasil. Zanedlouho mě pozval na vyučování pro mládež a tak jsem tam začal chodit, nakonec i na bohoslužby. Zanedlouho jsem začal při bohoslužbách doprovázet na varhany. Asi po dvou letech jsem se pak stal řádným členem sboru v Zádveřicích. Významným svědectvím pro mě bylo také jednání některých lidí ve sboru; jinak mohu říci, že jsem se k víře dostal přes varhany. Jak jsem cvičíval písně na neděli, tak mě oslovovala hloubka jejich textů, zejména těch z 16. – 18. století. V Olomouci jsem se ještě za studií dostal do kontaktu s křesťanskými skupinami s různými důrazy – od důrazu na společenství až po charismatické zkušenosti. Všechny tyto zkušenosti pro mě byly důležité; můj vztah s Bohem se prohloubil a probírání různých otázek mě vedlo k tomu, že jsem si leccos lépe uvědomil. Studoval jste matematiku – co vás přivedlo ke studiu teologie? Tehdy, když má víra začínala vzrůstat a osobně jsem poznal Pána, jsem měl takový hlad po Božím slovu, že jsem si našetřil na řecký Nový zákon – to byla má první „teologická“ kniha. Za pár dní jsem si opatřil učebnici novozákonní řečtiny, kterou jsem doslova zhltl a začal jsem si ve svém řeckém Novém zákoně číst. Cítil jsem, že bych měl něco takového jednou vyučovat, ale netušil jsem, jak by se to mohlo stát. Právě jsem končil studia matematiky a velmi mě to táhlo studovat dále teologii.

12

Nezávisle na tom mi přišlo z různých stran, zda bych nechtěl teologii studovat. Když mě k tomu povzbudili i v mém sboru v Zádveřicích, zejména tehdejší kazatel Jirka Klimeš, tak jsem se o prázdninách přihlásil na VOŠ Biblickou do Hradce Králové a hned od září začala má studia teologie. Byli jsme ročník velmi živý. Velmi moudré vedení zajišťoval bratr ředitel Petr Firbas, který je teď naším kazatelem v Horních Počernicích. Řečtinu tam učíval Karel Dřízal, náš ročník však měl Martin Fér, člen překladatelské skupiny ČEP. Jinak nás učili vesměs učitelé z Evangelické teologické fakulty. Asi rok po absolvování tohoto studia jsem byl ordinován ke službě slova a svátostí. Jak jste se dostal k tomu, že vyučujete řečtinu na ETS? To byl takový malý zázrak. Také na ETS učil dříve řečtinu Karel Dřízal. Když za sebe pomalu začal hledat náhradu, tak mě doporučili manželé Firbasovi. Tehdy jsem už studoval přímo starou řečtinu na Filozofické fakultě. Na ETS mě k této službě přijali a sám jsem k tomu silně cítil povolání; vlastně se naplnilo něco, co jsem tušil už od dob počátků mého křesťanského života. Co to pro vás znamená učit jiné? A na této škole? Učit na ETS – to je pro mě služba, naplňování vize ETS jako vzdělávacího centra pro Církev v ČR, které usiluje o duchovní obnovu přípravou klíčových pracovníků v Církvi. Vážím si toho, že mohu být tohoto částečkou. Také je to neustálý růst a občas velmi zajímavé rozhovory se studenty. Prožil jste v poslední době něco s Pánem Bohem, o co byste se chtěl podělit? Nejedná se o bezprostřední prožitek, ale před několika dny jsem navštívil jednoho svého bývalého studenta, velmi obdarovaného. Vede misijní skupinu v části Prahy, kde dosud žádná církev nepůsobí. Jeho služba nese velké ovoce. Jaký verš Vás v poslední době oslovil? V poslední době mě oslovuje zejména hymnus z první kapitoly listu Efezským. Je to sice dvanáct veršů, ty však tvoří jedinou dlouhou větu, naplněnou úžasnou chválou. Co děláte ve volném čase, o prázdninách? Tedy koníčky… V jistém smyslu mohu říci, že moje práce a služba jsou pro mě koníčkem. Obojí mě velmi baví a naplňuje. O prázdninách jsme s manželkou rádi v přírodě a jezdíme na kole. Jaké knihy čtete? Čtu většinou knihy, které nějak souvisejí s řečtinou, teologií či dějinami matematiky ve starověku. Jakou hudbu rád posloucháte? Nejraději mám starou hudbu – barokní a renesanční. A z nástrojů varhany, případně cembalo. Je něco, za co se můžeme modlit? Za celkovou duchovní obnovu v naší republice; ať povstávají další služebníci. Studenti na ETS ať nabývají nadšení i hluboký základ pro svou nastávající službu, která ponese výborné ovoce; za učitele na ETS – ať stále rosteme a Pán ať nás obdarovává a vede, abychom připravovali studenty pro službu v Církvi co nejlépe. Děkuji za rozhovor.

13

16. 5. 2010

Navštívili jsem sbor CB ve Frýdku-Místku. Shromáždění vedl jejich kazatel Petr Kučera, který měl také slovíčko pro děti. Slovem posloužil Martin Grohman (1 Kor 10,1-13).

14

Deštivým FrýdkemMístkem jsme přejeli (někteří přešli) za řeku, kde jsme hezky v suchu pod střechou strávili zbytek odpoledne v rozhovorech u kávy, čaje a výborných buchet. Bylo nám dobře. V září přijedou frýdečtí k nám.

15

Morální hazard Podle ekonomů i publicistů začala globální hospodářská krize morálním hazardem. Co to je? Kasino? Herna? Ano. Někdo vyměnil kupecké počty za riskantní ruletu s cizími penězi bez jakýchkoliv morálních skrupulí, neboť nabyli dojmu, že se nemůže nikomu nic stát. V běžném životě se tomu říká rovněž ztráta zodpovědnosti spojená s pocitem beztrestnosti a tomu už rozumí všichni. Ovšem nehrají rovněž mnozí křesťané svou vlastní soukromou ruletu morálního hazardu ve svých vlastních životech? Čím se lišíme od tak zvaného „světa“. Tím, že chodíme do kostela? Čím ještě? Je naše víra nějakým způsobem vidět? Jsme oním příslovečným světlem? Nespoléháme příliš na Boží milost, ale tak nějak na levačku, kompromisně, aby se neřeklo? Je na nás vidět opravdová Kristova láska? Odpověď nechám na vás, neboť jenom my a Pán Bůh, víme někde uvnitř, co je správné a co je skryto pod nánosy třeba i pokrytectví či rádoby křesťanského života… Zkusme se zamyslet nad prioritami u nás, abychom nakonec nezjistili, že naše křesťanství se smrsklo do nedělí a náš život se stal nakonec prázdný. Byla by to velká škoda … Adam Gamrot, Orlová

Pár slov o křtu… Křest není pro dokonalé, bezchybné lidi. Nejedná se o vstupní obřad do nějakého výběrového klubu výjimečných, bezhříšných lidí. Ani zde neprobíhá žádné magické zaklínání. Křest je zde pro lidi, kteří si uvědomují, že jejich život není v pořádku. Že se zkazil, pokazil a nedá se opravit. Avšak pro lidi, kteří touží po změně. Pro hříšníky, kteří touží bojovat s hříšností. Kteří se s hříšností nesmířili a nesmiřují. Kteří touží se svým životem něco udělat. Pro neplavce, kteří se topí ve své hříšnosti, lapají po dechu, chytají se každého stébla a touží vylézt na břeh. Ale na druhé straně vidí, že změna je nad jejich síly. Nad jejich možnosti. Že se nedokážou dostat na břeh bez pomoci Plavčíka. Křest zve lidi, kteří přijímají plnou zodpovědnost za svůj život. Kteří se neschovávají za nešťastný osud, špatný horoskop, nepříznivé podmínky. Za závistí a chybami druhých. Ne. Pro lidi, kteří přijímají plnou zodpovědnost za svůj život. A zároveň si uvědomují, že tato zodpovědnost je usvědčuje a odsuzuje. Jestliže jsme zodpovědni za saldo v práci, také jej musíme zaplatit. No jo, ale co když toto saldo přesahuje naše možnosti? Saldo zodpovědnosti za náš život není v našich silách vyrovnat. Jedná se totiž o život sám. Mzdou hříchu je smrt. Tomu, komu jsme otročili, ten nás živí a šatí. Otročíme-li hříchu, hříšnosti, tělesnosti, zlu, pak nás i zlo živí zlem, zlo nás odívá zlem. Zlo nedává dobré a požehnané věci. Otroctví zlu přináší zlo do našeho života. A otrokem zla nemusí být nějaký zlý, špatný člověk. Stejně tak i saldo v práci nemusí způsobit jenom nějaký zloděj, defraudant. Otrokem hříchu, zla, může být i docela slušný člověk. Jak to? Protože do otroctví hříchu se člověk rodí. Křest zve otroky hříchu. Zadlužené lidi. Lidi, kteří se zadlužili jak u Boha, tak u svých bližních, dluhem, který si žádá jejich smrt. Nebytí. Křtem náš dluh předáváme Spasiteli, aby On za nás zaplatil. Křtem vyznáváme Ježíše za našeho Spasitele. Že potřebujeme Spasitele, aby vzal naše saldo na svůj účet. Aby nás vykoupil od otrokáře, kterému jsme se narodili. Křtem však přijímáme Ježíše nejenom za svého Spasitele, ale také za svého Pána. Jemu odevzdáváme svůj život. A jestliže svůj život odevzdáme Jemu, pak nám již nepatří. Pak my již nejsme vlastníky svých životů. Svých tužeb, svých přání. Svého zdraví. Své poslušnosti. Svého těla, své duše, svých přání 16 a svých předsevzetí. Svého srdce. Ne. Přijímáme Ježíše za svého Pána.

Slovo Pána je pro Jeho Služebníky. Nežijeme již bez zákona, ale naším Zákonem je Kristus. Na druhou stranu jsme jím přetvarováni, že Jeho Vůle se nám pak postupně stává naší touhou. Křtem však neprocházíme z našeho vlastního přesvědčení, z našeho vlastního rozhodnutí. Ne, ale z Milosti Boží. Naše rozhodnutí nechat se pokřtít je Darem, Milostí od Boha. Proto se nemáme čím chlubit. Je to totiž Bůh, kdo nám zjevuje pravdu o našem životě, pravdu o naší hříšnosti. O potřebě změnit náš život a o nemožnosti změnit jej vlastními silami. O potřebě poddat se Kristu jako Pánu a Spasiteli. Tuto pravdu nám zjevuje Bůh. Křest je pozvání. Křtem Bůh nezve dokonalé, bezchybné, bezhříšné lidi, kteří se vždy ve svém životě rozhodují jen a jen správně, křtem nevstupujeme do nějakého výběrového klubu lidí něčím výjimečným. Ne. Křtem nás Bůh zve k Boji. K boji s vlastní hříšností. S vlastní rezignací. I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem a Ježíš o Sobě říká, že je Cestou, ne Zastávkou. Křest je pozvání: Učiňme první krok v boji proti Satanu a Bůh se k nám přizná a přidá. Otázka ke křtu tedy nezní: Jsi dokonalým člověkem? Miluješ všechny lidi na celém světě? Ale spíše: Vyznáváš, že jsi hříšník? Toužíš, aby se tvůj život proměnil a při tom víš, že to sám nezvládneš? Vyznáváš, že potřebuješ pomoc Ježíše Krista jako Svého Spasitele? Že potřebuješ jednak Milost vykoupení z vin a jednak Milost pro Nový Proměněný život? Vyznáváš, že chceš svůj život odevzdat Ježíši Kristu jako Svému Pánu? Vašek Müller

Květen v Orlové Přes velké deště a neutuchající mokro jsme se v Orlové rozhodně nenudili. Již na začátku druhého květnového týdne jsme byli na Tyře, legendární to chatě. Bohužel jsem tam po celou dobu nemohl být, nicméně pokud vím, byl to požehnaný čas, kdy jsme takto mohli být naposledy s Kubíčkovými. Bohužel, nebylo nás tam tolik, jak bychom si mnozí přáli. Květen je rovněž období maturit, kterých se vedle mládežníků zúčastnili u nás i lidé,

17

řekněme ve středním věku. Nebudu napínat – maturity u všech dopadly na výbornou. Díky Bohu i prosté snaze maturujících. Bez toho by to nešlo. Tabasco a lidé kolem se už připravují na letní English camp. Právě přijel jeden čtyřčlenný mládežnický tým z Ameriky, hlásí se další a další zájemci. Zdá se, že letos to bude velké, dá-li Pán. Co dodat? Že všechny služby fungují? Naštěstí je to zbytečné. Snad to, že se chystáme na důstojné a snad i vřelé rozloučení s Kubíčkovými, budou nám zde moc chybět. Nakonec je třeba dodat, že David se za poslední čas hodně změnil k lepšímu, vyzrál, stejně i jeho služba. Tím více je škoda, že nyní odchází. Takto však bude v Brně přínosem a my mezitím vyzrajeme k plné samostatnosti a zralosti, tak, jak si přeje náš Pán. Adam Gamrot, Orlová

30. 5. 2010 Dne 30. 5. 2010 jsme se osobně i na modlitbách rozloučili s manželi Alenou a Josefem Kovalovými. Sice se slzami v očích, ale s pevnou vírou v srdci, že si je Pán ke službě v Karviné povolal, protože toto město věrné služebníky potřebuje.

18

30. 5. 2010 jsme popřáli k narozeninám sestře Evě Feberové. Dostala od nás kytičku a k ní něco sladkého.

„Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství,“ a tak „naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít.“ Ž 33:18,20

Prodám družstevní byt 3+1 v přízemí na okraji sídliště v Orlové, s výhledem do vesnice. Velikost: 80 m2. Má zasklenou lodžii, nové omítky, vestavěné skříně, v bytě je zavedena kabelová televize i internet. Cena: dohodou. Kontakt: A. Gamrot, tel. 552 309 938.

„Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.“

Velmi děkujeme všem ochotným dárcům!

Datum

sbírka

Brána

Neděle

9. 5.

1.195,-

223,-

Neděle

16. 5.

951.-

25,-

Neděle

23. 5. (ETS)

2.874,-

100,-

Neděle

30. 5.

2.419,-

12,-

Neděle

6. 6.

1.695,-

-

Na konto ETS byla odeslána sbírka z 23.5., zaokrouhlená na 3.000 ,-

19

Pane, pro Tebe Milý Bože, děkuji Ti za Tvé vedení, za Tvou podanou ruku, za Tvé pohlazení. Za Tvou shovívavou lásku, kde je v srdci místo pro pokání. Za to, že nedáváš v sázku můj život, držíš mě. Láskou mě sytíš, láskou mě chráníš, chci Ti ji vrátit zpátky, ale umím jenom poděkovat. Pane, smiluj se nade mnou, dej mi do srdce nového ducha, nové odpuštění, novou naději. Budu Tě chválit a velebit, dokud budu žít. Raději s Tebou, než navždy sám. Tam, kde rozdávat už neumím, přijď Ty a zalep prázdné místo. Pokud tomu správně rozumím, Tvá láska jde stále se mnou. Buď se mnou, Pane, stále. Děkuji.

Pozvání k milosti Co mám dělat, aby Bůh se mnou mohl být spokojený? Jak se vyrovnat se svou slabostí a selháním? Vyznal jsem Bohu svůj hřích, ale přijme mě teď, když jsem selhal? Už jste někdy četli knihu, která měla zásadní vliv na Váš život? Mám před sebou knihu, která v sobě tento potenciál má. – Ne, tentokrát nemám na mysli Bibli. Kniha Kalvárie, nebo Sinaj? manželů Roye a Revel Hessionových má nemnoho stránek, ale nevadí, stejně si ji pravděpodobně přečtete hned dvakrát. Kniha začíná přemýšlením o smyslu života. Je jím štěstí, nebo služba? Co svatý život? Autor se vrací k počátkům – proč nás Bůh stvořil? Jsme tady proto, abychom měli společenství s Bohem. Smyslem našeho života není ani služba ani svatost ani naše osobní štěstí, nýbrž to, abychom viděli Boha.

20

Celý zbytek knížky je o tom, jak můžeme vidět Boha a kým pro nás je. – Kdo vidí mne, vidí Otce. Já jsem dveře. Já jsem ta cesta, pravda i život. – Samé „staré známé“ skutečnosti, ale přesto překvapivě zjišťuji, že mi dávají odpovědi na otázky, které jsou pro mne nejdůležitější. Pokud se chcete setkat s Kristovou milostí, pokud vás trápí pocit viny, když máte předstoupit před Boha, přijměte pozvání Roye a Revel Hessionových. Ve zdi mezi námi a Bohem jsou dveře – otevřené dveře na úrovni ulice… Zdeněk Maňásek Kalvárie, nebo Sinaj? – Roy a Revel Hessionovi, 110s. – Vydal Návrat (Pozn.: Kniha zatím ve sborové knihovně není.)

Zprávy ze staršovstva dne 19. 5. a 9. 6. 2010 Zabývali jsme se kalendářem na červen až září. Během prázdnin nebude biblická hodina. Bratr kazatel Martin Grohman nás informoval o konferenci CB, která proběhla v Náchodě. Ivo Kupský nás seznámil s jednáním hospodářské komise. Je hotovo zabezpečovací zařízení a pult. Přístupové kódy bude vydávat Manek Bujok. Ten, kdo odemkne sál, bude za něj také zodpovídat. Rekonstrukce topení se bude realizovat podle projektu po etapách. V současné době probíhá výběrové řízení. Schválili jsme rozpočet na rok 2010. Hovořili jsme o organizaci sborového dne na Těrlické přehradě 20.6. a o průběhu rozloučení s rodinou Kubíčkových, které proběhne 27. 6. od 12 hodin v modlitebně v Orlové. Hovořili jsme se zájemci o křest a členství ve sboru, a to s Ester Grohmanovou, Janou Kameníkovou, Jakubem Lipusem a Stanislavou Pecinovou. S radostí jsme souhlasili s tím, aby byli pokřtěni, a to 20. června v Těrlické přehradě. Spolu s nimi bude pokřtěn také Miroslav Litvan z Orlové. O týden později, 27. 6., pak všichni výše uvedení složí členský slib a budou přijati za členy sboru. V rámci sborového dne se křty proběhne požehnání Anežky Halenčákové. Hovořili jsme se zájemkyní o členství ve sboru sestrou Alenou Cyroňovou a přijali ji za přípravnou členku našeho sboru. Schválili jsme zásady pro zavedení přístupového režimu do hlavního sálu pro správce objektu. Na ekumenickém setkání se církve v Havířově dohodli na akci „Poznej jinou církev“, abychom se navzájem lépe poznali. Jako první nás zve Římskokatolická církev, a to v neděli 20. 6. v 18:45 do kostela u sv. Anny. V naší modlitebně proběhnou dvě svatby. 24.7. budou oddáni Jana Kameníková a Radek Pleskač. 4.9. budou oddáni Ester Lipusová a Patr Varmuža. V době od 8.8. do 29.8. bude náš bratr kazatel Martin Grohman na dovolené. 19. 9. přivítáme mezi sebou hosty ze sboru ve Frýdku-Místku, kteří nám oplatí naši návštěvu u nich.

21

Milé děti, dnešní hádanky jsou věnovány prázdninám. Na luštění se můžete podílet se svými sourozenci a poslat společné řešení. Nemusíte vyřešit všechny hádanky, pošlete ty, co uhodnete:-) Sladká odměna vás nemine. Vaše teta Poly a strejda Zdeněk.

Obrázek Spojte čísla 1 do 34. Poznáte, co jste našli?

Řešení hádanek z minulého čísla: Ovoce: A-3, B-1, C-2 fíkovník Osmisměrka: vzkříšení Lazara Záměnky: 1. bazar - lazar 2. mafie - Marie 3. Malta - Marta Skrývačky: žena, nohy, vlasy, olej, listů Doplňovačka: Betanie

Lištovka Rébus Lištovka je sloupcová skládačka. Sloupce jsou schválně přeházené. Poskládejte je tak, abyste mohli po řádcích přečíst text a tím i naše přání:-).

22

i o prázdninách

D

R

O

B

K

É

A

R

M

A

D

Á

Y

V

S

K

L

Ě

É

Ž

Z

Á

T

I

K

O

Y

B

Í

Ž

O

A

CH

R

U

N

Osmisměrka O

N

S

K

Á

L

A

K

O

T

O

P

V

E

D

O

U

C

Í

P

O

H

O

N

O

Ů

A

T

A

CH

O

M

Č

H

A

L

L

N

A

Í

S

Í

A

Í

O

T

E

A

S

O

B

O

T

A

N

Ř

S

T

R

Ň

Y

Ž

T

A

A

Á

Í

E

K

H

O

L

H

Ě

I

Í

V

D

B

A

Š

A

B

E

O

T

L

O

Y

O

D

O

T

I

Á

Ř

T

U

D

O

R

O

S

T

R

Ó

T

Á

A

O

O

K

V

S

P

A

C

Á

K

Z

B

S

M

I

D

Á

R

A

M

A

K

A

Vyškrtněte následující slova: BATOHY, BODOVÁNÍ, DOROST, DŮL, CHATA, KAMARÁDI, KÓTA, KUCHAŘKA, LAŇ, MODLITBA, MOTO, OHEŇ, POHON, POHOŘÍ, POTOK, SKÁLA, SLOVO, SOBOTA, SOUTĚŽ, SOVA, SPACÁK, STAN, STAVY, TÁBOR, TÁBORÁK, VEDOUCÍ, VODA, ZÁŘE, ZTIŠENÍ Tajenka ze zbylých 11 písmen prozradí něco, co je součást tábora: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Skrývačky Co si nesmí dorostenec zapomenout vzít s sebou na tábor, prozradí skrývačka (hledej ukrytá slova): Ahoj, babi, bleskově se převléknu a jsem u tebe. Půjde tvoje sestra nebo ty? Takový zpěv nikdy předtím neslyšel. Chyběl jim zápal – kyselý obličej prozrazoval nezájem. Nelži, celý jsi mokrý. Chybí jí stužka do vlasů. Popadl kýbl okují a šel je vysypat do odpadu. „Nikdy jsem neviděl tolik slonů“, žasnul turista. 2.

1.

Doplňovačka 3.

8.

4.

7.

6.

5.

Slova začněte psát do cípů sluníčka. Z prvních písmenek pak dostanete tajenku. Všechny výrazy mají jen tři písmenka. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

doba manželka Adama korýš jednoduché plavidlo rodový znak (šlechtický) část obličeje pštros druh účesu

23

ČT 17. 6.

BIBLICKÉ STUDIUM Kdy a kde: 18:00, CB Havířov Vede: Martin Grohman

NE 20. 6.

SBOROVÝ DEN SE KŘTY NA PŘEHRADĚ Těrlická přehrada, Permoník (10:00). Slovo: David Kubíček

ČT 24. 6.

BIBLICKÉ STUDIUM Kdy a kde: 18:00, CB Havířov Vede: Jarek Slováček

NE 27. 6.

Večeře Páně Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) - členské sliby Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: B. Niemiec Orlová (12:00): rozloučení s Kubíčkovými

NE 4. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: L. Wilček

NE 11. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): EC 2010 - hosté z USA, rámec: J. Čech

NE 18. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Bohuš Niemiec

NE 25. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 1. 8.

Večeře Páně Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 8. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Vláďa Bednář

NE 15. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Lukáš Wilček

NE 22. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Zdeněk Maňásek

NE 29. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Ivo Kupský

NE 5. 9.

Večeře Páně Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: L. Wilček

NE 12. 9.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: V. Bednář

24

O ZMĚNÁCH BUDETE INFORMOVÁNI V OZNÁMENÍ NEBO NA WEBU. BIBLICKÉ HODINY BĚHEM PRÁZDNIN NEBUDOU.

ZA:

- manželství a rodiny vůbec, ať už v našem sboru nebo kolem nás - bratra kazatele Martina Grohmana a jeho rodinu - bratra kazatele Davida Kubíčka z Orlové a jeho rodinu - Daniela a Kim Johnsonovy - Boží moudrost a vedení Duchem pro staršovstvo v Havířově i Orlové - za Frýdlant nad Ostravicí, Orlovou, Karvinou, Ostravu … - chválící skupinku - sborový den - letní aktivity: English camp, dorostový tábor, sborovou dovolenou... - práci diakonie - dorost a mládež našeho sboru a za jejich vedoucí:-) - misii a evangelizaci, za evangelizační skupinu - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - nespasené lidi v našem okolí - novou vládu a vedení našeho města - spásu a Boží ochranu Izraele - Dava Pattyho a jeho rodinu - Jarka Franka - blízké bratra Matuszynského - naše nemocné: Evu Buchtovou, Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, manžele Kubečkovy, Marušku Sedláčkovou, manžele Chromčákovy, Jarmilu Gebauerovou, Katku Hotovou, Mirka Stryju …

SBOR CB HAVÍŘOV

CB ORLOVÁ:

Církev bratrská Fryštátská 21/922 735 64 Havířov-Suchá

Církev bratrská Lutyňská 350 735 14 Orlová

IČ: 26 52 01 09 telefon: 596 440 410 web: www.cb.cz/havirov e-mail: [email protected] hlavní účet: 172 242 33 09/0800 -podúčet pro mládež: 035-172 242 33 09/0800

web: www.cb.cz/orlova e-mail: [email protected] byt kazatele: 595 532 191 kazatel: 774 157 438 hlavní účet: 172 719 93 69/0800

SBOR NA WEBU http://www.cb.cz http://www.cb.cz/havirov http://www.koinoniaci.net http://dorost.denicek.eu http://cb.cz/orlova/ http://jabko.rajce.idnes.cz

oficiální stránka stránka stránka stránka stránka

stránka Církve bratrské havířovského sboru mládeže CB Havířov dorostu CB Havířov stanice v Orlové dorostu v Orlové

25

SBOR HAVÍŘOV KAZATEL SBORU Martin Grohman Fryštátská 21/922 736 01 Havířov telefon: 596 440 410, 724 982 342 email: [email protected]

STARŠÍ SBORU Vláďa Bednář Na Osinách 184/3 Havířov-Životice telefon: 596 411 073 email: [email protected]

Ivo Kupský Oblouková 8/835 Havířov telefon: 596 434 484 email: [email protected]

Jarek Slováček Moskevská 2a Havířov telefon: 591 121 121 email: [email protected]

Bohuš Niemiec U školy 133/8 Havířov-Suchá telefon: 608 636 382 email: [email protected]

Lukáš Wilček Plynárenská 667/9 Havířov telefon: 608 613 880 email: [email protected]

Libuše Poliačiková Dlouhá tř. 17 Havířov telefon: 596 813 963 email: [email protected]

STANICE ORLOVÁ KAZATEL STANICE David Kubíček Okružní 936 Orlová-Lutyně telefon: 595 532 191, 774 157 438, email: [email protected]

STARŠÍ STANICE Adam Gamrot Adamusova 1250 Orlová telefon: 552 309 938, 605 457 054 email: [email protected]

René Szlaur Osvobození 874 Orlová Telefon: 602 395 195 Email: [email protected]

26

Vašek Litvan Bezručova 747 Orlová telefon: 721 017 395 email: [email protected]

VEDOUCÍ SLUŽEB Besídka Brána

Eva Kandrnálová Libuše Poliačiková

596414256 737469850, [email protected]

Dětský klub - Plavčíci

Zdeněk Maňásek

595174721

Diakonie

Daniela Hloušková

591120608, [email protected]

Doprava auty

Wieslav Heczko * Manek Bujok

596440635, 602601552

Dorost

Adélka Manišová

732257484, [email protected]

Evangelizační skupinka

Vašek Müller

774648885, [email protected]

Fotbal v tělocvičně

Daniel Katz

774870008, [email protected]

Hospodář sboru

Ivo Kupský

596434484, [email protected]

Chválící skupinka

Jarka Maňásková

595174721

Izrael – info, modlitby

Ivana Veitová

732121499

KKC v Nemocnici

Veronika Halenčáková 777871151

Klavírní doprovod

Jaroslav Slováček

591121121, [email protected]

Knihovna

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Kontakt na misionáře

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Kuchyně

Iva Bednářová

774221447

Mládež - Koinonia

Bohuš Niemiec

608636382, [email protected]

Manželská setkání

Lukáš Wilček

608613880

Narozeniny a jubilea

Soňa Slováčková

591121121

Nedělní modlitební chvíle

Vašek Müller

774648885, [email protected]

Nedělní slovíčko pro děti

Zdeněk Maňásek

595174721

Pokladna

Ludmila Chovancová

591124393

Prodej knih

Lucie Wilčková

775146543

Skupinka sester

Irena Grohmanová

724982345, [email protected]

Správce modlitebny

Bujokovi

596440635, 602601552

Venkovní vitrína

Dušan Pleskač

605854888, [email protected]

WEB sboru

Martin Grohman

596440410

Zvukař

Manek Bujok

596440635, 602601552

* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.

20. 6. 27. 6. 3. - 10. 7. 17. 7. 2.—13. 8. 19. 9.

sborový den se křty, požehnání členské sliby, loučení English Camp začíná sborová dovolená dorostový tábor návštěva sboru CB z Frýdku-Místku v Havířově

27

Červen Juchelka Szlaur Kubíčková Heczko Bujoková Szlaur Bednář Maňásek Gamrotová Dršková Schwarz Kašubová Kočnarová Wilček Szlaurová Litvan

Srpen Václav Jakub Lydie David Kateřina René Vladimír Vít Martina Jiřina Jiří Markéta Jana Kryštof Monika Jan

3.6. 3.6. dítě 6.6. dítě 9.6. dítě 10.6. 15.6. 16.6. 17.6. dítě 19.6. 19.6. 19.6. 23.6. 26.6. 26.6. dítě 28.6. 29.6. dítě

Červenec Bednářová Litvan Litvan Maňásková Gamrot Niemiec-Stýblová Siuda Kopanský Grohmanová Křevká

Jana Daniel David Jarmila Adam Barbara Walter Jindřich Ester Irena

6.7. dítě 10.7. 10.7. 11.7. 13.7. 13.7. 16.7. 16.7. 25.7. dítě 30.7. dítě

Heczko Poliačiková Kubíček Chromčáková Hloušková Katz Kupská Halenčák Siudová Stryjová Ličmanová Drahotuský Müllerová Brokešová Burkot Lipusová Kupská Chovancová Koch

Věslav Libuše Jakub Věra Zuzana Daniel Daniela Jakub Eliška Karolína Olga Lukáš Tereza Ivanka Petr Ester Michaela Ludmila Lukáš

1.8. 4.8. 4.8. dítě 7.8. 7.8. 7.8. 9.8. 9.8. 9.8. 9.8. dítě 12.8. 16.8. dítě 20.8. 21.8. 21.8. 21.8. 24.8. dítě 28.8. 31.8.

Září Gamrotová Gamrotová Hotový Kopanská Stacho Kočnar Heczková Lipus Siudová Pleskač

Markéta Michaela Lukáš Ludmila Roman Miloslav Ivona Jakub Dagmar Dušan

8.9. 8.9. 9.9. 10.9. 12.9. 18.9. 19.9. 20.9. 26.9. 28.9.

I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat ke chvále Boha, který je má spása. Abk 3,17-18

VŠEM BRATRŮM A SESTRÁM, KTEŘÍ MAJÍ NAROZENINY, PŘEJEME HODNĚ BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ.