číslo: 22 Kč

Časopis sboru Církve bratrské v Havířově | Roč.14, číslo 6/2011 náklad/číslo: 22 Kč

O STAVBĚ MODLITEBNY CB V HAVÍŘOVĚ-PROSTŘ. SUCHÉ VZPOMÍNKY NA STAVBU FILMY, GRILOVÁNÍ, JAVOROVÝ LETNICE BIOLOGIE ČLOVĚKA VÍME, PROČ JSME TADY? VÍCE V OBSAHU NA STRANĚ 2

Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí." Mt 4,19

SBOR HAVÍŘOV

STANICE ORLOVÁ

BIBLICKÉ STUDIUM … ČTVRTEK 17:30 DOROST … PÁTEK 17:00 MLÁDEŽ KOINOIA … SOBOTA 17:00 MODLITEBNÍ CHVÍLE … NEDĚLE 8:30 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 9:00 www.cb.cz/havirov

DOROST JABLKO … PÁTEK 17:00 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 10:00 MLÁDEŽ TABASCO … NEDĚLE 16:00 www.cb.cz/orlova

OBSAH časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč.

14, č. 6/2011

Redakce: Jiřka Dršková (grafika, sazba) Eva Feberová (ef), e-mail: [email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail: [email protected] Foto na obálce: Míla Kočnar Příští uzávěrka:

28. 8. 2011 Vaše reakce na naši Bránu nebo příspěvky do Brány nám pište na e-mail [email protected] S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez Pána to opravdu nejde. Redakce

ČLÁNKY • ASTRONOMIE, KONEC JARA, POČASÍ … 14 -> 20 let modlitebny • O STAVBĚ MODLITEBNY CB V HAVÍŘOVĚ-PROSTŘ. SUCHÉ………………… 4 • VZPOMÍNKY ZE STAVBY………………………… 8

• ZE SBOROVÉ KRONIKY 1990 ……………… -> smějeme se? ................................................... -> svědectví • VÍME, PROČ JSME TADY? ……………………… -> úvodník …....................................................... • LETNICE -> zamyšlení • BIOLOGIE ČLOVĚKA ………………………………

9 15 12 3

9

• ZAMYŠLENÍ …………………………………………… 12

KONTAKTY -> na sbor ……………………………………………………… -> na kazatele a starší ...................................... -> na vedoucí služeb ...................................... SBOROVÉ INFORMACE -> dorost (fotogalerie) • TÁBOR 2001 ANEB „CESTA DO MINULOSTI“ ………… -> koinonia • FILMY, FRILOVÁNÍ, JAVOROVÝ …………… -> modlitby………………………………………………… -> narozeniny .............................................. -> Orlová ……………………………………………………… • ORLOVÁ V KVĚTNU -> pozvánky • 20. VÝROČÍ OTEVŘENÍ MODLITEBNY……

21 22 23

17 17 21 24 15

3

• KALENDÁŘ …………………………………………… 20 • SBOROVÝ DEN SE KŘTY ……………………… 13

-> výsledky nedělních sbírek …………………… -> ze života sboru • POŽEHNÁNÍ ……………………………………

23 10

ZÁBAVA -> pro děti …………………………………………………

18

Řešení hádanek z minulého čísla: 10 rozdílů: větev stromu, noha kluka, kapka vody, vlna, vousy 2. muže zprava, vlasy křtěnce, list květiny, zadní hlava v davu, ruka ženy vpravo, rukáv křtícího. Záměnky: VADA - VODA, CHŘEST - KŘEST, LED - MED, HLÍVA - HLAVA, PRST - SRST Osmisměrka: volal k pokání, Doplňovačka: Křtitel, Hledaná osoba: Jan Křtitel 2

Letnice (zamyšlení k narozeninám církve) V těchto dnech si připomínáme vylití Ducha svatého, ze kterého se zrodila církev. Každé Letnice jsou vlastně narozeninami církve. Když zůstaneme u této analogie, potom to, co charakterizuje naši osobnost, je nám dáno z velké míry při narození. Máme již geneticky zakódovanou výšku, stavbu těla, barvu vlasů a očí, povahu, nadání atd. Když se o Letnicích zrodila církev, bylo jí také vše důležité dáno, to podstatné bylo do ní zakódováno. Proto Kristova církev může být i po dvou tisíciletích ve své podstatě taková, jaká se narodila tehdy o Letnicích. Díky tajemství znovuzrození z vody a z Ducha si církev zachovává po všechny generace svoji původní DNA. Nesmíme ovšem podlehnout euforii prvních Letnic a vyžadovat nadpřirozené zkušenosti jako jediné legitimní projevy Ducha svatého. Na druhou stranu nesmíme zeslabit důraz na projevy a moc Ducha. Když nastal den Letnic po Kristově nanebevzetí, sestoupil Duch svatý na učedníky tak, jako když se žene prudký vítr (Sk 2,1-4). Je zajímavé, že pro slovo duch se v hebrejštině používá stejný výraz jako pro vítr a dech (ruach). Jen kontext rozlišuje význam. Má to logiku. Když dech, vítr nebo duch proudí, tak se dějí věci. Píšťalka, saxofon a jiné dechové nástroje vydávají krásné tóny a tvoří melodie. Pěkně je slyšet, jak fičí vítr nebo meluzína. Podobně je tomu, když jsme v blízkosti člověka, který je plný Ducha svatého. Krásně se to projevuje na jeho řeči, chování a něco Božího se kolem něho děje. Nebo vezměme schopnost člověka domluvit se. To umožňuje dech. Náš dech rozeznívá hlasivky a ty vydávají artikulované zvuky. Jsme stvořeni tak, že jen náš dech umožní, abychom mohli nahlas mluvit a rozumět si. Jen můj dech může oživit moje slova, váš dech vaše slova, ne naopak, jak výstižně říká papežský kazatel R. Cantalamessa. Tento příklad vystihuje tajemství Božího slova. Samotná Bible bez Ducha je mrtvá litera (IIK 3,6). Slovo Boží může být oživeno pouze „dechem“ Božím - Duchem svatým, ničím jiným, žádným entuziasmem ani chytrým výkladem. To je velké poznání. Jak je vidět, bez Ducha svatého jsme bezmocní. To je dobrá lekce, kterou nám připomínají Letnice. Bůh chce, abychom se naučili spoléhat na Ducha svatého. V tom spočívá podstata křesťanova života a vůbec celé Kristovy církve. Žijme tedy v silovém poli Ducha svatého nejen o těchto Letnicích. Daniel Fajfr

Oslava 20. výročí otevření modlitebny Kdy: neděle 26. června 2011 Kde: modlitebna Církve bratrské, Fryštátská 922/21, Havířov-Prostřední Suchá Program: 10:00 dopolední shromáždění 12:00 společný oběd 14:00 vzpomínky, svědectví, fotografie, videa Srdečně všechny zveme. Hlídání dětí zajištěno během obou shromáždění. Neděle 19.6. od 15:00 hod. Poznej jinou církev, tentokrát SCEAV Prostřední Suchá Jsme srdečně zváni!

3

O stavbě modlitebny Církve bratrské v Havířově –Prostřední Suché Sen o vlastní modlitebně Těch dvacet let, které uplynuly od dokončení stavby modlitebny v Havířově – Prostřední Suché, jak se mi zdá, uplynulo velmi rychle. Mnohé detaily našeho snu o vlastní modlitebně v Havířově a o jeho realizaci si však budu pamatovat snad až do konce života. V roce 1974 jsem po zvláštním životním zastavení přešel s rodinou z ostravského sboru do shromáždění naší stanice v Havířově. Vyslyšel jsem tak spolu s ostravským staršovstvem volání po novém vedoucím pracovníkovi stanice, protože původní zakladatelé stanice br. František Bajger, /původním povoláním učitel, později horník/ a br. Alois Žídek, který byl horníkem, se cítili již unaveni a potřebovali pomoc. Shromáždění v Havířově-Prostřední Suché se ze začátku scházelo v obývacím pokoji manželů Bajgrových v přízemním rodinném domku v místě stávající modlitebny. Počátek shromáždění se datuje do r. 1948. V roce 1952 byla státem zakázána Církev adventistů s.d. a spolu s tím jí byla zabrána modlitebna poblíž Karvinské ulice. Modlitebna byla dána do užívání mládežnické organizaci ČSM. V roce 1956 došlo však k novému povolení činnosti Církve adventistů s.d. a o něco později vyšly úřady vstříc jejich žádosti a navrátily jim do užívání /nikoliv však do majetku/ jejich původní modlitebnu. Úřady zároveň rozhodly, že modlitebna bude využívána i pro jiné státem povolené církve. A tak se stanice CB v Havířově-Prostřední Suché přestěhovala do této společně užívané modlitebny, která sloužila mimo CASD a Církvi bratrské také Československé církvi husitské. Já jsem s rodinou v r. 1974 přišel už do shromáždění, které se konalo v této modlitebně. Poměrně brzo po svém příchodu jsme zjistili, že dělit se o společnou modlitebnu s jinými církvemi má také své problémy. Prvním z nich byla nemožnost mít v ní některá setkání v sobotu /např. evangelizační shromáždění nebo práci s mládeží, svatby apod./ Některé naše svatby v sobotu v této modlitebně proběhly, ale modlitebna přes poledne byla plná bratří adventistů, kteří mívali svá setkání nejen dopoledne, ale i odpoledne, takže prostředí v ní nebylo pro svatební pobožnost nejvhodnější /vydýchaný vzduch, nemožnost udělat výzdobu, přítomnost mnoha cizích lidí apod., v neděli naopak zase vyrušování pracemi bratří adventistů, kteří využívali neděli k údržbě a opravám modlitebny a okolí/. Pokud šlo o setkání mládeže, byla již dříve před mým příchodem 4

do Havířova setkání dorostu a mládeže v přízemí budovy na ul. Příčné, přímo v budově, kde sídlila tehdejší policie, tzv. SNB. Místnost měla pronajatou Československá církev husitská jako svou kancelář. Není tedy divu, že jsme mnozí z nás v těch sedmdesátých a osmdesátých letech začali snít o své vlastní modlitebně. Hovořili jsme o tom v tehdejší komisi staršovstva, povzbuzovali jsme k tomu ostatní členy a přátele sboru, uspořádali jsme takém např. prodejní výstavu obrazů br. Františka Bajgra s tím, že výnos z této akce půjde do fondu na stavbu modlitebny. Dlouho však vše zůstávalo skutečně jenom v oblasti snů. Bylo to dáno jednak velmi nízkou finanční obětavostí stanice, patřila k ní především řada důchodců a pokud šlo o některé mladší členy, ti zase zřejmě nebyli vedení k větší finanční obětavosti v církvi. Vzpomínám si, že po mnoha letech, kdy jsme stále hovořili o nutnosti stavby modlitebny, se nám podařilo všeho všudy ušetřit na fond stavby modlitebny asi 120 tis. Kč. Navíc tvrdé období komunistické normalizace nějakým projektům stavby modlitebny vůbec nepřálo a my jsme si ani nedělali iluzi, že by se nám podařilo získat stavební povolení pro tuto stavbu. Proto mluvím v souvislosti s plány na stavbu modlitebny v Havířově spíše jako o snu než o reálném projektu. Jeden pokus získat modlitebnu jsme však učinili. V roce 1983 přišel na naši stanici v Havířově na praxi po ukončení studia na teologické fakultě br. Timoteus Macek, který se brzy na to oženil. Podle tehdejších zvyklostí bratr pomáhal v práci naší stanice s tím, že musel mít civilní zaměstnání. To našel v tehdejších dílnách podniku Rekultivace v H. Suché, kde pracoval jako soustružník. Bratr Timek Macek brzy zdomácněl mezi námi a s ním začala také setkávání mladých rodin. Mnozí si jej velmi oblíbili a tak se zrodil nápad postavit na jeho jméno dvoupodlažní rodinný dům, ve kterém bychom vybudovali v přízemí prostory pro naší modlitebnu a v patře pak byt pro Timkovu rodinu. Tak bychom mohli nelegálně vybudovat modlitebnu pro naše havířovské shromáždění. Tento návrh však neměl dlouhého trvání, neprošel hlasováním na výroční členské schůzi stanice. Pokud si vzpomínám, nesouhlasila s ním jediná rodina, ale její nesouhlas jsme mnozí vnímali jako natolik vážný, že jsme se touto možností dále nezaobírali. Navíc br. Timek Macek bral svou dělnickou praxi v Havířově skutečně jako přechodnou záležitost a nehodlal v Havířově zůstat ani o chvíli déle než bude nutné, tzn. kdy bude moci nastoupit do plné služby v církvi. To se také asi po dvou letech stalo, když odešel do brněnského sboru do stanice v Kyjově. Zdálo se, že myšlenka stavby nové modlitebny v Havířově bude na delší dobu docela opuštěna zvláště poté, co jsem přijal pozvání ke kazatelské službě do sboru v Ostravě v r. 1986. Všem bylo totiž jasné, že ostravský sbor nutně potřebuje provést přestavbu modlitebny v Ostravě a asi s tím mnozí počítali, že by bylo vhodné mít v té době za kazatele stavebního inženýra, když se už nepodařilo zajistit pro tuto službu jiného kazatelé z původně navrhovaných /br. kaz. Hojku,

5

br. kaz. P. Javornického nebo br. kaz. Daniele Komrsku/. Pán Bůh mění sny ve skutečnost Jak Pán Bůh mění sny ve skutečnost jsem už vícekrát v souvislosti se stavbou modlitebny v Havířově popsal. Mimo jiné také v Bráně. Dnes bych rád jenom připomněl, že to zdánlivě někdy vypadá tak, že když se nám nedaří naše sny realizovat, je to proto, že se proti nám staví někdo z lidí, kdo je mocnější než jsme my sami. A zatím později zjistíme, že v tom byla dokonalá Boží režie, která bere v úvahu i to, co my nevidíme a o čem nevíme. Mnohokrát jsem byl zato Pánu Bohu vděčný, že se nám nepodařilo realizovat myšlénku „stavby na černo“ v souvislosti s Timkem Mackem, protože jsme o dva tři roky později mohli postavit modlitebnu v Havířově legálně s podporou nejen ostravského sboru, ale celé církve a v rozsahu, který lépe odpovídal potřebám havířovského shromáždění. A něco obdobného jsme prožili také v souvislosti se stavbou modlitebny v Ostravě. Když jsem se stal v r. 1986 kazatelem v Ostravě, tak jsem vynaložil všechny své síly k tomu, abychom mohli zrealizovat rekonstrukci ostravské modlitebny. Vlastně 3 léta jednání s úřady vyšly zcela naprázdno. Bylo to pro mnohé z nás velké zklamání. I to rozhodnutí krajského církevního tajemníka p. Dr. Kratochvíla, že nám stavbu v Ostravě nepovolí, ale že nám místo toho povolí stavbu modlitebny v Havířově. Teprve po roce, po dvou jsme si začali uvědomovat, že nás Pán Bůh tím, že jsme nedostali státní souhlas k rekonstrukci modlitebny v Ostravě, která stála ve velmi stísněném místě, vlastně ochránil a připravil pro nás daleko lepší řešení. O dva, tři roky později, když došlo ke změně politického systému v naší zemi, jsme mohli začít přípravu stavby modlitebny v parku Milady Horákové v Ostravě. Dnes je nám zřejmé, že kdybychom stavěli modlitebnu v Ostravě dříve než havířovskou, tak bychom se už ke stavbě v Havířově vůbec nedostali. Jednak náklady na stavbu ostravské modlitebny byly mnohonásobně vyšší než na stavbu v Havířově a dodnes je vlastně ostravský sbor splácí. Za těchto podmínek by sotva přistoupil ostravský sbor k další stavbě, totiž ke stavbě modlitebny v Havířově. Mnohokrát jsem si v té souvislosti připomínal slovo z Žalmu 76, 11: Zajisté i hněv člověka chváliti tě musí…“ /král. překl./. Vlastně i to jednání úřadů, které nám nepřály, nakonec vedlo k řešení mnohem lepšímu, které jsme si ani nedovedli představit. Máme ještě nějaké sny o svém sboru? Zdá se mi velmi důležité mít sny o svém sboru. Jedním z mých snů byla samostatná modlitebna naší církve v Havířově. Když jsme připravovali projekt modlitebny, požádal jsem br. Ing. arch. Karla Cieslara, který byl členem Slezské evangelické církve, a.v. o studii naší modlitebny pro konkrétní místo stavby, tedy tam, kde nyní modlitebna stojí. Bratr zpracoval několik návrhů, ale žádný se nám z různých důvodů nezamlouval. Oficiálně před úřady jsem byl hlavním projektantem já sám /to byl jeden z nesmyslů tehdejších poměrů—bratr Ing. arch. Cieslar jako soukromník mohl dělat studie, ale nesměl projektovat. Naopak já vzhledem ke své

6

praxi ve stavebnictví, sice vodohospodářské, ale splňující požadavky pokud jde o délku odpracovaných let, jsem mohl projektovat, ale pouze stavby do nákladu 500 tis. Kč, což ovšem nikdo předem nezkoumal. Když jsme tedy nebyli spokojeni s návrhy bratra Cieslara, nakreslil jsem půdorysy budoucí modlitebny, kterou jsem měl přesně až na centimetry mnohokrát promyšlenou a v duchu také prochozenou. Bratr Cieslar můj návrh přijal a podle našeho požadavku dal stavbě určitý architektonický výraz, na který bych si já netroufal. Tak se náš sen o modlitebně v Havířově nejdříve objevil na papíře a později se nám jej podařilo realizovat ve skutečnosti. Jsem vděčný za všechny, kteří nám při realizaci našeho snu pomáhali. Ať to byli bratři a sestry z jiných sborů /ještě tento týden mi jeden bratr z Horní Suché řekl, že při stavbě naší modlitebny se všelicos naučil, což mu pomohlo při stavbě vlastního rodinného domku/. Byl jsem vděčný za mnohé sestry z havířovské stanice, které se s velikou obětavostí ujaly služby v kuchyni a péče o ubytování hostů, ale i ostatních úkolů, které souvisely se stavbou /např. zajistit nějaký materiál, zajistit řemeslníky apod./. S radostí jsem sledoval některé mladé bratry, kteří sotva dokončili svá studia a zde na stavbě modlitebny získávali první praktické zkušenosti nejen ze svého oboru, ale i s vedením týmů spolupracovníků. Byl jsem vděčný za spolupráci a přátelství, které vzniklo zde na stavbě s našimi brigádníky – důchodci, kteří nepatřili do našeho sboru a byli z počátku nevěřícími, přesto nám významně pomohli při budování naší modlitebny. Navíc jsme jim mohli při práci předat svědectví o naší víře v Pána Ježíše Krista. Vzpomenu alespoň ty, kteří jsou už u Pána: nezapomenutelného p. Josefa Držku, který obsluhoval míchačku nejen v Havířově, ale i v Ostravě, zedníky p. Borůvku, Stanieka a další. Oni se také později výrazně podíleli na stavbě modlitebny v Ostravě. Vzpomínám také, že někteří, s nimiž jsem pro stavbu počítal, naopak z různých důvodů nesplnili zdaleka moje očekávání. Ale Pán Bůh přidal další bratry a sestry, kteří v té době uvěřili a stali se nám velikou pomocí. Kdo by si nepamatoval br. Řeřábka z Petrovic, který obětavě v každou dobu byl ochoten řídit náš náklaďák a dovézt potřebný materiál a mnoho jiných. Pán Bůh jej poslal do našeho sboru v době, kdy jsme to potřebovali. Bratr po dokončení stavby přešel do sboru AC v Karviné. Byl jsem vděčný za to, že právě v době stavby modlitebny se mohl ujmout služby v havířovském sboru vedle svého zaměstnání br. Martin Legát, který pomohl dozrát havířovské stanici v samostatný sbor a sám se později stal kazatelem naší církve. Nemohu nevzpomenout bratry, které jsem už zmínil dříve: bratra Aloise Žídka a br. Františka Bajgra. Ti už nemohli na stavbě pracovat, ale jejich radost z naplňování našich snů nám byla velikou pomocí a povzbuzením. Vzpomínám, jak bratr Bajger denně obešel s hůlčičkou okolo stavby, poptal se pracovníků, které neznal, odkud jsou a co to dělají. A pak je pochválil za jejich práci. Nakonec se zastavil v kuchyni, pak za mnou a zeptal se, za co se má modlit, aby nám pomohl. Když se boural dům, ve kterém bratr prožil skoro celý život, stála vedle něho moje manželka. Chtěla jej povzbudit a tak se jej zeptala, zda mu to není líto, že mizí dům, ve kterém toho tolik prožili. Bratr tehdy odpověděl: „To je sláva, když na tomto místě místo něho vzniká Boží chrám.“ A tak bych v závěru svého příspěvku se chtěl zeptat, zda ještě máme nějaké sny, které by se týkaly našeho sboru. Jsou sny, s kterými se spokojíme místo skutečnosti a které nás nevedou k práci a zápasu o jejich naplnění. To jsou sny, které musíme odmítnout. Ale pak nám Pán Bůh dává také sny, které můžeme a máme proměnit ve skutečnost. To jsou sny od našeho Pána. Ty se stávají velikou inspirací a motivací k další službě. Máme takové sny i dnes? Pán nám je chce dát. Čteme o tom v Písmu: „…Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění.“ Modleme se za novou vizi pro další duchovní růst našeho sboru. Jaroslav Orawski

7

Vzpomínky ze stavby Když nás Libuška požádala o nějakou vzpomínku na stavbu naší modlitebny, tak jsem o tom začala přemýšlet a docela ráda zavzpomínala. V dnešní době by nebyl žádný problém postavit takovou stavbu, a to i v kratším termínu, byla by to jen otázka peněz. Tehdy bylo velice obtížné sehnat jakýkoli stavební materiál, takže jsme opravdu pokládali za zázrak a vyslyšené modlitby, když se podařilo cokoli sehnat a sladit to s brigádníky, aby se ve stavbě mohlo pokračovat... Já osobně si vybavuji brigády v kuchyni, kde jsem tehdy s sebou brávala i děti – byly ve věku 4 a 8 let (babičky byly pracující, takže hlídání nebylo). Zde největší kus práce odvedla Soňa Slováčková, která měla kuchyni na starost. Ráda vzpomínám na týdenní vaření s milou sestrou Libuškou Konečnou z Jistebníku. Měly jsme možnost se blíže poznat, bylo nám spolu dobře a dodnes, když se vidíme, tak zavzpomínáme. Taktéž si vybavuji vaření se sestrou Hankou Hanzlovou z Opavy. Tehdy přijeli na týdenní brigádu Valaši a dovezli s sebou plno dobrot, valašské frgály, domácí kačeny atd., chlapi jsou zvyklí tvrdě pracovat a pak se rádi dobře nadlábnou:-) Takže s vidinou dobrého oběda se pustili s chutí do práce. U svačiny se zeptali, co bude na oběd, a Hanka tehdy plánovala špenát (já osobně ho mám moc ráda). Všichni Valaši se shodli na tom, že špenát tedy rozhodně jíst nebudou, že to dávají slepicím. Hanka si přesto myslela, že její špenát jim určitě chutnat bude. Nechutnal. Všichni svorně otírali brambory od toho zeleného, aby ani troška nezůstala. Můj manžel Vláďa si pamatuje první setkání brigádníků havířovského sboru. Bylo to v sobotu asi 7. dubna, odpoledne slavil narozeniny. Vyklízela se hospodářská budova a připravovala na demolici. Tehdy v kuchyni vařila sestra Kočnarová (maminka od Milana, Dáši a Jarušky). V polních podmínkách připravovala vídeňské párky s chlebem a hořčicí – moc všem tenkrát chutnaly. Také vzpomíná na brigádu na betonování. Tehdy byl po noční směně a těšil se, že se pořádně vyspí, protože ho čekala opět noční směna. Ale ráno k nám přijel taťka a Vláďu prosil, aby šel betonovat, protože bylo málo lidí. Jak jsem předeslala, nedalo se nic plánovat, nikdy jsme nevěděli, kdy který materiál bude. Takže Vláďa nastoupil na brigádu, na kterou nikdy nezapomněl. Tolik srandy, co bylo na stavbě, manžel dlouho nezažil. Nezapomenutelné byly hlášky Rosti Ch., Milana Ch., Marka O. a Michala O. Myslím, že nás brigády na stavbě modlitebny obohatily, vzájemně jsme se lépe poznali a taky sestry a bratry z jiných sborů. Zuzka Cieslová

8

Ze sborové kroniky 1990 Stavba modlitebny byla především prováděna místními bratřími a sestrami, kteří měli svůj pracovní týden, aneb přicházeli po své pracovní směně na odpolední směnu stavby. Tato obětavost překročila někdy meze lidské schopnosti. Je těžko uvádět všechna jména, ale budiž vepsáno, že to byli především tito bratři a sestry: manželé Cieslovi, br. Čepelák, manželé Bujokovi, s. Franková se svým synem, obě rodiny Milana a Oldřicha Chovanců, s. Klímová se svými dcerami, obě rodiny Kočnarů, manželé Konkolovi, manželé Heczkovi, s. Kornasová, manželé Krzyvoňovi, Kubečkovi, Kupští, obě rodiny Legátů, rodina Onderků, rodiny Orawskich, manželé Slováčkovi ml., rodina Šrytrů, br. Suknarovský s manželkou, br. Grulich a další, i nečlenové, jako br. Řežábek, br. Matušinský a řada jiných, i hostů. Pak zde byli ostravští všech věkových kategorií, kteří se zjevovali na stavbě buďto jako ohlášená brigáda nebo často jako nečekaní pracovníci, kteří přišli v pravou chvíli. Co říci o br. Fürstovi, tesaři, o jeho rychlosti a přehledu při tvoření střechy a jiných tesařských pracích? Co říci o ostravských sestrách, o ostravských stanicích, Frýdku, Frenštátu, Louček, Suchdolu i o již samostatném sboru Opava. Měli bychom přestat a neuvádět další účinné a početné brigády, kupříkladu z Velké Lhoty a Jasenky? Kde zůstaly těšínské sbory, kde zůstal nejlepší pracovník stavby br. Zakara z Moldavie, který odvážel ve svém autě dar naší církve církvi v Moldavii, elektronické varhany? Pracovali také bratři a sestry z USA, z Holandska. Doplňme brigády z Brna, Kyjova, Horní Krupé, Bratislavy, ze Staré Turé i Levic. Nutno zaznamenat pomoc a oporu ve vedení stavby. Mohli bychom ho jmenovat asistentem br. vedoucího Orawského. Zkrátka v srpnu nastoupil br. kaz. Chromčák se svou manželkou, aby zastoupil br. Orawského, vyčerpaného, aby mohl odjet s rodinou do Německa na zaslouženou dovolenou. Br. Chromčák se osvědčil až do konce roku jako znalec stavebních prací, jež často vykonával sám. Jeho manželka sháněla s ním stavební materiál nebo se objevovala v kuchyni. Stavební práce tohoto roku se skončily počátkem prosince, trvaly tedy osm a půl měsíců, Pán Bůh velice žehnal. Barevné i černobílé fotografie hovoří za vše. Je to stavba podivuhodná, účelová i estetická, ale především etická, před kterou se každý musí zamyslet nad poznanou duchovní praxí, jak Pán vyslýchá mnohaleté prosby a jak je v čas příhodný naplňuje rychle a v rekordním čase. Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky. Amen. Amen. Žalm 41,14 F. Bajger

Biologie člověka Nestudoval jsem teologii, nejsem doktor a už vůbec nemůžu sloužit jako vzor perfektního duchovního života. Jsem jenom hříšník a chci se podělit o pár myšlenek, ke kterým jsem při četbě došel. Tělo je plné částí, které pracují proti sobě. Sotva jeden sval upaží, druhý sval zničí práci svého kolegy tím, že připaží. Sympatikus probouzí organismus, který se parasympatikus tak pracně snažil uspat. Tyto orgány by se mohly navzájem nenávidět, vždyť si navzájem ničí plody své práce. Přesto fungují ve skvělé harmonii, protože jim nejde o ocenění jejich práce. Každý orgán sleduje vyšší cíl – uživení celého těla. Avšak bílé krvinky se občas začnou chovat podle své vlastní vůle. Někdy přestanou bránit tělo a soustředí svoji pozornost na množení. Tělo je pak přeplněno nefunkčními obrannými látkami a tuto leukémii už vyléčí pouze transplantace. Jindy zase mohou leukocyty (bílé krvinky) bránit tělo před nemocemi příliš agresivně a způsobit Alzheimerovu chorobu. Škodí tím celému tělu, potažmo ško9 dí i samy sobě.

Efezským 4:1-4 Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni. My jsme jedno tělo. I mezi námi se mohou – stejně jako v těle – objevit nějací antagonisté. Možná to je někdo s odlišným názorem. Možná to je někdo, kdo v nás budí antipatie. Buďme jednotní i s těmi, se kterými si nerozumíme. Nepomlouvejme svévolně ty, jejichž povolání nerozumíme, vždyť to škodí celkové atmosféře sboru a potažmo pomluvami škodíme i sami sobě. Náš sbor je složený z mnoha odlišných lidí a to je jenom dobře. Jednota není něco, co je samozřejmé. Je to něco, na čem musíme všichni společně pracovat. Všimněte si v Bibli toho rozkazovacího způsobu – „snášejte se navzájem“, „hleďte zachovat jednotu“. Jakub (Lipo)

POŽEHNÁNÍ

Manželé Pleskačovi přišli se svými dětmi před shromáždění a před Hospodina.

29. 5. 2011 Reneček

10

Požehnáni byli: René Zouhar a David Pleskač. Pro kluky tu byly od sboru dárky a pro maminku růže:-)

Když to Ježíš uviděl, … řekl: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim. Mk 10,14.16

Davídek

11

Víme, proč jsme tady? Je těžké žít v období sucha. Když rostlinky nezaléváme, když je občas nepřihnojujeme, když je necháme bez pomoci, tak zvadnou a uschnou. Stejné je to i s námi – žijeme, pracujeme, před sebou máme velké plány. Jsme zdraví a v plné síle. To vše bereme jako samozřejmost. Ale musíme počítat s tím, že přijde doba sucha, kdy nebudeme mít možnost ani sílu nabrat si vody a napít se. Život na této zemi je, hluboko zapustil kořeny k blahodárným pramenům živé vody. Růst v květináči na okenním parapetu, být tak chráněn od nadměrného slunka, být zaléván a rosen je krásné a pohodlné, ale jen do té doby, než majitel rostlinku přesadí na záhon. Pak začíná život na slunci, v dešti, bouři a v mrazivých sněhových vánicích. Každý z nás je vysazen z toho útulného květináčku do půdy podle Božího plánu. Čím dřív pochopíme, co se s námi děje, kde jsme, a že je to Boží cesta a jeho vůle pro nás (a víme všichni, že je to moc těžké pochopit a přijmout), tím lépe snášíme těžké období, a s vírou a důvěrou zapouštíme kořeny hlouběji a hlouběji. Až pak přinášíme ovoce hladovým, stín poutníkům a přístřeší těm, kdo jej potřebují. Je to požehnání pro náš život, když víme, proč jsme tady, co máme dělat a jak máme sloužit. Zahradník musí občas použít nůžky nebo pilku, aby ořezal nadbytečné a dal rostlince ten správný tvar. ( viz Žd 12,5-8) V těchto dnech maminka oslavila 98. narozeniny. Po mozkové příhodě nemůže mluvit ani nijak komunikovat, málo slyší a nevidí. Doma jsme měli přátelské posezení s osmi rodinami, mezi nimiž byla i rodina Roikova z Tyry, se kterou byla moje maminka už od mládí velmi blízce spjata. Když jsem jí řekla, kdo ji přišel navštívit, rozzářila se radostí a začala „mluvit“, modlit se a děkovat Bohu za trpělivost, za lásku a za život věčný, který ji čeká. Pro nás všechny to bylo velmi dojemné. Mohli jsme vidět, co se odehrává v nitru člověka. Živí se tím, co v minulosti načerpal, kořeny jsou hluboko zapuštěné do toho pramene vody živé. Ta milá událost mě přiměla k tomu, abych napsala krátké svědectví. V mém životě bylo dlouhé období, kdy jsem nechtěla přijmout Boží vůli a jeho cestu pro mne. Je to Boží milost, když má Pán trpělivost čekat, až to pochopíme. Pán nás všechny připravuje pro svoje království různými způsoby, někdy to hodně bolí a bráníme se, ale jeho milost nám připomíná, že to špatné musí pryč. Díky Bohu za vše, co pro nás připravil. A nebuďme vlažní, abychom mohli být dědici toho všeho na věčnosti. Bůh Vám všem žehnej. Lidka Rajcová, http://www.cbnovagenerace

Zamyšlení Nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné, neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné. (2 K 4,18) Nikdo nedokáže pochopit, co cítí lidská duše, když je rozpolcená svými problémy. Prochází se po ulici, myslí jen na to, co jí trápí. Pro všechny je ladem, ona však myslí jen na sebe. Oči své má upřené na své problémy a snad doufá, že jí přec někdo bude litovat a naříkat spolu s ní. Mnozí se však příliš zaobírají 12 sami sebou, že na opravdový rozhovor nezbývá čas. Jeden mluví, dru-

hý se nudí a těší se, až přijde jeho chvíle a bude moct mluvit též to, co ho trápí. Až bude moci ve své řeči sebe litovat. Jakoby mu až tak nezáleželo na tom, co právě mluvil ten druhý, ale aby konečně začal zase tu svou. Touží po tom, aby ho někdo poslouchal, i když si přec neuvědomuje, že toho druhého to trochu nudí. Nic pozitivního v řeči sebelítosti nenajde. Asi těžko naleznou společné téma na problematiku, leč každý má svůj problém, který je pro něho primárním. Některým nedělá potíže vyslovit to, že mu na něm nezáleží, že víc záleží na tom, co se právě děje. Však žádný problém nikdy není dost velký. Problémů je vždycky dost, záleží, na jakou stranu se postavíme. Jestli na stranu vítězů nebo na stranu jasné prohry. Jestli budeme hledět, že jsme na tom blbě, že stejně nemá cenu s tím bojovat, je možné, že s toho bezbolestně jen tak neprojdeme. Místo, abychom se sami sebe ptali, jak pomoct druhému člověku, řešíme v hlavě neustále svoje starosti, i když nejsou zrovna nejlehčí. Nikdo už nevnímá, co druhý vedle něj právě prožívá a co ho trápí. Je lepší vést opravdový rozhovor plný soucitu a porozumění, kdy obě dvě strany sobě naslouchají a chápou rozhovor jako pomoc tomu druhému, ne jako primární potřebu sebeuspokojení. Každý by chtěl přítele, který by vyslechl naše trápení a politoval nás, nejlepšího přítele, který nás chápe, který tomu přesně tak rozumí, jako by to sám cítil s námi. Bůh cítí s námi. Pláče, směje se, hněvá se, raduje se a dokonce se i směje. Bůh má ve svém lidu zalíbení. (Ž 149,4a) Bůh chce, abychom mu dělali radost, abychom se v něm radovali, abychom ho uctívali celým svým životem. Uctívání není jenom hudba, uctívání je životní styl. On chce, abychom mu dělali radost i v mezilidských vztazích, on chce, abychom znavené pozvedali, neboť sám řekl, kdo dá najíst hladovému, dá šaty nuznému, kdo udělá něco pro ty maličké v tomto světě, jakoby to dělal pro mě. Vše dělej tak, jakoby to bylo Pánu a pro Pána, neboť „V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi… a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.“ (Ko 1,16) Dát se vést sobectvím (sami sebou) znamená smrt, dát se vést Duchem (Bohem) znamená pokoj a život. Kdo dnes potřebuje tvou pomoc? Tento svět není Marki Gamrotová, Horní Suchá můj domov…

12. 6. 2011 v 10:00

Sborový den se křty v areálu Odry na Žermanické přehradě. Tentokrát nebude společný oběd, Vezměte si s sebou svačinu i párky na opékání. Přimlouvejte se prosím za počasí i celý průběh tohoto dne. Pro ty, kteří neví, kde to je: šipka na mapce, která vede zleva, označuje místo parkování, šikmá šipka zprava místo křtu.

13

Konec jara …? Mám ho rád. Vše je krásně zelené, husté, mladé listí stromů nenese zatím stopy po zdejším průmyslu, tráva je vysoká a v jistém ohledu, zejména když je zamračeno, člověk si připadá tak trochu jako v zimě, otočen koridorem vysoké trávy a hustými korunami stromů, akorát místo listí a trávy si dosaďte sníh ☺

Je to období nadějí. Vzduch voní a před již téměř letním slunkem se dá konečně schovat do stínu, na zahradě roste salát a vyrůstají první plody. V jistém ohledu nejkrásnější část roku je tu. Radujme se s ní, neboť celkem rychle pomine ☺ … a koneckonců jako vše ostatní je darem od Pána Boha. Počasí Pán Bůh seslal nakonec vydatný déšť, který aspoň prozatím zažehnal hrozící sucho. Tento doprovázely slušné bouřky, čili pokud jste vynechali letošní noc kostelů, přišli jste o zajímavý zážitek, kde ve velkém kostele vitrážemi oken svítily blesky. Tento moment mě utvrdil o Boží moci i tvořivém umu naších předků, kteří dokázali postavit pevný svatostánek s pozoruhodným prostorem vypovídajícím o velikosti Stvořitele… Na mém srážkoměru se ukázala hodnota 40 mm, což je slušná zálivka (40 litrů/m2). Je zajímavé, že na řekách či potocích celkem vydatné srážky nebyly moc viditelné, čili toto opravdu svědčí o míře sucha v povodí našich řek. Čeká nás teplý, ba horký začátek června s bouřkami i přeháňkami, které s největší pravděpodobností vystřídá Medard se svou deštivou vložkou. Něco mně však napovídá, že letos nebude nijak dlouhý ani na srážky bohatý. V druhé polovině června patrně přijde léto se vším, co k tomu patří. Možná trochu dříve, než je v naších krajích zvykem, ostatně jako celé letošní jaro. Ať už bude tomu jakkoliv, na počasí je nejkrásnější to, že celé se nikdy předpovědět nedá ☺ Přeji krásný červen všem.

Astronomie Nyní jsou podmínky pozorování hvězd dobré až někdy během pozdní noci, čili nic pro skřivany, zatímco sovy se pomějí. Pěknou konstelaci Venuše, Jupitera i Marsu lze vidět jen krátce nad ránem, neboť během krátké doby je prosvítí ranní červánky. Opět přichází do hry Jupiter, který bude v následujících měsících stále lépe viditelný, bude stoupat vzhůru nad jihovýchodní stranu oblohy. Koneckonců k astronomickému soumraku nedochází v červnu vůbec, čili v podstatě nelze nic kloudného čekat ☺ Ovšem takovou menší astronomickou lahůdkou bude úplné zatmění měsíce přesně v půli června, čili 15.6. se můžeme těšit na krásné astronomické divadlo. Pozoruhodnější bude v tom, že měsíc se bude nacházet jen nízko nad horizontem a venku nebude ještě tma. Maximum zatmění nastane malý kousek po 22. hodině ☺ Zajímavou lze očekávat … barvu měsíce – jde o to, že tentokráte náš nebeský souputník projde přesně prostředkem zemského stínu, čili bude až temně červený, ba nahnědlý. Toto využívají mnozí badatelé k tomu, aby zjistili okamžitý stav atmosféry, čistoty ovzduší, neboť zbarvení měsíce během zatmění nepůsobí nic jiného, než lom slunečních paprsků procházejících naší atmosférou. Takže bude přínosné pro vědce a pro nás? Nám zůstává jen kochat se krásou nebeského stvoření. Stojí 14 to za to ☺ Adam Gamrot

Přeložil: Zdeněk Maňásek

Orlová v květnu: Počasí mělo své výkyvy – na začátku května ještě padal sníh, na jeho konci naopak padaly téměř tropické teploty na pokraji rekordů. Ovšem jaká je spojitost s naším sborečkem? Snad jen taková, že naštěstí nepodléháme takovým fluktuacím, výkyvům, jakým nás obdařuje naše podnebí. A o je dobře. Soudím, že takové rozkolísané společenství by za chvíli zašlo na úbytě. To naopak neznamená, že preferujeme mrtvou strnulost, jenom vznáším malý povzdech, že čeho je příliš... však to znáte. Tentokráte přináším krátký přehled toho, co se dělo u nás tento měsíc. Nebylo toho zrovna málo. Posuďte sami ☺ Tabasco: Poslední týden v květnu bylo rozlučkové s Danielem a Kim. Grilovačka. Ohlasy? Dobré, ovšem tak nějak smutné. Loučení. Nicméně Daniel je ještě tady a lidé z Orlové budou na kempu. Je sice pravda, že Johnsnovi už zde nebudou, avšak Tabasco, byť možná v jiné formě, bude stále tady. Sborová chata. Ta ... teprve bude. Možná stojí za zmínku, že hostovat na ní nejspíše budou Furstovi i na skok se objeví i Kubíčkovi. Možná budou ještě další hosté, necháme se překvapit.

15

Zumba: Ta stále pokračuje a její neúprosný rytmus si podmaňuje stále další okruh lidí. Za chvíli nám bude modlitebna malá ... Interview bude v dalším čísle Brány. Nyní už „doopravdy“☺ Brigáda: Jelikož je jaro a na modlitebně bylo po zimě nutné udělat opravy, zorganizovali jsme v půli května menší brigádu. Brána do dvora je konečně opravena, střecha se dočkala nového nátěru, zahrada je posečena a obohacena o nové okrasné keře či květiny. Sborový byt. Už je definitivně rozhodnuto. Milá rodinka Litvanových se bude během léta stěhovat. Je to dobře už minimálně z pohledu využití bytu i našeho sborečku. Mimochodem okrasné keře u modlitebny pochází z jejich krásné zahrady… Tolik pro dnešek, resp. pro toto číslo Brány. Ono by šlo psát ještě něco o dorostu nebo nadcházejícím létě, o našich shromážděních. Snad někdy příště. Přeji vám krásné dny a mnoho požehnání našeho Pána. Váš Adam Gamrot, Horní Suchá

Konference Církve bratrské v Bratislavě Konference Církve bratrské se letos konala v Bratislavě ve dnech 19.-21. května 2011. Bratislavská modlitebna je jedna z mála v Církvi bratrské, která svými parametry umožňuje jednání více jak 240 delegátům z České a Slovenské republiky. První dva dny probíhaly odděleně konference delegátů sborů jednotlivých států, poslední den se konala Společná konference, která jediná může novelizovat Ústavu a Řád CB. Kromě povinné a obvyklé agendy proběhlo schválení ordinací nových kazatelů Církve bratrské. V české části církve byly schváleny dvě ordinace a ve slovenské jedna. Při večerní slavnostní bohoslužbě delegátů s místním sborem, při které kázal Rastislav Betina, byli za kazatele CB ordinováni Viktor Glier, Jaroslav Šmahel a Pierre van Vuuren. Podpis pod Vyznání víry Církve bratrské připojili ještě tři kazatelé, kterým byla uznána ordinace v jiné církvi: Martin Běle, Oldřich Kadlec a Radomír Palacký, kteří již slouží na sborech CB. Dále byl jmenován vikář Petr Tuček do funkce celocírkevního tajemníka pro mládež, a to do konce volebního období Rady (2013). Sobotní společná konference se zabývala třinácti návrhy změn Ústavy a Řádu. Rozhovor se týkal nejen legislativních záležitostí. Některé rozhovory nad návrhy měly duchovní rozměr, týkající se samotných principů církve. Mezi ně patří možnost vysluhovat Večeři Páně a konat křest nejen ordinovaným kazatelem. Dlouhý rozhovor byl veden na téma podmínek pro sňatky, zejména v takových případech, kdy jeden nebo oba partneři nemohou vyznat křesťanskou víru. Společná konference také ukázala, že dosavadní systém společného hlasování obou národních církví při změnách v Ústavě a Řádu, je z hlediska nepoměrného zastoupení českých a slovenských delegátů nevhodný. Konference proto přijala návrh usnesení, ve kterém pověřuje Komisi pro Ústavu a Řád, aby připravila návrh nové koncepce závazných dokumentů s přihlédnutím na rozdíly v životě sborů CB v ČR a na Slovensku. K dobrému průběhu konference vydatně přispěla výborná organizace, vhodné zázemí a hlavně úžasná pohostinnost bratislavského sboru. Daniel Fajfr, předseda Rady CB

16

Tábor 2011 aneb „Cesta do minulosti“ Jak již název napovídá, letošní tábor se bude odehrávat v duchu putování do minulosti. Začneme ve 21. století objevením stroje času a budeme společně putovat do minulosti průřezem nejzajímavějších míst naší a světové historie. Dostaneme se až k cíli celého putování, což bude 1. století, kde potkáme Ježíše Krista. Po celou dobu budeme moci žasnout nad historickými okamžiky, které prožívaly známé osobnosti dějin. Společně s nimi se budeme moci zapojit do různých bojů, řešení složitých úkolů a také poznávat opravdovou sílu přátelství a odvahy. Naše cesta se bude odehrávat na tradičním místě rozprostírajícím se na loukách v okolí města Budišov nad Budišovkou. Podmínky budou opravdu bojové. Budeme spát ve stanech, koupat se v řece, ohřívat se u ohně při večerním táboráku, zpívat písně a hlavně po celou dobu pobytu se o Vás bude starat celý tým vedoucích, kteří se ze všech sil budou snažit zajistit dobrou zábavu, kvalitní hry a budou Vám věnovat všechen svůj čas. A kdy vůbec tohle všechno bude? Všechno se odehraje v termínu 15.8 – 27.8 2011 a bude to stát 1990 Kč, které je nutno odevzdat společně s přihláškou a dalšími náležitostmi do 30.6 2011. Tak neotálejte a pojeďte s námi. Další informace dostanete u hlavního vedoucího nebo na webu. Hlavní vedoucí: Web tábora:

Petr Varmuža – [email protected] – 773 602 633 www.tabor2011.wz.cz

Filmy, grilování, Javorový V květnu jsme na mládeži podnikli akce od přespání ve sboru po výlet na Javorový. Na počátku května jsme zorganizovali movie night, kde se pouštělo několik filmů. Předcházela tomu společná večeře, při které se dělala pizza. V polovině měsíce jsme podnikli výlet na Javorový, a to ve dvou skupinách. Z čistě rozlišovacího důvodu se skupina A vydala na Javorový na kolech. Skupina B jela nejdříve vlakem do Vendryně a odtud pěšky na vrchol. Počasí přálo, nepršelo a nebylo moc horko. Těsně pod vrcholem se skupina B střetla s jezdci na kole (nezaměňovat se skupinou A), kteří sjížděli Javorový hlava nehlava. Podle stylu jízdy bych se nedivil, kdyby ji někde někteří nechali. Na vrcholu jsme se pak setkali se skupinou A, která při výjezdu nahoru málem vypustila duši (svou, ne na kole). Po krátkém oddychu a společné fotce jsme se vydali domů. Skupina A po hřebeni do Řeky a domů. Skupina B sešla Javorový a zamířila si to do Třince (kde začalo pršet). V druhé půlce měsíce jsme byli u Dominika Stryji, kde jsme grilovali. Květen jsme pak zakončili Pavlovou modlitbou za Efezské 3:14 – 21. 1. Abychom byli posilněni Duchem svatým, 2. Aby Kristus skrze víru přebýval v našich srdcích, 3. Abychom byli zakořeněni a zakotveni v lásce. Za mládež Jakub

17

Milé děti, s novou Bránou jsou tu nové hádanky. Na luštění se můžete podílet se svými sourozenci a poslat společné řešení. Nemusíte vyřešit všechny hádanky, pošlete ty, co uhodnete:-) Sladká odměna vás nemine. Vaše teta Poly.

Bludiště Najdeš cestu do tábora?

Skrývačky Maminka mi řekla: podívej se ještě jednou, třeba to hledáš špatně. V našem bytě moc místa není, chtěli bychom bydlet v domku. Měl přinést tři unce čaje, ale přinesl unce čtyři. Karel si sedl k počítači a ihned šel na chat, kamarád už čekal. V muzeu antiky byla k vidění také římská lavice z roku 30 n. l. Dosud slyším šumění borů v kyjovském lesíku. Šestá borovice vpravo ukrývá zlatý poklad kapitána Granta. Péťa s Adélkou nás dobře vedou, cíl naší cesty je už nedaleko. Ten velký stoh raději obejdeme, přes něj by to šlo špatně.

18

Obrázek Najdete 5 rozdílů mezi obrázky?

Osmisměrka Vyškrtněte tato slova: BATOH, DIV, DOROST, FOTKA, HORKO, HORY, HRAD, HROM, JAHODA, JEZERO, KAMARÁD, KAPŘI, KOLO, LESY, LETADLO, LÉTO, LÍPA, LOĎKA, LŮJ, MALINY, MOŘE, OVÁD, PARNO, POHLED, PŘÍTEL, ŘEKA, SJEZD, SKLO, SPONA, STAN, TÁBOR, TÁBORÁK, TRIKO, VODA. Ze zbylých 12 písmen dostanete tajenku - doplnění verše z knihy Genesis: Hle, _ _

_ _ _ _

_

_ _ _ _ _ , budu tě střežit všude, kam půjdeš...

Bonusová otázka: komu to Pán Bůh říkal?

K

A

M

A

R

Á

D

J

L

A

J

V

Á

P

A

R

N

O

T

É

Ů

K

E

I

R

Á

L

K

J

O

T

S

J

E

Z

D

O

K

I

R

T

O

P

M

O

Ř

E

S

B

E

N

M

N

O

O

S

S

R

R

O

Á

A

Y

A

H

R

F

A

K

Ď

O

L

T

T

T

L

H

E

D

K

O

L

B

D

D

S

E

O

Í

O

A

K

O

L

O

A

Á

D

A

R

H

P

R

R

O

B

Á

T

V

O

D

A

Ř

O

A

Y

S

E

L

E

O

O

J

I

H

U

P

Ř

Í

T

E

L

19

ČT 9. 6.

BIBLICKÉ STUDIUM Kdy a kde: 17:30, CB Havířov Vede: Vláďa Bednář

NE 12. 6.

SBOROVÝ DEN SE KŘTY NA PŘEHRADĚ Kdy a kde: 10:00, Areál Povodí Odry, Žermanická přehrada

ČT 16. 6.

BIBLICKÉ STUDIUM Kdy a kde: 17:30, CB Havířov Vede: Martin Grohman

NE 19. 6.

Členské sliby křtěnců Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: L. Wilček

ČT 23. 6.

BIBLICKÉ STUDIUM Kdy a kde: 17:30, CB Havířov Vede: Martin Grohman

NE 26. 6.

SHROMÁŽDĚNÍ K 20. VÝROČÍ OTEVŘENÍ MODLITEBNY Kdy a kde: 10:00, CB Havířov

NE 3. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění - Večeře Páně (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 10. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: L. Poliačiková

NE 17. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Vláďa Bednář

NE 24. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Lukáš Wilček

NE 31. 7.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Bohuš Niemiec

NE 7. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění - Večeře Páně (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 14. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 21. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Jakub Čech

NE 28. 8.

Modlitby (8:30), Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

20 O případných změnách budete informováni na webových stránkách v kalendáři.

ZA:

- manželství a rodiny vůbec, ať už v našem sboru nebo kolem nás - bratra kazatele Martina Grohmana a jeho rodinu - náš sbor - Boží moudrost a vedení Duchem pro staršovstvo v Havířově - za Frýdlant nad Ostravicí, Orlovou, Karvinou, Ostravu … - chválící skupinku - práci diakonie - dorost a mládež našeho sboru a za jejich vedoucí:-) - misii a evangelizaci, za evangelizační skupinu - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - letní tábor dorostu a dovolenou mládeže - nespasené lidi v našem okolí - práci Teen Challenge v Havířově - vedení našeho města - spásu a Boží ochranu Izraele - Jarka Franka - naše nemocné: Evu Buchtovou, Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, manžele Kubečkovy, Marušku Sedláčkovou, manžele Chromčákovy, Jarmilu Gebauerovou, Mirka Stryju …

SBOR CB HAVÍŘOV

CB ORLOVÁ:

Církev bratrská Fryštátská 21/922 735 64 Havířov-Suchá

Církev bratrská Lutyňská 350 735 14 Orlová

IČ: 26 52 01 09 telefon: 596 440 410 web: www.cb.cz/havirov e-mail: [email protected] hlavní účet: 172 242 33 09/0800 -podúčet pro mládež: 035-172 242 33 09/0800

web: www.cb.cz/orlova e-mail: [email protected] hlavní účet: 172 719 93 69/0800

SBOR NA WEBU http://www.cb.cz http://www.cb.cz/havirov http://www.koinoniaci.net http://dorost.denicek.eu http://cb.cz/orlova/ http://jabko.rajce.idnes.cz

oficiální stránka stránka stránka stránka stránka

stránka Církve bratrské havířovského sboru mládeže CB Havířov dorostu CB Havířov stanice v Orlové dorostu v Orlové

21

SBOR HAVÍŘOV KAZATEL SBORU Martin Grohman Fryštátská 21/922 736 01 Havířov telefon: 596 440 410, 724 982 342 email: [email protected]

STARŠÍ SBORU Vláďa Bednář Na Osinách 184/3 Havířov-Životice telefon: 596 411 073 email: [email protected]

Ivo Kupský Oblouková 8/835 Havířov telefon: 596 434 484 email: [email protected]

Jarek Slováček Moskevská 2a Havířov telefon: 591 121 121 email: [email protected]

Bohuš Niemiec U školy 133/8 Havířov-Suchá telefon: 608 636 382 email: [email protected]

Lukáš Wilček Plynárenská 667/9 Havířov telefon: 608 613 880 email: [email protected]

Libuše Poliačiková Dlouhá tř. 17 Havířov telefon: 596 813 963 email: [email protected]

STANICE ORLOVÁ STARŠÍ STANICE Vašek Litvan Bezručova 747 Orlová telefon: 721 017 395 email: [email protected]

Adam Gamrot Těrlická 42/493 Horní Suchá telefon: 552 309 938, 605 457 054 email: [email protected]

René Szlaur Osvobození 874 Orlová Telefon: 602 395 195 Email: [email protected]

Roman Stacho Vnitřní 736 Orlová-Lutyně

22

VEDOUCÍ SLUŽEB Besídka

Eva Kandrnálová

596414256

Brána

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Diakonie

Jana Kočnarová

603521553

Doprava auty

Wieslav Heczko * Manek Bujok

596440635, 602601552

Dorost

Adélka Manišová

732257484, [email protected]

Evangelizační skupinka

Vašek Müller

774648885, [email protected]

Fotbal v tělocvičně

Daniel Katz

774870008, [email protected]

Hospodář sboru

Ivo Kupský

596434484, [email protected]

Chválící skupinka KKC v Nemocnici

Veronika Halenčáková 777871151

Klavírní doprovod

Jaroslav Slováček

591121121, [email protected]

Knihovna

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Kuchyně

Iva Bednářová

774221447

Mládež - Koinonia

Jakub Čech

776257832, [email protected]

Manželská setkání

Lukáš Wilček

608613880

Narozeniny a jubilea

Soňa Slováčková

591121121

Nedělní modlitební chvíle

Vašek Müller

774648885, [email protected]

Nedělní slovíčko pro děti

Zdeněk Maňásek

595174721

Pokladna

Ludmila Chovancová

591124393

Prodej knih

Lucie Wilčková

775146543

Skupinka sester

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Správce modlitebny

Bujokovi

596440635, 602601552

Venkovní vitrína

Dušan Pleskač

605854888, [email protected]

WEB sboru

Martin Grohman

596440410

Zvukař

Manek Bujok

596440635, 602601552

* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.

Datum

sbírka

Brána

Neděle

8. 5.

2.394,-

213,-

Neděle

15. 5.

2.005,-

169,-

Neděle

22. 5.

1,494,-

10,-

Neděle

29. 5.

1.269,-

„Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.“ Velmi děkujeme všem ochotným dárcům!

-

Sbírka z 8.5. byla určena na ETS. Odeslána byla zaokrouhlená částka 3.000,- kč.

23

Červen Juchelka Szlaur Heczko Bujoková Szlaur Bednář Maňásek Gamrotová Dršková Schwarz Kašubová Kočnarová Wilček Szlaurová Litvan

Srpen Václav Jakub David Kateřina René Vladimír Vít Martina Jiřina Jiří Markéta Jana Kryštof Monika Jan

3.6. 3.6. dítě 9.6. 10.6. 15.6. 16.6. 17.6. dítě 19.6. 19.6. 19.6. 23.6. 26.6. 26.6. dítě 28.6. 29.6. dítě

Červenec Bednářová Litvan Litvan Maňásková Gamrot Niemiec-Stýblová Siuda Kopanský Grohmanová Křevká

Jana Daniel David Jarmila Adam Barbara Walter Jindřich Ester Irena

6.7. dítě 10.7. 10.7. 11.7. 13.7. 13.7. 16.7. 16.7. 25.7. dítě 30.7. dítě

Heczko Poliačiková Křevký Chromčáková Hloušková Katz Niemiec Kupská Halenčák Siudová Stryjová Ličmanová Drahotůský Müllerová Brokešová Burkot Varmužová Kupská Chovancová Koch

Věslav Libuše Jakub Věra Zuzana Daniel Filip Daniela Jakub Eliška Karolína Olga Lukáš Tereza Ivanka Petr Ester Michaela Ludmila Lukáš

1.8. 4.8. 4.8. dítě 7.8. 7.8. 7.8. 7.8. dítě 9.8. 9.8. 9.8. 9.8. dítě 12.8. 16.8. dítě 20.8. 21.8. 21.8. 21.8. 24.8. dítě 28.8. 31.8.

Září Gamrotová Gamrotová Hotový Kopanská Stacho Kočnar Heczková Lipus Siudová Pleskač

Markéta Michaela Lukáš Ludmila Roman Miloslav Ivona Jakub Dagmar Dušan

8.9. 8.9. 9.9. 10.9. 12.9. 18.9. 19.9. 20.9. 26.9. 28.9.

Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme. Ef 1,17-19

PŘEJEME HODNĚ

BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ.