číslo: 22,-

Časopis sboru Církve bratrské v Havířově | Roč.11, číslo 10/2008 | náklad/číslo: 22,-

ZIMA ZAZNĚLO NA SESTERSKÉ ROZKOL A ŽIVOT ZA DVOJÍHO KRÁLOVSTVÍ (PŘED)VÁNOČNÍ ČAS V ORLOVÉ STAČÍ TI MOJE MILOST DOKONČIT SVŮJ BĚH VÍCE V OBSAHU NA STRANĚ 2

To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. J 1,5

SBOR HAVÍŘOV

STANICE ORLOVÁ

BIBLICKÉ STUDIUM … ČTVRTEK 18:00 DOROST … PÁTEK 17:00 MLÁDEŽ KOINOIA … SOBOTA 17:00 MODLITEBNÍ CHVÍLE … NEDĚLE 8:30 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 9:00 www.cb.cz/havirov

BIBLICKÉ STUDIUM … ÚTERÝ 17:00 DOROST JABLKO … STŘEDA 16:30 TĚLOCVIČNA … ČTVRTEK 17:00 co 14 dní SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 10:00 MLÁDEŽ TABASCO … NEDĚLE dle dohody www.cb.cz/orlova

OBSAH

ČLÁNKY

časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč.

11, č. 10/2008

Redakce: Eva Feberová (ef), e-mail: [email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail: [email protected] Lucka Wilčková Jiřka Dršková Foto: Míla Kočnar

Náklady na 1 výtisk:

22,- Kč

-> okénko pro seniory ……………....................... 16 • ROZKOL A ŽIVOT ZA DVOJÍHO KRÁLOVSTVÍ -> poezie ............................................................ 5 • VÁNOČNÍ ZVĚST -> poezie ............................................................ 21 • ČAS -> rozhovor .......................................................... 11 • DOKONČIT SVŮJ BĚH -> svědectví ........................................................... 4 • STAČÍ TI MOJE MILOST -> úvodník ................................................................ 3 -> zamyšlení ....................................................... 20 • ZAZNĚLO NA SESTERSKÉ -> zamyšlení............................................................. 9 • ZIMA -> ze života sboru • FOTOGALERIE ………………………………………… 6 INFORMACE -> modlitební předměty ................................. 25 -> pozvánky na akce a shromáždění • ALIANČNÍ TÝDEN MODLITEB ……………… 15

• PŮLNOČNÍ …………………………………………. • VÁNOČNÍ KONCERTY ……………………………

KONTAKTY Vaše reakce na naši Bránu nebo příspěvky do Brány nám -> na sbor ……………………………………………………… ................................. -> vedoucí sboru pište na e-mail: -> na vedoucí služeb ................................. [email protected] -> webové adresy sboru ........................ ....... SBOROVÉ INFORMACE -> diakonie ........................................................ • VÁNOČNÍ SETKÁNÍ SENIORŮ S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez -> dorost ........................................................... Pána to opravdu nejde. • ZE ŽIVOTA DOROSTU Redakce -> narozeniny .............................................. -> oznámení ................................................ … • PŘEČTENO V RL -> pravidelné akce. ............................................. -> výsledky nedělních sbírek ……………………… -> zprávy z Orlové ............................................. • (PŘED)VÁNOČNÍ ČAS V ORLOVÉ ZÁBAVA -> pro děti ……………………………………………………

2

3 5 25 26 27 25 15 8 28 24 1 5 10

22

Na mou prosbu o pomoc při přípravě Brány se ozvaly Jiřka Dršková a Lucka Wilčková. Lucka mi pomohla se soutěží a Jiřka se sazbou.

Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“ (Iz 9:5) Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítězství. (Iz 42:2–3) Sestry a bratři. Tyto staré prorocké texty o Ježíši Kristu jasně připomínají, že Vánoce jsou zde! Nelze je přehlédnout, nelze si nevšimnout – ozdobené ulice, přeplněné obchody či uspěchaní lidé jsou neomylným znamením blížících se svátků. O čem však jsou Vánoce? Tato zdánlivě zbytečná otázka může znít jako klišé, ale ve skutečnosti je zásadní! Co pro mne znamená vánoční zvěst? Chvíle pohody a klidu? Chvíle, kdy se společně sejdeme u tklivých písní a koled? Nebo je to příležitost k zvěstování evangelia mým blízkým? Citovaný text mluví zřetelně o Ježíši Kristu, který viděl to, co druzí neviděli. O Ježíši Kristu, který vnímal jednotlivce v bezejmenném davu. O Kristu, který i když vedl složité teologické spory, vždy se nakonec soustředil na lidi kolem. Na ty, kterým bylo zle. Na ty, které trápily nemoci, beznaděj, svědomí, měli prázdnou hlavu, prázdnou kapsu, nedokázali se soustředit na práci, nedokázali věřit a v palbě argumentů by se jen těžko hledali. Jak napsal prorok – „narodí se dítě, Divuplný rádce, Božský bohatýr, který nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající“. Vánoce tedy nejsou jen příležitostí ke klidu v rodinném kruhu či zvěstování blízkým, jsou nejen pro všechny dobrou příležitostí, ale jsou především pro „mě“, pro nás a o nás. Sestry a bratři, to právě nám Stvořitel naši nalomenou třtinu nedolomí! To nám říká, že náš doutnající knot neuhasí – a přesto dovede až do konce svůj vznešený úkol. Najde si cestu, jak úkol vykonat, jak dovést do cíle ty, kteří se jej vírou drží. To nám Pán Bůh vyhlašuje ve svém Synu milost a naději, že toho, který nalomenou třtinu nedolomí a neuhasí, je možné hledat a nalézt. Celý svět i my smíme slyšet toto úžasné poselství o Služebníku, který mohl všechno, avšak z nepřeberných možností zvolil poníženou cestu kříže. Martin Grohman Středa 24. 12. 2008 ve 22:00 hod., v centrálním parku naproti Renety

Půlnoční pod širým nebem Vánoční slovo zazní z úst Luboše Hlavačky (AC) a koledy v podání gospelového souboru ze Slezské církve evangelické z Orlové. Na půlnoční spolupracují Evangelikální společenství křesťanů, Církev bratrská a Apoštolská církev.

3

Stačí ti moje milost Zažili jste někdy chvíle, kdy se zdá, že Pán Bůh je daleko, nechce se mi modlit, nechce se mi číst si Bibli, myšlenky utíkají, a když se modlím, zdá se, že Pán Bůh je někde jinde? Toto je výchozí situace jedné zkušenosti s modlitbou z nedávné doby, se kterou bych se rád svěřil. Uvidíme, jestli se mi to povede. Popsanou situaci jsem prožíval pár posledních týdnů. Reagoval jsem různě – trucovitě, rezignovaně, s pokáním… (Těch trucovitých reakcí bylo víc.) Zvykl jsem si v neděli po obědě si vyjít tak na hodinku ven na procházku, sám, jen s Bohem, dát Mu příležitost, aby ke mně mluvil. Trochu se modlím, ale není to za konkrétní věci, spíš čekám, o čem se mnou bude chtít mluvit Pán Bůh. Většinou se pak modlitby stočí správným směrem a já přemýšlím a modlím se za to, co je důležité v tu chvíli, a co je mi v tom všedním shonu zakryté. Dnes jsem vyrazil s konkrétní prosbou: „Otče, ukaž mi svoji tvář!“ Prosil jsem, aby mi Pán Bůh ukázal, jak to se mnou je a jestli ve mně není něco, co mi brání vnímat Jeho blízkost. Je tam něco, co bych měl změnit, něco, co potřebuje vydat Pánu Bohu? Nebo je to otázka důvěry a já se mám spolehnout na to, že Bůh je se mnou, i když to necítím? Nedělám to často, že bych se modlil, aby mi Pán Bůh odpověděl teď, v této chvíli. Kdysi jsem se modlil, aby mi Pán Bůh ujasnil jedno rozhodování a on mlčel anebo jsem ho nebyl schopen slyšet. Proto jsem od té doby opatrný. Přesto to teď zkouším. Je to opravdu důležité. Musím znát odpověď. – „Bože, prosím, odpověz mi!“ Připomínám si, co je napsané v Bibli. – „Bože, ty nejsi otec, který dá kámen dětem, když ho prosí o chléb. Ty jsi ten, který dává Ducha Svatého těm, kteří Tě prosí. Potřebuji Tvého Ducha, potřebuji Tvůj oheň, aby moje srdce mohlo hořet pro Tebe!“ Vybavuje se mi, jak apoštol Pavel taky naléhavě prosil. „Byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil.“ – A Boží odpověď? – „Stačí, když máš mou milost…“ Najednou ten známý text vidím v nových souvislostech. Apoštol Pavel neprosí proto, že ho ten „osten“ trápí jen kvůli němu samotnému, ale bylo to něco, co překáželo, aby mohl efektivně sloužit Bohu. Něco, co snižuje jeho potenciál. A Bůh přesto odpovídá „já ti to nechám. Nauč se žít z mojí milosti. To ti stačí.“ – To není odmítavá odpověď, ale odpověď lásky, která chce jeho růst. A to je odpověď i pro mne. Tak mi byl Pavel v té chvíli blízký, ta slabost. Jak můžu sloužit Bohu, když…? „Stačí ti moje milost…“ – Co je vlastně Jeho milost? To je nový život, který jsem si nezasloužil. To je Duch Svatý, kterého jsem dostal zadarmo jen proto, že jsem uvěřil. To je spravedlnost, kterou mám od Pána Ježíše pro Jeho Svatost. Nic ze mne, nic pro můj charakter, nic, co jsem si vydobyl. Velká radost zaplavila moje nitro. Pán Bůh odpověděl. S novou nadějí jsem se vracel domů. Nestalo se, že by mě Pán Bůh zbavil mých pocitů, dál jsem musel bojovat s leností, nesoustředěním, únavou. Ale něco je jinak. Vím, že Pánu Bohu to nevadí. Jeho milost je se mnou. Jsem slabý, selhávám, hřeším, … ale můj Otec je stále tady, i jeho milost. A víte co? Když se budu znovu někdy modlit, aby mi Pán Bůh odpověděl teď hned, mám novou zkušenost, která nahradila tu starou. A budu si ji připomínat.

4

Zdeněk Maňásek

Vánoční zvěst Betlémskou krajinou zvěst radostná letí, přišel Ten, jenž má moc vyvést mne i vás z hříchu zajetí. Pro záchranu člověka byl poslán na tento svět, však lidé Ho nechtěli, zahubit chtěli ho hned. Narodil se Král králů, nadevše vyvýšený, světem však nepřijat, v chlévě byl ustájený. Člověk ho zapudil v chladnou noc, ven do stáje a ON nám přišel dát spasení a cestu do ráje. Raduj se člověče neb ON je tou nadějí zemí i nebesy radostné chóry teď znějí. Přišel na svět, aby nás zachránil, hříchy naše na sebe vzal, peklo, smrt pokořil, život věčný nám dal. Proto rozhlašujte tu novinu v celém širém světě, že narodil se JEŽÍŠ, Král králů, jenž MILUJE TĚ . Jaroslav Franek

Pozvánka na Vánoční koncerty Modlitebna CB Horní Suché, 14. 12. 2008 v 17:30 hod. Vánoční koncert hornosušského sboru

Ostrava, Společenský sál DKMO, 18. prosince 2008 v 19.00 hod

Vánoční koncert Program: E. Schiffauer: Venkovská vánoční mše, J. J. Ryba: Česká mše vánoční Účinkují: Tereza Kavecká (soprán), Erika Šporerová (alt), Peter Berger (tenor), Martin Gurbaľ (bas), Pavel Rybka (varhany), Janáčkova filharmonie Ostrava, Pěvecký sbor církve bratrské z Horní Suché, Pěvecký sbor Ondráš. dirigent: Petr Chromčák

Neděle 9. listopadu

2.142,-


1.714,-


1.757,-


1.480,-

Neděle 7. prosince

1.810,-

Velmi děkujeme všem ochotným dárcům! „Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.“

5

Sešli jsme se netradičně v pátek večer na evangelizačním shromáždění s Davidem Novákem. Přišlo mezi nás i několik hostů, přátel a našich blízkých. Po shromáždění byla příležitost popovídat si s Davidem Novákem i s jinými, ochutnat skvělé buchty a napít se čaje nebo kávy.

21.11.2008

6

Popřáli jsme k narozeninám Ivě Vaňkové. Náš kazatel jí přečetl verš Iz 41,13: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: »Neboj se, já jsem tvá pomoc.«

23.11.2008

Už třetím dnem byl mezi námi hostem David Novák. Po úvodním slovu o základních lidských otázkách, o minulosti, přítomnosti a budoucnosti, které ovlivňují náš život, o pravdě, kterou hledáme, o naději, kterou dává Pán Ježíš, ten, který je pravda, i o tom, jak žít v pravdě, byl připraven odpovědět na jakoukoli otázku.

7

Ze života dorostu Od začátku školního roku už uplynul docela dlouhý čas a tak jsme toho spolu v dorostu také dost prožili. Trochu Vám tedy přiblížím, jak to teď u nás vypadá a jak se máme Docela radikálně se proměnilo složení dorostenců. Někteří nám odrostli, jiní dorostli a zjistili jsme, že vše je zase trochu jinak, než jsme byli „zvyklí“. S příchodem nových mladých živlů máme v dorostu každopádně velmi veselo a snažíme se, aby se spolu děcka dobře sžily. Je pravda, že mladší a starší dorostenci mají trochu jiné potřeby, ale snažíme se to nějak skloubit a snad se díky tomuto spolužití „ti starší“ naučí respektu a pomoci mladším a nové tváře se budou v dorostu brzy cítit jako doma. Akce, které proběhly, byly moc fajn, ale nejvíce se v této chvíli těšíme na víkendovou chatu na téma Princ Kaspian (Letopisy Narnie), na kterou se chystáme 12.-14.12. To bude zase po delší době intenzivnější spolu strávený čas a budeme se jej snažit co nejvíce využít k tomu, aby mezi námi roztály všechny ledy. Nová věc, která je aktuální, je naše spolupráce s turistickým oddílem Athelas, který vedou Verča a Kuba Halenčákovi. Zatím proběhly dvě společné tělocvičny, na které jsem slyšela jen spokojené ohlasy. Tímto prostřednictvím teď také děkuji Peťovi Varmužovi, že si vzal tuto iniciativu na starost. Nyní je před námi společné vánoční setkání na půdě naší modlitebny spojené s filmem Princ egyptský. Jsem zvědavá, jak se vyvine tato spolupráce dál a moc doufám, že tyto společné kontakty povedou k tomu, že se u dorostenců ze zcela nevěřícího prostředí rozptýlí některé negativní předsudky o křesťanech a udělají si sami vlastní názor. Na závěr bych Vás ráda poprosila o modlitby. Konkrétně asi za to, aby byl dorost srdečným a upřímným společenstvím, kde se dorostenci za včas naučí, co to znamená mít lásku jeden k druhému. Zuzka Hloušková

Setkání „Colours of Dorost“

8

Výstava libereckého IQ parku „hry a klamy“ v Ostravě

Zkrátka zlatíčka

Zima Zimní čas letos opět nenastal. Tedy zatím. Jako velký fanda meteorologie doluji z internetu všechny dostupné zprávy o budoucím ochlazení a ono nic. Stále monotónní šeď, tedy teplo. Ono numerické modely občas předpovídají něco, čemu bychom pracovně mohli říkat zima, ale ejhle - z blížícím se termínem ochlazení se postupně někde vytrácí a místo zimy je tu opět - další oteplení a tma. Mnozí se mně ptají, jak bude na Vánoce. Všichni chtějí mít sníh, poeticky padající dolů a dávající alespoň na chvíli iluzi čistoty a stability dávných časů, kde zima byla zimou, dům voněl jehličím a vnitřně rozzáření lidé ačkoliv byli chudí - šli na půlnoční v třeskutém mrazu a sníh vrzal pod nohama. Sníh a mráz aspoň pro tento rok bude jen iluzí, ovšem byla by velká škoda, kdyby se staly iluzí i Vánoce jako takové. Vlastně ony iluzí jsou, pokud se spojují s onou povrchní šlupkou dárků a vánočního stromečku. Možná globální oteplení vzniklo právě proto, že lidé nahradili Krista Santa Klausem, mužem v červeném kabátci a Vánoce se staly jen náhražkou něčeho, co už dávno chybí - tedy hlubokých vztahů, které nelze nahradit žádnými dary, dárky či dárečky. Takto Vánoce ztratily pro mnohé svou poezii a já píši svůj neumělý článek o významu vánoc, o globálním oteplení a malém Ježíškovi v jesličkách. Možná by stálo zamyslet se nad tím, že podstata vánoc spočívá v onom Kristu, Ježíškovi, který stojí nad vší stafáží dárků a vánočních stromků. On je tím největším darem a v uvědomění si tohoto faktu spočívá celý princip vánoc. Mimochodem vůbec k tomu nepotřebujeme sníh a pokud napadne, tak se stane právě proto. Kouzlo? Poezie? Kdo ví. Jen Bůh. Adam Gamrot, Orlová

9

(Před)vánoční čas v ... Orlové Další rok se chýlí ke konci … a jeho konec je opět nabitý. Stačí se podívat na náš web www.cb.cz/orlova ... a máte v tom jasno? Ne? Jasně, není v tom zřejmá podstata toho všeho - totiž lidé a Bůh. Lidé, kteří chtějí hlásat Boží zvěst a Bůh, který bdí nad tím. Nesrozumitelné? Povrchní? Tak ještě jednou a jinak. Takhle, není nás v Orlové mnoho a velká část z nás pracuje na směnný provoz. A ti, kteří jsou na denních, často zůstávají v práci déle, než je jinde zvykem. Každého se týkají problémy s rodinou, penězi a nemocemi. Obyčejný život. Spěch. Nač ti pitomci mají navrch ještě církev. To jsou časté otázky našeho nekřesťanského okolí. Ne všech, ale jsou. V tomto duchu se ptáme i u nás ve sboru a staršovstvu - proč děláme to, co děláme, jaký význam a cíl sledujeme a má to pro nás nějaký užitek? Tyto otázky jsou legitimní a je dobře, že můžeme mít v rámci možností otevřenou diskusi. Neboť jsme přesvědčení, že jedině takto můžeme jít dál na své cestě za Pánem a být otevřeným společenstvím. A k vznesené otázce - chodíme do církve proto, neboť někdo nejdřív miloval nás, tedy Bůh, setkáváme se proto, neboť je nám spolu dobře, tvoříme pospolitost lidí, kteří chtějí následovat i následují Krista, máme po lidsku svého druhu benefity v podobě třeba dorostu, přátel i dobrých vztahů. Především však vztah s Pánem… A co je nového? Vlastně nějaký výstup z naších diskusí v naší stanici či sborečku je nahoře, coby svébytné motto, či úvodník. Listopad uběhl rychle, nemyslím, že má smysl psát o běžném provozu. V každém případě Daniel a Kim jsou tady a ... jsme rádi, že jsou s námi i u nás. Jsou již teď, ihned po svém příletu, velkým přínosem pro naše akce i setkání staršovstva. Díky Pánu za ně. Během listopadu náš nový kazatel Martin Grohman byl poprvé oficiálně u nás. Podle všeho zapsal se u nás dobře a doufáme, že tak bude i nadále. Za zmínku stojí řetězec modliteb 24/7, který byl i u nás v Orlové, sic během jednoho dne, a to soboty na začátku listopadu, ovšem soudě podle ohlasů stál za to. Koncem prosince, pokud dá Pán, celá akce se bude v Orlové opakovat. Modliteb je u nás více, než zapotřebí. A teď něco málo k tomu, co nás čeká a nemine. V pátek jedou naší dorostenci na chatu Kyčera, prožít něco málo z atmosféry blížících se vánoc a ponořit se do příběhu Prince Kaspiána aneb Narnie pokaždé jinak ... Jak nakonec vše dopadlo se dozvíme až v příštím vydání Brány. Poté nás čeká vánoční besídka, poslední adventní neděli … Půlnoční bohoslužbu budeme mít letos v modlitebně, nikoliv venku - tedy v komornějším prostředí s přáteli i známými. Začínáme jako obvykle - přesně o půlnoci. Doufám, že tento způsob se ukáže býti lepším a lépe vystihující podstatu vánoc, nežli půlnoční pod širým nebem na náměstí. Během silvestrovského podvečera se setkáme všichni pod mottem "Starší v akci". Princip přátelského setkání aneb malé slavnosti spočívá v tom, že starší Orlové ... budou vařit a chystat pohoštění. Zdravíme všechny v Havířově a zároveň zveme. Tato skvělá akce se nemůže obejít bez vaší účasti, neboť bude přinejmenším inspirující Jak vidíte, je toho dost a přeji všem za orlovské mnoho Božího požehnání do Havířova i Jeho přítomnosti ... A vřelý dík za vaši podporu. Bez ní by vše bylo zcela úplně jinak. Adam Gamrot, Orlová

10

Dokončit svůj běh Během víkendu 21. - 23. 11. byl mezi námi jako host David Novák. Poprosila jsem ho o zodpovězení několika otázek. Souhlasil ochotně a tak rychle, že jsem se mu zapomněla představit, aby věděl, kdo jej vůbec zpovídá. LP Mohl byste nám na úvod říci něco o sobě? Je mi 42 let, jsem ženatý a mám dva syny, Adama a Martina. S tím starším děláme domácí školu (tedy manželka). Pracuji jako celocírkevní pracovník s mládeží, zároveň učím na ETS. Jsem členem sboru na Praze 13, kde jsem i ve staršovstvu jsem rád, že k celocírkevní práci můžu pracovat i v realitě místního sboru a vidět věci z reality každodenního sborového života. Co vám pomohlo uvěřit? Jste z věřící rodiny? Ano, jsem z věřící rodiny. Víra mých rodičů byla pro mě dostatečně průkazná, byla živá. Zároveň jsem však prošel stádiem určitého odpadávání od víry. Samozřejmě jsem časem přišel na to, že víra se nepředává, ale musí se osobně prožít. Někdy jsem si kladl otázky, jestli vírou o něco nepřicházím. Byl to pozvolný zápas, kdy jsem se zajímal i o různé jiné směry než křesťanské, ale myslím si, že víra mých rodičů a potom i uvažování nad křesťanstvím, nad jeho smysluplností a nakonec i určitě osobní rozhodnutí mne přivedlo k tomu, že jsem se stal Kristovým učedníkem. Hodně mladých lidí se ptá, když uvěří, jak poznají Boží vůli, kde je chce Pán Bůh mít. Ve sboru, ve službě. Neví, jaké mají obdarování. Hodně třeba tápou i při výběru partnera? Jak to bylo u vás? Myslím si, že někdy zbytečně děláme věci těžší než jsou. Já bych jim řekl, běž tam, kde tě táhne srdce. Tím nemyslím, dělej hříšné věci, nebo vyhni se nesení kříže. Myslím následující - neznám mladého člověka, který není obdarovaný. Každému byla dána nějaká hřivna a každý dostal nějaký dar ducha. To znamená, já bych jim poradil, dělej to, v čem jsi dobrý, co Ti jde, co děláš rád. A zároveň to dělej, i když přijdou překážky a bolest s nimi spojená. To, že Ti něco Pán Bůh dal, není přece náhoda. A zkus svůj dar rozvíjet. Když v tom budeš věrný, tak se najednou uplatní další princip: nad málem byl jsi věrný, nad mnohým Tě ustanovím. Tzn. buď věrný a ony se otevřou další cesty. Neotevřou se, když nebudeš dělat nic. Mimo jiné, když jsem třeba viděl havířovské webové stránky, toho času nefungující, tak si říkám, to tady skutečně není nikdo, kdo je obdarovaný v designu a v práci na webu? Já věřím, že je. Tak ať to dělá, vždyť přece to, že umí pracovat s webem, je dar od Pána Boha. Je to škoda, už dávno mohly běžet. Pak dochází k takovým anomáliím, že webové stránky spravuje třeba člověk, jako je David Novák, protože ti, kteří to umí, prostě nechtějí nebo si tím někde vydělávají a už se jim to nechce dělat ve sboru či mládeži. Ve sboru spravujete stránky? Ne, v Odboru mládeže. A pak co se týče výběru partnera, to je samozřejmě jiná věc. Tam nás srdce táhne někdy až příliš spontánně. Zde bych se řídil podle určitých obecných principů. Určitě tím, že by měl být budoucí partner věřící. Doporučoval bych, aby také, je-li to možné, byli domluveni, do jakého sboru budou chodit. Tzn. doporučuji jednu denominaci, později to může dělat problémy. To jsou obecné principy. A potom bych se díval na jeho charakterové vlastnosti, které se projevují v některých nečekaných, možná i stresových situacích. Jestli ten muž nebo

11

žena mají hezký vztah k lidem, jestli mají srdce služebníka, jestli nejsou ve vleku svých rodičů, jestli jsou emocionálně odpoutaní od svých rodičů. Ptal bych se někdy třeba i dalších lidí, kteří jsou kolem. Kteří do něj – ní nejsou zamilováni, tzn. vidí ho tak trošku z nadhledu a dokážou dát radu. Nakonec i v Bibli je to, že železo železem se ostří, tzn. je třeba se ptát svých přátel. A z toho bych si sestavoval nějakou mozaiku. Až bych vnímal, že ta mozaika je dostatečně průkazná, tak bych do toho vstoupil. Už jste naznačil, že jste vstoupil do služby v mládeži ve sboru. Co vás potom vedlo k tomu, že jste se ujal odboru mládeže? Já jsem nejdřív dělal vedoucího mládeže na Smíchově, kde jsme prožili takové miniprobuzení. Bylo to dáno i tím, že bylo po revoluci a tenkrát nás chodilo do mládeže 60, 70. Což byla na tehdejší poměry megamládež. Vůbec to nebylo dáno mým charismatem, prostě Pán Bůh dal... Když je probuzení, tak to jde jakoby samo. Nicméně, tehdy jsem Smíchovskou mládež vedl a dělal jsem to strašně rád. Chodil jsem na trojsměnný provoz, takže jsem měl víc času. Když jsem třeba přišel z noční, tak jsem pak měl skoro celý den volný (tedy dopoledne jsem pochopitelně spal, navíc jsem asi vydržel víc než teď – nevím). Tehdy vznikl odbor mládeže, to bylo někdy v roce 1990 nebo 1991. Vedl ho Pavel Benák, nyní kazatel v Teplicích. Nechtěl to dělat na plný úvazek, jenom s tím začal. Já mu tehdy pomáhal. V roce 1991 jsem vstoupil na seminář, dva roky jsem mu pomáhal při semináři a poté jsem při semináři na půl úvazku začal pracovat celocírkevně s mládeží. Pavel zřejmě vnímal, že mne ta práce s mládeží baví, že mi jde a viděl, že mám nějaké ovoce, a tak mi to předal. Myslím si, že v současné době celocírkevní práce s mládeží má v církvi určitý kredit, že tomu lidé důvěřují. Celostátní setkání mládeže, to si myslím, že je docela dobré. Ano, děláme i celostátní setkání mládeže. Pak máme vzdělávací akce - jsem rád, že tam jezdí lidé z vaší mládeže a z celého severomoravského regionu. Těch akcí je celá řada. Vyučujete ještě? Ano, vyučuji. Na semináři už učím deset let. Během svého působení s mládeží jsem učil střídavě na třech sekulárních školách a na ETS. Byla to zdravotní škola, tam jsem učil etiku a filozofii, pak jsem učil na večerní škole práva, to byli dospělí - tam jsem učil filozofii práva. A teď jsem učil dva roky na gymnáziu. Je to pro mne zajímavá zkušenost, kdy jsem jednou nohou jakoby ve světě. Ale přiznám se, že jsem na gymnáziu skončil. Jeden důvod byl, že učitelství je nesmírně těžká práce a chce člověka celého čehož bych se nebál, ale mnoho dní trávím na cestách a mít pravidelný úvazek na nějaké škole, je hrozně těžké. Když jsem učil, někdy jsem se musel vracet z Moravy do Prahy kvůli jednomu dnu a znovu se pak zase vracet na Moravu. Bylo to úmorné. Myslím, že i ty dva roky možná byly moc, že se to na mně i trošku podepsalo, v konstantním pocitu únavy. Ale myslím, že už je to teď dobrý. Když jste působil mezi nevěřící mládeží, diskutovali s vámi o víře? Jak přijímali to, že jste křesťan? Dobře. Nesetkal jsem se s nějakým nepřátelstvím. Samozřejmě, byli vždycky lidé, kteří byli arogantní, ale v zásadě si nemohu stěžovat na nějaké negativní zkušenosti. Spíše lituji, že jsem nešel více s kůží na trh. Lituji, že jsem se trošku bál, že jsem na státní instituci, kde bych neměl mluvit tolik o křesťanství. Pak jsem najednou zjistil, že ti lidé na to čekají, že jsou rádi. Jestli jsem něco udělal špatně a jestli mě něco mrzí, potom že jsem o víře více nemluvil. Že jsem se možná trošku bál reakcí studentů. Nikdy, když se zabrousilo na křesťanství, tak jsem se nesetkal s tím, že by mě někdo nějak zesměšňoval, shazoval. Spíše naopak, studenti to brali vážně. Mám vůbec dobré zkušenosti s diskusemi s mladými lidmi o víře. Myslím, že to, co mladí hodně oceňují, je autenticita. A když člověk něco dělá, když je otevřený, když dělá to, čemu věří, oni to berou. Máte toho hodně. Jak to zvládáte? Co manželka? Manželka je naprosto úžasná tím, jak to všechno zvládá. Je pro mne darem od Hospodina. To, co dělám, bych bez ní nikdy nemohl dělat. 12

Manželka o sobě říká, že je vlk samotář, což vzhledem k tomu, jak cestuji, je dobře. Samozřejmě ale jsme také spolu, nejsem sedm dní v týdnu na cestách. Můžu být zase někdy doma dopoledne, vzít si třeba děti a něco s nimi dopoledne dělat. Máme takový rituál, aby manželka měla jeden den úplně pro sebe, kdy hlídá děti babička. Potom jiná část našeho rituálu je, že tak dva dny si děti na 2 – 3 hodiny beru já. A ona si někde něco dělá sama. Takovou osobní hygienu duše. Když jsem doma, tak téměř pravidelně minimálně tři večery týdně spolu trávíme, sedíme spolu doma a povídáme si, někdy se díváme na video – jen ten výběr je složitý. Ji nezajímají válečné filmy, mě zase filmy vztahové… Ale zatím jsme se vždy dohodli. Tedy – myslím si, že s manželkou docela jsem, ale zároveň vnímám, že mnoho večerů je sama. Což by asi byl pro mnoho žen problém. Prý to ale snáší dobře. Spíš si musím dávat pozor, abych si našel čas na děti. Když s nimi někdy nejsem tak často, tak se snažím, aby to bylo intenzivně. Nemůžu říct, jestli se mi to daří nebo nedaří, je to zápas. Ale myslím si, že se máme v rodině rádi, a že je nám spolu hodně dobře. Když je člověk hodně vytížený, tak přichází únava. Kde čerpáte sílu, jak odpočíváte? To je pro mne velký zápas. Přiznám se, že někdy je únava skutečně silná, na druhou stranu, kdo dnes není někdy unavený? Hodně toho máme všichni. Nechci ze sebe dělat chudáka i proto, že nesnáším „kňourající duchovní“. Kde čerpám sílu? Právě v rozhovorech s manželkou, mám rád, když spolu můžeme sedět a povídat. To je pro mne živá voda. S dětmi jsem rád. Tím, že jsou to kluci, tak mám pocit, že jsme nějak na stejné struně. Už jsem je naučil některé hry, které baví i mě, např. airsoft. Takže se spíš baví tatínek, než hoši, ale hoši to dělají rádi – tedy to alespoň předstírají. Manželka si někdy dělá legraci, že neví, kdo se více baví. Naučil jsem kluky chodit do bazénu nebo do lezeckých center, což mě taky baví. Jen mě mrzí, že je nebaví kolektivní sporty, ale to se nedá nic dělat – nechci je do sportu nutit. Další oblíbený styl relaxace je pro mne již zmiňované sledování nějakého půjčeného filmu. Dále rád čtu, někdy jdu běhat, rád se scházím s různými přáteli. Pochopitelně sílu čerpám od Pána Boha. Jaký verš máte rád v Bibli nebo který vás oslovil v poslední době? Asi nejradši mám verš ze Sk 20,24 - je to loučení Pavla s Efezskými, kde Pavel píše, že nepřikládá svému životu žádnou jinou cenu, než aby dokončil svůj běh a splnil úkol, který mu byl svěřen, a to je kázat evangelium o Boží milosti. Chtěl bych, aby to byl takový můj epitaf, ale naprosto se nechci srovnávat s Pavlem. To řekl Apoštol Pavel, já to neumím, myslím si, že o to spíš jenom zápasím. Je to taková moje touha. A druhý verš je takové moje životní motto, to je Žalm 107, ti, kteří se vydávali na veliké vody, spatřili Hospodinovo dílo na hlubině. Tam mne fascinuje, že o těch lidech je napsáno, že často byli v konci se svými silami, že se zmítali jako opilí a že nevěděli, co mají dělat, ale právě v těchto momentech, když byli na hlubině, poznali Hospodina. Ne ti, co byli v přístavu. Mám někdy pocit, že s Pánem Bohem je to jak na houpačce, že se nám z toho taky někdy točí hlava. A nakonec pak z toho člověk vyleze a řekne si, stálo to za to. Jsem knihovnice, tak se každého ptám: jaké knihy máte rád? V poslední době jsem objevil Fredericka Forsytha, teďka jsem čet od něj třeba Afghánce. Potom se mi líbí Leon Uris, fascinoval mě příběh z varšavského ghetta - Milá č. 18 a samozřejmě Exodus. Potom mne baví knihy, jako je třeba Střet civilizací Samuela Huntingtona, Bez kontroly Zbigniewa Brzezinského, tedy 13

politologie, ale psaná tak, aby tomu rozuměl i člověk jako jsem já. Hodně mne jeden čas zajímal Paul Johnson, např. Dějiny 20. století atd. Hodně se zajímám o 2. světovou válku. Jelikož často cestuji, tak hodně poslouchám - stahuji si pořady na Mp3. Konkrétně mě teď oslovily pořady Paměť národa, dělá to společnost Post Bellum a jsou to příběhy 20. století. Je toho hodně nahráno. Takže poslouchám příběhy z gulagů a z 50. let a tak. Jak se Vám líbilo v Havířově? V Havířově se mi líbilo. Navíc je tady v havířovském sboru pár lidí, které už znám dlouho, s kterými se myslím máme rádi. Nevidíme se často, ale když se vidíme, tak je to jako bychom začínali rozhovor včera. A hodně mne potěšily reakce lidí po těch kázáních. Že lidé dokážou přijít a nejenom plácat po zádech, ale říct třeba i konkrétně, co je oslovilo. Hodně si toho vážím, když mne lidi pozvou. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem vůči tomu imunní, samozřejmě jsem vděčný, když lidé očekávají, že ode mě můžou něco smysluplného slyšet a když se to podaří, tak mám pocit jak dobře vykonané a požehnané práce, tak i z toho, že Pán Bůh snad má z toho i nějak radost. Děláte takové diskusní pořady i mimo půdu církve? Hodně, to co jste dneska viděli, dělám vlastně průběžně celý rok a záleží na sboru, který akci zorganizuje. Minulý týden jsem podobnou akci dělal v Liberci, příští týden budu v Ostravě. Můžeme se za něco modlit? Konkrétně pro vás, nebo pro vaši rodinu, za službu... Modlete se za... napadají mě možná dvě věci. Jedna věc je bezpečnost na cestách. Hodně jezdím a skutečně se bojím, aby se mi něco nestalo, abych se nezabil v autě. Takže modlete se za to, aby mne Pán Bůh chránil. Druhá věc, za co bych prosil, abyste se modlili za moudrost, kam vlastně směřovat práci s mládeží v Církvi bratrské. Vím, že se mnou mládež na sborech nestojí a nepadá, na druhou stranu, kdybych udělal nějakou zásadní chybu, tak to zřejmě ovlivní hodně lidí. V květnu konference rozhodne, zda ještě budu moci pokračovat ve službě mládeži. A máte nějaký nápad nebo představu, co byste chtěl s mládeží dělat? Za prvé bych chtěl ještě zkvalitnit to, co jako Odbor mládeže děláme, tedy chtěl bych, aby fungovaly tzv. Houby, Studny atd. – zkráceně aby fungovala regionální vzdělávací setkání mládeží ve všech regionech ČR. Hodně mi leží na srdci služba klukům – konkrétně kombinace vyučování z Bible a něčeho akčního. Rád bych v tom dělal více, ale prostě nedostává se mi víkendů. A pak je tady pro mne ještě další výzva - měl bych příští rok rozjet školu mládeže, to, čemu říkáme Studna, na Slovensku. Takže budu jezdit i na Slovensko. Služba klukům, protože oni vlastně nemají vzor... Někteří nemají vzory, což je problém, ale já už skutečně nemám víkendy. Budu prostě hledat, co by se dalo osekat... Jiné služebníky... Přesně. Potřeboval bych ještě někoho k ruce. Ale je tady určitá naděje. Děkuji vám za rozhovor.

Milé sestry a milí bratři, pokud má kdokoliv z vás něco do nedělního oznámení a nechcete to říci ve shromáždění sami, napište to prosím buď do sešitu na kazatelně nebo se domluvte s tím, kdo má rámec.

14

Srdečně zveme na již tradiční

V sobotu 20.12.2008 v 15 hod Modlitebna CB Havířov - Prostřední Suchá, Fryštátská 11

Alianční týden modliteb 2009 Celý první lednový týden od 5. - 11. 1. 2009 se bude opět, jako již tradičně, konat v mnoha městech ČR Alianční týden modliteb. Tématem je návrat k Písmu a nese trochu provokativní motto: Ta kniha je k jídlu. Posláním týdne modliteb jako modlitební iniciativy ČEA je: - upevňování jednoty Božího lidu skrze modlitbu a společná vyznání - společné díkůvzdání za uplynulý rok a vyvyšování Hospodina - vzájemné žehnání mezi sbory ve městě nebo v regionu, svědectví z různých sborů, povzbuzení, vyznání potřebnosti druhých církví a respektu k jejich službě - přímluvy za konkrétní lokalitu (město, kraj), za konkrétní službu jednotlivých sborů a křesťanských aktivit, za konkrétní kroky v evangelizaci, přímluvy za potřeby města/ lokality - žehnání místním v moci postaveným, soudcům, policistům atd. - příležitost ke společnému pokání z nedostatků církve, z toho, že dostatečně nejdeme coby jednotlivci i kolektivy za Hospodinem. Východisko pro budování vztahů mezi zástupci jednotlivých lokálních sborů a farností. - manifestace jednoty Božího lidu vůči místní komunitě Pořádá: Česká evangelikální aliance. Bližší údaje na: http://www.ea.cz/Rozvoj_cirkve/ATM. V Havířově se ke společným modlitbám za naše město sejdeme s dalšími sbory ve čtvrtek 8.1.2009 v modlitebně CB v Horní Suché, a to od 17:00 hodin.

15

Rozkol a život za dvojího království Král Šalomoun zemřel. Oba králové David i Šalomoun měli takovou autoritu, že mohli ustanovovat své syny za nástupce na trůnu, aniž by se dotazovali lidu. Přesto Šalomounův syn Roboám svolal zástupce lidu do druhého největšího města po Jeruzalému, aby ho potvrdili za krále. Sejití zástupci jednotlivých pokolení nebyli zásadně proti. Sešli se pokojně a pokorně žádali o úlevu různých odvodů a daní, aby byly dávky sníženy. Zkušení rádcové Šalomounovi králi radili, aby této žádosti vyhověl, ale on ve své mladické nerozvážnosti vyhovět žádosti nechtěl. Vznikla nespokojenost, která se proměnila v tichou revoluci, do jejíhož čela se postavil Jeroboám, syn Nábatův z efraimského pokolení. Věci nabíraly rychlý spád. Podařilo se mu přemluvit další a další zástupce pokolení a než se Roboám nadál, deset pokolení se odtrhlo a dosavadní jednotné, mocné království zbudované králem Davidem r. 932 př. Kr. se rozdvojilo. Deset pokolení, které obývalo severní polovinu země, se od královské dynastie Davidovské osamostatnilo, zvolilo si vlastního krále a nebyl to nikdo jiný než Jeroboám. Kdo chce rozumět v dějinách Božího lidu této postavě, musí si pečlivě přečíst 11. kap. 1. Královské. Od té doby žil izraelský lid ve dvou královstvích, jež prošla svým vývojem a někdy se měla k sobě přátelsky a někdy nepřátelsky. Bylo mezi nimi mnoho společného, ale i rozdílného. A tak tomu bylo až do doby, než zanikla velká severní říše a potom i jižní judské království. Čtenáři Bible by si od tohoto okamžiku měli pamatovat, že Severní království bývá ve SZ nazýváno jen slovem Izrael, ale někdy jen slovem Efraim (a to zvláště v prorockých knihách). Jižní království bývá ve SZ nazýváno království judské nebo také jen slovem Juda. Severní království - Izrael trvalo něco přes 200 let. Vystřídalo se v něm cca 20 králů z různých rodin, které se dostávaly na trůn cestou palácové revoluce - svržením krále nebo násilnou smrtí předchůdce. O všech těchto králích je ve SZ napsáno, že „činili, což zlého jest před očima Hospodinovýma“. V 9. st. na obzoru vyvstal nebezpečný nepřítel jménem Assyrie, která si razila cestu ze severní Mezopotámie k Středozemnímu moři k ovládnutí vojenských a obchodních cest, které vedly přes Palestinu. Této vojenské velmoci podlehla Severní izraelská říše r. 722 př. Kr. Assyrie zničila samostatnost Izraele a její obyvatele deportovala a rozmístila do všech končin velké říše assyrské. Posledního izraelského krále Ozee uvrhli do žaláře. V assyrském zajetí skončilo 10 pokolení Izraele, které kdysi vyšlo z Egypta do zaslíbené země. A do ní nazpět se už nikdy žádné z těchto deseti pokolení nevrátilo. V assyrském zajetí se zcela přizpůsobili novému prostředí. Postupným směšováním manželství a rodin ztratili nejen náboženské, ale i národní vědomí a povědomí, takže těchto 10 pokolení navždy vymizelo z dějin. Biblické zdůvodnění v souhlase s proroky, kteří jim tlumočili Boží vůli, vidí v tom naplnění Božích výstrah, soudů a trest za nevěrnost smlouvě, kterou s nimi prostřednictvím Mojžíše uzavřel Hospodin na hoře Oréb. Biblické poselství souhrnně zdůrazňuje, že pád izraelského severního království, odvedení obyvatelstva do zajetí, nastalo proto, že synové izraelští se dopouštěli modlářství soustavně a tím hřešili proti Hospodinu. Přestože jim Hospodin posílal proroky, kteří je varovali, napomínali, ale oni je neposlechli, odvrátili se od Hospodina. Proto se Hospodin rozhněval na Izrael, zprvu je sužoval, trestal a nakonec zahnal od své tváře. Můžeme se ptát: „jak to vše jde dohromady s Božím vyvolením?“ (De 7,6-11) Izrael si nevyvolil Hospodina, nýbrž to je naopak. Pán Bůh si vyvolil Izrael. Suverénně, svobodně, z lásky, z milosti - ne pro nějakou jeho výjimečnost, početnost, ctnosti, zásluhy. Každé vyvolení však v sobě obsahuje odpovědnost. Boží vyvolení v sobě obsahuje i důsledky a trest. Jako si Hospodin Izrael vyvolil svobodně, mohl ho svobodně i zavrhnout. Leč Hospodin tak neučinil. Milost a lásku, se

16

kterou ho vyvolil, mu projevoval nadmíru neustále, činil vše, aby si z Izraele vytvořil lid poslušný, kterému by mohl žehnat. Dějiny Izraele jsou složeny z ustavičných zápasů s modlářstvím, neposlušností Božích přikázání. Jsou však dějinami i Boží lásky, trpělivosti, napomínání. Dějinami Božích soudů i milosrdenství (2 Kr 17,7-23). Naopak to byl Izrael, kdo svého Boha spravedlivého i milujícího odmítal, zavrhl, zrušil Boží smlouvu. Zradil poslání, jež se mu dostalo jako vyvolenému lidu Božímu mezi národy. Nedbal volání k pokání a vždy nové obnovy života. Počínaje jeho králi, kteří měli být těmi prvními v plnění Božích požadavků, a konče tím posledním Izraelitou. Kde je vina - musí nastoupit i trest a nesení důsledků, to je zákon spravedlnosti a práva. Pád a zánik izraelského království a jeho rozplynutí mezi národy patří k historickým skutečnostem. A je všem na výstrahu (2 Kr 1,23). 2. Po odtržení Severního království s 10 pokoleními zůstala k vládnutí Roboámovi jen malá část země pro pokolení Judy, Benjamina. Roboám viděl, že je příliš slabý, aby mohl zabránit tomuto rozdělení Davidovy a Šalomounovy říše. Protože chrám zůstal v Jeruzalémě a kmen Lévi byl odedávna určen ke kněžským službám v chrámě, přestěhoval se tento kmen do Judské říše. Časem ještě přibyli někteří, kteří nebyli spokojeni v Severním království. Ale i tak byla tato bývalá část Davidovy říše malá a slabá. Přesto v Jeruzalémě zůstal chrám a trůn Davidovské dynastie. Jen pro Boží sliby dané Davidovi nedovolil Pán Bůh úplné zhroucení judského trůnu (2 Sa 7,12-16). Král Roboám jel do Sichému na sněm se zástupci izraelského lidu a byl přesvědčen, že bude potvrzen králem nad celým Izraelem. Nic nevěděl o tom, že Hospodin již v předstihu rozhodl ve vší tichosti, že věci se budou vyvíjet jinak (1 Kr 11,26-40). Tento Jeroboám - vybraný za krále pro druhou část rozděleného království, byl velmi schopný (1 K 11,28), už král Šalomoun to rozpoznal a pověřil ho funkcemi. Dobře znal poměry na královském dvoře. Když mu prorok Achiáš Silonský oznámil, jaká bude jeho budoucnost a jaké poměry nastanou po smrti Šalomounově, usoudil, že nejlépe pro něho bude, když odejde do emigrace do Egypta a přečká tam. Když uslyšel, že Šalomoun zemřel, ihned se vrátil a postavil do čela jako mluvčí izraelských pokolení, aby vyjednával s králem Roboámem. Nebyla to politická revoluce. Nechtěl se zmocnit vlády v Jeruzalémě. Jeroboám měl provést Boží plán trestu nad Šalomounovou rodinou (1 Kr 11,29-39). Podmínkou bylo, aby uposlechl toho, co mu přikázal Hospodin ústy proroka. Věci dopadly tak, jak dopadly. Nedošlo k dohodě, království se rozdvojilo a Jeroboám se stal prvním králem Severního izraelského království. Pán Bůh v něm uviděl vhodný nástroj k uskutečnění svých záměrů a plánů. Byla to pro něho veliká pocta, že mu byl svěřen tak důležitý úřad, jehož dosah však nedovedl domyslit. Měl být prvním, kdo vyvede národ z modlářství, do kterého upadl ke konci Šalomounovy vlády. Měl být světlým příkladem, jak ctít pravého Boha. Dostalo se mu od Boha milosti, kterou nedovedl docenit. Jako měl přirozenou autoritu stát v čele vzbouřených pokolení, tak měl v této a s touto autoritou stát v boji proti modlářství. Napřed mu Hospodin předložil celou situaci, pak mu vyslovil své sliby: budeš-li chodit po Božích cestách, poslouchat má přikázání a dělat vše, co je správné, jak to činil král David, budu s tebou, dám ti přízeň lidu, upevním tvou vládu (1 Kr 11,37-39). Koho Pán Bůh k službě povolá, tomu dá i sílu a moudrost k vykonání této služby. Povolaný a poslaný se však nesmí zpronevěřit. Sotva se však Jeroboám dostal k moci, ukázalo se, že to nebude s jeho poslušností tak dobré, jak bychom očekávali. Přestože vznikla dvě království, měl tu zůstat jeden chrám v Jeruzalémě, kde se konaly oběti, kde měl platit Mojžíšův zákon pro obě říše. Jeruzalém měl zůstat duchovním střediskem. Tam se měli cítit všichni Izraelité zajedno. Jeden lid ve dvou říších. Měli tvořit duchovní lid jedné smlouvy, jednoho Zákona, jednoho Boha. Jeroboám si byl vědom, jak veliký význam pro Izraelity má chrám s archou úmluvy, co pro něho znamená Jeruzalém. Pospolitost Božího lidu byla založena na smlouvě s Bohem a její součástí bylo i vše ostatní (řády mravní i duchovní), 17

které mělo vrůstat do duše Izraelitů. Jeroboám se však bál, že když lidé budou chodit do Jeruzaléma do chrámu, že to v nich bude vytvářet vzpomínky, myšlenky, asociace. Jeruzalém s chrámem byl sám o sobě přitažlivý. S nelibostí nesl a pozoroval, jak do Jeruzaléma táhly houfy lidí z jeho království. „Tato starost“ ho sžírala a protože byl chytrý, vymyslil, že v jeho království budou dvě menší svatyně, na obou koncích území: v Bethel a v Dan. Lidé začnou chodit do nich a nebude je to táhnout do chrámu v Jeruzalémě. Počítal i s lidskou lenivostí a pohodlím. Lidé budou říkat: „Máme to do chrámu daleko. Je tu svatyně, půjdeme tam.“ V této svatyni (jedné i druhé) do popředí postavil býčka odlitého ze zlata a prohlásil: „toto je váš bůh, který vyvedl vaše otce z Egypta“ (Ex 32,1-6). Býk (býček) požíval v Egyptě ze všech zvířat největší úcty - jako symbol síly a energie. Jeroboám pobýval v Egyptě v exilu (1 Kr ll,40), obeznámil se tam s egyptským náboženstvím, přičemž jistě znal souvislosti se zprávou o události pod horou Oreb-Sinaj (Ex 32,4). Lidé, kteří chtěli mít viditelného boha, už neputovali do jeruzalémského chrámu, aby tam vzývali živého Boha. Byli spokojeni král Jeroboám také. Ale nedodržel to, co chtěl Pán Bůh. Jeroboám však myslil, že tím upevnil své království, ale do této situace promluvil sám Hospodin: (1 Kr 13,1-6), (1 Kr 14,1-18), proto přišly Boží soudy. Rod Jeroboáma jimi zanikl. A jak neslavně skončil Jeroboám - první izraelský král odtrženého Severního království, tak neslavně skončilo i celé království Izrael. Zdůvodnění Božího Slova zní: „To proto, že neposlouchali Hospodina, Boha svého, a přestupovali Jeho smlouvu, nečinili nic z toho, co přikázal Mojžíš - služebník Hospodinův...“ (2 Kr 18,12). Severní Izraelské království po rozdělení trvalo něco málo přes 2OO let a zaniklo docela. 3. Život v jižním judském království po rozkolu. Po smrti krále Šalomouna nastaly hluboké, převratné a nezvratné změny v Davidově říši. Na trůn nastoupil první ze synů Šalomounových Roboám. Nemoudrý král moudrého krále Šalomouna. Vychován v bezstarostném životě, neměl ponětí o tom, co úsilí stojí vydržovat velký královský trůn. Jeho otec sice také nastoupil v mladém věku na trůn, ale péčí krále Davida se mu dostalo přípravy na toto životní poslání. Šalomoun si byl vědom velké odpovědnosti a proto prosil Hospodina za moudrost a rozumnost ke správě velkého království. Roboám, mladý nezralý člověk (lidé by dnes řekli „zelenáč“), který ani nenakoukl do státní správy a už chtěl dělat lepší rozhodnutí než otec Šalomoun (1 Kr 12,6-11). Ve všech dobách vždy mládí zdobila skromnost, pokora, úcta ke stáří a jejich názorům a také poslušnost Božího Slova. Roboáma tyto ctnosti a ozdoby nezdobily (nedal ani na zkušené staré rádce Šalomounovy) při jeho prvním rozhodování. Reakce a odezva na toto první rozhodnutí nedala na sebe dlouho čekat: „Kdo nás přinutí, abychom tě králi poslouchali? My jsme zástupci lidu a můžeme si zvolit za krále koho my budeme chtít.“ Odepřeli poslušnost a odešli. Tak dokraloval Roboám, aniž vlastně začal, nad Šalomounovou říší. Tento vzniklý rozpor měl za následek, že se obě království už nikdy nespojila. Toto rozdělení a rozkol citelně oslabily obě království. Okolní národy ztratily respekt. Už neměly strach z těchto dvou zemí, které byly ve stálé řevnivosti, byly rozhádané a kdykoli jedna z nich byla napadena, druhá jí nepřišla na pomoc. Již po 5 letech Roboámovy vlády, bez ohlášení války, vtrhl egyptský král Sesák se svým vojskem do Jižního království a pobral všecky vzácné poklady v královském paláci i jeruzalémském chrámě. Za panování Roboáma to šlo s královstvím z kopce. Od horšího ke zlému. Jižní judské království bylo územně menší, chudší hospodářsky a politicky méně významné. Svou polohou bylo lépe chráněno, ale i ono pociťovalo nájezdy nepřátelských vojsk, jejich vpády a vydírání. Lidé v judském království spolu se svými králi zažili mnoho dobrého i zlého, podle toho, jak poslouchali Hospodina. Lidé v království žili v těžkých podmínkách, v ustavičném strachu z okolních nepřátel. I když assyrská armáda vyplenila severní říši, do uprázdněné země se po vylidnění tlačily okolní národy (Idumejští, Filistinští atd.). V judské 18

říši převládal strach z toho, že by jednoho dne mohla jeho hranice překročit assyrská armáda. Osud 10 severních kmenů izraelských, po všem tom, jak to s nimi dopadlo, byl těžkou hrozbou a postrachem pro judský lid, který žil v úzkosti nad svou budoucností. Ale tento strach nebyl dostatečným, silným motivem a prostředkem, který by je odvracel od modlářství. V těchto stísněných poměrech volali naléhavě proroci krále i lid k nápravě, k návratu k smlouvě Hospodinově, k její poslušnosti a věrnému dodržování toho, k čemu se izraelský lid po vyjití z Egypta zavázal. Za této situace probíhal skrytý i veřejný zápas s baalismem (pohanské náboženství boha Baala - souhrnný název pro modlářství). Pozn. Baal - mužské hlavní božstvo semitských národů, posvátným zvířetem zasvěceným tomuto božstvu byl býk. Byl to mužský plodící princip. Ženským protějškem tohoto boha byla bohyně Astarot - jako symbol ženského principu, který v těchto kultech plodnosti přirozeně stál silně v popředí. Stával v blízkosti oltářů Baalových. Modloslužba Baalova byla záhy zavlečena mezi Izraelce. Za působení králů izraelských se situace s rozšiřováním tohoto modlářského náboženství značně rozšířila. Tuto modloslužbu doprovázela pohlavní nevázanost. Také judští králové kolísali mezi obojím náboženstvím (pohanským a izraelským). Ze seznamu asi 20 králů z té doby můžeme rozlišovat: - ty krále, kteří se úplně oddali modloslužbě a tím sváděli národ - ty krále, kteří dodržovali jeruzalémskou bohoslužbu, ale provozovali i pohanskou modloslužbu (klaněli se bohům cizím v pohanských svatyních) - ty krále, kteří měli odvahu uposlechnout proroky a napomáhali k duchovní obrodě, reformaci a obnově (Jozafat, Joziáš, Ezechiáš). Judské království po pádu Severní izraelské říše přetrvalo ještě 135 let (od r. 722 do r. 586 př. Kr.). Po pádu Severního izraelského království bylo Jižnímu judskému království přidáno 135 let existence. Byla to doba Boží milosti. Ale i Boží milost má své lhůty. Zopakujme stručně, že po smrti Roboámově usedl na trůn jeho syn Abiáš. Na trůně se střídali král za králem. Stavěli oltáře Baalovi a Astartě. Synové nebyli lepší svých otců, kteří zapadali stále hlouběji do modlářství. Tu a tam se objevil král, o kterém neplatil posudek Božího slova: „činil, což zlého je před očima Hospodinovýma.“ Tak se objevil král Aza, který se snažil kráčet po cestě Hospodinově, vládl úspěšně a pokoušel se i o náboženskou reformu (1Kr 15,5-15). Po něm kraloval Jozafat, který usiloval celým srdcem sloužit Hospodinu. Udělal mnohé dobré a významné zkušenosti s Hospodinem. A po něm nastupovali na trůn králové, kteří uhli z cest Hospodinových a byli špatným příkladem pro národ (Jehoram, Ochoziáš, Amaziáš atd.). A pak přišel Ezechiáš. Také on usiloval o nápravu vztahu k Hospodinu, svého i celého národa. Prožili jedinečné chvíle Boží ochrany před nepřáteli judského království. Měl pozoruhodné zkušenosti osobní v době, kdy těžce onemocněl. Po něm nastoupil syn Manases, který byl pravým opakem svého otce. Protože se zbožnost nedědí, stává se často, že některý syn nebo i dcera se rozhodnou, že nebudou kráčet po Boží cestě jako jejich rodiče. Pán Bůh to zařídil tak, že každý mladý člověk, který se narodí zbožným rodičům, se musí sám rozhodnout hledat Pána Boha a obrátit se k němu. Král Manases nejen, že se nestal zbožným, ale stal se tím nejbezbožnějším ze všech judských králů. Obnovil modlářské oltáře, které jeho otec zrušil a rozbořil! 2 Kr 21,1 - 16 popisuje, čeho všeho byl schopen. Ani jeho syn Amon nebyl lepší svého otce, jeho vlastní služebníci se proti němu spikli a zabili ho. Jeho syn Joziáš byl docela jiný než dědeček Manases a otec Amon. Patrně na tom měla podíl jeho zbožná matka. Za jeho vlády se začala oprava jeruzalémského chrámu, který za dobu předcházejících králů chátral. Při jeho opravách a uklízení našli dělníci knihu Zákona Hospodinova. Jeho nález vyvolal velikou odezvu v obnově vztahu s Hospodinem, vyčištění chrámu od model atd. Tak se stal Joziáš náboženským reformátorem v judském národě. Po něm nastoupil na judský

19

trůn Joachaz. Dopouštěl se toho, co je zlé v očích Hospodinových. A tak bychom mohli pokračovat. Shrneme-li vše, co můžeme číst v knihách Královských a Paralipomenon, ale také v prorockých knihách (Izaiáše, Jeremiáše, Sofoniáše, Nahuma a Abakuka), vidíme, že tu byli králové, kteří naslouchali hlasům proroků a pak se snažili očistit národ od modlářství a přivést ho nazpět k pravé bohoslužbě a zachovávání Mojžíšova Zákona. A pak tu byla celá řada judských králů, kteří byli nedůstojní královské linie Davidovy. Dále můžeme vidět, že ani Joasova, ani Ezechiášova, ba ani Joziášova snaha o obnovu nezastaví rozklad života také v judském království (2 Kr 23,26-27). Už za panování krále Manasesa, který svedl národ tak, že se lidé dopouštěli horších věcí než pronárody, které byly pro své hříchy vyhlazeny Hospodinem, zaznělo: „Protože se judský král Manases dopouštěl ohavností a tím svedl k hříchu svými hnusnými modlami též Judu, oznamuje Hospodin Bůh: „Já uvedu zlo na Jeruzalém i na Judu. Pozůstatek svého dědictví zavrhnu, vydám do rukou nepřátel, protože se dopouštějí zlého a urážejí mne...“ ( 2 Kr 21,10-15). [Pokračování příště] Zdeněk Chromčák

Zaznělo na sesterské Chtěla bych se s Vámi trošku podělit o to, co jsme probíraly na skupince sester. Bylo to o Martě a o Marii. Příběh velice známý, o dvou sestrách, a my jsme si ještě přidaly příběh o Lazarovi, který k tomu neoddělitelně patří. Je zajímavé přemýšlet o tomto příběhu z různých úhlů pohledu - sourozenecké postavení v rodině, povinnosti hostitelky, naslouchání u Ježíšových nohou, práce a modlitba a možná tak trochu, odkud se v nás bere hněv a snad i pýcha, když soudíme druhého... Řekly jsme si několik bodů. Nalistujte si Matouše, 10. kapitolu, v. 38- 42 a Jana 11: 1- 44. Marta mohla klidně připravit pouze jeden chod. Musíme žít ve správném napětí mezi modlitbou a prací. Na prvním místě je Bůh, potom člověk. Jak můžeme rozdávat, když jsme samy nenačerpaly? Již dříve zaznělo, že modlitba pouze práci nepředchází, ale je již tou prací samotnou. 3. Ježíš Martu neodsuzuje. Ulehčuje jí břímě. Jen ne takovým způsobem, jak by si myslela. Řekl jí v podstatě - nejde mi o Tvou práci, ale o Tvé srdce. Měla jsi připravit maličkost a pak být s námi. Ježíš za námi přichází tam, kde se právě nalézáme a hovoří přesně do naší situace. 4. Jako církev potřebuje všechny údy, tak potřebuje i všechny Marty a Marie. Představte si, že bychom všechny jen seděly, poslouchaly. Asi bychom se pak společně nenajedli při žádné neděli a sborové slavnosti. (Tady patří dík našim kuchařkám, ale i my ostatní, ulehčeme jim to příště - ony jen uvaří, ostatní to naservírují a jiní zas mohou umývat nádobí a uklízet kuchyň a jídelnu - je to dělba práce, laskavá touha, aby i ony mohly načerpat). 5. Příběh o Lazarovi nám ukazuje, jak obě sestry komunikují s Ježíšem ve dnech hlubokého zármutku. Marta hovoří o své víře a vyznává, Marie je zcela pohlcena svým zármutkem. K oběma hovoří jinak, vidí, co potřebují slyšet. Nepřišel do Betánie hned, jak jej zavolaly. Přišel později a Lazar byl již v hrobě. Tehdy mnozí uvěřili, když jej vzkřísil. Kdyby byl Lazar nezemřel a Ježíš by jej nevzkřísil, pak by neprožili zázrak a mocný dotek jejich srdcí. Také je Ježíš takto připravoval na svou smrt a své vzkříšení. 20

1. 2.

Boží načasování je dokonalé. Boží cesty jsou jiné, než ty naše. Čekejme na Boha s důvěrou a tichostí. 7. Budujme teď o adventu svá srdce, svůj vztah s Ježíšem, čekejme na Něho, dávejme si dárečky s poselstvím lásky, s vědomím, že On je ten největší dar. Minulý týden jsem zaznamenala jeden vtip. „Pán Ježíš se narodil ve chlévě, tak negruntujme tak, že se bude blýskat i to, co se normálně neleskne, to by se mu u nás nelíbilo.“ Irena Grohmanová

6.

Čas Jelikož se i ten letošní rok Čas letí, čas běží a pospíchá, chýlí ke konci a já si stále však každému z nás měří stejně více a více uvědomuji, jak ať tlustému či tomu bez břicha. čas rychle běží a jak je vše Hodiny tiše tikají na zdech domovů v našich životech pomíjivé i věžích kostelů a rukou lidí. a mnohdy nedůležité, A každý to brzy pozná na sobě napadly mne tyto verše. či v zrcadle ráno to vidí. Velká ručička hodin honí tu maličkou, už je to dávno, co byl jsi chlapcem či holčičkou. Náhle jsi dospělý muž či zralá žena a máte se rádi s věnem či bez věna. Po čase však ubývají síly a hrbí se nám záda, na pohřbech neb na lavičce v parku potkáváš kamaráda. Šediví vlasy a přibývají nám vrásky, kdepak jsou - daleko, ty naše první lásky. Ze strnišť polí vane studený vánek aniž se nadějem, čeká nás brzy jen věčný spánek. Do vrásčitých mozolnatých scvrklých dlaní padá nám podzimní listí ze stromů, už nejde se vrátit zpátky k mamince své domů. Synové, dcery, jsou už dávno dospělí, jak je to dávno, co jsme je v náručích v peřinkách drželi. Však stáří nás obdaří vnučkama či vnuky a v dáli z lesa se ozývá tichý hlas sluky. A až pak jednou na našich hrobech nám postaví kříž budem pak našemu Pánu blíž. To vše je však ještě daleko či možná blízko, to nikdo z nás neví, kdy anděl smrti se u našeho prahu zjeví. Leč mnohý z nás lidí štve se po světa mamonu nic nechce znát ze zvěsti o živém Bohu. Touží jen mít hmotné statky, k čemu to? vždyť všichni stejně končíme v lůně země své matky. Stále však trvá čas milosti a naděje na spásu, pak už se nemusíš člověče bát smrti hlasu. Využijme proto ten náš pozemský čas a vyslyšme jeho pozvání k sobě hlas. Jarek Franek

21

Milé děti, nová soutěž pro vás je tady. Přestože se blíží Vánoce, tak naše soutěž letos nebude vánoční - bude se týkat pohyblivého svátku, který letos připadne na období 22.—28. 12. Nemusíte vyřešit všechny úkoly, pošlete ty, co uhodnete:-) A pokud bude řešení správné, sladká odměna nikoho z vás nemine. A pokud nedorazí žádná odpověď, pochutnáme si samy (mám totiž pomocnici). Mňam! Vaše tety Poly a Lucka

Obrázek Svátek se očíslované (pokud už hnědá, 6 -

22

slaví postupným rozsvěcováním světel na speciálním ………….. Vybarvi si plošky podle návodu (ty bez čísla zůstanou bílé) a poznáš, oč se jedná to nevíš teď). 1 - žlutá, 2 - červená, 3 - světle šedá, 4 - tmavě šedá, 5 světle modrá, 7 - tmavě modrá.

Vyškrtněte následující slova a doplň chybějící slova v textu (některé z výrazů se vztahují k tomuto svátku, některé k vánocům, jiná ani k jednomu): Když měl být znovu vysvěcenen jeruzalémský chrám, něčeho byl nedostatek. Stal se zázrak a ...... vydržel ............., i když zásoba nestačila ani na 1 den.

Osmisměrka M

Á

R

CH

Ž

I

D

É

O

J

E

N

A

R

O

Z

E

N

Í

A

C

C

Ř

L

K

R

P

A

K

B

V

P

Í

Á

K

N

A

M

E

L

O

D

O

V

D

Í

I

Í

B

K

E

T

Á

V

S

N

J

Ř

S

O

E

C

D

R

S

O

E

E

S

O

L

E

J

Ě

K

T

Š

L

O

C

O

T

E

N

Š

Y

Á

Í

A

M

P

Í

Ě

Ů

V

D

T

N

Ž

K

V

Y

S

V

Ě

C

E

N

Í

E

N

L

Ů

T

S

S

K

Í

B

O

J

BOJ, DÁRKY, CHRÁM, JABLKO, JEŽÍŠ, KALENDÁŘ, KAPR, KISLEV, MAKABEJŠTÍ, NAROZENÍ, OLEJ, OVCE, POE, POLE, POVSTÁNÍ, ŘÍMANÉ, SRDCE, STŮL, SVÁTEK, SVĚTLO, SVÍCE, SVÍCEN, ŠÁTEK, VŮNĚ, VYSVĚCENÍ, ZRNÍ, ŽIDÉ

Rébusy Na památku této události se každý večer svátku rozsvěcuje jedna …………. Svátek trvá osm dní, jeden z nich se nazývá Šabat svátku (viz tajenka doplňovačky) - jedná se o den, kterému my říkáme ……………

S+(

- O)+A

SO+

Svátek světel neboli ………………………………..(viz tajenka) je osmidenní židovský svátek začínající podle židovského kalendáře 25. den měsíce kislev. 1. ten kdo vaří jídlo 2. když nelžu, mluvím …… 3. kdo zachránil zvířata před potopou? 4. zdroj vody v poušti 5. manžel královny je … 6. „hlavní město“ Izraele

Doplňovačka

1 2 3 4 5

6 23

NE 14.12.

3. adventní neděle, Večeře Páně NEDĚLE DIAKONIE (proběhne sbírka na Diakonii) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: V. Bednář (9:00) Slovo (Orlová): David Kubíček (10:00)

ČT 18.12.

BIBLICKÉ STUDIUM Kdy a kde: 18:00, CB Havířov Vede: Martin Grohman

SO 20.12.

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ SENIORŮ Kdy a kde: 15:00, CB Havířov

NE 21.12.

4. adventní neděle DĚTSKÁ VÁNOČNÍ SLAVNOST (9:00)

ST 24.12.

Štědrý den PŮLNOČNÍ havířovských církví pod širým nebem (22:00)

ČT 25.12.

VÁNOČNÍ SHROMÁŽDĚNÍ Kdy a kde: 10:00, CB Havířov, Slovo: Martin Grohman Večeře Páně

NE 28.12.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman, rámec: L. Wilček

ČT 1.1.

NOVOROČNÍ SHROMÁŽDĚNÍ s losováním veršů na rok 2009 Kdy a kde: 10:00, CB Havířov

Přečteno v RADNIČNÍCH LISTECH města Havířova... Každý rok vyhlašuje město Havířov osobnosti roku - v oblasti kultury - talent - za dlouholetou práci s mládeží V kategorii talent je udělována talentům mladší generace, kteří dosáhli významných úspěchů v mezinárodních či celostátních soutěžích a za příkladnou reprezentaci Havířova. Jediným sólistou v kategorii talentů byla letos Adéla Manišová. Blahopřejeme Adélko a přejeme, abys zůstala stále tak milá a skromná. -dany-

- manželství a rodiny vůbec, ať už v našem sboru nebo kolem nás - bratra kazatele Martina Grohmana a jeho rodinu - Daniela a Kim Johnsonovi - Boží moudrost a vedení Duchem pro staršovstvo v Havířově i Orlové - za Frýdlant nad Ostravicí, Orlovou, Karvinou, Ostravu … - klub Plavčíků a romské děti v Suché - práci diakonie - dorost a mládež našeho sboru - vánoční shromáždění - misii - projekt Filip - práci Teen Challenge v Havířově i jinde - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - nespasené lidi v našem okolí, za naše město - uprchlíky a návštěvu ve Vyšních Lhotách - společnou půlnoční havířovských církví - spásu a Boží ochranu Izraele - Jarka Franka - naše nemocné: Antonína Matuszynského, Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, Hildu Kornasovou, manžele Sobkovy, manžele Kubečkovy, Věru Chromčákovou, Jarmilu Gebauerovou, Mirka Stryju …

SBOR CB HAVÍŘOV

CB ORLOVÁ:

Církev bratrská Fryštátská 21/922 735 64 Havířov-Suchá

Církev bratrská Lutyňská 350 735 14 Orlová

IČ: 26 52 01 09 telefon: 596 440 410 web: www.cb.cz/havirov e-mail: [email protected] hlavní účet: 172 242 33 09/0800 -podúčet pro mládež: 035-172 242 33 09/0800

web: www.cb.cz/orlova e-mail: [email protected] byt kazatele: 595 532 191 kazatel: 774 157 438 hlavní účet: 172 719 93 69/0800

SBOR NA WEBU http://www.cb.cz http://www.cb.cz/havirov http://www.koinoniaci.net http://dorost.denicek.eu http://cb.cz/orlova/ http://jabko.rajce.idnes.cz

oficiální stránka stránka stránka stránka stránka

stránka Církve bratrské havířovského sboru (t. č. v přestavbě) mládeže CB Havířov dorostu CB Havířov stanice v Orlové 25 dorostu v Orlové

SBOR HAVÍŘOV KAZATEL SBORU Martin Grohman Fryštátská 21/922 736 01 Havířov telefon: 596 440 410, 724 982 342 email: [email protected]

STARŠÍ SBORU Vláďa Bednář Na Osinách 184/3 Havířov-Životice telefon: 599 525 302 email: [email protected]

Ivo Kupský Oblouková 8/835 Havířov telefon: 596 434 484 email: [email protected]

Jarek Slováček Moskevská 2a Havířov telefon: 591 121 121 email: [email protected]

Bohuš Niemiec Selská 412/15 Havířov telefon: 608 636 382 email: [email protected]

Lukáš Wilček Plynárenská 667/9 Havířov telefon: 608 613 880 email: [email protected]

Libuše Poliačiková Dlouhá tř. 17 Havířov telefon: 596 813 963 email: [email protected]

STANICE ORLOVÁ KAZATEL STANICE David Kubíček Okružní 936 Orlová-Lutyně telefon: 595 532 191, 774 157 438, email: [email protected]

STARŠÍ STANICE Adam Gamrot Adamusova 1250 Orlová telefon: 552 309 938, 605 457 054 email: [email protected]

René Szlaur Osvobození 874 Orlová Telefon: 602 395 195 Email: [email protected]

26

Vašek Litvan Bezručova 747 Orlová telefon: 721 017 395 email: [email protected]

VEDOUCÍ SLUŽEB Besídka

Eva Kandrnálová

596414256

Brána

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Dětský klub - Plavčíci

Zdeněk Maňásek

595174721

Diakonie

Daniela Hloušková

591120608 [email protected]

Letáky BTM

Alena Kovalová

Doprava auty

Wieslav Heczko * Manek Bujok

Dorost

Zuzka Hloušková

FILIP (evangelizační projekt) Lukáš Wilček

596440635, 774742136 774552056 [email protected] 608613880

Fotbal v tělocvičně

Jaroslav Slováček


Hospodář sboru

Ivo Kupský


Chválící skupinka

Jarka Maňásková

595174721

Izrael – info, modlitby

Ivana Veitová

732121499

KKC v Nemocnici

Maruška Sedláčková

731556232

Knihovna



Kontakt na misionáře



Kuchyně

Iva Bednářová

774221447

Mládež - Koinonia

Bohuš Niemiec


Manželská setkání

Lukáš Wilček

608613880

Narozeniny a jubilea

Soňa Slováčková

591121121

Nedělní modlitební chvíle

Lukáš Wilček

608613880

Nedělní slovíčko pro děti

Zdeněk Maňásek

595174721

Pokladna

Ludmila Chovancová 591124393

Prodej knih

Lucie Wilčková

775146543

Správce modlitebny

Bujokovi

596440635

Klavírní doprovod

Jaroslav Slováček


Venkovní vitrína WEB sboru

Dušan Pleskač


Zvukař

Manek Bujok

596440635

* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.

[email protected] Napište nám svůj názor nebo pošlete nám svůj příspěvek! Protože knihovna a prodej knih jsou si blízké nejen obsahem, ale i umístěním, domluvily jsme se s Luckou, že v době nepřítomnosti jedné z nás ji ta druhá zastoupí. LP

27

Prosinec Mrázková Kubíček Čech Guzik Kašubová Litvan Szlauer Chovanec Kovalová Kupský Stryja Heczko Koval Křevký Lipusová Poloha

Únor Marta David Jakub Richard Michaela Miroslav Lukáš Milan Alena Ondřej Kazimír Jan Viktor Petr Jana Samuel

2.12. 2.12. 2.12. 5.12. 5.12. dítě 6.12. dítě 11.12. dítě 12.12. 15.12. 16.12. dítě 17.12. 20.12. dítě 21.12. dítě 27.12. 30.12. 30.12.

Radim Daniel Veronika Ester Kristýna Žofie Zdeněk Michaela Ivo

3.1. dítě 3.1. dítě 13.1. 15.1. dítě 16.1. dítě 19.1. 25.1. 29.1. dítě 31.1.

Hampalová Pavlasová Niemiec Stryjová Chovancová Staněk Onderek Maňásková Litvan

Karla Silvie Bohuslav Marcela Martina Mirek Radek Kristýna Václav

3.2. 8.2. 11.2. 14.2. 16.2. dítě 20.2. dítě 22.2. 26.2. dítě 27.2.

Leden Chovanec Gamrot Chovancová Drahotůská Staňková Kochová Maňásek Kubelová Kupský

VŠEM BRATRŮM

A SESTRÁM, KTEŘÍ MAJÍ NAROZENINY, PŘEJEME HODNĚ BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ.

Řešení hádanek z minulého čísla: Přísuvky a vsuvky: rána - brána, rám - chrám, hrady - hradby, Opava - oprava, police - polnice Doplň chybějící slova: plakal, postil, modlil Osmisměrka: opravit hradby Doplňovačka: králův číšník Hledaná osoba: Nehemjáš

číslo: 22,-

Recommend Documents