ýíslo 20
Listopad 2000 tel.: 02/66009262, fax: 02/6886645, 02/6880649, e-mail:
[email protected] OBSAHY PěEDNÁŠEK JARNÍHO SEMINÁěE
SLOVO EDITORA Vážení pĜátelé, dostáváte do rukou jubilejní 20. þíslo našeho Bulletinu a zároveĖ s tím musím pĜipomenout, že je to 10 let, co jsme se rozhodli tento þasopis vydávat. BČhem deseti let prošel nČkolika úpravami, aĢ už obsahovými nebo grafickými, na kterých se v souþasné dobČ ustálil. V rámci tohoto výroþí byla všechna þísla pĜevedena do elektronické podoby a budou k dispozici na našich webových stránkách (www.clays.cz). Za posledních 10 let bylo uspoĜádáno celkem 19 semináĜĤ, na kterých bylo pĜedneseno celkem 65 pĜednášek. Od dvojþísla 9-10 jsou v Informátoru publikovány výtahy z tČchto pĜednášek. Celkem bylo uveĜejnČno 25 výtahĤ. Od 13. þísla jsou publikovány transmise literatury. V této rubrice bylo upozornČno na 29 závažných publikací. Dále bylo publikováno více jak 50 aktualit, 10 zpráv z rĤzných pracovišĢ, bČhem této doby probČhly 4 národní konference, o kterých bylo podrobnČ informováno a aktuálnČ byly publikovány rĤzné þlánky týkající se problematiky jílové hmoty. Tolik alespoĖ pár þísel z 10-ti leté historie naší Spoleþnosti a jejího informaþního bulletinu. VČĜím, že i další þísla pĜinesou tolik zajímavých informací, že zĤstanete našimi vČrnými þtenáĜi nejménČ dalších 20 þísel. Koncem léta probČhla již 16. konference o jílové mineralogii a petrologii, kterou poĜádala naše Spoleþnost v Karlových Varech (podrobnČji viz dále). SouþasnČ tu na plenární schĤzi Spoleþnosti byly vyhlášeny výsledky voleb do výboru Spoleþnosti na další období (podrobnČji viz dále).
Na semináĜi ýeské spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ, který se konal dne 24. 5. 2000 v zasedací síni ýeského geologického ústavu, Klárov 3, Praha 1 byly pĜedneseny tĜi pĜíspČvky, jejichž zkrácené znČní Vám opČt pĜinášíme. Využití jílových minerálĤ pĜi likvidaci bakterií, plísní a roztoþĤ v domácnostech Známé využívání jílových minerálĤ, a také zeolitĤ, v mnoha odvČtvích zemČdČlství a prĤmyslu se v poslední dobČ rozšiĜuje i do zdravotnictví. KromČ zeolitových filtrĤ pro odstraĖování amoniaku v dialyzaþních jednotkách jsou zeolity s navázanými vitaminy a minerály zkoušeny i jako doplnČk výživy lidí, u kterých snižují toxicitu v gastrointerstinálním traktu tím, že ovlivĖují anaerobní fermentaþní procesy pĜi trávení a odstraĖují škodlivé metabolity, které vznikají pĜi užívání nČkterých lékĤ v játrech a ledvinách. Antimikrobiální pĤsobení je popsáno u zeolitĤ, na které je navázáno Ag a které jsou pĜidávány do zubních past. V laboratoĜích Státního zdravotního ústavu jsme se nČkolik let vČnovali laboratorním experimentĤm, které ovČĜovaly vliv jílových minerálĤ na zadržení patogenních bakterií v pĤdČ a vlivu nČkterých bČžnČ používaných anorganických hnojiv na vazby mikroorganismus - jílová þástice. Prokázali jsme, že pĜidání 2,5 % Namontmorillonitu k písku výraznČ zvýšilo (200 - 100.000 x) zadržování bakterií pĜi transpotru bakterií sloupcem písku. Nejvíce sorbovány byly bakterie grampozitivní, ménČ zadrženy byly bakterie gramnegativní. Že se jedná o sorpci, jsme potvrdili dalšími experimenty, ve kterých byly obrácené sloupce inokulovány þistou redestilovanou vodou. V souþasné dobČ se vČnujeme možnosti využít sorpþních vlastností zeolitĤ pro odstranČní alergenních agens z domácností. Inhalace alergenních bakterií, plísní a roztoþĤ z vnitĜního prostĜedí je jednou z vážných a prokázaných pĜíþin výskytu alergenních onemocnČní. Výše uvedená alergenní agens se v domácnostech vyskytují v ovzduší a nebo sedimentují na povrchy, kde se
UzávČrka pĜíštího, 21. þísla je 20. dubna 2001. Na závČr mi dovolte, abych Vám všem popĜál hezké a klidné svátky vánoþní a mnoho zdraví, štČstí, pohody a nových objevĤ v roce 2001 na prahu nového tisíciletí. Martin ŠĢastný, editor Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR V Holešoviþkách 41 182 09 Praha 8 - LibeĖ
1
hromadí zejména v þalounČném nábytku a kobercích. Hlavním zpĤsobem eliminace tČchto biologických faktorĤ z interierĤ je úklid vysáváním. PĜi vysávání, stejnČ jako pohybem pĜítomných osob, dochází k víĜení vzduchu, který dĜíve sedimentované þástice uvolĖuje zpČt do bioaerosolu, ze kterého mohou být vdechnuty. Použití zeolitĤ pro jejich sorpci by však mohlo zvýšit efektivitu úklidu tím, že navázaná biologická agens by byla a) snadnČji vysáta i v pĜípadČ, že pĜíslušný vysavaþ nebude vybaven speciálními filtry, b) pĜi víĜení vzduchu by se nedostávala z povrchĤ zpČt do ovzduší. Pro ovČĜení této hypotézy jsme provedli Ĝadu experimentĤ, z nichž vybrané výsledky pĜedkládáme. Charakteristiky þástic podstatné pro vazby jsou u zeolitĤ hlavnČ schopnost adsorpce iontĤ a odnímání vody, velikost povrchu vČtší než u jiných þástic pĜi stejné zrnitosti (velikost þástic zkoušené frakce byla 0,1 - 0,3 mm, u bakterií, plísní a alergenĤ roztoþĤ je velikost maximálnČ 25 mm). S ohledem na vzájemné interakce bakterií, plísní a alergenĤ roztoþĤ s jílovými minerály lze tato agens považovat za þástice, které mají povrchový náboj daný ionogenními skupinami, pĜedevším ionizací skupin R-COOH a R-NH2. Sledovali jsme vliv zeolitĤ na mikroorganismy a alergeny roztoþĤ v domácím prachu v laboratorních podmínkách a koncentraci bakterií a plísní v ovzduší a také v kobercích jsme toto vyšetĜili i ve vybraných interierech mateĜských škol.
oddČlili minerály od prachu.Více alergenĤ roztoþĤ jsme prokázali ve frakci s minerály, což jsme interpretovali jako vČtší afinitu hygroskopických bílkovin alergenĤ roztoþĤ k zeolitĤm než k prachovým þásticím. Použitím standardu guaninu jsme prokázali, že 0,3 g zeolitĤ vázalo 0,6 mg guaninu, což je množství, které pĜibližnČ odpovídá 100 roztoþĤm/g prachu nebo 2 mg alergenĤ roztoþĤ/g prachu. III - Vliv jílových minerálĤ na mikrobiologicko-hygienickou kvalitu kobercĤ a ovzduší ve vybraných tĜídách mateĜských škol Ve dvou tĜídách mateĜských škol (v Benátkách nad Jizerou a v Praze) jsme vyšetĜili koncentraci mikroorganismĤ v kobercích a v ovzduší poté, co byly koberce ošetĜeny minerály výše uvedeným zpĤsobem. Ve vysátém prachu jsme sledovali koncentraci mikroorganismĤ, zneþištČní roztoþi a akutní toxicitu stanovenou testem na nitČnkách. V obou školách byla koncentrace mikroorganismĤ, t.j. bakterií i plísní po vysátí nižší než ve venkovním ovzduší. Tím byla nepĜímo potvrzena hypotéza, že mikroorganismy navázané na aluminosilikáty se víĜícím proudem vzduchu pĜi vysávání neuvolĖují do ovzduší. Ve vzorcích vysátého prachu byla stanovena pĜítomnost alergenĤ roztoþĤ a nebyla zjištČna akutní toxicita. Otiskem koberce pĜed ošetĜením a po aplikaci minerálĤ a vysátí jsme prokázali, že poþet bakterií i plísní byl nižší po suchém þištČní koberce tímto zpĤsobem.
I - Vliv aluminosilikátĤ na bakterie a plísnČ v domácím prachu Aluminosilikáty byly pĜidávány ve hmotnostních pomČrech 1 : 1,65, doba pĤsobení byla 10 minut. Poþet mikroorganismĤ zjištČný v prachu jednotlivých interierĤ je rĤzný (kvalitativnČ i kvantitativnČ) a závisí mimo jiné na þetnosti úklidu. Z toho vyplýval i nestejný vliv aluminosilikátĤ na jejich koncentraci v prachu po ošetĜení. K sorpci mikroorganismĤ na aluminosilikáty však docházelo vždy s tím, že více byly sorbovány organismy, které vytváĜejí spory (sporulující bakterie a spory plísní). V sérii dalších pokusĤ jsme prokázali, že více všech sledovaných skupin mikroorganismĤ zĤstávalo po oddČlení ve frakci prachu, která obsahovala pĜevážnČ þástice minerálĤ. V další fázi práce jsme sledovali vliv zeolitu na pĜežívání mikroorganismĤ v sáþku vysavaþe. Po 20 dnech v laboratorní teplotČ byl celkový poþet bakterií, sporulujích bakterií a plísní nižší v prachu s aluminosilikáty než v samotném prachu.
Z uvedených výsledkĤ se domníváme, že k vazbám biologických agens na zeolity dochází. Tyto vazby jsou pomČrnČ silné, neboĢ nebyly ovlivnČny proudem vzduchu, který je doprovodným jevem všech typĤ þištČní kobercĤ vysáváním. Vzhledem k promČnlivému složení domácího prachu i ovzduší v rĤzných interierech se chceme uvedené problematice dále vČnovat. KateĜina Klánová Zeolity ve starovČkých a souþasných maltách a betonech ÚroveĖ spoleþnosti byla vždy urþována materiály, které byly za dané epochy k dispozici. Tak po dobČ kamenné následovaly doba bronzová, železná a dnešní dobu mĤžeme zcela oprávnČnČ nazvat dobou kompozitních materiálĤ. ýetné dochované starovČké stavby nás udivují dlouhodobou stálostí použitých materiálĤ, což je dáno jejich chemickým a zejména fázovým složením. O souþasných betonech na bázi portlandského cementu (PC), který známe teprve nČco pĜes 150 let, nemĤžeme z tohoto hlediska bezpeþnČ Ĝíci nic urþitého. Již v 9. a 8. tisíciletí pĜed naší dobou bylo k dispozici pálené vápno a cihly. K pĜípravČ malt se používalo vedle písku þasto vulkanických skel a tufĤ (tzv. pĜírodních pucolánĤ) obsahujících vyšší procento sodných a draselných složek, které jsou nepĜijatelné v betonech z portlandského cementu vzhledem k riziku alkalického rozpínání. Pucolány s vápnem a vodou reagují za vzniku jednak vápenatokĜemiþitých gelĤ, jednak vznikají hydráty
II - Vliv aluminosilikátĤ na alergeny roztoþĤ VyšetĜili jsme domácí prach získaný vysátím prostého koberce a lĤžka a vysátím koberce a lĤžka, na které byly rozptýleny aluminosilikáty 10 minut pĜed vysáváním stejnČ jako v pĜípadČ sledování mikroorganismĤ v množství 6 g/m2. Ve vzorcích prachu získaných vysátím bylo zjištČno více alergenĤ roztoþĤ v pĜípadČ, že byly použity zeolity pĜed vysáváním. S domácím prachem jsme provedli i laboratorní experimenty, ve kterých jsme obohatili prach tČly mrtvých roztoþĤ Dermatophagoides pteronyssinus. K prachu s roztoþi jsme pĜidali minerály a po zhomogenizování jsme
2
pĜispČt tak permanentnímu udržení rozvoje spoleþnosti a maltovináĜského prĤmyslu.
zeolitického charakteru. Složení starovČkých malt se v prĤbČhu tisíciletí znaþnČ mČnilo. Dnes obsahují až 40 % zeolitĤ, které jsou považovány spolu s vápencem za hlavního nositele pevností. U portlandských cementĤ se novotvary (hydráty) vzniklé hydrolýzou a hydratací minerálĤ obsažených ve slinku mČní pĤsobením vzdušného oxidu uhliþitého a siĜiþitého (podléhají karbonatizaci a sulfatizaci), což je þasto pĜíþinou pĜedþasného rozrušení betonĤ. Pokud se místo PC použije jiných základních komponent, napĜ. mleté granulované vysokopecní strusky, lze ji aktivovat hydroxidem þi kĜemiþitanem sodným a dostaneme tak rychle tuhnoucí, vysokopevnostní betony obsahující vápenatokĜemiþité gely s obsahem hlinité a sodné (draselné) složky. Tyto hydráty mají zeolitický charakter, tj. vážou reverzibilnČ vodu a zejména pak kationty kovĤ. Vzhledem k tČmto iontovýmČnným vlastnostem bylo zeolitĤ používáno již poþátkem tohoto století k odstraĖování tvrdosti vody. V souþasnosti jsou vítaným materiálem k immobilizaci tČžkých kovĤ pĜi likvidaci nČkterých odpadĤ vþetnČ radioaktivních. Tyto tzv. alkalické cementy a betony [1] jsou velmi perspektivním materiálem, rozšiĜujícím významnČ sortiment maltovin a šetĜícím souþasnČ pĜírodní nerostné suroviny, þímž se významnČ snižuje objem emisí oxidu uhliþitého. Lze je pĜipravovat i bez vápenaté složky a pak jsou nazývány „geopolymery“, ponČvadž se složením blíží nČkterým pĜírodním horninám. Je významné, že se pĜi jejich pĜípravČ bČžnČ používá nČkterých druhotných surovin pĜíp. odpadĤ, napĜ. elektrárenských popílkĤ. U tČchto kompozitĤ pĜedpokládáme oprávnČnČ podstatnČ vyšší dlouhodobou stálost vzhledem k jejich hutné mikrostruktuĜe, dále vodonepropustnost a odolnost vĤþi chemické korozi. Zeolity pĜesnČ definované struktury se dnes pĜipravují umČle pro rĤzné prĤmyslové úþely, napĜ. jako molekulová síta. VČtšinou jde o hydrotermální procesy, nicménČ byly navrženy i postupy syntézy zeolitĤ pĜi teplotách pod 100 oC, což mĤže být pomocí v úsilí o optimalizaci pĜípravy malt a betonĤ z prĤmyslových þi pĜirozených pucolánĤ alkalickou aktivací za nepĜíliš zvýšených teplot. Jinou možností využití velmi dobrých vlastností zeolitĤ je jejich pĜídavek do malt a betonĤ na bázi PC. Jejich iontovýmČnný charakter se uplatĖuje ovlivĖováním kinetiky reakcí probíhajících v tuhnoucích a tvrdnoucích maltovinových smČsích, þasto bezcementových (napĜ. zabraĖují tvorbČ výkvČtĤ a alkalickému rozpínání), kanálkovitá struktura pĜispívá vázáním vody k zabránČní odmČšování vody v þerstvých betonech, což ovlivĖuje prĤbČh hydratace. V souþasnosti se vČnuje ve výzkumu znaþná pozornost anorganicko-organickým kompozitĤm s vláknitou výztuží ve snaze napodobit nČkteré pĜírodní materiály rostlinného þi živoþišného pĤvodu, jejichž vynikající vlastnosti obdivujeme a využíváme po tisíciletí (kosti, zuby, škeble, rostliny .... ). Obdivuhodné vlastnosti vykazují i geopolymery s rozptýlenou výztuží, zejména uhlíkovými vlákny. Cílená pĜíprava kompozitĤ vysokých užitných vlastností (tailored materials) umožĖuje použitím rĤzných výchozích materiálĤ vþetnČ druhotných surovin pĜipravovat kvalitní bezcementové betony a
[1]. Brandštetr J. : Alkalické cementy a betony. Silika, 10 (2000), þ. 1, s. 26 - 28. JiĜí Brandštetr Ekologické aspekty anorganických pigmentĤ v keramických materiálech SvČtový chemický prĤmysl ve 20. století výraznČ pozitivnČ ovlivĖoval rozvoj techniky a tím i celkový vývoj lidstva. Intenzivní rozvoj chemického prĤmyslu se však také projevoval negativními ekologickými dĤsledky. Ekologický tlak na chemický prĤmysl však oprávnČnČ zesílí. Lidstvo dospČlo do stádia, kdy bude muset jako celek akceptovat princip "ekologicky udržitelného rozvoje". Chemický prĤmysl a výzkumná a vývojová pracovištČ se tomu budou muset nekompromisnČ pĜizpĤsobit. Pro obor anorganické chemie a technologie to bude znamenat vývoj a produkci pĜedevším takových materiálĤ, které i nebudou obsahovat ekologicky nepĜíznivé prvky (þi slouþeniny) i budou vysoce stabilní chemicky a termicky (tzn., že nebudou podléhat vyluhování jednotlivých složek, erozi, korozi, hoĜení, rozkladu apod.) i budou se pokud možno svým složením a strukturou blížit pĜírodním horninám a minerálĤm, se kterými lidstvo a pĜíroda bez problému koexistuje. Okruh anorganických slouþenin, jejichž syntézy a vlastnosti jsou na našem pracovišti studovány, je urþen ideou "návratu k pĜírodČ". Tzn., že jde o slouþeniny, které pokud možno svou strukturou a þásteþnČ i svým složením odpovídají pĜírodním minerálĤm. To platí pro pigmenty do keramických materiálĤ dvojnásob. Vývoj nových metod syntézy a vnášení vhodných ekologicky pĜíznivých pĜímČsí event. i zámČnu prvkĤ u anorganických pigmentĤ provádíme se snahou získat pigmenty nové nebo s novými aplikaþními vlastnostmi. Tyto slouþeniny by mČly mít potĜebné aplikaþní vlastnosti a pĜitom splĖovat podmínku ekologické bezproblémovosti. Z hlediska tČchto vlastností je hlavní pozornost soustĜedČna na oblast ekologických pigmentĤ a povlakĤ pro povrchové úpravy rĤzných materiálĤ pĜedevším keramiky, ale i kovĤ, stavebnin, plastĤ, dĜeva atd. Výsledkem by mČla být vedle splnČní rostoucích nárokĤ na estetiku také splnČní stabilizujících a ochranných úþinkĤ (proti korozi, erozi a dalším rozkladĤm, hoĜení apod.). Vedle estetického úþinku by totiž mČly mít i ochranné úþinky, které prodlužují jejich životnost, zabraĖují jejich narušování a devastaci a tím chrání životní prostĜedí. ěada tradiþních anorganických pigmentĤ byla v poslední dvou desetiletích odsunuta do pozadí, neboĢ z dĤvodĤ hygienicko-ekologických bylo tĜeba ustoupit od jejich výroby a spotĜeby. PĜitom to þasto byly pigmenty, které mČly velmi pĜíznivé vlastnosti. U barevných pigmentĤ to byly druhy ve výrazných barevných odstínech, a to pĜedevším v oranžových, þervených a žlutých. Tyto pigmenty byly založeny na slouþeninách olova a šestimocného chrómu (u barevných pak ještČ na slouþeninách kadmia a selenu). Vedle kvality byly tyto pigmenty pĜíznivé i svou cenou. Dnes jsou však prakticky
3
Již šestnáctá celonárodní konference se zahraniþní úþastí se konala v kongresovém centru hotelu Thermal. Byla organizována ýeskou spoleþností pro výzkum a
vylouþeny z bČžného použití. Otevírá se tak prostor pro výzkum a vývoj nových pigmentĤ, které by byly kvalitou i cenou zajímavé a souþasnČ byly ekologicky bezproblémové. Na našem pracovišti se zamČĜujeme na ty slouþeniny, které by byly použitelné jako pigmenty pro vysokoteplotní úþely, tj. pro keramiku a smalty, a pĜitom samozĜejmČ také do plastĤ, nátČrových a stavebních hmot. Výzkum je soustĜedČn na tĜi zpĤsoby Ĝešení: i je to snaha vytipovat a syntetizovat dostateþnČ chemicky a termicky stabilní nové anorganické slouþeniny, které by neobsahovaly problémové prvky, a které by byly použitelné jako pigmenty; i dále je to pokus o úpravu stávajících typĤ pigmentĤ, které mají zajímavý barevný odstín þi jiné vlastnosti a pĜitom obsahují ekologicky nevhodné prvky tak, aby tyto prvky byly nahrazeny jinými ekologicky pĜíznivČjšími; snahou je, aby jejich barevný odstín event. jiné vlastnosti zĤstaly zachovány; i a v neposlední ĜadČ to je také úprava termických zpĤsobĤ syntéz pigmentĤ, které neobsahují problematické prvky tak, aby se zlepšila jejich barevnostní kvalita event. jiné aplikaþní vlastnosti. Miroslav Trojan
využití jílĤ (pĜedseda RNDr. K. Melka, CSc., který konferenci zahájil) a organizaþnČ skvČle pĜipravena pracovníky firmy GEKON (geologie, ekologie, geometrie), Slavojova 12, 128 00 Praha 2, v þele s RNDr. B. KĜelinou, za spolupráce se Sedleckým kaolinem a.s. (podnik pro tČžbu a úpravu kaolinĤ, Karlovy Vary). Generální Ĝeditel Sedleckého kaolinu a.s. a primátor Karlových VarĤ se zúþastnili zahájení konference.
PODZIMNÍ SEMINÁě ýeská spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ poĜádá ve spolupráci s ýeským geologickým ústavem odborný semináĜ, a to dne 6. 12. 2000 (stĜeda) ve velké zasedací síni ýGÚ, Klárov 3, Praha 1.
PĜednášky a postery PĜednášky byly tematicky rozdČleny do pČti sekcí: A - Krystalové struktury a s nimi související výzkum (nejpodstatnČjší informace o atomární stavbČ jílových minerálĤ, ovlivĖující všechny oblasti teoretického výzkumu a aplikace v argilologii). PĜednášková sekce A mČla tĜi pĜednášky. B - Povrchové vlastnosti a organojíly (oblast výzkumu majícího stále vČtší vliv na aplikace v mnoha oblastech prĤmyslu a ekologických projektech, zejména pĜi užití peþeticích, sorbentových a katalytických jílĤ, þasto rĤznČ modifikovaných). PĜednášková sekce B mČla pČt pĜednášek. C - Mineralogie, petrologie, geochemie a vlastnosti jílĤ (informace o nerostném, chemickém a zrnitostním složení rĤzných jílových akumulací, zejména jílĤ, bentonitĤ, moĜských sedimentĤ a pĤd z rĤzných oblastí Evropy s velmi pestrou škálou aplikací). Nejvíce zastoupená sekce C mČla patnáct pĜednášek. D - Využití jílĤ v prĤmyslu a pĜi ochranČ životního prostĜedí (informace o vlastnostech nČkterých pĜírodních a modifikovaných jílĤ našich i zahraniþních, užitých v prĤmyslu, ekologických projektech vþetnČ bariér proti radioaktivním odpadĤm, pĜi sorpci tČžkých kovĤ z pĤd a jako antibakteriální sorpþní prostĜedky v domácnostech). V sekci D bylo pĜedneseno šest pĜednášek. M - Metody výzkumu (zejména pro poznání povrchových vlastností jílových minerálĤ, dČjĤ v systému jíl – voda, statistická analýza mineralogických parametrĤ, promČny a mČĜení velikosti þástic a jejich rozptylu v suspenzích, stav
1) Prof. RNDr. JiĜí Konta, DrSc. (emeritní profesor, PĜírodovČdecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha): Význam teoretické argilologie pro keramickou vČdu a technologii (Obsah: Úvod. PĜehled oblastí výzkumu argilologie s þetnými podoblastmi. Výzkum krystalové struktury a krystalochemie jako nezbytný základ argilologie: zkrácený historický vývoj 1928-2000. Systém jíl – voda (zásadní pro úvod do keramické technologie). Vliv velikosti þástic na pomČrné hodnoty vybraných vlastností jílĤ a kaolinĤ (plocha povrchu, adsorpþní kapacita, bobtnání a smrštČní, plastiþnost a kohese, smáþecí teplo). Souþasné trendy a nejbližší budoucnost argilologie.) 2) Pg. JiĜí BARTOŠ a Ing. Antonín (KERAMOST a.s., Most): Severoþeské slévárenské bentonity
HRUŠKA
3) RNDr. Bohumil KěELINA (GEKON s.r.o. Praha): Zhodnocení 16. konference o jílové mineralogii a petrologii konané v Karlových Varech Žádáme pĜednášející, aby pĜipravili krátký výtah svého pĜíspČvku pro jarní þíslo Informátora. Tak získají informace i ti, kteĜí nemohli být na semináĜi osobnČ pĜítomni. ZPRÁVA O XVI. KONFERENCI O JÍLOVÉ MINERALOGII A PETROLOGII, KONANÉ VE DNECH 27.-31. SRPNA 2000 V KARLOVÝCH VARECH
4
strukturního uspoĜádání pomocí rentgenové difrakce). Sekce M mČla osm pĜednášek. Celkem bylo prosloveno 42 pĜednášek a prezentováno 16 posterĤ. Na každou pĜednášku byl rezervován þas 20 minut vþetnČ krátké diskuse. Jednacím jazykem byla ve všech pĜípadech angliþtina. Velmi šĢastným rozhodnutím výboru ýeské spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ a organizaþního výboru XVI. konference bylo pozvání pČti hostĤ, kteĜí byli požádáni o plenární pĜednášky, každá v délce 45 minut. Cílem plenárních pĜednášek bylo poskytnout úþastníkĤm konference a) ucelený pohled na souþasný stav v oblasti teoretického a aplikovaného výzkumu ve þtyĜech velkých oblastech svČta za období 19952000; b) informaci o stavu vČdy o jílové hmotČ na konci 20. století, vþetnČ s tím souvisejícího úsilí pĜírodovČdcĤ od 17. do 20. století a o souþasných tendencích výzkumu smČĜujících do 21. století. Pro pĜesnČjší pĜedstavu uvádím v pĜekladu názvy tČchto pĜednášek se jmény autorĤ a jejich zemČmi: D. C. Bain (Velká Británie) - NČkteré významné výsledky v jílové mineralogii publikované od roku 1995 a pocházející ze zemí Evropy. H. H. Murray (USA) - Vývoj výzkumu zabývajícího se jílovými minerály v Severní a Jižní Americe. A. Yamagishi (Japonsko) - Mezivrstevní prostor jílových minerálĤ jako prostĜedí pro poznání interkalovaných molekul. B. B. Zviagina (Rusko) - Souþasné trendy ve vČdČ o jílové hmotČ v Rusku a pĜidružených státech (19952000). J. Konta (ýeská republika) - Argilologie na prahu nového tisíciletí: pohled na její historii a souþasné trendy.
1. exkurze se konala pČšky od hotelu Thermal 27. srpna (nedČle) od 15 do 17,30 h a byla vČnována geologii, léþivým pramenĤm, architektuĜe a historickým pozoruhodnostem lázeĖského centra Karlových VarĤ; exkurzi vedli P. Bosák, M. Holý a E. Štaifová.
2. exkurze, celodenní, se konala 30. srpna (stĜeda) dvČma autobusy do porcelánky v Nové Roli, na kaolinové ložisko Osmosa jih, plavírnu kaolinu v Božiþanech, dále do Klášterce nad OhĜí s vynikající sbírkou þeského porcelánu, na ložisko bentonitu a kaolinu Rokle v Kadani a do zámku Krásný DvĤr nedaleko podboĜanských kaolinĤ; exkurzi vedli M. Holý a M. Milický. 3. exkurze, celodenní, pro doprovázející hosty, byla rovnČž 30. srpna, s náplní kulturní (sklárny Moser, zámek v Lokti, Františkovy LáznČ, Cheb, pĜírodní rezervace Soos).
Konferenþní sborník NejvýznamnČjší práce vþetnČ plenárních pĜednášek budou vydány ve sborníku XVI. konference nákladem Univerzity Karlovy. Jeho vyjití lze oþekávat koncem roku 2001.
OrganizátoĜi Jména þlenĤ organizaþního výboru XVI. konference: B. KĜelina (pĜedseda), I. Lukeš, L. Aron, M. Holý, J. Jícha, M. ŠĢastný (Akademie vČd ýR), M. Trnková. Jména þlenĤ výboru ýeské spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ (období 1998-2000): K. Melka (pĜedseda), L. Aron, J. Konta, B. KĜelina, M. ŠĢastný, P. Sulovský, Z. Weiss, R. Rychlý.
Publikace vydané ke konferenci Organizaþní výbor vydal tiskem k XVI. konferenci následující publikace: TĜetí cirkuláĜ s þasovým a vČcným programem, se jmény a názvy pĜednášek Knihu abstraktĤ pĜednášek a posterĤ, 96 stran, editor M. ŠĢastný Exkurzního prĤvodce, nepaginován, s 1 mapkou exkurzní trasy, barevnou mapkou kaolinových ložisek Karlovarska a KadaĖska, barevnými Ĝezy þtyĜ ložisek kaolinĤ (Osmosa jih, Jimlíkov, Mírová, Rokle nedaleko KadanČ) a 4 tabulkami, kterého sestavil L. Aron, pracovník Gekonu Seznam úþastníkĤ konference, obsahující 67 jmen s pĜesnými adresami
Spolupracující podniky a instituce: Sedlecký kaolin a.s., Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky, Geologický ústav AV ýR, Chlumþanské keramické závody a.s., KEMAT spol. s r.o. ve Skalné u Chebu, Keramika Horní BĜíza a.s. a Rako a.s. v Rakovníku. JiĜí Konta VOLBY VÝBORU ZASEDÁNÍ
SPOLEýNOSTI
A
PLENÁRNÍ
V mČsíci kvČtnu probíhala volba ýeské spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. Podle stanov Spoleþnosti se tak dČlo korespondenþním zpĤsobem. Jako podklad pro volbu všichni registrovaní þlenové dostali seznam þlenĤ Spoleþnosti, z nichž každý na pĜipojeném kandidátním lístku mohl být volen do nového sedmiþlenného výboru. Z odeslaných volebních lístkĤ se vrátilo zpČt 40 vyplnČných.
Exkurze OrganizátoĜi pĜipravili dvČ pozoruhodné odborné exkurze, jichž se zúþastnili témČĜ všichni pĜítomní a jednu exkurzi kulturní pro doprovázející hosty.
5
popisují metodu umožĖující stanovit absolutní koncentraci paramagnetických iontĤ Fe3+ v kaolinitu užitím elektronové paramagnetické rezonance (EPR) práškových vzorkĤ. Signál iontĤ Fe3+ je kalibrován výpoþtem EPR spekter iontĤ Fe3+ u syntetického práškového korundu dopovaného známou pĜímČsí iontĤ Fe3+. Z pĜírodních vzorkĤ kaolinitu byly odstranČny pĜímČsi oxidĤ þi hydroxidĤ železa redukþní metodou v hydrosiĜiþitanovém, citrátovém a bikarbonátovém roztoku. EPR koncentrace Fe3+ u takto upravených vzorkĤ se stanoví extrapolací. Aplikace výsledkĤ této práce umožĖuje pĜímé stanovení iontĤ Fe3+ v kaolinitu nebo v dalších neoxidových minerálních pĜímČsích. Bylo zjištČno, že obsahy Fe3+ vázané ve struktuĜe 12 studovaných a redukcí vyþistČných vzorkĤ kaolinitu z Francie, Anglie, USA, Brazílie a Kamerunu se pohybují v rozsahu 200-3000 ppm a pĜedstavují ménČ než polovinu celkového Fe rĤznČ vázaného v pĤvodních kaolinitových vzorcích. Ve studovaných pĜírodních kaolinitech se pohybovaly obsahy Fe stanovené atomovou emisní spektrometrií mezi 18007700 ppm. Doporuþuje se kombinovat EPR metodu s Mössbauerovými spektry. JiĜí Konta
Po sestavení odevzdaných hlasĤ bylo získáno následující poĜadí kandidátĤ na prvních deseti místech: Melka (35 hlasĤ), KĜelina (33 hlasĤ), ŠĢastný (33 hlasĤ), Konta (31 hlasĤ), Aron (22 hlasĤ), Weiss (21 hlasĤ), Sulovský (15 hlasĤ), Koudelková (6 hlasĤ), Adamová (5 hlasĤ), Chvátal (4 hlasy). Prvních sedm kandidátĤ tvoĜí tedy nový výbor. Jsou to Melka, KĜelina, ŠĢastný, Konta, Aron, Weiss a Sulovský. K nim pĜistupuje zástupce zeolitové podskupiny, Rychlý (jeho zástupcem je Pácal). Na výborové schĤzi, jež se konala dne 28. srpna 2000 pĜi pĜíležitosti 16. Konference o jílové mineralogii a petrologii v Karlových Varech, v hotelu Thermal, byla provedena volba pĜedsedy Spoleþnosti. Byl zvolen opČt Dr. K. Melka. Na plenárním zasedání Spoleþnosti byla K. Melkou zhodnocena její þinnost v uplynulém období. V období mezi konferencemi byly každým rokem uspoĜádány dva semináĜe: jarní a podzimní. Pokraþujeme ve vydávání bulletinu Informátor. Byla pĜipravena již 16. konference o jílové mineralogii a petrologii s mezinárodní úþastí. Dalším významným krokem je umístČní webových stránek na internetu. Informace lze nalézti na adrese: www.clays.cz. Internetové propagace bylo využito k získání aktuálních zpráv v souvislosti s pĜípravami karlovarské konference. Zájemci byli tak prĤbČžnČ seznamováni s obsahy všech tĜí cirkuláĜĤ, a to jak v þeském, tak v anglickém jazyce. Na zasedání byla pĜedmČtem jednání i opoždČná pĜíprava tisku Sborníku z pĜedcházející 15. Konference zavinČná brnČnským organizátorem. Naše Spoleþnost má své zastoupení v redakþní radČ periodika Clay Minerals, které je oficiálním þasopisem Asociace evropských jílových skupin (ECGA). Udržujeme styk s touto organizací, jakož i s celosvČtovou organizací AIPEA. Zástupcem za ýeskou republiku v tČchto mezinárodních organizacích je K. Melka. Výbor ýSPVVJ
Sullivan D.J., Shore J.S., Rice J.A. (2000): 113Cd doubleresonance NMR as a probe of clay mineral cation exchange sites. – Amer. Mineralogist, 85: 1022-1029. O zpĤsobu vazby kationtĤ adsorbovaných na povrch jílových minerálĤ nejsou dosud pĜímé spektroskopické dĤkazy. Proto se autoĜi soustĜedili na objasnČní dosud existující otázky o umístČní tČchto kationtĤ a povaze vazebních míst. Studie se zamČĜila na získání dĤkazĤ pozorováním nukleárnČ spinových interakcí mezi adsorbovanými kationty 113Cd2+ a jádry pĜítomnými v krystalové mĜížce jílového minerálu (1H a 27Al) za užití nukleární magnetické rezonance (NMR) pevných þástic studovaných minerálĤ. KĜížová polarizace o stĜídavých amplitudách (VACP = variable-amplitude crosspolarization) u dvojice 1H - 113Cd a víĜivČ-ozvČnová dvojitá rezonance (SEDOR = spin-echo double-resonance) mezi 27 Al – 113Cd byly vyvolány u suchých vzorkĤ beidellitu, montmorillonitu a vermikulitu nasycených adsorbovanými ionty Cd2+. Ukázalo se, že metoda VACP poskytuje mnohem vČtší signály kĜížové polarizace (CP) než SEDOR. Intenzita signálĤ se liší mezi vazebními místy vycházejícími z nábojovČ nenasycených oktaedrĤ a z nábojovČ nenasycených tetraedrĤ. To autoĜi vysvČtlují tím, že hydroxyly v ditrigonálních otvorech tetraedrĤ produkují vČtší kĜížovou polarizaci pravdČpodobnČ zpĤsobenou kratšími vzdálenostmi mezi 1H – 113Cd. KĜížová polarizace klesá v ĜadČ vermikulit>beidellit>montmorillonit. Pozorování nukleárnČ spinového spojení mezi Cd2+ a 1H nebo mezi Cd2+ a 27Al v jílových minerálech vysvČtluje umístČní adsorbovaných kationtĤ v ditrigonálních otvorech v tetraedrických sítích. JiĜí Konta
SBORNÍK Z 15. KONFERENCE O JÍLOVÉ MINERALOGII A PETROLOGII V BRNċ S potČšením oznamujeme, že koneþnČ brnČnští kolegové vydali Sborník z 15. konference o jílové mineralogii a petrologii (editoĜi Petr Sulovský a Václav Vávra), jež se konala ve dnech 6. - 10. záĜí 1998 v BrnČ. TRANSMISE ZÁSADNÍ LITERATURY (VIII): Tato rubrika podává informace o originálních pracích ve svČtové argilologii hodných zájmu v þeské vČdČ o jílové hmotČ. Redakce Informátora vítá podobné transmise jak o jílových minerálech a jejich akumulacích, tak o zeolitech. Text je tĜeba zaslat editorovi vždy do uzávČrky þísla Informátora (do 20. X. a do 20. IV.) na disketČ a v úpravČ pĜesnČ podle posledních þísel našeho informaþního þasopisu. Balan E., Allard T., Boizot B., Morin G., Muller J.-P. (2000): Quantitative measurement of paramagnetic Fe3+ in kaolinite. – Clays Clay Minerals, 48 (4): 439-445.
Benning L.G., Wilkin R.T., Barnes H.L. (2000): Solubility and stability of zeolites in aqueous solution: II. Calcic clinoptilolite and mordenite. – Amer. Mineralogist, 85: 495-508.
V krystalové struktuĜe kaolinitu se mohou vyskytovat malá až nepatrná množství tranzitních prvkĤ, napĜ. Fe, V a Mn, avšak pĜedevším Fe. Valence Fe závisí na genetických podmínkách pĜi krystalizaci kaolinitu. AutoĜi
6
metamorfovaných a sedimentárních hornin jsme pĜirozenČ pokládali za jeden z hlavních pilíĜĤ geologických vČd. Profesor B. Hejtman patĜil k tČm osobnostem þeské pĜírodovČdy, které podstatnČ zasáhly do jejího vývoje a rozvoje. Ve své vČdecké práci se soustĜedil na regionální výzkum magmatických a metamorfovaných hornin ýeskoslovenska. TČžištČ a nesmírný význam odborné práce profesora Hejtmana tkví pĜedevším v jeho krásnČ napsaných, moderních uþebnicích pro vysoké školy: Všeobecná petrografie vyvĜelých hornin (1956, stran 371), Systematická petrografie vyvĜelých hornin (1957, stran 363), Petrografie metamorfovaných hornin (1962, stran 539), Horninotvorné minerály (s J. Kontou, 1953, stran 286 a 2. vydání 1959, stran 308) a Petrografie (1977, stran 262, druhé pĜepracované a doplnČné vydání). Jestliže nČkdo tak mnoho a aniž by šetĜil svými silami pĜispČl k rozvoji svého vČdního oboru jak v oblasti výzkumu, tak výuky jako profesor B. Hejtman, je pĜirozené, že mu patĜí dík, úcta a nehynoucí vzpomínka všech, kteĜí se poþítají k velké rodinČ þeských pĜírodovČdcĤ. JiĜí Konta, Ĝíjen 2000
MČĜili rozpustnost pĜírodních zeolitĤ, clinoptilolitu a mordenitu, oba s vymČnitelnými kationty Ca, ve vodných roztocích pĜi 25 a 275 oC a v prostĜedí nasyceném vodní parou a z toho vyplývajícího tlaku. Rozpustnosti obou zeolitĤ rostou s rostoucí teplotou. Za nízkých teplot je Caclinoptilolit ponČkud rozpustnČjší než Ca-mordenit, což souhlasí s pozorováním v pĜírodČ, kde oba tyto zeolity se vyskytují bČžnČ pohromadČ, avšak mordenit je obecnČ fází krystalizující za vyšších teplot. Srovnání s dalšími clinoptilolity, které nasytili jinými vymČnitelnými kationty, ukázalo, že Ca-forma je stabilnČjší než Na-, K- a Mgformy. VymČnitelné kationty mají tedy podstatný vliv na rozpustnost ve vodném prostĜedí. Studované zeolity s dvojmocnými vymČnitelnými kationty jsou ménČ rozpustné než s jednomocnými kationty. Z konstant rozpustnosti byly vypoþítány standardní Gibbsovy volné energie vzniku pro vodnatý Ca-clinoptilolit –6387 ± 5 kJ/mol a pro Ca-mordenit –6275 ± 7 kJ/mol pĜi 25 oC a tlaku 1 baru. [Srovn. vysoké hodnoty IKO a tím i stability zeolitĤ, vþetnČ mordenitu, se stabilitami dalších silikátĤ ve vodném prostĜedí, které byly vypoþítány jiným zpĤsobem; J. Konta (1982): A new way to express the relative stability of silicates during weathering in aqueous environment. – Sborník 9th Conf. on Clay Min. and Petrology, Zvolen, p. 11-22.] JiĜí Konta
PRVNÍ LATINSKO-AMERICKÁ JÍLOVÁ KONFERENCE Ve dnech 17. - 22. záĜí 2000 se konala na ostrovČ Madeira, v jeho hlavním mČstČ Funchal, 1. latinskoamerická jílová konference. Byla zorganizována Portugalskou asociací pro studium jílĤ (Associacao Portuguesa de Argilas - APA) pod vedením jejího pĜedsedy, Prof. Celso Gomese, pocházejícího z univerzity v Aveiru. Souostroví Madeiry je sopeþného pĤvodu. Objevilo se na hladinČ Atlantiku v pozdním miocénu díky silné sopeþné erupci. Je tvoĜeno lávovými proudy a pyroklastickým materiálem bazaltického až trachytického složení. KromČ hlavního ostrova (740 km2, 270 000 obyvatel) zahrnuje ještČ ostrov Porto Santo (42 km2, 3 500 obyvatel) a dva neobydlené ostrĤvky Desertas a Selvagens. Madeira je vzdálena od Lisabonu 900 km, od Kanárských ostrovĤ 660 km a od Azor 1 300 km. Mezi Madeirou a Porto Santo je vzdálenost 50 km. Madeira je od Afriky, Kanárských ostrovĤ a Selvagens oddČlena podmoĜským pĜíkopem hlubokým pĜes 4500 m. Ostrov tvoĜí horský hĜeben, jehož nejvyšší vrchol Pico Ruivo mČĜí 1862 m. PĤsobení eroze a vody vytvoĜilo na MadeiĜe zaĜíznutá údolí a bizarní skaliska. Krajina má divoký charakter. Vysoké štíty sousedí s hlubokými propastmi. Horské bystĜiny si razí cestu k moĜi hustým porostem. Jedinou rovinou na ostrovČ je náhorní plošina uprostĜed hor. PobĜeží je velmi þlenité, v zátokách najdeme malé rybáĜské pĜístavy. OjedinČlé pláže pokrývají velké oblázky. Klima je zde mírné a stálé. PrĤmČrná teplota v zimČ je 16oC, v létČ 21oC. V horách je podnebí drsnČjší, teploty jsou tu nižší a vykazují vČtší výkyvy. Znaþná þást zemČdČlských produktĤ Madeiry se pČstuje podél hospodáĜsky prosperujícího jižního pobĜeží osázeného vinnou révou, cukrovou tĜtinou a pokrytého banánovými plantážemi. BČžné evropské ovoce se tu dá pČstovat stejnČ dobĜe jako avokádo, mango a ananas. Ostrov jakoby neustále celý kvetl. Všude vidíme spoustu hortensií, fuksií, ibiškĤ. Orchideje se pČstují na vývoz.
+ Prof. RNDr. Bohuslav Hejtman Zesnul tiše 18. záĜí 2000 po delší nemoci v nemocniþním zaĜízení v Londýnské ulici v Praze 2 ve vČku 89 let. Odešel pĜítel, který vykonal pro geologické vČdy obrovský kus poctivé práce. Narodil se 12. srpna 1911 ve Stranné na PelhĜimovsku. Jeho pĤsobení na PĜírodovČdecké fakultČ Univerzity Karlovy zaþalo 1. 1. 1946, kdy se stal asistentem a nejbližším spolupracovníkem Prof. Dr. Josefa Kratochvíla. Habilitoval se v roce 1949 a v roce 1950 mu profesor Kratochvíl pĜedal vedení petrografického ústavu. B. Hejtman byl jmenován profesorem petrografie v roce 1955. Katedru petrografie, pozdČji pĜejmenovanou na katedru petrologie, vedl až do 31. 8. 1975, kdy ji pĜedal svému nástupci. Když jsem vedení katedry od profesora Hejtmana pĜebíral, byl to vysokoškolský vČdecký a pedagogický ústav, který svým personálním obsazením, laboratoĜemi, sbírkou hornin a horninotvorných minerálĤ i vlastní specializovanou knihovnou byl hodný toho názvu. Pokrýval výzkum a výuku v oblasti hornin magmatických, metamorfovaných a sedimentárních. Takový ústav jsem také vedl a dále rozvíjel v následujících deseti letech. Protože jílové akumulace v sedimentární a reziduální litosféĜe zaujímají více než 50 % objemu podle stratigrafických dat a více než 70 % podle dat geochemických, bylo pĜirozené, že pozornost jsme vČnovali také výzkumu jílových sedimentĤ, reziduí a jílových minerálĤ. Profesor Hejtman této skuteþnosti a aktivitČ na katedĜe z ní vyplývající rozumČl a byl pĜesvČdþen, že je tĜeba ji podporovat. NČkolikrát jsme spolu diskutovali o úloze a významu petrologie na PĜírodovČdecké fakultČ. Shodli jsme se v tom, že žádný geolog nemĤže odvést kvalitní práci bez znalosti hornin a horninotvorných minerálĤ všech tĜí hloubkových pater známé litosféry. Petrologii magmatických,
7
První den pĜed oficiálním zahájením konference byla uspoĜádána autokarová exkurse po MadeiĜe. Byla zamČĜena na prohlídku alteraþních produktĤ pyroklastického materiálu. Zajímavá byla návštČva kouzelné vesnice Porto Moniz na severozápadním cípu Madeiry, jež láká turisty pĜírodními jezery v pobĜežních skalách, navzájem spojenými betonovými chodníþky. Lze se v nich projet loćkou nebo se ponoĜit do sluncem vyhĜáté vody, zatím co na nás stĜíká sprška vln tĜíštících se o nedaleké skály. Na mne toto místo pĤsobilo svým vzhledem mČsíþní krajiny. K zahájení konference bych chtČl ještČ poukázat na vyþerpávající pĜednášku: Studium jílových minerálĤ ve svČtČ, kterou Sloupcovitá odluþnost þediþe na MadeiĜe proslovila F. Bergaya, sekretáĜka ECGA. Zrekapitulovala prĤbČh všech konferencí AIPEA i ECGA a Program konference se soustĜedil na následující pĜipomnČla vznik národních spoleþností v jednotlivých témata: (1) Jílová krystalochemie, isotopická geochemie a státech. Popsala vývojová stadia výzkumu jílĤ v geneze. (2) Vlastnosti jílĤ a jejich prĤmyslové využití. (3) jednotlivých obdobích, možnosti jejich využití v rĤzných Užití jílových minerálĤ jako indikátorĤ pĜi oblastech praktické aplikace a zmínila hlavní osobnosti, paleoklimatických a paleogeografických rekonstrukcích. které se zasloužili o rozvoj vČdy o jílech. (4) Analytické metody, pĜíprava vzorkĤ a zpracování K. Melka analytických dat. (5) Interstratifikované jílové struktury, KONFERENCE jílovéPAGES jejich identifikace a kvantifikace. (6) NovotvoĜené minerály, jejich vývoj ve vulkanických pĤdách, horninách a Ve dnech 6. - 9. záĜí 2000 se konala v Kongresovém v oceánském prostĜedí. (7) Interakce jíl-životní prostĜedí. centru v PrĤhonicích u Prahy mezinárodní konference (8) Studium jílĤ ve svČtČ. programu Past Global Changes „Upper Pleistocene and Konference mČla zajímavou organizaci. Bylo Holocene Climatic Variations“, kterou organizoval pozváno 25 specialistĤ na jíly (této pocty se dostalo i mnČ) Geologický ústav AV ýR ve spolupráci s ýeským k proslovení pĜednášek o délce 30 minut s následnou geologickým ústavem. Konference se konala ve velmi diskusí. Jiné orální pĜíspČvky nebyly zaĜazeny do pČkném, pĜíjemném a klidném prostĜedí Kongresového programu konference. Další prezentace byla možná centra hotelu FLORET, které pĜímo sousedí s pouze formou posterĤ. PĜed konferencí byla vydána kniha prĤhonickým zámkem a zámeckým parkem. se zvanými pĜednáškami ( Invited Lectures Book) a kniha Konference se zúþastnilo 112 odborníkĤ (z toho 42 abstraktĤ (Abstract Book), které obdržel každý úþastník z ýeské republiky) z 22 zemí svČta þtyĜ kontinentĤ konference. Celkem bylo registrováno pĜes 200 úþastníkĤ. z rĤzných vČdních oborĤ. Konference probíhala v hlavním mČstČ Funchal, v Náplní konference bylo studium zmČn klimatu kongresovém paláci Madeira Tecnopolo, jenž je souþástí z širokého spektra pohledĤ, což lze dokumentovat na Madeirské univerzity. názvech jednotlivých sekcí: Jeden den konferenþního programu byl vČnován 1) Extraterrestial forcing on climatic variations, earth`s exkurzi na ostrov Porto Santo, kam jsme se dopravili lodí magnetic field and climatic variations, modelling of a kde jsme shlédli bentonitová ložiska. PodstatnČ ménČ paleoclimate. obydlený ostrov, než je Madeira, tvoĜí vlastnČ jedna velká 2) Climatic record in lake and river deposits. rovina s ojedinČlými kopci. Vegetace je zde velmi chudá. 3) Archeological evidence of human impact on the Turisté sem pĜijíždČjí za klidem a za 9 km dlouhou environment; historical evidence of climatic variations. zlatavou píseþnou pláží na jižním pobĜeží. 4) Climatic record in wind-blown deposits, paleosols. Porto Santo bylo objeveno v prĤbČhu první vlny 5) Climatic variations and biodiversity, tree rings. velkých portugalských zámoĜských objevĤ. Roku 1419 se 6) Climatic record in glacial and marine deposits, glacial zde vylodila expedice vypravená princem JindĜichem cores, periglacial features. MoĜeplavcem, pozdČji pak i na MadeiĜe. Mladý Kryštof 7) Climatic record o cave deposits. Kolumbus byl vyslán portugalským obchodníkem nakoupit Souþástí konference byly i tĜi exkurse. DvČ volitelné na MadeiĜe cukr. PĜi pobytu v Porto Santo se oženil s byly celodenní a míĜily do ýeského krasu a do Polabí. dcerou donátora Isabelou Moniz. NČjaký þas žil potom u TĜetí, odpolední vedla úþastníky historickým centrem svého pĜítele ve Funchalu, kde se podrobnČji obeznámil se zásadami navigace.
8
Martin ŠĢastný
Prahy s výkladem o zvČtrávání kamenĤ na rĤzných památkách. Ke konferenci byl vydán i Sborník v rámci þasopisu Geologického ústavu AV ýR - GEOLINES, vol. 11, s. 184 (editor J. Kadlec), který obsahuje celkem 66 pĜíspČvkĤ v 7 sekcích, prĤvodce o kamenech na historických památkách v centru Prahy (autor J. Konta) a dva prĤvodci po alternativních exkurzích do ýeského krasu a Polabí. Martin ŠĢastný PEDOLOGICKÉ DNY 2000
ECGA ADRESÁě Evropská asociace jílových skupin (ECGA) hodlá aktualizovat adresáĜe þlenĤ jednotlivých národních skupin. První adresáĜ byl sestaven z podnČtu Prof. E.Galána (ŠpanČlsko) a publikován jako dodatek k ECGA Newsletter ve svých dvou þástech, v bĜeznu r. 1997 a dubnu r. 1998. Souþasný prezident ECGA, Prof. G. Lagaly (NČmecko) chce vydat nový adresáĜ. ZároveĖ žádá o zaslání seznamu þlenĤ naší Spoleþnosti s uvedením jejich adres. PĜi provedené evidenci našich þlenĤ jsme došli k poþtu 129. Jelikož musíme zaplatit za každého þlena 3 US dolary, vybrali jsme 60 nejaktivnČjších, kteĜí pravidelnČ platí naší Spoleþnosti þlenské pĜíspČvky a ty jsme nahlásili k prezentaci pro ECGA adresáĜ (ECGA Member Directory). Jsou to následující þlenové: RNDr. Lubomír ARON Doc. Dr. Vladimír BALEK, DrSc. Ing. JiĜí BARTOŠ Ing. Miroslav BARTUŠKA RNDr. Cyril BELEJ Ing. Karel BOěECKÝ Doc. Dr. P.ýAPKOVÁ Ing. Radek ýERNÝ RNDr. Ing. Jaroslav DYKAST, CSc. RNDr. František EICHLER Ing. Aleš FIŠER RNDr. Juraj FRANCģ Ing. Josef FRANýE, CSc. Petr FRANýE RNDr. Miroslav GABRIEL Ing. Vladislav HARTMAN Dr. David HRADIL RNDr. Marta CHMIELOVÁ, CSc. RNDr. JiĜí JIRÁNEK, CSc. Doc. Ing. ZdenČk KLIKA, CSc. Ing. David KOLOUŠEK, CSc. Prof. RNDr. JiĜí KONTA, DrSc. Mgr. Gabriela KOUDELKOVÁ Ing. František KOVANDA, CSc. Dr. Bohumil KěELINA RNDr. Petr KULA Dr. Ing. František KUPKA Ing. Kamil KVASNICA Ing. Juraj LEŠKO, CSc. RNDr. Marcela LINHARTOVÁ Ing. Petr MARTINEC, CSc. RNDr. Karel MELKA, CSc. Doc. Ing. Josef NEUŽIL, CSc. JiĜí K. NOVÁK, p.g. Dipl. Min. Willi PABST Ing. Radmila PEKÁRKOVÁ RNDr. Jaroslav REIF Doc. Ing. Klement REJŠEK RNDr. Miloš RENÉ, CSc. Mgr. Petr ROJÍK Helena ěÍHOVÁ RNDr. Božena SHRBENÁ, CSc. Dr. Radek SMETANA Dr. Petr SULOVSKÝ
ýeská pedologická spoleþnost ve spolupráci s Odborem pedologie ýAZV a katedrou pedologie a geologie ýZU Praha uspoĜádala ve dnech 23 .– 24. 10. 2000 „Pedologické dny 2000“. Akce se uskuteþnila v Kostelci nad ýernými lesy a byla vČnována památce Prof. Ing. Josefa Kopeckého. Jednání se zúþastnilo 120 pedologĤ. Programem prvního dne bylo šest pĜednášek a dále pak panelová vystoupení. StČžejní byla pĜednáška Prof. RNDr. J. NČmeþka o novém klasifikaþním systému pĤd ýeské republiky. ZmínČný klasifikaþní systém se bude používat od 1. 1. 2001. Další pĜednášky se týkaly kvality pĤdy a jejich biologických parametrĤ, role pĤdní fyziky na pĜelomu tisíciletí, systému komplexního hodnocení pĤd, aplikací geostatistiky v pedologii a rovnČž produkþní a mimoprodukþní funkce pĤd a jejich hodnocení. Druhý den byl vČnován exkurzi v okolí Kostelce nad ýernými lesy, v jejímž rámci se rozvinula plodná diskuse nad šesti pĤdními profily. Anna Žigová KONFERENCE „HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ“ - PRAHA 2000 Ve dnech 11. - 14. záĜí 2000 probČhla pod záštitou ministra životního prostĜedí RNDr. Miloše Kužvarta 12. regionální stĜedoevropská konference IUAPPA a 4. mezinárodní konference „Hodnocení vlivĤ na životní prostĜedí Praha 2000“. Konference se konala na ýeské zemČdČlské univerzitČ v Praze na Suchdole. Cílem konference bylo projednání aktuálních otázek EIA, otázek životního prostĜedí, otázek koncepce a legislativy a otázek mezinárodní spolupráce spojených se vstupem do EÚ. Konference svou šíĜí problematiky byla urþena široké obci pracovníkĤ v rĤzných oborech. Na zasedáních bylo pĜedneseno 12 plenárních pĜednášek. Dále byly pĜíspČvky rozdČleny do tĜi sekcí: A - Hodnocení vlivĤ na životní prostĜedí (EIA), hodnocení rizik vþetnČ zdravotních (31 pĜednášek) B - Ovzduší, voda, pĤda, lesy a odpady - technika, technologie a výzkum v oblasti ochrany, zlepšení a monitorování životního prostĜedí (45 pĜednášek) C - Legislativa, hodnocení národních a mezinárodních programĤ, mezinárodní spolupráce, ekonomické nástroje, výchova a ochrana zdraví (23 pĜednášek) Na konferenci nebylo využito posterĤ. Z našeho pohledu na prezentovanou problematiku bylo zajímavých cca 13 pĜednášek v sekci B, které se týkaly mnoha otázek tČžby hnČdého uhlí a následné rekultivace dolĤ a výsypek. Na závČr se uskuteþnila exkurze na Mostecko. V rámci konference byl vydán sborník abstraktĤ a sborník pĜednášek vydaný na CDromu.
9
V pĜípadČ zájmu o získání informace o naší skupinČ nezapomeĖte na umístČní webových stránek na internetu na adrese www.clays.cz.
Ing. Ladislav SVITÁK RNDr. Jaromír ŠEVCģ, CSc. RNDr. JiĜí ŠINDELÁě, CSc. Ing. Václav ŠOFFR Doc. RNDr. Jan ŠRÁMEK, CSc. RNDr. Martin ŠġASTNÝ, CSc. Dr. Ing. Petra ŠULCOVÁ Prof. Ing. Miroslav TROJAN, DrSc. Dr. Jaromír TVRDÝ RNDr. František VALÍN, CSc. Dr. Václav VÁVRA Doc. Ing. JiĜí VOTÍNSKÝ, CSc. Prof. RNDr. ZdenČk WEISS, DrSc. Dr. JiĜí ZIMÁK RNDr. Jana ZOUBKOVÁ RNDr. Anna ŽIGOVÁ
Karel Melka AKTUALITY 22.-28 þervence 2001 The 12th international Clay Conference "2001: A Clay Odyssey" and rd 3 international Symposium on Actinated Clays (ISAC) Kontaktní adresa: Dr. Fernanda Cravero Depertamento de Geología Universidad National del Sur San Juan 670 8000 Bahia Blanca, ARGENTINA Fax: 54-291-45955148 E-mail:
[email protected] Internet: www.12icc.criba.edu.ar www12icc.uns.edu.ar PĜed odesláním registrace se doporuþuje informace na Internetu.
ýLENSKÉ PěÍSPċVKY NA ROK 2001 Vážení pĜátelé, obracím se na Vás se žádostí o uhrazení þlenských poplatkĤ na rok 2001. Za tím úþelem pĜikládáme složenku. Naše Spoleþnost je zaĜazena do evropské organizace ECGA, a ta na nás žádá poplatek 3 US dolary za každého þlena. Tato okolnost nás nutí k opČtnému zvýšení þlenských pĜíspČvkĤ. DČláme to velmi neradi. Doufám, že pochopíte naši situaci, když po odvodu þlenských poplatkĤ Evropské asociaci jílových skupin musíme poþítat i s vlastními výdaji, pokrývajícími vedle jiného i pĜípravu tohoto bulletinu a jeho distribuci. ýlenské pĜíspČvky na rok 2001 se zvyšují následovnČ: Roþní poplatek pro Ĝádného þlena 120,- Kþ Roþní poplatek pro dĤchodce 60,- Kþ Roþní poplatek pro studenta 40,- Kþ Roþní poplatek za kolektivní þlenství organizací 1000,- Kþ Doufáme, že na nás nezanevĜete a vzniklá situace Vás neodradí od toho, abyste zĤstali nadále našimi þleny. Obracíme se zejména na podniky, které by byly ochotny sponzorovat naši þinnost a existenci svým kolektivním pĜíspČvkem. Karel Melka
9.-14 záĜí 2001 Mid-Evropean Clay Conference `01 Stará Lesná, Vysoké Tatry, SLOVENSKO Kontaktní adresa: MECC `01 Institute of Inorganic Chemistry Slovak Academy of Sciences Dúbravská cesta 9 SK- 842 36 Bratislava, SLOVAKIA Tel.: +421-7-59410-485 Fax.: +421-7-59410-444 E-mail:
[email protected] Internet: http://nic.savba.sk/sav/inst/uach/conf.html 8. - 13. þervence 2001 13. mezinárodní zeolitová konference Montpellier, Francie Kontaktní adresa: 13th IZC ENSCM 8, rue de l Ecole Normale F - 34296 Montpellier Cedex 5 Tel.: +33-467 144323 Fax: +33-467 144349 E-mail:
[email protected]
REGISTRACE NOVÝCH ýLENģ V tomto þísle Informátora je pĜiložena pĜihláška k registraci za þlena ýeské spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. ChtČli bychom rozšíĜit naši þlenskou základnu o aktivní þleny. Proto Vás žádáme, jestli víte o nČkom ze svých pĜátel, pĜípadnČ o organizaci, která pracuje v oblasti jílové hmoty a mČla by zájem býti informována o aktivitách v oboru, abyste jim nabídli þlenství v naší Spoleþnosti. V pĜípadČ vČtšího zájmu Vás prosíme o zkopírování pĜiložené pĜihlášky. VyplnČnou pĜihlášku je tĜeba zaslat na následující adresu: RNDr. Martin ŠĢastný, CSc., Ústav struktury a mechaniky hornin AVýR, V Holešoviþkách 41, 182 09 Praha 8 - LibeĖ. Je možno též odkázat na fax þ.: 02/6886645 nebo na e-mailovou adresu:
[email protected].
záĜí 2003 EUROCLAY 2003 Modena, Itálie Kontaktní adresa: M.F.Brigatti Fax: +39-059-2055887 E-mail:
[email protected] http//:www.unimo.it/euroclay2003/
10
získání
Vydává: Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ Editor: RNDr. Martin ŠĢastný, CSc. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR V Holešoviþkách, 41 182 09 Praha 8 - LibeĖ tel.: 02/66009262, 237, 410 fax: 02/6886645 e-mail:
[email protected] ýlenové redakþní rady: Prof. RNDr. JiĜí Konta, DrSc. RNDr. Karel Melka, CSc. Technický redaktor: RNDr. Blanka Šreinová
11