číslo: 20 Kč

Časopis sboru Církve bratrské v Havířově | Roč.16, číslo 6/2013 náklad/číslo: 20 Kč

ODLUKA CÍRKVE OD BIBLE? 2. BIBLE A CÍRKEV (D. FAJFR) JÁ A TY, MY A ONI VZPOMÍNKA NA BOHUSLAVA SCHNEIDERA MOJE CAMINO DE SANTIAGO DE COMPOSTELA PROČ VÍCE V OBSAHU NA STRANĚ 2

Země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo. Jr 22,29

SBOR HAVÍŘOV BIBLICKÉ STUDIUM DOROST MLÁDEŽ KOINONIA SHROMÁŽDĚNÍ www.cb.cz/havirov

STANICE ORLOVÁ … … … …

ČTVRTEK 18:00 PÁTEK 17:00 PÁTEK 18:30 NEDĚLE 9:00

DOROST JABLKO … PÁTEK 17:00 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 10:00 MLÁDEŽ … NEDĚLE odpoledne (nepravidelně) www.cb.cz/orlova

OBSAH ČLÁNKY -> Adamova meteorologie a astronomie • OBLOHA V ČERVNU ……………………………… 13

časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč.

16, č. 6/2013

Redakce: Jiřka Dršková (grafika, sazba) Eva Feberová (ef), e-mail: [email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail: [email protected]

• ZÁKRUTY POČASÍ ……………………………… 14 -> navštívili jsme ………………………………………… 11 • MOJE CAMINO DE SANTIAGO DE COMPOSTELA -> rada CB …………………………………………………… 12 • D. FAJFR: ODLUKA CÍRKVE OD BIBLE? 2. BIBLE A CÍRKEV -> úvodník …………………………………………………… 3 • JÁ A TY, MY A ONI -> váš názor ………………………………………………… 15 • VZTAH SBORU KE KAZATELI -> vzpomínky ……………………………………………… 8 • VZPOMÍNKA NA BOHUSLAVA SCHNEIDERA -> zamyšlení • A BUDETE MI SVĚDKY …………………… 13 • PROČ …………………………………………………… 16

Příští uzávěrka:

8. 9. 2013 Vaše reakce na naši Bránu nebo příspěvky do Brány nám pište na e-mail [email protected] S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez Pána to opravdu nejde. Redakce

KONTAKTY -> na sbor ……………………………………………………… 21 -> na kazatele a starší ………………………………… 22 -> na vedoucí služeb ………………………………… 23 SBOROVÉ INFORMACE -> modlitby ………………………………………………… -> narozeniny …………………………………………… -> Orlová …………………………………………………… • ORLOVÁ V KVĚTNU -> pozvánky • KALENDÁŘ ……………………………………………

21 24 16

20

• KONFERENCE A SETKÁNÍ …………………… 17

-> staršovstvo ………………………………………… 17 -> výsledky nedělních sbírek …………………… 15 -> ze života sboru ………………………………………… 18 • NEDĚLE ETS ZÁBAVA -> pro děti ………………………………………………… 19 -> řešení z minulého čísla …………………………… 14

2

Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. Ef 4,4-7

Já a Ty, My a Oni „Nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.“ (Fp 2:3), (Ke studiu: Ef 2) V první církvi měli jeden velký problém – jen těžko k sobě hledali v duchovním životě cestu Židé a pohané (Gojím). Jedni např. slavili některé svátky, jiní je neslavili, jedni jedli to, co bylo, druzí v některých pokrmech spatřovali nebezpečí (1 Kor 8). Není divu, že apoštol Pavel, který je autorem většiny novozákonních dopisů, pak tak často na tento problém naráží. Do sboru v Efezu například píše, že v Kristu jsme přece již jedno a není rozdílu, protože: „oba dva usmířil s Bohem v jednom těle skrze kříž, v němž zabil to nepřátelství.“ (Ef 2:16) Do Filipis, kde se ve vzájemném soupeření vytrácela láska, zase píše slova citovaná výše. Sestry a bratři, která zbožnost je lepší? Ta židovská, nebo jiná? Pravdou je, že dnes již něco takového neřešíme, ten spor je dávno passé. Nicméně, musím se ptát, nezůstalo nám něco z té dávné soupeřivosti v našich sborech až do dnešních dnů? Nepotřebujeme znovu a znovu i dnes do společného duchovního života slyšet tato Pavlova slova – „nenechte se v ničem ovládat soupeřivostí a ješitností“? Vždyť tam, kde se vyhraňujeme na „My“, ti duchovní a dobří, a „Oni“ ti druzí, tam končí každý rozhovor (nebo možná ani nezačal?). Tam vytlačujeme ze společenství Krista. Může to být mnoha způsoby, dříve to byl spor mezi Židy a pohany, dnes se snadno začneme rozlišovat např. na „My“ „církvobratrské,“ „správné,“ evangelikální křesťany a ty další, katolické, charismatické a jiné, už ne tolik správné křesťany. Může to být třeba i jen vůči světu. My jsme ti dobří – a ti „bohapustí nevěrci“, vzdělaní, nevzdělaní, kulturní i nekulturní – ti nejsou vůbec dobří apod. Připomeňme si, že být světlem a solí světu znamená být představitelem čestného a laskavého jednání, osvobozeného od vší soupeřivosti a ješitnosti, třeba někdy i za cenu zdánlivě vlastní škody. Boží slovo nám připomíná, že v Ježíši Kristu byla zbořena zeď mezi námi a Bohem. Zároveň však také mezi námi a druhými (Ef 2:16). Přeji všem, ať v tom následujícím letním období prázdnin a dovolených smíme prožívat právě takový Boží dotek, který boří všechny zdi a dává nám druhé vidět Božíma očima, přinášet milost a pokoj a být světlem hluboké lásky a pokory zjevené v Božím beránku – Ježíši Kristu. Vždyť v Kristu „již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“ (Gal 3:26) Martin Grohman

3

Odluka církve od Bible? Zpráva předsedy Rady CB Daniela Fajfra pro Konferenci, Brno 2013. II. BIBLE A CÍRKEV 1. Staroslověnská Před více jak tisíci lety pozval kníže Rastislav na Velkou Moravu soluňské misionáře proto, aby křehké křesťanské začátky mezi pohanskými Slovany zapustily hlubší kořeny. Metoda, jak toho Konstantin a Metoděj dosáhli, byla “jednoduchá”: přeložili postupně celou Bibli do srozumitelné řeči svých posluchačů – staroslověnštiny. Nelze říci, že by prvotním záměrem byla jejich snaha, aby se Písmo dostalo do rodin a k jednotlivým čtenářům. To by si tehdy stejně nikdo nemohl dovolit. Jejich cílem bylo vzdělávání kněžstva a budování církve v této části tehdejšího světa. Dějiny svědčí o tom, že se jim to podařilo. Přestože se nám originál jejich překladu nedochoval, pouze jen několik fragmentů opisů z různých období, bude staroslověnská Bible navždy připomenutím toho, jaký vliv může mít Boží slovo na celou společnost. Úskalí Při všem zájmu, který Bible psaná srozumitelným jazykem vyvolávala, i při veškeré úctě, které se těšila, byla postupně zatlačována do pozadí. Stala se předmětem odborných studií, výkladů a diskusí. Byla slavnostně ukazována při bohoslužbách, plnila regály v univerzitních knihovnách, ale přestávala mluvit do svědomí a praktického života lidí. Byla knihou posvátnou, ale přestala být Božím slovem a v širších kruzích byla dokonce neznámá. Život byl určován jinými vlivy, než rozhodnutími vyvolanými poslušností Písma, komentuje pozdější vývoj Vladimír Čapek (Historie Bible). 2. Kralická Muselo uběhnout přes 300 let, aby se ukázalo, že Bible a její vliv na každodenní život křesťanů způsobuje nejen oživení církve, ale zasahuje i společnost. Na našem území začali z Bible důsledněji vycházet výrazní křesťané, jako například Petr Chelčický, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Jan Hus, kterému bylo Písmo „zákon nad jiné zákony“, a konečně Kunvaldští bratři, kteří podřídili Písmu každodenní život jednotlivců a celé pospolitosti. Tito spolu s dalšími připravili půdu reformačním procesům v církvi. Když k tomu připojíme převratný vynález knihtisku, díky kterému se mohla šířit Bible rychleji a ve větších nákladech, stává se Písmo doslova evangelizačním nástrojem. Konečně reformátoři Luther, Kalvín („muž jedné knihy“), Zwingli a další, vymanili evropské národy z tenat středověké církve tím, že zpřístupnili Bibli a její srozumitelný výklad obyčejným lidem. Poprvé v našich dějinách tak přichází doba, kdy Bibli nemají v rukou jen kazatelé, ale i obyčejní lidé. Právě v tomto roce si připomínáme 400. výročí od kompletního 2. vydání Bible kralické. Nově vydaná jednosvazková Bible kralická z roku 1596 prošla kvůli velkému zájmu pečlivou revizí, a toto památné druhé vydání se stalo posledním vydáním na našem území před Bílou horou. Kvůli následné tvrdé protireformaci byly reedice po 300 let vydávány pouze v zahraničí. Mnozí z nás byli doslova odkojeni touto postupně upravovanou verzí „Kraličky“, jak se někdy rozkošně říká. Z Kralické bible se sice už dlouho nečte při nedělních shromážděních (až na jeden sbor), ale pro některé je stále tím milovaným překladem. Bible kralická výrazně ovlivnila zbožnost několika generací naší církve.

4

Úskalí Také v tomto případě se objevily tendence de-

klasovat význam Písma svatého, podobně jak se to přihodilo s Biblí staroslověnskou. Zejména počátky naší církve jsou spojeny s úsilím o to, jaké místo bude mít výklad Bible pro zakotvení a budování vznikajících sborů. „Byla to doba, kdy osvícenské ideje nadvlády rozumu začaly pronikat do teologie a umenšovaly autoritu Písma. Šířily se pokusy přizpůsobit křesťanskou víru jednotlivým oblastem moderního zkoumání a vědění (Brána 2011/10, P. Černý, Pohled otců zakladatelů).“ Naši otcové zvolili cestu důrazného biblicismu reformovaného směru a nebránili se ani kritickému čtení Písma (Studie A. Adlofa). Přesto jsme se neubránili opačnému extrému. S jistými důrazy pietismu, vedoucímu k prohloubení osobní zbožnosti, se vkrádaly také nezdravé prvky. Písmo se totiž stávalo jakýmsi breviářem, který určoval život křesťanů do nejmenších podrobností. Tedy co by měli dělat a co ne, co se smí a nesmí. Docházelo tak k postupnému oddělování „svaté“ církve od „hříšného“ světa a uzavírání se do modliteben. Takový životní styl musel dříve nebo později vyústit v jisté formy zákonictví a stával se nebezpečným podhoubím pro pokrytectví, neboť nároky vždycky se líbit Pánu Ježíši byly nesplnitelné. V takovém společenství se vytrácí duchovní spontaneita a svoboda, u Večeře Páně chybí hříšníci, kteří ač následují Pána Ježíše, hřeší a potřebují odpuštění. Taková exkluzivita nebyla zdravá, někdy vedla k porovnávání se s méně zbožnými a tedy k duchovní pýše. A co víc, někteří takovým nárokům nebyli schopni dostát, některé děti z křesťanských rodin je ani nepřijaly a postupně se z obecenství vytrácely. 3. Dějinná zákonitost Proč to všechno připomínám? Chci poukázat na jakousi dějinnou zákonitost, kdy na jedné straně Písmo ovlivňuje církev a jednotlivé křesťany v tom, aby horlivě následovali Krista. Prakticky se to pozitivně odráží na jejich životním stylu, na modlitebním životě, na touze sdílet evangelium a sloužit Bohu a lidem. Na straně druhé jsou v dějinách církve patrná období postupného odklonu od Písma, jehož autorita je sice proklamována, ale ono má již velmi malý vliv na praktický a každodenní život křesťanů, kteří jsou určováni více duchem doby, než biblickými hodnotami. Mám za to, že přes mnohé požehnání, které na sborech prožíváme, se Církev bratrská nachází v jisté fázi postupného odklonu od poznávání trojjediného Boha z Písma. Není to jen trend posledních několika let, je to odklon, který trvá od devadesátých let minulého století a může pomalu ale jistě zasáhnout jednu celou generaci. To by bylo dle mého názoru fatální, neboť takové počínání směřuje k “nedělní“ církvi, kdy se při jednom shromáždění odehraje podstatná část života křesťana. To rozhodně není stav, z kterého vede snadná cesta zpátky. 4. Církev bratrská a autorita Bible Porevoluční svoboda a jisté duchovní vzedmutí s sebou přineslo možnost pracovat na nových překladech. Český křesťanský svět byl tak obohacen o vydání titulů jako je Bible 21, Jeruzalémská Bible, Studijní překlad, Slovo na cestu. Přiznejme si ale, že nové překlady spíše obohatily pohled na biblický text, než aby probudily zájem křesťanů o čtení Bible. Snad jen široká propagace B21 způsobila větší zájem o Bibli u lidí z necírkevního prostředí. Letošní kulatá výročí jsou tedy dobrou výzvou k tomu, abychom si položili otázku, jaký vliv má Bible na formování naší církve, sborů a na život členů. Kladu otázku takto ze široka, neboť mám za to, že v každé zmíněné oblasti je to trochu jinak. Denominace Církev bratrská jako denominace se ve svém Vyznání víry hlásí k reformované tradici a vyznává, že „Písmo svaté jako Boží slovo je jediným měřítkem a autoritou naší víry a našeho života. (Ústava, článek 7/2)“ Tomu nasvědčuje i program celocírkevních konferencí, pastorálek, seminářů s velkým důrazem na to, aby nechyběla práce s biblickým textem a aby pojednání témat vycházelo z biblických

5

principů. Vyžadujeme, aby budoucí kazatelé prošli důkladnou biblickou a teologickou přípravou na seminářích a teologických fakultách. Snažíme se o důslednější přípravu vikářů, rozšiřujeme i jejich praxi na sborech, kde se mohou učit u zkušených kazatelů. Můžeme s bázní říci, že na úrovni denominace si snad udržujeme standard církve „Slova“. Sbory Na otázku, do jaké míry je Písmo svaté měřítkem a autoritou pro sbory CB, je odpověď už složitější, neboť pestrost našich sborů je velká. Z vizitačních zpráv se však nedovídáme, že by nějaký sbor vybočoval z řady a nekonal pravidelné biblické vyučování. Na mnohých místech je výrazná spokojenost členů, majících užitek z kázání i biblických výkladů. Tu a tam je slyšet postesk nad vykladačskou svévoli pramenící z nedostatečného pochopení textu a jeho významu, občas pramenící z nedostatečné přípravy samotného kázání. Rada společně se Studijním odborem se zabývá myšlenkou celoživotního vzdělávání kazatelů a připravila již první návrh koncepce studijního cyklu, který je již v záběhu. Otázkou ale zůstává, jaké procento členů sboru se účastní biblického vzdělávání. Členové církve Vztah členů církve k Bibli je asi velmi rozmanitý. Pokles účasti na biblických hodinách, pomalu vytrácející se domácí čtení Bible v rodinném kruhu, minimum kroužků a skupinek biblického vzdělávání, není ale dobrým znamením. Abych se neopakoval, neboť v poslední době se na toto téma vyjadřuji častěji, budu citovat z článku Interpretace Bible od Pavla Hoška, uveřejněného v Bráně 2011/10. Pavel Hošek se ptá: „Co se to s námi v Církvi bratrské děje? Kdo z nás by řekl jako Ježíš, že je živ každým slovem vycházejícím z Božích úst (Mt 4,4), kdo by jako on vyznal, že spíše pomine nebe a země, než jediná tečka a čárka z Božího slova (Mt 5,18)? Myslím, že jsme Biblí trochu unaveni, unudění a otrávení, že už nás ta stará dobrá knížka moc nerajcuje. Když ji čteme, jsme unylí a vláční, klimbáme, mhouří se nám víčka a zavírají oči….“ To možná v tom lepším případě, ale autor pokračuje: „Ano, čtení Bible je v krizi, nejenže klesá návštěvnost biblických hodin v církvi, klesá návštěvnost Bible. Od husitských dob, kdy byli čeští křesťané proslulí po celé Evropě znalostí Bible, uplynulo opravdu hodně vody… Nestýskám si nad tím, že Bibli nečtou nevěřící nebo vlažní, papíroví křesťané. Spíš mi vrtá hlavou, že Bibli čtou čím dál tím méně i křesťané zbožní, horliví a opravdoví. Čím to je? Možná jsme my horliví křesťané Bibli trochu přidusili. Tak urputně a zamračeně jsme v ní pátrali po přesných definicích věrouky a mravouky, až se nám začalo jako ozvěna jenom vracet to, co jsme do ní sami zavolali. Ona totiž nemá ráda, když z ní děláme soubor paragrafů a pouček. Jak říkají rabíni, Bible je jako vznešená, urozená dáma. Zná svoji cenu, chce, abychom se o ni ucházeli, abychom se jí dvořili, abychom o ni bojovali, abychom trpělivě odkrývali její tajemství.“ 5. Odluka církve od Bible? Zdá se, že nyní v Církvi bratrské probíhají dvě odluky. Ta jedna od státu již prošla. Ta druhá od Bible snad neprojde. Pokud by došlo k zásadnímu odklonu od Písma v jedné celé generaci, není asi cesty zpět. Nevím, jak tento trend změnit a jsem dalek toho, abych dával hotová řešení. Jedno je ale zřejmé. Jelikož se jedná o letitý trend, návrat k důslednějšímu příklonu k Písmu nebude okamžitý ani jednoduchý. Půjde o dlouhodobý proces, který si bude muset řešit každý sbor sám. Církev bratrská nemá orgán, který by naordinoval ozdravnou kúru a dohlížel na dodržování terapie. Rada CB může na jisté věci upozornit a být pomocí. Každopádně to ale musí být úsilí celé církve. Rád bych závěrem vyjmenoval některé neblahé efekty, které podle mého názoru s sebou nese ztráta osobního kontaktu s Biblí. - Nenápadně se vyprazdňuje Kristovo evangelium, jeho kříž, jeho milost, a s tím související důraz na pokání, obrácení a na posvěcení. Sbor, kde se lidé nescházejí nad Písmem, ztrácí identitu CB, tak jak

6

ji máme definovanou v základních dokumentech a pomalu se transformuje na nedělní církev. Společenství, které se neschází kolem Božího slova, je na cestě stát se křesťanským klubem, je určováno více vlastními zájmy než nároky Písma. (Mezi mládeží se používá označení frikulín, tj. free-cool-in: free-svoboda, cool – pohoda, in – jde s dobou. Jinak řečeno, fajn, jsem spasen, to stačí, hlavně klídek). Otevírají se dveře pragmatickému relativismu v hodnotách, v principech, v postojích. Oslabení přímého vlivu Písma na život křesťana vede k individuálnímu křesťanství, nezávislém na společenství sboru. - Rodina, která se neschází kolem Božího slova, je ochuzena o požehnání a v dobách rodinné nepohody ji chybí záchranná brzda a naděje. K tomu připojuji některé výzvy, možnosti a náměty. Bude dobré sdílet další zkušenosti a tipy, které by inspirovaly a stimulovaly větší zájem členů Církve bratrské o Bibli. - Pokud kazatel a starší sboru zjistí, že řada členů není biblicky vzdělávána, je třeba vyhlásit SOS. Je třeba pracovat na dlouhodobém konceptu, který by vzbudil zájem o studium Bible, který nezůstane jen na úrovni znalostí, ale bude ovlivňovat myšlení, rozhodování, zbožnost, vztahy i praktický život. - Vychovávat a vyučovat lidi obdarované k vedení biblických skupinek. - Biblická hodina nemusí být víc než dobře vedená biblická skupinka s vedoucím, určeným staršovstvem. Jinak řečeno, obě alternativy mohou být rovnocenné. - Vytipovat geografické oblasti, kde je možné založit biblickou skupinu. Ve větších městech to může být např. sídliště, či městská část. Skupinky v diasporních sborech mohou být v obci s větší koncentrací členů. - Vyhlašovat společné čtení Bible, kdy členové a přátelé sboru, v určitém časovém úseku a podle zpracovaného rozpisu, čtou nějakou biblickou knihu. Může to být propojeno s nedělním kázáním a s biblickými hodinami či kroužky. (Něco jako 40 dní s Biblí v postním období). - Pokud možno mít celou Bibli (nebo aspoň NZ) v mobilním telefonu. Zajistit stažení pro ty, kteří k tomu nemají vlohy. Mohou se tak využít chvíle v dopravních prostředcích, čekárnách všeho druhu. Nemyslím si, že návrat k tomu aby byla Bible více čtena, rozjímána a studována, vyřeší všechny neduhy. Život v plnosti Ducha svatého má další oblasti, které nutno obnovovat – modlitbu, službu misijní, evangelizační, diakonskou. Jsem ale přesvědčen, že poznávat Boží vůli z Písma svatého tím, že se jím necháme znovu oslovovat při soukromé četbě nebo ve společném rozhovoru nad textem, je v pojetí naší zbožnosti záležitost zcela zásadní a nenahraditelná. Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě. (Jz 1:8) Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří. (Ž 1,1-3) Daniel Fajfr, předseda Rady Církve bratrské

7

Vzpomínka na br. kaz. Bohuslava Schneidra S bratrem kazatelem Schneiderem jsem se směl blíže poznávat od roku 1974, kdy se svou rodinou přichází do Havířova ve svých 61 letech jako důchodce po ukončení své kazatelské služby v Hradci Králové. Rada Církve bratrské měla tehdy k disposici družstevní byt pro kazatele v tomto městě a nabídla mu jej s tím, že v okolí tohoto města je několik sborů, které by rády využily jeho služby jako kazatele důchodce. Pro mne osobně to byla také nejen vzácná pomoc ve službě na stanici ostravského sboru v HavířověProstřední Suché, ale také příležitost jej blíže poznat. Ostravské staršovstvo mne totiž zhruba ve stejnou dobu požádalo, abych přešel s rodinou ze shromáždění v Ostravě na stanici do Havířova jako vedoucí této stanice a tak vyhovělo naléhání br. Františka Bajgra, spoluzakladatele a dlouholetého vedoucího této stanice, aby došlo k jeho vystřídání v této službě. Proto jsem si oprávněně kladl otázku, jaká bude naše spolupráce, zda br. kaz. Schneider nebude příliš kritickým posuzovatelem mé služby a zda vůbec bude ochoten mne v této službě respektovat? A právě při této spolupráci jsem jej směl poznávat jako výjimečně citlivého a tolerantního staršího a zkušenějšího spolupracovníka ve službě na Boží vinici. Jen pro ilustraci jeho citlivého přístupu uvedu, že bratr kazatel Schneider obvykle odcházel ze shromáždění okamžitě po dozpívání poslední písně. Porozuměl jsem tomu tak, že mi dával prostor k pastoračním rozhovorům s účastníky shromáždění bez své asistence. Přitom byl kdykoliv ochoten navštívit a hovořit s těmi, kdo projevili zájem o osobní rozhovor. Rovněž jeho hodnocení nebo rady pro mou službu, pokud byl o ně požádán, bylo velmi laskavé a spíše se mu jednalo o osobní povzbuzení ke službě. V letech 1978 – 1982 jsme jako rodina se čtyřmi dětmi prožívali nesnadné období. Tehdy totiž onemocněl náš 13-letý syn neznámou kožní a svalovou nemocí, kterou ani kožní lékařka nedovedla rozpoznat. Musel se pak delší dobu léčit na klinice v Brně. Bratr kazatel Schneider nás nejen navštívil, ale nabídl také svou pomoc. Řekl nám, že pokud by byla nutná transplantace kůže, dává svou kůži k disposici. K této potřebě nedošlo. Avšak jeho nabídka je něco, co doposud vhání slzy do očí nejen nám jako rodičům, ale věříme, že na ni nezapomene po celý život ani náš syn. Jako většina rodin jsme také prožívali problémy s některými z naších dospívajících děti. Nejednou jsme se setkávali s nepochopením rodičů, kteří ještě se svými dětmi tyto problémy neměli. Vzpomínám, že jsem tehdy řešil otázku, zda-li se nemám vůbec vzdát služby v církvi. S jiným postojem jsme se však naopak setkávali u br. kaz. Bohuslava Schneidera. Nejen, že nás navštívil a povzbudil k modlitbám, ale sám také projevoval veliký zájem o jejich další život a osobně se za ně modlil a povzbuzoval k tomu celé naše havířovské shromáždění, což našlo pozitivní odezvu i u nich samotných. Konečně bych jako kazatel měl vzpomenout také na jeho kazatelskou službu. Nikdy jsem nestudoval nějakou teologickou školu, o to více jsem se učil od kazatelů, kterým jsem během svého členství v církvi naslouchal. 8 A měl jsem vzácnou příležitost se učit od mnoha výborných služební-

ků Slova. A jedním z nich byl i br. kaz. Schneider. Co jsem obzvláště na jeho službě oceňoval? Především jasné a srozumitelné poselství, které vycházelo z přečteného oddílu Písma. Jeho řeč byla bez ohledu na jeho věk moderní a neliboval si v archaismech. Stejně i jeho příklady, použité v kázání, byly odpozorované ze života a proto velmi zajímavé. V jeho službě slovem byl jistě patrný vliv jeho nezapomenutelného učitele, bývalého předsedy Rady naší církve, kazatele Františka Urbánka. Navíc jeho kázání nebyla příliš dlouhá a vždy dovedl udržet pozornost svých posluchačů. A snad k výbornému ohodnocením jeho služby patří i to, že se na jeho kázání těšili i puberťáci pod kazatelnou. Byli jsme také vděční za službu manželky bratra kazatele Schneidera i celé jeho rodiny. Sestra Schneiderová dovedla velmi rychle navázat přátelské vztahy s mnoha sestrami ve sboru a zvláště nám byla velikou pomocí později při stavbě modlitebny v Havířově /1989-1991/, kdy převzala zodpovědnost za stravování na stavbě a za ubytování brigádníků. Vděční jsme byli také za službu syna Jiřího, který jako nejmladší z dětí přišel se svými rodiči do Havířova a zařadil se do služby v pěveckém sboru, kde velmi brzo převzal roli dirigenta a ve shromáždění doprovázel také společný zpěv hrou na harmonium. Jeho starší sourozenci už v té době studovali mimo domov a tak do našeho sboru přijížděli spíše jen jako hosté na návštěvu své rodiny. Bratr kazatel Schneider byl do posledních dnů svého života zván ke službě nejen v Havířově, v Ostravě a na stanice ostravského sboru, ale také do okolních těšínských sborů. Proto jeho odchod do nebeské slávy v prosinci 1982 byl nejen pro havířovské společenství, ale i pro celý ostravský sbor a také pro okolní těšínské sbory velikou ztrátou a ti, kteří jej směli osobně poznat, dosud na něj rádi a s vděčností Pánu Bohu vzpomínají. Jaroslav Orawski, Šenov 27. 4. 2013

4. května 2013 se v modlitebně Církve bratrské v České Skalici konalo vzpomínkové setkání u příležitosti 100 let od narození kazatele Církve bratrské Bohuslava Schneidera.

9

Hostem byla také sestra Soňa Slováčková, která vzpomínala na společná manželská léta s Bohuslavem Schneiderem.

Kazatel a správce sboru v České Skalici Petr Asszonyi

10

Moje Camino de Santiago de Compostela Ve středověkém světě existovala tři nejsvětější místa, kam směřovaly statisíce poutníků ročně. Řím, tam jsem byla před sedmi lety, Jeruzalém, tam jsem byla před dvěma měsíci, a Santiago de Compostela. A tam mě pracovní povinnosti zavály na začátku května. No, povinnosti. Výcvik. Naprosto dobrovolný výcvik, o který jsem si sama zažádala. Ale při práci byla trocha času i na nějaké to poznávání. A můžu vás ujistit, že jsem poznala, že Santiago je úžasné místo. Velice se mě dotklo, a tak se o to s vámi chci podělit. Santiago? Trocha zeměpisu – tušíte, kterým směrem na mapě zaostřit? Aha! Moc ne. Asi jsme už někdy slyšeli něco o pouti do Santiaga, někomu možná něco řekne i to slovo v názvu – Camino – tedy název této pouti. Ale jak dlouhá tato pouť je? A proč vůbec ti lidé už 1200 let do Santiaga putují? Santiago de Compostela je na západě Španělska těsně nad Portugalskem v oblasti nazvané Galície. Je to dost svérázný kraj, má vlastní jazyk, vlastní zvyky. Na rozdíl od zbytku Španělska ho nikdy nedobyli muslimové, a tak si uchoval původní keltský (ano, keltský) ráz. Ulicemi řvou dudy, folklorní tance připomínají poskakováním ty irské. Stela znamená hvězda a Compo znamená pole. Compostela je tedy pole, kde se ukázala hvězda. Proto taky poutníci do Santiaga chodí. V těchto místech se totiž údajně v hlubokém středověku ukázala hvězda na louce, kde byl se svými dvěma učedníky pohřben jeden z Ježíšových učedníků, Jakub. To on pomáhal tehdejším vojskům odrážet dobyvačné Araby. Tehdejší věřící hrob odkryli a přesunuli. Truhla s ostatky apoštola je teď srdcem obří a velice působivé katedrály. Proto ty miliony lidí. Všichni se chtějí poklonit jednomu z Ježíšových nejbližších. A teď, proč to pro mě byl tak silný zážitek. Camino měří zhruba 800 kilometrů. Začíná ve Francii v podhůří Pyrenejí a prochází hory doly celým severním Španělskem. Vlastně pokračuje ještě i dalších 80 km za Santiago, ale to je už fakt jenom pro silné povahy. Poutníci (peregrinos) odjakživa tuhle štreku váží proto, aby měli čas přemýšlet, rozjímat, rozmlouvat s Bohem, hledat smysl existence, zkrátka aby mohli utéct od každodennosti, od toho věčného shánění chleba a zajišťování rodiny, k Bohu. Přičemž jen tak mimochodem prošlapou dvoje goretexové boty. Santiago je pro ně celou dobu symbol, cíl, ke kterému míří. Viděla jsem slzy v očích poutníků, kteří přišli na náměstí před katedrálou, úsměvy, oteklé nohy, absolutní únavu, objímání, ale v tom všem především obrovskou radost. Že to dokázali. Že po měsíci došli

11

do cíle. Že našli, co hledali. Takhle nějak si představuji nebe. Dobře, bude to asi trochu větší a nebude tam pořád pršet. Ale ty pocity budou nejspíš podobné. Únava z dlouhé cesty, bolavé nohy, vysílení, ale taky slzy štěstí, úsměvy, které i beze slov řeknou všechno, a hlavně ta všeobjímající radost. Podobný pocit jsem pak prožila ještě jednou. To když jsme se vypravili na Konec světa. Ano, vím, že svět je kulatý, takže vlastně nemá konec a ostatně ani začátek, ale to středověký člověk nevěděl. A tak když přišel na nejzápadnější výběžek Španělska, věřil, že dál už to nejde. A ten výběžek příhodně nazval Fisterra (tedy Konec světa). Na Konci světa jsou skály, maják, pamětní deska s českým národním znakem a nějakým nápisem ve španělštině. A jsou tam hromádky popela. Když totiž poutník došel až na Konec světa, spálil svoje oblečení a boty, aby tak symbolicky ukončil svoji pouť a s novým oblečením naznačil i nový začátek svého života. Ten zvyk lidem zůstal dodnes a je to další věc, která mě hluboce zasáhla. Ty verše o oblečení nového člověka, o vyprání svých šatů a oblečení čistého roucha... Na Konci světa se úplně zhmotňují. Hned je to všechno silnější, když to člověk vidí takhle doslova před sebou (a cítí – hořící goretexy fakt nevoní po fialkách). Ještě jedním zážitkem vás potrápím. Ale snad vás taky nalákám, abyste se na toto úžasné místo někdy podívali. Katedrála v Santiagu má jednu zvláštnost: obří kadidelnici. Říkají jí botafumeiro a používají ji při nedělních poledních mších a při různých zvláštních příležitostech. Měla jsem to úžasné štěstí, že jsem v Santiagu byla zrovna na letnice a šla jsem s dalšími dvěma kolegy na slavnostní letniční mši. Nevím, co farář povídal, mluvil španělsky, ale jelikož každou chvíli řekl „Maria“, asi bych s ním úplně nesouhlasila. Je to jedno. Znáte tu letniční pasáž v Bibli, jak Ježíš odchází od svých učedníků a zároveň na ně vylévá svého ducha. Tak si představte, že stojíte v přeplněné katedrále a nad hlavou se vám houpe přivázaná na 30metrovém laně obří kadidelnice, ze které se samozřejmě valí oblaka kouře. Je potřeba nějaký konkrétnější obraz letnic? Zkrátka tuhle služební cestu jsem si vrchovatě duchovně užila. Teď jenom doufám, že si tyhle obrazy udržím v srdci co nejdéle. A všem vřele doporučuju, jeďte tam. Je tam krásně a dýchá tam Duch Boží. barcza

12

A budete mi svědky... Poslední dobou mne oslovuje text z knihy Skutků, verše 1,8, kde se píše: ... a budete mi svědky.... Rád bych se s Vámi o tomto oslovení sdílel. Co je hlavním posláním svědka? My, křesťané, většinou vnímáme toto poslání jako úkol vydávat svědectví o Kristu. Ano, ale toto je pouze sekundární úkol svědka, ne primární. To hlavní, co dělá svědka svědkem, je skutečnost, že vidí. Svědek nejdříve vidí a až pak o tom mluví. Svědek, který nevidí a mluví, je svědkem falešným. My, křesťané, jsme tedy volání vidět, dívat se na Boží Skutky až na sám konec světa. Bratři, sestry, co vidíme? Co vyhlížíme? Na co se koukáme? Čemu věnujeme svoji pozornost? Dovolte mi malý příklad: Co vidíme, když se díváme na svého bratra, na svou sestru v Kristu? Vidíme Boží požehnaní, které i nás posvěcuje? Vidíme dar Ducha Svatého, který i nás obdarovává? Anebo jen reptáme? Jsme vděční za Boží Služebníky, které nám Bůh ze své svrchované Milosti posílá do našich sborů, do našich životů, anebo nevidíme, že nám toho či onoho služebníka posílá Bůh, neboť sami bychom si pro sebe samé představovali něco lepšího? Víte, ale veliká před Pánem je víra, která se spokojuje s tím, co má, věrnost v malém předchází věrnosti ve velkém. Jestliže nejsme sami vděčni za Boží dary a požehnání, které nám Bůh v osobách našich bratrů a sester posílá, co to pak vypovídá o našem vztahu s Bohem? Jak bychom se mohli modlit: Pane, dej nám probuzení, dej nám požehnání, dej nám Ducha Svatého, dej nám služebníky, dej nám... jestliže bychom pohrdli dary a požehnáními, kterými nás Bůh již dnes obdarovává? To jsou důležité otázky a rád bych Vás pozval, abychom nad nimi přemýšleli. Čí jsme svědky? Ježíše Krista? Nebo vlastních nároků, vlastní nespokojenosti, vlastních potřeb? Čím naše srdce přetéká a co naše ústa promlouvají? Co vidí naše oči a na co se zaměřuje náš zrak? Díváme se na Boží působení v našich životech? Vidíme v našich bratrech a sestrách v Kristu s vděčností Boží požehnání, které nás posvěcuje, Dar Ducha Svatého, kterým jsme sami obdarování? Buďme svědky Kristu! Vašek Müller

Obloha v červnu. Jsou nejdelší dny a na hvězdy si musíme počkat dlouho do noci. Přesto si myslím, pokud bude přát počasí, že nás čeká zajímavá podívaná. ostatně posuďte sami. Merkur můžeme pozorovat večer, nízko nad západním obzorem. Venuše se stává jitřenkou a Mars se pomalu objevuje ráno. Saturn je vidět celou noc. Stran Měsíce - na Medarda, čili 8.6. bude v novu, první čtvrť nás čeká 16.6. a úplněk 23.6. Ten vyjde téměř přesně na den slunovratu, v tu dobu bude nejníže na obloze. Většinou bývá o dost níže, než slunce v zimě během poledne a svítí poměrně krátce. Většinou to dělá přibližně pět stupňů, čili v našem případě by mohl být vysoko cca 12-13 stupňů nad obzorem. Díky refrakci vzduchu se zároveň bude jevit jako velký, takže pokud bude jasná noc, pohled na nízko plující oběžnici bude určitě stát za to. Poslední čtvrť nás čeká 30.6. Z výše uvedeného vyplývá, že nejzajímavější může být pohled 13

na Saturn, dobře viditelný bude až někdy před půlnocí nad jižním obzorem. Přestože večery jsou pozdní a noc je velmi krátká, velmi pěkné jsou západy/východy slunce, kde obloha tmavne a zjasňuje se velmi pomalu. Defacto není astronomická noc, neboť slunce neklesne níže, než 18 stupňů pod obzor, to znamená taky, že nejsvrchnější vrstvy atmosféry jsou osvětleny slunkem. Ještě hodinu před půlnoci při čisté obloze je na severozápadě a severu vidět jasnější pruh nebe, ovšem o pár stupňů severněji tento je vidět celou noc. A to už jsme u Baltu nebo ve Skandinávii :) Přeji krásné večery i noci, které v červnu mají prazvláštní kouzlo. Jako ostatně vše ostatní - vypovídají hodně o Boží slávě. Jedinečným způsobem a to tak, že už se nikdy stejný nebude opakovat. V podstatě vše je jedinečné, jako Bůh. A to je dobře. Adam Gamrot, Horní Suchá

Zákruty počasí Možná si pamatujete - vloni mnoho lidí žehralo na sucho, já osobně na vedro a dusno. Letos je tomu naopak. Ne, že by bylo vyloženě chladno - jaro dokonce skončilo - ač je to k nevíře, jako slabě nadnormální stran teplot, ale vysoce nadprůměrně srážkově. Stejné to bylo s oblačností. Té bylo během jara stále dost a tak relativní nedostatek slunečního svitu a delší období chladnějšího počasí v květnu způsobil onen všeobjímající pocit, že je furt zima, vlhko a tma. Navíc ... hned zkraje meteorologického léta máme velké povodně a opět zoufalý nedostatek slunce. Stále více lidí se mně ptá, co se s počasím děje, jestli nenastává klimatický kolaps a podobně. Stran kolapsu jsem klidný;), soudím, že Bůh pevně třímá planetu Zemi ve svých rukou, nicméně klima se opravdu mění, dlouhodobě i v kratším horizontu. Je to složitější, proto se budu snažit o maximální stručnost. Podnebí je závislé na sluníčku, které má své cykly činnosti, odvislé od posunu svého těžiště vlivem velkých planet (Jupiter, Saturn, Uran) a nově i vlivem lidské činnosti. Po období zvýšené aktivity sluníčka nastává jeho "uklidnění", což paradoxně může přinášet a přináší počasí s větší oblačnosti, srážkami a pozvolnou stagnací teplot. Jednoduše do atmosféry země se dostalo během teplého období hodně vodních par a ty se budou "chtít" vysrážet na zem. Mějme dále na paměti, že druhá polovina dvacátého století byla mimořádně chudá na povodně a výrazné turbulence v počasí, naopak ve století předchozím tyto jevy byly docela časté. Navíc nyní do toho vstoupil člověk se svými pesticidy, betonem a hnojivy, což jsou prvky, které snižují schopnost udržet vodu v půdě. Binec, který vypouští ze svých továren (tím nemyslím zrovna profláknuté CO2), má zcela jistě vliv na podnebí i lokální počasí. Oněch vlivů je více, proto jsem uvedl dle mého názoru dva nejdůležitější. Nechť Bůh vede tuto zem opět k pokoře a cílům, které naplní potřeby lidí i krajiny. Velká část volených zástupců toto vůbec nereflektuje a "hraje si na svém písečku", nehledě na potřeby ostatních. Zde spočívá hlavní příčina toho, že zde přibývá lidí smutných, frustrovaných a zklamaných. Počasí k tomu napomáhá, není ovšem hlavní příčinou "blbé nálady", pocitu, že jsme jaksi na špatné cestě. Nechť Bůh stojí při nás a vše v dobré obrátí ... a najde dost lidí, kteří Mu budou naslouchat. Adam Gamrot, Horní Suchá

Řešení hádanek z minulého čísla:

14

Doplňovačka: dobrota Přesmyčky: láska, hádka Osmisměrka: sebeovládání

Vztah sboru ke kazateli... Vztah sboru ke kazateli. Jaký by měl mít sbor vztah ke svému kazateli? Toto je skoro zakázané téma ke kázání. Neboť se v podstatě ani netýká samotného kazatele, který většinou přichází zvnějšku. Naopak, kazatel by mohl být nařčen z manipulace, kdyby se o takovéto zamyšlení, byť náznakem, pokusil. Neboť však osobně nejsem ani kazatel, ani bratr starší, snad si mohu, s Vaším dovolením, krátký článeček na toto téma dovolit. Osobně věřím tomu, že to je Bůh, kdo sborům jednoho kazatele bere a druhého jim posílá. Ač se jedná o sbory kongregačního typu, kde si shromáždění svého kazatele volí samo, nebo typu episkopálního, kde kazatele či faráře jmenuje biskup či jiná nadřízená autorita. Jsou to pouze rozličné nástroje Ducha Svatého. Avšak odevzdává-li se sbor do rukou Ducha Svatého, pak nikdy nemůže říci, že to je sbor sám, kdo povolává svého kazatele. Kazatel není služebníkem sboru, ale je služebníkem Božím z Božího příkazu povolaný do služby tomu či onomu sboru, skrze službu sboru slouží kazatel Bohu. A Bohu pak sbor přísahá, ne kazateli, Bohu sbor přísahá, když přijímá toho, či onoho Božího služebníka, za svého kazatele. To ovšem pro členy sboru znamená mnohem větší závazek než pouze pouštět tohoto Božího služebníka v neděli na kazatelnu. Znamená to závazek otevírat tomuto služebníku svá srdce, pouštět jej dále, aby se v srdci jednotlivého člena sboru stal kazatelem onen služebník a ne třeba nějaká naše představa ideálního kazatele či mlhavá vzpomínka na kazatele předchozího. Není správné nostalgicky vzpomínat a například srovnávat kazatele s jeho předchůdcem. Předchůdce bývá daleko, za to současný služebník zde. Předchůdce již nikdy ničím zklamat nemůže a věci, ve kterých chyboval on, dávno odnesl čas. Není to spravedlivé ani k onomu současnému Božímu služebníkovi, ani k jeho předchůdci. Je to Boží plán, který staví toho konkrétního Božího služebníka tomu konkrétnímu sboru v tom konkrétním čase. Sbor by měl tedy spíše zkoumat, co sboru chce Bůh skrze svého služebníka říci a ukázat. Ne pouze skrze to, co Boží služebník káže v neděli na kazatelně, ale také, mnohem více, co chce říci skrze kazatelovu osobnost, skrze jeho přístup k člověku. Kazatel bývá pouhý člověk, ne anděl, a jako člověk nebývá bez chyby. Tudíž ani kazatel není nekritizovatelný. Ale víte, když si druhého člověka vážíme, tak se můžeme učit i z jeho chyb. Tak i jeho chyby nám slouží k růstu. Jestliže si však druhého nevážíme, tak ani jeho dobré vlastnosti pro nás nebudou dost dobré. Mívám před očima obraz hladového člověka. Člověk, když má hlad, ale opravdu velký a hluboký hlad, tak je vděčný i za pouhý suchý krajíc chleba, který mu z milosti někdo dá. Kdo je však přesycen a rozmazlen nejvybranějšími pochoutkami, ten "obyčejným" chlebem pohrdne. Bratři, sestry, máme hlad? Bůh dává sborům ze Své Milosti a Svého suverénního rozhodnutí nejrůznější kazatele a tito Boží služebníci pak dávají do služby sebe samotné, svá srdce, dávají ze sebe to nejlepší, co v nich je. Máme hlad? Vašek Müller

„Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.“ Velmi děkujeme všem ochotným dárcům! Sbírka z 19. 5. byla věnována ETS.

Datum

sbírka

Neděle

5. 5.

749,-

Neděle

12. 5.

1.363,-

Neděle

19. 5.

3.219,-

Neděle

26. 5.

1.068.-

Brána 128,10,-15

Orlová v květnu U nás ... je dobře. :) Až tak? Ano, protože .... Protože se opět ustálily skupinky a modlitební v úterý a ve středu. Tyto jsou otevřenou záležitostí. Přístupné komukoliv, kdo hledá Boží tvář. Vlastně už v první červnovou neděli bylo velmi příjemné shromáždění ukončené grilováním. Příjemné --- Boží slovo tehdy vyznělo velmi jednoznačně ve smyslu ostražitosti vůči zlému a důvěře v Pána. Doporučuji podobnou akci opakovat častěji :) Je v jistém ohledu náročná pro lidi, kteří se rozhodnou celou záležitost organizovat, nicméně je to dobrá služba a věc. Nejde ani tak o pokrm, ale o vytváření pospolitosti. V podstatě takto se sházeli první křesťané. Svá shromáždění často mívali ... u stolu. Lidé, kteří spolu jedí/sedí u jednoho stolu, musí mít na určité úrovni mezi sebou vztah. Pokud ne, tak se takto vybuduje. Nejsem si jist, jak by to fungovalo ve větších shromážděních/ společenstvích, ale v těch o obdobné velikosti jako to naše by rozhodně mělo :) Kanalizace je opravena - zkontrolovaná kamerou, snad už nebude problém - aspoň v nejbližších měsících, snad i rocích. Mládež se setkává stále nepravidelně, ale funguje. Koneckonců se to do značné míry odráží i na chválící skupince. Velká její část je tělem i duší mládež. Naše sborová "dovolená" nakonec bude poslední týden v září. Nejspíše. Letos květnový/červnový termín nevyšel. Svým způsobem je to dobře, neboť při pohledu na zamračenou oblohu a promáčenou zem by celý pobyt byl značně stížen a zralý na odvolání. Tolik krátké info z Orlové :) Adam Gamrot, Horní Suchá

Proč Nyní prší, leje a v Čechách jsou povodně. Naskýtá se otázka - proč. Bez otazníků. Rezignované konstatování. Něco jsem nastínil v předchozím článku o počasí. Lidé se chovají do značné míry macešsky vůči přírodě a sobě samotným, koneckonců vůči Pánu Bohu. Je to přirozená reakce/odezva ekosystému nebo jakýsi trest Boží, ve smyslu Božích mlýnů, které melou pomalu a jistě? Těžko říci. Obdobná neštěstí a dlužno dodat daleko větší byla v celé historii planety/lidstva. Myslím, a v tom bude nejspíše zakopaný pes, že .... vytratila se láska mnohých, jak píše Bible. Pocit osamělosti, vykořenění, pocit, že na většinu věcí je člověk sám. Vypjatý individualismus, jak už někde zaznělo na mnoha diskusních fórech a debatách či filosofických pojednáních. Postmoderní relativizace pojmů, což reálně znamená vyprázdnění původního obsahu, bez jeho adekvátního nahrazení něčím smysluplným. Pokud by šlo něco nazvat trestem, tak je to právě ono, neboť násobí vše špatné. Člověk je stvořen do vztahu, je vztažnou, tedy relativní - vztahovou bytostí. Potřebuje mít relaci - vztah s jinými lidmi/Bohem, jinak strádá. V tomhle ohledu je i Bůh svým způsobem relativní, tedy spíše relační. Na relacích/vztazích je postaven celý vesmír i naše víra. Vše stojí i padá na Boží lásce i lidí jedněch k druhým. Vztah znamená umění naslouchat. Takto postavený svět vypadá zcela jinak i tváří v tvář neštěstím, neboť na ně člověk není nikdy sám. A tak je schopný se přes ně přenést. S Boží pomoci i druhých lidí. Vytvářejme takový svět, navzdory všem -ismům. Adam Gamrot, Horní Suchá

16

Z jednání staršovstva 22. a 29. 5. 2013 -

do konce školního roku nebudou biblické hodiny křestní shromáždění 9. 6. od 10 hodin na Žermanické přehradě připravovali jsme služby během prázdnin hovořili jsme o obtížné situaci některých členů sboru a modlili se za ně hovořili jsme o mládeži schválili jsme rozpočet na rok 2013 rozhodli jsme o křtu a přijetí do sboru bratrů Adama Urbana a Daniela Gamrota rozhodli jsme o přijetí sestry Lenky Kalinové za členku sboru

Konference biblického poradenství 2013 Téma: Jak sloužit lidem s fyzickými a psychickými problémy Kdy a kde: 24. - 27. července 2013, Zadov Kdo přednáší: Dr. George Scipione (ředitel Institutu biblického poradenství, kazatel, vyučuje pastorační teologii na Reformovaném presbyterním teologickém semináři v Pittsburghu, Pensylvánie). V rámci kurzu proběhne 26 vyučovacích hodin, na kterých budeme hovořit o aplikaci biblických principů a metod při poradenství lidem s fyzickými a psychickými problémy. Během přednášek bude zajištěn zvláštní program pro děti (2-12 let). Informace a přihlášky (do 30.6.2013): http://www.reformovanacirkev.cz/obsah/konference-biblickeho-poradenstvi-2013a

XcamP Festival (nejen) pro mládež Kdy a kde: 20.-27.7.2013 Smilovice, středisko Karmel Informace: www.xcamp.cz Letní setkání mladých křesťanů z ČR, Polska a Slovenska. Camp má charakter konference a festivalu.

Kristfest Festival pro každého, kdo je duší mladý Kdy a kde: 21.-27.7. Vanůvek u Telče Téma: Probuzení Informace: www.kristfest.cz

CampFest 15. ročník open air music festivalu CampFest se bude konat 1.- 4.srpna 2013 na Slovensku (Ranč Kráľova Lehota). Tento čtyřdenní festival má opravdu našlápnutý program, který probíhá zároveň na několika pódiích v megastanech. Čekají vás koncerty, chvály, divadlo, film, přednášky, diskuze, sporty, poezie a ještě mnohem víc. Více informací o CampFestu a přihlašování najdete na http://mpks.sk/campfest/

Soužití generací v rodině Konference pro rodiče - Pavel Raus - Soužití generací v rodině Kdy a kde: Archa Pardubice 19.10.2013, 9:00 - 15:00

17

NEDĚLE ETS Jako host mezi nás zavítal František Kaštil z ETS. Své kázání doplnil názornou ukázkou za použití předmětu z „misionářské sady nářadí“. A protože se jednalo o neděli ETS, byla škole věnována také dnešní sbírka.

19. 5. 2013

18

Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: "Koho pošlu a kdo nám půjde?" I řekl jsem: "Hle, zde jsem, pošli mne!" Iz 6,8

Milé děti, s novou Bránou jsou tu nové hádanky. Na luštění se můžete podílet se svými sourozenci a poslat společné řešení. Sladká odměna vás nemine. Vaše teta Poly.

Obrázek Najdi pět rozdílů mezi obrázky.

Posunky Posunka se luští tak, že u prvního slova jedno písmenko na začátku ubereme a na konci zase jiné písmenko přidáme (nebo naopak), tím dostaneme nové slovo. Např.: dveře veřej, obraz - kobra. Zkuste si to sami: 1. Opak dobra: _ _ _ , 2. Úloha: _ _ _ _ ,

změnou dostaneme plavidlo _ _ _ .

změnou dostaneme pomůcku pro plavání

3. Mořský savec: _ _ _ _ _ ,

1.

2.

3.

4.

_ _ _ _.

změnou dostaneme velký kus plátna _ _ _ _ _ .

5.

Doplňovačka

6. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Primát Kočkovitá šelma Luštěnina Soubor map Dopis Báseň určená ke zpěvu

Přejeme vám dobré _ _ _ _ _ _ , hodně zážitků, odpočinek a Boží ochranu.

19

NE 16. 6.

ČLENSKÉ SLIBY, POŽEHNÁNÍ, VEČEŘE PÁNĚ Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 23. 6.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman rámec: L. Poliačiková

NE 30. 6.

Nedělní shromáždění (15:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman rámec: P. Křevký

NE 7. 7.

VEČEŘE PÁNĚ Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 14. 7.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Jaroslav Orawski

NE 21. 7.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Lukáš Wilček

NE 28. 7.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Petr Kučera rámec: B. Niemiec

NE 4. 8.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Lubomír Hlavačka rámec: J. Čech

NE 11. 8.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 18. 8.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

NE 25. 8.

Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Ivo Kupský

NE 1. 9.

VEČEŘE PÁNĚ Nedělní shromáždění (9:00) Slovo (Havířov): Martin Grohman

SO 7. 9.

SETKÁNÍ SBORŮ SENIORÁTU SEVERNÍ MORAVA

Prázdninové aktivity mládeže a dorostu

20

29.6. - 7.7. 20.7. - 3.8.

English Camp 2013 (s Českým Těšínem) Dorostový tábor

ZA:

- náš sbor - manželství a rodiny vůbec, ať už v našem sboru nebo kolem nás - bratra kazatele Martina Grohmana a jeho rodinu - Boží moudrost a vedení Duchem pro staršovstvo v Havířově a Orlové - Frýdlant nad Ostravicí, Orlovou, Karvinou, Ostravu … - chválící skupinku - práci diakonie - besídku, dorost a mládež našeho sboru a za jejich vedoucí:-) - naše děti, aby jednou vydaly svůj život Pánu Ježíši... - ty, kteří budou v červnu pokřtěni a přijati do sboru - misii a evangelizaci - dorostový tábor a English camp - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - nespasené lidi v našem okolí - práci Teen Challenge - vedení našeho města - spásu a Boží ochranu Izraele - naše nemocné: Evu Buchtovou, Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, manžele Kubečkovy, Marušku Sedláčkovou a jejího manžela, manžele Chromčákovy, Jarmilu Gebauerovou, Maruščinu dceru Lenku... … i za ty, o kterých víte a kteří tu nejsou uvedeni...

SBOR CB HAVÍŘOV

CB ORLOVÁ:

Církev bratrská Fryštátská 922/21 735 64 Havířov-Suchá

Církev bratrská Lutyňská 350 735 14 Orlová

IČ: 26 52 01 09 telefon: 596 440 410 web: www.cb.cz/havirov e-mail: [email protected] účet: 172 242 33 09/0800

web: www.cb.cz/orlova e-mail: [email protected] účet: 172 719 93 69/0800

SBOR NA WEBU http://www.cb.cz http://www.cb.cz/havirov http://www.koinoniaci.net www.facebook.com/mladezkoinonia http://dorost.denicek.eu http://cb.cz/orlova/ http://jabko.rajce.idnes.cz

oficiální stránka Církve bratrské stránka havířovského sboru stránka mládeže CB Havířov mládež na facebooku stránka dorostu CB Havířov stránka stanice v Orlové stránka dorostu v Orlové

21

SBOR HAVÍŘOV KAZATEL SBORU Martin Grohman Fryštátská 21/922 736 01 Havířov telefon: 596 440 410, 724 982 342 email: [email protected]

STARŠÍ SBORU Jakub Čech Přímá 4 Havířov-Podlesí telefon: 608 567 760 email: [email protected]

Petr Křevký Nákupní 15 Havířov-Šumbark telefon: 603 459 449 email: [email protected]

Ivo Kupský Oblouková 8/835 Havířov telefon: 596 434 484 email: [email protected]

Bohuš Niemiec U školy 133/8 Havířov-Suchá telefon: 734 878 222 email: [email protected]

Libuše Poliačiková Dlouhá tř. 17 Havířov telefon: 737 469 850 email: [email protected]

Lukáš Wilček Plynárenská 667/9 Havířov telefon: 608 613 880 email: [email protected]

STANICE ORLOVÁ STARŠÍ STANICE Vašek Litvan Bezručova 747 Orlová telefon: 721 017 395 email: [email protected]

Adam Gamrot Těrlická 42/493 Horní Suchá telefon: 552 309 938, 605 457 054 email: [email protected]

René Szlaur Osvobození 874 Orlová Telefon: 602 395 195 Email: [email protected]

Roman Stacho Vnitřní 736 Orlová-Lutyně

22

Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země. Sk 1,8

VEDOUCÍ SLUŽEB Besídka

Eva Kandrnálová

604379900 [email protected]

Brána

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Diakonie

Jana Kočnarová

603521553

Doprava auty

Wieslav Heczko * Manek Bujok

596440635, 605715422 (Míša)

Dorost

Jakub Halenčák

777619426, [email protected]

Fotbal v tělocvičně

Daniel Katz

774870008, [email protected]

Hospodář sboru

Ivo Kupský

596434484, [email protected]

Chválící skupinka

Katka Hotová

[email protected]

KKC v Nemocnici

Veronika Halenčáková

777871151

Klavírní doprovod

Jaroslav Slováček

591121121, [email protected]

Knihovna

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Kuchyně

Jana Pleskačová Libor Hotový

736425444,[email protected] 725821766

Mládež - Koinonia

Jakub Čech

608567760

Manželská setkání

Lukáš Wilček

608613880

Narozeniny a jubilea

Soňa Slováčková

591121121

Nedělní slovíčko pro děti

Danka Kupská

732180319, [email protected]

Pokladna

Hana Manišová

605550839 [email protected]

Prodej knih

Lucie Wilčková

775146543

Skupinka sester

Libuše Poliačiková

737469850, [email protected]

Správce modlitebny

Bujokovi

596440635, 605715422 (Míša)

Venkovní vitrína

Dušan Pleskač

605854888, [email protected]

WEB sboru

Martin Grohman

596440410

Zvukaři

Manek Bujok

596440635, 605715422 (Míša)

Nedělní modlitební chvíle

* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.

23

Červen Juchelka Szlaur Heczko Bujoková Szlaur Bednář Gamrotová Dršková Kašubová Kočnarová Wilček Szlaurová Litvan

Srpen Václav Jakub David Kateřina René Vladimír Martina Jiřina Markéta Jana Kryštof Monika Jan

3.6. 3.6. dítě 9.6. 10.6. 15.6. 16.6. 19.6. 19.6. 23.6. 26.6. 26.6. dítě 28.6. 29.6. dítě

Červenec Bednářová Litvan Litvan Gamrot Niemiec-Stýblová Siuda Grohmanová Křevká

Jana Daniel David Adam Barbara Walter Ester Irena

6.7. dítě 10.7. 10.7. 13.7. 13.7. 16.7. 25.7. 30.7. dítě

Heczko Křevký Poliačiková Chromčáková Juchelková Katz Niemiec Kupská Halenčák Siudová Ličmanová Drahotůský Müllerová Brokešová Burkot Varmužová Otisk Chovancová Durčáková

Věslav Jakub Libuše Věra Zuzana Daniel Filip Daniela Jakub Eliška Olga Lukáš Tereza Ivanka Petr Ester Štěpán Ludmila Veronika

1.8. 3.8. dítě 4.8. 7.8. 7.8. 7.8. 7.8. dítě 9.8. 9.8. 9.8. 12.8. 16.8. dítě 20.8. 21.8. 21.8. 21.8. 24.8. 28.8. 30.8.

Září Gamrotová Gamrotová Hotový Stacho Kočnar Heczková Siudová Pleskač

Markéta Michaela Lukáš Roman Miloslav Ivona Dagmar Dušan

8.9. 8.9. 9.9. 12.9. 18.9. 19.9. 26.9. 28.9.

Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní. 1Te 5,23-24

PŘEJEME VÁM BOŽÍ OCHRANU A POKOJ V SRDCI.