číslo 2 ročník XXIII neděle 29. ledna 2012

zlínských

sv. Filipa a Jakuba a Panny Marie Pomocnice křesťanů

číslo 2 • ročník XXIII neděle 29. ledna 2012 www.farnostzlin.cz

www.zlin.sdb.cz

31. leden – svátek sv. Jana Boska

ZF_02_2012.p65

1

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

25.1.2012, 11:38

Z LITURGICKÉHO KALENDÁŘE ÚT ČT PÁ

31. 1. 2. 2. 3. 2.

SO NE PO ST

4. 2. 5. 2. 6. 2. 8. 2.

PÁ SO

10. 2. 11. 2.

NE

12. 2.

Památka sv. Jana Boska, kněze Svátek Uvedení Páně do chrámu Nezávazná památka sv. Blažeje, biskupa a mučedníka Nezávazná památka sv. Ansgara, biskupa První pátek v měsíci Společná adorace před Nejsvětější svátostí od 19.15 hod. ve farním kostele sv. Filipa a Jakuba Sobotní památka Panny Marie Pátá neděle v mezidobí Památka sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků Nezávazná památka sv. Jeronýma Emilianiho Nezávazná památka sv. Josefíny Bakhity, panny Památka sv. Scholastiky, panny Nezávazná památka Panny Marie Lurdské Světový den nemocných Šestá neděle v mezidobí

SARKANDER organizace pro děti a mládež, pobočka Zlín, Divadelní 6, Zlín, tel.: 575 570 295 web: http://www.ado.cz/sarkander, e-mail: [email protected]

Malování a batikování na hedvábí – pátek 2. února od 14.30 do 17.30 hod. – malování a batikování šál, šátků, kravat, obrázků Akce probíhají v prvním patře klášterní budovy Regina a jsou určeny pro děti, mládež i dospěláky. Přihlaste se předem. Materiál je zajištěn. Ilona Zátopková

SLOUŽÍME NEMOCNÝM Mše svatá v Krajské nemocnici Tomáše Bati je sloužena každou sobotu v 15.30 hod. v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) ve výukovém sále v suterénu. Svaté přijímání pro nemocné Svátost smíření (svatá zpověď) Svátost nemocných (pomazání nemocných) O tyto služby je třeba požádat na Farním úřadě ve Zlíně, na Sadové ulici 149, tel.: 577 210 022. Nahlaste jméno, oddělení a pokoj, popř. bydliště. 2

ZF_02_2012.p65

ŽIVOT FARNOSTÍ 2 • 2012

2


25.1.2012, 11:38

DUCHOVNÍ ZAMYŠLENÍ

Don Bosko měl dobré oči Bratři a sestry, drazí přátelé, blíží se svátek Dona Boska, a tak chci připomenout jednu skutečnost, o které se moc nehovoří. V Itálii před stopadesáti roky byly kláštery, semináře, farnosti poloprázdné. Jediný člověk Don Bosko udělal možno říci zázrak. Historik W. Schanoni říká, že během jeho života od něho vyšlo asi 6 000 – nejde o překlep – šest tisíc kněží. Z tohoto počtu se stalo spoluzakladateli jeho kongregace 1 200 salesiánů. Kolik bylo těch, kteří po rozhovoru s ním se rozhodli pro manželství, by nikdo nespočítal. Don Bosko měl dobré oči, dokázal rozpoznat povolání mladého člověka. Nechci zde ale psát jen o specifickém povolání ke kněžství či k zasvěcenému životu. Mít povolání totiž znamená, že život má smysl a směr a obrovskou energii, která je výsledkem motivace. Ten, kdo našel své povolání, má důvod být tím, čím je, a věnovat se tomu, co dělá rád s přesvědčením, že je užitečný. Asi se dá říci, že obecně problém mladých lidí netkví v drogách, alkoholu a sexualitě, ale spíše v nedostatku životního

smyslu a motivace. To je důvod, že upadají do pokušení užít si přítomný okamžik, experimentovat se silnými emocemi nebo jen žít lhostejně (P. Chávez, hlavní představený SDB). Z řečeného vyplývá, že pro rozpoznání povolání je třeba mít touhu objevit smysl a směr svého života a že to většinou neobjeví člověk sám, ale je dobré, když tuto touhu s někým sdílí. Před léty byli u nás ve Zlíně kněží, kteří měli vášeň pro mladého člověka, dokázali probudit touhu po poznání smyslu a naplnění života. Tak našli mnozí mladí své poslání v manželství a jiní v zasvěceném životě. Chtěl bych svěřit Donu Boskovi nás kněze, abychom měli stejně dobré oči, a taky vás všechny, abychom společně vytvářeli jakési klima, ve kterém je normální, že člověk hledá zcela konkrétní smysl a naplnění svého života. K tomu nám všem vyprošuji moudrost a na přímluvu Dona Boska žehnám. P. Pavel Glogar, SDB

HLASY A OHLASY

Zimní pasekářský výšlap

V zimě někdy zlobí počasí a vycházky do přírody jsou náročné. Nedělní výšlap na Lipské a Jaroslavické paseky se však vydařil. Sněhu bylo tak akorát, vítr nás neodfoukl, křížům jsme se s modlitbou poklonili a užili si nádherných výhledů do daleké krajiny. Zbyněk Domanský 3


ZF_02_2012.p65

3


25.1.2012, 11:38

INFORMACE DUCHOVNÍHO SPRÁVCE FARNOSTI Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba, Sadová 149, 760 01 Zlín tel.: 577 210 022, e-mail: [email protected], web: http://www.farnostzlin.cz

Alžběta – jedna z nás Připomínám, že dnes v neděli 29. ledna v 17 hod. bude v našem kostele pásmo, stínohra s názvem Alžběta – jedna z nás. Na postavě ženy, obdarované a požehnané, se skupinka nadšenců z Lidečka snaží ukázat, jak mohou prožívat a prožívají ženy situace, ve kterých se ocitají a často v nich zůstávají samotné. Toto představení trvá 45 minut. Bude zakončeno tichem před vystavenou Nejsvětější Svátostí, kdy můžete symbolicky „přinášet“ své děti malé i velké (doma si můžete napsat na malý kousek papíru jejich křestní jména) před živého Ježíše. Jejich jména pak zůstanou na oltáři až do 2. února, svátku Uvedení Páně do chrámu, kdy si připomínáme, jak Maria s Josefem přinášeli Ježíše do chrámu. Samozřejmě, že můžete přinášet před Ježíše v duchu i všechny své životní problémy, těžkosti, zklamání, bolesti. Představení doporučuji nejen vdaným nebo svobodným ženám, ale i mužům. Na faře bude zajištěno hlídání dětí, které by představení nemusely plně pochopit.

Pozvání pro věřící zdravotníky V úterý 31. ledna v 17 hod. bude v kapli kláštera Regina mše svatá za všechny zdravotníky. Srdečně zveme všechny lékaře, sestry a pracovníky ve zdravotnictví.

Začíná školení pro lektory Božího slova Školení pro lektory Božího slova má tři části: duchovní, biblickou a technickou – kultura řeči. První část Duchovní rozměr lektorské služby bude mít otec biskup Josef Hrdlička v klubu Pod kanoí v pátek 10. února v 17 hod. Zváni jsou nejen ti, kteří už čtou při našich bohoslužbách (ti by to měli mít povinné), ale i noví zájemci, kteří by chtěli na sebe vzít tuto službu. Lektorů je v naší farnosti velice málo. Pochopitelně mohou přijít také ostatní, kteří mají zájem více pochopit hloubku Božího slova.

Pomazání nemocných ve mši svaté V sobotu 11. února v 9.30 hod.bude v našem kostele udělována svátost nemocných. Prosíme, aby se žadatelé v sakristii nebo na faře co nejdříve zapsali nebo byli zapsáni (jméno, bydliště, datum narození). Také je důležité, aby některé dny před tím přijali svátost smíření. Prosíme příbuzné a sousedy, aby podle možnosti přivezli do kostela ty, kteří se sem sami nedostanou. Všimněte si, prosím, také těch, kteří žijí sami, chodili dříve mezi nás a dnes jim stáří či nemoc už nedovolují mezi nás přicházet.

Mše svatá s biskupem Josefem Hrdličkou v naší nemocnici V sobotu 11. února, kdy si připomínáme památku Panny Marii Lurdské, a je Světový den nemocných. V tento den navštíví otec biskup Josef Hrdlička některá oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati a pak bude v areálu nemocnice v 15.30 hod. slavit mši pro nemocné a zdravotnický personál. Kvůli důstojnějšímu prostředí bude tato mše svaté výjimečně na očním oddělení. P. Ivan Fišar 4

ZF_02_2012.p65


4


25.1.2012, 11:38

INFORMACE DUCHOVNÍHO SPRÁVCE FARNOSTI Římskokatolická farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů Okružní 5430; 760 05 Zlín, tel.: 577 019 682, web: http://zlin.sdb.cz/ e-mail: [email protected]

Dětská schóla Na „desáté“ začala fungovat dětská schola, která bude zpívat každou neděli jednu písničku ke svatému přijímání. Zkoušky probíhají přede mší svatou v neděli od 9.30 hod. Sraz dětí je před vstupem do kostela. Děti, pokud umíte hrát na nějaký hudební nástroj, neostýchejte se a vezměte jej s sebou. Kontakt na vedoucí dětské schóly a aktuální informace naleznete vždy ve vývěsce.

Úklidová skupina Rádi bychom vytvořili novou úklidovou skupinu pro náš kostel. Doposud fungují tři skupiny, proto služba vyjde jednou za tři týdny. Ve středu v podvečer a někdy podle aktuální potřeby častěji pracovité ruce všechno uklidí, aby bylo v kostele příjemně. Kdo by se chtěl zapojit do této služby, přihlaste se, prosím, u mne.

Otec Pio Na podzim se skupina našich farníků zúčastnila pouti na různá poutní místa v Itálii, především však k sv. Piovi z Pietrelciny. O svém putování budou povídat v neděli 5. února v Klubu pro dospělé od 17 hod.

Svátek svatého Jana Boska Spolu s celou farností oslavíme letos svátek Dona Boska především při bohoslužbách v neděli 29. ledna a pak s CZŠ v úterý 31. ledna při mši svaté v 10 hod. (omlouvám se za chybu v minulém čísle, kde jsem uvedl chybný čas). Panely, které zachycují činnost v uplynulém roce, bude možné si prohlédnout v neděli po mši svaté a pak v Klubu pro dospělé. P. Pavel Glogar, SDB

SPOLEČENSTVÍ STUDENTŮ www.rr49.cz

Dobrovolníkem v zemi bez kompromisů Mys Dobré naděje. Poušť Kalahari. Kapské Město. Stolová hora. Prezident Mandela. Světové prvenství v těžbě zlata. Mistrovství světa ve fotbale v roce 2010. Na druhou stranu chudoba, HIV/AIDS, negramotnost, kriminalita, korupce. To si zřejmě vybaví průměrný člověk, když se řekne Jihoafrická republika. Kateřina Gutwirthová v této zemi strávila jeden rok prací s dětmi a mládeží ve slumu na okraji Johannesburgu a o všechny zážitky a zkušenosti se s vámi přijede podělit v pondělí 6. února po studentské mši svaté v 19.30 hod. do klubu Pod kánoí. Všichni jste srdečně zváni. Eduard Šneidr 5


ZF_02_2012.p65

5


25.1.2012, 11:38

Mše svatá v Krajské n hod. v léčebně dlouho Svaté přijímání pro n Svátost smíření (svat Svátost nemocných O tyto služby je třeba

ZE VZPOMÍNEK NAŠICH FARNÍKŮ NA P. KARLA TINKU Když v roce 1968 otec Karel začal působit ve zlínské farnosti, byl jsem tehdy dvanáctiletým klukem a vnímal jsem ho jako na první pohled ne příliš sympatického kněze, který má na starosti hlavně administrativu ve farní kanceláři a technické zázemí kostela a fary. Na výchově nás ministrantů se v té době podíleli zejména P. Arnošt Červinka, P. Jaroslav Seidler a později také P. Stanislav Palásek. Teprve po nějaké době jsem se dověděl, že otec Karel v rámci pravidelných sobotních zkoušek dívčí scholy koná ilegálně formaci děvčat dalším náboženským vzděláváním. V roce 1981 otec Karel pořádal prázdninový pobyt pro mladé věřící ve věku okolo 20 let ve Vysokých Tatrách. Tam jsem ho teprve poznal více, a to nejen jako kněze – vychovatele, ale také jako příjemného společníka a štědrého hostitele, protože celý podnik obětavě financoval ze svých soukromých příjmů a striktně odmítal vzít od nás jakýkoliv příspěvek. Podobných akcí pro mladé uspořádal mnoho, přestože tím podstupoval značné riziko. Při pobytu v Tatrách jsem se díky němu poznal se svou nynější manželkou. Později nás spolu s dalšími páry připravoval na přijetí svátosti manželství. Náš přátelský vztah pak trval dlouhou dobu, vlastně až do jeho odchodu na věčnost. Poznal jsem, že otec Karel byl nejen odvážný, pracovitý, skromný a obětavý, ale také přátelský a laskavý. Když se však jednalo o zásadní věci, nehodlal slevit. Myslím, že byl na sebe mnohem náročnější než na druhé. Kázal více svým příkladem než slovy. I ve stáří si dokázal zachovat životní optimismus pramenící z blízkého a intenzivního vztahu k Bohu, a také humor, když svými typickými poznámkami trefně glosoval dění okolo sebe. Z poslední doby mám na něho trvalou vzpomínku, jak mi, jako obvykle po vykonané svátosti smíření, s přátelským úsměvem podává ruku na rozloučenou... tja Do Zlína jsem se přistěhovala v roce 1971 z vesnice, kde celá naše rodina žila křesťanským životem a můj otec dokonce pro víru musel opustit učitelské místo a nastoupit jako dělník do koželužen. Můj příběh s otcem Karlem Tinkou začíná při křtu mé druhé dcery, kdy jsme se s maminkou v sobotu před křtem nedostavily k ponaučení – je paradoxem, že mě k tomu „navedla“ zrovna moje bohabojná maminka, která argumentovala tím, že jsme tam přece byly vloni, když jsme křtili první dceru... Nechápala dost dobře jeho nutnost, což lze pochopit, když na vesnici přece kněz každého znal a žádné ponaučení před křtem tam neexistovalo. Ale v neděli byl výrok otce Tinky opravdu tvrdý – nesplnili jsme podmínku křtu a poslal nás domů. Byla to pro mne trpká zkušenost, ale časem přebolela. Když mé tři dcery povyrostly, začalo mě trápit, že bych je měla začít posílat do náboženství. Ale byla doba normalizace a po zkušenostech s učitelkami z nevlídných a neosobních třídních schůzek jsem měla velké zábrany posílat je do náboženství ve škole. Nebyla v tom zbabělost, vím, že pro víru se má i trpět, ale připadalo mi, jako bych byla sama v závětří a malé děti posílala do první linie „v boji“. Svěřila jsem se s tím sousedce Heleně Strakové a čekala jsem spíš odsouzení mého postoje. Ale ona mi okamžitě 6

ZF_02_2012.p65


6


25.1.2012, 11:38

domluvila skvělou Lidku Šalenovou, která k nám začala chodit děti vyučovat. Když ve výuce pokročily, předala je právě otci Karlovi. Začaly k němu docházet každou sobotu na faru a velice si ho oblíbily. Do náboženství k němu chodily bez reptání. Jednou se ale vrátily brzy domů, že na faře nikdo nebyl, jenom tam viděly „nějakého chlapa v montérkách“, jak řeže na cirkulárce dřevo. Později jsem o tom s otcem Karlem mluvila – smál se, že to byl on a že je čekal. Když ukončily výuku, řekl mi otec Karel ke každé z mých povahově různých dcer, jak vidí jejich náboženský vývoj – a řekla bych, že se velice trefil. To už jsem byla jednou z jeho „dcerek“, které při svátosti smíření vždycky dokázal s pochopením povzbudit – a jsem svědkem, že používal i ve zpovědnici vzácného balzámu – laskavého humoru. Cítila jsem se u něho ve zpovědnici jako skutečná dcera, a proto když zemřel, je to pro mne ztráta. Ale budu ho mít vždycky ve vzpomínkách jako kněze s neokázalou zbožností, jak řekl někdo přiléhavě na jeho pohřbu... Eva Dlabajová Moje zkušenost: Byl velmi laskavý, skromný, ochoten pomoci. Ráda jsem chodila k němu ke svaté zpovědi. Dovedl uklidnit, když to člověk potřeboval, podpořit ve víře, v konání dobra. Když sloužil mši svatou, bylo vidět, jak je šťastný při bohoslužbě. Jeho kázání byla vždy poučná pro všechny lidi. Jeho odchod mne a celou moji rodinu velmi zarmoutil. Vzpomínáme s úctou. Rodiny Staňkova a Kopečná Nikdy nezapomenu slova P. Karla Tinky, která mně řekl ve zpovědnici po vyznání hříchů: „Ty víš, že je ta plotna horká, tak proč tam tou rukou saháš, ty víš, že se popálíš a přesto tam tu ruku dáváš,“ a pak ještě přidal: „Proč jdeš přes to rozbahněné pole. Ty víš, že když tam vlezeš, tak budeš od blata až za ušima a přesto tam jdeš.“ Určitě nejsem sám, komu tato slova říkal. Je to sice už více než deset let, ale já si na jeho slova vzpomenu pokaždé, když jdu ke zpovědi. Pavel Knot Na otce Karla má každý farník z farnosti sv. Filipa a Jakuba určitě spoustu nezapomenutelných vzpomínek. Za doby totality jeho nedělní „půldvanácté“ bývaly pro nás velkým povzbuzením. Dodnes mi utkvěl jeho dodatek k závěrečnému požehnání o Vánocích někdy v 80. letech, když řekl: „Na cestu ať vás provází Hvězda Betlémská. A žádná jiná!“ A nebo, když nás připravoval na svátost manželství v roce 1975 – tu jeho trpělivost, protože to s námi neměl vůbec lehké, naše znalosti z náboženství byly tehdy mizerné. A nebo, jak si pamatoval tváře. Podle obličeje řekl ve zpovědnici dceři, že je celá maminka a povykládal jí, jak nás zná, a to už byla dospělá... Eliška Malotová Já, nevěřící děvče z neúplné rodiny, jsem se „Boží prozřetelností“ dostala na přípravu na křest v sedmácti letech (v roce 1982) k otci Karlovi. Pro můj osobní duchovní život měl obrovský 7


ZF_02_2012.p65

7


25.1.2012, 11:38

význam a vím, že zdaleka nejsem jediná. Nemohu nevzpomenout na jeho trpělivé vysvětlování, praktické rady a vyprávění. Uměl vše jednoduše vysvětlit a velmi dobře poradit. Pamatuji se, že jsem se hodně bála k první svaté zpovědi. Byla vlastně až v mých sedmnácti, takže bylo z čeho se zpovídat... Vše probíhalo na faře na pověstné „dvojce“. Místnost dole na faře, nevím, co je tam teď. Ale já tam zažila první a ještě několik dalších zpovědí s otcem Karlem. Když jsem z fary vyšla po první zpovědi v životě, cítila jsem se jak anděl, co má křídla, pocit lehkosti a milosti se těžko popisuje. Také křest a moje první svaté přijímání, které probíhaly druhý den, tajně po večerní mši svaté (bylo to v době totality, a spolu se mnou měly ještě první svaté přijímání děti učitelů), byly pro mě jedním z nejhlubších zážitků v mém životě – křtil mě otec Karel. Trpělivě mě pak duchovně vedl a provázel nadále v mém „novém“ životě po křtu. Povídal, že jsem jak malá květinka, která postupně bude růst a musí ještě zapustit kořeny. Moje zpovědi u otce Karla trvaly klidně i hodinu, protože jsme si ještě vždy spolu povídali, a vysvětloval mi věci, které mi nebyly jasné. Trvalo mi to skoro rok, než jsem vešla do normální zpovědnice, nějak jsem nemohla překonat strach. Ještě bych chtěla napsat, že jednou sloužil mši svatou jenom v mé přítomnosti. Bylo to venku ve volné přírodě a takovou mši jsem pak už nikdy nezažila, kde bych byla jen já a kněz. Vůbec nespěchal a formule mi vysvětloval, i co to a ono znamená, proč se to tak dělá. To byla katecheze, na kterou se nezapomíná. Moc mne mrzí, že jsem ho nestihla navštívit a ještě si s ním povykládat. Věřím, že máme přímluvce v nebi, a že nás tam očekává – s otevřenou náručí a úsměvem. S. N. Otec Karel byl můj duchovní otec, který mě provázel životem od 2. třídy, přivedl mě k prvnímu svatému přijímání a k biřmování. Mě a manžela připravil k přijetí svátosti manželství a během našeho manželství nám oběma pomáhal v krizových situacích. Když v roce 2005 onemocněl manžel rakovinou a lékaři nám dávali jen malou naději, byl to pro mě nejtěžší okamžik v životě. Nevěděla jsem, co dál, a kroky mě zavedly k otci Karlovi do jeho farní kanceláře. Tam jsem ho prosila o pomoc a dostala jsem velkou naději a víru, že všechno s pomocí Boží zvládneme. Na radu otce Karla se od té doby denně modlím modlitbu Otčenáš za manželovo uzdravení. V den operace sloužil otec Karel ráno mši svatou za manžela. Naše modlitby byly vyslyšeny. Otec Karel mně bude velice moc chybět, ale věřím, že tu s námi stejně pořád je. Vždy ho budu mít ve svém srdci. Bohdana Otec Karel Tinka, zvaný „Péte“, mne, jako snad většinu farníků mé generace, provázel celou dobu života v naší farní rodině, a to u sv. Filipa a Jakuba a pak u Panny Marie Pomocnice křesťanů. Při jeho pohřbu bylo velmi patrné, kolik generací ovlivnil a jak lidé z různých období od 60. let až po dnešek – žijících v různých 8

ZF_02_2012.p65


8


25.1.2012, 11:38

místech naší země – měli touhu se s ním rozloučit. I po smrti byl tvůrcem a oživovatelem společenství! Mám-li říci, jak na něho vzpomínám, vybaví se mi náš prázdninový pobyt na Královci v roce 1985, kde se sešly vedoucí skupinek malých děvčat ze scholy. Otec Karel tam byl s námi jako duchovní doprovod, sloužil mše svaté a např. přiměřeně korigoval naše nepřiměřené záchvaty smíchu v nočních hodinách! Tehdy jsme založili společenství živého růžence, které trvá dodnes. Tam vzniklo foto otce Karla na houpačce s jeho typickým smíchem a takto mi asi zůstane vždycky v paměti. Věřím, že teď se raduje u Pána a že to není jen „za dveřmi nebe v koutku“ – jak vždycky říkával, že to je jeho přání – dostat se alespoň do koutku za dveře nebe. Mirka Křupková Když jsem přemýšlela, jaké svědectví bych podala o životě otce Karla – našeho milovaného „Péteho“, toužila jsem napsat něco mimořádného, ale ať jsem se snažila sebevíc, tak mi má paměť nenabídla žádný neobvyklý zážitek dosvědčující jeho výjimečnost. Přesto doufám, že i následující řádky dosvědčí, jakým tento muž opravdu byl, a to nejen pro mne. Otec Karel mě učil od třetí do páté třídy náboženství v kudlovské základní škole v letech 1972 až 1975. Získal si mě a myslím, že nejen mě, svým přátelským přístupem a především tím, že mezi námi dětmi nedělal žádné rozdíly. Měl nás rád a neměl mezi námi své oblíbence, a pokud ano, tak to nedával najevo. Čekali jsme na něho rádi na zastávce autobusu a vždy jsme mu chtěli nést ke škole aktovku, a jak jsme se radovali, když vystoupil i s kufříkem, ve kterém byl promítací přístroj… Nejen, že uměl vyučovat náboženství srozumitelně, ale dokázal v nás také podporovat odvahu nezapírat svoji víru, což v dobách normalizace nebylo pro malé křesťany snadné. K odvaze a nezapření Krista nás povzbuzoval právě promítáním příběhů s různými dětskými hrdiny z misionářského prostředí, kteří často pro víru položili i život. Vzpomínám si na oblíbeného černouška Bambo. Myslím, že otec Karel měl nemalou „zásluhu“ také na tom, že jsem po příchodu na devítiletku do Zlína dokázala v šesté třídě stát sama před celou třídou jako ta, která věří, že Bůh stvořil člověka a ne, že člověk stvořil boha… Když jsme posléze začaly s Libuškou Stuchlíkovou – Doležalovou chodit zpívat do zlínské schóly, mohly jsme se s otcem Karlem stýkat znovu při nácviku žalmů a kytarových písniček, které jsme s ostatními schólistkami zpívaly při sobotní večerní mši a na nedělní „osmé“. Protože „náš P.T.“ byl téměř vždy přítomen ve farní kanceláři, tak když mně nebo i ostatním děvčatům dojíždějícím do Zlína do školy 9


ZF_02_2012.p65

9


25.1.2012, 11:38

ujel přes týden autobus a další jel třeba až za hodinu, neměla jsem problém, najít u něho na faře azyl. Převážně mě přivítal s úsměvem, někdy i s objetím a oslovoval mě i jiné dívky oslovením – dceruško. Když měl něco dobrého na zub, tak nabídnul, když potřeboval s něčím pomoci, tak si o pomoc řekl. Tak nás vychovával k „normálnímu“ lidskému přístupu k životu a k vnímání potřeb jiných. Velmi vděčná jsem mu ovšem za čas strávený s námi na „dvojce“ (což byla místnost na faře, kde se vedly přípravy ke svátostem). Tam jsme se pravidelně každé sobotní odpoledne scházely (snad si vzpomenu aspoň na některé – sestry Šalenovy z Jaroslavic, jejich sestřenice Maruška Šalenová, Liduška Čápová, Katka Jakubíčková, Liba Kotulanová, Liba Stuchlíková, Helena Frolková, Dana Vaculíková, sestry Javorovy z Malenovic, Lidka Osohová, Jana Bézová, Helena Kaňovská, Andrea a Nela Ondráčkovy a další) a otec Karel nás vyučoval katechismu. Mluvil s námi také o situaci v naší zemi, vzpomínal na zážitky z vězení, na zájezd s „velkými děvčaty“ do Říma na konci šedesátých let, na své dětství prožité v Květné pod Javořinou, na chleba, který musel držet namazanou stranou dolů tak, aby to neviděla stařenka, na to, jak šel do chléva poděkovat krávě za to, že díky jejímu mléku a utrženým penězům za ně mohl vystudovat a stát se knězem, na svoji primici i na práci zedníka. Jeho výuka měla svůj řád a vedla do hloubky, ale nescházela při ní legrace a zájem o nás a to, co jsme právě prožívaly. S odstupem času obdivuji, že to s námi v době našeho dospívání – provázené nezřízenými výbuchy smíchu – vydržel a dával nám najevo, že nás má rád. Když nás učil základním pravdám víry, tak nejvíce zdůrazňoval: „I kdybyste je všechny zapomněly, tak ale prosím vás nikdy nezapomeňte tu poslední, a to že milosti Boží je k spáse nutně třeba…“ A pokračoval: „Víte, církev už mnohé prohlásila za svaté, ale ještě o nikom nikdy neřekla, že je zatracen… Nikdy nevíme, zda i ten největší hříšník před svou smrtí nevzbudil dokonalou lítost…“ Já osobně budu mít otce Karla asi nejvíce spojeného s našimi májovými pobožnostmi na Kudlově, kde pravidelně kromě soboty a ještě jednoho dne v týdnu, ale nevzpomínám si kterého, dojížděl ze Zlína. Vedl je tak, že při nich byly zapojeny všechny skupiny zúčastněných. Písničky z Boží cesty střídaly písničky s kytarou, které nás svým nezapomenutelným způsobem po májových učil. Podstatnou částí májových byla četba duchovní literatury, většinou životopisu nějakého světce. Četl ji buďto on sám, nebo pověřil některou ze starších děvčat. Byl moudrý a nechal také část pobožnosti vést starší paní – tetičku Bobálovu, která předříkávala loretánské litanie a různé jiné modlitby. Uvedl to tak, že prostě řekl: „Tak babičko, teď vy.“ Na kudlovských májových začal svoji varhanní dráhu také Luděk Šuranský, kterého P. Tinka při jeho hře na harmoniu povzbuzoval a omlouval jeho začátečnickou nejistotu a chyby. Na náš zpěv také často říkal, že Pánu Bohu se líbí i zpěv havrana, který jen kráká, protože 10

ZF_02_2012.p65


10


25.1.2012, 11:38

to lépe neumí… Vím, že se mě to někdy dotklo, protože jsem si ve svých 18 letech myslela, že zpíváme celkem obstojně. Později mi došlo, že tak také trochu omlouval ty naše kytarové písničky před přítomnou starší generací, která si v té době teprve zvykala na jiný druh kostelní hudby. Po májových nás často doprovázel na horní točnu, na které nasedal na autobus, a my jsme tam s ním čekali a mávali jsme mu, když odjížděl. Na májové na Kudlov chodil také postižený František Mičák, kterého P. Tinka přijal mezi nás – mládež – a vždy s ním hezky komunikoval. Myslím, že v té době vzniklo v kudlovské kapličce moc pěkné společenství dospívajících i malých dětí. Tato skutečnost mi byla nedávno připomenuta v okamžiku, kdy se ke mně těsně před podáním narkózy přihlásila mladá sálová sestra, která mě, na rozdíl ode mne, poznala a vzpomínala právě na naše společné májové, přestože v té době byla ještě malým děvčátkem. Vzpomínka na tento květnový čas, prožitý s otce Karlem, mě i po více než dvaceti letech dojme, a vím, že toto období patřilo v mém životě mezi ta nejkrásnější. A co dodat na konec? Když jsem se vdala a po svatbě jsem si k němu přišla pro oddací list, tak mi ho podal v obálce a myslím, že mi tehdy při tom nic moc neřekl a ani mi ke sňatku nepřál. Když jsem si potom doma oddací list chtěla přečíst, a obálku jsem otevřela, zůstala jsem v úžasu… Byly v ní vloženy dva tisíce korun, náš největší svatební dar. V roce 1988 to byla výše jednoho slušného platu. Pochopila jsem, že tento člověk dokázal projevit svoji lásku začínajícím manželům také takto, a moc jsme si ho za to s manželem vážili. Drahý otče, kéž je Vám nebe otevřené dokořán a ono jistě už dávno je… Iveta Vašková, rozená Vavrušová P. Karel Tinka byl pro mne jakousi morální autoritou. Proto, když jsem měl nějaký problém, šel jsem za ním a on vždy dovedl poradit. A jak se později ukázalo, vždy správně. Obdivoval jsem na něm odvahu, s jakou dovedl obhajovat víru, jak se nebál vystoupit třeba i proti církevnímu tajemníkovi. Jednou, bylo to v sobotu po večerní mši svaté, „vtrhl“ na faru silně opilý církevní tajemník. Otec Karel ho slušně, ale důrazně požádal, aby opustil budovu. „Co si to dovoluješ, víš vůbec, s kým mluvíš,“ řval na něho tajemník, který se nedovedl ovládat, a P. Tinkovi tykal, „spíš tu poslední noc, to ti garantuji!“ „To je možné, ale budu tu spát klidně, vy ale opustíte faru, nebo vás nechám vyvést Veřejnou bezpečností.“ Když jsem se pak po několika dnech otce Karla ptal, zda by skutečně Bezpečnost zavolal, on mi na to odpověděl, že určitě, i když ví, že by opilého tajemníka policajti určitě dovezli jen domů... (Vysvětlení pro ty mladší: církevní tajemníci byli vysoce postavení funkcionáři „vševládné“ Komunistické strany Československa, kteří byli zaměstnanci církevních odborů jednotlivých Okresních či Krajských národních výborů. Starali se o „kontrolu“ všech duchovních v okrese či kraji, jejich faktickým cílem bylo co největší omezování náboženské činnosti; Veřejná bezpečnost = dnešní policie.) Josef Pala 11


ZF_02_2012.p65

11


25.1.2012, 11:38

BUDE VÁS ZAJÍMAT

Manželská setkání – léto 2012 Občanské sdružení YMCA Setkání pořádají každý rok týdenní letní kurzy Manželských setkání (dále MS) pro manželské páry. Náplní kurzů jsou přednášky ze širokého okruhu vzájemných vztahů muže a ženy v manželství, doplněné skupinovou prací. Ve skupinkách 3 až 4 párů se manželé zamýšlejí nad tématikou přednášek a problémy jejich vztahů. To vše se děje v duchu modlitby a důvěry v Boží přítomnost a milost. Obsahem přednášek jsou témata, např.: Zdravé sebevědomí, Vzájemné porozumění, Odpuštění, Základy komunikace nebo Sexualita. Přednášejí manželé, kteří nabízejí svědectví vlastního života. Je možné vzít s sebou i děti, pro které je připraven dětský program. S manželem jezdíme na MS pravidelně každý rok – více než deset let. Přátelé se nás často ptají, proč tam pořád trávíme dovolenou, když jsou přednášky pořád stejné a musíme přece už všechno vědět (v manželství žijeme 18 let). To hlavní, co nás stále oslovuje, je otevřenost manželů, kteří na kurzu přednášejí. Jsou to hluboká svědectví o hledání, krizích a uzdravování jejich vztahu. Též skupinky nás hodně motivují k práci na sobě a dávají nám novou odvahu a chuť pracovat na našem manželství a nevzdávat to. Daří se nám zde odkrývat více naše vlastní nitra. Celková atmosféra MS se těžko někomu předává, ta zůstává hluboce ukrytá v našich srdcích. Jsme vděčni Bohu, že nás na tato setkání přivedl a vděčni všem lidem, kteří jezdí na MS, jak organizátorům, tak všem zúčastněným manželům. Jsou pro nás velkým povzbuzením a nadějí, že i v dnešní době „volných vztahů“ existují lidé, kteří ctí manželství a usilují o život v lásce, úctě a věrnosti. A že to není nic jednoduchého a samozřejmého, o tom zde svědčí mnozí manželé. Toto dílo je velmi požehnané a pro mnohé manželské páry bylo velkou pomocí. Proto bychom rádi tento kurz vřele doporučili i ostatním manželům. Kurz se koná na několika místech naší republiky: Kroměříž 1. – 8. července www.setkani.org Vysoké Mýto 7. – 14. července www.genea-spr.cz Hranice 14. – 21. července www.prorodiny.cz Litomyšl 21. – 28. července www.centrumprorodinu.cz Liberec 17. – 25. srpna www.zr.ymca.cz Je třeba se přihlásit co nejdříve, o kurzy (hlavně v Kroměříži) je v poslední době velký zájem. Pavla a Mojmír Genzerovi 12

ZF_02_2012.p65


12


25.1.2012, 11:38

Pozvánka na Večer chval Přijměte pozvání na další Večer chval, který se uskuteční v úterý 7. února ve 20 hod. v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích. Hostem, který mezi nás zavítá, bude Pavel Čmelík, jáhen na Horním sboru Českobratrské církve evangelické ve Vsetíně. Srdečně vás do našeho ekumenického společenství zveme a těšíme se na společné setkání. Ivana Skopalová

Kurz Filip Tato duchovní obnova je určena pro každého, komu se nedaří žít poctivě křesťanství, protože postrádá osobní vztah s Bohem. Začátek kurzu je v pátek 24. února v 16 hod. v klášteře Kongregace Milosrdných sester Svatého Kříže v Kroměříži. Zakončení kurzu bude v neděli 26. února v 16 hod. Přihlášku a více informací je možné získat na www.jezis.cz nebo na e-mailu: [email protected] Sama jsem tuto duchovní obnovu před několika lety prožila a velmi mi pomohla. Poprvé v životě jsem se zde setkala osobně s Bohem. Můj život se tímto úplně změnil. Přestala jsem si ho řídit sama a nechala jsem se vést Bohem. Kurz Filip je „Studnice milostí“ a každý, kdo tam přijde s postojem otevřeným, dostane velmi mnoho. Já jsem tehdy Bohu řekla, že už nechci živořit ve svém duchovním životě, že ho chci více poznat a odevzdat mu svůj život. A Bůh přišel a dal mi poznat, jak velmi mne miluje. Nic jsem tímto odevzdáním neztratila, ale naopak hodně získala. Všem lidem Bůh nabízí toto láskyplné setkání. Kurz Filip je jednou z možností, jak toto uskutečnit. Vřele ho všem doporučuji. Pavla Genzerová

Dolomity 2012 Všem milovníkům vysokohorské turistiky sdělujeme, že i letos uskutečníme týdenní pobyt v překrásném prostředí dolomitských velikánů v severní Itálii. Díky tomu nejideálnějšímu termínu od 1. do 8. září si budeme moci užít zajímavé výšlapy i ostřejší výstupy po feratách (pro ty náročnější). Organizace bude stejná jako loni, jenom trasy budou jiné. Ubytování bude ve vícelůžkových pokojích v pastoračním domě Velehrad. Dopravu a stravování zajistíme společné. Předpokládaná cena na osobu za týden: 2 000 Kč (doprava), 1 500 Kč (strava), 98 euro (ubytování – platí se až na místě). Více informací poskytneme v neděli 5. února u kávy v klubu Pod kánoí po mši svaté v 7 hod., kde bude možné se také přihlásit. Přihlášky je možné zasílat i e-mailem na adresu: [email protected] V přihlášce, prosím, uveďte: jméno a příjmení, adresu, datum narození, telefonický kontakt. Těšíme se, že budeme moci společně s vámi prožít týden naplněný silnými duchovními i sportovními zážitky. Jan a Anna Blechovi 13


ZF_02_2012.p65

13


25.1.2012, 11:38

CÍRKEVNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA Česká 4787, 760 05 Zlín – Jižní Svahy, tel./fax: 577 271 434 e-mail: [email protected], www.czszlin.cz, www.cmszlin.cz

Výsledky zápisu dětí do první třídy V pátek 20. ledna se uskutečnil zápis do první třídy. Měli jsme velkou radost ze všech dětí a jejich rodičů, kteří si církevní školu vybrali. Doufáme, že je to začátek dlouholeté společné cesty, jež bude pro naše budoucí žáky dobrou přípravou do života. Celkem se přišlo zapsat 21 dětí a 3 byly svými rodiči omluveny z důvodu nemoci. Výsledky zápisu jsou zveřejněny u hlavního vchodu a na webových stránkách školy. Při různých zkouškách děti s rodiči doprovázeli jejich starší spolužáci, přestrojeni za bytosti z pohádky O perníkové chaloupce. Věříme, že budoucím prvňáčkům perník chutnal a zápis se jim líbil. Marie Jiroutová

Divadelníci z Želechovic nad Dřevnicí zahráli našim farníkům v pátek 20. ledna po skončení večerní mše svaté divadelní představení s názvem Svatý Václav. Snímky Pavel Genzer 14

ZF_02_2012.p65


14


25.1.2012, 11:38

PORADNA PRO ŽENY A DÍVKY Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky Divadelní 6, Zlín, tel.: 577 222 626, 603 213 838 e-mail: [email protected] www.poradnaprozeny.eu, www.poradnazlin.webnode.cz Linka pro ženy a dívky, tel.: 603 210 999, po – pá od 8 do 20 hod.

Změna dne setkávání klubu Rút Také v letošním roce pokračuje ve své činnosti pod naší poradnou klub Rút. Jeho koordinátorkou je Vlasta Klíčová. Protože se mne často ptají někteří lidé na činnost klubu, pokusím se co nejstručněji odpovědět podle nejčastěji kladených otázek: Jak a proč klub vznikl? Vznikl na přání a z iniciativy tří našich klientek, které měly potřebu se setkávat. Ženy ve středním věku bývají často rozvedené, bez dětí, někdy nezaměstnané, mají pocity snížené sebeúcty, potýkají se se zdravotními problémy, někdy trpí syndromem vyhoření či jinou bolestivou životní zkušeností. Pro koho je klub určen? Pro ženy středního věku, přibližně od 35 do 65 let. Co je naším cílem? Naším posláním je pomoci ženám uvědomit si svou vlastní hodnotu, zvýšit sebejistotu a nacházet ve společnosti a rodině své nenahraditelné místo. Naším cílem je vytvořit v klubu pro jeho účastnice zázemí, kde se mohou obracet s důvěrou pro radu i pomoc odborníků, vytvořit prostor pro sdílení s druhými i předávání osvědčených rad druhým. Kolik žen na setkání přichází? Průměrně přichází 10 žen, některé pravidelně, občas však přijde někdo nový. Kolik setkání v klubu proběhlo v roce 2011? V roce 2011 proběhlo 20 setkání s celkovým počtem 83 hodin a 136 účastnic. Co je náplní setkávání? Jde o neformální setkávání. Program se tvoří dle potřeb a zájmů žen a zahrnuje vzájemné sdílení problémů, besedy s nejrůznějšími odborníky na témata, která účastnice zajímají, tvořivou činnost – pečení cukroví, výroba dekoračních předmětů, malování na sklo, poslech příjemné hudby... Jak často a kde se ženy schází? Pravidelně dvakrát za měsíc, každý první a třetí týden v měsíci, v době od 15.30 hod. Místem setkávání je klášterní budova Regina – první patro, místnost č. 102 (NEST). V současné době nastala změna dne setkávání. Novým dnem setkávání je nyní čtvrtek (již ne pátek).

A na co se mohou účastnice těšit v únoru 2. února Práce se sny, aneb co o mě vypovídají mé sny Přednášející: Bc. Aneta Ševčíková z Uherského Brodu 16. února Pleteme vánočku ze šesti pramenů Předvedou: Marie Dubská a Hana Chrastinová Zveme vás do klubu 1. a 3. čtvrtek v měsíci od 15.30 hod.

Naděžda Fraisová 15


ZF_02_2012.p65

15


25.1.2012, 11:38

CENTRUM PRO RODINU Okružní 5298, Zlín-Jižní Svahy; tel.: 577 212 020, 732 376 193 e-mail: [email protected], www.cpr-zlin.cz

Pravidelné programy Klub maminek Zlín – každý čtvrtek od 9.30 hod., přes zimu setkání probíhají v našem sále; 2. února bude Makafé – popovídání u kávy nebo čaje; 9. února bude beseda s Veronikou Holíkovou na téma Jaké je to být maminkou Sedmikrásek – cvičení rodičů s dětmi – nové kurzy budou zahájeny od února, mohou se hlásit další zájemci; máme volná místa ve středu a v pátek v 9 a v 10.10 hod. a ve čtvrtek v 16 a v 17 hod.; cvičení probíhá v orlovně Tvořílek – výtvarná dílna pro děti a rodiče – každé druhé úterý od 15.30 hod. v našem sále, další setkání je 31. ledna Kurzy angličtiny – další zájemci různého stupně pokročilosti se mohou přihlásit na kurzy (s hlídáním dětí), které probíhají vždy v pondělí dopoledne v našem sále Motoráček – psychomotorické kurzy pro děti s rodiči – další kurzy začnou od 7. února, cena je 750 Kč za 10 lekcí Modlitby matek – setkání pro maminky a babičky se uskuteční 9. února od 8 hod. v kapli kláštera

Výroba krmítek pro ptáčky Zveme všechny tatínky a maminky s malými i velkými dětmi, abyste si přišli z připravených polotovarů sestavit krmítka pro ptáčky. Akce se uskuteční v pátek 3. února (pololetní prázdniny) od 15 hod. Počet účastníků je omezený – je nutné se předem přihlásit a zaplatit zálohu 80 Kč.

Tvořivé aktivity Konají se v úterý od 15.30 hod. v našich prostorách. Materiál je zajištěn, na všechny akce se přihlašujte v naší kanceláři. Smaltování – 7. února. Výroba mozaiky – úterý 21. února

Připravujeme kurzy Kurz pro nastávající rodiče – cyklus 6 setkání, středa od 18 hod., první setkání bude pravděpodobně 15. února Kurz přirozeného plánování rodičovství – cyklus 4 setkání v průběhu tří měsíců, první setkání se uskuteční ve čtvrtek 8. března od 18 hod. Kurz efektivního rodičovství – cyklus 8 setkání, pondělí od 17.30 hod., první setkání se uskuteční 19. března Andrea Šimečková ŽIVOT FARNOSTÍ – čtrnáctideník zlínských farnosti • Vydává Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba (Sadová 149, 760 01 Zlín, tel.: 577 210 022) ve spolupráci s Římskokatolickou farností Panny Marie Pomocnice křesťanů (Okružní 5430, 760 05 Zlín, tel.: 577 019 682) • Redakční rada: Mgr. Petr Cekota, P. Ivan Fišar, Leoš Hrdlička, Ondřej Jakubíček, Libuše Jakubíčková, PhDr. Josef Pala • Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů, při výběru dává přednost textům stručným • E-mail: [email protected] • Určeno pro vnitřní potřebu.

ZF_02_2012.p65

16


25.1.2012, 11:38

číslo 2 ročník XXIII neděle 29. ledna 2012

Recommend Documents