číslo 2 Prosinec

ZPRAVODAJ

ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava http://csop-jihlava.euweb.cz/Zpravodaj.htm

Ročník V / číslo 2

Prosinec 2006

2

ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA

PROSINEC 2006

OBSAH -

M a p o v á n í s t u d á n e k – povídání s Karlem Holubem Smrčenský potok – co dál ? Komplexní ochrana životního prostředí Největší znečišťovatel ovzduší Otevření biocentra Co je to ERDENET Malé zamyšlení Ornitologické okénko Den bez aut po čtrnácté Třiďte odpad, má to smysl O přírodu se nezajímáme Lesy ČR spolupracují s ochranáři Veselý ježek dvakrát bronzový Povídání s Petrem Toušem o práci s mladými ochránci přírody Jihlavský lístek zůstal v Jihlavě Zelené okénko ZOO Curich Rosnička na cestách Povídání s Milanem Slavingerem o focení v přírodě Naši nejmenší ochránci přivítali podzim drakiádou Kvíz pro děti

Vážení přátelé Blíží se konec roku a s ním i 5 let fungování naší základní organizace. Během těchto let jsme udělali spoustu dobré práce pro ochranu přírody a naše ZO si vysloužila přízvisko – více než aktivní. Svědčí o tom i zájem mimojihlavských zájemců stát se našimi členy. Jsem rád, že některé naše akce se staly již pevnou součástí našich aktivit. Jsou to jarní transfery obojživelníků u Kamenice, sázení stromků, kosení, pruhové značení chráněných území, mapování přírody, účast na správních řízeních a vydávání Zpravodaje. Též oba kroužky mladých ochránců přírody jsou na vynikající úrovni o čemž svědčí výsledky na soutěžích a různých tématických akcích. Pořádání besed a přednášek na téma ochrany přírody výrazně zvyšuje naší prestiž mezi spoluobčany. Vydání příručky o obojživelnících, studánek na Jihlavsku a konečně vydaná knihy Ptáci českomoravské vrchoviny je důkazem, že naši členové nezahálejí. Mrzí mě, že ne všichni naši členové se zúčastňují společných akci a schůzí, kde se plánuje další činnost naší organizace. Na ochranářských akcích jsou vidět stále stejné tváře. Při této příležitosti bych chtěl vyzdvihnout obětavou práci našich starších členů, kteří i přes svůj věk jsou stále aktivní a pomáhají kde mohou. Na směnu ČSOP v Trutnově, který se konal v měsící září jsem se přesvědčil, že s těmito problémy se potýká řada dalších základních organizací. Závěrem mi dovolte abych všem našim aktivním členům poděkoval za dosavadní činnost a přeji Vám všem hodně zdraví a chuti do další ochranářské činnosti. Miloslav Bartoš předseda ZO ČSOP Jihlava

PROSINEC 2006


3

MAPOVÁNÍ STUDÁNEK Povídání s Karlem Holubem o mapování studánek. „V letošním roce se nám podařilo podchytit dalších 20 studánek a pramenů“ O loňskou publikaci „ Studánky a prameny v okrese Jihlava“ byl poměrně zájem jak mezi ochránci, turisty či chataři, tak i v místních médiích. Co bylo dál ? Podařilo se nám zajistit 200 ks této publikace na C D. Je v ní obsah celé publikace, tj. informace o 140 studánkách v okrese, většinou s fotografiemi a bližšími údaji. Zájemci o cédéčko se mohou přihlásit buď u mne, nebo jsou ke koupi v prodejně FOTO KINO Barborka ve Věžní ulici. Cena za kus je pro našeho člena 20 Kč, pro nečleny 30 Kč, studánkáři jej mají zdarma. Chtěl bych však ppdotknout, že na CD samozřejmě nejsou zdaleka všechny studánky a že neuvádíme kvalitu jejich vody, neboť tam je vždy nutný aktuelní hygienický rozbor. Velký zájem o CD projevil na příklad KČT Bedřichov. To je dobrá zpráva. A co letos ? Letos se nám opět podařilo získat grant Nadace Veronica Brno, která je hlavním podporovatelem naší činnosti, ve výši 8 tis. Kč. Pokračujeme v mapování v těch částech okresu, která jsme již nezvládli loni, např. Nadějovsko, Kamenicko, či Batelovsko. Obracíme se na místní občany, např. na kronikáře ve Zhoři pana Coufala, na učitele či lesáky. Prostředky použijeme na dopravu a rozmnožení druhého dílu publikace. Jaké máš letošní poznatky a co vás potkalo zajímavého ? Letos máme podchyceno okolo dalších 20 studánek a pramenů. Upřesňujeme i ty, kde jsme měli loni jen informaci z knihy, mapy, nebo tisku. Byli jsme zatím na Brtnicku, Nadějovsku, na Čeřínku, na Velkém Špičáku, na Rantířovsku a v okolí Měšína a Heroltic. Např. v okolí Rantířova je řada lesních studánek opuštěná, navštěvována pouze zvěří / divočáci/, nevyčištěná a samozřejmě kvalita vody není známa. Zkrátka, z žádné bych se nenapil. Velmi „stylová“ je studánka V bukovém lese, asi 250 m od zelené turistické značky a Naučné stezky na Velkém Špičáku, zastavení č. 7 - U Křížku, kterou objevil Pavel Pokorný. Je obložená velkými kameny, výtok vypadá jako ze sluje. Opodál je starý lesní kamenný mostek. Zajímavost byla i za Nadějovem, kde Barákovu studánku nemohl nalézt ani pamětník, který k ní v mládí chodíval. Opodál stojí nádherná asi 200 let stará lípa, s třemi kmeny. Návrh na její ochranu podal Petr Touš. U pramene v Zadním lese u Měšína jsme si předsevzali vyhloubit zde ve spolupráci s lesáky studánku. Navštívil jsem také pramen v Lázních sv. Kateřiny u Počátek /na hranici našeho okresu/ a ohromila mne jeho vydatnost, srovnatelná s pramenem řeky Jihlavy. Díky truhláři Karlu Hobzovi byla bonnským šindelem zastřešena studánka Anetka / Hobzova/ na Vysokém kameni, asi 10 studánek jsme běžně čistili při mapování. Do konce října se budeme snažit naše záměry dokončit. Tradičně jsme uspořádali Otevírání studánek u Emanuely za ATC Pávov. Muzikanti, kteří nám k tomu hráli, skupina EPY DE MYE, později vyhrála Trampskou Portu! Zdravotní ústav Kraje nám nabídl spolupráci při rozborech vody, což musíme také dotáhnout do konce. VYbereme studánky, které jsou blízko Jihlavy a užívané. S Českým rozhlasem Region domlouváme relaci o studánkách v jejich rádiu. Co bys chtěl říci na závěr ? Chci poděkovat všem, kteří nám pomáhají, lesákům, chatařům, místním občanům. Z našich členů pak těm aktivním, Petru Toušovi, Danku Stejskalovi, Karlu Hobzovi, Pavlu Jelínkovi a dalším. Myslím, že mapování by mohlo letos oficielně skončit a důležitější bude, věnovat se čištění těch studánek, které mají význam třeba pro zvěř. Také nám zůstalo několik záležitosti z minula, např. úprava pramene Pstružného potoka, nebo hloubení studánky u Rytířska. Do péči o studánky vtahujeme naše MOPíky, kteří se sami starají o Kamennou studánku u Hosova a pomáhají i u dalších. Myslím,že význam studánek a potažmo vody v budoucnu stále poroste. / Ptal se VJ /

4


PROSINEC 2006

SMRČENSKÝ POTOK – CO DÁL ? Ve středu 9. srpna jsme se sešli s p. Antonínem Neuwirthem z Jihlavy k dialogu o Smrčenském potoku /viz články v Jihl. listech 20.6. a 27.6., na které už nebyla žádná reakce /. Pan Neuwirth je jihlavský patriot, který se zajímá se o rybník Borovinku od jejího vzniku v r.1953 a zná její stav a přírodu v okolí. Jako bývalý sportovec veden heslem „ekologie pro člověka“ podal v minulém roce návrh na jihlavský Magistrát návrh na zlepšení současného neutěšeného stavu rybníka / znečištění, záplavy aj. / . Uvádí, že mokřad nad rybníkem vytvořil biologické smetiště a zanesl rybník z 25% bahnem. Stručně – navrhuje zřízení akumulační nádrže nad rybníkem, tj. na Smrčenském potoku, vymýcení keřů a stromů na březích, osetí trávou relaxačních ploch a další. Na jeho návrh odpověděl odbor rozvoje Magistrátu, který /zase jen stručně/ uvedl, že dle územního plánu je Borovinka polyfunkční krajinné území. Celý prostor náleží více vlastníkům – Statutárnímu městu Jihlavě, obci Hybrálec a v jihozápadní části od rybníka soukromým vlastníkům. Území západně od potoka je smíšená zóna / SZP/, východně je určeno pro lesnickou produkci. Potok je lokálním biokoridorem a zároveń významným krajinným prvkem / VKP /. Od února letošního roku je také přechodně chráněnou plochou, vyhlášenou OŽP Magistrátu. Biologický průzkum prokázal výskyt cenných rostlinných a živočišných společenstev a vysokou biodiverzitu / z ptáků leďnáček, skorec vodní, dále vydra, raci, v okolí jezevec, vzácné rostliny, původní přírodní ráz – meandry a prvky lužního lesa a další /. Magistrát odmítl výstavbu akumulační nádrže, plošné kácení porostů na březích rybníka, rekultivaci relaxačních ploch. Zpevňování břehů není možné povolit plošně. Rybník nelze využít jako koupaliště, pokud nebude Smrčenský potok dostatečně čistý, zbavený odpadních vod. Vysvětlili jsme p. Neuwirthovi, že naším záměrem je právě zachovat přírodní ráz Smrčenského potoka pro jeho přírodní hodnoty a časem zde vybudovat Naučnou stezku. Tato cenná lokalita je v těsném sousedství města a proto by mělo být zájmem všech ji uchovat a seznámit s ní všechny zájemce, hlavně mládež. P. Neuwirth zpochybňuje výsledky biologického průzkumu a jako člověk s technickými zkušenostmi /podílel se např. na stavbě původního lyžařského vleku na Šacberk / chce nadále prosazovat své návrhy u nadřízených institucí. Je přesvědčen, že ekologie má sloužit upevnění zdraví člověka např. plaváním, turistikou apod. a ne chránit prý pochybné přírodní prvky… Celé jednání mělo spíše vysvětlující a vzájemně se přesvědčující průběh. Vzhledem k tomu, že jsme dostali část území do pronájmu, měli bychom co nejdříve udělat návrh na využití tohoto prostoru a celého Smrčenského potoka. Vyjádření Magistrátu potvrdilo našeho názory a podpořilo nás. Lokalita se přímo nabízí, aby se o ní začalo zajímat co nejvíce našich členů a abychom ještě letos začali s pracemi pro přírodu – instalací ptačích budek, vyčištěním podložek pro skorce, s Návrhem naučné stezky a dalšími. Pro toho, kdo chce pro přírodu něco udělat a ne být jen pasivním členem, se tady nabízí celá škála možností. Včetně návrhů, co zde udělat. Zájemci se mohou hlásit u Petra Touše, Pavla Jelínka nebo Mirka Maštery. Pozornost věnovaná této lokalitě může přinést naší organizaci další kladné body. Karel HOLUB

KOMPLEXNÍ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU = INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ (IPPC) Dne 1. ledna 2003 vstoupil v platnost zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Podstatou tohoto zákona je dosáhnout maximální ochrany životního prostředí jako celku, tedy snaha o maximální možnou prevenci průmyslového znečišťování všech složek životního prostředí. Zde je nutné uvést, že tento zákon se vztahuje na zařízení většího rozsahu, která jsou zařazena do jednotlivých kategorií: 1. Např.

ENERGETIKA • Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. • Rafinerie minerálních olejů a plynu. • Koksovací pece.

PROSINEC 2006


5

2. Např.

VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ • Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy). • Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně • Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemikých postupů, je-li objem lázní větší než 30 m3 .

3. Např.

ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ • Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně. • Zařízení na výrobu azbestu, produktů s obsahem azbestu. • Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.

4. Např.

CHEMICKÝ PRŮMYSL • Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů. • Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů. • Chemická zařízení na výrobu výbušnin.

5. Např.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY • Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně. • Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. • Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

6. Např.

OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ • Průmyslové závody na výrobu a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. • Zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně. • Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než a) 40 000 kusů drůbeže, b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo c) 750 kusů prasnic.

Je nutno podotknout, že u zařízení, které spadají pod výčet tohoto zákona, byla do této doby ochrana životního prostředí řešena tzv. složkově, tzn., že jednotlivé složky životního prostředí (voda, ovzduší, odpady…), byly řešeny samostatně. Tento zákon tedy přináší zásadní změnu v tom, že pro povolované zařízení je vydáváno jedno tzv. Integrované povolení, které stanovuje opatření a podmínky pro provoz zařízení a integruje tím v sobě problematiku jednotlivých složek životního prostředí. Cílem všech opatření v otázce integrované prevence, je snížení materiálové spotřeby, menší energetická náročnost a dosažení celkově čistších technologických postupů – tedy předcházení znečištění již v průběhu výrobního procesu a nikoliv jen instalací záchytných koncových zařízení (ČOV, filtry, apod.).

6


PROSINEC 2006

Uvedené cíle jsou dosaženy těmito nástroji: • Integrovaným zhodnocením všech vlivů provozu určitých zařízení na životní prostředí, na jehož základě je místo několika individuálních povolení (vyjádření, stanovisek, souhlasů) vydáno žadateli jedno tzv. Integrované povolení k provozu těchto zařízení. • Vzájemnou komunikací mezi žadatelem a povolujícím orgánem, jejímž výsledkem je stanovení opatření a podmínek pro provoz zařízení, které vyhovují jak životnímu prostředí, tak i provozovateli zařízení. • Výměnou informací o nejlepších dostupných technikách mezi členskými státy Evropské unie i mezi výrobci a provozovateli zařízení v ČR. • Zveřejňováním údajů o znečišťujících látkách, vedených v integrovaném registru znečišťování. Autor článku Miroslav Janoušek Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, oddělení IPPC

NEJVĚTŠÍ ZNEČIŠŤOVATEL OVZDUŠÍ Jednoznačně největším znečišťovatelem ovzduší v kraji Vysočina je KRONOSPAN. Podle Integrovaného registru znečišťování je dokonce největším znečišťovatelem ovzduší formaldehydem v celé ČR. Působením formaldehydu na lidský organismus se zabývá celá řada studií a konkrétní vlivy nebude těžké dohledat. Z toho co se uvádí, vybírám několik vlivů: Formaldehyd je známý karcinogen, zapříčiňující mimo jiné poškození sítnice, ovlivňuje replikaci DNA a způsobuje porodní defekty, formaldehyd může způsobovat migrénu, poruchy visu a symptomy podobající se systémovému lupusu, Parkinsonově nemoci, roztroušené skleróze a jiným symptomům jako mají veteráni z války v Zálivu... KRONOSPAN je dále 4. největším znečišťovatelem ovzduší nemethanovými těkavými organickými sloučeninami v celé ČR, 6. největším znečišťovatelem ovzduší polétavým prachem v celé ČR a dalšími látkami. KRONOSPAN CR, spol. s r.o. Emise do ovzduší za rok 2004 [kg/rok] chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl) formaldehyd nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) oxidy dusíku (NOx/NO2) polétavý prach (PM10) [M] = měření, [C] = výpočet Zdroj: Integrovaný registr znečišťování (www.irz.cz)

zjištěná hodnota 22360 [M] 16525 [M] 304296 [C] 235704 [M] 107153 [C]

ohlašovací práh 10000 50 100000 100000 50000

Zápach z KRONOSPANu se v Jihlavě šíří pravidelně stovky metrů od jejich provozovny, dle povětrnostních podmínek je někdy kouřová vlečka z jejich komína dlouhá několik kilometrů. Byl jsem svědkem, kdy se tato kouřová vlečka táhla daleko za obzor a byla určitě delší než 10 km. Jednoznačně se jedná o jednu z dominant města. Kouřící komín KRONOSPANu je vidět téměř ze všech pohledů na Jihlavu a narušuje krajinný ráz celého města Jihlavy. Z vlastní zkušenosti vím, že zápach a kouř bývá větší v noci. Jestliže Vám někdo tvrdí, že provoz KRONOSPANu v Jihlavě je bezproblémový, tak Vám lže. Výše uvedené hodnoty jsou oficiální statistické údaje. V posledních letech jsem slyšel o několika lidech bydlících v okolí KRONOSPANu, kteří v relativně mladém věku onemocněli rakovinou a zvažovali v této souvislosti žalobu na KRONOSPAN. Zda byla nějaká žaloba někdy podána, případně jak dopadla, však nevím. Vojtěch Kodet

PROSINEC 2006


7

OTEVŘENÍ BIOCENTRA V Jihlavě bylo ve čtvrtek 31. srpna slavnostně otevřeno Agroenviromentální informační centrum. Sídlí na náměstí Svobody č. 11, v bývalém hotelu Beseda. Vzniklo za podpory finačních prostředků EU v rámci programu o rozvoji lidských zdrojů. V budově již dříve fungovala jídelna pro zdravý životní styl, prodejna biopotravin, nyní přibylo i Infocentrum, které má k dispozici klubovní místnost pro pořádání přednášek, besed apod. vybavenou příslušnými pomůckami. Infocentrum se bude zabývat propagací zdravého životního stylu a poskytuje i poradenskou službu. Adresa: BESEDA – sdružení pro ekologii a zdravý životní styl, nám . Svobody 11, Jihlava Tel. 561 200 313, 737 68 99 96. Předsedou sdružení je pan Vít Prchal, vedoucí jídelny zdravého životního stylu a funkcionář jihlavské strany Zelených.

ERDENET Slovo Erdenet dnešním obyvatelům České republiky, pokud ovšem nejsou z geologické branže, vůbec nic neříká. A přitom by mělo. Toto slovo pochází z mongolštiny a znamená poklad. A pokladem je i ve skutečnosti, neboť za tímto jménem se skrývá jedno z největších světových ložisek měď-molybdenových rud porfyrového typu ve světě, nacházející se v severní části centrálního Mongolska. Roční těžba se pohybuje mezi 20 - 25 miliónů tun a zisk z ložiska se podílí 15 - 25% na tvorbě hrubého národního důchodu. Cu-Mo koncentrát představuje rozhodující položku mezi vývozními komoditami, jelikož tvoří přibližně 30 - 40 % z celkového exportu Mongolska. V sousedství ložiska vyrostlo dnes již stotisícové město stejného jména – Erdenet. A proč by ho měli lidé u nás znát ? Protože největší zásluhu na jeho objevení měl český geolog RNDr. Emanuel Komínek a Mongolové mají jeho jméno dodnes živě v paměti. Dokonce byl na toto téma natočen v česko-mongolské koprodukci film. První odstřel byl na ložisku proveden 11. června 1976 a nyní, téměř po třiceti letech, se pachatelé - čeští geologové - vrátili na místo činu. Tentokrát však v opačné roli. Těžba a zpracování rudy neznamená jen hospodářský přínos, ale i značný vliv na okolní prostředí. Hlavní náplní českých geologů bylo právě studium vlivu těžby a zpracování rudy na životní prostředí, se zvláštním zaměřením na větrný přenos jemnozrnného odpadu po těžbě do okolí a jeho vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Součástí ložiska je totiž odkaliště, kde se skladuje odpad po zpracování rudy. Tento odpad stále ještě obsahuje větší množství Cu a Mo a některých dalších kovů. A v případě Erdenetu odkaliště představuje údolí vodního toku přehrazené hrází o délce 3 km a dosahuje tedy obrovských rozměrů. Za silných jarních a zimních větrů je jemný prach roznášen do širokého okolí, kde se znovu usazuje. Pochopitelně byl sledován i možný vstup kovů do potravinového řetězce, jehož koncovým článkem je člověk (ať již mongolský pastevec nebo obyvatel města Erdenet). Tento ekologický audit, který prováděla jihlavská firma GEOMIN v rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (Official Assistance Development Programme), financovalo Ministerstvo životního prostředí České republiky. Práce na projektu probíhaly v letech 2004 – 2006. V průběhu tří let byly v okolí dolu odebrány různé typy vzorků – sedimenty z koryt místních toků, vzorky vod, půd z pastvin a jinak zemědělsky využívaných ploch, vzorky zemědělských plodin a travního porostu spásaného dobytkem, vzorky svaloviny, jater a plic hospodářských zvířat a konečně vzorky vlasů obyvatel z blízkého i vzdálenějšího okolí dolu. Při odběru těchto vzorků se geologové občas dostávali do neobvyklých situací, někdy i humorných. Například když přesvědčovali místní holičky, aby s nimi odjely do terénu stříhat pastevce a ony se domnívaly, že je tam chtějí zavézt za zcela jiným (asi tušíte jakým) účelem. A to si přeci jako vdané ženy nemohou dovolit. Vyhodnocení výsledků analýz tak velkého a rozmanitého souboru vzorků přineslo první opravdu objektivní posouzení vlivu odkaliště na okolí. Některé výsledky dopadly podle očekávání, některé však byly překvapením. Ukázalo se např., že hlavním zdrojem potíží není ani tak odkaliště, jako spíše kalovody vycházející z provozních budov zpracovatelského kombinátu a na druhou stranu byl zjištěný dopad na okolí překvapivě mnohem menší než se očekávalo a jako potenciálně riziková oblast bylo vymezeno pouze blízké okolí odkaliště. Navíc zde dochází ke zvláštní situaci. Oba kovy, jak Cu, tak Mo, jsou pro lidský organizmus potřebné, neboť se jedná o tzv. esenciální prvky. Vysoká množství Mo však mohou způsobit zablokování cyklu mědi v lidském těle a vyvolat tak zdravotní

8


PROSINEC 2006

potíže. Cu je však hlavní surovinou a proto v tomto případě nezáleží na absolutní výši obsahu těchto kovů jako jednotlivců, ale na jejich vzájemném poměru. A ten je v konzumovaných plodinách vyhovující. Též se ukázalo, že horší zdravotní stav hospodářských zvířat, který pastevci přičítali vlivu odkaliště, má svůj původ, jak bylo zjištěno v jihlavské veterinární stanici, v přítomnosti parazitů – hlístovců. Výzkum byl po všech stránkách zajímavý a ukázal, že nic není jen černé nebo bílé a že na problémy je nutno pohlížet z komplexního hlediska. Ing. Miroslav Žáček

MALÉ ZAMYŠLENÍ Naši dědové by se asi divili kdybych jim řekl že Smrčenský potok se má zatravnit řeka Jihlava vybetonovat a zdravé lesy na Vysokém Kameni vykácet a výhodně zpeněžit. Oni si svých pudů vážili a věděli, že když budou respektovat přírodní zákony tak je jejich půda taky uživí. Můj děda by asi řekl, že jsou to vyhozené miliony a nakonec to stejně spláchne čas a voda. Možná by mi vysvětloval, že o stromy které vysadil se také musel postarat a ne každá sazenice se ujala. Nebo by mi řekl, že všechno souvisí se vším a i malá včela ovlivní životy mnoha lidí. Ono totiž nelze brečet nad onkologii a přitom pálit v kamnech igelity a dřevotřísky. Dnes je již prokázáno, že řada astmatických a onkologických nemocí je z nadměrné chemie. Snad je jen potřeba vážit si života a nebýt lhostejní a pohodlní. Vždyť dříve byli lidé vděčni za chleba s máslem, těšili se na zabíjačku a po práci šli se sousedy na pivo, nebo tancovačku. Trh byl jeden a nikdo nepotřeboval deset obchoďáků. Ale děda už dávno umřel a já se musím rozhodovat sám. Mám jen divný pocit, když nakupuji potraviny z dovozu a všichni moji známí pracuji v automobilovém průmyslu. P. Jelínek

Ornitologické okénko - Ve dnech 7.-8.10. proběhl již sedmý Světový festival ptactva. Zúčastňuje se jej nyní téměř milión zájemců z 90 zemí světa. Jde o největší akci organizovanou na podporu a propagaci ochrany ptáků. U nás se ornitologické vycházky v rámci tohoto Festivalu konaly v loŇském roce ve 38 lokalitách / městech/. Naše vycházka proběhla 7. října a směřovala na Rantířovsko, vedli Mirek Čutka a Filip Hruška, členové ČSO. - 22. – 24. září se konala v Mikulově k 80. výročí založení České společnosti ornitologické mezinárodní ornitologická konference, jíž se zúčastnilo téměř dvěstě profesionálních a amatérských ornitologů z ČR i ze zahraničí. Na této konferenci byl prodáván nový Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Atlas zahrnuje i údaje z atlasů hnízdního rozšíření z let 1973 – 77 a 1985 – 1989, takže je komplexním dílem. Jde skoro o 500 stran textu, map, grafů, tabulek a barevných snímků, vloženy jsou fólie s dalšími údaji o prostředí ptactva aj. Cena Kč 449,- není jistě lidová / v Mikulově se prodával levněji/, ale pro skutečného ornitologa má atlas svou hodnotu a cena by jej neměla odradit… - Ve spolupráci s Muzeem Vysočiny vydala naše ZO brožovanou publikaci „ P t á c i Č e s k o m o r a v s k é v r c h o v i n y „ / historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina /. Autory jsou dlouholetý ornitolog a kroužkovatel Ivan Kunstmúller a Ing. Vojtěch Kodet, naši členové. Kniha je důkladně zpracována a obsahuje mnoho údajů, dozvíme se např. i o hnízdění vzácných druhů na Jihlavsku v minulosti apod. Má 220 stran, v textu je vedle údajů každý druh černobíle vyobrazen. Doplňkem jsou barevné přílohy ptactva. Pěkně vypravená knížka jistě přitáhne všechny ornitology a jejich příznivce. K dostání je v Muzeu Vysočiny.

PROSINEC 2006


9

- Česká společnost ornitologická má novou adresu! ČSO, Na Bělidle 252/34, 15000 Praha 5 - Smíchov E mail: [email protected], internet: www.birdlife.cz - ČSO bude konat v r.2007 jarní exkurze podle návrhů zájemců. Členové mohou zasílat své tipy z tohoto seznamu ptačích lokalit: Lednicko-valtický areál, Doupovské hory, Třeboňsko, Českobudějovické rybníky, Bilé Karpaty, Strážnické Pomoraví a rakouské Neziderské jezero.

OCHRANA PTACTVA PŘED 122 LETY O tom, že úbytek početních stavů ptáků a změny biotopů nejsou jen otázkou dneška a že tyto problémy trápily již naše předky, svědčí článek Viléma Richlého, majitele velkostatku v Mirošově na Jihlavsku. Otiskl jej roku 1884 ve svém 13. ročníku časopis VESMÍR na str. 198. Zde je.

Proč ubývá v našich krajinách ptactva ? Vzpomínám si často na mladá léta, když jsem jako student o prázdninách chytával ptáky na rohatinu. Taková hejna všelikého ptactva, zejména jikavců, čečetek, konopek, pěnkav, čížků, hýlů, zvonků, stehlíků atd., jaká proletovala tehdy den co den krajinou naší, uvidíme nyní jen zřídka kdy. Avšak co jsem chytil na vějičku, nestálo věru za řeč. Jinak se děje v Itálii.Tam pochytá se dílem do sítí,dílem jiným ukrutným způsobem rok co rok na tisíce našich drobných zpěváků, jako vlaštovek, pěnic atd., a tamější obyvatelé pochutnávají si hubenými a zahořklými tělíčky těchto ubožákův. Snad nastane nyní obrat k lepšímu, neboť víme, že při ornithologickém sjezdu nedávno ve Vídni odbývaném přijata byla resoluce, jíž vyzývá se vláda rakouská, aby ve státech evropských spolupůsobila k vydání souhlasných zákonů na ochranu ptactva. Hlavní příčinu hledejme též doma, ve své vlasti…Není tomu ještě dávno, co husté lesy pokrývaly velikou část vlasti naší, hlavně vysočiny a kopce. Bohužel, veliká část lesů těch za posledních desetiletí se vykácela a stromoví se tu více nevysázelo… Rozsáhlá pastviště, na nichž rostly keře jalovcové a šípkové, všeliké vrby a olše, pod kterými rádi se hnízdili skřivani lesní a lindušky, se zorala … Co vyseká se ročně keřů, ve kterých hnízdili se strnadi a pěnice… Vilém Richlý v Milošově / vybral Petr TOUŠ /

10


PROSINEC 2006

OTRÁVENÉ NÁVNADY V posledních letech k nám ze zahraničí dorazila krutá móda používání otrávených návnad na likvidaci volně žijících živočichů, ale i domácích zvířat. Nejčastěji je používán pesticid Furadan, který je prudkým jedem s okamžitým účinkem. Postižený živočich se dokáže po požití ve smrtelných křečích vzdálit pouze několik metrů. Počty zjištěných případů rok od roku stoupají a doplácejí na ně i ti nejvzácnější živočichové. Jeden z nejhorších případů na Vysočině byl zjištěn na počátku roku 2006. V okolí potoka v Útěchovicích nedaleko Pelhřimova bylo nalezeno několik uhynulých volně žijících živočichů – tři vydry říční, tchoř, kuna a lasice hranostaj. Pod hrází rybníka na okraji obce byla nalezena příčina jejich smrti. Někdo zde položil několik kaprů, jako smrtící otrávenou návnadu. Scénář je podobný jako v jiných případech, protože uhynulá zvířata byla nalezena ve vzdálenosti pouze několika metrů od návnady. Vyšetření příčiny úhynu na Krajské veterinární správě v Jihlavě potvrdilo u všech zvířat podezření na otravu a případ stále šetří Policie. Trávením dochází k porušení hned několik zákonů a to zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti, zákona na ochranu zvířat proti týrání a může být naplněna i skutková podstata trestného činu pytláctví. Pachatel zatím nalezen nebyl. V případě, že na cestách přírodou najdete větší množství uhynulých živočichů na jednom místě, kontaktujte Českou inspekci životního prostředí v Havlíčkově Brodě a nebo přímo Policii. Velice žádoucí je také kontaktovat novináře a poskytnout jim veškeré informace. Když už nic jiného, alespoň se o případu bude mluvit a snad se jednou dočkáme doby, kdy budou podobné případy veřejností odsuzovány. Pavel Koubek

INFORMACE pro toho, kdo nalezne zraněného, nebo uhynulého ptáka l. Při nálezu zraněné labutě – kontaktujte Městskou policii, Křižíkova 10, t. 567 167 500, 567 300 555. Tato má možnost umístění v útulku v Pístově /je zde k dispozici veterinář /, nebo předání do dalšího ošetřování v Záchranné stanici Pavlov u Ledče nad Sáz.. ADR.: Pavlov 22, p. Ledeč n.Sáz. 58401, tel. 569 721 293, email: [email protected] 2. Nález uhynulé labutě – kontaktujte Státní veterinární ústav, Jihlava, Rantířovská 20, tel. 567 143 111 internet www.svujihlava.cz 3. Nález zraněného dravce /poštolka, káně, krahujec apod./, nebo pěvce / kavka aj./, ohlašte ZOO Jihlava, Brněnská ul. 10 / nyní hlavní vchod z parkoviště pod Heulosem- Březinovými sady / - informace u pokladny, nebo volejte RNDr Aleše Tomana, č.t. 567 573 730. Naše ZO nemá možnost poskytnout zraněnému ptáku ošetření. Tyto možnosti nemá ani prodejna ZVEREX, Dvořákova ul. 1 /kde máme nástěnku /, na kterou se někdy občané obrací. Děkujeme za Vaši pomoc přírodě ! Ornitologická sekce ZO ČSOP

PROSINEC 2006


11

Vydařená vycházka za ptactvem Celkem 43 druhů ptáků pozorovali účastníci sobotní ornitologické vycházky v rámci Světového festivalu ptactva. Na akci pořádanou Českým svazem ochránců přírody v Jihlavě přišlo 25 zájemců, i mimojihlavských. Trasa vedla od Hellerova rybníka ze sídliště Na Dolině k Brádelským rybníkům a podél řeky Jihlavy do Starých Hor, skupinu vedli ornitologové Mirek Čutka a Filip Hruška. V současném teplém podzimu podle ornitologů ptáci s odletem nepospíchají. A které druhy byly pozorovány ? Z těch vzácnějších strakapoud malý, slípka zelenonohá, ořešník kropenatý, střízlík obecný, z dalších pak vrabci polní, tři druhy sýkor, mlynařík dlouhoocasý a další druhy. Chyběl bohužel ledňáček říční a skorec vodní, kteří byli očekáváni. Tipovací soutěž na počet pozorovaných druhů vyhrál ing. Jaroslav Kněžíček z Jihlavy. I když v dalekohledech neuvízla žádná „bomba“, vycházka za slunného počasí se vydařila ke spokojenosti účastníků, mezi nimiž byly i děti. Karel Holub

DEN BEZ AUT PO ČTRNÁCTÉ Již po čtrnácté proběhla v září celostátní akce Den bez aut, v Jihlavě 21. září, v ČR o den později. Mám pocit, že stále častěji se ozývají hlasy rozumných i „rozumných“ : má tato akce smysl ? Vozidla firem, služební auta a další vyjet musí, to je otázka existenční. Osobákům převážejícím různé náklady, větší nákupy, směřujícím do odlehlých míst jistě nelze mít za zlé, že jsou v Den bez aut na silnici. Takže akce směřuje k těm pohodlným, k těm, kteří třeba pro noviny či jinam místo zdravých nohou nastartují vlastní vozidlo… Hlasatel nejmenované rozhlasové stanice, který se mnou dělal rozhovor, mi kladl o smyslu Dne bez aut otázku sugestivně několikrát. Asi jsem ho příliš neuspokojil, rozhovor brzy skončil, nestačil jsem ani z toho mála, co mne napadlo, něco říci. Tedy: na Masarykově náměstí byl ve čtvrtek 21.9. stánek naší ZO s nástěnkami o aktivitách a budoucích akcích ČSOP, pozvánky na akce turistů, informace o znečištěném ovzduší, výstavka dětských kreseb k DBA a další. U stolků si děti mohly zahrát hru „na stromeček“ spojenou s kreslením, větší luštily kvízy. Vedle byl stolek BESIPu, vedle firma měřící cholesterol s velkou frontou seniorů. Odpadová firma vtáhla děti do hry s Tondou Obalem - jak správně třídit odpad, a dětí kolem bylo pořád plno. Vozíčkáři předváděli imobilní vozidla. Kdo chtěl, viděl, četl… Odpoledne se mohl vydat na kratší trasy s turisty KČT Tesla na pochod k Lyžaři u Zborné, či vyjet po jihlavských cyklostezkách. Prostor DBA navštívilo přes 300 dětí z jihlavských škol, které se nejen bavily, ale hlavně se dozvěděly něco z ochrany životního prostředí. Na příklad, že vedle fordů a porsche existuje také bramborníček černohlavý nebo či moták pochop, vedle Harryho Pottera také turistické pochody či cyklojízdy, že plynofikace snižuje zamoření našeho ovzduší, ale osobní a nákladní doprava trend oxidů dusíků dále zvyšuje… Den bez aut roku 2006 byl nepochybně jen kapkou v moři. Ale v dětských hlavách červíček, že auta nejsou jen nezbytný pohodlný doplněk života, nepochybně zahlodal. A u těch přemýšlivých bude hlodat dál… A to je největší přínos Dne bez aut. Karel Holub

12


PROSINEC 2006

MÁ TO SMYSL – TŘIĎTE ODPAD KOMUNIKAČNÍ KAMPAŇ KRAJE VYSOČINA Kraj Vysočina a autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. oslovily v rámci společného projektu obyvatele kraje prostřednictvím komunikační kampaně. Jejím cílem bylo zdůraznění smysluplnosti a užitečnosti třídění komunálního odpadu. Kampaň měla řadu podob - „Startovací balíčky pro třídění odpadů“ obdrželo v září do svých poštovních schránek 45 000 domácností v kraji. Zásilka obsahovala leták s informacemi o třídění a 3 barevně rozlišené plastové tašky na papír, plasty a sklo. Obce a města se účastnily soutěže „My třídíme nejlépe“. Hodnocena byla výtěžnost odděleného sběru papíru, plastů, skla a celkových využitelných komunálních odpadů v kilogramech na obyvatele. Soutěžící obce byly rozděleny podle počtu obyvatel do čtyř velikostních kategorií. Pořadí obcí naleznete na www.tridime-vysocina.cz/soutez-obci PŘEDEVŠÍM PRO DĚTI BYLY POŘÁDÁNY „BAREVNÉ DNY“, KDE SE MOHLY HRAVOU FORMOU SEZNÁMIT S TŘÍDĚNÍM ODPADŮ. V ZOO JIHLAVA BYL V POLOVINĚ ZÁŘÍ VYBUDOVÁN „ODPADOVÝ KOUTEK“ S MOŽNOSTÍ VYZKOUŠET SI TŘÍDĚNÍ ODPADU V PRAXI POD DOHLEDEM GARANTŮ Z ŘÍŠE ZVÍŘAT. Krajská kampaň má vlastní internetové stránky www.tridime-vysocina.cz. s přehledem akcí, přehledem soutěží i informacemi o třídění odpadů. Má to smysl, třiďte odpad. Autor článku Eva Navrátilová odbor životního prostředí KrÚ, garant krajské komunikační kampaně

O PŘÍRODU SE NEZAJÍMÁME / rozhovor s Dr Ivanem RYNDOU, který přednáší sociální a kulturní ekologii na Univerzitě Karlově / Jak je to v současnosti s lidskou závislostí na přírodě ? Dr R.: Můžeme se mylně domnívat, že když v přírodě nejsme, nepotřebujeme ji. Průměrně trávíme až 80 procent času mimo ni: v bytě, v kanceláři, v práci. Naše závislost na přírodě je ale mnohem větší, než dřív. Stačí jen připomenout ohrožení ničivými povodněmi, nebo vyčerpání neobnovitelných zdrojů energie. Je odcizení dnešních dětí přírodě velký problém ? Dr R.: Děti dnes trpí obrovským nedostatkem kontaktu s živou přírodou. Závěry průzkumu jsou alarmující. Nejpalčivější to je v období, kdy jsou malé a osvojují si základy ve vnímání prostředí. Dětem chybí přímé zážitky, co je to tráva, květina, kožíšek zvířete. Jak si Češi váží přírody ve srovnání s okolními zeměmi ? Dr R.: Žijeme v přepychu, takže si můžeme dovolit chovat se slušně. Máme dobré zákony, máme vynikající vědce. Chybí nám ale kvalitní ekonomické nástroje a taky německy důsledná výchova k péči o krajinu. A je to vidět: na začátku 90. let bylo pro Čechy životní prostředí úplnou prioritou. Teď je podle průzkumu až na 13. místě. / Podle denního tisku – Právo /

PROSINEC 2006


13

Kulturní okénko

Houbová

Život

Soused dones - tak my taky! Kde je koš a kudla ? Holínky cpu do kufru si na vodítko pudla

Život je sen, co denně sním, jednou se z něho však probudím. Krásná je chudobka, co kvete v trávě, krásný je pták, co vylétl právě. Když spěchat budeme, na zítřek myslet jen, nemůžem prožívat co nese tento den. Člověče zastav se, vnímej ten okamžik, strach zmizí, starost též a hned ti bude líp...

Dnes kašlu na seriály, vloupačky a vraždy. Co Čech - to vášnivý houbař Houby přec zná každý Les vozítky zaskočen je Únik nikam nemá Rojnice už ukáže mu v čem je jeho cena Hříbek musí bez plže být jinak nemá nárok Do čechratky kopnu s chutí To mě chytá amok Čištění zařídí máma Na pohovku jde se I pána tvorstva unaví tenhle pobyt v lese Karel Holub

Bohuslava Kolmanová

14


PROSINEC 2006

LESY ČR SPOLUPRACUJÍ S OCHRANÁŘI ČSOP a podnik Lesy ČR spolupracují při praktické ochraně přírody. Na příklad v lesáckém programu Ochrana biodiverzity probíhá mapování výskytu ohrožených druhů, či biotopů. Program je rozčleněn na 9 oblastí. Patří sem na příklad podpora hnízdění zpěvných ptáků v lesích. Program Ochrana vodních a mokřadních ekosystémů zahrnuje průzkum lesních toků a mokřadů, zpracování návrhů jejich ochrany a realizaci např. reitrodukce domácích druhů raků. Lesy ČR vedou seznam toků, na jejichž průzkumu mají prvořadý zájem. V programu Ochrana velkých šelem se získávají informace o výskytu rysa, vlka a medvěda. Probíhá podpora hnízdních možností dravců a sov podle stejnojmenného programu. Lesy ČR se zabývají také mapováním všech druhů netopýrů a vrápenců v lesích. Zabezpečují jejich letní a zimní stanoviště. Vedle vzácného hmyzu podporují i nejstarší program ČSOP Formica – ochranu lesních mravenců. Jde o inventarizaci a ochranu mravenišť. Také vzácným dřevinám a bylinám v lesích věnují pozornost. Lesy ČR také podporují finančně a investičně činnost Záchranných stanic fauny a na úseku osvěty soutěže pro žáky a studenty Zelená stezka – Zlatý list a Ekologická olympiáda. Ve Středisku ekologické výchovy na Chaloupkách je např. vybudována Lesní naučná stezka. Vyhlásily tématickou fotosoutěž a opravují a zastřešují lesní studánky. Naše ZO má již několik let s Lesy ČR smlouvu o kontrole a čištění budek pro pěvce a sovy, které jsme vyvěsili v revírech Rytířsko, Bílý Kámen a Velký Špičák. V péči o studánky můžeme doporučit několik vzorně upravených a zastřešených lesních studánek na Rytířsku / péčí revírníka pana Petra Ullmanna /, i jinde. Přestože v Jihlavě již bohužel není pracoviště Lesní správy, věříme, že s lesáky budeme i nadále spolupracovat. / S použitím denního tisku – přílohy Práva z 28.8.2006- sestavil K. H. /

VESELÝ JEŽEK DVAKRÁT BRONZOVÝ Třídenní krajské kolo již XI. ročníku celostátní soutěže Ekologická olympiáda probíhalo ve středisku CHALOUPKY ve dnech 11. až 13. dubna 2006. V kraji Vysočina se toto kolo konalo již podruhé. Na studenty čekal nejen test prověřující jejich znalosti z biologie, ekologie a ochrany přírody, ale soutěžili i v určování přírodnin. Schopnost aplikovat teoretické znalosti museli předvést tím, že zkoumali a vyhodnocovali dva odlišné vodní biotopy. Program olympiády obohatila také návštěva Vodárny a Hasičského muzea v Heralticích. V doprovodném programu se mohli zúčastnit hledání vody s proutkařem, dále besedy o vodě a bobrovi na Vysočině. Naše organizace vyslala na tuto soutěž středoškolské mládeže dvě družstva. Žaneta, Vlaďka a Matěj sbírali zkušenosti a skončili na 12. místě. Tomáš Valík a bratři Hruškové se umístili na krásném 3. místě. Pět nej - lepších družstev čekala jako odměna týdenní exkurze do Rakouska, která proběhla ve dnech 11. až 15. září 2006. Naši hoši se jí však bohužel odmítli zúčastnit. /Patrně v Jihlavě viděli vše …/

PROSINEC 2006


15

Ještě větší radost nám však udělali mladší MOPíci, kteří ve složení Katka Poláková, Honzík Pleva, Petr Boudný, Martin Prokop a Jakub Hnatiak obsadili v krajském kole soutěže ZELENÁ STEZKA – ZLATÝ LIST, které se konalo v květnu rovněž na Chaloupkách, také výborné 3. místo ! Toto umístění je o to cennější, že je získali v kategorii „ starší žáci“, i když Katka, Honzík a Petr nedosáhli ještě věku, potřebného pro tuto kategorii, ale svými znalostmi se plně vyrovnali a i předčili své čtrnáctileté až patnáctileté soupeře. Petr TOUŠ

Výsledková listina 2. ročníku krajského kola EKOLOGICKÉ OLYMPIÁDY 1. FARMEKO Jihlava II. 206 bodů A.Romanovská, L. Tesař, L. Prokopová 2. Gymnázium Chotěboř II. 199 bodů 3. ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA- Veselý ježek - Tomáš Valík, Robert Hruška, Filip Hruška 190,5 bodů 4. Katolické gymnázium Třebíč 187,5 bodů 5. Gymnázium Pelhřimov I. 185 bodů 6. Gymnázium Třebíč II. 179 bodů 7. Gymnázium Třebíč III. 175,5 bodů 8. FARMEKO Jihlava I. 172,5 bodů L. Vítek, P. Slabý, R. Šerý 9. Gymnázium Chotěboř I. 168 bodů 10. Gymnázium Pelhřimov II. 164 bodů 11. Gymnázium Třebíč I. 159,5 bodů 12. ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA – Veselý ježek – Matěj Hořák, Žaneta Křípalová a Vlaďka Beránková

Výsledková listina 9. ročníku krajského kola ZELENÉ STEZKY – ZLATÉHO LISTU Starší 1. Gymnázium Pelhřimov 166,05 bodů 2. ZŠ Kamenice u Jihlavy 135,3 bodů 3. ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA – Veselý ježek – K.Poláková, H.Pleva, PBoudný, M.Prokop, J.Hnatiak 133,25 b 4. Gymnázium Chotěboř 124 bodů 5. ZŠ Velké Meziříčí 115,25 bodů 6. ZŠ Drásov 115 bodů 7. ZŠ Nové Veselí 110,8 bodů 8. ZŠ Myslibořice 93,75 bodů 9. ZŠ Polná 85,5 bodů Mladší 1. ZŠ Polná 2. ZŠ Nové Veselí 3 ZŠ Drásov 4. ZŠ Velké Meziříčí 5. ZŠ Kamenice u Jihl. 6. ZŠ Přibyslav 7. Mladí myslivci Jeclov

16


PROSINEC 2006

„NEJLEPŠÍ JSOU SOUTĚŽIVÉ AKTIVITY, KTERÉ ZAUJMOU NEJVÍC“, ŘÍKÁ NA PRÁCI S MLADÝMI OCHRÁNCI PETR TOUŠ Jak probíhá taková soutěž ? Na regionálním kole Zlatého listu na Chaloupkách starší děti nejprve vykládali o své práci, je to t.zv. obhajoba. Měli jsme připravenou takovou větší skládačku s texty a fotkami z činnosti, dostali jsme plné body. Pak se děti vydaly na 4 km dlouhou stezku, kde na stanovištích odpovídaly na otázky. Týkaly se : plazů, geologie, ornitologie, lesa a myslivosti, dendrologie, biotopu rybníka, botaniky a zeměpisu a meteorologie a kvízu. Nedaleko Chaloupek kvetla PP Urbánkův palouk, tak děti obdivovaly naše orchideje, také si mohly vyzkoušet lanovou dráhu /mimo soutěž/. Kde a jak získávají informace o přírodě mladí ochránci ? Scházeli jsme se v zimním období v Muzeu Vysočiny, v létě chodíme ven. Děti řeší různé kvízy s přírodními náměty, hrají hry, díváme se na přírodovědné kazety. Na vycházkách do přírody si všímáme prakticky všeho, květin, rostlin, stromů, ptáků, kamenů, krajiny, tak získávají cené informace o přírodě. Program našich schůzek odlehčujeme míčovými hrami, hraním kuliček, setkáním se sokolníkem, drakiádou a pod. Kdo připravuje program pro mladé ochránce ? Program připravuje buď já, nebo p. Karel Holub, podle dohody tak, aby měly děti pořád co dělat a nenudily se. Nejlepší jsou soutěživé aktivity, které zaujmou nejvíc. Hlavně se snažíme probudit v dětech nejen zájem o přírodu, ale získat je i pro její všestrannou ochranu. Připravují se mladí ochránci na další přírodovědné soutěže ? Sledujeme otázky a celou soutěž STříbrná nit, kterou organizuje Ústředí mladých ochránců v Praze. Starší se zapojí do nové celostátní soutěže Odpad jako surovina, která bude vyhodnocena v únoru. Máme program podobný jako loni, na jaře opět regionální kolo Zlatého listu, kde bychom rádi řečeno sportovní terminologií, „stáli na bedně“, dále účast na Ekologické olympiádě a v Jihlavském lístku. V kroužku mají děti přímý kontakt s přírodou, poznávají také jiné věci, než počítačové hry či televizní hlouposti, a to je nepochybně formuje k lepšímu chápání přírody, k třídění odpadů a pod. Někteří „odrostlí“ MOPíci dokonce studují školy nebo učiliště, zaměřené na ochranu životního prostředí, což svědčí o probuzení jejich hlubokého zájmu.

Mopíci pomáhají s kosením luk

Mají mladí ochránci i jiné aktivity, než soutěže ? Mladí ochránci se starají o Kamennou studánku u Hosova a pomáhají i s mapováním dalších. Letos pomohli při hrabání a odnášení zelené hmoty v PROSTORU Vílanecké rašeliniště, zúčastňují se ornitologických vycházek pro veřejnost, Setkání přátel sov a dravců a pod. Tomáš Kněžíček má rozsáhlou sbírku ptačích per. V přírodovědné soutěži jihlavských škol Jihlavský lístek, kterou každoročně organizujeme, se umisťují na předních místech. Většina také pěkně kreslí, kresby Ptáka roku- orla mořského, jsme poslali i do soutěže České společnosti ornitologické / nejlépe se povedl Jakubu Brhlíkovi / Někteří MOPíci však mají více zájmů, a pak mají problém, zda v sobotu jít s námi na akci, či jinam... Petr Touš o MOPíkách, ptal se V.J

PROSINEC 2006


17

JIHLAVSKÝ LÍSTEK ZŮSTAL V JIHLAVĚ Již 6. ročník přírodovědně ekologické soutěže „ Jihlavský lístek“ proběhl jako soutěž jednotlivců v úterý 24.10. v ZŠ Havlíčkova ul. v Jihlavě. Pořádala jej jihlavská zákl.organizace Českého svazu ochránců přírody a zúčastnili se jí na tři desítky účastníků z devíti ZŠ, nechyběly dobře připravené děti z Polné a Kamenice u Jihlavy. S nelehkými otázkami, praktickými ukázkami přírodnin a hlasů ptáků a obojživelníků se nejlépe vypořádala Terezka Hajnová / ZŠ E. Rošického /, druhý byl Jakub Hnatiak / ZŠ Březinova / a třetí Blanka Haičmanová / ZŠ Kamenice u Jihlavy/. Následovali Jakub Brhlík /ZŠ E.Rošického /, Bára Šrámková / ZŠ POlná / a Tomáš Dobrovolný / ZŠ O. Březiny/. Pěkné knižní ceny věnoval Magistrát města Jihlavy. Mladí prokázali také, že si všímají prostředí kolem sebe. Na otázku, co podle nich škodí přírodě a životnímu prostředí, odpovídali – výfukové plyny z aut, škodliviny z továren zejména z dřevozpracujících v Jihlavě a Polné, znečišťování odpady, solení silnic… Shrnuto podle jedné odpovědi: nepořádní lidé. Vyskytl se také názor, že hráči „airsoftu“ znečišťují prostředí plastovými kuličkami. Soutěž proběhla ke spokojenosti dětí i pořadatelů. Sova

ZELENÉ OKÉNKO * Ekovýchovný a vzdělávací projekt ODPAD JAKO SUROVINA / více: http://odpadjakosurovina.arnika.org/ je určen mladým lidem od 14 do 19 let. Proběhne formou soutěže pětičlenných studentských družstev od října 2006 do února 2007 v celé ČR. Projekt připravilo sdružení ARNIKA ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou pro ŽP, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, Centrem pro hospodaření s odpady, Správou NP a CHKO Šumava, Gymnáziem Jana Palacha Praha a Sdružením Ekodomov. Je pravděpodobné, že se do této soutěže zapojí i naši teenegři. * Sněmovna se zabývá návrhem zákona o neziskových organizacích. Zelený kruh /platforma neziskových organizací na úseku životního prostředí / se domnívá, že zavedení takového zákona je nesystémovým krokem a nebude jej podporovat ! V r. 2007 se bude pravděpodobně projednávat ve Sněmovně změna zákona o obalech, která upraví povinnost prodeje vratných lahví. Hnutí Duha se zabývá průzkumem nabídky zálohovaných nápojů v supermarketech. Obří větrná elektrárna Pavlov. Na technickou lahůdku v podobě první ze dvou megawattových větrných elektráren se mohli lidé z blízkého okolí podívat Měli možnost sledovat uchycení několikatunové obří vrtule, která byla upevněná na 120m tubus pomocí několika jeřáby. (viz foto). Vrtule bude pohánět dynamo vyrábějící elektrickou energii. Elektrárna je se svými 150m nyní největší větrnou elektrárnou v Česku. Ve dnech 2. a 3. září proběhl v Trutnově 6.sněm ČSOP. Do čela svazu byl opět zvolen RNDr. Libor Ambrozek, místopředsedou byl zvolen Václav Izak, předseda Ústřední kontrolní revizní komise Karel Fleshman. Za region Vysočina se zúčastnili RNDr. Josef Zetěk, který byl zvolen za zástupce regionu Vysočina, Iveta Vorlíčková, Věra Váchová (ZO ČSOP Chotěboř), Mgr. Jaromír Maštera a Miloš Bartoš. Miloš Bartoš

18


PROSINEC 2006

ROSNIČKA NA CESTÁCH

Zoologická zahrada Curych. Nápad navštívit tuto zahradu nám vnuknul Mirek Večeřa a jeho paní jedenkráte při společném shledání v Petrovicích u Bohouše a Šárky Chytalových. Při řeči se zmínil o svých cestách a velmi dobrém autobusovém spojení Brno - Praha – Curych . Jízda začíná v podvečer a ráno člověk stojí před řetízkovým závěsem u vchodu do zahrady. Mnoho zahrad zahřívá návštěvníka hned u vstupu hejnkem plameňáků (Ostrava, Varšava…..) a tak jsme hned obdivovali krásu plameňáků chilských. Za nimi s proslulou švýcarskou precizností jihoamerický tropický pavilon plný velmi zajímavých zvířat – mravenečníků velkých největších činčil - viskač, kapybar, tapírů, zoborožců, plazů, kde stojí zato jmenovat velmi hezké terárium s krokodýly siamskými, hady, korovci….. Obdiv patří i ukázkově udělaným akváriím s rybami studených, tropických a mořský vod. Dál za nimi prohlížíme prosklenou ubikaci s tučňáky patagonskými. Ve dne návštěvy je zde dlouhodoběji představená výstava věnovaná známým barevným žabkám s deštných tropických lesů: „Mlčící žáby“ s popularizací programu pro jejich ochranu. Celá zoo je na svahu a z tropů stoupáme k další zastávce s výběhem želv obrovských z Aldabry . Pak překvapení v podobě dvou člunozobců velkých v nádherném vnitřním a venkovním výběhu. Ten je součástí pavilonu nosorožců dvourohých a hrošíků liberijských. Pokračujeme a kolem jeřábů popelavých a dvou vyder říčních zase ve vzorovém výběhu. Ve Švýcarsku vydry nežijí a curyšská zoo bude pomáhat při jejich znovunavrácení. Jsme na nejhornější cestě a teď všechny druhy lam a darwinův nandu, voliéry s dravci, ibisi skalními a sovami. Za nimi jsou pandy červené a velké kočkovité šelmy – irbisové a tygři sibiřští. Přírodní skalnaté výběhy jsou jako rokle pro irbisy, skalnatý svah pro tygry s jezírkem v popředí. Průhledy dovolí návštěvníkům pozorovat kočky z několika míst, zajímavé spuštění hlasových projevů tygrů tlačítkem využívají malé děti. Naproti jsou přírodní výběhy vlků . Další pavilon pro indické slony se třemi slůňaty, na chodbě je k dispozici kvalitní video se zachycením porodu. Kolem dželad pokračujeme k výběhům kopytníků. Setkání s přímorožci arabskými, zebrami chapmanovými a gazelami perskými, výběhy brýlových medvědů a lemurů vari, bizoni, bantengové, velbloudi a jeleni lyrorozí. Samozřejmě nechybí vodní ptáci spolu s jeřáby červenolícími.

PROSINEC 2006


19

Dalším domem s primáty se může zahrada pochlubit se sumaterskými orangutany, gorilami, gibony kápovými a siamangy. Zajímavé je se mrknout se na nový výběh páru indických lvů, ale největší novinkou je madagaskarský děštný prales Masoala představující stejnojmennou rezervaci na severovýchodním výběžku ostrova v obrovské hale potažené speciální fólií propouštějící větší podíl UV záření než sklo. Madagaskar je vlastí spousty druhů endemitní flóry a fauny. Krásné palmy (ravenalla, endemit ostrova) lemují cesty pralesem. Volně zde žijí želvy obrovské, lemuři a několik druhů ptáků. Zoo podporuje částí peněz ze vstupného ochranářský management rezervace. Prohlídka končí ve vestibulu prohlídkou mořských a sladkovodních nádrží. Vzhledem k poměrně snadnému dosažení této zahrady mohu návštěvu pro fandy zvířat jen doporučit. Další přesnější informace najdete na www.zoo.ch. Pavel Hájek

FOCENÍ PŘÍRODY JE NÁDHERNÉ TÉMA A NAPROSTO NEVYČERPATELNÉ… povídání s fotografem a členem fotoklubu ROSNIČKA s Milanem Slavingerem Co tě přitáhlo k focení ? Fotografie je úžasná věc. Je schopna zachytit určitý okamžik, událost, neopakovatelný zážitek či krásu, které by jinak zapadly v propadlišti dějin. Vždy jsem rád listoval ve fotografických publikacích a mám hrozně rád staré fotografie. Když jsem přišel na vysokou školu, měl jsem tam kamaráda Petra Haška, který byl již vyspělým amatérem a bral mne s sebou do fotokomory. Zatoužil jsem fotografovat a umět dělat fotky tak jako on.

20


PROSINEC 2006

Kdy jsi poprvé zmáčkl spoušť ? To už bylo téměř před 40 lety. Peněz bylo málo a tak jsem si z prostředků na živobytí na kolejích za nějakou dobu ušetřil 400 Kčs na svůj první fotoaparát, kterým byla kinofilmová východoněmecká Beiretka. Čas, clona a vzdálenost se musela před fotografováním nastavit ručně odhadem nebo podle expozimetru. S ní jsem dělal své první snímky. Kvalita snímků odpovídala mým schopnostem a technickým možnostem tohoto fotoaparátu, který měl i omezený rozsah časů a clon. Přesto i tyto nedokonalé snímky jsou pro mne stálou vzpomínkou na časy dávno minulé. Jaké je tvoje fotografické vybavení ? Když se nad tím teď zamýšlím, je to neuvěřitelné, kolik fotoaparátů mi už prošlo rukama a se kterými jsem fotografoval. Po Beiretce to byla z bazaru Praktika FX2, potom Flexaret, historický přístroj na 6x9 cm jehož značku si ani nepamatuji, další dvě Praktiky, Ricoh, Pentagon SIX na 6x6 a Canon 500N. Asi před 4 roky jsem měl v ruce poprvé digitální fotoaparát s rozlišením 2Mpx. Výsledky mne neuspokojily a dál jsem fotil na kinofilm. Před třemi lety jsem začal fotografovat na digitální Olympus 750 a s ohledem na jeho kvalitu a přednosti jsem propadl digitálnímu focení. V současné době stále používám tento fotoaparát a od loňského roku také digitální Canon 350D s výměnnými objektivy a mezikroužky. Vybavení je však jen jedna část k pořízení dobrého snímku. Dobrý snímek se dá udělat jakýmkoliv fotoaparátem. Jen musíte přesně znát možnosti svého vybavení a dokázat je využít. Vždyť náš nejznámější fotograf Sudek dělal některé fotografie jen dřevěnou světlotěsnou bedničkou s malým otvorem bez jakékoliv optiky. Co nejraději fotíš ? Přírodu. Je to nádherné téma a naprosto nevyčerpatelné. Znám tvoje fotografie a na většině z nich je focená probouzející se příroda. Popiš nám svojí ranní vycházku. V okolí Dolní Cerekve mám dvě místa, kam chodím rád fotit východy slunce. Ta místa si musíte předem vybrat a důvěrně je znát. Další podmínkou je vědět, kdy a kde vychází sluníčko na uvedeném místě v průběhu roku. Pak už si jen večer připravíte všechny věci a nařídíte budík dostatečně brzo, abyste na místě byli asi tak ½ hodiny před východem slunka, kdy je obloha většinou nejbarevnější. Vlastní východ sluníčka probíhá velice rychle a není čas přemýšlet odkud a jak jej budu fotit. Je to záležitost tak maximálně 10 minut. Při focení rozbřesku je potřeba mít stativ, vlastní východ sluníčka už se dá fotit dobře bez stativu. Je výhoda, pokud máte objektiv s proměnným ohniskem, ale není to podmínka. Fotil jsi i mimo naší vlast ? Jakmile propadnete focení, tak fotíte všude a všechno. Fotoaparát se stal mým věrným průvodcem na všech cestách doma i v cizině. K pořízení zajímavých, dokonalých a krásných fotografií ale vůbec není nutné cestovat do ciziny, i když pořízení zajímavých snímků v cizině je jednodušší, protože vše tam nafocené voní dálkou a exotikou. Nejlepší snímky jsem však pořídil za humny, v místech které důvěrně znám a kam se mohu snadno kdykoliv dostat, když je to správné světlo. Vystavuješ své fotografie ? Každý fotograf se jistě rád podělí o své snímky s přáteli, má radost, když je jeho fotografie v novinách či časopisu, nebo když ji může někde pro radost druhým vystavit. Měl jsem to

PROSINEC 2006


21

štěstí, že po několika desítkách let fotografování jsem se mohl o krásu zachycenou na mých fotografiích podělit také s druhými prostřednictvím několika výstav. Dělat fotky do šuplíku je pěkné, ale asi nikoho to nemůže dlouhodobě uspokojit. Před výstavou je potřeba hodně pečlivě fotografie vybírat nejen aby byly technicky dobré, což není vždy podmínka, ale také k sobě ladily provedením, barevností, tématem. Je dobré si nechat fotografie někým nezaujatým posoudit. Jsme totiž se svými fotografiemi emočně spojeni a proto je vidíme jinak, než ostatní lidé. Před 18 roky jsem se zúčastnil fotografického kurzu pro amatéry pořádaného ČSOP na Rýchorské boudě v Krkonoších. Přednášel nám tam i známý fotograf Jiří Havel. Vyprávěl nám, jak a co fotí, čím, jak vybírá své snímky do publikací v poměru 1 : 100 a další zajímavosti. Mimo jiné nás naučil jedno základní pravidlo, že NEJLEPŠÍ PŘÍTEL FOTOGRAFA JE ODPADKOVÝ KOŠ. A tak nebuďte smutní, když vám něco nevyjde a stále to zkoušejte. Pro vaši informaci uvádím, že fotokurzy na Rýchorské boudě stále organizují a zajišťují, a vřele je všem doporučuji. Připravuješ v brzké době nějakou výstavu ? Ano, v dubnu v příštím roce připravujeme s fotoklubem Rosnička výstavu na téma Voda jako živel. Fotografie budou k vidění na radnici v Telči a všichni jsou srdečně zvány. Co by jsi popřál fotografům do Nového Roku ? Zaprvé chuť stále se učit, zkoušet a hledat nové pohledy na místa nám všem důvěrně známá a zadruhé porozumění od jejich partnerů k jejich vášni, pohodu, pevné zdraví a radost z tvoření. Milana Slavingera se ptal V.J

Naši nejmenší ochránci přivítali podzim drakiádou Naši nejmenší ochránci přivítali podzim ve stylu pouštění draků. Pod vedení Daniela Stejskala si nejprve vyrobili v klubovně papírové létající draky a pak se už jen mohli těšit na drakiádu, která proběhla 20.10 na Skalce. Drakiádu organizovala členská organizace ČSOP. Příprava draků byla náročná a museli pomoc i rodiče. Lepilo se, svazovalo se, malovalo se všude nepořádek, ale výsledek za to stál. Nakonec si každý odnesl domů svého papírového draka. Děti byly tak nadšení, že někteří pouštěly svého draka hned co opustily klubovnu. Samotná drakiáda proběhla ve velkém stilu. Děti s rodiči pouštěli na kopci draky, nekteří i ty co si týden před tím sami vyrobili. Na návštěvu dětem přišli hosté z Jihlavské ZOO a sebou přivedli na ukázku vzácný druh kočky divoké a nosála, který svými kousky bavil jak děti, tak dospělé. Porota vybrala nejhezčího draka a děti si mohly zasoutěžit. Zajímavá byla dračí jeskyně, kde děti prokázaly své znalosti o přírodě. Odměnou za znalosti byl malý dřevěný dráček. Na závěr se udělal ohýnek. Děti opékaly párky a dospělí se bavili mezi sebou. V.J.

22


PROSINEC 2006

K V Í Z P R O D Ě T I A M L Á D E Ž E DBA 2006 / správnou odpověď napište n a p a p í r e k, např. 1 c, 2 b … /

1.Emise / škodliviny, zplodiny/ oxidů d u s í k u v ovzduší v naší republice neklesají, spíše rostou. Myslíte si, že je to způsobeno : a. hlavně nárůstem osobní a nákladní dopravy b. zvýšením počtu plynových kotelen ? 2. .Dlouholetý pokles emisí / zplodin / oxidu s i ř i č i t é h o je podle vás způsoben: a. přechodem uhelných kotelen na zemní plyn a odsířením tepelných elektráren b. nižší spotřebou zemního plynu 3. Má znečištěné ovzduší viditelný dopad na lidské zdraví ? a. podporuje rozvoj chorob dýchacích cest, zhoubné bujení, menší odolnost organismu, poškozuje vegetaci /stromy/, výtvory / sochy/, způsobuje kyselé deště b. nemá. Lidský organismus se mu přizpůsobí 4 . V okolí Třeště se nachází lesní Národní přírodní rezervace a. Vílanecké rašeliniště b. Velký Špičák .5 Nejkrásnější strom v Jihlavě, který byl před několika lety také Stromem roku ČR, je a. borovice nad restaurací U Lyžaře b. buk u kostela sv. Jakuba 6. Nejčastějším ptákem z řádu šplhavců, kterého můžeme spatřit i v parku Heulos, je a. strakapoud velký b. datel černý 7.Brkoslav severní, krásně barevný ptáček s chocholkou, u nás a. hnízdí b. nehnízdí, pouze protahuje 8. Záchranná stanice pro hendikepované živočichy pro náš okres sídlí a. v Bartošovicích na Moravě b. v Pavlově u Ledče nad Sázavou 9.Najdeš-li zraněného ptáka /pěvce, nebo dravce/, můžeš jej odevzdat do a. jihlavské ZOO b. na Policii 10. Ve vodě můžete objevit tyto živočichy: a. nítěnku obecnou, blešivce, vírníka obecného, okružáka ploského, plovatku bahenní b. páskovku hajní, křižáka pruhovaného, kobylku zelenou, cvrčka polního

PROSINEC 2006


23

Poděkování Muzeu Vysočiny V loňském roce jsme navázali dobrou spolupráci s Muzem Vysočiny. V zimním období nám tato instituce umožnila uskutečnit tématické přednášky k ochraně přírody, po celý školní rok se zde scházel také kroužek mladých ochránců přírody. Za tuto velmi dobrou spolupráci chceme poděkovat nejen MV, ale zejména paní doktorce Kláře Tiché. Věříme, že i v budoucnu nám bude v naší činnosti Muzeum Vysočiny pomáhat.

ZPRAVODAJ ČSOP Jihlava 2/2006 Vydává dvakrát ročně ZO 59/11 ČSOP Jihlava. Adresa: Hamerníkova 12, 586 01 Jihlava. Klubovna: Mahelova 3, Jihlava. Nástěnky: ZVEREX (Dvořákova 1, Jihlava); POŠTA 1 (Masarykovo náměstí, Jihlava); Pávovská ulice (u autobusové zastávky). Ekoinfocentrum: Jihlavská brána, Věžní 1; otevřeno středa 13.30 - 17.30, čtvrtek 9.00 - 13.00 hod. Internetové stránky: http://csop-jihlava.euweb.cz; e-mail: [email protected]. Šéfredaktor: Vladimír Jirků. Redakční rada: Karel Holub, Petr Touš Grafické úpravy fotek: Vladimír Jirků Obrázek úvodní strany: Orel mořský, Jakub Brhlík 11let Příspěvky do příštího čísla zasílejte do 30.4. 2007 v elektronické podobě na e-mail: [email protected], nebo dopisem na adresu ČSOP Jihlava. Uveřejněné články nemusejí vyjadřovat názor redakce. Za obsah příspěvků odpovídá jejich autor, redakce si vyhrazuje právo došlé příspěvky upravovat či krátit. Náklad 250 výtisků. Zdarma. Tisk: ETIS s r.o., Jihlava

číslo 2 Prosinec

Recommend Documents