ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE A SVITÁVKA Číslo 12 ročník 3
Vyšlo 4.12.2005
TĚŠÍME SE NA DÍTĚ Za dvacet dnů budou Vánoce. Většina z nás se na ně těší. Dokonce je radostně očekávají i ti, kteří během roku do kostela nezavítají. V době Vánoc je totiž všechno jinak. Lidé rádi navštíví kostel – někteří se i zlobí, když tu možnost nemají. O „Ježíškovi“ se hovoří velmi dobře. Je to malé nevinné děťátko v jesličkách. Ptáme se: „Co bychom mu dali?“ Nemůžeme mu dát vlastně nic. On nic nepotřebuje. Ale pamětlivi toho, že jsme lidé, dáme druhým – těm, kteří naši pomoc potřebují. Dáme dárek těm, u nichž nás to potěší. Ze všeho toho vyplývá, že Vánoce jsou po mnoha stránkách vlastně skvělou dobou. A křesťanství náhle mnohým opravdu nevadí! A čím je to způsobeno? Dítětem! Malým děckem, které … od nás nic nechce! Všechno přijímá tak, jak my si namyslíme. Kdyby to děcko nevyrostlo …, kdyby se z malého Ježíše nestal velký Kristus, tak by všechno zůstalo u této idylky Vánoc. Ale Kristus vyroste. Stane se z něho dospělý muž, který řekne: „Pojďte za mnou.“ A těm zlým: „Běda vám!“ Už to nebude to malé dítě, jež přijme všechno, co si namyslíme. Už to nebude ten, který nevadí. On začne vadit. Stane se kamenem nárožním – tím, o který se klopýtá a na který se naráží. Bude tím, jenž řekne: „Kdo není se mnou, je proti mně.“ A idylka Vánoc skončí – na kříži. Vážení, chtěl bych, aby byl Kristus pro vás přijatelný i tehdy, když dospěje. Abyste viděli pomoc, která je potřeba i tehdy, když vám druhý řekne jak pomáhat – a nebude to přitom podle vašich představ. Přeji nám všem, abychom se sami stali dětmi a nechali se Kristem vést za ruku po jeho cestách – i tehdy, když to bude druhým vadit. P.Miroslav Šudoma, farář
PŘÍPRAVA NA 1. SV. PŘIJÍMÁNÍ Od ledna 2006 začne v Boskovicích opět příprava na přijetí svátosti Eucharistie a svátosti smíření dětí. Pokud máte dítě, které chodí do třetí třídy a výš, chodí do kostela a ještě u sv. přijímání nebylo, můžete ho přihlásit k této přípravě u faráře.
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 2
Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 8.12. 10.12. 15.12. 25.12. 26.12. 30.12. 1.1. 6.1. 8.1.
SLAVNOST NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE Adorační den v Boskovicích Adorační den ve Svitávce SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ Svátek sv. Štěpána Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa SLAVNOST MATKY BOŽÍ PANNY MARIE SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ Svátek křtu Páně Vychází další číslo farního Zpravodaje 01/06
MATRIKY VYPRAVUJÍ POHŘBY Anastazie Vandová ze Šebetova Josef Sedlák z Hrádkova Jan Majdiak z Kořence Petr Majdiak z Kořence František Šebek z Mladkova Marie Ondroušková z Boskovic Zdeněk Klement z Boskovic Julie Brendlová z Boskovic Hedvika Nováková z Moravce
*1950 *1938 *1988 *1983 *1927 *1917 *1947 *1920 *1911
10.11.2005 16.11.2005 17.11.2005 17.11.2005 17.11.2005 17.11.2005 24.11.2005 25.11.2005 25.11.2005
ZPOVĚĎ PŘED VÁNOCEMI - BOSKOVICE pondělí 19.12. středa 21.12. pátek 23.12.
15.00-18.00 15.00-18.00 15.00-18.00
BOHOSLUŽBY O VÁNOCÍCH sobota neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
24.12. 25.12. 26.12. 27.12. 28.12. 29.12. 30.12. 31.12. 1.1.05
Boskovice 22.00 7.00; 9.00; 18.00 7.00; 9.00 7.00 18.00 7.00 18.00 16.00 7.00; 9.00; 18.00
Svitávka 20.30 11.00 11.00
11.00
Skalice n.Sv. 9.00
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 3
POZVÁNKA Dovolujeme si Vás a Vaše blízké pozvat na setkání v adventním čase, které se bude konat v neděli dne 4. prosince od 14.00 hod. v Katolickém domě v Boskovicích. V programu pod vedením Magdaleny a Jiřího Slavíčkových vystoupí děti s koledami a písněmi. Po oficiálním úvodu bude pro děti v kinosále promítnuta pohádka, dospělí mohou dále pobesedovat v přísálí kina. Vstup zdarma, všechny srdečně zvou pořadatelé.
BETLÉMSKÉ SVĚTLO Na Štědrý den roznášejí chlapci z 6. skautského oddílu Nibowaka Boskovice betlémské světlo. Kde se vzala tato tradice? Město Betlem leží na jih od Jeruzaléma na cestě k Hebronu. Hebrejsky se jmenuje Bet-le-hem. Tedy Dům chleba... Když přišel sv. Josef s Pannou Marií k zápisu do Betléma, nenašlo se pro ně nikde místo, a tak byli nuceni se uchýlit do jedné z betlémských jeskyní, které sloužily jako dočasné přístřešky mnohým pastýřům. Právě oni byli první, kteří se přišli Jezulátku v jesličkách poklonit... Téměř před 900 lety se začala šířit tradice betlémského světla... Novodobá tradice přichází z Rakouska. Když v rakouském městě Linz před pár lety přemýšleli, jak obohatit televizní akci na pomoc tělesně postiženým dětem, přišli na jedinečný nápad. Před Vánocemi poslali letadlem do Betléma tělesně postižené dítě, které v bazilice Narození při jesličkách odpálilo z věčného světla plamínek a vzápětí jej letadlem přivezlo do Lince. Tam se jej ujali místní skauti, kteří jej štafetovitě roznášeli po celém Rakousku. Po pádu totalitních režimů v Evropě po roce 1990 se pěkný předvánoční zvyk rozšířil i do zemí, které sousedí s Rakouskem. V domluvený den po slavnostní ekumenické pobožnosti si skauti plamínek odpálí od Betlémského světla a odvezou jej do své vlasti. Rok od roku se rozšiřuje počet účastníků při rozšiřování světla pokoje a míru. Tento symbol pokoje, představovaný malým chvějícím se plamínkem, při předávání ve vánočních dnech spojuje skauty i skautky ze čtrnácti zemí Evropy, kteří v těchto dnech roznášejí toto poselství svým příbuzným, sousedům, známým i neznámým v duchu skautského zákona pomoci bližním. Vždyť i toto světlo provázené srdečným přáním vánočního klidu a pokoje je pro mnohé lidi, zvláště ty, jež Vánoce slaví opuštěni, skutečným dokladem toho, že na ně okolí nezapomíná... A tak za toto všechno se musí skautům, kteří o Štědrém dnu roznášejí po domech Betlémské světlo s milou písničkou, moc a moc poděkovat. Zdraví Marie Ženatová
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 4
ROZHOVOR V tomto školním roce začal působit P. Pavel Konzbul (dříve boskovický kaplan) jako spirituál na Biskupském gymnáziu v Brně. Na jeho dojmy z nového místa jsem se zeptal: V červnu 2004, když jste odcházel z Boskovic, jste v rozhovoru pro farní Zpravodaj řekl, že vás baví kázat, zpovídat a učit. Splňuje toto i vaše nové místo? Určitě. O učení to je, o kázání také. Zpovídání je méně, protože věřící studenti jsou většinou zakotveni ve svých farnostech a BiGy je pro ně „školní farnost“ - je to o čase stráveném převážně ve škole. Myslím si tedy, že tyto tři prvky jsou zde zastoupeny možná i více než v některé klasické farnosti. Co je vlastně náplní práce spirituála na gymnáziu? To je zajímavá otázka, na kterou mi nikdo nedokázal přesně odpovědět, když jsem na BiGy nastupoval. Představoval jsem si, že na ni budu schopen odpovědět po prvním měsíci, ale je to složitější. Náplň práce spirituála nelze zobecnit. Záleží především na velikosti školy. BiGy v Brně má 830 studentů a více než 70 profesorů, a tak se liší i práce spirituála tady oproti škole menší. Co je ale všem spirituálům společné, je vyučování náboženství. Spirituál je ale také farářem této „školní farnosti“, ve které jsou zastoupeny aktivity jako v každé jiné dobré farnosti a o ně musí pečovat. Je to například klub ministrantů, zde si říkají „BiGystranti“, jichž je asi patnáct, potom je zde studentská farní rada nazývaná Tým, která se schází jednou za týden a kterou spirituál vede, dále je tu schola řízená panem profesorem Javorou, skupina liturgických tanců vedená paní profesorkou Brtníkovou. Pro spirituála to znamená věnovat se těmto aktivitám, a i když jsou značně samostatní a mají své vedoucí, tak s nimi trávit třeba společné víkendy. V tomto je to podobné jako v normální farnosti, i když máme o hodně lepší věkový průměr Božího lidu. K poslání spirituála patří i sloužit bohoslužby, které zde jsou každý den kromě soboty a neděle, což je také zvláštnost BiGy, protože není jiná církevní škola v naší republice, která by měla denně bohoslužby. V pondělí je velká bohoslužba v aule. Studenti nemají souběžně školu, je to první volná hodina a studenti mohou, ale nemusí jít na mši svatou. Účastní se jí tak 150 až 250 studentů. V ostatní dny v týdnu jsou mše svaté v kapli, tam bývá tak kolem 20ti věřících, což je dáno i tím, že ve většině tříd probíhá vyučování. Dále na naší škole probíhá ve dvou skupinách příprava na biřmování. Spirituál také zasedá v různých školních radách a chodí na porady vedení školy. Do role spirituála patří i to, že řeší záležitosti kolem sociální podpory studentů. Když jedou například na lyžařský kurz, projednává žádosti o finanční podporu sociálně slabších studentů, třeba z početných rodin.
Je vyučování náboženství na této škole povinné? Ano, je povinné. U osmiletého běhu je to první čtyři roky po dvou hodinách týdně, potom po hodině týdně, u čtyřletého gymnázia je to v prvním ročníku po dvou hodinách týdně a pak po jedné hodině.
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 5
Jaké je složení studentů? Jsou většinou z věřících rodin? Je to třída od třídy různé. Například v prvních ročnících, kde hlavně učím, je padesát procent praktikujících věřících. To je ale dáno tím, že od minulého školního roku byla do přijímacích zkoušek přidána i zkouška z všeobecného křesťanského přehledu, kterou musí uchazeč splnit - složit s určitým limitem bodů, jinak nemůže být přijat. Ve třídách jsou, i když v menšině, i věřící studenti jiných křesťanských náboženství, jako jsou pravoslavní, evangelíci nebo čeští bratři a pochopitelně i studenti nevěřící, lépe řečeno hledající. Podmínkou je, že musí být tolerantní. Většinu času nyní trávíte s mladými, jak hodnotíte dnešní generaci „teenagerů“? Na BiGy není reprezentativní vzorek mládeže naší republiky, protože je to svým způsobem výběrová škola. Je to škola s vysokým standardem. Hlásí se tam chytřejší děti, protože přijímací zkoušky jsou těžké a také proto, že vědí, že škola je dobře připraví na studium na vysoké škole. Já jsem ale v tomto optimista a myslím si, že mladí lidé jsou na tom poměrně dobře. I když mě trochu překvapilo, že jejich pohled na církev je často negativní. Ne odmítavý, ale zatížený určitými předsudky. Nemyslím teď děti z praktikujících věřících rodin. Bohužel, dnes velká část společnosti nevidí věci v souvislostech a potom vytrháním z kontextů vzniká černobílý obraz. Používáte ve svých vyučovacích hodinách také takových názorných pomůcek jako jste použil v kázání v kostelíku Všech svatých? Lebka v Boskovicích byla už vlastně reprízou z BiGy. Tam pro studenty musí být mše svatá někde mezi dětskou bohoslužbou a mší pro dospělé. Kázání musí být krátké, výstižné a zajímavé, musí tam být něco, co upoutá jejich pozornost a zájem. A hlavně, vše je limitováno časem, protože na bohoslužbu navazuje výuka. Nyní stojíme opět na počátku, začala doba adventní. Co byste nám poradil, jak ji máme prožívat, abychom před Vánocemi nemuseli konstatovat, že jsme tento čas darovaný Bohem promarnili běháním po obchodech nebo nadměrným uklízením apod.? To je těžká otázka. Je to věc osobního rozhodnutí. Výzvy na počátku každého adventu jsou stále stejné, myslím si ale, že klíčem je právě osobní rozhodnutí každého z nás. Rozhodnout se prožít tuto dobu jinak než jsem zvyklý. A i když se mi to zcela nepodaří, už to rozhodnutí znamená v duchovním životě posun. Děkuji za rozhovor. ptal se Antonín Klíč
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 6
VÁNOČNÍ AKCE Zveme všechny děti k účasti na akci JEDEN DÁREK NAVÍC. Pozor, letos dochází ke změně. Výtěžek bude věnován saleziánům v Kazanlaku v Bulharsku, kde pracuje P. Petr Cvrkal. V době adventu z ušetřených peněz (odřeknutím si sladkostí apod.) připravte do obálky peněžní dárek. Na obálku namalujte, co byste za darované peníze rádi koupili. Obálku doneste do Štědrého dne v obětním průvodu, nejlépe při mši svaté pro děti. Děti z Mateřského centra a děvčata ze „spolča“ pro vás chystají ručně malované POHLEDY PRO MISIE. Koupí tohoto drobného uměleckého dílka za malý dobrovolný příspěvek můžete podpořit Papežské misijní dílo dětí. A do třetice. V adventu budeme opět sbírat známky nové i použité, pohledy, brýle, lupy, skla do brýlí a telefonní karty. Známky, prosím, neodlepujte, jen vystřihněte s okrajem 1cm. Ukončení sbírky je 23. 12. 2005. Marie Zvěřinová
MÁTE DOMA ŠPUNTÍKA? MÁME PRO VÁS KUBÍKA! Máte doma špuntíka? Myslíme tím roztomilou ratolest od narození do šesti let. Máme pro vás, milé maminky, tatínci, dědečci, babičky, a pro vaše dětičky dobrý nápad, jak strávit každé páteční odpoledne. Přijďte se podívat do Mateřského centra, které je nově přestěhováno v prostorách farní školičky. Mateřské centrum nejenže nabízí každý den množství zajímavých aktivit pro maminky s dětmi, ale každé páteční odpoledne (od 15.00 do 17.30 hod.) je vyhrazeno pro Klub křesťanských rodičů a dětí – Kubík. Kubík je malý kluk, který pro své stejně malé nebo ještě menší (?) kamarády připravuje vždy nová překvapení, povídá dětem příběhy o Bohu, zvířátkách, dětech, učí je nové písničky a pomáhá jim zhotovovat zajímavé výrobky, které si děti odnesou s sebou domů. Maminky si mohou popovídat o svých radostech i starostech s ostatními a děti si pohrají v jiném prostředí se spoustou zajímavých hraček. No, umíte si představit příjemnější zakončení pracovního týdne? Přijďte se za námi a za Kubíkem podívat třeba už tento pátek. Od 15.00h si děti pohrají a po 16.00h Kubík začíná se svým povídáním. Těší se na vás Kubík a všichni jeho kamarádi: Ondra, Anežka, Vojta, Alžbětka, Karlík, Áďa, Vašek, Nanynka, Míla, Karolína, Tomášek, Johanka, Honzík, Danielka, Natálka, Eliška …
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 7
NOVODVORSKÁ HOŘČICE Hořčice vyráběná mnichy z kláštera Nový Dvůr podle originální trapistické receptury. Nový Dvůr je klášter založený v srpnu 2002 opatstvím Sept-Fons. Novodvorská hořčice je vyráběna mnichy od listopadu 2004. Mniši z Nového Dvora vybudovali svůj klášter v kopcovité krajině asi 120 km západně od Prahy. Jako dědici bohaté dietetické zkušenosti opatství Sept-Fons, jejich mateřského kláštera, a zručnosti blízkého Burgundska Vám nabízejí Novodvorskou hořčici. Jedná se o výrobek vysoké kvality příbuzný druhu francouzské hořčice nazývané „Moutarde à l‘ ancienne“, což je možno přeložit „Hořčice postaru“. Tato hořčice je vyráběna v malém objemu, z vybraného hořčičného semínka, které po namočení do octa smíchaného s pramenitou vodou pocházející z lesů obklopujících klášter je rozdrceno na mlýnském kameni, provoněno medem a moravským bílým vínem. Jemně okořeněná hořčice je ručně plněna do sklenic, kde během několika týdnů dozrávání získává svoje nezaměnitelné aroma, které ji tak výrazně odlišuje od konkurenčních výrobků. Je určena jak ke přímé spotřebě – tradičně jako příloha k masitým pokrmům, tak i k přípravě dressingů a omáček pro různé druhy salátů. Kdo na tuto hořčici dostal chuť, má možnost si ji objednat telefonicky na čísle: 604 262 660 Cena jedné sklenice o váze 210 g je 60 Kč. Koupí hořčice zároveň přispějete na dostavbu kláštera v Novém Dvoře. Kdo však ale ještě váhá, pro toho mám pár receptů z talíře bratrů z Nového Dvora: Pro 4 osoby: Špízy ze dvou druhů masa 350 g telecí pečeně nakrájené na velké kostky 3x3 cm 350 g vepřového hřbetu nakrájeného na velké kostky 3x3 cm 4 polévkové lžíce Novodvorské hořčice 2 polévkové lžíce slunečnicového oleje
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 8
Příprava: V nádobě smícháme Novodvorskou hořčici s olejem. Tuto směs rozdělíme na polovinu do dvou nádob. Potom v první nádobě dobře promícháme polovinu připravené směsi s telecím masem a v druhé nádobě učiníme totéž s vepřovým masem. Necháme naložené 2 až 3 hodiny v ledničce. Pak napichujeme na jehly střídavě kousky vepřového a telecího masa. Opékáme na roštu na středním ohni a obracíme každé 4 minuty, aby se maso dobře propeklo dozlatova ze všech stran a hořčice se nepřipálila.
Placky z tykví 4 střední zcela čerstvé tykve 2 polévkové lžíce sekané petrželky 2 polévkové lžíce sekané pažitky 2 lžíce mouky 3 vejce sůl a pepř Příprava: Tykve nastrouháme na středně hrubém struhadle. Necháme okapat 2 hodiny, abychom je poněkud zbavili vody. V nádobě smícháme tykve, petržel, pažitku, mouku, vejce, sůl a pepř. Na pánev s nepřilnavým povrchem nalijeme vrchovatou polévkovou lžíci směsi, rozetřeme vidličkou a uhladíme. Placku opečeme po jedné straně, obrátíme pomocí špachtle a opečeme na druhé straně. Zelený salát Směs z vaší zahrádky: petržel, kerblík, pažitky, libeček, listy hořčice a kadeřavý salát 1 polévková lžíce Novodvorské hořčice 2 polévkové lžíce vinného octa 5 polévkových lžic slunečnicového oleje, sůl a pepř Dobrou chuť
NEZBEDA Těm, kteří neznají časopis Nezbeda, bych ho ráda představila. Je určen děvčatům i klukům školního věku (ale rádi si ho přečtou i starší, např. rodiče). Najdete zde příběhy z Bible, historie i komiksy, spoustu luštěnek, vtipů a dalších zajímavostí. Vychází každý měsíc, předplatné je 176 Kč na rok. Třetí neděli adventní vám nabídneme ukázková čísla z dřívějších ročníků. Pokud se vám zalíbí a budete si ho chtít objednat, hlaste se ve farní knihovně. Liduška Zvěřinová
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 9
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2006 Mezi 3. – 10. lednem 2006 se uskuteční další ročník TKS. V současné době prosíme všechny děti, studenty, popřípadě další zájemce bez rozdílu věku, kteří mají čas a chuť pomoci při sbírce, přihlaste se u Tomáše Kuklety, Jany Přibylové, mobil 608 055 598 nebo Jiřího Zvěřiny, mobil 603 380 256 telefon 516 453 085. Máme za úkol sestavit dostatečný počet skupinek koledníků, abychom mohli navštívit všechny domácnosti ve městě. Hlavním organizátorem sbírky je paní Jana Augustinová, vedoucí domova pro matku a dítě. Jirka Zvěřina
Z FARNÍ KNIHOVNY Sabina Ruprechtová , Diettrich Steinwede: VEČERNÍČEK Slovo Večerníček je nyní slyšet velmi často, ale zde jde o něco jiného. Autoři knížky, kterou vám chci představit, se inspirovali Ježíšovým vypravěčským uměním, podobenstvími. Vždyť nejpodstatnější skutečnosti se ani jinak zachytit nedají.
Kniha je určena pro mámy, táty a jejich 6 – 10 leté děti. Autoři sami vyzývají: „ Nejraději bychom viděli tento sešit ve vašich rukou v klidné večerní chvilce, jak z něho čtete nebo vypravujete svým dětem. Věříme totiž, že i vy tak budete moci zažít požehnání, které taková setkání přinášejí.
Knížku drobnými černobílými ilustracemi oživil P. Jiří Kaňa.
Vydalo Kartuziánské nakladatelství v r. 2005 Zofia Kossaková: ÚMLUVA Tento román jistě uspokojí čtenáře, kterým nechybí čas ke čtení. Živě je zde převyprávěn příběh Abraháma od jeho vyjití z města Ur přes dlouhé čekání na splnění Božího zaslíbení, narození i obětování syna Izáka až po návrat jeho duše do Božího náručí.
Vydalo nakladatelství Scriptum v r. 1993 Marie Zvěřinová
Máš chuť podílet se na tvorbě farního Zpravodaje? Chceš přispět svými nápady a náměty k jeho vylepšení? Přijď na některé setkání redakční rady. Nejbližší bude 27.12.2005.
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 10
21. PROSINCE SV. PETRA KANISIA, KNĚZE A UČITELE CÍRKVE Petr Kanisius se narodil v roce 1521 v Nijmegen v Holandsku jako syn starosty. Velmi jej ovlivnila jeho teta Reinalda van Eymeren, která byla „anonymním autorem“ překrásné mystické knihy Margarita Evangelica (Evangelijní perla), jež měla ve své době dlouho obrovský vliv všude po Evropě. Tato žena přivedla Petra k holandským a německým autorům středověké mystické literatury. Petr vystudoval v Kolíně a jako první Holanďan vstoupil v roce 1543 do jezuitského řádu. Po složení slavných slibů v roce 1549 do rukou sv. Ignáce odešel do Německa, kde působil jako apoštol plných 50 let. První komunitu Tovaryšstva Ježíšova v Kolíně spoluzakládal a budoval on. Celý život zasvětil obraně a upevňování katolické víry. Horlivě kázal, zakládal a zveleboval školy a velmi dobře vychovával mládež. Byl velmi věrný svému povolání katolického křesťana a jezuity. Jeho přičiněním se v Německu rychle šířil jezuitský řád; roku 1564 měl již čtyři provincie. Petr Kanisius se účastnil jako papežský teolog tridentského koncilu (1545-1563), byl rektorem univerzity a profesorem teologie v Ingolstadtu, katedrálním kazatelem ve Vídni, dále působil jako katecheta, spisovatel a misionář na různých místech Německa (Augšpurk, Mnichov, Innsbruck) i v zahraničí (Švýcarsko, Rakousko, Sicílie, Polsko, Čechy). Právě do Čech přišel Petr Kanisius se svými spolubratry na pozvání českého krále Ferdinanda I. Habsburského, aby zde v roce 1554 založil jezuitskou kolej. Tím zahájil Ferdinand katolickou protireformaci v Čechách, které se v té době už nacházely pod silným vlivem luterství. Jezuitská komunita byla zpočátku cizím tělesem ve městě i v zemi, ale jezuité byli příliš zkušení diplomaté, než aby proti sobě popouzeli národ, jejž chtěli získat, a jako ke všemu nalezli i k tomu vhodné cesty. Při každé příležitosti vystupovali s neobyčejnou okázalostí, např. slavnostně zahajovali a končili školní rok živými obrazy, zpěvy a tanci, při Božím těle byli studenti převlečeni za andělíčky, kteří se na pokyn rozezpívali, v dramatech vystupovali šašci a ďáblové, byl v nich balet, umělý oheň, v přestávkách prodáváno bílé pečivo, třešně a nápoje atd. Jezuité se zkrátka stali všestranně formativní silou českého lidu. Mnohovýznamný výrok Kanisia po jeho příchodu do Prahy, že je lepší kolej bez vlastního chrámu než škola bez vlastní knihovny, předznamenal budoucí místo jezuitů v kultuře země. Petr Kanisius napsal slavný Katechismus, který se dočkal 400. vydání a byl přeložen do 15 jazyků. Dílo se stalo tak populární tím, že autor zvolil výjimečný způsob: nikdy neurážel své oponenty - protestanty. Petr Kanisius zemřel 21. 12. 1567 ve Fribourgu ve Švýcarsku a 21. 5. 1925 byl papežem Piem XI. prohlášen za svatého a zároveň za učitele církve. PhDr. Zdena Türková
Zpravodaj
4.12.2005 - strana 11
NABÍDKA TJ OREL BOSKOVICE STOLNÍ TENIS nabídka pro zájemce všech věkových kategorií trénink v orlovně st. 20,00 - 21,00 hod čt. 17,00 - 21,00 hod Kontakt: Pavel Těžký 732 416 019 FLORBAL Kluci věk od 7 do 11 roků Dívky věk od 7 do 14 roků Trenink v hale Jízdárna Čt. 15,45 – 16,45 hod. Kontakt: Laďa Oujeský 604 154 886
Jiří Abrle 775 353 145
PRONÁJEM ORLOVNY Orlovna je umístěná na Komenského 33A (třetí bytovka od Slávie). Vhodné pro sportovní aktivity, ale i kulturní a společenské využití. Kontakt: František Fiala 777 707 732 Jaroslav Vítek 602 795 583
BAJKA O DŘEVORUBCI Dřevorubec kácel stromy u řeky. Najednou mu sekera spadla do řeky. Začal naříkat a vtom se mu zjevil Bůh. „Proč tak naříkáš?" ptal se ho. „Ach, Pane, spadla mi do řeky sekera. Bez ní se nemohu živit." Bůh sáhl do vody a vytáhl zlatou sekeru. „Je to tvá sekera?" zeptal se. „Ne, není," odpověděl muž. Bůh z řeky vytáhl stříbrnou sekeru: „Je to ona?" "Ne," zněla dřevorubcova odpověď. Potřetí sáhl Bůh do vody a tentokrát muži nabídl železnou sekeru. „Ano, to je má sekera," zaradoval se dřevorubec. Boha potěšilo, že je tak čestný a poctivý, proto mu daroval všechny tři sekery. Po čase se muž procházel se svou ženou na stejném místě. Náhoda tomu chtěla, že jeho žena uklouzla, spadla do vody a utopila se. Dřevorubec začal plakat. „Proč pláčeš?" zjevil se před ním Bůh. „Ó, Pane, má žena spadla do řeky a utopila se." Bůh vešel do vody, a když se vrátil, vedle něj stála Jennifer Lopez. „Je to tvá žena?" zeptal se Bůh. „Ano, to je ona," odpověděl muž. „Lžeš," rozhněval se Bůh, "to není ona!" Dřevorubec padl na kolena a řekl: „Odpusť, Pane, ale musel jsem. Kdybych ti řekl NE, nabídl bys mi Catherine Zeta-Jones. Kdybych odmítl i tu, vrátil by ses s mojí ženou. Já bych pak řekl ANO a ty bys mi dal všechny tři. Jsem chudý muž. Nedokázal bych se postarat o tři ženy najednou." Z toho plyne ponaučení: Pokud muž lže, má pro to dobrý a čestný důvod a dělá to pro blaho své rodiny.
Zpravodaj
4.12.2005 – poslední strana
POZVÁNKA NA 5. VÁNOČNÍ KONCERT ve Skalici nad Svitavou na Boží hod vánoční 25.12.2005 v 15.00 hod v kapli Panny Marie Pomocnice křesťanů
TAJENKA Za několik dní bude mít svátek svatý (viz tajenka). Narodil se roku 280 v Malé Asii. Jako mladý muž se stal biskupem ve městě Myra v dnešním Turecku. Být křesťanem tehdy nebylo tak snadné jako dnes. Dneska se vám možná také nějaký spolužák posmívá, že chodíte do kostela nebo do náboženství. Určitě neví, co to znamená. Jeden básník a filozof Johan Wolfgang Goethe napsal: „Jsme zvyklí, že se lidé posmívají věcem, kterým nerozumějí.“ Když se nerozčilujete a necháte posměvače být, po čase si vás přestane všímat. (Viz tajenka) byl velmi laskavý muž, a proto se stal svatým. Dokonce na něho vzpomínají i ti, kteří se tomu, co on vyznával posmívají. I oni se těší na jeho svátek. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
to, co mi patří je … syn Abraháma jednoduchý dopravní prostředek tuhé palivo teplé roční období Bratr Mojžíše část zimního oblečení
NĚCO PRO ZASMÁNÍ •
•
Vánoce dělají Skotům velké starosti, protože se před nimi utrácí mnoho peněz. Šetřivá skotská hospodyně šla koupit rybí hlavu na polévku. Když vybrala, prosila rybáře: „Prosím, uřízněte tu hlavu co možná nejblíže k ocasu.“ Skotovi uletěl klobouk. Potká svého známého a povídá: „Neletěl tady klobouk?“ „Letěl. Chytil jsem ho.“ „Děkuji vám. A kde je?“ „ To nevím. Byl mi malý, tak jsem ho pustil po větru dál.“ Lidka Dobrozemská ZPRAVODAJ pro Římskokatolické farnosti Boskovice a Svitávka. Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice tel.: 608755273; e-mail:
[email protected], e-mail pro příspěvky:
[email protected] NEPRODEJNÉ!