Islámské umění úvod
Mešitní lampa, osmanské období 1340
Literatura: • Hattstein, Markus a Delius, Peter (eds.) (2006): Islám, umění a architektura. Praha: Slovart. Významné evropské sbírky: • Louvre, Paříž • Victoria and Albert Museum, Londýn • Pergamon museum, Berlín • Benaki Museum, Athény • Top Kapi Museum, Istanbul • Cester Beatty Library, Dublin • Museum islámského umění, Káhira Užitečné www: • www.discoverislamicart.org (Museum With No Frontiers) • http://thewalters.org/default.aspx • http://zombietime.com/mohammed_image_archive/ • http://archnet.org • http://islamic-art.org • www.saudiaramcoworld.com
K definici: • Výtvarné umění vznikající v regionech s většinovým muslimským obyvatelstvem • Veškeré výtvarné umění v rámci islámské společnosti (nejen sakrální) • Spojuje rysy determinované náboženstvím s lokálními tradicemi • Ovlivněno islámem: - důrazem na roli arabského písma - formálními omezeními (odpor k užívání zlata, stříbra, hedvábí) - obsahovými omezeními (odpor k zobrazování živých tvorů, zejm. lidí) → do konce 19. st. chybí monumentální figurativní plastika a malba, v malbě se neuplatňuje perspektiva, dlouho hl. prostor pro umělecké vyjádření v řemesle • V některých islamizovaných regionech přetrvává podstatný místní výtvarný styl (př. subsaharská Afrika, Indonésie, Malajsie)
Formativní období 7.-9. st. • Seznamování s tvorbou starověkých kultur (Egypt, Mezopotámie, Írán, antické a křesťanské dědictví) Období Umajjovské dynastie (661-750) – návaznost na tradici podmaněných území, inovací zejména arabské nápisy • knižní tvorba omezena na Korán, hranaté monumentální písmo kúfí, převaha horizontálního formátu, bez iluminací • nepolévaná hrnčina zdobená nízkým reliéfem, méně polevy tyrkysovou glazurou • dekorem prosté geometrické tvary (kosočtverec, oblouk, perlovec), rostlinné prvky (vinná réva), zvířata (kozoroh) • lisované silnostěnné nádobky zdobené hlubokou řezbou jako imitace křišťálu • kov rozvíjen zejména na východě (sásánovská tradice) – postavy vladaře, motiv křídel, mytického ptáka símurgha, v nízkém reliéfu • textil – tiráz, pás s vetkaným, vyšitým nebo natištěným kúfickým nápisem
Období Abbásovské dynastie (750-1258) • V 9. st. završení formativního období • Vzniká nový výtvarný styl vlastní klasickému islámskému umění s hlavními prvky: arabské písmo, rostlinná arabeska, geometrický ornament (celoplošná aplikace dekoru) • První skromné iluminace Koránu • Zdobená keramika – malba engobou (černou na smetanově bílou) a překrytí průsvitnými glazurami (zelená, žlutá) nebo malba barevnými pigmenty na matnou bílou polevu - poprvé technika listru (přesnější linie kresby, bohatší výzdoba ve žluté, červené, hnědé) - dekor z abstraktních rostlinných i jiných prvků (paví oko, křídla), kúfické nápisy • V dřevořezbě „sámarský styl“ – esovité křivky, spirály a obloučky v nízce řezaném reliéfu
Období regionálních center 10.-15. st. • Zájem lokálních panovnických dvorů o uměleckou produkci • V 13. st. nový impuls s vpádem Mongolů – přenos technologií, stylů s migrací řemeslníků (vliv umění Dálného Východu) • Důležité dynastie: Fátimovci (909-1171), Egypt Mamlúci (1250-1517), Egypt Umajjovci ve Španělsku (756-1031) Nasrovci (1230-1492), Granada Sámánovci (819-1005), Buchára Timurovci (1370-1507), Samarkand Osmané atd. • Rozvinutí knižní tvorby • Prosazení oblých kurzívních duktů (naschí, thuluth, muhaqqaq) – pevně stanovené poměry tahů jednotlivých písmen
• Vertikální formát Koránů, iluminace se rozšiřuje na frontispis i první či poslední dvoustranu - mamlúcký Korán – dvoustrana jako celek orámovaný bordurou s jemnou arabeskou, záhlaví a zápatí jako panel s duktem kúfí, hlavní text v duktu muhaqqaq • Objevuje se islámská miniatura - ve 12.st. v Iráku tzv. mezopotamská škola – pro ilustraci vědeckých knih, inspirace byzantským uměním - 13.-14.st. Tabrízská škola (období dynastie Ílchánů) – ovlivnění čínskou malbou, sklon k realismu, zřetelná linie kresby, stínování, celek laděn do jednoho barevného tónu - 15.st. Herátská škola (období Timurovců) – klasický styl perské miniatury – prolínání textu a ilustrace, přetékání ilustrace do okraje stránky, vysoká linie obzoru, scenérie modelovaná jemným šrafováním, př. malíř Behzád (1450-1536)
• V keramice ve 12. st. fritová keramika (pevnější a tenčí střep), širší škála dekorativních technik (keramika stékaná, sgrafito, malba pod polevou, polévaná keramika s reliéfním dekorem – ornamenty rostlinné, geometrické, zvířecí, písmo) • Do 12. st. výroba listrové keramiky soustředěna ve fátimovském Egyptě (olivově zelený listr), ve 13.-14.st. centrem ílchánský Írán (červenohnědý s podglazurní kobaltovou modří) – objevuje se lotosový květ, fénix, jemnější kresba • Výroba listrových dlaždic • Sklo – vrcholem mamlúcký Egypt, sklo malované emaily a zlacením (př. závěsné mešitní lampy) • Kovy – od 12. st. v Herátu technika tauzování – vykládání barevnými kovy (vícebarevný dekor s arabeskami, nápisy a figurami) - od 14. st. prosazování mamlúckého stylu – rostlinná arabeska, složitý geometrický ornament, kaligrafie
• dřevořezba – od 11. st. hluboký reliéf, pozadím propracovaná arabeska – na ní v mělčím reliéfu centrální rostlinný nebo figurální motiv - od 13. st. členění plochy do menších panelů s geometrickými tvary • koberce – tradice vázaných koberců je předislámská, dochované fragmenty z Malé Asie ze 14.st. Období velkých říší 16. – 19. st. • Osmanská říše (1299-1924), Safíjovská (1501-1722), Mughalská (1526-1858), Qádžárovská (1779-1925) • v miniaturní malbě rozvíjen herátský styl - v osmanské zachycování historických a válečných témat, s detailním zachycování architektury, vzniká květinový styl (tulipán, karafiát, růže, lilie, granátové jablko) - v safíjovské detailní zobrazení vegetace, široká škála prolínajících se barevných tónů - mughalské u. eklektické (př. u modelace obličeje stínování)
• od 17. st. malý zájem o miniaturu, vznikají jednotlivé kresby, individualizace stylu - v safíjovské říši např. portrétista Riza-e Abbásí (15651635) • keramika – 16.-17. st. fritová keramika z Izniku, malovaná pod bezbarvou lesklou polevou (původně modrobílý styl, od pol. 16.st. polychromní malba v realistickém stylu) • od pol. 18. st. „osmanské baroko“ – polychromní a zlacený přebujelý rostlinný ornament • safíjovské motivy čerpají často z předislámské mytologie • v qádžárovském období nové techniky – malba emaily na kov, laková malba na papírovině, postavy v „qádžárovském stylu“
Moderní výtvarné umění • sochařství a olejomalba až v 2. pol. 19. st., • v Osmanské říši nástěnné malby a tzv. kavárenské obrázky, 1883 vznik Akademie výtvarných umění • v Íránu koncem 18.st. vzniká „qádžárovský styl“ – olejomalba, postavy se štíhlým pasem, doširoka otevřené oči, zvláštní perspektiva • v arabském světě první akademie výtvarných umění v Káhiře 1908 • umění 20. st. spíše národní, návrat k islámským kořenům od 60. let skrze kaligrafii
Kaligrafie v současném blízkovýchodním umění
Ali Omar Ermes, 2002
Nassar Mansour, 2006
Pouran Jinchi, 2007
Mouneer alShaarani, 1993
