IPRM Kopřivnice obytná zóna Kopřivnice Jih. Integrovaný plán rozvoje města Obytná zóna Kopřivnice JIH

IPRM Kopřivnice obytná zóna Kopřivnice Jih

Integrovaný plán rozvoje města Obytná zóna Kopřivnice JIH

DOKUMENT IPRM ŘÍÍJJEENN 2012


Obsah 1. 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 3. 3.1 3.2 4. 5. 5.1 5.2 6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 7. 8. 8.1 8.2 9. 9.1 9.2 10. 11. 11.1 11.2 12. 12.1 12.2 12.3 13. 13.1 13.2 13.3 13.4 14.

SOULAD S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE KOPŘIVNICE – STRUČNÝ POPIS DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA EKONOMICKÝ ROZVOJ SOCIÁLNÍ INTEGRACE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘITAŽLIVÉ MĚSTO DOSTUPNOST A MOBILITA SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH SWOT ANALÝZA SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK A PŘEDPOKLADŮ DALŠÍHO ROZVOJE ZÁVĚRY ANALÝZY VIZE A CÍLE IPRM OBYTNÉ ZÓNY KOPŘIVNICE JIH ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY ANALÝZA PROVÁZANOSTI SE SOCIOEKONOMICKOU ANALÝZOU A SWOT POPIS A KVANTIFIKACE KRITÉRIÍ POPIS ZÓNY ZÁKLADNÍ ÚDAJE OBYVATELSTVO EKONOMICKÁ A VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA BYDLENÍ SOCIÁLNÍ INTEGRACE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘITAŽLIVÉ MĚSTO DOPRAVA POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY POPIS INDIKÁTORŮ VÝSLEDKU POPIS INDIKÁTORŮ DOPADU ČASOVÝ HARMONOGRAM ČASOVÝ HARMONOGRAM POPIS NÁVAZNOSTI PROJEKTŮ V JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍCH FINANČNÍ PLÁN VEŘEJNÁ PODPORA A N+2 VEŘEJNÁ PODPORA PRAVIDLO N+2 ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM ČLENĚNÍ ADMINISTRATIVNÍ STRUKTURY KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE IPRM MONITOROVÁNÍ IPRM ZAPOJENÍ PARTNERŮ PARTNERSTVÍ BĚHEM TVORBY DOKUMENTU IPRM PARTNERSTVÍ BĚHEM REALIZACE IPRM PARTNERSTVÍ PŘI ZAPOJENÍ DO ŘÍDÍCÍCH STRUKTUR VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ IPRM NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

1 2 2 3 4 6 9 11 12 13 15 16 18 20 23 24 25 27 27 28 28 29 29 29 30 31 32 38 38 39 40 40 41 42 44 44 44 46 46 48 49 51 51 52 53 53 54


15. 15.1 15.2 15.3 15.4 16. 16.1 16.2 17. 17.1 17.2 18. A. B. C. D. E. F. G.

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ POSTUP PŘI VÝBĚRU PROJEKTŮ ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ V RÁMCI OPATŘENÍ 1.1 A 2.1 ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ V RÁMCI OPATŘENÍ 3.1 PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ NA CRR HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A ZÁKAZ DISKRIMINACE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ANALÝZA RIZIK IPRM ŘÍZENÍ RIZIK KATALOG RIZIK PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PŘÍLOHA K SOCIOEKONOMICKÉ ANALÝZE PŘÍLOHA S VYHODNOCENÍM DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘÍLOHA K POPISU ZÓNY PŘÍLOHA K ADMINISTRATIVNÍMU ŘÍZENÍ PŘÍLOHA K ANALÝZE RIZIK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ

Zpracovatel: Ing. Irena Šulcová – Raven EU Advisory, a.s.

55 55 56 57 58 59 59 60 62 62 62 65 67 72 3 4 6 10 11


Seznam zkratek CRR CZT ČR ČSÚ dB ERDF EU EK ES GJ HN IOP IPRM KÚ MěÚ MHD MMR MPSV MSC2007 MŠ MV ČR MŽP NUTS OP OPLZZ OPVK OPŽP RM ROP ROP MS ŘO IOP ŘV SEA SF SLDB SROP SWOT TKO TOP TUV ÚP ÚÚR ZM ZŠ

Centrum pro regionální rozvoj ČR Centrální zásobování teplem Česká republika Český statistický úřad Decibel – jednotka měření hluku Evropský fond pro regionální rozvoj Evropská unie Evropská komise Evropská společenství Giga joul – měrná jednotka úspory tepla Hmotná nouze Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje města Krajský úřad Městský úřad Městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Monitorovací systém Central 2007 Mateřská škola Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Územní statistická jednotka Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Rada města Regionální operační program Regionální operační program Moravskoslezsko Řídící orgán IOP Řídící výbor Posouzení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) Strukturální fondy Sčítání lidu, domů a bytů Společný regionální operační program Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) Tuhý komunální odpad Tématický operační program Teplá užitková voda Úřad práce Ústav územního rozvoje Zastupitelstvo města Základní škola


1. Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty Integrovaný program rozvoje statutárního města Kopřivnice je zpracován v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj popisujícím hlavní zásady tvorby, hodnocení a schvalování IPRM, který byl vydán na základě usnesení Vlády ČR č. 883 ze dne 13. srpna 2007, upravené znění ze dne 11. června 2008. Vychází z Programového a Prováděcího dokumentu Integrovaného operačního programu, z 5. prioritní osy Národní podpora územního rozvoje, oblastní intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Zároveň respektuje relevantní českou a evropskou legislativu, národní strategické dokumenty a pravidla Příručky pro předkladatele IPRM v IOP. Soulad IPRM se strategickými dokumenty na celorepublikové úrovni: •

Národní strategický referenční rámec

•

Strategie regionálního rozvoje ČR

•

Strategie udržitelného rozvoje ČR

•

Politika územního rozvoje ČR

•

Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR

•

Národní akční plán územního začleňování

Soulad IPRM se strategickými dokumenty na krajské úrovni: •

Program rozvoje Moravskoslezského kraje

Souladu s Programem rozvoje Moravskoslezského kraje dosahuje IPRM v Prioritní oblasti číslo 5: Vzkvétající území. Tato prioritní oblast je tvořena celkem čtyřmi strategickými cíli, přičemž cíle IPRM souvisí nejvíce s cílem číslo 3: Regenerace měst jako center ekonomického rozvoje regionu, konkrétně s Opatřením 3.1: Regenerace prostředí ve městech, zejména historických center, sídlištních celků a deprivovaných částí měst. Součástí tohoto opatření je i aktivita, která je doslova totožná s cílem IPRM a to Regenerace veřejných prostranství a rozšiřování zelených ploch. •

Další tematické strategické dokumenty – např. Regionální inovační strategie, Marketingová strategie cestovního ruchu

Soulad IPRM se strategickými dokumenty na obecní úrovni: •

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022

IPRM bude svým zaměřením na revitalizaci veřejného prostranství a regeneraci bytových domů v obytné zóně Jih napomáhat k realizaci následujících priorit a opatření strategického plánu města:

→ Priorita D.3: Rozvoj technické infrastruktury Opatření D.3.4: Rozvoj bydlení, příprava ploch a infrastruktury pro bytovou výstavbu IPRM si klade za cíl pomoci regeneraci panelových domů na sídlišti a součástí Priority D.3 a jejího Opatření D.3.4 je mimo jiné i aktivita zaměřená na revitalizaci bytových domů.

→ Priorita D.4: Zlepšování životního prostředí Opatření D.4.4: Zlepšení kvality zeleně Součástí této priority jsou aktivity napomáhající k náhradě problematických druhů zeleně a k revitalizaci zeleně v lokalitách mimo centrum města, čímž souvisí s cílem revitalizace veřejného prostranství, který bude sledovat IPRM.

|1


→ Priorita I.1: Vytvoření a zvýraznění atributů Kopřivnice jako města Opatření I.1.2: Zlepšení architektonického vzhledu města Tato priorita se týká města jako celku, tedy jak jeho centra, tak jeho okrajových částí a sídlišť. S cíli IPRM přímo souvisí především aktivita I.1.2.4 Regenerace a humanizace panelových sídlišť. A kromě ní ještě například aktivita I.1.2.3 Sjednocení městského mobiliáře. •

Územní plán města Kopřivnice

Nastavení cílů, strategie, opatření a aktivit IPRM respektuje a bere v úvahu znění textové a grafické podoby Územního plánu města. Konkrétní dílčí projekty IPRM budou moci být realizovány pouze, pokud získají územní rozhodnutí a stavební povolení a budou tedy v souladu s Územním plánem města. Další dokumenty města, se kterými je IPRM v souladu: •

Akční plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2008 - 2009

•

Principy hospodaření s bytovým fondem města Kopřivnice

•

Pravidla pro pronajímání bytů ve vlastnictví města Kopřivnice

•

Plán odpadového hospodářství města Kopřivnice na období 2006 – 2010

•

Plán zimní údržby místních komunikací v Kopřivnici pro období 2007 – 2008

•

Plán zdraví a kvality života Kopřivnice

•

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kopřivnici na léta 2006 - 2010

•

Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí

2. Analýza současné ekonomické a sociální situace 2.1 Kopřivnice – stručný popis Obrázek 1: Poloha Kopřivnice v České republice

Město Kopřivnice se nachází v severovýchodní části České republiky, v Moravskoslezském kraji (cca 32 km jihozápadně od Ostravy), na východě okresu Nový Jičín. Je druhým největším městem okresu a od samotného Nového Jičína je vzdáleno 14 km. Polská hranice se nachází asi 45 km na severovýchod od Kopřivnice a hranice se Slovenskem 40 km na východ. Oblast města tvoří přechod mezi mírně zvlněnou nížinou Moravské brány a pásmem Beskydských hor. Kopřivnice náleží do Štramberské vrchoviny a rozkládá se ve směru od jihu na sever mezi dvěma kopci – Červeným kamenem (690 m n. m.) a Bílou horou (557 m n. m.). Městem protéká potok Kopřivnička, který je levým přítokem Lubiny náležící do povodí Odry. Průmyslová Kopřivnice je zástavbou úzce propojena se Štramberkem, což vytváří dojem dvojměstí. Blízké okolí dále představuje město Příbor a obec Hukvaldy. Dohromady vytvářejí Lašskou bránu Beskyd.

|2


Obrázek 2: Umístění Kopřivnice a Štramberku

1

Území města Kopřivnice se rozkládá na ploše 2748,5 ha ve výšce 320 m n. m. Svoji rozlohou tak zabírá přibližně 0,5 % celkové plochy Moravskoslezského kraje. Město Kopřivnice je tvořeno čtyřmi částmi, samotným městem a třemi přilehlými obcemi – Lubina, Vlčovice, Mniší. Kopřivnice je obcí s rozšířenou působností, tudíž z pohledu státní správy tvoří funkční zázemí pro širší oblast. Průmyslová Kopřivnice je dnes moderním městem, které roste především od doby po druhé světové válce. Zařadila se tak k významným regionálním centrům. Hlavní příčinou byl rozvoj továrny Tatra a s ním spojená rozsáhlá výstavba bytů. Město Kopřivnice je obcí s rozšířenou působností pro 9 okolních obcí – Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice 2 a Ženklava.

2.2 Demografická struktura K 31.12.2007 bylo podle statistických šetření ČSÚ ve městě Kopřivnice k trvalému pobytu přihlášeno 23 248 obyvatel. Na tomto počtu se muži podílejí 49,1 % a ženy zbylými 50,9 %. Vzhledem k rozloze 2 2 města 27,48 km činí hustota osídlení 846 obyvatel/km . V porovnání s Moravskoslezským krajem 3 počet obyvatel města Kopřivnice zaujímá 1,86 % . Z celé České republiky se jedná přibližně 4 o 0,23 % . Od poloviny 20. století počet obyvatel města Kopřivnice prudce stoupal, roku 1975 dosahoval necelých 15 000 obyvatel, maxima dosáhl roku 1990, od té doby počet obyvatel každoročně mírně klesá. Vývoj počtu obyvatel ve městě Kopřivnice dokumentuje tabulka č. 23 v příloze. V současné době počet narozených převyšuje počet zemřelých. Zároveň počet vystěhovalých převyšuje počet přistěhovalých. Následující tabulka dokumentuje tyto charakteristiky s údaji za rok 2007. Tabulka 1: Přírůstek obyvatel v Kopřivnici za rok 2007

Narození

Zemřelí

284

156

Přirozený přírůstek + 128

Přistěhovalí

Vystěhovalí

424

590

Přírůstek migrace - 166

Přírůstek celkem - 38

5

Zdroj: ČSÚ

1

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_3260478=599565. (12.8.2008) http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/599565. (13.8.2008) 3 Vypočítáno s použitím údajů ze Statistického bulletinu Moravskoslezského kraje. Dostupný z http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/home. (12.8.2008) 4 Vypočítáno s použitím údajů na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu. (12.8.2008) 5 http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm (14.8.2008) 2

|3


Za rok 2007 došlo ve městě Kopřivnice k celkovému úbytku o 38 obyvatel. Trend úbytku obyvatel ve městě je pozorován od roku 1998. Trendem v Kopřivnici je dále meziroční úbytek počtu obyvatel ve věku 0 až 14 let necelá dvě procenta a přírůstek obyvatel ve věku 65 a více let o necelých pět procent. Tento vývoj kopíruje všeobecné stárnutí populace v celé České republice (více viz tabulka č. 24 v příloze). Problémy se stárnutím obyvatelstva v panelových domech na sídlišti bez potřebné infrastruktury budou zřetelné v horizontu deseti let. Ve srovnání s charakteristikami na regionální či celonárodní úrovni za rok 2007 je vidět, že podíl obyvatel ve věku od 0 do 14 let je ve městě vyšší a podíl obyvatel ve věku nad 65 let je nižší, než je tomu tak ve městech obdobné velikosti v Moravskoslezském kraji (Bohumín, Krnov, Nový Jičín), v okrese, kraji i celé republice. Lze tedy konstatovat, že ve městě Kopřivnice žije relativně mladé obyvatelstvo (více v tabulce č. 25 v příloze). Ve správním obvodu obce Kopřivnice připadá přibližně 81 obyvatel ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let věku. (Z tabulky č. 26 v příloze) Z tabulky č. 27 v příloze zjistíme, že v jednotlivých městských částech Lubina, Mniší a Vlčovice docházelo v letech 2004 – 2007 k nárůstu počtu obyvatel, zatímco v městské části Kopřivnice jsme v těchto letech sledovali úbytek počtu obyvatel. Celkem žije v příměstských částech Kopřivnice cca 12 % obyvatelstva. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v lokalitě Lubina. Tyto příměstské části mají však oproti jádrové části Kopřivnice starší obyvatelstvo. Z tabulky č. 28 v příloze o zastoupení národnostních menšin dospějeme k závěru, že 90,26 % obyvatelstva Kopřivnice se hlásí k národnosti české, 4,38 % ke slezské a 2,08 % k národnosti slovenské. Zbývající procentní podíly národností tvořily méně než 1 % obyvatelstva.

Vzdělanostní struktura Bez vzdělání či pouze se základním vzděláním je ve městě méně obyvatel než v okrese, kraji i republice. Naopak obyvatelé s vyučením, maturitou či vyšším odborným vzděláním převyšují celorepublikový průměr. Počet vysokoškolsky vzdělaných je ve městě Kopřivnice pod celorepublikovým průměrem (více v tabulce č. 29 v příloze). Vzdělanostní struktura reaguje na působení největších podniků ve městě, které jsou převážně průmyslového rázu.

2.3 Ekonomický rozvoj Město Kopřivnice má průmyslový ráz a to především díky působení společnosti Tatra, a.s. Tatra zaměstnává necelé dva tisíce ekonomicky aktivních obyvatel a svou velikostí se tak řadí na první místo ve městě. Kromě zmíněné automobilky ve městě působí rovněž společnosti Brose CZ spol. s r.o., Dura Automotive Systems CZ, s.r.o., Tafonco a.s. a Tawesco s.r.o. Všechny tyto společnosti se zabývají výrobou komponentů nebo nářadí potřebných pro automobilový průmysl. V příloze naleznete tabulku č. 30, která uvádí přehled průmyslových firem ve městě. Obrázek 3: Průmyslový park Kopřivnice

V jihozápadní části města se nachází Průmyslový park Kopřivnice na ploše 80 ha. V Průmyslovém parku Kopřivnice působí např. firmy Dura Automotive Systems, Cirex, Erich Jaeger, Brose, Bank Olufsen. Zbývající pozemky jsou k dispozici pro okamžitý vstup investorů. Obrázek 4: Logo Průmyslový park Kopřivnice

|4


K 31.12.2007 bylo ve městě přihlášeno 4 192 podnikatelských subjektů, z toho 281 obchodních a akciových společností a největší podíl zaujímají podnikatelé – fyzické osoby, tj. 78 % (viz tabulka č. 31 v příloze). V porovnání podnikatelských subjektů podle převažující činnosti zaujímá první místo obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. Tabulka 2: Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti v Kopřivnici k 31.12.2007

Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

Počet 93 544 342 134 1 784 766 6 147 376 4 192

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ54

Kopřivnice má mírně záporné dojížďkové saldo (rozdíl mezi počtem dojíždějících a vyjíždějících), a to 6 jak v případě dojížďky do zaměstnání, tak v případě dojížďky do škol. Míra nezaměstnanosti k 31.7.2008 byla 4,08 %, což je v porovnání s hodnotami okresu, kraje i celé republiky méně - viz následující tabulka. Kopřivnice v posledních letech prochází velmi výrazným poklesem míry nezaměstnanosti. K 31.12.2005 činila 11,22 %, o rok později 8,52 %, ke konci loňského roku už pouze 4,68 %. Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 dle územních jednotek

Územní jednotka

Míra nezaměstnanosti v %

město Kopřivnice okres Nový Jičín Moravskoslezský kraj Česká republika

4,08 5,0 8,2 5,3 Zdroj: MPSV, ÚP Nový Jičín7

Vzhledem k tomu, že město Kopřivnice svým charakterem včetně přítomnosti nevzhledných budov nepatří mezi předně navštěvované destinace cestovního ruchu, můžeme o něm říci, že má spíše specifický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Do budoucna by se město mohlo zaměřit na 8 tematický – industriální cestovní ruch.

6

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, říjen 2007, str. 24. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (2.9.2008) 7 http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes (3.9.2008), http://portal.mpsv.cz/sz/local/nj_info/statistiky_nj (3.9.2008) 8 Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, říjen 2007, str. 26. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (3.9.2008)

|5


2.4 Sociální integrace Bydlení Podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 pochází naprostá většina domů ve městě z let 1946 až 1990 a žije v nich zhruba 90 % obyvatel města. Přibližně 80 % bytů v městské části Kopřivnice je vystavěno panelovou technologií, která si žádá revitalizaci – zejména domy vlastněné městem. Ve venkovských částech jsou domy z cihel. Vzhledem k převládajícímu období výstavby se většina bytů nachází v bytových domech. Výjimku tvoří venkovské části Kopřivnice (téměř výhradně jen rodinné domy). Čtvrtina bytů v Kopřivnici je vlastněna přímo jeho obyvateli a více než třetina členy bytového družstva. 40 % bytů je pronajímáno, největším pronajímatelem bytů bylo v roce 2001 město 9 Kopřivnice. Tabulka 4: Počet bytů podle období výstavby v Kopřivnici do roku 2001

Období výstavby do 1919 1920 – 1945 1946 – 1970 1971 – 1980 1981 – 1990 1991 – 2001 Celkem

Počet bytů celkem

Počet bytů v %

133 325 2 557 2 988 2 324 327 8 667

1,5 3,7 29,5 34,5 26,8 3,8 100

Z toho v % RD 82,0 68,3 18,4 12,9 12,9 56,9 19,4

BD 18,0 31,4 81,5 87,0 87,1 42,8 80,5

Zdroj: Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 202210 2

Průměrná obytná plocha bytů je v Kopřivnici menší než v okrese, kraji i republice a činní 43,48 m . Je to dáno především bytovou výstavbou v panelových domech. Technické vybavení bytů odpovídá době výstavby bez následných modernizací či rekonstrukcí. Průměrná velikost bytů je tedy nejmenší v jádrové části města, konkrétně na sídlištích. Částí Lubina, Vlčovice a Mníší se tento problém netýká, protože jsou zde především rodinné domy. V centrální části Kopřivnice žije asi 80 % obyvatel v panelových domech. Velká sídliště se nachází v severní a jižní části města. V okrajových částech vesnického charakteru Lubině, Vlčovicích a Mniší bydlí lidé téměř ve 100% v rodinných domech. Kvalita bydlení je nejnižší v panelových domech, které byly postaveny v sedmdesátých letech 20. století a ještě neprošly rekonstrukcí. Takovou lokalitou je především sídliště Jih.

Školství11 Školství je od předškolní až do středoškolské úrovně vzdělávání zajištěno dostatečným počtem vzdělávacích zařízení. Předškolní vzdělávání v Kopřivnici je zajištěno příspěvkovou organizací města Mateřské školy Kopřivnice. Provozuje celkem 9 mateřských škol (7 v městské části Kopřivnice, 1 v městské části Lubina a 1 v městské části Mniší). Celková kapacita mateřských školek je 645 dětí. Následující tabulka uvádí přehled mateřských škol ve městě. Kapacita mateřských škol ve městě je do budoucna vzhledem k počtu dětí mírně nedostatečná, avšak vzhledem k potřebám je zatím dostačující. Bližší údaje o mateřských školách jsou uvedeny v příloze v tabulce č. 32. V Kopřivnici působí celkem 8 základních škol. 6 základních škol jsou příspěvkové organizace města, z toho dvě malotřídní. Další, církevní základní škola sv. Zdislavy, je zřízena Biskupstvím 9 Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, říjen 2007, str. 14. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (4.9.2008) 10 Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, říjen 2007, str. 10. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (4.9.2008) 11 Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, říjen 2007, str. 30.,pokud není uvedeno jinak. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (4.9.2008)

|6


ostravsko-opavským. Zbylé dvě školy (ZŠ Štramberská, Motýlek) jsou zřízeny Moravskoslezským krajem. Přehled základních škol nalezneme v tabulce č. 33 v příloze. Dále v Kopřivnici existuje Speciální škola (ZŠ a MŠ Motýlek) pro žáky s více vadami, při níž působí i Speciální mateřská škola. Toto zařízení těsně sousedí s hranicí zóny. Navrhovaná infrastruktura v zóně naplňuje potřeby pro přístup k tomutu zařízení (bezbariérovost). Počet základních škol a jejich kapacity odpovídají aktuálním potřebám města. Ve městě se dále nachází Střední odborná škola (4 technické a ekonomické obory), Střední odborné učiliště (10 učebních oborů) a Vyšší odborná škola (2 obory – strojírenství, ekonomika podniku a management). Gymnázium ve městě není, za studiem na něm dojíždějí studenti do okolních obcí (Nový Jičín, Příbor, Frenštát pod Radhoštěm, Bílovec). Dále v Kopřivnici existuje jedna městská a jedna soukromá základní umělecká škola. Vzdělávací zařízení jsou z 80% umístěna v jádrové části Kopřivnice. Zde jsou školy situovány především okolo centra a na severu města. 20% mateřských a základních škol se pak nachází v okrajových částech Mniší a Lubina.

Sociální služby Oblast plánování sociálních služeb je ve městě řešena komunitním plánováním. Pro plánování existují tři pracovní skupiny, podle zaměření jde o tyto pracovní skupiny: Osoby se zdravotním postižením, znevýhodněním a jiným omezením, Senioři, Osoby v tíživé životní situaci. Ve městě působí 19 organizací poskytujících sociální služby a nabízejících radu, pomoc a další související služby. Jejich výčet najdeme v tabulce č. 14 a 15. Poskytované služby jsou relativně dostupné, ale jejich počet nepokrývá všechny potřeby města. V rámci komunitního plánu města se potvrdila potřeba dostavby stravovacího provozu a společenského zázemí pro seniory a další uživatele, denního stacionáře pro seniory a domova pro seniory, rozšíření azylového domu a zřízení denního centra pro osoby bez přístřeší. Akutně je požadováno zajištění chybějící služby – občanské poradny. Jako potřebné se jeví zvýšit informovanost o dostupných službách v této oblasti (den soc. služeb, aktualizace katalogu soc. služeb,…) Významné postavení v této oblasti má městem zřízené Středisko sociálních služeb města Kopřivnice, příspěvková organizace. Tato organizace poskytuje pečovatelskou službu v bytech zvláštního určení i v domácnostech uživatelů, Domácí zdravotní péči „Home care“, odlehčovací služby v tzv. „domovinkách“. Dále provozuje Denní stacionář Kopretina pro dospělé občany s mentálním nebo kombinovaným postižením, Azylový dům a noclehárnu pro osoby bez domova. Seznam poskytovatelů naleznete v příloze v tab. č. 34 a 35.

Prevence kriminality12 Jak vyplynulo ze Strategického plánu rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 - 2022 a závěrů z šetření mezi obyvateli v něm uvedeném, mnoho z nich vnímá kriminalitu ve městě jako problém. Nejvíce se lidé obávají v jádrové části města, konkrétně na sídlištích a v centru Kopřivnice. Ve venkovských částech se tyto obavy příliš nevyskytují. V oblasti kriminality se proto město snaží věnovat prevenci. V roce 2007 bylo město Kopřivnice zařazeno do celostátního programu MVČR Partnerství 2007. V rámci tohoto programu byly podpořeny 3 projekty: -

Rozšíření kamerového systému o mobilní kamerový systém

-

Rekreačně-výchovný tábor víkendy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

-

STOP KRIMI

V rámci prevence kriminality jsou ve městě uskutečňovány i další aktivity preventivního a bezpečnostního charakteru.

12

Ročenka města Kopřivnice 2007, str. 36-41, dostupná z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (10. 9. 2008)

|7


Zdravotnictví Ve městě je k dispozici dostatek zařízení zdravotní péče. Největším zdravotnickým zařízením na území města je poliklinika THERÁPON 98, a.s. Jedná se o nestátní organizaci poskytující péči formou provozování vlastních ordinací či samostatných pracovišť. Další zařízení zdravotnického 13 zaměření v budově polikliniky je lékárna a optika. Tato zdravotnická zařízení doplňuje síť soukromých praktických lékařů pro děti a dospělé, specializovaných ambulancí a dalších odborných zařízení. V současnosti je ve městě celkem 12 ordinací praktických lékařů pro dospělé z čehož je jedno detašované pracoviště, 6 ordinací pediatrů, 14 14 stomatologických ordinací, z toho jedna detašovaná ordinace a dále 24 ordinací specialistů.

Volnočasové aktivity Na území města Kopřivnice působí mnoho organizací, které zajišťují kulturní a sportovní vyžití. Kulturní dům je pořadatelem mnoha akcí nejen v hlavním sále, ale také v hudebním sále a salóncích. Jeho součástí je také kino PULS, kde jsou mimo jiné pořádány semináře a přednášky. V budově je umístěna ještě knihovna a informační centrum. Pro děti a mládež je ve městě k dispozici Klub Kamarád, který provozuje město. Do klubu je vstup zdarma. Velmi oblíbené je dále Loutkové divadlo, kde působí dva loutkoherecké soubory Rolnička a Schůdky. V Kopřivnici je řada sportovních zařízení a klubů. Mezi nejzajímavější patří lyžařský areál s 800 m dlouhým lyžařským vlekem a čtyřmi kilometry běžeckých tratí. Bubla City Ranč nabízí možnost 15 projížďky na koních a v Relax Centru je možné zahrát si bowling, squash nebo navštívit fitcentrum. Vybavenost sídlišť pro volnočasové aktivity je nedostačující, případně příliš zastaralá. Tabulka 5: Sportovní zařízení ve městě Kopřivnice v roce 2007

Sportovní zařízení Letní koupaliště Krytý bazén Dětská hřiště splňující současné normy (v majetku města) Tělocvičny (vč. školních) Stadiony otevřené Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem)

Počet 1 1 2 10 1 1 1 6

Zdroj: ČSÚ16

Kvalita i počet sportovních zařízení v jednotlivých částech města značně kolísá. Zařízení pro sportovní vyžití jsou v příměstských částech zastoupeny sportovními areály. V jádrové části Kopřivnice, převážně na sídlištích, chybí dostatečný počet kvalitních sportovišť, dětských hřišť a jiných ploch pro aktivní trávení volného času rodičů a dětí. Z dvou velkých sídlišť, kde je koncentrováno velké procento obyvatel města, je tento problém markantní u sídliště Jih, protože sídliště Sever prošlo v nedávné 17 době rekonstrukcí.

13

http://www.therapon98.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=104944 Veřejná databáze ČSU, dostupné z http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_3260478=599565 (10.9.2008) 15 Turistický průvodce města Kopřivnice, dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=propagacni-materialy-koprivnice&idm=t (9.9.2008) 16 Veřejná databáze ČSU, dostupné z (10.9.2008) 17 Zdroj: Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (15.11. 2008) 14

|8


2.5 Životní prostředí Kopřivnice leží nedaleko Ostravy, tedy v oblasti s nejvíce znečištěným životním prostředím v České republice. Přestože se město rozprostírá v podhorské oblasti, dopravní zatížení a další zdroje způsobují takové znečištění životního prostředí, které je spíše typické pro větší města. Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že mezi problémové oblasti města patří určitě kvalita životního prostředí. 18 Největším problémem je podle průzkumu kvalita ovzduší a nepořádek na veřejných prostranstvích.

Ovzduší Kvalita ovzduší ve městě je negativně ovlivňována průmyslovou činností nedaleké ostravskokarvinské aglomerace. Hodnoty překračovaných imisí kolísají v průběhu roku v závislosti na povětrnostních podmínkách. Dochází ke snižování dříve majoritní složky škodlivin oxidu siřičitého a naopak k nárůstu podílu pevných částic oxidu dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatického uhlovodíku. Na celém území města Kopřivnice dochází k překračování hodnoty limitu tuhých částic PM10. Je však nutné vzít v úvahu, že tento limit je překračován přibližně na třetině území České 19 republiky. Mezi základní zdroje znečištění patří: •

dálkový přenos (především z velkých zdrojů ostravsko-karvinské aglomerace);

•

místní a blízké stacionární velké a střední zdroje znečišťování ovzduší;

•

lokální malé zdroje znečišťování (domácí topeniště);

• doprava Stacionární zdroje, které nejvíce znečišťují ovzduší města, jsou Energetika Kopřivnice, a.s., výroba 20 odlitků Tafonco, a.s. a slévárna přesného lití CIREX CZ, s.r.o. Dalším významným zdrojem znečištění je doprava, která významně znečišťuje ovzduší a představuje také zvýšenou hlukovou zátěž v místech rušných dopravních komunikací. Situace je závažná také proto, že dopravní zatížení stále roste a stoupá tak množství emisí znečišťujících ovzduší. Město začalo situaci řešit vypracováním studie „Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí města Kopřivnice.“ Z měření vyplývá, že nejzatíženějším místem města je kruhový objezd mezi ulicemi Obránců míru, Čs. Armády a Záhumenní a dále křižovatka Záhumenní a Husova, kde bylo navíc naměřeno překračování hlukového limitu. Hodnoty dosahují přibližně 65 dB z povoleného limitu 60 dB. Okrajové části města trpí znečištěním ovzduší především v důsledku emisí z domácích topenišť na pevná paliva.

Voda Město leží na řece Lubině, do které ústí vodní tok Kopřivnička. Významnou vodní plochou v Kopřivnici je vodní nádrž Větrkovice o rozloze 19,2 ha. Kvalita říční vody je negativně ovlivňována odpadními vodami městských částí Vlčovice a Mniší. Odpadní vody jsou zde většinou odváděny do jímek, septiků nebo jsou vypouštěny do vodních toků. Problémem je absence splaškové kanalizace v těchto částech města, jehož důsledkem je nevyhovující likvidace odpadních vod. Většina území města je však napojena na čističku odpadních vod. Město má dostatečné zdroje pitné vody, které pochází z povrchových zdrojů přehrady Kružberk a Šance, dodávané ostravským oblastním vodovodem. Městské části Vlčovice a Mniší jsou zásobovány z lokálních zdrojů podzemní vody Kazničov, Spružinky a Tichá I+II. Od roku 2005 Kopřivnice disponuje Povodňovým plánem, který vymezuje úseky vodních toků 21 ohrožených zvýšenými průtoky. 18

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022, str. 44 Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí, dostupné http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy&idm=u#eb 20 Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022, str. 44 21 Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022, str. 47 19

|9


Odpadové hospodářství Město Kopřivnice má zpracovanou „Koncepci odpadového hospodářství pro území správního obvodu Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností“ a „Plán odpadového hospodářství města Kopřivnice na období 2006 – 2010“. Nakládání s odpady pro obec zabezpečuje firma SLUMEKO, s.r.o., Kopřivnice. Směsný komunální odpad je ukládán na skládku ve Staříči, která má i do budoucna dostatečnou kapacitu k ukládání odpadu. Město dosahuje vysokých hodnot vytřídění nebezpečného odpadu. Hodnoty přesahují více než dvakrát průměr kraje. 22

Třídění odpadů ve městě probíhá na dotřiďovací lince. V Kopřivnici je dostatečný počet kontejnerů na tříděný odpad (papír, plast. sklo, tetrapak). Zpracovaná „Studie využití biologicky rozložitelných 23 odpadů“ se zaměřuje na problematiku třídění a sběru odpadu z údržby zeleně a biomasu.

Centrální zásobování teplem Město Kopřivnice je stoprocentním vlastníkem staveb a technologického zařízení sloužícího k zajištění rozvodu tepla, a to okrskových výměníkových stanic tepla (VST) včetně sekundárních sítí. Prostřednictvím společnosti TEPLO Kopřivnice s.r.o. plně vlastněné městem Kopřivnice spravuje a provozuje tepelné hospodářství, ze kterého jsou zásobovány převážně byty a občanská vybavenost. Teplárna Energetika Kopřivnice a.s. (Od 1. 1. 2008 Komterm a.s.) je jediným současným energetickým zdrojem tepelné soustavy. V teplárně jsou instalovány tři parní kotle. Základním palivem byl do r. 2007 černý hruboprach, doplňkovým palivem zemní plyn, od 2008 se zvyšuje podíl zemního plynu a zavádí se spalování biomasy. Celkový instalovaný výkon kotelny je 214 MW. Součástí strojovny teplárny jsou dvě výměníkové stanice, které zajišťují dodávky tepla do soustavy CZT prostřednictvím horké vody. Primární horkovodní tepelná síť na území města je ve vlastnictví společnosti Komterm a.s. Teplárna Komterm a.s je dále dodavatelem tepla do průmyslového areálu bývalého podniku Tatra a.s. Dodávky tepla do tohoto areálu tvoří cca 60 % objemu dodávek tepla ze zdroje. Menší odběry tvoří dodávka odběratelům přímo z horkovodní sítě na území města a mimo areál Tatry. Město Kopřivnice je vlastníkem zařízení pro rozvod tepla na území města Kopřivnice. Systém centrálního zásobování teplem provozuje městem vlastněná společnost TEPLO Kopřivnice s.r.o. Na tento systém je přímo napojena většina bytových domů na území města. Město Kopřivnice připravuje modernizaci tepelného hospodářství, která se stala jedním z opatření „Strategického plánu města Kopřivnice“ s aktivitami: -

Modernizace tepelných rozvodů

-

Výstavba nových tepelných zdrojů

-

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla na palivové základně zemního plynu

Základní potřebou pro spotřebitele je zajištění dlouhodobých dodávek tepelné energie pro vytápění a přípravu TUV do objektů města i ostatních koncových odběratelů na území města Kopřivnice po dobu minimálně 15-ti let. Zajištění dlouhodobých dodávek souvisí s udržením životní úrovně obyvatel, s kvalitou životního prostředí a uspokojováním základních potřeb obyvatel města Kopřivnice.

Cíle, které mají tyto potřeby uspokojit:

22 23

-

Zajištění spolehlivé dodávky tepelné energie v dostatečném množství a kvalitě.

-

Zajištění ekonomické únosnosti ceny dodávky tepla jako veřejné služby dlouhodobou smlouvou.

-

Provedení nezbytných investic na náklady provozovatele bez dopadu na rozpočet města.

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022, str. 47 Studie využití biologicky rozložitelných odpadů, dostupné z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (9.9.2008)

| 10


-

Snížení negativních dopadů výroby tepla na životní prostředí.

-

Dlouhodobost garance dodávek tepla.

-

Zkvalitnění služby - ´umožnění splnění individuálních požadavků na dodávku tepla v čase a množství.

2.6 Přitažlivé město Veřejná prostranství a zeleň Intravilán města Kopřivnice je zasazen do Podbeskydské pahorkatiny. Část města je přímo součástí přírodního parku Podbeskydí. Sad Dr. Edvarda Beneše, který je součástí Lašské naučné stesky, tvoří dvě zahrady u vil synů zakladatele kopřivnické kočárovky Ignáce Šustaly. V parku se nachází vzácná zeleň, jako např. strom platan javorolistý vysoký 25 metrů, dále jinan dvoulaločný, jírovec červený, 24 liliovník tulipánokvětý a dřezovec trojtrnný. V jihozápadním rohu parku kvete sasanka pryskyřníková . K plochám zeleně ve městě patří rovněž zelené plochy školních a kulturních zařízení, stromořadí, zahrádkářská zeleň a plochy hřbitova. Veškeré zastoupení zeleně ve městě zlepšuje stav životního prostředí a tak pozitivně působí na zvyšování kvality urbanizované krajiny. Na území města je dostatek ploch veřejné zeleně, avšak její kvalita je nedostatečná. V důsledku rychlého rozvoje města v druhé polovině 20. století vznikala výsadba převážně na sídlištích živelně a nekoncepčně. To znamená, že se ve většině případů jedná o již zastaralé, nekoncepční uspořádání vyžadující odborný zásah. Na území města je dostatek ploch veřejné zeleně. Rozdíly v jednotlivých částech města jsou však v její kvalitě, která je ovlivněna rychlým rozvojem jádra města ve druhé polovině 20. století. Důsledkem byla živelná výsadba zeleně v přímé blízkosti obytných domů, v plochách inženýrských sítí a výsadba nevhodných druhů dřevin, které potřebují odborný zásah. Problém se týká především panelových sídlišť města. Mimo tuto lokalitu, v příměstských částech Lubina, Mniší a Vlčovice, není problém citelný, protože jde o zástavbu spíše vesnického charakteru se soukromými plochami zeleně. Je důležité, aby město mělo v rámci zelených a odpočinkových ploch vhodný mobiliář. V současnosti je většinou nedostatečný a zastaralý.

Turistické zajímavosti Kopřivnice nabízí bohatý výběr možností kulturního a společenského vyžití. Ve městě je možné navštívit dvě muzea. Technické muzeum, které nabízí řadu exponátů různých druhů automobilů značky TATRA , Muzeum Fojství se stálou výstavou archeologie, etnografie a kočáry a Lašské muzeum v Šustalově vile zaměřené především na odkaz Zdeňka Buriana a historií výroby majoliky ve městě Kopřivnice. Další možnosti zábavy nabízí Kulturní dům, Katolický dům, Loutkové divadlo, kino PULS, knihovna, rockový klub Nora Café a další. Mezi nejnavštěvovanější nadregionální kulturní akce města patří Kafka – přehlídka tvorby TV studií a kabelových televizí, Kopřiva – přehlídka netradičních divadel, SCHODY - přehlídka amaterských hudebních a tanečních souborů, TATRA taneční soutěž, MOTÝLEK - přehlídka tance, zpěvů a dramatické tvorby handicapovaných dětí a mládeže a International Tatra Veterán Rallye. Z historického hlediska má město také co nabídnout. Za návštěvu stojí zřícenina gotického hradu Šostýna ze 13. století, dále pseudogotický kostel sv. Bartoloměje a krásná budova Fojství z konce 18. století. Šustalova vila byla postavena v roce 1889 v dnešním městském parku synem zakladatele kočárovky. Od roku 1946 sloužila jako Lašské muzeum, v současné době je budova po kompletní rekonstrukci.

24

http://www.lasska-brana.cz/popup3.php?r=1&idj=1&url=http://www.lasska-brana.cz/UserFiles/lns/uvod.php (10.9.2008)

| 11


K procházkám v přírodě je ideální nově vybudovaná Lašská naučná stezka, jejíž součástí je rozhledna na Bílé hoře a Váňův kámen, což je vápencový skalní útes, k němuž se váží jak historické události, 25 tak pověsti.

Ubytovací a stravovací kapacity Infrastruktura pro cestovní ruch je ve městě poměrně dostatečná. Pro návštěvníky je připraveno 26 přibližně 80 restauračních zařízení různé kategorie a 7 ubytovacích zařízení. Určité rezervy jsou v kvalitě a kapacitě ubytování a v kvalitě poskytovaných služeb pro náročnější klientelu a možný rozvoj kongresové turistiky. Ubytovací a stravovací zařízení jsou situována především v centru města, v příměstských částech a na sídlištích je jich velmi málo nebo úplně chybí. Informační centrum Kopřivnice nabízí další informace o městě, okolí, kulturních akcích, atraktivitách, dopravních spojích, firmách a úřadech.

2.7 Dostupnost a mobilita Město Kopřivnice leží mimo hlavní silniční a železniční dopravní tahy. Dopravní dostupnost a kvalita komunikací se výrazně liší podle městských částí.

Silniční síť Hlavní silniční tahy ve městě a jeho okolí tvoří silnice: I/58 Ostrava – Příbor – Kopřivnice (Lubina – Vlčovice) – Frenštát pod Radhoštěm – Rožnov pod Radhoštěm – (Beskydy, Slovensko); II/480 Kopřivnice (Lubina – centrum) – Ženklava – Veřovice – (Valašské Meziříčí); II/482 Kopřivnice (centrum) – Závisíce – Rybí – Nový Jičín; II/486 Kopřivnice (Vlčovice – Mniší) – Hukvaldy – Brušperk – Krmelín – (Ostrava). Problémy spojené se silniční dopravou se především kromě jejich kvality týkají nárůstu intenzit zatížení komunikací, nejvíce pak v okolí Průmyslového parku Kopřivnice ve Vlčovicích – silnice č. I/58 (nezohledněno v posledním sčítání dopravy). -

Ulice Štramberská, Štefánikova, Husova a Nádražní můžeme zařadit do sítě sběrných místních komunikací funkční skupiny B. Ostatní místní komunikace potom zařadíme do obslužní funkční skupiny C, některé úseky komunikací jsou zařazeny do funkční skupiny D jako obytné zóny. V tabulce č. 36 v příloze naleznete podrobnější údaje o intenzitě dopravy. Špatný technický stav ulice Štramberská a velmi rušná ulice Záhumenní negativně ovlivňuje kvalitu bydlení v přilehlé zóně kopřivnice JIH.

Parkování Ve spojení s automobilovou dopravou ve městě vyvstává problém s jejich odstavováním a parkováním. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů existuje cca 1 338 stání v řadových boxových garážích a cca 38 stání ve vestavěných garážích v bytových domech. Počet odstavných stání na terénu můžeme odhadnout na 2 600. Z výpočtu uvedeného v Územním plánu měst Kopřivnice pak dojdeme k závěru, že celková potřeba odstavných stání činí 5 600 míst. Nedostatkem trpí především oblasti v centru města a na sídlištích, proto se počítá s řešením této situace. Se stejným problémem se potýká oblast Kopřivnice JIH zejména v oblasti ulice Štramberská.

Železniční doprava Železniční napojení města představuje jednokolejná trať č. 325 (Studénka – Veřovice), která je spíše regionálního významu. Na území města Kopřivnice se nachází jedna železniční stanice a jedna železniční zastávka.

25 26

Turistický průvodce města Kopřivnice, dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=propagacni-materialy-koprivnice&idm=t http://www.firmy.cz/ (15.9.2008)http://www.koprivnice.cz/index.php?id=propagacni-materialy-koprivnice&idm=t

| 12


Cyklistická a pěší doprava Pro cyklistickou dopravu lze ve městě využít většinu komunikací. V mnoha částech města však nejsou komunikace pro cyklisty bezpečné, nebo v některých částech města chybí. Pro cykloturistiku jsou městem vedeny dvě cykloturistické trasy: -

č. 502 Starý Jičín – Nový Jičín – Štramberk – Kopřivnice (centrum – Lubina) – Hukvaldy

-

č. 6039 Kopřivnice – Příbor – Skotnice – Nová Horka.

„Jádrová oblast města je poměrně dobře vybavena infrastrukturou pro chodce – chodníky, přechody, lavičky. Problémy existují v oblasti kvality značení a četnosti přechodů přes frekventované komunikace a především v okrajových částech města podél páteřních silnic, kde dosud chybí chodníky (úsek Lubina – průmyslový park – Vlčovice). Problém chybějících chodníků a přechodů pro chodce je obvyklý také v nových zónách bytové výstavby na okrajích zastavěného území (například 27 Lubina nebo Paseky).“ Městem prochází pět značených turistických tras – červená (neprochází přímo územím), modrá, dvě žluté, zelená trasa a Lašská naučná stezka.

Veřejná doprava Pro veřejnou dopravu lze ve městě využít již výše zmíněnou železniční dopravu a autobusovou dopravu. Na území města se nachází 29 autobusových zastávek. Autobusová ani železniční doprava 28 nejsou zařazeny do systému integrované veřejné dopravy. Provoz celkem 25 linek (k 11. 9. 2008) zajišťují 2 dopravní společnosti - ČSAD Frýdek - Místek a.s. a Veolia Transport Morava a.s. Nedostatkem v této oblasti je chybějící městská autobusová hromadná doprava, jejíž činnost je částečně nahrazována příměstskými linkami dvou výše uvedených dopravců.

2.8 Správa věcí veřejných Základem pro komunikaci města s obyvatelstvem v dnešní době je kvalitně zpracovaný a přehledný web. Na webových stránkách města Kopřivnice http://www.koprivnice.cz je k dispozici sekce Informace z radnice, která je opravdu nabita mnoha informacemi jako jsou: tiskové zprávy, hlášení rozhlasu, Úřední deska, Dokumenty a studie a další. V sekci Dokumenty a studie mohou občané nahlédnout do dokumentů jako jsou například: Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, Akční plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2008 – 2009 a Ročenky města Kopřivnice za roky 1997 – 2007. Občané se mohou účastnit veřejných zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice. Dalším zdrojem informací mohou být na městském webu dostupné Kopřivnické noviny, které byly zřízeny Zastupitelstvem města jako městský časopis. V sekci diskusní fórum mohou občané vyjadřovat své názory k diskutovaným tématům, také mohou zaslat dotaz do rubriky Radnice odpovídá. Tato služba je obyvateli využívána spíše průměrně. Důkazem o zapojování obyvatel do dění města může být i fakt, že Kopřivnice v roce 2008 vyhrála mezinárodní kolo soutěže O lidech s lidmi s procesem zapojení občanů do přípravy Strategického plánu. Významným prvkem pro poskytování informací širokému spektru obyvatel města je kabelové televize Kopřivnice s celodenním programem. Město je mimo jiné zapojeno do programu zvyšování kvality poskytovaných služeb Městského úřadu CAF – systém sebehodnocení organizace. Z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů byl v období od 1. 7. 2006 do 30. 6. 2008 realizován Projekt Vstřícnost, profesionalita, zodpovědnost na úřadě. V rámci projektu se realizovaly různé 29 semináře, které by v konečném efektu měly přinést vyšší kvalitu výkonu místní samosprávy.

27

cit. Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022, říjen 2007, str. 38 a 39. Dostupný z http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty&idm=u (9. 9. 2008) http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=2592,0,0&sv= (11. 9. 2008) 29 Webové stránky města - http://www.koprivnice.cz/index.php?id=projektvpz&idm=u (12. 9. 2008) 28

| 13


Další projekt - Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 Kopřivnice sleduje základní hodnoty zdraví a udržitelného rozvoje. Je snahou o to, aby podmínky pro kvalitní život v Kopřivnici byly zachovány 30 V současné době je město v dlouhodobém horizontu na základě principu udržitelného rozvoje. v hodnocení kvality veřejné správy MA 21 zařazeno do kategorie B, kterou dosáhla v současné době pouze tři města v ČR. Město Kopřivnice má uzavřeny Smlouvy o partnerství s následujícími pěti městy: Trappes (Francie), 31 Zwönitz (Německo), Myszków (Polsko), Castiglione del Lago (Itálie) a Congleton (Velká Británie).

30 31

Webové stránky města - http://www.koprivnice.cz/index.php?id=cojepzm&idm=u (12. 9. 2008) Webové stránky města - http://www.koprivnice.cz/index.php?id=partnerskam&idm=m (12. 9. 2008)

| 14


3. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

• • • • • • • • • • • • • • •

kladný přirozený přírůstek obyvatelstva potenciál v převaze relativně mladého obyvatelstva města existence Průmyslového parku Kopřivnice existence firmy Tatra, a.s. nízká míra nezaměstnanosti komunální plánování sociálních služeb projekty prevence kriminality široká nabídka volnočasových aktivit dobré možnosti pro kulturní, společenské a sportovní vyžití poloha uvnitř přírodního parku Podbeskydí existence Lašské naučné stezky Informační centrum Kopřivnice kvalitní webové stránky města dobrá komunikace s občany existence centrálního zásobování teplem

SLABÉ STRÁNKY

• • • • • • • • • • • • • • • •

záporné migrační saldo jednostranně zaměřená průmyslová výroba nízká kvalita bydlení v panelových domech malá obytná plocha bytů nedostatečná kvalita ploch městské zeleně špatný stav městského mobiliáře, především na sídlištích špatný stav životního prostředí, především ovzduší nedostatek občanské vybavenosti na sídlištích špatná kvalita dopravních komunikací nedostatek parkovacích míst špatný stav chodníků a přechodů pro chodce (včetně umístění) nedostatečné cyklistické trasy chybějící MHD nerozvinutý cestovní ruch zanedbaná údržba kulturní a sportovní infrastruktury zastaralé zázemí pro volnočasové aktivity

| 15


PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • • • • • •

potenciál v převaze relativně mladého obyvatelstva města zlepšení kvality života ve městě revitalizace panelových sídlišť revitalizace ploch městské zeleně a městského mobiliáře zavedení MHD vytvoření nových parkovacích míst budování cyklistických tras oprava a budování hřišť a prostorů pro volnočasové aktivity rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení potenciál pro zaměření na industriální cestovní ruch předcházení sociálně patologickým jevům možnost využití finančních prostředků z fondů EU

HROZBY

• • • • • • • • • • • •

stárnutí populace recese v automobilovém průmyslu – dopad na nezaměstnanost ohrožení existence maloobchodníků v oblasti drobných služeb zhoršení dopravní dostupnosti a obslužnosti nedostatek parkovacích míst zvýšení kriminality úpadek prostor pro volnočasové aktivity zaostávání v oblasti cestovního ruchu zhoršení stavu životního prostředí další chátrání panelových domů decentralizace systému centrálního vytápění (odpojování odběratelů) nebezpečí výpadku dodávek tepla (z jednoho zdroje)

3.1 Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje Město má díky zajímavým historickým skutečnostem významný potenciál především v oblasti turistického ruchu zaměřeného na technické památky. Jedná se hlavně o oblast automobilového průmyslu v období po druhé světové válce a tedy podnik Tatra a.s., dále jsou zde muzea a další zajímavosti. Průmyslová Kopřivnice je dnes moderním městem, které roste především od doby po druhé světové válce. Zařadila se tak k významným regionálním centrům. Hlavním důvodem byl rozvoj továrny Tatra a s ním spojená rozsáhlá výstavba panelových domů.

Dle výsledků SWOT analýzy je možné zanalyzovat problémové a rozvojové oblasti města následovně:

| 16


A. zhodnocení rozvojových oblastí PŘÍLEŽITOSTI: • Potenciál pro zaměření na industriální cestovní ruch Kopřivnice je v současné době městem s rozvíjejícím se cestovním ruchem. Možnosti rozvoje v této oblasti spočívají v jejím potenciálu pro tematický cestovní ruch, konkrétně industriální. Předpokladem pro tuto úvahu je například existence Technického muzea. • Rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení Tato příležitost úzce souvisí s rozvojem cestovního ruchu v Kopřivnici. Pro jeho další růst je podmínkou existence dostatečně kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení, která by mohla přinést také prostor pro kongresovou turistiku. • Revitalizace panelových sídlišť Tato otázka je pro město zásadní a souvisí s ní úzce také vymezení podporované zóny. Panelové domy ve městě pochází ze 70. let 20. století a jejich technický stav je velmi špatný. Vyvstává nutnost zateplovacích úprav, výměny oken a odstranění technických nedostatků infrastruktury domů. • Revitalizace ploch městské zeleně a městského mobiliáře Plochy městské zeleně v celém městě potřebují lepší koncepční řešení, vyvstává potřeba jejich revitalizace a také doplnění a případně také obnova městského mobiliáře, čili laviček, odpadkových košů, infotabulí atd. • Oprava a budování hřišť a prostorů pro volnočasové aktivity Především na sídlišti vyvstává problém nedostatku a někde také nevyhovujícího stavu dětských hřišť. Problémem je zde také nedostatek jiného prostoru a objektů pro volnočasové aktivity. Jejich vybudování by například mohlo přinést snížení kriminality mladistvých. • Budování cyklistických tras Ve městě je obecně nedostatek samostatných a bezpečných cyklistických tras. Jejich budování by tak nemalou měrou přispělo ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu v Kopřivnici. • Vytvoření nových parkovacích míst Ve městě je prokazatelně velký nedostatek parkovacích míst. Vybudování nových by tak mělo zlepšit dopravní situaci. • Zavedení MHD Městská hromadná doprava v Kopřivnici chybí a je zastoupena regionálními autobusovými linkami a také částečně železničním spojením, které je taktéž regionálního významu, protože místní trať není součástí hlavního železničního koridoru. Zavedení MHD je v současné době řešeno zpracováním studie pro komplexní řešení dopravní situace ve městě .

| 17


B. zhodnocení problémových oblastí

HROZBY: •

Recese v automobilovém průmyslu – dopad na Tatra, a.s. a další firmy v průmyslové zóně Případná recese v automobilovém průmyslu může zásadně ovlivnit zaměstnanost obyvatel města a celého regionu. • Špatná dopravní dostupnost Tento bod souvisí především se špatným technickým stavem místních komunikací, neelektrifikovanou železniční tratí regionálního významu a také s tím, že město neleží na žádném z hlavních dopravních tahů. • Nedostatek parkovacích míst Jak již bylo poukazováno v socioekonomické analýze, je počet parkovacích míst v Kopřivnici krajně nedostatečný a při současném trendu rostoucího počtu aut na domácnost, by se do budoucna přeplněné ulice mohly stát opravdu značným problémem. • Zvýšení kriminality Zvýšení kriminality u mládeže může být způsobeno také nedostatkem příležitostí pro kvalitní trávení volného času. To přímo souvisí s následujícím bodem, čili nedostatkem prostor a kvalitních příležitostí pro volnočasové aktivity mládeže. • Úpadek prostor pro volnočasové aktivity Úpadkem prostor pro volnočasové aktivity se myslí především chátrání dětských hřišť a nedostatek objektů a příležitostí pro trávení volného času zejména mládeže. Tento problém může nastávat především na sídlišti. • Zaostávání v oblasti cestovního ruchu Tato hrozba úzce souvisí se vzhledem města a s nabídkou kvalitních turistických produktů. V neposlední řadě také s kvalitou a kapacitou ubytovacích a stravovacích zařízení a jiných souvisejících služeb. • Zhoršení stavu životního prostředí Špatný stav životního prostředí, především znečištění ovzduší, hluk a prašnost jsou jedním z nejzásadnějších problémů města. Vliv na to má především doprava. Při současném trendu stále vyšší intenzity dopravy, by to do budoucna pro město mohlo znamenat ještě větší problém. • Další chátrání panelových domů Další chátrání panelových domů znamená zhoršení životních podmínek pro jejich obyvatele, nehledě na bezpečnost. Zároveň nejsou nevzhledné panelové domy dobrou vizitkou města. V Kopřivnici je také problémem poměrně dost malá průměrná velikost bytů. • Decentralizace CZT Odpojování jednotlivých spotřebitelů by mělo dopad zejména na zvýšení imisního zatížení v místech odpojení a zvyšují podíl pevných nákladů spojených s dodávkou tepla pro ostatní odběratele a tím může docházet ke zvyšování ceny tepla.

3.2 Závěry analýzy Z kap. 2 socioekonomické analýzy a SWOT je patrné, že problémy, se kterými se město potýká, se týkají různých oblastí a oborů. V současnosti je ale také jednou z priorit města zlepšovat kvalitu života obyvatel města. K naplnění tohoto cíle pomůže získání finančních prostředků v rámci strukturálních fondů EU. Jednou z těchto možností je právě možnost revitalizace sídlišť v rámci Integrovaného operačního programu a oblasti podpory 5.2 - Zlepšení prostředí v problémových sídlištích oblasti. Kvalita bydlení a kvalita veřejných prostranství na sídlištích nesplňuje standardy moderního života dnešní doby. Aktivity, které umožní další rozvoj města, se budou týkat především zvýšení kvality bydlení ve městě prostřednictvím rekonstrukce bytových domů a revitalizace veřejných prostranství.

| 18


Ze SWOT analýzy vyplývají následující problémové okruhy, které budou významné pro další rozvoj města a řešení v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Kopřivnice v rámci IOP. Silné stránky: •

potenciál v převaze relativně mladého obyvatelstva města

• existence centrálního zásobování teplem Slabé stránky: •

nízká kvalita bydlení v panelových domech

•

nedostatečná kvalita ploch městské zeleně

•

špatný stav městského mobiliáře, především na sídlištích

•

nedostatek občanské vybavenosti na sídlištích

•

špatná kvalita dopravních komunikací

•

nedostatek parkovacích míst

•

špatný stav chodníků a přechodů pro chodce (včetně umístění)

• nedostatečné cyklistické trasy Příležitosti: •

zlepšení kvality života ve městě

•

revitalizace panelových sídlišť

•

revitalizace ploch městské zeleně a městského mobiliáře

•

vytvoření nových parkovacích míst

•

budování cyklistických tras

•

oprava a budování hřišť a prostorů pro volnočasové aktivity

•

předcházení sociálně patologickým jevům

• možnost využití finančních prostředků z fondů EU Hrozby: •

recese v automobilovém průmyslu – dopad na nezaměstnanost

•

trvající nedostatek občanské vybavenosti, především na sídlišti

•


•

zvýšení kriminality

•

zhoršení stavu životního prostředí

•

další chátrání panelových domů

•

decentralizace systému centrálního vytápění (odpojování odběratelů)

•

nebezpečí výpadku dodávek tepla (z jednoho zdroje)

•

decentralizace systému centrálního vytápění (odpojování odběratelů)

Nejvýznamnější a základní problémové okruhy, na které bude dokument IPRM zacílen: • • •

zlepšení kvality života obyvatel regenerace panelových domů revitalizace veřejných prostranství pro příjemné trávení volného času

| 19


4. Vize a cíle IPRM obytné zóny Kopřivnice JIH Vize Vize představuje cílový stav, kterého má být dosaženo realizací IPRM.

Obytná zóna Kopřivnice Jih bude představovat nejen pro místní obyvatele, ale i pro celé město příjemné podmínky pro život.

Zlepšení atmosféry celé obytné zóny Kopřivnice Jih bude znamenat kvalitní a upravené prostředí vhodné pro aktivní a příjemné trávení volného času včetně důrazu na zlepšení bezpečnosti.

Zajištění dostupného a kvalitního bydlení za ekonomicky přijatelných podmínek.

Obytná zóna Kopřivnice Jih bude důležitou součástí města pro budoucí udržitelný rozvoj města Kopřivnice.

Globální cíl Globální cíl je hlavní cíl IPRM, který bude naplněn prostřednictvím specifických cílů.

Hlavním cílem IPRM je zvýšení kvality života obyvatel v obytné zóně Kopřivnice Jih díky zlepšení kvality bydlení a revitalizací veřejných prostranství k příjemnému využití volného času na sídlišti. Součástí globálního cíle je zajistit maximální využití fondů EU spolu s integrovaným, udržitelným, ekonomickým a společenským rozvojem založeným na principu partnerství.

| 20


Specifické cíle V rámci IPRM jsou stanoveny tři specifické cíle, které budou následně vymezeny konkrétními opatřeními a jejich aktivitami. SPECIFICKÝ CÍL 1 Zlepšení kvality veřejného prostranství

SPECIFICKÝ CÍL 2 Zvýšení kvality a dostupnosti bydlení

SPECIFICKÝ CÍL 3 Zlepšení a rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace a služeb

Specifický cíl 1 - Zlepšení kvality veřejného prostranství pro zvýšení atraktivnosti území při trávení volného času Realizací IPRM dojde k vytvoření atraktivního, příjemného a lákavého místa k životu, podnikání i návštěvě. Cíl bude realizován prostřednictvím rekonstrukce veřejných prostranství v podobě parkových úprav, obnovy a výsadby zeleně, městského mobiliáře, opravy chodníků, zvýšení počtu parkovacích míst a vznikem příležitostí pro aktivní trávení volného času. Cílem IPRM je zlepšit vzhled i funkčnost prostranství v místě obytné zóny Jih zejména pro místní občany včetně zajištění důstojného, příjemného života na sídlišti. Očekávaný přínos pro zónu/pro město Obnovou prostranství i zeleně dojde ke zlepšení vzhledu, oživení a posílení funkčnosti vysoce využívaných lokalit, jež jsou výchozím bodem pro využití volného času, veřejných služeb nebo cestu za prací a nákupy. Revitalizace městské zeleně tak přispěje k posílení dobrého image města i k částečnému řešení negativních problémů vyplývajících z vyšší koncentrace sociálně patologických jevů v příliš anonymním sídlišti, dojde k řešení bezbariérovosti přístupů a snížení nebezpečí úrazu na neudržovaných dětských hřištích a neupravovaných chodnících či stezkách. Současně dojde ke zlepšení možností využívat lokalitu sídliště i pro trávení volného času na upravených hřištích a stezkách. CÍL 1 nabízí řešení pro skupinu slabých stránek: špatný stav městského mobiliáře, především na sídlištích, nedostatečná kvalita ploch městské zeleně, špatný stav životního prostředí, především ovzduší, nedostatek občanské vybavenosti na sídlištích, kriminalita, špatná kvalita dopravních komunikací, nedostatek parkovacích míst, špatný stav chodníků a přechodů pro chodce (včetně umístění). Vliv dotace z EU na realizaci cíle V případě, že by město nemohlo získat finanční podporu ze strukturálních fondů, nemohla by revitalizace veřejného prostranství proběhnout v takovém rozsahu v nejbližších 8 letech. Revitalizace na sídlišti by se rozmělnila do delšího období a prostranství by ještě po několik dalších let znepříjemňovala život místním obyvatelům. Toto oddálení by mohlo způsobit neatraktivnost lokality a vystěhovávání lidí ze sídliště, případně i z města. Proto možnost vytvoření IPRM a žádat o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu dává šanci místním obyvatelům na zpříjemnění život na sídlišti ve velmi blízkém časovém horizontu. Současně se vylepší celková atmosféra města.

| 21


Specifický cíl 2 - Zvýšení kvality a dostupnosti bydlení Zvýšení kvality bydlení umožní zaměření tohoto cíle. Realizováním IPRM dojde k vytvoření atraktivního, příjemného a lákavého místa pro bydlení. Cíl bude naplněn prostřednictvím rekonstrukce bytových domů sídlištního typu. V současnosti jsou některé panelové domy nevyhovující z hlediska energetického, estetického, bezpečnostního a také z hlediska nízké přitažlivosti tohoto typu bydlení. Cílem IPRM je zlepšit vzhled i funkčnost bydlení v obytné zóně Kopřivnice Jih zejména pro místní občany a také udržení různorodé struktury obyvatel včetně skupin s vyšším příjmem a příjemné úrovně kvality bydlení i na sídlišti. Očekávaný přínos pro zónu/pro město Obnovou bytového fondu dojde ke zlepšení vzhledu a posílení funkčnosti velkého množství bytových domů. Regenerace bytového fondu přispěje k posílení dobrého image města, zpříjemnění podmínek bydlení i k částečnému řešení negativních problémů vyplývajících z vyšší koncentrace sociálně patologických jevů díky odlivu osob s vyšším příjmem za hranice města za lepším bydlením a tedy ze změn struktury obyvatel směrem k sociálně slabším obyvatelům. Současným cílem bude i podporovat bezbariérová řešení projektů a předcházet nebezpečí úrazů, např. v případě vzniku havarijního stavu na základě odložení regenerace bytového domu. CÍL 2 nabízí řešení pro konkrétní slabou stránku poukazujících na nízkou kvalitu bydlení v panelových domech, ale také na několik příležitostí revitalizace panelových sídlišť a zlepšení kvality života ve městě. Tento cíl rovněž přispěje k eliminaci jednoho z kritérií deprivovanosti zóny, a to vysoké míry chudoby a vyloučení, kdy lze předpokládat, že snížením nákladů na bydlení vlivem realizace energeticky úsporných opatření dojde ke snížení výplaty dávek hmotné nouze. V neposlední řadě toto opatření přispěje ke zvýšení platební kázně jednotlivých nájemců. Snížením nákladů na bydlení bude zajištěna dostupnost bydlení i pro finančně slabší nájemce a lze předpokládat, že město nebude muset přistoupit k vystěhování z bytu z důvodu neplacení nájemného. Tímto nedojde k nárůstu lidí bez přístřeší s negativními dopady pro celé město. Vliv dotace z EU na realizaci cíle Kdyby město nemohlo získat dotaci ze strukturálních fondů, tak by se regenerace bytového fondu na sídlišti časově oddálila a nemohla by být řešena v daném rozsahu. O regeneraci bytového fondu rozhodují přímo vlastníci bytů a to i včetně finančního rámce, který je možné do investic vložit. Možnost získání dotace alespoň na částečnou výši nákladů pomůže k dřívější regeneraci panelových domů i k větší motivaci místních obyvatel regeneraci bytového fondu začít a dokončit. V případě, že by dotace nebyla poskytnuta, finanční náklady na regeneraci by museli hradit vlastníci bytových jednotek a jejich nájemníci. Tento scénář by regeneraci velice oddálil, protože kvůli poměrně vysokému podílu chudých obyvatel by se takto komplexní rekonstrukce nemohla v nejbližší době provést. Vytvoření IPRM a možnost získat finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu pomůže místním obyvatelům zpříjemnit život na sídlišti, současně se vylepší celková atmosféra města a přitažlivost města k přistěhování dalších obyvatel a naopak se sníží odliv obyvatel za hranice města.

Specifický cíl 3 - Zlepšení a rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace a služeb Atraktivní, příjemné a lákavé místo pro bydlení a s důrazem na integrovanost a celistvost řešení regenerace obytné zóny Kopřivnice Jih je cílem specifického cíle č. 3 – Zlepšení a rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace a služeb. Cíl bude naplněn prostřednictvím projektů zaměřených zejména na volnočasové aktivity a vzdělávací aktivity, případně aktivity sociální integrace. Dosažení tohoto cíle je možné projekty zejména infrastrukturními, ale i vzdělávacími či na podporu zdravotně a duševně nemocných s cílem pomoci jim začlenit se na pracovní trh, dále služby s cílem prevence sociálně patologických jevů, jako je prevence sociální exkluze či programy pro děti a mládež ve volném čase. Očekávaný přínos pro zónu/pro město

| 22


Cíl 3 nabízí široké možnosti pro osoby z různých skupin obyvatelstva. Tento cíl integruje celkové řešení revitalizace sídliště Jih a může napomoci zlepšení života včetně prevence vzniku sociálně patologických jevů díky velké anonymitě. Vliv dotace z EU na realizaci cíle V případě nemožnosti získat dotaci ze strukturálních fondů by se oddálilo řešení revitalizace sídliště z integrovaného celkového pohledu a nabídka sociálních služeb a vzdělanosti by byla časově posunuta nebo nebyla vůbec zrealizována. Zařazení projektů do IPRM umožní získat 10% bodové zvýhodnění projektů v tematických operačních programech a zvýší tedy jejich možnost na úspěšné získání dotace, která umožní místním obyvatelům zpříjemnit život na sídlišti, současně se vylepší celková atmosféra města a přitažlivost města k přistěhování dalších obyvatel a naopak zmenšení odlivu obyvatel za hranice města.

5. Zdůvodnění výběru zóny Částí města, která je pro záměry Integrovaného operačního programu v Kopřivnici nejvhodnější a nejlépe splňuje podmínky a kritéria této podpory, je sídliště Jih. Tato oblast nacházející se v blízkosti města Štramberk zaujímá celkovou plochu 10,2 ha a její obvod činí přibližně 2,1 km. Jedná se o sídliště tvořené především vysokopodlažními panelovými bytovými domy, které pocházejí ze 70. let 20. století. Ty byly vybudovány na základě nutnosti vytvoření zázemí pro pracovní sílu, jejíž příliv nastal v důsledku rozvoje průmyslové výroby v Kopřivnici. Vlastníkem domů je v 52 % město, zbylé domy jsou pak družstevní. Jak napovídá stáří domů, vyvstává potřeba jejich revitalizace. Hlavními problémy jsou nedostatečná izolace, nevyhovující okna, nutnost rekonstrukce balkonů a zastaralá technická vybavenost domů, neodpovídající současným bezpečnostním a provozním standardům. Problémem je také nedostatečná občanská vybavenost pro všechny skupiny obyvatel a prostor pro volnočasové aktivity, který je žádoucí z důvodů vysokého podílu dětí a mládeže ve věku 0 – 15 let. Nevyhovující jsou také plochy zeleně a městský mobiliář. Estetická funkce sídliště je značně zanedbaná. V neposlední řadě je sídliště Jih postiženo také špatným stavem životního prostředí, především znečištěným ovzduším, vysokou hladinou hluku a prašností. To je ovlivněno především blízkostí rušné komunikace Záhumenní II/480 a na protilehlé straně zóny špatným technickým stavem ulice Štramberská. Tabulka 6: Srovnání hodnot za město a za zónu

Ukazatel Velikost v ha Počet obyvatel Počet bytů

Město 2748,5 23 747 8 667

Zóna 10,2 1 363 580

Potvrzení správného výběru zóny se podařilo zajistit díky veřejnému sběru námětů, který proběhl na podzim roku 2008. Cílem sběru námětů bylo ověření, zda je v území zájem realizovat projekty vhodné k podpoře v rámci IOP, a zároveň si ověřit schopnost naplnit cíle a indikátory v rámci IPRM. Městský úřad Kopřivnice obdržel 6 projektových námětů, ze kterých vyplynuly zejména činnosti, které by se daly realizovat při regeneraci bytového fondu a projekty financované z jiných operačních programů nebo jiné oblasti podpory IOP. Zároveň proběhlo dotazníkové šetření pomocí pracovníků města a aktivních obyvatel zóny. Vyplněné dotazníky pomohly k ověření závěrů, co místní obyvatele nejvíce trápí ve snaze co nejlépe zacílit vynaložení finančních prostředků z EU. Město obdrželo 206 dotazníků. Krátké vyhodnocení dotazníkového šetření naleznete v příloze B.

| 23


5.1 Analýza provázanosti se socioekonomickou analýzou a SWOT Socioekonomická analýza i SWOT analýza ukazují komplexní pohled na situaci, ve které se město nachází. Ze socioekonomické analýzy vyplývá, že Kopřivnice je město s velkým potenciálem spojeným s jeho mladým obyvatelstvem. Důležitá je pro jeho rozvoj také přítomnost Tatra, a.s. V centru města je dostatek občanské vybavenosti a dostatečná nabídka pro volnočasové aktivity. Problémem v celém městě je špatný stav životního prostředí, především ovzduší. Ve špatném stavu jsou také plochy městské zeleně a nedostačující je i mobiliář. Panelová zástavba, která je v majetku města, je ve špatném technickém stavu. V Kopřivnici je problém také špatný stav a nevzhlednost neregenerovaných budov, ze kterého vyplývá také nepřitažlivost pro zdejší cestovní ruch. Objekty tedy vyžadují revitalizaci. Akutní je také nedostatek parkovacích míst. Provázanost výběru zóny vzhledem k analýze SWOT: Slabé stránky: •

nízká kvalita bydlení v panelových domech

•

nedostatečná kvalita ploch městské zeleně

•

špatný stav městského mobiliáře, především na sídlištích

•

nedostatek občanské vybavenosti na sídlištích

•

špatná kvalita dopravních komunikací

•


•

špatný stav chodníků a přechodů pro chodce (včetně umístění)

• nedostatečné cyklistické trasy Příležitosti: •

zlepšení kvality života ve městě

•

revitalizace panelových sídlišť

•

revitalizace ploch městské zeleně a městského mobiliáře

•

vytvoření nových parkovacích míst

•

budování cyklistických tras

•

oprava a budování hřišť a prostoru pro volnočasové aktivity

• předcházení sociálně patologickým jevům Hrozby: •


•

zvýšení kriminality

•

další chátrání panelových domů

| 24


5.2 Popis a kvantifikace kritérií Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006

Indikátor

Srovnávací hodnota města

Hodnota za zónu

Odchylka hodnot

360 Kč

1305 Kč

945 Kč

Vysoká míra chudoby a vyloučení

Výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč

Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel

5,6 %

11,28 %

5,68%

Nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu

Ppočet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

21,0 %

21,90 %

0,9%

Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

Počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty

90,8 %

100 %

9,2%

Lokalita sídliště Jih má kritická čtyři kritéria:

vysoká míra chudoby a vyloučení Vysoká míra chudoby a vyloučení vyplývá z příspěvku hmotné nouze na obyvatele zóny. Ten je tvořen příspěvkem na živobytí, doplatkem na bydlení a mimořádnou okamžitou pomocí. Výše příspěvku HN je více než 3,5x vyšší než srovnávací hodnota za město z důvodu sociálně slabšího obyvatelstva v lokalitě sídliště. Souvisí s níže popisovanými kritérii – vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkou úrovní vzdělanosti a hodnotami nemovitostí.

Výpočet kritéria: Objem prostředků (1 721 823) / počet obyvatel zóny (1319)

= 1305 Pozn. Objem prostředků zahrnuje příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou pomoc. Zdroj: Městský úřad města Kopřivnice, data HN k 31.12.2007[zjištěno září 2008], počet obyvatel k 30.9.2008

vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Počet osob dlouhodobě nezaměstnaných vyplývá z úrovně vzdělanosti v zóně, která je poměrně nízká. Na sídlišti se vzhledem k cenové nenáročnosti a nižší kvalitě bydlení koncentruje především sociálně slabší obyvatelstvo, které může mít problémy zařadit se do pracovního procesu, jak z důvodu sociálního vyloučení, tak z důvodu kvalifikačních nedostatků.

| 25


Výpočet kritéria: počet osob nezaměstnaných déle než 1 rok (84) / ekonomicky aktivní (745) * 100

= 11,28 % Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, [zjištěno září 2008], Úřad práce z roku 2005, údaj ke dni 31.12. 2005

úroveň vzdělanosti Poměrně vysoký počet obyvatel s nejvýše dosaženým základním vzděláním z celkového počtu obyvatel zóny může vysvětlovat fakt, že vzhledem ke stavu bytového fondu včetně občanského vybavení a cenám bytů v tomto území se zde koncentruje především sociálně slabší obyvatelstvo, které je obecně méně vzdělané.

Výpočet kritéria: počet obyvatel nad 15 let s nejvýše dosaženým základním vzděláním a bez vzdělání (239) / počet obyvatel zóny nad 15 let (1089) * 100

= 21,9 % Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, [zjištěno září 2008]

úroveň hodnoty nemovitostí Nízká úroveň hodnoty nemovitostí souvisí s velkým počtem domů postavených před rokem 1991. Panelové domy, kterých je v dané lokalitě převážná většina, nevyhovují technicky ani esteticky, protože se dosud nepodařilo většinu z nich rekonstruovat. Revitalizace veřejných prostranství v zóně se dosud nepodařila zajistit u všech a jsou tedy za uplynulých 30 let zanedbané a koncepčně nevyhovují současným potřebám místních obyvatel.

Výpočet kritéria: počet domů postavených před rokem 1991 (21) / počet domů v zóně (21) * 100

= 100 % Zdroj: Městský úřad města Kopřivnice, [zjištěno září 2008]

| 26


6. Popis zóny 6.1 Základní údaje Vymezenou zónou města Kopřivnice je sídliště nacházející se v jižní části města. Z větší části je zastavěno panelovými bytovými domy. Jedná se převážně o osmipodlažní a čtyřpodlažní bytové domy. Z pohledu institucionálního vybavení mají obyvatelé k dispozici základní školu. Sídliště leží v blízkosti rušného silničního tahu Záhumenní II/480 a železnice.

Geografie Sídliště se rozprostírá v jižní části Kopřivnice, v blízkosti města Štramberk. Rozloha zóny je cca 9,8 ha 32 a obvodová délka asi 2,1 km. Do vymezeného území jsou zahrnuty ulice: •

Alšova

•

Štramberská

•

Máchova

• Záhumenní Západní hranice zóny je tvořena silničním tahem, ulicí Záhumenní II/480. Jižní část zóny končí u městské části s převážně rodinnými domy. Východní hranicí je ulice Štramberská a na severu odděluje zónu od zbytku města Muzeum fojtství, areál hřbitova a vodní tok Kopřivnička. Obrázek 5: Mapa vymezené zóny města Kopřivnice

Zdroj: MěÚ Kopřivnice, 2008

32

Vypočítáno na základě údajů z http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ (20.9.2008)

| 27


Vývoj zóny Po druhé světové válce došlo v Kopřivnici, podobně jako v jiných městech, k prudkému růstu počtu obyvatel. Rozvoj průmyslové výroby a příliv pracovních sil vedl k nutnosti řešit problém nedostatečných bytových kapacit. Jedním z řešení byla výstavba sídliště hromadného bydlení, které nahradilo původní zástavbu vesnického charakteru, které bylo v údolí potoka Kopřivničky v 70. letech 20. století. Bylo zapotřebí vybudovat rychle a co nejlevněji dostatečný počet bytů, které z pohledu lidských potřeb upřednostňovaly pouze hygienu. Estetická a odpočinková funkce obydlí nebyla téměř vůbec řešena.

6.2 Obyvatelstvo V zóně popisovaného sídliště žije 6 % obyvatel města Kopřivnice (absolutně 1363). Z tohoto počtu je 20 % ve věku 0 - 14 let, téměř 75 % tvoří obyvatelé ve věkovém rozpětí 15 – 64 let a lidé starší 65 let jsou zastoupeni relativním počtem 5 %. Index stáří 26 udává, že na každých 100 obyvatel ve věku 0 – 14 let připadá 26 obyvatel ve věku 65 let a více. V porovnání s hodnotami města má sídliště poměrně více mladých obyvatel. Tabulka 7: Věková struktura obyvatelstva Kopřivnice v roce 2001

Obyvatelé

Celkem

0-14 let

15-64 let

65 a více let

Podíl obyvatel ve věku nad 65 let z celkového počtu obyvatel v %

Index stáří – poměr počtu osob ve věku 65 a starších na 100 osob ve věku 0-14 let

Sídliště

1363

274

1017

72

5%

26

Město

23 747

4742

16 964

2041

8,6 %

43

Zdroj: ČSÚ33

6.3 Ekonomická a vzdělanostní struktura obyvatelstva Podíl ekonomicky aktivních obyvatel z celkového počtu obyvatelstva zóny je 55 %. Míra ekonomické aktivity pro zónu, což znamená podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu osob starších patnácti let, představuje 68 %. Ve srovnání s městem je ukazatel podílu ekonomické aktivity i míra ekonomické aktivity zóny vyšší. Horší hodnotu však vykazuje podíl osob s nejvýše základním vzděláním na obyvatelstvu nad 15 let. Zóna má o 0,9 % vyšší hodnotu než má město. Tabulka 8: Ekonomická a vzdělanostní struktura obyvatelstva Kopřivnice v roce 2001

Obyvatelstvo ekonomicky aktivní celkem

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel z obyvatel celkem v%

Sídliště

745

Město

12341

Obyvatelé

Počet obyvatel 15+

Míra ekonomické aktivity v%

54,7

1089

68,4

4

52,0

19005

64,9

32

Bez vzdělání

Celkem

Podíl osob bez vzdělání či se základním vzděláním mezi obyvateli ve věku 15 a více let v %

235

239

21,9

3966

3998

21,0

Nejvýše základní

34

Zdroj: ČSU

33 34

ČSU, Regionální pracoviště Ostrava, SLDB 2001, výstupy upravené pro IOP Kopřivnice ČSU, Regionální pracoviště Ostrava, SLDB 2001, výstupy upravené pro IOP Kopřivnice

| 28


6.4 Bydlení V zóně se nachází 25 objektů, z toho je 21 obytných domů s 580 bytovými jednotkami. Z hlediska typů domů a bytů se jedná o 8 a 4 patrové domy postavené panelovou technologií. Všechny domy byly postaveny před rokem 1980. Z 52 % domů je vlastníkem město, zbytek obytných domů je družstevních. Jedná se o 400 bytů v majetku města z celkového počtu 580 bytů v zóně, což činí 69%. V ulici Alšova se nachází převážně osmipatrové panelové domy. Počet bytových jednotek se zde pohybuje mezi 30 - 40. Čtyřpodlažní domy s 10 - 14 bytovými jednotkami jsou ve Štramberské ulici, dále je zde i několik osmipodlažních domů. V Máchově ulici je jen jeden osmipodlažní dům 35 s 30 - 40 bytovými jednotkami. Mezi největší problémy obytných domů v zóně patří nedostatečná tepelná izolace a nevyhovující okna způsobující velké tepelné ztráty. Rekonstrukci rovněž vyžadují balkóny, lodžie a společné prostory. Některé vstupy do domů je vhodné opatřit bezbariérovými přístupy, aby vyhovovaly osobám se sníženou pohyblivostí a matkám s kočárky. Technická infrastruktura domů je ve většině případů zastaralá. Výtahy, vzduchotechnika, rozvody tepla, kanalizace a elektroinstalace neodpovídají současným technickým a bezpečnostním předpisům a vyznačují se vysokou poruchovostí.

6.5 Sociální integrace Sociální služby a zdravotnická zařízení V zóně nejsou k dispozici sociální služby ani zdravotnická zařízení z důvodu malého rozsahu vymezené zóny, kde je převážně zastoupena funkce bydlení. V blízkosti zóny se nachází pobočka Klubu Kamarád – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (1x týdně) a Azylový dům, který je určen především pro muže. Několik míst je zde také pro ženy.

Vzdělávací infrastruktura V severní části zóny se nachází Základní škola Alšova. Škola funguje jako příspěvková organizace města. Obnovuje třídy s rozšířenou výukou jazyků a třídy s rozšířenou výukou informatiky a výpočetní 36 techniky. Součástí školy je školní družina, školní jídelna a školní hřiště. )

Další instituce v zóně Mezi další subjekty, které v lokalitě sídliště působí, patří pobočka společnosti Foto Morava, s.r.o. v ulici Máchova. Jedná se o specializovanou kamennou prodejnu nabízející fotoslužby a e-shop digitální techniky. Jednou z dalších institucí je Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s., které má ve správě město Kopřivnice a provozuje Muzeum fojtství.

6.6 Životní prostředí 35 36

http://registry.czso.cz/irso/budhle.jsp?query=Zp%ECt+k+vyhled%E1v%E1n%ED http://www.zsalsova.cz/download/vyr_zprava_2006-07.pdf

| 29


Celé území města Kopřivnice a tedy i lokalita obytné zóny Jih byla na základě rozptylového modelu ČHMÚ zařazena do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě imisních koncentrací suspendovaných částic velikostní frakce PM10 a polycyklických aromatickýchuhlovodíků vyjádřených 37 jako benzo(a)pyren. Stav životního prostředí v zóně je negativně ovlivňován blízkou rušnou komunikací Záhumenní II/480. Důsledkem stále rostoucího dopravního zatížení je pak v okolí této komunikace zvýšená hluková zátěž a prašnost. V zóně ani v jejím blízkém okolí se v současné době nenachází žádná stanice měřící stav znečištění ovzduší. Z hlediska polohy zóny, která se nachází na okraji města v blízkosti rodinných domů, lze předpokládat větší znečištění ovzduší emisemi z domácích topenišť na pevná paliva. Jedním ze záměrů města je v této lokalitě udržet systém centrálního zásobování teplem a minimalizovat odpojení jednotlivých odběratelů doprovázeného výstavbou nových lokálních kotelen. Proto je v této lokalitě uvažováno s vybudováním nových rozvodů tepla včetně osazení objektových předávacích stanic v jednotlivých bytových domech. S realizací je počítáno v průběhu let 2010 – 2011. Z tohoto důvodu je uvažováno s revitalizací veřejného prostranství dotčeného touto stavbou v letech 2012-2013. Odpadové hospodářství na sídlišti je řešeno rozmístěním kontejnerů jak na směsný odpad, tak i na tříděný odpad (papír, sklo, plast). Je zde k dispozici 8 kontejnerů na plast, 5 na papír, 4 na barevné a bílé sklo. Chybí však nádoby na sběr tetrapaku a v areálu ZŠ Alšova není zajištěno separování skla ani tetrapaku. Umístění kontejnerů na tříděný odpad v jednotlivých ulicích je patrné z následující tabulky. Negativně ovlivňuje životní prostředí v zóně blízká existence poměrně velké provozovny sběrných surovin, která zatěžuje zónu zvýšenou prašností a nadměrným hlukem. Tabulka 9: Rozmístění kontejnerů na separovaný odpad v lokalitě sídliště Jih

Ulice

plast

papír

sklo barevné

sklo bílé

Alšova 1143 parkoviště

2

1

1

1

Alšova 1146 parkoviště

2

1

1

1

Štramberská 1126

1

1

1

1

Štramberská 1134 - 1135

2

1

1

1

ZŠ Alšova 1123

1

1

0

0

Zdroj: MěÚ Kopřivnice38

6.7 Přitažlivé město Vymezené území sídliště Jih je poměrně malého rozsahu, kde je primárně zastoupena funkce bydlení. Chybí zde např. vybavenost kulturním zařízením, sportoviště a jiné vybavení pro volnočasové aktivity. V zóně se nenachází ubytovací kapacity ani restaurační zařízení. S ohledem na to, že se jedná o sídlištní lokalitu, je chybějící nabídka ubytovacích zařízení pochopitelná. Lze předpokládat, že by tato lokalita nebyla ani vyhledávaným místem k ubytování. Obdobná situace je i v oblasti stravovacích možností. Restaurace a jiná zařízení pohostinského typu jsou situována především v centrální části města.

Veřejná prostranství a městská zeleň

37

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností. Oznámení koncepce, datum zpracování oznámení koncepce: 7.6. 2007 38 MěÚ http://www.koprivnice.cz/urad/zivotniprostredi/odpady/hnizda_na_TO.pdf (23.9.2008)

| 30


Stav sídliště Jih odpovídá období jeho vzniku v 70. letech 20. století. Sídlištní plochy mezi panelovými domy tvoří parkoviště, komunikace a zeleň. V zóně je pouze jedno dětské hřiště, které odpovídá současným standardům, ostatní dětská hřiště, dnes pouze betonové plochy, jsou zchátralá a bez vybavení. V zóně obecně chybí vhodně navržená a upravená zeleň a dostatek městského mobiliáře jako jsou lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, informační tabule apod. Dřeviny jsou v některých místech nekoncepčně vysazeny, místy jsou přehuštěné, jinde naopak chybí. Vnitrobloky sídliště a tedy prostor, který je vhodným a žádaným místem pro plochy zeleně, nenabízí v současnosti možnost relaxace, příjemných vycházek a odpočinkových aktivit. V lokalitě se nachází část nazývající se „Starý hřbitov“, která má v současné době historický a parkový charakter. Hřbitov potřebuje úpravu cestní sítě, zeleně a zdí.

Součástí zóny je i veřejné prostranství v areálu Muzea Fojství. Budova Muzea Fojtsví s č.p. 1 je nejstarší dochovanou stavbou v Kopřivnici. Staré fojtství, které stálo na místě dnešního, se poprvé připomíná roku 1576. V roce 1789 byla původní dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno fojtství zděné. Největší stavební úpravy byly provedeny v letech 1985-90 firmou TATRA. Od roku 2005 patří Fojtství městu Kopřivnice, které za přispění fondu ze SROPu nechalo provést 39 stávající expozice. Prostranství vyžaduje úpravu, aby dotvořilo ráz a atraktivnost muzea. Zároveň navazuje na sídlištní zástavbu a tedy se jedná o místo vhodné k trávení volného času.

6.8 Doprava 39

Cit. http://www.tatramuseum.cz/index.php?r=14&idj=1 (9.11.2008)

| 31


Dopravní dostupnost Jižního sídliště je do budoucna nevyhovující. Hranici zóny tvoří jeden z hlavních silničních tahů města - II/480 Kopřivnice (Lubina – centrum) – Ženklava – Veřovice – (Valašské Meziříčí). Intenzita automobilové dopravy zde v posledních letech rostla nejrychleji v porovnání s ostatními silničními tahy ve městě, viz. tabulka č. 37 v příloze. Špatný technický stav ulice Štramberská a velmi rušná ulice Záhumenní negativně ovlivňuje kvalitu bydlení v přilehlé zóně Kopřivnice JIH. Kapacita parkovacích míst je v obytné zóně Jih problematická, dostatečná pouze pro část ulice Alšova a naopak zcela nevyhovující na ulici Štramberská. Problémem je však stav pochozích komunikací, které jsou nerovné, místy prorostlé trávou nebo kořenovým systémem. Veřejná doprava je ve městě zastoupena regionálními vlakovými a autobusovými spoji. V blízkosti sídliště Jih při jeho východní hranici vede železnice. Nejbližší zastávka je cca 450 metrů od vymezené zóny. Železniční přeprava není příliš využívána. Slouží hlavně k přepravě ve směru Kopřivnice – Příbor a dále s přestupem ve Studénce pro dálkové trasy. Větší rozvoj železniční dopravy se očekává po elektrifikaci tratě. Město a tedy ani obytná zóna nemá vlastní městskou hromadnou dopravu. V blízkosti obytné zóny Jih se nachází 2 autobusové zastávky regionální autobusové dopravy, která je hojně využívána k přepravě po městě i mimo jeho hranice. Zónou nevede žádná cyklistická trasa, nejbližší je č. 502 Starý Jičín – Nový Jičín – Štramberk – 40 Kopřivnice (centrum – Lubina) – Hukvaldy, vedoucí za západní hranicí sídliště Jih.

7. Popis opatření a aktivit Opatření Opatření 1.1: Revitalizace veřejného prostranství Opatření 2.1: Regenerace bytového fondu 1 Opatření 3.1: Rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace, služeb a regenerace související infrastruktury

Opatření 1.1 Revitalizace veřejného prostranství Opatření 1.1 Revitalizace veřejného prostranství navazuje na specifický cíl č. 1 Zlepšení kvality veřejného prostranství pro zvýšení atraktivnosti území při trávení volného času. Projekty realizované v tomto opatření budou zaměřeny na revitalizaci veřejných prostor v obytné zóně Kopřivnice Jih, zejména na prostranství parků. Součástí revitalizace je obnova městského mobiliáře, rekonstrukce chodníků a stezek, rekonstrukce dětských hřišť a veřejného sportovního hřiště, in-line okruh a také revitalizace, obnova a výsadba městské zeleně včetně kamerového systému. Součástí řešení projektů je požadavek na respektování a snahu o zvýšení mobility a tedy o zajištění bezbariérových přístupů veřejných prostranství. Projekty zařazené v tomto opatření budou realizovány městem Kopřivnice zejména z důvodů vlastnictví parcel veřejného prostranství v lokalitě a jediného možného příjemce dotace v rámci programu IOP, oblasti podpory 5.2a. S ohledem na názor místních obyvatel a zhodnocení stavu veřejného prostranství v obytné zóně Kopřivnice Jih budou v lokalitě realizovány minimálně 2 projekty. V projektových listech naleznete popis projektů.

40 Strategický plán Kopřivnice, http://www.koprivnice.cz/urad/infozradnice/dokumentyastudie/strategicky_plan_koprivnice_2007-2022.pdf (25.9.2008)

| 32


Opatření bude financováno z Integrovaného operačního programu, oblasti podpory 5.2a Zlepšení prostředí v problémových sídlištích.

Indikativní seznam projektů Předkladatel

Název námětu

Termín realizace

Celkem (v Kč)

Město Kopřivnice

Revitalizace sportovních a dětských hřišť včetně areálu Fojtství a Starého hřbitova

2009-2010

20 000 000

Město Kopřivnice

Parkovací plochy na ulici Štramberská

2010-2011

15 000 000

Město Kopřivnice

Revitalizace veřejného prostranství včetně bezbariérových úprav

2011-2015

39 390 000

Opatření 2.1 Regenerace bytového fondu Opatření 2.1 Regenerace bytového fondu navazuje na specifický cíl č. 2 Zvýšení kvality a dostupnosti bydlení místních obyvatel. Projekty realizované v tomto opatření budou zaměřené na regeneraci bytového fondu v panelových objektech v obytné zóně Kopřivnice Jih. Cíl zlepšit atraktivitu bydlení bude naplněn zejména projekty zaměřenými na zateplení objektů včetně výměny oken a rekonstrukce balkónů a lodžií s důrazem na zlepšení energetické náročnosti domů. Dalšími podporovanými aktivitami IPRM budou například rekonstrukce výtahů a rekonstrukce domovních vchodů, společných prostor a inženýrských sítí. Projekty zařazené v tomto opatření budou realizovány zejména bytovými družstvy a společenstvími vlastníků bytových jednotek. Na základě sběru námětů byly zjištěny požadavky na rekonstrukce. Město Kopřivnice bude vyhlašovat výzvu s předem danými kritérii výběru k předkládání projektů pro zájemce získat dotaci ze strukturálních fondů v rámci programu IOP, oblasti podpory 5.2b a tohoto IPRM. Opatření bude financováno z Integrovaného operačního programu, oblasti podpory 5.2b Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Indikativní seznam projektů Předkladatel

Název námětu

Termín realizace

Bytové družstvo, Máchova č. p. Regenerace bytového domu Máchova č. 2012-2013 1131 p. 1131 Regenerace bytových domů v majetku Města Kopřivnice na ulicích 2010-2012 Město Kopřivnice Štramberská č.p.1132 – 1134 a Alšová č. p. 1139 – 1146 Oblastní stavební bytové Regenerace bytových domů č. p. 1128, 2013-2014 družstvo Kopřivnice 1129, 1130, 1135, 1136, 1137 Bytové družstvo, Štramberská Regenerace bytového domu 2010 č. p. 1126 Štramberská č. p. 1126

Celkem (v Kč) 4 600 000

87 000 000

14 685 000 5 700 000

Opatření 3.1: Rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace, služeb a regenerace související infrastruktury

| 33


Opatření 3.1 navazuje na specifický cíl č. 3 Zlepšení a rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace a služeb. Projekty realizované v tomto opatření budou řešit zlepšení poskytovaných služeb v oblasti vzdělanosti, sociální integrace a zlepšení nabídky volnočasových aktivit na sídlišti. Součástí budou projekty zaměřené na podporu seniorů, mládeže a dětí, sociálně vyloučených osob, hendikepovaných osob. Na území obytné zóny Jih, kde je vysoká anonymita a je nutné zabezpečit předcházení vzniku sociálně patologických jevů, je vhodné nabídnout možnosti volnočasových aktivit dětí a mládeže a zvýšit vzdělanost ve školách. Součástí zlepšení těchto oblastí je i rekonstrukce, modernizace a regenerace příslušné infrastruktury, kterou je také možné zahrnout do tohoto opatření. Projekty zařazené v tomto opatření budou realizovány různými subjekty, které se pohybují v oblasti vzdělávání, výstavby volnočasové infrastruktury a sociální integrace i včetně města Kopřivnice. Opatření bude financováno z různých operačních programů, případně národních dotací, zejména Operační program Životní prostředí, Operační program Vzdělávání a konkurenceschopnost, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Regionální operační program Moravskoslezsko.

Indikativní seznam projektů Předkladatel

Název námětu

Termín realizace

Město Kopřivnice

ZŠ Alšova – energická opatření – I. etapa

2009

31 989 730

Město Kopřivnice

Cyklostezky a cyklotrasy I. etapa

2009

3 200 000

ZŠ Alšova

Učení bez překážek

2009 2011

3 200 000

ZŠ Alšova

Tvořím, tedy znám

2013-2014

2 948 900

Celkem (v Kč)

| 34


Tabulka 10: Specifikace opatření

Specifický cíl

Opatření

Výchozí stav a zdůvodnění opatření – výstupy SWOT

− − − −

SC 1. Zlepšení kvality veřejného prostranství pro zvýšení atraktivnosti území při trávení volného času

1.1 Revitalizace veřejného prostranství

− − − − ! ! ! ! !

Špatný stav městského mobiliáře, především na sídlištích Nedostatečná kvalita ploch městské zeleně Špatný stav životního prostředí, především ovzduší Nedostatek občanské vybavenosti na sídlištích Kriminalita Špatná kvalita dopravních komunikací Nedostatek parkovacích míst Chybějící nebo špatné chodníky a přechody pro chodce

Zhoršení stavu životního prostředí Úpadek prostor pro volnočasové aktivity Zvýšení kriminality Nedostatek parkovacích míst Trvající nedostatek občanské vybavenosti, především na sídlišti

Zlepšení kvality života ve městě Oprava a budování hřišť a prostoru pro

volnočasové aktivity Budování cyklistických tras Vytvoření nových parkovacích

míst

Aktivity opatření • Revitalizace a regenerace parků a dalších veřejných prostranství včetně revitalizace vegetačních prvků a zeleně • Rekonstrukce cestní sítě, oplocení a instalace vodního hospodářství, řešení odvádění přívalových vod • Vybavení veřejných prostor mobiliářem – lavičky, fontány, odpadkové koše, koše na psí exkrementy, cyklostojany, box na kola, sloupky a zábrany průjezdu, informační systém, doplnění míst pro TKO a třídění TKO) apod. • Pořízení bezpečnostního kamerového systému a veřejného rozhlasu • Rekonstrukce dětských hřišť, volně přístupných sportovišť a prostoru pro volný pohyb psů, veřejné WC • Rekonstrukce veřejného osvětlení • Rozšíření a úprava parkování, úprava místních komunikací a napojení oblasti včetně inženýrských sítí a rekonstrukce autobusových zastávek • Vybudování in-line okruhu či cyklostezky • Rekonstrukce chodníků, bezbariérové úpravy

Prioritní oblast

Operační program

Oblast intervence vč. aktivity

IOP

5.2a

Životní prostředí Přitažlivé město Dostupnost a mobilita

| 35


Specifický cíl

Opatření


−

SC 2. Zvýšení kvality a dostupnosti bydlení

2.1 Regenerace bytového fondu

Nízká kvalita bydlení v panelových domech − Malá obytná plocha bytů − Další chátrání panelových domů Revitalizace panelových sídlišť

Aktivity opatření • Zateplení obvodového pláště budovy, rekonstrukce střechy a rekonstrukce lodžií a balkónů • Rekonstrukce výtahů • Rekonstrukce stoupaček, otopné soustavy, elektroinstalací, plynu a vody, kanalizace a vzduchotechniky • Odstranění statických poruch domů, sanace základů a hydroizolace spodní stavby • Rekonstrukce vchodů a společných prostor, včetně bezbariérových přístupů • Výměna oken

Prioritní oblast

Operační program

Oblast intervence vč. Aktivity

IOP

5.2b

Přitažlivé město Životní prostředí

Zlepšení kvality života ve městě Sociální integrace

| 36


Specifický cíl


Opatření

!

SC 3. Zlepšení a rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace a služeb

Opatření 3.1: Rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace, služeb a regenerace související infrastruktury

! ! ! !

Aktivity opatření

• • • Nedostatečné cyklistické trasTrvající nedostatek občanské vybavenosti, především na sídlišti Špatná dopravní dostupnost Úpadek prostor pro volnočasové aktivity Zvýšení kriminality Recese v automobilovém průmyslu – dopad na Tatra a.s. a zaměstnanost

Potenciál pro zaměření na industriální cestovní ruch Budování cyklistických tras Zlepšení kvality života ve městě Oprava a budování hřišť a prostoru pro volnočasové aktivity Zavedení MHD

• • •

• • •

• •

•

Příprava nových vzdělávacích programů Vzdělávání pedagogů a zaměstnanců škol Inovace studijních programů v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřeb trhu práce Rozvoj celoživotního vzdělávání Vzdělávání příslušníků cílových skupin a dalších subjektů působících v oblasti sociální integrace Poskytování sociálních služeb se zaměřením na návrat příslušníků cílových skupin zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce Podpora prevence sociálně patologických jevů Podpora managementu a řízení subjektů působících v oblasti sociální integrace Výstavba, rekonstrukce, modernizace a dovybavení zařízení pro instituce poskytující vzdělávání včetně zateplení a snížení energetické náročnosti budov Investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péče, zdraví a služeb v rámci zlepšení kvality těchto služeb Investice pro rozšíření a zkvalitnění infrastruktury sloužící pro sociální integraci Investice do výstavby, rekonstrukce a rozvoje infrastruktury pro volnočasové aktivity

Prioritní oblast

Operační program

Oblast intervence vč. Aktivity

OPVK, OPLZZ, OPŽP, ROP MS

Různé

Sociální integrace Ekonomický rozvoj Životní prostředí

Vysvětlivky: − slabá stránka příležitost ! hrozba

| 37


8. Očekávané výsledky V rámci sledování jednotlivých aktivit zahrnutých v IPRM je nutné správně a realisticky nastavit indikátory sledování plnění. Úlohou monitorovacích indikátorů je vyčíslit efekt daného projektu – přínos k naplnění cílů IPRM a Integrovaného operačního programu. Indikátory výsledků – vztahují se k přímým a okamžitým účinkům projektu. Jedná se o ukazatele fyzické nebo finanční povahy (např. počet regenerovaných bytů, plocha revitalizovaného území). Indikátory níže uvedené zobrazují povinné indikátory pro Integrovaný operační program. Indikátory projektů z jiných operačních programů budou vyhodnoceny v průběhu realizace IPRM a na konci na základě zrealizovaných projektů. Indikátory dopadů – vztahují se k následkům, které překračují rámec účinků projektu. Tyto účinky nastávají po určité době, jsou dlouhodobějšího charakteru a mají dopad na širší populaci (např. zvýšení atraktivity měst, zlepšení demografické struktury, snížení počtu sociálně vyloučených osob, zvýšení hodnoty nemovitostí apod.).

8.1 Popis indikátorů výsledku Tabulka 11: Přehled indikátorů

Kód indikátoru 331200 331300 331500

Indikátor výsledku Počet regenerovaných bytů Plocha revitalizovaného území Úspora spotřeby tepelné energie bytových domů

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Povinný/ostatní

0

386 bytů

Povinný

Program – oblast podpory IOP - 5.2b

Povinný

IOP - 5.2a

Povinný

IOP - 5.2b

0

28 950 m

0

20%

2

Karty jednotlivých indikátorů Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Opatření IPRM Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Indikátory Počet regenerovaných bytů Počet 0 386 Počet bytových jednotek v bytových domech, ve kterých budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov. 2.1 Regenerace bytového fondu Spočítání bytových jednotek v jednotlivých bytových domech. Příjemci konkrétních projektů a stavební bytová družstva, která mají v evidenci veškeré údaje o bytových jednotkách. Katastr nemovitostí. Roční

| 38


Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Opatření IPRM Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Opatření IPRM Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Indikátory Plocha revitalizovaného území 2 m 0 28 950 Celková výměra vymezené plochy problémového sídliště, na které budou prováděny konkrétní úpravy vedoucí ke zvýšení kvality života obyvatel sídlišť včetně zvýšení bezpečnosti. 1.1 Revitalizace veřejných prostranství Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat exaktně kontrolou na místě a vyměřením plochy, ověření na základě projektové dokumentace a katastru nemovitostí. Město Kopřivnice Roční Indikátory Úspora spotřeby tepelné energie bytových domů % 0 20 Indikátor měří úsporu spotřeby tepelné energie bytových domů, ve kterých budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov. 2.1 Regenerace bytového fondu Měření bude probíhat na základě informací z energetických auditů od realizátorů projektů, případně z údajů od dodavatele médií v průběhu realizace dílčích projektů a po jejich ukončení. Město Kopřivnice, příjemci dotace Ročně

8.2 Popis indikátorů dopadu Odhad zlepšení kritérií dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 díky intervenci strukturálních fondů v rámci realizace IPRM Cílem města je zlepšit hodnoty všech kritérií, ale některá kritéria obsahují kvantifikovaná data, která nemá možnost město ovlivnit. Je možné uvést 2 skupiny odhadů: a) Kritéria úroveň kriminality a hodnoty nemovitostí jsou kritéria, která by se měla po realizaci aktivit IPRM zlepšit. To znamená, že by mělo dojít ke snížení počtu trestných činů a přestupků na ulicích či v parcích díky úpravě veřejného prostranství, například odstranění zarostlých a nepřehledných křovin či instalováním kamerového systému a dále v každém případě dojde ke zvýšení hodnoty nemovitostí, protože tato aktivita přímo souvisí se specifickým cílem č. 2, kde díky regeneraci bytového fondu se zvýší hodnota těchto objektů a jejich bytových jednotek na trhu s nemovitostmi. b) Druhá kategorie kritérií jsou kritéria, u kterých zlepšení hodnoty nelze jednoznačně specifikovat a kvantifikovat, ale město si klade za cíl co nejvíce zajistit jejich zlepšení. Počet obyvatel a jejich vzdělanostní, věková či příjmová úroveň jsou kritéria nepřímo ovlivnitelná městem nebo jen realizací projektů v rámci IPRM. Příkladem je snaha o vylepšení prostředí a zvýšení atraktivity Severního sídliště jako celku a tedy přilákat mladé obyvatele a obyvatele

| 39


s vyšším příjmem. Současným cílem města je zajistit, aby nedocházelo k odlivu obyvatel jak ze sídliště, tak za hranice města. Tabulka 12: Kvalifikovaný odhad indikátorů dopadu IPRM

Kritérium Indikátor Odhadovaná hodnota Úroveň dlouhodobé Snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných nezaměstnanosti Naplnění tohoto indikátoru pomůže projekt na vzdělávání, který o1% v dlouhodobém časovém horizontu ovlivní zvýšení vzdělanosti a zlepšení uplatnitelnosti žáků na trhu práce. Současně naplnění indikátoru pomůže řešit zrevitalizované sportovní hřiště a areál Fojství včetně hřbitova, kde následně bude vytvořena nová pracovní pozice na správcovství těchto lokalit Úroveň chudoby Snížení vyplacených prostředků hmotné nouze a vyloučení na počet obyvatel zóny Naplnění tohoto indikátoru pomůže projekt na vzdělávání, který v dlouhodobém časovém horizontu ovlivní zvýšení vzdělanosti a tedy vyšší o 10 % uplatnitelnost na trhu práce a z toho plynoucí nečerpání dávek hmotné nouze. Zároveň Opatření 2.1 v rámci regenerace bytového fondu si dalo za cíl uspořit energii. Tato úspora pomůže finančně uspořit náklady na bydlení a tedy díky úspoře možnost nečerpat finanční prostředky na hmotnou nouzi v současné výši, ale naopak v nižší výši. Snížení počtu starších 15 let s nejvýše Úroveň vzdělanosti základním vzděláním V rámci Opatření 3.1 je navržen projekt na Učení bez hranic, který umožní o2% zlepšit výukový systém a zavést nové metody, tak aby podpořil zvýšení vzdělanosti a přechod studentů na další stupně vzdělání. Současně se tím zlepší i možnost vyšší uplatnitelnosti žáků na trhu práce. Úroveň hodnoty Zvýšení počtu regenerovaných bytových nemovitostí jednotek se zvýšenou hodnotou nemovitosti Indikátor bude naplněn projekty v rámci Opatření 2.1, které jsou přímo o 70 % zaměřené na zlepšení kvality bydlení a tedy i na zvýšení hodnoty nemovitostí. Zároveň díky aktivitám v Opatření 1.1 Revitalizaci veřejných prostranství, jejichž aktivity zatraktivní prostředí na sídlišti a tedy i zvýší hodnotu nemovitostí.

9. Časový harmonogram 9.1 Časový harmonogram Časový harmonogram představuje důležitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM v celém jeho návrhovém období. Příprava podkladů pro časový harmonogram IPRM byla zajišťována v úzké souvislosti s finančním plánem jak žadatelem tak i zpracovatelem IPRM za spolupráce Řídícího výboru a odpovídá míře připravenosti jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů v době dokončovacích prací na IPRM, respektive i míře dostupných informací a podkladů o podmínkách čerpání finanční podpory z jednotlivých operačních programů. Níže uvedený harmonogram IPRM zachycuje časovou návaznost jednotlivých opatření po dobu přípravy a realizace IPRM. Z harmonogramu a plánu opatření je zřejmé, kdy jednotlivé aktivity začínají, končí, jak na sebe navazují nebo zda se překrývají.

| 40


Harmonogram IPRM Datum zahájení přípravy IPRM Datum zahájení realizace IPRM Datum ukončení realizace IPRM Vyhlášení specifické výzvy na předkládání projektů do IPRM do opatření 2.1

Červenec 2008 31. 8. 2009 30. 6. 2015 Srpen 2009 Časová realizace IPRM je v souladu s požadavky Metodického pokynu i podmínkami výzvy a Příručky pro předkladatele IPRM v IOP. Bude dle nich nastaven i harmonogram realizace jednotlivých aktivit a potažmo projektů tak, aby byly všechny aktivity a projekty ukončeny nejpozději k 31. 12. 2014.

Popis časové realizace IPRM

V celém průběhu realizace bude důsledně monitorováno dodržování časového i finančního harmonogramu jednotlivých aktivit a projektů tak, aby nebylo ohroženo ukončení aktivit ve stanoveném termínu. Tabulka 13: Časový harmonogram realizace dílčích projektů dle aktivit IPRM

Opatření

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

Opatření 1.1 Opatření 2.1 Opatření 3.1

b

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

e

e

a

b

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

d

d

e

b

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

c

d

d

e

Vysvětlivky: a – vyhlášení výzvy b – administrativní část před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace c – fáze realizace d – rezervní období, zpracování závěrečných zpráv dílčích projektů a IPRM e – zpracování závěrečných zpráv dílčích projektů a IPRM

9.2 Popis návaznosti projektů v jednotlivých opatřeních Opatření 1.1 V rámci prvního opatření je harmonogram kratší o fázi vyhlášení výzvy a vybírání projektů. V rámci fáze b je zachycena administrativní část zajištění dotace na projekty. Fáze c – realizace probíhá v letech 2009 – 2014. Fáze závěrečná e je plánována na první čtvrtletí roku 2015 po ukončení realizace projektů a jedná se o fázi monitorovací a zhodnocení vývoje realizace a závěrečné žádání o finance. V rámci tohoto opatření budou realizovány nejméně dva projekty. První projekt bude realizován v období od druhé poloviny roku 2009 do konce roku 2010, bude se jednat zejména o regeneraci dětských hřišť, sportoviště, hřbitova a prostranství Fojství. Následně bude spuštěn druhý projekt. Ten je časově naplánován až na rok 2012, kde tento termín je ovlivněn předchozím budování rozvodů centrálního tepla a je nutné provést revitalizaci určitých prostranství až následně vzhledem k provázanosti lokalit a aktivit. Projekt bude ukončen koncem roku 2014 a bude zahrnovat veškeré

| 41


zbývající plánované aktivity na regeneraci prostranství. Pro zajištění vhodného sledování projektu a pravidla alokace prostředků n+2 budou projekty rozetapizovány v přibližných půlročních intervalech.

Opatření 2.1 V rámci tohoto opatření je naplánována realizace dílčích projektů v rozmezí posledního čtvrtletí roku 2009 do konce roku 2014. V harmonogramu je možné vyčíst jakousi náběhovou fázi pod písmeny a-b, která znamená vyhlášení první výzvy, výběr projektů a podpis dohody s partnery (tzv. budoucími příjemci dotací). Při výběru projektů bude již respektován princip alokace finančních prostředků n+2 a úprava harmonogramů, aby nedocházelo k problémům v rámci čerpání programu IOP. Pak následuje fáze c, která znamená průběžnou realizaci projektů až do konce roku 2014 s tím, že zároveň může proběhnout fáze a-b a to na základě průběžného monitoringu IPRM a nutnosti reagovat na jeho změny. Fáze d a e je fází závěrečnou, kde je ponechána půlroční rezerva pro případnou nutnost u některých projektů realizaci ukončit až v roce 2015. Zároveň fáze obsahuje povinnosti související s ukončením realizace dílčích projektů a IPRM, vypracování a odevzdávání závěrečných monitorovacích zpráv.

Opatření 3.1 V rámci opatření bude existovat kontinuální výzva a průběžný výběr projektů a proto není tato fáze naznačena v grafickém zpracování harmonogramu. V rámci fáze b je zachycena počáteční fáze administrativní část zajištění dotace na projekty. Fáze c – realizace je plánována průběžně v letech 2009 – 2014, kdy projekty budou podávány do otevíraných výzev v rámci jednotlivých operačních programů a až následně začne jejich realizace. Fáze závěrečná e je plánována na poslední čtvrtletí roku 2014 po ukončení realizace projektů a jedná se o fázi monitorovací a zhodnocení vývoje realizace a závěrečné žádání o finance.

10. Finanční plán Finanční plán představuje důležitý a efektivní nástroj pro řízení a kontrolu realizace IPRM v rámci celého plánovacího období. Finanční plán IPRM je z velké části opravdu jen plánem, který koordinuje realizaci cílů IPRM prostřednictvím cílů, opatření a projektových záměrů v časovém období 2009 až 2015. Finanční plán bude aktualizován dle vývoje realizace IPRM a jednotlivých projektů. Na finanční plán lze nahlížet dvěma pohledy, a to jedním zaměřeným na Integrovaný operační program na oblast podpory 5.2 a druhým zaměřeným na ostatní tematické operační programy.

První pohled Projekty financované z IOP v rámci oblasti podpory 5.2b budou podpořeny na základě výzvy, kterou bude vyhlašovat město Kopřivnice po schválení IPRM Řídícím orgánem IOP. Finanční plán byl sestaven na základě informací poskytnutých městem Kopřivnice a sběru námětů od veřejnosti, zejména stavebních bytových družstev. Plán bral v úvahu stav současné předprojektové a projektové přípravy projektových záměrů a předpoklady jejich dokončení v čase, zákonné lhůty pro povolení staveb s promítnutím eventuálních časových rizik či vlivů (vlastnické vztahy v území, nesouhlasy účastníků řízení, atd.), logická koordinace výstavby v území, vlastní finanční zdroje dostupné v čase, atd. Zdroje financování: •

Integrovaný operační program

•

Obecní zdroje města Kopřivnice (zejména Opatření 1.1)

•

Soukromé prostředky – zejména prostředky stavebních bytových družstev a společenství vlastníků jednotek

| 42


Druhý pohled U projektů, které budou financované z ostatních tematických operačních programů, musí být vzat v potaz navíc další faktor a to rizikovost vyhlašování termínů výzev operačních programů, možnost změn pravidel ve způsobilosti žadatelů. Zároveň žadatelé v rámci ostatních tematických operačních programů budou muset usilovat o získání dotačních finančních zdrojů pro realizaci svých záměrů a cílů dle konkrétně vyhlašovaných výzev příslušnými řídícími orgány každého OP. Zdroje financování: •

Operační program Životní prostředí

•

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

•

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

•

Regionální operační program Moravskoslezsko

•

Obecní zdroje města Kopřivnice

•

Soukromé prostředky Tabulka 14: Finanční prostředky IPRM celkem

Zdroj financování Celkem IOP 5.2 Dotace jiné programy Zdroje IPRM celkem

Částka (v EUR)41 6 993 681 1 355 091 8 348 772

Částka (v Kč) 198 131 000 38 389 730 236 520 730

Tabulka 15: Procentní rozdělení v rámci jednotlivých opatření IPRM

Opatření Procentní výše podpory v rámci celého IPRM

1.1

2.1

3.1

33,4 %

50,4 %

16,2 %

Tabulka 16: Finanční rozdělení prostředků u opatření spadajících do IOP 5.2

Opatření Procentní výše podpory v rámci IOP 5.2

1.1

2.1

39,87 %

60,13%

Tabulka 17: Zdroje financování

Zdroj financování Dotace IOP (příspěvek EU, finanční prostředky státního rozpočtu) v Kč Dotace IOP v % Vlastní zdroje žadatele (fin. prostředky krajů, obcí, jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování) Vlastní zdroje žadatele v % Zdroje IPRM celkem

41

1.1

2.1

Celkem

67 147 000

47 654 000

114 801 000

85

40

11 849 000

71 481 000

83 330 000

15 78 996 000

60 119 135 000

198 131 000

Přepočteno kurzem ČNB k 3.11.2008 – 25,610 CZK/1EUR

| 43


Tabulka 18: Finanční rozdělení prostředků do jednotlivých let v období 2008 - 2015

Opatření

Operační program

Opatření 1.1 IOP 5.2a Opatření 2.1 IOP 5.2b Způsobilé výdaje IOP Opatření 3.1 Různé Způsobilé výdaje celkem Nezpůsobilé výdaje celkem IPRM celkem

Plánovaný objem způsobilých výdajů IPRM v jednotlivých letech v mil. Kč 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem 79 0 5 35 15 3 21 0 0 119 0 2 25 45 27,4 4,9 14,7 0 198 0 7 60 60 42 14,9 14,7 0 38,4 0 1 24,2 13,2 0 0 0 0

Nezpůsobilé výdaje 0 0 0 236 0 236

11. Veřejná podpora a n+2 11.1 Veřejná podpora Problematika veřejné podpory odpovídá pravidlům stanoveným operačním programem IOP a nařízením ES, ve smyslu „Pokynů Komise (ES) k regionální podpoře na období 2007 – 2013“, publikovaných v Úředním věstníku EU (2006/C 54/08). 1) Projekty, které budou realizovány v rámci Opatření 1.1 (oblast podpory 5.2a IOP), nespadají pod režim zakázané veřejné podpory, a tedy jejich financování z ERDF se může pohybovat v poměru 85% ERDF a 15 % město Kopřivnice. 2) Projekty, které budou realizovány v rámci Opatření 2.1 (oblast podpory 5.2b IOP), spadají pod režim výjimky, a tedy bude možné financovat celkové způsobilé výdaje v poměru 40 % ERDF a 60 % soukromé zdroje žadatelů po schválení notifikace Evropskou Komisí.

11.2 Pravidlo n+2 Pro vhodné čerpání prostředků programu IOP je nutné rozpočítat finanční plán IPRM dle pravidla n+2 a n+3 a alokovaných prostředků programu. V následující tabulce je možné vyčíst tok peněz v půlročních intervalech v letech 2009 – 2015. Finanční částky jsou uvedeny ve dvou termínech a to za první pololetí ke konci měsíce června a za druhé pololetí ke konci měsíce prosince. Řádek označený alokace obsahuje finanční částku, která je vypočítána z alokace programu pro Opatření 5.2 a jejího procentního podílu vzhledem k finančnímu objemu celého IPRM.

| 44


Vysvětlivky k následující tabulce: Řádek Výdaje – výdaje vynaložené na realizaci projektů Řádek Dotace - znázorňuje období, kdy bude proplacena dotace ze SF; za Opatření 1.1 je spočítána výše dotace 85%, v Opatření 2.1 je to 40% Řádek Zdroj města, Soukromé zdroje – představuje období, kdy vynaloží žadatel vlastní zdroje Řádek Cash flow – ukazuje vývoj finančního toku za obě opatření IOP Řádek Čerpání v % - spočítáno % proplacených výdajů z ERDF vzhledem k celkové výši ERDF celého IOP Řádek Pravidlo n+2, n+3 - % alokace programu IOP Řádek Rozdíl mezi alokací programu a IPRM – odečtení řádku Čerpání s řádkem Pravidlo n+2, n+3 Řádek Kumulativní součet rozdílu – kumulativní součet za celé období alokace a sledování naplňování pravidla n+2/3 Tabulka 19: Finanční plán vzhledem k alokaci programu

Položka finančního plánu (v mil. Kč)

Opatření 1.1

Opatření 2.1

2009 6

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

12

6

12

6

12

6

12

6

12

6

12

6

12

Výdaje

5

15

20

2

0

12

10

5

5

0

0

0

0

74

Zdroj města

0,75

2,25

3

0,3

0

1,8

1,5

0,75

0,75

0

0

0

0

11,1

Dotace

4,25

12,75

17

1,7

0

10,2

8,5

4,25

4,25

0

0

0

62,9

Výdaje

0 2

12

13

25

20

10

10

4,9

0

7

7,7

0

0

111,6

Soukromé zdroje

1,2

7,2

7,8

15

12

6

6

2,94

0

4,2

4,62

0

0,8

4,8

5,2

10

8

4

4

1,96

0

2,8

3,08

0

44,64

66,96

Dotace Cash-flow (dotace – výdaje) celkem Čerpání IPRM v %

0

-5,05

-12,5

-4,65

10,5

3,7

-6,2

1,7

6,29

1,96

1,45

-0,28

-3,08

0

0

-

-

4,7

-

37,0

-

18,3

-

24,8

-

9,7

-

5,5

0

100

Pravidlo n+2, n+3 IOP v %

-

-

12,5

-

10,2

-

13

-

30,6

-

16,5

-

17,2

0

100

-7,8

-

26,8

-

5,3

-

-5,8

-

-6,8

-

-11,7

0

0

-

-7,8

-

19,0

-

24,3

-

18,5

-

11,7

-

0

0

Výpočet vývoje čerpání IPRM vzhledem k alokaci IOP v %

Rozdíl mezi alokací programu a IPRM Kumulativní součet rozdílu

| 45


12. Administrativní řízení IPRM Způsob administrativního řízení se v projektu IPRM týká celého jeho procesu, tedy přípravy, realizace a monitorování IPRM a dílčích projektů. Administrativní členění Integrovaného plánu města Kopřivnice navazuje na strukturu založenou ve fázi jeho zpracování. Podrobnější popis způsobu řízení IPRM, pravomocí a kompetencí subjektů administrativní struktury je obsahem této kapitoly.

12.1 Členění administrativní struktury Město Kopřivnice odpovídá za přípravu, zpracování a realizaci IPRM. Zároveň vytváří řídící strukturu IPRM, tak aby co nejlépe plnila svoji funkci v přípravné fázi a následně realizační fázi. Administrativní struktura má zajistit bezproblémové řízení projektu, umožnit splnění vize a cílů stanovených IPRM Kopřivnice. Úspěšné řízení projektu může probíhat pouze při optimalizaci administrativní struktury, stanovení kompetencí a odpovědnosti osob zapojených do IPRM v každé fázi a úrovni řízení. Podmínkou úspěšnosti celého IPRM je úspěšný výběr a efektivní zapojení partnerů a dalších subjektů, kteří jsou do přípravy zapojeni. Kompetence a odpovědnost Na úrovni města nese odpovědnost a kompetence Zastupitelstvo a Rada města, schvalující podstatné dokumenty, které jsou připraveny v rámci IPRM - IOP. Schvalovací činnosti: •

Město Kopřivnice bude zpracovávat IPRM – obytná zóna Kopřivnice Jih.

•

Schválení výzvy pro předkladatele námětů.

•

Schválení dokumentu IPRM a jeho strategie, vize, globálního cíle a specifických cílů, schválení časového a finančního harmonogramu.

•

Schválení doporučených projektových záměrů zařazených do IPRM v době přípravy i v době realizace IPRM.

•

Schvalování změn v průběhu realizace IPRM.

Řídicí výbor IPRM Rada města Kopřivnice ustavila Řídící výbor IPRM dne 7.10. 2008 usnesením č 2155. a jmenovala členy Řídícího výboru z řad hlavních partnerů zpracovávaného integrovaného plánu a dalších institucí, které se na jeho realizaci přímo nebo nepřímo budou podílet. Členové Řídícího výboru byli vybíráni tak, aby splňovali požadavky, které jsou nutné pro úspěšnou realizaci IPRM. Jedná se především o požadované odborné kompetence, aby mohl být zajištěn záměr projektu – Obytná zóna Kopřivnice Jih. Relativní neměnnost složení členů Řídícího výboru zaručuje plynulý a bezproblémový přechod přípravné fáze IPRM do fáze realizační. Řídící výbor je složen ze zástupců veřejného a neziskového sektoru, ze zástupců bytových družstev a bytových jednotek a veřejnosti, které byly osloveny městem Kopřivnice na základě principu partnerství. Řídící výbor funguje na základě schváleného statutu a jednacího řádu. Kompetence přímo vychází z metodických pokynů k přípravě a realizaci IPRM a z usnesení volených orgánů města Kopřivnice. Řídící výbor byl zřízen za účelem schvalování přípravy, zpracování a realizace IPRM Kopřivnice.

| 46


Kompetence a odpovědnost: •

Může zřídit pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti Integrovaného plánu rozvoje města Kopřivnice (IPRM) a může navrhovat a jmenovat členy jednotlivých pracovních skupin.

•

Řídí a koordinuje přípravu, zpracování a realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Kopřivnice.

•

Konzultuje své kroky s externím poradcem (zpracovatelem IPRM, odborníkem na oblast IPRM).

•

Prostřednictvím manažera IPRM předkládá materiály do orgánů města.

•

Projednává a schvaluje IPRM před jeho předložením orgánům města ke schválení.

•

Projednává a schvaluje výběr dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich schválení v orgánech města.

•

V rámci procesu přípravy a schvalování IPRM schvaluje všechny požadované podklady a předkládá je pomocí manažera IPRM Ministerstvu pro místní rozvoj, regionálnímu pracovišti Ostrava.

•

Projednává a schvaluje postupy a změny realizace IPRM.

•

Projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich projednání v orgánech města.

•

Při své činnosti postupuje v souladu se závazným metodickým pokynem pro přípravu IPRM.

V čele ŘV stojí předseda a místopředseda, kteří byli jmenováni volenými orgány města a následně schváleni na ustavující schůzi ŘV. Předsedou ŘV se na základě hlasování členů ŘV stal Ing. Josef Jalůvka, starosta města. Místopředsedkyní ŘV byla zvolena Dagmar Rysová, místostarostka města Kopřivnice. Seznam členů Řídícího výboru naleznete v tabulce č. 38 v příloze. Jednání Řídícího výboru: Během přípravné fáze byly uskutečněny 2 zasedání Řídícího výboru. 1. zasedání – 16. 10. 2008 Na prvním zasedání byl představen projekt IPRM, shrnuta dosavadní práce, byly řešeny hlavně organizační záležitosti týkající se schvalování statutu ŘV a Jednacího řádu ŘV, jmenování předsedy a místopředsedy ŘV, schválení obytné zóny Kopřivnice Jih a stanoveny termíny dalšího průběhu IPRM. 2. zasedání – 20. 11.2008 Na druhém zasedání byla představena finální podoba IPRM, byly představeny jednotlivé kapitoly dokumentu včetně návrhu projektových záměrů.

Pracovní skupina Pracovní skupina se podílela na přípravě IPRM zejména z hlediska plánování projektů, které se budou realizovat v rámci Opatření 1.1, dále řešila posouzení sběru námětů a vyhodnocení dotazníkového šetření. Součástí práce skupiny bylo připomínkování a poskytování podkladů zpracovateli IPRM. Rada měst schválila usnesením č. 1461 ze dne 18.3.2008 projekt regenerace sídliště Jih a od tohoto data se pravidelně scházela pracovní skupina. V době realizace a udržitelnosti bude pracovní skupina řešit zejména realizaci jednotlivých projektů a z toho vyplývající sledování realizace IPRM a průběžné vyhodnocování naplňování cílů. Pracovní skupina se bude scházet dle potřeb, avšak nejméně jednou za 6 měsíce.

| 47


Manažer IPRM Výběr manažera projektu byl uskutečněn tak, aby splňoval dané požadavky na tuto pozici, které vyplývají z jeho kompetencí. Kompetence a odpovědnost •

administrativní zajištění přípravy

•

zpracování a realizace IPRM

•

dohled nad plněním harmonogramu

• dohled nad plněním finančního plánu IPRM Manažer je kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO IOP a dalšími ŘO OP. V rámci svých kompetencí spolupracuje se zpracovatelem IPRM a informuje veřejnost o procesu tvorby a realizace IPRM. Manažer je odpovědný ŘV a voleným orgánům města Kopřivnice. Manažerem IPRM byl jmenován Radou města usnesením č. 2155 ze dne 7. 10. 2008 Bc. Bohdan Kotouček, projektový manažer odboru rozvoje města.

Řídící orgán IOP •

Schvaluje IPRM

•

Je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘV

•

Schvaluje podstatné změny IPRM

•

Uzavírá dohodu s městem, stanovující finanční rámec na IPRM a povinnosti města spojené s realizací IPRM

•

Schvaluje financování projektů vybraných městem.

Řídící orgány TOP, ROP • Přijímají, hodnotí a schvalují/zamítají projekty v IPRM „pod čarou“ podle konkrétních podmínek stanovených v příslušném OP • Na základě potvrzení města Kopřivnice, že je projekt schválen jako součást IPRM, poskytují projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci • Monitorují a kontrolují standardním způsobem projekty IPRM „pod čarou“ • Na vyžádání mohou poskytnout informace o průběhu realizace projektů IPRM „pod čarou“

12.2 Komunikační strategie IPRM Komunikační toky jednotlivých subjektů IPRM probíhají na základě moderních komunikačních prostředků, jak v období zpracování integrovaného plánu, tak v období realizace. Komunikační ŘO IOPodborné i laické veřejnosti strategie bude respektovat moderní zásady partnerství a umožní přístup ŘO TOP k realizaci IPRM. Komunikační schéma:

Orgány města

Sběr námětů

Manažer IPRM

Zpracovatel IPRM

Řídící výbor

• Interní komunikace Interní komunikace probíhá mezi městem Kopřivnice, Řídícím výborem, pracovní skupinou, manažerem IPRM a rovněž se

Pracovní skupina

Komunikace s veřejností

| 48


zpracovatelem dokumentu. V průběhu přípravy a následně při samotné realizaci IPRM je využíváno internetové komunikace, tzn. e-mailové korespondence, telefonické komunikace a osobních schůzek. Konkrétní forma je vždy volena dle povahy řešeného problému, možností zainteresovaných a tak, aby komunikace probíhala co možná nejefektivněji. • Komunikace s Řídícím orgánem IOP Komunikace s ŘO probíhá na formální úrovni, dle zásad vzájemné spolupráce a pravidel vyplývajících z metodických pokynů ke zpracování IPRM, z rozhodnutí a zvláštních pokynů orgánů IOP a z výzev k předkládání IPRM k projednání a ke schválení. • Komunikace s veřejností Komunikace s veřejností je vedena od počátku prací na IPRM Kopřivnice. Občané byli informováni o funkci a záměrech IPRM, byli informováni o průběhu přípravy dokumentu a mohli se výzvou k podání námětů zapojit do přípravy projektu. Ve spolupráci s veřejností byly vybírány a posuzovány projektové záměry a dílčí projekty před jejich předložením ke schválení. Komunikace s veřejností probíhá především prostřednictvím informací na webových stránkách města Kopřivnice, kde jsou zpřístupněny aktuální informace o IPRM a dále informováním v lokálních sdělovacích prostředcích a tisku. Příklady možných způsobů komunikace uvádí následující výčet.

Formy komunikace: •

Webové stránky – hlavní komunikační prostředek – www.koprivnice.cz - odkaz v rámci www portálu Kopřivnice. Slouží k poskytování obecných informací a zejména aktualit, dále pak ke stažení dokumentů. Využití však může být i širší – internetová anketa, diskuse, atd.

•

Kabelová televize – pravidelné zpravodajství o realizaci projektů, IPRM a vyhlášených výzvách.

•

Přímá komunikace – komunikace prostřednictvím e-mailu a telefonu zejména při odpovídání na dotazy a komunikaci s předkladateli projektů, osobní konzultace.

•

Místní tisk – Kopřivnické noviny poskytují zejména obecné informace o IPRM a postupu realizace, zejména v případě konkrétních projektů a také pro informování o veřejném projednávání IPRM.

•

Semináře pro veřejnost, zejména pro předkladatele projektových námětů – zaměření seminářů bude primárně na prezentaci výzvy k předkládání projektových námětů a přípravu konkrétních projektových námětů. Seminář se tedy uskuteční ze začátku termínu pro vyhlášení výzvy.

•

Přímá komunikace s veřejností a její zapojení – zajištěné veřejné projednávání IPRM a‚ schvalovací procedury v rámci Zastupitelstva a Rady města.

•

Projednávání IPRM a jeho částí na veřejném zasedání Zastupitelstva

•

Neformální komunikační kanály – využití kontaktů a komunikačních kanálů jednotlivých partnerů města v rámci IPRM a dalších zainteresovaných subjektů.

12.3 Monitorování IPRM Monitorování realizace celého IPRM provádí Řídící výbor a manažer IPRM. Jedná se o monitorování realizace jednotlivých projektů, celkového kontextu IPRM, dále se sleduje naplňování monitorovacích indikátorů a časový a finanční harmonogram. Na základě sledování realizace IPRM mohou být navrženy změny ve schváleném IPRM. Město Kopřivnice zpracuje za každý rok monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Součástí zprávy bude přehled o realizaci schválených a realizovaných projektů na základě výstupů poskytovaných z MSC2007 a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení

| 49


časového harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat jednotlivými ŘO odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů. Na základě hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města a regionu může město v monitorovací zprávě navrhnout změny IPRM. Způsob monitorování: •

Roční monitorovací zprávu IPRM projednává a schvaluje Zastupitelstvo města Kopřivnice a ŘO IOP.

•

Roční monitorovací zpráva IPRM může na základě hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města obsahovat návrh změn IPRM.

•

Při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty – partnery IPRM, včetně nositelů dílčích projektů.

•

Zprávu předkládá manažer IPRM v podobě dané Příručkou ŘO IOP po schválení Zastupitelstvem nejpozději do 31. 3. následujícího roku.

V případě potřeby si může ŘO IOP vyžádat zpracování ad hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do termínu stanoveného ŘO při vyžádání k podání ad hoc zprávy. Struktura a proces administrace budou stejné jako v případě řádné Zprávy o postupu realizace IPRM. Do tří měsíců od ukončení realizace IPRM předkládá manažer IPRM Závěrečnou zprávu o realizaci, kde je stejný postup jako u ročních monitorovacích zpráv. V případě změny v IPRM má manažer IPRM povinnost včas oznámit tuto změnu prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí formuláře Oznámení o změně v IPRM. U nepodstatných změn předem zkonzultuje s ŘO IOP řešení a následně budou změny uvedeny v roční monitorovací zprávě. Podstatné změny, které by např. ovlivnily cíle, indikátory, rozpočet či délku trvání projektu, by byly řešeny pomocí dodatku k Dohodě, pokud by došlo k jeho schválení oběma stranami.

Monitorování dílčích projektů Dílčí projekty bude monitorovat i město Kopřivnice z důvodu sledování, zda dojde k naplnění cílů stanovených v IPRM. Město bude moci využívat zasílané výstupy z MSC2007. Pokud nastane v některém dílčím projektu změna, příjemce informuje o této skutečnosti CRR a manažera IPRM. O nepodstatných změnách bude rozhodovat CRR a o podstatných změnách ŘO IOP. Všechny změny musí být oznámeny včas před jejich provedením. Manažer IPRM vyhodnotí, zda jde o změnu, která může mít vliv na celkovou realizaci IPRM postupem uvedeným v Příručce pro příjemce a zároveň o této změně informuje manažera IPRM, který posoudí, zda tato změna má vliv na IPRM. V případě, že změna má podstatný vliv na IPRM, je možné povolit změnu v dílčím projektu až po odsouhlasení manažera IPRM a případného zapracování změny do IPRM. Dílčí projekty budou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální projekty v rámci IOP) a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce.

Fáze udržitelnosti V době udržitelnosti bude probíhat monitorování standardním způsobem nastaveným během doby realizace, kde bude manažer IPRM sledovat průběh udržování vzniklých výsledků projektů. Součástí bude zpracovávání monitorovacích zpráv o udržitelnosti nejen na úrovni IPRM, ale i na úrovni dílčích projektů. Cyklus implementace a aktualizace je popsán v tabulce č. 39 v příloze.

| 50


13. Zapojení partnerů Princip partnerství je jedním ze základních principů, jež musí být dodrženy při tvorbě strategických dokumentů v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Dodržování principu partnerství řeší město Kopřivnice již od počátku tvorby dokumentu IPRM. Vychází z přidané hodnoty, kterou mohou partneři svým zapojením do projektu a do rozvoje města poskytnout. Partnerství je využíváno v procesu přípravy dokumentu IPRM, řízení IPRM v podobě členství v Řídícím výboru. Tímto způsobem je zajištěná zainteresovanost na řízení a realizaci projektu a na možnosti podílet se na zlepšování kvality života ve městě. Výběr partnerů byl volen tak, aby svými zkušenostmi a zaměřením byli schopni poskytnout relevantní informace pro činnosti ve vymezené zóně a mohli se podílet na dalších aktivitách v rámci realizace dílčích projektů IPRM. Partneři jsou činní v různých oblastech rozvoje města a zejména v zóně IPRM. Kapitola věnovaná partnerství popisuje detailněji partnery IPRM a způsob jejich zapojení v přípravné a realizační fázi. Poslední část této kapitoly zmiňuje základní předpoklady pro zajištění partnerství v době udržitelnosti dílčích projektů zahrnutých v IPRM.

13.1 Partnerství během tvorby dokumentu IPRM Ve fázi přípravy IPRM byla využita spolupráce s partnery při zpracování socioekonomické analýzy, výběru zóny, popisu zóny a definování aktivit a opatření. Konkrétní partneři byli zapojeni podle potřeb dané kapitoly a tak, aby bylo zajištěno poskytnutí relevantních informací pro IPRM. Základním partnerem při tvorbě dokumentu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, se kterým probíhalo konzultování tvorby a nastavení cílů IPRM. Cílem by dodržení veškerých podmínek nastavených programem.

Socioekonomická analýza, popis zóny a SWOT analýza Při zpracování nejdůležitějších kapitol dokumentu IPRM bylo kromě podstatné informační základny u města Kopřivnice využito dalších zdrojů, které poskytly tyto důležité instituce: •

Český statistický úřad – Regionální pracoviště Ostrava Podstatné informace, které byly třeba pro zpracování dokumentů IPRM, poskytl Český statistický úřad. Oficiální data byla využita především v socioekonomické analýza města, při popisu zóny musela být data upravena tak, aby vyhovovala územní jednotce města Kopřivnice. Bylo tedy nutné přepočítat data na vymezenou obytnou zónu, aby se zjistily údaje o počtu obyvatel zóny, věkové a vzdělanostní struktuře obyvatel, jejich ekonomické aktivitě a základních informacích o bytovém fondu. Porovnání a zhodnocení stavu v socioekonomické analýze a popisu zóny bylo možné provést na základě dat ze Sčítání lidů, domů a bytů za rok 2001. Aktuálnější data jsou mnohdy k dispozici pouze za vyšší územní celky, než je vybraná zóna.

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo do socioekonomické analýzy města aktuální data k nezaměstnanosti. Pro srovnání byly přínosné informace o nezaměstnanosti ve městě, okresu, kraji a v celé České republice.

•

Policie České republiky Obvodní oddělení Kopřivnice zpracovalo údaje o majetkové trestné činnosti a násilné trestné činnosti pro obytnou zónu Kopřivnice Jih. Data posoužila především pro výpočet kritérií.

| 51


•

Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Pro výpočet kritérií byla Oblastním ředitelstvím služeb cizinecké a pohraniční policie poskytnuta data o počtu cizinců s povolením k pobytu ve vymezené lokalitě Jih.

Partnerství při výběru zóny Při výběru zóny se vycházelo z potřeby regenerovat panelová sídliště města Kopřivnice, přičemž byla vybrána lokalita Jih, která splňovala podmínky pro výběr území města k regeneraci a kritéria EK. Přesné vymezení bylo upraveno v zájmu veřejnosti, organizací situovaných v zóně, typu veřejného prostranství možného k zařazení do IPRM a schvalování Řídícího výboru.

Partnerství při nastavení opatření a aktivit IPRM Partnerství při definování aktivit a opatření, při nastavování indikátorů a harmonogramu prací na IPRM probíhalo s ohledem na obdržené projektové náměty. Sběr námětů probíhal průběžně během tvorby IPRM. Během podzimu roku 2008 proběhl sběr námětů a nové šetření v lokalitě Jih, kde bylo zjišťováno, jaké činnosti jsou nutné a jsou plánovány pro regeneraci bytových domů. Zároveň probíhalo monitorování možností dílčích projektů, které by se daly zahrnout do jiných operačních programů. Sběr námětů probíhal do konce října roku 2008. Celkem bylo odevzdáno 8 námětů. Shrnutí námětů v obytné zóně Kopřivnice Jih: Celkový finanční požadavek 111 mil. Kč na regeneraci bytového fondu a 54 mil. Kč na dva projektové záměry do Opatření 3.1 v rámci jiných operačních programů či jiné oblasti podpory IOP. Vyhodnocení dotazníkového šetření naleznete v Příloze B. Shrnutí námětů a dotazníkového šetření posloužilo k formování aktivit a vymezení obytné zóny Kopřivnice Jih. Náměty budou výchozím bodem pro plánování a realizaci dílčích projektů. Shrnutí záměrů, námětů a připomínek umožnilo upřesnit si představu o finančním a časovém harmonogramu realizace IPRM. Partnerství v přípravné fázi IPRM bylo založeno na několika dílčích stupních, přičemž v každém stupni byl dodržen základní přístup města vůči partnerům. Spolupráce probíhala především na úrovni: •

Ustavení Řídícího výboru IPRM a jmenování jeho členů,

•

Jednání Řídícího výboru IPRM,

•

Připomínkování a schvalování IPRM Řídícím výborem,

•

Informování veřejnosti prostřednictvím webových stránek, tiskových zpráv a tisku

•

Sběru projektových námětů

•

Veřejného projednávání IPRM,

•

Prezentace a schvalování IPRM v Radě a Zastupitelstvu města Kopřivnice.

13.2 Partnerství během realizace IPRM Ve fázi realizace IPRM bude princip partnerství vycházet ze stejných zásad a principů, založených partnerských vztahů a způsobů komunikace jako ve fázi přípravy dokumentu. Pokračování již fungujících partnerských vztahů vede k jasné a srozumitelné interpretaci koncepčních a strategických myšlenek a rozhodnutí, stejně jako využití osvědčených pracovních postupů. Realizace IPRM bude tímto usnadněna. Během činností spojených s realizací projektu bude posílena role komunikační platformy, výměny informací a cílené podpory na všech úrovních. Úspěšná realizace strategických cílů a záměrů IPRM prostřednictvím jednotlivých projektů umožní naplnit vizi rozvoje města Kopřivnice a splnit globální cíl i dílčí cíle integrovaného plánu rozvoje města.

| 52


Zapojení partnerů v realizační fázi IPRM: •

okruh hlavních partnerů IPRM je vymezen členy Řídícího výboru,

•

přistoupení dalších partnerů IPRM bude zajištěno po schválení dokumentu IPRM, jedná se o partnery, kteří se budou podílet na realizaci IPRM svými dílčími projekty,

•

projektové záměry dalších partnerů IPRM budou registrovány, vyhodnoceny a eventuálně zařazeny v rámci aktualizací IPRM, pokud budou řádně projednány a schváleny Řídícím výborem IPRM,

•

zapojení dalších partnerů z okruhu tzv. širší veřejnosti bude umožněno prostřednictvím webové stránky, jejíž obsah zajistí informovanost o průběhu realizace IPRM.

13.3 Partnerství při zapojení do řídících struktur Partnerství zapojené v řídící struktuře IPRM umožňuje bezproblémovou realizaci celého projektu. Město Kopřivnice spolupracuje s partnery na úrovni regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko, Moravskoslezského kraje a zástupců města Kopřivnice z různých odborů a zástupců dalších významných institucí ve městě včetně zapojení veřejnosti. Spolupráce tedy probíhá nejen na úrovni města Kopřivnice, ale je rozšířena o instituce, organizace a další subjekty. Partnerství v řídící struktuře IPRM:

Řídící výbor Již během ustavení Řídícího výboru byl respektován princip partnerství. Partnery se staly subjekty, které se zajímají o zlepšení kvality života ve městě, vystupují v ŘV jako členové s hlasovacím právem, což jim umožňuje schvalovat podklady přípravné fáze, stanovit vizi, globální a specifické cíle, strategie, opatření a aktivity IPRM a v neposlední řadě se podílet na výběru dílčích projektů IPRM. Posuzují monitorovací zprávy a návrhy na změny v IPRM. V Řídícím výboru působí kromě města Kopřivnice tyto instituce a organizace: Bytová družstva Oblastní stavební bytové družstvo Kopřivnice ZŠ Alšova

Pracovní skupina Členové pracovní skupiny se podíleli na přípravě IPRM zejména z hlediska plánování projektů, které se budou realizovat v rámci Opatření 1.1, a tedy jim byla dána poměrně významná role při přípravě IPRM. V době realizace a udržitelnosti bude pracovní skupina řešit zejména realizaci jednotlivých projektů a z toho vyplývající sledování realizace IPRM a průběžné vyhodnocování naplňování cílů.

Manažer IPRM Manažer IPRM musí komunikovat s partnery projektu, aby mohl odpovědně provádět administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Partneři, kteří se podílejí na přípravě dokumentu, manažera kontaktují dle potřeby pro zajištění plynulého a efektivního průběhu projektu.

13.4 Veřejné projednání IPRM Na veřejném projednání IPRM Kopřivnice, které se konalo dne 19.11.2008 od 17 hod. do 18 hod. v prostorách ZŠ Alšova, byla veřejnost seznámena s principem a přípravou dokumentu IPRM jako strategického dokumentu, který umožní podpořit rozvoj města prostřednictvím strukturálních fondů EU. Během projednání mohli partneři vstupovat do procesu přípravy navrhováním změn a připomínkováním IPRM. Informace a pozvání na veřejné projednání proběhlo zveřejněním na úřední

| 53


desce, webových stránkách města, v tisku a výlepem informačních plakátků na jednotlivých vchodech v zóně. Program veřejného projednání: 1. Úvod 2. Prezentace Integrovaného plánu rozvoje města Kopřivnice – Přínosy a praktické dopady pro město a obyvatele 3. Prezentace obsahu Integrovaného plánu – cíle, opatření, indikativní seznam projektů a způsob výběru projektů 4. Seznámení s výsledky dotazníkového šetření 5. Časový harmonogram tvorby IPRM 6. Diskuze 7. Závěr Veřejného projednání se zúčastnili zástupci široké veřejnosti – občanů města, členové ZM a Řídicího výboru, zástupce zpracovatele, zástupci města a partnerů IPRM. Připomínky byly vyhodnoceny a podle nich upraven dokument IPRM. V příloze naleznete prezenční listinu a vypořádání připomínek.

Další informování veřejnosti a partnerů Další informace o průběhu přípravy a realizace IPRM byly veřejnosti a partnerům poskytnuty především prostřednictvím webových stránek města Kopřivnice. V sekci projektů jsou umístěny aktuality, informace o základních principech IPRM, průběhu přípravy IPRM, poskytnuty dokumenty ke stažení a další relevantní informace. Vedle internetové komunikace byly základní informace o IPRM zveřejněny prostřednictvím informační kampaně a zejména přímého oslovení subjektů v obytné zóně Kopřivnice Jih.

Partnerství při výběru projektů Výběr projektů bude respektovat transparentnost a nediskriminaci žádného subjektu na základě principu partnerství. Vzhledem k tomu, že se město bude snažit uspokojit veškeré projektové záměry v dané lokalitě všech možných partnerů, bude město usilovat o zajištění maximální transparentnosti.

14. Nástroje finančního řízení Město Kopřivnice má vytvořený účelový fond určený na opravy a modernizaci bytového fondu ve vlastnictví Města Kopřivnice a na poskytování účelově vázaných úvěrů a dotací vlastníkům obytných budov a bytů k úhradě nákladů na jejich opravy a modernizaci. Město má pro čerpání prostředků z fondu jasně daná pravidla. Příkladem je možné uvést předmět možných úvěrů. Město může poskytnout vlastníkům obytných budov nebo bytů úvěry na : nástavby rušící ploché střechy ............................................….....

do výše max. 300 000,- Kč/ 1 byt

půdní vestavby - vznik nové bytové jednotky .....................…….. do výše max. 200 000,- Kč/ 1 byt opravy a modernizace bytových domů a bytů ......................……. do výše max. 20 000,- Kč/ 1 byt opravy a modernizace infrastruktury stávajících domů a bytů....… do výše max. 20 000,- Kč/ 1 byt

| 54


15. Způsob výběru projektů Výběr projektů bude město Kopřivnice provádět transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Bude zajištěno efektivní čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, zachování veřejného zájmu a dosažení synergického efektu. Město vyhodnotí kvalitu projektů systémem bodování dle předem nastavených kritérií a transparentním způsobem rozhodne o výběru tak, aby byly vybrány projekty, které nejlépe naplní cíle IPRM. Všem projektům bude vystaveno potvrzení o jejich schválení a zařazení do IPRM města Kopřivnice – obytná zóna Kopřivnice Jih. Výběr dílčích projektů bude odlišný v jednotlivých opatřeních vzhledem k povaze projektů.

15.1 Postup při výběru projektů Opatření 1.1 Regenerace veřejného prostranství Opatření bude řešit revitalizaci veřejného prostranství prostřednictvím projektů podaných městem Kopřivnice a na základě dotazníkového šetření, které proběhlo v lokalitě obytné zóny Kopřivnice Jih. Výběr projektů se uskutečnil na základě dotazníkového šetření, kde se veřejnost zejména ze zóny mohla vyjádřit, které části veřejného prostranství považuje za vhodné k revitalizaci a jaké by si představovala změny. Následně byly návrhy projektů pro zapojení a začlenění do IPRM podány ke schválení Zastupitelstvu města, kde se jejich schválením udělil souhlas se zařazením projektů do IPRM a realizací v rámci IPRM.

Opatření 2.1 Regenerace bytového fondu Posuzování kvality a přijatelnosti projektů pro získání dotace z IOP bude v rámci tohoto opatření probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem. Výběr projektů se uskuteční na základě vyhodnocení sběru projektových námětů od bytových družstev či veřejnosti. Projekty budou posouzeny Řídícím výborem, který rozhodne o jejich zahrnutí do IPRM a následně je schválí volené orgány města. V případě, kdy nastane situace, že bude nutné doplnit projekt na základě monitoringu IPRM, bude vyhlášena výzva pro podávání projektů. Podmínky případné výzvy budou vyhlášeny v době jejího zveřejnění. Hodnotící kritéria budou předem zveřejněna a budou zajišťovat transparentnost a nediskriminaci žádných subjektů. Popis způsobu výběru těchto projektů je řešen v následující podkapitole.

Opatření 3.1 - Rozvoj vzdělanosti, volnočasových aktivit, sociální integrace, služeb a regenerace související infrastruktury Toto opatření zahrnuje projekty z jiných operačních programů nebo jiných oblasti podpory IOPu. V rámci tohoto opatření proběhl sběr námětů, na základě kterého bude IPRM obsahovat seznam indikativních projektů. Během realizace IPRM bude vyhlášena kontinuální výzva pro podávání projektů z jiných operačních programů. Indikativní seznam projektů bude aktualizován průběžně a bude vykazován v monitorovacích zprávách IPRM. Na základě kritérií přijatelnosti bude určeno, zda projekt splňuje cíle IPRM a Strategie rozvoje města a tedy není v rozporu se strategickými dokumenty města. V indikativním seznamu budou obsaženy veškeré projekty, které splní daná kritéria. Tyto projekty nebudou mít pořadí úspěšnosti, ale jen hodnocení „doporučen k zařazení do IPRM“ nebo „nedoporučen“. Popis způsobu výběru těchto projektů je řešen v následující podkapitole.

| 55


15.2 Způsob výběru projektů v rámci Opatření 1.1 a 2.1 Způsob vyhlášení výzvy v rámci opatření 1.1 a 2.1 Sběr námětů probíhal v době přípravy dokumentu IPRM, ze kterého vyplynuly uvedené dílčí projekty v seznamu indikativních projektů. V případě, že se zjistí potřeba vyhlásit výzvu pro předkládání projektů, bude vyhlášena městem po schválení IPRM Řídícím orgánem IOP a podpisu dohody o realizaci IPRM mezi městem a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Město Kopřivnice bude průběžně vyhodnocovat projektové záměry a flexibilně upravovat indikativní seznam projektů dle pravidel nastavených ve výzvě v daných intervalech. Indikativní seznam projektů bude aktualizován průběžně a bude vykazován v monitorovacích zprávách IPRM. Výzva bude vyhlašována všemi dostupnými prostředky pro informování široké veřejnosti. Bude vyvěšena na Úřední desce města, webových stránkách a v místním zpravodaji. Zároveň pro žadatele bude uspořádán informační seminář, kde jim budou sděleny veškeré informace nutné k podání žádosti. Zároveň budou přímo informování všichni, co odevzdali projektové náměty a tedy již vyjádřili zájem o realizování projektu. Ve výzvě bude stanovena kontaktní osoba k odpovídání dotazů potenciálních žadatelů.

Způsob výběru projektů v rámci opatření 2.1 Hodnocení projektů bude probíhat dle níže uvedených hodnotících kritérií. V případě, že projekt splní formální kritéria a kritéria přijatelnosti, je přistoupeno k hodnocení žádosti. Hodnocení bude provádět hodnotící komise složená z nezávislých expertů zvolených Řídících výborem dle metodiky hodnocení, nastavených a zveřejněných kritérií. Kritéria budou odpovídat požadavkům Příručky pro předkladatele IPRM. Členové hodnotící komise budou podepisovat etický kodex a vyplňovat hodnotící formulář.

Návrh hodnotících kritérií pro první výzvu Hodnotící kritéria 1. Hodnocení schopnosti a zkušenosti žadatele Žadatel má zkušenosti s řízením více než jednoho podobného projektu Žadatel má zkušenosti s řízením aspoň jednoho podobného projektu Žadatel nemá žádné zkušenosti s řízením podobných projektů 2. Potřeba, relevance projektu 42 Špatný technický stav objektu Zateplení objektu (včetně zateplení střechy, balkonů a lodžií a financování výměny oken z vlastních zdrojů) Zateplení objektu (včetně zateplení střechy) Zateplení objektu Úspora energií vzhledem k současnému stavu o více než 20% Úspora energií vzhledem k současnému stavu o 15 - 20% Úspora energií vzhledem k současnému stavu o méně než 15% 3. Kvalita projektu Vyplněny všechny relevantní kolonky žádosti, údaje žádosti jsou relevantní, jasně popsaný projekt. Velmi kvalitní projekt vzhledem k cílům IPRM, logické uspořádání aktivit a uváděných informací, naplňování indikátorů IPRM Nedostatečně vyplněná žádost, nedostatečně popsaný projekt, nelogický popis aktivit a harmonogramu, financí, analýz, velmi nekvalitní projekt vzhledem k cílům IPRM

Body Max. 10 10 5 0 Max. 40 Max. 10 20 15 10 10 8 3 Max. 40 Max. 5 Max. 5 0

| 56


43

Způsobilé náklady na 1 uspořený GJ 44 Způsobilé náklady projektu vzhledem k počtu bytů Reálnost rozpočtu a jeho přiměřenost k aktivitám, výstupům a výsledkům Projekt má zajištěnou udržitelnost a efektivní využití výstupů projektů Projekt dostatečně nepopisuje udržitelnost a využití výstupů projektu 6. Horizontální kritéria a rizika projektu Projekt má pozitivní/neutrální vliv na rovné příležitosti a na udržitelný rozvoj Projekt má neutrální vliv na rovné příležitosti a na udržitelný rozvoj Ohodnocení míry rizika, jež ohrožuje dokončení realizace projektu a dodržení pravidel v době udržitelnosti vzhledem k naplnění cílů, finanční stránky, řízení projektu. Projekt s riziky neohrožujícími dokončení realizace projektu a dodržení pravidel v době udržitelnosti vzhledem k naplnění cílů, finanční stránky, řízení projektu Velmi rizikový projekt s vysokým rizikem řádného nedokončení realizace projektu Celkem

Max. 10 Max. 10 Max. 5 Max. 5 0 Max. 10 5 2,5

Max. 5

0 Max. 100

Výběr a doporučení projektů k zařazení do IPRM Na základě bodového hodnocení projektu je sestaveno pořadí projektů. Řídící výbor IPRM doporučí seznam projektů vhodných k zařazení do IPRM, který následně musí schválit volené orgány města.

15.3 Způsob výběru projektů v rámci Opatření 3.1 Projekty, které budou požadovat podporu z IOP v jiné oblasti podpory než 5.2 nebo v rámci jiných operačních programů, budou mít nepatrně odlišná pravidla než v rámci Opatření 2.1. Jedná se o projekty, které získají pouze bodové zvýhodnění, ale budou z odlišných programů. Z důvodu širokého spektra možností projektů budou pravidla omezena pouze na základní formální kritéria a kritéria přijatelnosti.

Způsob vyhlášení výzvy Sběr námětů probíhal v době přípravy dokumentu IPRM, ze kterého vyplynuly uvedené dílčí projekty v seznamu indikativních projektů. V případě, že se zjistí potřeba vyhlásit výzvu pro předkládání projektů, bude vyhlášena městem po schválení IPRM Řídícím orgánem IOP a podpisu dohody o realizaci IPRM mezi městem a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Město Kopřivnice bude průběžně vyhodnocovat projektové záměry a flexibilně upravovat indikativní seznam projektů dle pravidel nastavených ve výzvě v daných intervalech. Indikativní seznam projektů bude aktualizován průběžně a bude vykazován v monitorovacích zprávách IPRM. Výzva bude vyhlašována všemi dostupnými prostředky pro informování široké veřejnosti. Bude viset na Úřední desce města, webových stránkách a v místním zpravodaji. Zároveň pro žadatele bude uspořádán informační seminář, kde jim budou sděleny veškeré informace nutné k podání žádosti. Zároveň budou přímo informováni všichni, co odevzdali projektové náměty a tedy již vyjádřili zájem o realizování projektu. Ve výzvě bude stanovena kontaktní osoba k odpovídání dotazů potenciálních žadatelů.

| 57


Způsob výběru projektů V rámci tohoto opatření nebude probíhat vlastní hodnocení projektů, zařazení projektů do IPRM bude spočívat pouze ve splnění formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti. Tabulka 20: Formální náležitosti a kritéria přijatelnosti

Formální náležitosti a kritéria přijatelnosti Byly splněny všechny formální náležitosti výzvy pro podání ANO/NE projektu? Místo realizace projektu je v rámci vymezené zóny? ANO/NE Odpovídá projekt cílům IPRM a je možné projekt zařadit svými ANO/NE aktivitami do Opatření 3.1 IPRM? Projektový záměr nevykazuje negativní vliv na žádné ANO/NE z horizontálních témat? Na základě splnění formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti bude vypracován seznam projektů, které budou zařazeny následně do IPRM. Projekty budou řazeny abecedně. Tento seznam bude předložen Řídícímu výboru v tabulkové podobě: •

Číslo projektu

•

Předkladatel

•

Název projektu

•

Splnění kritérií přijatelnosti a formálních náležitosti – ANO/NE

•

Celková výše způsobilých výdajů projektu

•

Doporučen / Nedoporučen

Výběr a doporučení projektů k zařazení do IPRM Řídící výbor IPRM doporučí seznam projektů vhodných k zařazení do IPRM, který následně musí schválit volené orgány města.

15.4 Předkládání projektů na CRR Po schválení projektů městem Kopřivnice budou projekty žadateli dále předkládány na Centrum pro regionální rozvoj ČR (regionální pobočka Moravskoslezsko). Pro předkládání projektů bude ze strany CCR vyhlášena kontinuální výzva k předkládání projektů v rámci IPRM. Při přípravě projektů se žadatelé řídí standardní příručkou pro žadatele a příjemce a podmínkami stanovenými ve výzvě k předkládání projektů. Projektové žádosti je možné předkládat průběžně do vyčerpání finanční částky. Jednotlivé dílčí projekty budou posouzeny z formálního hlediska a přijatelnosti CRR. Projekty předkládané pro financování z IOP, které úspěšně projdou formální kontrolou a kontrolou přijatelnosti a splní minimální požadované kvalitativní hodnocení, jsou ŘO IOP schváleny. ŘO IOP může odmítnout projekt pouze na základě kvalitativních nedostatků a rozpočtových omezení. Následně žadatel podepíše Rozhodnutí o poskytnutí dotace spolu s Podmínkami vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

| 58


16. Horizontální témata Integrovaný plán rozvoje města Kopřivnice vychází prioritně ze dvou horizontálních témat, která jsou dána nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství. Pro období 2007 – 2013 byla definována tato horizontální témata: •

rovné příležitosti

•

udržitelný rozvoj

16.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Rovné příležitosti mají zajistit potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace skupin ohrožených sociálním vyloučením (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol). Principem tohoto tématu je zlepšit postavení znevýhodněných skupin, zlepšení kvality života, sociální stability a rozvoje lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. V obytné zóně Kopřivnice Jih se nachází několik bytových domů, kde žijí sociálně vyloučení obyvatelé, kteří nemají možnost zajistit si finanční prostředky na opravu těchto bytových domů. V zóně byla vypočítána poměrně vysoká hodnota kritéria „vysoká míra chudoby a vyloučení“, „vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti“ a „nízká úroveň vzdělání“ oproti hodnotám za celé město. Tato kritéria ukazují, že úprava veřejného prostranství se bude snažit napomoci zlepšit celkovou situaci na sídlišti a zvýšit atraktivitu sídliště jako takového, aby se v něm nekoncentrovaly pouze skupiny sociálně slabé, příp. vyloučené. Současná situace bude řešena při respektování principu rovných příležitostí, který řeší tyto oblasti: •

specifické potřeby obyvatel,

•

rovné pracovní podmínky,

•

informovanost a komunikaci,

•

vzdělávání a práci,

•

kvalitu života

•

prevenci sociálně patologických jevů.

Specifické potřeby obyvatel Výstavba, rekonstrukce a modernizace v projektech bude založena na principu respektování specifických potřeby obyvatel s ohledem na bezbariérovost a neomezovanou mobilitu obyvatel. Konkrétně díky blízkosti zóny a mateřské školky zaměřené na handicapované děti a mládež je nutné v zóně vybudovat bezbariérový přístup do školky vedoucí i přes území zóny. Rovné pracovní podmínky Samotný IPRM nebude řešit konkrétně pracovní podmínky, ale vedlejším efektem může být možnost bezbariérového pohybu v zóně na cestě do zaměstnání. Informovanost a komunikace O projektech a možnostech partnerství v projektech bude veřejnost informována výše uvedenými nástroji komunikace a to maximální možnou měrou. Webové stránky IPRM budou průběžně informovat o postupu realizace projektů.

| 59


Vzdělávání a práce Bude snaha dosáhnout stejného přístupu k zaměstnanosti a vzdělávacím příležitostem. Kvalita života Cíle opatření a realizace projektů je přímo navázána na zlepšení kvality života ve městě a příjemnějších podmínek života v lepším prostředí, a to s ohledem na všechny kategorie obyvatel a návštěvníků včetně seniorů, mládeže, zdravotně postižených, sociálně slabých či vyloučených osob. Prevence sociálně patologických jevů Opatření a aktivity jsou nepřímo zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů a zlepšení bezpečnosti ve městě. Vybrané projekty budou zaměřené na zlepšení bezpečnosti, například kamerovým systémem v okolí hřbitova, úpravou zarostlých křovin apod. Veškeré činnosti a výstupy projektu IPRM jsou navrženy a budou realizovány tak, aby nedocházelo k diskriminaci některé složky obyvatelstva. Primárním cílem projektu je revitalizace veřejného prostranství a regenerace bytových domů pro obyvatelstvo města, regionu či migranty bez ohledu na pohlaví, rasu, etnický původ, náboženské vyznání, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci znevýhodněných skupin obyvatelstva. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace se řešily již od počátku tvorby dokumentu. Do procesu plánování se mohli všichni obyvatelé, podnikatelé a vlastníci bytových domů obytné zóny Kopřivnice Jih zapojit formou námětů a dotazníků. Následně byly náměty použity při plánování úpravy veřejných prostranství v Opatření 1.1 Revitalizace prostranství a v Opatření 2.1 Regenerace bytového fondu. Výsledky námětů pomohly k nastavení cílů a opatření IPRM. Občané se k IPRM mohli vyjádřit také na veřejném projednání, kde byl projekt zveřejněn a prezentován. Prostřednictvím IPRM, při respektování horizontálních témat, bude umožněn dynamický a trvale udržitelný rozvoj města a regionu, zlepšení kvality života, zajištění sociálních jistot a rozvoj ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. V současnosti existující rozdíly jsou řešeny návrhem opatření, která prostřednictvím realizovaných projektů zajistí ve střednědobém výhledu dostatečně příjemné prostředí života obyvatel ve městě a vybrané zóně. Výběr všech dílčích projektů IPRM bude uskutečněn tak, aby nedošlo k ohrožení rovných příležitostí všech složek obyvatelstva. Všichni obyvatelé budou mít stejnou možnost využívat výstupy projektu.

16.2 Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je definován jako ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. IPRM Kopřivnice, který povede k vyšší životní úrovni obyvatel obytné zóny Kopřivnice Jih, vychází z podmínek udržitelného rozvoje a ctí jeho principy. Spolu s prvním horizontálním tématem je zahrnut udržitelný rozvoj do globálního cíle a následně i do specifických cílů a opatření. Žadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na udržitelný rozvoj, následně v hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním nebo neutrálním přínosem. Projekty s negativním dopadem nebudou podpořeny ani zařazeny do IPRM. Princip udržitelného rozvoje bude také zakotven do kritérií pro výběr projektů u všech opatření IPRM. Dílčí projekty pak v relevantních případech musí být v rámci IPRM posuzovány jednotlivě z hlediska vlivu na životní prostředí tak, aby byly eliminovány negativní dopady na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. V IPRM lze principy udržitelného rozvoje definovat v kategoriích:

| 60


Doprava IPRM řeší problematiku ekologické přepravy navrhovanou cyklostezkou, která má umožnit rozvoj šetrné dopravy městem i mimo něj. Zároveň budou v rámci Opatření 1.1 Revitalizace prostranství upraveny komunikace pro pěší, zejména z hlediska kvality a bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že vybraná zóna nezahrnuje dopravní komunikace, bude projekt řešit spíše bezpečnost pro pěší, cyklisty a další osoby a rozvoj bezbariérových úprav. Životní prostředí Opatření v této kategorii zahrnuje zlepšení kvality životního prostředí formou regenerace veřejné zeleně. Bude probíhat jak regenerace původních dřevin, tak výsadba nových. Plochy zeleně přispívají v lokalitě k příznivějším klimatickým podmínkám především v letních měsících, kdy dochází k menšímu zahřívání zpevněných ploch a domů a zvyšují procento vlhkosti v lokalitě. Do této kategorie může být zahrnuta i rekonstrukce inženýrských sítí, které také souvisí se zlepšením životního prostředí. Částečně se dotýká i tématu nakládání s odpady, kde bude řešeno umístění vhodných odpadkových košů na veřejném prostranství. Spotřeba energie Tato kategorie bude naplněna v rámci Opatření IPRM 2.1 Regenerace bytového fondu, kde budou podporovány dílčí projekty na snížení energetické náročnosti bytových domů. Především se bude jednat o výměnu oken, která jsou v současné době ve stavu, kdy propouštějí velké množství tepla, dále bude zajištěna např. izolace vnějšího obvodového pláště domu. Zateplením se významným způsobem sníží spotřeba energie, což bude mít následně díky nižší spotřebě paliv pozitivní vliv na kvalitu životního prostředí. Ekonomický potenciál Rozvoj ekonomického potenciálu není v opatřeních přímo řešen, ale cílem je zachovat šetrnou formu rozvoje pro zachování příjemného prostředí pro obyvatele sídliště. Výchova k udržitelnému rozvoji Podpora výchovy k udržitelnému rozvoji není konkrétně řešena v jednotlivých opatřeních, ale zejména v opatření 3.1. Základní škola Alšova, která se v obytné zóně Kopřivnice Jih nachází, může do své výuky environmentální vzdělávání zapojit a začít seznamovat s principy udržitelného rozvoje a zlepšení životního prostředí své žáky již od útlého dětství. Projekty tohoto typu by byly jednoznačně pozitivně hodnoceny a zapojeny do seznamu projektů IPRM. Projekty budou realizovány v souladu se zákony č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 218/2004 Sb.), a č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. K opravě a stavebním úpravám budou použity jen materiály s certifikátem o zdravotní nezávadnosti. Nakládání s odpady bude řešeno ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Vlastní provoz po realizaci projektů musí být ekologicky šetrný a nedojde k překračování povolených limitů znečištění ovzduší, odpadních vod, hluku a způsobu likvidace odpadů. Veškeré materiály navrhované pro výstavbu nesmí představovat riziko z hlediska ochrany zdraví osob ani životního prostředí. Projekty v rámci IPRM povedou v obytné zóně Kopřivnice Jih ke kvalitnějšímu bydlení a veřejnému prostranství po stránce estetické i funkční. Budou odstraněny negativní prvky zastaralé výstavby a používaných technologií, aby došlo ke zlepšení kvality života na sídlišti jako je tomu v jiných částech města.

| 61


17. Analýza rizik IPRM Analýza rizik popisuje největší rizika během přípravy, realizace a fáze udržitelnosti Integrovaného plánu rozvoje města Kopřivnice – Obytná zóna Kopřivnice Jih. IPRM je v celém svém průběhu ohrožen riziky, která je možno řídit, ovlivňovat, nebo minimalizovat jejich definováním, vyhodnocováním a následně jejich včasným rozpoznáním. Vhodným zásahem lze tato rizika úplně eliminovat nebo jejich následky minimalizovat.

17.1 Řízení rizik Opatření na řízení rizik probíhá na základě identifikace možných příčin, které by mohly negativně ovlivnit průběh přípravy, realizaci a následnou udržitelnost projektu. Následně jsou u každého rizika uvedeny možnosti opatření vedoucí k eliminaci, prevenci a snížení jejich závažnosti. Z hlediska udržitelnosti IPRM a splnění veškerých povinností platných pro příjemce dotace dílčích projektů, budou rizika řízena pomocí monitorování průběhu realizace monitorovacími zprávami a informacemi od partnerů dílčích projektů IPRM. Výsledkem bude naplnění strategie a cílů celého projektu.

17.2 Katalog rizik V katalogu rizik je uveden přehled jednotlivých kategorií rizik, která byla kvantifikována dle míry hrozby vzniku tohoto rizika během celého průběhu IPRM. Míra byla stanovena pomocí součinu stupně dopadu rizika a pravděpodobnosti výskytu rizika. Hodnocení daných veličin bylo provedeno na základě expertních odhadů. Katalog obsahuje taková rizika, která přesáhla stupeň míry hrozby výskytu rizika hodnotu 5. Představují významná rizika s potenciální hrozbou na průběh IPRM. Zároveň jsou zde rizika související se všemi fázemi projektu IPRM, interní rizika i externí rizika. V příloze v tabulce č. 40 je uveden kompletní souhrn rizik. Tabulka 21: Kritéria výpočtu míry hrozby vzniku rizika

Pravděpodobnost výskytu rizika

Stupeň dopadu rizika

0 – nemožná 1 - téměř nemožná

0- zvládaný 1- téměř neznatelný

2 - výjimečně možná

2- drobný

3 - běžně možná

3 - významný

4 – pravděpodobná

4 - velmi významný

5 - hraničící s jistotou

5 – nepřijatelný

Skupiny rizik: Strategická a ekonomická rizika - spojena především s přípravou IPRM jako celkového strategického dokumentu, spojena s finančními transakcemi a další aktivity, které jsou vyvíjené v rámci plánovací a realizační fáze IPRM Projektová rizika - spojena především s riziky dílčích projektů a jejich vliv na vlastní IPRM včetně nastavení finančního, časového a monitorovacího harmonogramu. Organizační rizika - spojena s vnitřním fungováním Městského úřadu, sladění organizačních záležitostí, včetně personálního obsazení jednotlivých manažerských rolí Ostatní rizika - neovlivnitelná, jejich výskyt je přirozený. Jedná se o přírodní katastrofy a v případě stavebních prací hraje významnou roli faktor počasí a výskyt takového rizika způsobuje narušení celkového harmonogramu projektu a posunutí projektových prací.

| 62


Riziko

Popis rizika

P

D

PxD

Dopad

3

4

12

Velmi významný

Podrobné prostudování Příručky pro předkladatele IPRM v rámci IOP a podmínek platných pro příslušnou výzvu.

3

3

9

Významný

V přípravné fázi je nutné provést analýzu indikátorů nastavených v programové dokumentaci IOP. Následně budou indikátory přeneseny do IPRM a kvantifikovány do podmínek vymezené zóny.

3

3

9

Významný

Důkladně připravený harmonogram na základě poskytnutých informací v projektových námětech stanovených realizátorem konkrétních aktivit.

Chybné nastavení indikátorů sledování Nerealistický harmonogram projektů v IPRM

Zajistit dle metodiky předkládání IPRM všechny náležitosti IPRM a povinné přílohy, které musí být podepsány statutárním zástupcem, v souladu s metodikou MMR. Indikátory nastaveny nerealisticky vůči metodice MMR a dokumentaci IOP a charakteru projektů v IPRM. Harmonogram projektů bude orientován na základě vyhlášení výzev k předkládání dílčích projektů v IPRM.

Neschválení IPRM

Vydané záporné rozhodnutí ze strany MMR.

3

4

12

Velmi významný

Partneři v realizační fázi nespolupracují na aktivitách vymezených dohodou o partnerství.

2

4

8

Velmi významný

Projekty musí být připravené jako žádost o dotaci – včetně projektové dokumentace.

3

3

9

Významný

Dokument IPRM a povinné přílohy IPRM

Ztráta zájmu partnerů v realizační fázi Nepřipravenost dílčích projektů k předložení v rámci výzvy Nepodání projektových žádostí a nechválení projektových žádostí v jednotlivých OP Nepřidělení dotace na dílčí projekty v IPRM. Komunikační strategie

Nepodání projektových žádostí nebo podání s formálními chybami a neschválení projektových žádostí jednotlivými ŘO a způsobení nutnosti změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu.

2

4

8

Velmi významný

Každý projekt v IPRM musí být správně předložen jako projektová žádost v rámci výzvy na CRR nebo jiný ŘO.

2

4

8

Velmi významný

Nevhodné nastavení systému komunikace mezi manažerem IPRM, ŘV a předkladateli žádostí ve všech fázích IPRM.

2

3

6

Významný

Eliminace rizika, opatření prevence

Úlohou zpracovatele IPRM a zástupců města Kopřivnice je správně nastavit strategii IPRM a v dostatečné formě dle požadavků a pravidel metodiky MMR popsat všechny kapitoly pro vytvoření IPRM. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů podrobně v předstihu prodiskutovaných se všemi partnery. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen na základě pořadí v seznamu dle výše bodového hodnocení. Manažer IPRM bude monitorovat připravenost projektů v zóně a bude poskytovat informace žadatelům včetně konzultací ohledně přípravy žádostí. Dle sběru námětů je v zóně velký zájem o dotace a významný převis, který zajistí případnou náhradu jinými projekty. Dílčí projekty v IPRM musí být kvalitně zpracovány a musí být doloženy všechny povinné přílohy v požadované formě platné pro dané kolo výzvy včetně splnění dalších formálních podmínek přijatelnosti. Žadatelé budou moci konzultovat své záměry s Městským úřadem i v případě přípravy jednotlivých žádostí. Město Kopřivnice uzavře se žadatelem dílčího projektu dohodu o partnerství, kde budou definovány jeho povinnosti a vázanost projekt zrealizovat. Kvalitní zpracování dílčích projektů. Město Kopřivnice zajistí možnost konzultací žadatelům dílčích projektů při přípravě projektových žádostí i pro zajištění jejich zdárné realizace. V rámci přípravné fáze byl jmenován ZM Řídící výbor a manažer projektu, který je odpovědný za celkovou realizaci IPRM. Statut a jednací řád Řídícího výboru zajišťuje jasné pravomoci a postupy. Manažer IPRM zodpovídá za monitorování realizace IPRM a navrhování změn IRPM.

| 63


Riziko

P

D

PxD

Dopad

Nesprávné finanční nastavení IPRM dle opatření a z hlediska času.

3

3

9

Významný

Nezajištění finančních prostředků pro realizaci projektu.

2

3

6

Významný

Řízení projektů a zajištění jejich udržitelnosti

Nezajištění úspěšné realizace projektu, neúspěšné proplacení dotace a nezajištění udržitelnosti projektů a tedy i IPRM.

2

3

6

Významný

Výběrová řízení

Nedodržení zákona o veřejných zakázkách a pravidel operačních programů.

3

4

12

Velmi významný

2

3

6

Významný

Finanční harmonogram Financování projektů

Publicita Neschválení projektových žádostí v jednotlivých OP či odejmutí dotace Neodpovědnost a nekompetentnost

Zneužití pravomoci Počasí a přírodní katastrofy

Popis rizika

Nedodržení pravidel publicity dle Smlouvy o zabezpečení realizace IPRMí a dle podmínek IOP. Neschválení projektových žádostí jednotlivými ŘO a způsobení nutnosti změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu. Nebo nesplnění povinnosti uvedené v podmínkách Příručky pro příjemce v rámci IOP Špatný přístup osob k projektu, zanedbávání svých povinností apod. A dále delegování pravomocí na nekompetentní osoby, které nemají zkušenosti. Zadávání zakázek v rozporu se zákonem, netransparentnost výběru projektů a různých aktivit apod. Předpoklad pro realizaci stavby a ohrožení přírodními katastrofami.

2

4

8

Velmi významný

3

3

9

Významný

2

4

8

Velmi významný

3

3

9

Významný

Eliminace rizika, opatření prevence Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen na základě pořadí v seznamu dle výše bodového hodnocení. Při prvním výběru po sběru námětů již bude zohledněna podmínka dostatečné finanční samostatnosti pro realizaci projektu. Projekty ohrožené nedostatečným zajištěním finančních prostředků nebudou do IPRM zahrnuty. Ve výzvě pro projektové záměry toto bude jedním z kritérií hodnocení, aby se předešlo problémům. Volbou odborného a zkušeného managementu projektu se dá zajistit efektivní a bezchybné řízení projektu. Současně si management musí zajistit dodržení udržitelnosti dílčích projektů a tedy i IPRM. Eliminací rizika je dodržení důslednosti výběru projektů i vzhledem k této podmínce programu. Nastavení transparentního výběrového řízení dle zákona č. 137/2006 Sb. a výběr správného druhu zadávacího řízení včetně dalších podmínek stanovených programem. Přenechání odpovědnosti zkušenému externímu subjektu, případně vytvořit interní tým lidí, který bude nést veškerou odpovědnost za výběrová řízení projektu. Podrobné prostudování obou manuálů a dodržení všech stanovených postupů, průběžné konzultace s MMR. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Zajištění komunikace a poradenství příjemcům dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen na základě pořadí v seznamu dle výše bodového hodnocení. Včasné seznámení se s veškerými povinnostmi příjemce dotace, správné nastavení monitorovacích indikátorů a dodržení všech povinností. Správný výběr vhodných osob, kvalitní stanovení projektového týmu, jasné řízení lidských zdrojů a zajištění si dostatečně zkušených pracovníků po celou dobu realizace IPRM a dílčích projektů. Znalost organizačního řádu subjektu. Při sestavování pracovních náplní osob konzultovat s právníky a nastavit pravidla řízení projektů . Konzultovat účast osob v projektu a jeho realizaci s manažerem projektu. Dokládat všechny skutečnosti nutné k zabezpečení realizace projektů, pravidelné vyhodnocování naplňování IPRM. Výběr projektů dle nastavených transparentních pravidel. Neovlivnitelné a nepředvídatelné riziko. Riziko bude eliminováno pojištěním projektu a v době realizace projektů snaha o dodržení časového harmonogramu díky přesčasům a práci o víkendu a dostatečné časové rezervy realizace projektů a celého IPRM.

| 64


18. Projekty financované z jiných operačních programů V rámci přílohy k této kapitole bude uveden seznam indikativních projektů, které se mohou ucházet o dotaci v rámci jiných operačních programů či IOP jiné oblasti podpory než 5.2. Projekty uvedené v seznamu odpovídají cílům, opatřením a aktivitám IPRM. Projekty uvedené v této kapitole jsou indikativní, jejich seznam se bude průběžně aktualizovat dle předkládaných záměrů. Projekty uvedené v seznamu mohou získat 10% bodové zvýhodnění v rámci tematických operačních programů. Sběr námětů probíhal do konce října 2008 a následně bude opět otevřena kontinuální výzva během realizace IPRM. Tabulka 22: Indikativní seznam projektů

Předkladatel ZŠ Alšova Město Kopřivnice ZŠ Alšova

Název námětu ZŠ Alšova – energická opatření – I. etapa Cyklostezky a cyklotrasy I. etapa Učení bez překážek

Termín realizace

Celkem (v Kč)

2009

31 989 730

2009 2009 - 2011

3 200 000 3 200 000

Operační program ROP MS, OP ŽP ROP MS OP VK

| | 65


Integrovaný plán rozvoje města Obytná zóna Kopřivnice JIH

PŘÍLOHY DOKUMENTU IPRM

|

PŘÍLOHA A


A. Příloha k socioekonomické analýze Tabulka 23: Vývoj počtu obyvatel v Kopřivnici

Rok

Počet obyvatel k 31.12.

1975 1980 1985 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

14 593 19 994 21 798 24 837 24 389 24 233 23 687 23 521 23 424 23 389 23 314 23 286 23 248 Zdroj: ČSÚ45

Tabulka 24:Struktura obyvatel Kopřivnice v letech 2006 a 2007 podle pohlaví a věku

Počet bydlících obyvatel k 31.12. - muži - ženy Počet obyvatel ve věku 0 – 14 let - muži - ženy Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let - muži - ženy Počet obyvatel ve věku 65 a více let - muži - ženy

2006

2007

Přírůstek

23 286

23 248

- 38

11 465 11 821

11 420 11 828

- 45 +7

3 698

3 634

- 64

1 876 1 822

1 827 1 807

- 49 - 15

17 183

17 100

- 83

8 572 8 611

8 532 8 568

- 40 - 43

2 405

2 514

+ 109

1 017 1 388

1 061 1 453

+ 44 + 65

Zdroj: ČSÚ46

|


Tabulka 25: Srovnání počtu obyvatel na úrovni města s jinými městy v kraji, na úrovni okresu, kraje a celé republiky

2007 Město Kopřivnice Podíl na celkovém počtu obyvatel Město Nový Jičín Podíl na celkovém počtu obyvatel 1 Město Krnov Podíl na celkovém počtu obyvatel Město Bohumín Podíl na celkovém počtu obyvatel Okres Nový Jičín Podíl na celkovém počtu obyvatel Moravskoslezský kraj Podíl na celkovém počtu obyvatel Česká republika

v tom podle pohlaví

Počet obyvatel k 31.12.

11 828

0 až 14 let 3 634

15 až 64 let 17 100

65 a více let 2 514

49,12%

50,88%

15,63%

73,55%

10,81%

12 455

13 616

3 847

18 833

3 341

47,77%

52,23%

14,76%

72,24%

12,82%

12 193

13 018

3 737

17 970

3 504

48,36%

51,64%

14,82%

71,28%

13,90%

11 367

11 547

3 361

16 417

3 136

49,61%

50,39%

14,67%

71,65%

13,69%

74 697

77 655

23 121

108 994

20 237

49,03%

50,97%

15,18%

71,54%

13,28%

611 825

638 072

180 903

893 112

175 882

48,95%

51,05%

14,47%

71,45%

14,07%

5 082 934

5 298 196

1 476 923

7 391 373

1 512 834

48,96%

51,04%

14,23%

71,20%

14,57%

23 248

26 071

25 211

22 914

152 352

1 249 897

10 381 130

v tom ve věku

Podíl na celkovém počtu obyvatel

Muži

Ženy

11 420

Zdroj: ČSÚ47 Tabulka 26: Srovnání indexu stáří

Index stáří

Česká republika

Moravskoslezský kraj

2007

100,2

93,5

okres Nový Jičín 84,0

Kopřivnice

48

Nový Jičín

Krnov

Bohumín

82,2

84,7

96,2

80,6

Poznámka: Údaje za Kopřivnici, Nový Jičín, Krnov a Bohumín jsou uvedeny za celý správní obvod těchto obcí s rozšířenou působností Zdroj: ČSÚ49

Tabulka 27: Počet obyvatel v městských částech

Počet obyvatel Městská část

|

Velikost území


Kopřivnice Lubina Mniší Vlčovice Celkem

k 31. 12. 2004 20 712 1 501 696 556 23 465

2 506 152 45 45 2 748

k 31. 12. 2005 20 630 1 507 698 564 23 399

k 31. 12. 2006 20 475 1 538 701 571 23 285

k 31. 12. 2007 20 332 1 594 716 596 23 238

Zdroj: Ročenky města Kopřivnice za roky 2004, 2005, 2006 a 200750 Tabulka 28: Obyvatelstvo podle národnosti v procentech k 1. 3. 2001

Obyvatelstvo úhrnem

Romská

Polská

Německá

Ruská

Ukrajinská

90,26

0,08

2,08

0,16

0,28

0,08

0,05

0,09

0,56

Ostatní

Slovenská

23 747

Vietnamsk á

Slezská

4,38

Česká

Moravská

Z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)

0,62

51

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ

Tabulka 29: Vzdělanostní struktura

Území Druh vzdělání bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a stř. odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání Celkem

město Kopřivnice

okres Nový Jičín

Moravskoslezský kraj absolutně v% 5 568 0,5

absolutně 32

v% 0,2

absolutně 531

v% 0,4

3 966

20,9

31 658

24,1

265 452

7 653

40,3

53 599

40,8

4 991

26,3

30 697

702

3,7

1 487

Česká republika absolutně 37 932

v% 0,4

25,2

1 975 109

23,0

407 247

38,7

3 255 400

38,0

23,4

245 665

23,4

2 134 917

24,9

4 245

3,2

32 102

3,1

296 254

3,5

7,8

9 026

6,9

81 506

7,8

762 459

8,9

174

0,9

1 546

1,2

14 147

1,3

113 127

1,3

19 005

100

131 262

100

1 051 687

100

8 575 198

100

Pozn.: Údaje pochází ze SLDB 2001. Údaje jsou uvedeny za obyvatelstvo 15leté a starší. Zdroj: ČSÚ52

Tabulka 30: Hlavní průmyslové firmy ve městě Kopřivnice k 31.5.2008

Obchodní jméno TATRA, a.s BROSE CZ, spol. s r.o. DURA AUTOMOTIVE SYSTEMS CZ, s.r.o.

|

1500 – 1999

Počet zaměstnanců 1000 – 500 – 250 – 1499 999 499

x x x

200 – 249

100 – 199


TAFONCO, a.s. TAWESCO, s.r.o. ERICH JAEGER, s.r.o. TAFORGE, a.s. BANG & OLUFSEN, s.r.o. BIKE FUN International, s.r.o. CIREX CZ, s.r.o.

x x x x x x x 53

Zdroj: ÚÚR

Tabulka 31: Podnikatelské subjekty podle právní formy v Kopřivnici k 31.12.2007

Podnikatelské subjekty podle právní formy Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace Podnikatelé – fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé – fyzické osoby Ostatní právní formy Celkem

Počet 16 12 269 49 3 271 43 258 16 258 4 192

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ54 Tabulka 32: Přehled MŠ v Kopřivnici

Název MŠ MŠ Česká MŠ Francouzská

Adresa Česká 549 Francouzská 1180

MŠ Ignáce Šustaly

Ignáce Šustaly 1120

MŠ Jeřabinka MŠ Krátká MŠ Lubina MŠ Mniší MŠ Pionýrská MŠ Záhumenní

Zdeňka Buriana 967 Krátká 1105 Lubina 199 Mniší 132 Pionýrská 727 Záhumenní 1148

Celkem

9 MŠ Zdroj: Mateřské školy Kopřivnice, p. o.55

|


Tabulka 33: Přehled ZŠ v Kopřivnici

Název ZŠ ZŠ 17. listopadu ZŠ Alšova ZŠ Dr. Milady Horákové ZŠ Emila Zátopka ZŠ Lubina – malotřídka ZŠ Mniší – malotřídka ZŠ sv. Zdislavy ZŠ Štramberská – zřizovatel Moravskoslezský kraj ZŠ a MŠ Motýlek - zřizovatel Moravskoslezský kraj Celkem

Adresa 17. listopadu 1225 Alšova 1123 Obránců míru 369 Pionýrská 791 Lubina 60 Mniší 66 Štefánikova 117 Štramberská 189 Bedřicha Smetany 1122 9 ZŠ

Zdroj: Základní školy56 Tabulka 34: Seznam organizací poskytující sociální služby v Kopřivnici

Č.

Poskytovatel/poskytovaná služba

Charakteristika služby

Adresa

1.

Občanské sdružení Podané ruce

Podpora integrace handicapovaných lidí do společnosti pomocí osobní asistence.

Zborovská 465, Frýdek - Místek

2.

Středisko sociálních služeb města Kopřivnice

Odlehčovací služby, pečovatelské služby.

Česká 320, Kopřivnice

Služby potřebné k zajištění plnohodnotného života klientům se ztrátou soběstačnosti. Středisko domácí péče – pečovatelská služba, Středisko následné péče – lékařská péče, ošetřovatelská péče, rehabilitační péče. Služby pro dospělé klienty s mentálním nebo kombinovaným postižením (výchovněvzdělávací, pracovní terapie, pohybověrehabilitační činnost). Zařízení pro dospělé mentálně postižené klienty. Zajišťuje výchovně vzdělávací a aktivační programy pro klienty, zdravotně-rehabilitační cvičení, dílna pro pracovní terapie. Služby klientům – rodinám s dětmi se zrakovým a kombinovaných postižením do 4 – 7 let z celého Moravskoslezského kraje. Pomoc matkám s dětmi bez přístřeší, které se ocitly v nouzové situaci. Azylový dům nabízí osobám bez přístřeší možnost přespání, včetně poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Sociálně výchovné a preventivní činnosti pro neorganizované děti a mládež ve věku od 6 do 18 let. Terénní program zaměřený na uživatele nealkoholových drog.

Štefánikova 1163, Kopřivnice

3.

Charita

4.

Therápon 98, a.s., Poliklinika Kopřivnice

5.

Středisko sociálních služeb města Kopřivnice/Denní stacionář Kopretina/

6.

Denní stacionář Škola života

7.

Středisko rané péče SPRP Ostrava

8.

Salus, o.p.s. - Domov pro rodiče a děti v nouzi

9.

Středisko sociálních služeb města Kopřivnice /Azylový dům

10.

Klub Kamarád, organizační složka Města Kopřivnice

11.

Renarkon o.p.s.


Vlčovice 76, Kopřivnice

Beskydská 176, Nový Jičín Nádražní 80, Moravská-Ostrava Tyršova 1015, Kopřivnice Horní 1114, Kopřivnice Francouzská 1181, Kopřivnice Štefánikova 1163, Kopřivnice

Zdroj: Město Kopřivnice57 Tabulka 35: Seznam organizací, které nabízejí radu, pomoc a další možnosti v sociální oblasti

Č.

|

Poskytovatel

Charakteristika služby

Adresa


1.

Asociace zdravotně postižených

Sdružuje občany se zdravotním handicapem, jejich rodinné příslušníky a přátele.


2.

Klub důchodců

Společenská, kulturní, sportovní a jiná zájmová činnost určená pro seniory a zdravotně postižené občany.


3. 4. 5. 6. 7.

8.

Mateřské centrum Klokan / Dům dětí a mládeže Občanské sdružení Mandlové oči Občanské sdružení Záblesk Občanské sdružení Zdraví a Život Základní a mateřská škola Motýlek (Dětské centrum)

Místo pro setkávání rodičů s dětmi od 0 do 4 let.

Francouzská 1181, Kopřivnice

Sdružuje rodiny a přátele osob s Downovým syndromem i jiným zdravotním postižením. Sdružení s celorepublikovou působností. Poskytuje služby pro hluchoslepé děti a jejich rodiny. Poskytování pomoci lidem v nouzi (ošacení, pomoc při hledání práce, přechodné bydlení).

Erbenova 1118, Kopřivnice Lubina 338, Kopřivnice Štefánikova 1155, Kopřivnice

Speciální mateřská škola, speciální škola, logopedie, raná péče, rehabilitace.

B. Smetany 1122, Kopřivnice

Pedagogickopsychologická poradna

Pedagogicko-psychologická poradna poskytuje služby, související především se zdravým psychickým a školním vývojem dětí a mládeže, a to od zahájení předškolní docházky do MŠ až po ukončení docházky na školách středních.

Husova 1162b, Kopřivnice

Zdroj: Město Kopřivnice58

Tabulka 36: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích

Silnice

Úsek

Intenzita 2000

Intenzita 2005

Index růstu

58

Lubina – Příbor

6 572

8 545

130 %

58

Lubina – Vlčovice

4 784

58 480 (Čs. armády) 480 (Čs. armády) 480 (Záhumenní) 482 (Obránců míru)

Vlčovice – Tichá Lubina – Nádražní Nádražní – Obránců míru Obránců míru – Štramberk Čs. armády – K Pasekám

4 458 6 950 6 950 3 320 5 825

6 698 7 846 7 880 8 167 7 425 7 504

140 % 176 % 113 % 118 % 224 % 129 %

482 (Obránců míru)

K Pasekám – Závišice

4 054

5 340

132 %

486

Vlčovice – Hukvaldy

1 289

1 600

124 %

59

Zdroj: převzato ze Strategického plánu

B. Příloha s vyhodnocením dotazníkového šetření Vyhodnocení výzkumu spokojenosti občanů s kvalitou života na sídlišti Jih |


V rámci aktivit souvisejících s přípravou Integrovaného plánu rozvoje města Kopřivnice byl připraven dotazník, jehož hlavním cílem bylo zjistit spokojenost občanů s kvalitou života na sídlišti Jih. Primární data pro tento výzkum byla získána metodou dotazování s použitím dotazníku. Dotazník obsahoval 12 otázek zaměřených na základní problémy života na sídlišti. Jednak se snažil o identifikaci oblastí, ve kterých je potřeba zvýšit kvalitativní úroveň, dále byly otázky zaměřeny na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb ze strany samosprávy města a preferované projekty obyvatel sídliště.

Respondenti Průzkum byl zaměřen na obyvatele žijící na sídlišti Jih. Dotazník odevzdalo 206 respondentů. 96 % z nich žije přímo na sídlišti Jih ve vymezené zóně a 6 % dotázaných žije mimo ni. Z celkového počtu odpovědělo 110 žen a 96 mužů. Mezi dotazovanými bylo 22 % ve věku 19 – 35 let, 24 % ve věku 36 – 50 let, dále 39 % respondentů bylo ve věku 51 – 65 let a 16 % bylo starších 66 let.

Analýza odpovědí •

Trávení volného času

Mimo sídliště tráví volný čas 47 % (96) respondentů a v jeho lokalitě zůstává 41 % (84) respondentů. 10 % (21) dotázaných by rádo trávilo čas mimo sídliště, ale nemají možnost a 2 % (5) odpovědělo jinak. •

Současný stav sídliště

Spíše nízkou kvalitou hodnotí péči o veřejné prostranství nejvíce respondentů (41 %). 23 % ji hodnotí jako nízkou a velmi nízkou, 27 % si myslí, že péče je spíše vysoké kvality a pouze 9 % uvedlo vysokou a velmi vysokou kvalitu. Průměrné hodnocení uvádí spíše nízkou kvalitu péče o veřejné prostranství.

|


Největší podíl (41 %) hodnocení rozsahu veřejné zeleně zaujímá spíše vysoká kvalita, následuje názor 23 % respondentů, že kvalita je spíše nízká. Celkem 13 % tvoří hodnocení nízké a velmi nízké kvality a celkem 23 % vysoké a velmi vysoké kvality. Průměrně je rozsah ploch veřejné zeleně hodnocen spíše vysokou kvalitou.

Čistotu na sídlišti hodnotilo nejvíce dotázaných (42 %) spíše nízkou kvalitou, 31 % nízkou kvalitou a 13 % velmi nízkou kvalitou a rovněž spíše vysokou kvalitou. Vysokou spokojenost uvedlo pouze 1 % respondentů, velmi vysokou spokojenost nikdo. Průměrně je čistota na sídlišti hodnocena jako spíše nízká kvalita.

Vzhled sídliště byl nejčastěji (39 %) označen spíše nízkou kvalitou, následně spíše vysokou kvalitou podílem 24 %, 21 % respondentů odpovědělo,že kvalita je spíše vysoká. Celkem 5 % je se vzhledem sídliště nespokojeno a velmi nespokojeno a naopak 11 % je velice spokojeno. Průměrně jsou obyvatelé spíše nespokojeni se vzhledem sídliště.

•

Spokojenost s veřejnou zelení na sídlišti

Téměř polovina dotázaných (49 %) se cítí spíše spokojena a naopak 22 % je spíše nespokojeno. 19 % respondentů je spokojeno a 5 % spokojeno není a zároveň se nevyjádřilo.

|


•

Revitalizace veřejného sportovního hřiště u ZŠ Alšova

Modernizaci a revitalizaci hřiště by přivítala nadpoloviční většina respondentů (53 %), 20 % by ji spíše uvítalo a 19 % si není jisto. Pouze celkem 8 % spíše a vůbec nesouhlasí. Průměrně se respondenti shodli, že by spíše s modernizací souhlasili.

•

Spokojenost s parkovacími místy

Na otázku, zda jsou obyvatelé spokojeni s počtem parkovacích míst, odpovědělo téměř stejným poměrem 44 % že ano a spíše ano a rovněž spíše ne a ne. 13 % si není jisto.

•

Cyklostezka vedená v blízkosti sídliště a in-line okruh

Téměř polovina (46 %) respondentů by uvítalo cyklostezku, která by vedla v blízkosti sídliště. 19 % by ji spíše uvítalo, 15 % neví, 13 % spíše nesouhlasí a pouze 7 % nesouhlasí s vybudováním stezky. Podobně dopadlo dotazování na záměr výstavby okruhu pro in-line. Celkem 47 % by okruh uvítalo, poměrně velké procento (28%) si není jisto a celkem 25 % nemá o okruh zájem.

|


•

Spokojenost s mobiliářem sídliště

Se stojany na kola je největší podíl respondentů (64 %) velmi nespokojeno a nespokojeno, 20 % je spíše nespokojeno, spíše spokojeno a spokojeno je asi 15 % dotazovaných a pouze 1 % uvedlo vysokou spokojenost. Průměrně je hodnoceno stupněm 2,2 tj. nespokojeností se stojany na kola. Počet odpadkových košů je nejvíce hodnocen stupněm 2 a 3 (51 %), tedy nespokojen a spíše nespokojen, 29 % je spíše spokojeno a spokojeno. 18 % je velmi nespokojeno a pouze 2 % respondentů uvedla vysokou spokojenost. Průměrné hodnocení je stupněm 2,8, tj. respondenti jsou spíše nespokojeni. Kvalita laviček je z 54 % hodnocena stupni 1 a 2, tedy nespokojeností a velkou nespokojeností. Pouze 13 % je naopak spokojeno a velmi spokojeno. Celkově je kvalita ohodnocena stupněm 2,7 – spíše nespokojeni. S počtem laviček je více než polovina dotázaných (52 %) nespokojena a spíše nespokojena, 18 % je velmi nespokojeno. Naopak celkem 26 % je spokojeno a spíše spokojeno a pouze 3 % respondentů uvedlo, že jsou vysoce spokojeni. Průměrně označili lidé počet laviček hodnotou 2,8, tj. jsou spíše nespokojeni. Kvalita a počet dětských hřišť byly hodnoceny nejvíce stupni 4 a 5, tedy spíše spokojenost a spokojenost, následně stupni 2 a 3 jako spíše nespokojenost a nespokojenost. Nejmenším a poměrně stejným dílem se respondenti vyjádřili o velké nespokojenosti a vysoké spokojenosti s kvalitou a počtem dětských hřišť. Osvětlení a počet chodníků na sídlišti bylo hodnoceno podobně. Největší podíl odpovědí zahrnovaly stupně 4 a 5, to znamená, že respondenti jsou převážně spíše spokojeni a spokojeni. Následuje pocit spíše nespokojenosti a nespokojenosti. Poměrně stejně jsou nejmenším podílem hodnoceny extrémy vysoká nespokojenost a vysoká spokojenost.

|


Kvalita chodníků je hodnocena poměrně rovnoměrně v rozmezí stupňů 1 - 4. Malý podíl zaujímají hodnoty 5 a 6 tedy spokojenost a vysoká spokojenost. Průměrné hodnocení je 2,8 – spíše nespokojeni.

•

Projektové záměry podle míry preference

Projekty byly seřazeny podle preference tak, že hodnota 1 odpovídá nejmenšímu významu a 6 významu největšímu. Nejvíce preferovaným projektem se stala rekonstrukce chodníků, kterou respondenti hodnotili průměrně stupněm 4.4, tj. spíše významný projekt. Hodnotu 4 lehce překračují projekty zabývající se úpravou veřejné zeleně, rekonstrukcí sportovního hřiště u ZŠ Alšovy a pořízením kamerového systému. Na třetím místě (3.9) je rekonstrukce ploch po bývalých asfaltových hřištích a úprava parkovacích míst v ulici Štramberská. Následuje doplnění a úprava dětského hřiště (3.8) a vybudování cyklostezky (3.7). Jako spíše nevýznamné s hodnotou 3.4 se jeví doplnění městského mobiliáře, rekonstrukce "Starého hřbitova" (2.9) a nejméně preferovaný je záměr na vybudování in-line okruhu (2.8).

|


C. Příloha k popisu zóny Tabulka 37: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích

Silnice

úsek

intenzita 2000

intenzita 2005

index růstu %

58

Lubina – Příbor

6 572

8 545

130 %

58

Lubina – Vlčovice

4 784

6 698

140 %

58

Vlčovice - Tichá

4 458

7 846

176 %

480 (Čs. armády)

Lubina – Nádražní

6 950

7 880

113 %

480 (Čs. armády)

Nádražní – Obránců míru

6 950

8 167

118 %

480 (Záhumenní)

Obránců míru – Štramberk

3 320

7 425

224 %


Čs. Armády – K Pasekám

5 825

7 504

129 %


K Pasekám – Závišice

4 054

5 340

132 %

486

Vlčovice – Hukvaldy

1 289

1 600

124 %

Pozn.: Hodnoty intenzity silniční dopravy jsou uvedeny v jednotkových (přepočtených) vozidlech za den. Zdroj: Strategický plán Kopřivnice

|


D. Příloha k administrativnímu řízení Organizační schéma IPRM Kopřivnice:

Zastupitelstvo města (schválení IPRM)

Rada města (doporučení Zastupitelstvu ke schválení IPRM)

Řídící výbor (schválení IPRM)

Pracovní skupina (příprava projektů, vyhodnocení šetření a realizace IPRM)

Manažer IPRM (koordinace tvorby IPRM)

Zpracovatel IPRM (zpracování IPRM)

Tabulka 38: Členové Řídícího výboru

1

Ing. Josef Jalůvka

Partnerská organizace Město Kopřivnice

2

Ing. Igor Kocurek

Město Kopřivnice

Vedoucí odboru bytového hospodářství

ano

3

Dagmar Rysová

Město Kopřivnice

Místostarostka města

ano

4

Vladimír Zákutný

Město Kopřivnice

Vedoucí oddělení investic

ano

4

Mgr. Milan Bureš

ZŠ Alšova

Ředitel

ano

5

Martin Kotrc

Oblastní stavební bytové družstvo Kopřivnice

Vedoucí technického úseku

ano

6

Jiří Voráč

Bytové družstvo Máchova 1131

Předseda družstva

ano

7

Miroslav Ruta

Bytové družstvo Štramberská 1126

Předseda družstva

ano

8

Ing. Jan Habr

Město Kopřivnice

Správa zeleně

ano

9

Bc. Bohdan Kotouček

Město Kopřivnice

Projektový manažer

ne

Jméno

|

Funkce v organizaci Starosta města

Právo hlasování ano


Tabulka 39: Cyklus implementace a aktualizace IPRM

Kroky

Činnost

Kdo

Četnost (minimální)

průběžná kontrola

Odbor rozvoje města

pololetně

jednorázová kontrola


dle potřeby


průběžně


jednou za rok

návrhy pro RM

Odbor rozvoje města ve spolupráci s ostatními odbory

jednou za rok

návrh aktualizovaného Integrovaného plánu pro jednání v RM a ZM


jednou za rok

aktualizovaný Integrovaný plán projednaný v RM a ZM

Odbor rozvoje města, ostatní odbory

průběžně dle plánů

Odbor rozvoje města ve spolupráci s ostatními odbory Odbor rozvoje města ve spolupráci s odbory a zodpovědnými projektovými manažery

průběžně dle termínů projektů

realizované a rozpracované projekty

pololetně

podkladový materiál pro kontrolní zprávu (dále viz krok 1)

1. Kontrola

2. Evidence nových návrhů a připomínek 3. Příprava aktualizace cílů a směrů integrovaného plánu 4. Zpracování aktualizované verze Integrovaného plánu rozvoje města 5. Aktualizace IPRM

6. Příprava projektů

7. Realizace projektů

8. Zjištění stavu a vyhodnocení

|

shromažďování podkladů od občanů a institucí příprava nových cílů a směrů na základě kontroly a evidence navrhovaných změn příprava a projednání návrhu aktualizovaného integrovaného plánu v ŘV zpracování zprávy pro jednání Zastupitelstva města konkrétní rozpracování schváleného aktualizovaného Integrovaného plánu řízení procesu realizace projektů

průběžná kontrola

Výstupy informace o průběhu realizace pro vedení města a realizátory projektů zpráva pro RM a ZM o realizaci Integrovaného plánu aktualizace zásobníku projektových námětů, vyhlašování výzev

připravené projekty


E. Příloha k analýze rizik Katalog rizik Následující kapitola obsahuje celkový souhrn rizik, která nastala, nebo by mohla nastat v souvislosti s přípravou, realizací a implementací IPRM jako dokumentu a dílčích projektů v něm obsažených v reálném prostředí. Vzhledem k tomuto detailnímu soupisu bylo provedeno vyhodnocení dle metody čtvercové matice (váha jejich dopadu a poměr způsobené škody k pravděpodobnosti výskytu rizika). V rámci celkové sumarizace byla rizika alokována do větších skupin podle oblasti dopadu. Jednotlivé oblasti dopadu byly vybrány s ohledem na charakter a věcné zaměření IPRM. Tabulka 40: Katalog rizik

Kategorie

Strategické

Strategické

Strategické

Strategické

Strategické

Strategické

Strategické

Strategické Strategické Strategické Strategické Strategické

Strategické

Strategické

|

Riziko

Popis rizika

Zajistit dle metodiky předkládání IPRM všechny náležitosti IPRM Dokument IPRM a povinné přílohy, které musí být a povinné přílohy IPRM podepsány statutárním zástupcem, v souladu s metodikou MMR. Indikátory nastaveny nerealisticky Chybné nastavení vůči metodice MMR a dokumentaci indikátorů sledování IOP a charakteru projektů v IPRM. Harmonogram projektů bude Nerealistický orientován na základě vyhlášení harmonogram projektů výzev k předkládání dílčích v IPRM projektů v IPRM. Vydané záporné rozhodnutí ze Neschválení IPRM strany MMR. Partneři v realizační fázi Ztráta zájmu partnerů nespolupracují na aktivitách v realizační fázi vymezených dohodou o partnerství. Každý projekt v IPRM musí být Nepřidělení dotace na dílčí správně předložen jako projektová projekty v IPRM. žádost v rámci výzvy na CRR nebo jiný ŘO. Nevhodné nastavení systému komunikace mezi manažerem Komunikační strategie IPRM, ŘV a předkladateli žádostí ve všech fázích IPRM. Schválení IPRM v orgánech města Vůle a podpora (ZM, RM). Nedostatečně popsána Nedodržení metodiky MMR analýza zóny a dotačních podmínek. Nedokonale zpracované Nedostatečně identifikované silné SWOT analýzy IPRM a slabé stránky vybrané zóny. Špatný návrh strategie Zvolen špatný přístup ze strany IPRM zpracovatele. Nesoulad mezi Nedostatečná analýza všech nastavenými cíli IPRM relevantních strategických a strategickými dokumenty dokumentů. Nedostatečně zdůvodnění výběru Netransparentní výběr projektů, neschválení projektů na projektů v IPRM ŘV IPRM. Nedostatečná Nejsou nastaveny kompetence implementační struktura a odpovědnosti osob zapojených IPRM ve všech fázích IPRM.

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

3

4

12

běžně možná

velmi významný

3

3

9

běžně možná

významný

3

3

9

běžně možná

významný

3

4

8

běžně možná

velmi významný

2

4

8

výjimečně možná

velmi významný

2

4

8


velmi významný

2

3

6


významný

1

2

2

téměř nemožná

drobný

2

1

2


téměř neznatelný

1

2

2

1

3

3

2

2

4


drobný

2

2

4



1

2

2

téměř nemožná

drobný

téměř nemožná téměř nemožná

drobný významný


Kategorie

Strategické

Strategické

Strategické Strategické

Strategické

Strategické

Strategické

Strategické Strategické Ekonomické

Ekonomické

Ekonomické

Ekonomické

Ekonomické

Ekonomické

Ekonomické

|

Riziko

Popis rizika

V rámci zjišťovacího řízení si může MŽP, nebo KÚ Moravskoslezského Vydání stanoviska SEA kraje vyžádat dodatečné informace, které mohou ohrozit termínový rozsah výzvy. V rámci monitorovacích ročních Změny strategie IPRM zpráv dbát na důsledné popsání v průběhu realizační fáze. změny strategie. Nepřipravenost dílčích Projekty musí být připravené jako projektů k předložení žádost o dotaci – včetně projektové v rámci výzvy dokumentace. Rozhodnutí o schválení Musí existovat Rozhodnutí ze IPRM strany RR o přiznání dotace. Pro realizaci IPRM musí být podepsáno zabezpečení realizace Smlouva o zabezpečení IPRM, které bude podepsáno realizace IPRM statutárním zástupcem příjemce podpory. Nastaven systém předkládání monitorovacích zpráv v průběhu Monitorovací zprávy realizace IPRM. Zajistit včasné odevzdávání monitorovacích zpráv. Dodržení základních pravidel Publicita publicity IPRM dle Grafického manuálu platného pro IOP. Kvalitní komunikace mezi Komunikační strategie manažerem IPRM a ŘO IOP a CRR. Přistoupení nových partnerů Partnerské vztahy v realizační fázi IPRM. Nesprávné finanční nastavení Finanční harmonogram IPRM dle opatření a z hlediska času. Nezrealizování plánovaných projektů a nesplnění finančního Nedokončení projektů harmonogramu IPRM nebo nesplnění povinnosti uvedené nebo odejmutí dotace v podmínkách Příručky pro příjemce. Zajištění finančních prostředků pro Rozpočet IPRM realizaci projektů v rozpočtu města, případně úvěrem. Nedodržení stanoveného podílu Kofinancování spolufinancování IPRM a dílčích projektů městem. Nedodržen postup dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole Kontrolní systém ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Složitost schvalování rozpočtu Procesní věci ekonomické města, složitost povolování operací, vystavování faktur. Nepodání projektových Nepodání projektových žádostí žádostí a nechválení nebo podání s formálními chybami projektových žádostí a neschválení projektových žádostí v jednotlivých OP jednotlivými ŘO a způsobení

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

2

1

2


drobný

1

1

1

téměř nemožná


3

3

9

běžně možná

významný

1

0

0

téměř nemožná

zvládaný

1

3

3


významný

0

0

0

Nemožná

zvládaný

2

3

6


významný

1

1

1

téměř nemožná


1

1

1

téměř nemožná


3

3

9

významný

významný

2

2

4


velmi významný

1

3

3

téměř nemožná

významný

1

3

3

nemožná

významný

0,5

0

0

nemožná

zvládaný

0,5

1

0,5

nemožná


2

4

8


velmi významný


Kategorie

Riziko

Popis rizika

nutnosti změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu. Správné nastavení rozpočtu Ekonomické Rozpočty projektů projektů dle způsobilosti výdajů. Splnění podmínek způsobilosti a dokladování pro zdárné Ekonomické Proplacení projektů proplacení vynaložených výdajů jednotlivých OP. Špatný přístup osob k projektu, zanedbávání svých povinností Neodpovědnost Organizační apod. a dále delegování pravomocí a nekompetentnost na nekompetentní osoby, které nemají zkušenosti. Zadávání zakázek v rozporu se Organizační Zneužití pravomoci zákonem, netransparentnost výběru projektů a různých aktivit. Nastavení systému vnitřní kontroly Vnitřní kontrolní na Městském úřadě, existence Organizační mechanismy specializovaného pracoviště interního auditu. Nastavení systému na Městském Organizační Schvalovací mechanismy úřadě - organizační řád, pracovní řád, směrnice, pokyny a nařízení. Existence odpovědných osob na Organizační Lidské zdroje Městském úřadě odpovídajících za projekt. Stanovení odpovědnosti Vymezení pracovních Organizační a vymezení kompetencí v pracovní kompetencí náplni v rámci projektu. Nesprávné nastavení rozpočtu Projektové Rozpočet projektu projektu dle kapitol a způsobilosti výdajů. Nezajištění finančních prostředků Projektové Financování projektů pro realizaci projektu. Nezajištění úspěšné realizace Projektové Řízení projektů a zajištění projektu, neúspěšné proplacení jejich udržitelnosti dotace a nezajištění udržitelnosti projektů a tedy i IPRM. Nedodržení pravidel publicity dle Smlouvy o zabezpečení realizace Projektové Publicita IPRM a dle podmínek programu IOP Neschválení projektových žádostí jednotlivými ŘO a způsobení Neschválení projektových nutnosti změny IPRM v části Projektové žádostí v jednotlivých OP projektové a změnu finančního či odejmutí dotace harmonogramu nebo nesplnění povinnosti uvedené v podmínkách Příručky pro příjemce v rámci IOP. Nedodržení zákona o veřejných Projektové Výběrová řízení zakázkách a pravidel operačních programů. Náklady nad rámec schváleného Projektové Vícenáklady rozpočtu musí být hrazeny z vlastních zdrojů žadatele. Projektové Fakturace Nedodržení základních náležitostí

|

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

2

2

4


drobný

2

2

4


drobný

3

3

9

běžně možná

významný

2

4

8

možná

velmi významný

1

1

1

téměř nemožná

zvládaný

1

1

1

téměř nemožná

zvládaný

1

2

2


zvládaný

1

2

2

téměř nemožná

zvládaný

3

2

6

běžně možná

drobný

2

3

6

téměř nemožná

významný

2

3

6

téměř nemožná

významný

2

3

6

téměř nemožná

významný

2

4

8

téměř nemožná

velmi významný

3

4

12

běžně možná

velmi významný

2

2

4

téměř nemožná

drobný

1

2

2

nemožná

drobný


Kategorie

Riziko

Projektové

Fakturace - termínová

Projektové

Žádost o platbu

Projektové

Etapizace

Projektové

Majetkoprávní vztahy

Projektové

Územní řízení

Projektové

Vyjádření EIA a NATURA 2000

Projektové

Projektové dokumentace

Projektové

Realizace dle projektové dokumentace

Projektové

Projektová žádost

Projektové

Smlouva o dílo

Projektové

Stavební dozor

Ostatní

Počasí

Ostatní

Živelná pohroma

|

Popis rizika faktury dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zpoždění proplácení faktur. Předložení žádosti o platbu na základě skutečných výdajů projektu. Existence věcně oddělitelných etap projektu, které budou dohromady tvořit jeden projekt. Projektem dotčené pozemky musí být ve vlastnictví žadatele, nebo je musí mít v dlouhodobém pronájmu. Existence platného územního rozhodnutí pro každý dílčí projekt v IPRM. Existence kladného vyjádření pro stavbu z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zajistit projektovou dokumentaci pro celou stavební část. Postupovat realizaci dle projektové dokumentace. Dodržování aktivit dle projektové žádosti a dále smlouvy o dílo, harmonogramu projektu, technologie stavby apod. Špatné nastavení termínů ve smlouvě o dílo, nepřesně zpracovaný rozpočet. Špatný výběr odborného stavebního dozoru – firmy, která bude dohlížet nad správnou realizaci stavby. Předpoklad pro realizaci stavby. Riziko výskytu požáru, povodně apod.

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

1

2

2

nemožná

drobný

1

2

2

nemožná

drobný

0

1

1

nemožná

zvládaný

2

2

4

nemožná

Drobný

1

3

3

téměř nemožná

významný

1

3

3

téměř nemožná

významný

0

0

0

nemožná

zvládaný

2

2

2

možná

drobný

2

2

2

možná

drobný

2

2

2

možná

drobný

2

2

2

možná

drobný

3

3

9

běžně možná

významný

2

3

6

možná

významný


F. Seznam tabulek Tabulka 1: Přírůstek obyvatel v Kopřivnici za rok 2007 3 Tabulka 2: Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti v Kopřivnici k 31.12.2007 5 Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 dle územních jednotek 5 Tabulka 4: Počet bytů podle období výstavby v Kopřivnici do roku 2001 6 Tabulka 5: Sportovní zařízení ve městě Kopřivnice v roce 2007 8 Tabulka 6: Srovnání hodnot za město a za zónu 23 Tabulka 7: Věková struktura obyvatelstva Kopřivnice v roce 2001 28 Tabulka 8: Ekonomická a vzdělanostní struktura obyvatelstva Kopřivnice v roce 2001 28 Tabulka 9: Rozmístění kontejnerů na separovaný odpad v lokalitě sídliště Jih 30 Tabulka 10: Specifikace opatření 35 Tabulka 11: Přehled indikátorů 38 Tabulka 12: Kvalifikovaný odhad indikátorů dopadu IPRM 40 Tabulka 13: Časový harmonogram realizace dílčích projektů dle aktivit IPRM 41 Tabulka 14: Finanční prostředky IPRM celkem 43 Tabulka 15: Procentní rozdělení v rámci jednotlivých opatření IPRM 43 Tabulka 16: Finanční rozdělení prostředků u opatření spadajících do IOP 5.2 43 Tabulka 17: Zdroje financování 43 Tabulka 18: Finanční rozdělení prostředků do jednotlivých let v období 2008 - 2015 44 Tabulka 19: Finanční plán vzhledem k alokaci programu 45 Tabulka 20: Formální náležitosti a kritéria přijatelnosti 58 Tabulka 21: Kritéria výpočtu míry hrozby vzniku rizika 62 Tabulka 22: Indikativní seznam projektů 65 Tabulka 23: Vývoj počtu obyvatel v Kopřivnici Tabulka 24:Struktura obyvatel Kopřivnice v letech 2006 a 2007 podle pohlaví a věku Tabulka 25: Srovnání počtu obyvatel na úrovni města s jinými městy v kraji, na úrovni okresu, kraje a celé republiky Tabulka 26: Srovnání indexu stáří Tabulka 27: Počet obyvatel v městských částech Tabulka 28: Obyvatelstvo podle národnosti v procentech k 1. 3. 2001 Tabulka 29: Vzdělanostní struktura Tabulka 30: Hlavní průmyslové firmy ve městě Kopřivnice k 31.5.2008 Tabulka 31: Podnikatelské subjekty podle právní formy v Kopřivnici k 31.12.2007 Tabulka 32: Přehled MŠ v Kopřivnici Tabulka 33: Přehled ZŠ v Kopřivnici Tabulka 34: Seznam organizací poskytující sociální služby v Kopřivnici Tabulka 35: Seznam organizací, které nabízejí radu, pomoc a další možnosti v sociální oblasti Tabulka 36: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích Tabulka 37: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích Tabulka 38: Členové Řídícího výboru Tabulka 39: Cyklus implementace a aktualizace IPRM Tabulka 40: Katalog rizik

|


G. Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha Kopřivnice v České republice Obrázek 2: Umístění Kopřivnice a Štramberku Obrázek 3: Průmyslový park Kopřivnice Obrázek 4: Logo Průmyslový park Kopřivnice Obrázek 5: Mapa vymezené zóny města Kopřivnice

|

2 3 4 4 27

IPRM Kopřivnice obytná zóna Kopřivnice Jih. Integrovaný plán rozvoje města Obytná zóna Kopřivnice JIH

Recommend Documents