Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Provozně ekonomická fakulta
Investiční pobídky jako faktor rozhodování investorů v ČR a SR
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala:
Ing. Robert Plaga
Iva Matulová BRNO 2007
7
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Investiční pobídky jako faktor rozhodování investorů v ČR a SR“ vypracovala samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu.
V Brně dne 25.5.2007 Iva Matulová
8
Poděkování
Tímto děkuji Ing. Robertu Plagovi za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za konzultace, rady a připomínky, které mi byly poskytnuty v průběhu jejího zpracování.
9
Abstrakt Matulová, I. Investiční pobídky jako faktor rozhodování investorů v ČR a SR. Bakalářská práce. Brno, 2007
Cílem této práce je poskytnout co možná nejkomplexnější pohled na problematiku dotací přímých zahraničních investic. Hlavní důraz je přitom kladen na analýzu situace v České republice a nasnadě je otázka, do jaké míry je příliv investic na investičních pobídkách závislý a zda investory nepřitahují spíše ostatní faktory tvořící podnikatelské prostředí. Jako země ke srovnání poslouží Slovensko a jeho systém státní podpory. Práce v úvodní části mapuje systém dotací v České republice a na Slovensku a podmínky pro jejich udělení. Dále studie analyzuje vlastnosti podnikatelsky atraktivní země opět ve vztahu k České republice. V závěru práce se na příkladech fiktivních firem ukáže, ve které z obou zemí mohou investoři dostat vyšší dotace na svou podnikatelskou činnost.
Abstract
Matulová, I. Investment subsidy as an element of Investor decision making in the Czech republic and Slovakia. Bachelor thesis. Brno, 2007
This thesis is aimed at giving a possibly most complex view of straight foreign investment support. It is focused at analyzing the situation in the Czech Republic and there comes the question of how much the flow of investments is depending on the investment subsidies and whether the investors are rather attracted by other factors of the business scene. A country to compare may be Slovakia and its system of state support. The introductory part deals with the systems of support in the Czech Republic and in Slovakia and their terms of granting supports. Further in the thesis the author goes into the characteristics of a country attracting investors, again touching the Czech Republic. In conclusion we find examples of fictional firms in both countries and compare their chances to gain a higher support for their business activities. 10
Obsah 1.
Úvod.............................................................................................................. 7
2.
Cíl práce a metodika ..................................................................................... 8
3.
Typy investičních pobídek............................................................................ 9
4.
Investiční pobídky v ČR ............................................................................... 9 4.1 CzechInvest............................................................................................. 10 4.2 Právní úprava udělování IP a vývoj ........................................................ 11 4.3 Současný systém pobídek v ČR.............................................................. 13 4.3.1
Investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu.......................... 13
4.3.2
Postup při žádosti o udělení investičních pobídek.......................... 17
4.3.3
Rámcové programy......................................................................... 19
4.3.4
Program pro podporu tvory nových pracovních míst ..................... 22
4.4 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže .................................................. 24 5.
Investiční pobídky na Slovensku ................................................................ 24 5.1 Formy investičních pobídek.................................................................... 25 5.2 Podmínky udělení podpory..................................................................... 25 5.3 Výše investičních pobídek ...................................................................... 27
6.
Porovnání atraktivity Česka a Slovenska.................................................... 29 6.1 Srovnání investičních pobídek................................................................ 29 6.2 Srovnání podnikatelského prostředí ČR a SR......................................... 30
7.
Další faktory motivující k investicím ......................................................... 33 7.1 SWOT analýzy podnikatelských prostředí ............................................. 36
8.
7.1.1
Česko .............................................................................................. 37
7.1.2
Slovensko........................................................................................ 37
Praktická část .............................................................................................. 38 8.1 Firma Alfa............................................................................................... 38 11
8.2 Firma Beta............................................................................................... 40 8.3 Firma Gamma ......................................................................................... 42 9.
Diskuze - shrnutí výsledků příkladů a návrhy ............................................ 42
10. Závěr ........................................................................................................... 44 Inspirace a zdroje ........................................................................................ 46 Seznam obrázků .......................................................................................... 47 Seznam tabulek ........................................................................................... 47 Seznam použitých zkratek .......................................................................... 48
12
1. Úvod Přicházející zahraniční investice jsou nezbytnou součástí všech fungujících ekonomik světa, zvyšují HDP země, snižují nezaměstnanost, přinášejí nové technologie a celkově jsou významným faktorem tvořícím blahobyt země. Velké strojírenské firmy v Česku udávají tempo exportu a pravděpodobně z velké části stojí za vysokým ekonomickým růstem, což následně vyznívá dobře pro vládu. Investor se ohlíží hlavně na brzkou návratnost vložených prostředků a nízké riziko zmaření investice, které souvisí s politickou stabilitou, právním prostředím a kriminalitou v zemi. Faktorů je samozřejmě více. Vlády států jsou si toho vědomy a snaží se investorům vycházet všemožně vstříc. Některá lákadla danému státu chybí docela, jiné faktory se velmi špatně ovlivňují. Co však mohou vlády nabídnout hned, jsou investiční pobídky (dále jen IP). Je jasné, že pokud investor dostane příslib daňových prázdnin, přímých dotací či jiných výhod, samotná investice začne být o to lákavější. Co když však sousední stát o investora stojí také a začne pobídková válka? Situace může dojít dokonce i tak daleko, že investor vědom si své důležitosti požaduje po vládě stále další ústupky či dotace pod pohrůžkou přesunutí svého záměru k sousedům. Vláda čelící možné kritice veřejnosti přistoupí na investorovy podmínky navzdory tomu, že příjmy z investice do státní pokladny či ostatní výhody přestávají vyvažovat náklady nutné k přilákání investice a podepsání smlouvy s investorem, hlavní však je, že investici nezískal sousední stát. Česká republika má vzhledem k úspěchům na poli bojů o zahraniční investice atraktivní podnikatelské prostředí. Jen za rok 2006 se podařilo přilákat 176 investičních projektů za 3,82 miliard eur, díky nimž by mělo vzniknout 34 824 nových pracovních míst. Na Slovensku to ve stejném roce bylo jen 65 investičních projektů za 607 milionů eur, které by měly vytvořit 14 547 nových pracovních míst. Jakými IP láká investory ČR, jak je na tom štědrost dotací naší země v porovnání se sousedním Slovenskem a co dále mohou nabídnout podnikatelská prostředí obou zemí, to jsou témata následující práce.
7
2. Cíl práce a metodika Cílem práce je rozbor IP jako prvku ovlivňujícího podnikatelské prostředí v České republice a na Slovensku. Základem je identifikovat přímé a nepřímé vládní dotace podnikatelským subjektům a podmínky, za nichž jsou udělovány. Zdrojem informací budou webové stránky státních institucí, hlavně Ministerstva průmyslu a obchodu a agentur CzechInvest a Sario. V další části práce se budu zabývat konkrétnějšími aspekty přílivu zahraničních investic do ČR, tzn. jejich přínosu a naproti tomu nevýhodám, které rovněž přinášejí. Zvýšenou pozornost přitom budu věnovat porovnání nejen IP, ale také srovnání celkového podnikatelského prostředí v Česku a na Slovensku a dále tomu, která z obou zemí je v udělování IP štědřejší a zda to má požadovaný efekt na příliv investic. Protože IP nejsou jediným faktorem ovlivňujícím rozhodování investorů, výstupem této práce bude rovněž rozbor dalších žádoucích vlastností destinací potenciálních investorů v úzkém vztahu k prostředí českému. Získané informace poslouží k vytvoření SWOT analýzy podnikatelských prostředí obou zemí. Praktická část má za cíl potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že Česká republika je pro investory atraktivnější a to díky štědřejšímu systému pobídek než sousední Slovensko. Ověření hypotézy provedeme na příkladu v závěrečné části práce: z pohledu tří firem s naprosto rozdílným zaměřením a kapitálem provedeme výpočet nároku na dotace při konkrétních investičních nákladech, pokud by investovaly za stejných podmínek v ČR nebo na Slovensku. Od nákladů firmy (včetně mezd) odečteme IP, jež investor nárokuje a čisté náklady tudíž mohou posloužit jako ukazatel toho, která z obou zemí je pro daného investora lákavější. Ze statistik o zájmu investorů bude poté možné posoudit, zda tomu tak opravdu je, nebo zda je to zásluhou jiných faktorů v této práci také rozebraných. Tato práce by měla sloužit jako přehled současných forem vládních podpor podnikatelům v ČR a SR a také jako rozbor a srovnání podnikatelských prostředí obou zemí. Formou je studie srozumitelná, tedy vhodná každému, koho daná problematika zajímá.
8
3. Typy investičních pobídek Investičními pobídkami se rozumí jedna z forem podpory podnikání ze strany vlády. IP mohou být trojího typu: •
Finanční,
•
fiskální,
•
regulativní.
Finanční
pobídky
představují
přímý
tok
peněžních
prostředků
do
podnikatelského prostředí. Jedná se o přímé dotace např. na pracovní místo, na rekvalifikaci pracovníků, na vývoj a výzkum, darování pozemku na stavbu nebo poskytování výhodných úvěrů. Tato forma podpory bývá častěji doménou vyspělých států s vysokým HDP, které si to vzhledem ke svému rozpočtu mohou dovolit. Velkou výhodou finančních pobídek je okamžitý přínos do rozpočtu investora. Fiskálními pobídkami rozumíme značné slevy na dani z příjmu po určitou dobu od začátku působení firmy. Jedná se o nepřímý tok prostředků do soukromého sektoru. Tuto podporu uplatňují častěji rozvojové země, které nemají dostatek prostředků ve svých rozpočtech k okamžité dotaci. Nevýhodou fiskálních pobídek je pomalý účinek rozprostřený do více let. Regulativní pobídky mohou být například specifické ekonomické či celní zóny nebo podnikatelské parky. V těchto zónách mohou existovat jiné podmínky pro podnikání, anebo v tzv. průmyslových zónách může být investorovi zaručena dobrá dopravní obslužnost (blízkost dálnice), dostatek volné kvalifikované pracovní síly, pozemky s majetkově vyřešenými vztahy a další pro investora podstatné podmínky.Výše uvedené pobídky se praxi často kombinují .
4. Investiční pobídky v ČR Investičními pobídkami v Česku jsou různé formy podpory zahraničních i domácích investorů ze strany vlády, jejichž cílem je poskytnout investorovi atraktivní prostředí pro jeho záměr, tedy získat investici a v konečném důsledku zvýšit
9
konkurenceschopnost české ekonomiky. V České republice má oblast udělování IP na starosti agentura CzechInvest.
4.1
CzechInvest
Agentura CzechInvest je státní příspěvková organizace pro podporu podnikání a investic podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vznikla 2. ledna 2004 sloučením s dalšími dvěma agenturami ministerstva – s Agenturou pro rozvoj podnikání (ARP) a Agenturou pro rozvoj průmyslu ČR (CzechIndustry). Původní institucí byl taktéž CzechInvest založený již v roce 1992, jehož hlavním posláním byla propagace ČR v zahraničí jako výhodného místa pro investice a podporu přímých investic. Hlavním posláním nového CzechInvestu je podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Zejména je to podpora zpracovatelského průmyslu a inovací. K rozvoji domácích společností a vzniku nových firem přispívá CzechInvest prostřednictvím svých informačních služeb, rozvojových programů a práce na zlepšování podnikatelského prostředí. Zároveň zůstává výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek, jejich hodnotitelem a poskytovatelem a jeho úkolem i nadále zůstává získávání přímých zahraničních investic pro ČR. S cílem zjednodušit a zpřístupnit poskytování informací a podpory pro malé a střední podnikatele ve zpracovatelském průmyslu otevřel CzechInvest 13 regionálních poboček na úrovni krajů. Zde je možné se dozvědět o strukturálních fondech EU a systému státní podpory. Pobočky přijímají žádosti o podporu a také kontrolují využití prostředků pro jednotlivé projekty. Od roku 1993 CzechInvest zprostředkoval přes 700 investičních projektů, z nichž více než 120 bylo českého původu. [9]
10
Obr. 1 - Podíl projektů CzechInvestu podle země původu Zdroj: Statistika CI, 1993 - 30.9.2006
4.2
Právní úprava udělování IP a vývoj
Do roku 1998 se Česká republika se nezaměřovala na politiku v oblasti IP, příliv investic ze zahraničí byl přesto realizován díky ekonomicky a politicky stabilnímu prostředí, což byla konkurenční výhoda oproti sousedním státům. Stabilizace situace v Polsku a Maďarsku a zavedení investičních pobídek v těchto zemích ale ukončilo snadné získávání zahraničních investic. V roce 1998 tedy přistoupila vláda ČR (tehdy Tošovského) na základě usnesení k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Následovalo postupné zdokonalování systému v dalších usneseních. Od roku 2000 systém IP upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, v následujících 5 letech byl šestkrát novelizován (mimo jiné z důvodu vstupu ČR do EU) a nyní existuje pod označením 19/2004 Sb. Zákon byl akceptován Evropskou komisí, čímž došlo k vytvoření transparentního a plně důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Roku 2004 vznikla Agentura CzechInvest.
Dle Zákona č. 72/2000 Sb. v platném znění se rozumí: •
Uchazeč: Příjemcem investičních pobídek může být pouze právnická osoba, která má sídlo na území České republiky a je stoprocentně vlastněna žadatelem (žadateli) o investiční pobídky.
11
•
Výše podpory: Různá podle typu pobídky a regionu. Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
Proces poskytování investičních pobídek dle zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách sestává ze dvou fází - dvou správních řízení - z nichž každé je ukončeno vydáním příslušného správního aktu, a to „Nabídky na poskytnutí investičních pobídek“ (§ 4 odst. 3) a „Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek“ (§ 5 odst. 3). Posouzení investičního záměru žadatele a vydání rozhodnutí má v kompetenci Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další institucí vyjadřující se k udělení IP je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, protože bez udělení výjimky ze zákazu veřejné podpory1 nelze investiční pobídky v režimu zákona o investičních pobídkách udělit. Zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, nabyl účinnosti dne 1.května 2000, jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb. Právní úprava investičních pobídek je obsažena v dalších zákonech, zejména v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem uplatnění IP dle zákona o investičních pobídkách a zákona o daních z příjmů je tedy vydání Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek a splnění všeobecných podmínek uvedených v zákoně o investičních pobídkách a zvláštních podmínek uvedených v zákoně o daních z příjmů. Do 30.dubna 2000 tedy před nabytím účinnosti zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách bylo schváleno celkem 33 projektů, které by měly vytvořit 1
Dle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství je za veřejnou podporu
považována taková podpora, která je poskytována ze státních prostředků, narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Poskytnutí takové podpory je zakázáno. Evropská komise však muže svým rozhodnutím o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory prohlásit podporu, splňující všechna výše uvedená kriteria, za slučitelnou se společným trhem. [16]
12
15 873 nových pracovních míst a přinést investice ve výši 2 105 miliónů USD. V režimu zákona o investičních pobídkách bylo k 14. červnu 2004 Ministerstvem průmyslu a obchodu vydáno celkem 148 Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek, na jejichž základě byly zájemcům uděleny investiční pobídky. Podpořené projekty by měly vytvořit 37 799 nových pracovních míst a přinést investice ve výši 161 miliard Kč.
Tab. 1 – Vývoj přílivu investic
Do dubna 2000 Od dubna 2000 Zdroj: CzechInvest
4.3
Počet schválených projektů 33 148
Počet nově vytvořených pracovních míst 15 873 37 799
Současný systém pobídek v ČR
Systém investičních pobídek podle zákona č. 19/2004 Sb. je dosud určen pouze pro obory zpracovatelského průmyslu a firmám splňujícím podmínky tzv. rámcových programů. Nedochází však k žádné diskriminaci z důvodu země původu investora.
4.3.1 Investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu Podmínky pro udělení 1. Investice musí být provedena do odvětví zpracovatelského průmyslu, za předpokladu, že přinejmenším 50 % ceny výrobní linky budou tvořit náklady na pořízení strojního zařízení uvedeného ve vládou schváleném seznamu vyspělého (high-tech) strojního zařízení.
2. Musí se jednat o zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatných změn výrobku nebo výrobního procesu.
3. Investor musí investovat nejméně 200 milionů Kč (před novelou 350 milionů Kč). V oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti ČR je tento požadavek snížen na 150 milionů Kč a v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti ČR postačí 100 mil. Kč (tabulka 1).
13
4. Investice nejméně ve výši 100 milionů Kč (před novelou 145 mil. Kč), a 50 mil. Kč v případě umístění investice v regionu s vysokou nezaměstnaností, musí být kryta z vlastního jmění.
5. Investor musí pořídit strojní zařízení zařazené do kapitol 84, 85 a 90 celního sazebníku2 v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
6. Navrhovaná výroba musí vyhovovat všem českým legislativním požadavkům na ochranu životního prostředí.
Tab. 2 – Podmínky pro udělení IP Okres (viz obr. 2) Minimální výše investice (mil. Kč) Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč) Minimální investice do strojů v % z celkové výše investice Zdroj: CzechInvest
2
A 100 50
B 150 75
C 200 100
40
40
40
Kapitoly 84 až 85 celního sazebníku:
Stroje a přístroje; elektrická zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, součásti a příslušenství k těmto přístrojům. Kapitola 90: Nástroje a přístroje optické, fotografické nebo kinematografické, měřící, kontrolní nebo přesné; nástroje a přístroje lékařské a chirurgické; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů a přístrojů
14
Obr. 2 – Rozdělení okresů z hlediska požadavků na získání pobídek Zdroj: CzechInvest
Formy IP Za předpokladu splnění stanovených zákonných podmínek je možno poskytnout tyto investiční pobídky: •
Úplnou slevu na dani z příjmů, a to na dobu 10 let v případě výstavby nového závodu, nebo částečnou slevu na dani na dobu 10 let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit,
•
hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst (až do 200 000 Kč na zaměstnance, viz dále),
•
hmotnou podporu rekvalifikace a školení zaměstnanců (až do 35 % nákladů na školení),
•
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
•
převod pozemků (§ 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., v ocenění podle § 11 zákona č. 151/1997 Sb. ).
Granty na vytváření pracovních míst ve výši 80 000 až 200 000 Kč na zaměstnance jsou statisticky vážené s cílem poskytnout investorovi největší možné výhody v regionech, kde se vyskytuje nejvyšší nezaměstnanost. ČR je rozčleněna do 15
čtyř skupin, A – D podle míry nezaměstnanosti (obr. 3). V souvislosti s mírou nezaměstnanosti má investor nárok na podporu v tabulce 3.
Tab. 3 - Hmotná podpora v závislosti na míře nezaměstnanosti Okres skupiny A B max. nárok na podporu (Kč / 1 nové prac. místo) 200 000 100 000 Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci v % nákladů na školení a rekvalifikaci 35 35 Zdroj: CzechInvest
C 0
D 0
35
0
Obr. 3 – Rozdělení regionů podle míry nezaměstnanosti Zdroj: CzechInvest
Investiční pobídky do zpracovatelského průmyslu od roku 1998 do roku 2006 využilo 394 společností. Realizované investice podpořených firem přesáhnou dle předpokladů celkovou výši 413 638,29 mil. Kč a vytvoří 93 964 pracovních míst.
16
Tab. 4 – Příliv investic v letech 1998 – 2006 Počet příjemců IP
Celková výše investic
Počet nových pracovních míst
394
413 638,29 mil. Kč
93 964
Zdroj: CzechInvest
Největšími investory ve zpracovatelském průmyslu u nás jsou Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. s provozovnou v Kolíně, ŠKODA AUTO a.s. v Mladé Boleslavi a Nemak Europe s.r.o. Největší podíl přicházejících investic souvisí s automobilovým průmyslem.
4.3.2 Postup při žádosti o udělení investičních pobídek Investor (žadatel) předloží agentuře CzechInvest (odbor investičních pobídek, Štěpánská 15, Praha 2) kompletně zpracovaný záměr získat investiční pobídky se všemi náležitostmi (od data předložení společnost může zahájit investiční činnost). CzechInvest vypracuje posudek na předložený investiční projekt a předá ho Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). MPO (odbor podpory investování) posoudí záměr ve spolupráci s dalšími resorty: Ministerstvem financí - odbor podpory podnikání (MF) v případě žádosti o slevu na dani, Ministerstvem práce a sociálních věcí (odbor trhu práce) v případě žádosti o hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace a školení zaměstnanců a Ministerstvem životního prostředí - odbor strategií (MŽP). Ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže - odbor veřejné podpory (ÚOHS) stanoví maximální míru veřejné podpory. MPO vydá nabídku na poskytnutí investičních pobídek. Investor žádá o příslib investičních pobídek prostřednictvím agentury CzechInvest. CzechInvest předá žádost o příslib IP MPO. MPO vydá Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Investor podepisuje Dohody o hmotné podpoře s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV zašle, dle podmínek v Dohodě, finanční prostředky na účet investora. Proces je znázorněn na obrázku 4 pro přehlednost ve 3 krocích.
17
1.krok
zpracovaný záměr
žadatel
CzechInvest posudek nabídka MPO společné posuzování
MF
MŽP
ÚOHS
MPSV
2. krok
žádost o příslib žadatel
Czechinvest žádost o příslib rozhodnutí o
MPO
příslibu
IP
3.krok
podpis žadatel
MPO finance
Obr. 4 – Postup při žádosti o udělení IP Zdroj: Práce autora
18
4.3.3 Rámcové programy V roce 2000 přišla Agentura pro podporu zahraničních investic Czechtech s novým systémem podpory investičních pobídek do oblasti strategických služeb a technologických center. Ministerstvo průmyslu a obchodu garantuje tzv. Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, v jehož rámci se o tyto pobídky lze ucházet. Stěžejním bodem tohoto programu je podporovat progresivní nevýrobní technologie z oboru IT a strategických služeb. Přitom se hledí na to, aby nově zaváděné aktivity vykazovaly vysoký podíl přidané hodnoty a kumulovaly kvalifikovanější pracovní místa. Projekty z oblasti strategických služeb jsou v zásadě méně náročné na počáteční investice do hmotného investičního majetku a mají naopak vysoké nároky kladené na kvalifikaci pracovní síly a jsou spojené s velkými výdaji v této oblasti. Přinášejí nové technologie, poznatky v oblasti vědy a výzkumu, pozitivně ovlivňují infrastrukturu, působí na zvyšování konkurenceschopnosti místních podniků a stimulují ekonomický růst. Investiční pobídky pro investory do strategických služeb zahrnují účelovou dotaci na školení a rekvalifikaci a na mzdové náklady (vč. odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění). Velikost pobídky závisí na regionu, kde se bude plánovaná investice realizovat. K tomu, aby bylo možné zabezpečit dostatečný počet a strukturu budoucích kvalifikovaných pracovníků, slouží program podpory spolupráce investora se vzdělávacími institucemi. Tabulka 5 obsahuje minimální požadavky pro udělení IP a tabulka 6 vyjadřuje formy podpory při splnění těchto podmínek.
Tab. 5 - Požadavky pro udělení dotací Minimální výše investice Minimální počet nově vytvořených pracovních míst centra pro vývoj software expertní řešitelská centra technologická centra high-tech opravárenská centra centra sdílených služeb centra zákaznické podpory Zdroj: CzechInvest
19
10 mil
20 30 50 100
Dále je nutné splnění výše uvedených podmínek do 3 let od Rozhodnutí o podpoře projektu, zachování investice a pracovních míst nejméně po dobu 5 let a aby projekt byl mezinárodně orientovaný v případě center strategických služeb (tj. centra sdílených služeb a centra zákaznické podpory).
Tab. 6 - Formy podpory Dotace na úhradu hrubých mezd Dotace na školení a rekvalifikaci < 100 nových prac. míst ≥ 100 nových prac. míst
procento z ročních mzdových nákladů podle regionu (obr. 5) 35% nákladů za 3 roky 35% nákladů za 5 let
>150 v případě centra zák. podpory
Zdroj: CzechInvest
Obr. 5 – Maximální míra veřejné podpory (v % ze mzdových nákladů) Zdroj: CzechInvest
Rovněž byly přijaty dva doprovodné programy - program podpory subdodavatelů a program podpory rozvoje průmyslových zón. První přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů zprostředkováním informací mezi nimi a investory. Program rozvoje průmyslových zón je každoročně schvalován vládou a jeho cílem je prostřednictvím podpory obcím přispět k zajištění investiční přípravy
20
území pro konkrétního investora, který uplatnil nárok na investiční pobídky. V tomto případě se jedná o tzv. pobídkové projekty. V současné době chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s agenturou CzechInvest další novelu zákona o IP. Novela vnáší do dosavadního systému pobídek několik změn, které přesměrují podporu státu od technologicky nenáročných montoven k provozům, jejichž technologie budou vyžadovat kvalifikovanou pracovní sílu. Od června roku 2001 do roku 2006 Investiční pobídky na rámcové programy využilo 115 společností. Realizované investice podpořených firem přesáhnou dle předpokladů celkové výše 17,5 mld. Kč a vytvoří 17 887 pracovních míst.
Tab. 7 – Příliv sofistikovaných investic Investice celkem
Počet společností
Počet nových pracovních míst
17,5 mld. Kč
115
17 887
Zdroj: CzechInvest
Mezi největší investice v oblasti strategických služeb patří centrum sdílených služeb společnosti Exxon Mobil se sídlem v centru Prahy, DHL Information Services (Europe) s.r.o., CCG a.s. Nový Jičín, SAP Business Services Center Europe s.r.o., Tyco Integrated Systems s.r.o., dále outsourcingové centrum společnosti Accenture v Praze-Butovicích a expertní řešitelské centrum v Brně společnosti IBM. Rok od roku se ve struktuře projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest zvyšuje podíl technologicky vyspělých projektů, zejména strategických služeb a technologických center. Tento podíl dosáhl v roce 2006 již 25 %. [11]
Obr. 6 – Podíl technologicky vyspělých projektů na investicích v ČR Zdroj: CzechInvest 3.3. 2007
21
4.3.4 Program pro podporu tvory nových pracovních míst Pro projekty nad 10 mil. Kč uskutečněné v regionech, ve kterých je nebo v průběhu posledního roku byla průměrná míra nezaměstnanosti o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR (obr. 7), mohou investoři žádat o podporu podle Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Program byl schválený vládou ČR Usnesením č. 566/2004 ze dne 2. 6. 2004 novelizovaným Usnesením č. 287/2006 ze dne 22. března 2006.
Obr. 7 – Regiony s průměrnou nezaměstnaností vyšší o 50% než celostátní průměr (označeny tmavou barvou) Zdroj: CzechInvest
Nabízené formy podpory Po splnění podmínek uvedených v tabulce 8 je možné žádat o následující druhy podpory: •
Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst - až 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo. Celková hodnota této finanční podpory nesmí
22
překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z uznatelných nákladů, jimiž jsou dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců. •
Finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců - až 35 % nákladů na školení - max. 30 tis. Kč na jednoho zaměstnance Tab. 8 - Podmínky pro kvalifikaci
Typ projektu
průmyslová výroba centra zákaznické podpory (např.
call
centra) centra sdílených služeb 10 mil. Kč
Min. výše investice
10
Min. počet nově vytvořených prac. míst
5 mil. Kč
Financování projektu z vlastních zdrojů příjemce Zdroj: CzechInvest
Podpora výzkumu a vývoje pro malé a střední firmy, vybrané organizace a státní instituce je pro období 2007 – 2013 posílena z fondů Evropské unie. Financování může dosáhnout až 85% nákladů a vztahuje se na tyto operační programy: podnikání a inovace, vzdělávání pro konkurenceschopnost, výzkum a vývoj pro inovace, lidské zdroje a zaměstnanost.3
3
Budoucím trendem se rovněž pravděpodobně stane podpora revitalizace brownfields
a omezování výstavby na „zelené louce“. Termínem brownfields se rozumí plocha nebo stará zástavba podnikatelského charakteru, která je podvyužívaná či již úplně ztratila své funkční využití. Obvykle se nachází poblíž center měst a často si nese ekologickou zátěž. Nejčastěji takovými objekty bývají staré průmyslové výrobny, krajina po těžbě nerostných surovin nebo i chátrající vojenské areály a pozůstatky zemědělských družstev.
23
4.4
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je ústředním orgánem státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Kontrola zákonných pravidel pro poskytování veřejné podpory má za cíl minimalizaci nedůvodných zvýhodnění účastníků trhu či odvětví výroby v hospodářské soutěži na úkor ostatních subjektů a tím nastavuje zdravé tržní podmínky vedoucí k efektivní hospodářské soutěži. ÚOHS vychází tedy z obecného zákazu veřejných podpor, jejich poskytnutí je vázáno pouze na mimořádné situace jakými jsou právě IP. ÚOHS rozhodoval o slučitelnosti veřejných podpor poskytovaných Českou republikou s komunitárním právem celkem 4 roky, a to do 1.5.2004. Od vstupu naší země do Evropské unie převzala rozhodovací pravomoc Evropská komise. ÚOHS nadále funguje jako monitorovací, koordinační a poradenský orgán, který radí poskytovatelům státní pomoci, jak v jednotlivých případech postupovat.
5. Investiční pobídky na Slovensku O příliv zahraničních investic usilují samozřejmě i mnohé ostatní země. Přímé IP a objem příchozích investic z nich plynoucích je předmětem srovnávání mezi státy. Nejobjektivnějšího srovnání je možné dosáhnout mezi státy blízkými si polohou a s podobnými makroekonomickými ukazateli. Českou republiku je takto možné srovnávat nejlépe se Slovenskem, Polskem, Maďarskem a Slovinskem. Každý z těchto států nabízí investorům jiné výhody, přičemž srovnávacím modelem IP a následných příjmů z investic můžeme zjistit, které pobídky jsou pro investory nejlákavější. Slovensko je k porovnání situace v oblasti IP obzvlášť vhodné, protože v minulosti tvořilo s ČR jediný stát, obě země mají tedy stejnou politickou historii, kulturu a co do polohy leží v těsném sousedství. Na Slovensku má investiční pobídky na starosti agentura SARIO.
24
5.1
Formy investičních pobídek
•
sleva na dani z příjmů PO
•
převod nemovitého majetku státu na investora za nižší než tržní cenu
•
finanční dotace na krytí nákladů u některých druhů projektů
•
příspěvek na vytvoření nového pracovního místa
•
příspěvek na vzdělání zaměstnanců
5.2
Podmínky udělení podpory
Udělení podpory závisí na nezaměstnanosti v konkrétním okrese a na typu investice. Pro jednoduchost poslouží tabulka 9 a obrázek 8.
Legenda – nezaměstnanost Červená:
méně než 10%
Žlutá:
10 – 15%
Zelená:
nad 15 %
Obr. 8 – Barevné odlišení okresů s různou mírou nezaměstnanosti (stav 2005) Zdroj: Sario
25
Tab. 9 – Rozdělení projektů podle typu investice Typ projektu Popis zpracovatelský prům., distribuce, logistika A technologie, B centra strategických služeb C Zdroj: Sario
Struktura zaměstnanců 10% - alespoň vyšší vzdělání 60% - alespoň vyučený 50% - alespoň SOŠ s maturitou 35% - alespoň vyšší vzdělání 40% - alespoň SOŠ s maturitou výzkumná a vývojová centra 50% - alespoň vyšší vzdělání
Minimální investovaná částka závisí na regionu a na typu projektu podle tabulky 10.
Tab. 10 – Minimální investované částky Typ projektu A
zóna zelená
A B B C C
žlutá, červená zelená žlutá, červená zelená žlutá, červená
minimální částka v mil. Sk 200 pomoc se neposkytuje 40 40 30 30
Zdroj: Sario
Ve žluté zóně musí minimálně 35% investičních nákladů směřovat do moderních technologií a v červené zóně minimálně 45%.
Pro poskytnutí daňové slevy musí být celkové investiční náklady minimálně 400 mil Sk, z toho nejméně 200 mil musí být kryto vlastním kapitálem. Pokud je projekt realizován ve žluté nebo zelené zóně, snižují se obě částky na polovinu. Pokud investor žádá daňovou slevu, nesmí již nárokovat žádnou další přímou podporu.
26
5.3
Výše investičních pobídek
Výše státní podpory se vypočítává jako procentuelní podíl z přímo prokázaných nákladů na investici. Tabulka 11 uvádí procentuelní vyjádření maximální hranice státní podpory podle typu projektu a geografického umístění investice.
Tab. 11 – Maximální podpora na investici v % nákladů zelená zóna žlutá zóna červená zóna Bratislava Zdroj: Sario
projekt A projekt B 40 45 35 40 0 30 0 20
projekt C 50 50 40 20
Maximální výše daňového osvobození se rovná 1,1 násobku hodnot v tabulce 11.
Převod vlastnických práv k nemovitostem může být dotován maximální částkou vyjádřenou procentuelním podílem z nákladů v souvislosti s realizací projektu uvedeným v tabulce 12.
Tab. 12 – Dotace na převod nemovitosti v % nákladů Projekt A A B C
Zóna zelená + žlutá červená všechny všechny
Nemovitý majetek 3 0 6 15
Zdroj: Sario
Příspěvek na nově vytvořené pracovní místo je možné požadovat maximálně po dobu 5 let od zahájení realizace projektu. Příspěvek je maximálně do výše 30% ročních mzdových nákladů nanejvýš za 2 roky. Absolutní nejvyšší možnou částku na 1 pracovní místo udává tabulka 13.
27
Tab. 13 – Nejvyšší možná podpora na 1 nově vytvořené prac. místo
Zóna žlutá, zelená okresy s mírou nezaměstnanosti nad 20% červená všechny Zdroj: Sario
projekt A, B
maximální výše 125 tis.
A, B B C
200 tis. 100 tis. 200 tis.
pokud je min. 10% zaměstnancůců hendikepováno 150 tis
Poskytování příspěvku na vzdělání zaměstnanců je možné maximálně do výše 60% nákladů zaměstnavatele, resp. 70% pokud jde o hendikepovaného zaměstnance (55% a 60% pokud jde o bratislavský region). Maximální výše tohoto příspěvku je uvedena v tabulce 14.
Tab. 14 – Maximální výše příspěvku na vzdělání Zóna zelená, žlutá červená Zdroj: Sario
A 30 000 0
B 40 000 30 000
C 40 000 30 000
Příspěvek na specifické vzdělání může dosáhnout maximálně 35% nákladů, 40% pokud jde o hendikepovaného zaměstnance (30% a 35% pokud jde o bratislavský region). Maximální výše tohoto příspěvku je uvedena v tabulce 15.
Tab. 15 - Maximální výše příspěvku na specifické vzdělání Zóna zelená, žlutá červená Zdroj: Sario
A 50 000 0
B 80 000 50 000
C 100 000 100 000
Pozn: Na Slovensku se ochranou hospodářské soutěže zabývá Protimonopolný úrad Slovenskej republiky, o výši udělených IP však nerozhoduje.
28
6. Porovnání atraktivity Česka a Slovenska 6.1
Srovnání investičních pobídek
Tabulka 16 srovnává hlavní podmínky pro udělení IP a také výši a druh pobídek v České republice a na Slovensku. Protože výše udělovaných pobídek se v jednotlivých regionech obou zemí liší zejména v závislosti na míře nezaměstnanosti, v tabulce je uvedeno k jednotlivým položkám více hodnot.
Tab. 16 – Srovnání IP a podmínek pro jejich udělení v ČR a SR Česko
Slovensko
Podmínky 10 mil** / 5 mil**, 100 minimální investice (Kč)/kryto vl.kap 200 mil / 50% 24,5 mil - 163 mil % z ceny strojů tvoří cena high-tech 50 35 zařízení 10**, 20*, 30*, 50*, minimální počet prac. míst 100* min. doba zachování investice 5 let 5 let minimální investice pro získání daňové slevy 100 - 200 mil 81,5 – 326 mil*** Možnost čerpat IP dotace na uhradu hrubých mezd (v % mzdových nákladů) 10*, 30*, 36*, 40* 0 dotace na pracovní místo (v Kč) 100 000 - 200 000 81 456 - 163 000*** do výše 38 - 55% sleva na dani z příjmů PO/délka nákladů/libovolně trvání 100%/10 let dlouho 35% nákladů, max 30 50 - 70% nákladů, podpora rekvalifikace 000/1 prac. Místo max 32 400 - 81 456 převod technicky vybaveného podle § 11 zákona č. 0,3,6,15% z ceny pozemku 151/1997 Sb. pozemku 40-60% investice do celkový strop IP dlouh. majetku 20-50% nákladů Zdroj: Práce autora * Rámcové programy ** Program pro podporu nových pracovních míst *** Kurz 0,814 Kč/Sk
V České republice může o podporu požádat subjekt investující již 10 mil. Kč a pak má nárok na dotace na pracovní místa. Pro získání dalších IP to však musí být minimálně 100 mil. a na Slovensku stačí již 24,5 mil. Kč, obojí v závislosti na regionu a typu investice. Firma v ČR však k pobídkám získá daňové prázdniny až na 10 let, 29
zatímco na Slovensku musí proinvestovat minimálně 81,5 mil. Kč. Pokud získá daňové prázdniny, ztrácí nárok na přímé IP. V ČR musí podíl high-tech strojního zařízení činit minimálně 50% investice do strojů, zatímco na Slovensku stačí 35%. V ČR jsou některé dotace podmíněny počtem vytvořených pracovních míst, konkrétně 10 míst stačí na získaní dotace na pracovní místo nebo 20 míst pokud investor žádá o podporu z rámcových programů. Montážní firmy dotaci na pracovní místo nedostanou a také nezáleží na tom, kolik míst vytvoří. Slovensko požadavky na minimální počet pracovních míst nemá žádné. Obě země požadují minimální délku setrvání investora v zemi v délce 5 let. V ČR může firma splňující podmínky rámcových programů získat dotace na úhradu hrubých mezd ve výši až 40% nákladů na mzdy, na Slovensku tato dotace chybí. V dotaci na pracovní místo je ČR také štědřejší – až 200 000 Kč, zatímco v SR 163 000 Kč. Podpora rekvalifikace v ČR je nižší, až 30 000 Kč na 1 pracovní místo, SR nabízí až 81 456 Kč. Všechny údaje v tabulce 16 jsou jen zjednodušeným výtahem z kapitoly 4, přičemž ve velké míře záleží na regionu a typu investice. Je velmi obtížné stanovit, která země je k investorům štědřejší právě poměrně komplikovaným systémem pobídek a podmínek k jejich získání. Tuto problematiku možná pomůže osvětlit praktický příklad 3 fiktivních investorů v kapitole 8.
6.2
Srovnání podnikatelského prostředí ČR a SR
IP jsou jen jedním z faktorů, který přitahuje investice. Například výše zdanění příjmů právnických osob se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší, neboť zrcadlí ekonomickou a hospodářskou orientaci příslušné země. Výše daní může, ale také nemusí mít vliv na příliv zahraničních investic. Například díky nízkým daním může být v konkrétní zemi zaevidováno mnoho mezinárodních firem, které však ve skutečnosti operují v jiných státech.
30
Kromě sazby daně je důležité, které náklady jsou daňově odpočitatelné a z jaké částky se tedy daň bude počítat. Rozdíly v konstrukci a zásadách přímých daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor jednotlivých evropských států. Výše zdanění příjmů postkomunistických zemí střední Evropy je uvedena v tabulce 17.
Tab. 17 – Sazby daně z příjmů PO Země Česko Slovensko Slovinsko Maďarsko Polsko
sazba v r.2007 (%) 24 19 25 16 19
stará sazba (%) 26, 28, 31 24 25 18 27
Zdroj: Sario
Česko Přestože Česko není lídrem, co se pravicových reforem týká, a za Slovenskem zaostává i v míře daně z příjmů PO, coby cíl zahraničních investic je výrazně úspěšnější nejen než jeho východní soused, ale i ostatní středoevropští nováčci EU z roku 2004. Česká vláda v průběhu posledních pár let snížila sazbu daně z příjmů PO z 31% na 24% ročně, čímž podpořila podnikání. V porovnání se Slovenskem, kde je rovná daň na úrovni 19%, je to stále ještě poměrně vysoká míra zdanění. Z toho se dá usuzovat, že míra zdanění příjmů není pro investory klíčová. Navíc pokud investor proinvestuje nejméně 100 mil. Kč (v regionech s nižší nezaměstnaností minimálně 200 mil. Kč), dostane daňové prázdniny a sazba daně ho pak nemusí až 10 let zajímat. Podnikatelské prostředí je však tvořeno i jinými faktory než IP a mírou zdanění. Pro tyto otázky Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídilo meziresortní poradní orgán Radu pro rozvoj podnikatelského prostředí (RRPP). Jejím cílem je postupné zvyšování kvality podmínek pro podnikání v ČR pomocí jasně formulovaných kroků. RRPP představuje hlavní platformu spolupráce podnikatelů se státní správou. Rada je tvořena zástupci veřejného i soukromého sektoru, zaměstnanců, zaměstnavatelů a terciárního vzdělání.
31
Výstupy Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí •
Podpora spolupráce vzdělávacích institucí a podniků z hlediska rozvoje lidských zdrojů. Podnikatelé se často potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly u některých profesí.
•
Zjednodušení zápisů do obchodního rejstříku. Dne 1. 7. 2005 nabyla účinnosti novela Obchodního zákoníku, která má za cíl urychlení a zjednodušení zápisů do obchodního rejstříku.
•
Podpora tvorby pracovních míst a zlepšení informovanosti podnikatelské veřejnosti o programech podpory. Vytvoření 4 860 pracovních míst v regionech s vysokou nezaměstnaností umožní 35 projektů schválených k 31. 12. 2005 v rámci programu, který byl připraven členy pracovní skupiny RRPP.
•
Koncepce inovací v ČR se zaměřením na oblast průmyslu, systematické napojení průmyslových zón na dopravní infrastrukturu. Lokality vhodné pro umístění průmyslových zón, které významně přispívají k hospodářskému rozvoji jednotlivých regionů, neleží vždy v přímém dosahu silniční a železniční sítě.
•
Imigrační politika a zaměstnanost. Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí v současné době řeší, vedle otázky víz, také otázku celkového přístupu k imigrační politice.
•
Závazné posuzování daňových transakcí (tzv. editační povinnost). Složité a nepřehledné daňové zákony jsou příčinou daňové nejistoty podnikatelů. Situaci zlepšuje Institut závazného posouzení, který již v České republice existuje.
•
Vytvoření celostátní evidence dlužníků. Podnikatelské subjekty jsou často povinny prokázat svou dobrou platební morálku.
•
Podpora začínajících inovačních malých a středních podniků. Rozvoj začínajících inovačních malých a středních podniků (MSP) komplikuje nedostatek vlastního kapitálu a obtížná dostupnost jiných finančních zdrojů.
•
Zvýšení účasti soukromého kapitálu na financování MSP. Malé a střední podniky v ČR nevyužívají dostatečně existujících možností zapojení soukromého kapitálu do financování svých aktivit.
•
Zefektivnění nabídky úvěrů komerčních bank pro MSP. Intenzivnějšímu zapojení soukromých zdrojů do financování MSP brání nedostupnost informací
32
o sektoru MSP a nedostatečná informovanost MSP o dalších možnostech financování. •
Rozvoj sofistikovaných aktivit. Rozmach technologicky vyspělé produkce je základním předpokladem úspěšné ekonomiky. Proto je třeba zdokonalovat hospodářské nástroje státu podněcující rozvoj sofistikovaných aktivit.
•
Úpadkové právo. Zda se musí řešit insolvence podniku vždy jen konkurzem nebo vyrovnáním a zda lze v krachujícím podniku zachránit efektivní část výroby a s ní spojená pracovní místa. [3]
Slovensko Podnikatelské prostředí na Slovensku patří k nejatraktivnějším v Evropě a to i díky pravicovým reformám kabinetu Mikuláše Dzurindy. Tato vláda svými opatřeními spolu s automobilovým průmyslem pravděpodobně stojí za 10% růstem slovenské ekonomiky. Jednou z nejvýznamnějších reforem vlády bylo zavedení rovné daně ve výši 19%, což velmi snížilo daňovou zátěž zejména podnikatelských subjektů (dříve 24%) a podpořilo tak rozvoj podnikání. Po loňských parlamentních volbách došlo k nástupu levicové vlády Roberta Fica, avšak korekce reforem není zatím tak rozsáhlá, jak se očekávalo. Podle názoru ekonomů je to z důvodu snahy o vstup Slovenska do eurozóny v roce 2009. Větší reformou, kterou chtějí sociální demokraté realizovat, je reforma zákoníku práce ve prospěch zaměstnanců, což by mohlo mít negativní důsledky na liberálnost podnikatelského prostředí. Slabými stránkami Slovenska jsou velmi různorodá kupní síla obyvatel v různých regionech, nedostatečná dopravní infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly a komplikované získávání úvěrů. Pozn.: Nízká daň z příjmu PO se netýká velkých investorů (investice min. za 100 000 Sk), kteří se rozhodnou využít slevu na dani.
7. Další faktory motivující k investicím V následujícím výčtu jsou uvedeny další výhodné faktory ovlivňující rozhodování investorů. Komentáře zahrnují vysvětlení důležitosti faktoru a hodnocení míry výhodnosti České republiky z pohledu konkrétní problematiky:
33
•
Strategická poloha. Výhodná poloha významně šetří náklady na transport surovin nebo jiných vstupů výroby, nebo naopak náklady na přesun výrobků k odběratelům či konečným spotřebitelům. Strategickou polohou může být například místo u naleziště výrobních surovin, poblíž námořního přístavu nebo jiného významného dopravního kanálu (přístav Rotterdam v Nizozemsku). ČR leží uprostřed Evropy, tedy v těžišti co se týká vzdálenosti na trhy okolních států. Zvláště blízkost atraktivního německého trhu s velkou kupní silou je pozitivním faktorem.
•
Rozvinutá
dopravní
a
telekomunikační
infrastruktura
zajišťující
bezproblémovou dopravní obslužnost a komunikaci se stakeholdery4. Je často dána průmyslovou vyspělostí země a v méně rozvinutých zemích bývá infrastruktura lepší v okolí hlavního města. Česká republika se svou dopravní a telekomunikační infrastrukturou řadí spíše k vyspělejším zemím (obr.9). •
Vysoce rozvinutá technická úroveň. Používání moderních výrobních postupů a technologií zajišťují investorovi dodavatele s požadovanými parametry výrobků. Důležité může být i procento HDP jdoucí na vědu a výzkum v dané zemi. Státní výdaje ČR činí asi 0,6 procenta hrubého domácího produktu, zatímco průměr v Evropské unii je více než 0,7 procenta. Státy jako Finsko či Švédsko dávají až jedno procento HDP na vědu a výzkum. Na druhé straně všechny nové státy EU z r. 2004 kromě Slovinska dávají na vědu ještě méně než Česko.[11]
•
Vysoce kvalifikovaná pracovní síla. Vysoké procento vzdělaného obyvatelstva je důležité zejména pro firmy tvořící velkou přidanou hodnotu jako např. IT firmy, finančně poradenské apod. ČR má jeden z nejvyšších podílů obyvatel se vzděláním ukončeným maturitou a poměrně dobrý přístup k absolventům univerzit.
•
Pozitivní přístup vlády k podnikání. Investory zajímá, jak administrativně náročné bude například vyřízení všech formalit souvisejících se založením
4
Stakeholder je jakýkoli subjekt vnějšího prostředí, mající vztah k aktivitám
daného subjektu, osoby apod.. V situaci, kdy daným subjektem je firma, stakeholdery bývají nejčastěji obchodní partneři a státní instituce. 34
firmy, popřípadě další aspekty začínajícího podnikání. V Česku se uvádí doba potřebná na založení firmy v délce 24 dní. V mnohých vyspělých zemích je to záležitost několika dní. Náklady na založení firmy jsou ale relativně nízké, konkrétně 492 eur. [13] •
Integrace trhu do nadnárodních struktur. S tím souvisí snadnější a levnější obchodování se zahraničními partnery, popř. eliminace devizového rizika při jednotné měně. Český trh je součástí jednotného trhu EU což je výhoda při dovozu a vývozu v rámci těchto trhů. Se zavedením jednotné evropské měny se však pravděpodobně bude muset počkat do r. 2012.
•
Institucionální a ekonomická vyspělost a stabilita. Inflace na nízké úrovni, dlouhodobě stabilní politická situace. ČR předpovídá míru inflace kolem 2,6% na rok 2007, což je poměrně příznivé, a politická situace je také relativně stabilní.
•
Bezpečné obchodní a právní prostředí. Nízká kriminalita a korupce, právní úprava obchodní a podnikatelské činnosti a aktivní činnost soudů snižují riziko zmaření investice. ČR je považována za právní stát a platí zde legislativa EU, což do jisté míry může snižovat nejistotu investorů.
•
Vysoký ekonomický růst za rok slibuje zhodnocení vloženého kapitálu. Ekonomický růst v celé Evropské unii bude v letošním roce činit 2,7 procenta, světový hospodářský růst 5,5 procenta a v USA 2,5 procenta. V ČR se očekává růst okolo 5 procent. [10]
•
Příznivá cena práce. V západních vyspělých ekonomikách je cena práce až několikanásobně vyšší než například v postkomunistických zemích. To šetří investorům nemalé provozní náklady. Přímé i nepřímé náklady práce v současné době v ČR dosahují 24 procent průměru EU 15. Produktivita práce českých zaměstnanců je však nižší než v EU.
•
Mentalita a kultura obyvatel, jazyková vybavenost. Je výhodné, když nejen zaměstnanci ale i ostatní stakeholdeři mají podobné zvyklosti interakce a pracovní návyky jako investující subjekt. Nedochází potom k nedorozumění, kulturnímu šoku apod. Stejně důležitá je také schopnost komunikace v jazyce investora nebo jiném jazyce, nejčastěji anglickém.
35
Obr. 9 – Dopravní infrastruktura v ČR Zdroj: CzechInvest
7.1
SWOT analýzy podnikatelských prostředí
Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí). Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Vnitřní analýzou (S-W) pak můžeme stanovit naše možnosti a potenciál. Vnější analýza (O-T) nám pomáhá rozpoznat rizika, která by mohla ohrozit společnost a zaměřit se na příležitosti, které můžeme využít v náš prospěch. Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby. [15] Pozn: všechny položky analýz obou států jsou vztaženy k ostatním členským státům EU nebo jako porovnání podnikatelských prostředí ČR a SR.
36
7.1.1 Česko Silnými argumenty pro investování v ČR jsou stále nízké náklady na pracovní sílu, výstavbu výrobní haly, vybavení podniku a další. V poslední době však ČR zaznamenává rychlý růst cen energií i mzdových nákladů, v horizontu několika let může tedy tuto výhodu ztratit. Výhodnější oproti Slovensku může být poloha blíže k západním trhům. Ovšem i trhy východní jsou snadno dosažitelné. Podnikatelské prostředí získá navíc na atraktivitě po uskutečnění pravicových reforem. Slabšími články podnikatelského prostředí v ČR jsou naopak velká byrokratická zátěž a stále přetrvávající opatření levicové vlády ČSSD jako jsou vysoké odvody za zaměstnance a vysoká minimální mzda. Firmy plánující export na zahraniční trhy nepotěší neustále posilující koruna a tedy snížená cenová konkurenceschopnost výrobků. Slovenská koruna posiluje také, Slovensko však očekává přijetí Eura o celé 3 roky dříve než Česko. Hlavní znaky podnikatelského prostředí jsou uvedeny v tabulce 18.
Tab. 18 – SWOT analýza pro ČR Silné stránky nízké provozní náklady výhodná poloha uprostřed Evropy blízkost velkého německého trhu vysoký ekonomický růst
Příležitosti rychle se rozvíjející ekonomika Očekávané snížení daní a další pravicové reformy čerpaní dotací z fondů EU v novém programovacím období 2007-2013 Zdroj: Práce autora
Slabé stránky nadměrná byrokratická zátěž vyšší přerozdělování zvyšující se minimální mzda vysoké odvody na pojištění nepřiměřený růst energií omezený vývoz vzhledem k přechodnému období sousedních států silná koruna minimální daň nižší produktivita práce než v eurozóně Hrozby zavedení Eura až v roce 2012 obavy z nové úpravy pracovního práva Zavedení registračních pokladen
7.1.2 Slovensko Zatímco v Česku stále platí poměrně vysoká míra zdanění příjmů PO, Slovensko své daně rapidně snížilo, což prospělo rozvoji firem. Náklady na práci jsou také 37
podstatně nižší než v ČR. Naproti tomu Slovensko má méně rozvinutou dopravní infrastrukturu a také trpí různou ekonomickou rozvinutostí jednotlivých regionů, s čímž souvisí rozdílná kupní síla obyvatel na různých místech. Hlavní charakteristiky podnikatelského prostředí jsou uvedeny v tabulce 19.
Tab. 19 – SWOT analýza pro SR Silné stránky rovná daň nízké daně z příjmů PO a FO žádná daň z dividend průměrná cena práce jen 16 518 Sk Příležitosti zavedení Eura již v r.2009
Slabé stránky různorodá kupní síla obyvatel v jednotl. regionech nedostatečná dopravní infrastruktura nedostatek kvalifikované pracovní síly komplikované získávání úvěrů Hrozby rovná daň není rozhodující Ficova vláda ohrožuje stabilní prostředí reforma zákoníku práce
Zdroj: Práce autora
8. Praktická část Následující příklad demonstruje praktické využití IP. Tři fiktivní investoři – firmy Alfa, Beta a Gamma hodlají v České republice nebo na Slovensku realizovat svůj podnikatelský záměr a rozhodly se požádat vlády obou zemí o poskytnutí IP. Každá firma plánuje jinak velkou investici a podnikat bude v jiném oboru. Propočty v dalších podkapitolách ukazují, jakou výši podpory by pravděpodobně firmy získaly v ČR a jakou na Slovensku. Metodika výpočtů vychází z údajů v kapitolách 4 a 5 a převodní kurz je 28 Kč/EUR.
8.1
Firma Alfa
Firma Alfa přichází z Japonska. Je to dceřinná firma velké japonské společnosti, která se zabývá vývojem a inovacemi v oblasti počítačových komponent. Firma Alfa byla založena za účelem výzkumu „elektronického papíru“, technologie už existuje, nyní jde o to dovést novinku k dokonalosti, snížit podstatně výrobní náklady a připravit podklady pro zahájení velkovýroby. 38
Firma hodlá stavět v Brně popř. v Bratislavě, Žilině nebo Košicích. Struktura zaměstnanců by měla být 60% s úplným vysokoškolským vzděláním a 40% s maturitou. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst je plánovaný na 80. Žádný zaměstnanec není hendikepovaný. Průměrné měsíční pracovní náklady na pracovníka budou 1,5 násobkem průměrné mzdy dané země, tedy 1125 EUR v ČR a 787 EUR v SR. Jednorázové průměrné náklady na školení zaměstnanců se odhadují v obou zemích na 500 EUR na jednoho zaměstnance. Firma chce investovat do výzkumného centra celkem 2 mil EUR. Firma předpokládá ukončení výzkumu za 3 roky. Celkové hrubé náklady jsou 5,28 mil EUR v ČR, resp. 4,31 mil EUR v SR. Firma Alfa splňuje požadavky pro udělení IP v ČR i SR (investiční projekt typu C).
Výpočet IP – Česko •
40% z průměrných měsíčních mezd po dobu všech tří let působení za všech 80 zaměstnanců 0,4 . 1125 . 12 . 3 . 80 = 1,296 mil EUR.
•
35% nákladů na školení za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance, a za ostatní zaměstnance 0,35 . 500 . 80 = 14 000 EUR.
•
Získání pozemku – v této práci zanedbáme, finanční podpora směřuje obci, v jejímž katastru se investice chystá, k zajištění investiční přípravy území pro konkrétního investora.
Hrubé náklady firmy: 5,28 mil EUR. Investiční pobídky: 1,310 mil EUR. Čisté náklady: 3,97 mil EUR.
Slovensko •
Pozemek zdarma odhad 100 000 EUR.
•
dotace
ve
výši
30%
na
nově
vytvořená
pracovní
z průměrné hrubé roční mzdy za všechny zaměstnance
39
místa,
počítáno
787 . 12 . 0,3 . 80 = 226 656 EUR. •
příspěvek na vzdělání a rekvalifikaci = náklady na vzdělání dvou skupin zaměstnanců krát koeficient podle města (Košice, Žilina 0,35; Bratislava 0,3) 80 . 500 . koeficient = 14 000 (Košice), nebo 12 000 (Bratislava).
Hrubé celkové náklady: 4,31 mil EUR. IP při investici v Košicích nebo Žilině: 340 656 EUR, v Bratislavě 338 656 EUR. Čisté náklady: 3,95 mil EUR.
Pokud by projekt firmy Alfa reprezentoval technologicky vyspělé projekty, můžeme výsledky výpočtů zobecnit tak, že ČR nabízí větší finanční podporu takovýmto projektům než Slovensko a to díky vysoké spoluúčasti na mzdách pracovníků. Náklady firmy snížené o IP však vycházejí v obou zemích téměř stejně.
8.2
Firma Beta
Firmu Beta založilo několik německých stavebních firem. Kvůli potřebě levně vyrábět různé kovové součásti staveb hodlají v příhraniční oblasti na Mostecku (v Rožňavě) postavit výrobní halu včetně výrobních linek za 7 mil EUR. Podle předpokladu bude struktura zaměstnanců následující: 10% pracovníci s vyšším vzděláním, 80% vyučení nebo se základním vzděláním. Dále 10% zaměstnanců bude management z Německa. Celkový počet zaměstnanců se odhaduje na 1000, z nichž žádný nebude zdravotně postižený. Průměrné náklady na zaškolení zaměstnanců se odhadují na 140 EUR na jednoho zaměstnance. Průměrné měsíční mzdové náklady se odhadují první 2 roky na 0,7 násobek průměrné mzdy dané země, tedy 525 EUR v ČR a 367 EUR v SR. Celkové přibližné náklady firmy za 2 roky jsou 13,58 mil EUR při investování v ČR a 9,788 mil EUR v případě investice na Slovensku. Firma splňuje podmínky pro získání IP v ČR i SR (investiční projekt typu A). Pro obě země platí, že firma se uchází o investování v regionu patřícím do skupiny regionů s nejvyšší nezaměstnaností.
40
Výpočet IP – Česko •
10 let daňové prázdniny: částku lze velmi těžko odhadnout, pravděpodobně se bude pohybovat v řádu stovek tisíc až jednotek milionů Eur ročně.
•
Dotace na 1000 pracovních míst: 200 000 . 1 000 = 200 mil. Kč, tj. 7,143 mil EUR.
•
Dotace na školení zaměstnanců ve výši 35% nákladů: 0,35 . 140 . 1 000 = 49 000 EUR.
•
Převod technicky vybaveného pozemku za zvýhodněnou cenu: částku zanedbáme.
Hrubé náklady: 13,58 mil EUR. IP celkem 7,192 mil EUR + daňové prázdniny (daňové prázdniny nejsou přímým nákladem). Čisté náklady: 6,388 mil EUR.
Slovensko •
Na převod pozemku je maximální dotace 3% z nákladů na investici: 0,03 . 7 = 210 000 EUR.
•
Příspěvek na nově vytvořené pracovní místo: 30% z hrubé měsíční mzdy za 2 roky za všechny zaměstnance: 0,3 . 367 . 2 . 12 . 1000 = 2,6424 mil EUR.
•
Dotace na vzdělání zaměstnanců ve výši 60% nákladů za všechny zaměstnance: 0,6 . 140 . 1000 = 84 000 EUR.
Hrubé náklady: 9,788 mil EUR. IP celkem 2,936 EUR. Maximální strop je však 40% z ceny investice, tedy 1,175 EUR. Čisté náklady: 6,852 mil EUR.
Firma Beta by od české vlády obdržela více než dvojnásobné dotace oproti vládě slovenské. Je to způsobeno velmi štědrým systémem dotací na nově vytvořené pracovní místo. Rozdílné hrubé náklady firmy na investici v těchto zemích se po odečtení IP opět dostaly na přibližně stejnou hodnotu, investice v ČR by však byla i tak o půl milionu EUR méně nákladná.
41
8.3
Firma Gamma
Firma Gamma představuje dřívějšího živnostníka pana Trubače. Pan Trubač je vyučený truhlář, po revoluci začal podnikat v nábytkářství, v posledních letech se mu více dařilo a proto nyní přijal 10 zaměstnanců a založil akciovou společnost se základním kapitálem 7 mil Kč (250 000 EUR). Jeho firma bude průmyslově zpracovávat dřevo pro výrobu nábytku. Pan Trubač hodlá investovat ve městě Jeseník 12 mil. Kč (430 000 EUR), průměrné hrubé měsíční mzdy v jeho podniku jsou 500 EUR, náklady na školení každého zaměstnance jsou 70 EUR. Celkové výdaje pana Trubače první rok budou přibližně 490 700 EUR. Firma Gamma splňuje podmínky pouze české vlády pro udělení dotace na nově vytvořené pracovní místo.
Výpočet dotace – Česko •
Dotace na pracovní místo ve výši 200 000 Kč za každého z 10 zaměstnanců: 200 000 . 10 = 2 mil. Kč. (71 400 EUR)
•
Dotace na školení 10 zaměstnanců ve výši 35% nákladů: 10 . 70 . 0,35 = 245 EUR.
Hrubé náklady: 490 700 EUR. Celková dotace: 71 645 EUR. Čisté náklady: 419 055 EUR
Slovensko Podniky jako firma Gamma nemají nárok na investiční pobídky.
9. Diskuze - shrnutí výsledků příkladů a návrhy Výše uvedené příklady nemohou reprezentovat široké spektrum investujících firem a nemohou ani zachytit veškeré jejich skutečné výdaje. V omezené míře se však dá zobecnit fakt, že český systém podpory investorů je velice štědrý nejen k sofistikovaným investicím, ale i k montovnám. Oproti slovenským dotacím je český systém až podbízivý, celková suma českých dotací převyšovala ty slovenské 2,5 a 3,5 krát. 42
Pokud se však zaměříme na výsledné čisté náklady investorů (tedy na celkové náklady snížené o IP) zjistíme, že v obou zemích se celkové čisté náklady dostávají na srovnatelnou úroveň. Výrazně vyšší IP české vlády tedy suplují dražší pracovní sílu (za předpokladu srovnatelných ostatních nákladů). V případě firmy Alfa by investorovi vycházely téměř totožné náklady, zatímco firma Beta by pravděpodobně považovala za nepatrně výhodnější možnost investovat v ČR. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit nesmyslnost podpory montážních hal: česká vláda defacto kompenzuje vysoké náklady na dělnickou pracovní sílu velkým firmám, aby udržela krok ve výši mzdových nákladů právě například se Slovenskem, místo toho, aby snižovala náklady zaměstnanecké práce všem podnikatelským subjektům. IP pro montovny a továrny typu firmy Beta se mi jeví jako neefektivní z několika důvodů. Štědré dotace na nově vytvořené pracovní místo nerozlišují, zda jde o vysoce kvalifikované místo s přínosem pro státní rozpočet i pro společnost, či místo s nízkými nároky na kvalifikaci. Místo může být obsazené také pracovníkem z ciziny, tudíž firma se tak nepodílí na snižování nezaměstnanosti. Rovněž investice typu firmy Beta nemají kromě (údajného) snižování nezaměstnanosti žádný další pozitivní význam pro společnost a mají spíše omezený vliv na makroekonomické ukazatele. Do státního rozpočtu neodvádějí daň z příjmů (povinnost k odvodům na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, majetkové daně a DPH však zůstávají), protože většina velkých investorů dosáhne nejen na přímé pobídky ale i na daňové prázdniny. Negativní vliv na životní prostředí působí státu naopak nepřímé náklady a další externality vzbuzují nelibost místních obyvatel. V případě tak štědrých IP jako u firmy Beta je také minimální doba setrvání investora 5 let velmi krátká. IP je riskantní udělovat ihned při příchodu investora. Také pokud by firma zkrachovala před završením pátého roku působení, nastává možnost, že poškozená země nedostane své prostředky zpět. V tomto směru se tedy dá říct, že úspornější slovenský systém podpory montoven je pozitivní. Nutno ovšem dodat, že česká vláda do dalších let plánuje tento typ dotací zrušit. Za pozitivní ovšem považuji podporu menších podnikatelů v oblastech s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (firma Gamma). Hlavně v případě malých podnikatelů se často jedná o české firmy, kde je menší riziko odchodu na východ za levnější pracovní silou. Tento typ dotace na Slovensku úplně chybí.
43
Jako optimální se mi jeví omezit ale ponechat dotace na vytvoření jakéhokoli pracovního místa v regionu s nezaměstnaností o nejméně 50% vyšší než je celostátní průměr a rámcové programy. Nárok na dotaci na nově vytvořené místo by měl mít každý podnikatelský subjekt v daném regionu bez ohledu na výši jeho investovaného kapitálu.
10. Závěr Investiční pobídky jsou bezesporu důležitým faktorem rozvoje podnikání v ČR a v konečném důsledku pozitivně ovlivňují makroekonomické ukazatele včetně ekonomického růstu. Je však třeba pečlivě zvažovat zatížení státního rozpočtu, znevýhodnění účastníků trhu a poškození životního prostředí podporováním megalomanských výrobních firem. Podle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu se mají omezit investiční pobídky tzv. montovnám a naopak je nasměrovat k podpoře technologicky vyspělých oborů. Tento trend lze rozhodně považovat za správný a smysluplný. Nezaměstnanost pomohou vyřešit i projekty na podporu pracovních míst pro malé subjekty. Malým subjektům v oblastech s vysokou nezaměstnaností doporučuji omezit dotace na nové pracovní místo a nahradit ho daňovými prázdninami na prvních několik let. Daňové prázdniny nezatěžují státní rozpočet, protože firma by bez nulové daňové povinnosti třeba ani nevznikla. Snahu lákat firmy jednorázovými dotacemi by měla nahradit nikdy nekončící aktivita vlád v oblasti zlepšování podnikatelského prostředí. Prostředkem mohou být daňové reformy, snižování byrokratické zátěže začínajících podnikatelů aj. Slovensko, ač v lákání zahraničních investic méně úspěšné než ČR, má po pravicových reformách velmi zajímavé podmínky k podnikání. Výdaje na dotace investorům jsou střízlivější než v ČR a investice bývají pravděpodobně přitahovány „zdravým“ podnikatelským prostředím a levnou pracovní silou. Vzhledem k tomu, že nebyla potvrzena hypotéza nižších „čistých“ nákladů na investice v ČR než na Slovensku, investoři patrně směřují do Česka z jiných důvodů než je nárok na IP a to je pro naši zemi velmi pozitivní. Do budoucna mi jako optimální (a velmi reálné) připadá zrušení pobídek pro zpracovatelský průmysl i za cenu poklesu přílivu investic v tomto sektoru národního
44
hospodářství. Na důležitosti získá ochrana životního prostředí a s tím související omezení výstavby výrobních hal na „zelené louce“. Jedinou výjimkou by mohla být podpora znovuvyužívání brownfields. Boom zahraničních investic po kvantitativní stránce má ČR pravděpodobně za sebou, nyní snad přijde řada na sofistikované investice, které budou mít rozsáhlejší přínos než jen vliv na makroekonomické ukazatele.
45
Inspirace a zdroje [1] CEP / PŘEDNÁŠKY / MARTIN JAHN Investiční pobídky [online]. [cit.200719-03]. Dostupné z WWW: < http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=229 >.
[2] BUSINESS
CENTER
Investiční
pobídky
[online].
Dostupné
z WWW: < http://business.center.cz/ >.
[3] BUSINESS INFO Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí [online]. [cit. 2007-13-01]. Dostupné z WWW: < http://businessinfo.cz/cz/rubrika/rada-prorozvoj-podnikatelskeho/1001068/ >.
[4] ÚŘAD NA OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Veřejná podpora [online]. Dostupné z WWW: < http://www.compet.cz/verejna-podpora/ >.
[5] BROWNFIELDS [online]. Dostupné z WWW: < http://www.brownfields.cz/ >.
[6] SARIO
Pravidla
štátnej
pomoci
[online].
Dostupné
z WWW: < http://www.sario.sk/?investicie >.
[7] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/ >.
[8] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/ >.
[9] CZECHINVEST
Investiční
pobídky
[online].
Dostupné
z WWW: < http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky >.
[10] FINANČNÍ NOVINY Ekonomický růst v EU bude rychlejší [online]. [cit.200716-2].
Dostupné
z WWW: < www.financninoviny.cz/index_view.php?id=236947 >.
46
[11] RÁDIO PRAHA Peněz na výzkum je relativně dost.. [online]. [cit.2007-06-01]. Dostupné z WWW: < http://www.radio.cz/cz/clanek/86279 >.
[12] SCHIP Podnikatelské prostředí ČR.. [online]. [cit. 2005-12-03]. Dostupné z WWW: < http://www.schp.cz/html/index.php?lng=1&s1=1&s2=3 >.
[13] AKTUÁLNĚ.CZ Start firmy v Česku.. [online]. [cit.2007-11-03]. Dostupné na WWW: < http://aktualne.centrum.cz/~~cook~matulova.iva/ekonomika/cesko-aekonomika/clanek.phtml?id=375883&tro1164_0_4 >.
[14] MALJAČEK, J. Informační studie pro předmět IZI215
[15] WIKIPEDIE OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE SWOT analýza. [online]. [cit.2007-05-03]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT >.
[16] INFOLIST 2005 Tisková zpráva 2005. [online]. [cit.2005-13-04]. Dostupné z WWW: < http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Informacni_listy/200 5/Infolist2005-04cinnost.pdf >.
Seznam obrázků Obr. 1 - Podíl projektů CzechInvestu podle země původu
11
Obr. 2 – Rozdělení okresů z hlediska požadavků na získání pobídek
15
Obr. 3 – Rozdělení regionů podle míry nezaměstnanosti
16
Obr. 4 – Postup při žádosti o udělení IP ve 3 krocích
18
Obr. 5 – Maximální míra veřejné podpory (v % ze mzdových nákladů)
20
Obr. 6 – Podíl technologicky vyspělých projektů na investicích v ČR
21
Obr. 7 – Regiony s průměrnou nezaměstnaností vyšší o 50% než celostátní průměr
22 Obr. 8 – Barevné odlišení okresů s různou mírou nezaměstnanosti
25
Obr. 9 – Dopravní infrastruktura v ČR
35
Seznam tabulek Tab. 1 – Vývoj přílivu investic
13 47
Tab. 2 - Podmínky pro udělení IP
14
Tab. 3 - Hmotná podpora v závislosti na míře nezaměstnanosti
16
Tab. 4 – Příliv investic v letech 1998 – 2006
17
Tab. 5 - Požadavky pro udělení dotací
19
Tab. 6 - Formy podpory
20
Tab. 7 – Příliv sofistikovaných investic
21
Tab. 8 - Podmínky pro kvalifikaci
23
Tab. 9 – Rozdělení projektů podle typu investice
25
Tab. 10 – Minimální investované částky
26
Tab. 11 – Maximální podpora na investici v % nákladů
26
Tab. 12 – Dotace na převod nemovitosti v % nákladů
27
Tab. 13 – Nejvyšší možná podpora na 1 nově vytvořené prac. místo
27
Tab. 14 – Maximální výše příspěvku na vzdělání
27
Tab. 15 - Maximální výše příspěvku na specifické vzdělání
28
Tab. 16 – Srovnání IP a podmínek pro jejich udělení v ČR a SR
29
Tab. 17 – Sazby daně z příjmů PO
30
Tab. 18 – SWOT analýza pro ČR
37
Tab. 19 – SWOT analýza pro SR
37
Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
IP
Investiční pobídky
MF
Ministerstvo financí
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MF
Ministerstvo financí
MSP
Malé a střední podniky
PO
Právnická osoba
RRPP Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí SR
Slovenská republika
ÚOHS Úřad na ochranu hospodářské soutěže
48
