Investiční oddělení Leden 2008
ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ
MA K RO E K ON OM ICK Ý V ÝV O J Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února stouply spotřebitelské ceny v lednu o 7,5 procenta meziročně, což je další nárůst po 5,4 procenta v prosinci a nejvyšší růst spotřebitelských cen za více než devět let. Růst cen výrazně překonal očekávání analytiků a dostal se o 3,5 procenta nad horní hranici cílového pásma ČNB. V lednové inflaci se významně projevily změny v DPH, deregulace nájemného a zavedení poplatků u lékařů. Inflace tak zůstává pod výrazným tlakem z nákladové strany. Index spotřebitelských cen v lednu vzrostl o 3 procenta, přičemž růst administrativních cen se na tomto růstu podílel 2,9 procenta. Takzvaná měnově-politická inflace, kterou především sleduje ČNB, vzrostla v lednu na úroveň 5,3 procenta po 4,3 procenta v prosinci. Míra registrované nezaměstnanosti v lednu dále mírně vzrostla, a to na úroveň 6,1 procenta po 6 procentech v prosinci. Mírný nárůst byl opět způsoben sezónními vlivy. Konsenzuální předpověď analytiků se pohybovala na úrovni 6,2 – 6,3 procenta. Vývoj nezaměstnanosti by měl být i nadále příznivý, nicméně očekávané zpomalení ekonomiky se v delším horizontu může začít projevovat lehce negativně. Růst maloobchodních tržeb v listopadu zpomalil na 4,4 procenta meziročně po říjnovém růstu o 7,9 procenta. Relativně výrazný pokles růstu maloobchodních tržeb byl způsoben především poklesem tržeb v segmentu potravin. Obchodní bilance vykázala v prosinci mírný deficit ve výši 1,1 miliardy korun. Tento údaj byl o něco horší než očekávání, když většina analytiků předpovídala mírný přebytek. Za celý rok 2007 se však obchodní bilance vyvíjela velmi příznivě. Celkový přebytek dosáhl výše 86,1 miliardy korun, což je více než dvojnásobek hodnoty dosažené v roce 2006. Ani silně zhodnocující se koruna tak zatím nemá výrazně negativní vliv na exportní výkonnost domácí ekonomiky. Podle odhadů analytiků by se měl přebytek obchodní bilance v roce 2008 dále zvýšit. Běžný účet platební bilance v listopadu příjemně překvapil, když dosáhl přebytku ve výši 1,15 miliardy korun po téměř čtrnáctimiliardovém říjnovém deficitu. Za celý rok 2007 by tak celkový deficit běžného účtu mohl klesnout na 2,8 procenta HDP. V roce 2006 jeho výše činila 3,1 procenta HDP. Podle nového kalendáře zasedání bankovní rady se první měnově-politické zasedání konalo začátkem února. Na tomto setkání bankovní rada přistoupila ke zpřísnění měnové politiky a zvýšila klíčové úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Čtrnáctidenní REPO sazba se tak posouvá na úroveň 3,75 procenta, čtvrt procenta pod sazbou ECB. ČNB podle očekávání reagovala na akcelerující inflaci, která by se na vysokých úrovních měla držet po většinu roku 2008. Hlasování však nebylo jednoznačné, když dva ze sedmi členů bankovní rady hlasovali pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Zvýšení sazeb bylo doplněno překvapivě „holubičími“ komentáři. ČNB považuje současné vzedmutí inflace za jednorázovou událost, která by měla koncem letošního roku odeznít a inflace by měla rychle klesat zpět do cílového pásma. Zveřejněná očekávaná trajektorie vývoje úrokových sazeb tak počítá s možností ještě jednoho zvýšení sazeb v blízké budoucnosti, přičemž koncem letošního roku by měly úrokové sazby spíše klesat.
ING Investment Management (C.R.), a.s. Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Czech Republic
Tel.: +420 2 510 91 711 Fax: +420 2 510 91 720 www.ingfondy.cz
Slovenská republika Slovenská centrální banka ponechala v lednu základní úrokovou sazbu na 4,25 procentech. O změně sazby se opět ani nehlasovalo. Centrální bankéři diskutovali především novou inflační zprávu se zpřesněnými odhady budoucí inflace a růstu. Díky celosvětovému trendu růstu cen potravin, surovin a energií byly mírně zvýšeny odhady inflací a díky pokračujícímu skvělému výkonu slovenské ekonomiky byl zvýšen odhad jejího růstu v tomto roce z 7,5 procenta na 7,7 procenta. Pro „vyčkávací“ postoj centrálních bankéřů hovoří především čísla potvrzující silný, ale přesto zdravý (míněno neinflační) růst ekonomiky. Úrokový diferenciál vůči hlavní úrokové sazbě v Eurozóně je tedy nastaven nadále na +25ti bazických bodech. Předpokládá se, že NBS sjednotí svoji sazbu se sazbou v EMU v průběhu roku 2008, kdy se pravděpodobně potvrdí vstup do Eurozóny. Očekávané zvyšování sazeb v Eurozóně dostalo v posledních měsících silné trhliny. Na svědomí to mají turbulence na světových finančních trzích (problémy sub-prime hypoték v USA a tzv. creditcrunch). Negativní náladu podpořila navíc i poslední makrodata, která již začala ukazovat zhoršující se stav reálné ekonomiky, což se projevilo na hluboké korekci cen akcií a ve všeobecném poklesu výnosů státních dluhopisů. Taková reakce finančních trhů v minulosti vesměs předpovídala příchod recese. Evropská centrální banka sice nezvýšila svoji sazbu, nicméně rostoucí evropská inflace (opět hlavně díky růstu cen potravin a energií) udržuje ECB v ostražitosti. Zasedání ECB na počátku února ponechalo klíčovou sazbu na 4 procentech a varovalo před rostoucími inflačními tlaky. Bankéři zmínili také rostoucí nejistotu ohledně budoucího růstu ekonomiky EU. Naproti tomu se centrální banka USA snaží zachránit ekonomiku prudkým snižováním úrokových sazeb a v letošním roce již stačila snížit sazby o bezprecedentních 125 bazických bodů na rovné 3 procenta. Podle komentářů slovenských centrálních bankéřů budou inflační cíle vycházející z Maastrichtských kritérií pro vstup do měnové unie splněny s dostatečnou rezervou i přes vyšší poslední inflační čísla. Je to dáno tím, že rostoucí ceny potravin zvedají inflaci také v zemích EU a tím se srovnávací kritérium posouvá výše. Inflační prognóza centrální banky předpokládá inflaci harmonizovanou s pravidly EU na 2,8 procentech na konci roku 2008 (předchozí odhad byl 2,3 procenta). Pro rok 2009 se odhad harmonizované inflace zvýšil na 2,9 z 2,8 procent. Rostoucí hodnoty odhadované inflace podporují současnou opatrnost centrálních bankéřů. Další silně sledované Maastrichtské kritérium je deficit veřejných financí. Avšak celoroční výsledek deficitu byl podle ministerských úředníků pod 2,5 procenty HDP a ani případné dodatečné státní výdaje neohrozí limit ve výši 3 procent. Údaje zveřejněné v průběhu ledna ukázaly, že slovenské spotřebitelské ceny v prosinci vyskočily o 0,3 procenta. Meziroční inflace se dostala na 3,4 procenta z předchozích 3,1 procenta. Slovenské spotřebitelské ceny harmonizované s pravidly Evropské unie vzrostly v prosinci o 0,3 procenta. V meziročním srovnání je takto počítaný růst cen na úrovni 2,5 procent oproti 2,3 procentům minulý měsíc. Samotné potraviny vzrostly podle statistiků o +7,2 procent meziročně. I nadále však Slovenská republika s dostatečným polštářem splňuje Maastrichtské inflační kritérium. Aktuálně zveřejněná inflace za leden vyskočila na 3,8 procenta meziročně. Z dalších zajímavých makroekonomických dat je vhodné se zmínit o míře růstu ekonomiky za třetí čtvrtletí. Ten dosáhl excelentní úrovně 9,4 procent meziročně, což je více než se očekávalo a navíc je toto číslo několikrát vyšší než růst ostatních zemí Eurozóny. Tahounem růstu je nadále export, který podporuje také vzmáhající se domácí spotřeba. Ke zpomalení došlo u maloobchodních tržeb a stavební výroby. Avšak obecně se očekává, že se jedná pouze o dočasný pokles. Reálné mzdy stále rostou umírněně kolem 3 procent, přičemž jejich růst je více než vyvážen solidně rostoucí produktivitou (kolem 7 procent). Průmyslová výroba přidala meziročně silných 13 procent. Nezaměstnanost se takřka nezměnila a dosáhla 8 procent, což je meziroční pokles o 1,4 procenta. I přes silná růstová čísla se NBS prozatím nebojí výraznějších poptávkových inflačních tlaků, které by bylo nutné tlumit, poněvadž růst je tažen především exportem a růst mezd je vyvážen růstem produktivity.
VÝV O J N A F IN ANČ NÍC H T RZ ÍCH A) DE V IZ OV É TR HY Česká republika Během ledna se na české koruně obnovil trend k postupnému posilování vůči klíčovým měnám. Domácí měna tak dosáhla nových rekordních hodnot jak proti euru, tak proti americkému dolaru (viz následující grafy). Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak)
Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika V průběhu ledna slovenská koruna oslabovala až k hodnotám kolem 34 SKK/EUR, kam ji tlačila celkově negativní nálada na finančních trzích a vůči měnám v regionu. Nicméně, po komentáři guvernéra centrální banky pana Šramka, který prohlásil, že předpokládá nastavení vstupního kurzu SKK do Eurozóny na mnohem silnějších než aktuálních úrovních, slovenská koruna prudce posílila. Závěr měsíce přinesl tržní úrovně kolem 33,50 SKK/EUR oproti úrovním kolem 33,60 SKK/EUR před měsícem, což je zanedbatelná změna. Graf vývoje devizového kurzu slovenské koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak)
B) P E NĚŽ NÍ T RH Y Ceská republika 2W repo-sazba zůstala v lednu na 3,50%. Vzhledem k rétorice centrální banky a vývoji na devizovém trhu se krátkodobé tržní sazby během měsíce posunuly lehce níže. Trh je o něco méně agresivní ve svém očekávání budoucího zvyšování úrokových sazeb. Vývoj dvoutýdenní repo -sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 3 měsících:
ING Český fond peněžního trhu v měsíční bilanci posílil o +0,17%. Výkonnost za posledních 12 měsíců je +1,58%.
Slovenská republika Na peněžním trhu stále nic nového - dvoutýdenní repo-sazba zůstala nezměněna na 4,25 procentech. Krátké tržní úrokové míry lehce klesaly s tím, jak roste pravděpodobnost letošního vstupu Slovenska do Eurozóny. Tím pádem by se peněžní sazby srovnaly s evropskými, které jsou níže a díky rostoucím obavám o reálnou ekonomiku navíc klesají. Graf vývoje dvoutýdenní repo-sazby NBS a jednoroční tržní sazby BRIBOR za posledních 12 měsíců:
ING Slovenský fond peněžního trhu přinesl v měsíční bilanci zisk +0,28%. Výkonnost za posledních 12 měsíců je +2,33%. C) DLUH OPI SOV É T R HY Česká republika Výnosová křivka českých státních dluhopisů v lednu následovala vývoj na klíčových zahraničních trzích, kde se obavy z recese v USA projevili v přesouvání prostředků investorů z rizikových aktiv do bezpečí státních dluhopisů a v následném růstu cen dluhopisů. Výnosy domácích státních dluhopisů se tak snížily zhruba o 20 bazických bodů po celé délce výnosové křivky. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc:
ING Český dluhopisový fond v měsíční bilanci posílil o solidních 1,09%. Výkonnost fondu za posledních 12 měsíců je -0,23%. Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Stejně jako v předcházejícím měsíci, i nyní se celá výnosová křivka českých dluhopisů nachází nad křivkou v Německu. Rozdíl mezi výnosy německých a českých státních dluhopisů se během ledna dále rozšířil.
Slovenská republika Pokračující nejistota, jak se bude vyvíjet reálná světová ekonomika v roce 2008 a rostoucí riziková averze, tlačila výnosy na hlavních trzích se státními dluhopisy prudce dolů. Také na Slovensku výnosy klesaly, což pomohlo cenám dluhopisů směrem nahoru. Pokles výnosů sice nebyl tak prudký jako na „core“ trzích, ale u krátkodobých státních dluhopisů výnosy klesly až o 40 bazických bodů, což představuje výrazný nárůst jejich cen během ledna. Dlouhodobé výnosy víceméně stagnovaly. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů, a naopak)
Měsíční výkonnost ING Slovenského dluhopisového fondu dosáhla +1,43%. Výkonnost za posledních 12 měsíců dosahuje +2,41%.
Následující graf znázorňuje relativní srovnání slovenské výnosové křivky oproti státním dluhopisům v Eurozóně (německé „bundy“). Slovenské státní dluhopisy v menší míře následovaly se svými výnosy směrem dolů dluhopisy německé, jejichž výnosy padaly mnohem rychleji, a zvýšily si tak rizikovou přirážku na úrovně kolem 50ti bazických bodů.
D) AKC I OV É T RHY Začátek roku byl ve znamení rozsáhlých poklesů všech akciových trhů, kdy náladu jednoznačně určovala negativní situace na rozvinutých trzích způsobená obavou z pádu americké ekonomiky do recese. K mírnému zotavení akciových trhů došlo po zásahu americké centrální banky, kdy na mimořádném a řádném zasedání došlo ke snížení amerických základních úrokových sazeb celkem o 1,25%. Na akciových trzích dále panuje nervozita, projevující se zvýšenou volatilitou. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
ING Český akciový fond ztratil -15,87%. Výkonnost fondu za 12 měsíců je +10,02%.
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský MSCI Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 World PX index Index Index index index index Měsíc
-17,38%
-14,20%
-10,52%
-6,12%
-11,85%
-7,77%
Od 1.1.2008
-17,38%
-14,20%
-10,52%
-6,12%
-11,85%
-7,77%
VÝHL ED Obavy z makroekonomického vývoje v hlavních ekonomikách, zejména USA, budou nadále hlavním tématem finančních trhů v úvodu roku 2008. Lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu. Pravděpodobnost recese v USA však postupně roste a přinejmenším krátkodobě nebude takové prostředí příznivé pro akciové trhy. Naopak dluhopisové trhy mohou z této nervozity profitovat. Rostoucí inflační tlaky (komodity, potraviny) však reprezentují hrozbu, která může růst cen dluhopisů brzdit. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost. V prvním měsíci nového roku po slibném začátku, jehož trvání se dalo spočítat na prstech jedné ruky, došlo k mohutnému propadu akciových trhů napříč všemi regiony. Hlavním důvodem k tomuto výprodeji byly obavy z negativního vývoje americké ekonomiky, jenž by mohl mít za následek i globální zpomalení ekonomického růstu. Výprodeje akcií byly navíc umocněny i dalšími negativními zprávami z finančního sektoru (prohlubující se krize na trhu dluhopisových cenných papírů linkovaných na americké hypotéky, další ztráty bank, zejména francouzské Societe General). Propad trhů byl zastaven ráznou akcií americké centrální banky, která ve dvou krocích přistoupila k razantnímu snížení úrokových sazeb o 1,25% (snížení o 0,75% na mimořádném zasedání a o týden později na řádném zasedání 0,50%) na úroveň 3,00%. Po tomto kroku došlo k mírnému zotavení akciových trhů.
