Inventarizace a hodnocení dřevin – dubová alej
Objednatel: Město Stráž pod Ralskem, Revoluční 164, 471 27 Stráž pod Ralskem.
Zpracoval na základě požadavků MěÚ Stráž pod Ralskem: Mgr. Vít Friml, Ekologické poradenství a služby ochraně přírody, Dolní Chřibská 310, 407 44 Chřibská, IČO 41330124
Datum zpracování: Únor, březen 2014.
Předmět posudku: Stromořadí 23 ks dubu letního (Quercus robur) a 5 ks dubu červeného (Quercus rubra) podél komunikace p.p.č 1283/6 (Fibichova ulice) a 1254/5 - ZPF – orná půda v k. ú. Stráž pod Ralskem. Parcely jsou v majetku města Stráž pod Ralskem.
Důvod: Důvodem k posouzení je současný nevyhovující stav stromořadí – jedná se o dlouhodobé prosychání koncových větví s možností pádů na komunikaci, po níž vedena cyklostezka, nová výstavba na p.p.č. 1254/5, 1254/6,1289/10, 401/1, 1311/2. Materiál je současně zpracováván jako podklad k žádosti o podporu z Operačního programu životní prostředí a pro potřeby města jako pasport zeleně.
1. Situace, popis místních podmínek:
Původ výsadby je zcela zřejmý, duby byly záměrně vysazeny k ozelenění uvedené komunikace. Výsadba byla provedena podél jihozápadní strany komunikace v oblasti mimo souvislou zástavbu, jedná se tedy o alej jednostrannou. Pouze strom č. 28 je vysazen na severovýchodní straně cesty na jihovýchodním konci stromořadí a není nutné jej vlastní k aleji započítávat, nicméně je tímto posudkem hodnocen. Zda se původně jednalo o alej oboustrannou není zpracovateli známo, podle tvaru korun tomu však tak není. Cesta vede z jižního konce Stráže pod Ralskem směrem jihovýchodním od areálu prodejny stavebnin a posledních rodinných domů k mostku přes meliorační kanál mezi tokem Ploučnice nad a pod vodní nádrží Stráž pod Ralskem. Zde končí před lesním komplexem. Jižně za p.p.č. 1254/5 probíhá nová výstavba RD na okraji města, vzdálenost od těchto staveb od aleje je asi 70 m, v bezprostředním okolím tedy nejsou žádné stavby. Díky rozpadu staveb průmyslového či skladového charakteru severněji směrem k městu je alej zjevně viditelná z vyšších pater domů na jižních okrajích sídliště. V jihovýchodní části stromořadí jsou obnovená boží muka (mezi stromy 21 a 22). Poblíž nich je zřízena turistická zastávka s lavičkami patřící zřejmě k cyklostezce. Alej je rozdělena přibližně ve dvou třetinách od města elektrovody VN ( mezi stromy 1 a 4 , 19 a 20). Pohyb osob – velmi častý. Přítomnost rozvodů sítí – viz výše. Ohrožení rozvodů může být způsobeno pouze jedním nejbližším stromem ( 3 resp. č. 19). Vliv kořenových systémů na komunikaci – je časem pravděpodobný. Vliv komunikace na kotvení stromů – bez zřejmého vlivu. Nadmořská výška – přibližně 300 m n.m. Vegetační stupeň – dubový. Klimatické podmínky - mírně teplá oblast MT 7. Přístup větru – orientace stromořadí dává předpoklad vysoké odolnosti vůči převládajícím větrům severozápadním až západním. Jako větry s možnými destruktivními účinky je třeba označit větry jihozápadní a severovýchodní, které by působily na jednotlivé stromy. Vzhledem k okolnímu rovinatému terénu a poloze proti sedlu mezi vrchy Ralsko a Lipka ležícímu jihozápadně od aleje ve vzdálenosti cca 2500 m je pravděpodobný doznívající vliv zesílení proudění mezi oběma vrchy při těchto směrech větru, o čemž může svědčit rozlomení dubu č. 12. Vliv větru jihozápadního směru tedy nelze podcenit.
Ostatní klimatické faktory – jako podstatný je třeba označit vliv slunečního svitu. Stromy jsou proti oslunění viditelně chráněny tím, že spodní větve vyrůstají tak, aby kmen byl před nadměrným osluněním chráněn a podstatnou roli zde sehrávají i výmladky na kmenech. Tato skutečnost musí být zohledněna při případných ošetřeních. Sucho – dub (oba původní druhy) jsou obecně poměrně dobře přizpůsobeny vysýchavým polohám, takže nedostatek srážek nelze považovat za limitní a ani za původce nadměrného prosychání okolo hodnot 50%, nicméně v souvislosti s infekcemi tracheomykózního typu může být při dlouhodobém působení spolupůsobícím faktorem. Příčiny nadměrného usychání jsou identifikovány jako napadení houbovými chorobami resp. úder blesku. Blesky – s ohledem na úder blesku na stromech č. 9 a 15 jsou bouřky rizikovým faktorem, což je podpořeno přítomností vedení VN.
Záměr této výsadby je i dnes nutno hodnotit jako vysoce kladný z hlediska krajinotvorného a v podstatě na tom nemění nic ani omezené použití introdukovaného dubu červeného. S ohledem na nárůst náletové zeleně v nejbližším okolí je ale krajinářská hodnota stromořadí mírně snížena a to kvůli snížené viditelnosti aleje z okolí. Jedná se o příklad významného krajinného prvku v pravém slova smyslu. Ochrana – místo leží ve mimo zvláště chráněná území, nejedná se památné stromy nebo o evidovaný VKP.
2. Zdravotní stav aleje obecně:
Jedná se stromy plně dospělé o odhadovaném stáří 100 a 140 let vyjma dubu letního č. 21, u něhož je odhad věku vyšší (180 let). U mladší kategorie stromů se jedná tedy asi o pozdější dosadbu, přičemž byl použit také velmi používaný dub. U stromů č. 24-28 ovšem je otázka věku diskutabilní, může se zde jednat rovněž o stromy staré okolo 140 let, ale jiných genetických vlastností nebo o zhoršené vlastnosti stanoviště. Výrazným rysem je silné prosychání korun a to až do 50% míry, přičemž stromy s nejvyšší mírou prosychání mají tento jev způsoben rozdílnými faktory a stromy s mírou prosychání do 20% pak jednotný (tracheomykózní). Obvody kmenů ve výši 130 cm se pohybují v rozmezí 165 - 430 cm, výška v rozmezí 14 – 27 m, průměr korun od cca 8 do 25 m. Kotvení v podloží – předpoklad zcela normálního kotvení kořenových systémů s vývojem kůlových kořenů. Přizpůsobení stanovišti je viditelně dobré.
Kořenové náběhy – občasně s drobnějšími odřeninami, pouze výjimečně s odřeninami většími (strom č.3, 24, 27). Kmeny – nejrůznějšího tvaru, od nízkých kmenů až po průběžné kmeny. Vyskytují se i esovitě a lukovitě deformované kmeny. Ve většině případů však se jedná o kratší kmeny bohatě větvené. Fyzikální poškození kmenů – většinou jde o ojedinělé zhojené nebo hojící se mrazové kýly pod větveními nebo i bez vztahu k nim. Obvykle jsou velmi dobře zhojeny. Blesková stopa je na kmeni stromu č. 8 a 15. Mechanická poškození – pahýly po neodborném ořezu asi na polovině jedinců, někde naopak hluboký řez do kmene nebo jen prosté odlomení větví s následným vyhníváním větevních klínů, dále zmíněné odřeniny. Dutiny - průkazně u stromu č.5 – zde otevřená. U dubu červeného je přítomnost jádrových hnilob stromů vyššího věku běžná, u dubu letního nikoliv. Koruny – primární, většinou složitých struktur daných nízkými rozvětveními a habituálním typem „robur“. Stabilita korun obecně – až na výjimečné případy zatím bez výrazných rizik pro okolí a bez nutnosti instalace vazebných prvků.
Výskyt houbových onemocnění projevujících se tvorbou plodnic: 1. Daedalea quercina (síťkovec dubový) – plodnice na stromu č. 15 a 27. Saprofyt a příležitostný parazit. 2. Peniophora quercina (kornatka dubová) – saprofyt na spodní části dubových větví, 3. Meruliopsis corium (dřevokaz kožový) – stejná charakteristika. 4. Hypoxylon deustum (dřevomor kořenový) – velmi nebezpečná choroba způsobující měkkou hnilobu s následkem destrukce (většinou vývrat) – u č. 3. 5. Grifola gigantea syn. Meripilus giganteus (trsnatíc obrovský) – saproparazit báze kmenů a kořenového systému. Důsledkem napadení je bílá hniloba a vývrat.
Výskyt houbových chorob bez tvorby plodnic – podezření na parazitaci: 1. Laetiporus sulphureus (sírovec žlutooranžový) u č. 5 – parazit způsobující hnědou hnilobu s důsledkem destrukce stromu.
Výskyt hmyzích škůdců: Tč. bez příznaků invazních napadení, ale je třeba zdůraznit nevhodnou dobu provedení šetření k zodpovědnému hodnocení. Výjimečně zjištěny v obnaženém dřevě závrty (odpovídající velikost a tvar náležející druhům Xyleborus dispar , Plagionotus arctuatus, P. detritus, Platypus cylindus ) – techničtí škůdci.
Původ prosychání: Na řezu starších upadlých větévek černé tečky v cévních svazcích. Pravděpodobně houby r. Ceratocystis syn. Ophiostoma či Diaporthe tedy grafiotický původ (bez mikroskopického určení).
3. Tabulka (vysvětlivky):
Hodnocení aleje dle níže uvedených kritérií.
Vysvětlivky ke klasifikaci v tabulce:
Obvod – v cm, výška koruny – v m, průměr koruny (měřeno po délce linie) v m (v tabulce jen „Pr.koruny“):
Fyziologické stáří ( v tabulce jen „Stáří“): odhadovaný věk v letech, případně zjištěný na pařezu po skáceném stromu.
Fyziologická vitalita (v tabulce jen „Vitalita“) : 0 - vysoká 1 - mírně narušená, 2 - mírně narušená - stagnace růstu, narušení koruny v periferních oblastech 3 - výrazně snížená – ústup koruny, odumřelý vrchol 4 - zbytková vitalita – většina koruny odumřelá 5 - odumřelý strom
Zdravotní stav (v tabulce „Zdr.stav“): 0 - výborný 1 - dobrý - drobné defekty bez vlivu na stabilitu nosných prvků 2 - zhoršený - narušení zásadnějšího charakteru vyžadující často stabilizující či sanační zásah 3 - výrazně zhoršený – souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah, často snižuje perspektivu 4 - silně narušený -bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva 5 - havarijní – akutní riziko rozpadu stromu
Provozní bezpečnost (v tabulce „Prov.bez.“): 0 - optimální, bez rizika 1 - snížená – stromy s teprve se rozvíjejícími se defekty, s možností dalšího rozvoje v případě prodlevy zásahu. 2 - silně snížená – stromy náchylné k selhání, vývratu, zlomu, vyžadují rychlý zásah 3 - havarijní stav – vyžadují okamžitý zásah nebo skácení
Cíl dopadu ( v tabulce „Cíl dop“.): 0 - mimo zástavbu, na extenzivně využívaných pozemcích 1 – nízká míra rizika - na málo exponovaných plochách 2 - střední míra rizika - častěji využívané plochy s mírným provozem a pohybem osob 3 - vysoká míra rizika - exponované plochy, zástavba, komunikace v dopadové zóně stromu
Perspektiva (v tabulce „Persp.“): P – minimálně střednědobá perspektiva K – krátkodobá N – neperspektivní stromy
Sadovnická hodnota (v tabulce „S.hodn.“) dle Machovce (Sadovnická dendrologie, 1983): Pětistupňová řada, 5 = maximální hodnota
Biomechanické vlastnosti (v tabulce „Biom.v“.): uvedeny nejzávažnější defekty
Ošetření: Uveden daný typ řezu, asanance = skácení, nosnost vazby.
4. Stručný slovní popis stavu jednotlivých stromů a výčet podstatných poškození:
Výška = v, údaj je odhadnut a je jen orientační, u stromů č. 2,5,17,22 je zaměřena s přesností na cca 15 cm, hodnota nadmořské výška paty a vrcholu je uvedena přesně v geodetických podkladech. Hodnota obvodu je měřena. Stromy č. 1, 2,3, 5, 28 jsou Quercus rubra, ostatní Q. robur. 1. O 370/130, v = 18 m, prosychání koruny 20%, průměr suchých větví až 20 cm. vyhnívající větevní klíny po ořezu a odlomení větví, silná výmladnost kmene. Koruna nad širokým větvením do základního dvojáku. Na pni a v jeho okolí loňské plodnice trsnatce obrovského (Grifola gigantea, syn. Meripilus giganteus) 2. O 165/130 cm, v = 14 m, prosychání asi 50%, suché větve o průměru do 15 cm, kmen průběžný, boční větve kolmo odstávající. 3. O 315/130 cm, v = 17 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm. Z jižní strany odřenina na patě o rozměrech 100 x 30 cm se suchým dřevem a kalusem okolo ní. Kmen 6 m vysoký s výmladky, koruna rozložitá se čtyřmi kosterními větvemi. Z jižní strany na bázi kmene stroma dřevomoru kořenového (Hypoxylon deustum). 4. O 320/130 cm, v = 22 m , prosychání 15 %, průměr suchých větví do 15 cm, kmen 5 m vysoký, základ koruny ze dvou kosterních větví. 5. O 250/130 cm, v = 15 m, ze západní strany otevřená dutina kmene, vertikálně minimálně 2 m vysoko, ale zřejmě výše. Typ hniloby – hnědá, zatím bez plodnic, nejspíše sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus). proschnutí přes 50%, průměr suchých větví do 15 cm. 6. O 405/130 cm, v = 25 m, prosychání 20%, průměr suchých větví do 20 cm, kmen do poloviny výšky průběžný, zavětvení až k zemi, kmen odřen směrem k cestě 3 m vysoko. 7. O 340/130 cm, v = 24 m, prosychání 15 %, průměr suchých větví do 10 cm, kmen průběžný asi do 1/3, poté silně větevnatá koruna. 8. O 285/130 cm, v = 24, průběžný kmen, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm. 9. O 300/130 cm, v = 24 m, průběžný kmen 8 m, prosychání 20%, průměr suchých větví až 25 cm (!), blesková stopa. 10. O 375/130 cm, v = 26 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm. Koruna mírně vystoupavá.
11. O 270/130, v = 26 m, stejně jako č. 10. 12. O 360/130 cm, v = 26 m, tlakový dvoják s dalším již roztrženým tlakovým větvením na severní větvi. Prosychání 15%, průměr suchých větví 10 cm. 13. O 340/130 cm, v = 26 m, prosychání 15%, průměr suchých větví do 10 cm, průběžný kmen do 10 m. 14. O 280/130 cm, v = 25 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm, průběžný kmen 8 m, koruna štěpkovité struktury. 15. O 270/130 cm, výška 22 , prosychání 25%, průměr suchých větví do 20 cm, průběžný kmen s bleskovou stopou dlouhou 7 m s ještě odštípnutou borkou a mírným vývojem kalusu. 16. O 300/130 cm, v = 27 m, prosychání 20%, průměr suchých větví do 5 cm, průběžný kmen 10 m dlouhý, poté štěpkovitý tvar koruny, celkově méně zavětvený strom. 17. O 250/130 cm, v = 27 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm, průběžný kmen do terminálu 18. O 245/130 cm, v = 27 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm, kmen průběžný, ale esovitě deformovaný k západu. 19. O 285/130 cm, v = 22 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm, dvojité esovité vybočení průběžného kmene, silné zavětvení a výmladnost po celé jeho délce. 20. O 320/130 cm, v = 26 m, bez výrazného prosychání. Průběžný kmen 6 m, koruna ze tří kosterních větví, výmladnost ve spodní části. 21. O 430/130 cm (!), v = 28 m, prosychání 15%, průměr suchých větví do 10 cm, průběžný kmen 5 m, poté široce větvená koruna ze čtyř kosterních větví. 22. O 270/130 cm, v = 27 m, prosychání 15%, průměr suchých větví 15 cm, průběžný kmen 12 m, koruna ze tří kosterních větví. 23. O 280/130 cm, v = 27 m, prosychání 20%, průměr suchých větví do 15 cm, kmen esovitě vybočený k východu, průběžný, koruna vystoupavá, jednoduché struktury. 24. O 250/130 cm, v = 26 m, prosychání 10 %, průměr suchých větví do 10 cm, kmen o délce 4 m je odřen na třech místech (rozměry 10 x 20, 15 x 50, 10 x 10 cm) od cesty, poté je větven do dvojáku. 25. O 265/130 cm, v = 26 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 10 cm, kmen o délce 4 m je větven do tahového dvojáku, vyšší větvení úzká. Celkově větevnatý strom. ¨ 26. O 240/130 cm, v = 22 m, prosychání 10%, průměr suchých větví do 15 cm, kmen 2 m roste rovně, poté je silně vybočen lukovitě k západu. Celkově netvárný strom.
27. O 270/130 cm, v = 18 m, prosychání 15%, průměr suchých větví (včetně pahýlu po ulomené větvi ve spodní části) do 20 cm, trojúhelníkovitá odřenina kmene o základně 40 a výšce 50 cm se zbytky plodnice síťkovce, kmen silně k východu lukovitě prohnutý. Celkově velmi netvárný strom. 28. O 280/130 cm, v = 20 cm, prosychání 15%, průměr suchých větví do 10 cm, spodní silná boční větev odlomená a z ní roste šavlovitě odspodu výmladek. Kmen cca -3 m, poté větvení do tří (včetně uražené) větví. Hniloba jádra.
5. Specifikace řezů:
1. Řez zdravotní dle Arboristických standardů AOPK SPKK A02 odst. 3.2.1. 2. Řez bezpečnostní dle Arboristických standardů AOPK SPKK A02 odst. 3.2.2.
6. Specifikace bezpečnostních vazeb:
Doporučený typ Cobra plus 4t bez vynechání jakékoliv výrobcem dodávaného komponentu (zejména pryžového tlumiče rázů)
7. Nezbytná opatření dle ČSN 839061:
Dle čl. 3.2 – zdroje ohně nesmí být umístěny blíže jak 5 m od okapové zóny koruny Dle čl. 3.5 – ochrana před mechanickým poškozením vyloučením pohybu vozidel v kořenové zóně. Dle čl. 3.6 – ochrana při prostorovém uvolnění, v tomto smyslu se jedná zejména o vyloučení vyvětvení spodních partií korun kvůli případnému pohybu strojů po stávající komunikaci(ochrana před osluněním) Dle čl. 3.7 – v kořenové zóně nesmí být provedena navážka. Dle čl. 3.8 – vyloučení odkopávek v kořenové zóně. Dle čl. 3.9 – vyloučení hloubení výkopů v kořenové zóně.
Obecně: Již při projekční činnosti je vhodné vytýčit budoucí staveniště tak, aby nejbližší stavby (domy, jejich příslušenství) byly stavěny ve vzdálenosti 25 m od linie aleje (od linie kmenů), aby byla dodržena dopadová zóna stromu při vývratu nebo zlomu.
8. Fotodokumentace (stav k 6.3.2014):
1. Quercus rubra č. 1 a 2, prosychání korun.
2. Q. rubra č. 3, strom napaden dřevomorem kořenovým.
3. Q. robur č. 4
4. Q. rubra č. 5, prosychání koruny v důsledku předpokládaného napadení sírovcem a Q. robur č. 6.
5. Tytéž stromy v pohledu od jihovýchodu.
6.
Q.robur č. 7 a 8
7. Q.robur č. 9 (poškození bleskem) 10, 11.
8. Q.robur č. 11 – 13.
9. Rozlomené tlakové větvení Q.robur č. 12, výše je vidět další rizikové větvení s nutností vazby.
10. Q. robur č. 13 a 14
11. Q. robur č. 15 (poškození bleskem), 16 – 18.
12. Q. robur č. 16 – 19.
13. Skupina Q.robur 20 – 23, strom č. 21 je nejmohutnějším jedincem aleje.
14. Q. robur č. 22 – 26 u odpočívadla.
15. Konec aleje u vodoteče (kanálu) – Q.robur č. 23 – 27.
16. Poškození Q. robur č. 27 odřením na patě , vybočení kmene.
17. Q.rubra č. 28 (vlevo) a Q.robur 20 – 25 u odpočívadla.
18. Q.rubra č. 28 – poškození koruny olámáním kosterních větví v důsledku nestability způsobené jádrovou hnilobou.
