Interrupce legislativa, společnost a vize

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb

Interrupce – legislativa, společnost a vize Bakalářská práce

Autor:

Radek Wojtyna

Obor:

Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb

Vedoucí práce:

Praha

MUDr. Martin Konečný

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karviné dne 10. dubna 2012 …………..………… Radek Wojtyna

Poděkování: Děkuji MUDr. Martinu Konečnému, za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, připomínky, trpělivost a pomoc při zpracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se věnuje problematice interrupce – umělého přerušení těhotenství. V teoretické části jsou shrnuty základní definice, které s tímto problémem souvisejí, jako je technika, následky a komplikace. Dále oblast zabývající se antikoncepcí, která vede k počtu sníţení interrupcí, statistickými údaji, ekonomickými ukazateli především porovnání cen interrupcí v České republice a na Slovensku, základními argumenty a postoje skupin Pro-choice a Pro-life. V neposlední řadě souvisí i s vývojem společnosti po roce 1989. Vliv ekonomické transformace a společenský následek pro společnost podílející se na celosvětovém trendu. V praktické části, formou dotazníkového šetření bylo zmapovat názory na interrupci široké veřejnosti, coţ dokládá vlastní výzkum, který byl proveden v ostravskokarvinském regionu. Klíčová slova Potraty, antikoncepce, skupina Pro-volbu, skupina Pro-ţivot, nechtěná těhotenství

Annotation This thesis deals with the issue of abortion. In the theoretical section it summarizes the basic definitions associated with this problem, such as the technique, complications and consequences, furthermore, the area dealing with contraception leading to a reduction in the number of abortions, statistics, economic indicators, especially compared abortion rates in the Czech Republic and the Slovak Republic, the basic arguments and attitudes of groups of ProChoice and Pro-life to the issue of abortion and interconnection with the feminist sociology and last but not least with the development of the company since 1989. The influence of social and economic transformation results on the company involved in the global trend are dealt with as well. In the practical part, by the survey it was to map the views of the general public on the abortion, as evidenced by our own research conducted in the Ostrava-Karvina region.

Key words Abortions, contraception, the group of Pro-choice, the Pro-life group, unwanted pregnancies

Obsah ÚVOD........................................................................................................................................... 7 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 9 1 Technika umělého přerušení těhotenství, následky a komplikace ........................................... 9 1.1 Vymezení pojmu interrupce ............................................................................................. 9 1.2 Interrupce v zákonech – právní platnost a realita ............................................................. 9 1.3 Metody interrupce ........................................................................................................... 11 1.4 Přípravek RU-486 neboli Mifepriston ............................................................................ 12 1.5 Komplikace operačního ukončení těhotenství ................................................................ 13 1.5.1 Moţnost řešení perforace ...................................................................................... 13 1.5.2 Následky komplikací po interrupci ....................................................................... 14 2 Pokles počtu umělého přerušení těhotenství následkem rozšířením počtu uţivatelek antikoncepce a analýza statistických dat ............................................................................... 16 2.1 Antikoncepce hormonální a nehormonální ..................................................................... 17 2.1.1 Příznivé účinky antikoncepce................................................................................ 18 2.1.2 Neţádoucí účinky antikoncepce ............................................................................ 19 2.1.3 Rozvoj antikoncepce po roce 1989 ....................................................................... 19 2.2 Interrupce ve světě .......................................................................................................... 20 2.3 Analýza nákladů umělého přerušení těhotenství v České republice a na Slovensku. .... 24 2.3.1 Česká republika ..................................................................................................... 24 2.3.2 Slovenská republika .............................................................................................. 25 2.4 Statistické údaje v České republice 2010 ....................................................................... 28 3 Legislativa.............................................................................................................................. 33 3.1 Historie interrupcí ........................................................................................................... 33 3.2 Skupiny bojující o změnu v zákoně 66/1986 Sb. O umělém přerušení těhotenství ....... 33 3.3 Změny legislativy interrupcí ve světě ............................................................................. 34 4 Vize, pravděpodobný budoucí vývoj ..................................................................................... 36 4.1 Vývoj po roce 1989 ........................................................................................................ 36 4.2 Klesá počet ekonomicky aktivních lidí........................................................................... 38 4.3 Rodina ztrácí na významu .............................................................................................. 38 5 Společenský následek UPT – pokles porodnosti ................................................................... 41

5.1 Vlivy na výši porodnosti ................................................................................................. 42 5.2 Ekonomická transformace .............................................................................................. 43 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 45 6 Metodika práce ...................................................................................................................... 45 6.1 Pouţitá výzkumná metoda .............................................................................................. 45 6.2 Charakteristika výzkumného vzorku .............................................................................. 45 6.3 Vyhodnocení dotazníku v ostravsko-karvinském regionu ............................................. 46 ZÁVĚR VÝZKUMU ................................................................................................................. 68 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 69 7 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 71 7.1 Odborná a krásná literatura ............................................................................................. 71 7.2 Právní normy a další předpisy ........................................................................................ 73 7.3 Internetové zdroje ........................................................................................................... 73 PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 75

Úvod Ke zpracování bakalářské práce jsem si vybral téma Interrupce - legislativa, společnost a vize. Toto téma je v současné době velmi diskutované a oţehavé. Dnešní ţivotní styl společnosti se v poslední době změnil od základů. Ţivoty lidí jsou hodně rychlejší a uspěchanější. Doba, kdy se lidé řídili tradičními hodnotami, zakládali rodiny v brzkém věku a soustředili se především na rodinu, její zázemí a hodnoty jsou dávno pryč. Honí se za penězi, tudíţ uţ nezbývá čas na rodinný ţivot. Pro úspěch v zaměstnání, jsou lidé schopni obětovat cokoliv. Tento způsob ţivota je provázen stresovými situacemi a největší nároky jsou kladeny na ţeny, které tyto problémy řeší často interrupcí. Jde o problematiku, která zasahuje prakticky celou společnost. Je to aktuální problém, nejen u nás, ale i v ostatních evropských zemích. V některých zemích je interrupce legální, v jiných ne. Podstatným faktorem je vliv náboţenství a legislativy. Téma interrupce rozděluje společnost na tři základní skupiny. První skupina interrupce schvaluje, druhá odsuzuje a třetí skupina nemá vyhraněný názor. Bakalářská práce je pojata, jako analýza různých názorů z dostupné literatury a současně srovnání situace v minulosti a přítomnosti. Součástí práce je i průzkumné šetření technikou dotazníků a výsledky zobrazeny v grafické formě. Z výsledků zkoumání vyplývá, ţe poměrně vyhraněný je názor zdravotníků, kteří interrupci povětšinou schvalují, oproti ostatním, kde jsou dle zjištění průzkumu názory různorodé. Výsledkem je, ţe naše společnost není jednoznačně vyhraněná ani pro ani proti interrupci. Můţeme říci, ţe interrupce je tématem aktuálním a ţe jednoznačné řešení pro celou společnost zřejmě naloţeno v blízké budoucnosti ani nebude.

7

Cíle bakalářské práce Cílem bakalářské práce je zkoumání problematiky interrupcí v České republice v období 1987 – 2010 a vliv budoucího vývoje pro společnost a ujasnit problémy, které s interrupcí souvisejí od jejího počátku. Dotazníkovým šetřením jsem zkoumal názory lidí různých věkových kategorií, vzdělání, jaký zaujímají postoj a názory k problematice související s interrupcí ţen.

8

Teoretická část 1 Technika umělého přerušení těhotenství, následky a komplikace 1.1 Vymezení pojmu interrupce Pojem interrupce je známý pod více významy. Označuje se jako potrat, abort, umělé přerušení nebo ukončení těhotenství. Pojem pochází z latinského interrumpere v překladu přerušení. Platná Vyhláška MZ ČR č. 11/1988 Sb. Definuje potrat jako: „ukončení těhotenství ţeny, při němţ plod neprojevuje ani jednu ze známek ţivota (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a jeho porodní hmotnost je niţší neţ 1000g, a pokud ji nelze zjistit, jestliţe je těhotenství kratší neţ 28 týdnů. Dále jestliţe plod projevuje alespoň jednu ze známek ţivota a jeho hmotnost je niţší neţ 500g, avšak nepřeţije 24 hodin anebo také jde-li o afetální vejce nebo z děloţní dutiny bylo získáno těhotensky změněné endometrium“. Potrat můţe být buď samovolný, nebo vyvolaný (Zwinger 2004). Ve své práci se zabývám problematikou vyvolaných interrupcí.

1.2 Interrupce v zákonech – právní platnost a realita Jednou z otázek, která provází v dnešní době téma interrupcí je otázka, kdy přestává být lidský zárodek jen systémem tkání a kdy začíná být dítětem. Pojem přerušení těhotenství byl v 90. letech 20. století pozměněn na ukončení těhotenství, protoţe u slova přerušení se dá předpokládat znovu pokračování. Při příchodu ţeny k lékaři s prosbou o provedení interrupce má ošetřující lékař právo odmítnout zákrok, ale jeho povinností je odkázat ţenu na jiného gynekologického lékaře. Lékař se řídí zákonem č. 66/1986 Sb. O umělém přerušení těhotenství, dále vyhláškou 75/1986 Sb., která rozlišuje těhotenství na I. trimestr (ukončený 12. týden), kdy se do 8. týdne provádí miniinterrupce a po 8. týdnu se provádí interrupce (Grady 1992). Umělé ukončení těhotenství znamená odstranění plodu z dělohy. V České republice lze těhotenství přerušit do 12. týdne na základě ţádosti ţeny, pokud tomu nebrání zdravotní důvody. Za ty povaţuje prováděcí vyhláška: a) Zdravotní stav ţeny, kterým se podstatně zvyšuje zdravotní riziko spojené s umělým přerušením těhotenství, zejména zánětlivá onemocnění.

9

b) Umělé přerušení těhotenství, od něhoţ neuplynulo 6 měsíců, s výjimkou případů, kdy ţena alespoň dvakrát rodila, nebo dovršila 35. let, nebo je důvodné podezření, ţe otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která na ni byla spáchána (Stolínová 2001, 197). Není-li umělé přerušení těhotenství ze zdravotní indikace, výkon je prováděn za úhradu. Naopak, je-li ukončen ze zdravotní indikace, je hrazen zdravotní pojišťovnou. Mezi zdravotní indikace patří psychiatrické a etické (znásilnění), interní (nebezpečné zhoršení zdravotního stavu matky těhotenstvím), věk matky nad 40 let, gynekologické (myomatózní děloha, stav po operacích dělohy). Pokud jde o interrupci prováděnou ze zdravotních důvodů, platí v zásadě i zde dvanáctitýdenní délka těhotenství pro moţnost provedení interrupce, je moţné limit dvanáct týdnů překročit, pouze v následujících případech 1. je-li ohroţen ţivot ţeny 2. je-li prokázáno těţké poškození plodu 3. je-li plod neschopen ţivota (Stolínová 2001, 197) Do 12. týdne lze provést interrupci na základě přání rodičů, po 12. týdnu se provádí na základě zdravotního postiţení fetu nebo plodu. U ţen do 16 let a ţen zbavených právní způsobilosti musí vyjádřit souhlas její zákonný zástupce, avšak přání dívky je hlavní a rozhodující. Bez souhlasu lze těhotenství přerušit pouze tehdy, není-li moţné získat souhlas a ukončení těhotenství je nezbytné k záchraně ţivota ţeny. Od 16 let do 18 let můţe ţena sama poţádat, ale lékař je povinen o přerušení těhotenství informovat rodiče nebo zákonného zástupce. Zástupce je informován aţ po provedení zákroku, a to buď, písemnou nebo ústní formou (Čepický, Líbalová 2005). Potrat cizí státní příslušnici lze provést, má-li u nás povolení k trvalému pobytu. Lékař má povinnost informovat pacientku o všech moţných rizicích, které mohou v souvislosti s provedením interrupce nebo miniinterrupce nastat. Ţena musí vyplnit ţádost o provedení zákroku a svým podpisem stvrzuje, ţe byla poučena o všech moţných komplikacích. Můţe dojít i k takové situaci, ţe matka odmítne, aby jí byl proveden potrat ze zdravotních důvodů, jejích nebo plodu a matka či dítě jsou v ohroţení na ţivotě. Lékař musí mít dva svědky, kteří podepíší, ţe ţena interrupci odmítla. Svědek by měl být jeden z příbuzenstva ţeny a druhý ze zdravotnického personálu. Zprávu podepíše kromě svědků i lékař, který ţenu poučil o moţných komplikacích, ale také i ţena, která odmítla

10

moţnost umělého přerušení těhotenství a uvědomuje si moţné následky. Výkon je prováděn buď za úhradu, nebo ze zdravotní indikace (Vondráček, Kurzová 2002).

1.3 Metody interrupce Existují tři metody provedení zákroku, které se volí podle stáří plodu. První metodou je tzv. miniinterrupce, ta se provádí do dokončeného 8. týdne těhotenství a provádí se ambulantně s krátkodobým pobytem v nemocnici tzv. vakuumaspirací, kde obsah dutiny děloţní je odsán plastovou kanylou. Od ukončeného 8. týdne těhotenství se provádí interrupce v celkové anestezii a ţenu je nutné hospitalizovat. Od 10. týdne se pouţívají abortové kleště, kterými se plod odstraní po částech a následuje revize kyretou, anebo odsátí vakuumaspirací, čímţ se odstraní krevní sraţeniny a zbytky fetu. Ve třetím trimestru je plod jiţ tak velký, kde se musí pouţít jiné techniky, např. chirurgický zákrok, který připomíná císařský řez nebo rozříznutí dělohy a vyjmutí plodu. Před ukončením těhotenství je provedeno gynekologické a ultrazvukové vyšetření k ověření stáří těhotenství a lokalizaci těhotenství. Zároveň se stanovuje Rh faktor. Dalším nutným vyšetřením je interní kontrola stanovující moţná rizika anestezie. Technika ukončení je většinou operační, spočívá ve vakuumaspiraci – tj. odsátí těhotenství kanylou pod tlakem (Zwinger, 2004). Na začátku výkonu se provede desinfekce a vyšetření k ověření polohy dělohy, následuje dilatace kovovými dilatátory a následně odsátí kovovou nebo plastovou kanylou a následně revize kovovou kyretou. Na závěr se aplikuje uterotonikum (oxytocin, metylergometrin), aby se předešlo moţnému krvácení. V případě větší krevní ztráty následuje pozorování ţivotních funkcí a kontrola krevního obrazu před propuštěním do domácí péče. Po 10 dnech následuje klinická kontrola, zároveň je po dobu prvních 10 dní doporučen zvýšený hygienický reţim a pohlavní abstinence. Tento postup je vyuţíván při miniinterrupcích a interrupcích do 12. týdne gravidity. V případě, ţe je nutno provést interrupci od 12. do 24. týdne gravidity se postup odlišuje tím, ţe se aplikuje prostaglandin E, coţ je gel, který se pouţívá k přípravě děloţního hrdla před interrupcí a to 24-48 hodin před plánovaným výkonem. Vypuzení plodu se provede buď

11

aplikací infúze s uterotonikem-staţení dělohy (oxytocin, prostaglandin F) nebo vhodným typem gynekologické operace (modelace, sectioceasarea minor). V případě gravidity nad 16 týdnů se proces doplní o farmakologické zastavení laktace (Fait 2001). Tabulka č. 1 – Potraty dle druhu a stáří plodu v týdnech v roce 2010

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č.8/2011 V tabulce je uveden přehled umělého přerušení interrupcí podle stáří plodu v České republice v roce 2010. Nejvíce je zastoupena skupina do 8. týdne těhotenství, další skupinu tvoří ţeny od 9. týdne do 16. týdne a nejmenší skupinu tvoří od 17. týdne do 28. týdne těhotenství.

1.4 Přípravek RU-486 neboli Mifepriston Alternativou operačního ukončení těhotenství je farmakologické ukončení těhotenství pomocí preparátu RU-486, který způsobí blokádou progesteronových receptorů, který je klíčovým hormonem pro lidskou reprodukci. Je to neinvazivní metoda, pro kterou nejsou třeba anestetika a musí být pozřena v raném stadiu těhotenství. Tento přípravek v malém mnoţství je moţno pouţít pro zabránění těhotenství během 5 dnů po nechráněném styku. Bohuţel tento preparát není u nás registrován.1 Je to velmi bezpečná cesta jak přerušit těhotenství, pokud ţena netrpí těmito problémy: 1

těţká kuřačka

) http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=115227

12

-

vysoký krevní tlak

-

srdeční problémy

Reakce ze strany skupin Pro-life: pro tuto skupinu přípravek RU-486 znamená pilulku, která zabije dítě. To je také důvod, proč hnutí Pro-life tento přípravek odsuzuje. Pilulka je často nazývána „francouzskou pilulkou smrti“. Reakce skupin za svobodnou volbu: „Interrupce mohou být díky tomuto přípravku provedeny brzo po pohlavním styku. K umělému přerušení těhotenství můţe dojít ještě před tím, neţ embryo nabude jakýchkoliv lidských znaků“.2 Jednou ze zvláštní kategorie chemických prostředků je pilulka Postinor. Tato metoda přístupná pouze na předpis lékaře je okamţitou pomocí v případech, kdy antikoncepce není při styku uţita či z nějakého důvodu selţe. Tuto metodu lze uplatnit pouze do 24 hodin po pohlavním styku a rozhodně ji nemůţeme řadit mezi antikoncepce.3

1.5 Komplikace operačního ukončení těhotenství Perforace dělohy dochází nejčastěji při dilataci hrdla na začátku výkonu, eventuelně při odsávání těhotenství kanylou. Záleţí na místu perforace. Můţe dojít jednak k velké krevní ztrátě, pokud je narušen cévní svazek utelinních cév. Druhou velkou komplikací je moţné poranění vnitrobřišních orgánů, jako je močový měchýř, střevní kličky, tenkého i tlustého střeva a v neposlední řadě poranění cévního svazku na pánevní stěně (i lidské cévy).

1.5.1 Možnost řešení perforace Moţnost řešení perforace je dvojí a to: Konzervativní – sledování vitálních funkcí za předpokladu, ţe je vyloučena krevní ztráta. V případě, ţe je podezření na krvácení nebo poranění orgánu v dutině břišní je nutné provést laparoskopickou nebo laparotomickou revizi dutiny břišní a ošetření podle nálezu. Druhou velkou skupinou komplikací je zánět – vzniká buď jako následek nedodrţení hygienického reţimu nebo vznikem zánětu nedostatečné odstranění plodového vejce zadrţeného v děloze. Řešením je podání širokospektrální antibiotické léčby, v případě ţe ultrazvuk potvrdí zbytky plodu po interrupci je nutno tyto zbytky souběţně odstranit. Můţe se 2 3

) http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=115227>. ) http://www.fit-porod.cz/tehotenstvi/zdravi/postinor

13

projevit teplotou, krvácením, výtokem. Toto všechno jsou příznaky zánětu dělohy, mohou přejít i v zánět děloţního svalu, zánět vaječníků a vejcovodů a v případě pozdního zahájení atb. Terapie i v hnisavý zánět dutiny břišní s rozvojem septického šoku a i smrti. V případě, ţe se zánět podaří zvládnout, mohou jako pozdní komplikace vznikat srůsty v dutině děloţní (Aschermanův syndrom) tak srůsty v dutině břišní poškozující hlavně vejcovody. Tímto je způsobena následná sterilita obliterací vejcovodů, tím pádem je znemoţněn po ovulaci transport vajíčka do dělohy (Čech, 2006).

1.5.2 Následky komplikací po interrupci V případě včasné diagnózy a adekvátního řešení komplikací jsou následky minimální. V případě, ţe je řešení pozdní a neadekvátní znamená různou formu sterility. Perforace dělohy je popisována asi v 1,5% výkonu, zánětlivé komplikace do 2%. Je tedy patrné, ţe počet komplikací je poměrně nízký, nicméně následky mohou být velmi závaţné. Pokud se nerozpozná perforace orgánu v dutině břišní, můţe vést tento stav k bezprostřednímu ohroţení ţivota ve formě závaţného krvácení s následkem hemoragického šoku a eventuélně i k smrti, způsobené velkou krevní ztrátou (nad 3 litry). Léčba takového stavu je finančně velmi nákladná a není zcela bez rizika. Pokud se jedná o perforace v dutině břišní při poranění močového měchýře či střeva, vznikne v krátké době zánět pobřišnice a septický stav tzv. otrava krve. Řešení tohoto stavu se neobejde bez včasného operačního zásahu, který však nemusí být poslední. V případě poškození tlustého střeva můţe dojít k nutnosti dočasně vyvést kolostomii (vývod střeva dutinou břišní). Pokud se tyto komplikace nepodaří zcela zvládnout, mohou znamenat vyřazení ţeny z produktivního ţivota a trvalou invaliditou. Je také nutno zmínit, ţe poměrně častou komplikací jsou psychické problémy ţeny po vykonané interrupcí, zejména v případě, ţe je ţena k přerušení donucena okolnostmi a sama si graviditu přeje. Ţena trpí nespavostí, hlubokými depresemi, změnami nálad, které mohou vyústit i k uţívání alkoholu nebo drog. Důleţité je dítě oplakat, tak se ţena nejlépe vyrovná se ztrátou, míní psychologové. Tímto způsobem můţe zamezit vzniku dlouhodobějších příznaků ţen, které podstupují tento zákrok. Málokdo si však uvědomí, ţe i kdyţ s tímto zákrokem nesouhlasí, tak je nutné ţeně pomoci se vypořádat s touto situací, protoţe potrat je brán společností jako normální jev, ale nedokáţe si představit, jak hrozná ztráta to pro matku znamená. Často agresivitu cítí vůči svému příteli, muţům, ale i lékaři. Brání jí to v dalším plnohodnotném ţivotě, můţe mít i pocit, ţe se musí někomu pomstít. Proţívá zintenzívnění všech příznaků v den potratu, v den, kdy se mělo dítě narodit, má strach z narození dalších

14

dětí a v neposlední řadě i nedůvěru k ostatním lidem. Objevuje se nechutenství k jídlu, z čehoţ můţe vznikat bulimie, anorexie či krize identity (Ucháčová 2007). Nezřídka toto vede ke vzniku depresí a jiných závaţných psychiatrických komplikací, které mohou vyústit i k pokusu o sebevraţdu. Ţena má právo maximálně na dvě přerušení těhotenství ročně. Kaţdý provedený interrupční zákrok můţe znamenat vznik neplodnosti a dalších komplikací (Nicolson 2001). Pro ţenu, která podstoupila potrat, je často sloţité navázat dlouhodobé partnerské vztahy s muţi. Proto je dobré navázat kontakt s psychologem, kdy ţena ani netuší, ţe za jejím nezdarem se skrývá psychologický problém (Nelles 2004).

15

2 Pokles počtu umělého přerušení těhotenství následkem rozšířením počtu uživatelek antikoncepce a analýza statistických dat Téma umělého přerušení těhotenství je v České republice, ale i ve světě tématem stále aktuálním a zároveň i tématem kontroverzním. Stále existuje konflikt mezi většinovou a menšinovou částí veřejností, která volá po legislativním zákazu interrupcí tak, jako je to v některých okolních zemích. Od roku 1989 pozorujeme neustálý pokles počtu přerušení aţ dodnes. V roce 1990 bylo provedeno 123 000 v roce 1993 to bylo 84 000, 2002 – 40 000, 2010 – 23 000. Z těchto uvedených čísel je na první pohled patrný klesající trend. Tento stav má několik důvodů.4 Jedním z hlavních důsledků, proč se mnoţství nechtěného těhotenství sníţilo, byla moţnost těhotenství zabránit podáváním antikoncepce zejména její dostupnost, rozšíření a účinné metody. Celospolečenské uţívání antikoncepce je podle některých názorů dalším faktorem, který dokáţe do jisté míry ovlivnit porodnost. Jisté je, ţe uţívání antikoncepce mění statistiky potratů. Po začátcích masového uţívání a propagování došlo ke zřetelnému poklesu v počtu interrupcí. První zmínky o uţívání antikoncepce pocházejí ze starověkého Egypta, tedy z doby před více jak 4000 lety. V souvislosti s porodností v naší zemi se o antikoncepci mluvilo především na počátku 90. let, kdy došlo k úpravě potratových zákonů na konci 80. let. Po pádu komunismu byl zaznamenán značný pokles porodností, kdy antikoncepce sehrála také svoji vedlejší roli. Uţíváním antikoncepce dochází k účinnějšímu plánování rodičovství, kdy lidé mohou téměř stoprocentně naplánovat přivedení potomka na svět. Dochází k výraznému sníţení nechtěného otěhotnění. Při plánování rodičovství, která antikoncepce umoţňuje, často dochází k oddalování prvního potomka. Průměrný věk prvorodiček se zvyšuje. Nastává i situace, kdy ţena díky „pozdnímu“ prvnímu dítěti jiţ nestihne na svět přivést další děti. Antikoncepce dle mého názoru sniţuje jak potratovost, tak i porodnost. 5

4 5

) http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=206983 ) http://absolventi.gymcheb.cz/2010/jajiras/vyvoj/faktory.html

16

Graf č. 1 - Vývoj počtu potratů dle druhu v ČR v letech 1995-2010

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 8/2011 Z grafu je patrný klesající trend způsobený především rozšířením antikoncepce. V roce 1995 bylo přibliţně provedeno 42 000 miniinterrupcí oproti roku 2010, kdy se ustálil na přibliţně 20 000 ročně.

2.1 Antikoncepce hormonální a nehormonální Antikoncepcí rozumíme všechny prostředky, které vedou k zabránění početí a vzniku neplánovaného těhotenství. Spolehlivá antikoncepce patří v současné době k největším výdobytkům moderního ţivota na celém světě. Je k dispozici celá škála různých metod, které můţeme rozdělit na hormonální a nehormonální. Nehormonální antikoncepce – nejrozšířenější, nejméně spolehlivou je bariérová antikoncepce, tj. pesar a prezervativ. Dále to jsou spermicidní látky, aplikované před stykem do pochvy. Častou metodou je také přerušovaná souloţ. Tato varianta má nejniţší spolehlivost.

17

Další metodou je metoda neplodných dnů a nejspolehlivější metodou nehormonální antikoncepce je pouţití nitroděloţního tělíska. Zároveň je to metoda, která je cenově přijatelná, doba aplikace je 5 let, cena od 1000,-Kč -3000,-Kč. Poslední metodou je sterilizace, která se řídí příslušnými právními předpisy. 6 Hormonální antikoncepce – v ČR pouţívá hormonální antikoncepci přibliţně 20% ţen ve fertilním věku. Tento počet cca 400 000 ţen je pouze polovinou toho, jaká je frekvence uţívání ve vyspělých zemích EU. Mechanismus účinku spočívá v zastavení ovulace, kterou zajišťují obě sloţky preparátu – estrogen v kombinaci s gestagenním hormonem. Druhým vlivem, který zabraňuje početí, je zablokování sekreční fáze menstruačního cyklu. Způsob uţívání: 1. Perorální 2. Ve formě náplasti 3. Ve formě viginálního krouţku Většina přípravků se uţívání v 21 denním cyklu, pak následuje 7 dní pauza, ve které dochází k pseudomenstruačnímu krvácení. Doba aplikace omezena není, je pouze limitována metodickým návodem. Jde o soubor pravidel, kterým zahrnují sledování uţivatelky standartní preventivní prohlídky v intervalu 1x ročně a kontrola krevního tlaku. Zároveň je nutno vyloučit rizikové skupiny, jde především o ţeny s poruchou sráţení krve a jaterních onemocnění a pacientky se zhoubnými nádory.7

2.1.1 Příznivé účinky antikoncepce Vede k velkému poklesu počtu interrupcí, s tím souvisejících komplikací, následné pracovní neschopnosti a trvalých zdravotních komplikací. Odhaduje se, ţe v důsledku uţití hormonální antikoncepce se ročně vyhne hospitalizaci 1600 ţen na 100 000 uţivatelek. Dále se antikoncepce vyuţívá jako léčba při poruchách menstruačního cyklu. Dále vede k výraznému sníţení výskytu mimoděloţního těhotenství. Sniţuje se výskyt ovariálních cist. Řada epidemiologických studií potvrzuje sníţení výskytu rakoviny dělohy. Dále se sniţuje počet případů karcinomu ovaria (rakovina 6 7

) http://www.antikoncepce-hormonalni.cz/nehormonalni-antikoncepce ) http://www.antikoncepce-hormonalni.cz/hormonalni-antikoncepce

18

vaječníku). U 80 % uţivatelek sniţuje antikoncepce výskyt premenstruálního syndromu (bolesti v podbřišku před menses) a dysmenorey (bolesti během krvácení).8

2.1.2 Nežádoucí účinky antikoncepce Patří sem nevolnost, nepravidelné krvácení, sníţení libida, bolesti hlavy, přírůstek na váze, deprese, napětí v prsech. Nejčastější neţádoucím účinkem je nepravidelné děloţní krvácení u většiny uţivatelek vymizí během prvních tří měsíců uţívání antikoncepce. Mezi nejzávaţnější komplikace patří tromboembolická nemoc (TEN). Toto riziko souvisí přímo úměrně s dávkou estrogenu. V preparátech, které jsou dostupné dnes, je dávka tohoto hormonu minimální, a tedy výskyt těchto komplikací je poměrně nízký. Vyskytuje se většinou u osob, které trpí poruchou sráţení krve. Těch je v evropské populaci od 2 – 7% uţivatelek. V případě, je-li podezření na tuto poruchu, existuje spolehlivý test k odhalení formou genetické analýzy ze vzorku slin nebo krve (Cibula 1998). Hlavním je markantní rozšíření různých forem antikoncepce po roce 1989. Do roku 1989 byly k dispozici pouze tři moţnosti spolehlivé antikoncepce. Nitroděloţní tělísko, kombinované hormonální antikoncepce s vysokým obsahem hormonálních látek a poslední moţností je sterilizace.

2.1.3 Rozvoj antikoncepce po roce 1989 Po roce 1989 s otevřením hranic se rozšířilo spektrum moţností antikoncepce a to byl zřejmě nejpodstatnější důvod, proč klesá počet přerušení těhotenství. V dnešní době je na trhu spousta antikoncepčních prostředků a lékař by měl doporučit tu nejvhodnější vzhledem k věku, poţadovanému výsledku a zdravotnímu stavu ţeny. Dnes mají ţeny k dispozici různé druhy hormonální antikoncepce, ze kterých si můţe vybrat prakticky kaţdá ţena, pokud netrpí závaţnými zdravotními problémy, které by ji bránily k uţívání. Pro ty ţeny, které nemohou uţívat hormonální antikoncepci je k dispozici celá řada moderních nitroděloţních antikoncepčních systémů. K velkému vývoji došlo i ve formách bariérové antikoncepce. K dispozici je rovněţ podkoţní implantát s dobou působení aţ čtyři roky. Dále se masivně rozvinula sexuální výchova na základních i středních školách. Všechny tyto faktory s velkou pravděpodobností vedly k tomu, ţe počet nechtěných těhotenství radikálně poklesl a zároveň plánovaná těhotenství se posouvají do vyšších věkových skupin. Vzhledem k tomu, ţe uţívání antikoncepce je prezentováno z dlouhodobého hlediska jako bezpečné, nelze v blízké 8

) http://www.hormonalni.cz/pozitivni-ucinky-hormonalni-antikoncepce/

19

budoucnosti očekávat ţádnou zásadní změnu tohoto trendu. Nejrozšířenější hormonální antikoncepce jsou k dispozici jiţ od 300,-Kč na tři měsíce. Výrazně levnější je pouţití nitroděloţního tělíska, které můţe být zavedeno na 5 let, náklady na tuto bezpečnou antikoncepci nepřesáhnou 1,-Kč denně a tato forma antikoncepce se tedy stala cenově dostupnou pro všechny sociální skupiny. Co se tyče ceny za provedení interrupce ta stagnuje víceméně na stejné úrovni, pohybuje se od 3000,-Kč – 5000,-Kč. V případě, ţe je provedena ze zdravotních důvodů, je hrazena zdravotní pojišťovnou. Taktéţ i moţné komplikace jsou hrazeny pojišťovnou (Uzel 2001).

2.2 Interrupce ve světě V současnosti se dělí do šesti základních skupin. První skupinu tvoří Chile, Panama, kde jsou interrupce plně zakázány. Druhou skupinu tvoří státy Argentina, Saudská Arábie, Súdán, kde interrupce je povolena pouze v případě ohroţení ţivota, tělesného nebo mentálního zdraví matky. Třetí skupinou je Thajsko, Brazílie, kde interrupce je povolena v případě znásilnění, ohroţení ţivota, tělesného nebo mentálního zdraví matky. Do čtvrté skupiny patří Polsko, Španělsko a tady je povolena interrupce v případě poškození plodu, znásilnění, ohroţení ţivota, tělesného nebo mentálního zdraví matky. Pátou skupinu tvoří státy Velká Británie, Indie, Finsko, Japonsko i zde je povolena interrupce jen v případě socioekonomických problémů, poškození plodu, znásilnění, ohroţení ţivota, tělesného nebo mentálního zdraví matky. Do šesté skupiny patří státy Kanada, Francie, Rusko, JAR, kde je umělé přerušení těhotenství povoleno v plném rozsahu do určené věkové hranice plodu. Je proto nemoţné tyto země uzavírat do jedné skupiny, kaţdý stát má svůj vývoj v závislosti na tradicích, náboţenství či politickém vývoji. Například Chile, země, která přísluší do skupiny s plným zákazem interrupcí, avšak s mnoţstvím provedených potratů je jasně na vrcholu. Ročně zde podstoupí 120 000 – 160 000 ţen interrupci ve značně neprofesionálních a nesterilních podmínkách, kde tyto ţeny riskují nejen vysoký trest, vězení, ale především značné zdravotní problémy, a ve váţných případech i vlastní ţivot. V poslední době se zde jedná o liberalizaci zákona, např. o povolení interrupcí z váţných zdravotních důvodů.9 Na Slovensku v současné době platí moţnost legální interrupce, avšak zdravotnickému personálu je dána moţnost neprovádět tyto zákroky z důvodu osobního přesvědčení.

9

) http://www.studentsummit.cz/data/1263391534985BGR_HRC_Reprodukce.pdf - čl. 3.5. Interrupce ve světě

20

Slovensko je nuceno z části dodrţovat smlouvu s Vatikánem, která provádění interrupcí brání.10 Graf č. 2 - Hrubá míra potratovosti v SR, 1953 – 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011 Podle grafu je patrné, ţe stejně tak jako v České republice rozšířením antikoncepce na Slovensku došlo k rapidnímu poklesu počtu interrupcí a od roku 2005 je situace stabilizovaná bez dalších výraznějších změn. Maximum zákroků byl zaznamenán v letech 1987 – 1990.

10

) http://www.zenyamedia.estranky.cz/clanky/zeny-nejen-v-mediich/slovensko-resi-potraty_-zrusi-vladavyhradu-svedomi

21

Graf č. 3 - Míra potratovosti podle věku ţeny a druhu potratu v SR, 2001 – 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011 Z grafu vyplývá, ţe maximum počet interrupcí bylo ve věkové kategorii od 22 – 33 let, v době kdy je ţena na vrcholu reprodukčních funkcí. Obrázek č. 1 - Počet potratů na 1000 obyvatel v okresech SR, rok 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011

22

Nejvyšší počet interrupcí z tohoto obrázku je v okresech, kde je soustředěn nejvíce průmysl a nejvyšší hustota osídlení. Obrázek č. 2 - Počet umělých potratů na 100 narozených v okresech SR, rok 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011 Z obrázku vidíme, ţe počet umělých přerušení interrupcí na 100 narozených je v okresech Slovenské republiky je nejvíce opět v průmyslově nejvíce osídlených oblastech. Obrázek č. 3 -Počet samovolných potratů na 100 narozených v okresech SR, rok 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011

23

Z obrázku je patrné, ţe počet samovolných potratů na 100 narozených v okresech Slovenské republiky nesouvisí ani s hustotou osídlení. Oblasti s maximálním výskytem samovolných potratů jsou rovnoměrně rozprostřeny po celém území Slovenské republiky.

2.3 Analýza nákladů umělého přerušení těhotenství v České republice a na Slovensku. 2.3.1 Česká republika V České republice ITP (cena vyšetření) se odvíjí od nákladů zdravotnického zařízení, ve kterém je prováděna. Výkon není hrazen ze zdravotního pojištění, vyjma vyčleněných zdravotních indikací. Cena je součtem nákladů na předoperační vyšetření od cca 200,-Kč do 350,-Kč, podle celkového zdravotního stavu ţeny. Sepsání ţádosti a ambulantní vyšetření u obvodního gynekologa je cca 800,-Kč-1500,Kč. Samotný výkon miniinterrupce 5-8 tg činí cca

3000,-Kč

interrupce 8-12 tg činí cca

4000,-Kč

V případě vyšetření Rh inkompatibility otce aplikace anti D imunoglobulinu 1000,-Kč. Celkem v naši České republice umělé přerušení těhotenství stojí cca od 4300,-Kč do 5300,Kč. V případě komplikací se náklady mohou vyšplhat na několikanásobek částky, která byla původně stanovena. Mezi nejčastější komplikace patří zánět dělohy a vnitřních rodidel následkem nedodrţení reţimu po zákroku. Pokud je nutná revize v celkové anestezii k odstranění loţiska zánětu, jde v průměru o 3 denní hospitalizaci a tím dochází k zvyšování nákladů. samotný výkon

300,-Kč

anestezie

350,-Kč

náklady na 1 den hospitalizace

700,-Kč

antibiotická terapie

250,-Kč – 2500,-Kč

pracovní neschopnost 10-14 dnů

3000,-Kč a více

Další, ale méně častou příčinou je perforace dělohy při zákroku. Výkon na tento zákrok je stejný, ale pokud je nutná operační revize, náklady jsou mnohem vyšší.

24

laparoskopické vyšetření

3000,-Kč

anestezie

1500,-Kč

laparoskopický výkon dle potřeby ošetření v dutině břišní

9000,-Kč

laparotomie z klasického břišního řezu

2000,-Kč – 20000,-Kč

anestezie

2000,-Kč

pracovní neschopnost 10-30 dnů

10000,-Kč a více

V případě trvalých následků částečná či plná invalidita.11

2.3.2 Slovenská republika Náklady na předoperační vyšetření činí 30-50,- EUR coţ je v přepočtu

750-1250,-Kč

Výkon – doporučená cena 248,90 EUR stanovený vyhláškou v přepočtu

6223,-Kč

Komplikace výkonu – náklady jsou stejné jako v České republice. Ceny ve vybraných zdravotnických zařízeních na Slovensku: Další náklady spojené s interrupcí:

11

Ţádost na interrupci

33,10EUR

Vydání potvrzení

1,60EUR

Podání Partobulínu

56,40EUR

Sterilizace

491,00 EUR

) http://www.uzis.cz/

25

Tabulka č. 2 - Cena interrupcí ve vybraných městech v České a Slovenské republice Stát

Město

Částka

Plzeň

4880,-Kč

Praha - Motol

5100,-Kč

Brno

4960,-Kč

Ostrava - Poruba

4990,-Kč

Martin

5896,-Kč (235,85 EUR)

Nitra

5874,-Kč (234,95 EUR)

Košice

6066,-Kč (242,65 EUR)

Bratislava

6223,-Kč (248,90 EUR)

Česká republika

Slovenská republika

Pro přepočet kurzu z EUR na Kč = 1EURO=25,-Kč Zdroj: Vlastní V uvedené tabulce jsou vybrána čtyři města z České republiky a čtyři města Slovenské republiky. Jelikoţ na Slovensku se platí v eurech, pro přepočet jsem pouţil kurz 1 EURO=25,-Kč. Po přepočtu měny eura jsem dospěl k závěru, ţe interrupce na Slovensku jsou drahší o 1000,-Kč – 1500,-Kč oproti interrupcím konané v České republice.

26

Tabulka č. 3 - Vybrané charakteristiky potratovosti v SR, 2001 - 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011 Z uvedené tabulky vyplývá, ţe počet umělých přerušení těhotenství ve Slovenské republice má klesající tendenci v letech od roku 2001 do roku 2010, zatímco počet spontánních potratů je na stejné úrovni. Můţeme tedy posoudit, ţe počet umělých přerušení těhotenství se v posledních 5 letech stabilizoval, bez podstatnějších změn.

27

Tabulka č. 4 - Potraty a potratovost podle věku ţen v SR, 2001 – 2010

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky 2011 Z této přehledné tabulky vidíme skupiny ţen podle věkové kategorie, kdy dochází nejvíce k přerušením těhotenství. Nejpočetnější skupinu tvoří ţeny ve věkové kategorii od 25 – 29 let, ale i věkové kategorie od 20 – 24 let, taktéţ 30 -34 let, tedy v době, kdy je ţena na vrcholu reprodukčních funkcí.

2.4 Statistické údaje v České republice 2010 Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v České republice se v roce 2010 celkový počet potratů sníţil na 39 273, kdy po několikaleté stagnaci dochází opět k pokračování klesajícího trendu. Oproti roku 2009 se sníţil o 1255 případů a dosáhl hodnoty 39 273. Umělých přerušení těhotenství bylo v roce 2010 evidováno o 638 méně neţ v předcházejícím roce. Po dvou letech růstu i v případě interrupcí pokračuje klesající trend, ale nepatrně se zvýšil jejich podíl na celkovém počtu potratů (60,8% v roce 2009 a 61,1% v roce 2010). Na potraty samovolné připadá 35,6% ze všech potratů (36,1% v roce 2009),

28

jejichţ počet se sníţil o 648 případů. Zbývající více, neţ tři procenta tvoří mimoděloţní těhotenství, jejich počet narostl o 24 případů. Počet „ostatních“ potratů, coţ jsou především nelegální se liší, ale obecně se jejich počet pohybuje v řadu maximálně několika desítek. Zvyšování podílu samovolných potratů lze dát do souvislosti s nárůstem počtu chtěných či plánovaných těhotenství, na který lze usuzovat z rostoucích počtů ţivě narozených.12 V současném období se pro rozšíření rodiny rozhoduje velmi početná skupina ţen narozená v populační vlně poloviny sedmdesátých a začátku let osmdesátých. Tyto ţeny, kterým je nyní okolo 30 let a více, často odsouvaly mateřství aţ na dobu po uspokojení svých dalších potřeb a moţností (ukončení studia, bytové zabezpečení, vybudování kariéry, cestování, atd.). Většina gynekologů se shoduje na tom, ţe bezproblémový průběh těhotenství a ideální biologické podmínky u ţen je o několik let dříve. Proto je moţné za rostoucím trendem v počtu samovolných potratů (na rozdíl od potratů indukovaných) hledat, kromě vyššího počtu těhotenství, ještě poněkud zvýšená rizika, která jsou způsobená vyšším věkem těhotných ţen. V roce 2010 bylo v ČR evidováno 23 998 umělých přerušení těhotenství (UPT). Většinu z nich, kolem 80% tvoří miniinterrupce, které se provádějí do 8. týdne těhotenství. V posledních letech se podíl miniinterrupcí na všech UPT mírně sniţuje, ale jde o velice slabý pokles. Interrupce lze rozdělit také podle toho, zda byly provedeny ze zdravotních důvodů (Wiesnerová 2010). „Téměř tři čtvrtiny všech potratů proběhly do 8. týdne těhotenství. Interrupcí ze zdravotních důvodů bylo do konce 8.týdne provedeno 59%, více neţ čtvrtina (28%) pak mezi 9. a 16. týdnem a necelých 13% aţ mezi 17. a 28. týdnem. S přibývajícím počtem nesezdaných souţití a zvyšujícím se podílem dětí narozených mimo manţelství roste počet zastoupení svobodných ţen s potratem. I nadále je nejvíce potratů evidováno u ţen vdaných (44%). Také nejvíce samovolných potratů je u této skupiny nejvíce (52,4%), zatímco u UPT jiţ připadá nejvyšší podíl na svobodné ţeny (47%), druhé místo patří ţenám vdaným s (39%). Relativně stabilní zůstává struktura potratů podle nejvyššího dosaţeného stupně vzdělání ţeny a je silně ovlivněna rozloţením ţen podle vzdělání v populaci. U ţen se základním vzděláním je evidováno 17% potratů, se středoškolským vzděláním je to 62% a u ţen s vysokoškolským vzděláním více neţ 10% a u 11% nebylo nejvyšší vzdělání zjištěno. Spontánní potraty dosahují nejvyššího podílu v případě vysokoškolaček, a to téměř 50%, coţ 12

) http://www.uzis.cz/rychle-informace/potraty-roce-2010

29

je ovlivněno vyšším věkem těhotných ţen v této vzdělanostní skupině. Naopak u ţen se základním vzděláním tvoří samovolné potraty pouze kolem 20%. Opačná situace z hlediska druhu potratu a vzdělanosti je v případě interrupcí. Zatímco u ţen se základním vzděláním tvoří interrupce zhruba 78% u vysokoškolaček jen 48% potratů. Struktura potratů ţen se středním vzděláním se blíţí republikovému průměru“ (Wiesnerová 2010).13 Tabulka č. 5 – Vývoj počtu potratů v ČR v letech 1990-2010

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 8/2011 Z uvedené tabulky vidíme pokles počtů umělého přerušení těhotenství od roku 1990 do roku 2010. V kolonce samovolných potratů je patrno, ţe od roku 2002 je postupný nárůst samovolných potratů. 13

) http://www.uzis.cz/rychle-informace/potraty-roce-2010

30

Graf č. 4 - Struktura potratů podle druhu a rodinného stavu ţeny v ČR v roce 2010

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č.8/2011 Z grafu vyplývá, ţe s přibývajícím počtem nesezdaných souţití a zvyšujícím se podílem dětí narozených mimo manţelství roste počet zastoupení svobodných ţen s potratem. Nejvíce potratů je evidováno u ţen vdaných, kde je i nejvíce samovolných potratů. Zatímco umělé přerušení těhotenství, nejvyšší podíl připadá na svobodné ţeny, druhou největší skupinu tvoří vdané ţeny.

31

Graf č. 5 – Struktura potratů podle druhu a nejvyššího dokončeného vzdělání ţeny v ČR roce 2010

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č.8/2011 Z grafu vyplývá, ţe největší skupinu, zastoupenou ve struktuře potratů podle druhu a nejvyššího dokončeného vzdělání ţen v České republice v roce 2010 je skupina středoškolsky vzdělaných ţen.

32

3 Legislativa 3.1 Historie interrupcí Československá legislativa začala po roce 1948 kopírovat všechny změny v pojetí interrupcí Sovětského svazu. Aţ do roku 1920, byly v SSSR interrupce přísně zakázány z jakýchkoliv důvodů. V roce 1936 pod vedením Stalina Sovětský svaz opět potraty zakázal, z důvodů zvýšení porodnosti. Na tuto sovětskou úpravu reagoval vůbec první československý zákon věnující se umělému přerušení těhotenství z roku 1950. Změněn byl v roce 1957, kdy po Stalinově smrti interrupce v SSSR byly opět legalizovány a to do dvanáctého týdne těhotenství. Pokud k zákroku došlo mimo nemocnici nebo ilegálně, hrozily váţné sankce. Velmi důleţitým mezníkem v tehdejší československé legislativě byl zákon č. 68/1957 Sb. Stala se přípustnou nejen ze zdravotních důvodů, ale také z důvodů „zvláštního zřetele hodných“ a bylo ji moţné provést do ukončeného třetího měsíce těhotenství. Povolení bylo vázáno na činnost interrupčních komisí, pouhá ţádost ţeny nestačila. Avšak, ţeny tyto komise braly často jako formalitu. Byly spojeny s korupcí a falešnými prohlášeními. Často se také uvádí, ţe ke komisi chodili profesionální „tatínkové“, kteří si za své sluţby nechali platit. Protoţe interrupční komise bránily aplikaci nových lékařských postupů, především miniinterrupcím, a ČSSR se oddalovala vývoji ve světě (včetně jiných „socialistických“ států) byla vytvořena nová právní úprava (Pekárková, Primusová 2000).

3.2 Skupiny bojující o změnu v zákoně 66/1986 Sb. O umělém přerušení těhotenství Existují dvě skupiny, první chránící právo na ţivot a druhá, která hájí moţnost volby rodičů. Odpůrci a příznivci se nemohou shodnout v tom, zdali plod má právo na ţivot, zda je to pouhé sdruţení buněk nebo jiţ existující lidská bytost (Thomasma, Kuschner 2001). Odpůrci potratů zastávají tzv. Pro-life (pro ţivot) a příznivci Pro-choice (pro volbu) (Sokáčová 2003). Moţnost rozhodnout se, zda dítě mít či nemít je jiţ zakotveno v Listině základních lidských práv a svobod. O tuto skutečnost se opírají lidé, kteří s interrupcí souhlasí. Nesouhlasící část poukazuje na ustanovení čl. 6 Listiny základních lidských práv a svobod, kde je zakotveno, ţe lidský ţivot je hoden ochrany jiţ před narozením (Vondráček, Kurzová 2002).

33

Argumentem, který stojí proti provádění potratů, můţe být ten, ţe potrat není přírodní. Tato úvaha stojí spíše na náboţenském základu. Tvrdí, ţe je proti přírodě interrupci uměle vyvolávat. Uvádí, ţe tento čin je proti Boţí vůli. Jednou z nejznámějších organizací, které se snaţí o zrušení zákona č. 66/1986 Sb. A tudíţ zastupují postoj Pro-life je Hnutí pro ţivot v ČR.14 Toto občanské sdruţení provozuje i poradnu AQUA vitae, kam se mohou obrátit ţeny v tísni. Poskytují poradenskou činnost ţenám těhotným, které nevědí jak se zachovat v dané situaci, ale i ţenám, které prodělaly interrupci a nemohou se zákrokem psychicky vyrovnat.15 Dalším občanským sdruţením, které se zabývá touto problematikou a vytváří kontroverzní propagační materiály je skupina Stop genocidě. Vytváří i samolepky, které člověk můţe vidět nalepené na různých místech, například v metru v Praze. Zaměřují se na formování názoru mladé generace a změny legislativy. Pořádají i výstavy. Přerušení těhotenství povaţují za genocidu.16 Podle světové zdravotnické organizace je vysledováno, ţe poměr mezi počtem uţivatelů antikoncepce a umělými potraty je nepřímo úměrný a je současně ukazatelem kulturní vyspělosti dané země. Vyspělé země vykazují nízká čísla potratů a vysoká čísla uţívání antikoncepce. U zemí rozvojových je poměr opačný. Oba ukazatele závisí na stavu legislativy. Zákonná úprava umělého přerušení těhotenství je v různých zemích různá, v současnosti 61% populace ţije v zemích, kdy je přerušení povoleno na základě ţádostí nebo bez udání důvodů, 25% lidí ţije v zemích, kde je interrupce zakázána. Od roku 1985 byla zaznamenána liberalizace zákonů v 19 zemích. V našich zemích platil aţ do roku 1950 trestní zákon č. 117/1952 „O vyhnání plodu“, ţena byla trestně odpovědná za potrat za pokus vězením do 1 roku za provedený potrat od 1-5 let. Výrazné uvolnění znamenal zákon č. 68/1957 „O umělém přerušení těhotenství“, zavedl interrupční komise a rozšířil indikace (Uzel 1999).

3.3 Změny legislativy interrupcí ve světě Potratové zákony od roku 1985 zaznamenaly podstatné změny. V roce 1990 změnila zákon Belgie a povolila přerušení těhotenství do 12. týdne těhotenství. V roce 1986 provedlo stejné změny Řecko v roce 1985 i Španělsko. Po roce 1995 došlo i ke změnám v Německu po sjednocení bývalého východního a západního Německa.

14

) http://www.prolife.cz/?a=11&id=9 ) http://www.linkapomoci.cz/?a=3> 16 ) http://www.stopgenocide.cz/?a=6&id=70&j=0> 15

34

Srovnáme-li počet přerušení těhotenství v jednotlivých zemích světa, kolísá od 10-80 za rok na kaţdých 1000 ţen ve fertilním věku. V průměru je to asi 35 přerušení na 1000 ţen ročně. V Evropě panují dosud velké rozdíly mezi vyspělými zeměmi a zeměmi postkomunistickými, kde je úroveň v potratovosti 8x vyšší neţ ve vyspělých zemích (Uzel 1999). Podle Světové zdravotní organizace je kaţdoročně polovina z přibliţně 42 miliónů dobrovolně podstoupených interrupcí prováděna nezákonně, která jsou provázena zvýšeným zdravotním rizikem po interrupci. Odhaduje se, ţe kaţdoročně se ve světě provede asi 20 milionů nelegálních potratů (tzn. cca 1 nelegální potrat na 7 ţivě narozených dětí) a v důsledku toho zemře asi 78 tisíc ţen. Toto číslo představuje asi 13% z celkového počtu asi 600 000 mateřských úmrtí za rok. Jsou to 4 případy úmrtí na 1000 nelegálně provedených potratů v celosvětovém průměru. Po nelegálně provedeném potratu je riziko úmrtí na prahu dalšího milénia asi 700x vyšší neţ po potratu provedeném legálně.17 Momentálně v naší republice upravuje zákon č. 66/1986, který byl přijat v říjnu 1986 (interrupce na ţádost, zákon č.66) a v roce 1992 (interrupce jako placená sluţba) a přinesl liberální přístup k této problematice.

17

) http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2006011310

35

4 Vize, pravděpodobný budoucí vývoj Jak je jiţ známo, politické převraty a změny v politickém ţivotě zásadně hýbou počtem narozených dětí. V době pádu komunistickému reţimu ne jinak tomu bylo. V nedávné historii bychom těţko hledali události, které přinesly tolik citelných změn, jako tomu bylo právě v tomto období. S příchodem mnohem demokratičtější vlády přišly i nové moţnosti. Otevření hranic umoţnilo cestování a objevování světa, který byl v minulém reţimu do jisté míry uzavřen. Podobně tomu také bylo bezprostředně po skončení 2. sv. války. Na druhou stranu mezi lidmi zavládl určitý pocit nejistoty a nepředvídatelné budoucnosti. Nikdo nedokázal předem odhadnout, jak se bude nová vláda, a v roce 1993 i nový stát, budovat a rozvíjet a co nového nám všem do budoucna přinese. Došlo k privatizaci, rušení mnoha podniků a závodů a důsledkem toho velké propouštění a ztráta pracovních míst. Navíc v zaměstnání je nutné se dostat na nejvyšší příčku v kariéře, neboť po nástupu na mateřskou dovolenou se počítá výše „mateřské“ z posledního příjmu. Všechny tyto organizační změny přirozeně brzdily zvyšování porodnosti. Nejistota budoucnosti, velké zvyšování nezaměstnanosti a nové moţnosti způsobily velké sníţení počtu narozených dětí. Významným důvodem, které mohly zapříčinit nízkou porodnost, byly například i změny v potratovém zákonu z konce 80.let, zvýšení uţívání antikoncepce a rozšíření její nabídky na trhu. Nová vláda se k alarmujícímu vývoji porodnosti stavěla zdrţenlivě a prakticky neučinila ţádné výrazné kroky, které by alespoň trochu zmírnily nelichotivou situaci.18

4.1 Vývoj po roce 1989 Historický rok 1989 přinesl během několika málo měsíců velmi významné změny téměř ve všech oblastech ţivota a stal se zásadním faktorem pro vývoj porodnosti nejen u nás, ale i v ostatních evropských zemích. S pádem komunismu začala také nová éra ţivota v drtivé většině populace. K negativnímu ovlivnění porodnosti v závislosti na politice došlo například v souvislosti s okupací Československa v roce 1968, a ještě více byla porodnost ovlivněna po absolutní změně politiky spojené s pádem komunismu v roce 1989. Tyto změny v politice, ekonomice, v celé společnosti i ve všedním ţivotě musely do určité míry ovlivnit i sféry zdravotnictví, medicíny a tudíţ i vývoj porodnosti. Snad jedinou věcí, které nemohly tehdejší změny ovlivnit, byl fakt, ţe do reprodukčního věku se měly dostávat ţeny, které byly narozeny v 70. letech. Do role rodičů se měla chopit silná generace „Husákových dětí“. Příchod silné generace tzv. Husákových dětí do reprodukčního věku se nekonalo, které se 18

) http://absolventi.gymcheb.cz/2010/jajiras/vyvoj/faktory.html

36

očekávalo, a bylo odůvodněno tím, ţe potencionální matky pouze o pár let oddalují početí potomků. Velký podíl na neustálém propadu porodnosti měla i celková proměna společnosti a její hodnoty. Svůj velký podíl na dané situaci byly především nové moţnosti cestování, studování na mnoha vysokých školách nejen u nás, ale i v zahraničí. Svoboda mladých lidí v mnohých věcech, která v minulosti nebyla samozřejmostí, byla zcela přirozeně vyuţívána. Mít děti mohli lidé v naší zemi vţdycky, kdeţto studovat, cestovat či svobodně podnikat bylo pro spoustu lidí v minulém reţimu snem. Po určité době, kdy radikální změny v ţivotě lidí pomalu ustávaly, se začala formovat nová společnost a její mentalita. Začínající se zvyšováním ţivotní úrovně, rozmáhání se konzumní společnosti, bohatnutí lidí a význam funkce rodiny se začal vytrácet. Důkazem jsou především zvyšující se počet rozvodů, stále větší počet narozených dětí do neúplných rodin, stále se sniţující počet sňatků a stále menší čísla v kolonce narozených dětí. Před zakládáním rodiny dostávalo mnohem častěji přednost budování kariéry a zvyšování osobního bohatství lidí. Všechny tyto argumenty mají za následek to, ţe po celou dobu devadesátých let porodnost klesala a hrozivě klesá i nadále. V roce 2002 se česká společnost dostala k nelichotivému číslu přibliţně 1,17 dítěte na jednu matku, logicky došlo k přirozenému úbytku populace.19 V této době zemřelo více lidí, neţ se narodilo. Tento záporný přírůstek obyvatel je vţdy hrozivou statistikou. Během devadesátých let se dokonce dostal počet dětí narozených za jeden rok pod hranici 100 000. Lidé si stále čím dál více zvykali na vysoký ţivotní standard, kterého se kvůli dítěti nechtěli vzdát. Bez zajištěného a pohodlného bydlení, o které byla v této době někdy nouze, tak mnoho párů nebylo ochotno zaloţit rodinu, díky tomu docházelo k stálému zvyšování průměrného věku rodiček. Nic méně před několika lety konečně nastal mírný vzestup ve vývoji porodnosti v České republice. Počet narozených dětí opět mírně překročila hranici 100 000, například v roce 2006 dokonce opět došlo k přirozenému přírůstku. Porodnost se mírně zvedla, ale ne v takové míře, aby byl důvod k nějakým optimistickým závěrům, přesto k zajištění prosté reprodukční populace to stále nestačí.20

19 20

) http://www.novinky.cz/zena/zdravi/32737-cr-ma-druhou-nejnizsi-porodnost-na-svete.html ) http://absolventi.gymcheb.cz/2010/jajiras/vyvoj/faktory.html

37

4.2 Klesá počet ekonomicky aktivních lidí Nejde totiţ jen o to, ţe se rodí méně lidí. Zároveň se prodluţuje průměrný věk. Méně dětí a více důchodců, to je následek, která s sebou nese řadu závaţných důsledků, s nimiţ se budeme muset vyrovnávat, ať jiţ nyní, ale i do budoucna a tou je nedostatek pracovních míst. Připomeňme si, ţe za „totalitního“ reţimu byly běţné novomanţelské půjčky 50 000,-Kč (tj. přibliţně asi dnešních 200 000,-Kč), které byly snadno dostupné se zanedbatelným úrokem a umoţňovaly bezpečný vstup do manţelství a překonání prvotního úskalí a hledání. Myslím, ţe tehdejší socialistické společnosti, se tento systém vyplatil nám všem.21 Stále se totiţ sniţuje počet ekonomicky aktivních lidí. Takţe pracujících, kteří prakticky vydělávají na důchody a sociální zabezpečení důchodců, je stále méně a méně. Tudíţ, bez zásadních změn se zhroutí sociální systémy.22 Např. v březnu2006 zveřejněné zprávy, podle evropského statistického úřadu Eurostat v Česku nyní ţije 7,234 miliónu lidí v produktivním věku (15-64 let) a 1,423 miliónu obyvatel starší 65 let. Do roku 2051 se podle odhadů, počet důchodců zdvojnásobí na 2,753 miliónu. V produktivním věku bude v tuto dobu jen 5,023 miliónu obyvatel Česka, a to bude hlavním důvodem poklesu nízké porodnosti, kterou nevyváţí ani přistěhovalci. A těch se v českých zemích v příštích padesáti letech podle odhadů usadí téměř 650 tisíc.23

4.3 Rodina ztrácí na významu S rostoucím zastoupením ve společnosti budou hrát senioři, svobodní a málodětní stále důleţitější roli. Budou se stávat stále významnější částí voličů, takţe jim půjdou politici tzv. na ruku. To můţe i nadále tlačit na celosvětovém sniţování porodnosti. Důleţitý je rovněţ aspekt vnitrorodinné solidarity. Uţ v roce 1938 sice W. F. Ogburn napsal, ţe šest ze sedmi základních funkcí rodiny převzaly sociální instituce. A ţe mezi těmito šesti funkcemi je i role rodiny v ochraně blaha svých starších členů, včetně zajištění bydlení závislých rodičů. Také začalo přibývat starších lidí, kteří nebydleli se svými příbuznými, např. v USA to byl nárůst z 5 na 26% mezi lety 1900 – 1998. Tento jev podle Ogburnova názoru uţ tehdy signalizoval pokles významu rodiny jako zdroje ochrany a bezpečí ve stáří.24

21

) http://www.casodej.cz/deti_se.htm ) http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/18286-bude-mit-pokles-porodnosti-fatalni-dusledky 23 ) http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/18286-bude-mit-pokles-porodnosti-fatalni-dusledky 24 ) http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/18286-bude-mit-pokles-porodnosti-fatalni-dusledky 22

38

Vzhledem k tomu, ţe velká většina operačních postupů byla navrţena v 19.století a odzkoušena četnými generacemi zdravotníků, nelze předpokládat, ţe by byla vyvinuta nová metoda operačního ukončení těhotenství. Velmi pravděpodobný je vývoj v oblasti farmakologického ukončení těhotenství, kde budou s velkou pravděpodobnosti vyvinuty léky, které umoţní ukončit graviditu bez invazivního chirurgického zásahu, tím pádem ještě více poklesnou počty komplikací. Uvedené metody jsou k dispozici uţ i v dnešní době, bohuţel některé účinné léky dosud nejsou z politických i ekonomických důvodů na našem trhu registrovány a tudíţ pouţití těchto metod je za hranicí doporučeného postupu, tedy ilegálního. V případě, ţe dojde ke změně v tomto směru, nic nebude bránit zvýšení bezpečnosti pro ţenu, která podstupuje přerušení těhotenství, bude nejméně nutné adekvátně ošetřit legislativně to, aby nemohlo dojít ke zneuţití těchto léků. V další oblasti, které dojde k vývoji je antikoncepce u muţe. Dnes je k dispozici pouze bariérová kontracepce ve formě spermicidního gelu v kombinaci s kondomem nebo definitivní přerušení chámovodu (vasektomie). Probíhají jiţ delší dobu klinické zkoušky s hormonální antikoncepcí pro muţe, které jsou těsně před dokončením a uvedením preparátu na trh. Lze také předpokládat, ţe bude i nadále trvat snaha náboţenských fanatiků o úplný zákaz provádění interrupce na ţádost ţeny. Také je pravděpodobné, ţe tento argument budou podporovat křesťanské politické strany, které jsou naštěstí v naší zemi na hranici volitelnosti do sněmovny. Doufejme, ţe se udrţí většinový názor, ţe ţena bude mít právo se rozhodnout, zda interrupci podstoupí nebo ne. V blízké budoucnosti bude inovována i legislativa, která stanoví podmínky pro provádění interrupcí i sterilizací. Vzhledem k tomu, ţe antikoncepce v různých formách je cenově dostupná pro kaţdou ţenu, přibude antikoncepce pro muţe, nelze v budoucnu očekávat zásadní změny v této oblasti, pokud se zásadním způsobem nezmění legislativa.25 Ukončení těhotenství v ČR často vzbuzuje emotivní diskuse. Část veřejnosti vnímá toto jako běţný výkon, o kterém se ţena rozhoduje sama, existuje i menšina, která tento zákrok povaţuje za vraţdu nenarozeného dítěte. Existuje mnoho právních analýz, které se přou, zda plod má právní subjektivitu ještě, kdyţ je v děloze nebo aţ po narození. Tyto diskuse se zpravidla objevují v předvolebním období, někdy jsou také pořádány manifestace před zdravotnickými zařízeními, které tyto zákroky provádějí. Obecně panuje v odborných kruzích shoda v tom, ţe právo těhotné ţeny a nenarozeného dítěte je neoddělitelné. Určitě nelze k ukončení těhotenství nutit ţenu, stejně tak jako nelze

25

) http://www.antikoncepce.cz/

39

nutit ţenu, aby si těhotenství ponechala. Lze však přijmout stanovisko Mezinárodní federace plánovaného rodičovství, které celou tuto problematiku shrnuje do několika stručných bodů. 1.

Interrupce je pro ţeny traumatující, společnost by měla podniknout všechno, aby se zabránilo neplánovanému početí těhotenství, jednak sexuální výchovou a taky dostupností antikoncepce.

2.

Interrupce je třeba provádět co nejdříve.

40

5 Společenský následek UPT – pokles porodnosti K tomu, aby určitá kultura nevymřela, je nutná plodnost 2,11 dítěte na ţenu a vyšší, nebo příliv emigrantů. V evropské unii je 1,38 dětí na jednu ţenu.26V České republice klesla hodnota v roce 2011 na 1,42 dětí na jednu ţenu. Podle údajů Českého statistického úřadu klesl počet obyvatel České republiky v loňském roce o 28 567 a ustálil se na 10,504 miliónu. V loňském roce 2011 se podle ČSÚ narodilo 108,7 tisíce dětí, coţ je o 8,5 tisíce méně neţ v roce předchozím tj. 2010. Tento pokles je za poslední tři roky nejvyšší.27 Bezprostřední následkem přerušení těhotenství je nenarození dítěte. Z roku 1988 z veřejného průzkumu mínění vyplývá, ţe Češi jsou v otázce interrupcí tolerantní, 34% se domnívá, ţe interrupce je vraţdou a zbylých 66% dotázaných zastává názor opačný „spíše či určitě nepokládá“.28 Je to jeden z faktorů, který se podílí na všeobecném poklesu nově narozených dětí. Ve vyspělých zemích populace v posledních desetiletích stárne, s tím souvisí hrozící pokles počtu lidí v produktivním věku a kolaps důchodových a sociálních systému v následujících 30 letech. Podstatným faktorem této oblasti je i nestabilita globální ekonomiky a tím pádem trend rodit méně dětí z ekonomických důvodů. V naší společnosti majoritní část vychovává maximálně jedno nebo 2 děti, především z ekonomických důvodů. Dalším podstatným faktorem je narůstající počet sterilních párů. Z důvodů zvýšené zátěţe a nezdravého ţivotního stylu klesá schopnost, především schopnost muţů mít děti. U muţů je patrný pokles počtu spermií od roku 1970 skoro o 70%, stejně tak roste i počet sterilních ţen.29 Vzhledem k tomu, ţe tyto problémy narůstají se zvyšujícím se věkem a pozorujeme trend, kdy ţena rodí první dítě kolem 30. roku ţivota a více, bude počet takto postiţených lidí stoupat. To potvrzuje i fakt, ţe roste počet pacientů v centrech pro umělé oplodnění. V této oblasti došlo za posledních 10 let k masívnímu rozvoji technologií léků, stále se posunuje věk, do kdy ţena můţe tuto léčbu podstoupit. Dnes pojišťovny hradí tuto léčbu pacientkám do 49 roku věku. V případě, ţe si ţena léčbu zaplatí, můţe o těhotenství usilovat i po uplynutí této hranice, záleţí to pouze na její finanční moţnosti, zdravotního stavu a rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Ve světě jsou popsány i případy, kdy ţena donosila dítě i ve věku přes 65 let. Po vyhodnocení všech těchto faktorů lze předpokládat, ţe pokles porodnosti bude i nadále trvat. V dnešní době jsme svědky toho, ţe je stále sniţována forma podpory porodnosti ze strany státu. Klesá počet rodin, které jsou schopny finančně zajistit ze svých příjmů jedno, 26

) http://www.uzis.cz/rychle-informace/potraty-roce-2010 ) http://www.novinky.cz/domaci/261695-cesi-zacnou-brzy-prirozene-vymirat-spasou-jsou-migranti.html 28 ) http://www.tehotenstvi-am.webnode.cz/interupce-a-potraty/interupce-zpusoby-a-spor/ 29 ) http://www.casodej.cz/deti_se.htm 27

41

maximálně dvě děti. Naproti tomu existují i etnika, která propracovaným vyuţitím sociálních dávek plodí v průměru 3-5 dětí a finanční problémy, díky štědrému sociálnímu systému nemají. Nebo vzpomenuli extrémní případy, kdy matka prostě uteče z porodnice a zanechá tam dítě napospas osudu, popřípadě část matek své děti okamţitě umístí do kojeneckých ústavů. Pokud má dítě štěstí a podaří se překonat úřednickou byrokracii, můţe ihned putovat k adoptivním rodičům. Nevěřím, ţe se tyto případy stávají často. Existuje další skupina matek, která si dítě nechá, ale nevytvoří si k němu láskyplný vztah a dítě bude citově strádat. Děti narozené příliš mladým matkám pak zase končí v péči prarodičů, kteří ještě pracují a nemají na jeho výchovu čas. Existují i příběhy končící s happy-endem, kdy původně nechtěné dítě se stalo chtěným a s plnou láskou opečovávaným. Nerad bych spekuloval o tom, kolik dětí patří do té či oné skupiny, ale napadá mě však myšlenka, zdali dítě, které proţilo celé své dětství např. v dětském domově je skutečně šťastné a jestli jsme mu opravdu pomohli, kdyţ jsme jej zachránili před interrupcí a nechali jej narodit se. V případě, kdyţ vezmeme-li v úvahu všechny faktory vedoucí k poklesu porodnosti není společenský následek interrupcí rozhodující, je pouze jedním z faktorů, které se na tomto celosvětovém trendu podílejí.

5.1 Vlivy na výši porodnosti Vývoj porodnosti po roce 1989 nám ukazuje, ţe populační křivka má pozvolnou klesající tendenci. Vliv na pokles porodnosti má několik základních faktorů. Můţeme je rozdělit na biologické a nebiologické. Mezi biologické patří celkový zdravotní stav populace, věk nastávajících rodičů a podstatným vlivem je také kvalita ţivotního prostředí, sociální podmínky nastávající rodičky. Dobré biologické předpoklady pro početí dítěte lze samozřejmě ovlivnit špatným ţivotním stylem, nevhodnou ţivotosprávou, kouřením, alkoholem, drogami a další spoustou negativních věcí. Mezi faktory nebiologické počítáme interrupce, antikoncepci, systém lidských hodnot. Po roce 1989 se změnou společenského systému a politické situace otevřela moţnost studovat, cestovat a věnovat se kariéře. Tento způsob ţivota řada mladých ţen plně akceptovala a první dítě plánují mezi 30 a 35 lety a to v době, kdy jiţ mají vrchol svých reprodukčních funkcí za sebou. K velkému rozmachu také došlo v počtu uţivatelek antikoncepce, kdy tento faktor je velmi podstatný a má pravděpodobně největší vliv na poklesu porodnosti po roce 1989 a počet interrupcí je na 20% hodnoty z roku 1989.

42

5.2 Ekonomická transformace Domníváme se tedy, ţe interrupce nejsou rozhodujícím faktorem, který má vliv na pokles porodnosti v naší společnosti. Je známo, ţe věřící rodiny mají větší počet dětí, neţ je průměr. Samotný pokles porodnosti je vysvětlován dvěma základními faktory. Prvním z nich je individuální přizpůsobování západoevropskému modelu rodiny (v souvislosti moderních forem antikoncepce, významu vzdělání a rozdělením rolí v rodině a emancipačním hnutím ţen). Druhým hlavním faktorem je ekonomická transformace České republiky (obtíţná zaměstnanost matek s malými dětmi, nedostatek bytů finančně dostupným mladým rodinám, pokles sociální úrovně rodin s dětmi). Velký vliv na vývoji porodnosti má zcela jistě i sociální politika státu, čím větší péči o občana poskytuje stát, tím méně lidé musí spoléhat na stáří na své děti a proto je raději ani nemají, protoţe je to pro ně výhodnější. Zcela jistě má větší vliv na změny populační křivky jednak dostupnost antikoncepce a hlavně ţivotní styl dnešní generace, kde především ţena je těhotenstvím vyřazena z pracovního procesu na delší dobu a tím pádem dojde jednak ke kariérnímu postupu, poklesu ţivotní úrovně a v dnešní konzumní společnosti, ne kaţdá ţena toto obětuje pro splnění svých mateřských povinností. Výrazný pokles v roce 2011 je taktéţ zaznamenán v uzavírání manţelství, kdy bylo uzavřeno 45,1 tisíce sňatků. Ubylo i rozvodů a to oproti roku 2010 o 2,7 tisíce manţelství. Rozvodovost tak klesla z rekordních 50 procent na 46,2 procenta. Naopak stále vzrůstající trend je u dětí narozených mimo manţelství, kdy v roce 2011 se jich narodilo 45,6 tisíc, je to 41,8 procenta všech dětí.30 Nepříznivý vývoj co se tyká přírůstku obyvatel v České republice, můţe ovlivnit příchod migrantů. V roce 2011 jich do Česka přišlo o 1241 více neţ v předcházejícím roce. Díky zahraniční migraci přibylo v loňském roce v České republice 16,9 tisíce obyvatel, přičemţ 22,6 tisíce osob do Česka přišlo ze zahraničí a 5,7 tisíce osob bylo vystěhováno.31 Lidé více přemýšlí nad tím, jakou šanci na přeţití bude mít jejich potomek a zda mu dokáţe zajistit patřičné vzdělání a ţivotní úroveň. Stres je také jedním z důvodů, vystresovaní lidé se obávají stresových situací, nejen v osobním ţivotě, ale i v zaměstnání a bude jich přibývat s dalším vývojem společnosti a bojí se mít děti, ţe to nezvládnou ani oni, ani jejich potomci. Rodina byla dřív na jedné z předních příček ţebříčku lidských hodnot, dnes se tyto priority mění. Příčinou toho je neochota sníţit si svůj dosavadní standart a z velké části také lidská pohodlnost. Čím více je tvořeno moţností pro malé děti, tím více lidí si nemůţe z finančních důvodů rodinu dovolit, čím bohatší je společnost, čím lepší podmínky pro výchovu dětí, tím 30

) http://www.novinky.cz/domaci/261695-dalsi-dusledek-krize-cechu-po-mnoha-letech-vyrazne-ubylo-rodi-semalo-deti.html 31 ) http://www.novinky.cz/domaci/261695-cesi-zacnou-brzy-prirozene-vymirat-spasou-jsou-migranti.html

43

niţší porodnost nastává. Děti nejsou „bráni“, ale odmítáni. Rodina a děti jsou tak v mnoha případech aţ na několikáté příčce v pomyslném ţebříčku hodnot. Dostatek finančního zajištění, vidina moţnosti úspěšné kariéry, neochota sníţit dosavadní ţivotní standart, nebo i lidská pohodlnost tak často dostávají přednost před dětským smíchem, hřejivým pocitem mateřské lásky a před dětmi samotnými.32

32

) http://www.absolventi.gymcheb.cz/2010/jajiras/vyvoj/faktory.html

44

Praktická část 6 Metodika práce 6.1 Použitá výzkumná metoda V praktické části práce byla zvolena kvantitativní metoda dotazování. Sběr dat byl uskutečněn formou dotazníků. Respondenti byli předem informování o tom, ţe informace jsou zcela anonymní a budou pouţity pouze pro vypracování této bakalářské práce. Anonymita je také zmíněna v hlavičce dotazníku. Dotazník obsahoval 12 uzavřených otázek. Dotazována byla široká veřejnost v ostravsko-karvinském regionu od 15 let věku. Z důvodu získání většího počtu názorů a odpovědí byl vzorek předloţen 200 respondentům. Jednalo se o muţe a ţeny, z důvodu rozličnosti názorů na tuto problematiku. Dotazováni nemuseli uvádět ţádné bliţší údaje, kromě uvedení svého věku. Všechny navrácené dotazníky byly kompletně vyplněny. Návratnost dotazníků byla 100%, tudíţ ţádný z dotazníků nebyl vyřazen.

6.2 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkum byl prováděn od září 2011 do ledna 2012. Respondenti byli oslovováni ve větších městech ostravského regionu. Tzn. Ostrava, Karviná, Havířov, Orlová. Celkem odpovídalo 100 ţen (50%) a 100 muţů (50%). Respondenti vyplňovali dotazníky obratem, aby byla zaručena jejich návratnost. V kaţdém z těchto výše uvedených měst bylo zhruba rovnoměrně vypracováno 1/3 dotazníků. Tabulky i grafy jsou zpracovány v programu Microsoft Excel a Microsoft Word 2007.

45

6.3 Vyhodnocení dotazníku v ostravsko-karvinském regionu 1. Pohlaví U dotazovaného vzorku činilo 50 % (100 osob) ţen a 50% (100 osob) muţů. Zjištěné výsledky uvedeny na grafu č.1 a tabulce č.1. Graf č. 1: Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů muži 50%

ženy 50%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Pohlaví ţeny muţi

Počet osob 100 100

Zdroj: Vlastní

46

2. Věková kategorie ženy U ţen je věková kategorie nejvíce zastoupena u 21-30 let (40%), 31-40 let (30%), kategorie 15-20 let (23%), 41-50 let (5%), 51-60 let (2%).Získané výsledky jsou patrny na grafu č.2a a tabulce č.2a. Graf č. 2a: Věkové kategorie ţen

Věkové kategorie žen 41-50 let 5%

51-60 2%

15-20 let 23%

31-40 let 30%

21-30 let 40%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 2a: Věkové kategorie ţen Věkové kategorie 15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60

Počet osob 23 40 30 5 2

Zdroj: Vlastní

47

2. Věková kategorie muži Nejvíce muţů bylo zastoupeno ve věku 21-30 let (38%), 31-40 let (28%), 41-50 let (20%), 51-60 let (10%) a nejmenší skupinu tvořila kategorie 15-20 let (4%) muţů. Výsledky zobrazeny na grafu č.2b a tabulce č.2b. Graf č. 2b: Věkové kategorie muţů

Věkové kategorie mužů 51-60 10% 41-50 let 20%

15-20 let 4% 21-30 let 38%

31-40 let 28%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 2b: Věkové kategorie muţů Věkové kategorie 15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60

Počet osob 4 38 28 20 10

Zdroj: Vlastní

48

3. Ukončené vzdělání všech respondentů Největší skupinu tvoří respondenti se středoškolským vzděláním 78 osob (39%), druhou největší skupinu tvoří úplné odborné vzdělání 75 osob (38%), vysokoškolsky vzdělaných je 32 osob (16%), základní vzdělání má 15 osob (7%). Všechny údaje zaznamenány na grafu č.3 a tabulce č.3. Graf č. 3: Vzdělanost respondentů

Vzdělanost respondentů-ženy i muži VOŠ/VŠ 16%

ZŠ 7%

SOU/SOŠ 38%

SŠ 39%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 3: Vzdělanost respondentů Ukončené vzdělání ZŠ SOU/SOŠ SŠ VOŠ/VŠ

Počet osob 15 75 78 32

Zdroj: Vlastní

49

4. Právo ukončení gravidity Z pohledu ţeny, zdali má právo ţena ukončit graviditu odpovídalo (95%) ţen ano, zbytek (5%) nevědělo. Zjištěné výsledky uvedeny na grafu č.4a a tabulce č.4a. Graf č. 4a: Právo na ukončení gravidity u ţen, respondenti ţeny

Právo na ukončení gravidity u ženrespondenti ženy ne 0%

nevím 5%

ano 95%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 4a: Právo na ukončení gravidity u ţen, respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 95 0 5

Zdroj: Vlastní

50

4. Právo ukončení gravidity Muţi odpověděli na otázku, zdali ţena má právo na ukončení gravidity (100%) ano. Výsledek na grafu č.4b a tabulce 4b. Graf č. 4b: Právo na ukončení gravidity u ţen, respondenti muţi

Právo na ukončení gravidity u ženrespondenti muži nevím 0%

ne 0%

ano 100%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 4b: Právo na ukončení gravidity u ţen- respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 100 0 0

Zdroj: Vlastní

51

5. Spolurozhodnutí otce dítěte Ţeny odpověděly zdali se má otec podílet na spolurozhodnutí, v (87%) ţeny odpověděly ano, (7%) bylo se zápornou odpovědí, zbylých (6%) si nevědělo rady. Výsledky uvedeny na grafu č.5a a tabulce č.5a. Graf č. 5a: Spolurozhodnutí otce dítěte-respondenti ţeny

Spolurozhodnutí otce dítěterespondenti ženy ne 7%

nevím 6%

ano 87%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 5a: Spolurozhodnutí otce dítěte-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 87 7 6

Zdroj: Vlastní

52

5. Spolurozhodnutí otce dítěte Muţi měli v této otázce jasno, (94%) se shodlo, ţe mají právo spolurozhodovat, zbytek (7%) nevědělo. Získané výsledky zaznamenány na grafu č.5b a tabulce č.5b. Graf č. 5b: Spolurozhodnutí otce dítěte-respondenti muţi

Spolurozhodnutí otce dítěterespondenti muži ne 0%

nevím 6%

ano 94%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 5b: Spolurozhodnutí otce dítěte-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 94 0 6

Zdroj: Vlastní

53

6. Plod jako samostatná osobnost Ţeny odpovídaly, zdali je plod matky samostatná osobnost. Ano odpovědělo (85%) ţen, (7%) odpovídalo, ţe není a (8%) nevědělo. Výsledek je zobrazen na grafu č.6a a tabulce č.6a. Graf č. 6a: Plod v těle matky samostatná osobnost s právem na ţivot-respondenti ţeny

Plod v těle matky samostatná osobnost-respondenti ženy ne 7%

nevím 8%

ano 85%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 6a: Plod v těle matky samostatná osobnost-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 85 7 8

Zdroj: Vlastní

54

6. Plod jako samostatná osobnost Muţi odpověděly shodně jako ţeny a více jak tři čtvrtiny muţů tvrdí, ţe plod v těle matky je samostatná osobnost (86%) muţů, jen (4%) tvrdí ţe není a (10%) nevědělo. Výsledek je zaznamenán na grafu č.6b a tabulce č.6b. Graf č. 6b: Plod v těle matky samostatná osobnost s právem na ţivot-respondenti muţi

Plod v těle matky samostatná osobnost-respondenti muži ne 4%

nevím 10%

ano 86%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 6b: Plod v těle matky samostatná osobnost-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 86 4 10

Zdroj: Vlastní

55

7. Odmítnutí ukončením těhotenství lékařem z osobních důvodů pacientky U otázky zdali lékař můţe odmítnout ukončení těhotenství z osobních důvodů, respondentky uvádějí, ţe lékař nemá právo odmítnout a to v (98%) ukončení těhotenství z osobních důvodů ţen. Pouze (2%) respondentek nevědělo posoudit danou situaci. Vše uvedeno na grafu č.7a a tabulce č.7a. Graf č. 7a: Odmítnutí lékaře ukončení těhotenství z osobních důvodů-respondenti ţeny

Odmítnutí lékaře ukončení těhotenství z osobních důvodů-respondenti ženy nevím 2%

ano 0%

ne 98%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 7a: Odmítnutí lékaře ukončení těhotenství z osobních důvodů-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 0 98 2

Zdroj: Vlastní

56

7. Odmítnutí ukončením těhotenství lékařem z osobních důvodů pacientky U muţů tato odpověď uţ tak jednoznačná nebyla, v (73%) si myslí, ţe lékař můţe odmítnout ukončení těhotenství z osobních důvodů pacientky, nesouhlasilo (20%) dotázaných a (7%) nevědělo, jak reagovat na tuto otázku. Uvedeno na grafu č.7b a tabulce č.7b. Graf č. 7b: Odmítnutí lékaře ukončení těhotenství z osobních důvodů- respondenti muţi

Odmítnutí lékaře ukončení těhotenství z osobních důvodů-respondenti muži ne 20%

nevím 7%

ano 73%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 7b: Odmítnutí lékaře ukončení těhotenství z osobních důvodů-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 73 20 7

Zdroj: Vlastní

57

8. Interrupce vražda? K uvedené otázce zdali interrupce je vraţda se ţeny shodly, ţe v (95%) to vraţda není, (4%) ţen si myslí, ţe jde o vraţdu a jen (1%) odpovědělo, ţe neví. Vše je znázorněno na grafu č.8a a tabulce č.8a. Graf č. 8a: Postoj k interrupci-respondenti ţeny

Postoj k interrupci-respondenti ženy nevím 1%

ano 4%

ne 95%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 8a: Postoj k interrupci-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 4 95 1

Zdroj: Vlastní

58

8. Interrupce vražda? Muţi k otázce, zdali interrupce je vraţda odpovídaly shodně a to v (98%) ne, jen pouhé (2%) nevědělo, zda je či není interrupce vraţdou. Znázorněno na grafu č.8b a tabulce č.8b. Graf č. 8b: Postoj k interrupci-respondenti muţi

Postoj k interrupci-respondenti muži nevím 2%

ano 0%

ne 98%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 8b: Postoj k interrupci - respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 0 98 2

Zdroj: Vlastní

59

9. Antikoncepce jako bezpečná forma zabránění těhotenství K otázce jestli antikoncepce je bezpečná forma zabránění těhotenství ţeny odpověděly v (93%) ţe ano je bezpečná forma, jen (7%) se domnívá, ţe není bezpečnou formou. Výsledky jsou uvedena na grafu č.9a a tabulce č.9a. Graf č. 9a: Antikoncepce bezpečná forma zabránění těhotenství-respondenti ţeny

Antikoncepce bezpečná forma zabránění těhotenství-respondenti ženy ne 7%

nevím 0%

ano 93%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 9a: Antikoncepce bezpečná forma zabránění těhotenství-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 93 7 0

Zdroj: Vlastní

60

9. Antikoncepce jako bezpečná forma zabránění těhotenství Antikoncepce jako bezpečná forma zabránění těhotenství, muţi tvrdí v (95%) ano, pouze (3%) muţů si myslí, ţe není bezpečnou formou a zbylá (2%) muţů nevěděla. Vše je znázorněno na grafu č.9b a tabulce č.9b. Graf č. 9b: Antikoncepce bezpečná forma zabránění těhotenství-respondenti muţi

Antikoncepce bezpečná forma zabránění těhotenství-respondenti muži ne 3%

nevím 2%

ano 95%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 9b: Antikoncepce bezpečná forma zabránění těhotenství-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 95 3 2

Zdroj: Vlastní

61

10. Prezervativ-bezpečná antikoncepce Ţeny odpovídaly na dotaz, zdali prezervativ povaţují za bezpečnou formu antikoncepce. Ano, si myslí (60%) dotázaných, nesouhlasí (32%) ţen a (8%) ţen nevědělo odpovědět na dotaz. Výsledky jsou zobrazeny na grafuč.10a a tabulce č.10a. Graf č. 10a: Prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce-respondenti ţeny

Prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce-respondenti ženy nevím 8% ne 32%

ano 60%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 10a: Prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 60 32 8

Zdroj: Vlastní

62

10. Prezervativ-bezpečná antikoncepce Muţi odpovídaly sebejistěji neţ ţeny a v (86%) si muţi myslí, ţe prezervativ je bezpečná forma antikoncepce, menší procento a to (12%) muţů si myslí, ţe není prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce a jen (2%) muţů nevědělo odpovědět na tuto otázku. Vše vyobrazeno na grafu č.10a a tabulce č.10a. Graf č. 10a: Prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce-respondenti muţi

Prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce-respondenti muži ne 12%

nevím 2%

ano 86%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 10b: Prezervativ jako bezpečná forma antikoncepce-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 86 12 2

Zdroj: Vlastní

63

11. Hrazení antikoncepce zdravotní pojišťovnou Na otázku, ţe antikoncepce není hrazena zdravotní pojišťovnou, souhlasilo (78%) respondentek, nesouhlasilo (17%) ţen a (5%) ţen nevědělo odpovědět. Pro přehled jsou výsledky uvedeny na grafu č.11a a tabulce č.11b. Graf č. 11a: Hrazení antikoncepce ze zdravotního pojištění-respondenti ţeny

Hrazení antikoncepce ze zdravotního pojištění-respondenti ženy ne 17%

nevím 5%

ano 78%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 11a: Hrazení antikoncepce ze zdravotního pojištění-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 78 17 5

Zdroj: Vlastní

64

11. Hrazení antikoncepce zdravotní pojišťovnou Na otázku zdali je správné, ţe antikoncepce není hrazena zdravotní pojišťovnou souhlasilo pouze (33%) muţů, nesouhlasilo (60%) muţů a celých (7%) si nevědělo rady jak odpovědět. Vše je znázorněno na grafu č.11b a tabulce č.11b. Graf č. 11b: Hrazení antikoncepce ze zdravotního pojištění-respondenti muţi

Hrazení antikoncepce ze zdravotního pojištění-respondenti muži nevím 7% ano 33%

ne 60%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 11b: Hrazení antikoncepce ze zdravotního pojištění-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 33 60 7

Zdroj: Vlastní

65

12. Cena interrupce (cca 3000,-kč - 5000,-kč) V této otázce zdali cena placené interrupce cca 3000,-Kč - 5000,-Kč, respondentky odpovídaly v (45%), ţe je příliš vysoká, ve (28%) ţeny odpověděly není vysoká a (27%) ţen neumělo posoudit výši ceny. Výsledky pohledu ţen na ceny placených interrupcí jsou znázorněny na grafu č. 12a a tabulce č. 12a. Graf č. 12a: Vysoká cena za interrupci-respondenti ţeny

Vysoká cena za interrupci-respondenti ženy nevím 27% ano 45%

ne 28%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 12a: Vysoká cena interrupci-respondenti ţeny Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 45 28 27

Zdroj: Vlastní

66

12. Cena interrupce (3000,-Kč - 5000,-Kč) Na otázku týkající se ceny placené interrupce muţi odpověděly v (67%) se jim zdá příliš vysoká, v (20%) muţů si myslí, ţe cena není vysoká a (13%) muţů neumělo říci, zda je vysoká či nízká. Přehled je znázorněn na grafu č.12b a tabulce č.12b. Graf č. 12b: Vysoká cena za interrupci-respondenti muţi

Vysoká cena za interrupci-respondenti muži nevím 13% ne 20%

ano 67%

Zdroj: Vlastní Tabulka č. 12b: Vysoká cena za interrupci-respondenti muţi Postoj k problému ano ne nevím

Počet osob 67 20 13

Zdroj: Vlastní

67

Závěr výzkumu Úkolem dotazníkového šetření bylo zmapovat názory na interrupci široké veřejnosti v ostravsko-karvinském regionu. Předem byly vţdy stanoveny dvě hypotézy, buď byla potvrzena, nebo vyvrácena. První hypotézou byl zjištěn fakt, ţe v ostravsko-karvinském regionu je více osob, kteří s interrupcí souhlasí, jak muţů, tak ţen. Z výzkumu také vyplývá to, ţe většina respondentů souhlasí s tím, ţe otec by měl spolurozhodovat o tom, zda má matka podstoupit interrupci pokud by mělo dojít k této situaci. Zastávám taktéţ tento názor, jelikoţ se lidé ocitnou v nepříjemné sociální situaci, ţe právě přivedení potomka na tento svět by bylo vraţdou. Současně i dotaz na ukončení gravidity ţen, téměř všichni respondenti jak muţi, tak ţeny se shodly v tom, ţe ţena má právo na ukončení gravidity. Taktéţ všichni dotazování souhlasili shodně, ţe interrupce vraţdou není, aţ na malé procento ţen, které si nevědělo rady, jak odpovědět na tento dotaz. K otázce antikoncepce jako bezpečná forma zabránění těhotenství se více jak 90% respondentů shodlo ano. Co se týče muţské antikoncepce ve formě prezervativu, ţeny uţ neodpovídaly tak jednoznačně jak muţi. Tomuto druhu antikoncepce věří jen 60% respondentek, oproti muţům, kteří se shodli v 86%. Co se týče hrazení antikoncepce zdravotní pojišťovnou, tady se názory respondentů značně lišili. Ţeny souhlasily v 78%, ţe antikoncepce není hrazena zdravotní pojišťovnou, kdeţto muţi souhlasili jen v 33%. Cena interrupcí ta byla poslední otázkou v dotazníkovém šetření, i zde byly odlišné názory. Necelým 50% respondentek se zdá cena příliš vysoká, ale u muţů odpovídalo celých 67% muţů na příliš vysokou cenu za provedení interrupce. Z uvedeného vzorku šetření jsem došel k takovému názoru, ţe ţeny mají k tomuto tématu svůj názor a muţi také. Ţeny jsou k tomuto tématu citlivější, tudíţ i výsledky odpovědí u posledních dvou otázek tomu napovídaly, kdeţto muţi tuto záleţitost berou více na lehkou váhu a dle výsledku dotazníkového šetření jsem dospěl k tomu názoru, ţe nejsou ochotni investovat do hrazení antikoncepce, natoţ do interrupcí, kde se jim cena zdá vysoká. Muţi se domnívají, ţe tyto záleţitosti by se měli řešit prostřednictvím zdravotní pojišťovny. Určitě u těchto témat jde o to, o jakou sociální skupinu lidí se jedná, a jaký má kdo vyhraněný názor.

68

Závěr Existují dvě skupiny, první chránící právo na ţivot a druhá, která hájí moţnost volby rodičů. Odpůrci a příznivci se nemohou shodnout v tom, zdali plod má právo na ţivot, zda je to pouhé sdruţení buněk nebo jiţ existující lidská bytost. Odpůrci potratů zastávají tzv. Prolife (pro ţivot) a příznivci Pro-choice (pro volbu). Pro-life povaţující umělé přerušení těhotenství čistě za vraţdu, tyto odpůrce nacházíme např. v islámu, judaismu, u evangelistů a především u křesťanství u kterých je potrat naprosto nepřípustný. Ovšem v této skupině se vyskytují i tací, kteří jsou za to, povolit umělé přerušení těhotenství z lékařsky opodstatněného důvodu jako je znásilnění, ohroţení ţivota matky nebo poškození plodu. Bohuţel, to nepovaţují za řešení této problematiky, protoţe tímto nedocílí úplný zákaz. Hlavním představitelem je hnutí Pro ţivot, které nedostává ţádné peníze od státu. Funguje pouze díky obyčejným lidem, jejichţ největším cílem je obnovit úctu k lidskému ţivotu, ve chvíli, kdy ten ţivot je nejzranitelnější. Proti tomu stojí skupina Pro-choice, kteří jsou odpůrci zákazu potratů. Tato liberální skupina se snaţí řešit problematiku potratů reálně vzhledem k dnešní době a osvětě v sexuální výchově, plánovanému rodičovství nebo antikoncepci. Trend sniţování potratů je jiţ minulostí, naopak stoupají, ale mění se jejich struktura podle druhu. Nedochází uţ téměř k nelegálním potratům, coţ si myslím, ţe je velké pozitivum. Co se týče statistických údajů, ocitáme se v období, kdy se počet potratů zvyšuje podle Ústavu zdravotnických informací, důvodem je nárůst samovolných potratů, které je dáno tím, ţe se zvyšuje počet matek vyššího věku, které chtějí počít první dítě „aţ vybudují kariéru“ a hlavně stát se soběstačnou. Velice špatný vliv je především stres, který je všude kolem nás, a ţeny často tyto situace řeší poţíváním alkoholu, kouřením cigaret, které mohou způsobit i genetickou vadu plodu. Ţena uţ není jen předmětem reprodukce. Pokud bychom chtěli problematiku interrupcí shrnout, dá se říci, ţe se stále vyvíjí. Osobně si myslím, ţe problematika interrupcí nebude nikdy vyřešena, protoţe budou vţdy dvě skupiny lidí. Lidé s liberálním postojem proti lidem věřícím. Jediné řešení, které v tom vidím, ţe kaţdý si to bude řídit podle svého. Zákony by měly interrupci povolovat a věřící člověk ať dodrţuje pravidla své víry. Teoretická část je zaměřena na vydefinování pojmu, zákon, metody interrupce, následky či komplikace operačního ukončení těhotenství. Pohled na antikoncepci, jejím objevením a dostupností na trhu vede k velkému počtu sníţení interrupcí, která má jak příznivé tak i neţádoucí účinky. 69

Opomenuty nejsou ani skupiny, které bojují proti provádění interrupcí, ale i skupina, která schvaluje interrupci. Celkový a ucelený přehled statistických údajů od roku 1990 aţ do roku 2010 v České republice podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Uvedl jsem zde i v menší míře přehled na Slovensku od roku 2001 aţ do roku 2010 podle Slovenského statistického úřadu a taktéţ porovnání nákladů placených interrupcí ve čtyřech vybraných městech v České a Slovenské republice. Další část práce je věnována především, vývoji po roce 1989 a to byl hlavní zlom poklesu všech statistických údajů, včetně porodností, kdy rodina začala ztrácet na významu a prioritou se stala honba za penězi a v době krize a úspor se obyvatelům Česka moc nechce zakládat či rozšiřovat rodinu, proto byl v roce 2011 zaznamenán tak výrazný pokles obyvatelstva. Důvodem nízké porodnosti je podle mého názoru špatná finanční situace mladých rodin a nedostatečná sociální podpora pro rodiny s dětmi, a s tím související velké náklady spojené s výchovou dětí a obavy z budoucnosti v době ekonomické krize. Praktická část je zpracována do grafů, které vznikly na základě výzkumného šetření široké veřejnosti v ostravsko-karvinském regionu. Otázky se týkaly, např., zdali otec dítěte má spolurozhodnutí o ukončení gravidity, zdali je interrupce vraţda, nebo souhlas hrazení antikoncepce zdravotní pojišťovnou, ale i cena placené interrupce, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Názory jsou různé, ale z výzkumu vyplývá to, ţe lidé určitých skupin v našem případě muţi, nejsou ochotni moc platit antikoncepci, či zákrok, který ţena v případě interrupce musí podstoupit. Co se týče ukončení těhotenství, většina respondentů se shodla, raději ukončit. Na základě vyhodnocení dotazníku jsem usoudil to, ţe Česká republika se potýká s poklesem počtu novorozenců a nárůstem zemřelých. Ke sniţující se porodnosti přispívají zejména sociální a ekonomické změny, které vedou Čechy k přehodnocování postoje k zakládání rodin. Přínosem této bakalářské práce je ucelení všech faktů a pohled na interrupci, které byly, jsou a budou probírány veřejností ve většině národů na světě. Interrupce je tématem aktuálním a jednoznačné řešení pro celou společnost zřejmě naloţeno v blízké budoucnosti ani nebude. Tyto informace k dané problematice mohou být pouţity jako ucelený článek v odborném časopise a tímto si myslím, ţe cíl bakalářské práce byl splněn.

70

7 Seznam použité literatury 7.1 Odborná a krásná literatura 1. CIBULA, D. Moderní gynekologie a porodnictví. vyd. Praha, 2001 2. CIBULA, D. Závažné nežádoucí účinky kombinované hormonální antikoncepce. Farmakoter. Inf. (1-2):1, 1998 3. ČECH, E., et al. Gynekologie. 2 : Grada, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1313-9. 4. ČEPICKÝ, P, LÍBALOVÁ, Z. Vybrané právní normy pro ambulantní gynekology. 1. vyd. Praha : Levret, 2005. 100 s. ISBN 80-903183-8-X 5. FAIT, T. Moderní gynekologie a porodnictví. vyd. Praha, 2001, č.2 6. GRADY, J. L. Interrupce ano nebo ne?. 1. vyd. [s.l.] : Nakladatelství Řád, 1992. 24s. ISBN 80-901189-3-3. 7. NELLES, W. Rodinné konstalace. 1. vyd. Praha : Alternativa, 2004. 165 s. ISBN 80-85993-89-9. 8. NICOLSON, P. Poporodní deprese. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 148 s. ISBN 80-7169-938-1. 9. PEKÁRKOVÁ, Milena, PRIMUSOVÁ, Hana. Potrat ano-ne aneb na pokraji života. Praha : Grada publishing, 2000. 101 s. ISBN 80-7169-922-5. 10. STOLÍNOVÁ, J. Moderní gynekologie a porodnictví. vyd. Praha, 2001.197 s. 11. THOMASMA DAVID, C, KUSHNER, T. Od narození do smrti : Etické problémy v lékařství. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2001. 389 s. ISBN 80-204-0883-5. 12. UCHÁČOVÁ, K. Proč pláčeš Miriam? : Utrpení ţen po umělém potratu, Postabortivní syndrom, Svědectví postiţených ţen a informace lékařů o psychických následcích umělého potratu. 1. vyd. Praha : Hnutí pro ţivot ČR, 2007. 127 s. ISBN 80-239-7524-2. 13. UZEL, R. Celosvětový přehled charakteristiky žen podstupujících umělý potrat. Plán. Rod. reprod. Zdraví 3:62, 1999

71

14. VONDRÁČEK, L, KURZOVÁ, H. Zdravotnické právo : Pro praxi a posluchače lékařských fakult. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 142 s. ISBN 80-246-0531-7. 15. ZWINGER, A., et al. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 80-7262-257-9.

72

7.2 Právní normy a další předpisy 16. Zákon č. 117/1952 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 17. Zákon č. 58/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, ve znění pozdějších předpisů 18. Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, ve znění pozdějších předpisů 19. Vyhláška MZ ČSR č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, ve znění pozdějších předpisů

7.3 Internetové zdroje 20. SOKAČOVÁ.RU486-Mifepriston[online].c2003[cit. 2011-11-07] z http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=115227 21. http://www.uzis.cz/rychle-informace/potraty-roce-2010 [cit. 2011 - 11 - 08] 22. http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2006011310 [cit. 2011 - 11 -10] 23. http://www.fit-porod.cz/tehotenstvi/zdravi/postinor [cit. 2011 - 11 - 11] 24. http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=206983 [cit. 2011 - 11 - 13] 25. http://www.antikoncepce-hormonalni.cz/nehormonalni-antikoncepce [cit. 2011 - 11 - 13] 26. http://www.antikoncepce-hormonalni.cz/hormonalni-antikoncepce [cit. 2011 - 11 - 13] 27. http://www.hormonalni.cz/pozitivni-ucinky-hormonalni-antikoncepce/[cit. 2011 - 11 - 13] 28. http://www.studentsummit.cz/data/1263391534985BGR_HRC_Reprodukce.pdf - čl. 3.5. Interrupce ve světě [cit. 2011 - 11 – 15] 29. http://www.zenyamedia.estranky.cz/clanky/zeny-nejen-v-mediich/slovensko-resipotraty_-zrusi-vlada-vyhradu-svedomi [cit. 2011 - 11 - 25] 30. http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/18286-bude-mit-pokles-porodnostifatalni-dusledky [cit. 2011- 12 - 10] 31. http://absolventi.gymcheb.cz/2010/jajiras/vyvoj/faktory.html [cit. 2011 - 12 - 13]

73

32. http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/grafy_mapy/2010 /potratovost2010.pdf [cit. 2011 - 12 - 17] 33. http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/grafy_mapy/2010 /vyvoj_2010_grafy.pdf [cit. 2011 - 12 - 20] 34. http://www.prolife.cz/?a=11&id=9. [cit. 2012 - 02 - 01] 35. http://www.casodej.cz/deti_se.htm [cit. 2012 - 02 - 14] 36. http://tehotenstvi-am.webnode.cz/interupce-a-potraty/interupce-zpusoby-a-spor/ [cit. 2012 - 02 - 21] 37. http://www.novinky.cz/zena/zdravi/32737-cr-ma-druhou-nejnizsi-porodnost-na-svete.html [cit. 2012 - 02 - 22] 38. http://www.novinky.cz/domaci/261695-dalsi-dusledek-krize-cechu-po-mnoha-letechvyrazne-ubylo-rodi-se-malo-deti.html [cit. 2012 - 03 - 13] 39. http://www.novinky.cz/domaci/261695-cesi-zacnou-brzy-prirozene-vymirat-spasou-jsoumigranti.html [cit. 2012 - 03 - 13] 40. http://www.linkapomoci.cz/?a=3>. [cit. 2012 - 03 - 15] 41. http://www.stopgenocide.cz/?a=6&id=70&j=0>. [cit. 2012 - 03 - 16] 42. SOKÁČOVÁ, L. Republika: něco málo z historie interrupcí [online]. 2003, http://www.blisty.cz/art/26365.html. ISSN 1213-1792 [cit. 2012 - 03 - 17]

74

Přílohy Příloha č. 1 Dotazník pro širokou veřejnost v ostravském regionu Příloha č. 2 Vysvětlivky k odborným pojmům

75

Příloha č.1 Dotazník pro širokou veřejnost v ostravském regionu Dobrý den, Jmenuji se Radek Wojtyna. Jsem studentem třetího ročníku bakalářského studia oboru Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb na Bankovním institutu vysoká škola, a.s. v Praze 5. Dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který mi bude významným zdrojem informací k závěrečné bakalářské práci na téma: „Interrupce – legislativa, společnost a vize“. Dotazník je anonymní. Odpovědi prosím označte krouţkem, u otázky č. 2 prosím napište čísly Váš nynější věk. Za vyplnění dotazníku Vám děkuji. Radek Wojtyna

1. Jakého jste pohlaví? Muţ

ţena

2. Kolik Vám je let? Uveďte číslem:…….. 3. Jakého jste vzdělání? ZŠ

SOU/SOŠ

SŠ

4. Má ţena právo ukončit graviditu? Ano

Ne

Nevím

5. Má rozhodnutí spolurozhodovat otec dítěte? Ano

Ne

Nevím

6. Je plod v těle matky samostatná osobnost s právem na ţivot? Ano

Ne

Nevím

76

VOŠ/VŠ

Příloha č. 1 7. Má právo lékař odmítnout z osobních důvodů ukončení těhotenství? Ano

Ne

Nevím

Ne

Nevím

8. Je ITP vraţda? Ano

9. Vnímáte uţívání antikoncepce jako bezpečnou formu zabránění početí? Ano

Ne

Nevím

10. Je prezervativ bezpečnou formou antikoncepce? Ano

Ne

Nevím

11. Je správné, ţe antikoncepce není hrazena ze zdravotního pojištění? Ano

Ne

Nevím

12. Pokládáte cenu placené interrupce za vysokou? (cca 3000kč - 5000kč) Ano

Ne

Nevím

Děkuji, Radek Wojtyna

Dne 21. září 2011

77

Příloha č. 2 Vysvětlivky k odborným pojmům vakuumpaspirace

metoda odsávání

dilatace kovovými dilatátory

rozšiřování, neboli operační postup k rozšíření děloţního hrdla

kovová kyreta

škrabka

prostaglandin E

preparát pouţívaný k přípravě děloţního hrdla před interrupcí výrazně sniţuje počet komplikací- (perforace) při výkonu děloţního hrdla

uterotonikum

lék na staţení děloţního svalu, má dva efekty - vyloučení zbytku těhotenství a zastavení krvácení

cervikální gravidita

těhotenství v děloţním hrdle

laparotomie

přístup do dutiny břišní z klasického řezu

laparoskopie

přístup do dutiny břišní z centimetrového řezu optikou (kamerka)

cytostatikum

preparát bránící dělení buněk, blokuje syntézu nukleových kyselin (DNA)–deoxyrybonukleová kyselina

Aschermanuv syndrom

srůsty v dutině děloţní po zákroku

obliterace vejcovodů

uzavření vejcovodů

pesar

houbička

spermicidní látky

látky, které zabíjení spermie

septický stav

otrava krve

ovariální cisty

vaječníkové cisty

dysmomenory

bolesti během krvácení

78