INTERNETOVÝ MAGAZÍN Česká unie bojových umění
1. ROČNÍK CZECH NATIONAL YOUTH KARATE CAMP 2013 11. LETNÍ KEMP S VELMISTREM HWANGEM ANEB JAK PŮLTUNOVÝ ÚTOK NEUSPĚL INFO PREZIDENTA ČSKE POLICISTÉ ZVÍTĚZILI NA WPFG 2013 V BELFASTU MISTROVSTVÍ EVROPY ŽÁKŮ V BOXU ROZHOVOR S TEREZOU KREJBYCHOVOU PREZIDENTDKOU ČPA VÝSLEDKY ČESKÝCH ROTTERDAMU
BOXERŮ
NA
ME
JUNIORŮ
V
ROZHOVOR S REPREZENTAČNÍM TRENÉREM VASILEM LARIONOVEM ROZHOVOR S MARKEM VANĚČKEM (BOX 81KG)
1. ROČNÍK CZECH NATIONAL YOUTH KARATE CAMP 2013 V první řadě bychom asi měli vysvětlit proč CZECH NATIONAL YOUTH TEAM. Je to projekt komise SCM ČSKe (Sportovní centra mládeže Českého svazu karate) pod záštitou a ve spolupráci s komisi TMK ČSKe (Trenérsko-metodické komise).
Cílem projektu je pomoci talentovaným mladým karatistům se vstupem na reprezentační dráhu s možností účastnit se v budoucnu soutěží EKF či WKF. Cílovou skupinou jsou závodníci ve věku 12 – 20 let. Přednostně pak závodníci kategorie 12 – 13 starší žáci a kategorie dorostu 14 – 15 let, které jsou startovací přípravou pro vstup do podporovaných kategorií pro reprezentaci MŠMT. Dále pak kategorie, do které spadá SCM, a to junioři 16 – 17 let a kategorie U-21 ve věku 18 – 20 let a to především ti závodníci, kteří nejsou v užším výběru reprezentace ČSKe a rádi by o tento post bojovali. Akcí CZECH NATIONAL YOUTH TEAM se samozřejmě mohou účastnit i členové širšího výběru reprezentace ČSKe, avšak primárně tito závodníci spadají pod reprezentační team ČSKe pod vedením pana Ing. Ondřeje Musila. První velkou akcí české národního mládežnického týmu (CZECH NATIONAL YOUTH TEAM) bylo letní soustředění KARATE CAMP 2013 v Drahoníně ve dnech 27. července – 3. srpna 2013. Tuto akci si vzal pod patronaci předseda TMK pan Jaromír Musil a klub Nidoshinkan Dojo o. s. Celého soustředění se zúčastnilo celkem 76 talentovaných závodníků v disciplíně KATA a KUMITE. Jednotlivě pak 32 účastníků KATA a 34 účastníků KUMITE. O trenérské vedení v disciplíně KATA se postarali pan Jaromír Musil, předseda TMK, garant stylu Goju-Ryu a ShitoRyu Karate ČSKe a paní Iva Keslová, členka komise TMK, předsedkyně komise SCM a garant stylu Shotokan Karate ČSKe. Jako asistenti pomáhali při celém soustředění dlouholetí reprezentanti disciplíny KATA pan Bc. Vladimír Míček a pan Lukáš Janda a zástupce organizace SKIF CZ pan Ing. Vít Štencel.
Kategorii KUMITE probíhala pod taktovkou Bc. Miroslava Hýska, asistenta reprezentace KUMITE ČSKe, člena komise SCM a paní Petry Piskačové, trenérky I. třídy FTVS UK Praha, závodnice KUMITE s nejlepším výsledkem na mezinárodní scéně WKF (2. místo KUMITE ženy na MS WKF). Jako asistenti pomáhali pan Bronislav PUZRLA, instruktor OGKK a pan Ing. Vít Štencel zástupce organizace SKIF CZ a jako host pan Klaudio Farmadin, úspěšný závodník EKF/WKF scény ze Slovenska. Tréninkový CAMP byl rozdělen celkem do dvou skupin KATA a KUMITE, které se dělily ještě na další dvě skupiny. V KATA na styl Shotokan a styl Goju-Ryu a Shito-Ryu, KUMITE na mladší a starší závodníky. Obsah CAMPU byl náročný, ale všichni účastníci se s ním prali velice slušně. Harmonogram CAMPU byl následující. 7:15 budíček, 7:30 rozcvička, kdy 3x z toho byl výběh na místní vyhlídku do strmého kopce nebo 2 – 3 okruhy v okolí CAMPU v celkové délce cca 4km. Po snídani, která proběhla v době od 8:00 – 8:45, následoval krátký odpočinek a poté byl na plánu od 10:00 do 12:00 karate cross fit trénink rozdělený do tří skupin s postupným střídáním cca po 40 minutách. V této části si většina sáhla až na dno svých sil, protože vše bylo v maximálním nasazení, ať už se jednalo o rychlostní, silový nebo vytrvalostní trénink. Po obědě od 12:00 do 12:30 následoval relax u bazénu a odpolední siesta. Další program následoval ve střídaném rozdělení od 14:30 do 16:00 nebo od 16:30 do 18:00 v učebně a následně na tatami (druhá
skupina začínala na tatami a pak se přesunula do učebny). Tento trénink byl hlavní náplní dne zaměřený na karate. V učebně pak něco málo o kondiční přípravě, komunikace s trenérem při soutěži, relaxační procedury, masáže nebo rozbor videa. Večerní trénink byl opět ve znamení kondiční přípravy a to zejména ve fitcentru nebo na tatami kruhový trénink, trénink s medicinbaly či relaxační a uvolňovací cvičení formou jógy. Večerka byla zpravidla po 22:00 hodině, ale ne všichni ji dodržovali J. Příjemným zpestřením byla i návštěva CAMPU presidentem ČSKe panem Ing. Jiřím Bočkem, který si s mladými nadějnými karatisty přišel zatrénovat. Za celý trenérský team děkuji všem zúčastněným, protože i když bylo celé soustředění hodně náročné, všichni se snažili zvládnout maximum a po celou dobu předváděli vynikající nasazení. Veškeré informace o KARATE CAMPU najdete na stránkách www.karate-camp.cz a to včetně fotogalerie a jiných dokumentů. Nebo na FACEBOOKU TEAMU https://www.facebook.c om/CzechNationalYouth KarateTeam Další plánovanou akcí CZECH NATIONAL YOUTH TEAMU je II. Sparing Camp s připojením i nově Kata Dril ve dnech 18. 20. 10. 2013 v Českých Budějovicích. Snahou je o 3 dny intenzivních tréninků KUMITE společně s reálnou simulací závodů a 3 dny cvičení 3 KATA v maximálním počtu provedení jednotlivé KATA za jednu tréninkovou jednotku. Všechny zájemce o cvičení s dobrou náladou tímto na uvedenou akci zveme.
11. LETNÍ KEMP S VELMISTREM HWANGEM ANEB JAK PŮLTUNOVÝ ÚTOK NEUSPĚL Tak je za námi už jedenáctý letní kemp s velmistrem Hwang Ho-yongem (9. dan). Kromě velmistra Hwanga byl na kempu i mistr z Nizozemí nám všem kempistům známý Paul Dekker (7. dan). Na programu byla krom každodenního semináře připravena i další zábava. Výlet do Karlových Varů, kde se všichni něco dozvěděli o becherovce, sklu a spoustě dalších věcí. Další akcí byl již tradiční výlet do Chýší. Návštěva zámku, prohlídka pivovaru s hrabětem Lažanským a posezení v hospůdce. Toto posezení bylo skutečně super. S dobrým pivem a jídlem člověku snad nic nechybí. A to zlepší ještě náladu vyhraná sázka nad Tomášem Kubou. Oba dva jsme byli skutečně plní a vsadili jsme se o snězení výborné belgické vafle. Mým úkolem bylo vyjmenovat 16 velmistrů Taekwon-do ITF. Jelikož jsem to zvládl, tak Tomášovi po chvíli lezla vafle i z uší, ale svůj úkol splnil :-). Krom výletů nechyběly ani další aktivity jako laser game, lanové centrum, opékání buřtů, prase na rožni či tradičně výborná korejská večeře. Jen fotbalové zápasy se už nekonaly každý den. Bylo to způsobeno teplotami ke 40°C. Ale nějaký ten zápas jsme přesto stihli odehrát. Zaujalo mě rozdělení týmů velmistrem Hwangem. Tentokrát byla klíčem celková váha týmu. Když velmistr Hwang určil do jednoho týmu sebe, Honzu Kováře, Martina Muncha, svého syna Kwan-hunga a další hubené běhavé fotbalisty, tak
jsem pochopil, že o výsledku zápasů už je předem rozhodnuto. Kostra týmu, ve kterém jsem byl já, byla ve složení: má maličkost (do 100 kg), Martin Zámečník (nad 100 kg), Milan Škrla (nad 100 kg), Paul Dekker (nad 100 kg), Tomáš Kuba s vaflí cca 70 kg a další, tedy vhodná spíše na řeckořímský zápas nebo ragby, ale ne k běhání po hřišti :-). Tak vznikl půltunový útok, kterému se povedlo ve třech zápasech asi milionkrát ohrozit soupeře, ale dát jen jediný gól. Čím letošní kemp opět byl? Trénink taekwondo, posezení se starými i novými kamarády, které na každém kempu najdete.
INFO PREZIDENTA ČSKE Reakce na podnět předsedy KK ČAUS Petra Vrbíka v článku na serveru Karateinfo ze dne 30.7.2013. Názor na podporu „akademických závodníků“ Českým svazem karate, na jejich soutěžích (ne všichni uvedení jsou reprezentanty ČSKe) od funkcionáře, který byl tím, kdo osobně a zásadně odmítl logický pokus o přiřazení akademického sportu pod ČSKe a tím výraznou finanční pomoc těmto reprezentantům je více než podivný. Horší je ale zásadní nepochopení, či snad záměrné opomenutí předpisů a zásad MŠMT pro podporu státní reprezentace, které Český svaz karate stoprocentně dodržuje. Člověk, který vede akademické karate v České republice tyto pravidla musí znát, neboť také pracuje se státními dotacemi. V opačném případě si tyto informace má dohledat na internetových stránkách MŠMT a nemystifikovat naši členskou základnu laickými radami hodnými pouze anonymního pisálka. Odstavec o podpoře ČSKe různých „pseudo“ reprezentací je ale záměrnou
pomluvou, neboť každý člen našeho svazu ví, že ČSKe žádné jiné reprezentace nepodporuje! Navíc nazvat např. oficiální styl Shotokan (CSKU) a tedy WSKU světovou a Evropskou federaci Shotokan karate, jejíž soutěže jsou v oficiálním kalendáři WKF takto hanlivě je typickou českou malostí. Vše podtrhuje jednání na vlastní pěst, kdy vedení státní reprezentace ČSKe není informováno o připravované soutěži akademiků, nikomu není nahlášena nominace na danou akci a od závodníků vytržených z letní atletické a vytrvalostní přípravy je očekáván kvalitní výsledek na předsedou KK ČAUS uvedené a jeho slovníkem nazvané akademické „pseudo“ soutěži. Má-li kdokoli nějaké požadavky na vedení ČSKe, státní reprezentaci ČSKe, či jiné orgány Českého svazu karate, jsme mu kdykoli k dispozici. Otázku financování našeho svazu a pravidel MŠMT pro nakládání se státní dotací jsme já i ekonom svazu kdykoli připraveni konzultovat. Ing.Jiří Boček, předseda ČSKe
POLICISTÉ ZVÍTĚZILI NA WPFG 2013 V BELFASTU První srpnový den se nesl ve znamení oficiálního zahájení letošních Světových policejních a hasičských sportovních her. Tyto se konaly po dvanácti letech v Evropě, a to v metropoli Severního Irska v Belfastu. Na slavnostně vyzdobený a zaplněný stadion King Hall nastoupilo v průvodu sedm tisíc závodníků z více než šedesáti zemí světa, kteří se utkali v padesáti šesti sportech. Českou republiku zastupovala výprava okolo čtyřiceti policistů a hasičů, kteří soutěžili v atletice, plavání, horských a silničních kolech, karate, zápase, střelbě, ale také speciálních disciplínách jako je výběh na věž v plné hasičské výstroji. Součástí slavnostního zahájení byl také velkolepý kulturní program orientovaný na severoirskou historii. Celý slavnostní ceremoniál přenášela BBC a po celou dobu her bylo vše k vidění na velkoplošné obrazovce v centrálním parku u radnice, kde
denně sledovali soutěže nejen sportovci, ale i turisté a místní obyvatelé. Belfast byl na hry organizačně i prostředím výborně připraven, Severní Irsko si na této sportovní akci dalo velmi záležet. Osobně jsem se účastnil světových her počtvrté a mohu tedy srovnávat WPFG v Barceloně, Quebécu a Adelaide. Belfast byl doslova prošpikován poutači na světové hry, policisté i hasiči z různých zemí se spolu na ulici zdravili, hovořili o svých sportech a přáli si štěstí v závodech. Městem se pohybovalo tři a půl tisíce dobrovolníků – pořadatelů, kteří na sobě měli černé kalhoty, červená trička a vždy byli ochotni poradit každému účastníkovi her. Při nákupu v obchodě se prodavači ihned ptali, odkud jsme a v jakém sportu budeme závodit. Dokonce na nás mával i člověk vykloněný z okénka auta na křižovatce a vzkazoval, ať si Belfast užijeme. Byla zde velice přátelská atmosféra, jednotlivé týmy si navzájem fandily a celé závody probíhaly v duchu fair-play. To se stoprocentně potvrdilo, když naše výprava řešila po příletu do Belfastu problém, kde trénovat, protože do závodů zbývaly pouze dva dny. Štěstí nám přálo, po doporučení hotelového personálu jsme navštívili místní Fitness a klub BJJ Centaur, kde nám bylo umožněno se na závod připravit, a to zcela zdarma. V disciplíně karate reprezentovali ČR pouze tři policisté, a to Jiří Faktor a Martin Hermann, oba instruktoři služební přípravy Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, dále pak Martin Sláma instruktor služební přípravy Ochranné služby policie Praha. V sobotu 3. srpna se soutěžilo v disciplíně kumite – sportovní zápas dvojic dle pravidel Světové federace
karate. V tomto zápase se podařilo zvítězit Jiřímu Faktorovi v kategorii master (nad 50 let) do 85 kg před reprezentanty Austrálie a Švédska, který vybojoval první zlatou pro naše barvy. V neděli pokračovala soutěž kumite týmů a kata – sestavy úderů, kopů a krytů proti imaginárnímu útočníkovi. V této disciplíně se velice přísně hodnotí technické provedení, nasazení a samozřejmě přesnost technik v jednotlivých kata. Bylo zde vidět několik stylů karate (Shotokan, GojuRyu, WadoRyu,ShitoRyu aj.). V disciplíně kata jednotlivci nad 30 let soutěžilo sedmnáct závodníků z osmi států. Martin Sláma musel podstoupit z předkola, kde porazil Cubeiru ze Španělska 5:0. V dalších kolech porazil Hobana z Irska 5:0, zvítězil nad Lynchem z Velké Británie 3:0 a čekal na semifinálový zápas s Ramirézem ze Španělska. Na opačné straně rozpisu zvítězil Martin Hermann nad Rusem Poliščukem 5:0, pak následoval střet s Martinézem ze Španělska o postup do semifinále, zde těsně podlehl budoucímu finalistovi 2:3 a zajistil si tak postup do repasáže (postupný střet všech závodníků, kteří soutěžili s finalistou o třetí místo). V souboji s Ramirézem podlehl Sláma 5:0 a také on si tímto zajistil start v repasáži. Martin Hermann v repasáži porazil závodníka Velké Británie Harrise 5:0 a v dalším kole zvítězil nad reprezentantem Kanady Michaudem 4:1 a tímto výkonem si vybojoval první bronzovou medaili v této kategorii. Martin Sláma v repasáži zvítězil nad Kanaďanem Brissetem 4:1 a tím získal druhou bronzovou příčku v této kategorii za reprezentanty Španělska druhým Martinézem a prvním Ramirézem. Další disciplínou, na kterou jsme nastoupili, byla disciplína kata týmů, tzn., že tříčlenná družstva cvičí synchronizovanou sestavu, kde se hodnotí shoda všech členů týmu, přesnost technik a dále pak se hodnotí bunkai – praktické předvedení technik v kata.
Český policejní tým ve složení Jiří Faktor, Martin Hermann a Martin Sláma nastoupil v kategorii nad 30 let. Na tento rozhodující zápas jsme soustředili všechny síly, protože jsme chtěli navázat na úspěch z WPFG 2007 v Adelaide (3.místo – kata tým). Nastoupili jsme proti reprezentačnímu policejnímu týmu Kanady ve složení Robin Maheux, Stephan Michaud a Marc Brissett. Náš tým zacvičil kata Empi a bunkai a podle bezprostřední reakce publika a dalších sportovců se zdálo, že se nám vydařila. Kanaďané cvičili kata Sochin, která se jim také podařila zacvičit velice dobře, ale jejich bunkai již nebyla tak praktická a malinko zadrhávala. Hlavní rozhodčí poté vyzval další čtyři kolegy k rozhodnutí a nahoru letělo všech pět červených praporků, což byla barva naší šerpy. Tímto jednoznačným rozhodnutím 5:0 zvítězil kata tým České republiky nad Kanadou. Můžeme konstatovat, že Světové policejní a hasičské sportovní hry v Belfastu byly pro české karatisty velice vydařené, náš tým zde ve složení Jiří Faktor, Martin Hermann a Martin Sláma vybojoval pro Českou republiku čtyři medaile v karate. Rádi bychom poděkovali všem, kteří nám drželi pěsti a podporovali nás v našem sportovním úsilí.
MISTROVSTVÍ EVROPY ŽÁKŮ V BOXU V uplynulém týdnu se konalo ME žáků v irském Dublinu. Českou republiku reprezentovali tři boxeři, a to František Bradáč ve váhové kategorii do 38,5 kg, Miroslav Gorol do 48 kg a Jakub Šuda do 54 kg. Mistrovství se účastnilo celkem 149 boxerů z 19 zemí. První den proběhly obvyklé procedury, jako jsou lékařské prohlídky a první vážení. Kluci vše absolvovali bez jakýchkoli problémů. Odpoledne proběhlo losování, které nám bohužel nebylo příliš nakloněno. Franta nastoupil proti soupeři z Ukrajiny. Soupeř boxující v obráceném gardu se velmi dobře pohyboval a i když se Franta snažil, každé kolo měl soupeř o nějaký ten bod navíc. Franta ale zanechal velmi dobrý dojem a v utkání nedal soupeři nic zadarmo. Je vidět, že má srdce na správném místě a příští rok to určitě zkusí znovu. Mirek nastoupil v pořadí pátý, v utkání proti domácímu Irovi. O hlavu vyšší soupeř se snažil boxovat na distanc, a tak Mirek musel zkracovat vzdálenost, což se mu docela dařilo. Po útoku ale zůstával u soupeře a přidržoval ho, místo aby šel do strany a vracel se. Po vyrovnaných dvou kolech Míra ještě v posledním kole zabral, a i když třetí kolo vyhrál, na zvrat už to nestačilo. Celkově prohrál 3 : 0 na body. Jakub jako poslední z naší trojice nastoupil proti soupeři z Arménie. Kuba, boxující na střední a blízkou vzdálenost, v prvním kole šlapal po soupeři, který si
s ním nedovedl poradit. Ve druhém kole si ale soupeř na Kubu vyšlápl, měl výbornou práci nohou, povoloval a dobře se vracel do kombinací, což Kubovi dělalo velké problémy, takže toto kolo jednoznačně prohrál. Poslední kolo bylo pro Kubu buď a nebo. Snažil se soupeře zasahovat, ale ten si pohlídal všechny Kubovy výpady a boxoval bez chyby. Utkání tak skončilo na body a Kuba v něm bohužel prohrál. Z mistrovství si ale i přesto vezeme spoustu poznatků. Poprvé jsme se tam setkali s novým způsobem bodování, které je zcela jiné, než na jaké jsme byli doposud zvyklí. Zároveň jsme měli možnost sledovat práci ringových rozhodčí. Kluci si pak ještě mimo soutěž zaspárovali s již vyřazenými soupeři z Německa, Polska, Arménie a Izraele a zjistili, že boxovat s nimi jde bez problémů a dokonce byli mnohdy lepší než oni. Škoda jen, že los nám nebyl nakloněn trochu víc, možná bychom dovezli i medaili. Dva z našich soupeřů se stali mistry Evropy a jeden skončil stříbrný.
ROZHOVOR S TEREZOU KREJBYCHOVOU PREZIDENTDKOU ČPA Jak, jsi se dostala k nápadu založit ČPA? Píšeš, že máš s parasportovci zkušenosti. Bavila jsem se jednoho dne s Evou Líškovou o tom, že by zde v Česku ráda rozjela box na vozíku. Ihned jsem se toho chytla, protože mám zkušenosti s tréninkem vozíčkářů jako fitness trenér a mám mezi nimi mnoho přátel, kteří sport milují a často ho i vrcholově dělají. Shodly jsme se na tom, že
bychom se mohly skvěle doplňovat. Po dlouhých debatách o tom, co je v našich silách jsme se domluvily, ještě s Vlaďkou Malíkovou, že založíme asociaci. Chceme nabídnout všem hendikepovaným na vozíku nový „vítr“. Box na vozíku má ve světě už mnohé za sebou. My jsme s několika zahraničními boxery na vozíku i trenéry v kontaktu, čerpáme od nich, učíme se, co neznáme. Co už má vaše organizace za sebou, jaké akce? Prozatím jsme měli jen dvě ukázkové hodiny v Centru Paraple, abychom zjistily, jaký bude zájem. A zájem byl nad očekávání. Nyní jsme ve fázi domlouvání vhodných prostor, rády bychom působily na více místech, abychom to všem co nejvíce usnadnily. V první polovině září bude jasno a budeme dělat nábory a další ukázkové hodiny. Jsme v úplných začátcích, ale jednou začínal každý. Uvítáme proto jakoukoliv přínosnou radu a pomoc.
Co plánujete do budoucna a jak se tato chválihodná aktivita bude dál vyvíjet? Kromě veřejných hodin se chceme zaměřit i na přípravu boxerů na vozíku na profesionální dráhu. Současně s asociací vznikl také sportovní klub PBC Monkey. Rády bychom se dostaly časem do fáze, kdy budeme „vychovávat“ boxery do zápasů, protože v zahraničí se již dávno konají mezinárodní turnaje. I my už máme otevřené pozvání od Francouzů ke spoluúčasti. Box na vozíku se stává velmi populárním sportem a v zahraničí se vedou velmi seriozní debaty o tom, že by se stal jedním z paralympijských sportů. Jak se postavili parasportovci k možnosti si vyzkoušet bojový sport a jak jste tréningovou skupinu dali dohromady? Skupina vznikla ze sportovních nadšenců, kteří byli pozvaní centrem Paraple na jejich sportovní dny. A nutno říci, že zájem a nadšení byly obrovské. I když toto by byla spíše otázka na Evu Líškovou, popř. Vlaďku Malíkovou.
Jak vlastně vypadá tréning resp. sparing ? Trénink vypadá velmi podobně jako klasický boxerský trénink, jen cviky, ať už protahovací, posilovací či boxerské techniky jsou uzpůsobeny potřebám lidí na vozíku. Pro nás jako trenéry je to samozřejmě mnohem náročnější než trénink zdravých lidí, ale o to více nás to těší. Sparingy probíhají dvěma způsoby (záleží na stupni postižení osob). Buďto sedí borci proti sobě na vozíku, nepohybují s vozíky a boxují stylem úhyb/úder nebo se dokážou na vozíku pohybovat, ať už rotací těla či pomocí rukou a pak k sobě najíždějí a boxují. Složení realizačního teamu je zatím výhradně ženské - plánujete přibrat nějaké muže a budete nějak spolupracovat s ČBA(Česká boxerská asociace) ? Složení týmu je opravdu zatím výhradně ženské, ale nikoliv apriori ženské či definitivně ženskéJ. S ČBA pochopitelně spolupracovat chceme. Již v polovině léta jsme se sešli s prezidentem ČBA Sváťou Žáčkem, abychom mu vznik asociace prozradily a seznámili ho s našimi plány a cíly. My bychom rády např. jezdily s „našimi boxery“ na větší turnaje ČBA a pořádaly tam exhibiční vystoupení, abychom nenásilně seznamovaly širokou veřejnost s tím, o co vlastně jde a jak to vypadá. V září by se měl sejít výkonný výbor ČBA, kde by se měly veškeré možnosti spolupráce probrat.
VÝSLEDKY ČESKÝCH ROTTERDAMU
BOXERŮ
NA
ME
JUNIORŮ
Váha do 56 kg: 1. zápas: Erik AGATELJAN - Elhajb Falah (Izrael), výhra 3:0 na body
V
2. zápas: Erik AGATELJAN - Nasraddin Mammadov (Ázerbajdžán), prohra 0:3 na body, pozdější mistr Evropy! Váha do 60 kg: 1. zápas: Petr MASORSIČ - Francesco Maietta (It.), prohra na body 0:3, pozdější bronzový medailista! Váha do 64 kg: 1. zápas: Mario WIEDERMANN - Amin Srour (Norsko), výhra 3:0 na body 2. zápas: Mario WIEDERMANN - Jaroslav Samofalov (Ukrajina), prohra 0:3 na body, pozdější vicemistr Evropy! Váha do 69 kg: 1. zápas: Jakub KORBEL - Sili Ali Soltani (Francie) prohra 0:3 na body Váha do 75 kg: 1. zápas: Marek ANDRÝSEK - Loran Batti (Švédsko) výhra TKO ve 2. kole 2. zápas: Marek ANDRÝSEK - Djordji Tomic (Bosna a Hercegovina) výhra 3:0 na body 3. zápas (čtvrtfinále): Marek ANDRÝSEK – Alexander Chyžnjak (Ukrajina), prohra TKO ve 3. kole, pozdější bronzový medailista! Váha do 81 kg: 1. zápas: Marek VANEČEK - Andrej Zatuševschij (Moldavsko), výhra TKO ve 3.kole 2. zápas: Marek VANEČEK - Blagori Najdenov (Bulharsko), prohra 0:3 na body, pozdější bronzový medailista! Váha do 91 kg: 1. zápas: Martin NOVÁK - Ramazan MUSLIMOV (Ukrajina), prohra 0:3 na body, pozdější vicemistr Evropy!
ROZHOVOR S REPREZENTAČNÍM TRENÉREM VASILEM LARIONOVEM Rozhovor před odjezdem na ME juniorů do Rotterdamu (Holandsko). Jak se vám povedla příprava ? No, kvůli školní docházce jsme začali později, než jsme chtěli, na druhou stranu se nám ale poslední měsíc a půl opravdu povedl. Všichni kluci jsou zdraví a zůčastnili se všeho, co jsme naplánovali. Nabrali fyzickou formu takovou, kterou jsme potřebovali, aby měli. Teď záleží jak ukážou svůj charakter a bojovnost. Dostali se do výpravy všichni, které jste měli v hledáčku ? V kategorii 69kg jsme vystřídali Jakuba Korbela za Artura Dautiho, ten si dva měsíce zpátky těžce zranil ruku. Pro Jakuba, který bude junior ještě příští rok, je to na druhou stranu skvělá příležitost jak nasbírat zkušenosti na vrcholném turnaji ( Jakub prohrál v přímém souboji s Mario Wiedermanem o váhu do 64kg ve finále MČR juniorů až na pomocné body). Co nováček v reprezentaci Marek Vaněček ? Zajímavý kluk, má v sobě boxerskou inteligenci, dokáže se podívat a adekvátně rozhodnout, co udělat v které situaci. Tohle je hodně důležité nadání, věc která se nedá moc nacvičit tréningem, to musíte mít v sobě. Škoda jen, že má málo zápasů, okolo 25ti, a jen dva mezinárodní turnaje. Ale třeba překvapí, je to nadějný boxer. Kdo vás zaujal v přípravě ? Tak třeba Mario Wiedermann dorazil skvěle “lehkoatleticky” připravený, chybí mu jen trochu hrubá síla, mile mě překvapil jak hodně makal. Ale všichni se podle svých možností připravovali na 100%. Výsledkově se vedlo Eriku Agateljanovi, jeden mezinárodní turnaj vyhrál, silně obsazaný, na měm i Petr
Masorsič udělal druhé místo. Celkově máme krásně vyrovnanou, silnou, početnou výpravu, dlouho jsme takovou nesestavili, možná takových 5-6 let. Správné rozhodnutí bylo, že junioři se připravovali s muži, mladí viděli jak maká Zdeněk Chládek nebo Robert Bilík. Porovnájí a snáží se na ně dotáhnout, pracují s nimy ve dvojcích, to je jedině dobře. Jak sedí Marku Andrýskovi přechod o váhu výš ?(75kg) No Marek se s rodiči rozhodl letos trochu víc přidat ve škole, na fyzické přípravě to bylo trošku znát. Ale Marek by se i tak v 69kg trápil, o váhu výš se cití silný a v pohodě. S těmi zkušenostmi co má, může udělat skvělý výsledek (pozn.minulý rok na MS jun. proklouzl mezi 16 nejlepších). Je to teď na něm, je trochu nervák, musíme ho v ringu brzdit(smích). Má přes sto zápasů, stejně tak i Agateljan a Wiedermann, všichni tři za sebou mají ME nebo MS v nižších věkových kategoriích, jsou to opravdu zkušení kluci. Jak říkám, je to silná generace co nyní nastoupí. A kdyby jsme trénovali už od ledna a měli víc mezinárodních turnajů za sebou, byli by ještě takoví klidnější, otrkanější.
ROZHOVOR S MARKEM VANĚČKEM (BOX 81KG) Rozhovor před odjezdem na ME juniorů do Rotterdamu. Marku kolik ti je let a z kterého jsi města? V dubnu mi bylo 18 let a pocházím z Ostravy, kde studuji a také trénuji. Jak dlouho boxuješ a kdo je tvůj trenér? S boxem jsem začal ve 13 letech a už od malička mě trénuje zkušený trenér Karel Telnar. Co nebo kdo tě k boxu přivedl? K boxu mě přivedl můj starší brácha. Už od začátku mě tento sport fascinoval. Chtěl jsem jej zkusit a nakonec se z toho vyklubalo 5 let trénování.
Jaká byla tvoje dosavadní boxerská kariéra a koli máš zápasů? Mezi moje dosavadní úspěchy patří 3. místo na MČR juniorů v Děčíně, 1. místo na MČR juniorů v Kroměříži a 1. místo na turnaji v Třeboni. Mám okolo 25 zápasů, protože jsem měl dlouhodobé problémy se zády. Dělal jsi jiné sporty než jsi se dostal k boxu? První sport, který jsem zkusil, byl fotbal. Hrál jsem ho asi 4 roky, ale pak jsem se rozhodl skončit kvůli neschodám s trenérem. V průběhu hraní fotbalu jsem dodatečně lyžoval, ale v lyžování jsem neměl závodní ambice, tak ted už jen rekreačně. Po dlouhém uvažování o dalším sportu jsem ještě zkusil florbal, ale ten mě asi po půl roce totálně přestal bavit. Poté mě vzal na box můj bratr a měl jsem vybráno. Pokud si dobře vybavuji jsi poslední, který do nominace proklouzl, co ti zajistilo cestu na ME? Cestu na ME do Rotterdamu mi hlavně zajistila výhra na MČR juniorů v Kroměříži ve váze do 81kg. Zde si mě všiml hlavní reprezentační trenér Vasil Larionov a vyžadoval ode mě účast na mezinárodních turnajích a na všech reprezentačních soustředěních. Jak ti vyšla příprava a které soustředění a přípravné turnaje jsi absolvoval ? Myslím, že soustředění se vyvedla dobře, cítím se fyzicky v dobré formě. Před ME jsem se zúčastnil mezinárodních turnajů v Polsku, Třeboni a Srbsku. Po těchto turnajích následovala 3 soustředění - v Rousínově, ve Vysokých Tatrách a poslední v Mnichově Hradišti, kde jsme už pouze dolaďovali váhu a měli rychlostní tréninky. Komu bych jsi chtěl na závěr poděkovat, případně sponzor... Na závěr bych chtěl poděkovat svému trenérovi Karlu Telnarovi. Dále pak mému bráchovi a našemu manažerovi Jardu Bendlovi. Velké dík také patří mé mamce za to, že mě podporuje a je velmi tolerantní. Č.U.B.U. elektronický časopis vydává pro své členy. Časopis je neprodejný a to jak v elektronické tak i v tištěné formě. Příspěvky do elektronického časopisu můžete posílat na adresu
[email protected], termín uzávěrky pro příspěvky je do 20 dne předchozího měsíce.
