Internet dobrý sluha, zlý pán 3. lekce
9. Služby Google 9.1. Youtube Youtube je jedna z nejstarších služeb, poskytovaných společností Google. Je možné ji využívat i bez přihlášení, ovšem jen pasivně, tj. videosekvence lze vyhledat a přehrát.
Na úvodní stránce se každý den nabízejí videosekvence seřazené podle popularity, proto tato stránka nevypadá nikdy stejně a každý den se mění. V levé části je možné si vybrat videosnímky z nejrůznějších kategorií, zpravidla se ale používá vyhledávací nástroj v horní části.
Zde je textové pole pro zadání slov, které popisují námi vyhledávanou videosekvenci. Zvolíme-li slova vhodně (a hlavně taková, jaká do popisu své videosekvence napsal její autor), pak zpravidla najdeme to, co hledáme. Kromě toho nám youtube nabídne celou řadu dalších videosekvencí, které odpovídají našim vyhledávaným slovům. Samotné prohlédnutí videosekvence je jednoduché, stačí jedno kliknutí myši na miniaturu zvolené videosekvence.
Ve spodní části je jednoduchý ovládací panel, na kterém si můžete video spustit, pozastavit, nastavit hlasitost zvuku, případně kvalitu a velikost přehrávaného videa. Jen přihlášeným uživatelům je povoleno zapisovat komentáře k videosekvencím nebo vyjadřovat “libost nebo nelibost”. Stejně jako všechny objekty na internetu i každá videosekvence na youtube má svou jedinečnou adresu. Lze ji zjistit klepnutím na tlačítko Sdílet.
Po zadání této adresy do adresního řádku prohlížeče se nám okamžitě příslušná videosekvence v prostředí youtube zobrazí. Po přihlášení na svůj účet Google již můžete aktivně v youtube působit, stačí si vybrat v horní části prostředí Google ten správný odkaz.
Ve svém prostředí youtube odkazem Nahrát můžete začít nahrávání videosekvence uložené na pevném disku.
Po vložení videosekvence ji můžeme opatřit popisem, nastavit viditelnost pro ostatní uživatele a zařadit do určité kategorie.
Na kartě Pokročilá nastavení jsou k dispozici další doplňující možnosti pro vaše video.
9.2. Google Disk Google Disk je jedna z největších odlišností oproti běžným poskytovatelům e-mailových služeb. Google nám totiž prostřednictvím něj nabízí nejen úložný prostor pro na svých serverech, ale také základní kancelářské programy. Vše dostupné zdarma, přes webový prohlížeč. Tomuto řešení, kdy data i aplikace leží mimo náš počítač (na internetu), se říká CLOUD (doslova obláček). Název cloud symbolizuje právě umístění všech dat i programů “kdesi v oblacích” (rozumějme na Internetu) a nás nebude zajímat, kde přesně, protože to není ani podstatné. Existují také kancelářské balíčky, které jsou zdarma a jsou konkurencí nejrozšířenějšího, ale komerčního kancelářského balíku MS Office. Můžeme jmenovat např. OpenOffice nebo LibreOffice, oba dva balíky lze z Internetu stáhnout a nainstalovat zdarma na náš PC. Jejich prostředí je podobné, poskytují všechny základní kancelářské aplikace a jsou kompatibilní (do jisté míry) s formáty souborů kancelářského balíku MS Office. Je třeba je ovšem nainstalovat na počítač a umí pracovat jen s daty uloženými na úložištích našeho PC. Výhodné jsou zejména v situacích, kdy uživatel nemá připojení k internetu a přesto potřebuje vytvářet dokumenty, tabulky nebo prezentace na srovnatelné úrovni s
komerčními programy, což s vestavěnými programy v operačním systému nelze, neboť v něm nejsou standardně obsaženy. Výhody kancelářského řešení pomocí Google jsou jednoznačné a zřejmé: ● prostor na serverech je zdarma ● programy jsou zdarma ● vše je dostupné z jakéhokoliv počítače nebo “chytrého” mobilního telefonu, připojeného k Internetu ● veškerá data lze sdílet i s jinými uživateli Google ● data jsou na serverech lépe chráněna než na vlastním PC ● nehrozí jejich ztráta při zcizení PC nebo úložného média (flash disku např.) ● na svůj PC nemusíte nic instalovat
Na úvodní stránce jsou stručně zmíněny výhody použití Disku a také hlavní tlačítka pro vytvoření složky nebo vytvoření dokumentu. Vytvořit lze ● Dokument ● Prezentaci ● Tabulku ● Formulář ● Nákres ● Složku
9.2.1. Tvorba Dokumentu Tvorbu Dokumentu (modrá ikona) si vybereme, chceme-li vytvořit textový dokument, např. dopis. Otevře se prostředí, které je podobné všem prostředím textových editorů. Znamená to, že není třeba se učit novému ovládání, vše vypadá tak, jak jsme z textových editorů zvyklí.
V menu příkazů se nachází obvyklé příkazy, které nám umožní vytvořit textový komplexní textový dokument, kde text může být doplněn obrázky, tabulkami, odkazy a dalšími prvky. V menu Soubor se nachází důležité příkazy pro práci s dokumentem jako celkem.
Lze pomocí nich soubor přejmenovat, nadefinovat sdílení a v neposlední řadě příkazem Stáhnout jako je možné dokument ležící někde na Internetu uložit na disk našeho PC ve formátech obvyklých textových programů. Není zde vidět příkaz pro uložení, protože k ukládání dochází automaticky a průběžně, nemusíme se proto obávat, že při přerušení spojení s Internetem naše práce bude ztracena.
9.2.2 Tvorba Prezentace Prezentační programy slouží k vytvoření sady snímků (stránek), na kterých jsou obvykle heslovitě naznačená témata doplněná o vhodnou grafiku, neboť se počítá s tím, že prezentace bude doplněna o ústní nebo zvukový výklad. Jednotlivé snímky jsou pak v programu promítány, buď s načasováním, nebo ručně. Kromě textu mohou být na snímku použity: ● obrázky, ● kresby, ● tabulky, ● videosekvence, ● odkazy, ● dalších prvky.
Prezentace je vytvářena v režimu editačním, samotné přehrávání prezentace pak probíhá v režimu jiném, režimu prezentačním. Mezi oběma režimy lze libovolně přepínat. V editačním režimu v levé části jsou vidět miniatury jednotlivých snímků, mezi nimi lze přecházet jednoduše kliknutím myší a
tím se označený snímek ukáže v největší editační ploše. V pásu s miniaturami lze navíc myší tažením jednoduše měnit pořadí snímků v prezentaci. V editačním režimu je nejzákladnějším objektem textové pole . Jen do něj na plochu snímku lze vepisovat text. Všechny další podstatné prvky snímku lze ovlivnit pomocí lišty s nástroji. Je zde nástroj pro vkládání obrázků
, nástroj pro vložení základních tvarů
, nástroj pro
nakreslení čáry a také příkazy, ovlivňující pozadí snímku, rozložení snímku, nástroj pro změnu motivu celé prezentace a nástroj pro definování přechodu snímku.
Co nenajdeme v nástrojích znázorněných grafickými symboly, lze nalézt v menu s příkazy.
9.2.3. Tabulkový kalkulátor Tabulkový kalkulátor je aplikace pro tvorbu tabulek a zejména pro výpočty v tabulkách. Celé prostředí se skládá z řádků (označených čísly) a sloupců (označených písmeny), základním prvkem je buňka. Buňka je hlavním nositelem informace, je možné do ní vložit text i čísla. Souborům, reprezentujícím tabulku, se říká sešit, v sešitu se může nacházet libovolné množství listů. Listy se pak skládají z buněk. Každá buňka má svou jednoznačnou adresu, danou číslem řádku a sloupcem. Tuto souřadnici je možné použít při pokročilejší práci a zejména při výpočtech.
Do buňky se zapisuje text nebo číslo běžným způsobem, zápis je ukončen klávesou Enter, po kterém přechází kurzor do další buňky. Buňky se označují tažením myší a pak lze jejich obsah přesouvat nebo kopírovat. Po označení buňky se dá uchopit za její hranici a přesunout nebo zkopírovat za úchyt v pravém spodním rohu. Kurzor se v obou těchto místech mění, na hranici se mění na symbol ručky, v pravém spodním rohu se mění na kopírovací kříž. V označených buňkách je možné text i čísla zformátovat způsobem známým i z textových editorů, navíc se vnitřek buňky dá obarvit barvou, čímž se tabulka zvýrazní. Z vyplněných hodnot a vybraných buněk lze jednoduchým způsobem vytvořit graf.
Potřebujete-li spočítat hodnoty v buňkách pomocí vzorce, je třeba použít řádek vzorců. Má-li vzorec řádků počítat, je nutné začít znakem =.
Ve vzorci pak figurují adresy buněk s čísly, ne čísla samotná. Jakmile je vzorec v buňce hotov, klávesou Enter potvrdíme a výpočet se provede.
Buňka nám ukáže číslo, které spočítal vzorec, ale v buňce samotné je stále vzorec a bude tam stále, dokud jej nevymažeme.
10. Sdílení v Google dokumentech Google dokumenty se dají používat jen jako kancelářský balík, ale nabízí i další služby navíc. My se podíváme na možnosti sdílení. Co nám toto sdílení v praxi tedy umožní? Jednak je zde možnost spolupráce - klidně několik lidí může dělat na jednom dokumentu najednou, dále je to vhodné pro korekce - něco napíšete, zpracujete a chcete, aby Vám to někdo zkontroloval, nebo opravil. A v neposlední řadě také publikace - je zde snadné prezentovat své dokumenty a práce tak, aby se na ně mohli další lidé dívat. No a jak takové sdílení probíhá? Na začátku je vytvořený dokument v Google dokumentech. Tento dokument budeme chtít sdílet (je možné sdílet i celé složky s více dokumenty). Pak nám nastává několik možností, jakým způsobem sdílení nastavit - od naprosto veřejného, který bude moc vyhledat a zobrazit každý, až po soukromý, který necháte zobrazit pouze vybrané lidi. Taktéž je možné nastavit, kdo se bude moct na dokument pouze podívat a kdo bude mít možnost dokument i upravovat.
10.1. Postup a možnosti sdílení - soukromé Přihlásíme se na Google dokumenty a vybereme si soubor, který chceme sdílet:
Po té, co si dokument vybereme, se nám zobrazí nahoře tlačítka a hned pvní z nich je Sdílet:
Po rozkliknutí sdílení se nám zobrazí možnosti:
Nyní tak je to zobrazeno na obrázku výše může dokument zobrazit pouze vlastník dokumentu - v našem případě PC Kurz. Přístup je momentálně nastaven jako soukromý, takže musíme přidat uživatele, kteří budou moct dokument také vidět. Přidání uživatele se provádí formou zadání jeho emailové adresy registrované na Google. Přidáme tedy dalšího uživatele:
Vpravo nahoře (viz obrázek výše) pak můžeme zvolit, zda může tento uživatel dokument i upravovat, nebo jen číst, nebo případně přidávat komentáře. Po potvrzení sdílení se přidaný kontakt zobrazí ve výpisu oprávněných, kde také rovnou můžeme měnit oprávnění:
Stejným způsobem takto můžeme přidat i další uživatele, kterým chceme udělit přístup. Otevření souboru jako ten, komu bylo něco nasdíleno: Následně aby si mohli soubor otevřít, tak po stávajícím postupu mají 3 možnosti: - odkaz přímo na dokument jim přijde mailem - stačí na něj kliknout a přihlásit se na Google - můžete danému uživateli poslat odkaz pro sdílení, který je zobrazen v horní části při nastavování sdílení - také je možné najet na Google dokumenty (disk) a kliknout na položku Sdíleno se mnou:
Jak vidíte na obrázku výše, tak zde vidím veškeré soubory, které se mnou někdo sdílí, nyní včetně dokumentu Telefonní seznam, který mi byl nasdílen.
10.2. Postup a možnosti sdílení - veřejné Začátek postupu je zde stejný jako v předchozí části, rozdíl je pak přímo v nastavení sdílení. Klikneme tedy na změnit - viz obrázek:
Po rozkliknutí se nám nabídnou tři možnosti,
kde veřejné sdílení nám umožní první dvě. Popis jak jsou odlišeny máte na obrázku výše popsán dostatečně. Po té, co vybereme způsob veřejného sdílení, opět ještě můžeme zvolit práva - zda bude možné dokument jen prohlížet, nebo i editovat (případně psát komentáře). Tento veřejný způsob sdílení má oproti soukromému výhody i nevýhody: + nemusíme vypisovat každého uživatele zvlášť, stačí jen poslat odkaz, komukoliv chceme + pro otevření dokumentu není nutné mít účet na Google - menší zabezpečení, rozhodně se nehodí pro citlivější data
11. Základní práce s fotkama Můžeme se dostat do situace, kdy potřebujeme nějakým jednoduchým způsobem zpracovat fotku, nebo obrázek. Základním zpracováním zde myslím základní úpravy typu ořezání (výřezy), zmenšení, dopsání textu, změna formátu, atd. Existuje mnoho programů, které umožňují velmi komplexní úpravy, ale my si prozatím pro tento základ vystačíme s programem, se kterým už jste se setkali - Malování.
11.1. Výřezy Zde si ukážeme, jak v malování uděláme výřez z fotky. Nejprve si v malování otevřeme fotku. Dále pak nahoře klikneme na Vybrat a v obrázku si myší označíme požadovaný výřez:
Po té co máme výřez vybrán, klikneme na tlačítko Oříznout:
A výsledkem bude:
Takový to výřez pak již můžeme uložit, ale pozor - raději zde nepoužívejte možnost Uložit, ale raději Uložit jako. V případě, že byste dali pouze uložit, tak by se sice výřez uložil, ale přišli byste o původní fotku.
11.2. Zmenšení Jindy se nám zase může třeba stát, že chceme třeba poslat někomu fotku po internetu. Dnešní foťáky mají sice stále lepší fotky, ale zároveň tyto fotky bývají v mnoha případech velmi velké = nevhodné na posílání přes internet. Jak tedy fotku zmenšíme? Vpravo dole v malování vidíme, jak moc máme obrázek přiblížený/oddálený:
U kvalitních fotografií z novějších fotoaparátů již při přiblížení na 100% uvidíme jen velmi malý kousek fotky. A jak tedy fotku zmenšíme? Klikneme nahoře na tlačítko Změnit velikost:
No a pak už jen stačí zadat novou velikost, třeba v procentech. U fotek je důležité nechat zaškrtnutou volbu Zachovat poměr stran, jinak bude fotka zdefomována:
Nyní opět stačí uložit, ale raději zde nepoužívejte možnost Uložit, ale raději Uložit jako. V případě, že byste dali pouze uložit, tak vy se sice zmenšená uložila, ale přišli byste o původní kvalitnější fotku. POZOR: zmenšením fotky vždy zároveň i snížíte kvalitu.
11.3. Připsání textu Někdy budete chtít k nějaké fotce připsat text. Ani toto v malování není problém. Stačí nahoře kliknout na ikonu A a vybrat si nahoře vpravo barvu.
Pak již jen v obrázku kliknete na místo, kde chcete text napsat a můžete začít. Výsledek pak může vypadat například takto:
Nyní stačí opět uložit.
11.4. Změna formátu Fotky a obrázky mohou být uloženy v mnoha různých počítačových formátech. Pro fotky je nejtypičtějším zástupcem formát JPEG, který také podporovaný na drtivé většině dnešních přístrojů, které umí zobrazit fotky (počítače, fotorámečky, mobilní telefony, DVD přehrávače, televize, atd...). Pokud máte obrázek, který třeba v počítači zobrazíte, ale na jiném zařízení je to problém, pak můžete formát změnit. Taktéž jsou formáty, které např. vynikají kvalitou, ale zabírají hodně místa - je pak třeba problém je poslat mailem. Pak také můžeme formát změnit. Právě formát JPEG (obrázky s příponou .jpg) má mezi formáty jeden z nejlepších poměrů kvalita/velikost. Ukážeme si, jak obrázek z jiného formátu na jpg převést.
Nejprve si v malování fotku opět otevřeme.
A jak vidíme na obrázku výše uprostřed, tak je ve formátu png. My ovšem chceme jpg. klikneme proto na tlačítku (viz obrázek výše - červeně zvýrazněno vlevo). Pak vybereme Uložit jako a Obrázek ve formátu JPG:
Nyní opět jako při každém ukládání stačí vybrat kam uložit a jak pojmenovat.
Úkoly pro kurz 3: 1: Zkusit na Youtube vyhledat tematická videa. 2: Vytvořit textový dokument na Google disku. 3: Vytvořit jednoduchou tabulku, případně i graf. 4: Zkusit udělat krátkou prezentaci. 5: Sdílet některý (nebo všechny) dokument s ostatními účastníky kurzu. 6: Zkusit hromadnou editaci dokumentu - více lidí najednou. 7: Vyzkoušet základní funkce v malování, které jsou v materiálech pro tento kurz.
