Internet a lidé s mentálním postižením

Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce Iveta Kadlecová

Internet a lidé s mentálním postižením

Katedra sociální pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Marie Ortová 2010

Prohlašuji, ţe jsem práci „Internet a lidé s mentálním postiţením“ zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla v případě zájmu pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla zveřejněna v elektronické podobě.

V Praze 26.01.2010

Iveta Kadlecová

6

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych chtěla velice poděkovat svojí vedoucí práce paní Mgr. Marii Ortové za pomoc a odborné vedení při zpracování absolventské práce. Zároveň bych chtěla poděkovat všem, hlavně dotazovaným, kteří se jakkoli na realizaci této absolventské práce podíleli.

7

OBSAH Úvod ............................................................................................................................... 10 1.Lidé s mentálním postižením .................................................................................... 11 1.1. Pojem mentální retardace..................................................................................... 11 1.2 Klasifikace mentální retardace.............................................................................. 12 1.2.1 Lehká mentální retardace ............................................................................... 13 1.2.2 Středně těţká mentální retardace .................................................................. 14 1.2.3 Těţká mentální retardace ............................................................................... 15 1.2.4 Hluboká mentální retardace ........................................................................... 15 1.2.5 Jiná mentální retardace .................................................................................. 15 1.2.6 Nespecifická mentální retardace .................................................................... 16 1.3 Mezinárodní klasifikace postiţení a zdraví (ICF)................................................. 16 1.4 Úmluva o právech lidí s postiţením ..................................................................... 18 1.5 Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením ........................................... 19 2. Přístupnost informací pro lidi s mentálním postižením ........................................ 20 2.1 Způsob zprostředkování informací ....................................................................... 20 2.1.1 Tvorba jednoduchého sdělení ........................................................................ 21 2.1.2 Vymezení cílové skupiny............................................................................... 21 2.1.3 Informace důleţité pro lidi s mentálním postiţením ..................................... 22 2.1.4 Struktura jednoduchého textu ........................................................................ 23 2.1.5 Obrázky, symboly, ilustrace .......................................................................... 26 2.1.5.1 Fotografie .................................................................................................... 26 2.1.5.2 Kresby a ilustrace........................................................................................ 26 2.1.5.3 Systém symbolů .......................................................................................... 27 2.1.6 Grafická úprava.............................................................................................. 27 2.1.6.1 Formát písma .............................................................................................. 28 2.1.7 Jiné formy zprostředkování informací ........................................................... 29 3. Problematika bariér ................................................................................................. 30 3.1 Internet bez bariér ................................................................................................. 31 3.1.1 Pravidla tvorby přístupného webu ................................................................. 32 4. Cíle, metodologie šetření .......................................................................................... 35 4.1 Průběh dotazníkového šetření ............................................................................... 36 8

4.1.1 Analýza dotazníkového šetření ...................................................................... 37 4.1.2 Vyhodnocení výzkumu .................................................................................. 47 Závěr .............................................................................................................................. 51 RESUMÉ ....................................................................................................................... 53 Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 54 Seznam příloh ......................................................................................................... 56

9

Úvod V mé absolventské práci se budu zabývat tím, jak by měly být zpracované a uspořádané webové stránky pro lidi s mentálním postiţením, tak aby pro ně byly srozumitelné a přístupné. Prvotním motivem, proč jsem si vybrala toto téma, je to, ţe většina lidí vyuţívá počítač a internet jako nenahraditelný zdroj informací a jako komunikační prostředek. Mnoho lidí se zdravotním postiţením pouţívá počítač také jako pracovní nástroj a v dnešní době se internet stává neodmyslitelnou součástí ţivota. Handicapovaným lidem však brání v plnohodnotném vyuţívání počítačů a internetu mnoho bariér. Často jsou to překáţky, které brání daným osobám číst informace zobrazené na monitoru nebo porozumět informacím. V oblasti internetového poradenství pro zdravotně postiţené byl zaznamenán určitý pokrok, ale co se týká lidí s mentálním postiţením, na ty se zpravidla zapomíná. A protoţe i Úmluva o právech lidí s postiţením se zakládá na principu nediskriminace a rovného přístupu k informacím, je nutné tuto skupinu lidí neopomíjet a umoţnit lidem s mentálním postiţením snadnou orientaci na webu. Mým cílem v této práci je zjistit, jak by měly vypadat webové stránky pro lidi s mentálním postiţením tak, aby byly pro tyto lidi nejvíce srozumitelné a přijatelné, aby je mohli samostatně vyuţívat. Kromě toho chci v práci zmapovat, co na internetu tuto skupinu uţivatelů nejvíce zajímá. Tato práce je rozdělena na praktickou část a teoretickou část. V první kapitole se zaměřím na problematiku lidí s mentálním postiţením, vymezím pojem „mentální retardace“, a to z pohledu různých autorů. Dále budu vycházet z Mezinárodní klasifikace nemocí a pro srovnání zde zmíním i druhý klasifikační systém, kterým je Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Druhá kapitola pojednává o moţných způsobech zprostředkování informací lidem s mentálním postiţením. V jednotlivých podkapitolách se věnuji tomu, jak vytvářet jednoduchá sdělení tak, aby byla přístupná pro lidi s mentálním postiţením. Ve třetí kapitole se zabývám překáţkami, které kladou webové stránky svým uţivatelům v přístupu k informacím. Uvádím zde nejdůleţitější pravidla přístupného webu, která se vztahují k uţivatelům s mentálním postiţením. V druhé části mé práce, výzkumné, se

10

prostřednictvím kvalitativního výzkumu zaměřím na to, jak lidé s mentálním postiţením vyuţívají internet a zda je pro ně přístupný.

I.TEORETICKÁ ČÁST 1.Lidé s mentálním postižením Zde bude nutné vymezit základní pojmy, které souvisí s problematikou mentálního postiţení a důleţité momenty, které ovlivnily přístup k lidem s handicapem. V první podkapitole se budu soustředit na charakteristiku mentální retardace a její klasifikaci. Přestoţe se v praktické části zabývám lidmi s lehkým mentálním postiţením, uvádím zde pro orientaci stručný přehled všech stupňů mentální retardace. Dále povaţuji za důleţité zmínit úmluvu, která se bezprostředně týká ţivota lidí s postiţením a je nezbytná pro naplňování jejich práv na nezávislý způsob ţivota a zapojení do společnosti. V souvislosti s touto úmluvou zde pojednávám o Mezinárodní klasifikaci postiţení a zdraví, která rozkrývá pojem postiţení v kontextu s prostředím, ve kterém člověk s handicapem ţije.

1.1. Pojem mentální retardace Tak jako určitou skutečnost můţeme popisovat z různých hledisek, tak i mentální retardaci posuzujeme odlišnými způsoby. Termín mentální retardace se začal se pouţívat po konferenci Světové zdravotnické organizace (WHO) v Miláně v roce 1959 a stal se tak předmětem zkoumání mnohých odborníků z oblasti medicíny, psychologie či speciální pedagogiky. Vágnerová charakterizuje mentální retardaci jako „souhrnné označení vrozeného defektu rozumových schopností. Postižení je definováno jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70% normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. Nízká úroveň inteligence bývá

11

spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišnostmi ve struktuře osobnosti“.1 Švarcová povaţuje za mentálně retardované (postiţené) jedince ty, u kterých dochází ke sníţení intelektových schopností na úrovni myšlení, schopnosti učit se a adaptovat se na své okolí.2 Autorka dále uvádí, ţe se jedná o stav trvalý, jehoţ příčnou je organické poškození mozku. Pokud jde o mentální retardaci vrozenou či získanou časně do dvou let ţivota, jedná se o oligofrenii. Jestli-ţe k postiţení dochází po druhém roce ţivota, hovoříme o demenci, která má progresivní charakter. Přesně vystihuje termín mentální retardace Pipeková jako vývojovou poruchu integrace psychických funkcí, které postihují jedince ve všech oblastech jeho osobnosti – psychické, fyzické a sociální. Nejvýznamnějším rysem je trvale porušena poznávací schopnost, a to v různé míře sníţení rozumových schopností, která se projevuje nejvýrazněji v procesu učení.3 Definice mentální retardace byla poprvé uvedena v Terminologickém speciálně pedagogickém slovníku vydaném UNESCO v tomto znění: „Pod heslem mentální retardace se rozumí celkové snížení intelektuálních schopností osobnosti postiženého, které vzniká v průběhu vývoje a je obvykle provázeno nižší schopností orientovat se v životě“.

1.2 Klasifikace mentální retardace Při klasifikaci mentální retardace se posuzují jednotlivá hlediska míry a hloubky postiţení jednotlivých funkcí. Procházková je toho názoru, ţe ţádná klasifikace není zcela přesná, protoţe většinou uvádí pouze jedno hledisko, opomíjí vývoj jedince a nepočítá s nepoměrem v postiţení jednotlivých sloţek osobnosti, která je pro osoby s mentální retardací typická.4 Díváme-li se na mentální retardaci pohledem Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), přistupujeme k člověku s mentální retardací z hlediska jeho omezení v adaptivním fungování a z hlediska úrovně jeho intelektu. V současné době se při klasifikaci mentální retardace uţívá 10. revize Mezinárodní klasifikace 1

VÁGNEROVÁ,M,.Psychopatologie pro pomáhající profese,s.146. ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 24. 3 PIPEKOVÁ, J,. Kapitoly za speciální pedagogiky, s. 170. 2 4

VÍTKOVÁ, M., Integrativní speciální pedagogika, s.125.

12

nemocí, která byla vypracována Světovou zdravotnickou organizací (WHO), v roce 1992. A podle této klasifikace můţeme mentální retardaci rozdělit do šesti skupin. Tab. č. 1: Klasifikace mentální retardace podle stupně inteligence (Pipeková 2006, s. 64) F 70 Lehká mentální retardace

IQ 50 – 69

F 71 Středně těžká mentální retardace

IQ 35 – 49

F 72 Těžká mentální retardace

IQ 20 – 34 IQ 20

F 73 Hluboká mentální retardace

MR nelze přesně určit pro přidružená F 78 Jiná mentální retardace

postižení smyslová a tělesná,

poruchy

chování a autismus Jde o mentální postižení, ale pro F 79 Nespecifikovaná mentální retardace

nedostatek znaků nelze jedince přesně zařadit

Mentální retardace patří do oboru psychiatrie, proto má jako první označení F. Oddíl F70-79 je pak celý věnován mentální retardaci a toto označení je povaţováno za základní.5 Je důleţité dodat, ţe i přes klasifikaci, kterou zde uvádím, platí individuálnost jednotlivého člověka, který se projevuje charakteristickými osobnostními rysy. Lidé s mentálním postiţením tvoří heterogenní skupinu, která se vyznačuje celou řadou odlišností. Proto je i v současné české psychopedii kladen důraz na holistický přístup zohledňující anatomické, fyzické, psychické, spirituální a sociální kvality jedince.

1.2.1 Lehká mentální retardace Jedinci s lehkým mentálním postiţením si osvojují mluvu opoţděně, ale většinou dosáhnou schopnosti uţívat řeč účelně v kaţdodenním ţivotě. Většina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči (jídlo, mytí, oblékání) a v praktických a domácích dovednostech, přestoţe vývoj probíhá pomaleji.6

5

6

VÍTKOVÁ, M., Integrativní speciální pedagogika, s.296. Srov. ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 27.

13

Pipeková uvádí, ţe se nejčastěji první příznaky objevují mezi třetím a šestým rokem, charakteristickým znakem je pro ně malá slovní zásoba , vady řeči, nedostatek nápaditosti a kreativity, stereotypy ve hře. Některé děti s lehkou mentální retardací mívají problémy aţ při nástupu do školy, které se projevují omezenou schopností logického myšlení, vázne analýza, syntéza, mají slabší paměť a opoţděnou jemnou a hrubou motoriku. Během dospívání a dospělosti se velice často tyto nerovnosti dostanou do normy.7 Schopnost adaptace a socializace se odvíjí od jejich emoční a sociální zralosti a od samotné osobnosti jedince. Důleţité je především výchovné působení, rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatků.8 Pokud je dítě v podnětném prostředí a je s ním náleţitě pracováno, zvyšuje se moţnost, ţe v pozdějším věku bude nezávislé, schopné navazovat dobré sociální vztahy. Výskyt lehké mentální retardace je v celkovém počtu mentálně retardovaných 80 %.9

1.2.2 Středně těžká mentální retardace Tento stupeň mentální retardace se projevuje výrazným zpomalením celkového vývoje. Moţnosti edukace se omezují na trivium, řeč je jednoduchá, obsahově chudá, někdy dokonce zůstává na neverbální úrovni. Mezi základní symptomy tohoto handicapu se řadí porucha myšlení a řeči, výrazně zhoršena jemná i hrubá motorika, špatná koordinace v pohybech. Často se k středně těţké mentální retardaci přidruţují kombinované vady jako je např. epilepsie či jiné neurotické a somatické postiţení.10 V dospělosti jsou lidé s tímto druhem postiţení schopni vykonávat jednoduchou manuální činnost. Ţít zcela samostatně zvládnou jen vzácné případy. Švarcová uvádí: „Někteří postižení jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí se dokážou stěží domluvit o svých základních potřebách. Někteří se nenaučí mluvit nikdy, i když mohou porozumět jednoduchým verbálním instrukcím.“11

7

PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky, s. 173. Srov. ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 27. 9 Srov. PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky, s. 174. 10 Srov. PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky, s. 174. 11 ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 29. 8

14

Jedinci často navštěvují základní školu speciální, pokud nemají výraznější problém s adaptací na prostředí, mohou pod dohledem nebo v chráněném prostředí, pracovat v jednoduchém pracovním zařízení. Středně těţká mentální retardace se vyskytuje u 12 % mentálně postiţených.12

1.2.3 Těžká mentální retardace Tento stupeň postiţení je v mnohých charakteristikách podobný středně těţké mentální retardaci, přičemţ projevy handicapu jsou ještě výraznější. Většina lidí s těţkým mentálním postiţením trpí jinými přidruţenými vadami, poruchami motoriky a centrálního nervového systému (CNS). Zvládají jen některé základní dovednosti sebeobsluhy a některé komunikační dovednosti. Lépe rozumí neţ sdělují. Tvoří 7 % populace mentálně postiţených.13

1.2.4 Hluboká mentální retardace Jedinci s tímto stupněm postiţení nejsou schopni sebeobsluhy, a proto vyţadují nepřetrţitou péči. Většina takto postiţených je imobilní. Mají velice omezené moţnosti ve vzdělávacím a výchovném procesu. Komunikační a rozumové schopnosti jsou na jednoduché úrovni. Proto je velmi těţké aţ nemoţné změřit jejich IQ, odhaduje se, ţe je niţší neţ 20.14 S vhodnou formou podpory jsou však také schopni rozvinout určité základní dovednosti péče o sebe a komunikaci. Tyto děti se pro častý výskyt přidruţených somatických vad nedoţívají vysokého věku. Jejich výskyt v populaci mentálně retardovaných je 1 %.15

1.2.5 Jiná mentální retardace Pojem jiná mentální retardace se pouţívá tehdy, kdyţ není moţné, běţnými metodami, jednoznačně určit, ţe se jedná o mentální retardaci. Tento jev se vyskytuje např. u

12

Srov. PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky, s. 174. Srov. PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky, s. 174. 14 ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 30. 15 Srov. PIPEKOVÁ, J., Kapitoly ze speciální pedagogiky, s. 174. 13

15

somatického poškození vyšetřovaného jedince nebo u nevidomých či neslyšících apod.16

1.2.6 Nespecifická mentální retardace Toto označení se pouţívá ve chvíli, je mentální retardace prokázaná, ale neexistuje dostatečné mnoţství informací, na základě kterých by bylo moţné zařadit pacienta do jedné z výše uvedených kategorií.17

1.3 Mezinárodní klasifikace postižení a zdraví (ICF) V souvislosti s měnícím se přístupem k lidem s postiţením dochází ke změnám v terminologii a klasifikaci nemocí a postiţení. Zcela nový pohled na termín postiţení nabízí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, postiţení a zdraví „International Classification of Functioning, Disabililty and Health“ (ICF), schválená v květnu 2001 Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tato nová verze přepracovala hodnocení postiţení, a to především z pohledu dopadu postiţení na kvalitu ţivota a schopnost vykonávat běţné aktivity. První verze klasifikace „ International Classification of Impairment, Disabilities and Handicaps“ (IC IDH), publikována WHO v roce 1980 rozlišovala postiţení na: 

trvalá zdravotní porucha (impairment) na základě onemocnění, vrozeného poškození nebo nehody



disability jako porušení funkce, které vede k omezení běţných ţivotních činností



handicap: sociální znevýhodnění, které se projevuje jako následek poruchy a projevuje se v osobních, rodinných a společenských důsledcích

Tato klasifikace byla podrobena kritice ze strany organizací zdravotně postiţených, tak i samotnými lidmi se zdravotním postiţením. Problémem bylo to, ţe původní klasifikace nemohla objektivně posuzovat míru sníţené schopnosti či soběstačnosti. Mezi základní diagnózou nemoci nebo úrazu a konkrétními obtíţemi není jednoznačný vztah příčiny a následku, ale kaţdá nemoc působí u různých lidí různé obtíţe a omezení. Aby bylo moţné určovat funkční dopady zdravotního postiţení na kvalitu ţivota člověka a 16 17

ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 30. ŠVARCOVÁ, I., Mentální retardace, s. 30.

16

vzájemně je porovnávat, vypracovala WHO International Classification of Functioning, Disabililty and Health. Hlavní myšlenkou ICF není klasifikace osob, ale zohlednění situace kaţdého člověka vzhledem k nejrůznějším okolnostem, které se týkají jeho zdraví. ICF se tak nesnaţí kategorizovat člověka, ale přihlíţet k jeho hlavním oblastem ţivota, které se v souvislosti se zdravotním stavem mění. Jedná se zejména o interpersonální vztahy, komunikaci, sociální a občanský ţivot, pohyblivost atd. ICF poskytuje standardní kritéria funkčního hodnocení toho, jak zdravotní stav omezuje hodnocenou osobu při běţných kaţdodenních aktivitách a odborných profesionálních výkonech. „Funkční schopnost jedince je komplexem vztahů mezi zdravotním problémem a souvisejícími faktory prostředí a osobními faktory.“18. Mezi osobní faktory se nejčastěji řadí věk, pohlaví, rasa, způsob ţivota, charakter a další. Faktory prostředí jsou pak fyzické, sociální a postojové. Tyto faktory působí na člověka se zdravotními problémy a podmiňují rozsah jeho výkonu. Co se týká definice disability, dle ICF je „snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem setkává s bariérami prostředí.“19 Z výše uvedených definic vyplývá, ţe funkční schopností a disability nějaké osoby chápeme interakci mezi zdravotními problémy a spolupůsobícími faktory (faktory osobní a faktory prostředí). Cílem ICF je upozornit na vzájemné působení schopností osoby a skutečností, které nelze změnit – postiţení není dle toho vlastností osoby, ale výsledkem procesu. Šlo také o to sladit medicínský a sociální model a začít pouţívat biopsychosociální přístup. ICF tak nabízí jasnější pojetí pojmu postiţení, které vychází ze vzájemných souvislostí. 20

18 19

20

WHO, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, s.31 WHO, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, s.9

http://www.who.int/classifications/icf/en/

17

1.4 Úmluva o právech lidí s postižením Povaţuji za nutné zde zmínit úmluvu, jejímţ cílem je umoţnit lidem s postiţením nezávislý ţivot a plné zapojení do všech oblastí jejich ţivota. Jedná se o Úmluvu OSN o ochraně práv lidí s postiţením, přijatou 13.12 2006. Tato úmluva je nejnovějším lidskoprávním dokumentem, který hájí práva lidí se zdravotním, tělesným či mentálním postiţením. Česká republika byla mezi prvními zeměmi, které úmluvu podepsaly, její ratifikace Parlamentem proběhla 28.září 2009. Úmluva chrání osoby se zdravotním postiţením před všemi druhy diskriminace a pokrývá občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Zavazuje smluvní strany nejenom k přijetí zákonů a nařízení dodrţující tento princip, ale také k zajištění, aby v praktickém ţivotě docházelo k lepší integraci zdravotně postiţených lidí do společnosti. Úmluva klade zvláštní důraz na důstojnost, základní práva, ochranu proti diskriminaci, spravedlnost a sociální soudrţnost. Jedním z nejdůleţitějších ustanovení Úmluvy je nepochybně čl. 12, nazvaný „Rovné postavení před zákonem“ („Equal recognition before the law“). Vyjadřuje změnu paradigmatu v rámci celkového přístupu k lidem s postiţením – od objektu pomoci k subjektům s právy – a naplňuje tak jeden ze základních principů Úmluvy vyjádřený v článku 3, kterým je „respektování neodmyslitelné důstojnosti, osobní autonomie včetně svobody činit vlastní rozhodnutí, a samostatnosti osob“. Vzhledem k tomu, ţe se ve své práci budu mimo jiné zabývat přístupností webových stránek, poukazuji na článek 9 „Přístupnost“, který hovoří o nutnosti zavedení opatření, odstraňujících překáţky a bariéry bránící

přístupnosti. Tato opatření se týkají

především přístupnosti k fyzickému prostředí, dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, a k dalším zařízením a sluţbám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech.21 Hlavním cílem tohoto článku je tedy umoţnit lidem s postiţením ţít nezávislým způsobem ţivota a plně se zapojit do všech oblastí společnosti.

21

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postiţením, přijata Valným Shromáţděním OSN v New Yorku

13. prosince 2006.

18

1.5 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením V této části bych ráda uvedla organizaci, která naplňuje práva lidí s mentálním postiţením vycházející z výše zmíněné úmluvy. Vybrala jsem si Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením (SPMP), jelikoţ je nejdéle působící organizací pro pomoc lidem s mentálním postiţením v České republice. Svou dlouholetou tradicí a rozsáhlou činností se stala opravdovým profesionálem, který se snaţí maximálně aktivizovat ţivot člověka s mentálním postiţením. SPMP je celostátní nezisková organizace, která sdruţuje lidi s mentálním a kombinovaným postiţením, jejich rodiny a další odborníky (lékaře, psychology, učitele a vychovatele). Cílem SPMP je pomáhat mentálně postiţeným lidem, kteří po celý ţivot potřebují vedení, pomoc, podporu a pochopení svých rodin, svého okolí a celé společnosti. Společnost vznikla uţ v roce 1969 jako dobrovolná organizace rodičů, příbuzných a přátel mentálně postiţených osob a odborníků pracujících v oblasti péče o lidi s mentálním postiţením. Od počátku své existence SPMP iniciovala a realizovala různé formy zdokonalování péče o mentálně postiţené. SPMP dále podporuje přípravu mentálně postiţených na pracovní uplatňování a zdokonalování školského systému pro postiţené děti a mládeţ. V roce 1990 se Sdruţení stalo členem Mezinárodní ligy pro osoby s mentálním postiţením (ILSMH), která nyní působí pod názvem Inclusion International. V roce 1991 se stalo členem Sdruţení zdravotně postiţených ČR jako samostatná právní organizace s vlastním rozpočtem. Činnost SPMP je financována z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstva kultury a Magistrátu hl.m. Prahy, ale i z členských příspěvků. V dnešní době je hlavní snahou SPMP budování chráněných dílen a chráněného bydlení podle individuálních potřeb postiţených, zajištění osobní asistence, pomoc starším rodičům s mentálně postiţeným dítětem v domácí péči a v neposlední řadě i získávání sponzorů pro činnost. Cílem SPMP je mimo jiné seznamovat veřejnost s problematikou mentálního postiţení a zlepšovat podmínky ţivota lidí, kterých se toto postiţení bezprostředně týká. Podle základních principů Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postiţením se SPMP snaţí poskytovat potřebné informace v přístupné

19

formě. Například tím, ţe převádí důleţité informace do podoby srozumitelné pro lidi s mentálním postiţením tak, aby k nim měli přístup.22

2. Přístupnost informací pro lidi s mentálním postižením Mezi nejvýznamnější lidská práva kaţdého občana patří právo účastnit se veřejného ţivota ve společnosti. K tomu, aby se mohl realizovat ve veřejném ţivotě je nutné mít potřebné informace. Neboť pouze člověk, který je informovaný má moţnost ovlivňovat rozhodnutí, která se bezprostředně dotýkají jeho ţivota. Pro zdravou část populace není přístup k informacím překáţkou. Kdyţ se však zamyslíme nad lidmi s postiţením, je podstatné si uvědomit, ţe přístupnost informací nespočívá jen ve způsobu jejich získávání, ale také v porozumění jejich obsahu. Přístupností k informacím se zabývá hned několik významných dokumentů. Na mezinárodní rovni jsou to „Standardní pravidla pro vyrovnávání příleţitostí pro občany se zdravotním postiţením“ přijaté Valným shromáţděním OSN (1993). U nás je přístupnost k informacím zakotvena v „Národním plánu vyrovnávání příleţitostí pro občany se zdravotním postiţením“. Ani jedno z uloţených opatření tohoto plánu se však nezabývá odstraňováním bariér, se kterými se potýkají lidé s mentálním postiţením.

2.1 Způsob zprostředkování informací Při vytváření přístupných informací je důleţité poloţit si otázku: „Jaký je nejlepší způsob zprostředkování informace?“ Lidé s mentálním postiţením potřebují informace jednoduché na porozumění, a zároveň snadno čitelné. Proto je nutné při vytváření či úpravě informací respektovat názory lidí s mentálním postiţením. To se týká především výběru témat, psaní, úpravy textů a finální grafické úpravy. Pokud je cílem poskytovat přístupné informace pro co nejširší okruh uţivatelů, je více neţ důleţité se řídit těmito pravidly. 23

22 23

www.spmpcr.cz (5.10. 2009) SPMP, Rady, jak vytvářet jednoduchá sdělení pro lidi s mentálním postižením, s.5.

20

2.1.1 Tvorba jednoduchého sdělení Do jaké míry je text čitelný a srozumitelný, závisí na schopnostech jednotlivého čtenáře. Významnou roli hrají kognitivní funkce, jazyková vybavenost, motivace, zájmy a jiţ získané čtenářské zkušenosti. Úroveň porozumění textu je variabilní a velice individuální. Proto i pojem „jednoduchý text“ nemůţe mít stejný význam pro všechny čtenáře. V obecné rovině je moţné charakterizovat jednoduchý text takto: 

Kaţdá věta obsahuje jen jednu relevantní myšlenku.



Struktura textu je přehledná a výstiţná.



Text je psán jednoduchým jazykem, tzn. Jsou v něm pouţita slova s méně slabikami, neobsahuje odbornou terminologii, neobvyklá slova, zkratky…24

Obsah textu by měl mít jasnou a logickou posloupnost. Důleţité je zaměřit se na popisování abstraktních jevů tak, aby tomu porozuměli lidé s mentálním postiţením. Pokud je to tedy moţné, je lepší s abstraktními pojmy nepracovat, popřípadě je obohatit konkrétními příklady. Neméně podstatné je vyvarovat se zbytečných frází, myšlenek a slov, které mají matoucí charakter. Grafické a formální zpracování určité informace je neopominutelné. Proto by měl být text doplněn symboly, fotografiemi a obrázky. I pro ně však platí to, ţe méně je někdy více. Obrázky by neměly postrádat srozumitelný význam a jednotu s textem.

25

V souhrnu je jednoduché sdělení definováno jako sdělení, obsahující ty nejdůleţitější, jasně formulované informace, kterým rozumí co největší počet lidí.

2.1.2 Vymezení cílové skupiny Lidé mohou mít potíţe se čtením z různých důvodů. Mezi nejčastější příčiny patří: 

Mentální postiţení



Jiné postiţení, které ovlivňuje schopnost porozumět a číst (duševní porucha, stařecká demence)

 24 25

Nízké vzdělání

SPMP, Rady, jak vytvářet jednoduchá sdělení pro lidi s mentálním postižením, s 6. Tamtéž,s.7.

21



Etnické odlišnosti, skutečnost, kdy je mateřský jazyk jiný neţ jazyk majoritní společnosti

Lidé s mentálním postiţením mají v důsledku sníţených intelektových schopností často potíţe porozumět textu. V mnohých školách se děti s horšími obtíţemi učí pouţívat alternativní komunikaci. Alternativní komunikace běţně uţívá nejrůznějších symbolů, z nichţ je nejběţněji uplatňována soustava obrázků, které charakterizují jednotlivá slova a slovní spojení. Kaţdý systém symbolů má svou vlastní strukturu a počet slov, které vyjadřuje. Člověk s mentálním postiţením se obvykle naučí pouţívat určitý systém symbolů, proto není dobré symboly z různých systémů zaměňovat. Evropská směrnice pro tvorbu snadno čitelných textů uvádí, ţe klíčová je konzultace tvorby jakéhokoliv informačního dokumentu s lidmi s mentálním postiţením. Především jejich názory nám ukáţí, zda cílová skupina textu skutečně rozumí.26 Naslouchat lidem s mentálním postiţením je z naší strany minimum, které pro ně můţeme udělat.

2.1.3 Informace důležité pro lidi s mentálním postižením Lidé s mentálním postiţením mají stejné informační potřeby jako kdokoliv jiný. Tak jako běţní spoluobčané potřebují kaţdodenní přístup k informacím. Nejdůleţitější informace se týkají bezprostředního ţivota lidí s mentálním postiţením. Ať uţ se jedná o úřední hodiny sluţeb, o to, jak se dostat k lékaři, vyhledat příslušnou pomoc nebo zjistit, kde můţu potřebné informace najít. Pokud chceme vytvářet informace přístupné pro lidi s mentálním postiţením, pak se opět musíme obrátit přímo na ně a zjistit, které informace povaţují za relevantní a jeví o ně zájem. To bude také mimo jiné předmětem mého zkoumání v praktické části. Kromě toho potřebují lidé s mentálním postiţením získat praktické rady, jak zvládat situace, které jsou pro zdravou část populace zcela běţné. Jedná se o případy, jak napsat ţádost, poslat formulář, ale také schopnost vyuţívat elektronickou poštu, orientovat se v nabídce pracovních příleţitostí. Je velmi důleţité, aby všichni občané měli rovný přístup k právům a povinnostem. Aby tomu opravdu tak bylo, je nutné seznamovat jedince s jejich právy a způsoby, jak je 26

ILSMH European Association,Make it simple, s.9. (18. 10. 2009)

22

uplatňovat. Je jasné, ţe nelze upravit všechna sdělení do jednoduché podoby, ale alespoň se pokusit o ty základní. Ty je pak moţné doplnit o kontaktní místa a osoby, které se zabývají konkrétním poradenstvím. 27 Cílem lepší přístupnosti informací je začlenění lidí s bariérami v komunikaci do společnosti a redukce diskriminace na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení ţivota těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.

2.1.4 Struktura jednoduchého textu Jak tedy sestavit jednoduchý text, který by byl srozumitelný pro lidi s mentálním postiţením? A je informace, kterou chci sdělit pro lidi s mentálním postiţením opravdu důleţitá? V této části se budu zabývat, jak vytvořit návrh textu, jeho obsah a jakých chyb se vyvarovat při stavbě jednoduchého sdělení. Evropská směrnice pro tvorbu snadno čitelných textů uvádí několik pravidel, která bychom měli respektovat. 1) Vymezení cílové skupiny Určit si záměr publikace či dokumentu, tzn.zaměřit se na to, pro kterou cílovou skupinu je sdělení určeno. Jiţ v této fázi je výhodné zapojit do spolupráce osoby s mentálním postiţením. Tato spolupráce se můţe stát zajímavou pro obě strany. Tvůrci pak můţe pomoci např. při rozhodování poměru textu k obrázkům. Existují nejrůznější postupy, jak vytvářet jednoduchý text, nejčastěji se uplatňuje přetváření originálu ve vlastní jednoduchou verzi.

2) Určení obsahu Stanovit si klíčové body publikace a jejich posloupnost je zcela zásadní. Stále bychom se měli mít na pozoru před pouţíváním nepodstatných komentářů a věcí, které přímo nesouvisí s hlavním tématem. Obecně lze pro lepší pochopení obsahu doporučit psaní krátkých, srozumitelných a jednoznačných textů, které jsou psány strukturovaně – pouţití nadpisů, seznamů. Dále platí zásada, ţe nejdůleţitější fakta by se měly objevit 27

ILSMH European Association, Make it simple , s.10. (18. 10. 2009)

23

na začátku. V nejlepším případě je vhodné konzultovat celý průběh tvorby textu s lidmi s mentálním postiţením. Jedině tak je docíleno toho, ţe uspokojíme informační potřeby uţivatelů.28 3) Návrh textu 29 Pokud máme stanovené klíčové body dokumentu, můţeme začít psát vlastní text. Zde platí obecná pravidla, jejichţ dodrţování vede k dostupnosti sdělení co nejširšímu okruhu uţivatelů. Při tvorbě textu musíme mít na paměti, ţe mezi typické znaky myšlení lidí s mentálním postiţením patří konkrétnost, sníţená schopnost abstrakce, nepřesnost a těţkopádnost v pojmech.30 

Pouţíváme

přímočarý

jednoduchý

jazyk,

snahou

je

vyvarovat

se

komplikovaným souvětím. 

Nepouţíváme abstraktní pojmy, myšlenky musí být formulovány jasně.



Pouţíváme krátká slova, která se snadno čtou a vyslovují.



Pouţíváme osobní zájmena. Věta „ Vy máte právo na..“ je výstiţnější neţ věta „Uţivatel sociálních sluţeb má právo na…“



Pouţíváme praktické příklady – pomáhají vytvářet souvislosti s jiţ získanými zkušenostmi jedince.



Kaţdá věta by měla obsahovat pouze jednu základní myšlenku.



Pouţíváme kladné věty – záporný význam je značně matoucí.



Pouţíváme spíše aktivní slovesa neţ pasivní.



Nepředpokládáme předchozí znalost daného tématu.



Pro označení jedné věci pouţíváme stejná slova. A to i v případě, ţe se budou v textu častěji opakovat.



Pouţíváme jednoduchou interpunkci – snaţíme se vyvarovat čárkám, středníkům a dvojtečkám.



Nepouţíváme podmiňovací způsob – (…kdyby se stalo…, …měli bychom udělat..), má matoucí charakter.

28 29 30

PAZDERSKÝ, M. Přístupnost webových stránek pro handicapované uživatele, 2007. ILSMH European Association, Make it simple, s.12. (18. 10. 2009)

VALENTA, M., MÜLLER, O., Psychopedie,s. 40.

24



Opatrně zacházíme s metaforami – pro lidi s mentálním postiţením jsou mnohdy nesrozumitelné



Práce s číslicemi by měla být co nejjednodušší, tzn. datum 1645 můţeme nahradit slovem v dávné době, čísla píšeme vţdy číslicí, ne slovem.



Nepouţíváme cizí a málo známé výrazy (např.archaismy), pokud slovo nelze nahradit je nutné ho vysvětlit.



Nepouţíváme odkazy na jiné zdroje.



Pokud je to moţné, uvádíme kontaktní údaje pro získání více informací. Adresy je pro lepší orientaci uvádět ve formátu adresy na poštovní obálce.



Snaţíme se vyvarovat odborných a slangových termínů a zkratkám. Pokud chceme vysvětlit význam slova, pouţijeme závorku.



Pro lepší čitelnost je uţitečné text rozdělit do několika ucelených sekcí.

Je dobré se přesvědčit, zda je text pro lidi s mentálním postiţením opravdu srozumitelný. Tak zjistíme, jestli daný text uspokojuje jejich potřeby a zda odpovídá čtenářským schopnostem. „ Lidem s mentálním postižením dejte na přečtení a posouzení textu dostatek času. Teprve potom s nimi o textu diskutujte. Tato diskuse ukáže, zda textu dobře rozumí, odhalí obtížně srozumitelná slova nebo slovní spojení a pravděpodobně přinese doplňující otázky týkající se tématu.“31 Doporučuje se upravit v textu klíčové body a doplnit je obrázky a symboly. Docílí se tak lepší orientace a text dostává jasnější formu, která je pro čtenáře více přijatelná. Opět je kladen důraz na komunikaci. Pokud chceme vytvořit dokument, kterému by rozuměli lidé s mentálním postiţením, jsou to právě oni, na které se musíme obrátit. Okruh potencionálních čtenářů se po zjednodušení textu rozšíří, a tím se otevírají i nové moţnosti přístupnosti.

31

SPMP, Rady, jak vytvářet jednoduchá sdělení pro lidi s mentálním postižením, s.17.

25

2.1.5 Obrázky, symboly, ilustrace Jak uţ bylo zmíněno, při tvorbě dokumentu pro lidi s mentálním postiţením nepracujeme pouze s textem, ale vyuţíváme i nejrůznější symboly, obrázky či fotografie. Obrázky nemají pouze estetický význam, ale stávají se často vodítkem k nějaké informaci. Často nám pomáhají porozumět původně sloţitě formulovaným myšlenkám. Zejména pro lidi s mentálním postiţením můţe být jednoduchý obrázek alespoň malým krůčkem k překonání informační bariéry.

2.1.5.1 Fotografie Fotografie představují významný komunikační nástroj. Probouzí k ţivotu naše vzpomínky a evokují v nás určité pocity. Ty se většinou vztahují k nějaké situaci, předmětu, osobě nebo tématu. U lidí s mentálním postiţením mohou být fotografie podanou rukou v případě, kdy se jedinec ztrácí ve shluku informací. Např. jméno příslušného pracovníka doprovázené jeho fotografií kaţdému zřetelně ukáţe, na koho se má obrátit. Fotografie konkrétního místa je pro lidi s mentálním postiţením mnohem jasnější, neţ jeho přesná adresa. Dobrá fotografie můţe vystihovat svůj obsah daleko výrazněji, neţ jednoduchý popis věci. Fotografie pomáhají i v případech ilustrování obtíţnějších sdělení. Je důleţité, aby odpovídaly textu a byly kvalitně zpracovány. A nebát se tak fotografie pouţívat a pracovat s nimi, jelikoţ lidem s mentálním postiţením mohou dobře poslouţit při hledání cesty z neporozumění.

2.1.5.2 Kresby a ilustrace V některých situacích můţe být vhodnější variantou kresba. Musí být ale jasná a zřetelná, aby čtenáře nemátla. V dnešní době existuje nepřeberné mnoţství počítačových programů s jednoduchými i sloţitějšími obrázky (např. clip art). Některé z nich je moţné k ilustraci textu pouţít. Kvalitní ilustrace rozvíjí naší představivost a lépe tak umoţňují porozumět určitým situacím nebo myšlenkám. Nejvíce ilustrací a obrázků si zaslouţí klíčové body dokumentu. 32

32

SPMP, Rady, jak vytvářet jednoduchá sdělení pro lidi s mentálním postižením, s.18.

26

2.1.5.3 Systém symbolů Symboly nám pomáhají z identifikací a podtrhují význam toho, co představují. Systém symbolů je abstraktnější komunikační prostředek neţ jsou fotografie a ilustrace. Většinou se pod pojmem symbolu skrývají jednoduché kresby předmětů, činností nebo myšlenek. Základním charakterem symbolů je to, ţe vţdy na něco odkazují, a tak nám přibliţují obsah. Dnes se pouţívá více různých systémů symbolů. Symboly se stávají pravými symboly aţ ve chvíli, kdy odvádí pozornost diváka od sebe samých a směřují ho k tomu, co vyjadřují. To je důleţitý fakt, který bychom měli při pouţívání symbolů ve sdělení zohlednit. Nemůţeme naivně očekávat, ţe před jedince s mentálním postiţením předloţíme stránku se symboly a on bude vědět, co znamenají. Proto je třeba tyto lidi učit významu symbolů podobně jako například čtení. Zde je znova dobré upozornit na to, ţe je nutné při tvorbě textu diskutovat s lidmi s mentálním postiţením. Musíme se jich proto ptát, které symboly jiţ znají a pouţívají. Abychom usnadnili porozumění symbolů, doporučuje se pro vyjádření klíčových slov vybrat z různých systémů některé, snadno pochopitelné symboly. Pokud jsou symboly známé a pouţívají se často, jsou pro vytvoření srozumitelného sdělení nenahraditelné. 33 Symboly, které jsou pro lidi s mentálním postiţením srozumitelné se tak stávají další vhodnou pomůckou, která usnadňuje přístupnost textu. Ve spojení s fotografiemi napomáháme k tomu, aby tyto alternativy přispěly k pochopení informace, kterou se snaţíme zprostředkovat. A navíc fotografie, obrázky a symboly umoţňují pochopit význam sdělení těm, kteří nečtou.

2.1.6 Grafická úprava Grafická úprava můţe výrazně ovlivnit kvalitu textu, a tím i jeho srozumitelnost. V dnešní době máme mnoho způsobů, jak graficky navrhnout

formát dokumentu.

Figurují zde nejrozmanitější styly grafického zpracování a moţnosti korektury textu. Zde je důleţité precizně pracovat se vznikajícím textem, neboť stačí drobné nuance v nedostatečné úpravě grafiky a vznikající sdělení ztrácí na významu. 33

ILSMH European Association,Make it simple, s.15. (18. 10. 2009)

27

Proto bychom se měli drţet následujících pravidel: 

Nikdy nepouţíváme obrázek pro pozadí textu. Můţe vést k matoucí orientaci.



Nejlépe umísťujeme kaţdou větu na jednotlivý řádek. Ve větách jednoduchých se snaţíme omezit uţití vsuvek a vícestupňových rozvití větných členů.34



Měli bychom se vyvarovat rozdělování vět mezi dvě stránky.



Stránka by neměla obsahovat příliš mnoho informací. Formální rozvrţení textu by mělo korespondovat s jeho obsahovou strukturou.



Obrázky, rámečky…jsou nejlepší v barevné úpravě.



Není vhodné zarovnávat pravé okraje řádků do bloku. Nezarovnaný pravý okraj usnadňuje čtení.



Nerozdělujeme slova na konci řádků.



U zobrazování číslic platí: Data vypisujeme celá „ neděle 4. května 2004“. Telefonní čísla rozdělujeme: 777 351 469. Pouţíváme číslice, ne jejich slovní vyjádření a to i pro čísla menší neţ 10. Nepouţíváme římské číslice.35

2.1.6.1 Formát písma Formátem písma bych se ráda zabývala trochu rozsáhleji. Jelikoţ je u něho mnoho variací a moţností volby. Vzhled písma, tedy toho, jak se budou naše sdělení zobrazovat na monitoru počítače a tisknout na stránce, je dáno druhem písma, jeho řezem, velikostí a několika dalšími parametry. Doporučuje se pouţívat maximálně dva druhy písma. Abychom docílili úplného rozlišení, můţeme jeden druh písma pouţívat pro vlastní text, druhý pro nadpisy. Druhů písma (fontů) je ohromné mnoţství, ale pro tisk dokumentů obvykle stačí jediný. Neměli bychom se zlákat počtem fontů, které nabízejí textové editory, jejich rozmanitostí ani zajímavým vzhledem. Výsledek střídání různých fontů by mohl dopadnout tragicky. Dokonce i pouţití jediného ale poněkud bizardního druhu písma můţe působit nevhodně.

34 35

DAŇOVÁ, M., Metodika úpravy textů, s.34. ILSMH European Association,Make it simple, s.16. (18. 10. 2009)

28

Proto je důleţité si vybrat jeden druh písma z rodiny antikva a jeden z rodiny grotesk a těch se drţet. Tyto dva velmi rozdílné druhy můţeme určitým způsobem kombinovat, nikdy však nespojujeme dvě písma podobná (z jedné rodiny). Druhy písma, které se nazývají antikva mají znaky s patkami (serify) – různými zobáčky a čárkami na koncích čar a oblouků. Nejobvyklejší v počítačové typografii je druh Times New Roman. Písma rodiny grotesk mají strohé jednoduché čáry a oblouky bez patek (sans serif). Nejobvyklejší je Arial. Kaţdý druh písma je graficky utvářen několika řezy písma, většinou je to písmo obyčejné -základní, tučné, kurzíva a tučná kurzíva. Kurzíva není jenom běţné písmo skloněné pod určitým úhlem, ale některá písmena v kurzívě vypadají dost odlišně od obyčejného řezu. Co se týká velikosti písma: Dva druhy písma ve stejné velikosti mohou mít různou šířku totoţných znaků, ale i různou výšku samotného obrazu písmene. Pro ukázku: Times New Roman se jeví menší neţ Arial stejné velikosti. Proto se Arial pouţívá na nadpisy menších kapitol, aniţ by bylo potřeba takový nadpis dále zvýrazňovat. Pro nadpisy se pouţívá velikost písma větší, neţ standardních 12. Pokud normálně píšeme velikostí písma 12, hlavní nadpisy největších kapitol sázíme obvykle o šest bodů větším písmem. Kombinace různých velikostí písma ve stejném odstavci se nedoporučuje. 36 Tyto obecné poznatky můţeme brát na vědomí, ale u lidí s mentálním postiţením respektujeme jejich poţadavky. Proto volíme velikost písma takovou, která primárně vyhovuje právě jim.

2.1.7 Jiné formy zprostředkování informací Neměli bychom opomenout na jiné důleţité formy umoţňující získávání informací. Patří mezi ně především audio a video záznamy. Ty jsou nepostradatelné zejména u jedinců s mentálním postiţením, kteří neumí číst. Audio záznamy můţe poslouchat i více osob s mentálním postiţením, a pak o dané problematice diskutovat.

36

NEDVĚD, O., Úprava textů a grafika na PC, s.4. (24.10.2009)

29

Při pořizování audio záznamů je podstatné tempo čtení, které by nemělo být ani rychlé, ani příliš pomalé. Mezi větami je důleţité nezapomenout na krátkou pomlku. Velice efektivní je kombinace audio nahrávky doplněné jednoduchým textem. Dalším vynikajícím prostředkem, který umoţňuje zprostředkování informací je video záznam. Divák tak vnímá vizuální i verbální informace najednou, coţ opět zvyšuje srozumitelnost informací. V dnešní době se s rozvojem digitálních technologií neustále rozvíjí nové projekty, kde se videonahrávky uplatňují a jejich pořizování je čím dál tím dostupnější. U videa je stěţejním bodem dobře promyšlený a jasný scénář.37

3. Problematika bariér Termín bezbariérovost se v dnešní době pouţívá v různých souvislostech. Obvykle nás jako první napadne člověk na vozíku nebo osoba s jiným zdravotním postiţením. Bezbariérovost je často spjatá s prostředím, ve kterém ţijeme. Bariéru můţeme definovat jako překáţku, zábranu či hráz .38 Pro kaţdého člověka je přirozené překáţky překonávat. Bariéry, se kterými se potýkáme nemusí být pouze architektonické či dopravní, ale velice často naráţíme na bariéru v komunikaci. Míněno v nedostatečném dorozumění se s jinými osobami, nepochopení a nedostatečné empatii ze strany ostatních spoluobčanů. V souvislosti s bezbariérovostí můţeme také hovořit o integraci. Integrace je definována jako začlenění, zapojení, sjednocení. Můţeme ji chápat jako: „začlenění postiženého jedince do společnosti zdravých, kdy v ní dovede bez problémů žít, cítí se jí přijat a sám se s ní identifikuje“.39 V této práci se bude téma bariér vztahovat zejména k webovým stránkám. Lidé s mentálním postiţením mají ve větší či menší míře poruchy komunikačních schopností. Abychom jim usnadnili komunikaci, musíme se snaţit tyto bariéry minimalizovat a zprostředkovávat jim tak veškeré informace jinak dostupné zdravým spoluobčanům.

37

SPMP, Rady, jak vytvářet jednoduchá sdělení pro lidi s mentálním postižením, s.24. www.slovnik-cizich-slov.abz.cz (25.10.09) 39 VÁGNEROVÁ,M., Psychopatologie pro pomáhající profese,s.191. 38

30

3.1 Internet bez bariér V dnešní době, spolu s rozvojem informačních technologií, roste počet lidí, kteří vyuţívají osobní počítač a internet jako nenahraditelný zdroj informací. Zejména internet se stává významným médiem, které nám zprostředkovává informace všeho druhu. Přes internet nakupujeme, vyřizujeme účty v bankách a jiných institucích, rezervujeme letenky, vstupenky, vzděláváme se apod. Zcela nový rozměr nám dává internet jako prostředek komunikace a sociální interakce. Díky nejrůznějším programům umoţňujícím sdílení fotek, videí nebo online komunikaci je internet sociální sítí, kde se realizují sociální vazby. Kdyţ se vrátíme zpět k bezbariérovosti, je dobré se zamyslet nad tím, zda je internet komunikačním a informačním médiem pro všechny jeho uţivatele. Internet jistě představuje výhodu pro znevýhodněné. Ale jaké podmínky musí být splněny, aby se stal internet přístupný i lidem s postiţením? A co se pak skrývá pod pojmem internet bez bariér? Pod pojmem internet bez bariér můţeme mít na mysli celou řadu pravidel, která je třeba dodrţovat, a opatření, která je třeba naplnit, aby byl internet opravdu dostupný všem. Můţe se jednat o dostupnost internetu na venkově, sociálně slabým, seniorům, ale především zdravotně postiţeným lidem, pro které zmíněná technologie můţe být velkou kompenzací jejich zdravotního postiţení, zejména ve smyslu jejich začlenění do společnosti.40 Mezi nejčastější rizikové skupiny osob se zdravotním postiţením, kterých se týkají bariéry internetu patří: 

nevidomí a těţce slabozrací (NS)



osoby s těţkým motorickým postiţením horních končetin (HK)



mentálně postiţení (MP)

Pro lidi s pohybovým či smyslovým postiţením existuje mnoho druhů kompenzačních pomůcek a specializovaných serverů. Např. lidem s motorickým postiţením horních končetin stačí k dotykovému ovládání obrazovky obyčejná tyčinka v ústech nebo 40

http://www.blindfriendly.cz/clanky/bariery-v-pristupnosti (25.10.09)

31

šikovně sestavený joystick k ovládání jinou částí těla. Lidem s těţkým zrakovým postiţením se zabývá precizně zpracovaný webový server Blind Friendly Web. Ale jak jsou na tom lidé s mentálním postiţením? Nejsou právě oni skupinou uţivatelů, na které se ještě stále v této oblasti zapomíná? A jak by pak měl vypadat web specializovaný pro lidi s mentálním postiţením?

3.1.1 Pravidla tvorby přístupného webu Co je třeba udělat, aby webové stránky nekladly svým uţivatelům bariéry? Jak by měl tedy vypadat web, aby byl přístupný i pro lidi s handicapem? Přístupnost webu má svou zákonnou úpravu. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postiţením (vyhláška o přístupnosti) s účinností od 1.3.2008 ukládá orgánům veřejné správy zajistit takovou formu uveřejňování informací, která bude umoţňovat dálkovým přístupem poskytování informací souvisejícím s výkonem veřejné správy osobám se zdravotním postiţením. Touto vyhláškou jsou stanovena pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.41 Na základě této vyhlášky a výzkumu mezi zdravotně postiţenými občany ČR bylo vypracováno 33 pravidel rozdělených do šesti kapitol. Uvádím zde pouze některá pravidla, která povaţuji za relevantní pro uţivatele s mentálním postiţením. Převáţně jsem se zaměřila na praktická pravidla, která nemají technický charakter a jsou zřejmá pro běţné uţivatele internetu. Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný 1. Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení. 2. Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kontrastní, jestliţe text nese významové sdělení. 3. Velikost písma musí být moţné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 % původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlíţeče. Při takové změně velikosti nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality.

41

portal.mpsv.cz/sprava (27.10.09)

32

Kapitola B: Práci s webovou stránkou řídí uživatel 4. Na webové stránce nesmí docházet rychleji neţ třikrát za sekundu k výrazným změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku. Toto pravidlo je důleţité zejména pro lidi trpící epilepsií. 5. Zvuk, který zní na webové stránce déle neţ tři sekundy, musí být moţné na této webové stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost. 6. Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, můţe uţivatel časový limit prodlouţit nebo vypnout. Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné Tuto kapitolu povaţuji za stěţejní pokud se jedná o lidi s mentálním postiţením. Je zde zdůrazněno pouţívání jasného a jednoduchého jazyka, který je předpokladem dobré komunikace. Snahou je aby informace na webových stránkách byly co moţná nejsrozumitelnější. Je zde uvedeno, ţe ke sdělení informací se nepouţívá odborná terminologie, cizí slova a text by měl být sestaven pomocí krátkých a výstiţných vět namísto komplikovaných souvětí. Z této části jsem vybrala dvě nejdůleţitější pravidla. 7. Webové

stránky

musí

sdělovat

informace

jednoduchým

jazykem

a srozumitelnou formou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje. 8. Rozsáhlé obsahové bloky musí být rozděleny do menších výstiţně nadepsaných celků. Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné 9. Navigace musí být srozumitelná a konzistentní a na všech webových stránkách orgánu veřejné správy obdobná. Od ostatního obsahu webové stránky musí být zřetelně oddělena. 10. Kaţdá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) musí obsahovat odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webových stránek a odkaz na úvodní webovou stránku. Tzn. pro uţivatele je důleţité, aby mohl pomocí navigačních odkazů procházet strukturou webu. 42

42

Navigace je základním prvkem kaţdého webu. Díky navigačním odkazům se uţivatel pohybuje mezi jednotlivými WWW stránkami, postupuje stromovou strukturou dolů, nahoru či do strany. Aby byla navigace pro uţivatele dobře pouţitelná, je vytvořena jednoduchým a intuitivním způsobem, jednotlivé navigační odkazy nejsou příliš dlouhé, jsou

33

11. Kaţdá webová stránka musí mít výstiţný název odpovídající jejímu obsahu. 12. Pokud uţivatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici informace o tom, ve které poloţce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevylučuje, musí být k dispozici rovněţ informace, jak tuto chybu odstranit. 13. Text odkazu nebo jeho přímo související text musí výstiţně popisovat cíl odkazu. Jestliţe odkaz vede na jiný typ souboru, neţ je webová stránka, musí být odkaz doplněn sdělením o typu, případně o velikosti tohoto souboru. Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek 14. Kaţdá webová stránka musí vţdy obsahovat prohlášení o tom, ţe forma uveřejnění informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.43 Abych

pravidla

přístupného

webu

shrnula,

jde

především

o

to,

usnadnit

handicapovaným uţivatelům internetu snadnější orientaci na webu. Informace na webových stránkách by měly být co moţná nejdostupnější. Důleţitou roli hraje úvodní stránka webu, která by měla jasně vyjadřovat smysl a charakter webu. Odkazy by měly být jasné a zřetelně vypovídající o cíli, ke kterému směřují. Tyto pravidla a mnohá další jsou důleţitá především pro tvůrce webu. Přesto jsou odrazem snahy o to, aby potřeby uţivatelů s handicapem byly více respektovány. Vycházejí tak z toho, ţe kaţdý uţivatel je individuální osobnost se specifickými potřebami. Nelze však chápat tyto pravidla jako univerzální řešení ovládání internetu. Lidé s postiţením budou svým handicapem vţdy do určité míry limitováni, a proto při ovládání nových internetových technik budou potřebovat pomoc odborníků.

srozumitelné a dobře vyjadřují, kam vedou. Navigační odkazy jsou sdruţeny do samostatných bloků a nemísí se s vlastním obsahem WWW stránky.

43

(viz. http://www.pravidla-pristupnosti.cz/)

34

II. PRAKTICKÁ ČÁST 4. Cíle, metodologie šetření V praktické části se budu věnovat přístupnosti webových stránek pro lidi s mentálním postiţením. Jak jsem jiţ naznačila v úvodu, cílem této práce je zjistit, jaká specifika by měly mít webové stránky pro lidi s lehkým mentálním postiţením, aby pro ně byly srozumitelné. Ráda bych při tomto výzkumu také zjistila, jak intenzivně pracují lidé s mentálním postiţením s internetem a za jakým účelem ho vyuţívají. K realizaci mého výzkumu jsem pouţila metodu dotazníkového šetření a vlastní pozorování práce klientů s internetem. Mojí cílovou skupinou budou dospělí lidé s lehkým mentálním postiţením, kteří čtou a mají základní zkušenosti s ovládáním počítače a internetu. Pro můj výzkum jsem si vybrala klienty organizací, které poskytují sociální sluţby lidem s mentálním postiţením a realizují pro tyto lidi kurzy na počítači. Jedná se o klienty SPMP na Karlínském náměstí v Praze 8, klienty denního stacionáře Pohoda v Praze – Braníku a klienty občanského sdruţení Rytmus. Nevýhodou výzkumu můţe být samotná cílová skupina – lidé s mentálním postiţením, u kterých je omezená schopnost sebereflexe a zvýšený sklon k sugestibilitě. Právě proto, ţe není vţdy lehké získat od těchto lidí objektivní informace, rozhodla jsem se vyplňovat dotazníky s kaţdým klientem osobně. Osobní kontakt má umoţnit vysvětlení případných nejasností o výzkumu nebo o jednotlivých poloţkách dotazníku. Samozřejmě je zde riziko, kdy je snahou pomoci klientům vyjádřit jejich odpovědi. Proto se budu snaţit být nestranná a vyvarovat se těmto problémům. Při výzkumu budou mít klienti moţnost pouţívat počítač s internetem, aby mohli pracovat s konkrétními webovými stránkami. Mým záměrem je oslovit dvacet respondentů, kterým bude zajištěna úplná anonymita. Cílovou skupinu lidí s mentálním postiţením jsem si vybrala proto, ţe je podle mého mínění nejvíce znevýhodněná v oblasti internetu a informačních technologií. Kdo jiný by se také měl k tématu internetu a lidí s mentálním postiţením vyjadřovat, neţ právě tito lidé. Ve svém výzkumu vyuţiji dvou webových stránek. Prvním z nich bude jeden z největších českých portálů – Seznam, který se můţe chlubit jednou z největších 35

návštěvností, a tudíţ by mohl být potenciálně zajímavý i pro uţivatele s postiţením. Navíc je portál obecně místem, kde si uţivatel můţe poslouţit rozcestníkem jako odrazovým můstkem pro návštěvu zvolené oblasti. Druhým webem je domovská stránka jedné z největších organizací, která se problematikou lidí s postiţením zabývá jiţ 40 let – Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením (SPMP). Na těchto webech budu zjišťovat, jak se na nich lidé s mentálním postiţením orientují a zda rozumí informacím, které webové stránky nabízí.

4.1 Průběh dotazníkového šetření Celkem se mi podařilo oslovit pouze 16 klientů, i kdyţ moje původní představa o počtu respondentů byla jiná. Chtěla jsem oslovit alespoň 20 respondentů, coţ se mi bohuţel nepodařilo. Hlavním důvodem, proč je v mém šetření zahrnut tak malý počet respondentů, je skutečnost, ţe není mnoho organizací, které by poskytovaly lidem s lehkým mentálním postiţením kurzy na počítači a internetu. Dalším problémem byla komunikace a přístup některých organizací, které mi bohuţel neumoţnily provést dotazníkové šetření, a to z různých důvodů. Oslovila jsem řadu organizací, jejichţ posláním je integrace lidí s mentálním postiţením. Jejich webové stránky hrdě odkazují na základní principy poskytování sociálních sluţeb, zejména zohlednění práva ţít ve společnosti běţným způsobem ţivota. Postoj těchto organizací k mému výzkumu často nebyl příliš pozitivní, i kdyţ jsem se snaţila vyloţit základní důvody mého šetření. Společnost DUHA odmítla dotazníkové šetření z prostého nezájmu. Občanské sdruţení Rytmus, které jsem se chystala oslovit hned v prvopočátku, se vyjádřilo k dotazníkovému šetření záporně s argumentem, ţe dotazníky obecně jsou pro lidi s mentální postiţením příliš náročné. Výzkum tedy odmítli, aniţ by můj dotazník viděli. Přestoţe jsem se snaţila vysvětlit, ţe dotazníky jsou koncipované co moţná nejjednodušší formou a vyplňuji je s kaţdým klientem individuálně, abych předešla případnému neporozumění, nepodařilo se mi organizaci přesvědčit. Uvědomuji si, ţe organizace takového typu jsou dotazovány s podobnými ţádostmi velice často a někdy uţ je to můţe obtěţovat. Nicméně ani jedna z organizací, které mi neumoţnily provést dotazníkové šetření nepřišla s návrhem zeptat se přímo svých klientů, zda by byli ochotni dotazníky vyplnit. Rozhodně by se taková myšlenka alespoň minimálně ztotoţňovala s principy, které tyto organizace vyznávají.

36

Také proto mě naopak mile překvapil přístup těch organizací, které mi umoţnily provést dotazníkové šetření. Nakonec se mi podařilo úspěšně oslovit 3 klienty denního stacionáře Pohoda, 8 klientů ze SPMP a 5 klientů občanského sdruţení SIMP. Všichni respondenti byli dospělí lidé, věk a pohlaví nehráli v mém výzkumu roli. Všechny zmíněné organizace poskytují sociální sluţby lidem s mentálním postiţením a pomáhají jim k tomu, aby mohly naplno a důstojně ţít své vlastní ţivoty. Dotazníky jsem musela speciálně koncipovat tak, aby jim lidé s mentálním postiţením dostatečně rozuměli. Původních 20 otázek jsem zredukovala na 16, aby se na ně mohli respondenti lépe soustředit. Jelikoţ se některé otázky zdály klientům komplikované, vypracovala jsem k dotazníkům přílohu, kde jsem uvedla praktické příklady, které mají konkrétní formu. Dotazník tedy obsahuje celkem 16 semistrukturovaných otázek, které jsou rozděleny do několika částí. První čtyři otázky zahrnují údaje o uţívání internetu respondenty a důvody, které je k tomu vedou. Otázky 5, 6 a 7 se týkají formy sdělení informací na webu. V otázce č. 8 jsem se pokoušela zjistit, kde shledávají respondenti největší bariéry na webových stránkách a na hlavní stránce portálu www.seznam.cz. Otázky 9-13 mají formu úkolů, jejichţ prostřednictvím jsem zjišťovala orientaci na webu a stránce www.seznam.cz . Poslední otázky se zabývají tím, jak srozumitelné jsou pro respondenty

stránky

Společnosti pro podporu lidí s mentálním postiţením -

www.spmpcr.cz.

4.1.1 Analýza dotazníkového šetření 1) Na otázku, k jakým účelům nejčastěji vyuţíváte internet, byly odpovědi různé. Převládala odpověď (10 ze 16 respondentů ), ţe nejčastěji vyuţívají internet pro vlastní zájmy v souvislosti s oblíbenými zálibami. Jednalo se především o hudbu, sledování videí na serveru YouTube, kulturní akce, divadla, výstavy. U respondentů muţského pohlaví se často objevovala typická odpověď

vztahující se k jejich

koníčkům, zejména to byl fotbal a auta. Dva respondenti mi dokonce naprosto spontánně a bez ostychu odpověděli, ţe na internetu sledují porno. Zbývajících 6 respondentů uvedlo jako účel vyuţívání internetu kromě vlastních zálib také kontakt s lidmi a práci. Kaţdý respondent uvedl minimálně jeden důvod, kvůli kterému internet vyuţívají.

37

2) Na otázku, máte svůj vlastní email, odpovědělo 9 respondentů ze 16 kladně. Zdaleka ne všichni z 9 respondentů se dokázali na svůj email přihlásit bez drobných obtíţí . 4 z 9 respondentů činilo problémy zadat emailovou adresu do vyhledavače, často k němu připojili i heslo, a proto se jim nepodařilo email otevřít.

Tabulka č.1

Mate vlastní email?

Počet respondentů

Podíl z celku

ANO

9

56,3 %

NE

7

43,7 %

Výsledek otázky č.2

NE

7 (43,7% )

ANO

Ano

9

Ne

(56,3% )

Graf č. 1

3) Na otázku, jaké informace hledáte na hlavní stránce www.seznam.cz, většina respondentů odpověděla rozdílně. Aţ 75% respondentů si vybralo informace z hlavní nabídky „Můţe se hodit“, zejména mapy, práce, seznamka, zprávy, kultura. Zbylých 25% respondentů volilo konkrétnější odkazy za určitým účelem, např.jízdní řády, televizní program, informace o počasí. 4) Otázkou, co nejvíce hledáte na internetu, jsem se pokoušela zjistit, zda respondenti vyhledávají více informace související s jejich postiţením, např.chráněné bydlení, dílny, 38

osobní asistence a jiné sociální sluţby, nebo jiné informace, které se primárně netýkají jejich handicapu. 12 respondentů odpovědělo, ţe na internetu hledají především informace, které se nějakým způsobem vztahují k jejich postiţení. Jednalo se zejména o podporované zaměstnávání a agentury, které sluţby podobného typu poskytují. Tabulka č.2

Povaha informací, Počet respondentů které vyhledávají lidé s MP Informace týkající se 12 mého handicapu

Podíl z celku

Jakékoliv jiné informace

25%

4

75%

5) Otázka č.5 má dvě formy sdělení. Obě sdělení mají stejný význam, ale odlišnou podobu. První varianta obsahuje sdělení, které je doplněno obrázky. Druhá moţnost je vyjádřena pouze psanou formou. Cílem bylo zjistit, zda jim obrázky umoţňují lépe pochopit význam sdělení. 10 respondentů ze 16 se rozhodlo pro variantu A s obrázky. 6 respondentů nemělo problémy porozumět moţnosti bez obrázků. Tabulka č.3

Forma sdělení

Počet respondentů

Podíl z celku

Varianta A s obrázky

10

62,5%

Varianta B bez obrázků

6

37,5%

Výsledek otázky č.5

6 (37,5% )

10 (62,5%)

varianta A varianta B

Graf č.2 39

6) Otázka č.6 obsahuje tři krátké texty se stejným významem. Varianta A je psaná velikostí písma 12, varianta B je psaná velikostí písma 14, ve variantě C je pouţito písmo velikosti 16 a zároveň symbol, který vyjadřuje význam textu. Mým záměrem bylo zjistit, jaká velikost písma respondentům nejvíce vyhovuje a zda jim symbol více objasní smysl sdělení. 4 respondenti se přiklonili k variantě A s nejmenší velikostí písma. 8 respondentů si vybralo variantu B a 4 respondenti se rozhodli pro moţnost C. Několik respondentů mi z vlastní iniciativy řeklo, ţe si na internetu sami nastavují větší písmena. Tabulka č.4

Velikost písma

Počet respondentů

Podíl z celku

Varianta A (písmo 12)

4

25%

Varianta B (písmo 14)

8

50%

Varianta C (písmo 16)

4

25%

Výsledek otázky č.6

4 (25% )

4 (25%)

varianta A varianta B

8 (50%)

varianta C

Graf č.3

7) V otázce č.7 jsem se otevřeně zeptala respondentů, zda by jim pomohlo, kdyby byly informace na Seznamu doplněny obrázky, které vyjadřují jejich význam. 11 respondentů odpovědělo kladně. 5 respondentů odpovědělo, ţe informacím rozumí bez potíţí i bez obrázků.

40

Tabulka č.5

Výhoda obrázků

Počet respondentů

Podíl z celku

Ano

11

68,7%

Ne

5

31,3%

Výsledek otázky č.7

5 (31,3%)

Ano

11 (68,7%)

Ne

Graf č. 4

8) Na otázku, co Vám na stránkách Seznamu činí největší problémy, odpovědělo 10 respondentů, ţe největší obtíţe shledávají ve čtení. Pro zbývajících 6 respondentů jsou problémem cizí výrazy. Tabulka č. 6

Problémy na internetu

Počet respondentů

Podíl z celku

Potíţe se čtením

10

62,5%

Cizí výrazy

6

37,5%

41

Výsledek otázky č. 8

6 (37,5%)

Potíže se čtením

10 (62,5%)

Cizí výrazy

Graf č. 5

9) V otázce č. 9 si respondenti mohli vybrat ze dvou moţností v příloze. Kaţdá z nich nabízela

řadu nejrůznějších odkazů

typu

lidé,

filmy, práce,

sport,

mapy,

doprava…Úkolem bylo zjistit, pod jakým odkazem by mohli najít místo bydliště svého kamaráda (adresa uvedena v příloze). Varianta A obsahovala odkaz na mapy, kde bylo moţné zjistit, kde se adresa nachází. Cílem bylo zjistit, kolik respondentů si vybere variantů A. Pro tuto variantu se rozhodlo 11 respondentů. Zbylých 5 respondentů zvolilo variantu B. Tabulka č. 7

Úkol č.1

Počet respondentů

Podíl z celku

Varianta A

11

68,7%

Varianta B

5

31,3%

42

Výsledek otázky č.9

5 (31,3%)

Varianta A Varianta B

11 (68,7%)

Graf č. 6

10) V otázce č. 10 jsem zjišťovala, kolik respondentů opravdu dokázalo samostatně najít zadanou adresu na www.mapy.cz. 9 respondentů nemělo problém najít určenou adresu, zbylých 7 respondentů zadávalo adresu špatně a nemohli adresu na mapě najít. Tabulka č. 8

Problém při hledání

Počet respondentů

Podíl z celku

Ne

9

56,3%

Ano

7

43,7%

Výsledek otázky č. 10

ANO 7 (43,7%)

NE 9 (56,3%)

Graf č. 7

43

NE ANO

11) Otázkou č.11 jsem chtěla zjistit, jak se respondenti orientují na stránce www.seznam.cz. Otázka zněla, zda si respondenti dokáţou přečíst svůj vlastní horoskop. Samozřejmě jsem se přesvědčila o tom, zda jsou opravdu schopní svůj horoskop najít. Tato otázka měla zcela jednoznačné výsledky. Všech 16 dotazovaných respondentů zvládlo najít horoskop pro své znamení. Tabulka č. 9

Orientace na Seznamu

Počet respondentů

Podíl z celku

Ano

16

100%

Ne

0

0%

12) V otázce č. 12 jsem zadala respondentům úkol, aby našli na internetu webové stránky organizace SPMP a popsali mi, jak se na tyto stránky dostanou. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem hledají respondenti informace na internetu. 12 respondentů našlo organizaci tím, ţe zadali její jméno do kolonky „Hledej“ na hlavní stránce Seznamu. 4 respondenti našli organizaci tak, ţe zadali do příkazového řádku přímo webovou adresu www.spmp.cz. Tabulka č. 10

Vyhledávání na internetu

Počet respondentů

Podíl z celku

Prostřednictvím „Hledej“

12

75%

Zadáním webové adresy

4

25%

13) Otázkou č. 13 jsem se opět pokoušela zjistit, jak se respondenti orientují na internetu. Úkolem bylo, aby respondenti našli na stránce www.spmpcr.cz symbol pro snadné čtení a vybrali v příloze jedinou správnou variantu. Většina respondentů (14 ze 16) se rozhodlo pro správnou variantu C.

44

Tabulka č. 11

Úkol č. 3

Počet respondentů

Podíl z celku

Správná varianta C

14

87,5%

Ostatní varianty

2

12,5%

Výsledek otázky č. 13

2 (12,5%) Správná varianta C Ostatní varianty

14 (87,5%)

Graf č. 8

14) Otázkou č. 14 jsem chtěla zjistit, jak rozumí respondenti speciálně upraveným sdělením na stránkách www.spmpcr.cz, kde jsou informace uvedeny ve srozumitelnější formě tak, aby jim rozuměli lidé s mentálním postiţením. 6 respondentů si vybralo moţnost A, ve které je sdělení psané běţným způsobem. 10 respondentů zvolilo moţnost B, tzn.jednoduší formu. Tabulka č. 12

Porozumění textu

Počet respondentů

Podíl z celku

Moţnost A

6

37,5%

Moţnost B

10

62,5%

45

Výsledek otázky č. 14

10 (62,5%)

6 (37,5%)

Možnost A Možnost B

Graf č. 13

15) Otázkou č. 15 jsem chtěla zjistit, zda klienti chápou prostřednictvím obrázků lépe význam sdělení v předchozí otázce (viz.příloha). 9 respondentů odpovědělo kladně – obrázky jim umoţňují lépe pochopit význam sdělení. 7 respondentů nepovaţuje za nutné text upravovat. Tabulka č. 13

Výhoda upraveného textu

Počet respondentů

Podíl z celku

Ano

9

56,3%

Ne

7

43,7%

Výsledek otázky č. 10

NE 7 (43,7%)

ANO 9NE (56,3%)

46

ANO NE

Graf č. 14

16) Otázka č. 16 směřovala k tomu, abych zjistila, jak se respondenti orientují na hlavní stránce www.spmpcr.cz. Jejich úkolem bylo zjistit, zda je budova, kde sídlí organizace SPMP bezbariérová. 13 respondentů našlo bez problémů informaci o bezbariérovosti. 3 respondenti tuto informaci nenašli. Tabulka č. 14

Zjištění informace

Počet respondentů

Podíl z celku

Ano

13

81,3%

Ne

3

18,7%

Výsledek otázky č.16

NE 3 (18,7%)

ANO 13 (81,3% )

ANO NE

Graf č. 15

4.1.2 Vyhodnocení výzkumu Po celkovém zhodnocení dotazníkového šetření vyplynuly následující údaje: Všichni z oslovených respondentů vyuţívají internet pro nejrůznější účely, ať uţ se jedná o kulturu, hudbu, koníčky či práci. V nadpoloviční většině případů (62,5% respondentů) je důvod, proč lidé s mentálním postiţením vyuţívají internet spojen s jejich zálibami a

47

s tím, co je baví. Pro 6 dotazovaných (37,5%), je internet důleţitý zejména pro kontakt s lidmi a moţnosti hledat práci. Výsledky dotazníkového šetření dále ukázaly, ţe email, jakoţto formu elektronické pošty, pouţívá více neţ polovina respondentů (56,3%). Přestoţe 9 zmíněných respondentů vlastnilo emailovou schránku, pouze 5 z nich se dokázalo bez problémů přihlásit. Zbylých 7 účastníků výzkumu (43,7%) odpovědělo, ţe emailovou adresu nemají a tento druh komunikace ani nepouţívají. Obávám se, ţe zde jsou hlavním důvodem technické bariéry, které brání lidem s handicapem ve snadném pohybu na internetu. Ovládání klávesnice a myši je pro ně často komplikované. Řešením můţou být některé speciální pomůcky (např. velkoplošná tlačítka, zjednodušená klávesnice…). Otázkou však je, kolik lidí s handicapem si můţe takové vybavení dovolit Nejednoznačné výsledky přinesly odpovědi na otázku č. 3, kde jsem zjišťovala, co hledají respondenti na hlavní straně největšího českého portálu Seznam.cz. 75% dotazovaných si vybíralo odkazy z hlavní nabídky na seznamu, zejména hry, počasí, kultura, sport, novinky…Zbylých 25% respondentů si na seznamu vyhledalo konkrétnější informace, které souvisely s jejich aktuálními poţadavky, např: informace o dopravě, jízdních řádech…Doposud vychází z šetření najevo, ţe lidé s mentálním postiţením hledají na internetu podobné informace jako lidé bez postiţením. V následující otázce mě proto zajímalo, zda respondenti vyuţívají internet proto, aby získaly informace týkající se jejich handicapu. Z výsledků vyplynulo, ţe aţ 75% respondentů vyhledávají na internetu informace, které v určitém směru souvisí s jejich postiţením, např: široké spektrum sociálních sluţeb, organizace, které je poskytují, chráněné dílny, agentury zprostředkující podporované zaměstnání a jiné. V tomto ohledu spatřuji velkou výhodu internetu, především proto, ţe dokáţe pokrýt a uspokojit specifické potřeby uţivatelů s handicapem. Díky nejrůznějším konferencím a diskuzím na internetu mohou lidé s mentálním postiţením sdílet své problémy, záţitky a zkušenosti. Zde se také nabízí myšlenka vytvořit webové stránky, které by odpovídaly představám lidí s mentálním postiţením a které by pokryly oblast jejich zájmových činností.

48

Dalším přínosným údajem, které částečně odpovídá na otázku jak by takové stránky měly vypadat je, ţe 10 dotazovaných (62,5%) dává přednost informacím na internetu, které jsou psané jednoduchou formou a doplněny stručnými obrázky, které vyjadřují jejich význam. Tento výsledek se potvrdil i u otázky č. 7, kde se 11 dotazovaných (68,7%) vyjádřilo kladně k moţnosti koncipovat informace společně s obrázky pro lepší pochopení textu. Naopak problémy na webových stránkách vidí dotazovaní, přesně 37,5% z celkového počtu, především v mnoţství cizích výrazů. Zbylých 62,5% respondentů mají potíţe se čtením informací. Domnívám se, ţe problémy se čtením představují u lidí s mentálním postiţením jeden z výrazných specifických problémů, kterým musí v souvislosti s vyuţíváním internetu čelit. Tento problém má často demotivační povahu, a proto je nutné hledat alternativní způsoby, jak těmto lidem co nejvíce usnadnit čtení informací. V souvislosti s tím mě zajímaly výsledky otázky č.6, kde bylo záměrem zjistit, jaká velikost písma je pro respondenty vyhovující. Polovina dotazovaných, tedy 8 respondentů, odpověděla, ţe nejvíce uspokojivá je pro ně velikost písma 14. 25% respondentů se přiklonilo k velikosti písma 12 a zbylá čtvrtina zvolila písmo 16 . Z vlastního pozorování práce respondentů na internetu povaţuji větší velikost písma, tj.14 či 16, nesporně za výhodu. Informace na webu jsou pak zřetelnější i pro lidi, kteří trpí zrakovou vadou. Další výsledky se týkaly především toho, jak se lidé s mentálním postiţením orientují na webových stránkách. Více jak polovina respondentů (56,3%), samostatně dokázala zadat a následně najít zadanou adresu na mapě. Zbylých 9 respondentů mělo potíţe hlavně se zadáváním adresy do vyhledávače. Tento fakt můţe vypadat znepokojivě v souvislosti s výsledky otázky č.12, kde 75% respondentů odpovědělo, ţe vyhledávají informace především prostřednictvím vyhledávače. Nejenom zde, ale obecně spatřuji bariéry ve sníţených schopnostech lidí s mentálním postiţením číst a psát. Řešením tohoto problému je podle mého názoru maximálně prosazovat trend celoţivotního vzdělávání a učení lidí s mentálním postiţením. Mnozí lidé s mentálním postiţením mají přirozenou potřebu učit se a vzdělávat se, ale je nutné jim ukázat moţnosti a rozvíjet jejich kompetence.

49

Abych závěrem shrnula dotazníkové šetření, můţu říci, ţe průměrně 30% respondentů je schopných orientovat se na webových stránkách bez větších problémů a téměř suverénně pracovat s internetem. Myslím si, ţe významný podíl na tomto výsledku má to, ţe tato část respondentů pravidelně navštěvuje počítačové kurzy a internet vyuţívá i ve svém volném čase. U této skupiny respondentů jsem zjišťovala, ţe některé otázky v dotazníku nejsou příliš adekvátní jejich schopnostem. Domnívám se tedy, ţe důvodem je kromě schopnosti číst a psát také otázka zkušenosti práce na internetu. Tento výsledek také potvrzuje mojí domněnku, ţe lidé s mentálním postiţením jsou v této oblasti znevýhodněni. Uvědomuji si, ţe rozsáhlejší výzkumný vzorek by jistě přinesl objektivnější výsledky, které by více vypovídaly o významu internetu pro lidi s mentálním postiţením. Druhou část tvořili respondenti (60-70%), kteří sem tam potřebují pomoc při vyhledávání informací, a proto uvítají jakýkoliv způsob, který jim umoţní snadněji se pohybovat na internetu. Důleţitým faktem celého výzkumu totiţ zůstává, ţe internet je fenoménem, který lidi s handicapem láká, zajímá a baví. Ale zůstává do velké míry na nás, jak moc jim otevřeme cestu k tomuto informačnímu zdroji.

50

Závěr Cílem mé práce bylo zjistit, jak by měly vypadat webové stránky pro lidi s mentálním postiţením tak, aby pro ně byli srozumitelné. Kromě toho jsem chtěla zmapovat, do jaké míry lidé s tímto handicapem vyuţívají internet a za jakým účelem. Pro naplnění svého cíle jsem zvolila dotazníkové šetření. Cílovou skupinou pro můj výzkum byli lidé s lehkým mentálním postiţením v organizaci Pohoda, SPMP a občanském sdruţení SIMP. Nakonec se mi podařilo oslovit celkem 16 respondentů, i kdyţ původní záměr byl 20. Otázky v dotazníku jsem se snaţila koncipovat nejjednodušší formou tak, aby jim respondenti rozuměli. Dotazníky jsem vyplňovala osobně s kaţdým respondentem. Tímto jsem také mohla vypozorovat, na jaké úrovni jsou v práci s internetem. Shledala jsem, ţe pro nikoho z respondentů nepředstavuje internet nepřítele, naopak je pro ně jakousi výzvou. Jednotlivé otázky jsem zaměřila především na to, co zajímá lidi s mentálním postiţením na internetu, jak se orientují na webových stránkách a co jim činí potíţe. Výsledky mého dotazníkového šetření nebyly nijak zvlášť převratné ani čistě jednoznačné, jelikoţ kaţdý člověk je individualitou a u lidí s handicapem je nutné na to brát důraznější zřetel. Kaţdopádně jsem došla k závěrům, ţe rozhodně nesmíme lidi s mentálním postiţením nijak podceňovat a uţ vůbec ne v oblasti internetu. Naopak, aby se staly webové stránky přístupné pro lidi s mentálním postiţením, měli by jim tvůrci vycházet vstříc v jejich potřebách. Zejména je důleţité, aby si mohli sami upravit velikost písma. Pokud to není moţné, je vţdy výhodou větší písmo, tzn.14-16. Podstatné je také pouţívat co nejméně cizích výrazů. V situaci, kdy to není moţné je namístě vysvětlit význam pomocí obrázku či symbolu, který jasně vystihuje obsah informace. A vůbec pouţívat tyto alternativní formy sdělení co nejvíce. Nikomu neublíţí, kdyţ bude text doplněn o pár symbolů, které jasně odkazují na význam věty. Lidé s mentálním postiţením nemají ani tak problém v orientaci na internetu, ale spíše ve formě webových stránek. Proto je určitě významné se zamýšlet nad tím, jak vytvářet dobré webové stránky pro uţivatele se specifickými potřebami. Neméně marnou otázkou by bylo, jak vyuţít internet k zaměstnávání lidí s postiţením. Vytvořit portál pro lidi s mentálním postiţením, kde by se přehledně členily odkazy na nejdůleţitější informační zdroje na internetu, které by se týkaly jejich problematiky. Takové moţnosti tu jsou a je potřeba stále přicházet na nové cesty, jak usnadnit lidem s postiţením práci

51

s internetem. Podstatným závěrečným východiskem mé práce je to, ţe lidé s mentálním postiţením mají motivaci pouţívat internet, a to pro nejrůznější účely. Pokud podpoříme jejich motivaci a umoţníme jim přístupné webové stránky, které se budou alespoň z části drţet výše uvedených závěrů, bude to správný krůček k integraci lidí s mentálním postiţením v oblasti informačních technologií.

52

RESUMÉ The aim of this paper called „Internet and People with Learning Disabilities“ is to find out the way in which people with learning disabilities use the internet. The theoretical part of this paper is focused on people with learning disabilities and their relationship to internet. The first part of the theoretical section deals with the term mental retardation and its different kinds. This chapter also outlines the importance of The Convention on the Rights of People with Disabilities and International Classification of Functioning, Disability and Health that enables new viewing of people with learning disabilities and their lives. The second part of the theoretical section deals with possible ways how to provide information for people with learning disabilities. Some basic advice how to write an easy-to-read document is added. For example: it is better to use simple everyday spoken language, to use concrete examples which help people to understand the issue. The third part of the theoretical section deals with users limited access to information caused by the obstructions on webside pages. I have chosen the most important rules of accessibility for people with this handicap. The practical part includes a questionnaire designed to outline reasons why

people

with learning disabilities use internet and how easy it is for them. Data in my paper were collected in organizations that help people with using the internet. I found out that people with learning disabilities have the same basic information needs as the majority of population. It is very important to use practical examples, to avoid abstract concepts and to check whether people with learning disabilities can understand it. My research comes to a conclusion it is good to find out that people with learning disabilities have positive motivation to use the internet.

53

Seznam použité literatury

PAZDERSKÝ, Michal, VAISHAR, Antonín. Přístupnost webových stránek pro handicapované uţivatele. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti 2005 : sborník z 13. konference, konané ve dnech 13.-15. září 2005 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdruţení knihoven ČR, 2005. s. 253-267. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 2006. ISBN 807315-120-0. SPMP, Rady, jak vytvářet jednoduchá sdělení pro lidi s mentálním postižením. Praha: Nakladatelství Školy SPMP Modrý klíč, 2003. ISNB 80-902494-9-3. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3.vyd. Praha : Portál s.r.o., 2006. 200 s. ISBN 80-7178-506-7. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. vyd. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3. VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika.Brno : Paido, 2004. ISBN 807315-071-9. WHO, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1587-2. VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie, 2.vyd. Praha : Parta, 2003, 2007. ISBN 80-7320-063-5. DAŇOVÁ, M. Metodika úpravy textů, 1.vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2389-1.

54

Elektronická monografie KUČERA, Radek. Slovník cizích slov[online]. 2005-2006. [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW . BUBENÍČKOVÁ, Hana. Bariéry v přístupnosti a používání internetu [online].2009 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW:<www.blindfriendly.cz/clanky/bariery-vpristupnosti.cz>. ŠPINAR, David; PAVLÍČEK, Radek. Pravidla tvorby přístupného webu [online].2009 [cit. 2009-10-23]. Dostupný z WWW: <www.pravidla-pristupnosti.cz>. Činnost SPMP [online]. 2008. Praha : 2008 [cit. 2009-10-05]. Dostupný z WWW: www.spmpcr.cz. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením [online]. 2007. Praha : 2007 [cit. 2009-10-05]. Dostupný z WWW: ILSMH EUROPEAN ASSOCIATION. Make it simple[online]. 1998. Praha : 2008 [cit. 2009-10-05]. Dostupný z WWW: . International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF) [online].2009 [cit. 2009-09-26]. Dostupný z WWW:. Prohlášení o přístupnosti webu [online].2009 [cit. 2009-10-27]. Dostupný z WWW: . NEDVĚD, Oldřich. Úprava textů a grafika na PC[online].2004 [cit. 2009-10-24]. Dostupný z WWW: .

55

Seznam příloh 1.

Prázdný formulář dotazníku

2.

Příloha k dotazníku

56

Dotazník V rámci své absolventské práce bych ráda zjistila do jaké míry vyuţívají lidé s mentálním postiţením internet a jak by měly vypadat webové stránky, aby byly pro tuto skupinu uţivatelů srozumitelné. Zaměřila jsem se na jeden z největších českých portálů – Seznam (www.seznam.cz), který má obrovskou návštěvnost, a tudíţ by mohl být potenciálně zajímavý i pro uţivatele s postiţením. Druhým webem je domovská stránka jedné z největších organizací, která se problematikou lidí s postiţením zabývá jiţ 40 let – Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením (SPMP, www.spmpcr.cz). Ráda bych Vás poţádala o zakrouţkování odpovědi, která Vám je nejvíce blízká. Děkuji Vám za poskytnuté informace, samozřejmě je Vám zajištěna úplná anonymita. Děkuji za vaší ochotu a čas. Iveta Kadlecová Email:[email protected] 1) K jakým účelům nejčastěji využíváte internet? Uveďte prosím, pokud nevíte, vyberte jednu z následujících možností. ______________________________________________________________________ a) potřebuji zjistit např:program kin, události, jízdní řády… b) potřebuji najít práci c) chci se seznámit s jinými lidmi d) nepouţívám internet 2) Máte svůj vlastní email? a) Ano b) Ne 3) Pokud si otevřete stránku www.seznam.cz, jaké informace Vás budou nejvíce zajímat? Uveďte nejprve Vaší vlastní volbu.

_________________________________________________________ 57

a) počasí c) zábava

e) seznamka

g) práce

b) sport

f) hry

h) lidi

d) kultura

4) Co na internetu nejvíce hledáte? a) vyhledávám spíše informace, které se týkají mého postiţení (chráněné bydlení, dílny, osobní asistence, sluţby jiných organizací např: kurzy…) b) jakékoliv jiné informace (počasí, události, hry, mapy) 5) Jakou možnost v příloze by jste si spíše vybrali pro snadnější pochopení informací na webu? a) variantu typu A s obrázky b) variantu typu B bez obrázků 6) Jakou možnost v příloze byste si vybrali pro snadnější čtení informací? a) variantu A, nemám potíţe se čtením textu b) varianta B s větší velikostí písma c) varianta C s větším písmem a symbolem 7) Pomohlo by Vám tak, kdyby byly informace na Seznamu doplněny obrázky? a) Ano b) Ne, rozumím informacím i bez obrázků 8) Co Vám na stránkách Seznamu činí největší problémy? a) potíţe se čtením ( Mám potíţe přečíst některé informace) b) cizí výrazy např: (legislativa, kapitál, konkurence, kauza, remíza) c) nepřehlednost v informacích – špatně se na stránkách orientuji d) jiné problémy, uveďte prosím příklad_______________________________ _______________________________________________________________ 9) Úkol č.1: Chcete navštívit Vašeho kamaráda a potřebujete zjistit, kde bydlí. Jeho adresa je Vinohradská 6, Praha 2. Pod jakým odkazem na stránce www.seznam.cz byste jeho adresu hledali? Vyberte jednu možnost v příloze napište kterou konkrétně např: lidé, doprava…

58

a) moţnost A b) moţnost B

10) Jste schopní najít adresu Vašeho kamaráda (Vinohradská 6, praha 2) samostatně na mapě na stránce www.seznam.cz? a) ano b) ne 11) Dokážete si na stránce www.seznam.cz přečíst horoskop pro své znamení? a) ano b) ne 12) Úkol č.2 Zkuste najít na internetu organizaci SPMP – Sdružení pro pomoc lidem s postižením. Popište, jak byste SPMP hledali. _____________________________________________________________________

13) Úkol č.3: Na hlavní stránce www.spmpcr.cz je obrázek pro snadné čtení, vyberte v příloze správný symbol. a) obrázek A

c) obrázek C

b) obrázek B 14) Na stránkách www.spmpcr.cz vyberte (klikněte myší) „Poradenské centrum“, poté symbol „snadné čtení“ (v pravém horním rohu). Zobrazí se Vám otázky s obrázky, které vyjadřují význam jednotlivých otázek. V příloze porovnejte větu a vyberte tu, které lépe rozumíte. a) moţnost A b) moţnost B 15) Chápete lépe díky obrázkům, co otázky vyjadřují? a) ano b) ne 59

16) Najdete na stránkách SPMP informaci o tom, zda je budova organizace bezbariérová? a) ano b) ne Děkuji Vám za vaše odpovědi!

60

PŘÍLOHA Otázka č. 5 A) Kontakty: Tel: 276 453 068

www.spmp.cz

Kde nás najdete?

Karlínské nám. 12/59 Praha 8 Karlín, 186 03

B) Kontakty: www.spmp.cz Tel: 276 453 068 Karlínské nám. 12/59 Praha 8 – Karlín, 186 03 Otázka č.6 A) Kam se může člověk, znevýhodněný zdravotním postižením – mentálním, fyzickým, kombinovaným – obrátit, když se mu nedaří najít zaměstnání a je bezradný? B) Kam se může člověk, znevýhodněný zdravotním postižením

– mentálním, fyzickým, kombinovaným – obrátit, když se mu nedaří najít zaměstnání a je bezradný? C)

Kam se může člověk, znevýhodněný zdravotním postižením – mentálním, fyzickým, kombinovaným – obrátit, když se mu nedaří najít zaměstnání a je bezradný?

61

Otázka č. 9 A)Auto

Bazar Denní tisk Dopravní info Finance Hry Lidé Mapy Práce Pro ženy Rádio Reality Seznamka SMS brána Spolužáci Ubytování Videoklipy B) Autobazary Film Mobily Sport Auto-moto Finance Nábytek Stavebnictví Bazary Fitness Obchody Stěhování Bílé zboží Fotbal Oděvy Školy

Otázka č. 13

A)

B)

C)

Otázka č.14

A) poskytujeme informací, které Vám napomohou při řešení nepříznivé sociální situace!

B) Máte problém a nevíte si s ním rady?

62

63