INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU

SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Obsah 1. Soulad IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty............................................................. 5 2. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza, vize, cíle ................ 6 2.1. Analýza současné ekonomické a sociální situace ............................................................ 6 2.1.1. Stručný popis města....................................................................................................... 6 2.1.2. Demografické údaje ...................................................................................................... 6 2.1.3. Ekonomický rozvoj ........................................................................................................ 7 2.1.4. Sociální integrace.......................................................................................................... 9 2.1.5. Životní prostředí.......................................................................................................... 10 2.1.6. Přitažlivost městského prostředí ................................................................................. 12 2.1.7. Dostupnost a mobilita ................................................................................................. 12 2.1.8. Veřejná správa ............................................................................................................ 14 2.1.9. Zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje – definice místních disparit ... 14 2.2. SWOT analýza ................................................................................................................. 16 2.2.1. SWOT .......................................................................................................................... 16 2.2.2. Závěry analýzy ............................................................................................................ 17 2.3. Vize a cíle .......................................................................................................................... 19 2.3.1. Vize.............................................................................................................................. 19 2.3.2. Globální cíl.................................................................................................................. 19 2.3.3. Specifické cíle.............................................................................................................. 19 3. Zdůvodnění výběru zóny.............................................................................................................. 21 3.1. Zdůvodnění výběru zóny................................................................................................. 21 3.2. Provázanost se SWOT a socioekonomickou analýzou ................................................. 22 3.3. Popis a kvantifikace kritérií............................................................................................ 23 4. Popis zóny ...................................................................................................................................... 24 4.1. Základní údaje ................................................................................................................. 24 4.1.1. Vývoj sídlišť ve Frýdku-Místku.................................................................................... 24 4.1.2. Geografie..................................................................................................................... 25 4.2. Obyvatelstvo..................................................................................................................... 25 4.3. Bydlení .............................................................................................................................. 26 4.4. Vzdělanostní a ekonomická struktura ........................................................................... 26 4.5. Sociální integrace ............................................................................................................. 27 4.5.1. Sociální služby............................................................................................................. 27 4.5.2. Vzdělávací struktura.................................................................................................... 27 4.5.3. Zdravotnictví ............................................................................................................... 28 4.6. Životní prostředí .............................................................................................................. 28 4.7. Veřejná prostranství, dopravní infrastruktura a volnočasové aktivity ...................... 28 5. Popis cílů, opatření a aktivit IPRM............................................................................................. 30 5.1. Globální cíl ....................................................................................................................... 30 5.2. Specifické cíle a opatření................................................................................................. 30 5.2.1. Specifický cíl 1 Zlepšení prostředí pro obyvatele sídliště ohroženého chátráním a sociálním vyloučením ............................................................................................................. 30 5.2.2. Specifický cíl 2 Zkvalitnění technického stavu bytových domů ................................... 30 5.2.3. Specifický cíl 3 Rozvoj lidského potenciálu obyvatel sídliště...................................... 30 5.3. Opatření a aktivity........................................................................................................... 30 5.3.1. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství ....................................................... 30 5.3.2. Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti............................................ 31 5.3.3. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů.................................................................... 31 5.3.4. Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel ................................................ 32 5.4. Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a IOP ..................................... 32

2

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 6. Očekávané výsledky...................................................................................................................... 37 6.1. Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách ....................................... 37 6.2. Indikátory výsledku......................................................................................................... 37 6.3. Indikátory dopadu ........................................................................................................... 39 7. Časový harmonogram realizace IPRM....................................................................................... 40 7.1. Časový harmonogram ..................................................................................................... 40 7.2. Návaznost aktivit po dobu realizace IPRM ................................................................... 41 7.2.1. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství ....................................................... 41 7.2.2. Opatření 1.2 Snížení spotřeby energie u nebytových objektů...................................... 42 7.2.3. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů.................................................................... 42 7.2.4. Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel ................................................ 43 8. Finanční plán................................................................................................................................. 44 8.1. Veřejná podpora .............................................................................................................. 45 9. Administrativní řízení IPRM....................................................................................................... 46 9.1. Způsob řízení IPRM ........................................................................................................ 46 9.2. Zajištění administrativních kapacit ............................................................................... 47 9.3. Zdůvodnění výběru a požadavky na obsazení pozice manažera ................................. 47 9.4. Pravidla pro ustavení řídícího výboru, popřípadě pracovních skupin ....................... 47 9.5. Kompetence a odpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do řízení IPRM..... 47 9.5.1. Přípravná fáze............................................................................................................. 47 9.5.2. Fáze realizace IPRM................................................................................................... 48 9.5.3. Fáze udržitelnosti IPRM.............................................................................................. 50 9.6. Nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM ........................................................................................................ 50 9.7. Způsob monitorování realizace IPRM........................................................................... 50 9.8. Zodpovědnost za přípravu a schvalování ročních monitorovacích zpráv .................. 51 10. Zapojení partnerů......................................................................................................................... 52 10.1. Partnerství ve fázi přípravy IPRM ................................................................................ 52 10.2. Partnerství ve fázi realizace a udržitelnosti IPRM ....................................................... 53 11. Nástroje finančního řízení............................................................................................................ 54 12. Způsob výběru projektů............................................................................................................... 55 12.1. Způsob vyhlášení výzvy pro příjem projektů ............................................................... 56 12.2. Způsob příjmu projektů.................................................................................................. 56 12.3. Způsob výběru projektů.................................................................................................. 56 12.4. Doporučení k zařazení do IPRM.................................................................................... 58 13. Horizontální témata...................................................................................................................... 58 13.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace ........................................................................ 58 13.1.1. Specifické potřeby obyvatel......................................................................................... 59 13.1.2. Rovné pracovní podmínky, vzdělávání a práce ........................................................... 59 13.1.3. Informovanost a komunikace ...................................................................................... 59 13.1.4. Kvalita života .............................................................................................................. 59 13.1.5. Prevence sociálně patologických jevů......................................................................... 59 13.1.6. Informace o rovných příležitostech ............................................................................. 59 13.2. Udržitelný rozvoj ............................................................................................................. 60 13.2.1. Doprava....................................................................................................................... 60 13.2.2. Životní prostředí.......................................................................................................... 60 13.2.3. Spotřeba energie ......................................................................................................... 60 13.2.4. Ekonomický potenciál ................................................................................................. 61 13.2.5. Výchova k udržitelnému rozvoji .................................................................................. 61 14. Analýza rizik ................................................................................................................................. 61 14.1. Katalog rizik, jejich řízení a eliminace .......................................................................... 61 15. Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP....................................... 65

3

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Zkratky ČSÚ ČOV EAO EVL F-M CHKO IPRM MMFM ODIS OŽPaZ PO POD PM10 SEZ SLDB SMFM SWOT TEN-T ZP

Český statistický úřad Čistírna odpadních vod Ekonomicky aktivní obyvatelé Evropsky významné lokality Frýdek-Místek Chráněná krajinná oblast Integrovaný plán rozvoje měst Magistrát města Frýdku-Místku Ostravský dopravní integrovaný systém Odbor životního prostředí a zemědělství Ptačí oblasti Příměstská osobní doprava Prachové částice velikosti 10 µm Staré ekologické zátěže Sčítání lidu domů a bytů statutární město Frýdek-Místek Analýza silných a slabých stánek, příležitostí a ohrožení Trans-European Transport Network (transevropská dopravní síť) zdravotně postižení

4

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ

1. Soulad IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty IPRM sídliště Slezská je v souladu s nadřazenými dokumenty: Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Akční plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Územní plán města Frýdku-Místku, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, Národní rozvojový plán ČR. Mezi nejdůležitější koncepční dokumenty, z nichž IPRM Frýdku-Místku – sídliště Slezská vychází a je v souladu, je Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku a Akční plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Níže jsou uvedena opatření, se kterými je IPRM v souladu: Strategický cíl 1 Zlepšení nabídky aktivit zaměřených na využití volného času obyvatel a návštěvníků města Strategie: Rozšíření stávající 1.5 podpora aktivního využívání volného času, zlepšení podmínek pro kulturní, nabídky volnočasových aktivit sportovní a další zájmové aktivity s důrazem zejména na sídliště 1.16 rozšíření sítě cyklostezek a rekonstrukce stávajících cyklostezek, propojení Strategie: Budování cyklostezek s okolními obcemi a centrem města Strategický cíl 2 Soustavné zlepšování kvality života ve městě Strategie: Aktivity v oblasti bytového fondu města 2.5 zlepšování kvality bydlení v městských bytech Strategický cíl 3 Stálé zlepšování životního prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí 3.1 budování ploch veřejně přístupné zeleně v souladu s Generelem zeleně města F-M Strategie: Budování ploch veřejného prostranství ve městě 3.3 realizace rozšiřování účelové vysoké zeleně do krajiny, zejména doprovodné zeleně místních komunikací Strategický cíl 4 Vytvoření atmosféry spolupráce a komunikace mezi městem, podnikateli a dalšími klienty Strategie: Zajistit kvalitní komunikaci mezi místními 4.3 informování podnikatelů o dotačních a podnikatelských institucemi, občanem, podnikateli a ostatními klienty možnostech Strategický cíl 5 Podpora podnikatelského prostředí ve městě 5.8 revitalizace sídlišť Strategie: Územní rozvoj města 5.14 rekonstrukce veřejných prostranství

Další dokumenty s kterými je IPRM v souladu jsou strategické dokumenty zpracované na úrovni statutárního města Frýdek-Místek, na úrovni Moravskoslezského kraje a ČR: •

Územní plán města Frýdku-Místku Nastavení cílů, strategie a aktivit IPRM respektuje a bere v úvahu znění textové a grafické podoby Územního plánu města. Konkrétní dílčí projekty IPRM budou moci být realizovány pouze pokud získají územní rozhodnutí a stavební povolení a budou tedy v souladu s Územním plánem města. •

Národní rozvojový plán ČR V tomto dokumentu národního charakteru je určen cíl – dosáhnout vyváženého a harmonického rozvoje celého území ČR. Konkurenceschopnost ČR je zde definována jako funkce mimo jiné i Vyváženého rozvoje území ČR a jejích regionu: o o o o o

Harmonický rozvoj území ČR a snižování existujících disparit Stimulace rozvojového potenciálu regionů Posilování role měst jako center růstu a rozvoje regionu Regenerace panelových sídlišť Udržitelný rozvoj venkovských oblastí

•

Program rozvoje Moravskoslezského kraje Tento koncepční dokument definuje v Prioritní oblasti 5 – Vzkvétající území přehled strategických cílů, s nimiž je IPRM v souladu: Strategický cíl 3. Regenerace měst jako center ekonomického rozvoje regionu a Strategický cíl 4. Zlepšení kvality krajiny a života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje.

5


2. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza, vize, cíle Socioekonomická analýza města vychází ze strategických a programových dokumentů města. Výchozí materiály pro socioekonomickou analýzu jsou: Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Akční plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Územní plán města FrýdkuMístku, Ekonomicko-sociální analýza města.

2.1.

Analýza současné ekonomické a sociální situace 2.1.1. Stručný popis města

Statutární město Frýdek-Místek leží v severovýchodní části Moravy (cca 20 km jihovýchodně od města Ostravy) na soutoku řek Ostravice a Morávky v průměrné nadmořské výšce 290 m.n.m. Na levém břehu řeky Ostravice leží městské části Místek, Chlebovice, Zelinkovice a Lysůvky, na pravém břehu Frýdek, Lískovec, Panské Nové Dvory a Skalice. Území města náleží k mírně teplé klimatické oblasti. Srážky zde neklesají pod hranici 750 mm/m2 ročně. Statutární město Frýdek-Místek má část městskou - centrální (zástavba Frýdku a Místku) a část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Z celkové rozlohy statutárního města Frýdek-Místek (5 159 ha) téměř polovinu (2 487 ha, 48,21 %) představuje zemědělská půda, lesní půda má rozlohu 1 169 ha (22,66 %) – ČSÚ k 31.12.2007. Město Frýdek-Místek je okresním městem - Okres Frýdek-Místek, NUTS 4 - CZ0802 nejvýchodnější okres České republiky. Na severu okres sousedí s Polskou republikou a na východě se Slovenskou republikou. Rozprostírá se na ploše 1 208,49 km2. Okres Frýdek-Místek patří mezi problémové oblasti1, jejichž charakter odpovídá praktickým cílům strukturální politiky EU, a to mezi Strukturálně postižené regiony. Město Frýdek-Místek je součástí Moravskoslezského kraje, který na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku. Postavení statutárního města Frýdek-Místek v rámci okresu, kraje a ČR Území Česká republika

Počet obyvatel k 31. 12. 2007 Celkem Muži Ženy 10 381 130 5 082 934 5 298 196

Podíl města F-M (%) 0,57

Moravskoslezský kraj

1 249 897

611 825

638 072

4,74

Okres Frýdek-Místek

210 369

103 160

107 209

28,16

Město Frýdek-Místek

59 233

29 098

30 135

100,00

Zdroj: ČSÚ, Praha

2.1.2. Demografické údaje Ve městě na konci roku 2007 žilo 59 233 obyvatel. Počtem obyvatel se Frýdek-Místek řadí na 16. místo v republice. V rámci kraje patří statutární město Frýdek-Místek k pěti nejlidnatějším městům. Počet obyvatel statutárního města Frýdek-Místek plynule stoupal až do období II. světové války. Mírné zpomalení růstu počtu obyvatel v důsledku války a v padesátých letech vystřídal dosti 1

Usnesením vlády ČR č. 560/2006 ze dne 17. května 2006 byla přijala Strategie regionálního rozvoje České republiky a schváleny také typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu.

6

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ rychlý růst v šedesátých až osmdesátých letech. Tento růst byl podmíněn růstem průmyslové výroby v samotném statutárním městě Frýdek-Místek, ale i v ostravské průmyslové aglomeraci (růst pracovních příležitostí). Obyvatelstvo se převážně koncentrovalo do vybraných částí vlastního města (převážně Frýdek a Místek, viz tabulka č.1 přílohy č.1). Průměrný věk obyvatel statutárního města Frýdek-Místek je 39,9 let (v roce 2007), což je o rok méně, než průměrný věk obyvatel Ostravy (40,3 let - rok 2007). Z věkové struktury obyvatel vyplývá, že ve městě převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. Zastoupení obyvatel v poproduktivním věku je již delší dobu nepříznivý, neustále jejich počet narůstá. Příčinou poklesu počtu dětí do 14 let (poklesu porodnosti) je zejména změna životního stylu mladé generace, která se snaží více seberealizovat v profesní kariéře a mění postoje k rodičovství a rodině, a také nepříznivá ekonomická a bytová situace. Při sčítání lidu, domů a bytů bylo umožněno občanům, aby se přihlásili k národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Sčítané osoby se mohli přihlásit vedle české národnosti (89 %) i k národnosti moravské (3 %), slezské, rómské nebo jiné (4 %). Kromě těchto národností je početnou skupinou ve městě i národnost slovenská a polská. Toto je důsledek polohy okresu Frýdek-Místek u hranic se Slovenskou a Polskou republikou. V poslední době ve městě a jeho okolí roste počet obyvatel přicházejících z asijského kontinentu (převážně vietnamské a korejské národnosti). Pokud jde o religiozitu, převažující skupinou je obyvatelstvo bez vyznání (40,9 %) Druhou nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání - 36,8 % (údaje ze SLDB 2001).

2.1.3. Ekonomický rozvoj Z ekonomického pohledu je statutární město Frýdek-Místek průmyslové s rozvíjejícími se službami. Samotné město i celý okres Frýdek-Místek je možné charakterizovat jako oblast s výrazným potencionálem růstu, díky lokalizačním faktorům jako jsou výhodná poloha, kvalifikovaná pracovní síla i hospodářská tradice. Ve statutárním městě Frýdku-Místku má hutnický a textilní průmysl dlouholetou tradici. Ostatní obory mají jen doplňkový charakter. Z hlediska blízkého okolí se ke statutárnímu městu Frýdku-Místku pojí doly Staříč a Paskov. Vývoj posledních let byl ovlivněn zejména privatizací v 90. letech. Byl zastaven provoz Mostárny Vítkovice a stavy zaměstnanců v největších průmyslových podnicích města se snížily o více jak 50 %. To vyvolalo na druhé straně růst nových podnikatelských subjektů zejména ve službách. Zaměstnanost v organizacích města F-M podle odvětví OKEČ (tabulka č. 2), struktura zaměstnavatelských subjektů dle právní formy (tabulka č. 3) a zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích (tabulka č. 4) jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 1 dokumentu. Vzhledem k dostatečnému počtu kvalifikované pracovní síly, relativně nízkým mzdovým nákladům i vyšší míře nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními regiony České republiky je oblast Moravskoslezského kraje, tedy i Frýdek-Místek, velmi výhodným místem pro investování. Ve statutárním městě Frýdku-Místku patří k nejvýznamnějším následující lokality brownfields: kasárna Palkovická, lokalita Rybníky a objekt staré teplé válcovny VÁLCOVNY PLECHU, a.s., lokalita Panské Nové Dvory a areály nevyužitých objektů a pozemků Slezan Frýdek-Místek a.s. Stávající, případně potenciální průmyslové zóny nacházejících se na území města jsou: Chlebovice, Lískovec a Frýdek-Místek – Kasárna. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v okrese Frýdek-Místek evidováno 31 183 ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). Ekonomicky aktivní tvořili 52,4 % z celkového počtu obyvatel. V tabulkách v příloze č.1 je uváděna zaměstnanost a její vývoj ve statutárním městě Frýdku-Místku. V současnosti však stále neexistují relevantní statistické údaje, které by daný stav zaměstnanosti ve městě přesně popsaly. Analyzovaná statistická jednotka, tedy město, je příliš malá. K dispozici jsou pouze vybrané vzorky zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 26 a více zaměstnanců. Podrobnosti o ekonomické aktivitě ve statutárním městě Frýdek-Místek jsou uvedeny v příloze č. 1 v tabulce č. 5.

7

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Odměňování (mzdová úroveň) v okrese Frýdek-Místek a v Moravskoslezském kraji je pod průměrnou úrovní mezd v České republice. Přesto jsou průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji čtvrté nejvyšší mezi kraji ČR a v okrese Frýdek-Místek druhé nejvyšší mezi okresy Moravskoslezského kraje. Rozdíl mezi průměrnou mzdou v ČR a v okrese Frýdek-Místek se neustále zvětšuje (pouze v roce 2004 rozdíl zaznamenal mírný pokles). V roce 2004 činila průměrná mzda v okrese F-M 89,8 % průměru ČR (viz příloha č.1 tabulka č.6). Ve statutárním městě Frýdku-Místku bylo k 30.4.2008 evidováno na úřadu práce celkem 2 313 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti ve statutárním městě Frýdku-Místku činila k tomuto datu 7,4 %. Nezaměstnanost byla ovlivněna především restrukturalizací průmyslových podniků na počátku nového století. Její vrchol dosáhl v roce 2003, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 17,2 %. Podrobné informace o vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře podle dosaženého vzdělání a vývoji nezaměstnanosti ve Frýdku-Místku jsou uvedeny v příloze č. 1 – tabulky č. 7, 8 a 9. Mezi uchazeče o zaměstnání převažují lidé vyučení bez maturity, následují osoby se základním vzděláním a středoškoláci s maturitou. Nejméně zastoupeny jsou osoby s vyšším vzděláním. Z tabulek, popisujících vývoj počtu uchazečů, vyplývá, že počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesá a počet volných pracovních míst roste. Mezi nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných patří ve Frýdku-Místku: osoby se zdravotním postižením (ZP), absolventi a mladiství, uchazeči evidováni na Úřadu práce déle než 6 měsíců. Nejohroženější skupinou osob hledajících práci jsou ve statutárním městě Frýdku-Místku osoby, které jsou evidovány na Úřadu práce déle než 6 měsíců. Jejich počet sice neustálé klesá, ale nadále tvoří asi 60 % všech uchazečů o zaměstnání. Naopak pozitivní je pokles u osob se ZP a také u absolventů a mladistvých. Do statutárního města Frýdek-Místek k 1.3.2001 dojíždělo za prací celkem 8 376 osob. Denně dojíždělo do města 7 587 osob, což představovalo 90,6 % z celkového počtu dojíždějících. Z obcí okresu dojíždělo do města 19,6 % z celkového počtu dojíždějících, z obcí mimo okres 20,4 % z celkového počtu dojíždějících. Za nejvýznamnější dojížďkový proud lze považovat dojížďku z Ostravy, která představovala 697 osob (8,3 % z celkového počtu dojíždějících). Další významné dojížďkové proudy směřují z města Frýdlant nad Ostravicí (639 osob), z obcí Baška (497 osob), Palkovice (428 osob) a Dobrá (419). V tomto případě se jedná převážně o denní dojížďku z obcí ne příliš vzdálených od města. Důležitou úlohu v oblasti rozvoje cestovního ruchu ve Frýdku-Místku sehrává Beskydské informační centrum (BIC, příspěvková organizace statutárního města F-M) a sdružení Region Beskydy. Statutární město Frýdek-Místek je pro svou výhodnou geografickou polohu dobrým výchozím bodem pro turistické výpravy do blízkých Beskyd. Stávající turistická infrastruktura ve městě nabízí vhodné podmínky k provozování aktivit, významných pro rozvoj cestovního ruchu. Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá síť kvalitních ubytovacích zařízení. Celkem je ve statutárním města Frýdku-Místku k dispozici cca 550 lůžek. Cyklistům jsou k dispozici městské cyklotrasy, na které pak navazují cyklotrasy v Beskydech. V současné době je ve městě vybudováno cca 12,5 km značených cyklostezek: • • • • •

Statutární město Frýdek-Místek, průtah městem (v celkové délce 3,103 km). Ostrava – Beskydy (v celkové délce 4,031 km). Palkovická – Olešná (v celkové délce 3, 804 km). Statutární město Frýdek-Místek – Staré Město (v celkové délce 2,2 km). Cyklostezka za frýdeckým hřbitovem (v celkové délce 280 m).

8

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Blízké okolí města nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. Procházky dobře značenými příměstskými trasami vedou atraktivními místy s přírodními zajímavostmi, příkladem je 3,5 km dlouhá naučná stezka ve frýdeckém lese. Na území historického jádra Frýdku je vyhláškou ministerstva kultury České republiky čís. 476/1992 ze dne 10. září 1992, o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, vyhlášena městská památková zóna. Na dalším území statutárního města Frýdek-Místek se dle Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek nachází množství památek – 7 kostelů, 5 kaplí, přes 80 městských domů a větší množství soch, pomníků a památníků.

2.1.4. Sociální integrace V této kapitole bude popsán stav občanské vybavenosti související s podporou sociální integrace, kvality života a rozvoje lidských zdrojů, zdravotnictví, školství, sociální péče, bydlení, kultury a volnočasových aktivit. Zdravotní služby ve Frýdku-Místku jsou zastoupeny Nemocnicí Frýdek-Místek. Zřizovatelem nemocnice je Moravskoslezský kraj. Je určena pro pacienty v oblasti, v níž žije 150 tis. obyvatel a v některých odbornostech i pro pacienty z celé ČR. Jedná se o kardiologii, gastroenterologii, oftalmologii, hematologii a nukleární medicínu. V současné době je nemocnice zařízením s 485 lůžky akutní péče a 32 lůžky následné péče. Nemocnice poskytuje znalosti a dovednosti 18-ti lékařských odborností, které zahrnují široké spektrum medicínských výkonů a specializací. Počty zdravotnických zařízení jsou uvedeny v příloze č.1 v tabulce č.11 Oblast sociálních služeb ve Frýdku-Místku v posledních letech zaznamenala období prudkého rozvoje. Došlo ke značnému rozšíření sítě poskytovaných sociálních služeb, a to nejen ze strany samotného statutárního města Frýdku-Místku a jeho poskytovatelů, ale i řady neziskových organizací se sociálním a sociálně zdravotním zaměřením. Snahou statutárního města Frýdku-Místku je vytvořit propojený systém sociálních služeb, které by svým obsahem byly provázány natolik, aby na sebe navazovaly, vzájemně se doplňovaly a splňovaly tak standardy kvality sociálních služeb. Cílem statutárního města je poskytovat služby sociální péče v co nejvyšší kvalitě jak v pobytových zařízeních (domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou, penzion pro seniory), tak inovováním ambulantních (poradenská činnost) a terénních (pečovatelská služba, osobní asistence, dobrovolnická činnost) služeb, které umožňují lidem žít s kvalitní péčí tam, kde jsou doma nebo kde si sami zvolí. Svou pozornost obrací také na zájmovou činnost a volnočasové aktivity seniorů a mládeže (kluby důchodců, nízkoprahová zařízení), prevenci kriminality, drogovou problematiku, osoby se zvláštními potřebami (mentálně postižení, lidé s duševním onemocněním), osoby vyžadující zvláštní pomoc (azylové domy, péče o navrátilce z výkonu trestu), národnostní menšiny. Pomocná ruka je podána těm, kteří se přechodně ocitli v situaci, kterou neumí či nemohou sami zvládnout. Statutární město Frýdek-Místek v oblasti sociálních služeb je zřizovatelem pěti příspěvkových organizací: Domov pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Penzion pro seniory FrýdekMístek, příspěvková organizace, Pečovatelská služba Frýdek-Místek, příspěvková organizace, ŽIRAFA-Integrované centrum Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Jesle Frýdek-Místek, příspěvková organizace. Nejčastěji jsou poskytovány služby dětem a mládeži (51%) a seniorům (47%). Dále pak tělesně postiženým, lidem s mentálním postižením, lidem se zrakovým postižením, lidem s jiným zdravotním postižením, lidem v přechodné krizi, lidem s duševním postižením, lidem se sluchovým postižením, etnickým skupinám, nepřizpůsobivým občanům, lidem s jinými závislostmi, lidem závislým na alkoholu a závislým na drogách. Konkrétní přehled údajů v oblasti poskytování sociálních a sociálně-zdravotnických služeb je uveden v příloze č. 1 dokumentu – tabulka č. 12.

9

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Z přehledu výdajů na sociální služby za rok 2005 vykazuje největší podíl výdajů na oblast seniorů, celkem 87 079 tis. Kč, tj. 58 %. Výdaje pro osoby se zdravotním postižením činily 30 955 tis. Kč, tj. 21 % z celkových výdajů na oblast sociálních služeb. Výdaje v sociálních službách na cílovou skupinu děti a mladiství se týkají především nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Ostatní výdaje jsou na poradenskou činnost pro děti a mládež v rámci prevence, kterou provádí především občanské sdružení Centrum nové naděje. Většina výdajů pro péči o etnické menšiny je určena pro romskou etnickou menšinu, která patří ve statutárním městě Frýdek-Místek k nejpočetnějším. Výdaje byly použity na projekty města Frýdek-Místek „Podpory terénní sociální práce“ z programu Podpory sociální inkluze příslušníků romských komunit a na dotaci pro Společnost Romů na Moravě, o.p.s. Vzdělanostní struktura obyvatel odráží dřívější zaměření ekonomické výroby ve městě a okolí, kdy převládalo obyvatelstvo zaměstnáno v dělnických profesích. V porovnání s celou republikou vykazuje město vyšší zastoupení u obyvatel se základním vzděláním. U zbývajících skupin obyvatel je zastoupení nižší než v ČR. Vzdělanostní úroveň občanů je o něco nižší než celostátní hodnoty. Konkrétní data jsou uvedena v příloze č. 1 dokumentu – tabulka č. 13 a graf č. 1. Ve Frýdku-Místku je celkem 12 mateřských, 13 základních a 2 základní umělecké školy; 11 státních a 5 soukromých středních škol a 3 gymnázia; dvě vyšší odborné školy a nově je ve městě i možnost denního vysokoškolského studia. Kulturu ve Frýdku-Místku zajišťuje z velké části příspěvková organizace města Národní dům, která na území města provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. Hlavní kulturní akce, které přispívají k obohacení kulturního života jsou: Velikonoční jarmark (březen), Mezinárodní folklórní festival (červen), Indiáni ve Frýdku (červenec), Jazz ve městě (červenec), Beskydy sound 08 (srpen), Muzikantské žně (srpen), Frýdecké historické slavnosti (srpen) a jiné. Na území města působí cca 100 zájmových organizací pro děti a mládež. Oblast práce s dětmi a mládeží je ve Frýdku-Místku velmi široká – od pravidelné zájmové kulturní a sportovní činnosti, přes různé spolky až po práci s rizikovými skupinami a neorganizovatelnými dětmi. Na území města bylo ke konci roku 2007 v provozu: 2 kina, 2 divadla, 1 muzeum, 9 galerií, 2 knihovny, 2 hudební kluby, 1 filmový klub, 1 dům dětí a mládeže a 1 kulturní dům. Statutární město Frýdek-Místek je zakladatelem společnosti Sportplex spol. s r.o., která provozuje na území samotného města včetně okrajových částí řadu sportovních zařízení. Na území statutárního města Frýdku-Místku jsou tyto sportovní zařízení: Aquapark Olešná, víceúčelová sportovní hala (včetně ledové plochy), fotbalové stadiony, tělocvičny u základních škol, hokejbalový areál, krytý plavecký bazén, tenisové areály, haly pro míčové sporty, prostory pro fitness, dětská hřiště aj. Přestože stávající nabídka sportovních zařízení ve městě je poměrně dostatečná, v rámci neustálého zlepšování kvality života obyvatel Frýdku-Místku je nutné rozšiřovat tuto nabídku a podporovat tak aktivní využívání volného času. Ve městě například chybí polyfunkční objekt určený nejen ke sportu, ale i oddechu a rekreaci.

2.1.5. Životní prostředí Kvalita ovzduší Měřící stanice kvality ovzduší je umístěna v areálu někdejšího dopravního hřiště, na ulici 28. října v Místku. V tabulce č. 14 v příloze č. 1 dokumentu je uveden přehled průměrných ročních koncentrací sledovaných škodlivin za období 1995 až 2006. Na základě nařízení vlády patří území statutárního města Frýdku-Místku mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na tomto území je překračován imisní limit pro pevné částice frakce

10

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ PM10 a benzo(a)pyren. Od roku 1994 do roku 2000 došlo k výraznému poklesu emisí znečišťujících látek, kdy se situace zlepšila. Nejvýznamněji se pokles projevil u emisí tuhých znečišťujících látek (o více než 85 %) a oxidu siřičitého (o více než 65 %). Přibližně o polovinu se snížily emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého vypouštěné stacionárními zdroji. Kvalita vody Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je z cca 91,5 % beskydská část Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z vodárenské nádrže Šance na Ostravici je voda přes úpravnu vody v Nové Vsi dodávána přivaděči OOV Nová Ves-Baška DN 1200, Baška-Bruzovice DN 1000, a Baška-Zelinkovice DN 800. Zbývajících cca 8,5% pitné vody je získáváno z místních zdrojů v Chlebovicích a z přebytků vody ze zdrojů Zimný a Prašivá. Ochrana přírody V roce 2004 byla dokončena příprava lokalit soustavy Natura 2000 – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. V konečné fázi bylo navrženo a vyhlášeno zřízení 10 evropsky významných lokalit (EVL) zasahujících na území okresu Frýdek-Místek a 2 ptačích oblastí (PO). Přímo na katastrální území statutárního města Frýdku-Místku zasahují 2 EVL: Řeka Ostravice CZ0813462 a Niva Morávky CZ0810004. Na katastrálním území statutárního města Frýdek-Místek se nenachází žádná zvláště chráněná území. Statutární město Frýdek-Místek leží v blízkosti velkoplošných chráněných území CHKO Beskydy a CHKO Poodří. Dále se na území okresu Frýdek-Místek nachází celkem 51 maloplošných chráněných území. Do kategorie Národní přírodní rezervace spadá 5 lokalit, do kategorie Přírodní rezervace 24 oblastí a do kategorie Přírodní památka 21 lokalit. Přímo na území statutárního města se nachází 4 Památné stromy: Buk lesní (Fagus sylvatica), Dub letní (Quercus robur), Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), Tis červený (Taxus baccata). Dále se na území města nachází Naučná stezka Frýdecký les o rozloze 158 ha a 6 parků v části Frýdek a 4 parky (podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 dokumentu – tabulka č. 15) v místní části Místek. Problémem u veřejně přístupných parků je kvalita zeleně a cestní sítě. Odpady a SEZ Pro komplexní nakládání s odpady byla v roce 1992 městem založena Frýdecká skládka, a.s. Je to dynamicky se rozvíjející společnost s 94 zaměstnanci, ročním obratem 79 mil. Kč a své služby poskytuje pro cca 150 000 obyvatel žijících na území s rozlohou 250 km2. Řízená skládka odpadů se nachází na Panských Nových Dvorech. Sběrný dvůr pro nebezpečné odpady, především z TKO a průmyslu, má halu, dílnu a venkovní plochy v areálu bývalých kasáren Panské Nové Dvory. V roce 1994 byl zaveden separovaný sběr odpadů (papír, sklo, plasty) nákladem 18,5 mil. Kč. Dotřiďovací linka se nachází v Lískovci. Aerobní kompostování zeleně a biologických odpadů vlastní technologií zajišťuje kompostárna v areálu ZD Bruzovice. V roce 2006 bylo separovaným sběrem vybráno 882,7 t papíru, 436,29 t skla a 156,13 t plastů. V roce 2002 bylo zřízeno středisko BETONY A SUTĚ v areálu skládky na Panských Nových Dvorech, kde jsou dočasně shromažďovány demoliční odpady, ze kterých jsou vyráběny certifikované výrobky (např. drtě pro stavebnictví, drenážní vrstvy, zpevněné plochy apod.). Na území města se nenacházejí žádné významné staré ekologické zátěže, ale limitujícím prvkem pro budoucí rozvoj mohou být pozůstatky z důlní činnosti – viz mapa na obrázku č. 1 v příloze č. 1 dokumentu. Významnou zátěží z hlediska kvality života je hluková zátěž kolem hlavních dopravních tepen procházejících městem (hlavně podél I/48). Podrobnosti o místech hlukové zátěže jsou uvedeny v příloze č. 1 – Obrázek č. 2.

11

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 2.1.6. Přitažlivost městského prostředí Statutární město Frýdek-Místek je historicky vnímáno spíše jako průmyslové centrum a díky tomu, že je de facto součástí Ostravské sídelní aglomerace, je tento obraz dále posilován. Díky tomu, že situace v národním, ale i evropském kontextu je zcela odlišná od druhé poloviny 20. století, pociťuje město potřebu postupné změny v moderní sídlo, které odpovídá nárokům občanů i návštěvníků na plnohodnotný život i vyžití. Z hlediska kvality bydlení je město občany i návštěvníky vnímáno spíše jako průmyslové sídlo s výrazně monofunkčními bloky nevhodné pro kvalitní bydlení, což je zapříčiněno jak přítomností velkých fungujících i zanedbaných průmyslových komplexů, tak i neutěšeným stavem starých sídlišť, jejichž revitalizace je pro město naprostou prioritou. Na území města jsou tyto sídliště: Kolaříkovo, Riviéra, Anenská, Bezručova, Nad Lipinou, K Hájku, Růžový pahorek, Nad Nemocnicí, Jiráskova, Hasičská, Slezská I, Slezská II. Mezi největší technické problémy bytových domů na těchto sídlištích patří nedostatečná izolace a nevyhovující okna způsobující velké tepelné ztráty. Mezi další problémy stavu domů patří technicky i staticky nevyhovující balkony a lodžie. Je nutné opravit vstupy do domů a opatřit je bezbariérovými přístupy. Bezbariérové přístupy umožní lepší orientaci osobám se sníženou pohyblivostí. Rozvody tepla, plynu a vody jsou zastaralé. Ve špatném technickém stavu jsou i společné vnitřní prostory bytových domů, kdy zastaralé výtahy neodpovídají normám a nesplňují bezpečnostní standardy. Veškeré tyto závady zvyšují nároky na údržbu a provoz je ekonomicky neefektivní. Z hlediska stavu veřejných prostranství je město na relativně průměrné úrovni, na jedné straně velmi kvalitní stav prostranství v centru města je znehodnocován zanedbaným stavem prostranství na předměstích a sídlištích. Toto je především důsledkem výraznějších projevů vandalismu a většího výskytu drobné kriminality v okrajových částech města. Všeobecně v této oblasti lze spatřovat jedny z největších disparit v kvalitě života. Stav infrastruktury pro kulturu je velmi dobrý, kulturu ve Frýdku-Místku zajišťuje z velké části příspěvková organizace města Národní dům, která na území města provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. K dalším důležitým kulturním zařízením patří Městská knihovna. Celkem se ve městě Frýdek-Místek nachází 2 kina, 2 divadla, 1 muzeum, 9 galerií, 2 veřejné knihovny, 2 hudební kluby, 1 filmový klub, 1 kulturní dům a 1 dům dětí a mládeže. Ve Frýdku-Místku je dostatečná nabídka kulturních zařízení, některé z nich, jako například kino Petra Bezruče, jsou však poměrně zastaralé a vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. Využití památkově chráněných objektů je uspokojivé, na území historického jádra Frýdku je vyhláškou ministerstva kultury České republiky čís. 476/1992 ze dne 10. září 1992, o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, vyhlášena městská památková zóna. Na území statutárního města Frýdek-Místek se dle Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek nachází 7 kostelů, 5 kaplí, přes 80 městských domů a velké množství soch, pomníků a památníků.

2.1.7. Dostupnost a mobilita Statutární město Frýdek-Místek leží na důležité dopravní křižovatce (R48 a R56, I/48 a I/56) a plní také funkci nástupního centra pro rekreační oblast Beskyd a obslužného centra pro široké spádové území. Pro zajištění těchto funkcí slouží systém silničních sítí a místních komunikací. Statutární město Frýdek-Místek protínají silnice první, druhé a třetí třídy. Na území města se nachází přes 180 km komunikací a cca 170 km chodníků a přes 2100 dopravních značek. Tato čísla nejsou konečná, protože síť komunikací se neustále rozrůstá.

12

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ V současnosti nejpalčivějším problémem města je tranzitní doprava centrem, resp. neexistence obchvatu. Tento problém se dále prohlubuje po zahájení výroby v továrně Hyundai v Nošovicích v roce 2008. Výstavba obchvatu (silnice R48) je naplánována na období do roku 2011. Stav dopravní a technické infrastruktury je velice rozdílný v jednotlivých částech města, výrazný problém kromě výše zmiňované tranzitní dopravy je vnímán u dopravy v klidu, nedostatek parkovacích míst je jak na sídlištích (obzvláště sídliště Slezská), tak v obou centrech města. Problémem je stav místních komunikací, kde v některých částech města je kritický a je potřeba rychlá oprava. Dopravní dostupnost města je na relativně dobré úrovni u veřejné autobusové a automobilové dopravy, horší situace je u železniční dopravy, kde Frýdkem-Místkem prochází železniční trať číslo 323 Valašské Meziříčí - Hostašovice - Veřovice - Frýdlant nad Ostravicí - FrýdekMístek - Ostrava, od které se zde odpojuje trať 322 do Českého Těšína. Obě tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované. Po trati číslo 323 jsou vedeny kromě osobních vlaků i vlaky spěšné a rychlíky. Významné je zejména železniční spojení s Ostravou. Statutární město Frýdek-Místek sice leží v rozlehlém Ostravském dopravním integrovaném systému (ODIS), ve kterém tvoří zónu 50, integrace se ale týká pouze vlaků, autobusových linek nikoli. Dopravní obslužnost ve městě Frýdek-Místek je řešena jak železničními spoji, tak i stabilním systémem příměstské i meziměstské autobusové dopravy. Hlavním prostředkem dopravy uvnitř města je Městská hromadná doprava, kterou, stejně jako příměstskou dopravu, zajišťuje ČSAD Frýdek-Místek, a.s. V současnosti provozuje ČSAD Frýdek-Místek 39 linek příměstské osobní dopravy (POD). Příměstská doprava je zajišťovány 65 vozidly. V rámci MHD je v provozu 9 linek, které jsou zajišťovány 25 autobusy, z toho jsou 4 autobusy nízkopodlažní. Vzhledem ke špatnému stavu ovzduší je ve městě podporováno využívání nemotorové dopravy souborem opatření a nástrojů, sloužících ke zvýšení užitné hodnoty komunikací, zlepšení životního prostředí a bezpečnosti zejména chodců a cyklistů na úkor dosud nadřazeného postavení automobilové dopravy. Cílem je sladit charakter uličního prostoru s funkcemi příslušné komunikace, která jím prochází. Typickými příklady jsou ostrůvky pro chodce, zužování jízdních pruhů, okružní křižovatky, nasvěcování přechodů pro chodce, značkovací oka, přednost chodců na semaforech, příčné prahy, šikany apod. Hlavními disparitou v oblasti dopravy a mobility je proti velkému zatížení osobní automobilovou dopravou výrazný nedostatek parkovacích míst a to jak v centru města, tak především na sídlištích. Technická infrastruktura: Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. regionální správa Frýdek–Místek. Vodovodní síť má celkovou délku 166 884 m, 5110 ks přípojek a 28 755 m délky přípojek. V současné době je na veřejnou vodovodní síť napojeno zhruba 97 % obyvatel města Frýdku-Místku. Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí v délce 128,195 km. Pro účely čištění splaškových vod byla ve městě v roce 1967 uvedena do provozu mechanicko-biologická ČOV Frýdek-Místek. V městských částech Frýdku-Místku, a to Skalici, Lískovci, Chlebovicích a Lysůvkách není vybudována soustavná kanalizační síť. Zásobování elektrickou energií na území statutárního města Frýdek-Místek provádí firmy skupiny ČEZ. Tyto procesně řízené firmy zajišťují celý řetěz činností od transportu elektrické energie, přes její prodej, měření, fakturaci, údržbu a provoz distribučních zařízení, rozvoj energetické distribuční soustavy a to dle své specializace a kompetence. Distep, a.s. je téměř z devadesáti procent dodavatelem tepelné energie ze soustavy centrálního zásobování teplem na území města Frýdku-Místku. Společnost byla založena statutárním městem Frýdek-Místek v roce 1995. Základní kapitál společnosti k 31. 12. 2006 činil 355 240 tis. Kč a je tvořen především 57 předávacími stanicemi, 148 objektovými předávacími stanicemi,

13

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 23 automatickými tlakovými stanicemi, sekundárními rozvody tepla a teplé užitkové vody v délce cca 38 km a vodovodním řádem. Zásobování plynem zajišťuje na území města Frýdku-Místku Severomoravská plynárenská, a.s. Ostrava. Město je v současné době napojeno na systém dálkových VTL plynovodů, přivádějících zemní plyn (zemní plyn naftový) do Ostravské aglomerace.

2.1.8. Veřejná správa Město Frýdek-Místek je obec s tzv. rozšířenou působností (jinak „pověřená obec 3. stupně“, zkr. „PO 3“). Pro území správního obvodu vykonává zákonem určené úkoly státní správy. Tento správní obvod tvoří 37 obcí s celkem cca 109 tis. obyvateli a rozlohou 480 km2. Jedná se o obce: Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice. Vedle samosprávy jsou ve Frýdku-Místku lokalizovány četné instituce státní správy, s okresní působností (např. Katastrální úřad, Úřad práce, OŘ PČR aj.). Frýdek-Místek podobně jako jiná města a obce v ČR získal majetek převodem od státu. Převody byly nastartovány přijetím zákona 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí a doplněny dalšími zákony, např. zákon o státním rozpočtu na rok 1993 č. 10/93 Sb. nebo zákon 485/91 Sb. Těmito zákony na město přešel největší objem majetku, a to zejména historický nemovitý majetek a bytový fond. Stejně jako ostatní obce se město Frýdek-Místek řídí zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích. Hospodaření podléhá zákonu č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a daňové příjmy rozpočtu obce jsou určeny zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní (všechny jmenované zákony jsou ve znění pozdějších předpisů.) Největší část příjmů tedy tvoří příjmy daňové, v nichž je obsažena i částka vybíraná městem v poplatcích z vybraných činností a služeb (cca 56,2 % úhrnu příjmů). V meziročním porovnání představují daňové příjmy poměrně stabilní část rozpočtu. Poměrně významnou příjmovou položkou jsou dále dotace od dalších subjektů - v roce 2008 tato položka tvoří 27,1 % rozpočtu města. Drtivou část této položky tvořily dotace neinvestiční (na výkon různých činností ve veřejném zájmu), investiční dotace představovaly pouze 8,7 % příjmů města. Ukazatel dluhové služby dle metodiky Ministerstva financí byl v roce 2007 4,4 %. Statutární město Frýdek-Místek je již plně zapojeno ve všech svých složkách do informatizace veřejné správy a to jak průběžnými školeními zaměstnanců úřadu, tak i podporou elektronických nástrojů řešení jednotlivých agend veřejné správy. Úřad umožňuje elektronická podání korespondence, včetně elektronicky řešených odpovědí a distribuce dokumentů informačního charakteru. V plném rozsahu také poskytuje služby prostřednictvím terminálu Czech Point.

2.1.9. Zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje – definice místních disparit K 31.12.2007 žilo na území statutárního města Frýdek-Místek 59 233 obyvatel. Demografický vývoj města ovlivnilo několik faktorů, jakými jsou výhodná geografická poloha, FM je jedním z center Ostravské sídelní aglomerace, důsledky intenzivní průmyslové a důlní činnosti a poměrně slušné podmínky pro rekreaci. Ve městě převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. V současné době však narůstá počet obyvatel v postproduktivním věku. Tento trend kopíruje všeobecný demografický vývoj v celé České republice. Řešení tohoto problému bude vyžadovat řešení v oblasti sociální a zdravotní péče, či

14

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ vhodného bydlení (sociální byty, pečovatelské domy apod.). Současně s růstem obyvatelstva v postproduktivním věku klesá počet obyvatel ve věku 0 – 14 let (klesající porodnost, změna životního stylu, snaha o kariéru, změna postoje k rodičovství a rodině apod.). Struktura vzdělanosti získaná z dat ze SLDB 2001 uvádí, že největší zastoupení má obyvatelstvo s učňovským vzděláním bez maturity, následuje základní vzdělání a skupina obyvatel se středním vzděláním. Struktura vzdělanosti tak odpovídá minulému zaměření ekonomické základny města a okolí, kde převládalo obyvatelstvo dělnických profesí. V rámci porovnání s ČR převažuje především obyvatelstvo se základním vzděláním. Vzdělanostní úroveň je tedy nižší, než jsou hodnoty za ČR. Budoucí vývoj vzdělanostní úrovně města bude zaměřen na zvýšení vzdělanostní úrovně města vzhledem k funkčnímu významu města, v souladu s Lisabonskou strategií a prioritami definovanými v Národním strategickém referenčním rámci, v nichž je kladen důraz na znalostní ekonomiku, podporu vývoje a inovací a inovačního podnikání či zvyšování konkurenceschopnosti. Většina území FM má monofunkční charakter, tedy sídliště bytových domů, vilové čtvrti či průmyslové zóny. Převážná část obyvatelstva žije v bytových domech na sídlištích Slezská, Jiráskova, U Nemocnice, Riviera, Kolaříkova či Anenská. Kvalita života i bydlení je ovlivněna špatným stavem sídlišť (nevyhovující veřejná prostranství, veřejná zeleň, občanská vybavenost, špatný stav budov a bytů, vysoká energetická náročnost, nedostatek parkovacích ploch apod.) či chátrajícími průmyslovými areály. F-M je město průmyslové s rozvíjejícími se službami. Město má vzhledem ke své výhodné poloze, kvalifikované pracovní síle a hospodářské tradici poměrně značný potenciál pro další rozvoj. Oblast Moravskoslezského kraje je poměrně vhodným místem pro příliv investic, z čehož FM může těžit. Mzdová úroveň je ve městě FM, stejně jako v rámci celého kraje, pod úrovní ČR. Vývoj nezaměstnanosti byl poznamenán strukturálními změnami v ekonomické základně města i celé ČR. Postupným přílivem investic a podporou po vstupu ČR do EU se nezaměstnanost ve městě FM postupně snižuje. Dopravně má SMFM poměrně výhodnou polohu – důležitá křižovatka, nástupní centrum pro rekreační oblast Beskydy. Síť místních komunikací uvnitř města se neustále rozrůstá v souladu s rozvojovými potřebami města. Problematická je však tranzitní doprava městem. Dalším problém je doprava v klidu – v současné době trpí město nedostatkem parkovacích ploch, především pak na sídlištích. Městská hromadná doprava je rozvinutá a optimalizovaná. SMFM realizuje opatření, která by měla přispět ke zklidnění dopravy, zvýšení užitné hodnoty komunikací, zvýšení bezpečnosti provozu a chodců a zlepšení kvality životní prostředí. Z hlediska dopravní infrastruktury vyššího stupně je nutné řešit napojení na infrastrukturu TEN-T. SMFM nemá přímé napojení na hlavní silniční a železniční cesty. Občanská vybavenost je na různé úrovni. Veřejná prostranství mají nevyváženou úroveň. Zatímco v centru města jsou veřejná prostranství na vysoké úrovni, problematická je situace na okrajích města a sídlištích. Kulturní a společenské vyžití je na dobré úrovni. Z hlediska jejich počtu je současný stav dostačující. Problematický je především technický stav těchto zařízení. Vzhledem ke zvyšujícímu počtu seniorů bude nutné vytvořit dostatečné vhodné sociální zázemí pro tuto skupinu obyvatelstva. Většina obyvatelstva SMFM je napojena na vodovodní síť. Malé množství obyvatel čerpá pitnou vodu z vlastních studní. Kanalizační síť je rozvedena hlavně po části Frýdek a Místek. Některé místní části na tuto kanalizaci napojena nejsou. Kanalizace je napojena na ČOV, které likviduje i dovážené splaškové vody ze žump a septiků rodinných domků. Kapacita ČOV je dostačující pro napojení dosud nepřipojených místních částí. Životní prostředí je zatíženou silnou dopravou. SMFM je v rámci ČR zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Od roku 1994 dochází k poklesu emisí znečišťujících látek. SMFM má

15

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ fungující a rozvinutý systém nakládání s odpady. V blízkosti leží několik velkoplošných chráněných oblastí (CHKO Beskydy a Poodří).

2.2.

SWOT analýza 2.2.1. SWOT Silné stránky

Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48 a 56, I/56) => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Rozvinutá a optimalizovaná síť Městské hromadné dopravy => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Klesající míra nezaměstnanosti => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Vybudované průmyslové zóny na území města => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Atraktivní geografická poloha z hlediska rozvíjení cestovního ruchu (blízkost Beskyd) => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Rozvinutá síť kvalitních ubytovacích zařízení => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Existence velkého množství sportovních a kulturních spolků => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Aktivní fungování Beskydského informačního centra => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Hustá síť cyklostezek => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Fungující systém odpadového hospodářství => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Efektivní lesní hospodářství na území statutárního města Frýdek-Místek => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Blízkost CHKO, EVL, PO Beskydy => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Široká základna základního a předškolního vzdělávání => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Přítomnost středoškolského a učňovského vzdělávání => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Přítomnost vyšších odborných škol na území města => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Široká nabídka a dostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Slabé stránky Zvýšená tranzitní doprava přes centrum města => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města => viz kapitola 2.1.6 a 2.1.7 SE analýzy Nedostatečné a nepřímé napojení na železniční síť TEN-T => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nepřímé napojení na dálniční síť České republiky => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nedostatečně uzpůsobená infrastruktura místních komunikací pro klidný život obyvatel ve městě => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Nedostatečná kapacita a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení na území města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Zastaralost současné infrastruktury pro volnočasové aktivity => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zatížení životního prostředí dopravou => viz kapitola 2.1.5 a 2.1.7 SE analýzy Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nedostatečná bezbariérovost města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města => viz kapitola 2.1.7 SE a 2.1.8 analýzy Nedostatečný mobiliář na sídlištích (lavičky, odpadkové koše atd.) => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technický stav bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Příležitosti

16


Zaměstnávání nezaměstnaných při úklidu a čištění sítě komunikací => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Realizace obchvatu města => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Zvyšující se atraktivita oblasti pro investory – vytváření nových pracovních míst => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Využití prostředků Strukturálních fondů v období 2007 – 2013 => viz kapitola 2.1.9 SE analýzy Realizace výstavby dalších cyklostezek a podpora památkové péče => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Rekonstrukce kulturních zařízení ve městě => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Výstavba polyfunkčního zařízení => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Přísun investic na rozvoj bydlení => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Zhodnocení bytového fondu => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Růst rezidenční funkce města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Nový zákon o sociálních službách => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zapojení obyvatel do komunitního plánování a provázanost s financováním z rozpočtu města FM => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Ohrožení Nedostatečná aktivita při řešení nedostatečného a nepřímého napojení na železniční síť TEN-T => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Možný odklad napojení na dálniční síť České republiky => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Možný odklad elektrifikace a rozšíření Ostrava - Frýdek Místek - Český Těšín => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Zvyšující se počet obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity – snižování mzdové úrovně => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zhoršující se stav kulturních zařízení ve městě => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Stárnutí obyvatelstva a přesun velké části obyvatel středního věku do důchodového věku => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) => viz kapitola 2.1.9 SE analýzy Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Neochota uživatelů podílet se na financování služeb => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Rasová diskriminace => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Změna politického klimatu po komunálních volbách => viz kapitola 2.1.8 SE analýzy

2.2.2. Závěry analýzy Závěrem je možné uvést, že problémy spojené s rozvojem SMFM se týkají různých oblastí. Prioritou města je zlepšování kvality života obyvatelstva města. To je ovšem spojeno s potřebou velkého množství finančních prostředků. SMFM je proto rozhodnuto plně využít stávající možnosti, kterou je možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tato možnost se naskýtá v rámci Integrovaného operačního programu, v rámci oblasti intervence 5.2 – Zlepšení sídlišť v problémových sídlištích. Právě kvalita života, bydlení či kvalita veřejných prostranství na sídlištích nesplňuje standardy moderního života. Zlepšení a zkvalitnění má být dosaženou pomocí aktivit, které budou zaměřeny na rekonstrukci bytových domů a revitalizaci veřejných prostranství, a budou doplněny vhodnými projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

17

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Ze SWOT analýzy je možné definovat problémové okruhy, které budou významné pro další rozvoj města a jsou řešeny v rámci Integrovaného plánu rozvoje města statutárního města Frýdek-Místek: Silné stránky Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48, I/56, R56) Rozvinutá a optimalizovaná síť Městské hromadné dopravy Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města Slabé stránky

Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) Zatížení životního prostředí dopravou Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace Nedostatečná bezbariérovost města Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města Nedostatečný mobiliář na sídlištích Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) Nevyhovující technický stav bytových domů Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory Příležitosti Přísun investic na rozvoj bydlení Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Zhodnocení bytového fondu Růst rezidenční funkce města Ohrožení

Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst Stárnutí obyvatelstva a přesun velké části obyvatel středního věku do důchodového věku Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

18

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Zpracovaný dokument bude řešit tyto problémové okruhy: Zlepšení kvality života obyvatel Regenerace panelových domů Revitalizace veřejných prostranství s dostatečně vhodným mobiliářem

2.3.

Vize a cíle

Vize, cíle a priority jsou nastaveny tak, aby vycházely ze závěrů socio-ekonomické analýzy a SWOT analýzy města.

2.3.1. Vize Integrovaný plán rozvoje statutárního města Frýdek-Místek je nástrojem, kterým má být dosaženo cílového stavu – vize. Oblastí, které se tento IPRM přímo dotýká, je sídliště Slezská. V rámci této vize je sídliště Slezská viděno jako místo: Vytvářející vhodné podmínky pro život Vytvářející kvalitní bydlení pro obyvatele Nabízející atraktivní a příjemné prostředí vhodné pro trávení volné času

2.3.2. Globální cíl Zvýšení kvality života obyvatel sídliště Slezská prostřednictvím revitalizace prostředí, regenerace bytových domů a rozvoje jejich lidského potenciálu. Důraz bude kladen na zajištění pospolitého, ekonomicky a společensky udržitelného rozvoje při maximálním možném efektivním využití zdrojů plynoucích ze strukturálních fondů EU.

2.3.3. Specifické cíle Specifickými cíli jsou: • zlepšení prostředí pro obyvatele sídliště ohroženého chátráním a sociálním vyloučením • zkvalitnění technického stavu bytových domů • rozvoj lidského potenciálu obyvatel sídliště Specifický cíl 1

Zlepšení prostředí pro obyvatele sídliště ohroženého chátráním a sociálním vyloučením Realizace aktivit v rámci tohoto cíle přispěje k vytvoření atraktivního a příjemného místa k životu, kde bude podpořeno podnikání a rozvoj služeb občanské vybavenosti. Toho bude dosaženo realizací těchto aktivit v rámci opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství: • úpravou sídlištního prostoru včetně parkových úprav a městského mobiliáře; • zajištěním výstavby, rekonstrukce a sanace dopravní a technické infrastruktury; • budování či modernizací rekreačních ploch na sídlištích. Aktivity v opatření 1.2 Snížení spotřeby energie u nebytových objektů pomůžou k dosažení specifického cíle následovně: • realizací úspor energie na objektech občanské vybavenosti; • revitalizací objektů občanské vybavenosti. Tím dojde k zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zlepšení funkce veřejných prostranství a k udržení kvalitního, příjemného a klidného života. Z těchto zrealizovaných aktivit budou mít především prospěch obyvatelé sídliště Slezská, dále pak statutární město Frýdek-Místek, podnikatelské subjekty, investoři a majitelé bytových domů.

19

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Očekávanými přínosy bude zlepšení vzhledu veřejných prostranství (např. zlepšení současného stavu chodníků, místních komunikací, parkovacích ploch), oživení a zlepšení funkčnosti nejexponovanějších lokalit, zvýšení atraktivity města revitalizací veřejné zeleně, zlepšení vybavenosti pro volný čas a zábavu (např. dětská hřiště), zlepšení bezbariérovosti, zlepšení životního prostředí a snížení prašnosti a hlučnosti a zlepšením nabídky školských zařízení. V rámci tohoto cíle bude přímo řešena slabá stránka nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze měst, především pak na sídlištích, nedostatečná bezbariérovost města, nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města a nedostatečný mobiliář na sídlištích, nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města, částečně špatný stav ovzduší. Realizace tohoto cíle bude opřena o příležitosti spočívající v přísunu investic na rozvoj bydlení či růst rezidenční funkce města. Snahou je také snížit ohrožení spočívající v růstu sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města, pokračující sociální i prostorové segregaci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením či růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách. S realizací tohoto cíle je však spojena potřeba značného množství finančních prostředků. Řešení rozvoje této lokality je dáno nutností vyplývající na základě socio-ekonomického vývoje. Možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU umožňuje komplexní řešení tohoto problému. Realizace vytvořeného IPRM značnou měrou napomůže vyřešit problémy této lokality a přispěje jejím obyvatelům ke zvýšení kvality života, snížení migrace obyvatelstva mimo území města či přistěhování nových obyvatel. Dále přispěje ke zlepšení image statutárního města Frýdek-Místek jako města pečujícího o své obyvatele. Specifický cíl 2 Zkvalitnění technického stavu bytových domů Realizace aktivit v rámci opatření tohoto cíle přispěje k vytvoření atraktivního a příjemného místa k bydlení. Toho bude dosaženo realizací těchto aktivit v rámci opatření 2.1 Regenerace bytových domů: • regenerace bytových domů a snížení energetické náročnosti bytových domů; • zajištění moderního sociálního bydlení. Tím dojde k zlepšení vzhledu a funkčnosti souboru bytových domů, snížení energetické náročnosti stávajících bytových domů, posílení image města, zpříjemnění podmínek pro bydlení a zlepšení bezbariérovosti. Z těchto zrealizovaných aktivit budou mít především prospěch obyvatelé sídliště, majitelé bytových domů, sdružení vlastníků, dále pak statutární město Frýdek-Místek a podnikatelské subjekty. Očekávanými přínosy bude snížení energetických ztrát, zvýšení hodnoty nemovitostí, zlepšení podmínek pro bydlení, podnikání a společenský život, zvýšení bezpečnosti bydlení a zlepšení bezbariérovosti. V rámci tohoto cíle bude řešena především slabá stránka zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace, vysoká energetická náročnost bytových domů, nevyhovující technický stav bytových domů. Realizace jednotlivých aktivit bude opřena o příležitosti, kterými jsou přísun investic na rozvoj bydlení, regenerace sídlišť či zhodnocení bytového fondu. Snahou bude snížit ohrožení vyplývající především ze stárnutí a poklesu kvality některých obytných celků, zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů, nárůstu bezpečnostních rizik spojených s bydlením či růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách. Zpracování IPRM a možnost čerpat dotace z Integrovaného operačního programu na rekonstrukce bytového fondu umožní řešit tuto problematiku v relativně krátké době, zatímco bez této možnosti by rozvoj stávajícího bytového fondu trval nepoměrně delší dobu, což by bylo i méně efektivní. V rámci tohoto cíle bude nutná přímá součinnost se stavebním bytovým družstvem a dalšími majiteli jednotlivých bytových domů. Realizace vytvořeného IPRM značnou měrou napomůže vyřešit

20

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ problémy této lokality a přispěje jejím obyvatelům ke zvýšení kvality života, snížení migrace obyvatelstva mimo území města či přistěhování nových obyvatel. Dále přispěje ke zlepšení image statutárního města Frýdek-Místek jako města pečujícího o své obyvatele. Specifický cíl 3 Rozvoj lidského potenciálu obyvatel sídliště Realizace aktivit v rámci opatření tohoto cíle přispěje k rozvoji schopností a dovedností obyvatel sídliště. Toho bude dosaženo realizací těchto aktivit v rámci opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel: • podpora při začlenění sociálně vyloučených obyvatel; • zkvalitnění vzdělávání. Tím dojde ke zlepšení schopností a dovedností obyvatel pro jejich lepší následné uplatnění na trhu práce. Z těchto zrealizovaných aktivit budou mít především prospěch obyvatelé sídliště, zaměstnavatelé, a také statutární město Frýdek-Místek. Očekávanými přínosy bude zlepšení uplatnění sociálně vyloučených obyvatel na trhu práce, zkvalitnění schopností a dovedností dětí pro jejich budoucí uplatnění ve společnosti. V rámci tohoto cíle bude řešena především slabá stránka nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel a vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky. Realizace jednotlivých aktivit bude opřena o příležitosti, kterými jsou lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb a nový zákon o sociálních službách. Snahou bude snížit ohrožení vyplývající především z růstu sociálněekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města, pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách. Zpracování IPRM a možnost čerpat dotace ze strukturálních fondů v rámci tohoto specifického cíle napomůže zvýšení konkurenceschopnosti sociálně vyloučených skupin obyvatel, zatímco bez této možnosti by bylo zajištění prostředků na tyto aktivity nepoměrně obtížnější. V rámci tohoto se předpokládá součinnost s dalšími relevantními institucemi a organizacemi (úřad práce, neziskové organizace). Realizace vytvořeného IPRM značnou měrou napomůže vyřešit problémy této lokality a přispěje jejím obyvatelům ke zvýšení kvality života či k přistěhování nových obyvatel. Dále přispěje ke zlepšení image statutárního města Frýdek-Místek jako města pečujícího o své obyvatele.

3. Zdůvodnění výběru zóny 3.1.

Zdůvodnění výběru zóny

Lokalita sídliště Slezská byla vybrána na základě výsledků získaných analýzou výchozích dokumentů, socioekonomickou a SWOT analýzou spolu se souhrnným zhodnocením podmínek a vstupních kritérií podle čl. 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006. Statutární město Frýdek-Místek je moderní průmyslové město s bohatou bytovou výstavbou, umístěné mezi průmyslovým centrem severní Moravy a podhůřím Moravskoslezských Beskyd. Nabízí mnoho možností kulturního a sportovního vyžití a jeho okolí láká ke sportovním a turistickým pobytům. Stávající potenciál města a jeho výhodná poloha nabízí mnoho příležitostí k dalšímu rozvoji. V poválečných letech nastává rychlý rozvoj již sloučeného Frýdku-Místku. Dochází ke vzniku nových průmyslových podniků, jak na území města, tak i v jeho okolí (doly Paskov a Staříč, papírenský kombinát Celpak) a začíná výstavba nových sídlišť. Během 60. a 70. let byla přestavěna prakticky celá místecká část města a vznikly zde nové obytné celky jako Riviera, Bezručova, Anenská a Kolaříkova. Z původní zástavby zůstalo zachováno jen historické jádro.

21

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ V letech 1974-78 byla zahájena přestavba Frýdku výstavbou sídliště Slezská I. Následovala výstavba obytných souborů Nad Lipinou (1975-80), K Hájku (1976-84), Růžový pahorek (1977-85), Nad Nemocnicí (1978-83), Jiráskova (1978-87), Hasičská (1983-86) a jako poslední byl dokončen obytný soubor Slezská II (1983-1992). Území statutárního města Frýdek-Místek má část městskou - centrální (zástavba Frýdku a Místku) a část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Z celkové rozlohy statutárního města Frýdek-Místek (5 159 ha) téměř polovinu (48,21 %) představuje zemědělská půda. Sídliště Slezská bylo postaveno v osmdesátých letech minulého století. Snahou bylo vybudování velkého množství bytů v relativně krátké době. Estetické odpočinkové funkce byly spíše potlačeny. Většina území je tvořena panelovými domy, které jsou v nevyhovujícím technickém stavu – nedostatečná izolace, špatná okna, vysoké tepelné ztráty. Problematická je i nedostatečná bezbariérovost. Technické vybavení domů je velmi staré. Domy jsou nevyhovující svými technickými, bezpečnostními a hygienickými parametry. Je nutné provést rozsáhlou rekonstrukci těchto domů – rozvody tepla, vody, plynu a výtahových šachet. Zvolené zóna – sídliště Slezská II – je územím, které nejvíce splňuje předpoklady a kritéria pro vhodnost do Integrovaného operačního programu. Zároveň má území předpoklady k rozvoji a zlepšení kvality života ve městě. Toto území má celkovou rozlohu 33,3 ha. Je dána územím ulic Novodvorská, Dr. M. Tyrše, Pekařská, J. Kavky, J. Božana, M. Chasáka, J. Čapka, Jiřího z Poděbrad a Dobrovského. Celkem zde žije 8 784 obyvatel. Z tohoto počtu je 4 373 obyvatel ekonomicky aktivních. Počet obyvatel ve věku 65+ je 154. Celá řešená lokalita se vyznačuje dalšími problémy, jako je nedostatečná rozmanitost funkčního využití území, nízká kvalita jednotlivých bytových domů, nedostatečná úroveň veřejných prostranství, zanedbaná zeleň bez efektivní výsadby, nedostatečný mobiliář (lavičky, dětská hřiště, osvětlení, odpadkové koše apod.), nedostatek parkovacích ploch či nevyhovující technický stav místních komunikací a chodníků. V daném území žije cca 13,4 % obyvatel SMFM. Pokud by stávající problémy, které jsou s řešenou lokalitou spojeny, nebyly řešeny, může dojít k situaci, kdy sídliště přestane být lokalitou, kde by lidé chtěli bydlet, neboť nebude odpovídat představám o bydlení pro střední či vyšší příjmové třídy, dojde ke změně sociální struktury obyvatelstva, objeví se demografické problémy – rychlé stárnutí obyvatelstva, může dojít ke zvýšení kriminality či ke koncentraci velkého počtu méně vzdělaných skupin obyvatelstva

3.2.

Provázanost se SWOT a socioekonomickou analýzou

Socioekonomická analýza analyzovala základní aspekty statutárního města Frýdek-Místek. Dále se vycházelo z provedených analýz a průzkumů. Problematika byla dále projednávána na veřejném projednání s cílem zapojit do řešení veřejnost. Jako hlavní nedostatky byly definovány špatný technický stav bytových domů, nevyhovující stav veřejných prostranství, nízká kvalita života a životního prostředí a nedostatečná občanská vybavenost – viz kapitoly 2.1.1 – 2.1.10. Výběr zóny vychází z následujících položek SWOT analýzy: Slabé stránky Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zatížení životního prostředí dopravou => viz. kapitola 2.1.5 a 2.1.7 SE analýzy Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města => viz. kapitola 2.1.6 a 2.1.7 SE analýzy Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy

22

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nedostatečná bezbariérovost města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města => viz kapitola 2.1.7 Nedostatečný mobiliář na sídlištích => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technický stav bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Příležitosti Přísun investic na rozvoj bydlení => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Zhodnocení bytového fondu => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Růst rezidenční funkce města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Ohrožení Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Stárnutí obyvatelstva a přesun velké části obyvatel středního věku do důchodového věku => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) => viz kapitola 2.1.9 SE analýzy Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením => viz kapitola 2.167 SE analýzy Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy

3.3.

Popis a kvantifikace kritérií

Souhrnné zhodnocení podmínek a vstupních kritérií podle čl. 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006 a porovnání současného stavu zóny a města je uvedeno níže. Změna jednotlivých kritérií po realizaci opatření IPRM je uvedena v kapitole 6.2. Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 Vysoká míra chudoby a vyloučení Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Nízká míra hospodářské aktivity Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

Zóna F-M Odchylka % 582 1130,425 94,2311 7 7,180425 2,5775 49,7837 50,8 2,0006 1,1144 91,3044 91,2

Pozn.: velký rozdíl mezi odchylkami od průměru města (nesoulad) u kritérií Vysoká míra chudoby a vyloučení a Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti je způsoben skutečností, že významnou část nezaměstnaných tvoří nezaměstnaní s dobou nezaměstnanosti okolo 10 měsíců. Tento aspekt se následně promítá zvýšenou mírou chudoby a vyloučení, neboť tito občané pobírají sociální dávky, a zároveň nemá vliv na míru dlouhodobé nezaměstnanosti, neboť ta se započítává až od 12 měsíců. Kdyby byl tento indikátor nastaven jinak (od 9 či 10 měsíců), byla by obě kritéria přibližně totožná. Zvolená zóna se také vyznačuje nižším průměrným věkem obyvatel (1,75% obyvatel nad 65 let v zóně oproti 10,1% v celém městě). Starším obyvatelům v jiných částech města pak již dávky pomoci v hmotné nouzi nejsou vypláceny (pobírají důchody).

23

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Lokalita sídliště Slezská splňuje 4 kritická hlediska: •

úroveň chudoby a vyloučení – nevyhovující technický stav bytových domů, zanedbaná údržba, snižující se kvalita bydlení, snižující se atraktivita pro střední a vyšší příjmové skupiny

Výše příspěvku v roce 2007 (8 917 924)/počet obyvatel zóny v roce 2007 (7 889) = 1130,425 Kč Zdroj: ČSÚ; Magistrát města Frýdek-Místek, Odbor sociální péče k 31. 12. 2007

•

vysoká míra nezaměstnanosti – v řešené lokalitě žije 314 osob nezaměstnaných po dobu delší než 12 měsíců

Počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců (314)/počet ekonomicky aktivních obyvatel (4 373) * 100 = 7,18 % Zdroj: Úřad práce ve Frýdku-Místku, ČSÚ

•

nízká míra hospodářské aktivity

Počet ekonomicky aktivních osob (4 373)/počet obyvatel zóny v roce 2001 (8 784) * 100 = 49,78 % Zdroj: Český statistický úřad

•

nízká úroveň hodnoty nemovitostí – velký počet bytů postavených před rokem 1991, nevyhovující technický stav bytových domů, nízká míra rekonstrukce jednotlivých domů, nízká úroveň veřejných prostranství

Počet domů postavených před rokem 1991 (84)/počet domů v zóně (92) * 100 = 91,30 % Zdroj: Magistrát města Frýdek-Místek

Závěr: Potřeba a relevance problémové zóny (míra negativní odchylky vstupních kritérií zóny oproti referenčním hodnotám) definovaná jako průměrná odchylka tří kritérií je 32,94 %.

4. Popis zóny 4.1.

Základní údaje 4.1.1. Vývoj sídlišť ve Frýdku-Místku

Společná historie Frýdku-Místku začíná teprve 1.1.1943 sloučením dvou samostatných měst, které do sloučení Moravy se Slezskem r. 1928 oddělovala zemská hranice. V poválečných letech nastává rychlý rozvoj již sloučeného města Frýdku-Místku. Dochází ke vzniku nových průmyslových podniků, začíná výstavba prvních sídlišť. Během 60. a 70. let byla přestavěna prakticky celá místecká část města - původní zástavba byla demolována a vznikly zde nové obytné celky - Riviéra (1963-68), Bezručova (1967-71), Anenská (1970-74) a Kolaříkova (1970-83). Z původní zástavby se zachovalo vlastně jen historické jádro kolem náměstí a několik dalších ojedinělých enkláv. V letech 1974-78 byla zahájena přestavba Frýdku výstavbou sídliště Slezská I. Následovala výstavba obytných souborů Nad Lipinou (1975-80), K Hájku (1976-84), Růžový pahorek (1977-85), Nad Nemocnicí (1978-83), Jiráskova (1978-87), Hasičská (1983-86) a jako poslední byl dokončen obytný soubor Slezská II (1983-1992).

24

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 4.1.2. Geografie Sídliště Slezská se nachází na okraji katastrálního území Frýdek kde hraničí s katastrálním územím Staré Město u Frýdku-Místku. Rozloha zóny je cca 33,3 ha s obvodovou délkou téměř 3 km. Hraničními ulicemi zóny jsou na jihu ulice Slezská, na severu ulice Sadová, O. Lysohorského, Sokola Tůmy, Jana Čapka. Na Východní straně je řešená zóna vymezena areálem židovského hřbitova. Vnitřní část lokality zahrnuje ulice: Novodvorská, Dr. M. Tyrše, Pekařská, J. Kavky, J. Božana, M. Chasáka, J. Čapka, Jiřího z Poděbrad a Dobrovského. Mapa zóny IOP sídliště Slezská

Zdroj: Mapy Frýdku-Místku a okolí; http://mapy.frydekmistek.cz/

4.2.

Obyvatelstvo

V zóně sídliště Slezská k 1.1.2008 žije 7 889 obyvatel města. Z celkového počtu obyvatel statutárního města Frýdku-Místku 59 233 ke stejnému datu žije na řešeném území sídliště cca 13,4 % obyvatel. Z celkového počtu obyvatel sídliště je 29,6 % ve věku 0 – 14 let, 68,7 % tvoří obyvatelé ve věkové kategorii 15 – 64 let a lidé starší než 65 let tvoří 1,7 %. Z věkové struktury obyvatel zóny vychází rozložení a charakter služeb. Index stáří 5,93 udává, že na každých 100 obyvatel ve věku 0 – 14 let připadá 5,93 obyvatel ve věku 65 let a více. Věková struktura obyvatelstva Frýdku-Místku v roce 2001 Obyvatel Lokalita

Celkem

sídliště Slezská Město Frýdek-Místek

8 784 61 400

0 - 14 let 2 600 11 000

15 - 64 let 6 030 44 172

65 let a více 154 6 228

Podíl obyvatel ve věku nad 65 let z celkového počtu obyvatel (%) 1,75 10,14

Index stáří 5,92 56,62

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Na sídlišti Slezská je v menší míře zastoupena romská komunita, jejíž podíl je nižší než 5 % z celkového počtu obyvatel. V současné době je evidováno 19 bytů osídlených obyvateli romské národnosti, ovšem dle empirických zjištění v místě se na sídlišti pohybuje násobně větší počet zástupců komunity, bohužel projevujících se spíše negativním způsobem. Hlavními problémy jsou nadměrný hluk v nočních hodinách (především v letních měsících), způsobovaný podnapilými občany, větší množství odpadu vyhazovaného mimo určená místa (kontejnery), poškozování veřejného i soukromého majetku především dětmi a nezletilými a množící se drobné krádeže v okolí. Většina

25

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ zástupců komunity je pravděpodobně nezaměstnaných, popřípadě zaměstnaných neoficiálně, neboť jsou registrováni jako příjemci sociálních dávek. V některých případech se vůbec nedaří zjistit, zdali se jedná o v místě registrované občany, neboť nemají průkazy totožnosti a odmítají udávat své osobní údaje.

4.3.

Bydlení

Zóna sídliště Slezská je tvořena více než 3 000 byty a 92 bytovými domy. Bytový dům byl definován jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určená, a která má 4 a více bytů. Z hlediska typů domů a bytů se sídliště Slezská skládá z více než 70 % panelových domů. Jedná se převážně o osmipatrové a dvanáctipatrové panelové domy. Nejčastější jsou bytové domy s 23 bytovými jednotkami. Výjimku tvoří zástavba mezi ulicemi Dobrovského, J. Čapka a Lysohorského, kde se jedná o výstavbu rodinných domů o jedné až třech bytových jednotkách. Vlastnická struktura na sídlišti je následující: Většina bytových domů je ve vlastnictví Stavebního bytového družstva ve Frýdku-Místku, dále několik objektů je ve vlastnictví statutárního města Frýdek-Místek, společenství vlastníků jednotek a nejmenší část vlastní Stavební bytové družstvo OKD Ostrava. Mezi největší technické problémy bytových domů v lokalitě patří nedostatečná izolace a nevyhovující okna způsobující velké tepelné ztráty. Mezi další problémy stavu domů patří technicky i staticky nevyhovující balkony a lodžie. Je nutné opravit vstupy do domů a opatřit je bezbariérovými přístupy, které umožní lepší přístupnost osobám se sníženou pohyblivostí. Rozvody tepla, plynu a vody jsou zastaralé. Ve špatném technickém stavu jsou i společné vnitřní prostory bytových domů, kdy zastaralé výtahy neodpovídají normám a nesplňují bezpečnostní standardy. Veškeré tyto závady zvyšují nároky na údržbu a provoz je ekonomicky neefektivní.

4.4.

Vzdělanostní a ekonomická struktura

V řešené lokalitě sídliště Slezská je poměrně vysoký počet obyvatel s nejvýše dosaženým základním vzděláním 20,55 % (1 239 obyvatel) z celkového počtu obyvatel zóny. Struktura obyvatelstva dle dosaženého vzdělání Obyvatelstvo dle vzdělání

Lokalita Sídliště Slezská Město Frýdek-Místek

% obyvatel s nejvýše bez základní vč. Ostatní základním vzdělání neukončeného vzděláním* 6 140

1 233 10 881

4 945 39 379

20,55 21,87

Zdroj: ČSÚ, * SLDB 2001

V sídlišti Slezská je 49,79 % ekonomicky aktivních obyvatel aktivity stanovená jako podíl počtu ekonomiky aktivních na počtu osob skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se podle metodiky sčítání osoby, ale také pracující důchodci, pracující studenti a učni, osoby na nezaměstnaní.

(4 373). Míra ekonomické starších 15 let je 70,71. Do lidu řadí nejen zaměstnané řádné mateřské dovolené a

26

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Ekonomická struktura

Lokalita

Počet % Počet Míra Obyvatelstvo ekonomicky ekonomicky dlouhodobě ekonomické celkem aktivních aktivních nezaměstnaných* aktivity obyvatel obyvatel**

Sídliště Slezská Město Frýdek-Místek Poznámka:

8 784 61 400

4 373 31 175

314 2 123

70,71 61,86

49,78 50,77

* dle Úřadu práce Frýdek-Místek k 31.12.2005 ** k výpočtu byl použit počet dlouhodobě nezaměstnaných k 31.12.2005 a počet ekonomicky aktivních obyvatel k roku 2001

V rámci ekonomického hodnocení lokality sídliště Slezská uvádíme počet dávek pomoci v hmotné nouzi k 31.12.2007. Na území sídliště Slezská bylo vyplaceno 3 242 dávek o celkové výši 8 917 924 Kč, na území celého města Frýdek-Místek bylo celkem vyplaceno 16 210 dávek o celkové výši 44 589 620 Kč. Pro obyvatele sídliště Slezská bylo vyplaceno 20 % celkového objemu vyplácených dávek.

4.5.

Sociální integrace 4.5.1. Sociální služby

Oblast sociálních služeb ve Frýdku-Místku v posledních letech zaznamenala období prudkého rozvoje. Došlo ke značnému rozšíření sítě poskytovaných sociálních služeb, a to nejen ze strany samotného statutárního města Frýdku-Místku a jeho poskytovatelů, ale i řady neziskových organizací se sociálním a sociálně zdravotním zaměřením. Statutární město Frýdek-Místek v oblasti sociálních služeb je zřizovatelem pěti příspěvkových organizací: Domov pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Penzion pro seniory FrýdekMístek, příspěvková organizace, Pečovatelská služba Frýdek-Místek, příspěvková organizace, ŽIRAFA-Integrované centrum Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Jesle Frýdek-Místek, příspěvková organizace. Přímo na území zóny nejsou umístěny žádné organizace poskytující sociální služby. V těsné blízkosti (Sadová ulice č.p. 604 – hraniční ulice zóny sídliště Slezská) je situována organizace Pečovatelská služba Frýdek-Místek, příspěvková organizace města. Město tuto službu lidem poskytuje formou terénních služeb. Jedná se především o pečovatelskou službu, osobní asistenci a dobrovolnickou činnost. Počet trestných činů na území sídliště je 103, tj. 13,74 trestných činů zaznamenaných policií na 1 000 obyvatel. Stejná charakteristika na úrovni celého města je 37,1 trestných činů na 1 000 obyvatel.

4.5.2. Vzdělávací struktura Ve Frýdku-Místku je celkem 12 mateřských, 13 základních a 2 základní umělecké školy; 11 státních a 5 soukromých středních škol a 3 gymnázia; dvě vyšší odborné školy a nově je ve městě i možnost denního vysokoškolského studia. Z celkového počtu školských zařízení přímo na území sídliště Slezská leží 2 základní školy (jedna včetně mateřské školy) a jedna mateřská škola.

27

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Seznam školských zařízení na území zóny sídliště Slezská Název Mateřská škola Mateřídouška, Frýdek-Místek, J. Božana 3141 Základní škola Frýdek-Místek, Jiřího z Poděbrad 3109 Základní škola a mateřská škola Frýdek-Místek, Jana Čapka 2555

Adresa J. Božana 3141 Jiřího z Poděbrad 3109 Jana Čapka 2555

Zřizovatel statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M

Zdroj: Magistrát statutárního města Frýdek-Místek

V současné době je v MŠ Mateřídouška zapsáno 109 dětí. Patří k ní velmi dobře vybavená školní kuchyně a prostorná zahrada. MŠ je umístěna přímo v centru sídliště Slezská. Mateřská škola má čtyři oddělení, která jsou heterogenní ve vztahu k věku dětí. Součástí Základní školy a mateřské školy Frýdek-Místek, Jana Čapka 2555 jsou dvě odloučená pracoviště Mateřská škola na ulici Slezská 770 a 2011 (bezprostřední blízkost k řešenému území sídliště). Počet žáků ZŠ se pohybuje kolem 525 a počet u MŠ je 180 dětí. Základní škola Frýdek-Místek, Jiřího z Poděbrad 3109 má rozšířenou výukou tělesné výchovy s integrací tělesně postižených žáků. Počet žáků je 639. Na podzim roku 2007 navštěvovalo na území města základní školy 5 355 žáků a mateřské školy 1 591 dětí (mezi nimi jsou zahrnuty i děti s nepravidelnou docházkou). Celkem je v základních školách na území zóny sídliště Slezská 1 164 žáků (21,7 % z celkového počtu žáků ZŠ ve městě) a v mateřských školách 289 dětí (18,2 % z celkového počtu žáků MŠ ve městě).

4.5.3. Zdravotnictví Zdravotní služby ve Frýdku-Místku jsou nejvýznamněji zajištěny Nemocnicí Frýdek-Místek. Zřizovatelem nemocnice je Moravskoslezský kraj. V současné době je nemocnice zařízením s 485 lůžky akutní péče a 32 lůžky následné péče. Nemocnice poskytuje znalosti a dovednosti 18-ti lékařských odborností, které zahrnují široké spektrum medicínských výkonů a specializací. Na území sídliště Slezská se nachází Zdravotní středisko a Lékárna Slezská – ulice Novodvorská 3060.

4.6.

Životní prostředí

Území statutárního města Frýdku-Místku patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na tomto území je překračován imisní limit pro pevné částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Od roku 1994 do roku 2000 došlo k výraznému poklesu emisí znečišťujících látek, kdy se situace zlepšila v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a s legislativními požadavky. Svoz plastů a komunálního odpadu je na území města řešen sektorově, dle ulic. Ulice na území zóny sídliště Slezská jsou vyváženy následovně: • •

4.7.

Plasty: všechny ulice v jeden den – PONDĚLÍ Komunální odpad – PONDĚLÍ ulice: J. Kavky, Pekařská; ÚTERÝ ulice: Dobrovského, Dr. M. Tyrše, J. Čapka, Jiřího z Poděbrad, Novodvorská, Sadová, O. Lysohorského.

Veřejná prostranství, dopravní infrastruktura a volnočasové aktivity

Na území sídliště Slezská jsou veřejná prostranství sloužící k dopravě, parkování, rekreaci či volnočasovým aktivitám. Veřejné plochy na sídlišti jsou nevyhovující z těchto hledisek: řešení průjezdnosti s ohledem na bezpečnost (průjezd sanitních a požárních vozidel), nedostatek parkovacích

28

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ ploch, nedostatek veřejné zeleně, nedostatek kvalitních pískovišť pro děti a hřišť pro odrůstající mládež, nedostatek prostor a objektů pro rozvoj služeb a obchodu. Celkem je v lokalitě 1 007 parkovacích míst. Počet stojících aut v zóně je 1 343 (odpočet přímo v zóně). Celkový deficit parkovacích míst v zóně je 336. V oblasti ploch pro odpočinek je na území zóny městský park na ulici Sadové a vzrostlá zeleň mezi knihovnou a ulicí J. Božana. V lokalitě chybí propojení těchto ploch a vytvoření klidné promenádní zóny. Dále chybí vzrostlá zeleň ve vnitroblokových prostorách sídliště, která by vizuálně zpříjemnila pobyt na sídlišti a absorbovala prachovou a hlukovou zátěž. Stávající zelené plochy nejsou vhodně doplněné mobiliářem, hracími prvky pro děti, pískovišti, hřišti pro míčové hry s neomezeným přístupem. Sídliště není dostatečně napojeno na systém cyklostezek. Místní komunikace uvnitř sídliště jsou ve špatném stavu a neodpovídají potřebám obyvatel. Z hlediska úpravy místních komunikací chybí odpovídající dopravní napojení na ulici Slezská, dostatečně kvalitní povrchy místních komunikací, oprava stávajících chodníků a vybudování nových chodníkových cest v místech kde jsou vyšlapané cestičky od chodců.

29


5. Popis cílů, opatření a aktivit IPRM 5.1.

Globální cíl

Zvýšení kvality života obyvatel sídliště Slezská prostřednictvím revitalizace prostředí, regenerace bytových domů a rozvoje jejich lidského potenciálu. Důraz bude kladen na zajištění pospolitého, ekonomicky a společensky udržitelného rozvoje při maximálním možném efektivním využití zdrojů plynoucích ze strukturálních fondů EU.

5.2.

Specifické cíle a opatření 5.2.1. Specifický cíl 1

Zlepšení prostředí pro obyvatele sídliště ohroženého chátráním a sociálním vyloučením

Tento cíl bude řešen v rámci opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství a opatření 1.2 Revitalizace objektů občanského vybavení. Bližší informace o tomto specifickém cíli IPRM jsou v kapitole 2.3.

5.2.2. Specifický cíl 2

Zkvalitnění technického stavu bytových domů

Tento cíl bude řešen v rámci opatření 2.1 Regenerace bytových domů. Bližší informace o tomto specifickém cíli IPRM jsou v kapitole 2.3.

5.2.3. Specifický cíl 3

Rozvoj lidského potenciálu obyvatel sídliště

Tento cíl bude řešen v rámci opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel. Bližší informace o tomto specifickém cíli IPRM jsou v kapitole 2.3.

5.3.

Opatření a aktivity 5.3.1. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství

Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: - Aktivita 1.1.1 Úprava sídlištního prostoru včetně parkových úprav a městského mobiliáře - Aktivita 1.1.2 Zajištění výstavby, rekonstrukce a sanace dopravní a technické infrastruktury - Aktivita 1.1.3 Budování či modernizace rekreačních ploch na sídlišti V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • revitalizace a úpravy sídlištního prostoru (např. obnova a výsadba alejí, veřejné zeleně a travnatých ploch, obnova městského mobiliáře, rušení zpevněných ploch, vytváření klidových zón) • parkové úpravy vč. obnovy a osazování městského mobiliáře • výstavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury pro environmentálně šetrnou dopravu (infrastruktura pro pěší a cyklisty, např. chodníky, cyklistické pruhy apod., spojky místních komunikací, parkovací plochy, protihlukové bariéry snižující hladinu hluku v obytných domech, bezbariérové úpravy infrastruktury pro veřejnou dopravu a pro pěší; infrastruktura pro MHD, např. čekárny a zastávky MHD) • výstavba, rekonstrukce a sanace technické infrastruktury (např. sanace a doplnění veřejného osvětlení, přeložky technické infrastruktury) • budování, modernizace a obnova nekomerčních rekreačních ploch (zejména dětských hřišť, sportovišť, oddychových zón) Příjemcem podpory bude statutární město Frýdek-Místek a společnost DISTEP, a.s.

30

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Podpora bude poskytována formou přímé dotace z ERDF ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů. Velikost projektu není omezena. Projekty budou předkládány na základě indikativního seznamu projektů. Opatření bude financováno z IOP. Předpokládaná výše alokace je 149,5 mil. Kč (předpokládaná výše dotace 127,07 mil. Kč).

5.3.2. Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: - Aktivita 1.2.1 Realizace úspor energie na objektech občanské vybavenosti - Aktivita 1.2.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • revitalizace snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní u nebytových objektů občanské vybavenosti (např. školská zařízení, knihovny, mateřské školy aj.) • rekonstrukce, modernizace objektů občanské vybavenosti Příjemcem podpory bude statutární město Frýdek-Místek a další subjekty klasifikované jako způsobilí žadatelé do tematických operačních programů. Podpora bude poskytována formou přímé dotace z tematických operačních programů. Opatření bude financováno z rozpočtu OP ŽP. Předpokládaná výše nákladů projektů v tomto opatření je 40 mil. Kč (předpokládaná maximální výše dotace 36 mil. Kč). Podpora z OP ŽP je 90% (85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů z Fondu soudržnosti a 5 % ze státního rozpočtu ČR a prostředky SFŽP). V případě projektů zaměřených na realizaci úspor energie (oblast podpory 3.2) je zohledněna úspora finančních prostředků žadatele dosažená snížením provozních nákladů objektů.

5.3.3. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: Aktivita 2.1.1 Regenerace bytových domů a snížení energetické náročnosti bytových domů Aktivita 2.1.2 Zajištění moderního sociálního bydlení V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • zateplení obvodového pláště domu, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí, např. fasády, výměny oken a dveří ve fasádě • práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, např. střechy • sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby • rekonstrukce technického vybavení domů (např. modernizace otopné soustavy, výměna rozvodů tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, výtahů) • výměny či modernizace lodžií, balkonů včetně zábradlí • zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích nebo změně užívání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví obce nebo neziskových subjektů Příjemce podpory budou vlastníci bytových domů (bytová družstva, společenství vlastníků jednotek, statutární město Frýdek-Místek). Podpora bude poskytnuta na základě přímé dotace z ERDF ve výši 40% způsobilých výdajů. Projekty budou vybírány na základě výzev. Opatření bude financováno z IOP. Předpokládaná výše finanční alokace je 502 mil. Kč (předpokládaná výše dotace 200,8 mil. Kč).

31

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 5.3.4. Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: - Aktivita 3.1.1 Začlenění sociálně vyloučených obyvatel - Aktivita 3.1.2 Zkvalitnění vzdělávání V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • pomoc občanům ohroženým sociální exkluzí • zkvalitnění vzdělávání pro zlepšení začlenění do společnosti • vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb Příjemcem podpory bude statutární město Frýdek-Místek a další subjekty klasifikované jako způsobilí žadatelé do tematických operačních programů. Podpora bude poskytována formou přímé dotace z tematických operačních programů. Opatření bude financováno z OPLZZ a OPVK. Předpokládaná výše nákladů projektů v tomto opatření je 5,1 mil. Kč (předpokládaná maximální výše dotace 5,1 mil. Kč). Podpora z OPLZZ i OPVK je 100 % z celkových způsobilých veřejných výdajů (85% Evropský sociální fond a 15 % státní rozpočet ČR).

5.4.

Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a IOP

Přehled cílů, opatření, aktivit a příslušných oblastí intervence OP

Specifický cíl 1. Zlepšení prostředí pro obyvatele sídliště ohroženého chátráním a sociálním vyloučením Specifický cíl 1. Zlepšení prostředí pro obyvatele sídliště ohroženého chátráním a sociálním vyloučením Specifický cíl 2. Zkvalitnění technického stavu bytových domů Specifický cíl 3. Rozvoj lidského potenciálu obyvatel sídliště

x

x

x

x

x

x

x

x

3

3.2

x

x

x

x

5.2.

5.2b

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

3

3.1 3.3

1

1.1

č. aktivity OP

č. oblasti intervence OP

5.2a

č. aktivity OP

5.2.

č. aktivity OP


OPVK

1.1. Revitalizace veřejných prostranství 1.2. Revitalizace objektů občanské vybavenosti 2.1. Regenerace bytových domů 3.1. Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel


OP LZZ

č. opatření IPRM

č. aktivity OP

č. cíle IPRM

OP ŽP

IOP č. oblasti intervence OP

IPRM

Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a IOP Specifický cíl 1:


Opatření 1.1

Revitalizace veřejných prostranství

Stručný popis současného stavu V rámci tohoto opatření budou realizovány projekty, jejichž cílem bude řešení veřejných prostranství v sídlišti Slezská. Současný stav veřejných prostranství vykazuje značné nedostatky. Veřejná zeleň není vhodně řešena, na celém sídlišti se projevuje nedostatek parkovacích ploch. Území se vyznačuje nedostatečnou rozmanitostí funkčního řešení. Bude nutné řešit technickou a dopravní infrastrukturu v souladu s potřebami daného území. Nedostatečný je také mobiliář řešeného území. V celém sídlišti, což je i problém celého SMFM, je problematická bezbariérovost pro občany

32

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ se sníženou pohyblivosti a orientací. Vytvořit vhodné prostředí vyžaduje značné množství finančních prostředků. Možnost čerpat tyto prostředky z Integrovaného operačního programu napomůže statutárnímu městu Frýdek-Místek a jeho občanům ke zkvalitnění života v řešené lokalitě. Aktivita 1.1.1 Úprava sídlištního prostoru včetně parkových úprav a městského mobiliáře - výsadba veřejné zeleně a parkové úpravy - tvorba generelů zeleně - dovybavení mobiliářem Aktivita 1.1.2 Zajištění výstavby, rekonstrukce a sanace dopravní a technické infrastruktury - výstavba parkovacích ploch - rekonstrukce/výstavba/modernizace veřejného osvětlení - rekonstrukce/výstavba/modernizace chodníků a komunikací - realizace bezbariérových opatření Aktivita 1.1.3 Budování či modernizace rekreačních ploch na sídlišti - rekonstrukce/výstavba/modernizace dětských hřišť - rekonstrukce/výstavba/modernizace prostor pro venčení psů - rekonstrukce/výstavba/modernizace prostor pro aktivní odpočinek řešení slabé stránky

-

rozvíjení silné stránky

rozvíjení příležitostí

-

Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích Nedostatečná bezbariérovost města Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města Nedostatečný mobiliář na sídlištích Nedostatek parkovacích míst Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí

-

Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Růst rezidenční funkce města

-

Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

eliminace ohrožení

-

primárně rozvíjená oblast IOP

5.2a

Specifický cíl 1:


Opatření 1.2

Revitalizace objektů občanské vybavenosti

Stručný popis současného stavu V rámci tohoto opatření budou realizovány projekty, jejichž cílem bude směřovat k postupnému dosažení nízkoenergetického nebo vyššího standardu pro energetickou náročnost budov občanské vybavenosti. Pro zvýšení úspor energie bude podporováno snižování spotřeby energie budov neziskového sektoru prostřednictvím zlepšení energetických vlastností obálky budov. Podpora zateplování bytových a rodinných domů nebude v rámci této oblasti podpory realizována. Cílovou skupinou budou objekty občanské vybavenosti jako jsou například školská zařízení, knihovny, mateřské školy aj. Další zájmovou oblastí tohoto opatření bude podpora rekonstrukce a modernizace objektů občanské vybavenosti. U těchto objektů budou podporovány aktivity zahrnující

33

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ řešení technického stavu – např. zajištění bezproblémového pohybu pro osoby se sníženou možností pohybu a orientace. Vytvořit vhodné prostředí vyžaduje značné množství finančních prostředků. Možnost čerpat tyto prostředky z tematických operačních programů napomůže statutárnímu městu Frýdek-Místek a jeho občanům ke zkvalitnění života v řešené lokalitě. Aktivita 1.2.1 Realizace úspor energie na objektech občanské vybavenosti - revitalizace snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní u nebytových objektů občanské vybavenosti (např. školská zařízení, knihovny, mateřské školy aj.) Aktivita 1.2.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti - rekonstrukce, modernizace objektů občanské vybavenosti řešení slabé stránky

-

Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) Nedostatečná bezbariérovost města


-

Široká základna základního a předškolního vzdělávání


-

Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Růst rezidenční funkce města

-

Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách Zvyšující se počet obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity – snižování mzdové úrovně

eliminace ohrožení primárně rozvíjená oblast IOP

x OP Životní prostředí Prioritní oblast 3 Udržitelné využívání zdrojů energie primárně rozvíjená oblast TOP Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

Specifický cíl 2:

Zkvalitnění technického stavu bytových domů

Opatření 2.1

Regenerace bytových domů

Stručný popis současného stavu Sídliště Slezská bylo postaveno v osmdesátých letech minulého století. Vzhledem ke snaze vybudovat co nejvíce bytových jednotek v co nejkratší době je s bytovými domy spojeno několik faktorů, které negativně ovlivňují standard života v řešené lokalitě. Panelové domy jsou v nevyhovujícím technickém stavu – vysoká energetická náročnost a ztrátovost, problematická bezbariérovost pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Stejně zastaralé je i technické vybavení jednotlivých bytových domů – rozvody, výtahy a výtahové šachty apod. Tento nevyhovující stav může v budoucnu zapříčit i život ohrožující situace. To vše jen více podtrhuje nutnost provést rozsáhlou rekonstrukci těchto bytových domů. V rámci realizace jednotlivých aktivit a činností bude nutná součinnost s jednotlivými majiteli bytových domů tak, aby výsledky zrealizovaných činností byly spojeny s co největšími dopady na sídliště. Aktivita 2.1.1 Regenerace bytových domů a snížení energetické náročnosti bytových domů - rekonstrukce/modernizace bytových domů - realizace bezbariérových opatření - rekonstrukce/modernizace technického vybavení bytových domů (výtahy, výtahové šachty, tepelné, elektrické, plynové, vodovodní a kanalizační rozvody, balkóny a lodžie) - výměna oken

34

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ - izolace - rekonstrukce/modernizace tepelných soustav Aktivita 2.1.2 Zajištění moderního sociálního bydlení - rekonstrukce/modernizace sociálního bydlení - rekonstrukce/modernizace pro bydlení seniorů či osob se sníženou schopností orientace a pohybu

řešení slabé stránky



-

Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace Nedostatečná bezbariérovost města Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) Nevyhovující technický stav bytových domů Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory

-

Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48, I/56, R56)

-

Přísun investic na rozvoj bydlení Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Zhodnocení bytového fondu Růst rezidenční funkce města

-

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

eliminace ohrožení primárně rozvíjená oblast IOP

5.2b

Specifický cíl 3:

Rozvoj lidského potenciálu obyvatel sídliště

Opatření 3.1

Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel

Stručný popis současného stavu Sídliště Slezská se vyznačuje vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a vysokými výdaji na vyplácené dávky hmotné nouze. Sociálně vyloučené skupiny obyvatel nemají potřebné schopnosti a dovednosti na to, aby svou situaci změnily. Bez účinné pomoci setrvávají v současném stavu a upadají do závislosti na sociálních dávkách. V rámci realizace jednotlivých aktivit a činností bude nutná součinnost s dalšími relevantními institucemi a organizacemi (úřad práce, neziskové organizace) tak, aby výsledky zrealizovaných činnosti byly spojeny s co největšími dopady na sídliště. Možnost čerpat prostředky z tematických operačních programů napomůže statutárnímu městu Frýdek-Místek a jeho občanům ke zkvalitnění života v řešené lokalitě. Aktivita 3.1.1 Začlenění sociálně vyloučených obyvatel - pomoc občanům ohroženým sociální exkluzí - motivace a terapie - sociálně-právní poradenství - pomoc při hledání zaměstnání Aktivita 3.1.2 Zkvalitnění vzdělávání - zkvalitnění vzdělávání dětí pro zlepšení začlenění do společnosti - vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb

35


řešení slabé stránky

-

Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky


-

Klesající míra nezaměstnanosti Vybudované průmyslové zóny na území města Široká základna školního a předškolního vzdělávání Široká nabídka a dostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb


-

Lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb Nový zákon o sociálních službách

-

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

eliminace ohrožení

-

primárně rozvíjená oblast IOP

x

OP VK, Prioritní osa 1 – Počáteční vzdělávání, Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání OP LZZ, Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti, Oblast podpory 3.3 – primárně rozvíjená oblast TOP Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce OP LZZ, Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti, Oblast podpory 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních služeb

Struktura návrhové části

Vize a cíle

Úroveň aktivit

Výstupy a výsledky

Vize a hlavní cíl

IPRM

Indikátory dopadu

Specifické cíle

Opatření

Indikátory výsledku

Cíle projektů

Obecné aktivity Konkrétní projekty

Indikátory výstupu

36


6. Očekávané výsledky Tato kapitola je věnována popisu očekávaných výstupů, výsledků a dopadů, kterých bude dosaženo prostřednictvím realizace konkrétních aktivit realizovaných prostřednictvím opatření IPRM Frýdek-Místek - sídliště Slezská. Indikátory jsou koncipovány tak, aby poskytovaly klíčové agregované údaje za jednotlivá opatření. Obecně lze říci, že indikátory výsledku jsou měřitelnými veličinami (dají se objektivně ověřit a zmapovat, vztahují se k přímým a okamžitým účinkům projektu) zatímco indikátory dopadů jsou údaji těžko měřitelnými (účinky nastávají až po určité době a mají vliv na širší oblast, populaci). Pro zhodnocení jejich naplnění bude nutno zpracovat v průběhu realizace IPRM a po jeho ukončení evaluační studii. Vyhodnocení a monitorování IPRM je složitou a časově náročnou činností. Tyto činnosti bude vykonávat manažer IPRM ve spolupráci s členy Řídícího výboru IPRM a partnery IPRM.

6.1.

Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách

Řešená zóna sídliště Slezská není definována (dle Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, zveřejněné na http://www.esfcr.cz/mapa/index.html) jako „Sociálně vyloučená romská lokalita“. Sociálně vyloučená romská lokalita je definovaná jako prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy nebo je za Romy označuje jejich okolí a kteří jsou sociálně vyloučení, tzn. mají výrazně znesnadněný či zcela zamezený přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti.

6.2.

Indikátory výsledku

Indikátory výsledku Č. 1 2 3 4 5 6 7

Kód indikátoru

Povinné indikátory výsledku

331200 Počet regenerovaných bytů 331300 331500 364 030 07.41.00 07.41.10

Plocha revitalizovaného území Úspora spotřeby energie bytových domů Snížení spotřeby energie u nebytových objektů Počet podpořených osob celkem Počet podpořených osob - klienti služeb Počet úspěšných absolventů kurzů 07.46.20 poskytovatelé služeb

Měrná Stávající jednotka stav počet 2

0

IOP 5.2 a Stav po realizaci

IOP 5.2 b TOP Stav po Stav po realizaci realizaci 1 691 -

m % GJ/rok počet počet

0 0 0 0 0

292 964 -

20 -

2 400 250 300

počet

0

-

-

150

Popis indikátoru č. 1 Indikátor č. 1 Název indikátoru Popis indikátoru Opatření IPRM Opatření IOP Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Způsob měření

Počet regenerovaných bytů Jedná se o celkový počet regenerovaných bytových jednotek na území řešené zóny. Za regeneraci jsou považovány stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu. 2.1 Regenerace bytových domů 5.2 b Regenerace bytových domů Počet 0 1 691 Prostý počet všech bytových jednotek v revitalizovaných bytových domech.

37


Zdroj měření Periodicita měření Soulad s indikátory IOP

Realizátoři jednotlivých dílčích projektů (oprávnění žadatelé), stavební úřad, katastr nemovitostí 1x ročně Indikátor je v souladu s indikátorem IOP číslo 331200

Popis indikátoru č. 2 Indikátor č. 2 Název indikátoru Popis indikátoru Opatření IPRM Opatření IOP Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Způsob měření Zdroj měření Periodicita měření Soulad s indikátory IOP

Plocha revitalizovaného území Celková výměra vymezené plochy problémového sídliště, na které budou prováděny konkrétní úpravy vedoucí ke zvýšení kvality života obyvatel sídlišť včetně zvýšení bezpečnosti 1.1 Revitalizace veřejných prostranství 5.2 a Revitalizace veřejného prostranství m2 0 292 964 Terénní měření přímo na místě stavby Statutární město Frýdek-Místek, dle projektové dokumentace (SP, ÚR) - výstupy se musí shodovat s povolenou variantou; Stavební úřad - kolaudační rozhodnutí 1x ročně Indikátor je v souladu s indikátorem IOP číslo 331300

Popis indikátoru č. 3 Indikátor č. 3 Název indikátoru Popis indikátoru Opatření IPRM Opatření IOP Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Způsob měření Zdroj měření Periodicita měření Soulad s indikátory IOP

Úspora spotřeby energie bytových domů Procentické vyjádření snížení spotřeby energie v bytových domech na území problémových sídlišť, tj. vyjádření rozdílu spotřeby energie před provedením energetických sanací obytných budov a po jejich dokončení 2.1 Regenerace bytových domů 5.2 b Regenerace bytových domů % 0 20 Základem pro měření bude sloužit výpočet úspory energie v energetickém auditu, energetický audit zateplovaných budov bude respektovat stávající stav a navržené varianty budou mít definovanou úsporu energie Realizátoři jednotlivých dílčích projektů (oprávnění žadatelé), stavební úřad kolaudační rozhodnutí, energetický audit 1x ročně Indikátor je v souladu s indikátorem IOP číslo 331500

Popis indikátoru č. 4 Indikátor č. 4 Název indikátoru Popis indikátoru Opatření IPRM Opatření TOP (OP ŽP) Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota

Snížení spotřeby energie u nebytových objektů Vyjádření snížení spotřeby energie v objektech občanské vybavenosti na území problémových sídlišť, tj. vyjádření rozdílu spotřeby energie před provedením energetických sanací budov a po jejich dokončení. 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry GJ/rok 0 2 400

38


Způsob měření Zdroj měření Periodicita měření

Základem pro měření bude sloužit výpočet úspory energie v energetickém auditu, energetický audit zateplovaných budov bude respektovat stávající stav a navržené varianty budou mít definovanou úsporu energie Realizátoři jednotlivých dílčích projektů (oprávnění žadatelé), stavební úřad kolaudační rozhodnutí, energetický audit 1x ročně

Popis indikátoru č. 5 Indikátor č. 5 Název indikátoru Popis indikátoru Opatření IPRM Opatření TOP (OP VK) Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Způsob měření Zdroj měření Periodicita měření

Počet podpořených osob celkem Celkový počet pedagogů proškolených v rámci všech realizovaných kurzů. 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání počet 0 250 Prostý počet všech účastníků kurzů. Prezenční listiny 1x ročně

Popis indikátoru č. 6 Indikátor č. 6 Název indikátoru Popis indikátoru

Počet podpořených osob - klienti služeb Celkový počet osob, účastnících se poradenských a motivačních kurzů.

Opatření IPRM Opatření TOP (OP LZZ) Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Způsob měření Zdroj měření Periodicita měření

3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce počet 0 300 Prostý počet všech osob, účastnících se poradenských a motivačních kurzů. Záznamy školitelů o počtu osob 1x ročně

Popis indikátoru č. 7 Indikátor č. 7 Název indikátoru Popis indikátoru

Počet úspěšných absolventů kurzů - poskytovatelé služeb Celkový počet osob proškolených v rámci všech realizovaných kurzů.

Opatření IPRM Opatření TOP (OP LZZ) Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Způsob měření

3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb osoba 0 150 Prostý počet všech účastníků kurzů.

Zdroj měření

Prezenční listiny

Periodicita měření

1x ročně

6.3.

Indikátory dopadu

Indikátory dopadu kvantifikují důsledky programu nad rámec okamžitých účinků a mohou být získávány na základě sledovacích, evaluačních studií či aproximovány na základě specifických přepočtů výběrových šetření. Tento typ indikátorů nelze jednoznačně specifikovat a kvantifikovat.

39

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Cílem pro statutární město Frýdek-Místek je však co největší zajištění jejich zlepšení. Indikátory dopadu IPRM jsou navrženy takto: Č. indik.

Indikátory dopadu

Měrná jednotka

Stávající stav

1

Úroveň chudoby a vyloučení

Kč

1 130,43

2

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

%

7,18

3

Míra hospodářské aktivity

%

49,78

4

Úroveň hodnoty nemovitostí

%

91,3

Shoda se vstupním Stav po kritériem dle čl. 47 realizaci (1828/2006) Shoda se vstupním 1 075 kritériem A Shoda se vstupním 7,0 kritériem B Shoda se vstupním 50,8 kritériem G Shoda se vstupním 90,5 kritériem I

Tyto kritéria (indikátory) jsou jen nepřímo ovlivnitelné městem nebo realizací projektů v rámci Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku - sídliště Slezská. Plněním těchto kritérií je snaha města o vylepšení prostředí a zvýšení atraktivity sídliště Slezská jako celku – tedy touto cestou vedená strategie o zlepšení životního prostředí, přilákání mladých obyvatel či zamezení odlivu obyvatel za hranice města.

7. Časový harmonogram realizace IPRM 7.1.

Časový harmonogram

Časový harmonogram je důležitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM. Časový harmonogram respektuje požadavky na logickou provázanost jednotlivých aktivit (např. z technického a stavebního hlediska) a maximalizaci synergického efektu. Rovněž bere v potaz potřebné lhůty vyplývající z právních předpisů. Předkladatel sestavil časový harmonogram realizace IPRM a plán finanční alokace pro jednotlivé roky na základě těchto podkladů: • Příručka pro předkladatele IPRM v IOP, která specifikuje alokaci finančních prostředků z ERDF na oblast intervence 5.2 IOP vč. doporučení pro časové rozvržení alokací na jednotlivé roky (např. s ohledem na pravidlo N+2, resp. N+3) • Příručka pro žadatele a příjemce pro oblast intervence 5.2 • projektové listy dodané jednotlivými potenciálními žadateli • stav připravenosti jednotlivých projektových záměrů • závěry jednání řídicího výboru a pracovních skupin týkajících se priorizace jednotlivých opatření a/nebo aktivit Níže uvedený harmonogram IPRM zachycuje časovou návaznost jednotlivých opatření pro dobu přípravy a realizace IPRM. Harmonogram je sestaven tak, aby bylo zřejmé, kdy jednotlivé aktivity začínají, končí, jak na sebe navazují nebo se překrývají. Rozložení projektů v čase je definováno připraveností jednotlivých projektových záměrů a současně důležitostí pro naplnění společného cíle. Další faktor definující rozložení dílčích projektů v čase je nutnost sladit finanční možnosti města a dalších partnerů v rámci IPRM a požadavky na spolufinancování. Časový harmonogram IPRM – základní údaje Časový harmonogram IPRM Datum zahájení přípravné fáze IPRM Leden 2008 Datum zahájení realizační fáze IPRM Leden 2009 Datum ukončení realizační fáze IPRM 30.6.2015

40

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ V celém průběhu realizace bude důsledně monitorováno dodržování časového i finančního harmonogramu jednotlivých aktivit a projektů tak, aby nebylo ohroženo ukončení aktivit ve stanoveném termínu. Grafická forma časového harmonogramu IPRM

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

Rok

Pozn.

7.2.

Opatření 1.1 žádost

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

žádost realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace rezerva ZZ*

Opatření 2.1 výzva, výběr projektů žádost realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace realizace realizace* realizace realizace realizace rezerva* rezerva ZZ*

*

označuje místo zpracování průběžných, a závěrečných zpráv IPRM

ZZ

závěrečná zpráva

Návaznost aktivit po dobu realizace IPRM 7.2.1. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství

U opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství je celkový harmonogram naplánován na 60 měsíců (2009 – 2013). Součástí IPRM v oblasti 1.1 jsou aktivity různých žadatelů: statutárního města Frýdku-Místku a společnosti DISTEP a.s. V rámci zjednodušení celkové administrace tohoto opatření město zvolilo strategii připravit revitalizaci veřejných prostranství jako komplexní řešení, kde řešení jedné části sídliště koresponduje s řešením ve zbytku. Celý projekt je dělen do 9 navazujících etap. Dále se v tomto opatření bude realizovat projekt společnosti DISTEP a.s. na rekonstrukci a modernizaci kolektoru a technických

41

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ chodeb na území sídliště Slezská. Kolektory a technické služby slouží k uložení všech inženýrských sítí (kromě plynovodu), které se na sídlišti vyskytují. V prvním čtvrtletí 2009 město zahájí výběr dílčích projektů, které budou vybrány na základě etických, nediskriminačních a transparentních podmínek. Po ukončení výběru bude budoucím příjemcům oznámen výsledek. Při výběru projektů bude respektován princip alokace finančních prostředků n+2. Předkladatelé vybraných dílčích projektů následně podají žádost na CRR. V druhé polovině roku 2009 začnou být realizovány první dílčí projekty. Každý rok budou vypracovávány Roční monitorovací zprávy IPRM, a současně u končících projektů závěrečné zprávy. Konec realizační fáze – 3. čtvrtletí 2013 je vyčleněno jako rezerva, pro případ krizového posunu harmonogramu prací u některých dílčích projektů. V průběhu realizace celého opatření 1.1 město plánuje v případě požadavků obyvatel vyhlásit další výzvy pro předkládání dílčích projektů (viz kapitola 12).

7.2.2. Opatření 1.2 Snížení spotřeby energie u nebytových objektů V rámci tohoto opatření je naplánována realizace dílčích projektů v rozmezí 2010 – 2011. Celkový harmonogram opatření 1.2 je naplánován na 24 měsíců. Součástí IPRM v oblasti 1.2 jsou aktivity různých žadatelů. Harmonogram pro toto opatření je uveden zvlášť, protože se jedná o projekty, které nebudou čerpat finanční prostředky z Integrovaného operačního programu, ale budou průběžně podávány do tematických operačních programů. Časový harmonogram vyhlášení jednotlivých výzev tematických operačních programů je plně v gesci řídících orgánů jednotlivých programů. V IPRM je uvedena optimální varianta předkládání žádostí o dotaci. O možných odchylkách od navrženého harmonogramu bude manažer IPRM operativně informovat Řídící orgán IOP. Grafická forma časového harmonogramu IPRM – projekty podávané do jiných operačních programů:

2011

2010

2009

Rok Opatření 1.2 1 2 3 žádost 4 1 realizace 2 realizace 3 realizace, žádost 4 realizace, ZZ 1 realizace 2 realizace 3 realizace 4

Pozn.

ZZ ZZ


7.2.3. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů V rámci tohoto opatření je naplánována realizace dílčích projektů v rozmezí 2009 – 2014. Celkový harmonogram opatření 2.1 je naplánován na 74 měsíců. Obdobně jako v případě opatření 1.1 město v prvním čtvrtletí 2009 připraví a vyhlásí výzvu pro předkládání dílčích projektů. Po ukončení výzvy budou vybrány dílčí projekty a budoucím příjemcům bude oznámen výsledek výzvy. V tomto opatření IPRM se předpokládají aktivity různých žadatelů (dle projektových záměrů odevzdaných na městě). Jedná se o žadatele Stavební bytové družstvo ve Frýdku-Místku

42

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ a Statutární město Frýdek-Místek. Je nutné počítat, že připravenost projektů bude rozdílná. Při výběru projektů bude respektován princip alokace finančních prostředků n+2. Předkladatelé vybraných dílčích projektů následně podají žádost na CRR. V druhé polovině roku 2009 začnou být realizovány první dílčí projekty. Každý rok budou vypracovávány průběžné monitorovací zprávy IPRM, a současně u končících projektů závěrečné zprávy. Konec realizační fáze – přelom roku 2014 a 2015 (6 měsíců) je vyčleněn jako rezerva, pro případ krizového posunu harmonogramu prací u některých dílčích projektů. V průběhu realizace celého opatření 2.1 město vyhlásí další výzvy pro předkládání dílčích projektů v průběhu let 2009 – 2014.

7.2.4. Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel V rámci tohoto opatření je naplánována realizace dílčích projektů v rozmezí 2010 – 2012. Celkový harmonogram opatření 3.1 je naplánován na 36 měsíců. Součástí IPRM v oblasti 3.1 jsou aktivity různých žadatelů. Harmonogram pro toto opatření je uveden zvlášť, protože se jedná o projekty, které nebudou čerpat finanční prostředky z Integrovaného operačního programu, ale budou průběžně podávány do tematických operačních programů. Časový harmonogram vyhlášení jednotlivých výzev tematických operačních programů je plně v gesci řídících orgánů jednotlivých programů. V IPRM je uvedena optimální varianta předkládání žádostí o dotaci. O možných odchylkách od navrženého harmonogramu bude manažer IPRM operativně informovat Řídící orgán IOP. Grafická forma časového harmonogramu IPRM – projekty podávané do jiných operačních programů: Opatření 3.1

2012

2011

2010

2009

Rok 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3

žádosti realizace realizace realizace realizace realizace realizace realizace realizace realizace realizace realizace

4 Pozn.

ZZ ZZ


43


8. Finanční plán Finanční plán je jedním z nástrojů sledování plnění cílů celého IPRM. Podstatou je určit finanční alokace jednotlivých aktivit v návaznosti na harmonogram. Při zpracování finančního plánu město vycházelo z úvahy, které projekty povedou k uskutečnění aktivit, a zároveň vycházelo z podmínek stanovených v IOP (zejména respektuje minimální hranici stanovenou pro celkový finanční objem IPRM stanovenou v IOP). Na regeneraci bytových domů (opatření 2.1) je vyčleněno 72,06% celkových výdajů IPRM, resp. 70,22% způsobilých výdajů financovaných z IOP 5.2. Celkové finanční prostředky IPRM Zdroj financování IOP 5.2 TOP Zdroje IPRM celkem

Částka (mil. Kč) 651,5 45,1 696,6

Částka (mil. Euro) 26,82 1,86 28,68

Pozn. * Kurz pro přepočet na Euro 24,29 k 3.11.2008 dle ČNB (v žádosti k IPRM bude použit aktuální kurz)

Rozdělení finančních prostředků v rámci jednotlivých opatření IPRM Číslo opatření Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 2.1 Opatření 3.1 IPRM celkem

Rozdělení výdajů v rámci jednotlivých opatření (mil. Kč) 149,5 40 502 5,1 696,6

Procentní rozdělení výdajů v rámci jednotlivých opatření (%) 21,46 5,74 72,06 0,73 100,00

Zdroje financování IPRM Zdroj financování

1.1 Výdaje na jednotlivá opatření 149,50 Dotace IOP, TOP (%) 85 IOP - dotace z prostředků ERDF (mil. Kč) 127,07 Dotace TOP (mil. Kč) x Spoluúčast žadatelů (%) 15 Spoluúčast žadatelů - finanční prostředky statutárního města FM a dalších subjektů realizující dílčí projekty (mil. Kč) 22,43 IPRM celkem 149,50

mil. Kč 1.2 2.1 40,00 502,00 90 40 x 200,80 36,00 x 10 60 4,00 301,20 40,00 502,00

3.1 Celkem 5,10 696,60 100 x 327,87 5,10 41,10 0 0,00 5,10

327,63 696,60

IOP celkem dotace TOP celkem dotace

327,87 41,10

44

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Finanční plán IPRM Finanční zdroje

Operační program IOP 5.2 a* IOP IOP 5.2 b*** IOP 5.2 c OP ŽP** TOP OP VK**** OP LZZ**** IOP mimo 5.2 ROP Město Kraj Soukromé zdroje Celkem IPRM Pozn.

* ** *** ****

Plánovaný objem výdajů IPRM v jednotlivých letech (mil. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem 0,00 12,75 34,00 34,00 34,00 12,32 0,00 0,00 127,07 0,00 20,00 40,00 40,00 40,00 40,00 20,80 0,00 200,80 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 13,50 22,50 0,00 0,00 0,00 0,00 36,00 0,00 0,00 0,50 0,50 0,50 0,00 0,00 0,00 1,50 0,00 1,20 1,20 1,20 0,00 0,00 0,00 0,00 3,60 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 27,63 0,75 14,7 7,00 4,50 0,68 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 31,50 52,80 61,50 61,50 61,50 31,20 0,00 300,00 0,00 65,00 156,70 166,70 141,70 114,50 52,00 0,00 696,60

pro výpočet dotace byl použit procentní základ 85 % pro výpočet dotace byl použit procentní základ 90 % pro výpočet dotace byl použit procentní základ 40 % pro výpočet dotace byl použit procentní základ 100 %

Rozložení dotace do jednotlivých let dle opatření IPRM Opatření Opatření 1.1 Dotace (Kč) Spoluúčast žadatelů* Opatření 1.2 Dotace (Kč) Spoluúčast žadatelů** Opatření 2.1 Dotace (Kč) Spoluúčast žadatelů*** Opatření 3.1 Dotace (Kč) Spoluúčast žadatelů**** Dotace IOP Dotace TOP Dotace celkem Spoluúčast žadatelů Celkem IPRM Pozn.

* ** *** ****

8.1.

zdroje financí IOP 5.2a IOP 5.2a TOP TOP IOP 5.2b IOP 5.2b TOP TOP

Plánovaný objem výdajů IPRM v jednotlivých letech (mil. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem 0,00 15,00 40,00 40,00 40,00 14,50 0,00 0,00 149,50 0,00 12,75 34,00 34,00 34,00 12,32 0,00 0,00 127,07 0,00 2,25 6,00 6,00 6,00 2,18 0,00 0,00 22,43 0,00 0,00 15,00 25,00 0,00 0,00 0,00 0,00 40,00 0,00 0,00 13,50 22,50 0,00 0,00 0,00 0,00 36,00 0,00 0,00 1,50 2,50 0,00 0,00 0,00 0,00 4,00 0,00 50,00 100,00 100,00 100,00 100,00 52,00 0,00 502,00 0,00 20,00 40,00 40,00 40,00 40,00 20,80 0,00 200,80 0,00 30,00 60,00 60,00 60,00 60,00 31,20 0,00 301,20 0,00 0,00 1,70 1,70 1,70 0,00 0,00 0,00 5,10 0,00 0,00 1,70 1,70 1,70 0,00 0,00 0,00 5,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 32,75 74,00 74,00 74,00 52,32 20,80 0,00 327,88 0,00 0,00 15,20 24,20 1,70 0,00 0,00 0,00 41,10 0,00 32,75 89,20 98,20 75,70 52,32 20,80 0,00 368,97 0,00 32,25 67,50 68,50 66,00 62,18 31,20 0,00 327,63 0,00 65,00 156,70 166,70 141,70 114,50 52,00 0,00 696,60

pro výpočet dotace byl použit procentní základ 85 % pro výpočet dotace byl použit procentní základ 90 % pro výpočet dotace byl použit procentní základ 40 % pro výpočet dotace byl použit procentní základ 100 %

Veřejná podpora

V aktivitě 5.2a Revitalizace veřejných prostranství nebude poskytována veřejná podpora. V rámci aktivity 5.2b Regenerace bytových domů je poskytována na dotace určené k opravám a modernizaci bytových domů veřejná podpora ve smyslu „Pokynů Komise (ES) k regionální podpoře na období 2007 – 2013“, publikovaných v Úředním věstníku EU (2006/C 54/08). Bude nutné žádat o notifikaci Evropskou komisi - Řídící orgán IOP již podal žádost o souhlas s aplikací limitů podle čl. 87 odst. 3 písm. a) v rozsahu limitu podpory stanovené ve schválené mapě regionální podpory pro ČR na

45

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ období 2007 – 2013 (podpora bude vypočítaná podle investičních nákladů, viz bod 4.2.1 výše uvedených Pokynů). V tomto IPRM je počítáno s podporou ve výši 40% způsobilých výdajů. 1)

Projekty, které budou realizovány v rámci opatření 1.1, nespadají pod režim veřejné podpory. Financování z ERDF se tedy může pohybovat v poměru 85 % ERDF a 15 % spolufinancování žadatele.

2)

V opatření 1.2 je podpora poskytována okruhu příjemců, kteří ve smyslu této podoblasti podpory nevykonávají ekonomickou činnost, obecně nevzniká možnost narušení hospodářské soutěže. Tyto aktivity tedy nezakládají veřejnou podporu. Projekty předkládané jinými subjekty než orgány státní správy a samosprávy budou podléhat individuálnímu posouzení z hlediska ovlivnění trhu a tedy aplikace veřejné podpory. Opatření bude financováno z rozpočtu TOP. Podpora z OP ŽP je 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů (Fond soudržnosti) a 5 % (státní rozpočet ČR a prostředky SFŽP). V případě projektů zaměřených na realizaci úspor energie (oblast podpory 3.2) je zohledněna úspora finančních prostředků žadatele dosažená snížením provozních nákladů objektů.

3)

Projekty, které budou realizovány v rámci opatření 2.1, spadají pod režim veřejné podpory. Zde výši dotace definuje výsledek probíhající notifikace (pravděpodobně 40% způsobilých výdajů).

4)

V opatření 3.1 budou realizovány aktivity, které nezakládají veřejnou podporu.

9. Administrativní řízení IPRM Od počátku přípravy Integrovaného plánu rozvoje města se statutární město Frýdek-Místek řídilo jedním ze základních principů Strukturální politiky Evropské unie – principem partnerství. Níže uvedené skutečnosti a pravidla budou mít obecnou platnost po celou dobu realizace Integrovaného plánu rozvoje města Frýdku-Místku - sídliště Slezská ve všech jeho fázích. Jedná se především o základní pojetí řídících struktur a to jak na strategické, tak taktické, popř. operativní úrovni. Dále budou vymezena základní pravidla toku informací, účetních dokladů a finančních prostředků.

9.1.

Způsob řízení IPRM

Protože se jedná o projekt s regionálním významem, je nutno pro jeho hladké fungování nastavit pevnou a jasnou organizační strukturu, která především ve vyšších úrovních bude dlouhodobě neměnná a natolik stabilní, aby změny článků projektového týmu na operativních úrovních neměly zásadní vliv na přípravu popř. realizaci projektu. Jedná se o systém propojení časových, organizačních a finančních harmonogramů jak na úrovni celého IPRM, tak na úrovni každého dílčího projektu. Pro optimální fungování všech partnerů v rámci IPRM je založena nová organizační struktura na lokální úrovni – Řídící výbor IPRM. Organizační schéma celého IPRM Frýdek-Místek sídliště Slezská a jeho hierarchie je znázorněno v grafické podobě v obrázku č. 1 v příloze č. 2 tohoto dokumentu. V přípravné fázi, která již nyní probíhá, bude zpracován konkrétní obsah strategického dokumentu, který stanoví základní cíle a prioritní směry rozvoje města ve zvolené zóně „sídliště Slezská“. Do procesu zpracování dokumentu bude zapojen Manažer IPRM, pracovní skupina IPRM a Řídící výbor IPRM (průběžná jednání Řídícího výboru). Tento koncepční dokument bude schválen Řídícím výborem IPRM a následně i Radou a Zastupitelstvem města Frýdku-Místku. Schválená verze IPRM bude spolu s kompletní žádostí o dotaci předložena na Regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj. Nedílnou součástí řízení IPRM bylo i veřejná projednávání (seminář) k IPRM pro veřejnost a pro zastupitele. Veškeré připomínky byly zapracovány.

46

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 9.2.

Zajištění administrativních kapacit

Zajištění administrativních kapacit vy smyslu zajištění zázemí pro výkon funkcí jednotlivých subjektů (tj. řídícího výboru, pracovních skupin, projektového manažera, projektových týmů dílčích projektů) je v přípravné fázi (a bude i ve fázi realizační) plně v odpovědnosti statutárního města Frýdku-Místku. Pokud se v budoucnu ukáže potřeba většího zapojení administrativních pracovníků na běžné operativní úrovni, statutární město Frýdek-Místek je připraveno zaměstnat na dobu určitou (po dobu realizace projektu) i další pracovníky, v případě jednorázových požadavků na administrativu kontrahovat externího dodavatele. Zajištění administrativních kapacit ve smyslu dostatečné časové dotace pro jednotlivé členy řídícího výboru a pracovních skupin je realizováno formou termínově limitovaných (na dobu určitou) změn pracovních smluv, především v oblasti částečné změny pracovní náplně tak, aby se členové jednotlivých orgánů mohli v dostatečné míře věnovat IPRM, ale zároveň nebyla nekoncepčně narušena jejich hlavní pracovní náplň. Toto se týká v plné míře pouze zaměstnanců Magistrátu města Frýdku-Místku, u zaměstnanců partnerských subjektů je vyčlenění obdobným způsobem plně v odpovědnosti příslušného zaměstnavatele.

9.3.

Zdůvodnění výběru a požadavky na obsazení pozice manažera

Projektový manažer byl vybrán s ohledem na potřeby města Frýdek – Místek a z těchto potřeb vyplývající požadavky, kterými byly: Znalost problematiky řešené v rámci IPRM z hlediska obecné odbornosti, znalost prostředí, tj. město Frýdek-Místek a sídliště Slezská, dostatečná zkušenost v řízení projektů, dostupnost manažera z hlediska flexibilní komunikace s ŘV a pracovními skupinami. Těmto požadavkům ideálně odpovídal i vzhledem k podílu na přípravě celého záměru i odborně do požadovaného profilu zapadal Ing. Pavel Osina, vedoucí oddělení ekonomického rozvoje Magistrátu města Frýdku-Místku. Vzhledem k tomu, že se jedná o kmenového zaměstnance žadatele, je vyhovující způsob smluvního zajištění prací projektového manažera (zaměstnanecká smlouva) a nebylo nutno zajišťovat výběrové řízení jako v případě externích dodavatelů.

9.4.

Pravidla pro ustavení řídícího výboru, popřípadě pracovních skupin

Řídící výbor IPRM Frýdku-Místku byl ustaven na principu respektování pravidla partnerství, pravidla rovného přístupu všech zainteresovaných skupin a obecných pravidel pro strategické plánování na úrovni měst. V souladu s požadavky projektových záměrů bylo osloveno široké spektrum subjektů, čímž bylo zajištěno, aby byli v řídícím výboru zapojeni zástupci samosprávného, ekonomického, sociálního a kulturně – společenského sektoru. Při ustavení řídícího výboru i pracovních skupin byl plně respektován soubor vnitřních pravidel a směrnic statutárního města Frýdku-Místku a Magistrátu města Frýdku-Místku. Složení řídícího výboru i pracovních skupin je součástí přílohy č. 2 tohoto dokumentu.

9.5.

Kompetence a odpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do řízení IPRM 9.5.1. Přípravná fáze

Projektový tým Projektový tým v přípravné fázi je přímo zapojen do tvorby dokumentu IPRM. Je tvořen zástupci města, partnerů a zpracovatele IPRM. Jeho organizační struktura a rozhodovací proces jsou graficky znázorněny na obrázku č. 2 v příloze č. 2 tohoto dokumentu.

47

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Řídící výbor IPRM - Řídící výbor Integrovaného plánu rozvoje statutárního města FrýdkuMístku (dále jen „řídící výbor“) je zřízen usnesením rady města ze dne 18. 2. 2008 v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a je radě města ze své činnosti odpovědný. Složení a kompetence Řídícího výboru IPRM jsou uvedeny v Doplňujících informacích č. 1 v příloze č. 2 tohoto dokumentu. Jednací řád stanoví podrobnosti zasedání řídícího výboru. Řídící výbor se schází podle potřeby, nejméně jedenkrát za tři měsíce. Přípravu zasedání řídícího výboru organizuje předseda řídícího výboru v součinnosti s manažerem IPRM. Zasedání řídícího výboru řídí předseda řídícího výboru. Řídící výbor je usnášeníschopný, jestliže je přítomna minimálně polovina všech jeho členů. Zápis, podkladové materiály, písemné návrhy usnesení, písemné dotazy, podněty a připomínky se uchovávají po dobu realizace IPRM. Manažer IPRM - Pozice manažera IPRM Frýdek-Místek sídliště Slezská je obsazena Ing. Pavlem Osinou, vedoucím oddělení ekonomického rozvoje Magistrátu města Frýdku-Místku. Pracovní skupina pro zpracování IPRM IOP - Pracovní skupina pro zpracování IPRM IOP byla zřízena na zasedání Řídícího výboru IPRM – sídliště Slezská (Zápis č. 4/2008 ze zasedání) dne 13. 10. 2008. Složení členů pracovní skupiny je uvedeno v Doplňujících informacích č. 2 v příloze č. 2 dokumentu, náplň činnosti je uveden níže: Činnosti pracovní skupiny: •

projednání navržené struktury dokumentu

• •

doporučení k úpravám a změnám projednání návrhů projektů a jejich doporučení k zapracování do IPRM

•

příprava podkladů pro Řídící výbor

•

dohled nad souladem postupu zpracování IPRM s pravidly vydanými Řídícím orgánem IOP

Zpracovatel IPRM - Zpracovatelem Integrovaného plánu rozvoje statutárního města FrýdkuMístku - sídliště Slezská je firma Technoexport, a.s. pro zahraniční obchod, Sekce pro čerpání fondů Evropské unie. Zapojení partnerů a veřejnosti do přípravy IPRM - Veřejnost je o záměru informována a přizvána k tvorbě již od počátku příprav IPRM – počátkem roku 2008 město zveřejnilo na svých webových stránkách sekci Integrovaný plán rozvoje města. V této sekci město zveřejnilo podrobnosti o chystaném záměru zpracovat Integrovaný plán rozvoje města a současně představilo tento záměr veřejnosti. Prostřednictvím webových stránek města a Zpravodaje rady města Frýdku-Místku (č. 8, duben 2008) město vyzvalo veřejnost k předkládání projektových záměrů.

9.5.2. Fáze realizace IPRM V rámci realizační fáze budou existovat dva typy projektového týmu (organizační struktura projektového týmu ve fázi realizace je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 2 tohoto dokumentu): A) projektový tým pro řízení celého IPRM B) projektový tým pro každý dílčí projekt Ad A) Projektový tým pro řízení celého IPRM Řídící výbor IPRM – Schvaluje veškeré výstupy pracovních skupin IPRM a manažera IPRM. Schvaluje zprávy a informace o postupu prací na IPRM a dílčích projektech, monitorovací a hodnotící zprávy o celém IPRM.

48

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Pracovní skupina pro hodnocení dílčích projektů - Pracovní skupina pro hodnocení dílčích projektů byla zřízena na zasedání Řídícího výboru IPRM – sídliště Slezská (Zápis č. 5/2008 ze zasedání). Složení členů pracovní skupiny je uvedeno v Doplňujících informacích č. 3 v příloze č. 2 tohoto dokumentu, náplň činnosti je uveden níže: Činnosti pracovní skupiny: • •

ohodnocení předložených projektů; předložení projektů ke schválení Řídícímu výboru s návrhem na podpoření/zamítnutí.

Manažer IPRM – Organizuje podklady a zajišťuje procesy pro transparentní a nediskriminační výběr dílčích projektů IPRM (uveřejnění výzvy podle místních podmínek v co nejširším rozsahu; zaznamenávání veškerých úkonů písemnou formou; jasné vymezení kritérií, podle kterých budou projekty hodnoceny; opatření veškerých rozhodnutí řádným odůvodněním). Připravuje znění výzvy pro předkládání projektů podle stanovených cílů a opatření a podle stanoveného harmonogramu. Manažer IPRM dále ověřuje místní příslušnost dílčího projektu, vyhodnocuje, zda projekt odpovídá pokynům nastaveným ve výzvě a následně předává projekty k posouzení kvality pracovní skupině. Dále zajišťuje metodické vedení celého týmu, vyhodnocuje výstupy od jednotlivých členů, určuje další postup prací v návaznosti na finanční a materiálové toky v celém projektu, vypracovává zprávy o postupu prací na projektech pro Řídící výbor, zajišťuje řízení změn a navrhuje úpravy rozpočtů, harmonogramů a návaznosti jednotlivých prací podle potřeb jednotlivých dílčích projektů. Zajišťuje základní administrativní agendu, zpracovává zápisy z jednání, zajišťuje účast jednotlivých členů projektového týmu na jednáních a poradách, organizuje schůzky a jednání Řídícího výboru a pracovní skupiny. Účetní/finanční manažer IPRM – zakládá analytické účty a účtuje dle požadavků implementační agentury a dle pokynů manažera IPRM, průběžně informuje manažera IPRM o toku financí a očekávaných výdajích všech dílčích projektů. Zpracovává finanční plány a kontroluje toky financí v projektu. Připravuje žádosti o platbu a zajišťuje vyplnění formulářů a přípravu nezbytných příloh. P.R. Manažer IPRM – zajišťuje základní publicitu projektu dle požadavku EU, kontroluje veškerou dokumentaci, zda splňuje požadavky na publicitu, navrhuje plán propagace IPRM a spolupracuje s manažery/vedoucími dílčích projektů v souvislosti s povinnou publicitou dílčích projektů. Informuje o postupu manažera IPRM. Zapojení partnerů a veřejnosti do realizace a řízení IPRM – V rámci realizace a řízení IPRM je veřejnost přizvána formou veřejných jednání a seminářů. Partneři IPRM jsou zapojeni do rozhodování a výběru dílčích projektů svým zastoupením v Řídícím výboru IPRM a v pracovní skupině IPRM. Ad B) Projektový tým pro každý dílčí projekt Manažer/vedoucí dílčího projektu – Připravuje žádosti o dotace pro dílčí projekty, přímo spolupracuje s dodavateli stavebních dodávek a se stavebním dozorem. Kontroluje oprávněnost vynaložených nákladů ve vazbě na plán projektu. Kontroluje harmonogram a vypracovává zprávy o průběhu stavebních prací. Včas oznamuje změny v dodávkách a harmonogramech oproti původnímu plánu, předává stavebním dodavatelům a stavebnímu dozoru informace a požadavky manažera IPRM. Zajišťuje metodické vedení týmu u dílčího projektu, vyhodnocuje výstupy od jednotlivých členů, určuje další postup prací v návaznosti na finanční a materiálové toky v celém projektu, vypracovává zprávy o postupu prací na projektu pro manažera IPRM.

49

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Účetní/finanční manažer dílčího projektu – zakládá účet pro projekt a účtuje dle požadavků implementační agentury a dle pokynů manažera/vedoucího dílčího projektu a průběžně informuje manažera IPRM o toku financí a očekávaných výdajích. Zpracovává finanční plány a kontroluje toky financí v dílčím projektu.

9.5.3. Fáze udržitelnosti IPRM Ve fázi udržitelnosti IPRM již neexistují projektové týmy z předchozích fází, nadále však existuje řídící výbor. Řídícímu výboru jsou předávány podklady od manažera IPRM, který komunikuje s realizátory dílčích projektů a získává podklady od nich. V případě vzniku situace ohrožující udržitelnost IPRM navrhuje předsedovi řídícího výboru mimořádné zasedání řídícího výboru. Ten pak projedná návrhy opatření. Řídící výbor se v této fázi schází jednou ročně tak, aby projednal roční monitorovací zprávu o udržitelnosti. Jsou mu předávány podklady od manažera IPRM, který komunikuje s realizátory dílčích projektů a získává podklady od nich.

9.6.

Nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM

Toky informací, které obsahují předávání úkolů, realizační protokoly, zápisy z jednání a schůzek, pověřování jednotlivých pracovníků, strategická, taktická i operativní rozhodnutí, kontrolní zprávy, informace o plnění úkolů atd. vyplývají bezprostředně ze struktury jednotlivých týmů a jsou přehledně znázorněny ve schématu na obrázku č. 4 v příloze č. 2 tohoto dokumentu.

9.7.

Způsob monitorování realizace IPRM

V průběhu realizační fáze IPRM bude město pečlivě sledovat vývoj všech projektů i realizaci IPRM jako celku a podávat zprávy ŘO IOP. Město zvolí v IPRM indikátory pro monitorování a hodnocení, které kvantifikují stanovené cíle IPRM a při realizaci IPRM bude sledovat jejich naplnění. Město vypracuje každý rok Roční monitorovací zprávu o průběhu realizace a na konci období závěrečnou zprávu. Monitorovací zprávy za jednotlivé dílčí projekty zpracuje manažer/vedoucí dílčího projektu a následně je předá ke kontrole a k dalšímu začlenění do monitorovací zprávy celého IPRM, kterou zpracuje manažer IPRM. Kontrola projektů Projekty IPRM budou realizovány a kontrolovány standardním způsobem podle podmínek IOP. Jakékoliv změny v projektu realizovaném v IPRM příjemce neprodleně oznámí písemnou formou CRR a manažerovi IPRM. O nepodstatných změnách v projektu rozhodne CRR, o podstatných změnách ŘO IOP. Všechny změny budou oznámeny včas před jejich provedením. Manažer vyhodnotí, zda jde o změnu, která může mít vliv na celkovou realizaci IPRM. Pokud ano, oznámí změnu ŘO IOP prostřednictví formuláře Oznámení o změně IPRM, příloha č. 10 Příručky pro předkladatele IPRM v IOP. Změny IPRM Změny v IPRM oznámí manažer IPRM prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí formuláře Oznámení o změně v IPRM. Změny budou rozlišovány na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku k dohodě. K provedení těchto změn bude vyžádán souhlas ŘO IOP. Pro podstatné změny v IPRM bude vyžádán dodatek k dohodě. Nepodstatné změny město popíše a oznámí ŘO IOP v nejbližší Roční zprávě o postupu realizace IPRM nebo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně v IPRM kdykoliv v průběhu realizace IPRM. Změny se budou realizovat až po schválení ŘO IOP.

50

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 9.8.

Zodpovědnost za přípravu a schvalování ročních monitorovacích zpráv

Roční monitorovací zpráva bude schválena Řídícím výborem IPRM, radou města a následně předána do 31. 3. následujícího roku na RP MMR. Manažer IPRM bude využívat výstupních sestav MSC2007, které mu budou zasílány elektronickou poštou, a zpráv jednotlivých příjemců. Při zpracování Roční monitorovací zprávy manažer IPRM bude spolupracovat se všemi subjekty řídící struktury IPRM a s příjemci. Součástí Roční monitorovací zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů v členění podle oblastí intervence 5.2a), 5.2b), IOP, ostatní intervence IOP a ostatní OP. V Ročních monitorovacích zprávách bude sledováno především plnění finančního plánu, časového harmonogramu a plnění monitorovacích indikátorů. Zpráva bude obsahovat rovněž hodnocení celkového dopadu IPRM na rozvoj města. Manažer IPRM bude plně spolupracovat s ŘO IOP v případě, že bude požadovat doplnění Roční monitorovací zprávy. Dále na žádost ŘO IOP manažer IPRM zajistí zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM a její následné písemné doručení na ŘO IOP do 30 pracovních dnů. Do 3 měsíců od ukončení realizace IPRM předloží manažer IPRM Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM dle předepsaného vzoru. Při vypracovávání Závěrečné zpráv o realizaci IPRM manažer IPRM bude postupovat stejně jako v případě Roční monitorovací zprávy.

51


10. Zapojení partnerů 10.1.

Partnerství ve fázi přípravy IPRM

Od počátku přípravy Integrovaného plánu rozvoje města se statutární město Frýdek-Místek řídilo jedním ze základních principů Strukturální politiky Evropské unie – principem partnerství. Partnery IPRM sídliště Slezská jsou Beskydské informační centrum, ČSAD Frýdek-Místek, a.s., Distep, a.s., Domov pro seniory Frýdek-Místek, Frýdecká skládka, a.s., Stavební bytové družstvo ve F-M, TS, a.s., Úřad práce ve Frýdku-Místku a Městská policie Frýdek-Místek. Pro zajištění transparentnosti a nediskriminace jsou partneři IPRM součástí Řídícího výboru jako jeho členové s hlasovacím právem. Jedná se o tyto partnery: Ing. Richard Žabka

Beskydské informační centrum

Ing. Jaromír Kohut

TS, a.s.

Ing. Luděk Žáček

Frýdecká skládka, a.s.

Ing. Petr Jonas

Distep, a.s.

Vladimír Pavlásek

ČSAD Frýdek-Místek, a.s.

Ing. Milan Novák

Domov pro seniory Frýdek-Místek

Ing. Libor Černý

Úřad práce ve Frýdku-Místku

RNDr. Michal Kůstka

Stavební bytové družstvo ve F-M

Václav Buček

Městská policie Frýdek-Místek

Dále je partner zastoupen v Pracovní skupině IPRM (Stavební bytové družstvo ve F-M). Partneři IPRM budou zapojeni do výběru projektů, coby členové Řídícího výboru IPRM. Partnerská smlouva mezi statutárním městem Frýdek-Místek a partnery byla uzavřena za těchto podmínek: Účelem smlouvy je vytvoření partnerství pro přípravu, realizaci a monitorování Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku - sídliště Slezská (dále jen „IPRM“). IPRM se bude ucházet o finanční podporu z Integrovaného operačního programu (dále jen „IOP“), oblasti intervence 5.2 - Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Úloha partnerů v IPRM 1. Statutární město Frýdek-Místek bude žadatelem o financování IPRM ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci IOP. 2. Partner

a) je členem Řídícího výboru IPRM; b) může Řídícímu výboru navrhnout vlastní projekt k zařazení do indikativního seznamu projektů IPRM. 3. Město se zavazuje

a) zajistit zpracování Žádosti k IPRM a předložit ji v souladu s Výzvou k předkládání projektů, vyhlášenou Řídícím orgánem IOP dne 6.8.2008, v termínu stanoveném pro ukončení příjmu žádostí, tj. do 31.12.2008 na pobočku Centra pro regionální rozvoj ČR;

52

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ b) spolupracovat s partnery na vytvoření a práci řídících struktur IPRM; c) zajistit transparentní a nediskriminační výběr dílčích projektů; d) realizovat své projekty dle všech pravidel stanovených pro IOP; e) průběžně kontrolovat realizaci projektů jiných subjektů tak, aby byla dodržena všechna pravidla stanovená pro IOP a zajištěna realizace IPRM jako celku;

f) zajistit udržitelnost výstupů IPRM. 4. Partner se zavazuje

a) spolupracovat s městem na vytvoření a práci řídících struktur IPRM; b) poskytovat informace potřebné pro zpracování IPRM; c) podílet se na transparentním a nediskriminačním výběru dílčích projektů. Smlouva se sjednává do konce doby udržitelnosti IPRM, tedy 5 let od ukončení realizace IPRM. Ukončením realizace IPRM se rozumí ukončení realizace posledního projektu a proplacení dotace čerpané v rámci IOP. V případě neúspěchu města při získávání finanční podpory z IOP pozbývá smlouva účinnosti, a to dnem oznámení Řídícího orgánu IOP o zamítnutí financování IPRM. V průběhu celého procesu přípravy IPRM město iniciovalo 11.11.2008 veřejné projednání, kde jak partneři, tak veřejnost měli možnost vstoupit do procesu přípravy IPRM navrhováním aktivit, projektů, navrhováním změn a připomínkováním IPRM. Veřejné projednávání se uskutečnilo v prostorech Magistrátu statutárního města FrýdkuMístku, které plně umožnily zapojení všech přítomných do diskuze a projevení rozdílných názorů. Z celého průběhu veřejného projednání byl pořízen podrobný zápis, který shrnuje závěry z veřejného projednávání. Manažer IPRM vypořádá připomínky: vždy uvede kladné či negativní přijetí připomínky a následně uvede způsob zapracování (při kladném přijetí připomínky) nebo zdůvodnění nepřijetí připomínky (při negativním přijetí připomínky).

10.2.

Partnerství ve fázi realizace a udržitelnosti IPRM

Partnerství v období realizace a udržitelnosti IPRM bude vycházet ze stejných zásad partnerství, transparentnosti a nediskriminace jako ve fázi přípravné. Zapojení partnerů do této fáze IPRM bude následující: •

Rozhodovací pravomoci, které jsou definovány pravomocemi členů Řídícího výboru IPRM

•

Informační toky v rámci pracovní skupiny

•

Prezentování IPRM široké veřejnosti

•

Poskytování a výměna informací

•

Partnerství při výběru projektů dle předem stanovených kritérií o

V rámci opatření 1.1 projekty nebudou vybírány výzvou, ale budou zachována pravidla transparentnosti a nediskriminace. Partneři IPRM sehrají roli při rozhodovacích procesech Řídícího výboru.

o

V rámci opatření 1.2 a 3.1 nebude probíhat výběr projektů. Projekty v tomto opatření jsou jen indikativně zmíněny a jsou mimo rámec podpory IOP. Jednotlivé projekty po základním posouzení, zda napomáhají dosáhnout

53

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ globálního cíle IPRM, jsou zařazeny do indikativního katalogu projektů spadajících do tematických operačních programů. o

V rámci opatření 2.1 bude vyhlášena Výzva pro předkládání dílčích projektů a Řídícím výborem IPRM stanovená pracovní skupina pro výběr projektů, bude hodnotit a vybírat projekty dle předem stanovených kritérií. Pracovní skupina pro výběr projektů se skládá z řad pracovníků Magistrátu a členů ŘV.

11. Nástroje finančního řízení Pod termínem nástroje finančního inženýrství se rozumí kombinace různých finančních nástrojů, v tomto případě grantových, dotačních a úvěrových, které umožňují plnění cílů rozvojových strategií. Finanční nástroj může být uplatněn i v jiné zóně než v zóně IPRM a město jej může použít ke zmírnění negativních ohlasů z jiných zón. Statutární město Frýdek-Místek v zájmu zlepšení úrovně bydlení, životního prostředí a vzhledu města vytvořilo v roce 2006 „Fond rozvoje bydlení“, který slouží k poskytování půjček k úhradě nákladů na opravy a modernizaci obytných budov na území města jejich vlastníkům. Příjmy fondu jsou prostředky z rozpočtu města, příjmy ze splátek půjček a úroků a jiné příjmy. Adresáty půjček z fondu mohou být fyzické a právnické osoby, které vlastní obytné budovy na území města, a které přijmou závazek poskytnutou půjčku podle stanovených a ve smlouvě uvedených pravidel ve prospěch těchto obytných budov použít. Půjčku lze získat opakovaně, nová půjčka může být poskytnuta žadateli teprve až po úplném splacení předešlé půjčky. Půjčky lze čerpat pouze do konce kalendářního roku, v němž byla půjčka žadateli poskytnuta. Úroky se platí podle smlouvy o půjčce, jistina se splácí rovnoměrně čtvrtletními splátkami počínaje prvním čtvrtletím roku následujícím po roce, v němž byla půjčka poskytnuta. Se souhlasem Rady města Frýdku-Místku lze půjčku splatit předčasně. Občané mohou získat půjčku z fondu výhradně na základě výběrového řízení, organizovaného odborem správy obecního majetku Magistrátu města Frýdku-Místku, a to jednou ročně. Informace o výběrovém řízení na poskytnutí půjček z fondu je zveřejněna na úřední desce Magistrátu města Frýdku-Místku a v tisku. Lhůta pro podání žádosti o účast ve výběrovém řízení se stanoví od 2.1. do 31.1. kalendářního roku, ve kterém mají být půjčky poskytnuty. Majetková komise Rady města Frýdku-Místku na návrh odboru správy obecního majetku Magistrátu města Frýdku-Místku vyhodnotí předložené žádosti o půjčky a navrhne konkrétní závěr výběrového řízení. Zastupitelstvo města Frýdku-Místku rozhodne o uzavření smlouvy o půjčce s vybranými žadateli. Všechny půjčky poskytnuté z fondu musí být zajištěny formou zástavy nemovitosti ve vlastnictví žadatele. S vybranými žadateli uzavře statutární město Frýdek-Místek smlouvu o půjčce, zástavní smlouvu včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí a žádost o vinkulaci pojistného plnění. Město uplatňuje nástroje finančního inženýrství formou poskytování zvýhodněných úvěrů individuálním žadatelům.

54


12. Způsob výběru projektů Řídícím výborem byla vytvořena pracovní skupina pro výběr projektů. Výběr dílčích projektů bude proveden transparentním a nediskriminačním způsobem za respektování národních a komunitárních práv. Město bude dbát na efektivní čerpání prostředků ERDF, na veřejný zájem a na dosažení komplexního efektu jednotlivých projektů. Statutární město Frýdek-Místek u projektů vyhodnotí kvalitu, využije bodovací systém a transparentním způsobem rozhodne o výběru dílčích projektů. Seznam schválených projektů město poskytne ŘO IOP, který zajistí informování příslušných jiných ŘO OP. Všem schváleným projektům město vystaví potvrzení o jejich schválení v IPRM. Celý proces výběru a schvalování organizačně řídí manažer IPRM a následně koordinuje předkládání projektů na příslušné ŘO OP a zprostředkující subjekty IOP podle jejich výzev. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství V tomto opatření budou řešeny především projekty podávané statutárním městem FrýdekMístek, či organizacemi, které jsou vlastněny či zřizovány městem (DISTEP a.s.). Od veřejnosti nedorazil vhodný projektový záměr, který by se mohl realizovat. Pouze v dotazníkové anketě při přípravě projektu „Projekt regenerace panelového sídliště Slezská ve Frýdku-Místku“, který bude realizovat statutární město Frýdek-Místek, dorazily připomínky a náměty na doplnění stávajících variant. Dále se v tomto opatření bude realizovat projekt společnosti DISTEP a.s. na rekonstrukci a modernizaci kolektoru a technických služeb na území sídliště Slezská. Kolektory a technické služby slouží k uložení všech inženýrských sítí (kromě plynovodu), které se na sídlišti vyskytují. V rámci zjednodušení celkové administrace tohoto opatření bude výběr projektů následující: Výběr projektů bude zahájen Oznámením o výběru dílčích projektů (zjednodušená varianta Výzvy pro předkládání dílčích projektů). Toto oznámení bude obsahovat termín zahájení a ukončení příjmu projektů, vymezení zóny, místo a způsob předání projektů, definici způsobilých aktivit, systém naplňování indikátorů IOP a tím i IPRM, kontaktní údaje pro poskytování konzultací. Předložené žádosti o zařazení do IPRM budou posouzeny zda splňují Formální kritéria přijatelnosti (posouzení z hlediska primárního zaměření projektu a souladu s cíli IPRM a IOP). Následně bude posouzena Přijatelnost z hlediska naplňování indikátorů (zdali projekt svými výstupy v poměru k vynaloženým nákladům přispívá k naplnění indikátorů IPRM jako celku). Nakonec bude předběžně posouzena přijatelnost jednotlivých nákladových položek v souladu s definicí způsobilých aktivit v rámci 5.2a a provedena případná optimalizace rozpočtu dílčího projektu. Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti a Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel V rámci tohoto opatření budou projekty podléhat výběru městem jen v omezené míře. Žadatelé budou žádosti na jednotlivé projekty samostatně předkládat k posouzení implementačním agenturám jednotlivých operačních programů. Z důvodu širokého spektra možností projektů budou pravidla omezena pouze na základní Formální kritéria přijatelnosti. Sběr námětů probíhal již v době přípravy dokumentu IPRM, ze kterého vyplynuly uvedené dílčí projekty v seznamu v kapitole 15 Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP. V případě, že se zjistí potřeba vyhlásit výzvu pro předkládání projektů k zařazení do IPRM, bude vyhlášena městem po schválení IPRM Řídícím orgánem IOP a podpisu

55

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ dohody o zabezpečení realizace IPRM mezi městem a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Tato výzva bude kontinuální a bude obsahovat následující detaily: Termín pro podání žádostí, vymezení zóny, okruh podporovaných aktivit, formální kritéria, kontakt pro poskytování informací. Statutární město Frýdek-Místek bude operativně vyhodnocovat projektové záměry a upravovat indikativní seznam projektů. Tento seznam bude průběžně aktualizován a ŘO IOP bude informován v monitorovacích zprávách. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů V rámci tohoto opatření bude probíhat transparentní a nediskriminační posouzení projektů (za respektování základního pravidla rovnosti žadatelů) z hlediska jejich kvality a přijatelnosti pro získání dotace z IOP. Výběr projektů bude zahrnovat vyhlášení výzvy, stanovení podmínek pro předkládání projektů, stanovení příjmu, hodnocení a schvalování projektů. Jednotlivé kroky při výběru projektů jsou uvedeny v kapitolách 12.1.-12.4.

12.1.

Způsob vyhlášení výzvy pro příjem projektů

Výběr dílčích projektů IPRM bude formou Výzvy pro předkládání dílčích projektů, kdy projekty budou předkládány k pevně stanovenému datu. Výzva pro předkládání projektů bude vyhlášena statutárním městem Frýdek-Místek. Úplné znění výzvy bude vyvěšeno na internetových stránkách města a v písemné podobě bude přístupné na Magistrátu města Frýdku-Místku a na úřední desce města. Současně město povede aktivní kampaň, kdy co nejširší veřejnost seznámí s možností předkládat projekty do IPRM. Výzva bude obsahovat: •

termín zahájení a ukončení příjmu projektů

•

vymezení zóny

•

místo a způsob předání projektů

•

definici způsobilých žadatelů

•

definici způsobilých aktivit

•

výběrová kritéria

•

místo a osoba poskytující informace

Město plánuje průběžné vyhlašování výzev dle průběhu dílčích projektů. Po ročním vyhodnocení realizace IPRM provede město vyhodnocení a navrhne termíny dalších výzev.

12.2.

Způsob příjmu projektů

Projekty bude přijímat město prostřednictvím manažera IPRM. Detaily způsobu příjmu projektů budou definovány ve výzvě. Při celém postupu výběru projektů bude město respektovat podmínky stanovené v Příručce pro žadatele a příjemce vydanou ŘO IOP.

12.3.

Způsob výběru projektů

Všechny podané projekty budou nejdříve zkontrolovány z hlediska formálních kritérií přijatelnosti. Formální kritéria přijatelnosti: Jedná se o posouzení projektových záměrů z hlediska úplnosti žádosti a primárního zaměření projektového záměru. Výstupem u každého projektu bude následující tabulka:

56

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Formální kritéria přijatelnosti Splnění formálních náležitostí definovaných výzvou pro předkládání projektů (úplná žádost) Žadatel o zařazení projektu do IPRM je vlastníkem předmětu dotace Místo realizace odpovídá vymezení prostoru zóny Projekt je v souladu s cíli IPRM, IOP Projekt nemá negativní vliv na horizontální témata

splněno nesplněno

Pokud projekt splní formální kritéria (vhodný žadatel, vhodné zaměření projektu aj.) bude projekt hodnocen dle bodovacích kritérií. V případě, že projekt nesplní Formální kritéria přijatelnosti, bude projekt vyřazen z dalšího hodnocení a žadateli budou sděleny důvody vyloučení projektu z dalšího hodnocení. Při hodnocení Formální přijatelnosti si město vyhrazuje vyzvat žadatele k vysvětlení či doplnění uvedených skutečností, či k předložení doplňkových příloh. Výsledkem této fáze hodnocení žádostí bude seznam projektů, který bude uvádět projekty, postupující do další fáze hodnocení, tzn. hodnocení dle Bodovacích a hodnotících kritérií. Bodovací a hodnotící kritéria pro výběr projektů: Bodové hodnocení projektů bude provádět město (Řídící výbor IPRM vytvořil Pracovní skupinu pro výběr projektů – složení, činnosti a etický kodex hodnotitele je uveden v příloze č. 3). V případě možného střetu zájmu, kdy předkladatelem projektu bude osoba, či subjekt, který je hodnotitelem, popř. je ve styku s někým z hodnotitelů, tento hodnotitel nebude projekt hodnotit a bodovat. Výběr dílčích projektu bude probíhat podle stanovených kritérií po ukončení výzvy: Bodovací a hodnotící kritéria 1. Hodnocení schopností a zkušeností žadatele 1.1 Žadatel má přímou zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů 1.2 Žadatel se podílel nepřímo na řízení a realizaci obdobných projektů (např. partner) 1.3 Žadatel nemá žádné zkušenosti s řízením dotací a podobných projektů 2. Potřeba, relevance projektu 2.1 Modernizace, rekonstrukce nebo technické zhodnocení hmotného majetku 2.1.1 Zateplení objektu 2.1.1.1 Úspora energie vzhledem k současnému stavu o 20 % nebo více 2.1.1.2 Úspora energie vzhledem k současnému stavu o méně než 20 % 2.1.2 Rekonstrukce technického vybavení 2.1.3 Odstranění statických poruch domů 2.1.4 Rekonstrukce či modernizace lodžií, balkonů 2.1.5 Technické zhodnocení společných prostor (schodiště, chodby aj.) 2.2 Realizace projektu je v souladu s IPRM a naplňuje indikátory IOP 2.3 Projekt naplňuje princip partnerství při jeho přípravě a realizaci 2.4 Vazba projektu na jiné aktivity, projekty (synergický efekt) 3. Kvalita projektu 3.1 Kvalitně připravený projekt a kompletně vyplněná žádost, údaje v žádosti jsou relevantní a úplné 3.2 Způsobilé náklady projektu jsou přiměřené vzhledem k počtu bytů 3.3 Projekt má zajištěnou udržitelnost 3.4 Projekt má vyřešeny majetkové vztahy 4. Horizontální témata Projekt má pozitivní vliv na udržitelný rozvoj Projekt má pozitivní vliv na rovné příležitosti CELKEM

Body max. 10 10 5 0 max. 40 max. 25 max. 5 15 0 +5 +5 +5 +5 5 5 5 max. 40 10 10 10 10 max. 10 5 5 max. 100

57

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Každá žádost o zařazení projektu do IPRM, která splnila formální kritéria, bude obodována hodnotiteli dle jednotlivých kritérií. Na základě bodovacích a hodnotících kritérií projektu bude sestaven seznam projektů dle dosažených bodů, který bude mít následující strukturu:

A) B)

seznam všech žádostí, které nesplnily formální kritéria seznam všech žádostí, které splnily formální kritéria (a postoupily k bodovému hodnocení) • číslo projektu • název projektu • jméno subjektu, který žádost předkládá • bodové hodnocení projektu • celková výše nákladů na projekt • celková výše požadované dotace

V rámci tohoto seznamu budou vyznačeny projekty doporučené k zařazení do IPRM (ty, které získají minimálně 60 bodů ze 100). A dále dle alokované částky IPRM i seznam kvalitních projektů zařazených, pro omezenou výši financí žádaných z IOP, do náhradního katalogu projektů. Kopie dokumentů k předloženým projektům město eviduje a archivuje.

12.4.

Doporučení k zařazení do IPRM

Na základě výše uvedených hodnocení projektů je sestaveno pořadí projektů. Řídící výbor IPRM schválí seznam projektů vhodných k zařazení do IPRM, který následně poskytne ŘO IOP. Všem schváleným projektům město vystaví potvrzení o jejich schválení v IPRM. Předkladatelé těchto projektů následně podají žádost na CRR.

13.Horizontální témata V souladu s obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství byla pro období 2007 – 2013 definována horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. IPRM je od počátku své přípravy koncipováno tak, aby žádná z aktivit nenarušovala principy některého z horizontálních témat. Některé aktivity mají na horizontální témata naopak jednoznačný a prokazatelný pozitivní vliv nebo jsou dokonce na realizaci těchto dvou průřezových rozvojových priorit přímo zaměřena.

13.1.

Rovné příležitosti a zákaz diskriminace

Zásadou rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, životního postižení, věku či sexuální orientace, znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně obslužných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Žadatel prohlašuje, že žádný navržený specifický cíl, opatření nebo aktivita nediskvalifikují ani nediskriminují obyvatele sídliště, města regionu či migranty z hlediska pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, životního postižení, věku či sexuální orientace a znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace byly striktně dodržovány při tvorbě tohoto dokumentu. Veřejnost, místní obyvatelé, podnikatelé, vlastníci bytových jednotek se mohli vyjádřit a podat podnět ke zlepšení prostředí na sídlišti. Návrhy a náměty, relevantní připomínky a zásadní otázky byly vyhodnoceny a vzaty v potaz při plánování Revitalizace veřejných prostranství - Opatření 1.1. Pro

58

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Opatření 2.1 Regenerace bytových domů došlo také k vyhodnocení projektových námětů. Výzva k podání námětů na relevantní projekty byla komunikována přímo s obyvateli sídliště, dále pak byla uveřejněna na webových stránkách města. K dodržení principu rovných příležitostí a zákazu diskriminace jsou stanoveny následující kategorie, ve kterých bude dodržována zásada základního proudu rovnosti, kdy je ohled na rovnost příležitostí zabudován do opatření IPRM, implementačních a hodnotících procesů. Tento přístup bude využíván ve všech stádiích řízení a realizace IPRM.

13.1.1. Specifické potřeby obyvatel Výstavba, rekonstrukce a modernizace realizovaná pomocí dílčích projektů bude respektovat specifické potřeby obyvatel s ohledem na bezbariérovost a neomezenou mobilitu.

13.1.2. Rovné pracovní podmínky, vzdělávání a práce Dlouhodobou snahou bude aktivní pomoc při získávání zaměstnání a vzdělání nejen na základě obecných pravidel pro rovné příležitosti, ale také s ohledem na Národní rozvojový plán, Národní plán vzdělávání, který je v přímém souladu s Lisabonskou strategií a dalších strategických dokumentů. K tomuto účelu bude snaha využít finanční prostředky (zejména z ESF - OP LZZ a OP VK) prostřednictvím projektů, zaměřených na rozvoj lidských zdrojů ve spolupráci se sociálními partnery (Úřad práce, Hospodářská komora, Regionální agentura, školy, vzdělávací instituce a neziskové organizace, zabývající se podporou znevýhodněných skupin atd.).

13.1.3. Informovanost a komunikace Bude zajištěna maximální publicita (komunikační nástroje: tiskoviny, rozhovory v regionálním rádiu, rozhovory v regionálním tisku atd.), která bude širokou veřejnost informovat o projektech a o možnostech partnerství v projektech. Jedním z komunikačních nástrojů budou stránky města, kde budou zveřejňovány informace o průběhu a realizaci projektů a o celém IPRM.

13.1.4. Kvalita života Hlavním cílem navržených projektů je zlepšení kvality života v návaznosti na zpříjemnění podmínek pro všechny kategorie obyvatel. Prostřednictvím spolupráce s organizacemi, zabývajícími se péčí o seniory, mládež, zdravotně postižené a sociálně vyloučené budou nabízeny těmto skupinám programy, které jim pomohou zkvalitnit život.

13.1.5. Prevence sociálně patologických jevů V rámci úpravy veřejných prostranství bude upraven prostor tak, aby se snížila příležitost k vandalství (zlepšení osvětlení veřejných prostranství) a současně nově nainstalovaný mobiliář sídliště bude vyroben z pevných neodmontovatelných součástí. Vhodně umístěné plochy pro sportovní a volnočasové vyžití mládeže nabídnou vhodnou alternativu trávení volného času.

13.1.6. Informace o rovných příležitostech Při hodnocení oblasti podpory z hlediska rovných příležitostí budou prostřednictvím monitorování a hodnocení projektů pravidelně analyzovány výstupy projektu, získaná data a realizované aktivity. Závěr: Žádný vybraný projekt, který bude v souladu s IPRM a bude zařazen mezi dílčí projekty, nebude v rozporu s pravidly rovných příležitostí, tzn. že bude umožněn přístup všech dotčených obyvatel a realizace IPRM nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva.

59

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Projekty zaměřené na revitalizaci zóny sídliště Slezská mají prokazatelně POZITIVNÍ vliv na rovné příležitosti v těchto konkrétních oblastech: A) Specifické potřeby obyvatel: -

zvýšení bezbariérovosti zóny (u veřejných prostranství bude zajištěno optimální technické řešení pro osoby s omezením pohybu)

-

zabudování speciálních herních prvků, pro děti a mládež s handicapem

B) Kvalita života a prevence sociálně patologických jevů: -

zvýšení kvality života a bydlení (celkem 1 691 revitalizovaných bytů)

-

prevence před sociálně patologickými jevy (vhodně a účelně využitý volný čas mládeže)

-

zvýšení bezpečnosti na území zóny (upravená síť komunikací, optimální rozmístění veřejného osvětlení)

-

zlepšení podmínek sociálně vyloučených skupin pro začlenění do společnosti

13.2.

Udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Princip udržitelného rozvoje je rozdělen do následujících kategorií: doprava, životní prostředí, spotřeba energie, ekonomický potenciál, výchova k udržitelnému rozvoji.

13.2.1. Doprava V rámci Opatření 1.1 Revitalizace prostranství řeší IPRM realizaci aktivit posilujících význam udržitelných druhů dopravy. Projekty v tomto opatření jsou více než na samotnou dopravu zaměřeny na bezpečnost pro pěší, cyklisty a další osoby včetně úprav a rozšíření bezbariérových přístupů. Vedou ke zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti městskou hromadnou dopravou a zkvalitnění infrastruktury pro cyklistickou a zejména pěší dopravu (rekonstrukce chodníků, pěších zón apod.). Tyto aktivity jsou vhodně provázané s dalšími aktivitami v oblasti dopravy (např. řešením parkování) tak, aby téma dopravy, mobility obyvatel a dostupnosti služeb, zaměstnání apod. bylo v zóně IPRM řešeno komplexně.

13.2.2. Životní prostředí Cílem opatření IPRM je zlepšení kvality životního prostředí sídliště. Jsou přímo zaměřená na zlepšení stavu životního prostředí a regenerace veřejné zeleně, ozdravění stromů a rostlin na sídlišti s ohledem na zachování rázu prostředí a vhodného zacházení se zelení. Částečně se dotýká také tématu nakládání s odpady, kdy budou v rekonstruovaných místech umístěny nádoby na tříděný odpad a odpadkové koše.

13.2.3. Spotřeba energie Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti a 2.1 Regenerace bytových domů výrazně podporuje a respektuje pravidla udržitelného rozvoje, především díky snaze města podporovat dílčí projekty, které řeší snížení energetické náročnosti budov. Zateplení budov sníží spotřebu energie, sníží náklady obyvatelům sídliště. Bude tedy významně snížena energetická náročnost bydlení, čímž dojde k šetření životního prostředí v návaznosti na využívání energetických zdrojů.

60

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ 13.2.4. Ekonomický potenciál Rozvoj ekonomického potenciálu není v opatřeních IPRM přímo řešen. Ovšem nepřímý a nezanedbatelný vliv na rozvoj ekonomického potenciálu tento projekt má. Zvýšením úrovně bydlení a prostředí sídliště budou vytvořeny také podmínky pro nově působící podnikatelské (obchod, komerční služby) i neziskové (sociální, kulturní či sportovní aktivity) subjekty. Zóna sídliště se zatraktivní a zkulturní. Tím bude vytvořeno příznivé prostředí pro rozvoj drobného podnikání se současným vytvořením pracovních míst.

13.2.5. Výchova k udržitelnému rozvoji Na toto dílčí téma má IPRM zprostředkovaný pozitivní vliv díky aktivitám vedoucím k energetickým úsporám, ke zkvalitnění složek životního prostředí a posílení role udržitelných druhů dopravy. Je prokázáno, že kultivace prostředí příznivě ovlivňuje chápání významu životního prostředí u osob, které toto prostředí obývají. Závěr: Na udržitelný rozvoj se zaměřují všechna opatření IPRM. Z výše uvedeného vyplývá, že aktivity IPRM jsou přímo zaměřeny na snížení spotřeby energie, optimalizaci dopravní náročnosti města a zvýšení kvality složek životního prostředí. Na zbývající podtémata (ekonomický potenciál, výchova k udržitelnému rozvoji) má IPRM neutrální nebo zprostředkovaný pozitivní vliv. Projekty zaměřené na revitalizaci zóny sídliště Slezská mají prokazatelně POZITIVNÍ vliv na udržitelný rozvoj v těchto konkrétních oblastech: A) Doprava: -

podpora udržitelných druhů dopravy (vybudování cyklostezky přes celé sídliště)

B) Životní prostředí: -

regenerace veřejné zeleně, ozdravění stromů a rostlin na sídlišti s ohledem na zachování rázu prostředí a vhodného zacházení se zelení

-

podpora projektů generující snížení spotřeby energie

C) Ekonomický potenciál: -

zvýšením úrovně bydlení a prostředí sídliště budou vytvořeny podmínky pro potencionální podnikatelské subjekty především v oblasti obchodu a služeb, a to jak ziskových, tak neziskových (podpora seniorů apod.)

14.Analýza rizik Se standardní metodikou řízení rizik jsou identifikována a vyhodnocena hlavní rizika spojená s přípravou a realizací IPRM a navržena rámcová strategie jejich řízení. Při návrhu řízení rizik v rámci IPRM se postupovalo v následujících krocích: identifikace rizik, vyhodnocení rizik, návrh strategie řízení rizik. V rámci IPRM byla rizika identifikována a výstupem je „katalog rizik“. Všechna identifikovaná rizika byla vyhodnocena z hlediska míry (šíře) dopadu a pravděpodobnosti výskytu. Cílem následné strategie řízení rizik je eliminace a/nebo snižování pravděpodobnosti výskytu rizik, které by mohly ohrozit implementaci IPRM.

14.1.

Katalog rizik, jejich řízení a eliminace

Katalog rizik obsahuje celkový přehled rizik, která by mohla nastat a rizika, která nastala v souvislosti s přípravou, realizací, implementací a udržitelností IPRM.

61

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Pravděpodobnost výskytu rizika (P) Stupeň vlivu rizika (V) 0 nemožná 0 zvládaný 1 téměř nemožná 1 téměř neznatelný 2 drobný 2 výjimečně možná 3 běžná 3 významný 4 pravděpodobná 4 velmi významný 5 hraničící s jistotou 5 nepřijatelný Každé riziko bylo vynásobeno pravděpodobností výskytu stupněm vlivu. Tak byla stanovena míra (váha) důležitosti rizika. Skupiny rizik: Strategická a ekonomická rizika jsou spojena s realizací celého IPRM, a to především s finančními aspekty a s aktivitami, které jsou realizované v rámci plánovací a realizační fáze. Projektová rizika jsou spojena s riziky realizace dílčích projektů a jejich vlivem na realizaci IPRM včetně nastavení časového harmonogramu, podrobného rozpočtu s vazbou na časový harmonogram a termínů kontroly/monitoringu. Organizační rizika jsou spojena s vnitřním fungováním Magistrátu města, sladění organizačních záležitostí, včetně personálního obsazení manažerských rolí. Ostatní rizika jsou v podstatě neovlivnitelná a jejich výskyt je přirozený. Spadají sem přírodní katastrofy, které v případě stavebních prací hrají významnou roli a většinou způsobí posunutí harmonogramu realizace projektu. Jedná se o rizika ohrožující jak IPRM jako celek, tak jednotlivé dílčí projekty.

62

Strategická a ekonomická rizika

Sk.

Definice rizika 1. Chybné nastavení indikátorů 2. Nereálný harmonogram realizace projektů v IPRM

Popis rizika Indikátory jsou nastavené nereálně vzhledem k metodice MMR a charakteru projektů v IPRM Harmonogram projektů bude vytvořen na základě vyhlášení výzev k předkládání dílčích projektů v IPRM

3. Neschválení IPRM

Vydané záporné rozhodnutí MMR.

4. Ztráta zájmu partnerů v realizační fázi 5. Nepřipravenost dílčích proj. k předložení do výzvy 6. Nepodání projektových žádostí a neschválení žádostí v jednotlivých OP

Partneři v realizační fázi nespolupracují na aktivitách vymezených dohodou o partnerství. Projekty nejsou připravené jako žádost o dotaci včetně projektové dokumentace. Nepodání žádosti nebo podání s formálními chybami a neschválení žádostí ŘO a způsobení nutnosti změny IPRM v části projektové a změna finančního harmonogramu. Nevhodně nastavený proces komunikace mezi manažerem IPRM, ŘV a předkladateli žádosti ve všech fázích IPRM.

(V)

PxV

Dopad

3

3

9

významný

3

3

9

významný

3

4

12

2

4

8

3

3

9

významný

2

4

8

velmi významný

2

3

6

významný

3

3

9

významný

3

2

6

významný

2

3

6

významný

velmi významný velmi významný

Eliminace rizika, opatření, řešení V přípravné fázi je třeba provést analýzu indikátorů nastavených v programové dokumentaci IOP. Následně Indikátory převést do IPRM a kvantifikovat do podmínek vymezené zóny. Důkladně sestavený harmonogram na základě informací v projektových námětech stanovených realizátorem konkrétních projektů. Zpracovatel IPRM a zástupci města F-M správně nastaví strategii IPRM a v dostatečné formě, dle požadavků a pravidel IOP popíší všechny stanovené kapitoly dokumentu IPRM. Bude eliminováno výběrem relevantních a precizně zpracovaných dílčích projektů v předstihu a především zkonzultovaných a schválených partnery. Manažer IPRM bude monitorovat připravenost projektů a bude poskytovat informace včetně konzultací žadatelům. Budou probíhat školení a konzultace pro žadatele.

11. Řízení dílčích projektů a zajištění jejich udržitelnosti

Nezajištění úspěšné realizace dílčích projektu, neúspěšné proplacení dotace a nezajištění udržitelnosti dílčích projektů, a tedy IPRM.

2

3

6

významný

12. Výběrová řízení

Nedodržení zákona o veřejných zakázkách a pravidel operačních programů.

3

4

12

velmi významný

2

3

6

významný

V rámci realizace projetu bude jasně nastaven komunikační proces, který bude závazný pro všechny účastníky realizace IPRM. Na základě seznamu projektů bude vypracován přesný harmonogram finančního plnění jednotlivých aktivit IPRM. Bude konzultován jak se zástupci města, tak s finančním manažerem projektu. Nastavení rozpočtů dílčích projektů bude konzultováno již v podobě projektových námětů se zástupci IPRM. Při výběru dílčích projektů bude zohledněna finanční schopnost realizace projektu.Projekty, u nichž žadatel neprokáže finanční zajištěnost realizace nebudou podpořeny. Volbou odborného a zkušeného managementu dílčích projektů lze zajistit efektivní řízení projektů. Současně musí management zajistit dodržení udržitelnosti dílčích projektů, a tedy i IPRM. Riziko je možné eliminovat výběrem kvalitních dílčích projektů a při výběru dílčích projektů zohlednit předchozí zkušenosti s realizací projektů financovaných ze SF EU. Nastavení transparentního výběrového řízení dle zákona 137/2006 Sb. a výběr správného druhu zadávacího řízení včetně dalších podmínek stanovených programem. Přenechání odpovědnosti externímu subjektu, případně vytvořit interní tým odborníků, který bude nést veškerou odpovědnost za výběrová řízení projektu. Podrobné prostudování manuálů a konzultace s MMR o jednotlivých postupech.

2

4

8

velmi významný

Výběr kvalitních dílčích projektů. Zajištění komunikace a konzultací s potencionálními příjemci dotace.

3

3

9

velmi významný

Pečlivý výběr zkušeného projektového týmu, nastavení procesů řízení s jasným vymezením kompetencí. Zajištění zkušených pracovníků po celou dobu realizace IPRM a jeho dílčích projektů.

2

4

8

významný

Nastavení kontrolních mechanismů IPRM. Jasně stanovená zodpovědnost jednotlivých členů projektového týmu.

3

3

9

významný

Neovlivnitelné a nepředvídatelné riziko, které bude eliminováno pojištěním předmětu projektu a v době realizace bude vyvinuto maximální úsilí pro dodržení časového harmonogramu v souvislosti s dodržením pravidla n+3.

7. Komunikační strategie 8. Finanční harmonogram 9. Rozpočet dílčích projektů 10. Financování projektů

Projektová rizika

(P)

Organizační rizika

15. Neodpovědnost a nekompetentnost

Jiné

13. Publicita 14. Neschválení projektových žádostí v jednotlivých OP či odejmutí dotace.

17. Počasí a přírodní katastrofy

16. Zneužití pravomoci

Nesprávně nastavený finanční plán IPRM v závislosti na opatření realizovaná v čase. Nesprávné nastavení rozpočtu dle kapitol a způsobilosti výdajů. Nezajištění finančních prostředků pro realizaci dílčích projektu.

Nedodržení pravidel publicity. Nechválení projektových žádostí jednotlivými ŘO a způsobení nutnosti změny IPRM v části projektové a změna finančního harmonogramu. Případné nesplnění povinnosti uvedené v podmínkách Příručky pro příjemce v rámci IOP. Nekompetentní postoj k tvorbě a realizaci projektu, zanedbávání svých povinností apod. Delegování pravomocí na nekompetentní osoby. Zadávaní zakázek v rozporu se zákonem, netransparentnost výběru realizátorů projektů a dalších aktivit souvisejících s plynulým chodem a realizací IPRM. Předpoklad pro realizaci projektů a ohrožení přírodními katastrofami.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ Rizika ve fázi přípravy: Č. rizika

č. 1

č. 2

č. 3 č. 7

Vazba na systém řízení přípravy IPRM V rámci přípravy IPRM je sestavena Pracovní skupina pro přípravu IPRM, která spolupracuje se zpracovatelem IPRM, manažerem IPRM a Řídícím výborem na definování odpovídající hodnoty indikátorů IPRM. Podkladem pro nastavení výše indikátorů je indikativní seznam projektů. U každého dílčího projektu v indikativním seznamu projektů je vyčíslen výsledek dle nastavených indikátorů IOP. Konečná výše indikátorů IPRM je sumou těchto výsledků. Tyto součásti systému řízení přípravy IPRM jsou přímo dotčeny rizikem č. 1. V rámci přípravy IPRM je sestavena Pracovní skupina pro přípravu IPRM, která spolupracuje se zpracovatelem IPRM, manažerem IPRM a Řídícím výborem na vytvoření odpovídajícího časového harmonogramu IPRM. Podkladem pro vytvoření harmonogramu je předběžný harmonogram dílčích projektů v indikativním seznamu projektů IPRM. Tyto součásti systému řízení přípravy IPRM jsou přímo dotčeny rizikem č. 2. Řídící výbor, Pracovní skupina pro přípravu IPRM, manažer IPRM a zpracovatel IPRM dohlížejí nad výběrem zóny (splnění vstupních kritérií podle čl. 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006) a dodržení závazné osnovy dokumentu IPRM. Tyto součásti systému řízení přípravy IPRM jsou přímo dotčeny rizikem č. 3. Při přípravě IPRM spolupracuje manažer IPRM, zpracovatel IPRM, Pracovní skupina pro přípravu IPRM a Řídící výbor IPRM. Manažer IPRM je v přímém kontaktu s regionálním pracovištěm Ministerstva pro místní rozvoj.

Rizika ve fázi realizace: Č. rizika č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8

č. 9

č. 10 č. 11 č. 12 č. 13 č. 14 č. 15 č. 16 č. 17

Vazba na systém řízení realizace IPRM a monitoringu realizace IPRM V rámci realizační fáze IPRM je sestavena Pracovní skupina pro hodnocení dílčích projektů, která je složená ze zástupců Magistrátu města a partnerů IPRM, dále jsou partneři zastoupeni v Řídícím výboru IPRM. Členství v této pracovní skupině a řídícím výboru zaručuje zapojení partnerů i ve fázi realizace IPRM. Toto riziko má vazbu na systém řízení realizace a monitoringu IPRM v oblasti poskytování informací manažerem IPRM během výběru dílčích projektů do IPRM. Toto riziko má vazbu na systém řízení IPRM jen nepřímou a to v podobě poskytování informací a konzultací či odkazem na probíhající seminář k TOP manažerem IPRM. Riziko komunikační strategie se váže na celý systém řízení realizace IPRM. V rámci systému řízení realizace IPRM a monitoringu realizace IPRM se toto riziko dotýká manažera IPRM a finančního manažera IPRM, kteří budou sledovat dodržování finančního harmonogramu IPRM. Finanční harmonogram je stanoven dle finančních požadavků jednotlivých projektů zařazených do indikativního seznamu projektů IPRM. V rámci systému řízení realizace IPRM a monitoringu realizace IPRM se toto riziko dotýká manažera IPRM, který bude sledovat dodržování finančního harmonogramu celého IPRM. Dále se bude dotýkat Manažera/vedoucího dílčího projektu a finančního manažera dílčího projektu. V rámci systému řízení realizace IPRM a monitoringu realizace IPRM se toto riziko dotýká manažera IPRM, který bude sledovat dodržování finančního harmonogramu celého IPRM. Dále se bude dotýkat Pracovní skupiny pro výběr projektů a Manažera dílčího projektu. Toto riziko se přímo dotýká projektového týmu pro každý dílčí projekt, dále manažera IPRM a Pracovní skupiny pro výběr projektů – výběr kvalitních dílčích projektů. Toto riziko se přímo dotýká projektového týmu pro každý dílčí projekt, dále manažera IPRM a Pracovní skupiny pro výběr projektů – výběr kvalitních dílčích projektů. Toto riziko se přímo dotýká projektového týmu pro každý dílčí projekt, dále manažera IPRM, PR manažera IPRM a Pracovní skupiny pro výběr projektů – výběr kvalitních dílčích projektů. Toto riziko má vazbu na systém řízení IPRM jen nepřímou a to v podobě poskytování informací a konzultací či odkazem na probíhající seminář k TOP manažerem IPRM. Toto riziko se přímo dotýká projektového týmu pro každý dílčí projekt, dále manažera IPRM a Pracovní skupiny pro výběr projektů – výběr kvalitních dílčích projektů. Riziko zneužití pravomoci se váže na celý systém řízení realizace IPRM a monitoringu realizace IPRM. Toto riziko má vazbu na systém řízení IPRM jen nepřímou, všechny složky systému řízení IPRM budou operativně odstraňovat negativní následky přírodních katastrof.

Rizika ve fázi udržitelnosti: Č. rizika č. 4 č. 7 č. 11 č. 13 č. 15 č. 17

Vazba na systém řízení realizace IPRM a monitoringu realizace IPRM V rámci realizační fáze IPRM je sestavena Pracovní skupina pro hodnocení dílčích projektů, která je složená ze zástupců Magistrátu města a partnerů IPRM, dále jsou partneři zastoupeni v Řídícím výboru IPRM. Členství v této pracovní skupině a řídícím výboru zaručuje zapojení partnerů i ve fázi udržitelnosti IPRM. Riziko komunikační strategie se váže na celý systém řízení udržitelnosti IPRM. Toto riziko se přímo dotýká projektového týmu pro každý dílčí projekt, dále manažera IPRM a Pracovní skupiny pro výběr projektů – výběr kvalitních dílčích projektů. Toto riziko se přímo dotýká projektového týmu pro každý dílčí projekt, dále manažera IPRM, PR manažera IPRM a Pracovní skupiny pro výběr projektů – výběr kvalitních dílčích projektů. Toto riziko se přímo dotýká manažera IPRM a Řídícího výboru. Toto riziko má vazbu na systém řízení IPRM jen nepřímou, všechny složky systému řízení IPRM budou operativně odstraňovat negativní následky přírodních katastrof.

64


15. Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP V rámci této kapitoly je uveden seznam projektů, které se mohou ucházet o dotaci v rámci jiných operačních programech či IOP jiné oblasti intervence než 5.2. Projekty zde uvedené jsou indikativní a jejich seznam se bude průběžně aktualizovat dle předkládaných záměrů. Projekty zde uvedené mohou získat 10% bodové zvýhodnění v rámci tematických operačních programů. Statutární město Frýdek-Místek sběr námětů zahájilo již na přelomu roku 2007/2008. Indikativní seznam projektů financovaných z jiných oblastí intervence IOP a jiných operačních programů: Název projektu

Termín realizace

Výše investice (Kč)

Operační program

Statutární město Frýdek-Místek

Zateplení a výměna oken MŠ na ul. J. Božana

2010

15 000 000

OP ŽP


Zateplení a výměna oken ZŠ J. z Poděbrad

2011

25 000 000

OP ŽP

Centrum nové naděje, o.s.

Vzdělávání pedagogů v psychosociálních aktivitách

2010-12

1 500 000

OP VK

Centrum nové naděje, o.s.

Sociální rehabilitace

2010-12

2 100 000

OP LZZ


Vzdělávání zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb

2010-12

1 500 000

OP LZZ

Subjekt

Celkem

45 100 000

65

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU SÍDLIŠTĚ SLEZSKÁ

Recommend Documents