INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HODONÍN

AA

IN T EG R O V A N Ý P L ÁN R O Z V O J E M Ě S TA H O DON Í N


ÚVODNÍ INFORMACE

Údaje o zadavateli Zadavatel:

Město Hodonín Masarykovo náměstí 1 695 35 Hodonín

Starosta obce: Manažerka projektu: Telefon: Email:

MUDr. Lubor Šimeček Bc. Petra Frýdková 518316250 [email protected]

Údaje o zpracovateli Zpracovatel:

Telefon: Fax: Email:

DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 236 080 550 236 080 560 [email protected]

Pracoviště zpracovatele:

Regionální pobočka Ostrava Hollarova 5 702 00 Ostrava 1

Vedoucí projektu:

Mgr. David Rucki, DHV CR Ostrava

Spolupracovali:

Ing. Petra Orságová Ing. Barbora Vlčková Simona Marková

Termín zpracování:

říjen až prosinec 2008

2


OBSAH 1

SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY ......................................... 4

1.1 Soulad s dokumenty na národní úrovni ......................................................................................... 4 1.2 Soulad s dokumenty na regionální úrovni...................................................................................... 4 1.3 Soulad s dokumenty na úrovni města ........................................................................................... 4 2

ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE.............................................................................................................................. 5

2.1 Analýza současné ekonomické a sociální situace ........................................................................... 5 2.2 SWOT analýza .......................................................................................................................... 17 2.3 Vize a cíle ................................................................................................................................. 18 3

ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY .............................................................................................. 19

3.1 Výběrová kritéria na úrovni města a zóny ................................................................................... 19 4

POPIS ZÓNY ........................................................................................................................ 22

5

POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM ........................................................................... 26

6

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ....................................................................................................... 28

6.1 Indikátory dopadu..................................................................................................................... 28 6.2 Indikátory výsledků ................................................................................................................... 28 6.3 Indikátory výstupu .................................................................................................................... 29 7

ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM....................................................................... 31

8

FINANČNÍ PLÁN .................................................................................................................. 33

8.1 Veřejná podpora ....................................................................................................................... 34 8.2 Pravidlo N+3, resp. N+2............................................................................................................ 35 9

ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM ....................................................................................... 36

9.1 9.2 9.3 9.4

Řídící výbor............................................................................................................................... 36 Pracovní skupiny IPRM .............................................................................................................. 36 Manažer IPRM........................................................................................................................... 37 Zapojování veřejnosti ................................................................................................................ 38

10

ZAPOJENÍ PARTNERŮ.......................................................................................................... 40

11

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ ........................................................................................ 40

12

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ ............................................................................................... 41

12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 13

Obecné náležitosti výběru projektů............................................................................................. 41 Výzva k předkládání projektů ..................................................................................................... 41 Evidence projektů ..................................................................................................................... 41 Systém výběru projektů............................................................................................................. 42 Předložení projektů na CRR........................................................................................................ 43

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ..................................................................................................... 45

13.1 Horizontální témata ................................................................................................................... 45 13.2 Rovné příležitosti....................................................................................................................... 45 13.3 Udržitelný rozvoj ....................................................................................................................... 45 14

ANALÝZA RIZIK ................................................................................................................... 46

14.1 Úvod ........................................................................................................................................ 46 14.2 Identifikace a vyhodnocení rizik ................................................................................................. 46 14.3 Řízení rizik ................................................................................................................................ 47 15

PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP ............................................................................. 49

3


1

SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY

Integrovaný plán rozvoje města je jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, který slouží k naplnění strategie města a k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Díky koncepci IPRM je možné poskytnout koncentrovanou alokaci finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města a pomoci tak k řešení klíčového tématu jeho rozvoje. IPRM nevychází jen ze strategických dokumentů města, ale je také v souladu s dokumenty na regionální a národní úrovni.

1.1

Soulad s dokumenty na národní úrovni Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013

1.2

Soulad s dokumenty na regionální úrovni Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod 2007 – 2013 Program rozvoje Jihomoravského kraje Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007- 2013 Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje Generel dopravy Jihomoravského kraje Demografický, sociální a ekonomický vývoj Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2004

1.3

Soulad s dokumenty na úrovni města Společná strategie ekonomického rozvoje měst Hodonín a Břeclavi Program rozvoje mikroregionu Hodonínsko Územní plán města Hodonín včetně schválených změn Regulační plán centra města Hodonína Plán zdraví a kvality života Deklarace projektu Zdravé město Hodonín z roku 2001

4


2

ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE

Analýza ekonomicko-sociální situace města Hodonína poskytuje co nejaktuálnější informace o klíčových oblastech rozvoje města. Jejím cílem je rešerše dostupných dokumentů a dat, jejich vyhodnocení a identifikace problémových oblastí, která poslouží pro následný výběr strategie, cílů a opatření IPRM.

2.1

Analýza současné ekonomické a sociální situace

2.1.1

Charakteristika žadatele

Město Hodonín se leží v blízkosti hranic mezi Českou a Slovenskou republikou, přibližně 50 km jihovýchodně od Brna. Je součástí Moravského Slovácka, regionu, který je proslaven především vynikajícím vínem, silnou folklórní tradicí a krásnou přírodou. Město se rozkládá na ploše 6.345 ha a žije zde téměř 26.000 obyvatel. Osídlení této úrodné oblasti započalo již v dávné historii, kdy se zde protínaly dvě historické obchodní stezky – jantarová a bronzová. První písemná zmínka o osídlení pochází z 11. století, městem se pak osada stala v roce 1228. Novodobá historie města byla ovlivněna rozšířením průmyslové těžby v oblasti. Celý region byl po desetiletí silně provázán s těžbou ropy a lignitu. I přes útlum těžby a zavírání dolů jsou následky těžby v území více než patrné. V současnosti je město zapsáno v povědomí lidí především jako rodiště našeho 1. prezidenta T. G. Masaryka, lázeňské město s jedněmi z nejkvalitnějších jodo-bromových pramenů svého druhu v Evropě, město s pestrou nabídkou turistických zajímavostí a kulturních akcí. Mapka č.1 : Lokalizace města Hodonína

Zdroj: vlastní zpracování na mapovém podkladu internetového serveru www.google.com, 2008

5


2.1.2

Demografická struktura

Demografická struktura obyvatel k 31. 12. 2007 (zdroj ČSÚ) uvádí následující data. K dotčenému datu bylo na území města evidováno celkem 25.897 obyvatel. Z toho 12.542 mužů a 13.355 žen. Graf 1: Demografická struktura Počet bydlících obyvatel k 31.12.2007

48%

52%

muži

ženy

Zdroj: Data ČSÚ

Hustota obyvatelstva je 149,2 obyvatel/km2, což řadí město Hodonín na pátou pozici v Jihomoravském

kraji. Dle

věkové struktury

obyvatel

je

ve

městě

13 %

obyvatel

v předproduktivním věku, tedy ve věku 0-14 let, 73 % v produktivním (15-64 let) a 14 % obyvatel starších 65 let. Podíl pohlaví na tomto rozložení ukazuje následující tabulka. Graf 2: Věková struktura Rozdělení podle věku 20000 17500 15000

9595

12500

ženy

10000 7500 5000 2500 0

muži

9463 1573 1711 0-14 let

2187 1368 15-64 let

65 a více let

Zdroj: Data ČSÚ, k 31.12.2007

Poměr živě narozených a zemřelých na území města hodonína za rok 2007 je téměř vyrovnaný. Záporných hodnot ale dosahuje migrační saldo. Vystěhovalých bylo o 214 osob více než přistěhovalých. Celková bilance přírůstku a úbytku obyvatel tak činí -213 obyvatel.

6


Graf 3: Bilance obyvatel Počty živě narozených a zemřelých obyvatel

Přistěhovalí a vystěhovalí

300

600

250

500

200

302

116

400

137

ženy

ženy

150

300

100 149

200

muži

127

50

190

muži

293 100

0

191

0 živě narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí


2.1.3

Ekonomické ukazatele

Hospodářská činnost Současnou ekonomickou strukturu Hodonína lze charakterizovat přehledem podnikatelských subjektů působících na území města a Jihomoravského kraje. Hodonín je v porovnáni s dalšími městy

v Jihomoravském

kraji

charakteristický

vyšší

podnikatelskou

aktivitou.

Z pohledu

hospodářské činnosti je ve městě nejvíce zastoupen obchod, pohostinství a jiné služby, které zabírají téměř 60 % z celkové hospodářské činnosti. Tento fakt je silně ovlivněn lokalizací Hodonína v centru turisticky zajímavé oblasti, která s sebou přináší podnikatelské příležitosti v tomto oboru. Dalším výraznějším odvětvím je průmysl, ve kterém působí 13 % firem a stavebnictví s 10 %. Graf 3: Rozdělení hospodářské činnosti Hospodářská činnost

0,1%

9%

3%

3%

13% 10% 4%

58% Zemědělství, lesnictví, rybolov

Průmysl

Stavebnictví

Doprava a spoje

Obchod, služby, pohostinství

Veřejná správa

Školství a zdravotnictví

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby


7


Celkem ve městě působí 13.350 ekonomických subjektů. Z toho je 10.911 fyzických osob a 2.439 právnických osob. Živnostníci představují v Hodoníně přes 83 % všech fyzických osob. Z právnických osob je 58 % obchodních společností, menšinově jsou zastoupeny družstva a státní podniky. Tabulka 1: Ekonomické subjekty Ekonomické subjekty

Jihomoravský kraj

Hodonín

CELKEM

263 071

13 350

Fyzické osoby

205 984

10 911

179 411

9 104

57 087

2 439

33 445

1 403

1 738

38

84

7

z toho živnostníci Právnické osoby z toho obchodní společnosti z toho družstva z toho státní podniky


Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti dosáhla ke koni roku 2007 hodnoty 11,1 %. Celkem bylo evidováno na úřadě práce 1.579 uchazečů o zaměstnání z celkového počtu 14.216 ekonomicky aktivních obyvatel. Míra nezaměstnanosti v Hodoníně nijak nevybočuje z celookresního průměru, kde dosahuje hodnoty 11.6 %. Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech Míra nezaměstnanosti

16,70% 16,00% 16,40% 15,60% 14,80% 13,70%

11,10% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky

Zdroj: Data MPSV

Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 2001 dosáhl svého maxima v roce 2003, kdy se hodnota vyšplhala až na 16,7 %. Již od roku 2004 postupně klesala až na dnešní hodnotu 11,1 %.

8


2.1.4

Občanská vybavenost

Bydlení Domovní fond v Hodoníně čítal na konci roku 2007 téměř 12.000 obydlených domů, 21.000 obydlených bytů a 1.800 neobydlených bytů. Průměrné stáří domů v Hodoníně je 38,4 let. V otázce nové bytové výstavby se k 31.12.2007 v Hodoníně nacházelo 2.146 rozestavěných bytů, 112 dokončených bytů a 175 zahájených bytů. Tabulka 2: Domovní a bytový fond Město

Hodonín

trvale obydlené domy

11 971

průměrné stáří obydl. domů

38,4

trvale obydlené byty

20 880

z toho v rodinných domech

11 481

z úhrnu byty vlastní

13 378

z úhrnu byty nájemní

3 963

neobydlené byty celkem

1 785

Zdroj: Data MPSV

Školství Ve městě je provozováno celkem 5 mateřských, 4 základní školy a 3 školy speciální. V oblasti středního a vyššího školství působí v Hodoníně Střední škola průmyslová a umělecká a Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Jazyková škola, Integrovaná střední škola a Gymnázium. V Hodoníně má své sídlo i vysoká škola, jedná se o Evropský polytechnický institut, s.r.o. Mezi další školská zařízení působící ve městě patří základní umělecká škola, středisko volného času, dětský domov, pedagogicko psychologická poradna, středisko služeb školám a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Přehled škol ukazuje následující tabulka. Tabulka 3: Školství v Hodoníně Školství Mateřská škola

5

Škola speciální

3

Základní škola (1.- 9. ročník)

4

Základní umělecká škola

1

Střední odborné učiliště

0

Vysoká škola

1

Gymnázium

1

Jazyková škola

1

Střední odborná škola

3

Vyšší odborná škola

1

Zdroj: Data ČSÚ, odbor školství, kultury a mládeže MěÚ Hodonín

9


Zdravotnictví V oblasti zdravotnictví a sociální péče působí ve městě několik desítek zařízení. Převážnou část tvoří ordinace praktických a specializovaných lékařů. Komplexní zdravotnické služby zajišťuje ve městě nemocnice. Lékárenské služby zajišťuje celkem 19 lékáren. Za oblast sociální působí ve městě Hodoníně celkem 13 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří zajišťují širokou fungující sociální síť (dle zákona č. 108/2006 Sb.). Poskytují celkem 27 sociálních služeb, z toho 3 z oblasti odborného sociálního poradenství, 13 služeb sociální péče a 9 sociální prevence. Z tohoto pohledu jsou zajištěny jak služby pobytové, tak i služby ambulantní či terénní pro zdravotně postižené, seniory, rodiny s dětmi, osoby dlouhodobě duševně nemocné, ale i osoby společensky nepřizpůsobené. V oblasti sociální v Hodoníně působí také čtyři instituce, na něž se mohou občané v případě potřeby obracet. Jedná se o Probační a mediační službu, Úřad práce v Hodoníně, Okresní správu sociálního zabezpečení a Městský úřad Hodonín, odbor sociálních služeb. Tabulka 4: Zdravotnictví a sociální služby

Sociální služby

Zdravotnická zařízení Ambulantní zařízení

1

Centrum pro rodinu, o.s.

2

Nemocnice

1

Oblastní charita Hodonín

7

Ostatní lůžková zařízení

1

Domov na Jarošce Hodonín, p.o.

1

Domov pro seniory Bažantnice, p.o.

1

NRZP – Poradna pro uživatele soc. služeb

1

Nemocnice TGM Hodonín, p.o.

1

Ordinace praktického lékaře pro dospělé Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

20 6

Stomatologie

22

Gynekologie

4

Pečovatelská služba Homedica, o.p.s.

2

Ordinace lékaře specialisty

35

Pedagogicko-psychologická poradna, p.o.

2

Ostatní samostatná zařízení

18

Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s.

4

Zařízení lékárenské péče

19

S-centrum Hodonín, o.p.s.

2

Sdružení Romů a národnostních menšin Kladno, o.s.

1

Spolek neslyšících Hodonín, o.s.

1

Zelený dům Pohody, p.o.

3

Středisko záchranné služby a rychlá zdrav. pomoc

1

Zdroj: Data ČSÚ, odbor sociálních služeb MěÚ Hodonín

10


Kultura a sport Nabídka sportovních zařízení je poměrně široká. Město Hodonín prostřednictvím příspěvkové organizace TEZA Hodonín (provozovatel městských sportovišť) umožňuje obyvatelům města a okolí sportovního vyžití v tělovýchovných zařízeních města pro využití jejich volného času. Jedná se o následující zařízení, určená k rekreačnímu, výkonnostnímu i vrcholovému sportu: -

Letní koupaliště - ul. Koupelní (3 venkovní bazény - v roce 2007 a 2008 proběhla kompletní rekonstrukce)

-

Krytý plavecký bazén (sousedí s letním koupalištěm), ul. Koupelní - krytý plavecký bazén, fitclub, turbo solárium, rolletic, masáže, parní lázeň, finská sauna

-

Sportovní hala (postavená v roce 2005), ul. Lipová - centrální víceúčelový sál o výšce 14 m, sál stolního tenisu, sál pro aerobik a tělesnou výchovu, komplex rehabilitačních služeb (finská sauna a ochlazovacím bazénkem 3*2,5 m, masážní vany-vířivky a regenerační, rekondiční a sportovní masáže)

-

Zimní stadion (rekonstruován v období 2001 – 2006), ul. Tyršova – lední hokej, veřejné bruslení

-

Stadion U Červených domků, ul. J. Suka - travnaté fotbalové hřiště, atletický ovál s umělým povrchem, hokejbalové hřiště, tři volejbalové kurty

-

Venkovní hřiště s umělým povrchem – ul. Očovská, Mírové náměstí - víceúčelová hřiště na volejbal, basketbal, fotbal, tenis při základních školách

-

Skate hřiště U Černého mostu, Brandlova ul.

Mezi další významné sportovně rekreační a tělovýchovná zařízení ve městě patří zejména: -

Venkovní sportovní areál TJ Sokol Hodonín

-

Přírodní sportovní areál Veslařského klubu a areál přístaviště na řece Moravě (cca 10 min. chůze od centra, 5 min. chůze od koupaliště) – plavba na lodi Konstancie, půjčovna lodí, travnaté hřiště, veslařský klub,lesní trasy pro cyklo a pěší, přírodní koupání v řece – jedná se o jeden z nejvyhledávanějších areálů pro trávení volného času ve městě

-

Sokolovna (přímo v centru) – fitcentrum, sál pro míčové hry, aerobic

-

Tělocvičny základních a středních škol (bývají k dispozici k pronájmu – volejbal, florbal apod. ve večerních hodinách a o víkendech; 5 základních škol a 4 střední školy)

-

Krytý tenisový kurt při ZŠ U Červených domků (k dispozici i veřejnosti) – v areálu výše uvedeného stadionu U Červených domků

-

Tenisové kurty (přímo v centru města) v sousedství zimního stadionu

-

Další soukromí provozovatelé: bike park, 2x squash, 2x bowling, 3x spinning, 3x sauna, cca 10 fitcenter, 1x půjčovna kol, 2x jízdárna, 3x střelnice, 1x paintballové hřiště.

11


Tabulka 5: Sportovní zařízení ve městě Sportoviště v Hodoníně Letní koupaliště

1

Paintballová hřiště

1

Krytý plavecký bazén

1

Skate hřiště

1

Víceúčelová sportovní hala

1

bowling

2

Stadiony a sportovní areály

3

Squash, spinning

5

Přírodní areál

1

sauna

3

Jízdárny a koňské ranče

2

Střelnice

3

Víceúčelová sportovní hřiště

2

Tenisové kurty a haly

2

Fitcentra a aerobik centra

10 1 1

Půjčovna kol

1

Bike park

Zdroj: Šetření zpracovatele

Nabídka kulturních památek a turistických atraktivit je ve městě opravdu bohatá. K hlavním pamětihodnostem města patří původně renesanční zámeček z 16. století přestavěn do barokní podoby, ve kterém se nachází Masarykovo muzeum, které dokumentuje život nejslavnějšího rodáka Hodonína T. G. Masaryka, dále je zde dům umění představující hlavně práce slováckých umělců 20. století, radnice ve stylu norimberské gotiky, ZŠ Mírové náměstí ve stylu prvorepublikové architektury s prvky artdeco, kostel sv. Vavřince, barokní galerie kaplička či pseudogický hřbitov. K nejnavštěvovanějším místům v Hodoníně patří zdejší lázně, které jsou umístěny v nově zrekonstruovaném parku na okraji města. Základním přírodním léčivým zdrojem je jodobromová voda, která patří mezi nejkvalitnější vody svého druhu v Evropě. Současné lázně tvoří ubytovací část s kapacitou 200 lůžek, moderní vodoléčebný pavilon, v němž se nachází bazén s whirpoolem, jídelna a kuchyň. V říjnu 2006 byla slavnostně otevřena nová budova s kapacitou 104 lůžek, je bezbariérově propojena se stávající budovou. Nachází se zde menší balneoprovoz, kongresový sál, dvě jídelny s kapacitou 58 míst a prádelna.

K významným turistickým atrakcím jistě patří zdejší zoologická zahrada, muzeum naftového dobývání a geologie či vyhlídková plavba na řece Moravě.

2.1.5

Životního prostředí

Ovzduší Rozhodující vliv na kvalitu ovzduší má především stále se zvyšující automobilová doprava ve městě a s tím spojené exhalace ze spalovacích motorů a znečištění z velkých podniků ve městě i okolí. Vývoj indikátorů znečištění ovzduší v posledních 3 letech zachycuje následující tabulka.

12


Tabulka 6: Imisní indikátory Indikátor

Rok

Jednotka 2005

Podíl imisí SO2 Podíl imisí NO2 Podíl imisí O3 Podíl imisí PM10

2006

2007

µg/m

3

8,2

20,8

13,4

µg/m

3

38,9

31,4

39,5

µg/m

3

11,7

*

18,3

35,9

µg/m

3

46,9*

31,1

51,5

Zdroj: Data MěÚ odbor životního prostředí

Odpady Nakládání s odpady zajišťuje v Hodoníně společnost TESPRA Hodonín, s.r.o., která působí pod správou města.

Společnost poskytuje

komplexní

služby zejména

v oblasti odpadového

hospodářství. Dle evidence MěÚ odboru životního prostředí bylo v loňském roce celkové množství směsného zbytkového odpadu na jednoho občana 302 kg/rok. V současné době je v Hodoníně zaveden systém třídění prostřednictvím barevných kontejnerů, umístěných na stanovištích ve městě, a barevných pytlů, rozdávaných domácnostem v některých částech města. Třídí se sklo, papír, plasty a nápojové kartony. Ve městě funguje sběrný dvůr odpadů, kam mohou občané bezplatně dovézt další odpady.

Přírodní prostředí Město Hodonín leží v úrodné krajině jihovýchodní části Moravy, v přirozeném turistickém regionu Slovácko, ve vinorodém Dolnomoravském úvalu - v oblasti proslulé kvalitním vínem, malebnými lidovými kroji, živými folklorními tradicemi, ale také pěší turistikou a cykloturistikou. Je nejteplejším místem Moravy. Rozkládá se na rovině, v blízkosti výběžků chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat.

*

v roce 2005 sledováno pouze v měsících září až prosinec

13


2.1.6

Služby ve městě, městské prostředí

Městské prostředí Ve městě se nachází řada subjektů poskytujících ubytovací a stravovací služby nejrůznějšího charakteru. Podrobný přehled znázorňuje následující tabulka. Nabídka ostatních služeb pro občany je ve městě dostatečná. Tabulka 7: Ubytovací a stravovací služby Ubytování a stravování Hotely

3

Restaurace

30

Penziony

3

Kavárny a čajovny

3

Ubytovny

4

Pivnice

2

Kempy

1

Bary

8

Ubytování v soukromí

3

Rychlé občerstvení

2

Zdroj: Data Internetový server www.slovacko.cz

Město Hodonín je již 8. rokem zapojen do projektu Zdravé město Hodonín, který je oficiálním projektem rozvoje města, který byl přijat městským zastupitelstvem. Město se jako řádný člen asociace se zapojují do postupu strategického rozvoje v souladu s požadavky EU: udržitelným rozvojem a aktivním zapojením veřejnosti do diskusí o současných záměrech i o místní či regionální budoucnosti. Hlavní myšlenkou projektu je, že Zdravé město Hodonín se promyšleně snaží utvářet město jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s obyvateli pro získání "zdravého patriotismu" a péče o své kulturní a životní prostředí.

Kulturní infrastruktura, památky Kulturní infrastruktura v Hodoníně byla nastíněna již v kapitole Občanská vybavenost, město jako jedno z turistických center v oblasti tedy disponuje mnoha typy kulturních zařízení, které jsou k dispozici občanům i návštěvníkům města. Kulturní život města byl a je velmi bohatý. Svědčí o tom přítomnost Galerie výtvarného umění se stálou expozicí věnovanou bratrům Jožovi a Frantovi Úprkovým, Jakubu Obrovskému, Alfonsi Muchovi, Aloisi Kalvodovi a dalším, Masarykovo muzeum, o kterém již byla zmínka v předešlé kapitole a Dům kultury - městské kulturní centrum. Milovníci hudby mohou navštívit koncerty Hodonínského symfonického orchestru a

smíšeného

pěveckého sboru a Komorního orchestru Jana Noska při ZUŠ v Hodoníně. Na své si přijdou i milovníci divadelního umění, neboť v Hodoníně působí divadelní soubor Svatopluk a každoročně je pořádán divadelní festival Hoblík a Mumraj. Z pravidelných kulturních akcí je to například soutěž mladých zpěváků lidových písní "Věneček z rozmarýnu Fanoše Mikuleckého", květnový mezinárodní festival "Zlatá křídlovka", srpnové Svatovavřinecké slavnosti s jarmarkem a hodovou zábavou, Svátek vína, Hodonínský kulturní advent a oslavy Vodního království.

14


2.1.7

Dopravní obslužnost

Pro dopravní obslužnost města a jeho okolí jsou nejvýznamnějšími tahy dálnice D1, D2 a rychlostní silnice R46 a R52. Ze silnic pak I/43, I/50, I/55, I/53 a I/38. Krajem prochází i železniční tratě I. a II. koridoru (Č. Třebová - Brno - Břeclav a Přerov - Břeclav). Celý jihomoravský kraj je významným dopravním uzlem, který je protínán v západo-východním směru páteřní dálnicí státu a severojižním směrem páteřním železničním koridorem. Hromadnou městskou dopravu zajišťuje ve městě společnost ČSAD Hodonín a.s.

Firma

provozuje 38 linkových spojů spojující Hodonín a ostatní obce v okolí, pro přepravu osob v rámci města fungují 4 linky MHD. Tabulka 8: Městská hromadná doprava Linky MHD 755001

aut. Nádraží-Hypernova-Bažantnice- žel.st-hřbitov

755002

Bažantnice, penzion-žel.st.-EHO-Nesyt, farma

755003

Bažantnice,penzion-žel.st.-Rybáře-Očovská-Janáčkova-žel.st.

755004

Kapřiska,U Kyjovky-Hypernova-Bažantnice-Na Pískách-Koupelní-hřbitov

Zdroj: ČSAD Hodonín

Město Hodonín vypracovalo v minulých letech Dopravní generel a Cyklogenerel jehož součástí bylo i vyhodnocení podílu cyklistické dopravy. Výsledek je v porovnání s jinými městy více než uspokojivý, neboť podíl cyklodopravy je vyčíslen na 25 % z celkové dopravy ve městě,

a to i

v zimních měsících, kdy je pokles minimální. Městem vede přes 2.500 m cyklostezek a protíná jej i nadregionální cyklistická trasa tzv.- Moravská stezka.

2.1.8

Veřejná správa města

Management města Volený management města Hodonína se skládá ze starosty, 3 místostarostů, 31 členů zastupitelstva, kontrolního a finančního výboru zastupitelstva města, které mají 7 a 9 členů, dále 9 členů rady města a jejich 15 komisí, které mají vždy 7 až 14 členů. Profesionální management je rozdělen na 14 odborů, a to: odboru Tajemníka, Útvar interního auditu, Odbor kanceláře starosty a místostarostů, Odbor organizační a vnitřních věcí, Odbor ekonomiky a financí, Odbor majetkoprávní, Odbor rozvoje města, Odbor investic a údržby, Odbor životního prostředí, Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy, Obecní živnostenský úřad, Obecný stavební úřad, Odbor dopravně správních agend a Odboru sociálních služeb.

Smart governance Veřejná správa města využívá pro kontakt s občany internetové stránky města, kde jsou k dispozici veškeré potřebné údaje pro občany, vč. Elektronické podatelny, Elektronického objednávacího systému a aktuálního stavu front na přepážkách. Občané jsou prostřednictvím webových stránek 15


města zváni k veřejným projednáním aktuálních otázek týkajících se dění ve městě, svůj názor mohou také vyjádřit prostřednictvím služby diskusního fóra – Ptejte se svého starosty.

2.1.9

Disparity

Na základě výše provedené analýzy jednotlivých charakteristik města byly určeny tyto místní disparity: Vysoká nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Hodoníně se pohybuje poměrně vysoko nad průměrem Jihomoravského kraje i ČR. Od roku 2003, kdy dosáhla svého maxima, sice postupně klesá, ale i tak dosahuje téměř dvounásobné hodnoty než je průměr za kraj. Vysoká míra dlouhodobě nezaměstnaných Vysoký je i počet osob dlouhodobě nezaměstnaných, tj. počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako podíl z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. ( V Hodoníně je to 7,2 %, kdežto průměr ČR dosahuje výše 4 %). Vysoký podíl sektoru služeb, obchodu a pohostinství na hospodářské aktivitě města Město Hodonín má téměř 58 % zaměstnanost v tomto sektoru, poměrně nízké je zastoupení v sektoru průmyslu je výrazně nižší, kde dosahuje jen 13 %. Vysoká míra chudoby a vyloučení Výše příspěvku hmotné nouze na občana v Hodoníně je téměř dvojnásobně vyšší než je celorepublikový průměr (za Hodonín je to 582 Kč a průměr za ČR je 303 Kč.)

16


2.2

SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

•

Pozitivní image regionu jižní Moravy v rámci ČR

•

Vysoká nezaměstnanost, nízké průměrné mzdy, slabá kupní síla

• • •

Lokalizace mezi Brnem, Vídní, Bratislavou

• •

Špatný stav bytového fondu ve správě města

• • • • • •

Dobré napojení na dálnici, dobrá dostupnost Potenciál cestovního ruchu – turisticky navštěvovaná oblast Slovácka, lužní lesy, cyklostezky, vinné stezky, památky v okolí města, zachovaný a turisticky využívaný folklór Adaptabilita a flexibilita místní pracovní síly Úrodný kraj bohatý na přírodní zdroje, nejvyšší průměrná teplota v ČR

•

Stáří budov. V zóně IPRM všechny byty postaveny před rokem v 50. letech 20. století

•

Poměrně nízká úroveň vzdělání – vysoký podíl osob starších 15 let s nejvýše základním vzděláním.

•

V zóně IPRM poměrně nízký podíl ekonomicky aktivních obyvatel (49,4 %)

• •

Nedostatek dostupného bydlení pro mladé

Nerostné zdroje v regionu (ropa, plyn,…) Komunikace o pracovních příležitostech a uchazečích o zaměstnání mezi Hodonínským a Břeclavským ÚP

Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti ve městě na celkové nezaměstnanosti ( 38,2 %)

Nedostatečné restaurační a ubytovací zázemí

Kvalitní prostředí pro život Množství kulturního a sportovního vyžití Příležitosti

•

Možnost využití zdrojů EU (strukturální fondy, přeshraniční spolupráce, mezinárodní spolupráce)

•

Rozvoj služeb zaměřených na cestovní ruch (restaurace, spedice, směnárny)

• •

Hrozby

•

Nedostatek financí (i na dofinancování projektů) a z toho plynoucí zpoždění výstavby a rekonstrukce dopravní infrastruktury a další pokračování jejího zaostávání za požadovanými standardy

Spolupráce se sousedními obcemi

•

Neschopnost státních institucí využít všech možných zdrojů EU

Rozvoj průmyslu v návaznosti na místní surovinové a přírodní zdroje

•

Závislost nabídky práce na sezónních pracích (zemědělství, cestovní ruch apod.)

•

Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem

•

•

Pro místní a budoucí podniky jsou zde příležitosti dalšího rozvoje přeshraničního styku se Slovenskem, které nabízí nižší mzdovou úroveň a kvalitativně odlišnou pracovní sílu

Nárůst intenzity silniční dopravy bez od povídajících opatření v kapacitě dopravní infrastruktury

•

Příležitost rozvíjení folklóru a tradic a intenzivnější využití v cestovním ruchu

17


2.3

Vize a cíle

Vize a cíle představují žádoucí stav zóny v budoucnosti, resp. čeho má být dosaženo v řešeném území. Vize představuje obecnou formulaci, jakési „motto“ či slogan celé zóny. Pro zónu sídliště Bažantnice byla zvolena tato vize: Sídliště Bažantnice – kvalitní a bezpečné bydlení.

Jako hlavní – globální cíl IPRM, který představuje specifikaci výše uvedené rozvojové vize, bylo stanoveno „Zvýšení kvality života pro obyvatele sídliště Bažantnice prostřednictvím revitalizace veřejného prostranství a regenerace bytových domů“. Specifické cíle odráží vlastní obsah vize. Definují nejen to, čeho bude realizací IPRM dosaženo, ale zároveň v obecné rovině nastiňují, jakými způsoby se daného stavu dosáhne. Cíle jsou rozděleny do dvou hierarchických úrovní. V IPRM Hodonín je to:

Specifický cíl 1: Regenerace bytových domů Specifický cíl 2: Revitalizace veřejných prostranství Obecněji a šířeji pojatý globální cíl představuje podrobnější vyjádření rozvojové vize. Strategické cíle jsou formulovány podrobněji a víceméně odpovídají úrovni podoblastí podpory IOP ( 5.2a) a 5.2b)). Svůj cíl má pochopitelně i každé opatření a musí jej mít i každý projekt v IPRM. Pro lepší přehlednost tato úroveň cílů již není uvedena. Naplnění vize i cílů IPRM přirozeně bude ovlivněno i jinými faktory než pouze realizací IPRM. IPRM je však považován za klíčový z nástrojů rozvoje zóny sídliště Bažantnice. Cílový stav, kterého bude prostřednictvím realizace IRPM dosaženo, je charakterizován takto: bytové domy jsou v dobrém technickém stavu, jsou zatepleny, mají srovnatelnou energetickou náročnost s moderními nově postavenými bytovými domy chodníky a komunikace v rámci zóny jsou zrekonstruovány, umožňují bezpečnou dopravu automobilům, cyklistům i chodcům veřejná prostranství na sídlišti jsou upravena – stávající zeleň je regenerována a doplněna o novou výsadbu děti mají dostatek bezpečného prostoru pro hraní – na sídlišti jsou vybavená oplocená dětská hřiště, na sídlišti je také nový městský mobiliář na sídlišti je dostatek míst pro parkování, parkovací stání jsou začleněna v území tak, že zabírají co nejméně zeleně v rámci zóny celkově tvoří všechny funkční prvky v zóně Bažantnice jednotný harmonický celek, který maximálně využívá dané území k bydlení, dopravě i trávení volného času.

18


3

ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY

Na základě předchozí socioekonomické analýzy a na základě kritérií definovaných Řídícím orgánem IOP byla vybrána zóna sídliště Bažantnice, která se nachází v severozápadní části města Hodonína. Přesné vymezení zóny na mapovém podkladu je obsaženo v příloze č.1. Obrázek 1: Sídliště Bažantnice

Zdroj: Vlastní zpracování, 2008

3.1 Výběrová kritéria na úrovni města a zóny Stěžejní roli při výběru zóny IPRM měl soubor kritérií, které byly definovány řídícími orgány Evropské Komise a Ministerstva pro místní rozvoj. Soubor zahrnuje následujících 8 kritérií: a) Vysoká míra chudoby b) Vysoká míra nezaměstnanosti c) Neuspokojivý demografický vývoj d) Nízká úroveň vzdělání e) Vysoká úroveň kriminality a delikvence g) Nízká míra hospodářské aktivity

19


h) Velký počet přistěhovalců etnických menšin i) Nízká úroveň hodnoty nemovitostí Ke splnění způsobilosti musí vybraná zóna splňovat alespoň tři z těchto kritérií – přičemž musí být splněna 2 z kritérií a) – h). Podrobná charakteristika jednotlivých indikátorů je popsána v tabulce. Tabulka 9: Popis indikátorů Indikátor

Zdroj indikátoru

Vysoká míra chudoby

výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč (příspěvek na živobytí + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc)

Vysoká míra nezaměstnanosti

počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel

Neuspokojivý demografický vývoj

počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel

Nízká úroveň vzdělání

počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

Vysoká úroveň kriminality a delikvence

počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel

Nízká míra hospodářské aktivity

počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento z celkového počtu obyvatel

Velký počet přistěhovalců

počet cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu jako procento z celkového počtu obyvatel

Nízká úroveň hodnoty nemovitostí

počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty

Následující tabulka ukazuje srovnání kritérií za Českou republiku, město Hodonína a za samotnou zónu IPRM – sídliště Bažantnice. Tabulka 10: Vstupní kritéria pro výběr zóny Vysoká míra chudoby a vyloučení

Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti



zóna Bažantnice

386

3,2%

32,6%

26,3%

město Hodonín

582

7,2%

12%

24%

Česká republika

303

4%

13,9%

24%

31.12.07

31.12.05

31.12.01

2001

NE

NE

ANO

ANO

Vysoká úroveň kriminality a delikvence


Velký počet přistěhovalců a etnických menšin

Nízká úroveň hodnoty nemovitostí

nezjištěno

49,4%

nezjištěno

100%

Indikátor

Referenční datum Splnění

Indikátor

zóna Bažantnice

20


město Hodonín

32

52%

1,8 %

91,3%

Česká republika

34,4

51,5%

3,8 %

90,1%

Referenční datum

2006

2001

2008

2001

NE

ANO

NE

ANO

Splnění

Zdroj: Místní správa, ČSÚ, Úřad práce Hodonín, Policie ČR, Ministerstvo vnitra.

Z porovnání indikátorů je zřejmé, že zóna Bažantnice se odlišuje od průměrné hodnoty za město zejména neuspokojivým demografickým

vývojem, nízkou

úrovní vzdělání, nízkou

mírou

hospodářské aktivity a nízkou úrovní hodnoty nemovitostí.

21


4

POPIS ZÓNY

Zóna IPRM Hodonín se nachází v severozápadní části města na ploše 49,75 ha. Zastavěná plocha činí necelých 14,5 ha z čehož je na 9 ha zástavba bytových domů, ostatní plochu zabírají budovy škol a ostatních zařízení. Poměrně velkou část tvoří volná prostranství, a to celkem 28 ha. Zóna je ohraničena ulicemi Bratří Čapků, Lipová alej, U Červených domků a Erbenova. Sídliště je situováno v okrajové části města a ze západu navazuje na přilehlý příměstský les. Zóna je vyznačena na následujícím obrázku a konkrétně ohraničena na mapovém podkladu v příloze č. 1. Výstavba sídliště byla započata v roce 1952, čemuž odpovídá i architektura výstavby. Bytové domy jsou většinou čtyřpatrové zděné budovy. Obytné domy lemují ulice a tvoří polouzavřené vnitrobloky, prostor uvnitř vnitrobloků je vyhrazen pro užívání obyvatel. Jedná se o poměrně velké zelené plochy s městským mobiliářem a hracími plochami pro děti. Je nutné ale zdůraznit špatný technický stav tohoto vybavení, které je zde, ve většině případů, již od samotného vzniku sídliště. Je tedy pro dnešní využití nevyhovující. Technický stav budov odpovídá nejen jejich stáří, ale také nestabilnímu geologickému podloží, díky němuž dochází k mnohde závažnému poškozování statiky domů. Zóna odpovídá sčítacím obvodům ČSÚ č. 51, 52 ,53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64 ,65, 66, 67, 68 a 69. Obrázek 2: Lokalizace zóny Bažantnice

Zdroj: vlastní zpracování na mapovém podkladu internetového serveru www.google.com, 2008 22


Bydlení v zóně V zóně se nachází celkem 259 bytových domů, podíly jednotlivých vlastníků jsou naznačeny v následující tabulce. Tabulka 11: Vlastnická struktura bytových domů v zóně Bažantnice, 2008 Vlastník

Počet domů

Město Hodonín

6

SDB HODOŇAN

34

Soukromí vlastníci

219

z toho ve správě : MěBS, s.r.o.

170

Správa nemovitostí REAL, s.r.o.

9

SDB HODOŇAN

26

soukromých vlastníků

14

CELKEM

259

Zdroj: Data jednotlivých vlastníků, vlastní zpracování, 2008

V zóně se nachází celkem 1978 bytů. Ke špatnému technickému stavu budov přispělo nejen samotné stáří budov, ale v posledních letech je to problematika nestabilního geologického podloží pod sídlištěm, díky němuž dochází k posunu podloží a následným poškozováním budov.

Vybavenost zóny V zóně se nachází kromě bytových domů objekty těchto institucí: Speciální MŠ a ZŠ Nám. Bohuslava Martinů Je škola zřízená Krajským úřadem Jihomoravského kraje, a

vzdělání

žákům

se

která

poskytuje

výchovu

speciálními vzdělávacími potřebami. Škola zřizuje: základní

školu speciální, přípravný stupeň PŠ, školní jídelnu, školní družinu, mateřská škola speciální, rehabilitační třída ZŠ speciální a ZŠ a MŠ při zdravot. zařízení. Mateřská škola Jilemnického Budovy v užívání Střední průmyslové a umělecké školy a Vyšší odborné školy Zelený dům pohody

23


Je příspěvková organizace zřízená Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Poskytuje podporu a nezbytnou péči dětem, mladým lidem a dospělým s mentálním postižením v denním i týdenním stacionáři a domově pro osoby se zdravotním postižením s cílem pomáhat jim zapojit se v co největší míře do běžného života. Psychocentrum Domeček Je obecně prospěšnou společností poskytující tyto obecně prospěšné služby: - psychologická poradna - azylový dům pro muže s psychickými problémy - chráněné bydlení pro dlouhodobě duševně nemocné - psychosociální centrum - sociální rehabilitace Domov pro seniory Bažantnice, třída Bří Čapků (příspěvková organizace kraje) Středisko volného času Příspěvková organizace kraje sídlící na nám. Bohuslava Martinů. Věnuje se využití volného času dětí a mládeže, volnočasovým aktivitám, přednáškové a zájmové činnosti Hasičský záchranný sbor a stanoviště záchranné služby, třída Bří Čapků Ze služeb jsou v zóně zastoupeny: prodejny potravin a dalších služeb restaurační zařízení pošta lékárna praktický lékař

Demografické charakteristiky Počet obyvatel zóny Bažantnice byl k 31.12.2001 činil 5.243. Poměrně specifické je věkové složení místního obyvatelstva. Necelých 14 % tvoří obyvatelstvo ve věku 0 – 15 let, 53 % je obyvatelstva v produktivním věku a 33 % obyvatel v zóně je starších 65 let. Počet obyvatel postproduktivním věku výrazně převyšuje celorepublikový průměr i průměr tohoto ukazatele za město Hodonín (12 % za město, 13,9 % průměr ČR). V otázce vzdělanostní struktury zóna vybočuje z průměru za město i za ČR zhruba o 2 %. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním na obyvatelstvu ve věku 15 a více let je za zónu 26,3 % a za město i za ČR je to shodně 24 %. 24


Ekonomické charakteristiky Z celkového počtu obyvatel zóny Bažantnice je 49,4 % ekonomicky aktivních. Celková míra ekonomické aktivity v zóně dosahuje 57,2 %, což je o 5% méně než je průměr města. Dlouhodobá nezaměstnanost, tedy počet osob evidovaných na ÚP delší 12 měsíců dosahuje pouze 3,2 %, což je pod průměrem jak ČR, tak města Hodonína. Dle ukazatele chudoby a vyloučení (vyjádřeno podílem příspěvku hmotné nouze na občana v Kč) vyplývá, že zóna dosahuje srovnatelných hodnot s průměrem ČR, nicméně je znatelně nižší než hodnota za město Hodonín.

Patologické sociální jevy Výraznější patologické sociální jevy nebyly v zóně identifikovány. Počet trestných činů spáchaných v zóně Bažantnice se nepodařilo na příslušném oddělení České policie zjistit.

Tabulka 12: Hodnoty vstupních kritérií pro výběr zóny

Kritérium

Město Hodonín

Zóna Bažantnice

Odchylka Bažantnice– Hodonín (%)

Odchylka po realizaci IPRM

c


12%

32,6%

172%

160 %

d


24%

26,3%

10%

7%

g


52%

49,4%

5%

2%

i

Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

91,3%

100%

10%

5%

Zdroj: Místní správa, ČSÚ

25


5

POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM

Vize a cíle představují žádoucí stav zóny v budoucnosti, resp. čeho má být dosaženo v řešeném území.Následující schéma znázorňuje jednotlivé úrovně strategie IPRM, kdy na nejvyšší úrovni stojí globální cíl, další úroveň je tvořena strategickými cíli, které jsou rozvedeny do několika opatření, z nichž vycházejí jednotlivé projekty. Konkrétní projekty zde nejsou pro přehlednost uvedeny, jsou obsahem přílohy č. 4

GLOBÁLNÍ

CÍL

Zvýšení kvality života pro obyvatele sídliště Bažantnice prostřednictvím revitalizace veřejného prostranství a regenerace bytových domů. Strategický cíl 1 Strategický cíl 2 Regenerace bytových domů

Revitalizace veřejných prostranství

Opatření:

Opatření:

Konstrukční poruchy

Dopravní infrastruktura

Snižování energetické náročnosti

Technická infrastruktura Plochy pro volnočasové aktivity

Technické vybavení bytového fondu

Veřejná zeleň

Projekty Projekty

Mobiliář

Projekty Projekty

Projekty

Projekty

Projekty

Projekty


26


Tabulka 13: Popis opatření IPRM

Cíl IPRM

1. Regenerace bytových domů

2. Revitalizace veřejných prostranství

Opatření IPRM

Název operačního programu

Oblast podpory

Aktivita operačního programu

1.1 Konstrukční poruchy

Integrovaný Operační Program

5.2

5.2b)

1.2 Snižování energetické náročnosti


5.2

5.2b)

1.3 Technické vybavení bytového fondu


5.2

5.2b)

2.1 Dopravní infrastruktura


5.2

5.2a)

2.2 Technická infrastruktura


5.2

5.2a)

2.3 Plochy pro volnočasové aktivity


5.2

5.2a)

2 .4 Veřejná zeleň


5.2

5.2a)

2.5 Mobiliář


5.2

5.2a)


27


6

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Očekávané výsledky po realizaci IPRM byly stanoveny pro jednotlivé úrovně strategie IPRM. Indikátory dopadu odpovídají úrovni celého IPRM, indikátory výsledku úrovni priorit a opatření a indikátory výstupu úrovni jednotlivých projektů.

6.1

Indikátory dopadu

Na úrovni celého IPRM jsou navrženy a kvantifikovány indikátory dopadu, které jsou v souladu s kritérii dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006. Indikátory a jejich kvantifikaci uvádí tabulka. Tabulka 14: Indikátory dopadu IPRM Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006

Indikátor

Město Hodonín

Zóna Bažantnice

Odchylka Zóna Baž. – Hodonín (%)

Odchylka po realizaci IPRM

c


počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel

12%

32,60%

171,6%

160%

d


počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

24%

26,30%

9,6%

7%

g


počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento z celkového počtu obyvatel

52%

49,40%

5%

2%

i

Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty

91,30%

100%

9,5%

5%

Zdroj: Místní správa, ČSÚ, Úřad práce Hodonín, vlastní zpracování, 2008

6.2

Indikátory výsledků

Úrovni priorit a opatření odpovídají indikátory výsledků, které vycházejí z indikátorové soustavy IOP. Vzhledem k tomu, že aktivity navržené v IPRM zasahují všechny 3 indikátory pro oblast intervence 5.2 IOP, jsou použity všechny indikátory navržené v IOP pro tuto oblast intervence. Pro monitoring realizace aktivit z jiných operačních programů nejsou pro úroveň výsledků navrženy indikátory, protože tyto aktivity nejsou podstatou jednotlivých priorit a opatření IPRM, ale tvoří doplňkové aktivity, které se projeví zejména na úrovni výstupu. Pro úroveň výstupu jsou indikátory pro monitoring realizace aktivit z jiných oblastí intervence IOP nebo operačních programů navrženy (viz následující podkapitola). Definici, popis způsobu měření a zdrojů informací pro indikátory výsledku obsahuje následující tabulka.

28


Tabulka 15: Popis indikátorů výsledků Indikátor

Definice

Způsob měření

Inf. zdroje

Počet regenerovaných bytů

Počet bytových jednotek v bytových domech, v nichž budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov

Výpočet na základě přehledu podpořených Projektů ve výročních monitorovacích zprávách a v závěrečné zprávě

Manažer IPRM

Úspora spotřeby energie bytových domů

Procentuální vyjádření snížení spotřeby energie v regenerovaných bytových domech na území zóny, tzn. procentuální rozdíl spotřeby energie před provedením energetických opatření v obytných budovách a po jejich dokončení

Energetický audit, tepelné snímkování

Projektová dokumentace k jednotlivým projektům, energetický audit

Plocha revitalizovaného území

Celková výměra plochy zóny

Geografický informační systém

MěÚ Hodonín

Zdroj: vlastní zpracování, 2008

Kvantifikaci výchozích a cílových hodnot indikátorů výsledku zachycuje následující tabulka. Tabulka 16: Kvantifikace indikátorů výsledku Priorita / opatření IPRM

Regenerace bytových domů


Kód národního číselníku indikátorů

Indikátor (zdroj ověření)

Jednotka

Výchozí hodnota (1.1.2007)

Indikativní cílová hodnota

331200

Počet regenerovaných bytů (Manažer IPRM)

počet

0

500

331500

Úspora spotřeby energie bytových domů (nositelé projektů)

%

0

20%

331300

Plocha revitalizovaného území (MěÚ Hodonín)

m2

0

90.000


6.3

Indikátory výstupu

Pro úroveň výstupu jsou navrženy indikátory vycházející z indikátorové soustavy všech operačních programů, do nichž budou předloženy projekty v rámci IPRM. Kromě oblasti intervence 5.2 IOP se jedná také o operační program Životní prostředí. Definici vybraných indikátorů, popis způsobu jejich měření a zdrojů informací obsahuje tabulka.

29


Tabulka 17: Popis indikátorů výstupu Indikátor

Definice

Způsob měření

Inf. zdroje

Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území (5.2a IOP)

Počet projektů realizovaných v rámci priority 1 z rozpočtu IPRM

Evidence na základě monitorovacích zpráv IPRM

Počet projektů zlepšujících stav bytových domů (5.2b IOP)

Počet projektů realizovaných v rámci priority 2 z rozpočtu IPRM


Počet podpořených projektů z OP ŽP

Počet projektů realizovaných v rámci OP ŽP v zóně Bažantnice


Monitorovací zprávy, manažer IPRM Monitorovací zprávy, manažer IPRM Monitorovací zprávy, manažer IPRM


Kvantifikaci výchozích a cílových hodnot indikátorů výstupů zachycuje následující tabulka. Tabulka 18: Kvantifikace indikátorů výstupu Priorita /opatření IPRM

Regenerace bytových domů

Kód národního číselníku indikátorů

330101

Indikátor (zdroj ověření) Počet projektů zlepšujících stav bytových domů

Jednotka

Výchozí hodnota

Indikativní cílová hodnota

Počet

0

47

Počet

0

4

Počet

0

1

(manažer IPRM)


Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území (manažer 330103

IPRM) Počet projektů realizovaných v rámci OP ŽP v zóně sídliště Bažantnice (manažer IPRM)


30


7

ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM

Jednotlivá opatření a aktivity IPRM Hodonín budou realizované podle předem připraveného časového harmonogramu, který v sobě obsahuje finanční alokaci pro jednotlivé roky. Časový harmonogram respektuje požadavky

na logickou provázanost jednotlivých aktivit (např. z

technického a stavebního hlediska) a

maximalizaci synergického efektu. Rovněž bere v

potaz potřebné lhůty vyplývající z právních předpisů. Předkladatel sestavil časový harmonogram realizace IPRM a plán finanční alokace pro jednotlivé roky na základě těchto podkladů: Příručka pro předkladatele IPRM v IOP, která specifikuje alokaci finančních prostředků z ERDF na oblast intervence 5.2 IOP vč. doporučení pro časové rozvržení alokací na jednotlivé roky (např. s ohledem na pravidlo N+2, resp. N+3), projektové listy dodané jednotlivými potenciálními žadateli, stavu připravenosti jednotlivých projektových záměrů, závěrů jednání řídicího výboru a pracovních skupin týkajících se upřednostnění jednotlivých opatření a/nebo aktivit.

Časový plán realizace IPRM je graficky znázorněn tabulkou, která uvádí indikativní průběh jednotlivých aktivit. Počátek realizace IPRM je stanoven na 1. čtvrtletí 2009 (za předpokladu, že nebude muset být zpracována SEA), ukončení realizace IPRM (závěrečná žádost o platbu je plánována na první čtvrtletí 2015. Tabulka 19: Harmonogram aktivit zařazených do IPRM Plánovaný rok realizace

Název projektu 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

5.2a) Revitalizace veřejného prostranství: parkovací stání + chodníky outdoorové hřiště parkové úpravy, zeleň dětská hřiště 5.2b) Regenerace bytových domů: ve vlastnictví města ve vlastnictví SBD Hodoňan v soukromém vlastnictví

31


Realizace bude probíhat po etapách (blocích), přičemž budou zachovány vzájemné vazby a podmíněnosti (tj. nejprve bude probíhat rekonstrukce panelových domů, a až poté navazující akce - rekonstrukce komunikací, chodníků, veřejné zeleně a pod). Cílem je nenarušit již dokončené akce. Tabulka 20: Harmonogram projektu „pod čarou“ – financovaný z jiného operačního programu Plánovaný rok realizace

Název projektu 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Rekonstrukce kanalizací Zdroj: vlastní zpracování, 2008

32


8

FINANČNÍ PLÁN

Město Hodonín předpokládá následující průběh financování dílčích aktivit zařazených do IPRM. Finanční plán vychází z harmonogramu jednotlivých aktivit a dále z předpokládaných nákladů jednotlivých projektů. Tabulka 21: Celkové výdaje IPRM dle podoblastí podpory IOP 5.2 Finanční zdroje IOP

2009

5.2a)

2011

7 999 714 22 999 714

2012

7 999 714

2013

7 999 714

2014

7 999 714

2015

7 999 714

Celkem

%

7 999 714

70 998 000

24

11 459 580 36 288 670 36 288 670 36 288 670 36 288 670 36 288 670 36 288 670

229 191 600

76

19 459 294 59 288 384 44 288 384 44 288 384 44 288 384 44 288 384 44 288 384

300 189 600

100

5.2b)

Celkem

2010

Celkové způsobilé výdaje na oblast 5.2 IOP činí 300.189.600 Kč, přičemž na oblast 5.2a) to činí 70.998.000 Kč (tj. 24 %), pro oblast 5.2b) 229.191.600 Kč (tj. 76 % celkových způsobilých výdajů). Tabulka 22: Časový plán alokace finančních prostředků (v Kč) Finanční zdroje

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

5.2a)

6 799 757

19 549 757

6 799 757

6 799 757

6 799 757

6 799 757

6 799 757

60 348 300

5.2b)

4 583 832

14 515 468

14 515 468

14 515 468

14 515 468

14 515 468

14 515 468

91 676 640

1 200 000

1 080 000

11 383 589

35 265 225

22 395 225

21 315 225

21 315 225

21 315 225 21 315 225

152 024 940

Město

2 077 757

6 229 657

3 979 657

3 979 657

3 979 657

3 979 657

3 979 657

28 205 700

Soukromé zdroje

5 997 948

18 993 502

18 993 502

18 993 502

18 993 502

18 993 502

18 993 502

119 958 960

Celkem z vlastních zdrojů

8 075 705

25 223 159

22 973 159

22 973 159

22 973 159

22 973 159 22 973 159

148 164 660

19 459 294

60 488 384

45 368 384

44 288 384

44 288 384

44 288 384 44 288 384

302 469 600

IOP TOP

OP ŽP

Celkem dotace

Náklady na IPRM celkem

Tabulka 23: Indikativní alokace prostředků z IOP, oblast podpory 5.2 Finanční zdroje IOP

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

5.2a)

11,27%

32,39%

11,27%

11,27%

11,27%

11,27%

11,27%

100,00%

5.2b)

5,00%

15,83%

15,83%

15,83%

15,83%

15,83%

15,83%

100,00%

6,48%

19,75%

14,75%

14,75%

14,75%

14,75%

14,75%

100,00%

Celkem 5.2 IOP

celkem

33


8.1 Veřejná podpora Předkladatel IPRM se zavazuje dodržovat během přípravy a realizace IPRM všechna pravidla poskytování veřejné podpory, zejména: žádný projekt realizovaný v rámci IPRM nebude zakázanou veřejnou podporu, způsobilým výdajem může být jen takový náklad projektu, který nezakládá zakázanou veřejnou podporu, v případě projektů, jejichž financování zakládá veřejnou podporu, mohou být za způsobilé považovány pouze výdaje, které splňují právní předpisy ES a ČR v oblasti poskytování veřejné podpory. Podpora poskytovaná z rozpočtu IPRM může být v případě projektů obsahujících veřejnou podporu poskytována pouze do výše vymezené příslušnou právní úpravou ES u daného typu veřejné podpory. Způsobilé výdaje mohou být v tomto ohledu uznány, pouze pokud nepředstavují podporu neslučitelnou s požadavky práva ES v této oblasti. V rámci IPRM je podpora projektů zakládajících veřejnou podporu poskytována pouze v případě strategického cíle 1, které zahrnují aktivity zaměřené na regeneraci bytových domů. Pro tyto aktivity byly v souladu s Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP definovány následující typy veřejné podpory: veřejná podpora de minimis, veřejná podpora na základě notifikace. Veřejná podpora v režimu de minimis platí na základě Příručky pro předkladatele IPRM v IOP a informací ŘO IOP pouze do okamžiku schválení notifikace ze strany EK. Pro veřejnou podporu v režimu de minimis platí standardní pravidla tj.: celková výše podpory poskytnutá jednomu příjemci nesmí v kterémkoli tříletém fiskálním období přesáhnout částku odpovídající 200.000 EUR, přičemž do tohoto limitu se nepočítá případná veřejná podpora poskytnutá mimo režim de minimis, maximální výše veřejné podpory je 50 %. Veřejná podpora na základě notifikace bude poskytována pouze v případě schválení příslušné notifikace ze strany EK. Pravidla tohoto režimu veřejné podpory (vč. maximální procentuální výše podpory) budou stanovena na základě výsledků notifikace. Při zpracování finančního plánu pracoval předkladatel na základě doporučení ŘO IOP s předpokladem, že notifikace ze strany EK bude schválena a že veřejná podpora v tomto režimu bude poskytována do výše 40 % celkových způsobilých výdajů projektu.

34


8.2 Pravidlo N+3, resp. N+2 Předkladatel vzal při přípravě IPRM v potaz pravidlo N+3 pro období 2007-10, resp. N+2 pro období 2011-13 a alokaci u ERDF pro oblast intervence 5.2 IOP na jednotlivé roky v období 20072013. Vzhledem k tomu, že zahájení realizace IPRM se předpokládá v průběhu roku 2009, přičemž alokace finančních prostředků z ERDF začíná rokem 2007, provedl předkladatel následující opatření zvyšující absorpční kapacitu žadatelů v rámci zóny řešení IPRM. předkladatel zahájil přípravu části těchto projektů (především na projekty v oblasti revitalizace veřejných prostranství) již během zpracování dokumentu IPRM tak, aby sám mohl zahájit čerpání finančních prostředků již v roce 2009, předkladatel na základě výzvy k předložení projektových záměrů do indikativního seznamu

projektů

shromáždil

další

projektové

záměry,

čímž

se

zvyšuje

pravděpodobnost, že v prvních letech realizace IPRM prokáží žadatelé dostatečnou absorpční kapacitu, Při jednáních řídicího výboru a pracovní skupiny byli potenciální žadatelé informováni o možnostech čerpat finanční prostředky již od roku 2009 s tím, že na začátku realizace IPRM bude k dispozici zvýšený objem prostředků na již připravené projekty.

35


9

ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM

Pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM byl městem ustanoven řídící výbor IPRM (dále ŘV), který má 8 členů. Jeho předsedou byl zvolen starosta MUDr. Lubor Šimeček. Na jednání ŘV byl zván regionální pracovník MMR - (RP MMR) jako pozorovatel. Seznam členů ŘV je uveden níže.

9.1

Řídící výbor ŘV je odpovědný zastupitelstvu, příp. Radě města, za přípravu a realizaci IPRM. Projednává IPRM před jeho předložením orgánům města ke schválení. Zajišťuje předložení seznamu projektů ke schválení v orgánech města. Připravuje systém výběru projektů. Projednává monitorovací zprávy IPRM a zajistí jejich projednání, příp. schválení, v orgánech města. Posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení orgánům města před jejich předložením ŘO. Tabulka 23: Složení Řídícího výboru Řídící výbor IPRM: MUDr. Lubor Šimeček, starosta města Mgr. Zuzana Domesová, místostarostka Ing. Arch. Milana Grauová, místostarostka Ing. Anna Matějková, místostarostka Bc. Jaroslav Malát, vedoucí odboru rozvoje města Bc. Petra Frýdková, odbor rozvoje města Ing. Milan Jagoš, vedoucí odboru investic a údržby Ing. Marián Maňák, vedoucí odboru ekonomiky a financí

9.2

Pracovní skupiny IPRM

Pro potřeby IPRM města Hodonína byla vytvořena pracovní skupina ve složení zástupců města, Městské bytové správy, SDB Hodoňan a odborné veřejnosti. Jména členů pracovní skupiny zobrazuje následující tabulka.

36


Tabulka 24: Složení Pracovní skupiny Pracovní skupina IPRM: Bc. Petra Frýdková, manažerka IPRM Ing. Jiří Ilčík, autorizovaný inženýr v oboru pozemních staveb a v oboru statika a dynamika stavebních konstrukcí Ing. Pavel Schındorf, Městská bytová správa spol. s r.o. – technik Ing. Pavel Macek, Městská bytová správa spol. s r.o. – technik Pavla Tesařová, SBD Hodoňan – technik Jaroslav Buriánek, SBD Hodoňan – technik

Pracovní skupina se bude scházet podle potřeby a podle aktuálně řešené problematiky. Zápis o ustanovení Řídícího výboru a Pracovní skupiny viz. příloha č. 6, 7.

9.3

Manažer IPRM

Město určilo na základě usnesení zastupitelstva manažerkou IPRM Bc. Petru Frýdkovou, která je odpovědná za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Manažerka dohlíží na plnění harmonogramu a finančního plánu IPRM. Je koordinátorkou všech setkání řídícího výboru, pracovní skupiny a dalších partnerů. Manažerka také zajišťuje pozvání zástupkyně Ministerstva pro místní rozvoj na setkání řídícího výboru. Se zástupkyní také manažerka komunikovala během přípravy IPRM. Je vždy stanovena jako kontaktní osoba pro komunikaci s ŘO. Manažerka IPRM je zodpovědná za případné změny IPRM, publicitu a informovanost.

37


Schéma 1: Organizační schéma administrativního řízení IPRM Hodonín

Řídící orgány IOP

přípravná + realizační fáze

schválení

Zastupitelstvo, Rada města

9.4

Projednání a schválení IPRM města

Schválení IPRM včetně změn, uzavření dohody s městem ohledně finančního rámce IPRM, schválení podpory projektů v oblasti podpory 5.2

Řídící výbor

Manažer IPRM

Partneři

Připravuje systém výběru projektů, kompletuje seznam projektů, projednává IPRM před schválením orgány města, monitoruje průběh IPRM, řídí změny IPRM

Administrativně zajišťuje přípravy, zpracování a realizaci IPRM, dohlíží nad plněním harmonogramu a finančního plánu IPRM, je kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO

Účastní se přípravy IPRM, jsou účastni na schůzkách řídícího výboru, zapojují se do výběru projektů

Pracovní skupina Účastní se na schůzkách řídícího výboru, významná role v přípravné i realizační fázi IPRM

Zapojování veřejnosti

Řídící orgány IPRM také komunikují v průběhu přípravy i realizace IPRM s veřejností – prostřednictvím webových stránek města, místního tisku, proběhlo i veřejné projednání. Pro zapojení veřejnosti a poskytnutí informací zvolilo města od počátku prací na IPRM následujícími formy zveřejnění: webové stránky města, lokální média, informační tiskoviny vydávané městem.

38


Veřejnost byla informována o výběru zóny, zamýšlených cílech a aktivitách IPRM. Byla přizvána na veřejné projednání IPRM a dále bude informována o postupu prací na přípravě dokumentu IPRM, o realizaci IPRM a výběru projektů.

39


10

ZAPOJENÍ PARTNERŮ

Město bude IPRM realizovat se dvěma partnery a to se SDB Hodoňan a Městskou bytovou správou, s.r.o. S oběma partnery jsou sepsány partnerské smlouvy. S ohledem na skutečnost, že oba partneři jsou součástí pracovní skupiny a současně figurují mezi okruhem potenciálních příjemců nebo provozovatelů, jsou zapojení ve všech etapách IPRM (příprava, realizace, provozování). Tabulka 24: Zapojení do procesu tvorby IPRM (analýza, návrhová část)

Zapojení do realizace IPRM

Zapojení do fáze udržitelnosti (fáze provozování)

SDB Hodoňan

Ano

Ano

Ano

Městská bytová správa, s.r.o.

Ano

Ano

Ano

Název partnera

V rámci přípravné fáze byli partneři obeznámeni s průběžným postupem prací na IPRM a výsledky ŘV a byli účastni pracovní skupiny, v rámci fáze realizační se počítá s jejich zapojením do hodnocení projektů. Ve fázi udržitelnosti bude jejich hlavní role spočívat ve financování případných dalších akcí. Budou dohlížet nad stanovenými pravidly. Veřejné projednání proběhlo 3.11.2008, na kterém byli občané seznámeni s posláním a průběhem tvorby IPRM a byli vyzváni k předkládání projektových listů do IPRM. Všechny došlé návrhy projektů byly projednány na Řídícím výboru dne 26.11.2008 s tím, že vybrané projekty budou přímo začleněny do IPRM.

11

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

Za účelem zachování, rozšíření a zlepšení funkcí dosavadního a nového bytového fondu vytvořilo Město Hodonín v roce 2000 účelový fond - „Stavební fond města“ jehož prostředky používá v souladu se schváleným programem rozvoje územního obvodu města a stavebními předpisy. Fond byl vytvořen v souladu s ustanovením §84, odst.2, písm. c) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Z fondu jsou poskytovány půjčky a dotace na opravy a rekonstrukce domů se zvýhodněným úrokem ve výši 2 – 6 % podle účelu na dobu 3 – 8 let. Město každoročně vyhlašuje výzvy k předkládání žádostí, přičemž příjemci této „zvýhodněné půjčky“ mohou být všichni občané města, kteří splňují podmínky výzvy.

40


12

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ

12.1

Obecné náležitosti výběru projektů

Žadatel je povinen zpracovat

žádost o dotaci prostřednictvím informačního systému Benefit7,

která je dostupná on-line na adrese www.eu-zadost.cz. Pro faktické zhotovení žádosti o dotaci, ale i případné změny je nutné si nejprve vytvořit elektronické konto v informačním systému (kombinace elektronické poštovní adresy (e-mailu) a hesla). Žádost o dotaci se v první fázi předkládá městu, dle podmínek stanovených ve výzvě k předkládání projektů, a podepisuje ji statutární zástupce žadatele. Ve výzvě mohou být městem specifikovány i přílohy této žádosti o dotaci.

12.2

Výzva k předkládání projektů

Město vyhlašuje výzvy pro předkládání projektů podle stanovených priorit, a podle stanoveného harmonogramu. Město může vyhlásit v průběhu období 2007-2013 více výzev, nicméně může vyhlásit pouze jednu výzvu – kontinuální. Pod výzvou musí být vždy podepsán manažer IPRM. Výzva k předkládání projektů je vždy zveřejněna

prostřednictvím několika na sobě nezávislých

komunikačních prostředků, tj. v měsíčníku městského úřadu - Hodonínské listy, prostřednictvím webových stránek města na adrese www.hodonin.eu a dále prostřednictvím webových stránek www.strukturalni-fondy.cz., www.mmr.cz a www.crr.cz. Využita k publikaci výzvy bude rovněž úřední deska městského úřadu v Hodoníně. Výzva bude mít obsahovat minimálně tyto informace: název programu, název oblasti intervence a prioritní osy (priority), podporované aktivity, pro které je výzva vyhlášena, oprávněné žadatele, místo a termínu, kam je možné podat žádost, kritéria pro poskytnutí dotace, odkaz, kde lze najít podrobnější informace, finanční alokaci, která je k dispozici.

12.3

Evidence projektů

Jedno paré projektů ucházejících se o podporu z IPRM bude archivováno v rámci kanceláře manažera IPRM, pro dokumentování historie projektů žádajících příspěvek z IPRM. Tyto dokumenty budou po předchozí dohodě zpřístupněny kontrolám z CRR a MMR. Vždy musí být při kontrole manažer IPRM příp. jeho jmenovaný zástupce.

41


12.4

Systém výběru projektů

Žádosti o dotaci (projekty) jsou přijímány osobou odpovědnou za realizaci IPRM (manažer IPRM). Manažer IPRM, případně jeho pověřený zástupce) je povinen vystavit potvrzení předkladateli žádosti o dotaci, aby byla vyloučena možnost manipulace s projekty v průběhu hodnocení. Potvrzení je vyhotoveno vždy ve dvojím paré, přičemž jedno zůstává vždy předkladateli projektu, druhé se stává součástí složky projektu. Každý projekt bude mít vlastní pořadač, do něhož se budou zakládat veškeré dokumenty související s historií projektu, viz předchozí bod.

Systém výběru projektů je dvoustupňový, tj. nejprve jsou vybrány projekty splňující kritérium přijatelnosti, tj. ty, které: 1. Splňují všechny náležitosti stanovené ve výzvě (včetně termínu !) 2. Splňují podmínku „lokalizace“ projektu do zóny řešené IPRM Manažer IPRM a současně jeho zástupce, tzv. kontrola 4 očí, ověří místní příslušnost projektu a vyhodnotí, zda projekt odpovídá pokynům nastaveným ve výzvě. O výsledku tohoto aktu musí být proveden písemný záznam podepsaný všemi kontrolujícími osobami. Výsledek je následně sdělen žadateli prostřednictvím elektronické pošty. V případě, že je projekt nepřijatelný, ať už z důvodu, že leží mimo stanovenou zónu, nebo z důvodu, že nesplnil podmínky výzvy, je žadatel informován s řádně odůvodněným stanoviskem doporučenou poštou. Následně je projekt předán k hodnocení kvality.

Druhým stupněm hodnocení

projektů je

hodnocení

kvality.

Hodnocení

kvality probíhá

prostřednictvím hodnotící komise, která je složená z min. dvou osob (manažera IPRM a jeho zástupce). V případě potřeby (výrazně odlišné hodnocení jednotlivými hodnotiteli) může být osloven ještě nezávislý hodnotitel. Hodnocení je vždy aritmetickým průměrem všech hodnocení.

Hodnocení projektů vychází z hodnotících parametrů uvedených v následující tabulce.

42


Tabulka 25: Hodnotící parametry pro výběr projektů Parametr hodnocení 1. Hodnocení schopností a zkušeností žadatele

% z možného počtu bodů

max. 10

Žadatel má zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů co do typu a finančního objemu projektu (8%) Finanční hodnocení žadatele (bude-li potřeba) (2%) 2. Potřeba, relevance projektu

max. 40

Realizace projektu je v souladu s IPRM (30 %) Projekt naplňuje princip partnerství při jeho přípravě a realizaci (5%) Vazba projektu na jiné aktivity, projekty (synergický efekt) (5%) 3. Kvalita projektu

max. 40

Posouzení kvalitativního přínosu projektu ve srovnání se současnou situací (10 %) Udržitelnost projektu po skončení podpory (5%) Organizační zajištění realizace projektu (10%) Detailnost aktivit korespondující s harmonogramem a navrženým rozpočtem (15 %) 4. Horizontální kritéria

max. 10

Realizace projektu přispěje k naplnění principu rovných příležitostí (potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu,víry, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace). (5%) Realizace projektu přispěje k naplnění principu udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. (5%) Celkem

max. 100

Město provádí výběr projektů IPRM v IOP transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Město dbá na efektivní čerpání prostředků ERDF, na veřejný zájem a na dosažení synergického efektu. Hodnotící komise na základě hodnocení kvality seřadí projekty v dané výzvě, přičemž projekty jsou předloženy Řídícímu výboru ke schválení. Pokud byla překročena alokace stanovená výzvou jsou následně stanoveny i projekty náhradní. Řídící výbor (a následně i samosprávné orgány města) tak schválí seznam projektů určených k podpoře z IOP oblast podpory 5.2, který je následně poskytnut Řídícímu orgánu IOP. Všem schváleným projektům město vystaví potvrzení, že předkládaný projekt je součástí schváleného IPRM a že je v souladu s jeho cíli a prioritami.

43


12.5

Předložení projektů na CRR

Centrum pro regionální rozvoj (dále jen CRR), coby příspěvková organizace MMR, hraje při realizaci IPRM významnou úlohu. Všechny projekty schválené ŘV (splňující kritérium přijatelnosti a kvality) jsou vráceny Žadatelům s tím, že spolu s vystaveným potvrzením ze strany manažera IPRM (města) a dalšími přílohami specifikovanými ŘO IOP, jsou tyto předkládány následně na příslušnou regionální pobočku CRR. Na CRR je tak nutné dodat následující dokumentaci: o

Žádost v IS Benefit 7 + 2x první dvě strany této žádosti (sloužící jako předávací protokol)

o

Přílohy v tomto členění

o

Seznam příloh – vyplňuje s v IS Benefit

o

Doklad o partnerství

o

Doklad o majetkoprávních vztazích

o

Doklad o právní subjektivitě žadatele

o

Územní rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci, pokud je dle stavebního zákona vyžadováno

o

Projektová dokumentace v rozsahu souhrnná technická zpráva, situace, půdorysy a pohledy, včetně položkového rozpočtu a harmonogramu prací

o

Stavební povolení, příp. ohlášení stavby, pokud je podle stavebního zákona vyžadováno

o

Energetický audit – doklad ke dni předložení nesmí být starší šesti měsíců

o

Potvrzení města / o výběru projektu

o

Doklady o provedených výběrových řízeních

44


13

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

13.1

Horizontální témata

Na základě požadavku Strategických obecných zásad Společenství a Příručky pro předkladatele IPRM v IOP obsahuje dokument IPRM vyhodnocení dopadů IPRM na obě definovaná horizontální témata: rovné příležitosti udržitelný rozvoj IPRM pro sídliště Bažantnice je od počátku své přípravy koncipován tak, aby žádná z jeho navrhovaných aktivit nenarušovala principy některého z horizontálních témat. Řada aktivit v rámci IPRM má na horizontální témata naopak jednoznačný a prokazatelný pozitivní vliv nebo je dokonce na realizaci těchto dvou průřezových rozvojových priorit přímo orientována. Město Hodonín, jako předkladatel se zavazuje respektovat horizontální témata také při výběru konkrétních projektů, tedy: bodově zvýhodnit ty projekty, které mají pozitivní vliv na horizontální témata před projekty mající na horizontální témata neutrální vliv (viz kapitola Způsob výběru projektů – hodnocení kvality projektů), nepodpořit (vyřadit při výběru) projekty mající negativní vliv na některé horizontální téma (viz kapitola Způsob výběru projektů – hodnocení přijatelnosti). Každé z horizontálních témat je níže rozděleno do několika specifických podkategorií navržených Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP. V rámci nich jsou analyzovány vlastní dopady jednotlivých opatření a aktivit.

13.2

Rovné příležitosti

Rovné příležitosti představují souhrn priorit, které v konečném důsledku vedou k potírání diskriminace na základě pohlaví, věku, sexuální orientace, národnosti, náboženského vyznání atd. Důležitým dopadem realizace principu rovných příležitostí proto bývá posílení kvality života, sociální stability a rozvoje lidského potenciálu u všech skupin obyvatel bez rozdílu.

13.3

Udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj lze definovat jako takový způsob rozvoje společnosti, který zajistí budoucí všestrannou prosperitu dalším generacím. Principem udržitelného rozvoje je rovnováha tří hlavních pilířů: ekonomického růstu, sociální soudržnosti a životního prostředí. Realizace IPRM Hodonín bude mít prokazatelně pozitivní vliv na udržitelný rozvoj. Dojde ke snížení energetické náročnosti objektů a tím bude umožněno budoucím generacím využít zdroje, které se nespotřebují v důsledku nevyrobené energie. Udržitelnému rozvoji napomáhá i další navrhované opatření – revitalizace veřejné zeleně. 45


14

ANALÝZA RIZIK

14.1

Úvod

V přípravné fázi IPRM města Hodonína byla jako jeden ze stěžejních bodů vytvořena analýza rizik. V souladu s metodikou řízení byla identifikována a vyhodnocena hlavní rizika spojená s přípravou a realizací IPRM, včetně návrhu rámcové strategie jejich řízení. Při návrhu řízení rizik v rámci IPRM se postupovalo v následujících krocích:

Identifikace rizik

→

Vyhodnocení rizik

→

Řízení rizik

Identifikace rizik představuje zjištění všech potenciálních rizik. V rámci IPRM byla rizika identifikována prostřednictvím ŘV za odborné asistence zpracovatele. Výstupem tohoto kroku je „seznam rizik“ – viz níže. Vyhodnocení rizik. Zde byl důraz kladen na pravděpodobnost výskytu daného rizika a závažnost jeho dopadu. Všechna identifikovaná rizika byla prostřednictvím ŘV vyhodnocena nejprve z hlediska pravděpodobnosti výskytu a následně i z hlediska závažnosti dopadu. Pro obě dimenze hodnocení byla využita pěti-stupňová škála. Vznikla tak matice rizik, která velmi přehledně zachycuje jednotlivá rizika pro realizaci IPRM a umožňuje tak odpovědným článkům administrativního řízení IPRM přijímat adekvátní kroky a rozhodnutí. Řízení rizik představuje velmi významný aspekt realizace IPRM, jeho úspěšné zvládnutí totiž znamená i dosažení vize, a hierarchie cílů IPRM, včetně dodržení časového a finančního rámce a naplnění stanovených hodnot indikátorů.

14.2

Identifikace a vyhodnocení rizik

Identifikace a vyhodnocení rizik proběhlo za pomoci vybrané skupiny expertů z řad zpracovatelů dokumentu IPRM. Diskuse nad jednotlivými riziky a zejména možnostmi jejich řešení probíhala během přípravy IPRM a průběžně také na jednáních řídicího výboru a pracovní skupiny. Tato jednání současně byla první fází jejich řízení. Do hodnocení rizik byla pro úplnost zařazena i ta rizika, jejichž pravděpodobnost výskytu je velmi nízká.

46


Tabulka 26: Seznam rizik Pravděpodobnost výskytu

Závažnost dopadu

Komplexní vyhodnocení

Nedostatek financí na spolufinancování

2

4

3

Nezájem žadatelů

2

5

3,5

Změna nositele projektu

1

2

1,5

Omezená kapacita žadatelů připravit projekty po obsahové stránce

3

4

3,5

Omezená kapacita příjemců administrovat projekty

3

3

3

Nedostatečná připravenost projektů v úvodní fázi

3

2

2,5

Nedodržení časového plánu IPRM

2

2

2

Nedosažení cílových hodnot indikátorů IPRM

2

3

2,5

Nízká administrativní kapacita města řídit IPRM

1

1

1

Nefungující systém monitoringu IPRM

1

1

1

Neadekvátní metodická podpora ze strany ŘO IOP

3

4

3,5

Název rizika

Legenda: Pravděpodobnost výskytu: 1 – velmi malá (do 5%), 2 - malá (5- 20%),3 - střední (20- 50%), 4 vysoká (50-90%),5 - hraničící s jistotou (nad 90%). Závažnost dopadu: 1 – zanedbatelný dopad, 2 – dopad malého rozsahu, 3 – dopad mající vliv na nutnost úprav alokací, a změnu v řízení IPRM, 4 – velmi závažný dopad, 5 - katastrofický dopad. Komplexní hodnocení – vzniká aritmetickým zprůměrováním obou hodnot (1 – riziko, které není nutno řešit, 2 – riziko, které je nutné pravidelně sledovat, u známek vyšších než 3 je nutno stanovit konkrétní opatření na řízení rizik.

14.3

Řízení rizik

Jednotlivá rizika jsou či budou řešena ve vazbě na systém přípravy, realizace a monitoringu IPRM. Řízení rizik bylo zohledněno zejména při přípravě systému administrativního řízení IPRM, zapojení partnerů a způsobu výběru projektů. Z výše uvedeného hodnocení vyplývají jako hlavní skupiny rizik tato rizika: nedostatečná administrativní kapacita na straně příjemců/žadatelů, nedostatečná finanční bonita na straně příjemců/žadatelů, nedostatky v komunikaci mezi městem (a jeho partnery) a řídicím orgánem IOP.

47


Jednotlivá rizika lze principiálně řešit dvojím způsobem: Řízení rizik

Prevencí

Reakcí

tj. aktivitou směřující k tomu, aby se riziko vůbec nevyskytlo

tj. aktivitou řešící příčiny a projevy vyskytnuvšího se rizika, s cílem snížení nebo úplné eliminace dopadů rizika.

Mezi preventivními opatřeními budou (a zčásti již byly) uplatněny některé postupy, které výrazně sníží pravděpodobnost, že riziko nastane: Publicita IPRM vedoucí k šíření informací o IPRM zejména k potenciálním žadatelů, kteří tak mohou zahájit projektovou přípravu (projekční stupně, energetické audity) a zvýšit tak svou připravenost. Důkladný sběr projektových záměrů vedoucí ke zvýšení absorpční kapacity a administrativní připravenosti potenciálních žadatelů a zvýšení informovanosti města o plánovaných aktivitách a projektech připravovaných různými nositeli. Vytvoření kapacit na úřadu města pro pomoc žadatelům s administrativním řízením. Průběžná obousměrná komunikace mezi městem a ŘO IOP (účast předkladatele na seminářích k IPRM, účast zástupce ŘO na jednáních řídicího výboru IPRM apod.). Zřízení odborné pracovní skupiny, která diskutovala a bude i nadále diskutovat různá rizika především z technického a odborného pohledu.

48


15

PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP

Projekt Rekonstrukce kanalizací bude podán na OP Životní prostředí, předkladatelem projektu bude město Hodonín. Projekt bude realizován na celém území zóny IPRM Bažantnice. Jedná se o kompletní rekonstrukci stávající kanalizační sítě, která již neodpovídá současným technickým i ekologickým požadavkům. Realizace projektu je naplánována na léta 2010 až 2011. Náklady na projekt byly vyčísleny na 5 700 000 Kč.

49

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA

Recommend Documents