Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro Integrovaný operační program. Sídliště Kročehlavy

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro Integrovaný operační program

Sídliště Kročehlavy

Listopad 2008

SPF Group, v.o.s., 11/2008

1


Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 2 1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty............................................................... 4 1.1 Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna ........................................ 4 1.2 Územní plán sídelního útvaru města Kladna.............................................................. 5 1.3 Nadřazené rozvojové dokumenty............................................................................... 5 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace, SWOT, vize a cíle............................... 6 2.1 Analýza současné ekonomické a sociální situace ...................................................... 6 2.2 SWOT....................................................................................................................... 13 2.3 Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje............................. 15 2.4 Vize a cíle................................................................................................................. 17 3 Zdůvodnění výběru zóny.................................................................................................. 19 3.1 Územní vymezení zóny............................................................................................ 19 3.2 Základní charakteristika zóny s ohledem na potřebnost veřejných intervencí......... 19 3.3 Zdůvodnění výběru zóny ve vztahu k závěrům analýzy města a SWOT................. 20 3.4 Porovnání hodnot kritérií ......................................................................................... 21 4 Popis zóny ........................................................................................................................ 23 4.1 Základní údaje .......................................................................................................... 23 4.2 Bytový fond.............................................................................................................. 23 4.3 Veřejná prostranství a zeleň ..................................................................................... 24 4.4 Obyvatelstvo............................................................................................................. 26 4.5 Koncentrace specifických skupin obyvatel .............................................................. 28 4.6 Ekonomická aktivita obyvatel.................................................................................. 29 4.7 Shrnutí ...................................................................................................................... 30 5 Popis cílů, opatření IPRM ................................................................................................ 32 5.1 Opatření 1: Veřejná prostranství .............................................................................. 33 5.2 Opatření 2: Regenerace bytových domů .................................................................. 34 5.3 Opatření 3: Regenerace bytových domů s byty zvláštního určení ........................... 35 5.4 Opatření 4: Pilotní projekt pro integraci sociálně vyloučené romské komunity...... 36 5.5 Opatření 5: Snížení energetické náročnosti.............................................................. 38 6 Očekávané výsledky......................................................................................................... 40 6.1 Indikátory dopadu .................................................................................................... 40 6.2 Indikátory výsledku.................................................................................................. 41 6.3 Indikátory výstupu.................................................................................................... 42 6.4 Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách.................................... 43 7 Časový harmonogram realizace IPRM ............................................................................ 47 8 Finanční plán .................................................................................................................... 49 8.1 Veřejná podpora ....................................................................................................... 51 8.2 Pravidlo N+3 a N+2 ................................................................................................. 51 9 Administrativní řízení IPRM............................................................................................ 53 9.1 Způsob řízení a zajištění administrativních kapacit ................................................. 53 9.2 Realizace IPRM........................................................................................................ 56 9.3 Monitoring a aktualizace IPRM ............................................................................... 56 10 Zapojení partnerů ......................................................................................................... 58 10.1 Partneři IPRM a způsob jejich zapojení................................................................... 58 10.2 Komunikační nástroje pro realizaci partnerství ....................................................... 60


2


11

Nástroje finančního řízení ............................................................................................ 64 11.1 Fond obnovy obytných domů................................................................................... 64 11.2 Peněžní fond na opravy a modernizace bytového fondu poskytnutých městu Státním fondem rozvoje bydlení........................................................................................................ 65 12 Způsob výběru projektů ............................................................................................... 66 12.1 Systém výběru projektů............................................................................................ 66 12.2 Projekty předkládané v rámci oblasti intervence 5.2 IOP........................................ 67 12.3 Předkládání projektů na CRR................................................................................... 70 12.4 Projekty předkládané do jiných oblastí intervence IOP nebo jiných OP ................. 70 13 Horizontální témata ...................................................................................................... 71 13.1 Rovné příležitosti ..................................................................................................... 71 13.2 Udržitelný rozvoj...................................................................................................... 72 14 Analýza rizik ................................................................................................................ 74 14.1 Úvod ......................................................................................................................... 74 14.2 Identifikace a vyhodnocení rizik .............................................................................. 74 14.3 Strategie řízení rizik a její organizační zajištění ...................................................... 75 14.4 Podrobnější návrh řešení klíčových rizik ................................................................. 76 15 Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP........................... 78 16 Přílohy .......................................................................................................................... 79


3


1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty 1.1

Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna

Strategie udržitelného rozvoje (SUR) Statutárního města Kladna představuje základní koncepční nástroj rozvoje města, jemuž jsou ostatní (zejména dílčí sektorové) koncepční dokumenty podřízené. Priority SUR jsou rozdělené do čtyř skupin podle pilířů udržitelného rozvoje (ekonomická, sociokulturní, životní prostředí, správa věcí veřejných). IPRM pro Sídliště Kročehlavy představuje v logice koncepčních dokumentů nástroj, který přispívá k naplnění cílů SUR Statutárního města Kladna jako základního koncepčního dokumentu. IPRM naplňuje SUR prostřednictvím intervencí, na něž budou využity finanční prostředky ze strukturálních fondů. SUR je naplněna prostřednictvím IPRM ve všech čtyřech skupinách priorit (specifických cílů). Následující tabulka obsahuje přehled jednotlivých priorit (specifických cílů) SUR a jejich soulad s prioritami tohoto IPRM. Tabulka 1: Vazba IPRM na Strategii udržitelného rozvoje (SUR) Statutárního města Kladna Skupina priorit SUR

Ekonomická oblast

Sociokulturn í oblast

Životní prostředí

Opatření IPRM Priorita (specifický cíl) SUR Priorita 1: Vytváření podmínek pro dlouhodobě udržitelný kvalitativní růst ekonomiky Statutárního města Kladna Priorita 2: Dobudování a modern. kompletního systému dopr. infrastruktury s ohledem na zlepšení kvality životního prostředí Priorita 3: Cestovní ruch a volný čas Priorita 4: Dostatečně rychlá a efektivní revital. nevyužívaných, zdevast. ploch a objektů a území se starými ekol. zátěžemi Priorita 1: Zkvalitnění sociálních a zdravotních služeb pro seniory Priorita 2: Zkvalitnění sociálních a zdravotních služeb pro zdrav. handicap. občany, duševně nemocné a ment. postižené Priorita 3: Prevence sociálně-patolog. jevů u dětí a mládeže, restrukturalizace vzděl. kapacit, podpora rodin s malými dětmi Priorita 4: Řešení problematiky občanů a skupin občanů ohrožených sociální exkluzí Priorita 5: Podpora managementu poskytujícího sociální a zdravotní služby Priorita 1: Zajištění udržitelného využívání zeleně a krajiny Priorita 2: Výrazné zlepšení kvality ovzduší v Kladně a snížení nadm. hluk. zátěže produkované dopravou a průmysl. výrobou Priorita 3: Zvýšení retenčních schopností krajiny, zasakování srážkových vod, čištění a kanalizace Priorita 4: Snížení množství produk. odpadů, zvýšení podílu jejich recyklace a jiného využití a dostatečně rychlá a efektivní sanace starých ekologických zátěží na admin. území Kladna


Opatření 1

Opatření 2

Opatření 3

Opatření 4

Opatření 5

4

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Skupina priorit SUR

Správa věcí veřejných

Pozn.:

Opatření IPRM Priorita (specifický cíl) SUR Priorita 1: Modernizace územní veřejné správy prostřednictvím rozvoje informační společnosti Priorita 2: Zajištění udrž. funkčního využívání admin. území SM Kladna, postupné revital. městských částí a rekonstr. jejich vzhledu a ochrany kulturních i architekt. cenných památek Priorita 3: Zajištění managementu udrž. rozvoje ve SM Kladně Priorita 4: Zajištění bezpečnosti a prevence rizik ve městě

Opatření 1

Opatření 2

Opatření 3

Opatření 4

Opatření 5

opatření IPRM přímo naplňuje prioritu strategie udržitelného rozvoje opatření IPRM nepřímo přispívá k naplnění priority strategie udržitelného rozvoje

Je zřejmé, že IPRM pro zónu Sídliště Kročehlavy naplňuje nebo přispívá k naplnění řady priorit SUR především v sociokulturní oblasti a dále v oblastech místní ekonomiky a správy věcí veřejných.

1.2

Územní plán sídelního útvaru města Kladna

Územní plán sídelního útvaru města Kladna (dále ÚP) je závazným nástrojem územního rozvoje a jeho mapové a textové výstupy slouží jako informační zdroj pro prostorové aspekty IPRM (vymezení zón, diferenciace vnitřní prostorové struktury) i jako legislativní rámec pro funkční využití území města. Územní plán sídelního útvaru města Kladna byl schválen Radou a Zastupitelstvem města 25. 2. 1997. V dalších letech bylo schváleno 6 velkých souborů změn (v roce 2000, 2001, 2004, 2x 2005, 2007). IPRM Sídliště Kročehlavy je v souladu s ÚP ve třech rovinách. Předně ÚP představoval jeden ze zdrojů informací o území pro zpracování IPRM. Druhou rovinou je legislativa – IPRM je zpracován s ohledem na to, aby respektoval ÚP a požadavky z něj vyplývající. Třetí rovina je obsahová. Zde IPRM naplňuje ÚP ve smyslu posílení rezidenční funkce v největším obytném celku ve městě a zlepšení podmínek pro rozvoj dalších (navazujících) funkcí, zejména funkce obslužné (zejm. sociální služby) a rekreační (veřejná prostranství) a infrastruktury města (infrastruktura domovního fondu, infrastruktura pro pěší apod.).

1.3

Nadřazené rozvojové dokumenty

IPRM pro zónu Sídliště Kročehlavy naplňuje rovněž priority Programu rozvoje Středočeského kraje (zpracován v roce 2006). Při přípravě IPRM byl kladen důraz na to, aby IPRM nejen nebyl s tímto dokumentem v rozporu, ale aby jeho priority rovněž naplňoval. Platí to především pro priority v oblasti E (rozvoj lidských zdrojů) Programu rozvoje Středočeského kraje, částečně i pro priority v oblastech B (infrastruktura) a D (životní prostředí). Klíčové je, že IPRM naplňuje potřebu rozvoje bydlení, sociálních služeb a dalších zařízení, přičemž právě tento sektor podle Programu rozvoje Středočeského kraje vykazuje deficity zejména v regionech blízko Prahy, mezi něž patří i Kladno.


5


2 Analýza současné ekonomické a sociální situace, SWOT, vize a cíle 2.1

Analýza současné ekonomické a sociální situace

Cílem analýzy ekonomické a sociální situace je shromáždit a interpretovat základní informace a údaje o městě s ohledem na jejich využití v dalších částech IPRM, zejména při vymezení zóny/tématu. Z tohoto důvodu není analýza vedena snahou o získání rozsáhlého, vyčerpávajícího souboru informací, ale o výběr těch informací, které jsou důležité a pro potřeby IPRM relevantní. Analýza ekonomické a sociální situace Statutárního města Kladna vychází především z analýzy města provedené v roce 2007 při přípravě strategie udržitelného rozvoje. Analýza současné sociální a ekonomické situace SM Kladna je zpracována jako text doplněný několika tabulkami. V příloze 9 jsou pak uvedeny mapky dokládající některé údaje, s nimiž se v analýze pracuje, z hlediska vnitřní prostorové struktury města.

2.1.1 Základní údaje Statutární město Kladno leží ve střední části Čech asi 25 km západoseverozápadně od Prahy. Nachází se ve Středočeském kraji, v jehož rámci je populačně největším městem. Kladno je v rámci středočeského prostoru součástí široce vymezeného území, které řadou nadregionálních obslužných funkcí přirozeně spadá pod Prahu. Současně je však Kladno významným centrem obslužných regionálních a mikroregionálních funkcí pro okolní města a obce. Z hlediska polohy vůči rozvojovým centrům je Kladno lokalizováno ve velmi exponovaném území v okolí hlavního města Prahy (navíc v blízkosti pražského mezinárodního letiště). Tato skutečnost výrazně ovlivňuje sociální a ekonomický rozvoj města, a to v pozitivním i negativním smyslu (blíže viz Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna, str. 26). Kladno se nachází mezi dvěma významnými rozvojovými osami Praha-Ústí nad Labem-Drážďany a Praha-Plzeň-Norimberk, neleží však na žádné z nich. Z administrativního hlediska je Kladno nejen centrem obvodů nižší úrovně (sídlem matričního, stavebního a finančního úřadu), ale i obcí s rozšířenou působností a okresním městem. Statutární město Kladno se vnitřně člení do 6 částí obce (Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Švermov, Vrapice), 7 katastrálních území (Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov, Vrapice) a 51 základních sídelních jednotek. Jednotlivé úrovně členění nejsou zcela skladebné, tzn. například některé základní sídelní jednotky přesahují do 2 nebo několika částí obce. Vnitřní členění města přibližuje tabulka a mapka. Jádrovou částí města je Kladno, které dnes tvoří s částmi Kročehlavy a Rozdělov jeden souvislý celek a tvoří „vlastní město“ (městský charakter zástavby, velký počet bytových domů, další městské atributy). Další části obce, tj. Švermov a Vrapice si zčásti zachovaly charakter suburbánních venkovských sídel, podobně jako Dubí, pro jehož katastrální území je však charakteristický silný kontrast mezi relativně malou rozlohou obytných ploch a velkým podílem lesních ploch a průmyslových areálů.


6


2.1.2 Obyvatelstvo Kladno zaznamenalo v posledních letech úbytek počtu obyvatel. V letech 1990-2006 klesl počet obyvatel ve městě ze 73,2 na 69,3 tis., tedy o 5,3 %. Výrazný pokles počtu obyvatel město zaznamenalo hned na počátku 90. let. Krátkodobý růst kolem let 1992-94 byl poté vystřídán dlouhodobým mírným poklesem, který se v posledních letech postupně zastavuje. Na poklesu počtu obyvatel se podílí především migrační úbytek. Ten v některých letech dosahoval až několika stovek obyvatel ročně, zatímco přirozený přírůstek je pouze mírně záporný a v některých letech dokonce kladný. Pro pohyb obyvatel migrací je v posledních letech příznačný poměrně vysoký migrační obrat, tedy vysoký počet přistěhovaných i vystěhovaných (souvisí to zejména se změnami na trhu práce a s transformací místní ekonomiky). Pro pohyb obyvatel přirozenou měnou je typický pozvolný nárůst počtu narozených při současné stagnaci počtu zemřelých. Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel Kladna

Zdroj: ČSÚ Převzato ze Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna. Tabulka 3: Pohyb obyvatel Kladna rok 1990 1995 2000 2001 2003 2004 2005 2006

živě narození 873 709 673 697 700 737 753 758

zemřelí 809 726 739 751 732 735 772 748

přirozený přírůstek 64 -17 -66 -54 -32 2 -19 10

přistěhovalí 1 317 1 171 1 274 1 214 1 779 1 477 1 800 1 877

vystěhovalí 1 504 1 131 1 144 1 660 2 072 2 127 1 807 1 940

migrační přírůstek -187 40 130 -446 -293 -650 -7 -63

celkový přírůstek -123 23 64 -500 -325 -648 -26 -53

Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatel Kladna prochází od roku 1990 výraznou proměnou. Proces stárnutí obyvatel, který probíhá prakticky v celém Česku, je v Kladně nadprůměrně rychlý, což je dáno vysokým podílem mladého obyvatelstva (zejména mladé rodiny s dětmi) na přelomu 80. a 90. let. V letech 1991-2006 se podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let snížil o 6 procentních (dále pct.) bodů a naopak podíl obyvatel ve věku 65 a více let vzrostl o necelé 4 pct. body. Index stáří, který vyjadřuje podíl obou těchto věkových skupin, se tak v uvedeném období téměř zdvojnásobil, což je mimořádně vysoký údaj. Lze však konstatovat, že obyvatelstvo Kladna je přesto stále relativně mladé, avšak s tendencí k pokračujícímu rychlému stárnutí. To je dáno i tím, že v Kladně žije relativně málo mladých i starých obyvatel, avšak velmi mnoho obyvatel ve věku 15-64 let, kteří se postupně budou dostávat do důchodového věku.


7

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Tabulka 4: Věková struktura obyvatel Kladna rok 1991 2001 2003 2004 2005 2006

podíl na celkovém počtu obyvatel (%) 0-14 let 20,30% 15,60% 14,80% 14,70% 14,50% 14,30%

15-64 let 68,90% 71,20% 71,40% 71,40% 71,40% 71,30%

65+ let 10,80% 13,20% 13,80% 14,00% 14,10% 14,40%

index stáří 53,5 84,9 93,3 95,2 97,4 100,7

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Index stáří je podílem počtu obyvatel ve věku 65+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let (čím vyšší index, tím starší obyvatelstvo).

Struktura obyvatel podle věku přirozeně vykazuje značné prostorové disproporce uvnitř města. Stárnutí obyvatelstva se nejvíce projevuje v širším pásu centra Kladna a na sídlišti Kročehlavy (tamní obyvatelstvo stále spíše mladé, ale struktura obyvatel velmi rychle stárne). Naopak nejméně tento trend probíhá ve čtvrtích severně od centra (Podprůhon a Cikánka) a na jihu města v prostoru nádraží. Vzdělanostní struktura obyvatel Kladna prošla v letech 1991-2001 značným zlepšením. Došlo především k nárůstu počtu obyvatel s úplným středním nebo vysokoškolským vzděláním na úkor lidí se základním nebo nedokončeným středním vzděláním. Souvisí to opět s poklesem poptávky po pracovních silách v technických oborech s nízkou kvalifikací. Kladno se tak vzdělanostní strukturou obyvatelstva posunulo ke krajskému i celorepublikovému průměru. Vzdělanostní struktura k roku 2001 je již mírně lepší než průměr za Středočeský kraj a přibližně odpovídá průměru za celé Česko. Také vzdělanostní struktura obyvatel v jednotlivých částech města vykazuje značné odlišnosti. Obecně platí, že území se starší zástavbou a stabilním osídlením vykazují vyšší vzdělanostní úroveň než části města, které jsou nově postavené v 70.-80. letech (sídliště, zejména Kročehlavy), vykazují strukturální postižení (bývalé průmyslové zóny) nebo mají venkovský charakter (Vrapice, Motyčín, Hnidousy, Dubí). Naopak centrální části Kladna, zvláště pak ty se zástavbou rodinných domů (ale též starší zástavbou bytových domů) se vyznačují nadprůměrně vzdělaným obyvatelstvem. Stabilita osídlení měřená podílem obyvatel, kteří se narodili v Kladně, kolísá mezi jednotlivými ZSJ mezi přibližně 35 a 65 %. Nejstabilnější jsou v tomto směru přirozeně čtvrti se starší zástavbou (historická centra čtvrtí Kročehlavy, Rozdělov, Výhybka nebo Motyčín). Naopak nejméně kladenských rodáků bydlí zejména na sídlištích postavených v 60.-80. letech, např. v sídlišti Kročehlavy.

2.1.3 Bydlení Domovní fond Kladna zahrnuje k roku 2001 přibližně 7,8 tis. domů a 30,2 tis. bytů. Zatímco počet domů vykazuje od roku 1991 mírný pokles, počet bytů naopak mírně roste. Celkově tedy lze říci, že mezi domy přibývá bytových na úkor rodinných. V uvedeném období se také snížil počet neobydlených domů i bytů. Podíl bytů v rodinných, resp. bytových domech na celkovém počtu bytů vykazuje v jednotlivých částech Kladna velmi ostré rozdíly. Kladno má tedy několik jasně a výrazně ohraničených sídlišť nebo starších s převahou bytových domů (podíl bytových domů v nich často přesahuje 90 %), a naopak několik podobně ostře ohraničených celků se zástavbou rodinných domů (jejich podíl rovněž běžně přesahuje 90 %). Mezi čtvrtěmi s převahou bytových domů dominují jednak centrální části Kladna se staršími, nižšími bytovými domy, a jednak sídliště s novějšími, především panelovými domy (zejména sídliště Kročehlavy, Rozdělov). Mezi čtvrtěmi s převahou rodinných domů převažují nejstarší části jednotlivých


8


sídel, která se postupně připojila ke Kladnu: Starý Rozdělov, Staré Kročehlavy, Dubí, Švermov. Tabulka 5: Domovní a bytový fond Kladna

Zdroj: ČSÚ Převzato ze Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.

Průměrná velikost bytů je nejvyšší v těch částech města, kde převažují rodinné domy (zejména starší). V těchto částech města se průměrná velikost bytu pohybuje mezi 80 a 95 m2. Příkladem jsou „historická“ centra Kročehlav, Rozdělova nebo Švermova. Naopak na sídlištích (s převahou bytů v bytových domech, např. nová část Rozdělova nebo sídliště Kročehlavy) dosahuje průměrná velikost bytu jen cca 30-60 m2. Kvalita bytového fondu souvisí s charakterem zástavby v jednotlivých čtvrtích. Nejvyšší bytový standard z hlediska vybavenosti a průběžné údržby vykazují „zabydlené“ centrální části a „historická“ centra Kročehlav a Rozdělova. Okrajové části venkovského typu se částečně potýkají s nedostatečnou vybaveností a zastaralostí vybavení. Sídliště z druhé poloviny 20. století (mj. Kročehlavy) byla postavena v krátké době a veřejná prostranství i vlastní panelové bytové domy (resp. jejich vybavení) jsou dnes již často na hranici životnosti a vyžadují masivní investice, regeneraci a modernizaci. Některé akce zaměřené především na regeneraci bytových domů již proběhly nebo probíhají, další budou třeba v nejbližších letech. Sociálně-patologické jevy se k Kladně koncentrují v několika obytných zónách. Tyto lokality jsou poměrně malé a nenarušují ani neohrožují situaci v celém městě. O to větší problém (neudržované plochy, devastace bytového fondu, kriminalita, sociální bariéry…) však představují lokálně. Mezi lokality s výraznou koncentrací sociálně-patologických jevů patří oblast Podprůhonu a zejména bytový dům v ulici U Masokombinátu.

2.1.4 Ekonomický vývoj Ekonomický vývoj Kladna byl dlouhá léta výrazně ovlivněn a určován tradicí průmyslové výroby, zvláště pak těžby černého uhlí a hutnictvím. Díky nim bylo Kladno jedním z největších průmyslových center České republiky. Závislost místní ekonomiky na úzkém spektru průmyslové výroby však v 90. letech přinesla značné hospodářské problémy související s úpadkem a nízkou konkurenceschopností těchto odvětví. Strukturální problémy Kladna se postupně zmenšují, a to jednak díky vnějším faktorům (blízkost Prahy, atraktivita pro zahraniční investice), a jednak díky faktorům vnitřním (vznik řady nových podniků s pestřejším spektrem odvětví). Počet podnikatelských subjektů se sídlem na území města Kladna se od roku 1990 prakticky neustále zvyšuje, a to napříč odvětvími. V současné době je na území města registrováno téměř 15 tisíc podnikatelských subjektů. Největší podíl tvoří (podle klasifikace OKEČ) subjekty působící v oblasti maloobchodu a opravy výrobků pro osobní potřebu, dále subjekty působící v oblasti obchodu, prodeje a opravy motorových vozidel a subjekty působící v oblasti dalších obchodních služeb. Relativně velký podíl zaujímají subjekty působící ve stavebnictví. Počet podnikatelských subjektů sídlících v Kladně se v letech 1995-2006 téměř zdvojnásobil. Pokud sledujeme strukturu ekonomických subjektů podle velikosti (počtu zaměstnanců), pak v Kladně je 3,7 malých podniků (10-49 zaměstnanců) a 1,1 středních


9


podniků (50-249 zaměstnanců) na 1 000 obyvatel. Srovnáme-li Kladno s obdobně velkými českými městy, vychází stále jako město s relativně nízkou mírou podnikatelské aktivity. Důvodem jsou nejen zmíněné strukturální problémy, které však postupně mizí, ale třeba i blízkost Prahy, která způsobuje, že Kladno je spíše mikroregionálním centrem bez výraznějšího vlastního zázemí. Podíl jednotlivých odvětví lze přibližně zjišťovat také podle struktury ekonomicky aktivních obyvatel, tedy pracovních sil (údaje podle struktury pracovních míst, které by byly přesnější, bohužel nejsou k dispozici). Ukazuje se, že v sektoru průmyslu pracují především obyvatelé žijící v severních a západních částech Kladna. Naopak lidé obývající centrální a jižní části města pracují především ve službách. Podle údajů k roku 2001 byl již sektor služeb z hlediska podílu na zaměstnanosti významnější než sektor průmyslu, což v předchozích desetiletích neplatilo. Kladno má silné pracovní a obslužné vazby na Prahu. Značná část obyvatel města dojíždí každodenně za prací do hlavního města (v roce 2001 to bylo podle sčítání lidu 67,7 % z celkového počtu obyvatel vyjíždějících z Kladna za prací). Vazby na jiná centra Středočeského kraje jsou naopak slabé. Na trh práce má významný vliv vstup zahraničního kapitálu a budování nových výrobních závodů zejména na území nových průmyslových zón. V Kladně dále v současné době dochází k zakládání a postupnému rozvoji vysokého školství, které má potenciál být producentem nové kvalifikované pracovní síly orientované i na místní trh práce. Míra nezaměstnanosti v Kladně vykazuje v posledních letech pokles. V roce 2007 dosáhla nejnižší úrovně od roku 1998. Trend poklesu míry nezaměstnanosti lze v posledních letech pozorovat i v ostatních částech Česka, v Kladně je však v rámci Středočeského kraje i celé ČR nadprůměrně silný. Na 1 volné pracovní místo připadá v posledních letech rovněž čím dál méně uchazečů. Je to především projev narůstání počtu volných pracovních míst v evidenci při současně klesající nezaměstnanosti. Projevuje se však značný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Zatímco u dělnických profesí s nízkou kvalifikací a u nekvalifikovaných pracovních míst dlouhodobě přetrvává nízký počet volných pracovních míst a velmi vysoký počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, u jiných profesí existuje řada dlouhodobě neobsazených pracovních míst. Jedná se především i kvalifikované technické a dělnické profese – podle Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna zejména o operátory montážních linek, elektroniky, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, dělníky v pekárenství, svářeče, obsluhu strojů na výrobu potravin, zámečníky, mechaniky a opraváře strojů a zařízení a dále o pracovníky ochrany a ostrahy, zedníky, řidiče motorových vozidel, prodavače v obchodech a pekaře. Podle struktury nezaměstnaných dle věku, analyzované ve Strategii udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna, se ukazuje, že průměrný věk nezaměstnaných v Kladně kontinuálně roste. Tento trend je příznačný téměř pro celé Česko a souvisí jednak se stále horší pozicí starších obyvatel v produktivním věku na trhu práce, a jednak s postupným posouváním věku odchodu do důchodu. Zatímco v roce 2000 byl průměrný věk nezaměstnaného 35 let, v roce 2007 to již bylo 39 let.

2.1.5 Občanská vybavenost Do občanské vybavenosti se řadí objekty služeb, které slouží základním potřebám obyvatel. Mezi ně patří jednak služby zajišťované soukromými subjekty (obchody a drobné služby, příp. volnočasové služby), a jednak služby zajišťované veřejným sektorem (zdravotnictví, školství, sociální služby, kultura, příp. volnočasové služby). Detailnější údaje o jednotlivých zařízeních občanské vybavenosti a sociálních služeb jsou obsažené ve Strategickém plánu udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.


10


Rozmístění zařízení občanské vybavenosti zajišťované veřejným sektorem se přirozeně odvíjí od polohy dané části města v rámci Kladna. Zatímco mateřské školy a zdravotnická zařízení jsou dostupná ve většině lokalit, střední školy, kulturní zařízení nebo 3 vysoké školy (Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o., Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT) se koncentrují převážně v centrálních částech města, což vzhledem k polycentrické struktuře Kladna znamená především v pásu Rozdělov – centrum – Kročehlavy. Dostupnost občanské vybavenosti lze pro potřeby analytické části IPRM sledovat například na dostupnosti nejčastějších vzdělávacích zařízení, tedy mateřských a základních škol, u nichž je předpoklad, že by měly být snadno dostupné ze všech trvale osídlených míst. Ukazuje se, že nejhůře jsou v tomto směru obslouženy Dubí a Vrapice, a to i při přepočtu na 1 obyvatele. Nejlepší dostupnost naopak mají sídliště Sítná a Kročehlavy. Lze tedy konstatovat, že nejlepší obslužnost těmito vzdělávacími zařízeními má opět pás tvořený Rozdělovem, centrem a Kročehlavy, částečně i Švermov, nejhorší opět někdejší průmyslové čtvrti a „venkovské“ části. Některé veřejné služby ve městě mají působnost nejen pro území města a jeho okolí, ale i pro celý kraj, což posiluje roli Kladna jako neformální metropole středních Čech (mimo Prahu). Příkladem mohou být Středočeská vědecká knihovna v Kladně nebo zmíněná vysokoškolská pracoviště. Některé objekty občanské vybavenosti trpí nevyhovujícím technickým stavem, který vyžaduje výrazné investice. Platí to zejména o objektech určených ke kulturnímu vyžití nebo volnému času. Kvalita a rozsah poskytovaných veřejných služeb ve městě je většinou na odpovídající úrovni. Některé deficity v rozsahu veřejných služeb lze identifikovat především u služeb sociální péče a prevence. Současný stav vývoje maloobchodní sítě v Kladně je velmi dynamický. V posledních cca 10 letech zaznamenala maloobchodní síť výrazné změny v souvislosti se vznikem nových obchodních center a zánikem některých menších provozoven, resp. jejich přeměnou na jiné drobné služby nebo komerční aktivity. Velkoplošná maloobchodní zařízení se zastavěnou plochou nad 1 000 m2 aktuálně v Kladně zaujímají plochu přes 10 ha, tj. 0,3 % celkové rozlohy města. Na jednoho obyvatele Kladna tak připadá kolem 1,5 m2 zastavěné plochy supermarketů a hypermarketů, což je v rámci Česka průměrná hodnota. Příznačná je značná prostorová nerovnoměrnost rozmístění provozoven občanské vybavenosti – většina z nich se nachází ve východní části města v Kročehlavech, což přináší značné problémy z hlediska dostupnosti obchodů z některých čtvrtí Kladna, zhoršování stavu silničních komunikací i narušení životního prostředí.

2.1.6 Životní prostředí Krajina v okolí Kladna i ve městě samém je ovlivněna vysokou hustotou osídlení a zejména pak bývalou, místy i současnou průmyslovou výrobou. Ekologická stabilita krajiny Kladenska se neustále snižuje (blíže viz Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna). Lokální územní systémy ekologické stability (ÚSES) v Kladně ani v okolních obcích nemají dostatečnou celkovou rozlohu. Část biocenter a biokoridorů je nefunkční, není vytvořena kvalitní, životaschopná síť těchto stabilizačních prvků. Pro krajinu v okolí Kladna je typický vysoký podíl zastavěných ploch, což souvisí se zmíněnou vysokou hustotou osídlení. Podíl zalesněných území dosahuje celostátního průměru, což je pro hustě zastavěnou a hospodářsky intenzivně využívanou krajinu poměrně příznivá hodnota. Kvalita lesů v Kladně a jeho bezprostředním okolí je však převážně nízká – lesy mají nepříznivou a nepůvodní druhovou skladbu, která prakticky nikde neodpovídá přirozenému vegetačnímu stupni. Příznačný je nízký počet vodních ploch i jejich celková rozloha.


11


Ve srovnání s celkovou situací ve Středočeském kraji je v Kladně podle Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna (blíže viz tam) velmi vysoká produkce emisí oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOX) přepočtená na jednoho obyvatele i na jednotku plochy (km2). Překračovány jsou imisní limity pro suspendované částice frakce PM10 (prašný aerosol) a pro oxidy dusíku. Emise těkavých organických látek (VOC) jsou na úrovni, která se blíží emisnímu stropu. Oblast Kladno-Slaný (cca 85 km2) je největší souvislou plochou s překračovanými imisními limity ve Středočeském kraji, tedy oblastí, která má v rámci Středočeského kraje nejvíce znečištěné ovzduší. Kvalitu ovzduší zčásti kopíruje hluková zátěž, která bývá způsobena podobnými faktory (silniční doprava, průmyslové podniky, elektrárny apod.). Kladno jako celek vykazuje velmi vysoký podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů i podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci. V souvislosti se zastaralostí a špatným technickým stavem vodovodní sítě však roste počet poruch. Pro Kladno jako celek je typický také vysoký podíl bytů a domácností napojených na dálkové nebo ekologicky šetrné topení. Míra zatížení životního prostředí odvozená od této charakteristiky a také od napojení na veřejnou kanalizaci se však v různých částech města výrazně liší. Výrazně nejhůře podle tohoto hodnocení vycházejí oblasti na severovýchodě města (Dubí, Vrapice, Švermov) včetně bývalé průmyslové zóny Kladnovýchod. Zbývající části města vykazují naopak velmi příznivé parametry, nejvíce to platí o sídlištních celcích. Produkce komunálního odpadu v Kladně v posledních letech kontinuálně a výrazně roste, podobně jako v jiných českých městech. Například v letech 2000-2006 se produkce komunálního odpadu v kladenských domácnostech zvýšila o 74 %. Jedním z hlavních problémů životního prostředí v Kladně je výskyt starých ekologických zátěží, které jsou často vázané na staré průmyslové zóny, tzv. brownfields. V Kladně se jedná o poměrně rozsáhlé plochy. Většina ekologických zátěží se nachází na území bývalé průmyslové zóny Kladno-východ. Jedná se o území, která leží často v atraktivní poloze, ale jejich ekologické zatížení (spolu např. s komplikovanou vlastnickou strukturou) vyžadující značné investice znemožňuje jejich využití. Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek.

2.1.7 Doprava a dopravní dostupnost Pro Kladno má klíčový význam silniční doprava. Tato skutečnost sice platí pro většinu českých měst, ale v případě Kladna je vzhledem k malému významu železniční dopravy zvláště výrazná. Určitý význam má dále letecká doprava (vzhledem k blízkosti letiště Praha-Ruzyně) a samozřejmě doprava cyklistická a pěší. Kladno má velmi hustou síť silnic všech kategorií. Nejvíce je samozřejmě místních komunikací (nejnižší kategorie) – jejich celková délka dosahuje 198 km. Problémem je nevyhovující technický stav řady silnic v důsledku deficitů v údržbě a poškození těžkou nákladní dopravou. Silniční doprava v Kladně je charakterizována velmi vysokým nárůstem přepravních intenzit, a to v případě přepravy osob i nákladů. Přepravní intenzity na jednotlivých úsecích běžně vzrostly o několik desítek procent, v některých úsecích až dvojnásobně. Podrobnější údaje vybrané ze Sčítání dopravy 1995, 2000 a 2005, které nárůst dokumentují, obsahuje Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna. V intravilánu Kladna patří k dlouhodobě nejzatíženějším ulicím Pražská, Unhošťská, Gen. Klapálka, Dukelských hrdinů, Slánská, Pod Zámkem a Čs. armády. Rostoucí potřeba mobility obyvatel a také ekonomický růst s sebou přinášejí zvýšené dopravní nároky a růst automobilizace. Ta v Kladně dosahuje velmi vysokých hodnot –


12


v roce 2006 dokonce počtem 866 automobilů na 1000 obyvatel přesahovala hodnotu za hlavní město Praha, kde dosahovala 636 automobilů/1000 obyvatel. Značným dopravním problémem v Kladně je parkování, tedy tzv. doprava v klidu. Ve většině částí města, zejména však v širším centru a na sídlištích chybí dostatečné množství odstavných parkovišť a nadzemních či podzemních garáží. Nárůst automobilizace byl v posledních cca 15 letech doprovázen poklesem ve využívání veřejné dopravy. Kvalifikované odhady z roku 2005 udávají, že na trase Praha-Kladno jezdí denně asi 9 tisíc osob, z toho 5 tisíc osob autobusy, 1 tisíc osob vlaky a 3 tisíce osob automobily. Z druhů veřejné dopravy má pro Kladno zásadní význam autobusová doprava, zejména pak linky Praha-Kladno a linky městské hromadné dopravy. Naopak železniční doprava je vzhledem k poloze mimo hlavní železniční tahy i vzhledem k vedení trasy železnice PrahaKladno relativně málo významná. Například počet přepravených osob na trati Praha-Kladno se v letech 1996-2005 snížil o téměř 19 % (Strategický plán udržitelného rozvoje Statut. města Kladna). S úpadkem průmyslu zanikla také většina lokálních vleček, které představovaly jistý potenciál pro rozvoj příměstské železniční dopravy. Ke zvýšení atraktivity železniční dopravy pravděpodobně přispěje rekonstrukce úseku železniční trati č. 120 mezi Prahou-Masarykovým nádražím a Kladnem. Realizace je plánována předběžně na roky 2015-2020. Předpokládá se elektrizace a zdvoukolejnění tohoto úseku a výstavba nové železniční stanice na letišti Praha-Ruzyně. Jízdní doba mezi Prahou-Ruzyní a Kladnem se zkrátí na 10 minut. Městskou hromadnou dopravu představuje poměrně rozsáhlý systém autobusových linek provozovaných ČSAD Kladno. V roce 2006 bylo na 17 linkách přepraveno 55 autobusy 10,9 mil. cestujících a bylo najeto 2,85 mil. km. Využití MHD zaznamenalo v 90. letech pokles, což však zčásti souvisí se zavedením čipových karet a změnou metodiky sčítání. V současnosti počet přepravených osob v MHD Kladno stagnuje. Počet linek, autobusů i ujetých kilometrů se v uvedeném období snížil pouze mírně a v současnosti rovněž stagnuje. Problém v oblasti MHD představuje zanedbanost, bariérovost a nevyhovující technický stav některých zastávek a jejich okolí. Tabulka 6: Základní údaje o MHD Kladno

Zdroj: ČSAD Kladno, a.s. Převzato ze Strategického plánu udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.

Obslužnost MHD v různých částech Kladna vykazuje rozdíly. Nejvíce spojů obsluhuje centrální části Kladna a také sídliště Kročehlavy. Naopak nejméně spojů MHD jezdí do nejjižnějších částí města (oblast nádraží) a do Švermova a severní části Dubí s bývalou průmyslovou zónou.

2.2

SWOT

Analýza SWOT statutárního města Kladna je uvedena v následující tabulce. Jednotlivé položky nejsou řazeny podle důležitosti. Do tabulky jsou zařazeny pouze


13


nejvýznamnější skutečnosti vyplývající z analýzy sociální a ekonomické situace města. Silné stránky

Slabé stránky

•

Atraktivní poloha v centru Čech v blízkosti hlavního města Prahy

•

Velmi rychlé stárnutí obyvatel, velmi nízký podíl mladších věkových skupin obyvatel

•

Stále relativně příznivý demografický vývoj

•

Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel

•

Relativně vysoký podíl obyvatel v produktivním věku

•

Nízká míra podnikatelské aktivity

•

•

Zlepšující se vzdělanostní struktura obyvatel

Nevyhovující stav veřejných prostranství zejména na sídlištích

•

•

Postupné oslabování strukturálních problémů, které se objevily počátkem 90. let

Zastarávání panelových bytových domů na sídlištích vyvolávající nutnost jejich regenerace

•

Nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce

•

Rychlý nárůst intenzity silniční dopravy

•

Špatný technický stav některých složek infrastruktury (silniční komunikace, vodovody)

•

Nevyhovující stav řady objektů veřejných služeb

•

Deficity v nabídce služeb sociální péče a prevence

•

Nízký význam železniční dopravy

•

Výrazné deficity dopravy v klidu (možnostech parkování)

•

Výskyt velkého množství brownfields často postižených starými ekologickými zátěžemi

•

Obecně nízká ekologická kvalita krajiny vč. lesních celků a zeleně

•

Nadprůměrně znečištěné ovzduší

•

Výrazný nárůst produkce komunálního odpadu

•

•

Rychlý rozvoj podnikání a růst míry podnikatelské aktivity, zejména v oblasti služeb a spotřebního průmyslu V posledních letech rychle klesající míra nezaměstnanosti

•

Obecně dobrá občanská vybavenost

•

Existence několika organizací s celokrajskou působností (např. Středočeské vědecké knihovny v Kladně)

•

Přítomnost 3 vysokých škol jako výzkumné základny i možnosti zvyšování vzděl. struktury obyvatel

•

Blízkost letiště Praha-Ruzyně

•

Rozsáhlý, relativně vyhovující systém MHD, dobrá obslužnost veřejnou dopravou

•

Vysoká míra napojení obyvatel na inženýrské sítě

•

Existence dostatečného množství projektových záměrů pro naplnění priorit IPRM


14


Příležitosti •

Regenerace obytných čtvrtí podporující potenciál města pro bydlení

•

Rozvoj výzkumných, vzdělávacích a dalších perspektivních aktivit (zčásti díky jejich vymístění z Prahy)

•

Modernizace železnice Praha-Kladno

•

Integrace jednotlivých druhů veřejné dopravy, mj. ve vazbě na Prahu

•

Revitalizace brownfields a jejich následné využití pro občanskou vybavenost, případně podnikání

•

Posilování pozice města jako neformální metropole Středočeského kraje (vč. posílení role organizací s celokrajskou působností)

• •

Růst rezidenční funkce města, růst počtu obyvatel díky migraci Posílení role sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb ve vazbě na trendy ve vývoji počtu a struktury obyvatel

Hrozby •

Stárnutí obyvatel způsobené přesunem velkého počtu obyvatel středního věku do věku důchodového

•

Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel

•

Pokračující růst zátěže automobilovou dopravou bez adekvátních dopravních řešení

•

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště a staré průmyslové zóny)

•

Výrazné zaostávání některých částí města (zejména v jeho severovýchodní části) v řadě ukazatelů (vč. napojení na infrastrukturu)

•

Dlouhodobé ekologické a sociální problémy vázané na neřešené brownfields

•

Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením

2.3 Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje 2.3.1 Obyvatelstvo a bydlení Vzdělanostní struktura k roku 2001 je sice mírně lepší než průměr za Středočeský kraj a přibližně odpovídá průměru za celé Česko, mezi městy podobné velikosti je však podprůměrná. SM Kladno má mírně nadprůměrné zastoupení obyvatel s vyšším odborným a středním vzděláním a je pod průměrem ČR v zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Obecně platí, že území se starší zástavbou a stabilním osídlením vykazují vyšší vzdělanostní úroveň než části města, které jsou nově postavené v 70.-80. letech (sídliště, zejména Kročehlavy), vykazují strukturální postižení (bývalé průmyslové zóny) nebo mají venkovský charakter (Vrapice, Motyčín, Hnidousy, Dubí). Naopak centrální části Kladna, zvláště pak ty se zástavbou rodinných domů (ale též starší zástavbou bytových domů) se vyznačují nadprůměrně vzdělaným obyvatelstvem. Stabilita osídlení měřená podílem obyvatel, kteří se narodili v Kladně, kolísá mezi jednotlivými ZSJ mezi přibližně 35 a 65 %. Nejstabilnější jsou v tomto směru přirozeně čtvrti se starší zástavbou. Podíl bytů v rodinných, resp. bytových domech na celkovém počtu bytů vykazuje v jednotlivých částech Kladna velmi ostré rozdíly.


15


2.3.2 Zaměstnanost Osídlení zóny bylo v minulosti těsně svázáno s těžbou černého uhlí a hutnictvím. Dnes je ekonomická struktura zóny pestřejší. Ukazuje se, že v sektoru průmyslu pracují především obyvatelé žijící v severních a západních částech Kladna. Naopak lidé obývající centrální a jižní části města pracují především ve službách. Město vykazuje podprůměrný počet malých a středních podniků - pokud použijeme jako indikátory počet malých podniků (10 – 49 zaměstnanců) a středních podniků (50 – 249 zaměstnanců) na 1 000 obyvatel, pak v Kladně je 3,7 malých podniků a 1,1 středních podniků na 1 000 obyvatel.

2.3.3 Doprava Doprava v Kladně je charakterizována velmi vysokými nárůsty podílů silniční přepravy osob i nákladů na celkových přepravních výkonech. Kladensko aktuálně potřebuje 119,7 ha ploch jen pro zajištění parkování všech evidovaných motorových vozidel. Významný je podíl meziměstské dopravy, především v relaci na Prahu. V roce 2005 29,7 % obyvatel Kladna vyjíždělo za prací mimo Kladno. Dopravní osu centra města tvoří kříž ulic Petra Bezruče a Cyrila Boudy s intenzitou dopravy téměř 15 000 vozidlových jednotek / den. Centrální zóna je dále ze západu vymezena ulicemi Generála Klapálka, Dukelských hrdinů a ze severu ulicí Čs. armády s intenzitami dopravy kolem 20 000 vozidlových jednotek / den, ze západu ulicí Ke Stadionu (intenzita cca 7000 voz.j./d). Konkurenceschopnost hromadné dopravy zejména ve vnitroměstské dopravě je snižována nepravidelnostmi způsobovanými časovými ztrátami v dopravních zácpách a malou frekventností spojů v okrajových částech. Problémem je rovněž bariérovost vozidel a zařízení městské hromadné dopravy.

2.3.4 Občanská vybavenost SM Kladno od devadesátých let mírně ztrácelo schopnost obsloužit své obyvatele prací a tuto roli postupně přebírá Praha. Se zvyšující se vyjížďkou za prací do Prahy souvisí také mírná ztráta obslužného významu města zejména v případě služeb vyššího než mikroregionálního řádu. Střední školy, kulturní zařízení a nově též tři vysokoškolská pracoviště se nacházejí v centrálních částech města, což vzhledem k polycentrické struktuře Kladna znamená především v pásu Rozdělov – centrum – Kročehlavy. Vzhledem k demografickému profilu města je zřejmé, že v Kladně bude kontinuálně růst počet seniorů, kteří budou dříve či později potřebovat častější a nákladnější zdravotní péči a v mnoha případech budou tvořit většinu klientely tzv. následné zdravotní péče i klienty zařízení, která jsou součástí městského systému sociálních služeb. Vzhledem ke specifickým problémům věkové skupiny 65 a více let je do budoucna nutné kalkulovat s dostatečnými kapacitami zařízení zaměřených na geriatrickou problematiku.

2.3.5 Technická infrastruktura a životní prostředí Město má vysoký podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů a vysoký podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV. Odpadní vody jsou odváděny do několika ČOV. Problémem zůstává poruchovost vodovodních řadů a špatný stav kanalizačních stok. Více než 85 % území je pokryto distribuční nízkotlakou sítí zemního plynu. Produkce emisí SO2 a NOx na jednoho obyvatele je nadprůměrná ve srovnání s průměrem Středočeského kraje. Imisní limity těchto látek i částic PM10 jsou překračovány na celém území zóny.


16


2.4

Vize a cíle

V této kapitole je prostřednictvím vize a cílů formulován žádoucího stavu sídliště/zóny Kročehlavy, kterého by mělo být v budoucnosti dosaženo za přispění IPRM po dokončení jeho realizace. Návrhovou část tvoří hierarchická soustava cílů, která má následující úrovně: vize a hlavní cíl – specifické cíle – cíle jednotlivých projektů. Těmto úrovním odpovídají také jednotlivé obsahové složky návrhové části IPRM a k nim příslušející výstupy indikátory: •

cíle na úrovni projektů jsou realizovány projekty vedoucími k jednotlivým výstupům,

•

specifické cíle jsou realizovány opatřeními vedoucími k jednotlivým výsledkům,

•

vize a hlavní cíl jsou realizovány celým dokumentem IPRM vyvolávajícím dopady.

Logiku návrhové části vyjadřuje následující schéma.

Obrázek 1: Struktura návrhové části IPRM (vize, cílů, opatření a indikátorů)

Vize a cíle

Úroveň aktivit

Výstupy a výsledky

Vize a hlavní cíl

IPRM

Indikátory dopadu

Specifické cíle

Opatření

Indikátory výsledku

Cíle projektů

Obecné aktivity Konkrétní projekty

Indikátory výstupu

Vize představuje obecnou formulaci, která tvoří rámec celé návrhové/strategické části. V tomto pojetí je ústředním bodem strategie IPRM, od které se odvíjí hlavní cíl a specifické cíle. Cíle představují věcnou specifikaci vize. Definují nejen to, čeho bude realizací IPRM dosaženo, ale zároveň v obecné rovině nastiňují, jakými způsoby to lze provést. Cíle jsou rozděleny do dvou hierarchických úrovní. Obecněji a šířeji pojatý hlavní cíl představuje podrobnější vyjádření rozvojové vize. Specifické cíle jsou formulovány podrobněji a víceméně odpovídají úrovni opatření. Svůj cíl má také každý projekt v IPRM. Naplnění vize i cílů IPRM přirozeně bude ovlivněno i jinými faktory než pouze realizací IPRM. SM Kladno však považuje realizaci IPRM za jeden z klíčových nástrojů rozvoje zóny Sídliště Kročehlavy, který se může stát zásadním faktorem přispívajícím k naplnění definované vize i cílů.


17


2.4.1 Vize Uvedená vize představuje stručný slogan, „motto“, s nímž SM Kladno přistupuje k přípravě a realizaci IPRM. Podrobnější rozpracování vize představuje hierarchie cílů.

Sídliště Kročehlavy – místo, kde se lidé cítí doma.

2.4.2 Cíle Hlavním cílem IPRM Sídliště Kročehlavy je: •

vytvořit kvalitní, příjemnou rezidenční čtvrť, která bude v urbanistických, architektonických a infrastrukturních parametrech odpovídat moderním požadavkům na bydlení a trávení volného času a prostřednictvím toho bude kvalitní zónou také v estetických, sociálních a ekonomických ohledech.

Hlavní cíl bude naplněn prostřednictvím těchto specifických cílů: •

Zlepšit kvalitu a způsob využití veřejných prostranství

•

Zregenerovat a zvýšit standard kvality bytového fondu a snížit jeho energetickou náročnost

•

Podpořit sociální začlenění obyvatel a zlepšit fyzický stav lokality ohrožené sociálním vyloučením

•

Snížit energetickou náročnost školních budov

Cíle na úrovni projektů jsou součástí jednotlivých projektových listů.


18


3 Zdůvodnění výběru zóny 3.1

Územní vymezení zóny

Zóna „Sídliště Kročehlavy“ se nachází na katastrálním území Kročehlavy a je vymezena v hranicích základních sídelních jednotek (ZSJ). Zóna se skládá z 9 základních sídelních jednotek, které zahrnují sídliště a jeho nejbližší zázemí. Vymezení v hranicích ZSJ je zvoleno jednak proto, že ZSJ obvykle vykazují vnitřní homogenitu z funkčního hlediska, a jednak proto, že za tyto jednotky lze doložit některé kvantitativní údaje na základě statistických údajů (např. ze Sčítání lidu, domů a bytů). Vymezení zóny a hranice jednotlivých ZSJ tvořících zónu ukazuje mapová příloha 1. Již v letech 2006-2008 proto proběhly přípravné práce, jejichž cílem bylo získat analytické informace o zóně z urbanistického i sociálně-ekonomického pohledu. Za tímto účelem nechalo město externími subjekty (urbanisté z Přírodovědecké fakulty UK, Architektonická a projekční kancelář RAM Projekt) v uvedeném období zpracovat detailní Sociálněekonomickou analýzu sídliště Kročehlavy a Urbanistickou studii sídliště Kročehlavy. Byly získány podrobné sekundární údaje z dostupných statistických, mapových a dalších zdrojů a provedeny původní průzkumy zaměřené na podrobné hodnocení fyzického stavu veřejných prostranství i bytového fondu a důkladnou analýzu sociální a ekonomické skladby obyvatelstva. Informace obsažené v těchto studiích jednak potvrdily potřebnost realizace řady rozvojových aktivit a projektů na území zóny Sídliště Kročehlavy, a jednak umožnily zjistit, které z těchto aktivit a v jakých lokalitách je třeba realizovat prioritně. Z těchto studií přirozeně vycházejí také cíle, opatření, aktivity a projekty IPRM pro Sídliště Kročehlavy. Uvedené studie jsou přiloženy k IPRM v elektronické podobě jako příloha 11.

3.2 Základní charakteristika zóny s ohledem na potřebnost veřejných intervencí SM Kladno na podpoře rozvoje zóny Sídliště Kročehlavy pracuje dlouhodobě. Sídliště Kročehlavy jako největší obytná zóna v Kladně, kterou charakterizuje panelová zástavba z druhé poloviny 20. století a velmi vysoká hustota zalidnění, má hned několik důvodů pro to stát se jednou z hlavních priorit územního rozvoje Kladna. Mezi ty nejobecnější hlavní důvody patří (podrobněji viz popis zóny): •

široký dopad jednotlivých intervencí z hlediska počtu obyvatel, jimž takové intervence přinesou užitek,

•

výrazný růst rezidenčního potenciálu SM Kladna po roce 1990 daný exponovanou polohou města, blízkostí Prahy, letiště Ruzyně a v důsledku toho vysokou poptávkou po bydlení v Kladně,

•

poloha Kročehlav na východním a jihovýchodním okraji Kladna, tzn. právě směrem k Praze, a s tím související vysoký rozvojový potenciál lokality,

•

nevyhovující stav veřejných prostranství daný stářím infrastruktury a mobiliáře, zchátralostí a nejasným funkčním využitím části ploch, urbanisticky nevhodnými řešeními při výstavbě sídliště a změnami v požadavcích na vybavenost obytných zón v posledních letech (růst poptávky po rekreačních plochách, cyklistických trasách, komerčních službách apod.),

•

nevyhovující stav části bytového fondu daný především jeho stářím a zastaráním technologií použitých při výstavbě,


19


•

hrozba ghettoizace některých lokalit na sídlišti daná mj. přítomností sociálně vyloučené, zejména romské komunity,

•

celkový nesoulad mezi vysokým rozvojovým potenciálem a nevyhovujícím stavem zóny, přičemž řadu aktivit potřebných ke zlepšení fyzického stavu zóny lze realizovat pouze z iniciativy a finanční podpory veřejného sektoru.

3.3 Zdůvodnění výběru zóny ve vztahu k závěrům analýzy města a SWOT Z analýzy sociální a ekonomické situace SM Kladna, resp. z analýzy SWOT vyplývají klíčové problémy rozvoje města. Některé z nich spadají územně nebo tematicky mimo sféru zájmu IPRM pro zónu Sídliště Kročehlavy, na některé však IPRM reaguje prostřednictvím definovaných cílů, opatření a aktivit. V následující tabulce je uveden přehledný výčet hlavních problémů, které vyplývají z analýzy sociální a ekonomické situace města a/nebo analýzy SWOT a které budou řešeny prostřednictvím intervencí v rámci IPRM, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Charakteristika problému

Velmi rychlé stárnutí obyvatel zejména na sídlištích, nízký podíl mladších věkových skupin obyvatel

Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel

Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Růst sociálněekonomických rozdílů uvnitř města (prestižní a nové lokality vs. sídliště a staré průmyslové zóny) Nevyhovující stav veřejných prostranství zejména na sídlištích podporující mj. sociální a prostorové vyloučení části obyvatel


Možnosti řešení prostřednictvím IPRM do IOP Stárnutí obyvatel je demografický proces, který v současnosti probíhá téměř v celé zemi. Nejvíce se týká sídlišť, kam se v době jejich vzniku stěhovaly především mladé rodiny s dětmi a teprve postupně je obsazují také starší obyvatelé (resp. posouvají se do staršího věku). Sídliště Kročehlavy se nachází v atraktivní lokalitě s dobrou dostupností do centra Kladna i do Prahy, avšak tento potenciál v současné době není příliš využit. Pro mladé obyvatele není bydlení na sídlišti příliš atraktivní. Revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů v rámci IPRM zvýší atraktivitu zóny a tím zprostředkovaně napomůže přílivu mladších obyvatel a zbrzdí proces stárnutí. Nízká úroveň vzdělanosti obyvatel, která představuje problém obecně v celém Kladně, je na sídlišti Kročehlavy zvláště výrazná. Sídliště nebo přinejmenším některé lokality na sídlišti se potýkají s reálnou hrozbou vzniku sociálních ghett s koncentrací obyvatel s nižším vzděláním, příjmy a sociálním statusem. Revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů v rámci IPRM zvýší atraktivitu zóny, která se tak stane lákavější i pro obyvatele s vyšším vzděláním a sociálním statusem. V některých lokalitách zóny Sídliště Kročehlavy již dnes existují sociálně vyloučené komunity obyvatel. Týká se to zejména bytového objektu v ulici U Masokombinátu s koncentrací sociálně nepřizpůsobivých obyvatel, neplatičů apod. IPRM obsahuje přímé intervence zaměřené jednak na fyzickou revitalizaci a regeneraci uvedeného objektu a jeho okolí, a jednak na sociální péči, prevenci a služby přispívající k sociálnímu začleňování obyvatel, kteří tento objekt obývají. Sídliště Kročehlavy patří k částem města, jejichž sociálně-ekonomická pozice se ve srovnání s jinými částmi zhoršuje. Příčinou je mj. zastaralost jednotlivých obytných objektů a veřejných prostranství. Intervence v rámci IPRM zaměřené právě na fyzickou revitalizaci prostranství a bytových domů přispějí k zamezení úpadku pozice sídliště v rámci města. Tento problém patří k těm, při jejichž řešení bude mít IPRM zcela zásadní význam. Zanedbanost veřejných prostranství, vnitrobloků, zeleně, dětských hřišť či rekreačních ploch bude přímo řešena aktivitami IPRM.

20

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Charakteristika problému

Možnosti řešení prostřednictvím IPRM do IOP

Výrazné deficity dopravy v klidu (možnostech parkování)

Špatný technický stav některých silnic a ulic Obecně nízká ekologická kvalita krajiny vč. lesních celků a veřejné zeleně

Nevyhovující stav řady objektů občanské vybavenosti

Zastarávání panelových bytových domů na sídlištích vyvolávající nutnost jejich regenerace

Deficity v nabídce služeb sociální péče a prevence

3.4

Problém s nedostatkem parkovacích míst se týká celého Kladna. V zóně Sídliště Kročehlavy bude tento deficit řešen při realizaci jednotlivých dílčích projektů zaměřených na revitalizaci veřejných prostranství. Součástí těchto projektů jsou úpravy stávajících a vznik nových parkovacích stání. SM Kladno chce řešit nedostatek parkovacích míst rovněž výstavbou parkovacích domů, a to i v případě, že nebude možné tuto aktivitu podpořit ze strukturálních fondů. Nevyhovující stav některých silničních komunikací ve městě se týká i zóny Sídliště Kročehlavy. V rámci projektů zaměřených na revitalizaci veřejných prostranství proto dojde k dílčím úpravám stavebních parametrů i povrchu těchto komunikací ve vazbě na komunikace pro pěší, příp. cyklisty. Velká část SM Kladna se potýká s nízkou ekologickou kvalitou (druhovou pestrostí, údržbou apod.) veřejné zeleně, parků atd. V zóně Sídliště Kročehlavy bude tento problém řešen při revitalizaci veřejných prostranství. Jeho významnou součástí jsou úpravy a regenerace travnatých a parkových ploch i jednotlivých dřevin. Některé objekty občanské vybavenosti (školy, zdravotnická zařízení, kulturní zařízení, maloobchodní síť) ve městě vykazují nevyhovující technický stav nebo jsou dokonce za hranicí životnosti a vyžadují nákladné investice. Platí to také o jejich nejbližším okolí, které bude v některých případech upraveno za pomoci intervencí z IPRM, čímž zprostředkovaně přispěje i ke zvýšení kvality samotných objektů občanské vybavenosti. V rámci IPRM jsou dále plánovány úpravy prostor pro sociální služby, které tak zkvalitnění občanské vybavenosti napomohou přímo. Zastarávání panelových domů představuje velký problém také proto, že celá zóna Sídliště Kročehlavy byla postavena v relativně krátké době a v současné době se proto za hranici životnosti dostává velký počet objektů současně. Přestože některé panelové domy již byly zčásti zregenerovány, prakticky všechny vyžadují nákladné investic, které je přinejmenším zregenerují do původního stavu, příp. přispějí ke zvýšení jejich kvality. Tyto investice tvoří z hlediska finančního objemu hlavní část IPRM. Nedostatky v nabídce sociálních služeb se přirozeně týkají zejména sociálně vyloučených, zdravotně postižených nebo jinak handicapovaných obyvatel. Důsledkem deficitu těchto služeb je pokračující sociální a prostorová segregace některých skupin obyvatel. Součástí IPRM jsou proto aktivity zaměřené na rozvoj služeb sociální prevence a péče. Na tyto aktivity budou příslušné organizace žádat o dotaci z jiných operačních programů.

Porovnání hodnot kritérií

V následující tabulce je obsaženo srovnání hodnot kritérií v zóně Sídliště Kročehlavy se srovnávacími hodnotami kritérií za celé Statutární město Kladno včetně procentuální odchylky za zónu od hodnoty za celé město. Pro každé kritérium je dále uveden odhad, do jaké míry se kritické hodnoty zlepší pomocí intervencí do plánovaných aktivit v zóně po realizaci IPRM. Město dokládá problémovost zvolené zóny 3 vybranými kritérii dle čl. 47 Nařézení ES 1828/2006 a příslušnými indikátory stanovenými Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP: •

vysoká míra chudoby,

•

neuspokojivý demografický vývoj,


21


•

nízká úroveň vzdělání.

Současné hodnoty kritérií za město i vymezenou zónu dokládá tabulka. Součástí tabulky je také odchylka hodnoty za zónu od hodnoty za celé město a předpoklad změny této hodnoty po ukončení realizace IPRM. Předkladatel zvolil stanovení cílových hodnot indikátorů jako odchylky od hodnoty za celé město z důvodu maximální eliminace vlivů, které by cílovou hodnoty zkreslily (např. výše příspěvku hmotné nouze na občana vyjádřená v Kč nezohlední vliv inflace, zatímco při stanovení cílové hodnoty jako odchylky od hodnoty za město je vliv inflace eliminován).

Tabulka 7: Srovnání hodnot zvolených kritérií v zóně se srovnávacími hodnotami Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 vysoká míra a chudoby ) a vyloučení neuspokojivý c) demografický vývoj

Indikátor

Město

Zóna nyní

Odchylka

Odchylka po realizaci IPRM

výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč (příspěvek na živobytí + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc)

434

1040

139,6%

130,0%

13,2% 19,9%

50,8%

50,0%

počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel

počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento 23,9% 27,4% 14,6% 12,0% z počtu obyvatel nad 15 let Zdroj: a) Magistrát města Kladna c) Magistrát města Kladna, ČSÚ d) ČSÚ (SLDB 2001) Pozn.: Data za celé Kladno jsou převzata z přílohy 1 Příručky pro předkladatele IPRM v IOP. Všechny údaje za město a zónu jsou uvedeny k datu požadovanému Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP. Údaje za zónu po ukončení IPRM jsou vztaženy k prvnímu roku po ukončení fyzické realizace všech projektů IPRM. Odchylka ukazuje procentuální odchylku hodnoty za zónu vůči hodnotě za referenční území (město), přičemž hodnota za referenční území je 100 %.

d )

nízká úroveň vzdělání


22


4 Popis zóny Pozn.: Níže uvedený popis zóny vychází ze Socioekonomické analýzy Sídliště Kročehlavy v Kladně, která byla zpracována kolektivem geografů města a urbanistů z Přírodovědecké fakulty UK v roce 2007 a zahrnovala i řadu terénních šetření a dotazníkový průzkum obyvatel Sídliště Kročehlavy.

4.1

Základní údaje

Zóna Sídliště Kročehlavy leží při jižní a východní hranici Kladna a je tvořena bytovými domy mezi ulicemi Americká, Arménská, Pražská, Vodárenská, Vrchlického, Otevřená, Lacinova a U Hvězdy. Součástí zóny je také soubor panelového domu s obecními byty a buněk pro neplatiče nájemného v ulici U Masokombinátu a přilehlé okolí. Na severu navazuje na zónu zástavba starších rodinných domů Starých Kročehlav a les, z východu pole se započatou výstavbou obchodního centra a les, z jihu přimyká k zóně obec Velké Přítočno a ze západu kladenská čtvrť Sítná a prostor Nádraží. Sídliště je integrální součástí kompaktní zástavby Kladna s dobrou dostupností centra města i sousedních městských čtvrtí s vyšší vybaveností. Sídliště má výhodnou dopravní polohu zejména směrem na Prahu, komunikace R7 a budovaná R6 představují efektivní možnosti dopravy na konečné stanice linek A a B pražského metra a do oblasti ruzyňského letiště. Kročehlavy představují největší kladenské sídliště. Sídliště netvoří z hlediska typu zástavby homogenní území. Nejstarší část domovního fondu pochází z poloviny 50. let. Cihlové bytové domy v centrální části sledovaného území jsou soustředěny v urbanistickém obvodu Sídliště 9. května I. Od počátku 60. let byly dokončovány panelové domy zejména po okraji nejstarší zástavby v tzv. okrscích 0 a 2, tedy v urbanistických obvodech Sídliště 9. května II., U Pražské ulice a V pastušinách, na přelomu 60. a 70. let vznikla většina domů v obvodech Šrotiště a U Bažantnice, v 80. letech byla dokončena nejmladší zástavba v lokalitě Zabitý. Na sídlišti Kročehlavy je soustředěno přibližně 11 tisíc bytů (40 % všech bytů v Kladně), z toho téměř 10 tisíc bytů je panelové konstrukce, což představuje 65 % všech panelových bytů v Kladně. Zbývajících 1 378 bytů bylo na sídlišti postaveno ještě bez využití panelové technologie. Sídliště Kročehlavy tak s 27 tisíci obyvateli a 10 tisíci panelovými byty představuje největší koncentraci panelových domů jak v rámci Kladna, tak i v rámci celého Středočeského kraje.

4.2

Bytový fond

Ve vymezené zóně Sídliště Kročehlavy se nachází celkem 12 011 bytů, z toho 12 009 bytů v bytových domech. V 50. letech 20. století a zejména pak v 60. a 70. letech se hlavní část sídlištní výstavby Kladna realizovala na území Kročehlav. Kročehlavy představují největší panelové sídliště ve městě. V porovnání s panelovým bytovým fondem celého Kladna je sídliště Kročehlavy starší. Velká část bytů na sídlišti Kročehlavy má soukromé vlastníky, některé objekty jsou v majetku a správě Stavebního bytového družstva Ocelář nebo Stavebního bytového družstva Horník.


23

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Tabulka 8: Stáří panelových bytů v sídlišti Kročehlavy a v celém Kladně rok výstavby Kladno zóna Sídliště Kročehlavy Zdroj: SLDB 2001

1961-1970 34 % 43 %

1971-1980 39 % 40 %

1981-1990 23 % 14 %

1991 a mladší 5% 3%

Vnější vzhled a fyzický stav panelových domů se v různých částech sídliště liší. Nejhorší z hlediska vnějšího vzhledu domů je zástavba ze 70. a 80. let 20. století při jižním okraji sídliště podél Americké ulice (Zabitý, V pastušinách, jižní část obvodů U Bažantnice a Šrotiště). Velká část panelových domů v těchto částech zůstává v původním, velmi neuspokojivém fyzickém stavu. Naopak největší počet celkově zrekonstruovaných domů (tzn. zateplení, fasáda, okna, vstupy, lodžie) se nachází v sídelní jednotce U Pražské ulice. U řady domů je upravené i jejich bezprostřední okolí. Na sídlišti 9. května I a II prošla většina objektů částečnou rekonstrukcí (nová okna a střechy). Částečně zrekonstruovány jsou i některé domy v urbanistických obvodech V pastušinách a Šrotiště. Většina panelových domů na sídlišti Kročehlavy, které jsou ve správě města, prošla celkovou rekonstrukcí. Výjimku představují rezidenční objekty areálu Meta v Hřebečské ulici a panelový dům U Hvězdy a ve Vodárenské ulici. Nejvíce městských domů se nachází v urbanistickém obvodu U Pražské ulice a v severní části jednotky U Bažantnice. Vedle nerekonstruovaných panelových domů působí v prostředí sídliště rušivě také objekty občanské vybavenosti z období socialismu, ve kterých se soustřeďují obchody a služby. Ty jsou ve většině případů zanedbané a zpustlé (např. objekt ve Vrchlického ulici s Českou spořitelnou a restaurací Flora, objekt v ulici Obránců míru se supermarketem Albert, objekt s minimarketem a restauracemi v ulici Holandská). Tato místa přitahují nepřizpůsobivé občany a obyvatelé sídliště je podle průzkumu považují za nebezpečná.

4.3

Veřejná prostranství a zeleň

4.3.1 Veřejná zeleň Nabídka veřejné zeleně je na sídlišti Kročehlavy jako celku dostatečná. Při územně podrobnějším pohledu je z hlediska množství veřejné zeleně nejhorší situace v urbanistických obvodech, které byly postaveny nejpozději (Zabitý a V pastušinách). Naopak nejstarší části sídliště nabízejí dostatek zelených ploch a vzrostlých stromů (Sídliště 9. května I, U Pražské ulice). Ačkoli množství veřejných prostor a zeleně je na sídlišti dostatečné, jejich kvalita je spíše nízká; velká část veřejných prostor je v zanedbaném stavu, některé jsou dokonce zdevastované. Neupravené venkovní prostory nelákají k trávení volného času, k posezení nebo k procházce. Některé nové funkční prvky a plochy (například nově vybudovaná dětská hřiště) pak působí v neudržovaném okolí jako osamocené ostrovy. V současné době není využit potenciál, které venkovní prostředí sídliště nabízí, přičemž hlavní příčinou není nedostatek veřejného prostoru a zelených ploch, ale jejich špatná údržba a nevhodná funkční koncepce.

4.3.2 Nevyužívaná prostranství Problémem Sídliště Kročehlavy je absence centrálních míst, která slouží k setkávání obyvatel a kde se soustřeďuje občanská vybavenost podobně jako na náměstích ve starších částech města. V případě Kročehlav je jedním z míst míst, které by tuto funkci mohlo plnit, tradičně centrální prostor sídliště Václavák s navazujícím parkem před prodejnou Kaufland.


24


Jedním z celoplošných problémů venkovního prostředí sídliště je velké množství prostor, které v minulosti plnily určitou funkci, v současné době však ztratily svůj původní význam (tzv. non-places). Typickými příklady jsou zrušená dětská hřiště, rozpadlá kontejnerová stání, nevyužívané držáky na šňůry a klepadla. Jejich přeměna na účelnější využití může pomoci odstranit jeden z viditelných nedostatků venkovního prostředí sídliště.

4.3.3 Cesty a chodníky Vedle nevyužívaných a nedostatečně upravovaných veřejných prostor představuje na sídlišti problém také velké množství zanedbaných cest a chodníků, které znepříjemňují pěší pohyb obyvatel. Matky s dětmi si stěžují na obtíže při jízdě s kočárkem. Důchodci, ale i ostatní obyvatelé, se obávají zranění (několik respondentů zmínilo, že si již na rozbitých chodnících přivodilo úraz). Řada vozíčkářů v důsledku nedokonalých nájezdů (často blokovaných auty) a nekvalitního povrchu raději volí cestu po silnici. Rekonstrukce cest a chodníků je jedním z nutných předpokladů pro zajištění bezpečnosti pěšího pohybu po sídlišti.

4.3.4 Parkování Vzhledem k velké koncentraci obyvatel na sídlišti a zároveň rostoucímu počtu osobních automobilů je současná nabídka parkovacích míst na sídlišti zcela nedostatečná. Podle územního plánu města Kladna činil deficit parkovacích stání na sídlišti Kročehlavy téměř dva tisíce. Přestože od té doby byly některé veřejné prostory přebudované na parkoviště (např. v ulici Litevská), na sídlišti stále není dostatek parkovacích míst. Na to upozornili též obyvatelé sídliště Kročehlavy v dotazníkovém šetření; 60 % respondentů není spokojeno s možnostmi parkování a uvítalo by větší počet parkovacích míst. Protože parkoviště jsou přeplněná, auta parkují i na chodnících a travnatých plochách, čímž nejen tyto plochy ničí, ale také omezují v pohybu vozíčkáře a další obyvatele se zhoršenou pohyblivostí.

4.3.5 Hřiště a sportoviště Výrazným nedostatkem sídliště je malý počet dětských hřišť a sportovišť pro mládež. Řada dětských hřišť a pískovišť z období výstavby sídliště byla z důvodu špatného fyzického stavu a nesplnění nových technických norem zrušena. Nových hřišť bylo vybudováno jen málo (skutečně nových s moderními herními prvky je na celém sídlišti zhruba 5). Na sídlišti se nachází srovnatelný počet udržovaných starších dětských hřišť. Přesto je jejich celkový počet, s ohledem na počet obyvatel sídliště (27 000 obyvatel) nedostatečný. Ještě horší je situace v případě sportovišť a míst pro trávení volného času mládeže. Většinu těchto prostor představují zanedbané betonové plácky mezi panelovými domy. Nově vybudovaných sportovišť je na sídlišti Kročehlavy málo a jsou součástí školních areálů s omezeným přístupem.

4.3.6 Názory obyvatel Názory obyvatel sídliště na množství a kvalitu veřejných prostor jsou v souladu s uvedenými závěry vycházejícími z terénního šetření. Respondenti dotazníkového průzkumu jsou poměrně spokojeni s množstvím zeleně na sídlišti (78 % respondentů ho považuje za dobré nebo spíše dobré). Kvalita zeleně byla hodnocena méně pozitivně přesto ji cca 55 % hodnotí jako dobrou nebo spíš dobrou. Obdobný rozdíl existuje v hodnocení množství a kvality veřejných prostor. Spokojenost s množstvím veřejných prostor vyjádřilo 54 % respondentů, zatímco s jejich kvalitou je většina dotázaných obyvatel nespokojena. Obyvatelé sídliště vnímají negativně také udržování cest a chodníků a množství dětských hřišť (přes 60 % respondentů hodnotí tyto oblasti jako špatné nebo spíš špatné). Množství a kvalitu zeleně a počet dětských hřišť hodnotili nejhůře obyvatelé obvodu Zabitý. Udržování čistoty a pořádku představuje na sídlišti Kročehlavy jeden z největších problémů, který trápí velkou část obyvatel. Více než tři čtvrtiny dotázaných obyvatel


25


hodnotí prostředí bydliště z hlediska čistoty a pořádku jako špatné nebo spíš špatné. Přestože úroveň čistoty a pořádku v okolí bydliště považují za špatnou obyvatelé všech částí sídliště, v lokalitách V pastušinách, U Bažantnice, Zabitý a Šrotiště je tento problém pociťován nejvíce.

4.3.7 Lokalita U Masokombinátu Zcela mimo výše uvedené hodnocení stojí objekt v ulici U Masokombinátu, kde se soustřeďují sociálně slabí a vyloučení obyvatelé. Vybavenost okolních veřejných prostranství, jejich kvalita, čistota a údržba stejně jako většina dalších parametrů je vůbec nejhorší v rámci celé zóny. (Blíže viz kapitola 5.5. Koncentrace specifických skupin obyvatel.)

4.4

Obyvatelstvo

Podle údajů poslední sčítání lidu, které proběhlo 1.3. 2001, žije na sídlišti Kročehlavy vymezeném devíti ZSJ 27 198 obyvatel. Na sledovaném území se tedy nachází asi 37 % obyvatelstva Kladna a sídliště představuje jednu z nejvýznamnějších územních koncentrací obyvatelstva Pražské aglomerace. Vysoká je koncentrace obyvatelstva zejména v jihovýchodní části sídliště, kde dosahuje téměř 20 tis. obyvatel/km2. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a domů v městské části Kročehlavy

Zdroj: ČSÚ, Retrospektivní lexikon obcí

Vývoj počtu obyvatel podává základní informace o celkovém stavu obyvatelstva ve sledovaném území. Sídliště v České republice (a obecně všechny nové obytné soubory) procházejí specifickým životním cyklem. Domy na sídlišti Kročehlavy patří k nejstarší (Sídliště 9. května I) a střední generaci sídlišť. Jednotlivé části sídliště dospěly k populačnímu maximu krátce po nastěhování prvních obyvatel. Poté pozvolna stárnou až k pozvolnému nahrazování nejstarších obyvatel nově příchozími migranty. V jednotlivých částech sídliště se projevuje velmi specifická věková struktura daná stěhováním zejména mladých rodin s dětmi. Tato nezvyklá věková struktura byla velmi posilována systémem bytové politiky socialistického státu a způsobovala zejména v minulosti vysoké (a dočasné) nároky na sociální infrastrukturu a dopravu. V současnosti se u nejstarších částí sídliště projevuje postupné omlazování dané generační výměnou


26


obyvatelstva. Tento proces je však velmi pozvolný. Na druhou stranu lze předpokládat příchod početnějších domácností, které budou nahrazovat především domácnosti seniorůjednotlivců. V důsledku toho bude docházet postupně u nejstarších bytových domů k mírnému nárůstu počtu obyvatelstva a zahlazení disproporcí ve věkovém složení obyvatelstva jednotlivých lokalit. Populační maximum bylo dosaženo s dostavbou posledních panelových domů v 80. letech. Od té doby dochází k postupnému vylidňování sídliště. Ještě v letech 1991-2001 můžeme pozorovat postupné dosidlování některých částí sídliště. Jako celek sídliště populačně ztrácí jak přirozenou měnou (zemřelí převažují nad narozenými), tak migrací (vystěhovalí převažují nad přistěhovalými). Ačkoliv jsou migrační údaje málo spolehlivé, lze usuzovat alespoň na základní vývojové trendy populačních charakteristik. Žádná část sídliště v současnosti nezískává výrazným způsobem obyvatelstvo. Drobné migrační zisky vykazuje nejstarší část sídliště s cihlovými domy. Tento vývoj očekáváme v dalších desetiletích i v dalších částech sídliště. Celkově nelze očekávat znovudosažení maximálních populačních stavů z období těsně po dostavbě sídliště ani dlouhodobější populační přírůstky. Negativní migrační bilance bude i v budoucnosti převažovat mírné populační přírůstky způsobené přirozenou měnou. Významnější narušení tohoto vývoje může přinést i drobnější projekt nové výstavby v území. Jedinou populační skupinou, kterou sídliště výrazně získává, jsou mladí obyvatelé přicházející z Prahy, jejichž zastoupení na sídlišti postupně narůstá. Stárnutí populace představuje jeden ze zásadních problémů české společnosti. Většina bytů na sídlišti je obývána v průměru starším obyvatelstvem než Kladno jako celek. Typická pro sídlištní prostředí je dvougeneračnost věkové struktury. Mechanismus přidělování bytů na sídlištích byl v období socialismu založen na preferenci mladých rodin s dětmi. Silné ročníky rodící se po skončení druhé světové války a jejich děti mají obecně v české populaci vysoké zastoupení, na sídlištích (včetně kročehlavského) je tato nerovnováha ještě posílena. Se stárnutím bytového fondu stárne i věková struktura obyvatelstva. Charakteristická původní dvougeneračnost věkové struktury je u starších částí sídliště vyrovnávána zejména migrační obměnou rezidentů. Migrací dochází k nejvýraznějším změnám v kategorii obyvatelstva mezi dvacátým a třicátým rokem věku, které patří k migračně nejvíce mobilní části populace. Výrazné disproporce ve věkové struktuře můžeme vidět zejména u nejmladších částí sídliště (Zabitý, V pastušinách, Šrotiště), naopak v nejstarších domech je věková struktura více vyrovnaná a postupně omlazovaná příchodem mladších rezidentů (Sídliště 9. května). K tomuto procesu, který je charakteristický pro životní cyklus většiny starších sídlišť, bude docházet i v ostatních částech sídliště. Zatímco mladší části sídliště budou poměrně dramaticky stárnout – bude se zvyšovat zastoupení seniorů – nejstarší části sídliště budou velmi pozvolna mládnout. I tak je zřejmé, že zastoupení seniorů ve všech částech sídliště bude v příštích letech nadprůměrné, jak při srovnání s Kladnem, tak ve srovnání s průměrnými hodnotami za Českou republiku jako celku. Úroveň vzdělání obyvatelstva na sídlišti Kročehlavy je v průměru ještě nižší než ve městě Kladně jako celku. Uvnitř sídliště však existují územní rozdíly, které jsou podmíněny na prvním místě věkovou strukturou obyvatelstva. Nejstarší části sídliště mají zároveň nejnižší zastoupení středoškolského a vysokoškolského obyvatelstva. To je zřejmé z tabulky 5.1, ve které jsou uvedeny hodnoty pro rok 1991 a 2001. Nejnižší míry vzdělání lze dlouhodobě evidovat zejména ve starších urbanistických obvodech Sídliště 9. května I, U Pražské ulice a U Bažantnice. Naopak hodnoty srovnatelné s celorepublikovým průměrem vykazují urbanistické obvody Šrotiště, Zabitý a Sídliště 9. května II.


27


4.5

Koncentrace specifických skupin obyvatel

Na základě dat poskytování sociálních dávek (příspěvků na bydlení) a dalších údajů lze vysledovat územní koncentraci specifických skupin obyvatel v lokalitách:

1. U Masokombinátu (bytový dům s koncentrací sociálně slabých až vyloučených obyvatel, neplatičů apod., často romské národnosti) – jednoznačně nejproblémovější lokalita z hlediska struktury obyvatel. 2. Další bytové jednotky obývané romským etnikem. 3. Oblast kolem areálu META s koncentrací obyvatel se zdravotním postižením. Pozn.: Z informací uvedených níže v bodech 1 a 2 vyplývá, že v zóně Sídliště Kročehlavy se nachází nejméně kolem 130 bytových jednotek obývaných občany romské národnosti. 4.5.1 Ad 1: Objekt v ulici U Masokombinátu Lokalita v ulici U Masokombinátu patří mezi nejproblémovější lokality v celém městě. Je rovněž uvedena v indikativním seznamu lokalit pro pilotní projekty v příloze 3 Příručky pro předkladatele IPRM v IOP a je také součástí „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (tzv. Gabalovy studie). Sociálně vyloučenou lokalitu Masokombinát tvoří třípatrový panelový dům s 54 byty (tzn. nájemními smlouvami) a osm obytných buněk přestěhovaných v roce 2005 z Vrapic. Vlastníkem je město, budovu spravuje společnost Správa bytového fondu Kladno s.r.o. Byty v Masokombinátu mají statut obecních bytů s regulovaným nájemným. Objekt dříve sloužil jako ubytovna pro zaměstnance podniku Masokombinát Kladno. V druhé polovině 90. let nechalo město objekt přestavět a od roku 1999 funguje jako sociální bydlení, náhradní bydlení a bydlení pro neplatiče nájemného v obecních bytech. Kapacita budovy byla významně navýšena rozdělením bytů do několika (vždy podle počtu pokojů) dílčích bytových jednotek se společnou kuchyní. Panelový dům je v současné době ve velmi špatném fyzickém i technickém stavu. Zdevastované jsou společné prostory domu, sklepy jsou zavalené odpadky, v chodbách (i v některých bytech) jsou rozbitá okna, plochá střecha a okna netěsní a zatékají, společné sociální zázemí a rozvody vody a energie včetně odpadu jsou v katastrofálním stavu, u balkonů na koncích chodeb chybí v některých místech zábradlí. Neuspokojivé jsou také hygienické podmínky v objektu (plísně, špína, odpadky). Udržování čistoty a pořádku v objektu a jeho okolí je problematické. V budově je zřízena funkce správce, který však zvládá pouze základní úklid. Kontejnery na svoz komunálního odpadu (cca 8-10) nepostačují a nepořádek se dále hromadí mimo jiné v okolí budovy.

4.5.2 Ad 2: Další bytové jednotky obývané romským etnikem Podle zkušeností neziskové organizace Člověk v tísni, o.p.s., která se systematicky a dlouhodobě zabývá problematikou sociální integrace, patří zóna sídliště Kročehlavy mezi městské části města Kladna, ve které lze vysledovat zvýšený výskyt obyvatel, jejichž sociální situaci lze označit jako ohrožení sociálním vyloučením, vč. obyvatel romské národnosti. Organizace Člověk v tísni v současné době neposkytuje sociální a vzdělávací služby specificky obyvatelům v této zóně (s výjimkou lokality U Masokombinátu, na kterou naopak svoji pozornost zaměřuje), ale systematicky situaci na sídlišti monitoruje (a některým obyvatelům, kteří o služby požádali, je také poskytuje). Organizace Člověk v tísni na základě a) terénních šetření, b) dlouhodobých trendů migrací obyvatel ve městě Kladně, které pracovníci společnosti sledují a vyhodnocují, c) poskytování vzdělávacích služeb pro děti a mládež ze škol, které se


28


nacházejí v zóně sídliště Kročehlavy, odhaduje, že se v uvedené zóně nachází mimo lokalitu v ulici U Masokombinátu několik desítek (pravděpodobně 80 nebo více) domácností, které zde mohou být přihlášeny k trvalému pobytu a spadají do kategorie osob ohrožených sociálním vyloučením, přičemž na základě vnějších znaků je lze považovat za Romy (viz také příloha 7). 4.5.3 Ad 3: Areál META V zóně se dále nachází areál Meta s koncentrací zdravotně postižených obyvatel. Komplex tvoří 255 bezbariérových bytů soustředěných v dlouhém bloku panelových domů propojených společnou chodbou a výrobní podnik Meta. Areál byl postaven v druhé polovině 80. letech 20. století. Původní myšlenkou bylo vybudovat na sídlišti soběstačný komplex bytů, chráněných dílen a služeb pro zdravotně postižené občany. Před rokem 1989 se bezbariérové byty v Metě přidělovaly na základě pořadníků a do Kročehlav přicházeli zdravotně postižení lidé z celé republiky. Současným vlastníkem bytů je město Kladno, budovu spravuje společnost Správa bytového fondu Kladno s.r.o. (100% vlastníkem je město Kladno). Ačkoli bezbariérové bydlení slouží přednostně zdravotně postiženým občanům, v posledních několika letech se město snaží umisťovat do Hřebečské ulice také ostatní občany. Ve 223 bytech žijí rodiny, ve kterých je minimálně jeden člen domácnosti držitelem průkazu ZTP či ZTP/P, 32 bytů využívají nájemníci bez potřeby bezbariérového bydlení. Nové bezbariérové byty v jiných lokalitách Kladna se však staví minimálně a jejich celkový počet ve městě klesá. Fyzický a technický stav panelového domu Mety je špatný. Objekt zůstává v původním stavu, který vyžaduje rekonstrukci (např. některá okna nelze otvírat, protože hrozí jejich vypadnutí). Také správu domu nepovažují obyvatelé za dobře fungující.

4.5.4 Území s koncentrací sociálně slabších obyvatel Koncentraci sociálně slabšího obyvatelstva lze vysledovat v lokalitách: Severní části obvodů Sídliště 9. května I a Sídliště 9. května II: oblast staré zástavby.

1. 1.V pastušinách: prostor ulic Americká – Francouzská - Švédská. 2. Jižní část obvodu U Bažantnice: prostor ulic Polská – Na růžovém poli – Ukrajinská. 3. Okolí supermarketu Albert v obvodech U Bažatnice a U Pražské ulice: prostor ulic Varšavská – Obránců Míru – severní část Ukrajinské (včetně komplexu obecních bytových domů).

4.6

Ekonomická aktivita obyvatel

Privatizace a restrukturalizace kladenského průmyslu měla výrazné dopady i na složení ekonomicky aktivních obyvatel na sídlišti. V současné době pracují tři čtvrtiny obyvatelstva sídliště Kročehlavy ve službách, podíl ekonomicky aktivních pracujících v průmyslu zaznamenal v tomto decéniu 30% propad. Za pozornost stojí i významné rozdíly ve vývoji počtu ekonomicky aktivních v jednotlivých částech sídliště. Zatímco v pěti urbanistických obvodech docházelo k poklesu počtu ekonomicky aktivních zejména v důsledku stárnutí populace, a tedy odchodů do důchodu (pravděpodobně i předčasných), v mladších urbanistických obvodech Zabitý a V pastušinách došlo jednak migrací, ale také posuny mladších věkových kategorií do produktivního věku k relativně vysokým nárůstům ekonomicky aktivních. Vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném území byl ovlivněn v prvé řadě obecnými trendy zaměstnanosti v celé České republice, specificky pak krizí kladenského průmyslu. Po roce 1996 došlo k prudkému nárůstu počtu nezaměstnaných registrovaných na kladenském úřadu


29


práce. Od roku 2003 pak dochází k poklesu jejich počtu. Zásadní pro hodnocení vývoje nezaměstnanosti v Sídlišti Kročehlavy je však skutečnost, že se sociodemografické charakteristiky nezaměstnaných mezi lety 1997 a 2007 zhoršily. Došlo k nárůstu průměrného věku nezaměstnaných o 3 roky, zvýšení průměrného počtu dní v nezaměstnanosti na trojnásobek a také stoupl o 30 % podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných. To je dáno zejména tím, že dlouhodobě nezaměstnaní si práci nacházejí hůře a i při vyšší poptávce po pracovní síle zůstávají v nezaměstnanosti dále. Vzdělanostní struktura nezaměstnaných se v čase výrazně neměnila. Nezaměstnaní se vyznačují obecně nižší úrovní vzdělanosti. V roce 2007 patřily zhruba 40% podíly osob do kategorií s pouze základním (popř. neukončeným) vzděláním a středním bez maturity. Vysokoškoláků je mezi nezaměstnanými pouze 2,6 %. Nicméně vzdělanost hraje důležitou roli při objasňování délky nezaměstnanosti. Lze říci, že čím nižší je vzdělanostní úroveň nezaměstnaných, tím je vyšší pozorovaný počet dní v nezaměstnanosti. Průměrný počet dní v nezaměstnanosti se mezi lety 1997 a 2007 zvýšil zejména u kategorie osob s pouze základním (popř. nedokončeným) vzděláním, které nejhůře nacházejí uplatnění na trhu práce. Dlouhodobě nezaměstnaní pak vykazují i vyšší věkový průměr (40,5 let oproti 35,4 roku u nezaměstnaných do 180 dní).

4.7

Shrnutí

Shrnutí podstatných informací týkající se zóny Sídliště Kročehlavy je v následujícím přehledu provedeno pomocí metody SWOT (jedná se však o přehled SWOT vázaný pouze na zónu, nikoli o SWOT analýzu celého města, která je uvedena v předcházejícím textu).

Silné stránky zóny •

Atraktivní poloha

•

Nabídka pracovních míst v okolí

•

Dostupnost služeb

Příležitosti rozvoje zóny •

Využití SF EU na podporu revitalizace sídliště

•

Efektivní státní a regionální politika na podporu revitalizace sídlišť


Slabé stránky zóny •

Rozsah sídlištního souboru a stáří bytového fondu

•

Problémové typy panelových domů

•

Neexistence centrálního prostoru sídliště

•

Nízká kvalita a nedostatečná údržba velké části veřejných prostor a veřejné zeleně

•

Nižší míra vzdělanosti a sociálního statutu obyvatel

•

Existence zanedbaných lokalit

•

Nevyvážená nabídka služeb

•

Nízký pocit bezpečí na straně obyvatel

Hrozby rozvoje zóny •

Odliv mladého obyvatelstva

•

Odliv obyvatel s vyšším sociálním statutem

•

Sociální degradace a ghettoizace sídliště

30


•

Revitalizace veřejných prostranství a zeleně a následné zkvalitnění péče o ně

•

Vytvoření míst pro trávení volného času většiny obyvatel

•

Vytvoření centrálního místa (pěší zóny) pro ekonomické a volnočasové aktivity na sídlišti


•

Vznik územních koncentrací sociálně slabých obyvatel

•

Vznik zdevastovaných lokalit, které nelze dlouhodobě udržovat ve vyhovujícím stavu

31


5 Popis cílů, opatření IPRM Popis všech opatření je uveden jednak v tabulkové podobě, a dále pak v jednotně strukturovaném textu. V tabulkovém popisu jsou uvedeny navržené cíle, opatření a k nim příslušející oblasti intervence jednotlivých operačních programů. V textovém popisu jsou uvedeny další informace k jednotlivým opatřením. Cíle každého opatření odpovídají specifickým cílům na úrovni IPRM. Ke každému opatření je dále v kapitole Očekávané výsledky uveden a kvantifikován minimálně 1 indikátor výsledku. Finanční plán a harmonogram realizace opatření jsou uvedeny v příslušných samostatných kapitolách. Tabulka 9: Přehled cílů a aktivit opatření a příslušných oblastí intervence OP Oblast intervence Opatření realizovaná pouze z oblasti intervence 5.2 IOP (tzn. pouze z rozpočtu IPRM) Zlepšit kvalitu a způsob Integrovaný operační 1. Veřejná prostranství 5.2 využití veřejných prostranství program Zregenerovat a zvýšit 2. Regenerace bytových Integrovaný operační standard kvality bytového 5.2 fondu a snížit jeho domů program energetickou náročnost Zregenerovat a zvýšit 3. Regenerace bytových Integrovaný operační standard kvality bytového domů s byty zvláštního 5.2 fondu a snížit jeho program určení energetickou náročnost Opatření realizované v IOP i z dalších operačních programů (tzn. zčásti mimo rozpočet IPRM) Integrovaný operační 5.2 program Integrovaný operační 3.1 program OP Vzdělávání pro 1.1 konkurenceschopnost OP Vzdělávání pro 1.2 konkurenceschopnost OP Vzdělávání pro 1.3 konkurenceschopnost Podpořit sociální začlenění 4. Pilotní projekt pro obyvatel a zlepšit fyzický stav integraci sociálně OP Lidské zdroje 3.1 lokality ohrožené sociálním vyloučené romské a zaměstnanost vyloučením komunity OP Lidské zdroje 3.1 a zaměstnanost OP Lidské zdroje 3.1 a zaměstnanost OP Lidské zdroje 3.2 a zaměstnanost OP Lidské zdroje 3.2 a zaměstnanost OP Lidské zdroje 3.2 a zaměstnanost Opatření realizované výhradně mimo IOP (tzn. zcela mimo rozpočet IPRM) Snížit energetickou náročnost 5. Snížení energetické OP Životní prostředí 3.2 školních budov náročnosti Cíl IPRM


Opatření IPRM

Název OP

Aktivita OP 5.2 a)

5.2 b)

5.2 b)

5.2 c) 3.1 b) 1.1 1.2 1.3 3.1 I. 3.1 II. 3.1 III. 3.2 I. 3.2 II. 3.2 III.

3.2.1

32


5.1

Opatření 1: Veřejná prostranství

5.1.1 Cíl opatření •

Zvýšit kvalitu veřejných prostranství a zlepšit způsob jejich využití

5.1.2 Popis situace vyplývající z analýzy města, SWOT analýzy a popisu zóny Nabídka veřejné zeleně a veřejných prostranství je na sídlišti Kročehlavy jako celku relativně dostatečná. Jejich kvalita a funkční koncepce je však nízká. Velká část veřejných prostor je v zanedbaném stavu, některé jsou dokonce zdevastované. Některé nové funkční prvky a plochy (například nově vybudovaná dětská hřiště) pak působí v neudržovaném okolí jako osamocené ostrovy. Problémem zóny je absence centrálních míst, která slouží k setkávání obyvatel a kde se soustřeďuje občanská vybavenost. Jedním z celoplošných problémů venkovního prostředí sídliště je rovněž velké množství prostor, které v minulosti plnily určitou funkci, v současné době však ztratily svůj původní význam (tzv. non-places). Vedle nevyužívaných a nedostatečně upravovaných veřejných prostor představuje na sídlišti problém také velké množství zanedbaných cest a chodníků, které znepříjemňují pěší pohyb obyvatel. Chodníky a cesty pro pěší jsou až na výjimky bariérové a znesnadňují či znemožňují přesouvání osob se sníženou schopností pohybu. Vzhledem k velké koncentraci obyvatel na sídlišti a zároveň rostoucímu počtu osobních automobilů je zcela nedostatečná současná nabídka parkovacích míst na sídlišti. Protože parkoviště jsou přeplněná, auta parkují i na chodnících a travnatých plochách, čímž nejen tyto plochy ničí, ale také omezují v pohybu vozíčkáře a další obyvatele se zhoršenou pohyblivostí. Výrazným nedostatkem sídliště je malý počet dětských hřišť a sportovišť pro mládež. Řada dětských hřišť a pískovišť z období výstavby sídliště byla z důvodu špatného fyzického stavu a nesplnění nových technických norem zrušena. Nových hřišť bylo vybudováno jen málo. Ještě horší je situace v případě sportovišť a míst pro trávení volného času mládeže. Většinu těchto prostor představují zanedbané betonové plácky mezi panelovými domy. Nově vybudovaných sportovišť je na sídlišti Kročehlavy málo a jsou součástí školních areálů s omezeným přístupem. Výše uvedený popis e shoduje také s názory obyvatel zóny Sídliště Kročehlavy, které byly získány při dotazníkovém šetření.

5.1.3 Podporované aktivity v rámci oblasti intervence 5.2 IOP •

Revitalizace a úpravy sídlištního prostoru (např. obnova a výsadba alejí, veřejné zeleně a travnatých ploch, obnova městského mobiliáře, rušení zpevněných ploch, vytváření klidových zón)

•

Parkové úpravy vč. obnovy a osazování městského mobiliáře

•

Výstavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury pro environmentálně šetrnou dopravu (infrastruktura pro pěší a cyklisty, např. chodníky, cyklistické pruhy apod., spojky místních komunikací, parkovací plochy, protihlukové bariéry snižující hladinu hluku v obytných domech, bezbariérové úpravy infrastruktury pro veřejnou dopravu a pro pěší; infrastruktura pro MHD, např. čekárny a zastávky MHD)

•

Výstavba, rekonstrukce a sanace technické infrastruktury (např. sanace a doplnění veřejného osvětlení, přeložky technické infrastruktury)

•

Budování, modernizace a obnova nekomerčních rekreačních ploch (zejména dětských hřišť, sportovišť, oddychových zón)


33


5.1.4 Podporované aktivity z jiných oblastí intervence IOP •

Nejsou – opatření bude realizované pouze aktivitami v rámci oblasti intervence 5.2 IOP.

5.1.5 Podporované aktivity z jiných OP •

Nejsou – opatření bude realizované pouze aktivitami v rámci oblasti intervence 5.2 IOP.

5.1.6 Příjemci podpory •

Statutární město Kladno

5.1.7 Forma a výše podpory Podpora bude poskytnuta formou přímé dotace z ERDF, která činí 85 % celkových způsobilých výdajů. Velikost projektu (celkové způsobilé výdaje) není omezena. Projekty budou předkládány k podpoře žadatelem (SM Kladnem) přímo na základě indikativního seznamu projektových záměrů.

5.1.8 Finanční alokace Opatření bude financováno z rozpočtu IPRM. Předpokládaná finanční alokace je 38,66 % z celkového rozpočtu IPRM (tzn. bez projektů realizovaných mimo oblast intervence 5.2 IOP).

5.2

Opatření 2: Regenerace bytových domů

5.2.1 Cíl opatření •


5.2.2 Popis situace vyplývající z analýzy města, SWOT analýzy a popisu zóny Zóna Sídliště Kročehlavy představuje největší panelové sídliště v Kladně. V porovnání s panelovým bytovým fondem celého Kladna je sídliště Kročehlavy starší. Velká část bytů na sídlišti Kročehlavy má soukromé vlastníky, některé objekty jsou v majetku a správě Stavebního bytového družstva Ocelář nebo Stavebního bytového družstva Horník. Přestože některé panelové domy v zóně prošly v posledních letech částečnou rekonstrukcí, velká část jich zůstává v původním, velmi neuspokojivém fyzickém stavu. Jednotlivé součásti domu jsou často za hranicí životnosti (např. okna, rozvody, balkóny, lodžie, výtahy). Použitá technologie výstavby pláště panelových domů přináší spolu se značným stářím a opotřebením oken značné energetické ztráty.


Rekonstrukce střech vč. zateplení

•

Zateplení obvodového pláště vč. výměny a modernizace balkonů a lodžií a vstupních prostor a případného statického zajištění nosné konstrukce

•

Výměna oken a vnějších dveří

•

Výměna, modernizace a rekonstrukce výtahů


34



Nejsou – opatření bude realizováno pouze aktivitami v rámci oblasti intervence 5.2 IOP.




Vlastníci bytových domů (zejména bytová družstva, společenství vlastníků jednotek)

5.2.7 Forma a výše podpory Podpora bude poskytnuta formou přímé dotace z ERDF, jejíž výše bude upřesněna na základě ukončení jednání o notifikaci ze strany EK. Projekty budou vybírány na základě výzev; způsob výběru projektů je popsán v příslušné kapitole.

5.2.8 Finanční alokace Opatření bude financováno z rozpočtu IPRM. Předpokládaná finanční alokace je 43,10 % z celkového rozpočtu IPRM (tzn. bez projektů mimo oblast intervence 5.2 IOP).

5.3 Opatření 3: Regenerace bytových domů s byty zvláštního určení 5.3.1 Cíl opatření •


5.3.2 Popis situace vyplývající z analýzy města, SWOT analýzy a popisu zóny Objekt META s byty zvláštního určení, který je v majetku města a který slouží pro bydlení zdravotně handicapovaných obyvatel, je v technicky neuspokojivém stavu. Jednotlivé součásti domu jsou často za hranicí životnosti (např. okna, rozvody, balkóny, lodžie, výtahy). Použitá technologie výstavby pláště domu přináší spolu se značným stářím a opotřebením oken značné energetické ztráty. Objekt proto vyžaduje zásadní rekonstrukci a regeneraci.


Regenerace domu zvláštního určení (pro bydlení tělesně a zdravotně postižených) vč. statického zabezpečení, výměny výplní, zateplení, renovace a výměny balkónů, modernizace výtahů a vybudování samostatných přívodů energie






35




5.3.7 Forma a výše podpory Podpora bude poskytnuta formou přímé dotace z ERDF, jejíž výše bude upřesněna na základě ukončení jednání o notifikaci ze strany EK. Projekty budou vybírány na základě výzev; způsob výběru projektů je popsán v příslušné kapitole.

5.3.8 Finanční alokace Opatření bude financováno z rozpočtu IPRM. Předpokládaná finanční alokace je 17,24 % z celkového rozpočtu IPRM (tzn. bez projektů realizovaných mimo oblast intervence 5.2 IOP).

5.4 Opatření 4: Pilotní projekt pro integraci sociálně vyloučené romské komunity Pozn.: Toto opatření je realizované zčásti z oblasti intervence 5.2 IOP a zčásti prostřednictvím aktivit financovatelných mimo oblast intervence 5.2 IOP, tzn. mimo rozpočet IPRM. 5.4.1 Cíl opatření •

Zajistit sociální začlenění obyvatel a zlepšit fyzický stav lokality ohrožené sociálním vyloučením

5.4.2 Popis situace vyplývající z analýzy města, SWOT analýzy a popisu zóny V ulici U Masokombinátu se nachází objekt (třípatrový panelový bytový dům s 54 bytovými jednotkami), kde se soustřeďují sociálně slabí a vyloučení obyvatelé, z velké části náležející k romské komunitě. Objekt funguje jako sociální bydlení, náhradní bydlení a bydlení pro neplatiče nájemného v obecních bytech. Vlastníkem je město, budovu spravuje společnost Správa bytového fondu Kladno s.r.o. Vybavenost okolních veřejných prostranství, jejich kvalita, čistota a údržba stejně jako většina dalších parametrů je velmi neuspokojivá. Kapacita budovy byla významně navýšena rozdělením bytů do několika (vždy podle počtu pokojů) dílčích bytových jednotek se společnou kuchyní. Panelový dům je v současné době ve velmi špatném fyzickém i technickém stavu. Zdevastované jsou společné prostory domu, sklepy jsou zavalené odpadky, v chodbách (i v některých bytech) jsou rozbitá okna, plochá střecha a okna netěsní a zatékají, společné sociální zázemí a rozvody vody a energie včetně odpadu jsou v katastrofálním stavu. Neuspokojivé jsou také hygienické podmínky v objektu (plísně, špína, odpadky). Město v rámci pilotního projektu klade z důvodu udržitelnosti výstupů zvláštní důraz na realizaci sociálních a vzdělávacích služeb a z tohoto důvodu lze také předpokládat relativně vysoký objem peněz vynaložených na tyto aktivity.


Regenerace bytového fondu a standardizace bydlení vzhledem k počtu obyvatel v jednotlivých bytových jednotkách

•

Regenerace společných prostor v bytovém domě


36


•

Úpravy střechy a oprav jejích konstrukčních a funkčních vad

•

Změna způsobu vytápění bytového domu

•

Revitalizace a úpravy sídlištního prostoru (např. obnova a výsadba alejí, veřejné zeleně a travnatých ploch, obnova městského mobiliáře, rušení zpevněných ploch, vytváření klidových zón, rekonstrukce chodníků a dětských hřišť)


Investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti (např. rekonstrukce prostor a infrastruktury pro poskytování sociálních služeb, zřízení prostor pro nízkoprahové zařízení pro děti a mládež) (IOP 3.1)


Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování příslušníků romských komunit (např. vzdělávání v oblasti zavádění a kontroly standardů kvality sociálních služeb, vzdělávání v oblasti řízení, spolupráce, tvorby a vedení projektové dokumentace, vzdělávání v dalších oblastech, které umožní poskytování služeb zaměřených na návrat uživatelů na trh práce a do společnosti, vzdělávání s cílem posílení schopností a dovedností potřebných k návratu do společnosti a na trh práce, profesní vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb) (OP VK)

•

Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit (např. terénní sociální práce, pracovní a právní poradenství, aktivity pro vstup na trh práce, sociální poradenství, rekvalifikační kurzy, nízkoprahová centra pro děti a mládež, vzdělávací a volnočasové aktivity, sociálně-aktivizační služby, sociální konzultace v rodinách) (OP LZZ)

•

Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně rozvoje partnerství na místní a regionální úrovni (např. zavádění různých forem partnerství subjektů, podporu managementu a řízení subjektů poskytujících služby v sociálně vyloučených romských komunitách, tvorby a vedení projektové dokumentace a projektového řízení, zavádění procesu kvality a kontroly poskytování sociálních služeb)

•

Předškolní a mimoškolní příprava dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí na školní vyučování (OP LZZ)

•

Individuální doučování dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí vedoucí k odstranění vzdělávacího handicapu těchto dětí (OP LZZ)

•

Zavádění asistentů pedagoga na prvním stupni základních škol pomáhajících žákům ze znevýhodněného prostředí během školního vyučování (OP LZZ)

•

Vzdělávání pedagogických pracovníků vedoucí k vedoucích k lepšímu zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do vyučování (OP LZZ)

5.4.6 Aktivity financované pouze městem bez spolufinancování ze SF •

Výstavba spojek místních komunikací, které zlepší napojení bytového domu na zónu Sídliště Kročehlavy




37


•

Příspěvkové organizace Statutárního města Kladno

•

neziskové organizace

5.4.8 Forma a výše podpory Podpora na revitalizaci veřejných prostranství bude poskytnuta formou přímé dotace z ERDF, která činí 85 % celkových způsobilých výdajů. Podpora na regeneraci bytových domů bude poskytnuta formou přímé dotace z ERDF, jejíž výše bude upřesněna na základě ukončení jednání o notifikaci ze strany EK. Velikost projektu (celkové způsobilé výdaje) není omezena. Projekty budou předkládány k podpoře žadatelem (SM Kladnem) přímo na základě indikativního seznamu projektových záměrů. Podpora projektů realizovaných mimo oblast intervence 5.2 IOP nebo z jiných OP se řídí příslušnými dokumenty a předpisy vztahujícími se k těmto OP.

5.4.9 Finanční alokace Opatření bude financováno částečně z rozpočtu IPRM. Předpokládaná finanční alokace na tyto aktivity je 1,00 % z celkového rozpočtu IPRM (tzn. bez projektů realizovaných mimo oblast intervence 5.2 IOP). Ostatní aktivity budou financované mimo rozpočet IPRM.

5.5

Opatření 5: Snížení energetické náročnosti

Pozn.: Toto opatření je realizované pouze prostřednictvím aktivit financovatelných mimo oblast intervence 5.2 IOP, tzn. mimo rozpočet IPRM. 5.5.1 Cíl opatření •

Snížit energetickou náročnost školních budov

5.5.2 Popis situace vyplývající z analýzy města, SWOT analýzy a popisu zóny V zóně Sídliště Kročehlavy se nachází několik škol. Budovy těchto škol jsou postavené ve stejné době jako bytové domy v zóně a při jejich stavbě bylo použito podobných technologií. V důsledku toho vykazují budovy značné energetické ztráty, což se projevuje na spotřebě paliv (tzn. zprostředkovaně na životním prostředí), na nákladech škol (příspěvkových organizací města) sídlících v daných budovách i na sníženém komfortu pobytu v budovách škol v zimnímk období.


Nejsou – opatření bude realizováno pouze aktivitami mimo IOP.


Nejsou – opatření bude realizováno pouze aktivitami mimo IOP.


Aktivity zaměřené na snížení energetické náročnosti budov (např. zateplení, výměna vnějších výplní) občanské vybavenosti (např. mateřských a základních škol) (OP ŽP)



•

Příspěvkové organizace Statutárního města Kladno


38


5.5.7 Forma a výše podpory Podpora bude poskytnuta formou přímé dotace z ERDF, která činí 85 % celkových způsobilých výdajů. Velikost projektu (celkové způsobilé výdaje) není omezena. Projekty budou předkládány k podpoře žadatelem (SM Kladnem) přímo na základě indikativního seznamu projektových záměrů.

5.5.8 Finanční alokace Opatření bude financováno mimo rozpočet IPRM.


39


6 Očekávané výsledky Pro jednotlivé úrovně IPRM jsou v této kapitole navrženy indikátory. Indikátory dopadu odpovídají úrovni celého IPRM, indikátory výsledku úrovni opatření a indikátory výstupu úrovni jednotlivých projektů.

6.1

Indikátory dopadu

Na úrovni celého IPRM jsou navrženy a kvantifikovány indikátory dopadu, které jsou v souladu s kritérii dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 (viz též komentář v kapitole Zdůvodnění výběru zóny). Indikátory a jejich kvantifikaci uvádí následující tabulky. Tabulka 10: Popis indikátorů dopadu Indikátor (kritérium)

Definice indikátoru

Způsob měření

Inf. zdroje

Vysoká míra chudoby a vyloučení


Průběžná evidence sociálních dávek a příspěvků

Magistrát města Kladna

Neuspokojivý demografický vývoj


Evidence obyvatel vedené Magistrátem města Kladna

Magistrát města Kladna

Nízká úroveň vzdělání

počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

zjišťováno v rámci Sčítání lidu, domů a bytů

Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Tabulka 11: Indikátory dopadu a jejich kvantifikace Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 vysoká míra a) chudoby a vyloučení neuspokojivý c) demografický vývoj

Indikátor

Město

Zóna nyní

Výchozí hodnoty odchylky

Cílová hodnota odchylky


434

1040

139,6%

130,0%

13,2% 19,9%

50,8%

50,0%


počet obyvatel starších 15 let s nejvýše 23,9% 27,4% 14,6% 12,0% základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let Zdroj: a) Magistrát SM Kladna c) Magistrát SM Kladna, ČSÚ d) ČSÚ (SLDB 2001) Pozn.: Data za celé Kladno jsou převzata z přílohy 1 Příručky pro předkladatele IPRM v IOP. Všechny údaje za město a zónu jsou uvedeny k datu požadovanému Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP. Údaje za zónu po ukončení IPRM jsou vztaženy k prvnímu roku po ukončení fyzické realizace všech projektů IPRM. Odchylka ukazuje procentuální odchylku hodnoty za zónu vůči hodnotě za referenční území (město), přičemž hodnota za referenční území je 100 %.

d)

nízká úroveň vzdělání


40


6.2

Indikátory výsledku

Na úrovni jednotlivých opatření indikátory výsledku, které vycházejí z indikátorové soustavy IOP. Vzhledem k tomu, že aktivity navržené v IPRM zasahují všechny tři indikátory pro oblast intervence 5.2 IOP, jsou použity a kvantifikovány všechny indikátory navržené v IOP pro tuto oblast intervence. Pro úroveň výsledků nejsou navrženy indikátory pro monitoring realizace aktivit z jiných oblastí intervence IOP nebo jiných operačních programů, protože tyto aktivity nejsou podstatou IPRM, ale tvoří doplňkové aktivity, které se projeví zejména na úrovni výstupu. Pro úroveň výstupu jsou indikátory pro monitoring realizace aktivit z jiných oblastí intervence IOP nebo operačních programů navrženy (viz následující podkapitola). Definici, popis způsobu měření a zdrojů informací pro indikátory výsledku obsahuje tabulka.

Tabulka 12: Popis indikátorů výsledku Indikátor

Definice

Způsob měření

Inf. zdroje

Plocha revitalizovaného území

Celková výměra plochy zóny, tzn. celého Sídliště Kročehlavy)

Výpočet plochy s využitím GIS

Výpočet Magistrátu města Kladna

Počet regenerovaných bytů

Počet bytových jednotek v bytových domech, v nichž budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov (tzn. jichž se stavební úpravy přímo dotknou)

Výpočet na základě přehledu podpořených projektů ve výročních Manažer IPRM monitorovacích zpráv a v závěrečné zprávě

Úspora spotřeby energie bytových domů

Procentuální vyjádření snížení spotřeby energie v regenerovaných bytových domech na území problémového sídliště, tzn. procentuální rozdíl spotřeby energie před provedením energetických opatření v obytných budovách a po jejich dokončení

Odborné posouzení energetických úspor vzniklých realizací jednotlivých projektů

Projektová dokumentace k jednotlivým projektům, energetický audit

Kvantifikace výchozích a cílových hodnot indikátorů výsledku je uvedena v tabulce.

Tabulka 13: Kvantifikace indikátorů výsledku Opatř. 1 2, 3, 4 2,3

Kód nár. Indikátor číselníku 331300 Plocha revitalizovaného území 331200 Počet regenerovaných bytů Úspora spotřeby energie bytových 331500 domů


Měrná jednotka m2 počet

ŘO IOP ŘO IOP

Hodnota 2005 0 0

%

ŘO IOP

0

Zdroj

Indikativní cíl 50 000 1 000 15 %

41


6.3

Indikátory výstupu

Pro úroveň výstupu jsou navrženy indikátory vycházející z indikátorové soustavy všech operačních programů, do nichž budou předloženy projekty v rámci IPRM. Kromě oblasti intervence 5.2 IOP se jedná také o oblast intervence 3.1 IOP a o operační programy Životní prostředí, Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Definici vybraných indikátorů, popis způsobu jejich měření a zdrojů informací obsahuje tabulka. Tabulka 14: Popis indikátorů výstupu Indikátor

Definice

Způsob měření

Inf. zdroje

Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území (5.2 a IOP)

Počet projektů realizovaných v rámci opatření 1 z rozpočtu IPRM

Evidence na základě Monitorovací monitorovacích zprávy, manažer zpráv IPRM IPRM

Počet projektů Počet projektů realizovaných zlepšujících stav bytových v rámci opatření 2 a 3 domů (5.2 b IOP) z rozpočtu IPRM


Pilotní projekty – podpora Počet projektů realizovaných vybraných romských v rámci opatření 4 z rozpočtu lokalit (5.2 c IOP) IPRM


Počet organizací, které realizují projekty zaměřené na začleňování příslušníků ohrožených romských lokalit (3.1 IOP)

Počet organizací, které získaly Evidence na základě Monitorovací na své projekty monitorovacích zprávy, manažer prostřednictvím IPRM podporu zpráv IPRM IPRM z oblasti intervence 3.1 IOP)

Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování vzdělávacích služeb (1.1, 1.2, 1.3 OP VK)

Počet osob, které poskytovaly služby v oblasti vzdělávání nebo konzultační služby v rámci projektů IPRM podpořených z OP VK

Evidence na základě Zprávy o realizaci zpráv o realizaci projektů, příjemci projektů podpory podpořených z IPRM

Počet podpořených osob (klientů služeb) (3.1, 3.2 OP LZZ)

Počet osob, které byly podpořeny nebo využily služby v rámci projektů IPRM podpořených z OP LZZ

Evidence na základě Zprávy o realizaci zpráv o realizaci projektů, příjemci projektů podpory podpořených z IPRM

Počet podpořených Počet projektů realizovaných Evidence na základě Monitorovací projektů (oblast podpory v rámci opatření 1 z oblasti monitorovacích zprávy, manažer 3.2 OP ŽP) intervence 3.2 OP ŽP zpráv IPRM IPRM Pozn.: Graficky jsou rozlišené indikátory vztahující se k aktivitám oblasti intervence 5.2 IOP (tedy k vlastnímu IPRM) a indikátory vztahující se k aktivitám z jiných oblastí intervence IOP nebo z jiných OP (tedy mimo vlastní IPRM).

Kvantifikace výchozích a cílových hodnot indikátorů výsledku je uvedena v následující tabulce.


42

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Tabulka 15: Kvantifikace indikátorů výstupu Opatř.

Kód nár. číselníku

Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Hodnota 2005

Indikativní cíl

Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet ŘO IOP 0 5 bydlení v území (5.2 a) Počet projektů zlepšujících stav 2,3 330101 počet ŘO IOP 0 25 bytových domů (5.2 b) Pilotní projekty – podpora vybraných 4 330102 počet ŘO IOP 0 1 romských lokalit (5.2 c) Počet organizací, které realizují projekty zaměřené na začleňování 4 075714 počet ŘO IOP 0 1 příslušníků ohrožených romských lokalit Počet osob poskytujících služby 4 07.41.20 počet ŘO OP VK 0 20 nebo podporujících poskytování vzdělávacích služeb Počet podpořených osob (klientů 4 počet ŘO OPLZZ 0 100 07.41.10 služeb) Počet podpořených projektů (oblast 5 nezjištěn 0 2 počet ŘO OPŽP podpory 3.2 OP ŽP) Pozn.: Pozn.: Graficky jsou rozlišené indikátory vztahující se k aktivitám oblasti intervence 5.2 IOP (tedy k vlastnímu IPRM) a indikátory vztahující se k aktivitám z jiných oblastí intervence IOP nebo z jiných OP (tedy mimo lvastní IPRM). Splnění indikátorů vycházejících z jiných oblastí intervence IOP nebo z jiných OP předpokládá podporu projektů předložených do těchto oblastí intervence / operačních programů. 1

330103

6.4 Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách Pilotní projekt bude v zóně Sídliště Kročehlavy realizován v objektu v ulici U Masokombinátu 698, který je ve vlastnictví města. Objekt je prostorově segregovaný, obývaný sociálně vyloučenými lidmi, ve velmi špatném technickém stavu a nedostatečně udržovaný. Rovněž jeho okolí vykazuje známky zanedbanosti. Navíc zde identifikujeme výskyt sociálně patologických jevů a u části obyvatelstva také tendence k devastaci prostředí. Z těchto důvodů byly již během přípravy dokumentu IPRM formulovány zásady, které zajistí udržitelnost výstupů pilotního projektu (projektů) realizovaných v romské lokalitě. SM Kladno přikládá udržitelnosti výstupů projektů a tudíž i efektivitě vynaložených finančních prostředků mimořádnou důležitost, a proto bude provedena řada dílčích aktivit a opatření, které dlouhodobou udržitelnost zajistí. Část z nich proběhne již v investiční fázi – rekonstrukce budou prováděny s ohledem na to, aby maximálně přispívaly k dlouhodobé udržitelnosti. Druhá část dílčích aktivit a opatření bude záležitostí provozní fáze a její součástí jsou zejména aktivity zaměřené na sociální integraci, poradenství, vzdělávání apod. Klíčovou otázkou udržitelnosti je standardizace poměrů a podmínek k životu v objektu. V obecné rovině je třeba se zaměřit na tři oblasti: 1. Zajištění a vymáhání práv a povinností nájemníků (je důležité, aby každý nájemník mohl dostatečně chránit své soukromí, byl odpovědný za přidělený byt a motivovaný k údržbě společných prostor včetně okolí budovy) 2. Eliminace nevýhody umístění objektu na periferii města a maximální napojení na infrastrukturu a služby města


43


3. Propojení investičních opatření s opatřeními v oblasti sociálních a vzdělávacích služeb, přičemž cílem těchto aktivit je: •

zlepšení klimatu v budově

•

zvýšení kompetence obyvatel k zapojení do společnosti a na trh práce

•

vzdělávání dětí

•

podpora smysluplného trávení volného času dětí a mládeže

6.4.1 Zajištění a vymáhání práv a povinností nájemníků Zajištění a vymáhání práv a povinností nájemníků, ochrana soukromí a odpovědnost za přidělený byt konkrétně znamená následující dílčí opatření: •

zavedení domovního řádu, který upraví podmínky užívání bytů i společných prostor v budově (nedodržování domovního řádu ze strany nájemníků bude důvodem k výpovědi z nájmu);

•

zavedení a důsledné dodržování systému prodlužování nájemních smluv v motivačním režimu tak, aby nájemní smlouvy na delší časové období získávali pouze nájemníci, kteří budou řádně platit nájemné a služby a dodržovat domovní řád – podmínky prodlužování nájemních smluv významně přispějí ke standardizaci poměrů v objektu;

•

zavedení funkce uklízeče a správce, který bude budovu udržovat v náležitém stavu;

•

zavedení slevového systému, který na nájemném zvýhodní nájemníky, kteří budou participovat na údržbě budovy.

6.4.2 Eliminace nevýhody umístění objektu na periferii města a maximální napojení na infrastrukturu a služby města Lokalita U Masokombinátu 698 je klíčově navázána na infrastrukturu sídliště Kročehlavy, a to zejména v těchto oblastech: •

vzdělávání dětí;

•

trávení volného času dětí a mládeže;

•

zaměstnanost;

•

dostupnost služeb (obchody, atd.);

•

návazné dopravní spojení.

V následujících odstavcích jsou popsány hlavní principy udržitelnosti projektů ve smyslu napojení lokality na infrastrukturu a služby města. 6.4.2.1 Vzdělávání dětí Ve věku povinné školní docházky je v budově U Masokombinátu cca 30-35 dětí. Menší část dětí navštěvuje ZŠ v Norské ulici, ZŠ ve Školské ulici, ostatní děti chodí do 13. základní praktické školy v Pařížské ulici. Všechny školy jsou v katastru sídliště Kročehlavy, s lokalitou U Masokombinátu mají spojení málo frekventovanou autobusovou linkou číslo 15 (12 spojů denně). V případě, že spoj dětem ujede, nebo vyučování skončí tak, že na ně žádný autobusový spoj nenavazuje, jsou nuceny jít do místa bydliště pěšky cca 2 km přes les. Přesto jsou tyto školy nejdostupnější a přirozeně spádové pro děti z lokality U Masokombinátu. Školy v ulicích Norská a Pařížská jsou zapojeny do projektů na podporu inkluzivního vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, zejména dětí ze socio-kulturně


44


odlišného prostředí, které realizuje ve spolupráci s oběma školami společnost Člověk v tísni. ZŠ Norská od 1.1.2009 ve spolupráci se společností Člověk zahájí realizaci projektu podpořeného z ESF OP VK. Projekt zavádí do školy pozici asistenta pedagoga na podporu udržení dětí se specifickými vzdělávacími potřebami v hlavním vzdělávacím proudu. Součástí projektu jsou také služby svozu dětí speciálním busem do školy. 6.4.2.2 Trávení volného času Děti a mládež tráví část svého volného času přímo v okolí budovy U Masokombinátu. V době školní docházky, tj. od září do června, však podstatnou část svého času stráví v prostoru sídliště Kročehlavy, neboť sem dojíždějí do škol. Po skončení vyučování se na sídlišti často zdržují. Jsou snadno identifikovatelné – zejména díky vnějším znakům. Okolí je může vnímat jako kompaktní sociálně odlišnou skupinu. To podporuje další tendence k izolování u dětí samotných a vytváří pocit ohrožení na obou stranách s potřebou obranných skupinových reakcí. V rámci podpory sociální integrace a navazování individuálních sociálních kontaktů dětí z lokality U Masokombinátu ve společnosti se proto zaměříme na aktivity, které mohou změnit způsoby jejich zapojení do společnosti - zejména zvýší možnost tvorby funkčních sociálních kontaktů s vrstevníky. Klíčovým opatřením je zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (NZDM), které se bude nacházet v prostoru sídliště Kročehlavy tak, aby bylo zároveň v přirozených teritoriích pohybu dětí z lokality U Masokombinátu, tedy např. cestou ze školy na autobus apod. Předpokládaný přínos NZDM: •

nabídne dětem aktivní způsoby trávení volného času, bude provozovat služby, které pomohou dětem v socializaci do prostředí, vytvoří bezpečný prostor pro sociální interakce mezi dětmi, včetně psychosociální podpory;

•

pro ostatní obyvatele sídliště Kročehlavy bude zásadním přínosem odstranění konfliktních situací působených nevhodným chováním dětí, zvýšení pocitu bezpečí, zlepšení možností pro vlastní využití volného času, neboť NZDM bude koncipováno jako integrační prostor pro všechny zájemce ve věku do 26 let, čímž se opět zvýší šance pro utváření pozitivních sociálních kontaktů dětí z vyloučené lokality s jejich vrstevníky.

6.4.2.3 Zaměstnanost Dospělí jedinci z lokality U Masokombinátu 698 jsou při hledání zaměstnání omezeni špatnou dopravní obslužností místa bydliště s ostatními městskými částmi. Proto preferují zaměstnání dostupná linkou MHD č. 15 (ta z lokality U Masokombinátu nejprve zajíždí do prostoru sídliště Kročehlavy), nebo zaměstnaní, která jsou dostupná pěšky. Proto hledají volná pracovní místa především v průmyslové zóně na okraji Kročehlav či např. ve velkých obchodních domech na kročehlavském sídlišti. 6.4.2.4 Dostupnost služeb Lokalita U Masokombinátu není vybavena žádnými službami. Její obyvatelé proto za všemi službami, především však za základními nákupy, k lékaři apod., musejí dojíždět do ostatních městských částí. Sídliště Kročehlavy je pro svoji blízkost a relativní dostupnost linkou MHD č. 15 nejpreferovanější. Navíc je velmi dobře vybaveno řadou základních služeb, což se v procesu revitalizace plánované v rámci realizace IPRM ještě zlepší.


45


6.4.2.5 Návazné dopravní spojení Pro lokalitu U Masokombinátu je nejbližším místem ve městě pro vzdělávání, čerpání služeb, zaměstnání, trávení volného času atd. prostor sídliště Kročehlavy. Z lokality je možné cestovat do centrální části Kladna po silnici č. 118 nebo po silnici č. 61. Vzhledem k tomu, že jen minimální množství z obyvatel lokality vlastní osobní automobil, volí pro spojení s centrální částí města bus MHD linky č. 15, popřípadě cestu pěšky. Autobus z lokality dojede po silnici č. 61 do prostoru sídliště Kročehlavy za cca 5 min., cesta pěšky trvá do nejbližších částí sídliště Kročehlavy cca 20 minut z místa bydliště. V rámci zlepšení spojení obyvatel lokality s nejbližším místem ve městě, kterým je prostor sídliště Kročehlavy, povedeme jednání o posílení dopravní obslužnosti lokality, a to buď linkou MHD č. 15 nebo dálkovými spoji, které u lokality zastavují. Dále zvažujeme úpravu lesní pěšiny, které spojuje lokalitu se sídlištěm Kročehlavy.

6.4.3 Propojení investičních a vzdělávacích služeb

opatření

s opatřeními

v oblasti

sociálních

Při propojení investičních akcí se sociálními a vzdělávacími aktivitami zajistí předkladatelé jednotlivých projektů v rámci IPRM tyto kroky: •

ve spolupráci s neziskovými organizacemi budou probíhat připravovány a realizovány další preventivní programy;

•

budou zrekonstruovány prostory pro poskytování preventivních vzdělávacích a sociálních služeb a volnočasových aktivit;

•

při rekonstrukci budovy budou zohledněny potřeby poskytovatelů služeb tak, aby zázemí pro jejich poskytování odpovídalo potřebám klientů i poskytovatelů (hygiena, dostatek prostoru pro aktivity,…).

stávající

a budou

Terénní sociální práce a sociálně aktivizační služby, které se zaměří zvláště na: •

zvyšování povědomí obyvatel o právech a povinnostech,

•

zapojení obyvatel do společnosti a na trh práce, tj. zvýšení sociální a ekonomické úrovně obyvatel, které povedou ke změně životních strategií,

•

zvyšování kompetencí nájemníků k řádnému užívání bytů a společných prostor;

•

vzdělávací aktivity pro děti a mládež, podpora individuálního růstu jednotlivce (od rané a včasné péče až do období rané dospělosti);

•

psychosociální pomoc – zejména dětem a mládeži v období dospívání;

•

volnočasové aktivity - smysluplné trávení volného času, poskytování alternativních druhů zábavy s důrazem na pozitivní vzory.


46


7 Časový harmonogram realizace IPRM Jednotlivá opatření a aktivity IPRM budou realizovány podle předem připraveného časového harmonogramu, který v sobě obsahuje finanční alokaci pro jednotlivé roky. Časový harmonogram respektuje požadavky na logickou provázanost jednotlivých aktivit (např. z technického a stavebního hlediska) a maximalizaci synergického efektu. Rovněž bere v potaz potřebné lhůty vyplývající z právních předpisů. Předkladatel sestavil časový harmonogram realizace IPRM a plán finanční alokace pro jednotlivé roky na základě těchto podkladů: •

Příručky pro předkladatele IPRM v IOP, která specifikuje alokaci finančních prostředků z ERDF na oblast intervence 5.2 IOP vč. doporučení pro časové rozvržení alokací na jednotlivé roky (např. s ohledem na pravidlo N+2, resp. N+3),

•

projektových listů dodaných jednotlivými potenciálními žadateli,

•

stavu připravenosti jednotlivých projektových záměrů,

•

předpokladu vyhlašování jednotlivých výzev na předkládání projektů městem,

•

závěrů jednání řídicího výboru a pracovních skupin týkajících se stanovení priorit jednotlivých opatření a/nebo aktivit.

Časový harmonogram realizace je v případě opatření 1, 3, 4 a 5 navržen na základě připravenosti jednotlivých projektových záměrů města a jeho partnerů při dodržení logické posloupnosti realizace jednotlivých projektů v území. U opatření 4 a 5 vychází návrh z předpokladu, že projektové záměry předkládané do jiných oblastí intervence než 5.2 IOP nebo do jiných OP úspěšně získají finanční podporu. V případě opatření 2 je časový plán alokace založen na odhadu, vyplývajícím z předložených projektových listů záměrů vlastníků bytových domů. Harmonogram není zpracován pro úroveň aktivit, které jsou v IPRM Sídliště Kročehlavy definovány průřezově napříč opatřeními. Důvodem je skutečnost, že předkladatel předpokládá realizaci komplexních projektů zahrnujících většinu podpořitelných aktivit, zejména v případě revitalizace veřejných prostranství (např. komplexní revitalizace vnitrobloku s revitalizací zeleně, parkovými úpravami, rekonstrukcí mobiliáře, veřejného osvětlení, chodníků, místních komunikací atd.) a regenerace bytových domů (např. komplexní revitalizace bytového domu se zateplením fasády, výměnou oken, rekonstrukcí střechy a výměnou výtahů). Z logiky věci od sebe tudíž nelze jednotlivé aktivity časově oddělit. Předpokládaný časový harmonogram realizace jednotlivých projektů je uveden v jejich tabulkovém přehledu v kapitole 15. V harmonogramu jsou uvedena jednotlivá opatření realizovaná prostřednictvím projektů sestávajících z přípravné fáze, realizační fáze i provozní fáze. Za okamžik zahájení realizace opatření se v případě časového harmonogramu pokládá zahájení přípravné fáze prvního projektu naplňujícího toto opatření. Za okamžik ukončení realizace opatření se pokládá ukončení realizační fáze posledního projektu naplňujícího opatření. Časová návaznost realizace jednotlivých opatření dodržuje tato východiska zajišťující jejich logickou provázanost: •

realizace opatření 1 a 2 probíhá souběžně ve stejném časovém období, protože jednotlivé projekty zaměřené na revitalizaci veřejných prostranství a regeneraci bytových domů na sebe nejsou stavebně závislé, ale jejich současná realizace posiluje z toho vyplývající synergický efekt,


47


•

realizace opatření 3 probíhá relativně autonomně tak, aby zapadala do období realizace opatření 1 a 2,

•

realizace opatření 4 předpokládá současné zahájení investičních i neinvestičních projektů tak, aby výstupy a výsledky projektů dosáhly žádoucí synergie a aby byla zajištěna udržitelnost výstupů projektů (investiční aktivity nelze provést bez současné realizace aktivit v oblasti sociálních služeb a vzdělávání a ty zase není možné realizovat bez odpovídajících investic do infrastruktury a bytového fondu),

•

realizace opatření 5 je zcela nezávislá na době realizace ostatních opatření.

Harmonogram realizace jednotlivých opatření přibližují následující obrázek a tabulka.

Obrázek 2: Harmonogram realizace jednotlivých opatření

Obrázek 3: Harmonogram realizace jednotlivých opatření vč. předpokládané koncentrace celkových finančních prostředků do jednotlivých let

Pozn.: Hodnoty v grafu uvádějí procentuální výši předpokládaných celkových výdajů na jednotlivá opatření v jednotlivých letech (celé období 2009-2015 = 100 %).


48


8 Finanční plán Celkové způsobilé výdaje na IPRM jsou stanoveny na 305,37 mil. Kč (pouze aktivity v rámci oblasti intervence 5.2 IOP), resp. 399,67 mil. Kč (vč. aktivit mimo oblast intervence 5.2 IOP). Město počítá se spolufinancováním projektů předkládaných městem v rámci IPRM. Ostatní potenciální předkladatelé i veřejnost byli o systému financování informováni prostřednictvím různých komunikačních nástrojů (blíže viz kapitoly 9 a 10). Následující tabulka ukazuje absolutní i procentuální alokaci finančních zdrojů na jednotlivá opatření IPRM. Tabulka 16: Alokace finančních zdrojů podle opatření Celkové výdaje Opatření

Kč

Předpokládaná dotace (ERDF+SR)

% rozpočtu IPRM

Kč

% celkových způs. výdajů

Opatření v rámci rozpočtu IPRM 1. Veřejná prostranství

118,05 mil.

38,66%

100,34 mil.

85,00%

2. Regenerace bytových domů

127,82 mil.

41,85%

51,13 mil.

40,00%

3. Regenerace bytových domů zvláštního určení

56,24 mil.

18,42%

22,50 mil.

40,00%

3,26 mil.

1,07%

1,96 mil.

85,00% (40,00%)

305,37 mil.

100,00%

175,93 mil.

---

4. Pilotní projekt pro integraci sociálně vyloučené romské komunity Celkem rozpočet IPRM

Opatření mimo rozpočet IPRM 4. Pilotní projekt pro integraci sociálně vyloučené romské komunity

44,30 mil.

---

44,30 mil.

100,00%

5. Snížení energetické náročnosti

50,00 mil.

---

46,25 mil.

92,50%

Celkem mimo rozpočet IPRM 94,30 mil. --90,55 mil. --Pozn.: Výše dotace v případě opatření 2 a 3 předpokládá úspěšné schválení notifikace ze strany EK pro aktivitu regenerace bytových domů. Předkladatel na základě aktuálních informací z ŘO IOP zařadil do tabulky předpokládanou dotaci ve výši 40 % celkových způsobilých výdajů.

Finanční plán je zpracován pro úroveň opatření a pro IPRM jako celek. Finanční plán není zpracován pro úroveň aktivit, které jsou v IPRM Sídliště Kročehlavy definovány průřezově napříč opatřeními. Důvodem je skutečnost, že předkladatel předpokládá realizaci komplexních projektů zahrnujících většinu podpořitelných aktivit, zejména v případě revitalizace veřejných prostranství (např. komplexní revitalizace vnitrobloku s revitalizací zeleně, parkovými úpravami, rekonstrukcí mobiliáře, veřejného osvětlení, chodníků, místních komunikací atd.) a regenerace bytových domů (např. komplexní revitalizace bytového domu se zateplením fasády, výměnou oken, rekonstrukcí střechy a výměnou výtahů). Z logiky věci je tudíž obtížné od sebe jednotlivé aktivity finančně oddělit, protože v rámci jednoho projektu bude pravděpodobně často realizováno hned několik aktivit. Předpokládaná výše celkových způsobilých výdajů na realizaci jednotlivých projektů je uvedena v jejich tabulkovém přehledu v kapitole 15. Finanční plán v dělení na jednotlivé roky je dle pokynu ŘO IOP pouze indikativní, předkladatel však vzhledem k detailní přípravě rozpočtu IPRM nepředpokládá jeho změny. SPF Group, v.o.s., 11/2008

49


Procentuální rozdělení výdajů na jednotlivé roky pro každé opatření financované z rozpočtu IPRM i pro celý IPRM uvádí následující tabulka.

Tabulka 17: Časový plán alokace finančních prostředků na jednotlivá opatření (pouze rozpočet IPRM)

Pozn.: Uveden je indikativní návrh alokace celkových způsobilých výdajů pro jednotlivé roky jako procento z celkových způsobilých výdajů na dané opatření (finanční prostředky na opatření = 100 %).

Celkové způsobilé výdaje na IPRM ve výši 305,37 mil. Kč (pouze aktivity v rámci oblasti intervence 5.2 IOP), resp. 399,67 mil. Kč (vč. aktivit mimo oblast intervence 5.2 IOP) budou financované z řady zdrojů. Míra spolufinancování jednotlivých opatření ze strukturálních fondů se liší podle pravidel stanovených příslušnými operačními programy. V zásadě platí, že je-li žadatelem město nebo nezisková organizace, dosahuje míra spolufinancování ze strukturálních fondů 85 % celkových způsobilých výdajů, jedná-li se však o projekty zaměřené na regeneraci bytových domů (bez ohledu na žadatele), dosahuje míra spolufinancování ze strukturálních fondů dle informace ŘO IOP předběžně 40 % celkových způsobilých výdajů (definitivní procentuální výše spolufinancování závisí na výsledcích schválení žádosti o notifikaci režimu veřejné podpory). Následující tabulka ukazuje finanční plán realizace jednotlivých opatření podle jednotlivých zdrojů financování celkově i v dělení na roky. Mezi zdroji financování jsou strukturální fondy (prostřednictvím OP ŽP, OP VK, OP LZZ), rozpočet SM Kladna i finanční zdroje jednotlivých soukromých subjektů (partnerů města; neziskové organizace, společenství vlastníků jednotek, bytová družstva). Tabulka 18: Finanční plán IPRM (v mil. Kč)


50


8.1 Veřejná podpora Předkladatel IPRM se zavazuje dodržovat během přípravy a realizace IPRM všechna pravidla poskytování veřejné podpory, zejména: •

žádný projekt realizovaný v rámci IPRM nebude zakázanou veřejnou podporu,

•

způsobilým výdajem může být jen takový náklad projektu, který nezakládá zakázanou veřejnou podporu.

•

v případě projektů, jejichž financování zakládá veřejnou podporu, mohou být za způsobilé považovány pouze výdaje, které splňují právní předpisy ES a ČR v oblasti poskytování veřejné podpory.

Podpora poskytovaná z rozpočtu IPRM může být v případě projektů obsahujících veřejnou podporu poskytována pouze do výše vymezené příslušnou právní úpravou ES u daného typu veřejné podpory. Způsobilé výdaje mohou být v tomto ohledu uznány, pouze pokud nepředstavují podporu neslučitelnou s požadavky práva ES v této oblasti. V rámci IPRM je podpora projektů zakládajících veřejnou podporu poskytována pouze v případě opatření 2, 3 a 4, která zahrnují aktivity zaměřené na regeneraci bytových domů. Pro tyto aktivity byly v souladu s Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP definovány následující typy veřejné podpory: •

veřejná podpora de minimis,

•

veřejná podpora na základě notifikace.

Veřejná podpora v režimu de minimis platí na základě Příručky pro předkladatele IPRM v IOP a informací ŘO IOP pouze do okamžiku schválení notifikace ze strany EK. Pro veřejnou podporu v režimu de minimis platí standardní pravidla: •

celková výše podpory poskytnutá jednomu příjemci nesmí v kterémkoli tříletém fiskálním období přesáhnout částku odpovídající 200.000 EUR, přičemž do tohoto limitu se nepočítá případná veřejná podpora poskytnutá mimo režim de minimis,

•

maximální výše veřejné podpory je 50 %.

Veřejná podpora na základě notifikace bude poskytována pouze v případě schválení příslušné notifikace ze strany EK. Pravidla tohoto režimu veřejné podpory (vč. maximální procentuální výše podpory) budou stanovena na základě výsledků notifikace. Při zpracování finančního plánu pracoval předkladatel na základě doporučení ŘO IOP s předpokladem, že notifikace ze strany EK bude schválena a že veřejná podpora v tomto režimu bude poskytována do výše 40 % celkových způsobilých výdajů projektu.

8.2

Pravidlo N+3 a N+2

Předkladatel vzal při přípravě IPRM v potaz pravidlo N+3 pro období 2007-10, resp. N+2 pro období 2011-13 a alokaci u ERDF pro oblast intervence 5.2 IOP na jednotlivé roky v období 2007-13. Vzhledem k tomu, že zahájení realizace IPRM se předpokládá v průběhu roku 2009, přičemž alokace finančních prostředků z ERDF začíná rokem 2007, provedl předkladatel následující opatření zvyšující absorpční kapacitu žadatelů v rámci IPRM zóny Sídliště Kročehlavy v úvodní fázi realizace IPRM: •

předkladatel jako žadatel (především na projekty v oblasti revitalizace veřejných prostranství) zahájil přípravu části těchto projektů již během zpracování dokumentu IPRM tak, aby sám mohl zahájit čerpání finančních prostředků již v roce 2009,


51


•

předkladatel na základě výzvy k předložení projektových záměrů do indikativního seznamu projektů shromáždil velké množství projektových záměrů, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že v úvodní fázi realizace IPRM vykáží žadatelé dostatečnou absorpční kapacitu,

•

při jednáních řídicího výboru, pracovních skupin, veřejném projednání i v rámci výzvy k předkládání projektových záměrů do indikativního seznamu projektů byli potenciální žadatelé informováni o možnostech čerpat finanční prostředky již od roku 2009 s tím, že na začátku realizace IPRM bude k dispozici zvýšený objem prostředků na již připravené projekty,

•

v úvodní fázi realizace IPRM vyhlásí předkladatel výzvy k předkládání projektů s vyšším celkovým objemem poskytnutých finančních prostředků.


52


9 Administrativní řízení IPRM Popis administrace a způsobu řízení IPRM se skládá z následujících částí: •

způsobu řízení IPRM a zajištění administrativních kapacit (řídicí struktura IPRM, kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů, komunikační toky mezi jednotlivými subjekty) vč. pravidel pro ustavení řídicího výboru a pracovních skupin a zdůvodnění výběru a požadavků na pozici manažera IPRM,

•

realizace IPRM,

•

monitoring a aktualizace IPRM.

Tyto jednotlivé aspekty způsobu řízení vycházejí z požadavků Příručky pro předkladatele IPRM v IOP a jsou popsány v následujících podkapitolách. Další informace jsou uvedeny v kapitole Zapojení partnerů a Způsob výběru projektů.

9.1

Způsob řízení a zajištění administrativních kapacit

Na řízení IPRM se bude podílet několik subjektů, mezi něž jsou rozdělené jednotlivé výkonné, schvalovací nebo konzultační role a kompetence. Organizaci řízení přibližuje následující schéma, konkrétní roli a kompetence subjektů a komunikační toky mezi nimi pak následují text. Role partnerů je uvedena zvlášť v kapitole Zapojení partnerů.

Obrázek 4: Organizační schéma řízení IPRM zastupitelstvo / rada města

řídicí orgán IOP

řídicí orgány jiných OP

řídicí výbor IPRM

manažer IPRM

žadatelé / příjemci

pracovní skupiny

partneři IPRM

externí konzultant

9.1.1 Řídící výbor Řídicí výbor IPRM Kladna byl SM Kladnem ustaven již na začátku zpracovávání dokumentu IPRM a jeho činnost bude pokračovat i během realizace IPRM. Řídící výbor je odpovědný zastupitelstvu/radě města. Zastupitelstvo města rovněž schvaluje personální složení řídicího výboru. Závěry schválené řídicím výborem mají pro hlasování v zastupitelstvu města doporučující charakter. Řídicí výbor jedná na základě předem schváleného jednacího řádu.


53


Kompetence řídicího výboru: •

projednává IPRM v průběhu jeho zpracovávání a před jeho předložením orgánům města ke schválení,

•

projednává výběr dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich projednání v orgánech města,

•

zadává úkoly manažerovi IPRM a v průběhu zpracování dokumentu IPRM také zpracovateli,

•

pokud jsou projekty v IPRM realizovány prostřednictvím otevřené výzvy, ŘV navrhuje a schvaluje kritéria pro výběr projektů,

•

doporučuje/předkládá řídicímu orgánu IOP ke schválení dílčí projekty žadatelů,

•

projednává monitorovací zprávy IPRM zpracované manažerem IPRM a zajistí jejich projednání v orgánem města,

•

posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení zastupitelstvu/radě města před jejich předložením ŘO IOP.

Při sestavování řídicího výboru byl respektován princip partnerství – členy řídicího výboru tak jsou nejen zástupci města, ale i jiných subjektů (neziskových organizací, zástupců bytových družstev/společenství vlastníků jednotek, řídicího orgánu IOP apod.). Většina členů řídicího výboru disponuje hlasovacím právem, několik členů řídicího výboru, kteří mají při přípravě a realizaci IPRM poradenskou roli (např. zástupce řídicího orgánu IOP, manažer IPRM), je bez hlasovacího práva.

9.1.2 Pracovní skupiny Pro odbornou diskusi dílčích problematik SM Kladno vytvořilo prostřednctvím řídicího výboru pracovní skupiny. Členy každé pracovní skupiny je minimálně jeden zástupce řídicího výboru a dále okruh přizvaných odborníků z řad předkladatele i jeho partnerů, kteří se v rámci své činnosti specializují na dané téma. Složení pracovních skupin bylo schváleno řídicím výborem. Úkolem pracovních skupin je především zpracování kvalifikovaných odborných doporučení, která tvoří podklad pro rozhodování řídicího výboru. Jednání pracovních skupin z nich vyplývající závěry jsou nezávazné a mají charakter odborných doporučení pro následná jednání a schvalování ze strany řídicího výboru. Během zpracovávání IPRM byly vytvořeny 3 pracovní skupiny pro témata veřejných prostranství, bytových domů a sociálně vyloučené romské komunity. Tyto pracovní skupiny se dosud sešly 2x (veřejná prostranství, sociálně vyloučená romská komunita) – 4x (bytové domy). Předpokládá se, že ve fázi realizace IPRM budou další jednání pracovních skupin zorganizována tehdy, bude-li třeba získat kvalifikované stanovisko pro významnější změnu v dokumentu IPRM, při výběru projektů apod. Počet pracovních skupin a jejich odborné zaměření může být změněn dle potřeby a na základě schválení řídicím výborem.

9.1.3 Manažer IPRM Hlavní výkonnou roli při zpracování a zejména při realizaci IPRM má manažer IPRM, část výkonných aktivit může být řídicím výborem nebo orgány města (zastupitelstvem, radou) svěřena dalším subjektům. Manažer IPRM odpovídá za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM, za komunikaci se zpracovatelem IPRM a s partnery IPRM. Manažer IPRM dále připravuje roční monitorovací zprávy i závěrečnou zprávu o realizaci IPRM a před odevzdáním řídicímu orgánu IOP je předkládá řídicímu výboru. Manažer IPRM je rovněž stanoven jako kontaktní osoba pro komunikaci s řídicím orgánem IOP. Manažer IPRM je jmenován radou města a jeho činnost se odvíjí od pokynů a usnesení řídicího výboru, případně zastupitelstva či rady města. SPF Group, v.o.s., 11/2008

54


V případě IPRM Kladna je manažerem IPRM zástupce oddělení evropských fondů a rozvoje města Magistrátu města Kladna. Manažer byl vybrán SM Kladnem na základě standardního výběrového řízení na pracovní pozici na oddělení evropských fondů a rozvoje města. Požadavkem byla kromě standardních požadavků na jakéhokoli zaměstnance Magistrátu města Kladna zejména zkušenost s prací v místní veřejné správě a orientace v problematice strukturálních fondů a Evropské unie. Zaměstnancem oddělení evropských fondů a rozvoje města je rovněž manažer IPRM v ROP Střední Čechy, což umožňuje intenzivní komunikaci mezi oběma manažery obou IPRM, výměnu zkušeností atd.

9.1.4 Řídicí orgán IOP MMR ČR jako řídicí orgán IOP samozřejmě funguje nezávisle na SM Kladně. Protože je řídicím orgánem pro IOP, jsou jeho rozhodnutí závazná pro řídicí výbor a zprostředkovaně i pro zastupitelstvo SM Kladna. Kromě toho má řídicí orgán též roli poradce, tzn. vydává doporučení pro přípravu, realizaci a monitoring IPRM. Řídicí orgán IOP: •

vybírá a schvaluje IPRM v rámci výzvy na předkládání IPRM v IOP,

•

může se informovat o výsledcích jednání ŘV a o aktuálním stavu přípravy, realizace a monitoringu IPRM,

•

má zástupce bez hlasovacího práva v řídicím výboru IPRM,

•

vydává doporučení řídicímu výboru a manažerovi IPRM,

•

schvaluje dílčí projekty žadatelů na základě doporučení SM Kladna, zamítá je v případě, že projekty nesplňují požadovaná kritéria,

•

schvaluje podstatné změny IPRM,

•

dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění IPRM,

•

monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti.

9.1.5 Řídící orgány jiných OP Řídicí orgány jiných operačních programů zasahují do fáze realizace IPRM zprostředkovaně tím, že vybírají a schvaluje projekty, které jsou v souladu s obsahem a cíli IPRM a jejich předkladatelé požádali o dotaci z jiného operačního programu. Řídicí orgán jiného OP zejména: •

přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel příslušného operačního programu dílčí projekty IPRM,

•

na základě potvrzení města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM, poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci,

•

monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, zajistí, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost projektu na konkrétní IPRM,

•

na vyžádání poskytne řídicímu orgánu ROP IOP informace o schválení/neschválení a průběhu realizace projektů realizovaných v rámci IPRM.


55


9.2

Realizace IPRM

9.2.1 Předložení projektů řídicím orgánům Žadatel v první fázi předloží projektové záměry městu. Městem (manažerem a řídicím výborem) vybrané a schválené projekty jsou následně žadatelem předloženy řídicímu orgánu IOP, případně řídicím orgánům jiných operačních programů. Žadatel doloží usnesením orgánů města, že projekt je v souladu s IPRM, tj. je v souladu s některým z cílů opatření a byl schválen orgány města k realizaci. Při předkládání projektů se žadatel bude řídit standardními podmínkami a předpisy stanovenými příslušným operačním programem, resp. prováděcím dokumentem a projektovou příručkou. Bližší informace viz též kapitola Způsob výběru projektů.

9.2.2 Výběr a schvalování projektů řídícím orgánem OP V úvodní fázi budou městem vybrány projekty na základě splnění formálních kritérií, kritérií přijatelnosti a splnění kvalitativních požadavků. Městem vybrané projekty budou samostatně hodnoceny řídicím orgánem příslušného operačního programu na základě jeho metodiky hodnocení. Projekty předkládané pro financování z oblasti podpory 5.2 IOP (tedy v rámci rozpočtu IPRM), které úspěšně projdou formální kontrolou a kontrolou přijatelnosti a splní minimální požadované kvalitativní hodnocení, budou řídicím orgánem schváleny. Během výběru a schvalování projektů řídicí orgán komunikuje jak s žadatelem, tak i se předkladatelem IPRM. Bližší informace viz kapitola Způsob výběru projektů.

9.2.3 Realizace projektů Nositelé projektů (příjemci) musí projekty realizovat v souladu s podmínkami příslušného operačního programu, v souladu se smlouvou/rozhodnutím o poskytnutí dotace na daný projekt a dalšími dokumenty, které řídící orgán operačního programu stanoví. Projekty jsou realizovány v souladu s harmonogramem pro jednotlivá opatření stanoveným v IPRM a s harmonogramem realizace daného projektu stanoveným ve smlouvě uzavřené s řídicím orgánem. Město s využitím řídící struktury IPRM (zejména manažera IPRM, případně řídicím výborem IPRM) bude koordinovat aktivity jednotlivých projektů tak, aby bylo dosaženo cílů IPRM s maximálním využitím synergických efektů vyplývajících z koordinace mezi projekty. ŘO bude standardním způsobem provádět kontrolu a monitoring jednotlivých projektů a na základě prokázaných nákladů poskytne platby příjemcům dílčích projektů.

9.3

Monitoring a aktualizace IPRM

Město s využitím řídící struktury IPRM provádí monitorování realizace IPRM jako celku. Za monitoring průběhu realizace IPRM odpovídá manažer IPRM. Současně monitoruje celkový kontext IPRM a může navrhovat změny ve schváleném IPRM. Základní popis způsobu monitoringu a provádění případných změn a aktualizací IPRM jsou popsány v následujícím textu. Podrobnější pravidla pro monitoring a provádění změn IPRM stanoví řídicí orgán IOP.

9.3.1 Monitoring IPRM Město prostřednictvím manažera IPRM každý rok zpracuje monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat veškeré náležitosti požadované řídicím orgánem IOP. Součástí zprávy bude přehled schválených, rozpracovaných a nově ukončených projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat monitorovací zprávy jednotlivých projektů zpracované jednotlivými příjemci a schválené příslušným


56


řídicím orgánem. V monitorovací zprávě mohou být navrženy změny IPRM (viz níže). Monitorovací zprávu schvaluje zastupitelstvo města, následně ji město předkládá řídicímu orgánu. Při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty, zejména s nositeli projektů (žadateli). Po ukončení realizace posledního projektu IPRM předkládá manažer IPRM závěrečnou Zprávu o realizaci IPRM. Proces administrace je stejný jako v případě řádné výroční monitorovací zprávy o postupu realizace IPRM.

9.3.2 Aktualizace a změny IPRM Změny v projektu zařazeném do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, musí příjemce neprodleně písemně oznámit SM Kladnu a řídicímu orgánu příslušného OP podle podmínek tohoto operačního programu, a aby tyto změny mohly být provedeny, musí být řídicím orgánem OP schváleny. Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím monitorovací zprávy o postupu realizace IPRM, nebo pomocí zvláštního formuláře. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku ke Smlouvě a k jejich provedení stačí, pokud s nimi řídicí orgán IOP vysloví souhlas. Pro provedení podstatných změn v IPRM je třeba úpravy smlouvy o IPRM mezi městem a řídicím orgánem. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, aktivity, rozpočet nebo délku trvání IPRM.


57


10 Zapojení partnerů 10.1

Partneři IPRM a způsob jejich zapojení

Do přípravy IPRM zapojilo SM Kladno prostřednictvím různých forem komunikace (viz následující kapitola) tyto subjekty: •

zástupce městské samosprávy (radní, zastupitelé, členové výborů zastupitelstva),

•

zástupce dotčených odborů magistrátu,

•

zástupce Lokální agendy 21,

•

zástupce neziskových organizací zaměřených na služby sociální prevence a péče (zejména ROSA, Člověk v tísni)1,

•

zástupce ŘO IOP (MMR ČR),

•

zástupce sdružení vlastníků jednotek a bytových družstev,

•

další společenství vlastníků jednotek (v zóně jich působí několik desítek) a bytová družstva (v zóně působí celkem dvě),

•

širokou veřejnost (zejména obyvatele zóny Sídliště Kročehlavy, případně jiných částí města),

•

zpracovatel IPRM.

Uvedené subjekty lze jako partnery IPRM2 v rámci přípravy, realizace a monitoringu IPRM rozdělit do několika skupin podle: •

jejich role při přípravě a realizaci IPRM a vztahu k předkladateli (SM Kladnu),

•

jejich vztahu k čerpání finančních prostředků z IPRM,

•

zapojení do jednotlivých komunikačních nástrojů IPRM.

Klasifikaci partnerů podle těchto kritérií přibližuje tabulka. V následující kapitole jsou pak uvedeny použité komunikační nástroje.

1

S těmito subjekty SM Kladno uzavřelo nebo uzavře smlouvy o partnerství při realizaci aktivit, které jsou součástí pilotního projektu (opatření 4). 2

Zástupce městské samosprávy a magistrátu nelze označit za partnery v pravém slova smyslu, protože jsou zástupci předkladatele.


58

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Tabulka 19: Přehled partnerů IPRM a jejich pozice subjekt zástupci městské samosprávy

role / vztah čerpání fin. k předkladateli prostř. z IPRM předkladatel

komunikační nástroje

žadatel

jednání zpracovatele a předkladatele jednání řídicího výboru jednání pracovních skupin internetová prezentace prezentace v místním periodiku veřejné projednání

zástupci dotčených odborů magistrátu předkladatel, žadatel odborní garanti


zástupci Lokální agendy 21

partner

ne

jednání řídicího výboru internetová prezentace prezentace v místním periodiku

zástupci neziskovkých organizací

partner

žadatel

jednání pracovních skupin internetová prezentace prezentace v místním periodiku veřejné projednání

zástupci ŘO IOP

metodický konzultant

ne

jednání řídicího výboru

zástupci SVJ a BD

partner

žadatel

jednání řídicího výboru jednání pracovních skupin internetová prezentace prezentace v místním periodiku veřejné projednání

další SVJ a BD

partner

žadatel

internetová prezentace prezentace v místním periodiku veřejné projednání

široká veřejnost

partner

ne

internetová prezentace prezentace v místním periodiku veřejné projednání

zpracovatel IPRM

zpracovatel

ne


Pozn.: SVJ = společenství vlastníků jednotek, BD = bytové družstvo Přehled a popis jednotlivých komunikačních nástrojů viz následující podkapitola.


59


10.2

Komunikační nástroje pro realizaci partnerství

Zapojení partnerů do přípravy IPRM Sídliště Kročehlavy proběhlo na základě předem stanoveného komunikačního plánu. Cílem komunikačního plánu obecně je zvýšit úroveň vědomí dalších subjektů a veřejnosti o činnosti SM Kladna při přípravě IPRM a prostřednictvím toho posílit partnerství a zapojení jednotlivých partnerů do přípravy, realizace a monitoringu IPRM. Komunikační plán, který je pro fázi zpracování IPRM a zahájení jeho realizace popsán níže, bude průběžně aktualizován s ohledem na aktuální potřebnost komunikace s partnery, publicity atd. Aktualizace bude prováděna jednou za 1-2 roky. Komunikační plán respektuje legislativu ČR a EU, Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec a je v souladu s cíli Integrovaného operačního programu. V dalších kapitolách jsou podrobně popsány použité nástroje komunikace. Nástroje jsou diferencovány s ohledem na jednotlivé cílové skupiny IPRM. Další, zde neuvedené komunikační nástroje mohou být využity na základě průběžné aktualizace komunikačního plánu. Navrhovanými a již využitými komunikačními nástroji jsou: •

Společná pravidelná i ad hoc jednání zpracovatele a předkladatele (SM Kladna) a zpracovatele (SPF Group, v.o.s.) IPRM

•

Jednání řídicího výboru IPRM složeného ze zástupců předkladatele (SM Kladno) a vybraných partnerů za účasti zpracovatele (SPF Group, v.o.s.) a metodické podpory ŘO IOP (pravidelná účast zástupce ŘO na jednáních řídicího výboru)

•

Jednání odborných pracovních skupin v jednotlivých tematických okruzích

•

Průběžně aktualizovaná internetová prezentace IPRM na internetových stránkách SM Kladna

•

Prezentace IPRM v místním periodiku

•

Veřejné projednání IPRM

zaměřených

na projektové

záměry

V souvislosti se zpracováním IPRM a vzhledem k obsahu zadání jsou v této části navrženy jednotlivé způsoby a formy komunikace, které nejlépe odpovídají specifické situaci IPRM, podmínkám SMK, termínům i možnosti společného provedení některých kroků. Navržené formy komunikace jsou připraveny pro všechny etapy IPRM, tedy pro fázi přípravy, realizace i monitoringu. Všechny navržené kroky vyžadují součinnost zejména ze strany předkladatele, ŘO, partnerů města a rovněž zpracovatele IPRM.

10.2.1 Společná pravidelná i ad hoc jednání zpracovatelů předkladatele a zpracovatele IPRM S cílem sladění nástrojů komunikačního plánu, prezentace dílčích i závěrečných verzí IPRM a forem jejich projednávání byla během zpracování IPRM pořádána pravidelná jednání. Tato jednání sloužila také pro konzultaci organizačního postupu zpracování IPRM. Mimo jiné bylo na těchto jednáních dohodnuto společné provedení některých kroků komunikačního plánu. Dalším efektem jednání je projednávání obsahu jednotlivých částí dokumentů. Zapojení předkladatele: •

Organizace a technické zajištění jednání

•

Návrhy organizace postupu zpracování a realizace IPRM


60


•

Připomínkování výstupů a návrhů předložených zpracovatelem

Zapojení zpracovatele: •

Návrhy organizace postupu zpracování a realizace IPRM

•

Předkládání průběžných výstupů

•

Zapracovávání připomínek ze strany předkladatele

10.2.2

Jednání Řídicího výboru IPRM

Řídící výbor IPRM má zodpovědnost za řízení procesu tvorby, realizace a monitoringu IPRM a v úvodní fázi též za připomínkování a schvalování dílčích výstupů IPRM. Řídicí výbor dále vybírá projekty, které budou následně jednotlivými žadateli předloženy ŘO IOP. Členy řídicího výboru jsou zástupci SM Kladna a hlavních partnerů města, např. bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, neziskových organizací apod. (všichni tito členové disponují hlasovacím právem). Jednání řídicího výboru probíhají za účasti zástupce ŘO IOP a manažera IPRM. Z jednání ŘV jsou pořizovány zápisy. Zapojení předkladatele: •

Ustavení členů Řídicího výboru

•

Organizace a technické zajištění jednání Řídicího výboru

•

Stanovení a odsouhlasení dalšího postupu při zpracování a realizaci IPRM (vč. výběru zóny a zpracování dokumentu IPRM)

•

Připomínkování výstupů předložených zpracovatelem


Předkládání průběžných výstupů

•

Zapracovávání připomínek ze strany předkladatele

Zapojení dalších subjektů (partnerů): •

Připomínkování výstupů a postupu zpracování a realizace

•

Metodická doporučení (ŘO IOP)

10.2.3

Jednání odborných pracovních skupin

Pro dílčí problémové okruhy (opatření) IPRM byly ustaveny pracovní skupiny. Celkem pracují 3 pracovní skupiny pro opatření 1 (PS veřejná prostranství), 2 (PS bytové domy) a 4 (sociálně vyloučená romská komunita). Opatření 3 řeší pracovní skupina bytové domy. Každá skupina měla přibližně 6-10 členů, kteří byli nominováni předkladatelem, resp. řídicím výborem. Jednotlivé pracovní skupiny se během zpracování IPRM sešly 2-4x, schůzky budou pokračovat i během realizace IPRM. Členové pracovních skupin byli vybíráni tak, aby jednak uměli poskytnout k danému tématu relevantní informace a přispěli k diskusi o zaměření a vymezení tématu, výběru projektů apod., a jednak aby mezi nimi byli jak zástupci SM Kladna, tak i partnerských subjektů. Z jednání pracovních skupin jsou pořizovány zápisy. Zapojení předkladatele: •

Ustavení členů pracovních skupin

•

Organizace a technické zajištění jednání pracovních skupin

•

Moderování jednání pracovních skupin

Zapojení zpracovatele:


61


•

Prezentace průběžných výstupů IPRM

•

Zapracovávání závěrů jednání pracovních skupin


Účast na jednáních pracovních skupin (vybraní partneři IPRM)

•

Návrhy řešení jednotlivých dílčích problematik a úkolů

10.2.4

Internetová prezentace IPRM

Systém internetové prezentace umožňuje jednoduše zveřejňovat organizační a administrativní náležitosti přípravy IPRM, rozpracované i finální verze dokumentu IPRM a také dokumentovat činnost příslušného oddělení Magistrátu města Kladna. Ke zveřejněným průběžným i finálním výstupům dokumentu IPRM se mohl kdykoli kdokoli vyjádřit (zaslat připomínku) na kontaktní adresu. Internetová prezentace IPRM na stránkách SM Kladna se skládá z následujících částí (některé z nich byly relevantní pouze po část doby během přípravy IPRM): •

jednací řád řídicího výboru IPRM, statut řídicího výboru IPRM, seznam členů řídicího výboru, zápisy z jednání řídicího výboru

•

seznam členů pracovních skupin

•

kontaktní údaje

•

výzva k předkládání projektových záměrů vč. vzoru projektového listu

•

pozvánka na veřejné projednání IPRM

•

prezentace průběžných verzí a zejména finální podoby dokumentu IPRM

•

prezentace studií, které byly zpracovány jako podklad pro přípravu IPRM

Příslušné části internetových stránek respektují následující aspekty: •

umístění - odkaz již z úvodní internetové stránky SM Kladna (www.mestokladno.cz),

•

podrobná struktura odkazů v příslušné sekci internetových stránek,

•

design - standardně dle zvyklostí správce internetových stránek SM Kladna.

Základní informace o IPRM je umístěna také na internetové stránce zpracovatele IPRM (SPF Group, v.o.s.). Zapojení předkladatele: •

Technické a organizační zajištění internetových stránek a průběžné umísťování informací a výstupů


Obsahové zajištění podkladů pro internetové stránky


Možnost průběžně připomínkovat výstupy IPRM

•

Možnost informovat se o aktuální fázi zpracování a realizace IPRM

10.2.5

Prezentace IPRM v místním periodiku

Jedním z hlavních cílů zapojení médií je informování veřejnosti nejen o samotném zpracovávání daného dokumentu (v tomto případě IPRM), ale také o místech jejich prezentace a zveřejnění, o možnostech zapojení do projednávání a připomínkování


62


a dalších nástrojích komunikační strategie. Proto byla informace o IPRM zveřejněna také v periodiku „Kladno 2008“ vydávaném přímo SM Kladnem. V průběhu zpracování IPRM se ve vybraném periodiku objevily především informace o obsahu, účelu a cílech IPRM, o možnostech, kde se lze s dokumentem a jednotlivými výstupy průběžně seznámit, o kontaktních údajích, kde se lze informovat a kam lze posílat dotazy či připomínky, a o možnosti předkládání projektových záměrů v podobě projektových fichí (s odkazem na internetové stránky, odkud lze vzor fiche stáhnout). Zapojení předkladatele: •

Technické a organizační zajištění publicity, komunikace s vybraným periodikem


Obsahové zajištění podkladů pro vybrané periodikum


Možnost průběžně připomínkovat výstupy IPRM

•


10.2.6

Veřejné projednání IPRM

Veřejné projednání představuje klíčový nástroj zapojení veřejnosti do procesu přípravy a následně i realizace IPRM. Veřejnost byla o konání veřejného projednání vyrozuměna jednak informací v příslušné sekci na internetových stránkách předkladatele (odkaz již na hlavní stránce), a jednak pozvánkou uveřejněnou v místním periodiku, měsíčníku Kladno 2008. Informace o konání veřejného projednání tak byla k dispozici pro všechny obyvatele města. Veřejné projednání se uskutečnilo v době, kdy byl dokument IPRM již zkompletován, tzn. veřejnost se mohla vyjádřit k ucelenému, ale ještě neschválenému dokumentu. Tato verze IPRM byla prezentována a diskutována na veřejném projednání a připomínky z něj vzešlé byly zapracovány (případně zdůvodněno jejich nezapracování), čímž byl IPRM upraven do konečné podoby, jež byla následně předložena řídicímu výboru. Kromě toho bylo účastníkům veřejného projednání, ale i ostatním obyvatelům města umožněno vyjádřit své připomínky k IPRM také písemnou formou (e-mailem) do 5 dnů po datu konání veřejného projednání. Došlé připomínky zpracovatel vypořádal standardním postupem (akceptování nebo částečné akceptování / neakceptování se zdůvodněním) a zhotovil pro ten účel formulář vypořádání připomínek. Zapojení předkladatele: •

Technické a organizační zajištění, zajištění informovanosti obyvatel o konání veřejného projednání

•

Moderování veřejného projednání


Obsahové zajištění, prezentace dokumentu IPRM


Možnost vyjádřit se k obsahu ucelené verze dokumentu IPRM

•

Možnost následného zaslání připomínek k dokumentu IPRM

•


•

Možnost následného zapojení do dalších fází přípravy a realizace IPRM


63


11 Nástroje finančního řízení SM Kladno dlouhodobě podporuje modernizaci prostřednictvím dvou finančních nástrojů:

a rekonstrukci

bytových

domů

•

Fond obnovy obytných domů (určen na opravy a modernizaci obytných domů), ze kterého poskytlo SM Kladno od roku 1995 do roku 2007 žadatelům půjčky v celkové výši 57 mil. Kč,

•

Peněžní fond na opravy a modernizace bytového fondu poskytnutých městu Státním fondem rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 396/2001 Sb. v platném znění, ze kterého poskytlo SM Kladno od roku 2004 úvěry ve výši 50 mil.Kč.

Bytovým fondem se u obou finančních nástrojů rozumí veškeré rodinné domy, bytové domy, bytové jednotky ve vlastnictví fyzických či právnických osob včetně bytových domů, ve kterých vznikla společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo sdružení vlastníků domů (SVD), nacházející se v katastrálním území SM Kladna.

11.1

Fond obnovy obytných domů

Z fondu se poskytují půjčky na tyto aktivity: •

zateplení domů, opravy fasády, štítů, balkónů a lodžií domů starších 10 let,

•

oprava střechy u domu staršího 10 let,

•

modernizace rozvodů (voda, elektro, plyn, topení),

•

výměna oken u domu staršího 10 let,

•

výměny výtahů.

Příjmy fondu tvoří: •

splátky a úrokové výnosy z předchozích půjček,

•

smluvní pokuty za porušení účelovosti půjčky,

•

převody z rozpočtu Města,

•

jiné nahodilé příjmy.

Výdaje fondu tvoří: •

náklady na opravy a modernizaci obytných domů,

•

náklady související se zřízením a vedením zvláštního účtu u peněžního ústavu.

Hospodaření fondu a konkrétní podmínky podpory se řídí pravidly schválenými zastupitelstvem SM Kladna. V rámci přípravy IPRM probíhá diskuse nad dílčí úpravou těchto podmínek tak, aby co nejvhodněji navazovaly na podporu, která bude poskytována v rámci IPRM. Přitom je cílem modifikovat podmínky fondu tak, aby v žádném případě nebyly v souběhu s IPRM (tedy aby stejný subjekt nežádal na stejnou aktivitu o podporu z IPRM i z Fondu obnovy obytných domů) a aby z něj tudíž byly podpořeny jiné subjekty, ať již ze zóny Sídliště Kročehlavy, nebo z jiných částí města. Fond tak může představovat jistou formu kompenzace pro subjekty, které nežádaly, neúspěšně žádaly nebo nemohly žádat o podporu v rámci IPRM.


64


11.2 Peněžní fond na opravy a modernizace bytového fondu poskytnutých městu Státním fondem rozvoje bydlení Finanční nástroj specifikuje podmínky využití finančních prostředků poskytnutých městu Státním fondem rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 396/2001 Sb. v platném znění. Prostředky peněžního fondu lze použít: •

k úhradě nákladů spojených s opravami nebo modernizací bytového fondu, včetně nákladů spojených s vedením peněžního účtu u banky podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády,

•

ke splácení úvěru podle § 4 nařízení vlády.

Město poskytuje nízkoúročené úvěry z finančních prostředků získaných od Státního fondu rozvoje bydlení fyzickým nebo právnickým osobám na opravu nebo modernizaci bytového fondu v jejich vlastnictví. Úvěr může být použit žadatelem pouze na opravy nebo modernizace bytového fondu na území města. Úvěr může být použit ke krytí nejvýše 50% nákladů vynaložených žadatelem v jednotlivém případě na opravu nebo modernizaci bytového fondu. Poskytnutý úvěr může žadatel použít například na opravu střechy bytového domu, opravu nebo modernizaci výtahu, zateplení fasády či opravu schodiště v bytovém domě. Také u tohoto fondu probíhá v rámci přípravy IPRM diskuse nad dílčí úpravou jeho podmínek tak, aby co nejvhodněji navazovaly na podporu, která bude poskytována v rámci IPRM. Přitom je rovněž cílem nastavit podmínky fondu tak, aby v žádném případě nebyly v souběhu s IPRM (tedy aby stejný subjekt nežádal na stejnou aktivitu o podporu z IPRM i z Fondu obnovy obytných domů) a aby z něj tudíž byly podpořeny především jiné subjekty. Fond tak pro tyto subjekty může rovněž představovat jistou formu kompenzace.


65


12 Způsob výběru projektů 12.1

Systém výběru projektů

Systém výběru projektů je nastaven tak, aby mohl být splněn základní cíl výběru, tj. vybrat kvalitní projekty, které splňují podmínky programu, jsou realizovatelné (tzn. umožňují dosáhnout naplánovaných výstupů), udržitelné a svými výsledky výrazně přispějí k naplnění cílů IPRM. Způsob výběru projektů vychází z Příručky pro předkladatele IPRM do IOP. Na základě pokynů a doporučených postupů v této Příručce je způsob výběru projektů dále rozpracován a specifikován. Klíčovými principy pro výběr projektů jsou: •

respektování národního a komunitárního práva a dalších nadřazených předpisů a norem,

•

maximální efektivnost při čerpání prostředků ze strukturálních fondů s ohledem na maximální synergii a veřejný zájem,

•

maximální transparentnost výběru každého projektu,

Překládání projektů k podpoře z IPRM bude probíhat ve dvou fázích. V úvodní fázi vyhlásí město výzvu (výzvy), která bude následovat kontinuální výzvu vypsanou ze strany řídicího orgánu IOP. Žadatelé na základě dané výzvy předloží městu projektové záměry. Město na základě formálního hodnocení, hodnocení přijatelnosti a hodnocení kvality vybere projekty k podpoře. Tyto vybrané projekty pak žadatelé ve druhé fázi předloží řídicímu orgánu IOP, resp. na CRR, které na základě kontroly požadovaných formálních kritérií a kritérií přijatelnosti vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Odlišným způsobem bude probíhat výběr projektů předkládaných do jiných oblastí intervence IOP nebo operačních programů. Žadatel předkládá projekty přímo řídicímu orgánu daného operačního programu, přičemž od města na základě předložení potřebné dokumentace obdrží potvrzení o souladu projektového záměru s cíli IPRM. Přehled hodnocení projektů v rámci jednotlivých opatření uvádí tabulka. Tabulka 20: Přehled postupu hodnocení projektů městem podle opatření Opatření

Formální hodnocení

Hodnocení přijatelnosti

Hodnocení kvality

Opatření 1 (v rámci IPRM) ano, základní

ano, základní

ne

Opatření 2 (v rámci IPRM) ano, rozšířené

ano, rozšířené

ano

Opatření 3 (v rámci IPRM

ano, rozšířené

ano

ano, základní

ne

ano, rozšířené

Opatření 4 (v rámci IPRM) ano, základní Opatření 4 (mimo vlastní IPRM)

ne, projekt předkládá pouze zhodnocení souladu ne, projekt předkládá žadatel individuálně s IPRM žadatel individuálně

Opatření 5 (mimo vlastní IPRM)

ne, projekt předkládá pouze zhodnocení souladu ne, projekt předkládá žadatel individuálně s IPRM žadatel individuálně

Postup při předkládání, výběru a schvalování projektů je popsán v následujících podkapitolách. Vychází z Příručky pro předkladatele IPRM v IOP, některá doporučená kritéria se však od Příručky liší nebo jsou však přesunuta (např. z hodnocení kvality do hodnocení formálního). Předkladatel obecně vychází ze zásady, aby výběr projektů byl SPF Group, v.o.s., 11/2008

66


rychlý, jednoduchý, transparentní, nediskriminační a aby pro žadatele nepředstavoval nadměrnou administrativní zátěž.

12.2 12.2.1

Projekty předkládané v rámci oblasti intervence 5.2 IOP Výběr projektů městem – opatření 1 a 4 IPRM

Řídicí orgán IOP vyhlásí kontinuální výzvu na předkládání projektů v rámci IPRM. Město na základě ní vypisuje výzvy nebo vyhlásí pro určité opatření výzvu kontinuální. Žadatelé městu na základě této výzvy předkládají projekty podle pokynů Příručky pro žadatele vydané ŘO IOP a podle specifických podmínek stanovených městem ve výzvě. Žádost se předkládá městu v elektronickém formuláři s požadovanými přílohami a náležitostmi. Město provede evidenci doručených projektů standardními postupy, které při výzvách a soutěžích používá. Za tím účelem má město (Magistrát města Kladna) vytvořen systém spisové služby, které eviduje došlé žádosti písemnou formou při doručení tak, že záznam o doručení žádosti nelze zpětně vymazat. Město následně provede výběr (kontrolu) projektů, a to ve 2 kolech. V úvodním provede formální hodnocení (kontrolu), ve druhém kole kontrolu přijatelnosti. Následné rozšířené požadavky na podklady k formálnímu hodnocení a hodnocení přijatelnosti ze strany ŘO IOP se již budou týkat pouze těch žadatelů, jejichž projekty byly městem vybrány k podpoře. 12.2.1.1


Formální hodnocení projektů provede manažer IPRM. Hodnocení se týká všech projektů předkládaných do kteréhokoli opatření IPRM. Formálním hodnocením úspěšně projde projektový záměr, který splní všechna kritéria formálního hodnocení. V případě, že projekt některé kritérium nesplní z důvodu nedoložení některé přílohy nebo podkladu, bude žadatel městem vyzván k jeho dodatečnému předložení. V rámci formálního hodnocení bude manažer IPRM sledovat tato kritéria: •

projekt splňuje podmínky stanovené výzvou,

•

projekt je předložen v identické elektronické i tištěné podobě,

•

tištěná žádost je předložená v požadovaném počtu paré,

•

tištěná žádost je podepsána statutárním zástupcem žadatele nebo jím na základě plné moci pověřeným zástupcem.

12.2.1.2


Hodnocení přijatelnosti projektů provede manažer IPRM. Hodnocení se týká všech projektů předkládaných do kteréhokoli opatření IPRM. Hodnocením přijatelnosti úspěšně projde projektový záměr, který splní všechna kritéria hodnocení přijatelnosti. V případě, že projekt některé kritérium nesplní z důvodu nedoložení některé přílohy nebo podkladu, bude žadatel městem vyzván k jeho dodatečnému předložení. V rámci hodnocení přijatelnosti budou sledována tato kritéria: •

projekt je v souladu s cíli IPRM na území zóny IPRM,

•

projekt stavebně navazuje na předchozí projekty/aktivity v území,

•

předmětem projektu je zjevně revitalizace, regenerace, technické zhodnocení, modernizace nebo rekonstrukce (tzn. nejedná se o opravu nebo údržbu),

•

projekt je v souladu se studiemi a koncepcemi (např. urbanistická nebo architektonická studie) vypracovanými pro danou lokalitu a schválenými městem, pokud je taková studie zpracovaná,


67


•

projekt nemá negativní dopad na žádné z horizontálních témat.

12.2.1.3

Hodnocení kvality

Hodnocení kvality projektů nebude v případě opatření 1 a 4 prováděno.

12.2.2

Výběr projektů městem – opatření 2 a 3 IPRM

Řídicí orgán IOP vyhlásí kontinuální výzvu na předkládání projektů v rámci IPRM. Město na základě ní vypisuje výzvy nebo vyhlásí pro určité opatření výzvu kontinuální. Žadatelé městu na základě této výzvy předkládají projekty podle pokynů Příručky pro žadatele vydané ŘO IOP a podle specifických podmínek stanovených městem ve výzvě. Žádost se předkládá městu v elektronickém formuláři s požadovanými přílohami a náležitostmi. Město provede evidenci doručených projektů standardními postupy, které při výzvách a soutěžích používá. Za tím účelem má město (Magistrát města Kladna) vytvořen systém spisové služby, které eviduje došlé žádosti písemnou formou při doručení tak, že záznam o doručení žádosti nelze zpětně vymazat. Město následně provede výběr projektů, a to ve 3 kolech. V úvodním provede formální hodnocení (kontrolu), ve druhém kole kontrolu přijatelnosti a ve třetím kole hodnocení kvality. Kritéria formálních náležitostí, přijatelnosti a kvality stanoví město s ohledem na jednoduchost a „atraktivitu“ výzvy pro potenciální žadatele s tím, že zejména formální hodnocení a hodnocení přijatelnosti by nemělo žadatele nadměrně administrativně zatěžovat a odrazovat. Následné rozšířené požadavky na podklady k formálnímu hodnocení a hodnocení přijatelnosti ze strany ŘO IOP se již budou týkat pouze těch žadatelů, jejichž projekty byly městem vybrány k podpoře. 12.2.2.1


Formální hodnocení projektů provede manažer IPRM. Hodnocení se týká všech projektů předkládaných do kteréhokoli opatření IPRM. Formálním hodnocením úspěšně projde projektový záměr, který splní všechna kritéria formálního hodnocení. V případě, že projekt některé kritérium nesplní z důvodu nedoložení některé přílohy nebo podkladu, bude žadatel městem vyzván k jeho dodatečnému předložení. V rámci formálního hodnocení bude manažer IPRM sledovat tato kritéria: •

projekt splňuje podmínky stanovené výzvou,

•

projekt je předložen v identické elektronické i tištěné podobě,

•

tištěná žádost je předložená v požadovaném počtu paré,

•

tištěná žádost je podepsána statutárním zástupcem žadatele nebo jím na základě plné moci pověřeným zástupcem,

•

přílohy obsahují výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví bytového domu žadatelem,

•

přílohy obsahují doklad kompetentního orgánu žadatele o tom, že subjekt má zájem projekt realizovat a že se zavazuje jej spolufinancovat,

•

přílohy obsahují doložení stručného popisu záměru a předběžného rozpočtu projektu,

•

finanční zdraví subjektu (doložení čestného prohlášení, že žadatel řádně splácí úvěry, doložení aktuální výše příspěvků do fondu oprav),

•

finanční připravenost realizace projektu (doložení kopie rozvahy a výsledovky, závazků a pohledávek za předchozí rok, u nově vzniklých subjektů za kratší období).


68


12.2.2.2


Hodnocení přijatelnosti projektů provede manažer IPRM. Hodnocení se týká všech projektů předkládaných do kteréhokoli opatření IPRM. Hodnocením přijatelnosti úspěšně projde projektový záměr, který splní všechna kritéria hodnocení přijatelnosti. V případě, že projekt některé kritérium nesplní z důvodu nedoložení některé přílohy nebo podkladu, bude žadatel městem vyzván k jeho dodatečnému předložení. V rámci hodnocení přijatelnosti budou sledována tato kritéria: •

projekt je v souladu s cíli IPRM na území zóny IPRM,

•

projekt stavebně navazuje na předchozí projekty/aktivity v území,

•

předmětem projektu je zjevně revitalizace, regenerace, technické zhodnocení, modernizace nebo rekonstrukce bytového domu (tzn. nejedná se o opravu nebo údržbu),

•

projekt je v souladu se studiemi a koncepcemi (např. urbanistická nebo architektonická studie) vypracovanými pro danou lokalitu a schválenými městem, pokud je taková studie zpracovaná,

•

projekt nemá negativní dopad na žádné z horizontálních témat,

•

přílohy obsahují písemný závazek udržitelnosti výstupů projektu po dobu 5 let podepsaný statutárním zástupcem žadatele,

•

specifický požadavek přijatelnosti na aktivitu výměna a rekonstrukce oken – maximální povolená koeficientu hodnota prostupnosti tepla 1,3.

12.2.2.3

Hodnocení kvality

Hodnocení kvality se týká pouze projektů předkládaných v rámci opatření 2 a 3 IPRM. Na základě hodnocení kvality bude sestaveno pořadí předložených projektů podle bodového zisku. Vybrány budou ty projekty, které obdržely při hodnocení nejvíce bodů, přičemž bodová hranice bude stanovena podle podmínek výzvy a objemu finančních prostředků. Hodnocení kvality projektů provede hodnotitelská komise vybraná a schválená řídicím výborem IPRM. hodnotitelská komise bude mít vždy minimálně 3 členy, mezi nimi vždy minimálně jednoho zástupce odborné veřejnosti (architekt, urbanista, pracovník projekční firmy apod.), minimálně jednoho zástupce Magistrátu města Kladna (např. oddělení bytové politiky, oddělení evropských fondů apod.) a minimálně jednoho zástupce městské samosprávy (komise rad města, výboru městského zastupitelstva nebo vlastního městského zastupitelstva). Hodnotitelé budou zásadně vybíráni tak, aby nebyli při hodnocení podjatí. Schválení projektů vybraných hodnotiteli provede řídicí výbor. Hodnocení kvality hodnotiteli proběhne na základě kritérií uvedených v tabulce. Před hodnocením bude manažerem IPRM a řídicím výborem vytvořen manuál pro hodnotitele, který upřesní bodovou škálu hodnocení pro každé kritérium, počet hodnotitelů apod. Tabulka 21: Kritéria hodnocení kvality projektů Kritérium 1. Hodnocení schopností a zkušeností žadatele

Počet bodů 0-20

a) Finanční hodnocení - porovnání výsledovky a rozvahy

0-5

b) Finanční hodnocení – porovnání závazků a pohledávek

0-5

c) Finanční hodnocení - řádné splácení úvěrů

0-5


Zdroj informací doložená příloha k formálnímu hodnocení doložená příloha k formálnímu hodnocení doložená příloha k formálnímu hodnocení

69

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Kritérium d) Finanční hodnocení - pravidelné příspěvky do fondu oprav 2. Potřeba a relevance projektu a) Žadatel průběžně komunikuje s městem a je tedy jeho aktivním partnerem b) Finanční objem investic za posledních 5 let c) Naplnění indikátoru počtu regenerovaných bytů vzhledem k celkovým nákladům projektu d) Technický stav domu 3. Kvalita projektu a) Projekt zahrnuje energetické úspory (zateplení nebo výměna oken) b) Projekt zahrnuje odstranění bariérovosti c) Stavební připravenost (žadatel doložil výkaz výměr) d) Architektonické řešení (žadatel doložil vyjádření architekta nebo projekt respektuje architektonickou studii zpracovanou pro danou lokalitu) e) Stavební řešení (žadatel předložil hotový projekt) 4. Horizontální kritéria a) Realizace projektu přispěje k naplnění principu rovných příležitostí b) Realizace projektu přispěje k naplnění principu udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí

12.3

Počet bodů 0-5

Zdroj informací doložená příloha k formálnímu hodnocení

0-40

0-5

doklad zapojení subjektu do přípravy IPRM nebo jiných aktivit města (může doložit žadatel) doloží žadatel

0-20

předložený záměr projektu

0-10 0-30

hodnotitelé

0-5

0-5

předložený záměr projektu

0-5 0-5

předložený záměr projektu doloží žadatel

0-5

doloží žadatel nebo vyplyne z architektonické studie

0-10 0-10

doloží žadatel

0-5

stručně zdůvodní žadatel

0-5

stručně zdůvodní žadatel

Předkládání projektů na CRR

Město vrátí žadatelům předloženou dokumentaci. Vybrané projekty obdrží od města potvrzení o schválení daného projektu a budou postoupeny ŘO IOP, resp. CRR. Žadatel bude následně postupovat podle požadavků výzvy ze strany ŘO IOP a pokynů v příručce pro žadatele, tzn. doplní svou žádost o dokumentaci požadovanou ŘO IOP a předloží žádost na CRR. CRR provede registraci projektu, formální hodnocení, posoudí přijatelnost projektu, provede analýzu rizik, případně ex-ante hodnocení. V případě, že projekt splní formální náležitosti a podmínky přijatelnosti, bude vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace.

12.4 Projekty předkládané do jiných oblastí intervence IOP nebo jiných OP Postup při výběru projektů předkládaných mimo oblast intervence 5.2 IOP je odlišný než v případě projektů předkládaných v rámci vlastního IPRM. Žadatelé předloží své projektové žádostí přímo řídicímu orgánu příslušného OP na základě podmínek tohoto OP a výzvy. Město posoudí soulad projektu s cíli IPRM a v případě kladného závěru vydá žadateli potvrzení o souladu projektového záměru s IPRM. Na základě potvrzení obdrží daný projekt při hodnocení kvality 10% bodové zvýhodnění.


70


13 Horizontální témata Na základě požadavku Strategických obecných zásad Společenství a Příručky pro předkladatele IPRM v IOP obsahuje dokument IPRM vyhodnocení dopadů IPRM na obě definovaná horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. IPRM pro Sídliště Kročehlavy je od počátku své přípravy koncipován tak, aby žádná z aktivit v rámci něj realizovaných nenarušovala principy některého z horizontálních témat. Řada aktivit v rámci IPRM má na horizontální témata naopak jednoznačný a prokazatelný pozitivní vliv nebo je dokonce na realizaci těchto dvou průřezových rozvojových priorit přímo zaměřena. Předkladatel (SM Kladno) se zavazuje respektovat horizontální témata také při výběru konkrétních projektů, tedy: •

dávat přednost projektům s pozitivním vlivem na horizontální témata před projekty mající na horizontální témata neutrální vliv (viz kapitola Způsob výběru projektů – hodnocení kvality projektů),

•

nepodpořit (vyřadit při výběru) projekty mající negativní vliv na některé horizontální téma (viz kapitola Způsob výběru projektů – hodnocení přijatelnosti).

Každé z horizontálních témat je níže rozděleno do několika specifických podtémat (kategorií) navržených Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP. V rámci nich jsou analyzovány vlastní dopady jednotlivých opatření a aktivit. Zhodnocení těchto dopadů je přiřazeny jednotlivým podtématům (kategoriím) v níže uvedených tabulkách.

13.1

Rovné příležitosti

Rovné příležitosti představují souhrn priorit, které v konečném důsledku vedou k potírání diskriminace na základě pohlaví, věku, sexuální orientace, národnosti, náboženského vyznání atd. Důležitým dopadem realizace principu rovných příležitostí proto bývá posílení kvality života, sociální stability a rozvoje lidského potenciálu u všech skupin obyvatel bez rozdílu. Dopady realizace IPRM na jednotlivé dílčí kategorie rovných příležitostí přibližuje tabulka.

Tabulka 22: Dopady IPRM na rovné příležitosti Kategorie

Dopady realizace IPRM

Specifické potřeby obyvatel

IPRM jako celek respektuje specifické potřeby obyvatel a především v rámci opatření 4 obsahuje aktivity, které tyto potřeby posilují a naplňují je. Jedná se o aktivity zaměřené na služby sociální prevence a péče vč. služeb terénních, vzdělávání dětí ze znevýhodněných nebo vyloučených skupin obyvatel, uplatnění obyvatel vyloučených nebo ohrožených vyloučením na trhu práce (vč. romské komunity) apod. Opatření zahrnuje také investiční aktivity, které zajistí kvalitnější a využitelnější infrastrukturu pro tyto služby. Opatření je dále přímo zaměřené na regeneraci bytového domu se zvláštním určením a naplňuje potřeby kvalitního bydlení obyvatel se zdravotním postižením. Některé další aktivity IPRM obsahují odstranění bariérovosti v zóně a tedy usnadnění mobility obyvatelům se sníženou schopností pohybu.


71

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Kategorie


Rovné pracovní podmínky

IPRM respektuje princip rovných pracovních podmínek a některé jeho aktivity k tomuto principu aktivně přispívají. Jedná se o aktivity v oblasti dopravní infrastruktury pro pěší, cyklisty a místních komunikací (často obsahující mj. odstranění bezbariérovosti) a aktivity v oblasti sociálních služeb, které zahrnují konzultační, vzdělávací a další služby zvyšující možnosti uplatnění osob ohrožených sociálním vyloučením nebo ze znevýhodněných skupin obyvatel (zejm. etnické menšiny - romské komunity).

Informovanost a komunikace

V této oblasti má IPRM neutrální vliv.

Vzdělávání a práce

IPRM je v rámci opatření 4 přímo zaměřen na rovný přístup obyvatel ke vzdělání a na pracovní trh. Obsahuje aktivity jako konzultační a sociální služby posilující uplatnění na trhu práce a zvýšení motivace pracovat a dále vzdělávací a asistenční služby pro dospělé, mládež i děti (pro dospělé především služby spojené se zvýšením uplatnění na pracovním trhu, pro děti a mládež se vzděláváním v předškolním a školním věku). Všechny tyto aktivity jsou cíleny na osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby ze znevýhodněných skupin obyvatel (zejm. romské komunity).

Kvalita života

Opatření 3 IPRM přímo zvyšuje kvalitu života obyvatel se zdravotním postižením. Rekonstrukcí a modernizací bytového domu zlepšuje především kvalitu jejich bydlení a nepřímo přispívá také ke zvýšení kvality jejich života v dalších oblastech. Opatření 4 IPRM zvyšuje kvalitu života obyvatel ze sociálně vyloučené (převážně romské) komunity. Opět to platí díky přímým investicím do rekonstrukce bytového domu především o oblasti bydlení. Různé aktivity zaměřené na vzdělávání, sociální prevenci a péči, konzultační a asistenční služby zvyšují kvalitu života ve smyslu zkvalitnění služeb a péče pro tyto sociálně vyloučené obyvatele.

Prevence sociálně patologických jevů

Prevence sociálně patologických jevů je jedním z hlavních typů aktivit v rámci IPRM. Realizace pilotního projektu zaměřeného na sociálně vyloučenou romskou komunity přispívá k prevenci těchto jevů prakticky všemi svými aktivitami. Platí to jednak o investičních aktivitách zaměřených na rekonstrukci bytového domu a prostor pro poskytování služeb sociální prevence a péče, tak i o aktivitách vlastní sociální prevence a péče vč. terénních, vzdělávacích a konzultačních služeb. Tyto aktivity potírají nežádoucí jevy jako např. lichvu, narkomanii, kriminalitu, násilí, výskyt nebezpečných lokalit ve městě apod.

Na rovné příležitosti se zaměřují především opatření 3 a 4 IPRM, částečně i opatření 1. Z tabulky mj. vyplývá, že IPRM Sídliště Kročehlavy je přímo zaměřen na prevenci sociálněpatologických jevů, růst kvality života, zohlednění specifických potřeb obyvatel, rovné pracovní podmínky a přístup ke vzdělání a na pracovní trh. Na zbývající podtéma informovanost a komunikace má IPRM neutrální vliv.

13.2

Udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj lze definovat jako takový způsob rozvoje společnosti, který zajistí budoucí všestrannou prosperitu dalším generacím. Principem udržitelného rozvoje je rovnováha tří hlavních pilířů: ekonomického růstu, sociální soudržnosti a životního prostředí. Dopady realizace IPRM na jednotlivé dílčí kategorie udržitelného rozvoje přibližuje tabulka.


72

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Tabulka 23: Dopady IPRM na udržitelný rozvoj Kategorie


Doprava

Součástí IPRM je realizace aktivit posilujících význam udržitelných druhů dopravy. Aktivity v rámci opatření 1 IPRM vedou ke zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti městskou hromadnou dopravou (zejm. rekonstrukce a úpravy zastávek) a zkvalitnění infrastruktury pro cyklistickou a zejména pěší dopravu (rekonstrukce chodníků, pěších zón apod.). Tyto aktivity jsou vhodně provázané s dalšími aktivitami v oblasti dopravy (např. řešením parkování) tak, aby téma dopravy, mobility obyvatel a dostupnosti služeb, zaměstnání apod. bylo v zóně IPRM řešeno komplexně.

Životní prostředí

V oblasti životního prostředí má IPRM výrazně pozitivní vliv především díky výraznému cílení na revitalizaci veřejných prostranství (opatření 1), mezi něž řadíme také městskou zeleň, parky, travnaté plochy atd. Díky těmto aktivitám dojde v řadě lokalit k výraznému zkvalitnění a zlepšení estetického vzhledu a rekreační funkce urbánní krajiny, ke zvýšení faktoru pohody obyvatel zóny a ke snížení hladiny hluku.

Spotřeba energie

Opatření 2 a 3 budou jsou zaměřená na snížení spotřeby energie v regenerovaných bytových domech a budou mít na toto dílčí téma zásadní vliv. Jednou z hlavních podporovaných aktivit v těchto opatřeních jsou totiž zateplení fasád a střech bytových domů a rekonstrukce oken (výměna za kvalitnější s nižší prostupností tepla). Předkladatel (SM Kladno) navíc při výběru projektů v opatření 2 zvýhodní ty projekty, jež obsahují tyto aktivity a které tudíž přispějí ke snížení energetické náročnosti (viz kapitola Způsob výběru projektů). Rovněž v opatření 1 je plánována realizace projektů vedoucích k energetickým úsporám (zateplení a výměna oken u budov škol).

Ekonomický potenciál

Na toto dílčí téma má IPRM zprostředkovaný pozitivní vliv. Především revitalizace veřejných prostranství přispívá ke zvýšení atraktivity urbánního prostředí pro lokalizaci ekonomických aktivit, zejména obchodu a služeb s tím, že tyto ekonomické aktivity nemají negativní dopady v oblasti životního prostředí, jsou lokalizované ve stávajících objektech a nevedou tedy k záboru nových ploch.

Výchova k udržitelnému rozvoji

Na toto dílčí téma má IPRM zprostředkovaný pozitivní vliv díky aktivitám vedoucím k energetickým úsporám, ke zkvalitnění složek životního prostředí a posílení role udržitelných druhů dopravy. Je prokázáno, že kultivace prostředí příznivě ovlivňuje chápání významu životního prostředí u osob, které toto prostředí obývají.

Na udržitelný rozvoj se zaměřují všechna opatření IPRM. Z tabulky vyplývá, že aktivity IPRM Sídliště Kročehlavy jsou přímo zaměřeny na snížení spotřeby energie, optimalizaci dopravní náročnosti města a zvýšení kvality složek životního prostředí. Na zbývající podtémata (ekonomický potenciál, výchova k udržitelnému rozvoji) má IPRM neutrální nebo zprostředkovaný pozitivní vliv.


73


14 Analýza rizik 14.1

Úvod

V rámci přípravy IPRM pro zónu Sídliště Kročehlavy byla v souladu se standardní metodikou řízení rizik identifikována a vyhodnocena hlavní rizika spojená s přípravou a realizací IPRM a navržena rámcová strategie jejich řízení. Riziko je v kontextu IPRM chápáno jako problém nebo událost, která může mít negativní vliv na optimální implementaci plánu, tzn. co nejvyšší a maximálně efektivní využití zdrojů alokovaných v integrovaném plánu. Při návrhu řízení rizik v rámci IPRM se postupovalo v následujících krocích: •

Identifikace rizik

•

Vyhodnocení rizik

•

Návrh strategie řízení rizik

Identifikace rizik představuje zjištění a kvalifikovanou evidenci významných potenciálních rizik. V rámci IPRM byla rizika identifikována prostřednictvím expertního panelu formou dotazování vybrané skupiny expertů. Výstupem tohoto kroku je „katalog rizik“ – viz níže. Všechna identifikovaná rizika byla prostřednictvím expertního panelu vyhodnocena z hlediska míry (šíře) dopadu a pravděpodobnosti výskytu. Pro obě dimenze hodnocení byla využita 3-stupňová škála. Na základě vyhodnocení rizik byla zpracována zjednodušená mapa rizik – viz níže. Cílem následné strategie řízení rizik je eliminace a/nebo snižování pravděpodobnosti výskytu rizik, které by mohly ohrozit implementaci plánu. Řízení rizik představuje relativně autonomní větev řízení, a proto je součásti rámcové strategie nejenom návrh základních opatření na eliminaci/snižování dopadu rizik, ale také organizační zajištění řízení rizik v rámci řídící struktury integrovaného plánu.

14.2

Identifikace a vyhodnocení rizik

Identifikace a vyhodnocení prostřednictvím proběhlo za pomoci dotazování vybrané skupiny expertů z řad zpracovatelů dokumentu IPRM. Diskuse nad jednotlivými riziky a zejména možnostmi jejich řešení probíhala během přípravy IPRM průběžně také na jednáních řídicího výboru a pracovních skupin. Tato jednání současně byla první fází strategie pro jejich prevenci a eliminaci. Do hodnocení rizik byla pro úplnost zařazena i ta rizika, jejichž pravděpodobnost je velmi nízká. Tabulka 24: Kategorizace rizik Název rizika Nízká poptávka ze strany příjemců Omezená kapacita příjemců připravit projekty po obsahové stránce Omezená kapacita příjemců administrovat projekty Nedostatek finančních prostředků na spolufinancování projektů zejména u menších žadatelů Nedostatečná připravenost projektů v úvodní fázi Nedodržení časového plánu IPRM Nedosažení cílových hodnot indikátorů IPRM


O1 1

Pravděpodobnost O2 O3 O4 O5 2 1 2 1

ŠD

Vliv

3

2

1

2

1

1

1

3

2

1

3

1

2

1

3

2

1

3

1

2

1

3

2

2 1 1

2 2 2

1 1 2

2 1 3

2 1 3

2 2 2

2 2 2

74

Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro IOP – Sídliště Kročehlavy Název rizika

O1

Pravděpodobnost O2 O3 O4 O5

ŠD

Vliv

Rozsáhlé požadavky na žadatele při předkládání 1 3 1 2 2 2 1 projektů vedoucí ke snížení jejich zájmu Neadekvátní metodická podpora ze strany ŘO IOP 2 2 2 2 2 3 1 Nerealizace projektů předložených do jiných OP 1 3 1 1 Nízká administrativní kapacita města řídit IPRM 1 1 1 1 1 3 3 Nefungující systém monitoringu IPRM 1 2 1 2 1 2 2 Změna priorit města v průběhu realizace IPRM 1 1 1 1 1 3 „Plovoucí alokace“ – riziko kurzových výkyvů 2 2 2 2 2 2 1 Vysvětlivky: Pravděpodobnost – hodnocena pravděpodobnost, že dané riziko nastane a bude třeba je eliminovat, a to pro každé opatření v 3-ti stupňové škále: 1-malá, 2-střední, 3-vysoká ŠD – hodnocena šíře dopadů rizika a „velikost hrozby“, a to v 3-ti stupňové škále: 1-malá, 2-střední, 3-vysoká Vliv – hodnoceny možnosti ovlivnění a eliminace tohoto rizika ze strany předkladatele IPRM ve 3stupňové škále: 1-malý, 2-střední, 3-vysoký

Základní popis jednotlivých kategorií rizik lze shrnout do následujících bodů. •

Kritická rizika: Do této kategorie byla zařazena rizika s vysokou pravděpodobností výskytu alespoň u jednoho opatření a závažným dopadem. Na tuto kategorii musí být upřena hlavní pozornost v rámci řízení rizik. Všechna kritická rizika se týkají realizační fáze integrovaného plánu a vztahují se ke kapacitě potenciálních příjemců podpory připravit, řídit a spolufinancovat projekty. Tato kapacita pak bude jako jeden z významných faktorů ovlivňovat plnění časového plánu.

•

Závažná rizika: Do této kategorie byla zařazena rizika, u kterých jedno ze dvou hodnocených kritérií dosahuje „kritické“ hladiny, tzn. buď vysoká pravděpodobnost výskytu u některého z opatření, nebo závažný dopad. Část těchto rizik patří k externím a těžko ovlivnitelným faktorům ze strany SM Kladna.

•

Ostatní rizika: Do této kategorie byla zařazena ostatní rizika, jejichž pravděpodobnost naplnění a šíře dopadů se jeví relativně nízká a současně lze takovým rizikům snadno předcházet.

14.3

Strategie řízení rizik a její organizační zajištění

Řízení rizik je s ohledem na jejich časový dopad rozděleno do dvou fází. V první fázi v rámci přípravy a organizace zpracování IPRM bylo řízení rizik přípravné fáze zohledněno v návrhu metodického postupu tvorby integrovaného plánu. Pro tuto fázi byla identifikována rizika, která by mohla negativně ovlivnit výslednou kvalitu plánu, ať už z hlediska jeho obsahu (relevance a koherence strategie a opatření, realističnost cílů apod.), tak i formy (nedodržení požadavků ze strany ŘO IOP). Z tohoto důvodu byl metodický postup přípravy založen na takových principech, aby byl výskyt/dopad těchto rizik minimalizován. Jednalo se především o dodržení následujících principů: •

Detailní analýza zóny s použitím jak statistických dat, tak i dat zjišťovaných terénním průzkumem

•

Důsledná analýza institucionální, projektové a finanční připravenosti potenciálních příjemců podpory

•

Uplatnění partnerského integrovaného plánu


přístupu

a zapojení

klíčových

aktérů

do

přípravy

75


•

Průběžná komunikace s ŘO IOP, který metodicky koordinuje přípravu integrovaných plánu pro obytné zóny

•

Dostatečná publicita přípravy integrovaného plánu

Druhá fáze řízení rizik souvisí s riziky, které se mohou vyskytnout ve fázi realizace a udržitelnosti integrovaného plánu. V této fázi bude řízení rizik v kompetenci projektového manažera IPRM Kročehlavy, který bude v rámci této větvě řízení integrovaného plánu zodpovědný za: •

Monitoring rizik

•

Návrh strategie a opatření na zabezpečení rizik

•

Realizaci opatření na zabezpečení rizik

•

Zajištění průběžné informovanosti řídícího výboru IPRM o řízení rizik v rámci implementace IPRM Kročehlavy

Strategii a opatření na zabezpečení rizik schvaluje ŘV IPRM Kročehlavy na návrh projektového manažera. Při řízení rizik budou uplatněny základní postupy pro zvládání jednotlivých rizik. Jedná se o následující tři základní taktiky: •

Udržení rizika (akceptace rizika na jeho stávající úrovni)

•

Redukce rizika (snižování pravděpodobnosti jeho výskytu)

•

Přenos rizika (přenos dopadů rizika)

Při řízení rizik (minimálně v první fázi realizace plánu) by hlavní pozornost měla být věnována zabezpečení kritických rizik. V této souvislosti by měla být přednostně připravena a realizována opatření na zvyšování projektové a finanční připravenosti všech potenciálních příjemců podpory a dále nastaven efektivní monitoring rizik pro realizační fázi IPRM.

14.4

Podrobnější návrh řešení klíčových rizik

Detailní návrh strategie a opatření na zabezpečení rizik bude připraven ze strany projektového manažera IPRM a odsouhlasen ŘV IPRM Kročehlavy před vyhlášením první výzvy na předkládání projektů. Z výše uvedeného hodnocení vyplývají jako hlavní skupiny rizik: •

nedostatečná administrativní kapacita na straně příjemců/žadatelů,

•

nedostatečná finanční bonita na straně příjemců/žadatelů,

•

nedostatky v komunikaci mezi městem (a jeho partnery) a řídicím orgánem IOP.

Mezi preventivními opatřeními budou (a zčásti již byly) uplatněny některé postupy, které výrazně sníží pravděpodobnost, že se riziko stane skutečností. Mezi ně patří především tato opatření: •

publicita IPRM vedoucí k šíření informací o IPRM zejména k potenciálním žadatelů, kteří tak včas mohou připravit projekty a mohou zvýšit svou finanční a administrativní připravenost,

•

důkladný sběr projektových záměrů vedoucí ke zvýšení absorpční kapacity a administrativní připravenosti žadatelů a zvýšení informovanosti města o plánovaných aktivitách a projektech,


76


•

průběžná obousměrná komunikace mezi městem a ŘO IOP (dotazování u ŘO IOP, účast předkladatele na seminářích k IPRM, účast zástupce ŘO na jednáních řídicího výboru IPRM apod.),

•

zřízení odborných pracovních skupin, které diskutovaly a budou i nadále diskutovat různá rizika především z technického a odborného pohledu.


77

15 Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP Uvedený tabulkový přehled obsahuje indikativní seznam projektových záměrů financovatelných z jiných oblastí intervence IOP a u jiných OP. Každá dílčí tabulka obsahuje indikativní seznam projektů pro jedno opatření IPRM. Obecně formulovaná opatření a aktivity, které projekty naplňují, jsou uvedeny v kapitole 5, indikátory v kapitole 6 a finanční plán v kapitole 8. Úplný seznam projektových záměrů (financovaných z oblasti intervence 5.2 IOP, jiných oblastí intervence IOP i jiných OP) jsou uvedeny v příloze 5). Číslo

Žadatel

Název projektu

421

Člověk v tísni, o.p.s.

422

Člověk v tísni, o.p.s.

423 424

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s.

425 426 427 428 429

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s.

Podpora sociálního začleňování a zaměstnanosti sociálně vyloučených Romů v Kladně Systémová podpora sociálního začleňování a rozvoje sociálních služeb Vzdělávání aktérů v procesu sociálního začleňování Podpora dalšího vzdělávání a rekvalifikací sociálně vyloučených obyvatel pro vstup na trh práce Služby Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Předškolní a mimoškolní příprava dětí na vyučování Indiv. doučování dětí ze soc. vyloučených domácností Asistenti pedagoga a speciální pedagogové do škol Vzdělávání pedagogů a profesionálů

441

Středisko pomoci ohrož. dětem Rosa Středisko pomoci ohrož. dětem Rosa Středisko pomoci ohrož. dětem Rosa

Péče o etnicky znevýhodněné a sociálně ohrožené rodiny s dětmi – domácí konzultace v rodinách Péče o etnicky znevýhodněné a sociálně ohrožené rodiny s dětmi - „Školka“ ve vyloučené lokalitě Péče o etnicky znevýhodněné a sociálně ohrožené rodiny s dětmi – volnočas. kroužek pro děti mladšího školního věku

Číslo

Žadatel

Název projektu

501

SM Kladno

Zateplování objektů mateřských škol

442 443


Operační program OP LZZ

Oblast intervence 3.2 B

OP LZZ

3.2 C

OP LZZ OP LZZ OP LZZ OP VK OP VK OP VK OP VK

Celk. náklady (v mil. Kč) 9,97

Dotace (v mil. Kč) 8,47

Doba realizace 2010-2014

2,35

2,00

2010-2014

3.2 A 3.2 B

6,72 5,44

5,71 4,62

2010-2014 2010-2014

7,78 3,15 1,92 2,51 1,08

6,61 2,68 1,63 2,13 0,92

2010-2014 2010-2014 2010-2014 2010-2014 2010-2014

OP VK

3.1 B 1.2 1.2 1.2 1.1, 1.2, 1.3 1.2

0,72

0,61

2010-2014

OP VK

1.2

0,84

0,71

2010-2014

OP VK

1.2

0,78

0,66

2010-2014

Operační program OP ŽP

Oblast intervence 3.2

Dotace (v mil. Kč) 42,50

Doba realizace 2010-2014

Celk. náklady (v mil. Kč) 50,00

78

16 Přílohy Příloha 1:

Situační výkres zóny IPRM zakreslený do kopie výřezu z hlavního výkresu platného územního plánu

Příloha 2:

Mapa celého města s vyznačenou zónou IPRM

Příloha 3:

Vymezení zóny s vyznačením místa realizace pilotního projektu pro integraci sociálně vyloučené romské lokality

Příloha 4:

Doklad se stanoviskem příslušného úřadu k SEA

Příloha 5:

Indikativní seznam projektů

Příloha 6:

Projektové listy

Příloha 7:

Prohlášení společnosti Člověk v tísni, o.p.s. s odhadem počtu romských bytů

Příloha 8:

Smlouva o spolupráci mezi Statutárním městem Kladnem a společností Člověk v tísni, o.p.s.

Příloha 9:

Vybrané mapky k analýze současné sociální a ekonomické situace města

Příloha 10:

Seznam členů řídicího výboru IPRM

Příloha 11:

Usnesení zastupitelstva města o závazku města ke spolufinancování projektů, které město předkládá

Příloha 12:

Sociálně-ekonomická analýza sídliště Kročehlavy a urbanistická studie sídliště Kročehlavy (elektronicky na CD)


Integrovaný plán rozvoje města Kladna pro Integrovaný operační program. Sídliště Kročehlavy

Recommend Documents