Integrovaný plán rozvoje města Kladna

Integrovaný plán rozvoje města Kladna

Červen 2008

Obsah Obsah ...................................................................................................... 2 1.

2.

Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů......................... 4 1.1.

Přehled strategických a plánovacích dokumentů ....................................... 4

1.2.

Provázanost strategie udržitelného rozvoje s IPRM..................................... 5

Analýza ekonomické a sociální situace.......................................................... 6 2.1.

Úvod ............................................................................................ 6

2.2.

Základní údaje ................................................................................ 6

2.3.

Obyvatelstvo a osídlení ..................................................................... 8

2.4.

Ekonomický vývoj ........................................................................... 14

2.5.

Občanská vybavenost ....................................................................... 17

2.6.

Životní prostředí............................................................................. 20

2.7.

Doprava a dopravní dostupnost ........................................................... 22

2.8.

Finanční připravenost města .............................................................. 25

2.9.

Projektová připravenost města ........................................................... 25

3.

Analýza SWOT ...................................................................................... 27

4.

Souhrnné zhodnocení rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny........................... 29

5.

6.

4.1.

Charakteristika současného stavu ........................................................ 29

4.2.

Základní popis zóny ......................................................................... 29

4.3.

Části zóny .................................................................................... 31

4.4.

Porovnání města a zóny z pohledu jednotlivých složek ............................... 34

4.5.

Rozvojový potenciál zóny .................................................................. 36

4.6.

Charakteristika zóny vzhledem k prioritním oblastem ................................ 37

4.7.

SWOT analýza zóny ......................................................................... 38

Vize, cíle a strategie .............................................................................. 40 5.1.

Vize............................................................................................ 40

5.2.

Globální cíl ................................................................................... 40

5.3.

Hierarchie cílů ............................................................................... 40

5.4.

Strategie ...................................................................................... 41

Popis prioritních oblastí a aktivit ............................................................... 42 6.1.

Prioritní oblast 1: Fyzická revitalizace území a prostředí ............................ 43

6.2.

Prioritní oblast 2: Rozvoj veřejných služeb ............................................. 52

6.3.

Prioritní oblast 3: Technická podpora ................................................... 61

7.

Popis očekávaných výsledků a výstupů......................................................... 64

8.

Finanční plán ....................................................................................... 68


9.

Popis realizace partnerství....................................................................... 70

10.

Administrace a způsob řízení IPRM .......................................................... 75

10.1.

Řídící struktura IPRM .................................................................... 75

10.2.

Komunikace a partnerství............................................................... 77

10.3.

Výběr a schvalování projektů městem ................................................ 77

10.4.

Realizace IPRM............................................................................ 79

10.5.

Monitoring a aktualizace IPRM ......................................................... 79

11.

Analýza rizik .................................................................................... 81

12.

Naplňování horizontálních témat ............................................................ 84

12.1.

Udržitelný rozvoj ......................................................................... 84

12.2.

Rovné příležitosti ........................................................................ 84

13.

Indikativní seznam projektových záměrů .................................................. 87

13.1.

Projekty financovatelné z rozpočtu IPRM ............................................ 88

13.2.

Projekty financovatelné mimo rozpočet IPRM....................................... 90

SPF Group, v.o.s., 6/2008

3


1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů 1.1. Přehled strategických a plánovacích dokumentů V současné době má město Kladno zpracováno několik dokumentů strategické a plánovací povahy. Jedná se především o tyto dokumenty: •

Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna,

•

Územní plán Statutárního města Kladna,

•

dílčí studie a analýzy.

Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna představuje základní koncepční nástroj rozvoje města. Obsahuje podrobnou sociálně-ekonomickou analýzu vč. analýzy města jako instituce a strategický skelet v podobě hierarchie čtyř priorit konkretizovaných v podobě strategických cílů a dále do opatření. Priority jsou rozdělené do čtyř skupin podle pilířů udržitelného rozvoje (ekonomická, sociokulturní, životní prostředí, správa věcí veřejných): Ekonomická oblast: •

Priorita 1: Vytváření podmínek pro dlouhodobě udržitelný kvalitativní růst ekonomiky Statutárního města Kladna

•

Priorita 2: Dobudování a modernizace kompletního systému dopravní infrastruktury s ohledem na zlepšení kvality životního prostředí statutárního města Kladna

•

Priorita 3: Cestovní ruch a volný čas

•

Priorita 4: Dostatečně rychlá a efektivní revitalizace nevyužívaných, zdevastovaných ploch a objektů a území se starými ekologickými zátěžemi

Sociokulturní oblast: •

Priorita 1: Zkvalitnění sociálních a zdravotních služeb pro seniory

•

Priorita 2: Zkvalitnění sociálních a zdravotních služeb pro zdravotně handicapované občany, duševně nemocné a mentálně postižené

•

Priorita 3: Prevence sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže, restrukturalizace vzdělávacích kapacit, podpora rodin s malými dětmi

•

Priorita 4: Řešení problematiky občanů a skupin občanů ohrožených sociální exkluzí

•

Priorita 5: Podpora managementu poskytujícího sociální a zdravotní služby

Životní prostředí: •

Priorita 1: Zajištění udržitelného využívání zeleně a krajiny

•

Priorita 2: Výrazné zlepšení kvality ovzduší v Kladně a snížení nadměrné hlukové zátěže produkované dopravou a průmyslovou výrobou

•

Priorita 3: Zvýšení retenčních schopností krajiny, zasakování srážkových vod, čištění a kanalizace

•

Priorita 4: Snížení množství produkovaných odpadů, zvýšení podílu jejich recyklace a jiného využití a dostatečně rychlé a efektivní sanace starých ekologických zátěží na administrativním území Kladna


4


Správa věcí veřejných: •

Priorita 1: Modernizace územní veřejné správy prostřednictvím rozvoje informační společnosti

•

Priorita 2: Zajištění udržitelného funkčního využívání administrativního území Statutárního města Kladna, postupné revitalizace městských částí a rekonstrukce jejich vzhledu a ochrany kulturních i architektonicky cenných památek

•

Priorita 3: Zajištění managementu udržitelného rozvoje ve statutárním městě Kladně

•

Priorita 4: Zajištění bezpečnosti a prevence rizik ve městě

Územní plán sídelního útvaru města Kladna je závazným nástrojem územního rozvoje a jeho mapové a textové výstupy slouží jako informační zdroj pro prostorové aspekty IPRM (vymezení zón, diferenciace vnitřní prostorové struktury) i jako legislativní rámec pro funkční využití území města. Územní plán sídelního útvaru města Kladna byl schválen Radou a Zastupitelstvem města 25. 2. 1997. V dalších letech bylo schváleno 6 velkých souborů změn (v roce 2000, 2001, 2004, 2x 2005, 2007). Mezi dílčí studie a analýzy, které z pohledu IPRM slouží především jako zdroj podrobnějších informací, patří např. Analýza potřeb obyvatel města Kladna, generely apod.

1.2. Provázanost strategie udržitelného rozvoje s IPRM IPRM Kladna představuje v logice jednotlivých koncepčních dokumentů nástroj, který přispívá k naplnění cílů Strategie udržitelného rozvoje (SUR) Statutárního města Kladna jako základního koncepčního dokumentu. IPRM naplňuje SUR prostřednictvím intervencí, na něž budou využity finanční prostředky ze strukturálních fondů. SUR je naplněna prostřednictvím IPRM ve všech čtyřech skupinách priorit, přičemž každé opatření IPRM přímo naplňuje 2-4 priority SUR. Vazbu IPRM na SUR ilustruje následující tabulka (popis priorit SUR viz předchozí kapitola, popis opatření IPRM viz kapitola 6). Tabulka 1: Vazba IPRM na Strategii udržitelného rozvoje (SUR) Statutárního města Kladna Skupina priorit SUR Ekonomická oblast

Sociokulturní oblast

Životní prostředí

Správa věcí veřejných

Pozn.:

Opatření IPRM Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita

SUR 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4

Opatření 1.1

Opatření 1.2

Opatření 2.1

Opatření 2.2

Opatření 3.1

opatření IPRM přímo naplňuje prioritu strategie udržitelného rozvoje opatření IPRM nepřímo přispívá k naplnění priority strategie udržitelného rozvoje


5


2. Analýza ekonomické a sociální situace 2.1. Úvod Cílem analýzy ekonomické a sociální situace je shromáždit a interpretovat základní informace a údaje o městě s ohledem na jejich využití v dalších částech IPRM, zejména při vymezení zóny/tématu. Z tohoto důvodu není analýza vedena snahou o získání rozsáhlého, vyčerpávajícího souboru informací, ale o výběr těch informací, které jsou důležité a pro potřeby IPRM relevantní. Analýza ekonomické a sociální situace Statutárního města Kladna vychází především z analýzy města provedené v roce 2007 při přípravě strategie udržitelného rozvoje. Tato analýza podrobně rozebírá jednotlivé tematické okruhy a pozici města, a to včetně časového srovnání a srovnání s referenčními jednotkami (zejména Středočeským kraje a Českou republikou). Analýza ve strategickém plánu udržitelného rozvoje obvykle pracuje s městem jako celkem, tzn. neřeší jeho vnitřní diferenciaci. V tomto směru je analýza pro potřeby IPRM na několika místech obohacena a rozšířena – vybrané údaje jsou analyzovány pro jednotlivé části města, zejména pro úroveň základních sídelních jednotek, které jsou nejnižší územní jednotkou, pro niž existují alespoň některé statistické údaje. Zjištěné údaje slouží k podrobnějšímu analyzování rozdílů uvnitř města a jako argumentační základna pro vymezení zóny/tématu v další fázi IPRM. Analýza tak pracuje se třemi úrovněmi srovnání: o

časové porovnání (časové řady),

o

vnitřní územní porovnání (vnitroměstská diferenciace),

o

v některých případech i vnější územní porovnání (s jinými městy s nadřazenými jednotkami, tedy Středočeský krajem a Českou republikou).

nebo

Analýza ekonomické a sociální situace obsahuje kromě textového popisu také řadu tabulek a map, které ilustrují zjištěné informace a závěry. Textová část je přitom redukována na minimum ve snaze upozornit především na klíčové závěry a specifika. Pro získání podrobnějších informací odkazuje text na Strategii udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.

2.2. Základní údaje Statutární město Kladno leží ve střední části Čech asi 25 km západoseverozápadně od Prahy. Nachází se ve Středočeském kraji, v jehož rámci je populačně největším městem. Kladno je v rámci středočeského prostoru součástí široce vymezeného území, které řadou nadregionálních obslužných funkcí přirozeně spadá pod Prahu. Současně je však Kladno významným centrem obslužných regionálních a mikroregionálních funkcí pro okolní města a obce. Z hlediska polohy vůči rozvojovým centrům je Kladno lokalizováno ve velmi exponovaném území v okolí hlavního města Prahy (navíc v blízkosti pražského mezinárodního letiště). Tato skutečnost výrazně ovlivňuje sociální a ekonomický rozvoj města, a to v pozitivním i negativním smyslu (blíže viz Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna, str. 26). Kladno se nachází mezi dvěma významnými rozvojovými osami Praha-Ústí nad LabemDrážďany a Praha-Plzeň-Norimberk, neleží však na žádné z nich.


6


Z administrativního hlediska je Kladno nejen centrem obvodů nižší úrovně (sídlem matričního, stavebního a finančního úřadu), ale i obcí s rozšířenou působností a okresním městem. Tabulka 2: Vnitřní členění Kladna a stručná charakteristika jeho základních sídelních jednotek

Zdroj: Územně identifikační registr ČR Převzato ze Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.

Statutární město Kladno se vnitřně člení do 6 částí obce (Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Švermov, Vrapice), 7 katastrálních území (Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov, Vrapice) a 51 základních sídelních jednotek. Jednotlivé úrovně členění nejsou zcela skladebné, tzn. například některé základní sídelní jednotky přesahují do 2 nebo několika částí obce. Vnitřní členění města přibližuje tabulka a mapka. Jádrovou částí města je Kladno, které dnes tvoří s částmi Kročehlavy a Rozdělov jeden souvislý celek a tvoří „vlastní město“ (městský charakter zástavby, velký počet bytových domů, další městské atributy). Další části obce, tj. Švermov a Vrapice si zčásti zachovaly charakter suburbánních venkovských sídel, podobně jako Dubí, pro jehož katastrální území je však charakteristický silný kontrast mezi relativně malou rozlohou obytných ploch a velkým podílem lesních ploch a průmyslových areálů.


7

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 1: Vnitřní členění Kladna podle katastrů a základních sídelních jednotek

Pozn.: Čísla ZSJ odpovídají názvům ZSJ uvedeným v předchozí tabulce.

2.3. Obyvatelstvo a osídlení Kladno zaznamenalo v posledních letech úbytek počtu obyvatel. V letech 1990-2006 klesl počet obyvatel ve městě ze 73,2 na 69,3 tis., tedy o 5,3 %. Výrazný pokles počtu obyvatel město zaznamenalo hned na počátku 90. let. Krátkodobý růst kolem let 1992-94 byl poté vystřídán dlouhodobým mírným poklesem, který se v posledních letech postupně zastavuje. Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Kladna

Zdroj: ČSÚ Převzato ze Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.


8


Na poklesu počtu obyvatel se podílí především migrační úbytek Ten v některých letech dosahoval až několika stovek obyvatel ročně, zatímco přirozený přírůstek je pouze mírně záporný a v některých letech dokonce kladný. Pro pohyb obyvatel migrací je v posledních letech příznačný poměrně vysoký migrační obrat, tedy vysoký počet přistěhovaných i vystěhovaných (souvisí to zejména se změnami na trhu práce a s transformací místní ekonomiky). Pro pohyb obyvatel přirozenou měnou je typický pozvolný nárůst počtu narozených při současné stagnaci počtu zemřelých. Tabulka 4: Pohyb obyvatel Kladna rok

živě narození 1990 1995 2000 2001 2003 2004 2005 2006

873 709 673 697 700 737 753 758

zemřelí 809 726 739 751 732 735 772 748

přirozený přírůstek 64 -17 -66 -54 -32 2 -19 10

přistěhovalí

vystěhovalí

1 317 1 171 1 274 1 214 1 779 1 477 1 800 1 877

1 504 1 131 1 144 1 660 2 072 2 127 1 807 1 940

migrační přírůstek -187 40 130 -446 -293 -650 -7 -63

celkový přírůstek -123 23 64 -500 -325 -648 -26 -53

Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatel Kladna prochází od roku 1990 výraznou proměnou. Proces stárnutí obyvatel, který probíhá prakticky v celém Česku, je v Kladně nadprůměrně rychlý, což je dáno vysokým podílem mladého obyvatelstva (zejména mladé rodiny s dětmi) na přelomu 80. a 90. let. V letech 1991-2006 se podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let snížil o 6 procentních (dále pct.) bodů a naopak podíl obyvatel ve věku 65 a více let vzrostl o necelé 4 pct. body. Index stáří, který vyjadřuje podíl obou těchto věkových skupin, se tak v uvedeném období téměř zdvojnásobil, což je mimořádně vysoký údaj. Lze však konstatovat, že obyvatelstvo Kladna je přesto stále relativně mladé, avšak s tendencí k pokračujícímu rychlému stárnutí. To je dáno i tím, že v Kladně žije relativně málo mladých i starých obyvatel, avšak velmi mnoho obyvatel ve věku 15-64 let, kteří se postupně budou dostávat do důchodového věku. Tabulka 5: Věková struktura obyvatel Kladna rok

podíl na celkovém počtu obyvatel (%)

1991

0-14 let 20,30%

15-64 let 68,90%

65+ let 10,80%

2001 2003 2004 2005 2006

15,60% 14,80% 14,70% 14,50% 14,30%

71,20% 71,40% 71,40% 71,40% 71,30%

13,20% 13,80% 14,00% 14,10% 14,40%

index stáří 53,5 84,9 93,3 95,2 97,4 100,7

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Index stáří je podílem počtu obyvatel ve věku 65+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let (čím vyšší index, tím starší obyvatelstvo).

Struktura obyvatel podle věku přirozeně vykazuje značné prostorové disproporce uvnitř města. Stárnutí obyvatelstva se nejvíce projevuje v širším pásu centra Kladna a na sídlišti Kročehlavy (přesto je tamní obyvatelstvo stále spíše mladé). Naopak nejméně tento trend probíhá ve čtvrtích severně od centra (Podprůhon a Cikánka) a na jihu města v prostoru nádraží.


9

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 2: Změna věkové struktury obyvatel podle ZSJ (1991-2001)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Změna věkové struktury je hodnocena podle změny indexu stáří. Ten je spočítán jako podíl obyvatel ve věku 65+ let a obyvatel ve věku 0-15 let (čím vyšší změna indexu, tím silnější trend stárnutí obyvatel). Hodnoceny nebyly ZSJ s počtem obyvatel nižším než 50.

Vzdělanostní struktura obyvatel Kladna prošla v letech 1991-2001 značným zlepšením. Došlo především k nárůstu počtu obyvatel s úplným středním nebo vysokoškolským vzděláním na úkor lidí se základním nebo nedokončeným středním vzděláním. Souvisí to opět s poklesem poptávky po pracovních silách v technických oborech s nízkou kvalifikací. Kladno se tak vzdělanostní strukturou obyvatelstva posunulo ke krajskému i celorepublikovému průměru. Vzdělanostní struktura k roku 2001 je již mírně lepší než průměr za Středočeský kraj a přibližně odpovídá průměru za celé Česko. Také vzdělanostní struktura obyvatel v jednotlivých částech města vykazuje značné odlišnosti. Obecně platí, že území se starší zástavbou a stabilním osídlením vykazují vyšší vzdělanostní úroveň než části města, které jsou nově postavené v 70.-80. letech (sídliště, zejména Kročehlavy), vykazují strukturální postižení (bývalé průmyslové zóny) nebo mají venkovský charakter (Vrapice, Motyčín, Hnidousy, Dubí). Naopak centrální části Kladna, zvláště pak ty se zástavbou rodinných domů (ale též starší zástavbou bytových domů) se vyznačují nadprůměrně vzdělaným obyvatelstvem.


10

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatel Kladna


Obrázek 3: Vzdělanostní struktura obyvatel podle ZSJ (2001)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Vzdělanost je hodnocena pomocí indexu vzdělanosti. Ten je vytvořen jako součet podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním a dvojnásobku podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním vč. bakalářského (v obou případech jde o podíl na celkovém počtu obyvatel ve věku 15+ let). Hodnoceny nebyly ZSJ s počtem obyvatel nižším než 50.


11


Stabilita osídlení měřená podílem obyvatel, kteří se narodili v Kladně, kolísá mezi jednotlivými ZSJ mezi přibližně 35 a 65 %. Nejstabilnější jsou v tomto směru přirozeně čtvrti se starší zástavbou (historická centra čtvrtí Kročehlavy, Rozdělov, Výhybka nebo Motyčín). Naopak nejméně kladenských rodáků bydlí zejména na sídlištích postavených v 60.-80. letech. Obrázek 4: Stabilita osídlení podle ZSJ (2001)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Stabilita osídlení je hodnocena jako procentuální podíl obyvatel jednotlivých ZSJ narozených v Kladně. Hodnoceny nebyly ZSJ s počtem obyvatel nižším než 50.

Domovní fond Kladna zahrnuje k roku 2001 přibližně 7,8 tis. domů a 30,2 tis. bytů. Zatímco počet domů vykazuje od roku 1991 mírný pokles, počet bytů naopak mírně roste. Celkově tedy lze říci, že mezi domy přibývá bytových na úkor rodinných. V uvedeném období se také snížil počet neobydlených domů i bytů. Tabulka 7: Domovní a bytový fond Kladna



12


Podíl bytů v rodinných, resp. bytových domech na celkovém počtu bytů vykazuje v jednotlivých částech Kladna velmi ostré rozdíly. Kladno má tedy několik jasně a výrazně ohraničených sídlišť nebo starších s převahou bytových domů (podíl bytových domů v nich často přesahuje 90 %), a naopak několik podobně ostře ohraničených celků se zástavbou rodinných domů (jejich podíl rovněž běžně přesahuje 90 %). Mezi čtvrtěmi s převahou bytových domů dominují jednak centrální části Kladna se staršími, nižšími bytovými domy, a jednak sídliště s novějšími, především panelovými domy. Mezi čtvrtěmi s převahou rodinných domů převažují nejstarší části jednotlivých sídel, která se postupně připojila ke Kladnu: Starý Rozdělov, Staré Kročehlavy, Dolní Kročehlavy, Dubí, Švermov. Obrázek 5: Byty v rodinných a bytových domech podle ZSJ (2001)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Údaje ukazují podíl počtu bytů v rodinných domech na celkovém počtu bytů. Bíle vyznačené ZSJ mají příliš malý počet bytů nebo jsou bez osídlení.

Průměrná velikost bytů je nejvyšší v těch částech města, kde převažují rodinné domy (zejména starší). V těchto částech města se průměrná velikost bytu pohybuje mezi 80 a 95 m2. Příkladem jsou „historická“ centra Kročehlav, Rozdělova nebo Švermova. Naopak na sídlištích (s převahou bytů v bytových domech, např. nová část Rozdělova nebo sídliště Kročehlavy) dosahuje průměrná velikost bytu jen cca 30-60 m2.


13

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 6: Průměrná velikost bytů podle ZSJ (2001)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Bíle vyznačené ZSJ mají příliš malý počet bytů nebo jsou bez osídlení.

2.4. Ekonomický vývoj Ekonomický vývoj Kladna byl dlouhá léta výrazně ovlivněn a určován tradicí průmyslové výroby, zvláště pak těžby černého uhlí a hutnictvím. Díky nim bylo Kladno jedním z největších průmyslových center České republiky. Závislost místní ekonomiky na úzkém spektru průmyslové výroby však v 90. letech přinesla značné hospodářské problémy související s úpadkem a nízkou konkurenceschopností těchto odvětví. Strukturální problémy Kladna se postupně zmenšují, a to jednak díky vnějším faktorům (blízkost Prahy, atraktivita pro zahraniční investice), a jednak díky faktorům vnitřním (vznik řady nových podniků s pestřejším spektrem odvětví). Počet podnikatelských subjektů se sídlem na území města Kladna se od roku 1990 prakticky neustále zvyšuje, a to napříč odvětvími. V současné době je na území města registrováno téměř 15 tisíc podnikatelských subjektů. Největší podíl tvoří (podle klasifikace OKEČ) subjekty působící v oblasti maloobchodu a opravy výrobků pro osobní potřebu, dále subjekty působící v oblasti obchodu, prodeje a opravy motorových vozidel a subjekty působící v oblasti dalších obchodních služeb. Relativně velký podíl zaujímají subjekty působící ve stavebnictví.


14

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 8: Podnikatelské subjekty v Kladně podle počtu zaměstnanců


Počet podnikatelských subjektů sídlících v Kladně se v letech 1995-2006 téměř zdvojnásobil. Pokud sledujeme strukturu ekonomických subjektů podle velikosti (počtu zaměstnanců), pak v Kladně je 3,7 malých podniků (10-49 zaměstnanců) a 1,1 středních podniků (50-249 zaměstnanců) na 1 000 obyvatel. Srovnáme-li Kladno s obdobně velkými českými městy, vychází stále jako město s relativně nízkou mírou podnikatelské aktivity. Důvodem jsou nejen zmíněné strukturální problémy, které však postupně mizí, ale třeba i blízkost Prahy, která způsobuje, že Kladno je spíše mikroregionálním centrem bez výraznějšího vlastního zázemí. Tabulka 9: Počet malých a středních podniků ve vybraných městech ČR (2005)


Podíl jednotlivých odvětví lze přibližně zjišťovat také podle struktury ekonomicky aktivních obyvatel, tedy pracovních sil (údaje podle struktury pracovních míst, které by byly přesnější, bohužel nejsou k dispozici). Ukazuje se, že v sektoru průmyslu pracují především obyvatelé žijící v severních a západních částech Kladna. Naopak lidé obývající centrální a jižní části města pracují především ve službách. Podle údajů k roku 2001 byl již sektor služeb z hlediska podílu na zaměstnanosti významnější než sektor průmyslu, což v předchozích desetiletích neplatilo.


15

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 7: Zaměstnanost v průmyslu podle ZSJ (2001)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Údaje ukazují podíl obyvatel zaměstnaných v průmyslu na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Bíle vyznačené ZSJ mají méně než 50 obyvatel a nejsou proto hodnoceny.

Kladno má silné pracovní a obslužné vazby na Prahu. Značná část obyvatel města dojíždí každodenně za prací do hlavního města (v roce 2001 to bylo podle sčítání lidu 67,7 % z celkového počtu obyvatel vyjíždějících z Kladna za prací). Vazby na jiná centra Středočeského kraje jsou naopak slabé. Na trh práce má významný vliv vstup zahraničního kapitálu a budování nových výrobních závodů zejména na území nových průmyslových zón. V Kladně dále v současné době dochází k zakládání a postupnému rozvoji vysokého školství, které má potenciál být producentem nové kvalifikované pracovní síly orientované i na místní trh práce. Míra nezaměstnanosti v Kladně vykazuje v posledních letech pokles. V roce 2007 dosáhla nejnižší úrovně od roku 1998. Trend poklesu míry nezaměstnanosti lze v posledních letech pozorovat i v ostatních částech Česka, v Kladně je však v rámci Středočeského kraje i celé ČR nadprůměrně silný. Na 1 volné pracovní místo připadá v posledních letech rovněž čím dál méně uchazečů. Je to především projev narůstání počtu volných pracovních míst v evidenci při současně klesající nezaměstnanosti. Projevuje se však značný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Zatímco u dělnických profesí s nízkou kvalifikací a u nekvalifikovaných pracovních míst dlouhodobě přetrvává nízký počet volných pracovních míst a velmi vysoký počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, u jiných profesí existuje řada dlouhodobě neobsazených pracovních míst. Jedná se především i kvalifikované technické a dělnické profese – podle Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna zejména o operátory montážních linek, elektroniky, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, dělníky


16


v pekárenství, svářeče, obsluhu strojů na výrobu potravin, zámečníky, mechaniky a opraváře strojů a zařízení a dále o pracovníky ochrany a ostrahy, zedníky, řidiče motorových vozidel, prodavače v obchodech a pekaře. Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v Kladně

Zdroj: MPSV Převzato ze Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.

Podle struktury nezaměstnaných dle věku, analyzované ve Strategii udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna, se ukazuje, že průměrný věk nezaměstnaných v Kladně kontinuálně roste. Tento trend je příznačný téměř pro celé Česko a souvisí jednak se stále horší pozicí starších obyvatel v produktivním věku na trhu práce, a jednak s postupným posouváním věku odchodu do důchodu. Zatímco v roce 2000 byl průměrný věk nezaměstnaného 35 let, v roce 2007 to již bylo 39 let.

2.5. Občanská vybavenost Do občanské vybavenosti se řadí objekty služeb, které slouží základním potřebám obyvatel. Mezi ně patří jednak služby zajišťované soukromými subjekty (obchody a drobné služby, příp. volnočasové služby), a jednak služby zajišťované veřejným sektorem (zdravotnictví, školství, sociální služby, kultura, příp. volnočasové služby). Detailnější údaje o jednotlivých zařízeních občanské vybavenosti a sociálních služeb jsou obsažené ve Strategickém plánu udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna. Rozmístění zařízení občanské vybavenosti zajišťované veřejným sektorem se přirozeně odvíjí od polohy dané části města v rámci Kladna. Zatímco mateřské školy a zdravotnická zařízení jsou dostupná ve většině lokalit, střední školy, kulturní zařízení nebo 3 vysoké školy (Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o., Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT) se koncentrují převážně v centrálních částech města, což vzhledem k polycentrické struktuře Kladna znamená především v pásu Rozdělov – centrum – Kročehlavy.


17

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 8: Rozmístění občanské vybavenosti podle ZSJ (2007)

Pozn.: Podbarvení ZSJ označuje význam v hierarchii celoměstské vybavenosti (nejsvětlejší = nejvýznamnější). Bíle vyznačené ZSJ jsou bez občanské vybavenosti, příp. bez osídlení.

Dostupnost občanské vybavenosti lze pro potřeby analytické části IPRM sledovat například na dostupnosti nejčastějších vzdělávacích zařízení, tedy mateřských a základních škol, u nichž je předpoklad, že by měly být snadno dostupné ze všech trvale osídlených míst. Ukazuje se, že nejhůře jsou v tomto směru obslouženy Dubí a Vrapice, a to i při přepočtu na 1 obyvatele. Nejlepší dostupnost naopak mají sídliště Sítná a Kročehlavy. Lze tedy konstatovat, že nejlepší obslužnost těmito vzdělávacími zařízeními má opět pás tvořený Rozdělovem, centrem a Kročehlavy, částečně i Švermov, nejhorší opět někdejší průmyslové čtvrti a „venkovské“ části. Některé veřejné služby ve městě mají působnost nejen pro území města a jeho okolí, ale i pro celý kraj, což posiluje roli Kladna jako neformální metropole středních Čech (mimo Prahu). Příkladem mohou být Středočeská vědecká knihovna v Kladně nebo zmíněná vysokoškolská pracoviště. Některé objekty občanské vybavenosti trpí nevyhovujícím technickým stavem, který vyžaduje výrazné investice. Platí to zejména o objektech určených ke kulturnímu vyžití nebo volnému času. Kvalita a rozsah poskytovaných veřejných služeb ve městě je většinou na odpovídající úrovni. Některé deficity v rozsahu veřejných služeb lze identifikovat především u služeb sociální péče a prevence.


18

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 9: Dostupnost vzdělávacích aktivit (2007)

Pozn.: Podbarvení ZSJ označuje podíl obyvatel dané ZSJ žijících v pěší dostupnosti MŠ nebo ZŠ (nejsvětlejší = nejvyšší dostupnost). Bíle vyznačené ZSJ mají méně než 50 obyvatel a nejsou proto hodnoceny.

Současný stav vývoje maloobchodní sítě v Kladně je velmi dynamický. V posledních cca 10 letech zaznamenala maloobchodní síť výrazné změny v souvislosti se vznikem nových obchodních center a zánikem některých menších provozoven, resp. jejich přeměnou na jiné drobné služby nebo komerční aktivity. Velkoplošná maloobchodní zařízení se zastavěnou plochou nad 1 000 m2 aktuálně v Kladně zaujímají plochu přes 10 ha, tj. 0,3 % celkové rozlohy města. Na jednoho obyvatele Kladna tak připadá kolem 1,5 m2 zastavěné plochy supermarketů a hypermarketů, což je v rámci Česka průměrná hodnota. Příznačná je značná prostorová nerovnoměrnost rozmístění provozoven občanské vybavenosti – většina z nich se nachází ve východní části města v Kročehlavech, což přináší značné problémy z hlediska dostupnosti obchodů z některých čtvrtí Kladna, zhoršování stavu silničních komunikací i narušení životního prostředí.


19

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 10: Přehled maloobchodních zařízení v Kladně se zastavěnou plochou přes 1000 m2

Stores

Zdroj: Magistrát Statutárního města Kladna Pozn.: Převzato ze Strategického plánu udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna. Obchody označené * byly v době přípravy strategického plánu ve fázi výstavby a nyní jsou v provozu.

2.6. Životní prostředí Krajina v okolí Kladna i ve městě samém je ovlivněna vysokou hustotou osídlení a zejména pak bývalou, místy i současnou průmyslovou výrobou. Ekologická stabilita krajiny Kladenska se neustále snižuje (blíže viz Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna). Lokální územní systémy ekologické stability (ÚSES) v Kladně ani v okolních obcích nemají dostatečnou celkovou rozlohu. Část biocenter a biokoridorů je nefunkční, není vytvořena kvalitní, životaschopná síť těchto stabilizačních prvků. Pro krajinu v okolí Kladna je typický vysoký podíl zastavěných ploch, což souvisí se zmíněnou vysokou hustotou osídlení. Podíl zalesněných území dosahuje celostátního průměru, což je pro hustě zastavěnou a hospodářsky intenzivně využívanou krajinu poměrně příznivá hodnota. Kvalita lesů v Kladně a jeho bezprostředním okolí je však převážně nízká – lesy mají nepříznivou a nepůvodní druhovou skladbu, která prakticky nikde neodpovídá přirozenému vegetačnímu stupni. Příznačný je nízký počet vodních ploch i jejich celková rozloha. SPF Group, v.o.s., 6/2008

20

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 11: Vývoj využití půdy v Kladně

Zdroj: ČSÚ Převzato ze Strategického plánu udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna. Pozn.: Mezi ostatní plochy patří především zastavěná území (domy, dopravní komunikace apod.).

Ve srovnání s celkovou situací ve Středočeském kraji je v Kladně podle Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna (blíže viz tam) velmi vysoká produkce emisí oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOX) přepočtená na jednoho obyvatele i na jednotku plochy (km2). Překračovány jsou imisní limity pro suspendované částice frakce PM10 (prašný aerosol) a pro oxidy dusíku. Emise těkavých organických látek (VOC) jsou na úrovni, která se blíží emisnímu stropu. Oblast Kladno-Slaný (cca 85 km2) je největší souvislou plochou s překračovanými imisními limity ve Středočeském kraji, tedy oblastí, která má v rámci Středočeského kraje nejvíce znečištěné ovzduší. Kvalitu ovzduší zčásti kopíruje hluková zátěž, která bývá způsobena podobnými faktory (silniční doprava, průmyslové podniky, elektrárny apod.). Kladno jako celek vykazuje velmi vysoký podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů i podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci. V souvislosti se zastaralostí a špatným technickým stavem vodovodní sítě však roste počet poruch. Pro Kladno jako celek je typický také vysoký podíl bytů a domácností napojených na dálkové nebo ekologicky šetrné topení. Míra zatížení životního prostředí odvozená od této charakteristiky a také od napojení na veřejnou kanalizaci se však v různých částech města výrazně liší. Výrazně nejhůře podle tohoto hodnocení vycházejí oblasti na severovýchodě města (Dubí, Vrapice, Švermov) včetně bývalé průmyslové zóny Kladnovýchod. Zbývající části města vykazují naopak velmi příznivé parametry, nejvíce to platí o sídlištních celcích. Produkce komunálního odpadu v Kladně v posledních letech kontinuálně a výrazně roste, podobně jako v jiných českých městech. Například v letech 2000-2006 se produkce komunálního odpadu v kladenských domácnostech zvýšila o 74 %. Jedním z hlavních problémů životního prostředí v Kladně je výskyt starých ekologických zátěží, které jsou často vázané na staré průmyslové zóny, tzv. brownfields. V Kladně se jedná o poměrně rozsáhlé plochy. Většina ekologických zátěží se nachází na území bývalé průmyslové zóny Kladno-východ. Jedná se o území, která leží často v atraktivní poloze, ale jejich ekologické zatížení (spolu např. s komplikovanou vlastnickou strukturou) vyžadující značné investice znemožňuje jejich využití. Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek.


21

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 10: Zátěž životního prostředí ze strany domácností

Pozn.: Hodnocení je odvozeno od napojení trvale obydlených bytů na kanalizaci a od způsobu vytápění trvale obydlených bytů (nejsvětlejší = nejmenší zátěž). Bíle vyznačené ZSJ mají méně než 50 obyvatel a nejsou proto hodnoceny.

2.7. Doprava a dopravní dostupnost Pro Kladno má klíčový význam silniční doprava. Tato skutečnost sice platí pro většinu českých měst, ale v případě Kladna je vzhledem k malému významu železniční dopravy zvláště výrazná. Určitý význam má dále letecká doprava (vzhledem k blízkosti letiště Praha-Ruzyně) a samozřejmě doprava cyklistická a pěší. Kladno má velmi hustou síť silnic všech kategorií. Nejvíce je samozřejmě místních komunikací (nejnižší kategorie) – jejich celková délka dosahuje 198 km. Problémem je nevyhovující technický stav řady silnic v důsledku deficitů v údržbě a poškození těžkou nákladní dopravou. Silniční doprava v Kladně je charakterizována velmi vysokým nárůstem přepravních intenzit, a to v případě přepravy osob i nákladů. Přepravní intenzity na jednotlivých úsecích běžně vzrostly o několik desítek procent, v některých úsecích až dvojnásobně. Podrobnější údaje vybrané ze Sčítání dopravy 1995, 2000 a 2005, které nárůst dokumentují, obsahuje Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna. V intravilánu Kladna patří k dlouhodobě nejzatíženějším ulicím Pražská, Unhošťská, Gen. Klapálka, Dukelských hrdinů, Slánská, Pod Zámkem a Čs. armády.


22

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 11: Výsledky sčítání dopravy v roce 2005

Zdroj: Sčítání dopravy 2005, ŘSD ČR Převzato ze Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna


23


Rostoucí potřeba mobility obyvatel a také ekonomický růst s sebou přinášejí zvýšené dopravní nároky a růst automobilizace. Ta v Kladně dosahuje velmi vysokých hodnot – v roce 2006 dokonce počtem 866 automobilů na 1000 obyvatel přesahovala hodnotu za hlavní město Praha, kde dosahovala 636 automobilů/1000 obyvatel. Značným dopravním problémem v Kladně je parkování, tedy tzv. doprava v klidu. Ve většině částí města, zejména však v širším centru a na sídlištích chybí dostatečné množství odstavných parkovišť a nadzemních či podzemních garáží. Nárůst automobilizace byl v posledních cca 15 letech doprovázen poklesem ve využívání veřejné dopravy. Kvalifikované odhady z roku 2005 udávají, že na trase Praha-Kladno jezdí denně asi 9 tisíc osob, z toho 5 tisíc osob autobusy, 1 tisíc osob vlaky a 3 tisíce osob automobily. Z druhů veřejné dopravy má pro Kladno zásadní význam autobusová doprava, zejména pak linky Praha-Kladno a linky městské hromadné dopravy. Naopak železniční doprava je vzhledem k poloze mimo hlavní železniční tahy i vzhledem k vedení trasy železnice PrahaKladno relativně málo významná. Například počet přepravených osob na trati Praha-Kladno se v letech 1996-2005 snížil o téměř 19 % (Strategický plán udržitelného rozvoje Statut. města Kladna). S úpadkem průmyslu zanikla také většina lokálních vleček, které představovaly jistý potenciál pro rozvoj příměstské železniční dopravy. Ke zvýšení atraktivity železniční dopravy pravděpodobně přispěje rekonstrukce úseku železniční trati č. 120 mezi Prahou-Masarykovým nádražím a Kladnem. Realizace je plánována předběžně na roky 2015-2020. Předpokládá se elektrizace a zdvoukolejnění tohoto úseku a výstavba nové železniční stanice na letišti Praha-Ruzyně. Jízdní doba mezi Prahou-Ruzyní a Kladnem se zkrátí na 10 minut. Městskou hromadnou dopravu představuje poměrně rozsáhlý systém autobusových linek provozovaných ČSAD Kladno. V roce 2006 bylo na 17 linkách přepraveno 55 autobusy 10,9 mil. cestujících a bylo najeto 2,85 mil. km. Využití MHD zaznamenalo v 90. letech pokles, což však zčásti souvisí se zavedením čipových karet a změnou metodiky sčítání. V současnosti počet přepravených osob v MHD Kladno stagnuje. Počet linek, autobusů i ujetých kilometrů se v uvedeném období snížil pouze mírně a v současnosti rovněž stagnuje. Tabulka 12: Základní údaje o MHD Kladno

Zdroj: ČSAD Kladno, a.s. Převzato ze Strategického plánu udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna.

Obslužnost MHD v různých částech Kladna vykazuje rozdíly. Nejvíce spojů obsluhuje centrální části Kladna a také sídliště Kročehlavy. Naopak nejméně spojů MHD jezdí do nejjižnějších částí města (oblast nádraží) a do Švermova a severní části Dubí s bývalou průmyslovou zónou.


24

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Obrázek 12: Dopravní obslužnost městskou hromadnou dopravou

Pozn.: Hodnocení je odvozeno od počtu autobusových spojů obsluhujících danou ZSJ (nejsvětlejší = nejlepší dostupnost). Bíle vyznačené ZSJ mají méně než 50 obyvatel a nejsou proto hodnoceny.

2.8. Finanční připravenost města Přehled základních předpokládaných parametrů městského rozpočtu v letech 2006-2010 a hlavních uskutečněných a plánovaných investičních akcí je obsažen v příloze.

2.9. Projektová připravenost města Pro potřeby IPRM je klíčová projektová připravenost města, tedy fáze přípravy a rozpracovanosti projektových záměrů, které jsou v souladu s vymezením IPRM. Projektová připravenost města byla analyzována za využití projektových fichí popisujících jednotlivé projektové záměry města a jeho partnerů. Projektové fiche byly jednak zpracovány zástupci SM Kladna, a jednak shromážděny od partnerů města (způsob jejich zapojení viz kapitola 9). Následně byly zástupci města jednotlivé projektové záměry vyhodnoceny podle priorizace, tedy podle potřebnosti, kterou město přikládá jejich realizaci. Vyhodnocení schválil řídicí výbor IPRM. Na základě priorizace projektových záměrů, místa realizace, resp. dopadu realizace projektu a rovněž podle souladu projektových záměrů s okruhem aktivit financovatelných z oblasti podpory 3.1. ROP regionu soudržnosti Střední Čechy (případně jiných oblastí podpory ROP nebo jiných OP) byly pak vybrány ty, které budou zařazeny do indikativního seznamu projektových záměrů IPRM. Menší část projektových záměrů tak byla vyřazena, a to buď z důvodu nezpůsobilosti k finanční podpoře z jakéhokoli operačního programu, nebo


25


z důvodu nízké priorizace, případně z důvodu dopadů pouze mimo vymezenou zónu IPRM. Logiku rozřazení projektových záměrů ilustruje následující tabulka. Tabulka 13: Postup při třídění projektových záměrů

Projekt má vysokou nebo střední prioritu

Projekt má nízkou prioritu

Projekt je způsobilý k financování z oblasti podpory 3.1. ROP StČ a má dopady na vymezenou zónu IPRM

Projekt je způsobilý k financování z jiných oblastí podpory ROP StřČ nebo z jiných OP a má dopady na vymezenou zónu IPRM

Projekt není způsobilý k financování z jakéhokoli OP nebo nemá dopady na vymezenou zónu IPRM

Projekt byl zařazen do indikativního seznamu projektových záměrů přímo naplňujících některé z opatření IPRM a financovatelných z rozpočtu IPRM.

Projekt byl zařazen do indikativního seznamu projektových záměrů splňujících cíle IPRM, ale financovatelných mimo rozpočet IPRM.

Projekt byl vyřazen z IPRM, jeho realizace je prioritní, ale pouze s využitím finančních zdrojů města nebo vnějších finančních zdrojů mimo strukturální fondy.

Projekt byl vyřazen z IPRM z důvodu nízké priority bez ohledu na to, zda je, nebo není způsobilý k financování z OP a zda leží, nebo neleží ve vymezené zóně IPRM.

Projektové záměry, které byly zařazeny do IPRM, jsou indikativně uvedeny v kapitole 13, kde jsou rovněž přiřazeny k jednotlivým opatřením, a to zvlášť pro projekty financovatelné z rozpočtu IPRM (v souladu s oblastí podpory 3.1. ROP regionu soudržnosti Střední Čechy) a zvlášť pro projekty financovatelné mimo rozpočet IPRM. Projekty, které jsou financovatelné z rozpočtu IPRM, jsou uvedeny také v popisu jednotlivých opatření s výjimkou opatření 3.1., které se zaměřuje na technickou podporu realizace IPRM. Podrobnější popis všech projektových záměrů zařazených do IPRM je uveden v příloze dokumentu IPRM v podobě projektových fichí vyplněných potenciálními předkladateli. Ze struktury shromážděných projektových záměrů vyplývá, že město disponuje dostatkem projektových záměrů, které jsou schopné naplnit prioritní osy a cíle IPRM. Potenciálními předkladateli projektových záměrů jsou kromě SM Kladna také partneři města zejména z řad neziskových organizací, ale také podnikatelské subjekty. Náklady na realizaci shromážděných záměrů odpovídají alokaci na IPRM Kladna, resp. ji převyšují, což umožňuje vybírat k podpoře ty projekty, které nejvíce přispívají k naplnění cílů IPRM a které jsou nejlépe připravené k realizaci. Významný problém představuje nedostatek projektových záměrů připravených k realizaci v prvních měsících či prvním roce po pravděpodobném schválení IPRM (tzn. v letech 2008-2009); většina projektových záměrů je v současné době ve fázi ideového záměru nebo na začátku zpracování potřebné projektové dokumentace.


26


3. Analýza SWOT Analýza SWOT města Kladna je uvedena v následující tabulce. Jednotlivé položky nejsou řazeny podle důležitosti. Do tabulky jsou zařazeny pouze nejvýznamnější skutečnosti vyplývající ze sociálně-ekonomické analýzy.

Silné stránky •

Atraktivní poloha v centru Čech v blízkosti hlavního města Prahy

•

Stále relativně příznivý demografický vývoj

•

Relativně vysoký podíl obyvatel v produktivním věku

•

Zlepšující se vzdělanostní struktura obyvatel

•

Postupné oslabování strukturálních problémů, které se objevily počátkem 90. let

•

Rychlý rozvoj podnikání a růst míry podnikatelské aktivity, zejména v oblasti služeb a spotřebního průmyslu

•

V posledních letech rychle klesající míra nezaměstnanosti

•

Obecně dobrá občanská vybavenost

•

Existence několika organizací s celokrajskou působností (např. Středočeské vědecké knihovny v Kladně)

•

Přítomnost 3 vysokých škol jako výzkumné základny i možnosti zvyšování vzdělanostní struktury obyvatel

•

Blízkost letiště Praha-Ruzyně

•

Rozsáhlý, relativně vyhovující systém MHD, dobrá obslužnost veřejnou dopravou

•

Vysoká míra napojení obyvatel na inženýrské sítě

•

Existence dostatečného množství projektových záměrů pro naplnění priorit IPRM


Slabé stránky •

Velmi rychlé stárnutí obyvatel, velmi nízký podíl mladších věkových skupin obyvatel

•

Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel

•

Nízká míra podnikatelské aktivity

•

Nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce

•

Rychlý nárůst intenzity silniční dopravy

•

Špatný technický stav některých služek infrastruktury (silniční komunikace, vodovody)

•

Nevyhovující stav řady objektů veřejných služeb (zejména objektů určených pro kulturu, volnočasové aktivity, zdravotnictví a sociální péči)

•

Deficity v nabídce služeb sociální péče a prevence

•

Nízký význam železniční dopravy

•

Výrazné deficity dopravy v klidu (možnostech parkování)

•

Nerovnoměrné rozmístění velkoplošné maloobchodní sítě

•

Výskyt velkého množství brownfields často postižených starými ekologickými zátěžemi

•

Obecně nízká ekologická kvalita krajiny vč. lesních celků

•

Nadprůměrně znečištěné ovzduší

•

Výrazný nárůst produkce komunálního odpadu

27


Příležitosti

Hrozby

•

Rozvoj výzkumných, vzdělávacích a dalších perspektivních aktivit (zčásti díky jejich vymístění z Prahy)

•

Stárnutí obyvatel způsobené přesunem velkého počtu obyvatel středního věku do věku důchodového

•

Modernizace železnice Praha-Kladno

•

•

Integrace jednotlivých druhů veřejné dopravy, mj. ve vazbě na Prahu

Pokračující růst zátěže automobilovou dopravou bez adekvátních dopravních řešení

•

Revitalizace brownfields a jejich následné využití pro občanskou vybavenost, případně podnikání

•

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště a staré průmyslové zóny)

•

Posilování pozice města jako neformální metropole Středočeského kraje (vč. posílení role organizací s celokrajskou působností)

•

•

Růst rezidenční funkce města, růst počtu obyvatel díky migraci

Výrazné zaostávání některých částí města (zejména v jeho severovýchodní části) v řadě ukazatelů (vč. napojení na infrastrukturu)

•

•

Posílení role sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb ve vazbě na trendy ve vývoji počtu a struktury obyvatel

Dlouhodobé ekologické a sociální problémy vázané na neřešené brownfields


28


4. Souhrnné zhodnocení rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny 4.1. Charakteristika současného stavu Na rozdíl od většiny českých měst je rozvoj města Kladna jednoznačně spojen s průmyslovou epochou. Historické jádro je poměrně malé a další vývoj je odsunul do spíše okrajové polohy. Vysoký podíl mají průmyslové areály a k nim přiléhající dělnické osady vzniklé částečně v návaznosti na starší venkovská sídla. Největší podíl bydlení se nachází v sídlištích rozmístěných především na jih a západ od jádra, včetně pokusu ze 70. let 20. století o vytvoření nového centra na Sítné. Do zóny pro IPRM jsou zahrnuty ty části města, kde byl v analýze identifikován největší potenciál pro pozitivní změnu. Z tohoto důvodu má zóna poměrně velký rozsah a obsahuje poměrně různorodá území – historické jádro, pokus o nové „sídlištní“ centrum, přednádražní prostor, rozsáhlé industriální plochy procházející transformací nebo bez adekvátního využití a konečně lokality převážně dělnického bydlení vzniklé v 19. a v první třetině 20. století, které bezprostředně souvisejí se zástavbou vlastního města nebo s jeho industriálními plochami. Zóna byla původně vymezena v hranicích základních sídelních jednotek (ZSJ). ZSJ vymezují v zastavěném území sídel urbanistické celky stejného charakteru. Vymezení pomocí ZSJ umožnilo plně využít údajů SLDB 1991 a 2001. Následně bylo vymezení zóny mírně upraveno tak, aby lépe vystihovalo přirozené „hranice“ mezi jednotlivými funkčně či jinak odlišnými částmi města. V následujících kapitolách jsou popsány jednotlivé části zóny ze sociálně-ekonomického, urbanistického a funkčního hlediska. Zmíněna je také jejich vazba na závěry zjištěné v analýze sociálně-ekonomické situace i na následně vymezené prioritní oblasti a opatření.

4.2. Základní popis zóny Na základě výsledků sociálně-ekonomické analýzy, analýzy rozvojových priorit a projektových záměrů města a jednání řídicího výboru a pracovních skupin byl navržen zonální IPRM vymezený jako širší centrum Kladna (viz následující mapka). IPRM zahrnuje čtvrti s různým fyzickým a urbanistickým charakterem, funkčním využitím i sociálně-ekonomickou strukturou. Společným rysem tohoto území je vysoký rozvojový potenciál, tzn. území, ve kterém se předpokládá ve střednědobém horizontu koncentrace investičních záměrů a tedy zhodnocení území (dle doporučené metodiky pro zpracování IPRM jde o území s vysokým potenciálem růstu). Tematicky zahrnuje takto vymezený IPRM 3 základní kategorie aktivit podpořitelných z IPRM ROP a jiných, tematických operačních programů. Jedná se o následující kategorie aktivit: a) fyzická revitalizace území a prostředí, b) doprava a dopravní obslužnost, c) infrastruktura pro vzdělávání, kulturu, volný čas a sociální služby. Výhodou takto navrženého zonálního řešení je: o o

strategické územní, ale i tematické cílení, možnost posílení mikroregionálních a regionálních obslužných funkcí Kladna a tím i pozice města ve středočeském prostoru,


29


o o

možnost revitalizace strukturálně postižených území, která mají rozvojový potenciál, ale jejichž revitalizace vyžaduje značné finanční prostředky, dostatek projektových záměrů ve vymezené zóně.

Obrázek 13: Vymezení zóny IPRM Kladna

Pozn.: Žlutou barvou je vyznačena zóna IPRM pro ROP, zelenou barvou zóna IPRM do IOP.

Do zóny IPRM spadá větší část intravilánu vlastního města Kladna. Zóna zahrnuje přibližně tyto části města: o o o o o

centrum Kladna vč. Podprůhonu, prostor kolem nemocnice a zimního stadionu, Sítná, Výhybka a prostor nádraží, Staré Kročehlavy, severovýchodní část města s převahou bývalých průmyslových areálů.

Mimo zónu se nachází „venkovské“ a okrajové městské části: Švermov, Vrapice, menší část Dubí, Rozdělov a sídliště Kročehlavy1. Mimo zónu leží také řídce osídlená a neosídlená území na okraji města (např. zemědělsky využívané nebo lesní plochy). Vymezená zóna naplňuje kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu dle Metodického pokynu MMR. Konkrétně se jedná o následující ukazatele:

1

Pro sídliště Kročehlavy je připravován IPRM pro čerpání finančních prostředků z Integrovaného operačního programu, pro další části města se plánuje čerpání externích finančních prostředků z jiných zdrojů.


30


o

o

o

o

o

Vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb: V zóně je lokalizován velký počet projektových záměrů, přičemž jsou v ní umístěny všechny záměry, jimž přikládá město vysokou nebo střední prioritu (s výjimkou záměrů podpořitelných v rámci IPRM finacovatelného z IOP). Řada rozvojových záměrů je již nyní v různém stadiu rozpracovanosti. Některé rozvojové záměry lokalizované v zóně jsou svým charakterem financovatelné z jiných operačních programů. Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit: Ukazatel vyhodnocován pomocí indexu odvozeného z podílu obyvatel ZSJ v pěší dostupnosti k ZŠ a MŠ (ZSJ s méně než 50 obyvateli nebyly zahrnuty do výpočtu). V ukazateli dostupnosti vzdělávacích aktivit vykazují ZSJ vymezené zóny zpravidla nejvyšší hodnocení. Velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města: Ukazatel vyhodnocován pomocí indexu dopravní dostupnosti odvozeného z frekvence autobusových spojů obsluhující jednotlivé ZSJ (ZSJ s méně než 50 obyvateli nebyly zahrnuty do výpočtu). Větší část zóny vykazuje podle tohoto ukazatele nadprůměrný význam v dopravní obslužnosti veřejnou dopravou. Výjimkou je oblast někdejších průmyslových areálů s řídkým osídlením, kde tudíž přirozeně postačuje dopravní obslužnost s nižší frekvencí. Ukazatel lze hodnotit také významem silničních úseků procházejících danou zónou. V zóně se nachází úseky s nejvyšší intenzitou dopravy ve městě, což dokládá vysoký význam zóny v dopravní obslužnosti města i v případě automobilové dopravy. Vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel - zvýšení kvality života ve městech: Ukazatel vyhodnocován z hlediska četnosti jednotlivých typů celoměstské vybavenosti v ZSJ (ZSJ s méně než 50 obyvateli nebyly zahrnuty do výpočtu). Zóna vykazuje podle tohoto ukazatele ve vztahu k hodnotám ostatních částí Kladna nejvyšší hodnoty. Vysoká koncentrace ekonomických aktivit: Zóna vykazuje vysokou koncentraci podnikatelských aktivit a vysokou hustotu maloobchodní sítě (včetně velkoplošných obchodů). Z tohoto hlediska má zásadní význam pro ekonomiku města a pro obslužnost jeho obyvatel komerčními službami.

4.3. Části zóny Širší území centra Centrální část Centrální část tvoří ZSJ Kladno-střed, Habešovna, Štěpánka a Novokladno. Jedná se většinou o zástavbou o střední až vyšší intenzitě využití. V části ul. Petra Bezruče a na Habešovně je pevná uliční fronta kombinovaná s individuální nízkopodlažní zástavbou. Zástavbu ZSJ Novokladno tvoří panelové sídliště, které bezprostředně navazuje na centrální část. V centrální části se soustřeďuje nejdůležitější vybavenost celoměstského významu: •

sídla veřejné správy: magistrát, finanční úřad, okresní soud, úřad práce, katastrální úřad

•

školská zařízení: areály ZŠ, gymnázium, SŠ a VOŠ zdravotnická, SOŠ, SOU obchodní, SŠ průmyslová, Vysoká škola finanční a správní.

•

kultura: Středočeské divadlo Kladno, Divadlo Lampion, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Středočeská vědecká knihovna v Kladně

V centrální části se nacházejí významné objekty a prostory: barokní zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie, náměstí Starosty Pavla s novorenesanční radnicí, ulice T. G. Masaryka (bývalá Královská třída) s barokní kaplí Sv. Floriána, secesní budova


31


Středočeského divadla, secesní budova Gymnázia, secesní budova Středočeské vědecké knihovny (bývalý Okresní dům). Atraktivitu centra pro návštěvníky a celkový image města narušuje špatný stav některých objektů: zámecký areál, budova Divadla Lampion, budova magistrátu, budova „Josífka“, autobusové nádraží. Obyvatelstvo centrální části je poměrně stabilizované, polovina zde žijících obyvatel se v Kladně i narodila. Obyvatelstvo má vzhledem k ostatním částem zóny nejvyšší vzdělanost. Stárnutí obyvatelstva centrální části je nejvyšší v zóně, vně zóny je srovnatelné se sídlištěm Kročehlavy. Pouze malá část obyvatel je zaměstnaná v průmyslu (13-25 % ekonomicky aktivních obyvatel - EAO), a většina EAO působí ve službách. S vyšší hustotou obyvatel souvisí minimálně nadpoloviční zastoupení bytů v bytových domech v jednotlivých ZSJ. Průměrné velikosti bytů jsou nad 59 m2 v ZSJ Kladno-střed. Přítomnost rodinné individuální zástavby v ostatních ZSJ zvyšuje průměrnou velikost bytů o 10 -30 m2. Všichni obyvatelé centrální části bydlí v přijatelné pěší dostupnosti k základním školám. V případě mateřských školek je nevyhovující pěší dostupnost v ZSJ Kladno-střed. Centrální zónu obsluhují jak městské, tak regionální autobusové spoje, výsledkem je, že centrální část má nejvyšší stupeň obslouženosti ze všech částí v zóně. Atraktivita centrální části se projevuje ve velkém a stále narůstajícím dopravním zatížení přístupových tras individuální automobilovou dopravou a v nedostatku parkovacích míst pro dojíždějící pracovníky a návštěvníky občanské a komerční vybavenosti. Vysoká intenzita dopravy v páteřních komunikacích centra vytváří neatraktivní a rizikové prostředí pro chodce a cyklisty a negativně ovlivňuje spolehlivost hromadné autobusové dopravy. Naprostá většina obyvatel je napojena na centrální kanalizační systém, plynovod a vodovod. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší je doprava. Sítná Sídliště Sítná je od jádrové části prostorově odděleno zeleným pásem Sítenského údolí. Sítná převzala některé centrální funkce, zejména se v něm nachází občanské vybavení regionálního významu. Sídlí zde dvě vysokoškolské instituce: České vysoké učení technické v Praze - Fakulta biomedicínského inženýrství a Středočeský vysokoškolský institut s.r.o, s obory Podniková ekonomika a management obchodu, Marketing a Ekonomika a management obchodu. Dále zde sídlí Sportovní gymnázium Kladno. K dalším významným zařízením občanského vybavení patří Obchodní středisko Sítná (4687 m2) a Městská knihovna Kladno. Obytná zástavba je sídlištního charakteru. Tomu odpovídá i standard bytů. Obyvatelstvo vykazuje vysokou migrační stabilitu, střední stupeň změny věkové struktury a nadprůměrnou úroveň průměrného dosaženého stupně vzdělání. Dostupnost zařízení občanského vybavení je velmi dobrá. Problémem se může stát zhoršující se stav a nedostatečná údržba domovního fondu ve spojení s neatraktivním prostředím veřejných prostorů. U nádraží V ZSJ Nádraží převažuje využití pro dopravní infrastrukturu. Část území ZSJ mezi nádražím a sídlištěm Kročehlavy není využita adekvátně polohovému potenciálu. Odlehlá poloha nádraží vůči centru na Kladně nevedla ke vzniku obchodní spojnice nádraží a jádra města typické pro řadu českých měst. Okolí nádraží má tedy spíše periferní charakter, posilovaný ještě marginálním dopravním významem železničního napojení na Prahu. Lokalita ale


32


nabízí řadu ploch pro další rozvoj; nedávné realizace obchodních zařízení sice potenciálu místa využívají, ke kvalitě prostředí v urbanistickém smyslu ale nijak nepřispěly. Pokud by došlo k zamýšlené modernizaci a zlepšení dopravy na trati Kladno – Praha, může se stát lokalita U nádraží novým rozvojovým prostorem města.

Zázemí širšího centra – jih, západ Stará obytná předměstí: Štěpánka, Staré Kročehlavy, Dolní Kročehlavy, Výhybka Tato předměstí jsou charakteristická nízkopodlažní řadovou nebo individuální zástavbou s vlastními zahradami. Tato část zóny je významná z hlediska dopravní sítě. Částí prochází napojení Kladna na R7 směrem na Buštěhrad. Tok dopravy z tohoto směru zatěžuje ulici Kročehlavská, která se napojuje na ulici Generála Klapálka. Vybudováním nové páteřní komunikace od Buštěhradu přes průmyslovou zónu Kladno – východ částečně sníží zatížení komunikací i v této části. Dalším zdrojem zátěže místních komunikací, především v ulici Jaroslava Kociána a Milady Horákové je soustředění výroby a služeb do nově vymezené, 82hektarové Průmyslové zóny Kladno – jih. Absence přímého napojení této průmyslové zóny na železniční dopravu má za následek zatížení především ulice Milady Horákové nákladní dopravou. Koncentrace pěti ze sedmi velkoplošných maloobchodních zařízení v ulicích Americká a Arménská vede k dalšímu zatížení této části individuální automobilovou dopravou (IAD). Areály sportovní vybavenosti Území zahrnuje ZSJ U zimního stadionu, část ZSJ Bresson jižně od ulice Čs. armády, část ZSJ Rozdělov-jih východně od areálu vodárny a areál aquaparku. Je zde soustředěna velká část městské sportovní vybavenosti: aquapark, městský stadion Sletiště, letní koupaliště, kladenská sportovní hala, městský zimní stadion. Území přímo navazuje na rekreační zázemí města: lesopark Lapák, kterým prochází okružní cyklotrasa 0017. Podprůhon Podprůhon (ZSJ Průhon) je nejstarší dělnickou kolonií města Kladna. Severní strana zóny je vymezena železniční tratí Kladno – Kralupy nad Vltavou. V protějším svahu v návaznosti na Ostrovec pokračuje novější zástavba individuálních rodinných domků, areál hřbitova a zahrádkářských kolonií. Lokalita vykazuje celou řadu strukturálních závad ve veřejném prostoru a infrastrukturách i závadných staveb na pozemcích. Dostupnost zařízení občanského vybavení je zhoršená přesto, že lokalita sousedí s jádrem města. Poloha lokality a její zajímavá fyzická konfigurace dává předpoklady pro revitalizaci pro atraktivní bydlení některých skupin obyvatel přicházejících do transformovaného Kladna.

Severovýchodní průmyslová a obytná území Průmyslová zóna (Koněv, Poldi, Kablo) Území zahrnuje ZSJ Stará průmyslová zóna-sever, Stará průmyslová zóna-západ, Stará průmyslová zóna-jih, Cikánka. Část brownfields tvoří postupně opouštěné průmyslové plochy (zejména část závodu Poldi), plochy s novým využitím (část bývalé hutě Koněv přilehlá k ulici Dubská: obchodní centrum Interspar) a areál Energocentra, plochy opuštěné a dlouhodobě nevyužívané, zejména v areálu Koněv. Potřebné rekonverzi ploch dosud bránilo fragmentované vlastnictví ploch v areálu Koněv a pokračující výroba v areálu Poldi (POLDI Hutte s. r. o., CABLES GROUP A/S, STROJÍRNY POLDI a.s., ABT s. r. o. kladno, SOCHOROVA VÁLCOVNA TŽ, BEZNOSKA s. r. o., VAGNERPLAST spol. s. r. o, ECG Generating, s.r.o.). Situaci komplikují velké plochy železničních vleček, na kterých závisí někteří zbylí producenti.


33


Opuštěné nebo částečně opuštěné průmyslové plochy jsou velice atraktivní pro nově přicházející průmysl zejména vzhledem ke své poloze vůči silnicím I/6, I/7 a vzhledem k blízkosti letiště Praha Ruzyně. Důležitým lokalizačním faktorem je soustředění pracovních sil v lokalitě. Moderní průmysl má však rovněž vyšší nároky na kvalitu fyzického prostředí, dostupnost sociálních infrastruktur a existenci alespoň minimálního veřejného prostranství. Lze vytvářet smíšené plochy nerušící výroby, služeb a bydlení. Zbývající průmyslové objekty, pokud by byly zachovány jako stavební památky, mohou dodat místu zvláštní atraktivitu a v důsledku toho je i ekonomicky zhodnotit. Stará dělnická předměstí (ZSJ Dubí, Újezd, Dříň) Obytná zástavba starých dělnických předměstí přímo sousedí s průmyslovými plochami. Tato území jsou substandardní z hlediska technické infrastruktury, prostorové dostupnosti základního občanského vybavení (např. pouze jedna mateřská školka v Dubí) a kvality veřejných prostranství (zeleň, povrchy a mobiliář). Vyskytují se zde mnohé urbanistické závady: špatné zpřístupnění pozemků, nevhodné odstavování motorových vozidel, nestandardní uliční profily s neodděleným pruhem pro pěší a pro motorovou dopravu. Obyvatelé Dubí, Újezda, Dříně mají nejnižší míru vzdělanosti v zóně, nejvyšší podíl obyvatel zaměstnaných v průmyslu (28 – 34 % ekonomicky aktivních). Stárnutí obyvatel je pomalejší, než v ostatních částech zóny. Z hlediska hygieny životního prostředí je problémem velké zastoupení lokálních topidel spalujících nekvalitní tuhá paliva. Obslužnost Dubí, Újezda a Dříně městskou hromadnou dopravou je nejhorší v celé řešené zóně a spolu s chybějící občanskou vybaveností vede ke zvýšené závislosti mobility obyvatel na IAD.

4.4. Porovnání města a zóny z pohledu jednotlivých složek Obyvatelstvo a bydlení Vzdělanostní struktura k roku 2001 je již mírně lepší než průměr za Středočeský kraj a přibližně odpovídá průměru za celé Česko: město Kladno má mírně nadprůměrné zastoupení obyvatel s vyšším odborným a středním vzděláním a je pod průměrem ČR v zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Obecně platí, že území se starší zástavbou a stabilním osídlením vykazují vyšší vzdělanostní úroveň než části města, které jsou nově postavené v 70.-80. letech (sídliště, zejména Kročehlavy), vykazují strukturální postižení (bývalé průmyslové zóny) nebo mají venkovský charakter (Vrapice, Motyčín, Hnidousy, Dubí). Naopak centrální části Kladna, zvláště pak ty se zástavbou rodinných domů (ale též starší zástavbou bytových domů) se vyznačují nadprůměrně vzdělaným obyvatelstvem. Stabilita osídlení měřená podílem obyvatel, kteří se narodili v Kladně, kolísá mezi jednotlivými ZSJ mezi přibližně 35 a 65 %. Nejstabilnější jsou v tomto směru přirozeně čtvrti se starší zástavbou. Podíl bytů v rodinných, resp. bytových domech na celkovém počtu bytů vykazuje v jednotlivých částech Kladna velmi ostré rozdíly.

Zaměstnanost Osídlení zóny bylo v minulosti těsně svázáno s těžbou černého uhlí a hutnictvím. Dnes je ekonomická struktura zóny pestřejší. Ukazuje se, že v sektoru průmyslu pracují především obyvatelé žijící v severních a západních částech Kladna. Naopak lidé obývající centrální a jižní části města pracují především ve službách.


34


Město vykazuje podprůměrný počet malých a středních podniků - pokud použijeme jako indikátory počet malých podniků (10 – 49 zaměstnanců) a středních podniků (50 – 249 zaměstnanců) na 1 000 obyvatel, pak v Kladně je 3,7 malých podniků a 1,1 středních podniků na 1 000 obyvatel. (Strategie udržitelného rozvoje SM Kladno). Významný podíl na zaměstnanosti mají velké podniky. Mnozí významní zaměstnavatelé během roku 2006 naopak zvyšovali počty svých zaměstnanců (např. LEGO Production, s.r.o., ESA, s.r.o., Energie – stavební a báňská, a.s., BONTAZ CENTRE CZ, s.r.o., Furukawa Electric Autoparts Central Europe, s.r.o., DELTA PEKÁRNY, a.s., ČSAD Slaný, a.s., MECATHEYLOR, s.r.o.; někteří z nich nemají sídlo v Kladně, ale v okolí města).

Doprava Doprava v Kladně je charakterizována velmi vysokými nárůsty podílů silniční přepravy osob i nákladů na celkových přepravních výkonech (Strategie udržitelného rozvoje SM Kladno). Podle Strategie udržitelného rozvoje Kladensko aktuálně potřebuje 119,7 ha ploch jen pro zajištění parkování všech evidovaných motorových vozidel. Významný je podíl meziměstské dopravy, především v relaci na Prahu. V roce 2005 29,7% obyvatel Kladna vyjíždělo za prací mimo Kladno. Ve směru Kladno – Praha se denně dopravovalo 9000 osob, z toho 3000 pomocí IAD, 4500 osob autobusovou dopravou a pouze 1000 osob využívalo železničního spojení. (Strategie udržitelného rozvoje SM Kladno) Dopravní osu centra města tvoří kříž ulic Petra Bezruče a Cyrila Boudy s intenzitou dopravy téměř 15 000 vozidlových jednotek / den. Centrální zóna je dále ze západu vymezena ulicemi Generála Klapálka, Dukelských hrdinů a ze severu ulicí Čs. armády s intenzitami dopravy kolem 20 000 vozidlových jednotek / den, ze západu ulicí Ke Stadionu (intenzita cca 7000 voz.j./d). Největší zvýšení intenzit mezi roky 2000 a 2005 mají ulice Cyrila Boudy a Ke Stadionu. Tento nárůst pravděpodobně souvisí se soustředěním nových obchodů a služeb v jižní části Kladna. Konkurenceschopnost hromadné dopravy zejména ve vnitroměstské dopravě je snižována nepravidelnostmi způsobovanými časovými ztrátami v dopravních zácpách a malou frekventností spojů v okrajových částech. Problémem je rovněž bariérovost vozidel a zařízení městské hromadné dopravy. Podíl cyklistické dopravy v každodenním provozu (dojížďka do práce a škol) je poměrně malý.

Občanská vybavenost Zóna od devadesátých let ztrácela schopnost obsloužit své obyvatele prací a tuto roli postupně přebírá Praha. Se zvyšující se vyjížďkou za prací do Prahy souvisí také ztráta obslužného významu zóny. Střední školy, kulturní zařízení a nově též tři vysokoškolská pracoviště se nacházejí v centrálních částech města, což vzhledem k polycentrické struktuře Kladna znamená především v pásu Rozdělov – centrum – Kročehlavy. Vzhledem k demografickému profilu města je zřejmé, že v Kladně bude kontinuálně růst počet seniorů, kteří budou dříve či později potřebovat častější a nákladnější zdravotní péči a v mnoha případech budou tvořit většinu klientely tzv. následné zdravotní péče i klienty zařízení, která jsou součástí městského systému sociálních služeb. Vzhledem ke specifickým problémům věkové skupiny 65 a více let je do budoucna nutné kalkulovat s dostatečnými kapacitami zařízení zaměřených na geriatrickou problematiku (Strategie udržitelného rozvoje SM Kladno).

Technická infrastruktura Zóna má vysoký podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů (99,9 %) a vysoký podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV (více


35


než 97,1 %). Odpadní vody jsou odváděny do ČOV Vrapice ve východním okraji zóny. Průmyslové odpadní vody z průmyslové zóny Kladno - východ jsou odváděny do mechanicko – chemické ČOV Kladno – Dubí. Problémem však zůstává poruchovost vodovodních řadů a špatný stav kanalizačních stok. Více než 85 % území je pokryto distribuční nízkotlakou sítí zemního plynu.

Životní prostředí Produkce emisí SO2 a NOx na jednoho obyvatele je nadprůměrná ve srovnání s průměrem Středočeského kraje. Imisní limity těchto látek i částic PM10 jsou překračovány na celém území zóny.

4.5. Rozvojový potenciál zóny Probíhající transformace sociálně ekonomického profilu Kladna z tradičního průmyslového centra s převažujícím dělnickým obyvatelstvem na součást metropolitního prostoru Prahy s orientací na služby a výrobu s vysokou přidanou hodnotou a vysokými nároky na kvalifikaci pracovní síly vyžaduje adekvátní podporu v urbanistickém uspořádání města, funkcí v něm a v podstatném zlepšení jeho infrastruktur. Vymezení zóny pro IPRM vychází z této potřeby a identifikuje části města s relativně vysokým potenciálem: •

pro rozvoj centrálních obslužných funkcí města s regionálním významem,

•

pro dosažení nové kvality bydlení a volnočasové aktivity atraktivní pro stávající obyvatele i aktivní složky obyvatel nově přicházející v souvislosti s transformací města.

Podstatou žádoucích intervencí veřejných investic v zóně je výrazné zlepšení, popřípadě nové vybudování infrastruktur (občanského a technického vybavení, veřejných prostranství a dopravně obslužných zařízení) pro kvalitní pracovní prostředí a atraktivní bydlení včetně regenerace. Centrum výrazně ovlivňuje image celého města. Fyzická revitalizace významných historických objektů a prostorů se pozitivně promítne do ekonomiky města. Město Kladno nevyužije svůj rozvojový potenciál bez fyzické revitalizace a funkční rekonverze nevyužívaných nebo neadekvátně využívaných ploch. Zóna proto obsahuje kromě průmyslových ploch také přímo dotčené sousedící obytné plochy, nevyužitý areál bývalých vojenských kasáren a nevyužitou plochu mezi nádražím a sídlištěm Kročehlavy. Pro atraktivitu brownfieldů v regionálním kontextu je významný vztah k nadřazeným komunikacím R6 a zejména R7 a blízkost mezinárodního letiště Praha-Ruzyně. Stinnou stránkou této atraktivity se může stát využití těchto ploch pro pracoviště s malou hustotou pracovišť a vysokými nároky na dopravu (logistika, sklady a další činnosti spojené s malou přidanou hodnotou. Limitujícím faktorem rozvoje pro celou zónu je doprava. Dosavadní vývoj nelze považovat za udržitelný, vzhledem k hrozivému nárůstu zatížení celého území individuální automobilovou dopravou s důsledky na hygienu prostředí, bezpečnost, ale také na kvalitu a atraktivitu prostředí centra. Řešení může spočívat pouze ve snížení zatížení individuální automobilovou dopravou (osobní auta a zejména těžká nákladní doprava) ve prospěch městské hromadné dopravy a bezmotorových forem dopravy (cyklistika). Doprava není lokální fenomén, změna v jedné části se promítne do dalších částí sítě. Zóna pro IPRM je vymezena tak, aby pokrývala hlavní problematické části dopravní sítě. Obsahuje záměr napojení Kladna na R7 směrem na Buštěhrad přes průmyslovou zónu východ, zkvalitnění dopravy v ulicích Cyrila Boudy a Milady Horákové, přestupní terminál


36


integrované veřejné dopravy v prostoru nádraží ČD a záměr rekonstrukce stávajícího autobusového nádraží na integrovaný terminál mezi vnější a vnitřní dopravou. Kladno má výrazně soustředěnou sportovně-rekreační vybavenost v souboru areálů v dotyku s lesoparkem Lapák. Zkvalitnění vybavenosti a doplnění o ubytovací kapacity může zvýšit její atraktivitu v regionálním kontextu. Problematické z hlediska kvality centra jsou nejenom přímo přiléhající průmyslové plochy, ale také nekvalitní zelené plochy lokality Průhon a zanedbaná bývalá dělnická kolonie Podprůhon. Tyto plochy mají potenciál stát se atraktivním obytným a rekreačním zázemím centra města, pokud zde dojde k výrazné kvalitativní změně veřejných prostranství a technických infrastruktur. Mimo jiné tato lokalita nabízí úchvatné pohledy na historickou část Kladna, zvané Kladenský betlém. Úspěšná revitalizace lokality Podprůhon by se mohla stát příkladem i pro další stará dělnická předměstí zahrnutá do zóny IPRM za předpokladu obdobné intervence do infrastruktur jako v případě Podprůhonu.

4.6. Charakteristika zóny vzhledem k prioritním oblastem Prostor zóny pro IPRM jako území s vysokým potenciálem růstu se vyznačuje vysokou koncentrací ekonomických aktivit, a to jak současných (zejména v centru), tak i minulých a potenciálních v transformujících se průmyslových plochách brownfieldů. V případě stávajícího centra města usiluje IPRM o pokud možno rychlou a viditelnou pozitivní změnu prostřednictvím renovací zařízení celoměstského významu s přesahem do regionu, která jsou a zejména v budoucnu mají být součástí image města jako plnohodnotného regionálního kulturního a společenského centra. Prostory širšího území centra, zejména ZSJ Sítná a U nádraží mají velký potenciál pro rozvoj a umístění služeb a občanských infrastruktur, které spoluvytvoří potřebné prostředí pro úspěšnou transformaci sociálního a ekonomického prostředí města. Umístění nových zařízení vyššího vzdělávání, ke kterému došlo právě v prostoru Sítné, je v této souvislosti jedinečnou příležitostí navázat v nových podmínkách na existující struktury a využít jich pro posílení role města jako centra vzdělávání včetně vědeckovýzkumných aktivit. Problematika rekonverze starých průmyslových areálů je podstatně komplexnější a bude vyžadovat součinnost většího okruhu programů. Vzhledem k rozsahu brownfieldů respektive industriálních ploch s problémovým využitím a vzhledem k jejich očekávaným ekologickým zátěžím se jedná o velmi náročný problém, jehož řešení přinese výrazně pozitivní efekty teprve v delším časovém horizontu. V některých případech je možno připustit přechodné využití těchto území, a to za podmínky, že nebude v rozporu s konečným cílem rekonverze a revitalizace. V ideálním případě se může jednat o postupný souběžný rozvoj nových podnikatelských aktivit (například formou podnikatelského inkubátoru) a kultivaci fyzického prostředí. Kvalitativní transformace ekonomiky a society města od tradičního industriálního profilu k hi-tech, službám a informacím (vzdělávání) vyžaduje též nabídku rozmanitých forem bydlení a trávení volného času. Pro tyto funkce lze považovat za potenciálně zajímavé prostory starých dělnických předměstí, které poskytují příležitost pro individualizaci forem bydlení. Zařízení pro regeneraci a rekreaci celoměstského charakteru s regionálním přesahem se budou i nadále rozvíjet v lokalitách na jihozápad od širšího centra. Vymezená zóna pro IPRM tak poskytuje prostorový rámec pro modernizaci a transformaci města v celé škále jeho funkcí a umožňuje tak dosáhnout potřebných synergických rozvojových efektů.


37


4.7. SWOT analýza zóny Silné stránky

•

Úbytek počtu obyvatel migrací

•

Velmi rychlé stárnutí obyvatel, velmi nízký podíl mladších věkových skupin obyvatel

Zlepšující se vzdělanostní struktura obyvatel

•

Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel (kromě centrální části)

Postupné oslabování strukturálních problémů, které se objevily počátkem 90. let

•

Nízká míra podnikatelské aktivity

•

Nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce

•

Rychlý nárůst intenzity silniční dopravy

•

Špatný technický stav některých služek infrastruktury (silniční komunikace, vodovody)

•

Nízký význam železniční dopravy

•

Výrazné deficity dopravy v klidu (možnostech parkování)

•

Nevyhovující stav řady objektů určených pro kulturu a volnočasové aktivity

•

Deficity v nabídce některých služeb sociální péče a prevence

•

Nerovnoměrné rozmístění velkoplošné maloobchodní sítě

•

Výskyt velkého množství brownfields často postižených starými ekologickými zátěžemi

•

Nadprůměrně znečištěné ovzduší

•

Výrazný nárůst produkce komunálního odpadu

•

Slabá míra rozpracovanosti projektových záměrů pro naplnění prioritních oblastí IPRM

•

Atraktivní poloha v centru Čech v blízkosti hlavního města Prahy

•

Relativně vysoký podíl obyvatel v produktivním věku

• •

•

Slabé stránky

Rychlý rozvoj podnikání a růst míry podnikatelské aktivity, zejména v oblasti služeb a spotřebního průmyslu

•

V posledních letech rychle klesající míra nezaměstnanosti

•

Přítomnost 3 vysokých škol jako výzkumné základny i možnosti zvyšování vzdělanostní struktury obyvatel

•

Rozsáhlý, relativně vyhovující systém MHD, dobrá obslužnost veřejnou dopravou

•

Vysoká míra napojení obyvatel na inženýrské sítě

•

Existence dostatečného množství projektových záměrů pro naplnění prioritních oblastí IPRM


38


Příležitosti

Hrozby

•

Rozvoj výzkumných, vzdělávacích a dalších perspektivních aktivit (zčásti díky jejich přesunu z Prahy)

•

Stárnutí obyvatel způsobené přesunem velkého počtu obyvatel středního věku do věku důchodového

•

Blízkost letiště Praha-Ruzyně

•

•

Integrace centra města a zlepšení jeho prostorového propojení s okrajovými částmi

Pokračující růst zátěže automobilovou dopravou bez adekvátních dopravních řešení

•

Revitalizace brownfields navazujících na centrální části a jejich následné využití pro občanskou vybavenost, případně podnikání

Další vysoké znečišťování ovzduší (zachování současného stavu nebo dokonce nárůst) související s růstem automobilové dopravy a výroby

•

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště a staré průmyslové zóny)

•

Dlouhodobé ekologické a sociální problémy vázané na neřešené brownfields

•

Výrazné zaostávání některých částí města (zejména v jeho severovýchodní části) v řadě ukazatelů (vč. napojení na infrastrukturu)

•

Nedostatek projektových záměrů připravených pro podporu z IPRM, zejména na počátku období realizace IPRM (2008-2009)

•

•

Modernizace železnice Praha-Kladno

•

Integrace jednotlivých druhů veřejné dopravy, mj. ve vazbě na Prahu

•

Posilování pozice města jako neformální metropole Středočeského kraje vč. posilování role organizací s celokrajskou působností

•

Růst rezidenční funkce města, růst počtu obyvatel díky migraci a kooperaci s Prahou

•

Posílení role sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb ve vazbě na trendy ve vývoji počtu a struktury obyvatel


39


5. Vize, cíle a strategie 5.1. Vize Rozvojová vize je formulována jako žádoucí stav rozvoje města po ukončení realizace projektů podpořených v programovacím období 2007-2013, tedy přibližně v roce 2015: Město Kladno – Metropole středočeského prostoru s pestrou škálou kvalitních a moderních veřejných služeb vč. dopravní obslužnosti a příznivým prostředím pro život obyvatel města

5.2. Globální cíl Globální cíl je formulován jako obecný požadavek, který umožní naplnění rozvojové vize: Zajistit dlouhodobou kvalitu života obyvatel města prostřednictvím příznivého prostředí a dobře fungujících veřejných služeb

5.3. Hierarchie cílů Cíle navržené ve strategické části IPRM vycházejí z problémů identifikovaných v analytické části a ve svém souhrnu přispívají k naplnění vize a globálního cíle IPRM. Pro IPRM Kladna je navržena následující hierarchická struktura cílů, která odpovídá hierarchii vize, prioritních oblastí a opatření: •

1. úroveň – globální cíl IPRM (váže se na rozvojovou vizi)

•

2. úroveň – globální cíle 3 prioritních oblastí (odpovídají specifickým cílům IPRM)

•

3. úroveň – globální cíle 5 opatření (odpovídají specifickým cílům prioritních oblastí)

•

4. úroveň – specifické cíle jednotlivých opatření

Logiku struktury návrhové části a hierarchie cílů ilustruje níže uvedené schéma. Jednotlivé cíle 1.-3. úrovně IPRM jsou formulovány takto: Globální cíl IPRM: Zajistit dlouhodobou kvalitu života obyvatel města prostřednictvím příznivého prostředí a dobře fungujících veřejných služeb •

•

Cíl 1 (globální cíl prioritní oblasti = specifický cíl IPRM): Oživit veřejný prostor a zlepšit stav životního prostředí •

Cíl 1.1 (globální cíl opatření = specifický cíl prioritní oblasti): Zrevitalizovat zanedbané části města, posílit jejich rozvojový potenciál a zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí

•

Cíl 1.2 (globální cíl opatření = specifický cíl prioritní oblasti): Zlepšit vzhled veřejných prostranství a budov a zajistit jejich účelnější a dlouhodobé využití

Cíl 2 (globální cíl prioritní oblasti = specifický cíl IPRM): Zkvalitnit a zmodernizovat veřejné služby a obslužné funkce města •

Cíl 2.1 (globální cíl opatření = specifický cíl prioritní oblasti): Posílit dopravní obslužnost města environmentálně šetrnou dopravou


40


•

•

Cíl 2.2 (globální cíl opatření = specifický cíl prioritní oblasti): Zkvalitnit občanskou vybavenost a služby v oblasti vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví, kultury a volného času

Cíl 3 (globální cíl prioritní oblasti = specifický cíl IPRM): Zajistit dostatečné a kvalitní administrativní zázemí pro řízení IPRM •

Cíl 3.1 (globální cíl opatření = specifický cíl prioritní oblasti) – shodný s cílem 3

Obrázek 14: Hierarchie návrhové části a cílů IPRM

Vize

3 prioritní oblasti

5 opatření

1 globální cíl IPRM 3 specifické cíle IPRM

=

3 globální cíle prioritních oblasti 5 specifických cílů prioritních oblastí

=

5 globálních cílů opatření specifické cíle opatření

5.4. Strategie Naplnění vize, resp. hierarchie cílů IPRM bude dosaženo realizací vzájemně provázaného souboru aktivit, které mají vhodné obsahové zaměření a jejich provázanost přináší žádoucí synergii. Pro rozvoj města a naplnění vize a globálního cíle je klíčovým předpokladem výrazná pozitivní změna ve fyzickém vzhledu vymezené zóny IPRM. Toho bude dosaženo revitalizací jak veřejných prostranství s koncentrací obslužných funkcí, tak deprivovaných a zanedbaných území s nevyužitým rozvojovým potenciálem a s tím souvisejícím zlepšením stavu jednotlivých složek životního prostředí ve městě. Druhým hlavním předpokladem pro naplnění vize a globálního cíle je výrazné zkvalitnění nabídky veřejných služeb. Mezi ně se v širokém slova smyslu řadí služby od zdravotnictví přes vzdělávání, sociální péči, kulturu, sport až po veřejnou dopravu. Potřebné kvalitativní změny bude dosaženo revitalizací a modernizací infrastruktury (budov, areálů, zastávek apod.), sekundárně pak posílením vlastní nabídky služeb a realizací neinvestičních aktivit. Naplnění vize a globálního cíle vyžaduje rovněž kompetentní řízení jednotlivých aktivit. Toho bude docíleno posílením personálních a administrativních kapacit, zpracováním potřebných dokumentů a průběžnou evaluací a monitoringem jednotlivých realizovaných aktivit.


41


6. Popis prioritních oblastí a aktivit Z hlediska obsahového zaměření lze podporované aktivity rozdělit do následujících tří kategorií – prioritních oblastí: •

fyzická revitalizace území a prostředí,

•

rozvoj veřejných služeb,

•

technická podpora.

Z tohoto členění vyplývá vazba na strategii ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy, resp. na aktivity v rámci oblasti podpory 3.1 ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy. V rámci IPRM je uplatněn komplexní přístup při řešení rozvojových problémů města, přičemž hlavní pozornost bude věnována zvýšení atraktivity města a kvality života jeho obyvatel. S ohledem na požadavek komplexnosti projektů předkládaných v rámci IPRM je navržena jednoduchá struktura integrovaného plánu tak, aby jednotlivé konkrétní projekty i při své územní a tematické komplexnosti směřovaly vždy do jediného vymezeného opatření. V následujících dílčích kapitolách následuje popis jednotlivých prioritních oblastí a opatření. V rámci každé prioritní oblasti je uveden její stručný obsahový popis. Podrobnější popis v jednotné strukturované podobě je uveden pro úroveň opatření (celkem 4). V popisu jednotlivých opatření jsou uvedeny mj. aktivity podporované v rámci daného opatření. Mezi těmito aktivitami jsou obsažené pouze ty, které jsou podpořitelné v rámci vlastního IPRM, tzn. z rozpočtu IPRM. Tyto aktivity jsou samozřejmě v souladu s oblastí podpory 3.1 ROP NUTS 2 Střední Čechy, která je určena pouze pro IPRM Kladna a Mladé Boleslavi. Aktivity, které jsou podpořitelné z jiných oblastí podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy nebo z jiných operačních programů, nejsou v popisu opatření explicitně uvedeny s tím, že jakákoli aktivita, která vykazuje soulad s cíli IPRM (resp. přispívající k naplnění některého z globálních cílů IPRM na úrovni opatření), je považována za aktivitu, která je v souladu s celým IPRM. Přehled prioritních oblastí a opatření: •

•

•

Prioritní oblast 1: Fyzická revitalizace území a prostředí (návrh finanční alokace 47,5 %) •

Opatření 1.1: Revitalizace brownfields a dalších zanedbaných areálů (návrh finanční alokace 38,5 %)

•

Opatření 1.2: Úprava, obnova a vybavení veřejných prostranství (návrh finanční alokace 9 %)

Prioritní oblast 2: Rozvoj veřejných služeb (návrh finanční alokace 51 %) •

Opatření 2.1: Rozvoj dopravní obslužnosti městskou dopravou (návrh finanční alokace 5 %)

•

Opatření 2.2: Rozvoj infrastruktury a vybavení pro veřejné služby (návrh finanční alokace 46 %)

Prioritní oblast 3 (=opatření 3.1): Technická podpora (návrh finanční alokace 1,5 %)


42


6.1. Prioritní oblast 1: Fyzická revitalizace území a prostředí Výchozí stav Kladno jako polycentrické město nemá jediné jádro či centrum města, ale poměrně rozlehlou centrální zónu. Tato zóna, kterou spojuje vysoký rozvojový potenciál, tedy zahrnuje řadu urbanisticky, ekonomicky i sociálně heterogenních území. Jednak jsou to zanedbaná a deprivovaná území s dlouhodobě zanedbaným fyzickým vzhledem, špatnou kvalitou domovního fondu, ekologickými zátěžemi a nepříznivou sociálně-ekonomickou strukturou (bývalé průmyslové zóny, kasárna, zanedbané obytné čtvrti), a jednak území s koncentrací obslužných funkcí, jejichž potenciál však brzdí nevyhovující stav veřejných prostranství, absence nebo špatný stav veřejné zeleně, městského mobiliáře apod. Uvedené slabé stránky způsobují nedostatečné využití rozvojového potenciálu, který tato území mají.

Cíle •

Globální cíl prioritní oblasti: Oživit veřejný prostor a zlepšit stav životního prostředí

•

Specifické cíle prioritní oblasti: •

Zrevitalizovat zanedbané části města, posílit jejich rozvojový potenciál a zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí

•

Zlepšit vzhled veřejných prostranství a budov a zajistit jejich účelnější a dlouhodobé využití

Komplexnost ve vztahu k prioritním oblastem uvedeným v Metodickém pokynu MMR pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM Aktivity v rámci této prioritní oblasti naplňují zejména následující prioritní oblasti Metodického pokynu MMR: •

2. Sociální integrace •

•

•

budování měst bez bariér, vytváření rovných podmínek mobility pro všechny

3. Životní prostředí •

zvýšení kvality urbanizované krajiny

•

doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech

•

opatření k ochraně přírody ve městech a jejich bezprostředním okolí

4. Přitažlivá města •

obnova zanedbaných území pro podnikání a/nebo služby

•

úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství

•

zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech

•

zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb

Další aktivity, které naplňují cíle IPRM, ale nejsou na ně přímo alokovány prostředky z rozpočtu IPRM, mohou dále přispět zejména k naplnění následujících prioritních oblastí Metodického pokynu MMR (nad rámec výše uvedených): •

1. Ekonomický rozvoj •

investiční příprava území pro podnikání a výstavba podnikatelských nemovitostí


43


•

3. Životní prostředí •

ochrana vod

•

budování systémů nakládání s odpady

•

optimalizace hospodaření s energiemi

Popis prioritní oblasti Prioritní oblast je zaměřena na realizaci skupiny aktivit, které povedou ke zlepšení fyzického vzhledu města, tedy zejména zanedbaných areálů a veřejných prostranství. Jedná se tedy o aktivity, které vytvářejí předpoklad pro úspěšný rozvoj zóny i celého města prostřednictvím revitalizace území s vysokým růstovým potenciálem. Společným rysem opatření a aktivit v rámci této prioritní oblasti je, že budou realizovány ve venkovních prostranstvích (tzn. ne v budovách). Synergicky tak dojde nejen ke zlepšení fyzického vzhledu města, ale také k posílení image města, vytvoření lepších podmínek pro každodenní aktivity obyvatel, podnikatelských subjektů a návštěvníků města a ke zlepšení některých složek životního prostředí. Prioritní oblast zahrnuje aktivity dvou opatření: •

Opatření 1.1. Revitalizace brownfields a dalších zanedbaných areálů

•

Opatření 1.2. Úprava, obnova a vybavení veřejných prostranství

V následujících podkapitolách je uveden popis obou opatření včetně výčtu podporovaných aktivit, které jsou součástí vlastního IPRM a jsou financované z prostředků na něj alokovaných. Kromě těchto aktivit se za součást IPRM považují další aktivity, které jsou v souladu s cílem některého z těchto opatření. Tyto aktivity nejsou v popisu opatření explicitně zmíněny a v rozpočtu IPRM na ně nejsou alokovány žádné finanční prostředky. Případné finanční prostředky ze strukturálních fondů na projektové záměry naplňující takové aktivity lze tedy získat pouze na základě žádosti o poskytnutí dotace z jiných operačních programů nebo z ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy mimo oblast podpory 3.1.

Vazba na ROP a na SWOT analýzu zóny Prioritní oblast naplňuje jednak strategické cíle a prioritní osy ROP regionu soudržnosti Střední Čechy, a jednak reaguje na specifika zóny sumarizovaná ve SWOT analýze. Vazbu prioritní oblasti na ROP i na SWOT analýzu zóny ilustruje následující tabulkový přehled.


44

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 14: Vazba prioritní oblasti 1 na ROP Střední Čechy a SWOT analýzu zóny o Vazba na ROP regionu soudržnosti Střední Čechy o Rozvíjené silné stránky ze SWOT analýzy zóny

Řešené slabé stránky ze SWOT analýzy zóny

o o o o o o

Rozvíjené příležitosti ze SWOT analýzy zóny

o o o

Řešené hrozby ze SWOT analýzy zóny


o o

prioritní osa naplňuje specifický cíl strategie ROP „zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“ a specifický cíl prioritní osy 3 ROP „posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu“ Postupné oslabování strukturálních problémů, které se objevily počátkem 90. let Rychlý rozvoj podnikání a růst míry podnikatelské aktivity, zejména v oblasti služeb a spotřebního průmyslu Nízká míra podnikatelské aktivity Špatný stav některých složek infrastruktury (silniční komunikace, vodovody) Výskyt velkého množství brownfields často postižených starými ekologickými zátěžemi Rozvoj výzkumných, vzdělávacích a dalších perspektivních aktivit (zčásti díky přesunu z Prahy) Integrace centra města a zlepšení jeho prostorového propojení s okrajovými částmi Revitalizace brownfields navazujících na centrální části a jejich následné využití pro občanskou vybavenost, případně podnikání Posilování pozice města jako neformální metropole Středočeského kraje vč. posilování role organizací s celokrajskou působností Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště a staré průmyslové zóny) Dlouhodobé ekologické a sociální problémy vázné na neřešené brownfields Výrazné zaostávání některých částí města (zejmén v jeho severovýchodní části) v řadě ukazatelů (vč. napojení na infrastrukturu)

45


Opatření 1.1. Revitalizace brownfields a dalších zanedbaných areálů 1. Financující OP Regionální operační program Regionu soudržnosti Střední Čechy

2. Vazba na prioritní oblast Opatření je zaměřeno na tu část fyzické revitalizace města, která je zvláště v případě Kladna velmi podstatná – na revitalizaci strukturálně postižených, zaostávajících či jinak postižených lokalit.

3. Popis, jakým způsobem opatření řeší cíle a prioritní oblasti IPRM K cíli prioritní oblasti 1 oživit veřejný prostor a zlepšit stav životního prostředí opatření přispívá zejména tím, že v rámci něj budou revitalizované dosud zanedbané a problémové lokality, kde se v současné době odehrává minimum obslužných, ekonomických či společenských aktivit. V rámci opatření budou odstraněny některé staré ekologické zátěže a dojde ke zkvalitnění infrastrutury (zejména technické), což přispěje ke zlepšení stavu některých složek životního prostředí. Protože významná část revitalizovaných území bude následně využita pro veřejné služby a občanskou vybavenost, přispěje opatření i k naplnění cílů prioritní oblasti 2.

4. Cíle opatření Globální cíl opatření: Zrevitalizovat zanedbané části města, posílit jejich rozvojový potenciál a zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí a zlepšit stav životního prostředí

5. Popis opatření V rámci opatření budou z rozpočtu IPRM podpořeny následující aktivity: •

renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů v rámci revitalizace brownfields a dalších zanedbaných území – v rámci stavebních úprav (vliv fyzického opotřebení) objektů tvořících souvislou uliční linii bude podporována pouze oprava uliční fronty domů (fasády)

•

renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů pro zvýšení kvality infrastruktury veřejných služeb (vzdělávání, zdravotní péče, sociální péče a volnočasových aktivit) ve vazbě na revitalizaci brownfields a dalších zanedbaných areálů

•

odstranění nevyužitelných staveb (ve vazbě na revitalizaci brownfields a dalších zanedbaných areálů)

•

odstranění starých ekologických zátěží malého rozsahu a vlastní transformace brownfields s budoucím nekomerčním využitím (brownfields s budoucím využitím pro zemědělství a pro podnikání v průmyslu mohou být podpořeny pouze mimo rozpočet IPRM; posouzení rozsahu a závažnosti starých ekologických zátěží bude vždy podléhat stanovisku MŽP)

•

hrubé terénní úpravy (ve vazbě na revitalizaci brownfields a dalších zanedbaných


46


areálů) Doplňkové aktivity (mohou být součástí všech aktivit za předpokladu splnění podmínek a požadavků ROP NUTS 2 Střední Čechy, příp. jiného relevantního operačního programu): •

přeložky a výstavba technické infrastruktury bezprostředně související s revitalizací brownfields a dalších zanedbaných areálů (max. 15 % celkových způsobilých výdajů projektu)

•

místní a účelové obslužné komunikace bezprostředně související s revitalizací brownfields a dalších zanedbaných areálů (rekonstrukce, modernizace a v omezené míře i výstavba)

Mimo rozpočet IPRM (tedy z ROP regionu soudržnosti Střední Čechy mimo oblast podpory 3.1 nebo z jiných operačních programů) mohou být podpořeny další aktivity, které naplňují cíle tohoto opatření nebo nadřazené prioritní oblasti.

6. Indikativní seznam projektových záměrů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci opatření

Č.

Název projektu

Předkl.

Předpokládaný harmonogram

Způsob. výdaje (mil. Kč)

Zahájení činnosti

Ukončení činnosti

1.

Odstraňování následků strukturálních SM změn - průmyslová zóna Kladno–východ Kladno

150,0

2010

2013

2.

Rekonstrukce kasáren

SM Kladno

120,0

2009

2013

3.

Rekonstrukce lokality Podprůhon

SM Kladno

100,0

2010

2014

7. Předpokládané zdroje financování opatření Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem

v%

v mil. Kč

7,5 %

27,75

0%

0,0

92,5 %

342,25

Celkové předpokládané způsobilé výdaje

370,00

Celkové předpokládané výdaje

700,00


47


8. Přepokládané výstupy opatření – výčet monitorovacích indikátorů IPRM včetně kvantifikace Název monitorovacího indikátoru

Měrná jednotka

Kvantifikace Počáteční hodnota

Cílová hodnota

Počet projektů přispívajících k odstranění brownfields nebo ekologických zátěží

počet

0

1

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě2

ha

0

12

9. Způsob realizace opatření a okruh přepokládaných předkladatelů projektů naplňujících opatření Opatření bude realizováno projekty vybranými na základě návrhu a odsouhlasení řídicím výborem IPRM. Předkladatelem projektů mohou být Statutární město Kladno i partneři (zejména další subjekty veřejné správy, neziskové subjekty, podnikatelské subjekty). Opatření bude dále realizováno projekty, které se budou úspěšně ucházet o podporu z jiných oblastí podpory ROP regionu soudržnosti Střední Čechy nebo z jiných operačních programů a které jsou v souladu s cíli tohoto opatření nebo nadřazené prioritní oblasti. Podrobněji je způsob realizace opatření a výběru projektů popsán v kapitole 10.

10. Předpoklady a rizika realizace opatření Rizika a návrh způsobů jejich eliminace jsou uvedeny v kapitole 11.

2

Společně s opatřením 1.2.


48


Opatření 1.2. Úprava, obnova a vybavení veřejných prostranství 1. Financující OP Regionální operační program Regionu soudržnosti Střední Čechy

2. Vazba na prioritní oblast Opatření zahrnuje tu část prioritní oblasti, která směřuje k oživení centrálních a obslužných území s vysokou koncentrací různých funkcí (služby, volný čas, relaxace) pro obyvatele podstatné části nebo celého města Kladna.

3. Popis, jakým způsobem opatření řeší cíle a prioritní oblasti IPRM K cíli prioritní oblasti 1 oživit veřejný prostor a zlepšit stav životního prostředí přispívá opatření především zkvalitněním a modernizací veřejných prostranství, která jsou již nyní hojně využívaná obyvateli města pro různé účely (volný čas, relaxace, služby) a která hrají důležitou roli pro obyvatele velké části nebo dokonce celého města Kladna. Ke zlepšení životního prostředí přispívá opatření především realizací drobnějších technických aktivit zamezujících např. nadměrnému hluku či prašnosti a dále obnovou a zkvalitněním městské zeleně.

4. Cíle opatření Globální cíl opatření: Zlepšit vzhled veřejných prostranství a budov a zajistit jejich účelnější a dlouhodobé využití


úprava, obnova a vybavení veřejných prostranství (např. veřejná zeleň, veřejné osvětlení, městský mobiliář, dětská hřiště a plochy pro volný čas)

•

renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů pro zvýšení kvality infrastruktury veřejných služeb (vzdělávání, zdravotní péče, sociální péče a volnočasových aktivit) ve vazbě na úpravu, obnovu a vybavení veřejných prostranství

•

renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů ve vazbě na úpravu, obnovu a vybavení veřejných prostranství – v rámci stavebních úprav (vliv fyzického opotřebení) objektů tvořících souvislou uliční linii bude podporována pouze oprava uliční fronty domů (fasády)

•

odstranění nevyužitelných staveb ve vazbě na úpravu, obnovu a vybavení veřejných prostranství

•

hrubé terénní úpravy ve vazbě na úpravu, obnovu a vybavení veřejných prostranství

Doplňkové aktivity (mohou být součástí všech aktivit za předpokladu splnění podmínek a požadavků ROP NUTS 2 Střední Čechy, příp. jiného relevantního operačního programu): •

přeložky a výstavba technické infrastruktury bezprostředně související s úpravou, obnovou a vybavením veřejných prostranství (max. 15 % celkových způsobilých


49


výdajů projektu) •

místní a účelové obslužné komunikace bezprostředně související s úpravou, obnovou a vybavením veřejných prostranství (rekonstrukce, modernizace, v omezené míře i výstavba)



Č.

Název projektu

Předkl.





1.

Úpravy a výstavba dětských hřišť a SM lokálních sportovišť Kladno

30,0

2008

2012

2.

Úpravy veřejných prostranství

50,0

2009

2013

SM Kladno

7. Předpokládané zdroje financování opatření Předpokládané zdroje financování

v%

v mil. Kč

Rozpočet města - příslib spolufinancování

7,5

6,525

Rozpočet hrazený partnery v IPRM

0,0

0,000

92,5

80,475

Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem Celkové předpokládané způsobilé výdaje

87,000


100,000

8. Přepokládané výstupy opatření – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Název monitorovacího indikátoru

Počet projektů zaměřených na revitalizaci a obnovu veřejných prostranství


Měrná jednotka

počet


Cílová hodnota

0

1

50


Název monitorovacího indikátoru

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě3

Měrná jednotka

ha


Cílová hodnota

0

12

9. Způsob realizace opatření a okruh přepokládaných předkladatelů projektů naplňujících opatření Opatření bude realizováno projekty vybranými na základě návrhu a odsouhlasení řídicím výborem IPRM. Jediným předkladatelem projektů je Statutární město Kladno. Opatření bude dále realizováno projekty, které se budou úspěšně ucházet o podporu z jiných oblastí podpory ROP regionu soudržnosti Střední Čechy nebo z jiných operačních programů a které jsou v souladu s cíli tohoto opatření nebo nadřazené prioritní oblasti. Podrobněji je způsob realizace opatření a výběru projektů popsán v kapitole 10.


3

Společně s opatřením 1.1.


51


6.2. Prioritní oblast 2: Rozvoj veřejných služeb Výchozí stav Centrum Kladna, resp. centrální zónu, která je součástí IPRM, charakterizuje nadprůměrná koncentrace občanské vybavenosti, a to v oblasti vzdělávání, volnočasových aktivit, zdravotnictví, sociální péče i dopravní obslužnosti. Současný stav infrastruktury pro tyto veřejné služby je však v řadě případů nevyhovující a neodpovídá současným požadavkům, čímž se snižuje jejich kvalita a využitelnost obyvateli.

Cíle •

Globální cíl prioritní oblasti: Zkvalitnit a zmodernizovat veřejné služby a obslužné funkce města

•

Specifické cíle prioritní oblasti: •

Posílit dopravní obslužnost města environmentálně šetrnou dopravou

•

Zkvalitnit občanskou vybavenost a služby v oblasti vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví, kultury a volného času

Komplexnost ve vztahu k prioritním oblastem uvedeným v Metodickém pokynu MMR pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM Aktivity v rámci této prioritní oblasti naplňují zejména následující prioritní oblasti Metodického pokynu MMR: •

•

•


doplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů

•

podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí

•

infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu a/nebo orientace

•

infrastruktura prevence sociálně-patologických jevů

•

budování měst bez bariér, vytváření rovných podmínek mobility pro všechny

•

opatření pro začlenění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce a do společnosti

4. Přitažlivá města •

budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch

•

ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch

5. Dostupnost a mobilita •

zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech

•

podpora ekologických a energeticky méně náročných forem dopravy

•

budování a posilování systémů integrované veřejné dopravy ve městech

•

budování a/nebo zvýšení kapacity tras veřejné městské dopravy napojujících významná rozvojová území ve městech


52


•

budování a/nebo rekonstrukce technického zázemí podniků/organizací veřejné městské dopravy

Další aktivity, které naplňují cíle IPRM, ale nejsou na ně přímo alokovány prostředky z rozpočtu IPRM, mohou dále přispět zejména k naplnění následujících prioritních oblastí Metodického pokynu MMR (nad rámec výše uvedených): •

•

•

1. Ekonomický rozvoj •

podpora kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech

•

podpora vzdělávání ve vazbě na nezaměstnanost

•

zvyšování kvality pracovní síly


lepší zaměstnatelnost prostřednictvím zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy

•

příprava pracovníků na ekonomiku založenou na znalostech

5. Dostupnost a mobilita •

zklidňování dopravy

•

podpora využívání „měkkých“ forem dopravy (cyklo, pěší)

•

budování přestupních terminálů, budování systémů Park&Go a Park&Ride

Popis prioritní oblasti Prioritní oblast je zaměřena na rozvoj veřejných služeb, tedy služeb zajišťovaných převážně veřejnými subjekty a neziskovými organizacemi, a to především pro obyvatele Kladna. Veřejnými službami se v tomto smyslu rozumí: •

městská hromadná doprava,

•

vzdělávání vč. mimoškolních aktivit,

•

zdravotní péče,

•

sociální prevence a péče,

•

volnočasové aktivity vč. kultury.

Opatření a aktivity v rámci této prioritní oblasti se zaměřují primárně na rozvoj infrastruktury pro veřejné služby. Přestože jsou opatření a aktivity realizovány v zóně IPRM, podpořené veřejné služby mají zpravidla širší dopad na obyvatele a další subjekty působící na území celého města. Prioritní oblast zahrnuje aktivity dvou opatření: •

Opatření 2.1. Rozvoj dopravní obslužnosti městskou dopravou

•

Opatření 2.2. Rozvoj infrastruktury a vybavení pro veřejné služby

V následujících tabulkových přehledech je uveden popis obou opatření včetně výčtu podporovaných aktivit, které jsou součástí vlastního IPRM a jsou financované z rozpočtu na něj alokovaného. Kromě těchto aktivit jsou za součást IPRM považují další aktivity, které jsou v souladu s cílem některého z těchto opatření. Tyto aktivity nejsou v popisu opatření explicitně zmíněny a v rozpočtu IPRM na ně nejsou alokovány žádné finanční prostředky. Případné finanční prostředky ze strukturálních fondů na projektové záměry naplňující takové


53


aktivity lze tedy získat pouze na základě žádosti o poskytnutí dotace z jiných operačních programů nebo z ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy mimo oblast podpory 3.1.

Vazba na ROP a na SWOT analýzu zóny Prioritní oblast naplňuje jednak strategické cíle a prioritní osy ROP regionu soudržnosti Střední Čechy, a jednak reaguje na specifika zóny sumarizovaná ve SWOT analýze. Vazbu prioritní oblasti na ROP i na SWOT analýzu zóny ilustruje následující tabulkový přehled. Tabulka 15: Vazba prioritní oblasti 1 na ROP Střední Čechy a SWOT analýzu zóny o Vazba na ROP regionu soudržnosti Střední Čechy o Rozvíjené silné stránky ze SWOT analýzy zóny

o o

Řešené slabé stránky ze SWOT analýzy zóny

o o o o o o

Rozvíjené příležitosti ze SWOT analýzy zóny

o o o o

Řešené hrozby ze SWOT analýzy zóny


o

prioritní osa naplňuje specifický cíl strategie ROP „zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“ a specifický cíl prioritní osy 3 ROP „posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu“ Přítomnost tří vysokých škol jako výzkumné základny i možnosti zvyšování vzdělanostní struktury obyvatel Rozsáhlý, relativně vyhovující systém MHD, dobrá obslužnost veřejnou dopravou Velmi rychlé stárnutí obyvatel, velmi nízký podíl mladších věkových skupin obyvatel Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel (kromě centrální části) Rychlý nárůst intenzity silniční dopravy Špatný stav některých složek infrastruktury (Silniční komunikace, vodovody) Nízký význam železniční dopravy Rozvoj výzkumných, vzdělávacích a dalších perspektivních aktivit (zčásti díky přesunu z Prahy) Integrace centra města a zlepšení jeho prostorového propojení s okrajovými částmi Modernizace železnice Praha-Kladno Integrace jednotlivých druhů veřejné dopravy, mj. ve vazbě na Prahu Posilování pozice města jako metropole Středočeského prostoru Stárnutí obyvatel způsobené přesunem velkého počtu obyvatel středního věku do věku důchodového Pokračující růst zátěže automobilovou dopravou bez adekvátních dopravních řešení

54


Opatření 2.1. Rozvoj dopravní obslužnosti městskou dopravou 1. Financující OP Regionální operační program Regionu soudržnosti Střední Čechy

2. Vazba na prioritní oblast Opatření je zaměřeno na jednu z klíčových veřejných služeb ve městech velikosti Kladna – na rozvoj veřejné dopravy. Tím přispívá ke zvýšení úrovně veřejných služeb ve městě.

3. Popis, jakým způsobem opatření řeší cíle a prioritní oblasti IPRM K cíli prioritní oblasti 2 zkvalitnit a zmodernizovat veřejné služby a obslužné funkce města přispívá opatření modernizací a zkvalitněním infrastruktury veřejné dopravy (se zaměřením na dopravu městskou) jako významné veřejné služby, která slouží všem obyvatelům města a jejíž rozvoj má pozitivní dopad na řadu oblastí (např. mobilita obyvatel, snížení intenzity silniční dopravy, zlepšení stavu životního prostředí). Aspekty týkající se životního prostředí přispívají také k naplnění cíle prioritní oblasti 1.

4. Cíle opatření Globální cíl opatření: Posílit dopravní obslužnost města environmentálně šetrnou dopravou


rekonstrukce, modernizace a výstavba infrastruktury pro městskou veřejnou dopravu



Č.

Název projektu

Předkl.


Předpokládaný harmonogram Zahájení činnosti


1.

Infrastruktura pro enviromentální SM šetrnou hromadnou dopravu Kladno

20,0

2010

2011

2.

Rekonstrukce zastávek a zálivů veřejné SM dopravy Kladno

20,0

2008

2010


55



v%

v mil. Kč


7,5

3,60


0,0

0,00

92,5

44,40


48,00


55,00


Počet projektů přispívající k využívání veřejné dopravy Zvýšení atraktivity MHD

Kvantifikace

Měrná jednotka

počet

Počáteční hodnota

Cílová hodnota

0

1

evaluační studie

9. Způsob realizace opatření a okruh přepokládaných předkladatelů projektů naplňujících opatření Opatření bude realizováno projekty vybranými na základě návrhu a odsouhlasení řídicím výborem IPRM. Jediným předkladatelem projektů je Statutární město Kladno. Opatření bude dále realizováno projekty, které se budou úspěšně ucházet o podporu z jiných oblastí podpory ROP regionu soudržnosti Střední Čechy nebo z jiných operačních programů a které jsou v souladu s cíli tohoto opatření nebo nadřazené prioritní oblasti. Podrobněji je způsob realizace opatření a výběru projektů popsán v kapitole 10.



56


Opatření 2.2. Rozvoj infrastruktury a vybavení pro veřejné služby 1. Financující OP Regionální operační program Regionu soudržnosti Střední Čechy

2. Vazba na prioritní oblast Opatření se zaměřuje na pestré spektrum občanské vybavenosti zajišťující většinu veřejných služeb pro obyvatele města: vzdělávání, zdravotní péči, sociální prevenci a péči a na volnočasové aktivity vč. kultury a sportu.

3. Popis, jakým způsobem opatření řeší cíle a prioritní oblasti IPRM Opatření naplňuje cíl prioritní oblasti 2 zkvalitnit a zmodernizovat veřejné služby a obslužné funkce města aktivitami, které především zkvalitňují infrastrukturu pro veřejné služby, tedy pro vzdělávání, zdravotní péči, sociální péči a prevenci a pro volnočasové aktivity. Sekundárně pak jsou v rámci opatření podporovány aktivity zaměřené na zkvalitnění a posílení vlastních veřejných služeb. Protože opatření přispívá také k lepšímu využití některých veřejných prostranství a budov, naplňuje také cíle prioritní oblasti 1.

4. Cíle opatření Globální cíl opatření: Zkvalitnit občanskou vybavenost a služby v oblasti vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví, kultury a volného času

5. Popis opatření Veřejnými službami se v rámci tohoto opatření rozumí: •

vzdělávání (vč. mimoškolních aktivit),

•

zdravotní péče,

•

sociální prevence a péče,

•

volnočasové aktivity.

V rámci opatření budou z rozpočtu IPRM podpořeny následující aktivity: •

Budování, modernizace, obnova a rekonstrukce infrastruktury pro veřejné služby včetně transformace nevyužívaných nebo jiným způsobem využívaných prostor na infrastrukturu pro veřejné služby a včetně úprav infrastruktury pro integraci marginalizovaných skupin (úpravy infrastruktur jsou podpořitelné pouze v případě infrastruktury pro sociální prevenci a péči)

•

Zavádění moderní techniky, technologií, inovací a vybavení v zařízeních veřejných služeb, zejména zavádění moderních technologií a dalších inovací a pořízení zařízení a vybavení s ohledem na zvýšení a zajištění kvality služeb (pořízení zařízení a vybavení neplatí pro zařízení pro volnočasové aktivity)



57



Č.

Název projektu

Předkl.


Předpokládaný harmonogram Zahájení činnosti


1.

Rozšíření využití historické budovy SM Kladno Středočeského divadla pro veřejnost

70,0

2010

2014

2.

Změna funkce využití historické SM Kladno budovy "Josífka" pro veřejnost

15,0

2010

2010

3.

Rekonstrukce Lampion

10,0

2008

2009

4.

Úprava historické budovy Zámku a SM Kladno zámecké zahrady

5,0

2010

2011

5.

Rozšíření využití Kladenské sportovní SM Kladno haly a relaxační zóny Aquaparku pro veřejnost

100,0

2010

2012

6.

Multifunkční hala Střední Čechy

150,0

2009

2011

7.

Rozšíření kapacity sociálních služeb střediskem ROSA

35,0

2008

2011

8.

Kavárna „Bez Konce“

Etincelle, o.s.

2,2

2008

2009

9.

Rekonstrukce přístavby budovy knihovny a její využití pro poskytování služeb veřejnosti včetně výtahu pro handicapované

Středočes. vědecká knihovna v Kladně

25,0

2008

2010

10.

Modernizace pracovny oboru SG Kladno sportovní příprava (rekonstrukce školního hřiště)

23,6

2008

2009

11.

Vybavení středisek praktické výuky Střed. pekař, cukrář novými technologiemi praktické ho vyučování , s.r.o.

7,0

2009

2009

12.

Vybavení odborných pracovišť a SOŠ a SOU 5,0 učeben výukovými pomůckami SOŠ a U Hvězdy SOU U Hvězdy

2009

2009


budovy

Divadla SM Kladno

SM Kladno

a zkvalitnění SM Kladno poskytovaných

58


Č.

Název projektu

Předkl.



SOŠ a SOU 5,0 U Hvězdy



2009

2010

2009

2009

13.

Škola pro 21. století

14.

Rekonstrukce hřiště

15.

Školicí a vzdělávací středisko AISIS

Aisis, o.s.

30,0

2009

2012

16.

Moderní řemeslná škola

SOŠ a SOU 33,0 Dubská

2009

2010

17.

Revitalizace areálu Kladno, Dubská

SOU, SOŠ a SOU 39,0 Dubská

2009

2010

18.

Přestavba a návazná rekonstrukce Odborné 17,97 školní budovy Odborného učiliště a učiliště a Praktické školy v Kladně- Vrapicích Prakt.škol a Vrapice

2009

2010

19.

Nízkoprahová zařízení pro děti a Člověk v 10,0 mládež tísni, o.s.

2009

2009

20.

Výstavba areálu pro netradiční sporty

Středočes. kraj

20,0

2011

2013

21.

Škola hrou – škola interaktivní

SM Kladno

13,0

2009

2009

22.

Rekonstrukce kulturního domu

OR Poldi 25,0 Kladno

2009

2009

23.

Rekonstrukce prostor pro Městskou SM Kladno knihovnu Kladno

2010

2011

atletického

SOŠ

oválu

a

a SPŠ a OA 50,0 Kladno

30,0


v%

v mil. Kč


5,0

22,00


2,5

11,00

92,5

407,00


440,00


500,00


59



Měrná jednotka


Cílová hodnota

0

3

Počet nových a zrekonstruovaných zařízení veřejných služeb

počet

Změna celkového počtu uživatelů veřejných služeb podpořených z IPRM

%

100

110

Změna celkové návštěvnosti kulturních zařízení podpořených z IPRM

%

100

110

9. Způsob realizace opatření a okruh přepokládaných předkladatelů projektů naplňujících opatření Opatření bude zčásti realizováno projekty vybranými na základě návrhu a odsouhlasení řídicím výborem IPRM. Tímto způsobem mohou být alokováno nejvýše 70 % z celkové částky určené v rozpočtu IPRM pro opatření 2.2. Část opatření bude realizována projekty, které budou vybrány na základě jedné nebo více výzev při dodržení transparentnosti a standardního postupu při výběrových řízeních vyplývajícího z příslušných legislativních norem. Předkladateli projektů jsou v daném případě jakékoli subjekty (veřejná správa, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, fyzické osoby, vysoké školy atd.), které se v rámci oblasti podpory 3.1 ROP regionu soudržnosti Střední Čechy mohou ucházet o dotaci. Tímto způsobem bude alokováno nejméně 30 % z celkové částky určené v rozpočtu IPRM pro opatření 2.2. Opatření bude dále realizováno projekty, které se budou úspěšně ucházet o podporu z jiných oblastí podpory ROP regionu soudržnosti Střední Čechy nebo z jiných operačních programů a které jsou v souladu s cíli tohoto opatření nebo nadřazené prioritní oblasti. Podrobněji je způsob realizace opatření a výběru projektů popsán v kapitole 10.



60


6.3. Prioritní oblast 3: Technická podpora Výchozí stav V předchozím programovacím období 2004-2006 řešilo SM Kladno záležitosti týkající se přípravy a řízení několika projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Pro období 2007-2013 bylo v roce 2007 na Magistrátu města Kladna zřízeno oddělení evropských fondů a rozvoje města. Toto oddělení je hlavním koordinačním centrem pro přípravu a zejména realizaci IPRM.

Cíle •

Globální a specifický cíl prioritní administrativní zázemí pro řízení IPRM

oblasti:

Zajistit

dostatečné

a

kvalitní

Komplexnost ve vztahu k prioritním oblastem uvedeným v Metodickém pokynu MMR pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM Aktivity v rámci této prioritní oblasti, na něž jsou alokovány prostředky z rozpočtu IPRM, naplňují zejména následující prioritní oblast Metodického pokynu MMR: •

6. Správa věcí veřejných •

integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji měst

•

účast občanů

•

sítě a výměna zkušeností

Popis prioritní oblasti Prioritní oblast se zaměřuje na podporu aktivit, které zajistí administrativní a organizační záležitosti související s realizací IPRM. Jedná se tedy o aktivity, které realizuje SM Kladno, ať již prostřednictvím svých pracovníků, nebo prostřednictvím jiných subjektů. Aktivity budou zaměřeny jednak na vlastní administraci projektových záměrů a projektů, a jednak na zpracování souvisejících evaluačních, koncepčních a jiných studií a dokumentů. Z toho je zřejmé, že aktivity podpořené v rámci této prioritní oblasti nejsou investičními ani neinvestičními projekty a že tudíž v rámci opatření prioritní oblasti není relevantní indikativní výčet projektových záměrů. Prioritní oblast zahrnuje aktivity jednoho, stejnojmenného opatření: •

Opatření 3.1. Technická podpora

V následující podkapitole je uveden popis opatření včetně výčtu podporovaných aktivit, které jsou součástí vlastního IPRM a jsou financované z prostředků na něj alokovaných.

Vazba na ROP a na SWOT analýzu zóny Prioritní oblast naplňuje strategické cíle a prioritní osy ROP regionu soudržnosti Střední Čechy zprostředkovaně tím, že přispívá k posílení organizační a administrativní kapacity pro úspěšnou přípravu a řízení projektů naplňujících IPRM. Prioritní osa reaguje na specifika zóny sumarizovaná ve SWOT analýze – využívá silné stránky velkého množství projektových záměrů a současně usiluje o eliminaci hrozby nedostatku projektových záměrů připravených k realizaci již v prvních měsících, příp. letech po předpokládaném schválení IPRM.


61


Opatření 3.1. Technická podpora 1. Financující OP Regionální operační program Regionu soudržnosti Střední Čechy

2. Vazba na prioritní oblast Opatření je obsahově identické s prioritní oblastí.

3. Popis, jakým způsobem opatření řeší cíle a prioritní oblasti IPRM Cíl prioritní oblasti 3 zajistit dostatečné a kvalitní administrativní zázemí pro řízení IPRM řeší opatření prostřednictvím aktivit zaměřených na administraci a řízení projektů a na zpracování potřebných souvisejících studií a dokumentů.

4. Cíle opatření Globální cíl opatření: Zajistit dostatečné a kvalitní administrativní zázemí pro řízení IPRM

5. Popis opatření Opatření se zaměřuje na podporu aktivit, které zajistí administrativní a organizační záležitosti související s realizací IPRM. Jedná se tedy o aktivity, které realizuje SM Kladno, ať již prostřednictvím svých pracovníků, nebo prostřednictvím jiných subjektů. Aktivity budou zaměřeny jednak na vlastní administraci projektových záměrů a projektů, a jednak na zpracování souvisejících evaluačních, koncepčních a jiných studií a dokumentů.

6. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci opatření Není relevantní. 7. Předpokládané zdroje financování opatření, včetně předpokládaného ročního čerpání finančních prostředků Předpokládané zdroje financování

v%

v mil. Kč


7,5

1,09


0,0

0,00

92,5

13,41


14,50


20,00


62


8. Přepokládané výstupy opatření – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace Pro dané opatření nejsou navrženy indikátory. Úspěšná realizace opatření 3.1. je však předpokladem pro naplnění všech ostatních indikátorů IPRM Kladna. 9. Způsob realizace opatření a okruh přepokládaných předkladatelů projektů naplňujících opatření Realizace opatření je daná podmínkami IPRM, resp. podmínkami oblasti podpory 3.1 ROP regionu soudržnosti Střední Čechy. Opatření nebude realizováno projekty, ale vlastní činnosti předkladatele IPRM, Statutárního města Kladna.



63


7. Popis očekávaných výsledků a výstupů Pro sledování očekávaných výsledků a výstupů realizace IPRM je v této kapitole definován soubor indikátorů včetně kvantifikace. Indikátory se váží k prioritním oblastem a opatřením IPRM, přičemž jejich kvantifikace je odvozena pouze od aktivit, které jsou součástí vlastního IPRM vč. finančních prostředků na IPRM alokovaných a které jsou tedy v rámci IPRM explicitně vyjmenované. Při výběru indikátorů jsou respektovány následující principy a zásady: •

indikátory respektují podmínky ROP navazujících dokumentů, v některých indikátorů požadovaných příslušnou dokumentech,

•

indikátory jsou zvolené s ohledem na to, aby relativně komplexně vypovídaly o úspěšnosti jednotlivých prioritních oblastí, opatření, případně aktivit IPRM Kladna, přičemž úrovni opatření přibližně odpovídají indikátory výstupu a úrovni prioritních oblastí indikátory výsledku,

•

indikátory jsou zvolené tak, aby při pokrytí všech prioritních oblastí a opatření IPRM Kladna byly současně snadno měřitelné a zjistitelné a aby jejich struktura byla jednoduchá a přehledná.

regionu soudržnosti Střední Čechy a případech přímo přispívají k naplnění oblastí podpory popsanou v těchto

Indikátory lze rozdělit podle toho, zda se jedná o indikátory vztahující se k naplnění cílů a indikátorů oblasti 3.1. ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy, nebo zda se jedná o indikátory vztažené k cílům vlastního IPRM. Indikátory vyplývající z cílů ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy jsou závazné společně pro dokumenty IPRM Kladna a IPRM Mladé Boleslavi a jejich kvantifikace a naplnění jsou proto mezi oběma městy koordinovány. Indikátory vztahující se k cílům vlastního IPRM Kladna vycházejí ze souboru indikátorů doporučených pro IPRM v Prováděcím dokumentu ROP Regionu soudržnosti Střední Čechy, oblasti podpory 3.1. Druhým dělicím kritériem indikátorů je míra jejich obecnosti/specifičnosti – v této souvislosti se dělí na obecnější indikátory výsledků a specifičtější indikátory výstupů. Indikátory výstupu se v této souvislosti váží spíše k úrovni opatření, zatímco indikátory výsledku odpovídají úrovni prioritních oblastí. Přehled použitých indikátorů je obsažen v následující tabulce. Indikátory vztahující se k cílům vlastního IPRM jsou uvedeny rovněž v popisu jednotlivých opatření.


64


Tabulka 16: Přehled použitých indikátorů

míra obecnosti indikátoru

ROP Střední Čechy IPRM Kladna

dokument, k němuž se indikátor vztahuje

indikátory výstupu •

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšujících atraktivitu) města

•

Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě4

•

Počet projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj nebo zaměřených na udržitelný rozvoj

•

Počet projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti nebo zaměřených na rovné příležitosti

•


•


•

Počet projektů přispívající k využívání veřejné dopravy

•


indikátory výsledku •

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

•

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městě

•

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj města

•


•

Zvýšení atraktivity MHD

•


•


Indikátory, zejména pak indikátory na úrovni IPRM, jsou vázané na jednotlivé cíle IPRM. Část indikátorů je zaměřena průřezově na témata, která jdou napříč jednotlivými cíli i opatřeními a prioritními oblasti IPRM. Logiku vazby indikátorů na hierarchii cílů IPRM ilustruje následující tabulka. V další tabulce jsou pak uvedeny parametry, resp. kvantifikace jednotlivých indikátorů. Hodnoty pro všechny uvedené indikátory budou monitorované Statutárním městem Kladnem, resp. příslušným odborem magistrátu. Naplňování indikátorů bude sledováno průběžně, závazné je jedno měření hodnoty při ukončení realizace projektů v rámci IPRM. Za výchozí rok (pro počáteční hodnoty indikátorů) je považován rok 2006.

4

Indikátor je uveden, přestože jej v rámci regionu soudržnosti Střední Čechy bude naplňovat pouze Mladá Boleslav, příp. jiná města.


65

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 17: Vazba indikátorů na cíle IPRM (na úrovni globálních cílů opatření) Typ indikátoru


Indikátory výstupu ROP Střední Čechy

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšujících atraktivitu) města

Indikátory výsledku ROP Střední Čechy


Indikátory výstupu IPRM Kladna

Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě

Cíl 1.1

Cíl 1.2

Cíl 2.1

Cíl 2.2

Cíl 3.1

průřezový indikátor indikátor není plněn v rámci IPRM Kladna

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městě Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj města

průřezový indikátor





Počet projektů přispívajících k odstranění brownfields nebo ekologických zátěží Počet projektů zaměřených na revitalizaci a obnovu veřejných prostranství Počet projektů přispívající k využívání veřejné dopravy Počet nových a zrekonstruovaných zařízení veřejných služeb Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

Indikátory výsledku IPRM Kladna

Zvýšení atraktivity MHD Změna celkového počtu uživatelů veřejných služeb podpořených z IPRM Změna celkové návštěvnosti kulturních zařízení podpořených z IPRM

Tabulka 18: Kvantifikace indikátorů Název monitorovacího indikátoru

Měrná jedn.


Cílová hodnota

Indikátory výstupu ROP Střední Čechy Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšujících atraktivitu) města

počet

0

1

Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě

počet

0

0


ha

0

12

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městě

m2

0

8 tis.

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj města

počet

0

5


počet

0

2


počet

0

2


počet

0

1


počet

0

1

Indikátory výsledku ROP Střední Čechy

Indikátory výstupu IPRM Kladna


66



Měrná jedn.


Cílová hodnota

Počet projektů přispívající k využívání veřejné dopravy

počet

0

1


počet

0

3

ha

0

12

Indikátory výsledku IPRM Kladna Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě Zvýšení atraktivity MHD

evaluační studie


%

100

110


%

100

110


67


8. Finanční plán Součástí této kapitoly je rozpočet IPRM v členění podle jednotlivých opatření a podle let. Jedná se o rozpočet na realizaci projektů, které jsou podpořitelné z oblasti podpory 3.1 ROP Střední Čechy a které budou vybrány k podpoře. Projekty podpořitelné z jiných oblastí podpory ROP Střední Čechy nebo z jiných operačních programů mohou být financovány mimo rozpočet IPRM. Finanční plán částečně vychází z předpokládaného harmonogramu realizace a předpokládané výše způsobilých výdajů projektů zařazených do aktuálního indikativního seznamu projektových záměrů. Hlavním podkladem pro finanční plán je však strategické rozhodnutí o alokaci peněz na jednotlivá opatření, které vychází z potřeb zóny IPRM. Neplatí tedy, že procentuální podíl alokace peněz na jednotlivá opatření odpovídá procentuálnímu podílu součtu celkových nákladů na projektové záměry v jednotlivých opatřeních. Finanční plán podle opatření a jednotlivých let realizace IPRM je sestaven zvlášť (není tedy zpracován v podobě „křížové tabulky“ obsahující opatření i roky realizace), protože se předpokládá, že realizace každého opatření bude probíhat po celou dobu realizace IPRM. Veškeré níže uvedené finanční tabulky také vycházejí z pokynů ÚRR regionu soudržnosti Střední Čechy. Tabulka 19: Plán alokace finančních prostředků na jednotlivá opatření IPRM Prioritní oblast Opatření Výše podpory (% celkové alokace na IPRM Kladna)

1

2

1.1

1.2

2.1

9%

5%

47,5 % 38,5 %

3 2.2

51 %

3.1 1,5 %

46 %

1,5 %

Tabulka 20: Rozpočet IPRM podle opatření (EUR) Prioritní oblast / opatření 1. Fyzická revitalizace území a prostředí 1.1 Revitalizace brownfields a dalších zanedbaných areálů 1.2 Úprava, obnova a vybavení veřejných prostranství 2. Rozvoj veřejných služeb 2.1 Rozvoj dopravní obslužnosti městskou dopravou 2.2 Rozvoj infrastruktury a vybavení pro veřejné služby 3. Technická podpora Celkem IPRM

Celkem způsobilé výdaje (EUR)

Příspěvek ERDF (EUR)

Celkové národní veř. zdroje (EUR)

18 819 500,00

15 996 575,00

2 822 925,00

15 253 700,00

12 965 645,00

2 288 055,00

3 565 800,00

3 030 930,00

534 870,00

20 206 200,00

17 175 270,00

3 030 930,00

1 981 000,00

1 683 850,00

297 150,00

18 225 200,00

15 491 420,00

2 733 780,00

594 300,00

505 155,00

89 145,00

39 620 000,00

33 677 000,00

5 943 000,00

Pozn.: Změny v rozpočtu podléhají podmínkám ROP a navazujících dokumentů a pokynů řídicího orgánu (viz též kapitola 10).


68

Tabulka 21: Plán alokace finančních prostředků na jednotlivé roky během realizace IPRM (Kč) Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Příspěvek ERDF

0

165 019 000

198 022 800

181 520 900

140 266 150

82 509 500

33 003 800

24 752 850

Další dotace RR

0

14 560 500

17 472 600

16 016 550

12 376 425

7 280 250

2 912 100

2 184 075

Spolufinancování veřejné

0

14 560 500

17 472 600

16 016 550

12 376 425

7 280 250

2 912 100

2 184 075

Spolufinancování soukromé

0

0

0

0

0

0

0

0

Investiční výdaje

0

184 433 000

221 319 600

202 876 300

156 768 050

92 216 500

36 886 600

27 664 950

Neinvestiční výdaje

0

9 707 000

11 648 400

10 677 700

8 250 950

4 853 500

1 941 400

1 456 050

Celkem způsobilé výdaje

0

194 140 000

232 968 000

213 554 000

165 019 000

97 070 000

38 828 000

29 121 000

0%

20 %

24 %

22 %

17 %

10 %

4%

3%

Výše podpory (% celkové alokace na IPRM Kladna)

Pozn.: Plán alokace finančních prostředků na jednotlivé roky bude aktualizován každoročně při předložení roční zprávy o postupu realizace IPRM. Změny podléhají podmínkám ROP a navazujících dokumentů a pokynům řídicího orgánu (viz též kapitola 10).

9. Popis realizace partnerství Pro účely zapojení partnerů do přípravy Integrovaného plánu rozvoje města (dále IPRM) Kladna byl zpracován komunikační plán. Cílem komunikačního plánu je tedy zvýšit úroveň vědomí dalších subjektů a veřejnosti o činnosti Statutárního města Kladna (dále SMK) při přípravě IPRM a prostřednictvím toho posílit partnerství a zapojení jednotlivých partnerů. V dalších kapitolách jsou podrobně popsány navrhované nástroje komunikačního plánu, včetně doporučení pro pilotní ověření některých z nich. Nástroje jsou diferencovány s ohledem na jednotlivé cílové skupiny. Navrhovanými nástroji komunikačního plánu jsou: •

Společná pravidelná i ad hoc jednání zpracovatelů předkladatele (SMK) a zpracovatele (SPF Group, v.o.s.) IPRM

•

Jednání Řídicího výboru IPRM složeného ze zástupců předkladatele (SMK) a vybraných partnerů za účasti zpracovatele (SPF Group, v.o.s.) a metodické podpory Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy

•

Jednání koordinační skupiny IPRM složené ze zástupců předkladatele (SMK) a zpracovatele (SPF Group, v.o.s.) IPRM a Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy

•

Jednání odborných pracovních skupin v jednotlivých tematických okruzích

•

Internetová prezentace IPRM

•

Prezentace IPRM v místním periodiku

•

Veřejné projednání IPRM

•

Rozesílání průběžných informací a výstupů zástupcům města (zejména členům Řídicího výboru)

zaměřených

na

projektové

záměry

V souvislosti se zpracováním IPRM a vzhledem k obsahu zadání jsou v této části doporučovány jednotlivé způsoby a formy komunikačního plánu, které nejlépe odpovídají specifické situaci IPRM, podmínkám SMK, termínům i možnosti společného provedení některých kroků. Všechny kroky vyžadují součinnost zejména ze strany předkladatele a zpracovatele, přičemž předkladateli náleží obecně organizační a technické zajištění jednotlivých forem komunikace, zpracovateli zajištění obsahové. Některé nástroje vyžadují zapojení partnerů, případně širší veřejnosti, resp. bez jejich zapojení je daný nástroj účinný jen zčásti.

Společná pravidelná i ad hoc jednání zpracovatelů předkladatele a zpracovatele IPRM S cílem sladění nástrojů komunikačního plánu, prezentace dílčích i závěrečných verzí IPRM a forem jejich projednávání byla během zpracování IPRM pořádána pravidelná jednání. Tato jednání sloužila také pro konzultaci organizačního postupu zpracování IPRM. Mimo jiné bylo na těchto jednáních dohodnuto společné provedení některých kroků komunikačního plánu. Dalším efektem jednání je projednávání obsahu jednotlivých částí dokumentů. Společná jednání by měla dále motivovat zpracovatele k dalším ad hoc setkáním k projednání oblastí, které jsou v zájmu zpracování IPRM. Zapojení předkladatele: •

Organizace a technické zajištění jednání

•

Návrhy organizace postupu zpracování IPRM


•

Připomínkování výstupů předložených zpracovatelem

Zapojení zpracovatele: •

Návrhy organizace postupu zpracování IPRM

•

Předkládání průběžných výstupů

•

Zapracovávání připomínek ze strany předkladatele

Jednání Řídicího výboru IPRM Řídící výbor IPRM má zodpovědnost za monitorování procesu tvorby IPRM a za připomínkování a zejména schvalování dílčích výstupů plánu. Členy řídícího výboru jsou zástupci SMK a hlavních partnerů města, např. významné podnikatelské subjekty nebo jejich asociace, neziskové organizace apod. Zapojení předkladatele: •

Ustavení členů Řídicího výboru

•

Organizace a technické zajištění jednání Řídicího výboru

•

Připomínkování výstupů předložených zpracovatelem


Předkládání průběžných výstupů

•

Zapracovávání připomínek ze strany předkladatele

Zapojení dalších subjektů: •

Připomínkování výstupů a metodická doporučení (Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy)

Jednání koordinační skupiny IPRM Úkolem koordinační skupiny byla metodická koordinace přípravy IPRM pro obě města regionu soudržnosti Střední Čechy, pro která je IPRM zpracováván, a zajištění přiměřené míry kompatibility výstupů z obou paralelně probíhajících procesů vč. koordinace vyplývající z potřebnosti splnit požadavky ROP NUTS 2 Střední Čechy. Členy koordinační skupiny byli zpravidla 2 zástupci měst Kladna i Mladé Boleslavi, dále 2 zástupci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy a 2 zástupci zpracovatele. Zapojení předkladatele: •

Účast v diskusi o metodice a koordinaci zpracování IPRM Kladna a Mladé Boleslavi


Předkládání návrhů k metodice a koordinaci zpracování IPRM Kladna a Mladé Boleslavi


Předkládání návrhů k metodice a koordinaci zpracování IPRM Kladna a Mladé Boleslavi

Jednání odborných pracovních skupin Pro dílčí problémové okruhy (prioritní oblasti) IPRM byly ustaveny pracovní skupiny. Jejich počet odpovídá počtu prioritních oblastí. Každá skupina měla přibližně 8-12 členů, kteří byli nominováni předkladatelem, resp. Řídicím výborem. Jednotlivé pracovní skupiny se během zpracování IPRM sešly 1x. Členové pracovních skupin byli vybíráni tak, aby jednak


71


uměli poskytnout k danému tématu relevantní informace a přispěli k diskusi o zaměření a vymezení tématu, a jednak aby mezi nimi byli jak zástupci SMK, tak i partnerských subjektů a řídících orgánů, případně zprostředkujících subjektů (včetně příslušných odborů některých ministerstev). Zapojení předkladatele: •

Ustavení členů pracovních skupin

•

Organizace a technické zajištění jednání pracovních skupin


Moderování schůzek pracovních skupin a prezentace průběžných výstupů IPRM

•

Zapracovávání závěrů jednání pracovních skupin


Účast na jednáních pracovních skupin (vybraní partneři IPRM)

Internetová prezentace IPRM Systém internetové prezentace umožňuje jednoduše zveřejňovat organizační a administrativní náležitosti přípravy IPRM, rozpracované i finální verze dokumentu IPRM a také dokumentovat činnost příslušného oddělení Magistrátu města Kladna. Internetová prezentace IPRM na stránkách SMK se skládá z následujících částí (některé z nich byly relevantní pouze po část doby během přípravy IPRM): •

Jednací řád Řídicího výboru IPRM

•

Statut Řídicího výboru IPRM

•

Seznam členů Řídicího výboru

•

Kontaktní údaje

•

Zápisy z jednání Řídicího výboru

•

Výzva k předkládání projektových záměrů

•

Prezentace průběžných verzí a zejména finální podoby dokumentu IPRM

Příslušné části internetových stránek respektují následující aspekty: •

umístění - odkaz již z úvodní internetové stránky SMK, podrobná struktura odkazů v příslušné sekci internetových stránek,

•

design - standardně dle zvyklostí správce internetových stránek SMK.

Minimální obsah příslušné stránky: •

Stručná úvodní informace

•

Představení, kompetence, hlavní okruhy činností a administrativní náležitosti při přípravě IPRM

•

Aktuální informace o průběhu zpracování IPRM

•

E-mailová adresa a další kontaktní údaje pro zasílání návrhů, doporučení, dotazů

Základní informace o IPRM je umístěna také na internetové stránce zpracovatele IPRM (SPF Group, v.o.s.) a na internetové stránce Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Zapojení předkladatele: •

Technické a organizační zajištění internetových stránek a průběžné umísťování


72


informací a výstupů Zapojení zpracovatele: •

Obsahové zajištění podkladů pro internetové stránky

Prezentace IPRM v místním periodiku Jedním z hlavních cílů zapojení médií je informování veřejnosti nejen o samotném zpracovávání daného dokumentu (v tomto případě IPRM), ale také o místech jejich prezentace a zveřejnění, o možnostech zapojení do projednávání a připomínkování a dalších nástrojích komunikační strategie. Proto byl při přípravě tiskových zpráv respektován postup, který vychází z přípravy návrhů tiskových zpráv, jejich konzultace se zpracovatelem a následné distribuce v dohodnutému periodiku. V případě IPRM byl za vhodné periodiku vybrán místní měsíčník „Kladno 2008“ vydávaný přímo SMK. V průběhu zpracování IPRM se ve vybraném periodiku objevily především informace o obsahu, účelu a cílech IPRM, o možnostech, kde se lze s dokumentem a jednotlivými výstupy průběžně seznámit, o kontaktních údajích, kde se lze informovat a kam lze posílat dotazy či připomínky, a o možnosti předkládání projektových záměrů v podobě projektových fichí (s odkazem na internetové stránky, odkud lze vzor fiche stáhnout). Zapojení předkladatele: •

Technické a organizační zajištění publicity, komunikace s vybraným periodikem


Obsahové zajištění podkladů pro vybrané periodikum

Veřejné projednání IPRM Veřejné projednání představuje klíčový nástroj zapojení veřejnosti do procesu přípravy a následně i realizace IPRM. Veřejnost byla o konání veřejného projednání vyrozuměna jednak informací v příslušné sekci na internetových stránkách předkladatele (odkaz již na hlavní stránce), a jednak pozvánkou uveřejněnou v místním periodiku, měsíčníku Kladno 2008. Informace o konání veřejného projednání tak byla k dispozici pro všechny obyvatele města. Veřejné projednání se uskutečnilo v době, kdy byl dokument IPRM zkompletován. Tato verze IPRM byla následně prezentována a diskutována na veřejném projednání a připomínky z něj vzešlé byly zapracovány (případně zdůvodněno jejich nezapracování), čímž byl IPRM upraven do konečné podoby. Kromě toho bylo účastníkům veřejného projednání, ale i ostatním obyvatelům města umožněno vyjádřit své připomínky k IPRM také písemnou formou (e-mailem) do 5 dnů po datu konání veřejného projednání. Zapojení předkladatele: •

Technické a organizační zajištění, zajištění informovanosti obyvatel o konání veřejného projednání


Obsahové zajištění, prezentace a moderace veřejného projednání

Rozesílání průběžných informací a výstupů Významným nástrojem komunikačního plánu, který ulehčuje komunikaci zejména se zástupci města a dalšími relevantními subjekty, je rozesílání zpráv adresátům, kteří se zajímají (měli by se zajímat) o daný koncepční dokument. Prostřednictvím tohoto seznamu s kontakty byly dané osoby průběžně informovány o aktuálních novinkách přípravy IPRM, zejména o termínech jednotlivých jednání a o aktuální podobě jednotlivých výstupů IPRM. Seznam adresátů byl otevřený a byl tedy průběžně aktualizován.


73


Zapojení předkladatele: •

Sestavení a průběžná aktualizace seznamu adresátů

•

Průběžné rozesílání e-mailů


Zajištění obsahu rozesílaných podkladů


74


10. Administrace a způsob řízení IPRM Popis administrace a způsobu řízení IPRM se skládá z následujících částí: •

řídicí struktura IPRM a rozdělení kompetencí mezi jednotlivé subjekty,

•

komunikace mezi jednotlivými subjekty vč. partnerství,

•

výběr a schvalování projektů,

•

realizace IPRM,

•

monitoring a aktualizace IPRM.

Tyto jednotlivé aspekty způsobu řízení vycházejí z metodiky pro tvorbu IPRM (tzv. Vademeca) a jsou popsány v následujících podkapitolách.

10.1. Řídící struktura IPRM Na řízení IPRM se bude podílet několik subjektů, mezi něž jsou rozdělené jednotlivé výkonné, schvalovací nebo konzultační role a kompetence. Popis zapojení těchto subjektů je uveden v následujícím textu a zčásti se mu věnuje také kapitola 9 zaměřená na popis partnerství.

Řídící výbor Řídicí výbor IPRM Kladna byl SM Kladnem ustaven již na začátku zpracovávání dokumentu IPRM a jeho činnost bude pokračovat i během realizace IPRM. Řídící výbor je odpovědný zastupitelstvu/radě města. Závěry schválené řídicím výborem mají pro hlasování v zastupitelstvu města doporučující charakter. Řídicí výbor jedná na základě předem schváleného jednacího řádu. Kompetence řídicího výboru: •

projednává IPRM v průběhu jeho zpracovávání a před jeho předložením orgánům města ke schválení,

•

projednává výběr dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich projednání v orgánech města,

•

pokud jsou projekty v IPRM realizovány prostřednictvím otevřené výzvy, ŘV navrhuje a schvaluje kritéria pro výběr projektů,

•

projedná monitorovací zprávy IPRM a zajistí jejich projednání v orgánem města,

•

posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení zastupitelstvu/radě města před jejich předložením příslušnému ŘO.

Při sestavování řídicího výboru byl respektován princip partnerství – členy řídicího výboru tak jsou nejen zástupci města, ale i jiných subjektů (Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, neziskových organizací, podnikatelských subjektů apod.). Většina členů řídicího výboru disponuje hlasovacím právem, menší část členů řídicího výboru, která má při přípravě a realizaci IPRM spíše poradenskou roli (např. zástupce Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy), je bez hlasovacího práva.

Pracovní skupiny Pro odbornou diskusi dílčích problematik SM Kladno vytvořilo pracovní skupiny. Členy každé pracovní skupiny je minimálně jeden zástupce řídicího výboru a dále okruh přizvaných


75


odborníků, kteří se v rámci své činnosti specializují na dané téma. Úkolem pracovních skupin je především zpracování kvalifikovaných odborných doporučení, která tvoří podklad pro rozhodování řídicího výboru. Jednání pracovních skupin z nich vyplývající doporučení jsou nezávazná a mají pouze charakter doporučení. Během zpracovávání IPRM byly vytvořeny 3 pracovní skupiny pro témata fyzické revitalizace města, dopravy a veřejných služeb. Tyto pracovní skupiny se sešly jednou. Předpokládá se, že ve fázi realizace IPRM budou další jednání pracovních skupin zorganizována tehdy, bude-li třeba získat kvalifikované stanovisko pro významnější změnu v dokumentu IPRM, při výběru projektů apod. Počet pracovních skupin a jejich odborné zaměření může být změněn dle potřeby.

Manažer IPRM Hlavní výkonnou roli při zpracování a zejména při realizaci IPRM má manažer IPRM, část výkonných aktivit může být svěřena externím subjektům. Manažer IPRM odpovídá za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM, za komunikaci se zpracovatelem IPRM a s partnery IPRM. Manažer IPRM je rovněž stanoven jako kontaktní osoba pro komunikaci s Úřadem Regionální rady řídicích orgánů operačních programů. Manažer IPRM je jmenován radou města a jeho činnost se odvíjí od pokynů a usnesení řídicího výboru, případně zastupitelstva či rady města. V případě IPRM Kladna je manažerem IPRM zástupce oddělení evropských fondů a rozvoje města Magistrátu města Kladna.

Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy je subjektem, který funguje nezávisle na SM Kladně. Protože je řídicím orgánem pro ROP regionu soudržnosti Střední Čechy, jsou jeho rozhodnutí závazná pro řídicí výbor a zprostředkovaně i pro zastupitelstvo SM Kladna. Kromě toho má Regionální rada též roli poradce, tzn. vydává doporučení pro řídicí výbor a pro manažera IPRM. Regionální rada se skládá z Výboru Regionální rady a Úřadu regionální rady. Jejich kompetence jsou následující: Výbor Regionální rady •

schvaluje IPRM,

•

je pravidelně informován o procesu tvorby IPRM,

•

je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘV,

•

schvaluje podstatné změny IPRM,

•

schvaluje dílčí projekty, zamítá je v případě, že projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a kvality (dle hodnotících kritérií pro projekty IPRM).

Úřad Regionální rady: •

dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění IPRM,

•

přijímá, a posuzuje dílčí projekty i dokument IPRM;,

•

monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti,

•

účastní se jednání řídícího výboru IPRM,

•

vydává doporučení řídicímu výboru a manažerovi IPRM.


76


Řídící orgány jiných OP Řídicí orgány jiných operačních programů zasahují do fáze realizace IPRM zprostředkovaně tím, že vybírají a schvaluje projekty, které jsou v souladu s obsahem a cíli IPRM a jejich předkladatelé požádali o dotaci z jiného operačního programu. Řídicí orgán jiného OP zejména: •

přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel operačního programu dílčí projekty IPRM,

•

na základě potvrzení města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM, poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci,

•

monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, zajistí, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost projektu na konkrétní IPRM,

•

na vyžádání poskytne řídicímu orgánu ROP Střední Čechy informace schválení/neschválení a průběhu realizace projektů realizovaných v rámci IPRM.

o

Pro projekty, které se ucházejí o dotaci z ROP Střední Čechy z jiné oblasti podpory než 3.1, je řídicím orgánem Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, její činnost však vychází z výše uvedeného přehledu činností řídicích orgánů jiných operačních programů.

10.2. Komunikace a partnerství Nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu a rovněž realizaci IPRM je zvládnutí postupů komunikace a dále vybudování účinného partnerství. Řídící struktury IPRM povedou komunikaci dvěma základními směry – mezi SM Kladnem a řídícím orgánem a mezi SM Kladnem a veřejností. Město zajistí účast zástupce řídicího orgánu (ŘO) v řídícím výboru IPRM: •

ve fázi přípravy IPRM komunikace probíhá jednak prostřednictvím zástupce ŘO v Řídícím výboru IPRM, jednak může město požádat ŘO o metodickou pomoc a konzultace při přípravě zpracování IPRM,

•

ve fázi realizace IPRM město může s ŘO konzultovat přípravu, realizaci a monitorování konkrétních dílčích projektů; město je povinno předkládat Řídícímu orgánu monitorovací zprávy.

Město od počátku prací na IPRM účinně komunikuje s veřejností prostřednictvím webových stránek, veřejných projednání, místních médií, informačních tiskovin apod. Veřejnost byla informována zejména o výběru zóny/tématu, zamýšlených rámcových cílech a aktivitách IPRM, o postupu prací při přípravě IPRM a o samotné realizaci IPRM a jeho dílčích projektů. Bližší popis zapojení partnerů do přípravy IPRM je součástí kapitoly 9, která obsahuje komunikační plán.

10.3. Výběr a schvalování projektů městem Jednotlivé projekty naplňující opatření IPRM mohou být vybírány a schvalovány různými způsoby. Všechny tyto způsoby jsou maximálně transparentní, respektují pravidla národního a komunitárního práva, řídí se zásadou maximální efektivity čerpání peněz ze SF vč. maximalizace synergického efektu. Projekty jsou předkládány SM Kladnu v podobě projektových fichí, které mají jednotnou strukturu (aktuální soubor projektových fichí je přílohou dokumentu IPRM). Vybrané projekty jsou předkladateli dopracovány do podoby


77


podle podmínek ROP, resp. příslušného operačního programu. Město následně potvrdí, že předkládaný dílčí projekt je součástí a v souladu s cíli a opatřeními IPRM. Výběr projektů ze strany města je prováděn 3 hlavními způsoby: •

návrhem člena řídicího výboru nebo manažera IPRM a odsouhlasením řídicím výborem,

•

na základě standardní soutěže a výběru projektů řídicím výborem (za možné spolupráce s pracovními skupinami) při dodržení předem stanovených výběrových kritérií,

•

u aktivit technické asistence přímou realizací těchto aktivit v souladu s podmínkami ROP regionu soudržnosti Střední Čechy a dalších dokumentů určujících podmínky pro IPRM.

Podrobnější popis jednotlivých způsobů výběru projektů je popsán v následujících podkapitolách.

Projekty vybrané řídicím výborem Do dokumentu IPRM jsou při zachování rovnosti příležitostí indikativně shromážděny projektové záměry, které mohou být realizovány prostřednictvím IPRM. Soubor projektových záměrů, který je uveden v dokumentu IPRM, je již odsouhlasen řídicím výborem k tomu, aby tyto záměry mohly být v rámci IPRM realizovány. Další záměry mohou být do indikativního seznamu průběžně doplňovány za základě odsouhlasení řídicím výborem. O tom, které ze záměrů skutečně budou z IPRM podpořeny, rozhodne přímo řídicí výbor níže popsaným způsobem. Část projektových záměrů je financovatelná přímo z rozpočtu IPRM – tyto projekty jsou uvedeny v popisu jednotlivých opatření. Člen řídicího výboru, případně manažer IPRM může navrhnout realizaci některého z těchto projektů bez nutnosti vypsání soutěže, o návrhu následně rozhoduje řídicí výbor. Předkladatelem takového projektu může být nejen SM Kladno, ale i jakýkoli partnerský subjekt. Řídicí výbor může vytvořit pracovní skupinu, která bude zodpovědná za přípravu a sledování realizace projektu. Řídicí výbor odůvodní výběr daného projektu řídicímu orgánu (v tomto případě vždy Regionální radě regionu soudržnosti Střední Čechy) v pravidelné roční monitorovací zprávě. Vybrané projekty budou předkladatelem dopracovány do podoby vyžadované řídicím orgánem ROP a předloženy ve formě dílčího projektu řídicímu orgánu ROP. Výhradně tento způsob výběru projektů bude uplatněn v případě opatření 1.1, 1.2 a 2.1. V případě opatření 2.2 bude rovněž uplatněn tento způsob výběru projektů, maximálně však do výše 70 % částky alokované v IPRM na toto opatření (zbývajících nejméně 30 % částky bude alokováno na projekty vybrané na základě soutěže).

Projekty vybrané na základě soutěže Tento způsob výběru projektů se rovněž týká pouze těch, které jsou součástí indikativního seznamu projektů v dokumentu IPRM a které jsou financovatelné přímo z rozpočtu IPRM. Soubor projektových záměrů, který je uveden v dokumentu IPRM, je již odsouhlasen řídicím výborem k tomu, aby tyto záměry mohly být v rámci IPRM realizovány. Další záměry mohou být do indikativního seznamu průběžně doplňovány za základě odsouhlasení řídicím výborem. O tom, které ze záměrů skutečně budou z IPRM podpořeny, se rozhodne níže popsaným způsobem na základě soutěže. Město vybere projekty prostřednictvím výzvy k předkládání projektových záměrů pro určité opatření. Výzva musí být v souladu s tímto opatřením. Projekty na základě této výzvy může předkládat jakýkoli žadatel dle pravidel ROP Střední Čechy (resp. oblasti podpory 3.1). Město z podaných projektů vybere na základě předem stanovených kritérií (odsouhlasených


78


řídicím výborem) a při dodržení podmínek ROP Střední Čechy a dalších dokumentů definujících podmínky pro zpracování a realizaci IPRM transparentně a nediskriminačně ty, jež budou nejlépe naplňovat cíle daného opatření IPRM. Výběr projektů provádí řídicí výbor, a to zpravidla na základě doporučení pracovní skupiny ustavené pro tento účel. Vybrané projekty budou předkladatelem dopracovány do podoby vyžadované řídicím orgánem ROP a předloženy ve formě dílčího projektu řídicímu orgánu ROP. Tento způsob výběru projektů bude uplatněn pouze u opatření 2.2, a to minimálně ve výši 30 % částky alokované na toto opatření (zbývajících nejvýše 70 % bude alokováno na projekty vybrané řídicím výborem).

Přímá realizace některých aktivit Přímo realizované budou aktivity opatření 3.1. Tyto aktivity musí splňovat podmínky ROP regionu soudržnosti Střední Čechy a dalších dokumentů určujících podmínky pro IPRM.

10.4. Realizace IPRM Předložení projektů řídicím orgánům Městem vybrané a schválené projekty jsou žadatelem předloženy řídicímu orgánu ROP Střední Čechy, případně řídicím orgánům jiných operačních programů. Žadatel doloží usnesením orgánů města, že projekt je v souladu s IPRM, tj. je v souladu s některým z cílů opatření a byl schválen orgány města k realizaci. Při předkládání projektů se žadatel bude řídit standardními podmínkami a předpisy stanovenými příslušným operačním programem, resp. prováděcím dokumentem a projektovou příručkou.

Výběr a schvalování projektů řídícím orgánem OP Jednotlivé projekty budou samostatně hodnoceny řídicím orgánem příslušného operačního programu na základě jeho metodiky hodnocení. Projekty předkládané pro financování z oblasti podpory 3.1 ROP Střední Čechy (tedy v rámci rozpočtu IPRM), které úspěšně projdou formální kontrolou a kontrolou přijatelnosti, splní minimální požadované kvalitativní hodnocení a budou v souladu s rozpočtem IPRM, budou řídicím orgánem schváleny. Během výběru a schvalování projektů řídicí orgán komunikuje jak s předkladatelem projektu, tak i se zástupci města Kladna, zejména s manažerem IPRM.

Realizace projektů SM Kladno a další nositelé projektů musí projekty realizovat v souladu s podmínkami příslušného operačního programu, v souladu se smlouvou/rozhodnutím o poskytnutí dotace na daný projekt a dalšími dokumenty, které řídící orgán operačního programu stanoví. Projekty jsou realizovány v souladu s harmonogramem pro jednotlivá opatření stanoveným v IPRM a s harmonogramem realizace daného projektu stanoveným ve smlouvě uzavřené s řídicím orgánem. Město s využitím řídící struktury IPRM (zejména manažera IPRM, případně řídicím výborem IPRM) bude koordinovat aktivity jednotlivých projektů tak, aby bylo dosaženo cílů IPRM s maximálním využitím synergických efektů vyplývajících z koordinace mezi projekty. ŘO bude standardním způsobem provádět kontrolu a monitoring jednotlivých projektů a na základě prokázaných nákladů poskytne platby příjemcům dílčích projektů.

10.5. Monitoring a aktualizace IPRM Město s využitím řídící struktury IPRM, zejména manažera IPRM provádí monitorování realizace IPRM jako celku. Současně monitoruje celkový kontext IPRM a může navrhovat změny ve schváleném IPRM. Základní popis způsobu monitoringu a provádění případných SPF Group, v.o.s., 6/2008

79


změn a aktualizací IPRM jsou popsány v následujícím textu. Podrobněji popisuje pravidla pro monitoring a provádění změn IPRM metodika pro zpracování IPRM (tzv. Vademecum) nebo je stanoví řídicí orgán ROP Střední Čechy.

Monitoring IPRM Město prostřednictvím manažera IPRM každý rok zpracuje monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Součástí zprávy bude přehled schválených, rozpracovaných a nově ukončených projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat monitorovací zprávy jednotlivých projektů zpracované jednotlivými příjemci a schválené příslušným řídicím orgánem. V monitorovací zprávě mohou být navrženy změny IPRM (viz níže). Monitorovací zprávu schvaluje zastupitelstvo města, následně ji město předkládá Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty, zejména s nositeli projektů (žadateli). Stejný postup bude využit také při zpracování ad-hoc monitorovací zprávy, jejíž zpracování si může vyžádat řídicí orgán ROP Střední Čechy. Po ukončení posledního projektu IPRM (s výjimkou činnosti manažera IPRM) předkládá manažer IPRM závěrečnou Zprávu o realizaci IPRM. Proces administrace je stejný jako v případě řádné výroční zprávy o postupu realizace IPRM.

Aktualizace a změny IPRM Změny v projektu zařazeném do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, musí příjemce neprodleně písemně oznámit příslušnému řídicímu orgánu podle podmínek příslušného operačního programu, a aby tyto změny mohly být provedeny, musí být řídicím orgánem schváleny. Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím roční zprávy o postupu realizace IPRM, nebo pomocí formuláře „Oznámení o změně v IPRM“. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku ke Smlouvě a k jejich provedení stačí, pokud s nimi řídicí orgán ROP Střední Čechy vysloví souhlas. Pro provedení podstatných změn v IPRM je třeba úpravy smlouvy o IPRM mezi městem a řídicím orgánem. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet nebo délku trvání IPRM.


80


11. Analýza rizik Pro úspěšnou realizaci IPRM Kladna je třeba již předem identifikovat možná rizika a navrhnout způsoby jejich snížení nebo úplného odstranění. Rizika jsou uvedena v následující tabulce. U každého rizika je popsána míra jeho pravděpodobnosti, význam tohoto rizika a navržené způsoby vedoucí k eliminaci rizika. Tabulka 22: Přehled potenciálních rizik a možných způsobů jejich eliminace Riziko

Pravděp.

Význam

Nedostatečná připravenost projektových záměrů v první fází realizace IPRM (2008-2009)

vysoká

vysoký

Nedostatek projektů, které splní kritéria přijatelnosti IPRM

nízká

střední

Příliš velké množství projektových záměrů vzhledem k finanční alokaci na IPRM, nemožnost podpořit vše

vysoká

nízký


Komentář a návrh eliminace rizika Toto riziko lze vzhledem k jeho významu i pravděpodobnosti naplnění vnímat jako zcela klíčové. Při identifikaci projektových záměrů bylo zjištěno, že velká část z nich se nachází ve stadiu ideového záměru nebo na začátku zpracování potřebné projektové dokumentace. Riziko nedostatečné připravenosti projektových záměrů v úvodní fázi realizace IPRM a tím de facto nemožnosti začít čerpat finanční prostředky bylo eliminováno několika způsoby: urychleným zahájením přípravy některých projektů ze strany města i partnerů, pečlivou identifikací několika záměrů, které mohou být k čerpání peněz připraveny v horizontu několika měsíců, posílením institucionální kapacity města (především vytvořením řídicího výboru a funkce manažera IPRM) a nastavením finančního plánu, který počítá s čerpáním největších objemů peněz v letech 20102012. Toto riziko má nízkou pravděpodobnost naplnění, protože SM Kladno i ostatní potenciální žadatelé mohou přípravu projektů konzultovat s manažerem IPRM, řídicím orgánem ROP Střední Čechy nebo si na tyto služby najmout externí subjekt. Navíc počet identifikovaných projektů již nyní výrazně přesahuje předpokládané finanční možnosti IPRM, tzn. i kdyby některé projektové záměry nesplnily kritéria přijatelnosti, bude finanční alokace na IPRM vyčerpána. Je pravděpodobné, že se zejména ve druhé polovině realizace IPRM, kdy bude míra informovanosti o IPRM u partnerů a veřejnosti vysoká, objeví další projektové záměry, na které již nebude v rozpočtu IPRM dostatečné množství peněz. Toto riziko je však málo významné, protože alokace na IPRM je předem známá a skutečnost, že budou podpořeny ty projekty, které nejlépe plní cíle IPRM a ROP Střední Čechy a které jsou nejlépe připravené, je logická a oprávněná.

81

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Riziko

Pravděp.

Význam

Nedostatek peněz na spolufinancování projektů ze strany SM Kladna

nízká

vysoký

Nesplnění navržených hodnot indikátorů

nízká

vysoký

Nedodržení časového harmonogramu IPRM

nízká

střední

Nízká efektivita implementačních systémů na úrovni města

střední

vysoký

Nevyjasněné vlastnické vztahy a další organizační problémy při realizaci jednotlivých projektů

střední

nízký


Komentář a návrh eliminace rizika Uvedené riziko by potenciálně mohlo představovat významnou hrozbu znemožňující realizaci řady projektových záměrů a tedy i naplnění cílů IPRM. V případě IPRM Kladna je však pravděpodobnost naplnění tohoto rizika velmi nízká. SM Kladno disponuje vzhledem k objemu částek potřebných každoročně na spolufinancování IPRM finančními prostředky, které potřeby spolufinancování bez problémů pokryjí. Finance z městského rozpočtu určené na investice výrazně převyšují částku každoročně potřebnou pro spolufinancování IPRM. Velmi významné, ale nepříliš pravděpodobné z hlediska možného naplnění je riziko nesplnění předem stanovených hodnot indikátorů. Hodnoty indikátorů byly předem dlouze diskutovány jak v rámci přípravy IPRM (v řídicím výboru), tak i s řídicím orgánem ROP Střední Čechy. Na základě toho byly hodnoty indikátorů navrženy tak, aby byly v případě úspěšné realizace jednotlivých opatření reálně splnitelné. Časový harmonogram IPRM je nastaven relativně volně a flexibilně. Realizace všech opatření probíhá kontinuálně po celou dobu realizace IPRM. Finanční plán IPRM na jednotlivé roky byl sestaven tak, aby bral v potaz dobu předpokládané realizace identifikovaných projektových záměrů. Harmonogram je tedy v souladu se všemi dostupnými informacemi o potenciálních projektech naplňujících opatření IPRM. Velmi významným faktorem pro úspěšnou realizaci IPRM je dostatečná kvalita a efektivita řízení implementace IPRM v SM Kladně. Z tohoto důvodu byly již na začátku zpracování dokumentu IPRM ustaveny jednotlivé subjekty systému řízení IPRM a zejména byly vymezeny, resp. vzaty v potaz jejich kompetence (manažer IPRM, řídicí výbor, pracovní skupiny, zastupitelstvo města, řídicí orgán ROP). Úspěšnost realizace IPRM příznivě ovlivňují průběžné konzultace mezi zástupci města a řídicím orgánem ROP. Na implementaci IPRM jsou v rozpočtu IPRM rovněž vyčleněny finanční prostředky (technická asistence). Toto riziko se týká pouze omezeného okruhu (menšiny) identifikovaných projektových záměrů, tzn. nemůže ohrozit realizaci IPRM jako celku, ale pouze realizaci těchto dílčích projektových záměrů. Projektové záměry, u nichž hrozí neúspěšná příprava či realizace v důsledku nevyjasněných vlastnických vztahů nebo jiných organizačních problémů, mohou být připravovány v užší spolupráci s řídicí strukturou IPRM (zejména manažerem IPRM, příp. řídicím výborem).

82

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Riziko

Pravděp.

Význam

Komentář a návrh eliminace rizika Vymezení zóny bylo dlouho a pečlivě diskutováno řídicím výborem IPRM i s řídicím orgánem ROP. Navržená zóna IPRM je sice funkčně heterogenní, Široce vymezená ale společným rysem je výrazný rozvojový potenciál zóna – územní střední střední daný stávající či potenciální koncentrací obslužných rozdrobenost funkcí. Projektové záměry tudíž z tohoto pohledu projektů nejsou územně rozdrobené, ale naopak sledují společný cíl a společná východiska vč. žádoucí synergie. Podpora IPRM ze strany různých subjektů působících v Kladně je poměrně důležitá k tomu, aby IPRM byl nástrojem, který napomůže rozvoji města s maximální efektivitou. Díky důslednému Slabá podpora IPRM ze strany obyvatel a zapojování veřejnosti již ve fázi přípravy dokumentu nízká střední IPRM (viz popis následujícího rizika) i díky tomu, že dalších subjektů v Kladně IPRM je obecně vnímán jako nástroj, který v každém případě přináší pozitivní změnu, je nedostatečná podpora IPRM ze strany obyvatel a dalších subjektů působících v Kladně velmi nepravděpodobná. Zapojení veřejnosti je důležité zejména proto, aby IPRM byl nástrojem pro všechny obyvatel a subjekty působících v Kladně a aby realizace IPRM v nejvyšší možné míře reflektovala potřeby města, jeho obyvatel a dalších subjektů ve městě působících.. Nedostatečné Z tohoto důvodu byla veřejnost zapojována již do přípravy IPRM. Bylo uskutečněno veřejné zapojení veřejnosti střední střední do přípravy a projednání, dokument IPRM byl zveřejněn na internetových stránkách města, informace o realizace IPRM přípravě IPRM tamtéž a dále v místním periodiku (blíže viz komunikační plán v kapitole 9. V podobném duchu (specifikovaném v komunikačním plánu) se předpokládá zapojení veřejnosti i ve fázi realizace IPRM. Vedlejší vlivy a Nepředvídatelným vlivům lze předcházet pouze nepředvídatelné vhodným nastavením systému řízení IPRM. Tento události systém byl předem diskutován, respektuje nízká nízký znesnadňující požadavky řídicího orgánu ROP i vlastního úspěšnou realizaci dokumentu ROP Střední Čechy a je detailně popsán IPRM v kapitole 10. Pozn.: Pravděpodobnost udává míru pravděpodobnosti, že riziko skutečně nastane, ve škále vysokástřední-nízká. Význam udává rozsah možných dopadů, tzn. „velikost“ daného rizika ve škále vysokýstřední-nízký.

Veškerá identifikovaná rizika byla již před zahájením realizace IPRM diskutována členy řídicího výboru IPRM. Činnostmi vedoucími k eliminaci rizik bude během realizace IPRM pověřen manažer IPRM, jemuž může konkrétní úkoly zadat řídicí výbor. Jednotlivá rizika budou nepřímo zmíněna také v monitorovacích zprávách IPRM, které se budou mj. věnovat plnění cílů, realizaci projektů atd. včetně rizik s tím souvisejících.


83


12. Naplňování horizontálních témat Opatření IPRM Kladna mají často výrazný vliv na horizontální témata. Tento vliv je prakticky výhradně pozitivní – řada aktivit má buď kladný dopad na některé z horizontálních témat, nebo je na horizontální téma přímo zaměřené. Z tohoto důvodu lze i celý IPRM považovat za dokument, který je zaměřen na naplňování horizontálních témat. Kromě toho SM Kladno respektuje princip naplňování horizontálních témat i u dalších projektů, které jsou již ve fázi realizace a do IPRM Kladna tudíž nejsou zahrnuty. Zatímco na horizontální téma „udržitelný rozvoj“ mají vliv zejména opatření 1.1, 1.2 a 2.1, horizontální téma „rovné příležitosti“ ovlivňuje především opatření 2.2, zprostředkovaně pak opatření 1.2 a 2.1. Projekty v rámci IPRM celkově směřují k odstranění územních rozdílů ve městech a k harmonickému rozvoji založenému na naplnění obou horizontálních témat. V IPRM Kladna nebyly identifikovány žádné aktivity, které by měly negativní dopad na některé horizontální téma.

12.1. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj v IPRM Kladna lze podle Vademeca pro přípravu IPRM lze rozdělit do několika kategorií. Jejich přehled je uveden v tabulce 22 spolu s popisem vlivu IPRM Kladna na každé dílčí téma.

12.2. Rovné příležitosti Principem rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, zejména u znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Rovné příležitosti v IPRM lze podle Vademeca pro přípravu IPRM rozdělit do několika kategorií. Jejich přehled je uveden v tabulce 23 spolu s popisem vlivu IPRM na každé dílčí téma.


84

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 23: Vliv IPRM Kladna na horizontální téma udržitelný rozvoj Téma

Doprava

Životní prostředí

Spotřeba energie

Ekonomický potenciál

Výchova k udržitelnému rozvoji


Popis vlivu IPRM Kladna na téma Opatření IPRM mají jednoznačně pozitivní vliv v oblasti dopravy, resp. na udržitelné druhy dopravy. Jedná se především o opatření 2.1. které je zaměřeno právě na posílení významu veřejné dopravy, zejména městské, a sekundárně pak dopravy cyklistické a pěší. Zprostředkovaný pozitivní dopad na dopravu mají také opatření 1.1 a 1.2, v rámci nichž jsou identifikovány projektové záměry, jejichž vedlejší efekty mohou rovněž přispět ke zvýšení bezpečnosti v dopravě a ke zkvalitnění dopravní infrastruktury. Některé indikativní projekty v rámci IPRM (opatření 2.1) jsou přímo zaměřené na rozvoj udržitelných druhů dopravy (část z nich v rámci rozpočtu IPRM, část mimo něj): na zkvalitnění infrastruktury pro městskou i meziměstskou veřejnou dopravu, cyklistickou a pěší dopravu nebo na využívání alternativních paliv v městské hromadné dopravě. Opatření 1.1 a 1.2 mají výrazně pozitivní vliv na různé složky životního prostředí, část identifikovaných projektových záměrů je na zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek zaměřena přímo. Jedná se zejména o projekty zaměřené na revitalizaci brownfields, případně dalších zanedbaných území (součástí je odstranění ekologických zátěží, modernizace technické infrastruktury, úprava zdevastovaných ploch) a veřejných prostranství (součástí je zkvalitnění veřejné zeleně, příp. realizace drobných opatření snižujících hlučnost či prašnost, zvyšujících faktor pohody, ekologickou stabilitu urbanizované krajiny apod.). Pozitivní vliv na životní prostředí mají i některé identifikované projektové záměry v rámci opatření 2.1 a 2.2: preference udržitelných druhů dopravy vede ke snižování hladiny hluku a znečištění ovzduší, rekonstrukce a modernizace některých objektů veřejných služeb napomáhá snížit energetickou náročnost apod.). Na snížení energetické náročnosti mají vliv především opatření 1.1, 2.1 a 2.2. V rámci opatření 1.1 mají na spotřebu energie pozitivní vliv některé aktivity sekundárně zaměřené na rekonstrukci technické infrastruktury. Přímo na snížení spotřeby energie jsou pak zaměřeny zejména projektové záměry zateplení objektů mateřských školek (mimo rozpočet IPRM). V rámci opatření 2.1 dochází ke snížení energetické náročnosti posílením využívání alternativních energetických zdrojů ve veřejné dopravě i samotnou preferencí veřejné dopravy. Opatření 2.2 se na snížení spotřeby energie podílí některými identifikovanými projektovými záměry, kde bude energetická náročnost snížena díky rekonstrukci a modernizaci některých objektů veřejných služeb. IPRM Kladna se zaměřuje na posílení ekonomického potenciálu zejména v zónách, které jsou sociálně nebo environmentálně problémové. Patří sem především využití stávajících deprivovaných ploch (opatření 1.1) pro ekonomicky a sociálně smysluplné aktivity, přičemž nedochází k záboru dosud nezastavěných ploch (ZPF, lesy). Princip šetrného ekonomického rozvoje zohledňuje také posílení environmentálně šetrných druhů dopravy v rámci opatřen 2.1. Výchova k udržitelnému rozvoji je tématem, které je v identifikovaných projektech IPRM Kladna zastoupeno relativně nejméně (ve srovnání s ostatními dílčími tématy udržitelného rozvoje). Důvodem je zejména to, že k naplnění tohoto dílčího tématu mohou přispět zejména neinvestiční projekty, na něž není IPRM Kladna primárně zaměřen. Přesto některé aktivity v rámci opatření 2.2, které mají vzdělávací charakter, přispívají mj. k výchově a osvětě i v environmentální oblasti. Mimo IPRM Kladna však k naplnění horizontálního tématu udržitelného rozvoje přispívá několik v současnosti realizovaných projektů (tudíž nezahrnutých do IPRM Kladna) financovaných z vlastních zdrojů nebo např. prostřednictvím OP ŽP.

85

Integrovaný plán rozvoje města Kladna Tabulka 24: Vliv IPRM Kladna na horizontální téma rovné příležitosti Téma

Specifické potřeby obyvatel

Rovné pracovní podmínky

Informovanost a komunikace

Vzdělávání a práce

Kvalita života

Prevence sociálně patologických jevů


Popis vlivu IPRM Kladna na téma Potřeby sociálně ohrožených skupin obyvatel se prolínají řadou aktivit a projektových záměrů IPRM Kladna. V rámci opatření 2.1 zohledňují aktivity zaměřené na rozvoj veřejné dopravy potřeby osob se sníženou schopností pohybu a orientace (bezbariérovost zastávek atd.). Obdobně tyto potřeby řeší také aktivity jiných opatření. V rámci aktivity opatření 2.2 se při modernizaci a rekonstrukci některých objektů veřejných služeb počítá rovněž s bezbariérovými úpravami, v rámci opatření 1.2 se totéž týká rekonstruovaných a revitalizovaných veřejných prostranství. Na specifické potřeby některých skupin obyvatel ohrožených sociálním vyloučením se přímo zaměřují také aktivity v rámci opatření 2.2, které posilují infrastrukturu pro vzdělávání, zdravotní péči a sociální prevenci a péči i tyto veřejné služby samotné. Tím přispívají k integraci migrantů, osob s nízkou kvalifikací, drogově závislých osob, absolventů škol, sociálně slabých skupin obyvatel nebo osob se zdravotním postižením do společnosti, do trhu práce apod. IPRM Kladna má na toto dílčí téma spíše neutrální, resp. nepřímo pozitivní vliv. Některé aktivity IPRM zprostředkovaně přispívají k posílení principu rovných pracovních podmínek, např. zkvalitněním vzdělávacích či sociálních služeb a infrastruktury pro tyto služby. IPRM Kladna má na toto dílčí téma spíše neutrální vliv. V rámci opatření 3.1 však dochází k posílení komunikace mezi jednotlivými subjekty působícími ve městě, což přispívá k lepší informovanosti těchto subjektů o dění ve městě a k jejich efektivní spolupráci při realizaci společných zájmů. Princip rovného přístupu obyvatel ke vzdělání a motivace znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce respektují všechny aktivity IPRM Kladna. Aktivity v rámci opatření 2.2 pak mají výrazně pozitivní dopad v této oblasti nebo jsou na rovný přístup obyvatel ke vzdělání a na motivaci znevýhodněných skupin přímo zaměřené. Patří sem projektové záměry zaměřené na zkvalitnění vzdělávacích programů a infrastruktury vzdělávání, na integraci sociálně vyloučených osob, na poradenství a sociální služby pro tyto skupiny obyvatel apod. Na služby přispívající ke zvýšení kvality života, tzn. na služby pro seniory, mládež, zdravotně postižené, na zkvalitnění služeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší a na trávení volného času jsou zaměřené některé aktivity, resp. projektové záměry v opatření 2.2. V rámci těchto aktivit dochází jednak ke zkvalitnění a posílení těchto služeb samotných, a jednak k rozvoji a modernizaci infrastruktury pro tyto druhy služeb. Zprostředkovaně mají na kvalitu života některých uvedených skupin obyvatel vliv také další opatření (např. opatření 2.1 zvyšuje kvalitu života zdravotně postižených a osob se sníženou schopností pohybu a orientace odstraňováním bariér ve veřejné dopravě). Na prevenci sociálně patologických jevů jsou některé aktivity, resp. projektové záměry v opatření 2.2 cíleny přímo, jiné na toto dílčí téma mají zprostředkovaný pozitivní vliv. Mezi identifikovanými projektovými záměry najdeme např. projekty zaměřené na prevenci kriminality i na vzdělávací a výchovné aktivity pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a sociálně patologickými jevy. K prevenci sociálně patologických výrazně přispívá také opatření 1.1, kde revitalizace některých problémových a zanedbaných areálů pozitivně ovlivní míru kriminality a bezpečnost a přispěje také k odstranění sociálně patologických jevů v těchto areálech.

86


13. Indikativní seznam projektových záměrů Součástí této kapitoly je indikativní seznam projektových záměrů, které se mohou ucházet o finanční podporu v rámci IPRM Kladna, ať již v rámci oblasti podpory 3.1. ROP Střední Čechy (z rozpočtu IPRM), nebo v rámci jiných oblastí podpory ROP Střední Čechy nebo jiných operačních programů. Projektové záměry uvedené v této kapitole jsou indikativní, tzn. může dojít k jejich změně (doplnění nových nebo vyřazení některého ze stávajících projektů). Indikativní je také podrobnější popis jednotlivých projektů, který je zpracován v podobě projektových fichí zpracovaných potenciálními žadateli a je přílohou IPRM. Seznam projektových záměrů tedy může být průběžně aktualizován, přičemž zařazení nového nebo vyřazení stávajícího projektu vyžaduje schválení řídicím výborem IPRM Kladna a následně také musí projít procesem, které pro změny IPRM stanoví metodika pro IPRM (tzv. Vademecum) nebo řídicí orgán ROP Střední Čechy. Uvedený seznam projektových záměrů je souborem projektů, které se mohou v rámci jednotlivých opatření ucházet o finanční podporu (tedy nikoli které skutečně budou podpořeny). Postupy při výběru projektů, které budou skutečně podpořeny, jsou popsány v kapitole 10.3. Indikativní seznam projektových záměrů je rozdělen na projekty podle toho, zda mohou být součástí vlastního rozpočtu IPRM (jsou v souladu s oblastí podpory 3.1 ROP Střední Čechy), nebo zda se mohou ucházet o dotaci z jiných oblastí podpory ROP Střední Čechy nebo jiných operačních programů. Dále je seznam členěn podle opatření, která jednotlivé projektové záměry naplňují. U každého projektového záměru je uveden celkový předpokládaný objem způsobilých výdajů a předpokládaný časový harmonogram vlastní realizace projektu. Indikativní seznam projektových záměrů spadajících pod jednotlivá opatření je rovněž uveden v popisu každého z opatření.


87

13.1. Projekty financovatelné z rozpočtu IPRM Č.

Název projektu

10.

Opatření 1.1. Odstraňování následků strukturálních změn - průmyslová zóna Kladno – východ Rekonstrukce kasáren Rekonstrukce lokality Podprůhon Opatření 1.2. Úpravy a výstavba dětských hřišť a lokálních sportovišť Úpravy veřejných prostranství Opatření 2.1. Infrastruktura pro enviromentální šetrnou hromadnou dopravu Rekonstrukce zastávek a zálivů veřejné dopravy Opatření 2.2. Rozšíření využití historické budovy Středočeského divadla pro veřejnost Změna funkce využití historické budovy "Josífka" pro veřejnost Rekonstrukce budovy Divadla Lampion Úprava historické budovy Zámku a zámecké zahrady Rozšíření využití Kladenské sportovní haly a relaxační zóny Aquaparku pro veřejnost Multifunkční hala Střední Čechy Rozšíření kapacity a zkvalitnění sociálních služeb poskytovaných střediskem ROSA Kavárna „Bez Konce“ Rekonstrukce přístavby budovy knihovny a její využití pro poskytování služeb veřejnosti včetně výtahu pro handicapované Modernizace pracovny oboru sportovní příprava (rekonstrukce školního hřiště)

11.

Vybavení středisek praktické výuky pekař, cukrář novými technologiemi

12.

Vybavení odborných pracovišť a učeben výukovými pomůckami SOŠ a SOU U Hvězdy

13.

Škola pro 21. století

14. 15. 16.

Rekonstrukce atletického oválu a hřiště Školicí a vzdělávací středisko AISIS Moderní řemeslná škola

1. 2. 3. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Předkladatel

Způsobilé výdaje (mil. Kč)

Časový harmonogram Zahájení Ukončení činnosti činnosti

SM Kladno SM Kladno SM Kladno

150,0 120,0 100,0

2010 2009 2010

2013 2013 2014

SM Kladno SM Kladno

30,0 50,0

2008 2009

2012 2013

SM Kladno SM Kladno

20,0 20,0

2010 2008

2011 2010

70,0 15,0 10,0 5,0 100,0 150,0 35,0 2,2

2010 2010 2008 2010 2010 2009 2008 2008

2014 2010 2009 2011 2012 2011 2011 2009

25,0

2008

2010

23,6

2008

2009

7,0

2009

2009

5,0

2009

2009

5,0

2009

2010

50,0 30,0 33,0

2009 2009 2009

2009 2012 2010

SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno Etincelle, o.s. Středočes. vědecká knihovna v Kladně SG Kladno Střed. praktického vyučování, s.r.o. SOŠ a SOU U Hvězdy SOŠ a SOU U Hvězdy SPŠ a OA Kladno Aisis, o.s. SOŠ a SOU Dubská


Č. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Název projektu Revitalizace areálu SOŠ a SOU, Kladno, Dubská Přestavba a návazná rekonstrukce školní budovy Odborného učiliště a Praktické školy v Kladně- Vrapicích Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Výstavba areálu pro netradiční sporty Škola hrou – škola interaktivní Rekonstrukce kulturního domu Rekonstrukce prostor pro Městskou knihovnu Kladno


Předkladatel SOŠ a SOU Dubská Odborné učiliště a Prakt.škola Vrapice Člověk v tísni, o.s. Středočeský kraj SM Kladno OR Poldi Kladno SM Kladno

89

Způsobilé výdaje (mil. Kč) 39,0

Časový harmonogram Zahájení Ukončení činnosti činnosti 2009 2010

17,97

2009

2010

10,0 20,0 13,0 25,0 30,0

2009 2011 2009 2009 2010

2009 2013 2009 2009 2011


13.2. Projekty financovatelné mimo rozpočet IPRM Č.

Název projektu

Opatření 1.1. X1. Výstavba vědeckotechnologického parku X2. Revitalizace brownfields a zanedbaných areálů pro podnikatelské aktivity I X3. Revitalizace brownfields a zanedbaných areálů pro podnikatelské aktivity II X4. Mechanicko-biologická úprava odpadů X5. Rozšiřování rozvodů CZT - bez Kročehlav X6. Zateplování objektů MŠ X7. Zateplování objektů MŠ (2) X8. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Opatření 2.1. X1. Přestupní terminál integrované veřejné dopravy Úprava autobusového nádraží na terminál městské a meziměstské X2. autobusové dopravy X3. Rekonstrukce komunikací k průmyslovým zónám X4. Rozvoj kombinovaných tras X5. Rekonstrukce a výstavba komunikací Úprava komunikací pro zvýhodnění environmentálně šetrných druhů X6. dopravy (cyklistické stezky, pruhy pro autobusy) Opatření 2.2. Modernizace ubytovacího zařízení v lokalitě sportovních areálů vč. X1. parkoviště X2. Vápenky, centrum pro industriální turistiku X3. Vzdělávací nabídka AISIS X4.

Pět P

X5.

Informační centrum Kladno

X6.

Dobrovolnická služba – manažerský projekt

X7.

Zvýšení kvality vzdělávání v technických oborech


Předkladatel

Operační program

ČVUT + UK + AV SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno SM Kladno

OP PI OP PI OP ŽP OP ŽP OP ŽP OP ŽP OP ŽP IOP

SM Kladno

Způsobilé výdaje (mil. Kč)

Časový harmonogram Zahájení Ukončení činnosti činnosti

500,0 200,0 200,0 100,0 70,0 50,0 30,0 1,1

2010 2009 2009 2011 2010 2008 2009 2008

2013 2012 2012 2013 2012 2008 2009 2008

ROP StřČ

20,0

2012

2013

SM Kladno

ROP StřČ

50,0

2009

2010

SM Kladno SM Kladno SM Kladno

ROP StřČ ROP StřČ ROP StřČ

60,0 60,0 200,0

2009 2009 2009

2013 2009 2011

SM Kladno

ROP StřČ

10,0

2009

2010

ROP StřČ

60,0

2009

2012

ROP StřČ OP VK

2,3 20,0

2008 2009

2010 2013

OP VK

0,8

2008

2010

OP VK

2,5

2008

2010

OP VK

0,69

2009

2010

OP VK

6,0

2008

2010

Sportovní areály města Kladno, s.r.o. O.s. Kladno-Koněv AISIS, o.s. Dobrovolnické centrum Kladno, o.s. Dobrovolnické centrum Kladno, o.s. Dobrovolnické centrum Kladno, o.s. SOŠ ITEC

90


Č. X8. X9. X10. X11. X12. X13.

Název projektu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Penzion pro ženy Prevence kriminality Tréninkové bydlení Informační systém Magistrátu SM Kladna Komunikační síť SM Kladna


Předkladatel

Operační program

SOŠ ITEC Darachin, s.r.o. Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s SM Kladno SM Kladno

OP VK ROP StřČ OP LZZ OP LZZ IOP IOP

91

Způsobilé výdaje (mil. Kč) 4,6 20,0 5,0 15,0 10,0 38,0

Časový harmonogram Zahájení Ukončení činnosti činnosti 2008 2010 2008 2009 2009 2010 2009 2010 2008 2009 2008 2011

Integrovaný plán rozvoje města Kladna

Recommend Documents