Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“

Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

1


Obsah

(verze prosinec2012)

1 Úvod .................................................................................................................................. 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza ................ 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM ............................................................................................................................... 5 2.2 Analýza ekonomické a sociální situace – obecná část ................................................12 2.3 SWOT Analýza ...........................................................................................................44 2.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny ...............47 3 Popis zóny/tématu ...........................................................................................................58 3.1 Kvantitativní i kvalitativní popis zóny/tématu ...............................................................58 3.2 Vize, globální cíl ..........................................................................................................69 3.3 Stanovení cílů a strategie............................................................................................70 4 Popis opatření a aktivit ...................................................................................................83 4.1 Opatření 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ....................................88 4.2 Opatření 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly ...........................89 4.3 Opatření 2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí ....................................93 4.4 Opatření 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit ..............96 4.5 Opatření 3.1. Snižování energetické náročnosti budov ...............................................98 4.6 Opatření 3.2. Revitalizace veřejné zeleně .................................................................100 4.7 Opatření 4.1. Modernizace územní veřejné správy ...................................................101 Aktivita 4.1.2. Zefektivnění výkonu úřadu státní správy a samosprávy .......................102 Opatření 5. Příprava a řízení IPRM ..................................................................................104 5 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů ..........................................................................................................................106 5.1 Východiska pro tvorbu indikátorů ..............................................................................106 5.2 Indikátory pro měření globálního a specifických cílů IPRM........................................107 5.3 Indikátory pro měření cílů opatření IPRM ..................................................................108 5.4 Monitoring IPRM .......................................................................................................112 5.5 Způsob provedení změn IPRM..................................................................................113 6 Finanční a časový harmonogram .................................................................................114 6.1 Finanční a časový harmonogram celého IPRM .........................................................114 6.2 Finanční a časový harmonogram části IPRM financované z ROP SV .......................116 7 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM .............121 7.1 Partnerství při tvorbě dokumentu IPRM ....................................................................121 7.2 Partnerství při realizaci IPRM ....................................................................................123 7.3 Partnerství města a veřejnosti ...................................................................................123 Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

2


8 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM ...............................................125 8.1 Řídící struktura IPRM ................................................................................................125 8.2 Vzájemná komunikace řídící struktury IPRM a jejího okolí ........................................131 8.3 Partneři a jejich zapojení do přípravy realizace IPRM ...............................................132 8.4 Výběr dílčích projektů IPRM ......................................................................................133 9 Analýza rizik IPRM .........................................................................................................136 9.1 Metodika analýzy ......................................................................................................136 9.2 Seznam rizik a opatření k jejich eliminaci či omezení dopadu ...................................137 10 IPRM a naplňování horizontálních témat ...................................................................144 10.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace ...................................................................144 10.2 Udržitelný rozvoj .....................................................................................................146 11 Projekty financované z jiných OP ..............................................................................148 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků ...............................................................................149 13 Seznam zkratek ...........................................................................................................151


3


1 Úvod Integrovaný plán rozvoje města (dále jen IPRM) je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem posílení rozvojových tendencí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013. Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tématického přístupu města a směřují k dosažení společného cíle či cílů města. Město Hradec Králové patří do cílové skupiny měst nad 50 tis. obyvatel, pro něž je zpracování IPRM podmínkou k čerpání prostředků v rámci urbánní prioritní osy/oblasti podpory ROP. Prostřednictvím IPRM HK budou financovány projekty ve vymezeném území centra města spadající do oblasti podpory 2.1. v ROP Aktivity/projekty vhodné do oblasti podpory 1.2. v ROP Severovýchod a další aktivity/projekty vhodné pro tématické operační programy ČR, naplňující další aktivity prioritních oblastí IPRM uvedených v kapitole 1.4.3. Metodického pokynu MMR (blíže viz níže) budou uvedeny pro informaci. Při zpracování IPRM Hradec Králové (dále jen HK) bylo postupováno dle stanovených metodických materiálů a pokynů (Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13.8.2007 č. 883 v aktuálním upraveném znění ze dne 11.6.2008, Vademecum pro přípravu Integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007 - 2013 verze 1.04 z 25.2.2008 a Pokynů pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod verze č. 1.01 ze dne 16.6.2008) tak, aby zpracovaný IPRM HK mohl být předložen v rámci 8. kola výzvy vyhlášené dne 16.6.2008 do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center a byl v souladu s podmínkami „Výzvy pro předkládání IPRM v rámci ROP SV oblast podpory 2.1. ze dne 16.6.2008“. Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové (dále jen IPRM HK) navazuje na komplexní strategii rozvoje města (Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2020 z června 2006) a z ní vycházející akční plán v aktuálním znění (Akční plán 2007 – 2010) a je nástrojem na koordinaci a realizaci vybraných aktivit vedoucích k rozvoji centrální části města. „Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové“ je zpracovaný pro plánovací období 2007-2013 a je koncipován jako zónový integrovaný plán, tzn. zaměřený na vybranou geograficky vymezenou část města. Integrovaný plán města Hradec Králové s názvem „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ je dle kritérií „Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM“ ze srpna 2007 (dále jen Metodický pokyn) zpracován jako plán pro vymezenou centrální část města splňující vybraná kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (kapitola 1.4.2 ad 1c Metodického pokynu). IPRM HK „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ bude realizován prostřednictvím individuálních projektů v souladu s nastavenými opatřeními a aktivitami, které směřují k dosažení cílů a naplnění vize v daném území. S těmito projekty je pracováno v úzké vazbě na jednotlivé operační programy tak, aby došlo k zajištění synergického efektu a maximálního využití prostředků z fondů EU pro město Hradec Králové. Tyto projekty jsou směřovány do více operačních programů, největší pozornost je vzhledem k zaměření IPRM věnována Regionálnímu operačnímu programu. IPRM HK byl zpracován Centrem evropského projektování a.s., Hradec Králové na základě smlouvy o dílo uzavřené se Statutárním městem Hradec Králové dne 19.7.2007 a následných dodatků k této smlouvě.


4


2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza Analýza současné ekonomické a sociální situace a SWOT analýza města Hradec Králové představuje základní východisko pro volbu zaměření IPRM. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem MMR a obsahuje několik dílčích částí. Závěry a zjištění plynoucí z této analýzy slouží k definování SWOT analýzy a identifikaci místních regionálních disparit. Analýza města se skládá ze 4 částí: 1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM 2. Analýza ekonomické a sociální situace 3. SWOT analýza 4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Ad 1.) V této části bylo provedeno zhodnocení provázání IPRM se strategickými a programovými dokumenty na národní, regionální a místní úrovni. Ad 2.) Socioekonomická analýza města charakterizuje současný (výchozí) stav města a nastiňuje další možný vývoj situace. Je zpracována na základě dostupných dat a informací z oficiálních zdrojů (ČSÚ, Úřad práce, RES, GIS a další), které bylo možno zjistit k datu zpracování analýzy. Základním východiskem zpracované analýzy byl „Profil města“, který je součástí Strategického plánu města Hradec Králové do roku 2020 v aktualizované verzi z roku 2006. Ad 3.) Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. SWOT analýza shrnuje základní faktory rozvoje města. Ad 4.) V této části jsou shrnuty poznatky a závěry socioekonomické analýzy a rozvojového potenciálu města s nastíněním dalšího možného vývoje.

2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové je plně kompatibilní s následujícími strategickými dokumenty na národní, regionální a místní úrovni: Národní úroveň  Strategické obecné zásady společenství (SOZS), viz http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Regionalni_politika/Regionalni_politika_EU_2007_2013/Dokumen ty/Rozhodnuti_Rady_SOZS_2006_702_ES.pdf 

Národní rozvojový plán (NRP) 2007-2013, viz http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1141122325.materi-l-nrp---iii.-nrp-upraveny---str-113-a-124.pdf



Národní strategický referenční rámec (NSRR) ČR 2007-2013, viz http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/NSRR_final_1.pdf

Regionální úroveň  Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) 2007-2013, http://www.rada-severovychod.cz/regionalni-operacni-program-nuts-ii-sv 

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (SRK) 2007- 2015, viz http://www.krkralovehradecky.cz/scripts/detail.php?id=10626


5

viz


Místní úroveň  Strategický plán rozvoje města Hradec Králové (SPRM) do roku 2020, viz http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_rozvoj/odb_rozvoj/_str_plan/sp 2004.html, 

Akční plán 2007-2010 ke Strategickému plánu rozvoje města do roku 2020, viz http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_rozvoj/odb_rozvoj/_str_plan/a kcniplan_2.html



Územní plán města Hradec Králové (ÚPM HK), návrhové období do roku 2010, výhledové po roce 2010, viz http://www.hradeckralove.org/cz/Mapy/uzem_plan.html

Obrázek č. 1: Schéma provázání IPRM HK s rozvojovými dokumenty

2.1.1 Strategické obecné zásady společenství (SOZS) Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost (SOZS) jsou hlavním legislativním dokumentem na úrovni EU, který určuje strategii Unie v oblasti regionální politiky pro programovací období 2007-2013 a vymezuje orientační rámec pro intervence ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové (IPRM HK) navazuje na SOZS a reflektuje klíčové body především prvních dvou z celkového počtu tří priorit Obecných zásad pro politiku soudržnosti SOZS 2007-2013, které jsou zaměřeny na zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a ochranou životního prostředí a na podporu inovace, podnikavosti a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Z hlediska územního rozměru politiky soudržnosti naplňuje IPRM HK cíle vymezené v opatření 2.1 Příspěvek měst k růstu a zaměstnanosti, které je zaměřeno na podporu měst jako motorů regionálního rozvoje, konkrétně na rozvoj konkurenceschopnosti a služeb, na podporu vnitřní soudržnosti měst a zlepšování fyzického prostředí jako nezbytných podmínek pro udržitelný hospodářský rozvoj. SOZS také kladou důraz na integrovaný přístup při plánování rozvoje měst tak, aby byla zajištěna soudržnost investic a komplexnost řešení dané problematiky. Existence integrovaných plánů rozvoje města a podpora projektů do nich začleněných je doporučovaný postup explicitně zmíněný přímo v SOZS.

2.1.2 Národní rozvojový plán (NRP) 2007-2013 Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období 2007 - 2013, který popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. IPRM HK je plně kompatibilní s Národním rozvojovým plánem a jeho prioritními osami. Dle stanovených prioritních oblastí IPRM jsou zřetelné vazby a prolnutí témat se všemi prioritními osami Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

6


NRP, zvláště pak s prioritní osou Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky – priorita Rozvoj městských oblastí. Cílem priority Rozvoj městských oblastí je posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů. Priorita Rozvoj městských oblastí NRP je propojena s ostatními prioritami NRP, jejichž realizace ovlivňuje městské prostředí, a tedy dochází k prolnutí IPRM HK se všemi prioritními osami: 

dobudování a zkvalitnění infrastruktury ve městech – z hlediska dostupnosti a z hlediska ochrany životního prostředí a posilování zdravého způsobu života (PO Životní prostředí a dostupnost)



posilování zaměstnanosti, podpora rozvoje vzdělanosti a sociální soudržnosti (PO Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti)



podpora kapacit VaV, inovací (PO Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky)



komplexní regenerace částí měst v oblasti sociální, ekonomické, urbanistické, architektonické, kulturní a ekologické (PO Vyvážený a harmonický rozvoj území ČR).

NRP také přímo zmiňuje, že prostřednictvím priority 2.1. Rozvoj městských oblastí budou realizovány především integrované projekty řešící komplexním způsobem socioekonomickou proměnu daného území, tedy IPRM HK je plně kompatibilní s cíli a prioritami vytyčenými v Národním rozvojovém plánu na období 2007 – 2013.

PO Vyvážený a harmonický rozvoj území ČR

Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly Regenerace a revitalizace městského prostředí Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit Snižování energetické náročnosti budov Revitalizace veřejné zeleně Modernizace územní veřejné správy

PO Životní prostředí a dostupnost

Opatření IPRM HK

PO Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti

Prioritní osy NRP

PO Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky

Tabulka č. 1: Provázanost prioritních os NRP a opatření IPRM HK

xxx xxx xx x x x x

xxx xxx xx xx xx x xxx

x x xxx x xxx xxx x

xx x xx xx xx xx x

Vazba: x – slabá, xx – střední, xxx – silná

2.1.3 Národní strategický referenční rámec (NSRR) ČR 2007-2013 Národní strategický referenční rámec navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. IPRM HK je v plně souladu s NSRR. Přímá vazba je na strategický cíl IV. Vyvážený rozvoj území, priorita B Rozvoj městských oblastí. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území zohledňuje územní rozměr politiky soudržnosti a různorodé podmínky jednotlivých regionů. Priorita B. Rozvoj městských oblastí akcentuje rozvojovou strategii a směry podpory rozvoje městských oblastí a měst jako pólů rozvoje a území v rozvojových osách, kterými se šíří jejich rozvojové impulsy do okolí. Priorita NSRR Rozvoj městských oblastí přímo zdůrazňuje podporu regionálním centrům (krajská města a města nad 50 000 obyvatel) a jejich Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

7


funkčním seskupením s cílem posílit jejich význam v regionální, národní a evropské prostorové ekonomice coby tahounů růstu. Vazba IPRM HK na NSRR je zřetelná v těchto hlavních bodech, na které se priorita NSRR soustředí:  podpora integrovaných projektů zaměřených na revitalizaci a změnu funkčního využití vybraných městských částí, 

péče o životní prostředí ve městech a



podpora zdravého způsobu života.

Rovněž je podpora zaměřena na 

podporu sociální soudržnosti městských komunit

Priorita NSRR je také v neposlední řadě zaměřena na rozvoj inovačního potenciálu. S tím bezprostředně souvisí řada opatření zvyšující nabídku a posilujících dostupnost kulturních a sociálních služeb. V prioritě NSRR Rozvoj městských oblastí je též zdůrazňováno, že v oblasti rozvoje a obnovy měst či jejich částí bude podpora zaměřena na využití nových přístupů, jako je tématická či územní koncentrace intervence realizovaná podle integrovaných plánů rozvoje měst. I v tomto bodě je tedy IPRM HK plně v souladu s cíli a podmínkami priorit NSRR 2007-2013.


xx xxx xx xx x x xxx

x xx xxx x xx xxx x

IV. Vyvážený rozvoj území

xxx xxx x x xx xx xx

III. Atraktivní prostředí

Opatření IPRM HK

II. Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Strategické cíle NSRR

I. Konkurenceschopná česká ekonomika

Tabulka č. 2: Provázanost strategických cílů NSRR a opatření IPRM HK

xx xx xxx x xx xx x


2.1.4 Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) 20072013 Regionální operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní region soudržnosti, který zpracovávají členské země EU. Jsou zde podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období, najdeme zde i popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky se SF. Regionální operační program NUTS II Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové svým zaměřením vychází z ROP NUTS II SV. Přímou vazbu pak má na prioritní osu 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center (města s více než 50 000 obyvateli). Cílem oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center je posilovat roli měst jako pólů růstu a rozvoje regionu. K dosažení tohoto cíle jsou podporovány aktivity a projekty zaměřené na regeneraci a revitalizaci tzv. brownfields nacházejících se uvnitř urbanizovaných území, na obnovu vybraných městských částí a objektů s cílem zvýšit atraktivitu města a kvalitu života v nich, včetně revitalizace a regenerace veřejných prostorů, na rozvoj Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

8


infrastruktury v oblasti vzdělávání, dalšího vzdělávání, rozvoj infrastruktury v oblasti volnočasových aktivit, v oblasti zdravotnictví a infrastruktury v oblasti sociálních věcí, dále na investice vedoucí ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku. IPRM Hradec Králové je zaměřen přímo na výše zmíněné aktivity, konkrétně na regeneraci a revitalizaci městského prostředí - podporovaná aktivita revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb, na revitalizaci veřejné zeleně, na podporu kapacit pro výzkum, vývoj a inovace podporovaná aktivita podpora výstavby vysokoškolských kampusů, na podporu vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly - podporovaná aktivita budování infrastruktury zaměřené na rozvoj terciárního vzdělávání, na zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit. IPRM HK tedy naplňuje prostřednictvím těchto opatření a aktivit vazbu v přímé linii na ROP NUTS II SV. V nepřímé linii je IPRM HK provázán s dalšími prioritními osami ROP NUTS II SV. Viz tabulka níže. Lze tedy konstatovat, že IPRM HK splňuje podmínku kompatibility s tímto nadřeným strategickým dokumentem.


x x x x x x x

xxx xxx xxx xxx xx xxx xx

x x xx x x xx x

4. Rozvoj podnikatelského prostředí

2. Rozvoj městských a venkovských oblastí

Opatření IPRM HK

1. Rozvoj dopravní infrastruktury

Prioritní osy ROP SV

3. Cestovní ruch

Tabulka č. 3: Provázanost prioritních os ROP NUTS II SV a opatření IPRM HK

xx xx x x x x x


2.1.5 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (SRK) 2007- 2015 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje je jedním z významných koncepčních dokumentů určujících hlavní směry rozvoje kraje na období 2006 – 2015. Vedle základní vize kraje, globálního cíle a strategických cílů dokument obsahuje specifické cíle, které dále rozvíjejí jednotlivé prioritní oblasti. Za základní prioritní oblasti rozvoje kraje byly stanoveny Podnikání a zaměstnanost, Lidské zdroje, Venkov a zemědělství a Infrastruktura. IPRM HK je zpracován ve vazbě na tento strategický dokument Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje. Prioritní oblasti IPRM HK jsou vzájemně prolnuty a představují vazby na priority SRK a to především Podnikání a zaměstnanost, Lidské zdroje a Infrastruktura. Přímou vazbu představuje dokument IPRM HK na prioritní oblast Podnikání a zaměstnanost, specifický cíl D. Podpora vzájemné spolupráce firem, institucí terciárního vzdělávání a institucí výzkumných. Podpora výzkumu, vývoje a inovací (systémové a technologické), specifický cíl E. Rozvoj celoživotního učení a zlepšení spolupráce vzdělávací sféry se zaměstnavateli při rozvoji systému celoživotního učení a specifický cíl I. Racionální využívání stávajících zdrojů energií, surovinových zdrojů a podpora využití energie z obnovitelných zdrojů. Další patrná vazba IPRM HK je na prioritní oblast Lidské zdroje, specifický cíl A. Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva s využitím nových moderních vzdělávacích metod a nových technologií v počátečním i dalším vzdělávání, specifický cíl C. Rozvoj služeb volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva a specifický cíl E. Rozvoj komunitního a kulturního života. Vazba IPRM HK v přímé linii je také na prioritní oblast Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

9


Infrastruktura, specifický cíl E. Rozvoj infrastruktury v oblastech školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí, volnočasových aktivit a ostatní občanské vybavenosti, specifický cíl G. Zlepšení stavu a ochrany životního prostředí a specifický cíl H. Zvýšení kvality bydlení a zlepšení vzhledu měst a obcí. Lze konstatovat, že IPRM HK je plně v souladu s prioritami a cíli Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje.


xx xx x x xxx x x

xx xxx x xxx x x xxx

x x xx x x xx x

4. Infrastruktura

Opatření IPRM HK

2. Lidské zdroje

1. Podnikání a zaměstnanost

Prioritní oblasti SRK

3. Venkov a zemědělství

Tabulka č. 4: Provázanost prioritních oblastí SRK a opatření IPRM HK

xxx xxx xxx xxx xx xxx xx


2.1.6 Strategický plán rozvoje města Hradec Králové (SPRM) do roku 2020 SPRM vymezuje 8 klíčových oblastí, jimž by se měla věnovat pozornost a na které soustředit podporu v souvislosti s celkovým rozvojem města Hradec Králové. Dle stanovených prioritních oblastí IPRM HK jsou zřetelné vazby, ať již přímé či nepřímé, a prolnutí témat se všemi klíčovými oblastmi SPRM Hradec Králové. Přímá vazba IRPM na SPRM je v klíčové oblasti Urbanismus a bydlení, opatření 1.2 Revitalizace a rekonstrukce centra města a ochrana památek, 1.4 Oživení veřejných prostorů města. Tato opatření se prostřednictvím naplňování specifických cílů soustředí na zlepšení stavu památkových objektů ve městě, na udržení a zvýšení urbánní kvality centra města a na zvýšení užitných vlastností veřejných prostorů města pro obytné společenské a rekreační aktivity. Další zřetelnou vazbu IPRM HK má na SPRM v klíčové oblasti Podnikání a zaměstnanost, opatření 3.2 Podpora zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů, které se soustředí svými stanovenými specifickými cíli na vznik nových pracovních příležitostí ve městě, na snížení dlouhodobé nezaměstnanosti a je zde zdůrazňována příležitost k využití finančních prostředků EU k posílení aktivní politiky zaměstnanosti a celkově rozvoji lidských zdrojů. Klíčová oblast Vzdělávání a školství, opatření 5.6 Vysoké školství a opatření 5.7 Celoživotní vzdělávání se soustředí na podporu výstavby terciární infrastruktury, na kvalitní terciární vzdělávání a v neposlední řadě na kvalitu celoživotního vzdělávání, proto IPRM HK představuje přímou vazbu na tuto klíčovou oblast. Přímou vazbou IPRM HK na SPRM je také klíčová oblast Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch, opatření 8.1 Podpora a rozvoj kulturního a společenského života, opatření 8.2 Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyžití. Tato opatření se zaměřují na zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pro kulturu a společenský život ve městě, na zvýšení využívání kulturních památek a veřejných prostorů města k pořádání kulturních a společenských akcí a na zlepšení vybavenosti města infrastrukturou pro sportovní a rekreační vyžití. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

10


IPRM HK dále nepřímo odráží ostatní klíčové oblasti SPRM a sice: Sociální oblast a zdraví obyvatel, Životní prostředí, Doprava a Infrastruktura. V rámci přímé vazby IPRM na 4 klíčové oblasti SPRM Hradec Králové – Urbanismus a bydlení, Podnikání a zaměstnanost, Vzdělávání a školství a Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch – naplňuje IPRM HK tyto 4 globální strategické cíle SPRM HK: 1. Udržet a navázat na stávající postavení města v systému osídlení a na urbanistickou tradici, rozvinout ji a dosáhnout vyvážené funkční a prostorové struktury města. Podporovat ekologicky šetrné využívání stávajících nezastavěných i zastavěných ploch pro rozvoj města jak z hlediska počtu obyvatel, tak kvality života ( Globální cíl oblasti Urbanismus a bydlení). 2. Systémově vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru ( Globální cíl

oblasti Podnikání a zaměstnanost). 3. Rozvíjet vzdělanostní potenciál obyvatel města podporující zaměstnanost, adaptabilitu lidských zdrojů a kulturní a společenský život ( Globální cíl oblasti Vzdělávání a školství). 4. Vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou tvář města jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci (Globální cíl oblasti Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch).

Infrastruktura

Vzdělávání a školství

Životní prostředí

Sociální oblast a zdraví obyvatel

Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch


Podnikání a zaměstnanost

Opatření IPRM HK

x

x

xxx

x

xxx

x

x

xx

x

x

xx

x

xxx

x

x

x

xxx

xx

x

xx

x

xx

x

xx

x

x

xx

x

xx

x

xx

xxx

xx xxx x

x x x

x x x

x x x

x x x

xx xxx x

x x x

x x x

Urbanismus a bydlení

Klíčové oblasti SPRM HK

Doprava

Tabulka č. 5: Provázanost prioritních oblastí SPRM HK a opatření IPRM HK

Vazba: x – slabá, xx – střední, xxx - silná

2.1.7 Akční plán 2007-2010 ke Strategickému plánu rozvoje města do roku 2020 Akční plán 2007-2010 ke Strategickému plánu rozvoje města představuje krátkodobý realizační plán nezbytných aktivit včetně stanovení odhadovaných nákladů, odpovědných osob a garantů pro naplnění cílů stanovených ve Strategickém plánu rozvoje města. Akční plán 2007-2010 obsahuje projekty a přesně stanovené úkoly, které se město Hradec Králové zavázalo realizovat v letech 20072010. Zastupitelstvo města Hradec Králové schválilo tento Akční plán v roce 2007. Akční plán 20072010 detailnějším rozpracováním Strategického plánu rozvoje města představuje silnou vazbu na Strategický plán rozvoje města. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

11


Ve výše uvedené podkapitole Strategický plán rozvoje města Hradec Králové (SPRM) do roku 2020 je doložena vazba IPRM na tento strategický dokument rozvoje města. Proto tedy z toho důvodu, že Akční plán 2007-2010 zcela vychází ze Strategického plánu rozvoje města, lze konstatovat, že IPRM HK je plně kompatibilní také s tímto Akčním plánem 2007-2010.

2.1.8 Územní plán města Hradec Králové (ÚPM HK), návrhové období do roku 2010, výhledové po roce 2010 Územní plán vyjadřuje hlavní záměry a zásady prostorového a funkčního uspořádání a rozvoje daného území, stanovuje podmínky zastavitelnosti území, vymezuje místní územní systém ekologické stability a plochy pro veřejně prospěšné stavby. Územní plán města Hradec Králové byl schválen Zastupitelstvem města Hradec Králové dne 21.1.2000. Návrhové období územního plánu je stanoveno do roku 2010. IPRM odráží zásady Územního plámu města Hradec Králové. IPRM plně respektuje základní zásady uspořádání území vymezené v ÚPM HK. Jedná se o zásady urbanistické koncepce, funkční využití ploch a jejich uspořádání, zásady uspořádání ploch pro bydlení a občanské vybavení, zásady uspořádání ploch pro sport a rekreaci, zásady uspořádání ploch pro výrobu, zásady uspořádání dopravního vybavení, zásady uspořádání technického vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, ochranu a tvorbu životního prostředí, ochranu zemědělského půdního fondu.

2.2 Analýza ekonomické a sociální situace – obecná část 2.2.1 Základní geografické údaje Statutární město Hradec Králové leží v jižní části Královéhradeckého kraje, který je spolu s Pardubickým a Libereckým krajem součástí NUTS II Severovýchod. Město Hradec Králové patří historicky mezi nejdůležitější centra osídlení v rámci ČR a spolu s Pardubicemi tvoří silnou sídelní aglomeraci regionálního až nadregionálního významu. Vzdálenost od hlavního města Prahy je cca 100 km.V současnosti je město Hradec Králové hospodářsky, sídelně a populačně nejsilnějším sídlem Královéhradeckého kraje. Je přirozeným kulturním, ekonomickým, obchodním a průmyslovým centrem regionu. Administrativně a správně je centrem kraje, okresu, obcí s rozšířenou působností, obcí s pověřeným úřadem. V Hradci Králové sídlí rovněž Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a řada dalších významných subjektů a institucí. Správní území města má rozlohu 105,6 km 2 a je rozdělené na 21 katastrálních území. Statutární město je rozděleno na 21 městských částí. V roce 20071 zde žilo 94 255 obyvatel. Průměrná hustota zalidnění přepočtená na území města činila 892 obyvatel na km 2, což je 7x více než krajský průměr. Ve městě Hradec Králové žije přibližně 17% populace kraje. Morfologicky se město rozkládá v rovinatém terénu Polabské nížiny, na soutoku řek Labe a Orlice. Na severozápadním okraji města se reliéf města pozvolna zvedá k pahorkatině a při jihovýchodním okraji města se na mírné vyvýšenině rozkládá významný komplex Novohradeckých lesů. Průměrná nadmořská výška města činí 235 m.n.m. Klimatické a rozptylové podmínky jsou ve městě Hradec Králové velmi příznivé. Město leží v příhodné teplé a mírně suché klimatické oblasti s velmi teplým létem a mírnou zimou. Převládající západní proudění vzduchu a rovinatý terén ovlivňují kvalitu rozptylových podmínek a životního prostředí, které není výrazně negativně zatíženo místním znečišťováním ani dálkovým přenosem škodlivin. Životní prostředí na Královéhradecku patří v rámci ČR k nejkvalitnějším.

Shrnutí a závěry části 2.2.1

1

Údaj k 1.1.2007 (zdroj ČSÚ)


12


-

město Hradec Králové jako jedno z nejvýznamnějších center osídlení od historických dob do současnosti v rámci NUTS II. jedno ze tří statutárních měst a měst nad 50 tis. obyvatel součást hradecko-pardubické sídelní aglomerace přirozené regionální centrum s administrativní, správní, hospodářskou, obchodní a kulturněspolečenskou funkcí excentrická lokalizace města v rámci kraje vysoká hustota zalidnění poloha v rovinaté krajině na soutoku dvou řek, v oblasti příznivých klimatických podmínek

2.2.2 Sociodemografická struktura obyvatel Město Hradec Králové je nejlidnatějším sídlem v Královéhradeckém kraji a patří mezi 10 nejlidnatějších měst v ČR. K 1.1.2007 zde dle údajů ČSÚ žilo celkem 94 255 obyvatel, z nichž bylo 49 285 žen a 44 970 mužů. V dlouhodobém vývoji počtu obyvatel město střídavě populačně posiluje a ztrácí. Podle údajů ze SLBD město mezi lety 1961 – 1991 populačně výrazně rostlo a v roce 2001 naopak začalo populačně ztrácet. Maximálního počtu obyvatel město dosáhlo v roce 1990 (101 272 obyvatel) a až do roku 1997 se pohybovalo nad 100tisícovou hranicí. Populační ztráty město zaznamenává především v posledních cca 10 letech. Od roku 2000 klesl počet obyvatel města z 98 292 na 94 255 v roce 2007. V analýze nepříznivého demografického trendu poklesu počtu obyvatel od roku 1990 je patrné, že úbytek populace od roku 1992 je způsoben především migračními trendy obyvatelstva, které se postupně vystěhovává mimo katastr města, především do okolních venkovských obcí. Mezi nejčastější příčiny vystěhování z města Hradec Králové náleží stále více bytové důvody. V záporných hodnotách se také od roku 1994 pohybovala přirozená měna obyvatel, která až v posledních letech nabírá pozvolna opět kladných hodnot. Tento trend je všeobecně vnímám jako následek změny životního stylu silných populačních generací 70. let 20. století a jejich odložený reprodukční nástup. V roce 2006 přibylo přirozenou měnou (počet narozených – počet zemřelých) ve městě Hradec Králové 40 obyvatel (přirozený přírůstek na 1000 obyvatel 0,42). Migrační saldo (počet přistěhovalých – počet vystěhovalých) činil ve stejném roce -216 obyvatel (migrační úbytek na 1000 obyvatel -2,29). Celková bilance obyvatel za rok 2006 je tedy záporná a v absolutní hodnotě je úbytek -176 obyvatel (přepočteno na 1000 obyvatel -1,86). V následujících letech se očekává stálý pozvolný pokles počtu obyvatel města a to i přes fakt zvyšujícího se přirozeného přírůstku. Průměrný věk obyvatel města Hradec Králové je dle údajů k 1.1.2007 42,3 let, což je o 0,9 let více než průměr okresu Hradec Králové a o 1,7 let více než průměr Královéhradeckého kraje. Střednědobá prognóza vývoje věkového složení obyvatelstva předpokládá další nárůst hodnoty průměrného věku. Podíl předproduktivní složky obyvatel ve věku 0-14 let byl k 1. 1. 2007 12,86 %, to je 12 121 obyvatel, produktivní složku ve věku 15-64 let reprezentovalo 65 741 obyvatel, což je 69,74 % a v poproduktivním věku nad 65 let zde žilo celkem 16 388 obyvatel, tedy 17,38 %. Věková struktura obyvatel kopíruje trendy téměř všech velkých měst v ČR a oproti průměru kraje i ČR je zde zastoupen nižší podíl o cca 2% věkové kategorie 0-14 let. Pozvolna trvale stoupá podíl obyvatel nad 60 resp. nad 65 let, tedy obyvatel v poproduktivním věk a dochází tak k demografickému stárnutí populace. Tento trend lze předpokládat v pozvolném tempu i v následujících letech. Index stáří pro město Hradec Králové nabývá hodnoty 135, což dokazuje nedostatečnou reprodukci obyvatel vůči neproduktivní složce obyvatel. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání podle výsledků SLDB v roce 2001 žilo v Hradci Králové 14,5% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (počítáno z obyvatel starších 15 let), 4,9% obyvatel udávalo jako nejvyšší dosažené vzdělání vyšší odborné a nástavbové, 31,2% obyvatel úplné střední s maturitou, 31,4% vyučení nebo střední bez maturity a 16,2% základní a neukončené vzdělání. V porovnání s Královéhradeckým krajem je patrný výrazně vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných (průměr kraje je 7,5%), kteří jsou více zastoupeni v mladších věkových kategoriích do 49 let. Vzdělanostní struktura je zpravidla ve městech příznivější než ve venkovských regionech. Stejně tak tomu je i ve městě Hradec Králové, které se ve vzdělanostní struktuře podle nejvyššího dosaženého vzdělání řadí k nejlepším v rámci ČR. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

13


Ekonomická aktivita obyvatel je ve městě Hradci Králové vyšší než průměrné hodnoty tohoto ukazatele na krajské a celorepublikové úrovni. V roce 2001 (SLDB) žilo ve městě celkem 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho bylo 47 612 pracujících tzn. 49% z počtu obyvatel. Pracující obyvatelstvo bylo nejvíce zastoupeno ve věkové kategorii 35-55 let. Dojížďka obyvatel za prací mimo město je velmi nízká (dle výsledků SLBD v roce 2001 vyjíždělo za prací 7,6% pracujících), neboť Hradec Králové je významným střediskem zaměstnanosti v regionu. Naopak podíl dojíždějících za prací do Hradce Králové stále roste a tento trend bude pravděpodobně i nadále trvat. Národnostní struktura obyvatel města je jednotná bez výrazného zastoupení národnostních menšin. České národnosti je 95% obyvatel a mezi největší národnostní komunity ve městě patří národnost slovenská, vietnamská, polská, romská a německá. Obyvatelé Hradce Králové jsou méně religiózní než v průměru obyvatelé kraje (26,6%) i ČR (32,14%). K náboženské víře se v roce 2001 přihlásilo 22% obyvatel. Nejčastěji je zastoupena víra římskokatolická (75%).

Shrnutí a závěry části 2.2.2 -

nejlidnatější město v kraji a jedno z 10 nejlidnatějších měst v ČR v posledních cca 10 letech město populačně ztrácí a stejný trend se očekává i nadále pokles obyvatel způsoben více migrací než přirozeným úbytkem zesilující migrační trendy obyvatel mimo katastr města zvýšení porodnosti v posledních cca 2 letech vyšší průměrný věk obyvatel nižší podíl věkové kategorie 0-14 let a narůstající podíl kategorie 60 a více let demografické stárnutí populace vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel příznivá vzdělanostní struktura obyvatel vyšší ekonomická aktivita obyvatel nízká vyjížďka za prací mimo město a vysoká dojížďka do města za prací jednotná národnostní a náboženská struktura obyvatel

2.2.3 Ekonomika města Ekonomika města je odrazem jeho historického vývoje a i v současnosti je Hradec Králové výrazným regionálním centrem správy, školství a kultury. Tato odvětví spolu s vědou a zdravotnictvím zaměstnávají v současnosti okolo čtvrtiny všech zaměstnaných ve městě. Vedle toho je město Hradec Králové místem s pestrou oborovou skladbou průmyslu z velké části založeném na nejnovějších technologiích a využívající kvalifikovanou pracovní sílu. Město Hradec Králové je i atraktivním místem pro další rozvoj cestovního ruchu a s tím souvisejících aktivit.

Struktura ekonomických subjektů Ke konci března 2008 působilo na území města Hradec Králové celkem 25 884 registrovaných ekonomických subjektů. Z celkového počtu subjektů je přes 76 % zahrnuto v terciárním sektoru, 21 % v sekundárním a pouze necelá 3 % v primárním sektoru. Již z tohoto rozložení, které se liší od průměru Královéhradeckého kraje i celé České republiky ve prospěch terciéru, je patrné postavení města Hradce Králové jako centra služeb, správy a vzdělávání. Nejvíce ekonomických subjektů působí jako ve většině obcí v odvětví obchodu. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří subjekty zařazené do oblasti ostatních podnikatelských činností, které zahrnují např. činnosti v oblasti výpočetní techniky, výzkumné a vývojové činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí a další služby. Třetí skupinou jsou subjekty z odvětví zpracovatelského průmyslu. Touto strukturou se město Hradec Králové odlišuje od většiny obcí Královéhradeckého kraje i od hodnot za Královéhradecký kraj jako celek. Podíl subjektů provozujících svou činnost v oblasti ostatních služeb Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

14


(informační technologie, výzkum a vývoj…) nebývá tak výrazně vyšší v porovnání s podílem subjektů ve zpracovatelském průmyslu. Struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob pracujících právě v terciéru a kvartéru, kde pracuje přes 70% ekonomicky aktivních obyvatel města. Tradičně největší počet subjektů na území města zaměstnává maximálně 10 zaměstnanců, ale v Hradci Králové působí podle registru ekonomických subjektů až 28 velkých zaměstnavatelů, tzn. subjektů, které zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem ve městě je Fakultní nemocnice Hradec Králové. Další velcí zaměstnavatelé jsou z oblasti správy Magistrát města Hradec Králové, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Finanční ředitelství Hradec Králové a z oblasti školství Univerzita Hradec Králové. Mezi největší průmyslové zaměstnavatele na území města patří ARROW International ČR a.s. vyrábějící zdravotnickou techniku a RUBENA a.s. působící v gumárenském průmyslu.

Vědeckovýzkumný potenciál města Město Hradec Králové je působištěm šesti fakult celkem tří univerzit. Vysoké školy nezajišťují pouze výuku, ale ve spolupráci s dalšími institucemi jsou i významným centrem vědeckovýzkumných činností. Dlouholetou tradici zde mají lékařská studia, jejichž kvalitní zázemí je ještě umocněno přítomností fakultní nemocnice. Společným pracovištěm Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Hradci Králové je Centrum pro výzkum a vývoj působící při Fakultní nemocnici. Farmaceutická fakulta v rámci vědeckých prací spolupracuje s řadou místních ústavů či vědeckých pracovišť jako je např. Ústav experimentální biofarmacie PRO.MED.CS a Zdravotnický ústav se sídlem v Hradci Králové. Vědecko-výzkumné prostředí v Hradci Králové je výrazně ovlivněno existencí těchto fakult a Fakultní nemocnice s čímž souvisí i zaměření dalších výzkumných pracovišť, ústavů i soukromých firem. Soukromými subjekty jejichž hlavní činnost je zaměřena na zdravotnické nebo farmaceutické obory jsou např. ELLA-CS, s.r.o., EMPLA s.r.o., Generi Biotech s.r.o., již zmíněný ARROW International ČR a.s. Vedle takto zaměřených subjektů působí v Hradci Králové ještě např. Sklářský ústav Hradec Králové s.r.o, jehož činnost je zaměřena na výzkum a vývoj v oblasti přírodních, technických i společenských věd a spolupracuje se sousední Univerzitou Pardubice. V Hradci Králové se nachází i další organizace tvořící inovační infrastrukturu, které poskytují zájemcům o toto téma relevantní informace a služby jako například Technologické centrum Hradec Králové, regionální kancelář agentury CzechInvest, Hospodářská komora atd. Některé hradecké firmy jsou v současné době zapojeny do činností klastrů s různým oborovým zaměřením, které působí nejen na území Královéhradeckého kraje. Těmito klastry jsou: Omnipack, Plasticor, ICT klastr.

Pracovní síla a nezaměstnanost Nezaměstnanost se v Hradci Králové pohybuje dlouhodobě jak pod průměrem České republiky jako celku, tak i pod průměrem Královéhradeckého kraje. V únoru 2008 klesla míra nezaměstnanosti v Hradci Králové na hodnotu 3,1 %, v Královéhradeckém kraji dosahovala 4,5 % a míra nezaměstnanosti za celou Českou republika byla v té době na úrovni 5,9 %.


15


Míra nezaměstnanosti v %

Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, v ORP a ve městě Hradec Králové v letech 2001 - 2008

9 8

7,3

7,3

7 6,3

6 5

8,3

7,9

6,0 5,5

6,3

6,2

6,0

5,8

6,5

7,0

6,7

6,3

5,1

5,4

4,7 3,4

4,5

4

3,3

3 2001

2002

Rok

2003 ORP

2004 KHK

2005 HK

ORP

2006 KHK

2007

4,5 3,7 3,1 28.2.2008

HK

Zdroj:MPSV

Na území města Hradec Králové je 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel. V únoru 2008 bylo na úřadu práce evidováno 1 575 dosažitelných uchazečů o zaměstnaní 2 a naproti tomu se nabízelo 1 477 volných pracovních míst. Celkový počet uchazečů o zaměstnání byl v únoru 2008 v Hradci Králové 3 701. Z tohoto celkového počtu největší podíl uchazečů je ve věkové kategorii mezi 51. a 55. rokem (15,5 %) a mezi 31. a 35. rokem (13,3 %). Ve struktuře nezaměstnaných podle jejich posledního zaměstnání jednoznačně převládají pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kteří tvoří více než čtvrtinu žadatelů o práci. Významně zastoupeni jsou i provozní pracovníci ve službách a obchodě (15 %). Okolo 10 % žadatelů o práci tvoří bývalí nižší administrativní pracovníci (úředníci) a také řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. Lidé s vysokou kvalifikací jsou zastoupeni minimálně. Podle Regionální statistiky ceny práce (MPSV) byl v Královéhradeckém kraji ve čtvrtém čtvrtletí 2007 medián hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře 18 618 Kč a průměr činil 21 397 Kč. Medián hrubého měsíčního platu ve stejném období v kraji u nepodnikatelské sféry činil 22 231 Kč a průměrný hrubý měsíční plat byl 23 240 Kč. Na území města Hradec Králové jsou významnou skupinou lidé pracující v nejrůznějších službách a úřadech. Potenciální pracovní sílu v Hradci Králové zvětšují i lidé dojíždějící do města za prací z okolí.


ekonomicky silné a správní centrum regionu s pestrou nabídkou služeb a vzdělávání a tradičním průmyslovým zázemím s vysokým podílem moderních a sofistikovaných technologií vysoký podíl ekonomických subjektů v terciární sféře minimální zastoupení primárního sektoru přes 70% pracujících v terciárním a kvartérním sektoru 28 velkých zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci největší zaměstnavatel Fakultní nemocnice vysoký a diverzifikovaný vědeckovýzkumný potenciál města založený na přítomnosti vysokých škol a ústavů

2

Uchazeči o zaměstnání, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou okamžitě nastoupit. Nejsou zde tedy zahrnuti: uchazeči ve vazbě, ve výkonu trestu, v pracovní neschopnosti, uchazeči zařazení na rekvalifikační kurzy, vykonávající krátkodobé zaměstnání, pobírající peněžitou pomoc v mateřství.


16


-

dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti nižší průměrná mzda v podnikatelské i nepodnikatelské sféře

2.2.4 Cestovní ruch ve městě Město Hradec Králové disponuje bohatým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Turisticky atraktivní jsou ve městě nejen historické a kulturní památky, ale také prvky moderní architektury a urbanistické koncepce města. Vyhledávané jsou také lokality Novohradeckých lesů, Přírodního parku Orlice a dalších rekreačních zón nacházejících se v těsné blízkosti urbanizovaného města. Z historických památek jsou turisticky nejpřitažlivější objekty na Velkém náměstí s dominantou Chrámu Svatého Ducha a Bílou věží a kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo kostel Svatého Mikuláše v Jiráskových sadech. Postupnou rekonstrukcí parteru města se stále přitažlivějšími stávají i další zóny města jako je např. Pěší zóna s Masarykovým náměstím, Gočárova třída s Ulrichovým náměstím, a v neposlední řadě oázy klidu a odpočinku v podobě několika parků a sadů (Žižkovy sady, Jiráskovy sady, Šimkovy sady, zeleň podél toku Labe a Orlice). Pozitivní význam pro rozvoj cestovního ruchu ve městě mají rovněž různorodá kulturní zařízení, jejichž význam přesahuje město i region. Řadí se mezi ně např. loutkové divadlo Drak, Klicperovo divadlo se stálým souborem a několika scénami, Filharmonie Hradec Králové, Museum východních Čech, Galerie moderního umění a další. K rozvoji cestovního ruchu ve městě přispívá také bohatý společensko-kulturní život, založený na tradici každoročních akcí (např. Divadlo evropských regionů – mezinárodní festival, Slavnosti Královny Elišky, festival Jazz goes to town,, předvánoční trhy a další akce). Nejvýznamnější akce a události zastřešuje ve městě tzv. cyklus Regina, jehož program je znám na celý kalendářní rok. Rozvinutá infrastruktura pro sportovní aktivity je dalším pozitivním předpokladem k rozvoji cestovního ruchu ve městě. Mnohá sportoviště (např. Všesportovní stadion, Zimní stadion, Plavecký bazén a Městské lázně) mají vysokou spádovost za širokého okolí. Z rekreačně-sportovních akcí patří k nejznámějším tradiční cykloakce „Město na kolech“. Cestovní ruch ve městě je také ovlivněn blízkostí dalších významných destinací v regionu (Krkonoše, Orlické hory atd.) a nedalekými návštěvními místy kulturně-historických objektů a památek (bojiště prusko-rakouské války Chlum, zámky Hrádek u Nechanic, Častolovice, Doudleby a Opočno, areál zámku Kuks, pevnostní systém v Jaroměři, Třebechovický betlém a mnoho dalších). Město Hradec Králové jako přirozená krajská metropole má velký význam pro rozvoj tzv. kongresové turistiky. V poslední době vzrůstá zájem o město jako jedno ze sídel, kde se konají akce kongresového typu. K těmto účelům slouží zejména kongresové centrum Aldis, dále se zde nachází několik menších zařízení jako Adalbertinum, Nové Adalbertinum, Univerzita Hradec Králové a další. Ročně se ve městě koná cca 80 konferencí, kongresů a výstav. Královéhradecká síť ubytovacích zařízení zahrnuje nabídku od dvouhvězdičkových hotelů po hotely vyšších standardů. Celkem je dle registru ČSÚ ve městě Hradec Králové 24 hromadných ubytovacích zařízení, z nichž je 5 zařízení hotelového typu v kategorii čtyř- a tříhvězdičkových, 3 v kategorii jednoa dvouhvězdičkových, 8 penzionů, 1 kemp a 7 ubytoven či dalších zařízení). Ubytování vyššího standardu je více koncentrováno v centrální části města. V okrajovějších lokalitách se nacházejí více penziony a ubytovny nižší kategorie nebo více orientované na rodinnou rekreaci. V kategorii hotelů Hradec Králové nabízí více než 800 lůžek a více než 250 lůžek je připraveno v penzionech. Nejen v letních měsících nabízí ubytování kemp Stříbrný rybník situovaný na východním okraji města. Nabídka ubytovacích zařízení poskytujících vyšší standard služeb je nedostačující především z pohledu zázemí a kapacit pro konání větších akcí ve městě (kongresů, výstav atd.). Celková kapacita lůžek v ubytovacích zařízeních všech kategorií ve městě je cca 1 800 lůžek. V turistické oblasti Hradecko byla tato kapacita k 31.12.2006 2 663 lůžek. Průměrná cena za ubytování se pohybovala okolo 408 Kč a celkový počet přenocování se za každý rok pohybuje v rozmezí 150-200 tisíc a má dlouhodobě mírně rostoucí tendenci. V rámci celého okresu dosahuje počet přenocování hranice 300 tisíc, z čehož jsou v průměru 80 – 100 tisíc cizinci. Nejčastějšími zahraničními návštěvníky Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

17


jsou v Hradci Králové turisté z Německa (45%), Rakouska, Polska, Slovenska a Velké Británie. Průměrná doba pobytu se pohybuje v rozmezí 5-6 dnů. Stravovací a restaurační infrastruktura je bohatá co do stylu i standardu zařízení. Nejvyšší koncentrace těchto zařízení je v historickém centru města (Velké náměstí a okolí) a v lokalitě pěší zóny a okolí. Nacházejí se zde zařízení poskytující nejvyšší standard se širokou gastronomickou nabídkou, i zařízení nižšího standardu. Informační servis pro turisty a návštěvníky zajišťuje především Městské informační centrum s kanceláří na Velkém náměstí a na Gočárově třídě. popř. další informační centra (B&K Tour v OC Futurum a na třídě SNP, Infocentrum Českých drah v budově hlavního nádraží, cestovní kanceláře atd.). Z hlediska návštěvnosti města a regionu Královéhradecka turisty můžeme konstatovat, že dle dostupných údajů o návštěvnosti 3 Královéhradecko dosáhlo hodnoty 1,38 turistů na jednoho obyvatele regionu, přičemž průměr za ČR je 1,62. Ze sledovaných údajů za 7 let (roky 1997-2003) je však patrný rychlý nárůst tohoto ukazatele v regionu Královéhradecka z hodnoty 0,86 v roce 1997, zatímco průměrná hodnota za ČR vykazuje více vyrovnaný dlouhodobý mírný nárůst z hodnoty 1,54 v roce 1997.


-

největší turistické atraktivity v centru města postupná revitalizace a regenerace parteru města bohatý kulturně-společenský život s akcemi nadregionálního významu rozvinutá volnočasová infrastruktura blízkost města k dalším zajímavostem a rekreačním oblastem v kraji rozvoj kongresové turistiky ve městě nedostačující kapacita prostorů a služeb pro další rozvoj kongresové turistiky poměrně pestrá nabídka ubytovacích a stravovacích služeb s vysokou koncentrací v centrální zóně města rozvoj informační infrastruktury pro návštěvníky města

2.2.5 Školství Hradec Králové je centrem školství a vzdělanosti v celém regionu. Podpoře škol a vzdělávání je ve městě věnována velká pozornost.

Mateřské školy Současná síť mateřských škol (MŠ) je v Hradci Králové rozložená rovnoměrně. Existují zde MŠ zřizované městem, Královehradeckým krajem a soukromé MŠ. K 1.9.2006 bylo Statutární město Hradec Králové zřizovatelem celkem 30 MŠ. Z tohoto celkového počtu je 16 MŠ sloučeno do 10 samostatných příspěvkových organizací a 14 MŠ je začleněno pod ředitelství základních škol. Kapacita MŠ zřizovaných Statutárním městem Hradec Králové byla k 1.9.2006 2 430 míst. Naplněnost MŠ k tomuto datu je cca 96,6 %. Ve všech školách dochází k integraci dětí s tělesným postižením. Hlavním cílem města je udržení územní dostupnosti mateřských škol v okrajových částech města a udržení počtu míst v mateřských školách tak, aby byl zajištěn servis pro mladé rodiny. Dále je snaha o rozšíření výchovného vzdělávacího programu v MŠ a integrace tělesně postižených dětí v kolektivech MŠ.

Základní školy

3

Zdroj: agentura CzechTurism


18


Statutární město Hradec Králové je zřizovatelem 17 úplných základních škol (ZŠ) a 1 školy malotřídní (Malšova Lhota). Na území města Hradce Králové působí i školy jiného zřizovatele. Jedná se o 3 školy zřizované krajským úřadem, 2 školy zřizované církvemi a 3 soukromé školy, kde žáci plní povinnou školní docházku. Ve školním roce 2006/2007 navštěvovalo ZŠ zřizované městem 7675 žáků. Naplněnost těchto ZŠ se pohybovala okolo 70,8%. Síť základních škol (ZŠ) je nerovnoměrná z hlediska rozmístění budov. Projevuje se snaha některých škol o profilaci. Základním školám se daří integrovat děti s tělesným postižením. Provoz škol je zřizovatelem dobře zajištěn, ale problémy nastávají při velké údržbě budov. Kladem současného stavu je otevření školních hřišť pro veřejnost a nabídka velkého množství volnočasových aktivit. Hlavním cílem města je optimalizovaná síť ZŠ škol ve městě, zlepšení technického stavu budov ZŠ a udržení systému otevřených školních hřišť pro veřejnost. Na území města Hradce Králové působí také 2 základní umělecké školy jako příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je Statutární město Hradec Králové. Školy poskytují základní vzdělání ve všech oborech zájmové umělecké činnosti – hudební, výtvarné, taneční a literárně-dramatické.

Střední školy Síť středních a vyšších škol tvoří kvalitní základnu, pokud jde o množství a dostatečnou oborovou strukturu. Celkem je v Hradci Králové 8 středních odborných škol a 2 gymnázia zřízená Královéhradeckým krajem, 4 soukromé střední odborné školy, dvě soukromá a církevní gymnázia. Hradec Králové má také 4 vyšší odborné školy, tři z nich jsou soukromé, jedna je zřízená Královéhradeckým krajem a 5 střeních odborných učilišť a 1 odborné učiliště. Dlouhodobý pokles porodnosti působí nenaplnění kapacit některých typů SŠ. Celková cílová kapacita středních odborných škol, středních odborných učilišť a učilišť jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj byla ve školním roce 2005/2006 4732 žáků a ke studiu nastoupilo celkem 3 726 žáků. U gymnázií byla v tomto školním roce celková cílová kapacita 1240 míst a v oborech čtyřletého a šestiletého gymnázia studovalo celkem 1 205 žáků. Celková cílová kapacita soukromých a církevních středních odborných škol a vyšších odborných škol je 1995 míst . Ve školním roce 2005/2006 studovalo v těchto školách 1156 žáků. Ve městě je dostatek budov pro střední a vyšší školství, ale jejich technický stav není vždy vyhovující. Chybí střední škola vyučující v cizím jazyce. Chybí také ubytovací kapacity pro žáky. Školy nedostatečně využívají možné financování ze zdrojů podnikatelského sektoru. Cílem je zlepšení stavu a údržby školních budov středních a vyšších škol ve vlastnictví města, zkvalitnění nabídky možností jazykového vzdělávání pro studenty středních a vyšších škol a zvýšení kapacit pro ubytování středoškoláků ve městě (domovy mládeže).

Vysoké školy Město Hradec Králové je významným univerzitním centrem se šesti fakultami celkem tří univerzit. Jedná se o Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, Fakultu vojenského lékařství Univerzity obrany (dříve Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně), Univerzitu Hradec Králové a Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2005/2006 absolvovalo Fakultu lékařskou 161 studentů, Fakultu farmaceutickou 214 studentů a Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany 40 studentů. Univerzitu Hradec Králové tvoří tři fakulty – Pedagogická fakulta, Fakulta informatiky a managementu a Filozofická fakulta. V současné době navštěvuje Univerzitu Hradec Králové kolem 7 000 studentů. Nejstarší a největší subjekt Univerzity Hradec Králové je Pedagogická fakulta. Na fakultě studuje více jak 4 500 studentů zapsaných v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech. Kromě toho na fakultě studuje přibližně 1 700 účastníků různých forem celoživotního vzdělávání. Fakulta informatiky a managementu nabízí studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, a to jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Na fakultě studuje více než 1 800 studentů. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové vznikla k 1.9.2005 oddělením od Pedagogické fakulty a je tak nejmladší a nejmenší fakultou univerzity. Na Filozofické fakultě lze Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

19


studovat v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu. V roce 2005/2006 absolvovalo Univerzitu Hradec Králové 1082 studentů. Cílem města pro nejbližší období je rozvoj univerzitního areálu Na Soutoku a zlepšení informačního servisu webu města o ubytovacích možnostech pro studenty VŠ v Hradci Králové.


optimalizovaná síť MŠ a ZŠ oborově bohatá síť středních škol a učilišť chybí školy s výukou v cizím jazyce nedostatek ubytovacích kapacit pro žáky a studenty sídlo šesti fakult tří univerzit dlouhodobý rozvoj vysokého školství ve městě výstavba univerzitního kampusu

2.2.6 Zdravotnictví a sociální péče Zdravotní péče Zdravotní péče je ve městě Hradec Králové na vysoké úrovni. K 30.6.2006 fungovalo v Hradci Králové 52 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 29 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 79 stomatologických ordinací, 10 ordinací gynekologa a 117 ordinací lékaře specialisty, 35 lékáren, jedna ústavní lékárna a 26 samostatných odborných laboratoří. Nejvýznamnějším zařízením nemocniční péče je Fakultní nemocnice, která vykazuje vysokou spádovost nejen oblastní či krajskou, nýbrž v některých speciálních pracovištích i celorepublikovou. Mezi další zařízení, poskytující zdravotnické služby patří státní a soukromá ambulantní i lůžková zdravotnická zařízení. Jedná se především o Léčebnu pro dlouhodobě nemocné (LDN). Od svého vzniku plní LDN úlohu specializovaného zdravotnického lůžkového zařízení, jež zajišťuje diferencovanou péči pro převážně geriatrické a dlouhodobě nemocné pacienty, u nichž nelze ambulantními formami péče zvládnout zhoršující se zdravotní stav. Dalším významným zdravotnickým zařízením je první privátní chirurgické sanatorium – Sanus. Díky vybavení a organizaci práce je hlavní těžiště činnosti tohoto zařízení v oblasti metod, které mohou být prováděny ambulantně či semiambulantně, tj výkonů které umožňují odchod pacienta do domácího ošetření buď okamžitě či po krátkém odpočinku. Zdravotnické zařízení Sanus poskytuje lékařskou péči ve čtyřech hlavních oborech: Gynekologie, Centrum asistované reprodukce s genetickou poradnou, Urologie a Plastická a estetická chirurgie. Významným soukromým zdravotnickým zařízením je také Hradecké oční sanatorium, které bylo otevřeno roku 1996. Jedná se o jediné soukromé zdravotnické zařízení v České republice, které se specializuje na poskytování komplexní zdravotní péče v oboru oftalmologie nejen pro dospělé pacienty, ale také pro děti již od narození. Přednemocniční neodkladnou péči v Hradci Králové zabezpečuje Zdravotnická záchranná služba, která je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Dále ve městě funguje od roku 1993 Protialkoholní záchytná stanice. V rámci organizace působí i protialkoholní poradna poskytující ambulantní léčbu klientům závislým na alkoholu a jiných návykových látkách. Cílem do budoucna je především zachování rozsahu a dostupnosti poradenské a ambulantní zdravotní péče, udržení postavení Fakultní nemocnice jakožto nadregionálního centra zdravotní péče a zachování zdravotnického školství ve městě v dosavadním rozsahu.

Sociální služby Systém sociálních služeb je v Hradci Králové kvalitní. Působí zde velké množství zařízení sociální, zdravotní a speciální školské a výchovné péče. Jedná se například o azylové domy (Dům Matky Terezy pro muže, Domov pro matky s dětmi), zařízení ústavní výchovy( Dětský diagnostický ústav), krizová centra ( Středisko rané péče Sluníčko), linky důvěry (OS Linka důvěry HK, Život 90 – Senior telefon), prevence AIDS, poradny (Občanské poradenské středisko,o.p.s, Centrum pro rodinu, Občanské sdružení ADRA, Pedagogicko-psychologická poradna, Centrum pro zdravotně postižené). Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

20


Do oblasti sociální péče také patří pečovatelská služba (Centrum sociální pomoci a služeb o.p.s., Oblastní charita Hradec Králové, Život 90 Hradec Králové), péče o seniory (Senior centrum o.p.s., Domov důchodců Nový Hradec Králové, Svaz důchodců) a práce s rizikovými skupinami dětí a mládeže (Středisko výchovné péče Návrat, Středisko výchovné péče Domino, OS Salinger, nízkoprahová centra). V Hradci Králové také fungují zařízení domácí ošetřovatelské péče (Pracoviště ošetřovatelské péče Hradec Králové, Home care Services&Supplies, s.r.o., Charitní ošetřovatelská služba), speciální školská a výchovná zařízení (Speciální pedagogické centrum pro zrakově postižené děti, Speciální školy pro sluchově postižené, Speciální ZŠ a praktická škola se speciálně pedagogickým centrem, Soukromá škola pro žáky s více vadami DANETA, s.r.o.). Velká pozornost je ve městě věnována také osobám zdravotně postiženým, osobám ohroženým závislostí a také péči o společensky nepřizpůsobivé občany. Sociální služby ve městě prioritně zajišťují neziskové organizace. Ze státních, případně evropských peněz jsou podporovány investiční akce zaměřené na domy s pečovatelskou službou, chráněné dílny, azylové domy apod. V Hradci Králové je také realizována koncepce bytové politiky, řešící dostupné bydlení pro specifické skupiny obyvatel. Cílem v této oblasti je především rozvoj a zvýšení kvality sociálních služeb ve městě, udržení podílu prostředků vynakládaných na oblast sociálních služeb na celkovém rozpočtu města a zpomalení nepříznivého demografického vývoje ve městě.


vysoká úroveň zdravotní péče kumulace specializovaných lékařských oborů přítomnost Fakultní nemocnice Hradec Králové a dalších specializovaných státních i soukromých zdravotnických zařízení zavedený systém sociálních služeb rozvoj specializovaných zařízení sociální péče pro cílové skupiny obyvatel rozvoj domácí ošetřovatelské péče sociální služby ve městě prioritně zajišťují NNO služby a rozvoj zařízení na podporu minimalizace sociální exkluze a zpomalení nepříznivého demografického vývoje

2.2.7 Kultura V Hradci Králové se nachází velké množství kulturních zařízení, ve kterých se konají různorodé kulturní akce, a svou činnost zde provozují kulturní sdružení a instituce. Město Hradec Králové má bohatou kulturní tradici. O tom svědčí také vysoký zájem občanů o kulturu ve městě. Některá kulturní zařízení zřizuje samo město. S podporou města se také každoročně koná mnoho prestižních akcí v cyklu Regina, desítky odborných kongresů, nejrůznějších národních přehlídek a soutěží. Privátní subjekty město podporuje v rámci své grantové politiky, která zahrnuje podporu činností i významných akcí prezentujících nebo propagujících město. Významným kulturním zařízením je v Hradci Králové především Klicperovo divadlo, divadlo Drak a Filharmonie Hradec Králové. Ve městě fungují také 3 kina. Kromě osmisálového multiplexu Cinestar, je to především artové Kino Centrál a letní kino Širák. K atraktivitám města patří i Obří akvárium, Muzeum zabezpečovací techniky a mladé Letecké muzeum včetně formace Létajícího cirkusu na královéhradeckém letišti. Letiště je také místem , kde se každoročně setkává velký počet příznivců Hip Hop Kempu, Truckfestu a Tuning párty. Dále se zde koná Letecká show, koncerty populárních skupin a akce pořádané v rámci cyklu Regina. Každoročně se v Hradci Králové koná také velké množství festivalů, kongresů a veletrhů. Mezi nejvýznamnější patří Divadlo evropských regionů, Jazz Goes To Town, Nábřeží sochařů, letní Open Air opera a zářijové Slavnosti královny Elišky. Dlouholetou tradici má také festival Techfilm a Hradecké hudební fórum, mezinárodní taneční soutěže, folklorní festivaly aj. V Hradci Králové také fungují dětské pěvecké sbory Jitro a Boni Pueri, které dosahují výborných výsledků nejen na domácí scéně, Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

21


ale i v zahraničí. Mezi vynikající amatérské soubory se řadí také Divadlo Dno, Komorní orchestr Primavera při ZUŠ Na Střezině a Divadlo Jesličky. Nedostatkem v oblasti kultury v Hradci Králové se jeví menší podíl alternativních klubů a uskupení a menší podíl výtvarných aktivit oproti dalším druhům umění. Cílem města je především zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro kulturu a společenský život, zvýšit využívání kulturních památek a veřejných prostorů města k pořádání kulturních a společenských akcí a udržet úroveň podpory kulturních organizací zřízených městem z veřejných zdrojů.


bohatá kulturní tradice ve městě vysoký zájem občanů o kulturní a společenské dění ve městě různorodá nabídka kulturních zařízení a programů největší a prestižní kulturní akce soustředěny v rámci cyklu Regina finanční podpora města na kulturní akce ve městě každoroční konání významných kulturních a společenských akcí přítomnost unikátních souborů a seskupení méně prostoru pro alternativní umění a výtvarné aktivity

2.2.8 Sport a volnočasové aktivity Z hlediska sportovního vyžití je Hradec Králové městem se sportovní tradicí a širokou základnou mládeže, ovlivněnou existencí vysokých a středních škol. V Hradci Králové je možno najít téměř všechny druhy tradičních sportů. Přírodní a urbanistické podmínky města z hlediska sportu jsou dobré. Město také podporuje sport finančně. Město Hradec Králové v roce 2006 finančně podpořilo 3 690 pravidelně sportujících dětí a mládeže do 18 let. Nejvýznamnější sportoviště na území města lze rozdělit do tří základních skupin. Mezi sportoviště v majetku města patří zejména Všesportovní stadion, Zimní stadion, Městské lázně, Plavecký bazén 50 m a další. Návštěvnost zimního stadionu je vysoká. Například bruslení veřejnosti navštíví ročně cca 25 000 občanů, ostatní akce navštíví cca 50 000 návštěvníků ročně. Pokud jde o hokej, odehraje se ročně cca 26 domácích ligových zápasů a utkání play-off. Naopak Plavecký areál zaznamenává od roku 2001 přes mírně kolísavý průběh úbytek v počtu návštěvníků. Ve srovnání s rokem 2001 a 2006 je úbytek 27 302 návštěvníků. Tato situace je způsobena otevřením nových bazénů a akvaparků v okolí města Hradec Králové. Mezi sportoviště, která nejsou v majetku města je možno zařadit TJ Sokol Hradec Králové, TJ Slavia Hradec Králové, TJ Montas Hradec Králové, areál DTJ, Hradecký jezdecký klub, tenisové areály a další. Dále ve městě funguje 17 veřejně přístupných hřišť při základních školách, zařazených v rámci prevence kriminality do projektu „Otevřená školní hřiště“. K 31.8. 2006 je 16 z nich nově zrekonstruovaných. Návštěvnost těchto sportovišť je vysoká. Pravidelně se v Hradci Králové konají sportovní podniky celorepublikového i mezinárodního charakteru. Jedná se například o Akvasalon-mezinárodní turnaj v zápase, Mezinárodní vánoční turnaj Sokol Cup v basketbalu, Mezinárodní halový turnaj v kopané žákyň, Velká cena Hradce Králové ve sportovní gymnastice, Mezinárodní turnaj mužů a žen v judu. Dále se ve městě konají prestižní sportovní akce zařazené do celoročního programu REGINA. V rámci tohoto programu jsou organizovány exkluzivní výstavy, veletrhy, kulturní, společenské a sportovní události. Konkrétně se jedná o Grand Prix Hradec Králové v karate, Skate Cup Hradec Králové, RockMachine „Okolo Hradce“, Mistrovství ČR neregistrovaných hráčů v tenise. Sport ve městě není zaměřen pouze na vrcholový a výkonnostní. Sportu se v Hradci Králové věnuje také široká veřejnost (např. „Město na kolech“), hendikepovaní sportovci (Mistrovství České republiky mentálně postižených ve stolním tenisu, Mezinárodní turnaj v ledním hokeji neslyšících sportovců atd.) a také veteráni (Mezinárodní turnaj veteránů v házené). Nedostatkem v oblasti sportovního vyžití je absence venkovního koupaliště, víceúčelové haly s odpovídajícím zázemím pro halové sporty a síť bezpečných rekreačních cyklostezek a kondičních stezek. Cílem města je do budoucna zvýšit počet pravidelně sportujících dětí, zlepšit podmínky pro rekreační cyklistiku na území města a zvýšit nabídku „otevřených hřišť“. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

22



vyhovující nabídka sportovních aktivit ve městě přítomnost tradičních „velkých“ sportů, ale i méně rozvinutých sportovních odvětví široká základna sportovních klubů a oddílů dobré přírodní podmínky pro rozvoj sportovních aktivit ve městě kolísavá návštěvnost sportovních zařízení potřebná rekonstrukce některých sportovišť a hal zpřístupnění školních hřišť pro veřejnost v rámci projektu „Otevřená školní hřiště“ přítomnost vrcholových a výkonnostních sportovních klubů a oddílů pořádání republikových i mezinárodních sportovních událostí absence venkovního koupaliště postupný rozvoj cyklostezek, rekreačních a kondičních stezek

2.2.9 Životní prostředí Město Hradec Králové se nachází v oblasti s relativně čistým a kvalitním životním prostředím bez výraznějšího negativního zatížení z místních ani dálkových zdrojů. Vysoký podíl zeleně a lesů ve městě i okolí, relativně čisté ovzduší a kvalita vod, ochrana přírody a výskyt lokalit se zachovanými přírodními ekosystémy jsou hlavními charakteristickými rysy města z hlediska životního prostředí.

Ochrana ovzduší Rovinatý reliéf krajiny a dobré provětrávání výrazně ovlivňují kvalitu ovzduší ve městě, které není výrazně postiženo nadměrnou emisní a imisní zátěží. Inverzní situace se vyskytují ojediněle především v zimních měsících nebo mají jen lokální charakter. Město Hradec Králové se řadí mezi města se střední imisní zátěží. V katastru města se nacházejí celkem 4 zvláště velké zdroje znečištění (REZZO 1), dalších 28 velkých zdrojů znečištění (REZZO 1) a 137 středních zdrojů znečištění (REZZO 2). Průměrné roční koncentrace NOx a SO2 zpravidla nepřekračují limitní hodnoty. Výskyt prachových částic je lokálně zvýšen především v centru města a v blízkosti silničních průtahů. Přípustná mez zdravotních rizik pro obyvatele města není překročena u žádné škodliviny a zdravotní rizika se hodnotí jako průměrná. Z dálkového přenosu škodlivin je město ohroženo především exhalacemi elektráren (Chvaletice, Opatovice nad Labem) a chemické výroby (Syntesia, Paramo) v Pardubickém kraji. Mobilní zdroje znečišťování jsou významným zdrojem škodlivin mimo produkci největších stacionárních znečišťovatelů. Dopravní prostředky se spalovacími motory jsou především zdrojem oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu. Limitní hodnoty jsou nejvíce a nejčastěji překračovány na tranzitních průtazích městem (ulice Koutníkova, Antonína Dvořáka, Brněnská a Gočárův okruh).

Ochrana vod Čistírny odpadních vod vybudované v posledních cca 15ti letech na čištění komunálních vod a vod velkých zdrojů znečištění výrazně přispěly ke zvýšení jakosti povrchových vod. Patrný je pokles organického i bakteriálního znečištění. Na snižujícím se průměru koncentrace dusičnanového dusíku a fosforu ve vodách se podílí především pokles užívání průmyslových hnojiv zemědělství. Jakost vody v toku Labe a Orlice v jednotlivých ukazatelích na území města Hradce Králové je dlouhodobě stabilizována při horní mezi II. třídy jakosti označeného dle klasifikace jako mírně znečištěná voda. Pouze koncentrace fosforu se řadí do III. třídy jakosti, tzn. znečištěná voda. Podzemní vody v katastru města Hradce Králové obsahují místně nadlimitní množství železa, manganu, dusičnanů, amonných iontů a dalších znečišťujících látek včetně ropných látek, což snižuje jejich vodohospodářské využití. Město Hradec Králové je zcela závislé na zásobování kvalitní pitnou vodou ze zdrojů mimo území města. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

23


Ochrana před hlukem Největším zdrojem hluku ve městě Hradec Králové je doprava, především automobilová. Limity přípustné hladiny hluku jsou překračovány především v oblastech silničních průtahů městem. Měření hluku je prováděno bodově, především v nejpostiženějších oblastech. Komplexní řešení dopravy ve městě a maximální odklon tranzitní dopravy mimo centrum města jsou hlavními předpoklady pro snížení hlukové zátěže. Průběžně jsou budována protihluková opatření (protihlukové stěny) chránící především klidové a obytné zóny a lokálně jsou prováděny opravy komunikací s aplikací protihlukových povrchů. Hlukové zatížení železniční dopravou se vyskytuje pouze místně, v oblastech kde železniční tratě procházejí v těsné blízkosti obytných budov. Letecká doprava není na místním letišti pravidelně provozována, zdrojem hluku jsou zde jednorázové akce (letecké přehlídky apod.).

Zvýšení kvality urbanizované krajiny a zeleň ve městě Město Hradec Králové je součástí vysoce urbanizované hradecko-pardubické sídelní aglomerace. Z hlediska přírodních podmínek se jedná o oblast s velmi dobrými podmínkami pro zemědělskou výrobu, která je soustředěna především do zázemí města. Kvalitní orná půda zasahuje do katastru města nejen na jeho okrajích, ale vyskytuje se i v těsné blízkosti centra města. Zachování produkční funkce kvalitních půd je kombinováno s potřebami nové výstavby. Na území města se nacházejí rozsáhlé plochy zeleně, jejichž koncepce vychází z historického vývoje a prostorově je doplňována dle současných potřeb a výstavby. Vzrostlá zeleň se nachází i v samém centru města, kde jsou z historické doby založeny četné parky a klidové zóny. Plochy zeleně jsou ve městě systematicky udržovány, tak aby tvořily zelené oázy urbanizovaného města a v okrajových částech tvořily propojení s volnou přírodou. Podle míry urbanizace se plochy zeleně dělí na zeleň krajinnou a městskou. Krajinná zeleň je nejvýrazněji zastoupena komplexem novohradeckých lesů a několika drobnějšími (i lesními) komplexy především na severovýchodě města. Stejně tak jsou významné lužní klíny (Zelený klín niva Orlice a Zelený klín niva Labe) zasahující hluboko do města a drobnější prvky liniové zeleně doprovázející vodoteče, aleje i solitery. V jižní části města se rozkládá rozsáhlý komplex Novohradeckých lesů, který zasahuje i mimo katastr města a představuje svým rozsahem, kvalitou dřevin a výskytem fauny a flóry ojedinělý komplex v těsné blízkosti velkého města. V městské zeleni jsou nejvýznamnější městské parky, stromořadí, nábřeží, menší parkově upravené plochy a ostatní zeleň dotvářející kolorit městské krajiny. K nejvýznamnějším plochám zeleně v centru města patří Žižkovy sady a Šimkovy sady v historickém centru a Jiráskovy sady na soutoku Labe a Orlice. Lesní i nelesní zeleň v centru města i v okrajových částech představují vyhledávané lokality pro rekreaci a odpočinek místních obyvatel. Pro Hradec Králové jsou typické rozsáhlé a udržované plochy veřejné zeleně. V přepočtu plošné výměry veřejné zeleně na 1 obyvatele se město řadí na jedno z předních míst mezi velkými městy ČR. Vedle rozsáhlých parkových ploch a uličních stromořadí je ve městě několik dalších veřejných zelených ploch s vysokým ekologickým a rekreačním potenciálem.

Ochrana přírody V katastru města Hradce Králové se rozkládá část Přírodního parku Orlice, který byl vyhlášen v roce 1996 a podél toku pokračuje až do orlických hor. Jedná se ochranu přirozeně meandrujícího toku řeky Orlice, prakticky nedotčeného vodohospodářskými nebo zemědělskými zásahy. Výskyt mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů, zachování přírodního rázu krajiny a estetické hodnoty jsou hlavními důvody ochrany této lokality. Území parku je přirozenou součástí územních systémů ekologické stability. Na území města Hradce Králové je dále vyhlášeno 6 přírodních památek (PP Plachta 1 a Plachta 2, PP Černá stráň, PP Sítovka, PP U císařské louky a PP Roudnička, Datlík) a 14 ks dřevin je vyhlášeno památným stromem. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

24


Nakládání s odpady Množství vyprodukovaného odpadu na území města je v posledních 10 letech stabilizováno a výrazně se nezvyšuje. Kontinuálně se zvyšuje podíl separovaných složek odpadů a to především plastu a papíru. Skládkování odpadů je prováděno na skládce v k.ú. Zdechovice nedaleko Chvaletic, která byla zřízena pro hradecko-pardubickou aglomeraci v roce 1993. Časový horizont využitelnosti kapacity skládky je 47 let. Nakládání s nebezpečnými odpady zabezpečují specializované firmy a tyto odpady jsou odváženy a skladovány především na skládce v k.ú. Lodín nedaleko Nechanic, částečně jsou tyto odpady spalovány ve speciálních provozech (např. zdravotnický odpad). Od roku 1993 je ve městě zaveden sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty) a jsou zřízeny sběrné dvory pro ukládání nadměrného a nevyužitelného odpadu pro občany.

Zdroje energie V katastru města se nenachází žádný významný zdroj elektrické energie. Město odebírá elektrickou energii z distribuční soustavy velmi vysokého napětí Elektrárny Opatovice nad Labem. Větrné elektrárny na území města nejsou, rovněž zde nejsou instalovány žádné kogenerační jednotky. Nacházejí se zde pouze tři vodní elektrárny, dvě na řece Orlici (Orlice s instalovaným výkonem 460 kW a Mlejnek s instalovaným výkonem 450 kW) a jedna na řece Labi (s výkonem 750 kW). Celková roční výroba elektrické energie v těchto vodních elektrárnách byla v roce 2004 6239 MWh a v roce 2005 7296 MWh, což je hodnota z hlediska spotřeby města Hradce Králové bezvýznamná. Solární fotovoltaické systémy jsou v současnosti používány pouze v malé míře pro energeticky nepříliš náročné aplikace, zpravidla izolované od veřejné sítě (např. rekreační objekty, mobilní zařízení, pro napájení dopravního značení, telekomunikačních zařízení nebo parkovacích automatů). Tuhá biopaliva a spalitelný bioodpad (palivové dřevo, dřevní odpad, štěpky…) jsou využívány ojediněle v lokálních topeništích a u malých zdrojů (REZZO 3). Kapalná ani plynná biopaliva se pro energetické účely v městě Hradec Králové nevyužívají. Převážně u nové individuální výstavby se vyskytují instalace tepelných čerpadel.

Optimalizace hospodaření s energiemi Město Hradec Králové má zpracovanou Územní energetickou koncepci města, která definuje opatření vedoucí k optimalizaci energetické náročnosti a snížení spotřeby energie. U bytového fondu jsou stanovena opatření na zlepšení provozní hospodárnosti vytápěcí soustavy domu (např. instalace termostatických ventilů), opatření zlepšující izolační schopnosti stavebních konstrukcí domu (např. izolace střech, obvodových stěn), opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří (instalace nových oken s izolačním zasklením), plynofikace a napojení na SCZT vytápěcích soustav na tuhá paliva. Potenciál úspor ve spotřebě elektřiny v domácnostech je směřován na oblast využití propan-butanu a zemního plynu a opatření vedoucí k úsporám elektřiny. Potenciál úspor energie v budovách občanské vybavenosti je soustředěn na energetickou náročnost budov a inspekci kotlů a klimatizačních zařízení. Stanovení potenciálu úspor v sektorech nevýrobní a výrobní sféry je zaměřen na špatné tepelnětechnické vlastnosti mnoha objektů, zastaralé systémy vytápění a přípravy teplé vody bez potřebné regulace a měření spotřeby, nedostatečné systémy ventilace a klimatizace, výměnu topných systému.

Protipovodňová opatření Část území města Hradec Králové, zejména lokality podél největších vodních toků Labe a Orlice a v oblasti jejich soutoku v centru města, je přímo ohrožena povodněmi. Pravidelné a téměř každoroční výlevy vody z koryta řeky Labe zaplavují nivní inundační oblasti v jižní části města. V posledních letech bylo město rozsáhlými povodněmi zasaženo především v roce 1997. Od tohoto roku se město intenzívně zabývá možnostmi protipovodňové ochrany území a obyvatel města. Postupně jsou městem a správci toků prováděna opatření na tocích k minimalizaci povodňového nebezpečí. Na území města Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

25


byly např. provedeny úpravy povodňových hrází toků Orlice, Labe a Piletického potoka. Pročištěním některých úseků toků Orlice, Labe, Piletického a Plačického potoka a zvýšenou údržbou toků včetně povrchového odvodnění Moravského Předměstí a některých otevřených vodotečí včetně odstranění překážek v tocích byla obnovena jejich průtočná kapacita. Tím se zlepšily odtokové poměry a zmenšilo nebezpečí vybřežení vody z koryt toků. Město Hradec Králové má zpracovaný Povodňový plán města a každoročně vynakládá na zabezpečení protipovodňových a povodňových opatření finanční prostředky např. na údržbu drobných vodních toků, vodotečí a vodních nádrží, čištění dešťových kanalizací zejména v okrajových částech města, opravu zařízení sloužících protipovodňové ochraně apod.

Krizové řízení a prevence rizik Město Hradec Králové má zpracovaný Krizový plán pro ORP Hradec Králové, který analyzuje možná rizika pro město a jeho okolí a stanovuje jejich řešení při výskytu. Uvádí rovněž přehled sil a prostředků a stanovuje typové a operační plány (např. povodňový plán, traumatologický plán, plán sněhové kalamity, plán havárie velkého rozsahu chemickými látkami, plán k řešení narušení dodávek tepelné energie, pitné vody nebo potravin velkého rozsahu.


město s relativně čistým a kvalitním životním prostředím bez výraznějšího negativního zatížení z místních ani dálkových zdrojů vysoký podíl zeleně a lesů ve městě přítomnost chráněných a zachovalých ekosystémů střední imisní zátěž s dobrým provětráváním vzduchu zatížení města hlukem a znečištěním z automobilové dopravy snížení znečištění vod po vybudování ČOV závislost na dálkových zdrojích pitné vody zavedený systém odpadového hospodářství s využitím skládek mimo katastr města zavedený sběr separovaného odpadu město bez vlastních zdrojů elektrické energie (vyjma menších záložních) minimální využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie rozvoj opatření na snižování energetické náročnosti objektů a budov ve městě stanovený systém řešení krizových situací ve městě zkvalitňování protipovodňové ochrany obyvatel

2.2.10 Přitažlivost města Historicko-urbanistický vývoj města Historie města Hradec Králové se začíná datovat již v 9 století, kdy návrší nad soutokem Labe a Orlice bylo významnou křižovatkou obchodních cest. Ve 13. století se původní hradiště začíná měnit v město, které je připomínáno roku 1225 v listině Přemysla Otakara I. Postupně se Hradec Králové rozrůstá a stává se jedním z nejvýznamnějších měst v českém království a věnným městem českých královen Elišky Rejčky a později Elišky Pomořanské. Významný rozvoj města pokračuje v 17. století, kdy nastává především kulturní a stavební rozmach města. V 18. století se město přestavbou mění na vojenskou pevnost, jejíž význam ale postupně klesal až do období prusko-rakouských válek. Moderní epocha města začala na počátku 20. století regulovanou výstavbou s důmyslným urbanistickým řešením dle plánů architekta Josefa Gočára. Město definitivně opustilo sevření vojenskými hradbami a začalo se rozrůstat do okolních říčních niv. Urbanistické řešení z tohoto období vtisklo městu Hradec Králové jeho charakteristický ráz s koncentrací budov a bloků od předních českých architektů této doby (Jan Kotěra). Město Hradec Králové je z hlediska prostorového uspořádání založeno koncentricky kolem historického jádra města radiálně okružním systémem. Hospodářský i stavební rozmach města utlumila 2. světová válka a po ní nastalo období socialismu, které bohužel ve městě zanechalo několik architektonických šrámů, ale ušlechtilé městské prostředí Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

26


centrální zóny nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech. Odkaz na předválečnou architekturu a urbanistické plány si město Hradec Králové přechovává dodnes. V roce 1962 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací a v roce 1991 byla vyhlášena navazují městská památková zóna. Dominantními kulturními památkami města jsou gotický Chrám svatého Ducha a vedle stojící renesanční Bílá věž, které společně tvoří typickou siluetu města. Z období moderní architektury jsou vzácné především stavby Jana Kotěry a Josefa Gočára (Muzeum Východních Čech – budova prohlášena národní kulturní památkou, Gymnázium J.K. Tyla, původně budova Státních drah, Ambrožův sbor či úprava Masarykova náměstí a mnoho dalších). V období po roce 1989 město začalo opět zkvétat. Byly přerušeny socialistické výstavby sídlišť a dalších objektů. Ve městě se dnes nachází několik nových monumentálních staveb a prvků, které podtrhují výraznou architektonickou tvář a individualismus v jejich navržení. Mnohé z nich byly oceněny v architektonických soutěžích.

Rozvojové lokality Město Hradec Králové v posledních letech změnilo výrazně svoji politiku bydlení. Na rozdíl od přelomu století není v pozici stavebníka a svoji pozornost soustředí na podporu soukromé a developerské výstavby a to především poskytnutím lokalit a vybudováním potřebné infrastruktury. Tímto způsobem dochází ke zvýšení intenzity bytové výstavby a v nabídce je několik stovek nových bytů za posledních několik let. S atraktivitou projektů a množstvím nových bytů bohužel stoupá také cena nemovitostí ve městě a to nejen nových bytů a pozemků pro výstavbu, ale i starších bytových jednotek. V oblasti bydlení se především v okrajových částech města postupně budují rezidenční čtvrti a nové lokality nabízející kvalitní bydlení různého charakteru (Nová Plachta, Terronic, Podzámčí, Stromovka, Nové Plačice a další). Bytová výstavba v posledních cca 5 letech nabrala vysoké intenzity s cílem přilákat nové obyvatele do města. Vyjma komerčních developerských projektů se ve městě realizovala také výstavba tzv. „startovacích bytů“. Ubytovací domy s malometrážními byty jsou určené pro žadatele na začátku ekonomické aktivity, kteří v těchto bytech mohou za zvýhodněných podmínek bydlet maximálně 3 roky. Tento projekt se setkal s velkým úspěchem a pro velký zájem budou následovat pravděpodobně další etapy. Pro výrobu, služby a pro stavby občanské vybavenosti má město vytipováno rovněž několik lokalit, které jsou k dispozici pro případné investory. Pokud jde o plochy určené pro výrobu a služby nejvýznamnější jsou z pohledu města tyto: Severní zóna, která má rozlohu 7,8 ha a vlastníkem pozemků je město a zóna v Třebši o rozloze 10 ha. Žádná z těchto lokalit určených k podnikání nefunguje zatím jako průmyslová zóna v pravém slova smyslu a není v současné době připravena pro okamžitý příchod investora. V případě zájmu o zónu je město připraveno zajistit potřebné záležitosti.

Brownfields Na území města se nachází také stávající objekty či areály, pro které je nutné najít využití a zamezit tak jejich chátrání. Nejedná se pouze o areály průmyslové povahy, ale také o bývalé vojenské objekty, z nichž některé přešly do majetku města, o objekty občanské vybavenosti a další. Významným areálem je území bývalého vojenského letiště. Rozsáhlý komplex budov a ploch bude zatím z jedné části využíván vznikajícím Technologickým centrem, které by mělo napomáhat a vycházet vstříc potřebám inovačních firem v kraji. V lednu 2008 byla provedena pasportizace brownfields na území města a město má tedy k dispozici přehled chátrajících a nevyužívaných areálů s návrhem jejich dalšího využití s ohledem na rozvoj města. V centru města stále ještě představují problém některé vojenské podvyužité prostory, které zatím nebyly převedeny do majetku města (např. Verbenského kasárna). Jako příklad rekonstrukce a revitalizace brownfields přímo v centru města může sloužit areál bývalého pivovaru. Tento v minulosti chátrající, z části historický objekt v současné době slouží jako administrativní centrum kraje Regiocentrum Nový pivovar, kde mimo jiné sídlí Krajský úřad Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

27


Královéhradeckého kraje a výtvarná katedra Univerzity Hradec Králové. Prostory zde využívají i další komerční subjekty a organizace. Díky této rekonstrukci došlo k oživení starého města a také ke vzniku dalších parkovacích míst v centru města umístěných v podzemních garážích. Dalšími projekty vedoucími k revitalizaci brownfileds v centru města jsou: odstranění bývalé mlékárny a využití této plochy pro bytovou výstavbu v centru, rekonstrukce bývalé průmyslové budovy Vertex a její přeměna na centrum celoživotního vzdělávání s veškerým zázemím, které k ní patří (půjčovna, čítárna, kavárna, místo pro děti, terasa využitelná v letních měsících jako čítárna a další).

Volnočasové aktivity a veřejná prostranství V oblasti volnočasových aktivit se postupně zkvalitňuje infrastruktura v centrální zóně i v okrajových částech (rekonstrukce budovy Filharmonie, rekonstrukce Klicperova divadla a studia Beseda, výstavba nového sportovního centra v Třebši. Město Hradec Králové disponuje rozsáhlými plochami zeleně a veřejných prostranství ve městě, které využívají místní obyvatelé a návštěvníci města k relaxaci či odpočinku. Město Hradec Králové pravidelně sleduje dostupnost, využitelnost a kvalitu těchto prostranství a postupně jej upravuje tak, aby maximálně splňovaly svoji funkci. V posledních letech byla provedena např. rozsáhlá rekonstrukce Malého náměstí, Pěší zóny či Pivovarského náměstí, realizuje se úprava Riegrova náměstí v návaznosti na výstavu dopravního terminálu. Regenerovány byly také mnohé plochy zeleně (např. Sukovy sady) a další rozsáhlé areály se k oživení připravují (Žižkovy sady, Šimkovy sady). Rekonstrukcí osmnáctihektarových Šimkových sadů může město zatraktivnit jednu z největších ploch zeleně ve městě ležící mezi historickou zástavbou a lokalitami občanské vybavenosti. Dnes jsou Šimkovy sad místem mnoha střetů mezi starým a novým městem. Romantické přírodně-krajinářské partie okolo velkého rybníku odkazují k tvorbě přelomu 19. a 20. století. Západní část stejně jako většina staveb odkazují k době nedávné. Interiér parku působí dojmem nedokončeného díla. Jednotlivé objekty a vegetační prvky jsou rozmístěny v prostoru, nejsou však svázány jednotným určujícím rámcem. Současně stav vegetačních a technických prvků vykazuje nedostatky. Park však disponuje velkým potenciálem pro vznik současné úpravy respektující historické pozadí území a spojitost s kompozicí Josefa Gočára. Hlavním cílem při plánované obnově je navrátit parku jeho důstojnou parkovou podobu centrálního bodu systému městské zeleně přicházejícího do města z volné krajiny. Zajímavým veřejným prostranství jsou náplavky pravého břehu Labe mezi Tyršovým mostem a Hučavým jezem, které pro intenzivnější využití vyžadují rekonstrukci. Náplavka představuje významný turistický, historický, dopravní a odpočinkový prvek v centru Hradce Králové a je výrazně zapsána do obrazu města. Přes tyto své nesporné kvality není doposud v zásadě využívána. Náplavka má v současné době podobu betonového pásu a neudržované zeleně (převážně travního porostu) na kamenném podkladu. Základem nového návrhu na kultivaci této lokality je úprava stávajících vstupů. Pěší promenáda vedoucí prostorem náplavky bude doplněna o mobiliář – lavičky, odpadkové koše, informační tabule.


historicky založené město historické jádro vyhlášené městskou památkovou rezervací s památkovou zónou regulační urbanistické řešení města s charakteristickou architekturou z 1.pol. 20. století fungující radiálně okružní dopravní systém ve městě novodobá moderní výstavba s výraznými architektonickými rysy postupná revitalizace panelových sídlišť absence „klasické“ průmyslové zóny nabídka několika rozvojových lokalit pro výrobu, služby a občanskou vybavenost a pro bydlení rozvoj výstavby nových bytů především developerskými projekty úspěšný projekt „startovací bytů“ pro mladé Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

28


-

existence brownfields ve městě revitalizace některých brownfields na nové využití revitalizace veřejných prostranství regenerace městské zeleně

2.2.11 Doprava Dopravní dostupnost Město Hradec Králové je významnou křižovatkou silniční dopravy, jejíž význam roste s přibližováním zprovozněných úseků dálnice D 11 z Prahy přes Hradec Králové k polským hranicím a budovaných úseků rychlostní komunikace R 35, které nahradí stávající silnice I. třídy I/11 a I/35. Územím města procházejí další významné silnice I. třídy :   

I/37 - Hradec Králové - Pardubice (páteř východočeské sídelní aglomerace) I/33 - směřující od Hradce Králové přes Jaroměř na Náchod a Wroclav; zajišťuje propojení severovýchodních Čech na jižní Čechy a Rakousko (a zároveň na dálnici D1 a D2 Praha - Brno - Bratislava) I/35 - zajišťující severní propojení Německa, Čech a Moravy.

Dosavadní neexistence dálnice je limitující pro dopravní dálkové napojení města a v současnosti je jedním z největších mezníků dalšího rozvoje města a celého regionu. Vnitřní silniční systém je v Hradci Králové založen na existenci radiálně okružního systému vybudovaného převážně v 1. polovině 20. století a od něj paprskovitě vedoucích hlavních kapacitních komunikací vně města. Kapacita radiálně okružního systému je limitována především řešením významných křižovatek s tranzitními radiálami a silnicemi I. třídy. Zvyšující se intenzita silniční dopravy klade zvýšené nároky na dopravní řešení vnitřních komunikací, především na zkapacitnění nedostačujících úseků, řešení křižovatek a dalších dopravních staveb. Vyřešení dopravního zatížení okružního systému může částečně vyřešit nejen vybudování dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 35, ale také plánovaná výstavba jižního a severního obchvatu města. V souvislosti s navrženými rozvojovými plochami dle ÚpmHK je třeba věnovat pozornost jejich dopravní obsluze včetně napojení na stávající a navrhovaný systém pozemních komunikací.

Městská hromadná doprava Městskou hromadnou dopravu ve městě provozuje Dopravní podnik města Hradce Králové, který obsluhuje 18 autobusových denních linek, 1 noční autobusovou linku a 5 linek trolejbusových. Počet přepravených osob se za 1 rok pohybuje kolem 38 milionů a po několika letech poklesu se od roku 2004 opět postupně zvyšuje. V souladu s rozvojem částí města, kde v současném stavu není vedena hromadná doprava, je vytvořen předpoklad dalšího rozšíření sítě hromadné dopravy pro zajištění kvalitní obsluhy území.

Integrace veřejné dopravy Pro integraci městské hromadné dopravy, veřejné autobusové dopravy a železniční dopravy byl ve městě v roce 2008 vybudován moderní „Terminál hromadné dopravy“, který propojuje všechny tyto druhy. Cílem integrace hromadné dopravy je udržet co nejvyšší standard dopravní obsluhy území hromadnou dopravou a uspokojit požadavky cestujících nejen na jednotlivé spoje, informační systém, tarifní podmínky, ale také na komfort a nabízené služby. Bezpečnost, rychlost, pravidelnost, pohodlnost přepravy spolu s jednoduchostí odbavování pomocí jednotného přepravního dokladu, cenově přijatelného v závislosti na rozsahu použité přepravy, může zatraktivnit veřejnou dopravu a vytvořit konkurenceschopnost vůči individuální automobilové dopravě, která je ve městě stále intenzivnější. Od ledna 2006 je v provozu nový odbavovací systém městské hromadné dopravy na bázi bezkontaktních elektronických čipových karet s kombinovanou funkcí karty, kterou lze využívat jako elektronickou peněženku pro zaplacení jednotlivého jízdného, nebo jako časovou předplatnou jízdenku, popřípadě tyto funkce spojit na jedné kartě. Od ledna 2002 je město Hradec Králové zapojeno do dopravního integrovaného systému VYDIS, který umožňuje cestování Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

29


dopravními prostředky MHD provozovanými Dopravním podnikem města Hradec Králové a.s., Dopravním podnikem města Pardubic a.s. a vlaky Českých drah na jeden jízdní doklad za zvýhodněnou cenu.

Doprava v klidu Město Hradec Králové se především v centrální zóně města a v lokalitách husté vícepodlažní zástavby potýká s nedostatkem parkovacích míst. Současná kapacita a rozmístění parkovacích míst nedostačuje růstu intenzity individuální automobilové dopravy. V centru města je plánováno vybudování parkovacího domu Katchnerka s cca 500 místy. Parkovací kapacita byla počátkem roku 2008 rozšířena o cca 480 míst v krytém parkovacím prostoru Regiocentra Nový pivovar. Od roku 2007 funguje ve městě tzv. Integrovaný systém parkování v centrální části města, který provozuje soukromá společnost Atol a. s. Ta provozuje placená parkovací stání a zajišťuje vydávání parkovacích karet rezidentům a předplatitelům. V některých otázkách, jako je například tvorba cen nebo rozšiřování počtu zpoplatněných parkovišť, se však neobejde bez souhlasu rady města.

Cyklodoprava a pěší Příznivé přírodní podmínky přispívají k tradiční velké popularitě cyklistické dopravy ve městě. Na základě průzkumu mobility a místní přepravy cestujících v Hradci Králové v letech 2004 a 2006 bylo zjištěno, že celoročně tvoří podíl cyklistické dopravy v dělbě dopravní práce téměř 12 % a v letním období tato hodnota stoupá až na téměř 16 %. Ve městě jsou postupně budovány dílčí úseky cyklistických stezek ke každodenní dopravě. Chybí však jejich komplexní propojení. Především v centru města je budování bezpečných stezek pro cyklisty mnohdy obtížné. Stezky pro cyklisty a pěší jsou postupně budovány a vzájemně oddělovány také v rekreačních a oddychových zónách města pro volnočasové využití. Historie budování prvních cyklistických stezek podél II. městského okruhu se datuje již od šedesátých let. Způsob vedení a organizace cyklistické dopravy v Hradci Králové přímo navazuje na radiálně okružní dopravní systém města určený I. a II. silničním okruhem, který je téměř po celé délce a obou stranách doplněn cyklistickou stezkou. Město Hradec Králové je přirozeně napojeno na síť mezinárodních, národních a regionálních cyklotras a v jeho zájmu je zajistit odpovídající návaznost cyklistických komunikací města na tento systém cyklotras/cyklostezek České republiky (např. Labská stezka, Žitavská stezka). Pěší doprava je v rámci města nejintenzivnější v centru města, především v trase od hlavního nádraží na Velké náměstí v historickém centru. Její atraktivita je dána především množstvím služeb a podporou chodcům ve vybudování pěší zóny. V obytných zónách je pěší doprava nejsilnější směrem k zastávkám hromadné dopravy a k parkovištím. Podle jiných kritérií se posuzují rekreační pěší trasy, které většinou doprovázejí vodní toky, případně spojují centrum města s městskými lesy. Pro přiblížení zajímavých míst a lokalit pro pěší a cyklisty a pro snazší dostupnost a větší bezpečnost je ve městě plánována výstavby dalších úseků cyklo a pěších tras, včetně dvou lávek u Zimního stadionu přes řeku Orlici a u Aldisu přes řeku Labe.

Železniční doprava Železniční doprava má v rámci města jen okrajový význam. Nejvýznamnější stanicí je hlavní vlakové nádraží, které je nejvýznamnějším železničním uzlem kraje a je zde zaústěno celkem pět jednokolejných tratí. V okrajových částech města jsou umístěny další vlakové zastávky, které jsou využívány především k denní dojížďce do zaměstnání a do škol. Kolejiště i prostory pro cestující na hlavním nádraží procházely od r. 2001 postupnou modernizací první od vzniku nádraží v polovině třicátých let 20. století. V současnosti jsou zde nabízeny služby v odpovídajícím komfortu a rozsahu významu uzlu. Hlavní železniční nádraží je situováno na okraji centrální zóny města a je tak velmi dobře dostupné všemi druhy dopravy a přitom tratě neprotínají jádrovou část města ani největší sídliště Moravské Předměstí a nevytváří tak bariéry rozvoje města.

Letecká doprava Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

30


Letecká doprava ve městě Hradec Králové je zastoupena přítomností bývalého vojenského letiště, které má dnes charakter neveřejného mezinárodního letiště. Je provozováno akciovou společností Letecké služby založenou městem. Několikrát do roka se zde konají různé akce pro veřejnost.

Mobilita a místní přeprava cestujících Město Hradec Králové v rámci Společných evropských indikátorů vyhodnocuje ukazatel „Mobilita a místní přeprava cestujících“. Sledování indikátoru bylo provedeno v roce 2003 a 2005, kdy se tento indikátor také stal jedním z ukazatelů úspěšnosti projektu „Stavba dopravního terminálu v Hradci Králové“, na kterou město získalo dotaci ze Strukturálních fondů Evropské unie. Ze dvou proběhlých měření sice ještě nelze usuzovat na všeobecné dlouhodobé trendy, nicméně i přesto již došlo k některým poměrně významným posunům. Současný celoevropský trend zvyšování podílu tzv. tvrdé, tj. ekologicky mnohem méně šetrné, dopravy (zejména individuální automobilová) ku podílu tzv. „měkké“ dopravy (MHD, cyklisté, pěší) je patrný i na výsledcích z Hradce Králové. Oproti poměru 21,73 % ku 78,27 % v roce 2003, posílila o dva roky později „tvrdá“ doprava na 23,24 % ku 76,76 %. Většina tohoto rozdílu jde na vrub MHD a cyklistické dopravy. Ke zlepšení podílu MHD má přispět rovněž nově zavedený systém jízdného v MHD a dostavba dopravního terminálu.


křižovatka hlavních silničních tahů s vazbou na D 11 a připravovanou R 35 zkvalitnění silniční dostupnosti výstavbou D 11 vedení tranzitní dopravy přes město, absence celého obchvatu v rámci města fungující radiálně okružní systém fungující systém MHD integrace hromadné dopravy s otevřením nového terminálu HD zónový placený integrovaný systém parkování v centrální části města provozovaný soukromou společností připravovaná výstavba parkovacího domu v centru města nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích zvyšující se intenzita individuální silniční dopravy příhodné podmínky pro cyklo a pěší – vysoký podíl v místní přepravě plánovaná výstavba cyklostezek ve městě regionální železniční uzel přítomnost bývalého vojenského letiště

2.2.12 Správa věcí veřejných Jednou z důležitých oblastí ekonomického a sociálního rozvoje města je správa věcí veřejných, jež obecně v širším pohledu zahrnuje správu majetku města a organizací založených či zřízených městem, výkon vlastní státní a veřejné správy (vnitřní administrativa) a služby poskytované veřejnosti ať už úřadem nebo organizacemi veřejné správy. Na jedné straně je úloha města v tomto směru jednoznačně daná zákonem o obcích, na straně druhé se však jeho role projevuje v tom, jak je město vnímáno nejen svými občany, ale i jeho návštěvníky, ekonomickými subjekty, studenty, turisty atd. Hradec Králové je z hlediska výkonu státní a veřejné správy sídlem okresu Hradec Králové, obcí s rozšířenou působností a rovněž obcí s pověřeným obecním úřadem. Správní území města Hradce Králové je v důsledku jemu daných povinností, vyplývajících z příslušných zákonných ustanovení poměrně široké, zahrnuje nejen obyvatele Hradce Králové, ale převážnou část území bývalého okresu Hradec Králové, čítající celkem 82 obcí, resp. 150 000 obyvatel. Na základě předchozího je možné konstatovat, že město z hlediska poskytování veřejných služeb obsluhuje z celkového počtu přibližně 2/3 obyvatel města a další 1/3 z okolních obcí spadajících pod město Hradec Králové jako obec s rozšířenou působností. Jeho význam jako krajského ekonomického a společenského centra vyplývá Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

31


samozřejmě i z vysoké koncentrace ekonomických, vzdělávacích, kulturních a mnoho dalších aktivit, které se obvykle soustřeďují do území s vysokým počtem trvale žijícího obyvatelstva. Jen na těchto několika důležitých skutečnostech lze dokumentovat význam způsobu vykonávání správy věcí veřejných, kterou lze definovat jako soubor aktivit a činností, které orgány veřejné správy a samosprávy vykonávají ve prospěch svých občanů. Na správu věcí veřejných je možné pohlížet z různých úhlů pohledů, například z hlediska:    

existence a způsobu uplatňování integrovaného přístupu k udržitelnému rozvoji města, výkonnosti a efektivnosti činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, rozsahu účasti občanů ve veřejném životě města, výměny zkušeností mezi subjekty působícími ve veřejné správě.

Integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji Město má k dispozici zastupitelstvem schválený Strategický plán rozvoje města Hradce Králové (2006) do roku 2020, jež obsahuje celkem 8 klíčových oblastí (Urbanismus a bydlení, Doprava, Podnikání a zaměstnanost, Infrastruktura, Vzdělávání a školství, Životní prostředí, Sociální oblast a zdraví obyvatel a Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch). Strategický plán byl vypracován za aktivní účasti veřejnosti a desítek odborníků, soustředěných dle klíčových témat do tzv. expertních pracovních skupin. Plán je dokumentem splňujícím kritéria kladená na moderní strategické plánování, v celém průběhu jeho tvorby byly použity metody průzkumů, proběhla řada diskusí s jednotlivými cílovými skupinami, pro něž je plán určen. Strategický plán je založen na dodržování principů udržitelného rozvoje města, což znamená, že klade důraz na vyvážený rozvoj z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního. Strategický plán konkretizuje a naplňuje Zastupitelstvem města schválený Akční plán na léta 2007 - 2010, obsahující konkrétní aktivity a projekty v rámci konkrétních klíčových oblastí Strategického plánu. Akční plán je provázán s ročními rozpočty města a rozpočtovým výhledem na léta 2009 a 2010. K projektům zahrnutým v akčním plánu měla veřejnost možnost se vyjádřit na městem pořádaných veřejných setkáních. Akční plán je de facto souborem projektů s předem vymezenou výší rozpočtových výdajů a zodpovědností za jeho realizaci. Právě z tohoto souboru může Zastupitelstvo města vybírat projekty pro realizaci IPRM. Integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji města se projevuje rovněž v aktivitách města souvisejících s uplatňováním indikátorů udržitelného rozvoje, jejichž naplňováníí je charakteristickým znakem snah včlenit do rozvojových aktivit, majících vliv na život ve městě, kritéria, jejichž naplnění zvyšuje jeho kvalitu. V roce 2003 se tak město připojilo k „Chartě evropských měst, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji“, tzv. Aalborské chartě (1994), obsahující principy udržitelného rozvoje vyjádřené v Agendě 21. Město se tak jako jedno z prvních v ČR připojilo k dnes již asi 150 městům z 22 států Evropy, které se účastní projektu Evropské komise "Společné evropské indikátory trvale udržitelného rozvoje" (ECI). Z těchto indikátorů doposud město použilo indikátory: Spokojenost občanů s místní společenstvím, Mobilita a místní přeprava cestujících, Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Kvalita místního ovzduší a Udržitelné využívání půdy. Město spolupracuje s Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu v rámci programu TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj a výměnu zkušeností), jež je podporován belgickou (vlámskou) vládou. V rámci tohoto projektu jsou sledovány indikátory: spokojenost s místním společenstvím, cesty dětí do školy a zpět, místní příspěvek ke globálním změnám nebo udržitelné využívání území. Sledování indikátorů udržitelného rozvoje bylo promítnuto do stěžejních programových dokumentů města, zejména do Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové do roku 2020 a Akčního plánu na léta 2007 - 2010. Sledované indikátory se tak staly ukazateli úspěšnosti dosahování cílů programových dokumentů. Výsledky z jejich sledování úspěšně využívají dopravní podnik, městská policie, školy a další organizace. K úkolům, které budou vyžadovat zvýšenou pozornost v nadcházejícím období a bez jejichž plnění nelze dále rozvíjet jednotlivé oblasti života ve městě, patří aktualizace dokumentace k územnímu plánování, jejíž kvalitní zpracování je nezbytnou podmínkou moderního řízení sociálního a Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

32


ekonomického rozvoje města, založeného na principech integrovaného a udržitelného rozvoje území obcí a regionů. Ve vazbě na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu se totiž zvyšuje tlak na zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, respektive na revizi stávající dokumentace, protože zákon stanoví jejich omezenou časovou platnost. Jedná se zejména o pořizování územně analytických podkladů (nový nástroj územního plánování v úrovni obcí s rozšířenou působností a krajů), jejichž součástí je rozbor udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení. Zpracování územně analytických podkladů zahrnuje vytvoření databáze informací o území, analýzy a rozpracování poskytnutých dat, vypracování rozboru udržitelného rozvoje území a obsahuje zjištění nerovnovážných stavů z hlediska udržitelného rozvoje území a vydefinování problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, zpracování grafické části ÚAP a přípravu podkladů pro projednání v Radě města pro udržitelný rozvoj území. V návaznosti na tyto podklady bude město ověřovat možnosti změn v území prostřednictvím tvorby a aktualizace územního plánu města, což zahrnuje: a) zpracování konceptu územního plánu projektantem (pokud je uloženo), b) vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, (pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) včetně zpracování hodnocení důsledků na soustavu NATURA 2000), c) zpracování návrhu územního plánu.

Poskytování veřejných služeb – „smart governance“ Město Hradec Králové, resp. jeho magistrát zajišťuje agendy svěřené mu státem v tzv. přenesené působnosti (vydávání osobních dokladů, vyplácení sociálních dávek atd.) a samosprávné agendy (péče o město, sociální služby atd.) v rozsahu, který mu ukládá Rada města, případně Zastupitelstvo města. Agendy v přenesené působnosti město zajišťuje nejen pro své občany, ale i pro převážnou část území bývalého okresu Hradec Králové, tzn. pro dalších 82 obcí, resp. 150 000 obyvatel. Důležitým předpokladem zvýšení kvality a efektivnosti poskytovaných veřejných služeb je zvýšení výkonnosti a efektivnost procesů uvnitř orgánů veřejné správy, tedy nejen magistrátu, ale i dalších organizací veřejných služeb, majetkově či personálně propojených s městem. Magistrát a jeho organizace se potýkají s problémy souvisejícími například s chybějícím či nedostatečným využívání moderních informačních a komunikačních technologií , velkým podílem dosud nedigitalizovaných dat, špatnou infrastrukturní vybaveností pro šíření vysokorychlostního připojení k internetu, nedostatečným zabezpečením informačních sítí a služeb, a koneckonců v řadě případů i nedostatečnými uživatelskými dovednostmi. Město má, ostatně jako všechna statutární města v ČR, vybudovaný vnitřní informační a komunikační systém, prostřednictvím kterého probíhá komunikace mezi jednotlivými úseky a odbory magistrátu, ale i magistrátu vůči veřejnosti. Již řadu let existuje elektronická spisová služba a služba CzechPoint, v rámci které je možné na jednom místě pořídit data ze čtyř celostátních registrů (živnostenského, obchodního atd.). Město využívá za účelem informování svých občanů a dalších zájemců webové stránky s adresou www.hradeckralove.org. Stránky jsou rozčleněné do záložek, v nichž jsou umístěny tématicky související informace. Občané zde najdou informace o organizační struktuře magistrátu města, náplni jednotlivých odborů, kontaktech na kompetentní osoby, dále elektronickou podobu úřední desky a Zpravodaje Radnice, který každý týden dostávají všichni občané města v tištěné podobězdarma do poštovních schránek. Na webových stránkách města mohou zájemci o informace nalézt informace o jednání Zastupitelstva města a Rady města, o termínech jejich jednání, programu a přijatých usnesení. Z jednání zastupitelstva, která jsou veřejná, jsou navíc k dispozici i zvukové záznamy a hlasovací protokoly. Stránky obsahují rovněž další informace, jako například odkazy na organizace zřizovaných městem (školy, divadla atd.), informace o historii města a různých zajímavostech, rozvojových dokumentech a územním plánu, ale také tématicky zaměřené mapy sloužící pro prostorovou orientaci o službách ve městě. Město poskytuje prostřednictvím svých webových stránek občanům užitečné informace formou srozumitelných rad jak postupovat při vyřizování konkrétních požadavků (záložka „Chci si zařídit“ nebo „Formuláře“). U některých agend (tam kde je to možné) jsou k dispozici na webových stránkách potřebné tiskopisy ke stažení za účelem jejich vyplnění. S magistrátem je možné komunikovat Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

33


prostřednictvím elektronické podatelny, která přijímá elektronická podání podepsaná zaručeným elektronickým podpisem, založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Je samozřejmě také možné komunikovat formou obyčejné elektronické zprávy. Město za účelem zlepšení a zefektivnění kontaktu s veřejností zavedlo nové způsoby komunikace. Objednávkový systém umožňuje objednat termín návštěvy na vybrané agendy prostřednictvím internetu (on-line). Dále byl pro příchozí instalován rezervační systém, obdobně jako v bankách či na poštách, s možností vytištění pořadového lístku. Takto odpadly fronty na chodbách a snížil se na minimum stres klientů i zaměstnanců magistrátu. Elektronická komunikace přispívá k větší a snazší informovanosti vedoucích pracovníků, úředníků, ale i členů Zastupitelstva města, Rady města a Komisí místní samosprávy. Nezanedbatelnou výhodou elektronické komunikace je rychlejší a adresnější informovanost a rychlejší oběh písemností, čímž se snižuje materiálová náročnost magistrátu a organizací veřejné správy a samosprávy. Informační technologie tak sehrávají v každodenní činnosti magistrátu velmi důležitou úlohu. I přes velký pokrok, který město udělalo v minulosti v oblasti elektronizace veřejné správy a vyřizování běžných agend, je stále co zlepšovat. Je nutné zajistit větší srozumitelnost a informovanost o možnostech „vzdálené“ komunikace s magistrátem, případně zlepšit služby ve směru „zařídit vše na jednom místě“. Řešením může být zřízení klientského servisu obdobného tomu, který již řadu let funguje v bankách, kde by občan vyřídil vše na jednom místě bez přebíhání k dalším přepážkám s dalším pořadovým číslem. Všechny služby by však musely být organizovány takovým způsobem, aby se tématicky doplňovaly. Z hlediska posouzení dalších požadavků magistrátu na elektronizaci veřejné správy je v současnosti aktuální zřízení elektronického archivu a související digitalizace stávajících a nových písemností za účelem jejich snadné správy a získávání informací nejen pro osoby spojené s magistrátem, ale zejména pro občany. Investice do moderních informačních a komunikačních technologií a jejich vzájemné propojení představují jeden z klíčových faktorů „smart administration“. ICT představují hlavní nástroj pro zajištění příznivých podmínek pro efektivní správu a sdílení dat. K tomu je však potřeba zajistit systémový a koordinovaný přístup z centrální úrovně tak, aby byla zajištěna kompatibilita a základní technologický standard. Důležitou oblastí mající podstatný vliv na kvalitní výkon správy města a poskytování kvalitních veřejných služeb jsou odborné, řídící a osobnostní kompetence všech zaměstnanců magistrátu a organizací města, včetně zastupitelů města, které zásadním způsobem rozhodují o kvalitě poskytování veřejných služeb magistrátem a obecně městem. V minulých letech docházelo k řadě školení a účasti všech relevantních osob na procesu zvyšování kvalifikace, ta však neměla systémový charakter a jednalo se spíše o dílčí odborná krátkodobá školení či kurzy. Systémový přístup ke vzdělávání a odborné přípravě osob by měl přinést kromě rozšíření a prohloubení kvalifikace také zlepšení komunikace a přístupu jednotlivých útvarů magistrátu k sobě navzájem, vzájemné poznání potřeb a především synergie spočívající ve vyšší kvalitě řízení při poskytování veřejných služeb. Součástí systémového přístupu ke vzdělávání by mělo být nastavení takového systému, na základě kterého by byly vytvořeny stabilní struktury, zajišťující permanentní vzdělávání zaměstnanců magistrátu, organizací města a zastupitelů, které by se neomezovalo jen na školení využívající prostředků z rozpočtu EU, nebo jen ojedinělá školení či školení jen pro nové zaměstnance a další osoby, ale systém, který by zahrnoval obdobu tzv. celoživotního učení. Výkonnost, efektivnost a účinnost správy věcí veřejných je možné hodnotit jak uvnitř magistrátu města, představujícího administrativní aparát, tak směrem vně magistrátu, tj. vůči jeho okolí v rámci hodnocení služeb poskytovaných veřejnosti, zahrnující všechny služby poskytované ve veřejném zájmu (sociální, dopravní, kulturní, vzdělávací apod.). Předmětem hodnocení uvnitř magistrátu je možné uvést hodnocení výkonnosti a efektivnosti jeho řídící struktury, konkrétně počet úseků a odborů, rozsah jejich agend, rozsah kompetencí delegovaných jednotlivým vedoucím, způsob komunikace mezi jednotlivými úseky magistrátu v obou směrech, tj. shora dolů a naopak, a další oblasti. Nedílnou součástí takového hodnocení by mělo být hodnocení podmínek, za kterých úřad vykonává svou činnost, včetně hodnocení disponibilních lidských, materiálních a finančních zdrojů a související efektivnost a účinnost jejich užití. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

34


Součástí zvyšování kvality veřejných služeb a jejich poskytovatelů je jejich permanentní monitorování a průběžné hodnocení jejich rozsahu a kvality, rychlosti jejich poskytování a efektivnosti čerpaných zdrojů jejich financování. Nástroji pro hodnocení kvality veřejných služeb se můžou stát: 





aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti města a jím poskytovaných veřejných služeb, včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality práce magistrátu, a také analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení, analýzy předcházející návrhům na postupy a činnosti vedoucí ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti práce magistrátu a racionalizaci rozdělení kompetencí v rámci orgánů města s důrazem na efektivnost, vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci opatření Rady města a zastupitelstva města.

V posledních letech magistrát v oblasti hodnocení výkonnosti a efektivnosti veřejné správy uplatnil metodu benchmarking. Toto hodnocení proběhlo v rámci aktivity Vzdělávacího centra veřejné správy ČR organizovaném zejména Ministerstvem vnitra s cílem uplatnit metodu, prostřednictvím které by bylo možné měřit výkonnost různých měst podle jejich velikostní kategorie. Centrum zajišťuje metodiku a provoz aplikace, města naplňují databáze a mohou provádět výběry dat dle zadaných kritérií (59). Doposud se za dobu existence aplikace (5 let) zapojilo 108 měst a městských částí. Město Hradec Králové má v úmyslu využít dosud jím zadávaná data za poslední 3 roky k hlubší analýze a vyvození opatření ke zlepšení práce města jako poskytovatele veřejných služeb. Město, nejen magistrát, může již v blízké budoucnosti využít dalších modelů a metod, které jsou používány v soukromém sektoru pro hodnocení výkonnosti, za účelem hodnocení kvality služeb poskytovaných veřejnou správou, například CAF, metoda Balanced Scorecard, TQM, MA 21, ISO 9001/14001/27001 ad. Může využít rovněž konceptu tzv. Charty občana, což je veřejný dokument, kterým město samo stanoví základní informace o jím poskytovaných službách, o úrovni služeb, kterou může zákazník očekávat, stejně tak jako způsob podávání stížností či návrhů na zlepšení. Jako vhodným strategickým nástrojem pro rozvoj města se může stát rovněž tzv. Komplexní městský marketing - koncept kooperativního rozvoje města s cílem zvýšení specifické atraktivity města a zlepšení kvality jeho služeb pro určité cílové skupiny, tj. občany (jako zákazníky města), ekonomické subjekty (investory, podnikatelé) a turisty či návštěvníky města. Je to strategický komunikační proces, v němž jsou aktivity a zájmy ekonomických aktérů a aktérů rozvoje města provázány a harmonizovány, čímž se aktivity synergicky posilují, a to v zájmu celkového rozvoje města. V roce 2006 magistrát získal za projekt E-usnesení ocenění za 2. místo v celorepublikové soutěži inovativních projektů v oblasti informačních technologií. Ve stejném roce obdržel v rámci vyhlášení cen ministerstva vnitra za modernizaci veřejné správy za zavádění nových modelů řízení a standardů kvality práce. cenu „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby za rok 2006“. Město se dosud neúčastnilo soutěže o získání cen Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a inovaci ve veřejné správě.

Účast občanů Občané města se mohou účastnit na veřejném životě ve městě nejen prostřednictvím zastupitelské demokracie prostřednictvím voleb, ale mohou se účastnit pracovních skupin zakládaných dle aktuální potřeby při získávání názorů na konkrétní aktuální téma k řešení, nebo se mohou účastnit zasedání Zastupitelstva města. Z jednání Zastupitelstva města a Rady města jsou pořizovány zápisy, jež jsou dispozici na webových stránkách města. Občané se mohou účastnit i jednání v Komisích místní samosprávy (24), které jsou zřizovány a rušeny Radou města a působí jako iniciativní a poradní orgány v určených místních částech města. Občané mohou získávat další informace formou žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Důležitou formou účasti na veřejném životě města jsou desítky spolků, představující volnočasové aktivity sportovního, vzdělávacího nebo jiného obdobného charakteru, kterých se účastí tisíce lidí. Velmi důležitou součástí veřejného života jsou také nevládní organizace, které působí v neziskové oblasti, zejména mezi mládeží. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

35


Sítě a výměna zkušeností Město je od roku 1990 členem Svazu měst a obcí České republiky, prostřednictvím kterého má možnost připomínkovat všechny návrhy zákonů, využít zprostředkování různých druhů služeb městům a obcím a disponovat seznamem firem poskytujícím své služby, využít nabídek účasti na konferencích a veletrzích v rámci ČR a EU, využít zprostředkování kontaktů se zahraničními městy (nabídka tzv. twinning – partnerské spolupráce dvou měst) a spolupracovat na reformě veřejné správy. Prostřednictvím SMO ČR je město zapojeno do níže uvedených evropských i celosvětových struktur: 

Výbor regionů Evropské unie (Committee of the Regions) - sdružuje představitele krajů, provincií, spolkových zemí, okresů , měst a obcí.



Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy (Congress of Local and Regional Authorities of the Council of Europe) – od r. 1994 je poradním orgánem Rady Evropy, pracuje na základě rezoluce Výboru ministrů RE.



Rada evropských měst a regionů (Council of European Municipalities and Regions) sdružuje komunální a regionální politiky a umožňuje vzájemnou výměnu informací a zkušeností v oblasti služeb politiků spoluobčanům.



Globální dialog měst (Global Cities Dialogue) - iniciativa velkých měst celého světa, které si uvědomují význam informačních technologií pro jejich ekonomický a společenský rozvoj. Město Hradec Králové se připojilo k této iniciativě v březnu 2000 v rámci konference Internet ve státní správě a samosprávě. Protože s rychlým rozvojem této iniciativy bylo třeba vytvořit formální strukturu, stalo se město Hradec Králové jedním z uchazečů na pozici jakéhosi velvyslance a koordinátora aktivit měst v kandidátských zemích do EU. Tuto pozici obhájilo v konkurenci Krakova a Moskvy. V rámci této iniciativy se každoročně uskutečňuje konference Internet ve státní správě a samosprávě, jejíž součástí je mimo jiné i představení vítěze soutěže o nejlepší webovou stránku evropských měst a obcí Zlatý zavináč.

Veškeré zahraniční aktivity města vycházejí z dokumentu „Koncepce rozvoje zahraničních vztahů města Hradec Králové“ schváleného zastupitelstvem města dne 14. 12. 2004. Největší část zahraničních aktivit je zaměřena především na spolupráci s partnerskými městy (Alessandria, Arnhem, Banská Bystrica, Giessen, Kaštela, Metz, Walbrzych, Wroclaw). Cílem setkání vedoucích představitelů měst je předání zkušeností např. v oblasti spolupráce mezi městy a podnikatelskou sférou, zejména v případě úspěšných projektů technologických parků, rozvojových lokalit a výzkumných center, jako tomu bylo u příležitosti oslav 140. výročí bitvy u Chlumu v Hradci Králové.


statutární město a sídlo krajské samosprávy

-

výkon správy obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem

-

schválený Strategický plán rozvoje města do roku 2020 a navazující Akční plán

-

uskutečněné a plánované aktivity vedou k udržitelnému rozvoji města

-

rozvinuté územní plánování

-

vůdčí role v kraji v oblasti vysoké kvality správy věcí veřejných

-

město se připojilo k „Chartě evropských měst“ a plánuje dle principů místní Agendy 21

-

spolupráce s iniciativou TIMUR při sledování „Společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje“

-

požadavek na výrazné posílení elektronizace činností ve veřejné správě


36


2.2.13 Finanční analýza města Finanční analýza města vychází zejména ze zastupitelstvem schválených výročních zpráv za období 2005 až 2007 a rozpočtového výhledu na roky 2008 až 2011. Zdrojem informací byly webové stránky města, data poskytnutá magistrátem a konzultace s kompetentními odbory magistrátu. Finanční analýza dává přehled o hospodaření města ve sledovaném období 2006 (2005) až 2011 s cílem poskytnout základní informace o ekonomické a finanční pozici města a jeho schopnosti spolufinancovat projektové záměry zařazené do IPRM. V dalším textu jsou odděleně sledovány výše a struktura příjmů a výdajů, hlavní položky majetku a zdrojů jeho krytí, ukazatele zadluženosti a okomentovány investiční možnosti města.

Analýza příjmů a výdajů města Příjmy rozpočtu města tvořily ve sledovaném období 2005 až 2007 4 z přibližně 57 % příjmy daňové, přijaté neinvestiční transfery se podílely 16 % (výdaje na žáka ve školství a sociální služby a dávky) a nedaňové příjmy 15 % (v roce 2007 za pronájem bytového a nebytového fondu a pozemků 176 mil. Kč). Tyto běžné příjmy naplnily rozpočet z 88 %. Kapitálové příjmy a dotace tvořily 12 % příjmů rozpočtů, z čehož největší díl zaujímají příjmy z prodeje bytového fondu v rámci jeho privatizace (například v roce 2007 288 mil. Kč, v roce 2006 201 mil. Kč). Prodej tohoto městského majetku představuje významnou část rozpočtu, kterou město používá na financování městských investic, viz tabulkový přehled dále v textu. Příjmy rozpočtu vykazují trvalý vzestupný trend bez jakýchkoli výkyvů, negativně poznamenávající celkové hospodaření města. Vzestupný trend je patrný ze sestaveného rozpočtového výhledu na léta 2008 až 2011. Běžné výdaje tvořily ve sledovaném období 72 % rozpočtových výdajů města, z nichž největší podíly představovaly výdaje Odboru správy (městského) majetku (v roce 2007 540 mil. Kč), Odboru sociálních věcí a zdravotnictví (289 mil. Kč), Kanceláře tajemníka (177 mil. Kč), Odboru ekonomického (98 mil. Kč), Odboru školství a volnočasových aktivit dětí a mládeže (93 mil. Kč), Městské policie (48 mil. Kč) a Odboru městských investic (41 mil. Kč). Do Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů bylo v roce 2007 směřováno 242 mil. Kč (v roce 2006 130 mil. Kč). Kapitálové výdaje tvořily ve sledovaném období 28 % rozpočtových výdajů města a představovaly tak poměrně značný podíl rozpočtových výdajů. Největší kapitálové výdaje města ve sledovaném období jsou uvedeny v tabulkovém přehledu uvedeném dále v textu. Kapitálové výdaje uvedené v rozpočtovém výhledu na léta 2009 až 2011 neobsahují všechny investice, protože o těch se rozhoduje až v rámci projednávání rozpočtu na nadcházející rok. K rozhodování slouží kromě jiného i Akční plán, jež obsahuje hlavní investiční akce související s realizací Strategického plánu města. Magistrát sestavuje každoročně v souvislosti s plánovanými investičními záměry Seznam kapitálových výdajů – „požadavků na rámec“, obsahující aktuální požadavky města a jeho organizací, které nebyly doposud odsouhlaseny zastupitelstvem města. Seznam je možné měnit operativně dle potřeb, není obsažen v rozpočtovém výhledu na nadcházející roky.

Majetek města a zdroje jeho krytí Město Hradec Králové je veřejnoprávní korporací pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Využívá k tomu zejména vlastní majetek, jehož rozsah a struktura jsou historicky podmíněny základními funkcemi, které město plnilo ve svém vymezeném území již v minulosti, či mu byly nově dány zejména zákonem o obcích. Město pro výkon samostatné působnosti založilo či zřídilo právnické osoby a organizační složky.

4

Uváděn vždy průměr za sledované období. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

37


Majetek města tak představují zejména stálá aktiva nemovitosti (budova magistrátu, školy, pozemky, divadla, filharmonie, kina apod.), komunikace na území města a zprostředkovaně sítě (vodovody, kanalizace). Další položkou jsou oběžná aktiva, jež jsou tvořena zejména „provozními“ položkami – penězi a zásobami, sloužícími ke každodennímu zajišťování běžného hospodaření města. Ve sledovaném období5 2005 až 2007 se stálá aktiva podílela na celkové bilanci 89 %, zbytek představovala oběžná aktiva (11 %). Stálá aktiva představovala zejména dlouhodobý hmotný majetek (81 %) a dlouhodobý finanční majetek (18 %), jež je tvořen zejména podílovými cennými papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem (v roce 2007 celkem za 1 773 mil. Kč). Město vlastní zcela či z větší části podíly v podnicích zajišťujících veřejné služby, například: Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. (100 %), Vodovody a kanalizace HK, a.s. (56,7 %), Tepelné hospodářství HK, a.s. (100 %), celkem 9 společností. Největší podíl na oběžných aktivech měl dlouhodobě finanční majetek (67 %), tvořený zejména dlužnými cennými papíry (v roce 2007 za 777,9 mil. Kč), z nichž z 95 % tvoří státní a podnikové dluhopisy (95 %). Tuto položku oběžných aktiv je možné považovat hned po penězích za nejlikvidnější část aktiv, kterou město může kdykoli použít na financování jím schválených investic. Pasiva jsou dlouhodobě tvořena z 95 % vlastními zdroji, z nich největší část (97 %) představují majetkové fondy. Cizí pasiva představují jako zdroj financování aktiv velmi nízký podíl, pouhých 5 %. Bankovní úvěry a výpomoci tvoří dlouhodobě 70 % těchto zdrojů, na celkových pasivech se v roce 2007 podílely jen 3,8 %. Tato skutečnost se pozitivně projevuje na celkovém hospodaření města, zejména dluhové službě, která je pro město velikosti Hradce Králové skutečně velmi nízká (pod 2%6). Pohledávky a závazky představují běžné položky v hospodaření města, přičemž se na celkové bilanci podílejí pouze 1,5 resp. 0,7 %. Tabulka č. 6: Bilance aktiv a zdrojů jejich krytí (údaje v tis. Kč) Název položky

2005

AKTIVA A . STÁLÁ AKTIVA 1. Dlouhodobý nehmotný majetek 2. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 3. Dlouhodobý hmotný majetek 4. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

2006

2007

10 760 402,7

11 186 034,3

11 581 061,5

10 760 402,7

9 916 557,2

10 376 891,3

99 383,1

115 045,5

139 280,2

0,0

0,0

0,0

7 752 552,6

8 020 476,5

8 377 467,6

0,0

0,0

0,0

1 756 492,0

1 781 035,1

1 860 143,5

1 151 974,9

1 269 477,1

1 204 170,2

878,8

1 787,9

2 107,7

2. Pohledávky

268 109,2

123 187,1

121 462,8

3. Finanční majetek

627 397,6

917 022,9

879 354,0

4. Prostředky rozpočtového hospodaření

255 589,2

227 479,1

201 245,7

0,0

0,0

0,0

10 760 402,7

11 186 034,3

11 581 061,5

10 252 764,3

10 601 096,6

10 960 517,8

9 833 662,4

10 365 329,6

10 752 670,2

46 220,8

74 109,4

78 548,5

5. Dlouhodobý finanční majetek B . OBĚŽNÁ AKTIVA 1. Zásoby

5. Přechodné účty aktivní PASIVA C. VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ AKTIV 1. Majetkové fondy 2. Finační a peněžní fondy 3. Zvláštní fondy organizačních složek státu 4. Zdroje krytí prostředků rozpočtového hosp. 5. Hospodářský výsledek D. CIZÍ ZDROJE 1. Rezervy 2. Dlouhodobé závazky

0,0

0,0

0,0

3 594,5

2 262,3

971,9

369 286,6

159 395,2

128 327,1

507 638,4

584 937,7

620 543,7

0,0

0,0

0,0

75 774,8

85 496,3

81 757,5

5

Uváděn vždy průměr za sledované období 2005 až 2007.

6

Ministerstvo financí ČR uvádí maximální přípustnou hodnotu ukazatele 30 %.


38

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ 3. Krátkodobé závazky 4. Bankovní výpomoci a půjčky

45 202,7

132 777,8

95 409,2

386 660,9

366 663,8

443 376,9

0,0

0,0

0,0

5. Přechodné účty pasivní

Zadluženost města a dluhová služba Roční splátky dlouhodobých úvěrů a půjček dosud nepředstavovaly v rozpočtových výdajích velkou položku (1,4 %), přičemž tento příznivý trend bude pokračovat i v dalších letech (1,6 %). Dlouhodobé úvěry a půjčky byly a jsou používány k financování investic souvisejících zejména s rekonstrukcí ulic, v současnosti Pražské, Fričovy a Hořické, dále s výstavbou startovních bytů, sportovní haly v Třebši, kanalizace v Plačicích apod. Jednorázová splátka v současnosti čerpaného kontokorentního úvěru (176 mil. Kč) by představovala poměrně značný podíl v celkových ročních rozpočtových výdajích (cca 9 -10%), ovšem z hlediska reálných možností jeho splacení z likvidních aktivit by město splátku nepocítilo jako výraznou újmu ve svém finančním hospodaření. Podíl úvěrů na celkových aktivech města představoval v letech 2006 a 2007 méně než 4 %. Cizí pasiva, obsahující všechny závazky města, se na celkových aktivech podílely v letech 2006 a 2007 pouze 5,2 resp. 5,4 %. Souhrnná výše splátek dluhů včetně příslušenství je uvedena dále v tabulce. Ukazatel dluhové služby7, obecně poměřující splátky jistin dluhů, jiných závazků včetně souvisejícího příslušenství a příjmů rozpočtu, vykazuje velmi nízké hodnoty, doposud pod 2 %, což svědčí o snaze zastupitelstva nezatěžovat hospodaření města náklady na dluhovou službu. Tabulka č. 7: Výpočet ukazatelů zadluženosti města (údaje v tis. Kč) Název položky Dluhová základna Dluhová služba

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 594 148,9

1 602 497,4

1 569 253,2

1 590 646,3

1 643 504,6

1 719 138,8

30 504,5

31 393,7

46 311,1

46 520,8

45 877,6

45 605,7

Ukazatel dluhové služby

1,91%

1,96%

2,95%

2,92%

2,79%

2,65%

Počet obyvatel (k 1.1.2007)

94 255

94 255

94 255

94 255

94 255

94 255

Zadluženost obce

368 925,9

476 237,7

534 926,4

502 170,5

469 434,8

456 508,6

Dlouhodobé úvěry

189 850,6

298 452,8

357 629,5

325 357,5

292 621,8

279 695,6

Kontokorentní úvěr

176 813,0

176 813,0

176 813,0

176 813,0

176 813,0

176 813,0

Půjčky - SFŽP

2 262,3

971,9

483,9

0,0

0,0

0,0

Zadluženost na jednoho obyvatele (v Kč)

3 914,1

5 052,6

5 675,3

5 327,8

4 980,5

4 843,3

Cizí pasiva / celková aktiva

5,2%

5,4%

x

x

x

x

Úvěry / celková aktiva

3,3%

3,8%

x

x

x

x

Tabulka č. 8: Výše splátek jistiny a úroků z úvěrů a půjček (údaje v tis. Kč) Název položky Splátky jistiny úvěrů a půjček

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22 405

21 694

32 311

32 755

32 736

33 123

Splátky úroků z úvěrů a půjček

7 991

8 200

14 000

13 765

13 142

12 482

Souhrn splátek jistiny a úroků

30 396

29 894

46 311

46 520

45 878

45 605

Investiční možnosti města Podkladem pro úvahy o rozsahu a časovém plánu budoucích (plánovaných) investic města je analýza objemu a struktury jeho dosavadních ročních rozpočtů, včetně rozpočtového výhledu, jeho bilance a

7

Viz Usnesení Vlády České republiky č. 346 ze dne 14. dubna 2004 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.


39


dosud zastupitelstvem schválených investic, které se projeví ve výdajové straně rozpočtu v nejbližších letech. Ze struktury rozpočtových příjmů podle jednotlivých položek rozpočtových kapitol je zřejmé, že téměř veškeré rozpočtové příjmy města mají již předem ze zákona či z věcného obsahu plateb (poplatky určeny na věcně související výdaje) jednoznačně dané určení ve výdajích, spočívající v zajištění obvyklých závazků města (provoz a udržování majetku města). Město nemá trvalý zdroj rozpočtových „provozních“ příjmů, který by mohl být považován za příjem bez konkrétního předem daného určení. Za takový zdroj je možné považovat pouze příjmy z úroků a finančního majetku (36 mil. Kč v roce 2006, 44 mil. Kč v roce 2007), který může sloužit jako rezerva na neplánované nebo nepředvídané výdaje, případně jako zdroj investic. Zdrojem investic mohou být přebytky ročních rozpočtů vyplývající z úspor v provozních výdajích, případně omezení méně důležitých investic či jejich převod do dalších let, nebo také jednorázový prodej majetku, zejména městských bytů, ale i jiných budov a pozemků, který by mohl městu vynést v nejbližších letech přibližně 763 mil. Kč (údaj ze schváleného rozpočtu na rok 2008). Jejich prodej však dosud nebyl zastupitelstvem města schválen a je proto možné hovořit spíše jako o dodatečném zdroji investic. Dalším vhodným zdrojem investic, a to velmi rychle realizovatelným - likvidním, jsou zejména dlužné cenné papíry v tržním ohodnocení 774 mil. Kč k 31.12.2007 a krátkodobé úložky ve výši 50 mil. Kč u Československé obchodní banky, a.s. a České spořitelny, a.s. Nejvhodnějším zdrojem pro realizaci aktivit IPRM, nikoli však bezpodmínečně, jsou následující zdroje: 

Dodatečný příjem do rozpočtu města, vyplývající z novely zákona o rozpočtovém určení daní. Očekávaný roční příjem, počínaje rokem 2008, představuje přibližně 60 mil. Kč (odhad města). Rozpočet na rok 2008 a rozpočtový výhled s těmito dodatečnými zdroji neuvažuje.



Výnos vyplývající ze zvýšení daně z nemovitostí nacházejících se v Hradci Králové. Město dosud inkasovalo přibližně 50 mil. Kč ročně, po navýšení sazby daně zastupitelstvem bude výnos zvýšen ročně o 100 mil. Kč. Zvýšený výnos bude město inkasovat od roku 2009.

Vhodnost těchto dvou zdrojů pro financování aktivit IPRM spočívá v jejich načasování do doby příprav a následné realizace IPRM, i když samozřejmě nebyly zastupitelstvem města určeny primárně jako zdroj financování IPRM, ale obecně jako dodatečný zdroj pro financování investic města. Město může využít k financování aktivit IPRM také kontokorentní úvěr. Jeho povolený rámec je sice v současnosti již plně vyčerpán (177 mil. Kč), avšak město může požádat banku o jeho navýšení (o přibližně 100 mil. Kč) na překlenutí časového nesouladu mezi výdaji na investice a inkasem dotací na jednotlivé projekty IPRM. Město má velmi dobrou finanční pozici, resp. bonitu pro banku, proto lze sotva očekávat obtíže při sjednávání a navyšování úvěrového rámce. Zdrojem financování aktivit IPRM mohou být rovněž peněžní prostředky na základním běžném účtu (107 mil. Kč k 31.12.2007 – jen pro informaci), ty však je možné považovat spíše za provozní prostředky či rezervu sloužící k překlenutí časového nesouladu mezi inkasem příjmů a výdajů. Použití konkrétních zdrojů financování záleží na konkrétní aktuální situaci a čase, ve kterém bude město řešit i jiné rozvojové priority. V každém případě je možné konstatovat, že město může financovat aktivity v rámci realizace IPRM v období 2008 – 2013 (teoreticky až do roku 2015), aniž by nutně muselo prodávat likvidní (finanční instrumenty) či méně likvidní majetek (nemovitosti). Na základě provedené analýzy výše a struktury rozpočtových příjmů výdajů města a struktury bilance je možné konstatovat, že město disponuje dostatečnými finančními prostředky či potenciálními zdroji financování na rozvojové aktivity. Město je schopno operativně řídit saldo rozpočtu, případně může využít rezerv z minulých let a bankovní úvěr. Zcela rozhodujícím faktorem bezproblémové realizace IPRM je v případě Hradce Králové zvládnutí finančního a věcného řízení jednotlivých projektů, zejména těch projektů, které budou financovány z oblasti podpory 2.1. Regionálního operačního programu regionu Severovýchod. Z hlediska věcného jde o připravenost projektů k realizaci (stavební povolení atd.) a splnění všech podmínek vyplývajících Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

40


ze smluv o financování projektu, z hlediska finančního jde o nalezení zdrojů financování a zvládnutí cash flow při řízení realizace projektu.


Celkově velmi dobrá finanční a majetková pozice města (předpoklad rozvojových aktivit)

-

Vysoký likvidní finanční majetek (významný zdroj rezerv či investic)

-

Významný potenciál pro prodej nemovitého majetku (velký bytový fond)

-

Sjednaný úvěrový rámec je možné okamžitě navýšit dle potřeb města

-

Nízká zadluženost (úvěry a ostatními závazky)

-

Dosavadní kvalitní finanční řízení je významným předpokladem pro realizaci rozsáhlých rozvojových plánů (např. IPRM)

2.2.14 Shrnutí základních místních disparit Identifikace základních místních rozvojových disparit (různorodosti, odlišnosti) a navržení možností jejich odstranění je jedním ze základních prvků udržitelného rozvoje města či regionu. V následující části jsou na základě výstupů ekonomicko-sociální analýzy identifikovány místní disparity města Hradec Králové ve dvou úrovních: 

Vnitřní – v rámci města a jeho částí



Vnější – ve vztahu k regionu a ČR.

Vnitřní disparity Geografie města 

Výrazně vyšší potenciál rozvoje centra města z hlediska cestovního ruchu a rozvoje služeb vůči okrajovým částem



V centru města je velmi výrazná administrativní a správní funkce města



Určitá funkční disproporce v rozmístění obchodu a služeb mezi historické centrum města a moderní centrum města



Centrum města je bez výraznějšího zatížení průmyslovou výrobou a dalšími bariérami v rozvoji města, výrobní a průmyslové objekty jsou lokalizovány především v okrajových částech města

Ekonomický rozvoj 

V centru města je velmi vysoká koncentrace ekonomických aktivit především z tercierního sektoru a z oblasti kvartérního sektoru



Zajímavá a postupná přeměna brownfields (především průmyslových a vojenských) v centru města oproti okrajovým částem na nové využití zejména obchodního a administrativního charakteru



Revitalizace areálu letiště lokalizovaného na okraji města na nové využití včetně technologického parku



Koncentrace ubytovacích a stravovacích kapacit vyšší a střední kvality a dalších služeb pro cestovní ruch do centra města

Sociální integrace 

Lokalizace vysokého školství v centru města podpořeného nově budovaným univerzitním kampusem Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

41


Životní prostředí 

V centru města je zvýšená hladina hluku a koncentrace prachu a znečišťujících látek z nadměrné dopravy

Přitažlivost města 

V centru města se nachází většina turistických atraktivit města



Velmi rozdílná architektonická kvalita a urbanistická koncepce centra města a okrajových a sídlištních částí



Regulační urbanistické řešení města s vymezením funkčních částí a s charakteristickou architekturou 1.pol. 20. století



V katastru města jsou lokalizovány rozvojové plochy pro výrobu, služby, občanskou vybavenost i bydlení

Dostupnost a mobilita 

Vysoká koncentrace dopravy především na tranzitním tahu vedoucím nedaleko centra města



Zprovozněný moderní terminál hromadné dopravy a fungující integrovaný systém veřejné dopravy



Díky přírodním podmínkám vysoký podíl cyklodopravy a pěší dopravy v rámci celého města



Nedostačující kapacita parkovacích míst především v centru města a v sídlištních lokalitách



Promyšlená urbanistická koncepce města s radiálně okružním dopravním systémem

Správa věcí veřejných 

Modernizace chodu veřejněsprávních institucí se zaměřením na občana, podnikatele a turistu



Pokročile rozvinuté a moderní strategické plánování s vazbou na aktivity udržitelného rozvoje města

Vnější disparity Geografie města 

Lokalizace města je v rámci kraje výrazně excentrická



Poloha města v rovinaté a velmi úrodné krajině s příhodnými klimatickými poměry



Město je součástí jedné z nejsilnějších sídelních aglomerací v ČR



Oproti některým jiným krajským městům je v Hradci Králové vyšší úroveň vzdělanosti a vyšší ekonomická aktivita obyvatel



Velmi nízká vyjížďka za prací a do škol mimo město

Ekonomický rozvoj 

Velmi nízké zastoupení primárního sektoru a vysoké zastoupení terciárního a kvartérního sektoru



Vysoký vědecko-výzkumný potenciál města



Ve městě Hradec Králové není vymezena „klasická“ průmyslová zóna



Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti ve městě pohybující se pod průměrem kraje i ČR

Sociální integrace


42




Přítomnost fakultní nemocnice ve městě s širokou spádovostí, specializovanými obory a novými pracovišti

Životní prostředí 

Díky dobrému provětrávání rovinatého terénu netrpí město nadměrným zatížením znečištěného ovzduší



Město bez zdrojů elektrické energie, tepla a pitné vody na území města



Vysoký podíl zeleně ve městě včetně lesů v okrajových částech města

Přitažlivost města 

Vysoká atraktivita města z hlediska kvality života místních i příchozích obyvatel

Dostupnost a mobilita 

Dobrá dopravní dostupnost centra města díky radiálně okružnímu dopravnímu systému

Správa věcí veřejných 

Celkově velmi dobrá finanční a majetková situace města podložená nízkou zadlužeností

Výše specifikované vnitřní i vnější disparity města výrazně determinují jeho další rozvoj a určují hlavní rozvojové směry a tendence, kterými by se město mělo ubírat ke zvýšení svého nejen ekonomického potenciálu, ale i ke zvýšení investiční přitažlivosti města a zvýšení celkové kvality života ve městě a přitažlivosti pro příchod nových obyvatel. Vnitřní disparity odrážejí specifika v rámci hranic města, které je možné z velké části ovlivnit a eliminovat dobře nastavenou koncepcí rozvoje města a cíleným posilováním pozice města i v rámci regionu. Vnější disparity se zabývají odlišnostmi města Hradce Králové od ostatních krajských měst nebo rozdílnostmi v rámci regionu (kraje) či celé ČR. Vnější disparity mohou být založeny na neměnných skutečnostech, které nelze rozvojem města eliminovat, ale zpravidla lze doplňkovými aktivitami zmírnit jejich vliv. Mezi hlavní nástroje odstranění disparit v centrální části města se řadí vyřešení maxima identifikovaných bariér v dalším rozvoji, kterými jsou např. nevyužité brownfields, zaplnění rozvojových lokalit především pro služby a občanskou vybavenost, přímé napojení města na dálniční a rychlostní síť s odklonem tranzitní dopravy přes město, posílení železniční dopravy s vazbou na integrovaný systém hromadné dopravy, vyřešení systému parkování ve městě, zkvalitňování infrastruktury pro cyklo a pěší dopravu a infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, oživení historického jádra města a zatraktivnění centra města pro turistický ruch. Okrajové části města s převažující obytnou funkcí mohou sloužit jako synergický prvek podporující ekonomický růst centra města. Dobrou dopravní dostupností s vazbou na MHD lze zatraktivnit i tyto části pro rozvoj ekonomických aktivit drobného charakteru bez vlivu na životní prostředí a posílit tak diverzitu daných lokalit. Okrajové části města zaměřené na obslužnou a výrobní funkci jsou druhou významnou hybnou silou ekonomického potenciálu města. Je v nich soustředěna průmyslová a výrobní kapacita středního i velkého významu. Příchod nových investic resp. firem jakožto potencionálních zaměstnavatelů může nadále pozitivně ovlivňovat trh práce ve městě a nabízet nové pracovní příležitosti. Dlouhodobá podpora rozvoje kvartérního sektoru a inovačních technologií ve spolupráci vysokoškolských subjektů a firem může ještě výrazněji přispět k posílení vědecko-výzkumného zaměření města. Založený vědeckotechnický park slouží jako jeden z nástrojů propojení terciárního školství, vědeckovýzkumné základny a podnikatelské sféry.


43


2.3 SWOT Analýza 2.3.1 Silné stránky 

Přirozené regionální a administrativní centrum se širokou spádovostí a dojížďkou do škol a zaměstnání



Vysoká vzdělanost a ekonomická aktivita obyvatel města



Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti



Sídlo několika vysokých škol a fakult a dalších vědecko-výzkumných subjektů



Tradice a dobré zázemí medicínsko-farmaceutických oborů



Vysoký podíl ekonomických subjektů působících v terciární sféře



Vysoký počet atraktivních turistických cílů pro rozvoj cestovního ruchu



Pestrá nabídka stravovacích a ubytovacích zařízení



Hustá síť cyklistických stezek a navazujících cyklotras



Široká nabídka volnočasových aktivit



Dobrá dopravní dostupnost služeb občanské vybavenosti a veřejných služeb



Kvalitní a fungující sociální služby a zdravotní péče



Vysoká intenzita bytové výstavby v posledních několika letech



Bohatá nabídka různorodých kulturních a společenských akcí



Kvalitní životní prostředí ve městě bez výraznějšího zatížení znečištění ovzduší a vod s vysokou ochranou přírodně cenných lokalit



Vysoký podíl zeleně na území města, včetně rozsáhlých lesních komplexů



Rozvinutý a moderní systém integrace veřejné dopravy s novým zázemím terminálu hromadné dopravy



Radiálně okružní dopravní systém města jako součást urbanistické koncepce města



Zavedený Integrovaný systém parkování v centrální části města



Existující partnerství města a jeho organizací s veřejnými a soukromými subjekty působícími ve městě v oblastech společných projektů



Dobrá finanční pozice města (nízká zadluženost, dostatek finančních prostředků, dobrá bonita pro úvěrující banky)



Funkční strategické plánování podporující koncepční rozvoj města



Kvalitní webové stránky města s interaktivními nástroji pro fungující elektronickou komunikaci s občany



Existující vazby města a jeho organizací na občanské iniciativy při realizaci zájmů a potřeb města a jeho občanů


44


2.3.2 Slabé stránky 

Nedostatečná nabídka zainvestovaných lokalit pro investory



Nevhodné umístění některých starých průmyslových zařízení



Existence brownfields ve městě, i v centru města



Vysoká zaměstnanost ve veřejném sektoru a službách



Vysoká pořizovací cena nemovitostí ve městě



Nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny (zdravotně postižené, mladé rodiny, seniory)



Absence kvalitní infrastruktury a zařízení pro kulturu a sport na sídlištích a předměstích



Absence městského venkovního koupaliště



Nevyhovující stav a funkční vybavení některých veřejných prostranství ve městě



Vedení intenzivní tranzitní dopravy centrem města – místní hlukové a prachové zatížení



Nedostatek parkovacích míst ve městě především v centrální zóně a v hustě obydlených lokalitách



Kapacitně a technicky nevyhovující některé úseky hlavních komunikací a křižovatek především s okružní komunikací



Vysoké dotace organizacím města bez motivace na vyšší zapojení jejich vlastních zdrojů

2.3.3 Příležitosti 

Výhodná geografická poloha města jako jádra silné sídelní aglomerace



Využití vhodných prostorů pro podnikání ve starých nevyužívaných areálech



Zvýšení intenzity spolupráce města s podnikatelským sektorem



Využití možností čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU a dalších dotačních titulů



Podpora rozvoje netradičních forem cestovního ruchu



Adekvátní optimalizace sítě středních škol s provázáním potřeb trhu práce



Využití vysoké vzdělanosti a existence středních, odborných a vysokých škol k rozvoji terciérního a kvartérního sektoru



Dostavba dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 35 jako limitujícího faktoru ekonomického rozvoje



Vyřešení dopravního přetížení okružního systému ve městě



Rozvoj městské hromadné dopravy v návaznosti na individuální dopravu (P+R, P+G)



Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb města ve vymezené zóně



Propojení úřadu na celostátní síť e-governmentu Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

45




Snazší a efektivnější komunikace mezi magistrátem a organizacemi města a případně dalšími subjekty



Růst počítačové gramotnosti zvýšením využívání ICT (metropolitní síť, elektronické vedení agend, nákup IT apod.)

2.3.4 Hrozby 

Negativní změna věkové struktury obyvatel – stárnutí populace, slabá reprodukce



Migrační ztráty města – vystěhovávání obyvatel za hranici města z ekonomických a sociálních důvodů (nedostatek bydlení, vysoké ceny)



Nedostatečná pozornost věnovaná rozvoji ostatních odvětví a oborů na území města mimo služby a veřejný sektor



Odliv kvalifikované a vzdělané pracovní síly



Intenzivní příliv sociálně problémových skupin



Zvyšující se automobilová doprava ve městě (osobní i nákladní) na úkor hromadné přepravy



Skládkování odpadů města na kapacitně omezených skládkách, nízký podíl recyklace a spalování odpadů



Nízká efektivnost vynaložených prostředků v důsledku jejich alokace na projekty nepřinášející očekávané synergie, jež měly vzejít z jejich věcné, územní a časové provázanosti



Nárůst administrativy a komplikací související s nedostatečnou připraveností na e-government státní a veřejné správy


46


2.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny 2.4.1 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Město Hradec Králové je svým významem a historickým vývojem jedním z nejvýznamnějších sídel v rámci ČR. Jako centrum hospodářského rozvoje, obchodu, služeb, administrativy a regionální správy má vysoký potenciál pro další rozvoj a upevnění dominantního postavení v rámci kraje. Město Hradec Králové jako jedno ze sídel vysoce urbanizované a hustě osídlené hradecko-pardubické aglomerace má nezastupitelný význam pro hospodářský a společenský rozvoj kraje i regionu NUTS II Severovýchod. Ve střednědobém výhledu lze ve městě Hradec Králové předpokládat další rozvoj především terciárního a kvartérního sektoru hospodářství, lehkého průmyslu a drobného podnikání a značný rozvojový trend se předpokládá rovněž v oblasti cestovního ruchu a kulturně-společenského života. Dle statistik a průzkumů se město Hradec Králové dlouhodobě řadí mezi nejatraktivnější a nejvyhledávanější místa pro život obyvatel v rámci kraje i ČR a tuto pozici dále upevňuje nejen zachováváním typického urbanistického rázu města, širokou nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí, zachováním kvalitního životního prostředí a estetické hodnoty města, ale také posilováním služeb ve městě, novou bytovou výstavbou, modernizací centrální části města, revitalizací brownfields a regenerací obytných zón města, především panelákových sídlišť. Dobrá image města, kvalitní podmínky pro život obyvatel, vysoká atraktivita z hlediska pracovních příležitostí a dobrá dopravní dostupnost města má také významný vliv na cenovou hladinu zdejšího života. Město Hradec Králové se z hlediska např. cen nemovitostí nebo cen vybraných služeb řadí mezi nejdražší města v ČR. Nejen tato skutečnost může mít vliv na migraci obyvatel za hranice města v posledních několika letech. Zvyšující se emigrace obyvatel do okolních obcí prohlubuje negativní demografické trendy ve městě, které jsou patrné především v celkovém stárnutí populace a poklesu přirozené měny obyvatel. Ve městě Hradec Králové je dlouhodobě podporován rovněž rozvoj vysokoškolského vzdělávání a dalších navazujících aktivit. Postupně je budován moderní univerzitní kampus Univerzity Hradec Králové. Plánuje se rovněž výstavba moderních objektů pro vysoké školy a vědecko-výzkumné instituce z oblasti medicíny a farmacie s vazbou na Fakultní nemocnici Hradec Králové. Ve městě Hradec Králové sídlí celkem šest fakult tří vysokých škol resp. univerzit a v jako jediném městě ČR se zde současně nachází jak lékařská, tak farmaceutická fakulta (obě součástí Univerzity Karlovy). Široká a jedinečná základna medicínsko-farmaceutických oborů je základem pro rozvoj stejnojmenného klastru a dalších podnikatelských a vědeckovýzkumných aktivit s tímto oborovým zaměřením. Inovační potenciál města může být dále prohlubován lepší provázaností a vzájemnou spoluprací podnikatelského sektoru, výzkumných, vývojových a vzdělávacích institucí. Jako regionální centrum školství a vzdělanosti disponuje město Hradec Králové vysoce kvalifikovanou pracovní silou, která může na území města najít uplatnění v relevantních oborech. Z hlediska vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly se město řadí na přední pozice v rámci ČR. Průměrná mzda se přesto ve městě Hradec Králové dlouhodobě pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Ekonomický potenciál města je v současnosti založen především na terciárním sektoru s převahou služeb a obchodních činností. Sekundární sektor je založen částečně na tradičních průmyslových oborech, ke kterým se ve městě Hradec Králové řadí především strojírenské obory, gumárenská výroba a výroba hudebních nástrojů. Z moderních průmyslových odvětví se ve městě rozvíjí především oblast telekomunikací a informačních technologií, ale i vědeckovýzkumné činnosti v různých oborech a další sofistikované a specializované činnosti. Primární sektor je zastoupen jen minimálně. Ve městě sídlí celkem 28 velkých zaměstnavatelů z různých oblastí činností s více než 250 zaměstnanci. Problematicky se může jevit nedostatečná připravenost rozvojových lokalit v katastru města pro příchod případných investorů a také úzké soustředění zájmu zejména na strategické služby. Město Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

47


Hradec Králové nemá ve svém katastru „typickou průmyslovou zónu“. Nachází se zde několik menších a větších samostatných lokalit, které jsou různou měrou připravené na příchod případných investorů. V centrální částí města se nachází rozvojová lokalita Aldis, která je určená pro občanskou vybavenost, administrativu a služby a jsou zde postupně budovány objekty tohoto účelu. Tato lokalita není zatím zcela zaplněna a využita. Pro bytovou výstavbu se ve městě nachází rovněž několik vymezených lokalit, ať už pro developerské projekty nebo pro individuální výstavbu. Pro rozvoj cestovního ruchu jsou ve městě Hradec Králové dlouhodobě zkvalitňovány podmínky, a to nejen budováním nových a zkvalitňováním stávajících základních i doplňkových služeb a infrastruktury cestovního ruchu, ale také postupnou rekonstrukcí a revitalizací parteru města, především jeho centrální části a významných objektů a turistických cílů. Město Hradec Králové disponuje vysokým potenciálem pro rozvoj kongresové turistiky. Stávající kapacity a podmínky kongresového centra a dalších navazujících služeb však zcela nevyhovují a budou vyžadovat rekonstrukce a rozšíření pro zvýšení atraktivity pořádání větších kongresových akcí ve městě. Dostupnost a stav občanské vybavenosti, související s podporou sociální integrace, kvality života a rozvoje lidských zdrojů je v Hradci Králové na vysoké úrovni. Výhodou města je kvalitní základna a tradice veškerého školství, dobrá dopravní dostupnost škol, kvalitní zdravotní péče a sociální služby, dobrý vzdělanostní potenciál populace, tradice v konání kulturních a společenských akcí, vysoké kulturní povědomí a poptávka po kvalitní kultuře, volnočasových aktivitách a sportu. V Hradci Králové se také nacházejí rekonstruované a využitelné veřejné prostory pro konání společenských, kulturních a sportovních aktivit. Nedostatky (rezervy) v oblasti občanských služeb a vybavenosti existují např. v lepší dostupnosti bydlení pro některé sociální skupiny obyvatel, v absenci infrastruktury pro kulturu a sport na sídlištích a předměstích a v nízké úrovni většiny sportovišť. Předpokladem dalšího rozvoje pro Hradec Králové může být především synergie vzdělávacích institucí s podnikatelským sektorem, jejímž cílem je zvýšení inovačního potenciálu. Další podmínkou rozvoje města je restrukturalizace sítě středních škol reagující na potřeby trhu práce, efektivní využití evropských a národních dotačních fondů a zapojení neziskového sektoru do poskytování sociálních služeb. Dále by město v zájmu svého rozvoje mělo podporovat mladé rodiny s dětmi, bytovou výstavbu a především využít vysoké vzdělanosti a existence středních, odborných a vysokých škol vedoucích ke zvýšení kvality prostředí ve městě. Z hlediska dopravní dostupnosti leží město Hradec Králové na křižovatce několika významných silničních a tranzitních tahů. Vysoký rozvojový potenciál pro město znamená přivedení dálnice D 11 do města Hradec Králové a vybudování navazujících významných silničních tahů (zejména R 35). Silniční tranzitní doprava je částečně vedena po II. městském okruhu, tzn. téměř přes centrum města. Tento stav je dlouhodobě nevyhovující a město má v územním plánu vytyčenou trasu severní i jižní variantu odklonu dopravy mimo centrum města. Vnitřní dopravní systém města, založený na radiálně okružním systému a koncepčně řešeném provázání hlavních silnic s vedlejšími ulicemi z počátku 20. století, determinuje poměrně dobrou dopravní dostupnost centrální části města ze všech hlavních příjezdových směrů a také nižší míru dopravních kolapsů a přetíženosti vnitřního dopravního systému. Některé úseky okružního systému a hlavní křižovatky dnes již kapacitně nevyhovují a provádí se jejich postupná rekonstrukce a modernizace. Pro město Hradec Králové je typický vyšší podíl pěší a cyklistické dopravy v rámci města a také vyšší podíl využívání městské hromadné dopravy (MHD). MHD obsluhuje většinu částí města a také několik sousedních obcí. Ve městě funguje elektronický odbavovací systém cestujících a MHD je součástí integrovaného dopravního systému regionu. V červenci 2008 byl zprovozněn nový a moderní terminál hromadné dopravy koncentrující MHD, dálkové a příměstské autobusové spoje do jednoho místa s provázáním na hlavní vlakové nádraží. Terminál hromadné dopravy je dalším atributem dobré dopravní dostupnosti města a snadné dojížďky za zaměstnání a škol ve městě. Město Hradec Králové se výrazněji nepotýká s problematikou znečištěného životního prostředí. Vyjma lokálně se vyskytujících zvýšených koncentrací poletavého prachu a zvýšené hladiny hluku především v místech vedení intenzívní dopravy, je kvalita životního prostředí ve městě dobrá. Díky dobrému Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

48


provětrávání rovinatého terénu se město ani v zimním období nepotýká s častými imisními zátěžemi a smogovými situacemi. Město Hradec Králové se řadí mezi města s vysokým podílem zeleně a lesů ve svém katastru. Typické jsou zde historicky i novodobě založené rozsáhlé a udržované plochy veřejné zeleně. Parková a sadová zeleň je rozmístěna po celém městě, včetně centrální zóny. Komplex Novohradeckých lesů zabírá značnou část jižního až jihovýchodního okraje města a má velký přírodní význam. Na území města se nacházejí také chráněné přírodní ekosystémy a až k centrální části města zasahuje Přírodní park Orlice. V přepočtu plošné výměry veřejné zeleně na 1 obyvatele se město řadí na jedno z předních míst mezi velkými městy ČR. Správa věcí veřejných, resp. poskytování služeb ve veřejném zájmu sehrává důležitou úlohu v každodenním životě města a jeho obyvatel. Rozsah služeb, jejich četnost a kvalita jsou nezbytným předpokladem udržitelného sociálního a ekonomického rozvoje. Správa věcí veřejných postupně stále více vyžaduje dlouhodobý koncepční přístup a uplatňování principu partnerství. Ve městě Hradec Králové resp. v rámci jeho samosprávných úřadů jsou tyto principy partnerství, udržitelného rozvoje a koncepčního rozvoje města postupně zaváděny a průběžně je vyhodnocována jejich úspěšnost. Město Hradec Králové resp. jeho samosprávný úřad patří v těchto principech k vyspělejším městům v rámci ČR a je zapojeno do několika projektů a sdružení, které tyto trendy využívají a aplikují. Město Hradec Králové vyvíjí mnohé aktivity, jejichž cílem je motivovat obyvatele města k účasti na diskusích o rozvoji města. Město Hradec Králové má zájem využívat názorů, návrhů a podnětů obyvatel v procesu koncepčního plánování a řízení města. Kvalitně provedené rozvojové dokumenty související s utvářením podoby a charakteru města spolu s efektivními veřejnými investicemi, jsou důležitými předpoklady pro určení a udržení trendů, v jejichž důsledku bude město vytvářet příznivé prostředí pro další navazující investice, zejména soukromého sektoru a občanů města. Investice, ať už veřejné či soukromé, se projeví ve zlepšení kvality poskytovaných služeb, veřejného a soukromého charakteru. Velmi dobrá je finanční a majetková pozice města. Vyrovnané rozpočtové hospodaření města, nízká zadluženost města a vysoké rezervy pro čerpání úvěrů jsou důležitými aspekty pro další rozvoj města. Město Hradec Králové plánuje aktivity s ročním finančním rozpočtem a rozpočtovým výhledem až na 3 roky. Město Hradec Králové financuje ze svého rozpočtu několik velkých investičních akcí ročně a má i dostatečné rezervy pro spolufinancování projektových záměrů financovaných z tuzemských i zahraničních dotací a dalších finančních zdrojů. Odstraněním bariér a slabých stránek ovlivňujících další rozvoj města a posílením silných stránek se může město Hradec Králové dále rozvíjet a posilovat svojí pozici významného ekonomického a společenského centra regionu a ČR. Slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby rozvoje města Hradec Králové jsou souhrnně identifikovány ve SWOT analýze (viz kapitola 2.3) Z výše uvedeného souhrnu výchozí situace a výhledu střednědobých trendů a tendencí vyplývá, že pro další posílení rozvoje města je důležité především posílení centrální části města, kde se koncentruje většina zásadních a identických ekonomických aktivit mající vliv na image a hospodářskou sílu města. V centru města je vysoká koncentrace strategických služeb, terciárního sektoru, drobného a středního podnikání, včetně firem s inovačním potenciálem a další. Komplexní posilování a ekonomické zvyšování potenciálu širší centrální zóny města s řešením navazujících služeb, obchodu a administrativní funkce je zásadní pro rozvoj celého města. Okrajové části s lokalizovanou průmyslovou výrobou rovněž nesou vysoký hospodářský význam pro rozvoj města, ale většina strategických, inovačních a rozvojových činností se soustřeďuje do širšího centra města. Z uvedených souvislostí a hlavních aspektů rozvoje města Hradec Králové byl pro využití intervencí v rámci IPRM zvolen zónový přístup se zřetelem na centrální zónu města. Centrum města je na základě výstupů analytické části považováno za území s vysokým potenciálem růstu (dle metodiky MMR), které svým rozvojem má a nadále bude mít vysoký pozitivní vliv na ekonomický rozvoj města a na kvalitu života ve městě. Centrum města je „hybnou silou“ společenskoekonomického rozvoje města a výkonnou jednotkou soustřeďující většinu typických a inovačních aktivit a činností ve městě. Rozsah Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

49


a popis souvislé centrální zóny IPRM s názvem „Centrum města = pól růstu a rozvoje“ je uveden v kapitole 3.1. Rozhodující okruhy aktivit pro synergické řešení dalšího rozvoje města byly pro intervence v rámci IPRM dle Metodického pokynu MMR vybrány následovně: -

Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech

-

Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji

-

Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost

-

Zvyšování kvality pracovní síly

-

Obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby;

-

Úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství;

-

Zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech;

-

Budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch;

-

Ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch.

-

Zvýšení kvality urbanizované krajiny;

-

Doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech;

-

Individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní zeleně;

-

Využívání obnovitelných zdrojů energie ve městech;

-

Optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti);

-

„Smart governance“ města a regiony;

Všechny tyto okruhy a aktivity jsou obsaženy ve čtyřech zvolených prioritních oblastech pro intervence IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje“ (dle možností a podmínek Metodického pokynu MMR): 1. Ekonomický rozvoj 2. Přitažlivá města 3. Životní prostředí 4. Správa věcí veřejných

2.4.2 Zdůvodnění výběru zóny Na základě zjištěných závěrů socioekonomické analýzy města, souhrnného zhodnocení podmínek budoucího rozvoje městě ve střednědobém horizontu a priorit rozvoje města byl pro IPRM Hradec Králové zvolen zónový přístup. Vybranou zónou pro intervence IPRM je „Centrum města“. Za centrum města je považováno území pokrývající celou část historického centra města a převážnou část novodobějšího obchodního centra města s koncentrací služeb, občanské vybavenosti a podnikatelských a vzdělávacích aktivit. Centrální zóna města tvoří geograficky souvislou plochu a její bližší popis a přesné vymezení je uvedeno v kapitole 3.1. Název IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje“ napovídá, že zvolená centrální zóna města je v IPRM dle Metodického pokynu MMR (kap. 1.4.2.) určena jako území s vysokým potenciálem růstu. Dle výše uvedeného Metodického pokynu MMR, konkrétně kapitoly 1.4.2., část 1c) území s vysokým potenciálem růstu musí splňovat některé z následujících ukazatelů považovaných za kritéria výběru zóny: a) vysoká koncentrace ekonomických aktivit; b) vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb; Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

50


c) vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit; d) velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; e) vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech; f)

výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí;

g) vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje. Dle Pokynů pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod, kapitoly 6.1.4, je potřebné výběr zóny zdůvodnit minimálně dvěma ukazateli, které jsou vybrány podle charakteru zóny ze seznamu Metodického pokynu MMR, kapitoly 1.4.2. Vysoký potenciál růstu zóny „Centrum města“ města Hradec Králové se odráží a lze zdůvodnit a prokázat zejména následujícími ukazateli z výše uvedených 7 možností: d) velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; e) vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech; f)

výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí;

g) vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje.

Popis vybraných kritérií výběrů zóny d) velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; Centrální zóna města má velký význam především z pohledu dopravní obslužnosti prostředky hromadné dopravy. Městská hromadná doprava je ve městě Hradci Králové zajišťována 23 denními linkami, z nichž je 5 linek trolejbusových a 18 linek autobusových a 1 noční linkou. V centru města je lokalizován nový moderní terminál hromadné dopravy, který sdružuje na jedno místo městskou hromadnou dopravu a linky příměstských a dálkových autobusových spojů. V centrální zóně je rovněž lokalizováno hlavní vlakové nádraží. Trasy linek ve většině případů vycházejí resp. končí na terminálu hromadné dopravy. V centrální části města se křižují všechny trasy linek a zastávky MHD obsluhují celé území centrální zóny města. Centrální zónu města obsluhuje rovněž noční autobusová linka. Nejfrekventovanějšími zastávkami MHD ve městě jsou Terminál HD, Hlavní nádraží, Adalbertinum, Magistrát města, Obchodní dům Tesco, Gočárova třída. Všechny tyto zastávky jsou lokalizovány v centrální části města. Koncentraci a strukturu linek MHD v centru města názorně zobrazuje následující mapka.


51


Obrázek č. 2: Mapa linek a zastávek MHD v centru města

Pozn.: Červenými liniemi jsou vyznačeny trasy linek MHD v Hradci Králové; modrými body jsou znázorněny zastávky; žlutou barvou je vyznačena zóna centra města (viz kap. 3). Zdroj: GIS CEP

Většina zastávek MHD v centru města je situována buďto u významných administrativních institucí, u turistických atraktivit, u kulturně-společenských zařízení nebo u významných obchodních subjektů či na důležitých křižovatkách a rozhraní jednotlivých tras. V městské hromadné dopravě je zaveden elektronický odbavovací systém tzv. Městská karta, která slouží jednak jako nosič časové jízdenky nebo jako elektronická peněženka pro platbu jízdného se zvýhodněným tarifem. Pro příležitostné uživatele MHD a návštěvníky města jsou nadále v platnosti klasické papírové jízdenky označované pomocí mechanických strojků ve vozidlech. MHD v Hradci Králové je začleněna do Integrovaného dopravního systému VYDIS, který působí na území Pardubického a Královehradeckého kraje. Vymezená centrální zóna má velký význam také z hlediska dopravní dostupnosti individuální automobilovou dopravou. Dopravní obslužnost centrální zóny Hradce Králové je založena na radiálně okružním systému, který je typický pro město Hradec Králové. První městský okruh prochází v celé své délce vymezenou centrální zónou a zajišťuje dopravuje především kolem historického centra města. Druhý městský okruh prochází zónou cca ze ¾ a částečně tvoří hranici vymezené zóny. Do druhého městského okruhu paprskovitě ústí všechny hlavní příjezdové směry (od Prahy, Pardubic, Brna, Ostravy, Náchoda a Jičína). Tranzitní doprava je vedena po okružním systému převážně východní až severozápadní částí. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

52


Obrázek č. 3: Mapa okružního dopravního systému a hlavních příjezdových směrů v centru města Hradec Králové

Pozn.: Hnědými liniemi jsou vyznačeny hlavní příjezdové směry po silnicích I. a II. třídy; žlutou barvou je vyznačena zóna centra města (viz kap. 3). Zdroj: GIS CEP

Díky důmyslnému okružnímu systému v centru města a paprskovitě se sbíhajícími hlavními příjezdovými směry je dopravní dostupnost centra města na výborné úrovni a za optimálního dopravního provozu je možné se z okraje města do centra autem či autobusem dostat za několik minut. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblast Ekonomický rozvoj, Přitažlivé město a Životní prostředí. e) vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech; Vybraná zóna centrální části města má velký význam z hlediska lokalizace významných zdravotních a sociálních institucí, vzdělávacích zařízení a kulturních aktivit. Pro zajištění zdravotních služeb je v centrální zóně hned několik zařízení. Největšího a nadregionálního významu dosahuje především Fakultní nemocnice, která náleží k největším zdravotnickým zařízením nejen ve východních Čechách, ale i v ČR. Fakultní nemocnice Hradec Králové má všechny základní i nadstavbové obory. Jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony a používanými technologiemi v oblasti diagnostiky a léčby i léčebnými výsledky je Fakultní nemocnice Hradec Králové srovnatelná s obdobnými pracovišti v Evropě. Dalším významným regionálním zdravotnickým zařízením je První privátní chirurgické centrum Sanus, které poskytuje lékařskou péči ve čtyřech hlavních oborech. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

53


Jedná se o Gynekologii, Centrum asistované reprodukce s genetickou poradnou, Urologii, Plastickou a estetickou chirurgii. Součástí sanatoria je rovněž Anesteziologické a resuscitační oddělení. Z hlediska ambulantní péče je možno oblast považovat za významnou, neboť se zde nachází 18 ordinací praktických lékařů z celkových 52 v Hradci Králové (35%), 8 ordinací pro děti a dorost z celkových 29 (28%), 25 ordinací zubního lékaře z celkových 79 (32%) a 4 ordinace gynekologa z celkových 10 (40%). Tabulka č. 9: Zastoupení jednotlivých typů zdravotnických zařízení ve městě a v „Centru města“ Typ zdravotnického zařízení

Počet celkem v HK

Z toho v „Centru města“

Fakultní nemocnice

1

1

100%

Poliklinika a sdružená zdravotnická zařízení

4

2

50%

Sanatoria

2

1

50%

Samostatné ordinace praktických lékařů

52

18

35%

Samostatné ordinace pro děti a dorost

29

8

28%

Samostatné ordinace - stomatologické

79

25

32%

Samostatné ordinace - gynekologické

10

4

40%

celkem

177

59

33%

Zdroj: Profil města, vlastní šetření CEP

Ve vymezené zóně centra města působí široké spektrum subjektů zajišťujících sociální služby. Jsou zde poskytovány sociální služby pro seniory, děti a mládež, sociální služby pro zdravotně postižené, pečovatelské služby, funguje zde domácí ošetřovatelská péče a speciální školská a výchovná zařízení. Významným poskytovatelem sociálních služeb je Oblastní charita Hradec Králové, provozující 2 azylové domy (HK celkem 2). Dále pod tento subjekt patří středisko rané péče Sluníčko, Poradna pro lidi v tísni a Charitní ošetřovatelská služba. Ve vymezené zóně má také sídlo Senior centrum o.p.s., které se svou činností zaměřuje na seniory. Centrum provozuje jak respitní péči – určenou seniorům a zdravotně pojištěným (10 lůžek), tak penzion pro důchodce (120 bytů). Práci s rizikovými skupinami dětí a mládeže řeší Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové cestou oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Problematikou rizikových skupin dětí a mládeže se také zabývá Středisko výchovné péče pro mládež DOMINO (mládež 15-19 let) a Občanské sdružení Salinger, provozující Nízkoprahové centrum pro děti a mládež. Ve vymezeném území působí také instituce, které se zaměřují na zdravotně postižené občany. Jedná se o Centrum pro zdravotně postižené Královéhradeckého kraje, Dostupné služby imobilním občanům, Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, Hradecký spolek neslyšících, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Tyflocentrum Hradec Králové, Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, DANETA – denní stacionář. Sídlo zde má také Zdravotní ústav HK, Oblastní spolek ČCK, Krajská hygienická stanice –poradna pro odvykání kouření a Středisko pro podporu zdraví, prevenci drogové závislosti a AIDS. Pro děti vyžadující speciální péči zde funguje Speciální pedagogické centrum-Zvláštní škola a Praktická škola, Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči a Speciální mateřská škola pro zrakově postižené děti. Z hlediska zajištění kulturních potřeb je tato zóna velmi významná, neboť jsou zde soustředěna nejvýznamnější kulturní zařízení města jako jsou např. Klicperovo divadlo, Divadlo Drak a Filharmonie Hradec Králové.Dále do centrální zóny patří kulturně a historicky významné objekty poskytující společenské a volnočasové služby. Takovým zařízením je např. Knihovna města Hradec Králové, Studijní a vědecká knihovna, Katedrála sv.Ducha, Židovská synagoga, Adalbertinum, Rudolfinum, Galerie Jeřabina, Galerie Koruna, Galerie Aag, Galerie Amb, Galerie Foma, Galerie Celebris a Studio Beseda. V centru města se koná také většina festivalů a společenských akcí jako jsou např. Slavnosti Královny Elišky nebo předvánoční trhy. V průběhu roku se zde koná mnoho výstav např. v Galerii moderního umění a v Muzeu východních Čech. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

54


Ve vymezené centrální zóně jsou rovněž zastoupeny všechny typy škol. Na území zóny o velikosti 4,4 km2 (4,16 % z celkové plochy města) se nachází celkem 19 škol (34,5%) z celkového počtu 55 škol na území celého města. V porovnání rozložení jednotlivých vzdělávacích zařízení v rámci města je ovšem identické, že většina nejvýznamnějších vzdělávacích zařízení se nachází právě v centrální zóně města. Tabulka č. 10: Zastoupení jednotlivých typů škol ve městě a v „Centru města“ Typ školy

Počet celkem v HK

Z toho v „Centru města“

Základní škola

25

5

20%

Základní umělecká škola

2

1

50%

Střední škola (včetně gymnázií)

16

7

44%

Střední odborné učiliště

5

2

40%

Vyšší odborné školy

4

2

50%

Vysoké školy

3

2

67%

celkem

55

19

35%

Zdroj: Profil města, vlastní šetření CEP

Mezi střední školy a vyšší odborné školy patří v centrální zóně města: -

Obchodní akademie a Jazyková škola, Střední zdravotnická škola, Vyšší odborná škola zdravotnická, Střední průmyslová škola stavební, Střední odborná škola, Gymnázium Boženy Němcové, Gymnázium J.K.Tyla, Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína Evangelická akademie – Vyšší odborná škola biblická.

Významnou vzdělávací institucí v oblasti vysokoškolského vzdělávání je v centru města především Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Univerzita Hradec Králové, kterou v současnosti tvoří tři fakulty – Pedagogická fakulta, Fakulta informatiky a managementu a Filozofická fakulta. V centrální zóně města se koncentruje rovněž celá řada dalších vzdělávacích aktivit, mezi které patří např. jazykové školy a kurzy, instituce profesního a zájmového vzdělávání, subjekty celoživotního vzdělávání, rekvalifikační kurzy a další. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblast Ekonomický rozvoj, Přitažlivé město a Správa věcí veřejných. f) výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí; Vybraná centrální zóna města má nenahraditelný význam v rámci celého města z hlediska koncentrace a obslužnosti různými typy služeb.. V centru města sídlí všechny pobočky nejvýznamnějších bankovních institucí v ČR, včetně pobočky České národní banky. Dále zde sídlí např. Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Hypoteční banka, Raiffeisen Bank, GE Money Bank, HVB Bank, UniCredit Bank, Volksbank, Bawag Bank CZ, IC banka. V zóně jsou lokalizovány rovněž pobočky významných komerčních a zdravotních pojišťoven (Allianz pojišťovna, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Generali pojišťovna, ING životní pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Uniqa a další). Z dalších finančních institucí jsou v centrální zóně města zastoupeny všechny stavební spořitelny (Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida Komerční banky, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Wüstenrot), finanční poradenské firmy a další.


55


Svojí činnost v centru města provozuje také většina realitních kanceláří a subjektů zabývajících se obchodem s nemovitostmi, cestovní kanceláře a agentury, právní, advokátní a notářské kanceláře. Sídlí zde také Krajská hospodářská komora a mnoho dalších profesních svazků a komor. Obchodní služby jsou v centrální zóně města zastoupeny především vysokou koncentrací maloobchodních jednotek pokrývající veškerý maloobchodní sortiment. Nejvyšší koncentrace maloobchodních jednotek je v části od historického jádra po Riegrovo náměstí. Z kategorie obchodních domů a marketů se je zde lokalizován Obchodní dům Tesco a Albert. Marketové obchody jsou převážně lokalizovány mimo vymezenou centrální zónu. V centru města jsou také plně pokryty občanské služby. Vyskytuje se zde celá řada provozoven poskytující různé druhy služeb pro místní obyvatele i návštěvníky (kadeřnictví, krejčovství, opravny a další). Stravovací a ubytovací služby jsou rovněž ve velkém počtu zastoupeny v centru města. Nejvyšší jejich koncentrace je v historické části města, kde se nacházejí četné restaurační provozovny s rozmanitou nabídkou služeb a zaměření a několik ubytovacích provozoven různého charakteru od luxusních hotelů (Hotel u Královny Elišky) po penziony (Nové Adalbertinum). V modernější části města se nachází několik velkých ubytovacích zařízení hotelového typu např. Amber Hotel Černigov. Pro návštěvníky a turisty jsou v centrální zóně rozvinuty také informační služby a další doprovodné služby cestovního ruchu. Jsou zde lokalizovány obě informační centra a také navigační systém pro pěší turistiku. Administrativní funkce je v centrální zóně města reprezentována především státní správou a samosprávou a dalšími úřady a institucemi. V centru města mj. sídlí tyto důležité státní a samosprávné administrativní instituce: - Krajský úřad Královéhradeckého kraje - Magistrát města Hradec Králové - Úřad práce v Hradci Králové - Finanční úřad - Katastrální úřad - Pozemkový úřad - Nejvyšší kontrolní úřad - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - Česká inspekce životního prostředí V centru města dále sídlí mj. tyto další významné subjekty: - Český telekomunikační úřad - Puncovní úřad - Státní okresní archív - Exekutorský úřad - Krajské státní zastupitelství - Okresní státní zastupitelství - Krajský soud v Hradci Králové - Okresní soud - Policie ČR - Městská policie - Krajská hygienická stanice - Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblast Ekonomický rozvoj, Přitažlivé město a Správa věcí veřejných.


56


g) vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje. Věda, výzkum a inovační potenciál je v centrální zóně města zastoupen především akademickými pracovišti a dalšími vědeckovýzkumnými institucemi a ústavy. Ve vymezené lokalitě se nachází pět ze šesti fakult tří univerzit: Tři fakulty Univerzity Hradec Králové (Pedagogická, Informatiky a managementu a Filosofická), Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta vojenského lékařství Univerzity obrany. Ojedinělá je v rámci ČR především přítomnost Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty (obě Univerzita Karlova) v jednom městě. Farmaceutická fakulta nesídlí ve vymezené centrální zóně, ale těsně v její blízkosti. Vysoké školy v centrální zóně města a jejich vědeckovýzkumná činnost vytváří dobrý předpoklad pro rozvoj různorodých aktivit a ve spolupráci s praktickými pracovištěm rovněž dobré propojení teorie s aplikací v praxi. Pro univerzitní pracoviště je typická především vědecko-výzkumná a vývojová činnost v základním i aplikovaném výzkumu ve vazbě na potřeby praxe a uplatnění studijních oborů v praxi. Do vědecké práce jsou tradičně zapojováni studenti doktorských, ale i inženýrských programů. Partnery výzkumu jsou často společnosti zabývající se aplikací dosažených poznatků v praxi a vědeckovýzkumná pracoviště jiných institucí, případně společně vytvořená pracoviště ve spolupráci s dalšími subjekty. Velmi intenzivní je spolupráce především medicínsko-farmaceutických fakult s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a dalšími subjekty zabývajícími se např. laboratorní činností či výrobou farmaceutik. Mezi výzkumná pracoviště se sídlem ve vymezené zóně města a se zaměřením na oblasti medicíny patří: Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové, Státní veterinární ústav, Centrum pro výzkum a vývoj ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a SVUS Pharma a.s. Ve městě je založen rovněž medicínsko-farmaceutický klastr. V centrální zóně města sídlí i další subjekty provádějící výzkumné a vývojové činnosti z různých oborů. Patří mezi ně např. ATEKO a.s. působící v chemických, strojírenskýcha potravinářských oborech a Sklářský ústav Hradec Králové, který provádí širokou škálu chemických, fyzikálních a mechanických zkoušek v oblasti skla, porcelánu, keramických materiálů, bižuterie a jiných kovových předmětů. Dalším významným inovačním potenciálem v centrální části města jsou subjekty zabývající se rozvojem informačních a komunikačních technologií. Vzniká nový klastr založený na spolupráci s názvem „Hradecký IT klastr“. . Hlavní iniciátoři vzniku tohoto sdružení jsou právě ICT firmy se sídlem v centrální zóně města spolu s Fakultou informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Ze současných 17 členů klastru má sídlo nebo provozovnu ve vymezené zóně dvanáct společností. Díky tomuto sdružení zde vzniká další prostor pro vzájemnou spolupráci podnikatelkách subjektů v příbuzných oborech, přidružených institucí a organizací a využití tak synergického efektu vznikajícího z této spolupráce. V centru města sídlí také další organizace podílející se na studiu a výzkumu v různých oborech a přispívající k rozvoji inovační infrastruktury především poskytováním relevantních informací a poradenstvím, např. regionální kancelář agentury CzechInvest, Krajská hospodářská komora, RPIC s.r.o., Centrum evropského projektování a.s., regionální kancelář Ministerstva pro místní rozvoj a regionální pracoviště Ministerstva životního prostředí zaměřená na problematiku odpadového hospodářství aj. Technologické centrum sídlí mimo centrum města, v areálu bývalého letiště, ale svojí činností a oblastí působnosti rovněž přispívá k rozvoji inovací v centrální zóně, stejně jako Podnikatelské centrum, které sídlí v blízkosti vymezené centrální zóny. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblast Ekonomický rozvoj a Přitažlivé město.


57


3 Popis zóny/tématu 3.1 Kvantitativní i kvalitativní popis zóny/tématu 3.1.1 Vymezení zóny IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ zahrnuje území centrální části města s vysokým potenciálem růstu. Centrum města je územně vymezeno uvnitř následujících hranic: V severní části města začíná hranice území ulicí Antonína Dvořáka, pokračuje ulicí M.D.Rettigové, přes Labský most na Gočárův okruh a ulicí Pilnáčkovou. Na východní straně je centrum města ohraničeno navazující Okružní ulicí až po Orlický most, odkud je jižní hranice svedena převážně podél levého břehu řeky Orlice až po ulici Heřmanovu, odtud dále ulicí Hradební na Orlické nábřeží až k Moravskému mostu. Jižním směrem hranice pokračuje ulicí Hradeckou a podél ulice Na Jezírkách zpět k ulici Zborovské. Nejjižnější hranice vede ulicí Třebešskou odkud se směrem k severu stáčí k řece Labi a podél levého břehu vede až k Mostu u Soutoku. Za tímto mostem hranice vymezeného území pokračuje směrem na jihozápad Rašínovou třídou až po křižovatku s ulicí Veverkova. Západním směrem z ulice Veverkova hranice dále pokračuje ulicí Jiřího Purkyně a Habrmanova, odkud pokračuje ulicí Nerudovou směrem ke Gočárově třídě a ulicí Zammenhofovou podél vlakového nádraží přes Riegrovo náměstí a Sladkovského ulici zpět k severu směrem k ulici Antonína Dvořáka.

3.1.2 Popis zóny Vymezená zóna centra města zahrnuje celé území historického centra města a převážnou část obchodního centra města. Mimo to pokrývá rovněž značnou část lokalit města, ve kterých jsou soustředěny obory využívající nové technologie, inovace nebo zabývající se vzděláváním, vědou a výzkumem. Město Hradec Králové se vyznačuje funkčním specifikem, kdy historické centrum neplní zcela funkci obchodního a administrativního centra. Je více orientováno na společenský a kulturní život města. Obchodní a administrativní centrum, včetně koncentrace služeb terciérní sféry se v průběhu vývoje města lokalizovalo více západním směrem od řeky Labe do „moderní“ „Gočárovy“ části města, vystavěné převážně ve 20. století. Vymezená zóna centra města tvoří souvislou plochu zabírající převážnou část území města plnícího centrální funkci z hlediska funkčního a urbanistického uspořádání města.


58


Obrázek č. 4: Vymezení zóny „Centrum města Hradec Králové“ v rámci katastrálních území města

Pozn.: Červenými liniemi jsou vyznačeny hranice katastrů na území města Hradec Králové; žlutou barvou je vyznačena zóna centra města. Zdroj: GIS CEP


59


Obrázek č. 5: Ortofotomapa vymezené zóny „centrum města Hradec Králové“

Pozn.: Žlutou barvou je vyznačena zóna centra města. Zdroj: GIS CEP


60


Základní geografické a demografické údaje Vymezená zóna má rozlohu 4,4 km2 (4,16 % z celkové plochy města) a hraniční obvod území je dlouhý 11,8 km. Ve vymezené zóně se nachází celkem 1 722 objektů s číslem popisným, 3 objekty s evidenčním číslem a 316 objektů bez čísla popisného. Celkem tedy 2 0418 objektů, což je přibližně 20% ze všech objektů ve městě. Ve vymezené zóně žilo k 1.1.2007 celkem 20 381 obyvatel9, což je 21,9 % z celkového počtu obyvatel města (93 10510), z nichž bylo 9 736 mužů a 10 645 žen. Hustota zalidnění vymezeného centra města činí 4 632 obyvatel na km2, což v porovnání s průměrnou hustotou zalidnění města Hradec Králové (881,6 obyvatel na km2) je více než 5x vyšší hodnota. Na jeden objekt s číslem popisným připadá v průměru 11,8 obyvatel, což je o cca 2,5 obyvatele více než průměr za celé město. V kategorizaci základních věkových skupin je patrné, že obyvatelé centrální části města, v porovnání s celkovými hodnotami za město, mají v zásadě stejnou věkovou skladbu, přičemž odchylka se pohybuje max. do 1% (město/centrum v %: 0-14 12,94/12,75, 15-59 62,14/61,82, 60+ 24,90/25,42). Z těchto hodnot lze konstatovat, že vymezená centrální zóna města nevykazuje nijak odlišné demografické hodnoty, vyjma výrazně vyšší koncentrace osídlení na plochu území. Centrální zóna města nevykazuje znaky demograficky deprimovaného území.

Ekonomika a podnikání Vymezená zóna je sídlem administrativy, vysokých škol, několika výzkumných organizací a firem zejména z oblasti služeb. Ve vybrané zóně je vysoká koncentrace subjektů z terciárního sektoru Jedná se zejména o subjekty zaměřené na obchodní činnosti, stravovací služby i finanční zprostředkování a o subjekty ze sektoru strategických služeb (především IT firmy). Také díky univerzitnímu zázemí má zvolená zóna potenciál pro rozvoj ekonomických činností s vyšší přidanou hodnotou tzn. výzkumu, vývoje a inovačního podnikání. Souvisí s tím i existence výzkumných institucí na daném území a záměr místních vysokých škol na vybudování výzkumného a výukového centra a univerzitního campusu. V zóně se nachází významná lokalita z pohledu rozvoje občanské vybavenosti. Jedná se o lokalitu Aldis, která je místem kongresového centra, sportovních zařízení a mají zde sídla i firmy ze sektoru strategických služeb. Prvními investory v této lokalitě jsou společnosti T-Mobile a vývojová softwarová společnost GIST, s.r.o. Pro tuto lokalitu je schválen územní plán, který dále předurčuje její rozvoj jako kulturně-společenského a administrativně-správního centra.

Inovační potenciál Pro centrum města je typické univerzitní zázemí. Ve vymezené lokalitě se nachází pět ze šesti fakult tří univerzit: Tři fakulty Univerzity Hradec Králové (Pedagogická, Informatiky a managementu a Filosofická), Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta vojenského lékařství Univerzity obrany. Přítomnost vysokých škol v centrální zóně města vytváří dobrý předpoklad pro rozvoj vědeckovýzkumných aktivit. Vzhledem k oborovému zaměření škol a působnosti Fakultní nemocnice Hradec Králové je v centrální zóně potenciál pro rozvoj výzkumných a vývojových aktivit a jejich následného uvádění do praxe zejména v medicínsko-farmaceutických oborech, ale ne jen v nich. Ve vymezené zóně dochází ke koncentraci těchto aktivit také díky existenci několika výzkumných

8

Dle zdrojů GIS MMHK

9


10



61


organizací s podobným zaměřením. Následná spolupráce s podnikatelským sektorem a uvádění výsledků výzkumných činností do praxe se bude realizovat spíše vně zóny. Mezi výzkumná pracoviště se sídlem ve vymezené zóně města a se zaměřením na oblasti medicíny patří: Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové, Státní veterinární ústav, Centrum pro výzkum a vývoj ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a SVUS Pharma a.s. Další instituce situované v centrální zóně a provádějící výzkumné a vývojové činnosti z různých oborů jsou ATEKO a.s. a Sklářský ústav Hradec Králové. Společnost ATEKO a.s. nabízí komplexní dodávky investičních celků v oborech chemický, strojírenský a potravinářský průmysl, chlazení, alternativní zdroje energie a ochrana životního prostředí. Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o. provádí širokou škálu chemických, fyzikálních a mechanických zkoušek v oblasti skla, porcelánu, keramických materiálů, bižuterie a jiných kovových předmětů. Na základě zkoušek vydává jako akreditovaný orgán pro certifikaci výrobků certifikáty. Mimo dobře zakořeněné obory z oblasti medicíny a farmacie je v Hradci Králové a zejména v jeho centrální zóně vysoký potenciál pro rozvoj informačních a komunikačních služeb. V současné době vzniká uskupení založené na spolupráci tzv. hradecký IT klastr. Jedná se o neformální sdružení ICT společností se sídlem zejména v Královéhradeckém kraji. Hlavní iniciátoři vzniku tohoto sdružení jsou právě ICT firmy se sídlem v centrální zóně města spolu s Fakultou informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Ze současných 17 členů klastru má sídlo nebo provozovnu ve vymezené zóně dvanáct společností. Díky tomuto sdružení zde vzniká další prostor pro vzájemnou spolupráci podnikatelkách subjektů v příbuzných oborech, přidružených institucí a organizací a využití tak synergického efektu vznikajícího z této spolupráce.

Přitažlivost centrální zóny města Centrální zóna města je jako celek bezesporu nejpřitažlivějším územím v rámci města z hlediska historického, kulturního a společenského potenciálu, dále je centrem administrativní a správní funkce města, centrem cestovního ruchu, obchodu a podnikání. Historický ostroh, jako jediná výraznější vyvýšenina ve městě, nedaleko soutoku řek vytváří jedinečnou dominantu města, jejíž stavby (Chrám sv. Ducha a Bílá věž) jsou viditelné ze širokého okolí. Historický ráz města se snoubí s moderním vývojem města ve 20. století a přitom nedochází k výraznějším střetům mezi historickými prvky a prvky soudobé architektury. Modernější část centra města, vystavěná především ve 20. století dle urbanistické koncepce Josefa Gočára, doplněná architektonickými prvky Jana Kotěry a dalších významných architektů se vyznačuje jasně promyšlenou koncepcí vymezující obytnou a obslužnou část města protkanou hlavními třídami a spojujícími ulicemi a to vše je umístěno v rámci dvou soustředných městských okruhů s radiálními komunikacemi. V posledních cca 20 letech probíhá postupně nejen revitalizace a regenerace jednotlivých lokalit v rámci města (např. pěší zóna, Ulrichovo náměstí, Malé náměstí atd.), ale také jsou postupně zastavovány proluky v centru města a nové lokality, kam jsou mj. soustředěny objekty terciární a kvartérní sféry (např. univerzitní kampus v lokalitě na soutoku, obchodně-administrativní lokalita Aldis a jiné). Mezi nejvýraznější stavby posledních cca 20 let patří v centrální části města budovy České pojišťovny, České národní banky, budovy T-mobile a GIST v lokalitě Aldis, Univerzity Hradec Králové v lokalitě Na Soutoku, nové objekty v areálu Fakultní nemocnice (Pavilon Interních oddělení, Výukové centrum lékařské fakulty UK), Státní vědecké knihovny a Terminálu hromadné dopravy. V centrální zóně města se nachází také několik objektů a ploch, které je možné považovat za brownfields. Jedná se především o menší výrobní areály, bývalé vojenské objekty nebo objekty občanské vybavenosti. Některé z těchto brownfileds již prošli revitalizací a mají v rámci města novou funkci. Jedním z největších revitalizovaných brownfields v centru města je areál bývalého pivovaru, který byl přestavěn na administrativní centrum s názvem Regiocentrum Nový pivovar. Revitalizace pivovaru významně přispěla k oživení historické části města, která nebyla dříve přístupna. Ve spojitosti s otevřeným pivovarským nádvořím a nově vybudovanými spojovacími schody a podzemním parkovacím stáním je objekt využíván širokou veřejností a vedou k němu často i cílené cesty turistů. Areál bývalé mlékarny nedaleko hlavního nádraží byl zbourán a na jeho místě se buduje objekt Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

62


s obytnou, administrativní a obchodní funkcí. Část vojenských objektů, především kasáren, již také našla své nové využití. Gayerovy kasárna mají převážně obchodní funkci a další objekty jsou přebudovány většinou na administrativní funkci (např. Okresní soud). Mnohé další brownfields v centru města jsou určeny k revitalizaci. Patří mezi ně např. Verbenského kasárna, objekt bývalého Vertexu, objekt Jitřenky, Katchnerka a další.

Vzdělávací, zdravotní a sociální služby Charakteristickým znakem vybrané zóny je vysoká koncentrace vzdělávacích institucí . Jsou zde zastoupeny všechny typy škol (od škol mateřských až po školy vysoké). Konkrétně se zde nachází 5 základních škol (HK 25), 1 základní umělecká škola (HK 2), 7 středních škol (HK 16), 2 střední odborná učiliště (HK 5), 2 vyšší odborné školy (HK 4) a 2 vysoké školy (HK 3). Mezi střední školy a vyšší odborné školy patří Obchodní akademie a Jazyková škola, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Střední průmyslová škola stavební, Střední odborná škola, Gymnázium Boženy Němcové, Gymnázium J.K.Tyla, Biskupské gymnázium Bohuslava Albína a Evangelická akademie – Vyšší odborná škola biblická. Významnou vzdělávací institucí v oblasti vysokoškolského vzdělávání je především Lékařská fakulta UK a Univerzita Hradec Králové, kterou v současnosti tvoří tři fakulty – Pedagogická fakulta, Fakulta informatiky a managementu a Filozofická fakulta. Vybraná zóna má také velký význam pro zajištění zdravotních a sociálních potřeb obyvatel, neboť se zde nacházejí významné instituce, mající ve zmíněných oblastech nejen regionální ale i nadregionální význam. V oblasti zdravotnictví se jedná především o Fakultní nemocnici, která náleží k největším zdravotnickým zařízením nejen ve východních Čechách, ale i v celé republice. Fakultní nemocnice Hradec Králové má všechny základní i nadstavbové obory. Jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony. Používanými technologiemi v oblasti diagnostiky a léčby i léčebnými výsledky je Fakultní nemocnice Hradec Králové srovnatelná s obdobnými pracovišti v Evropě. Dalším významným zdravotnickým zařízením je první privátní chirurgické centrum Sanus, které poskytuje lékařskou péči ve čtyřech hlavních oborech. Jedná se o Gynekologii, Centrum asistované reprodukce s genetickou poradnou, Urologii, Plastickou a estetickou chirurgii. Součástí sanatoria je rovněž Anesteziologické a resuscitační oddělení. Také z hlediska ambulantní péče je možno oblast považovat za významnou, neboť se zde nachází 18 ordinací praktických lékařů( HK celkem 52), 8 ordinací pro děti a dorost (HK celkem 29), 25 ordinací zubního lékaře (HK celkem 79) a 4 ordinace gynekologa (HK celkem 10). Ve vymezené zóně centra města působí široké spektrum sociálních služeb. Jsou zde poskytovány sociální služby pro seniory, děti a mládež, sociální služby pro zdravotně postižené, pečovatelské služby, funguje zde domácí ošetřovatelská péče a speciální školská a výchovná zařízení. Významným poskytovatelem sociálních služeb je Oblastní charita Hradec Králové, provozující 2 azylové domy (HK celkem 2). Dále pod tento subjekt patří středisko rané péče Sluníčko, Poradna pro lidi v tísni a Charitní ošetřovatelská služba. Ve vymezené zóně má také sídlo Senior centrum o.p.s., které se svou činností zaměřuje na seniory. Centrum provozuje jak respitní péči – určenou seniorům a zdravotně pojištěným (10 lůžek), tak penzion pro důchodce (120 bytů). Práci s rizikovými skupinami dětí a mládeže řeší Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové cestou oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Problematikou rizikových skupin dětí a mládeže se také zabývá Středisko výchovné péče pro mládež DOMINO (mládež 15-19 let) a Občanské sdružení Salinger, provozující Nízkoprahové centrum pro děti a mládež. Ve vybraném území působí také instituce, které se svou činností zaměřují na zdravotně postižené občany. Jedná se o Centrum pro zdravotně postižené Královéhradeckého kraje, Dostupné služby imobilním občanům, Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, Hradecký spolek neslyšících, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Tyflocentrum Hradec Králové, Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, DANETA – denní stacionář. Sídlo zde má také Zdravotní ústav HK, Oblastní spolek ČCK, Krajská hygienická stanice –poradna pro odvykání kouření a Středisko pro podporu zdraví, prevenci drogové závislosti a AIDS. Pro děti vyžadující speciální péči zde funguje Speciální pedagogické centrum-Zvláštní škola a Praktická škola, Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči a Speciální mateřská škola pro zrakově postižené děti. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

63


Kultura, sport a volnočasové aktivity Z hlediska zajištění kulturních potřeb je tato zóna velmi významná, neboť jsou zde soustředěna zařízení, kde se koná většina kulturních akcí ve městě a která mají regionální a národní význam. Takovým zařízením je především Klicperovo divadlo, které získalo v posledních letech několikrát titul Divadlo roku ČR, Divadlo Drak, které je nositelem řady ocenění doma i v zahraničí a Filharmonie Hradec Králové, působící jako renomované těleso na domácí i zahraniční scéně. Dále do zmíněné zóny patří kulturně a historicky významné objekty poskytující společenské a volnočasové služby. Takovým zařízením je např. Knihovna města Hradec Králové, Studijní a vědecká knihovna, Katedrála sv.Ducha, Židovská synagoga, Adalbertinum, Rudolfinum, Galerie Jeřabina, Galerie Koruna, Galerie Aag, Galerie Amb, Galerie Foma, Galerie Celebris a Studio Beseda. K přitažlivosti historického centra přispívají také pořádané festivaly a společenské akce. K nejoriginálnějším a nejzajímavějším patří každoroční Slavnosti Královny Elišky nebo předvánoční trhy. V průběhu roku se zde koná mnoho výstav např. v Galerii moderního umění a v Muzeu východních Čech. Ve zmíněné zóně se také nachází mnoho zařízení pro volnočasové aktivity a sportovní vyžití obyvatel. Jedná se například o Městské lázně - Aquacentrum, Plavecký bazén 50 m, Zimní stadion, TJ SpartakLoděnice, TJ Slavia, TJ Sokol Hradec Králové, TJ Sokol Pražské Předměstí, Obří akvárium, Sokolovnu, Skate park, Stadion Bavlna, 54 dětských hřišť a další sportoviště a volnočasová zařízení. Významným sportovním zařízením je především zimní stadion, který má dvě kryté ledové plochy s celkovou kapacitou hlediště 7800 diváků v hlavní hale a 250 v hale II. Kromě využití pro sport je hala využita cca pro 5 velkých koncertů ročně a dále pro pravidelné výstavy a veletrhy. Mezi další atraktivní krytá sportovní zařízení patří Městské lázně (aguapark s tobogánem, vířivkami, umělým vlnobitím a dalšími atrakcemi) a Plavecký bazén 50 m. Mezi hojně využívaná sportovní zařízení je možno zařadit také sportovní areál Bavlna, kde se nachází travnaté fotbalové hřiště s lehkoatletickou dráhou, dále antukové hřiště na volejbal, nohejbal a házenou.

Cestovní ruch Ve vymezené centrální zóně města se nachází hlavní potenciál cestovního ruchu a nejvíc atraktivit pro přilákání turistů do města. Přitažlivé jsou zde jednak historické a kulturní památky, ale i prvky moderního vývoje města. Hojně navštěvované jsou pořádané kulturní a společenské akce konané v průběhu celého roku. V centrální zóně města sídlí obě kanceláře Městského informačního centra a mnoho dalších kontaktních míst, kde mohou turisté a návštěvníci získat potřebné údaje k pobytu ve městě. Historickým a moderním centrem města jsou připraveny a vyznačeny dva procházkové okruhy s několika informačními tabulemi, které každého provedou po největších zajímavostech a skvostech města. Mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější atraktivity cestovního ruchu patří z historických památek v centru města Bílá věž a Chrám svatého Ducha a dále Muzeum Východních Čech, z kulturních zařízení to je Klicperovo divadlo a Filharmonie Hradec Králové a ze sportovních zařízení Plavecký bazén a Městské Lázně. Velké oblibě se těší různé festivaly a slavnosti, jejichž návštěvnost je velice vysoká a dlouhodobě stoupá. Pořadatelé některých akcí (Divadlo evropských regionů, Jazz goes to town, Slavnosti Královny Elišky, předvánoční trhy) se každoročně zabývají kapacitou akcí pro uspokojení všech návštěvníků. V centru města jsou lokalizovány všechny významné objekty využívané pro kongresovou turistiku. Nejvýznamnějším je kongresové centrum Aldis na Eliščině nábřeží, které poskytuje širokou možnost variantního uplatnění při pořádání akcí různého typu (výstavy, veletrhy, konference, kongresy další). K dispozici je zde několik sálů a salónků s kapacitou 20 – 1230 míst s nejmodernější konferenční technikou, tlumočnickými zařízeními, velkoplošnou projekcí, LCD panely, dataprojektory a další. Celková plocha vnitřní výstavní plochy činí 5 000 m2 a venkovní plochy 6 000 m2. V centru Aldis jsou dále k dispozici rovněž cateringové a gastronomické služby a mnoho dalších doprovodných služeb. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

64


Ze sítě ubytovacích služeb se v centru města nachází většina zařízení poskytující vyšší standard ubytování. K nejvyhledávanějším patří Hotel u Královny Elišky, Amber hotel Černigov, Restaurace a penzion Pod věží, Penzion Nové Adalbertinum, Penzion u Sv. Lukáše a další. Z kategorie ubytování nižšího standardu jsou návštěvníkům k dispozici např. Hotel stadion, Penzion Marko a další. Gastronomické služby vysokého standardu nabízejí některá restaurační zařízení nacházející se především v lokalitě Velkého náměstí a přilehlých uliček. Mnohá z nich využívají ke svému provozu historické budovy města, které mají neopomenutelný ráz. Ve stejné lokalitě, ale i v jiných místech především v okolí Pěší zóny se každému návštěvníkovy nabízí široká škála dalších standardních, ale i speciálních stravovacích zařízení od kaváren a cukráren, pizzerie, restaurace, pivnice, snack bary až po stánky s rychlým občerstvením. Mnohé z těchto zařízení lákají v letních měsících svými předzahrádkami či jinou formou venkovního posezení.

Dopravní obslužnost a mobilita Dopravní obslužnost centrální zóny Hradce Králové je založena na radiálně okružním systému, který je typický pro město Hradec Králové. Tzv. druhý městský okruh tvoří část hranice vymezené zóny. Do centrální zóny města paprskovitě ústí všechny hlavní příjezdové směry (od Prahy, Pardubic, Brna, Ostravy, Náchoda a Jičína). Tranzitní doprava je vedena po okružním systému převážně východní až severozápadní částí. Mezi prvním a druhým městským okruhem a mezi hlavními příjezdovými komunikacemi do města jsou v centru města vybudovány spojující komunikace a ulice, které jsou z velké části projektovány dle urbanistických a regulačních plánů z počátku 20. století a i novodobější výstavba silničních komunikací na něj navazuje. V centrální zóně města je provozována hustá síť městské hromadné dopravy (dále jen MHD), která zajišťuje dopravní obslužnost po celé zóně. Autobusové a trolejbusové linky zpravidla začínají u hlavního nádraží (resp. terminálu hromadné dopravy) odkud se paprskovitě rozbíhají do všech stran města. Hlavními koncentrujícími osami MHD jsou Gočárova třída přes Ulrichovo náměstí, ulice Dukelská a Karla IV. a první městský okruh. V centrální zóně města se vyskytují nejfrekventovanější zastávky MHD v rámci města (Hlavní nádraží, Adalbertinum, Ulrichovo náměstí, Obchodní dům Tesco, Magistrát). Dobrou dopravní obslužnost MHD mají zajištěnou i okrajovější části centrální zóny a nově vznikající lokality (Fakultní nemocnice, Aldis, Labská kotlina). V centru města je lokalizován nově vybudovaný terminál hromadné dopravy, který integruje na jedno místo linky MHD s dálkovými a regionálními autobusovými spoji. Terminál je kyvadlovou dopravou propojen také s hlavním železničním nádražím. Zprovozněn byl v červenci 2008. Především v centrální zóně města je evidován nedostatek parkovacích míst. Současná kapacita a rozmístění parkovacích míst nedostačuje růstu intenzity individuální automobilové dopravy. Od roku 2007 funguje tzv. Integrovaný systém parkování v centrální části města. Placená parkovací stání provozuje na městských komunikacích soukromá společnost. Rezidenti a předplatitelé mají možnost zakoupení předplacených parkovacích karet. Ceny parkovného jsou odstupňovány dle parkovací zóny. Nejdražší parkování je na Velkém náměstí a v lokalitách historického centra města. Odlehlejší místa a parkovací dům Nový pivovar mají cenově zvýhodněný tarif. V centrální zóně se plánuje vybudování druhého parkovacího domu v lokalitě Katchnerka s cca 500 místy. Podle výsledků dopravních průzkumů je v Hradci Králové nadprůměrný podíl cyklistické a pěší dopravy a to především v letních měsících. Přírodní podmínky a dopravní systém centra města umožňují cyklistům až na některé nebezpečné úseky celkem bezproblémový průjezd. Na mnoha místech jsou vybudovány cyklistické stezky. Pěší se nejvíce koncentrují v lokalitě Pěší zóny v centru města, v okolí hlavního nádraží a v historické části města. Pro oba druhy dopravy jsou plánovány další investice do budování bezpečnějšího pohybu cyklistů a chodců po městě a oddělení od automobilového provozu. Na okraji centrální zóny města je situováno hlavní železniční nádraží. Z jiného úhlu pohledu nemá železniční doprava v centrální zóně města velký význam.


65


Životní prostředí Kvalita životního prostředí v centru města se nijak výrazně neliší od hodnot za celé město a nevykazuje žádné výrazně odlišné znaky. Mírně zhoršené údaje oproti okrajovým částem města a průměru dosahují měřitelné ukazatele znečištění ovzduší a hladiny hluku. Čistota ovzduší v centru města je výrazně ovlivňována především mobilními zdroji tzn. dopravou. Vymezené centrum města je z velké části lemováno hlavními dopravními průtahy městem a i hlavními průjezdnými komunikacemi v rámci města. V zónách podél silničních koridorů se zvyšuje jednak hladina hlukového zatížení, která místy dosahuje i přesahuje povolené hygienické limity a vlivem dopravy dochází rovněž ke zvýšení koncentrace prachových částic v ovzduší a koncentrace COx. Díky rovinatému terénu centra města a dobrým povětrnostním podmínkám vyšší koncentrace dopravních imisí nezatěžují město častějším výskytem inverze či podobných jevů. Ochrana obyvatel proti hluku je postupně realizována výstavbou protihlukových bariér zejména v nejzatíženějších úsecích Gočárova okruhu. Ve vymezené zóně se nachází jedna z automatických měrných stanic ve městě, která je umístěna v Sukových sadech. Ze stacionárních zdrojů znečištění ovzduší se v centru města nenachází žádný ze zvláště velkých zdrojů znečištění dle kategorie REZZO 1. V centrální zóně je lokalizována 1 spalovna, která se nachází v areálu Fakultní nemocnice a je využívána pro spalování zdravotnického odpadu. Centrem města protékají řeky Labe a Orlice. Orlice se vlévá do Labe u Jiráskových sadů. Kvalita a jakost povrchových i podzemních vod je v centrální zóně obdobná jako údaje za celé město. Centrální ČOV města je lokalizována mimo vymezené centrum města. V centrální zóně města se nacházejí rozsahem větší i menší plochy zeleně, které plní významnou estetickou a oddychovou funkci. Nejrozsáhlejší jsou Šimkovy sady, které jsou před procesem regenerace s cílem zvýšení jejich přírodního a funkčního potenciálu. Pod historickým ostrohem se nacházejí při ulici Československé armády Žižkovy sady, které mají převážně parkovou úpravu a slouží jako místo odpočinku v historické části města. Prostor mezi soutokem Labe s Orlicí zaplňují Jiráskovy sady s památným historickým kostelíkem a částečně parkovou úpravou. Menší plochy zeleně a klidové zóny se v rámci města nacházejí především podél Labe, kde jsou lokalizovány na nábřežích a stavebně upraveny a podél Orlice, kde mají více přírodní charakter. Drobné plochy se vyskytují na pozůstatcích hradebního opevnění, které je terasovitě stupňováno. Část v okolí Žižkových sadů je volně přístupná veřejnosti, část jižních teras a teras pod Kanovnickými domy čeká na svoji regeneraci.

Správa věcí veřejných V centru města Hradce Králové se koncentrují aktivity řady institucí místního, regionálního a nadregionálního významu, ať už ze sféry státní správy (např. finanční úřad), tak ze sféry samosprávy (magistrát) Institucí místního významu sídlící přímo v centru města je Magistrát města Hradec Králové (Československé armády) Mezi instituce regionálního významu lze zařadit Krajský úřad Královéhradeckého kraje (Regiocentrum Nový pivovar, Pivovarské náměstí 1245), Finanční úřad (U Koruny), Finanční ředitelství (Horova), Katastrální úřad (Ulrichovo náměstí), Krajské státní zastupitelství (Zieglerova), Krajské vojenské velitelství (Velké náměstí), Krajský soud (Čs. armády), Okresní soud (Ignáta Hermanna), Okresní státní zastupitelství (Čs. armády), Pozemkový úřad (Ulrichovo náměstí), Státní okresní archiv (Škroupova), Úřad práce (Na Okrouhlíku). Významnou institucí nadregionálního významu je Regionální rada regionu soudržnosti (Pražská), jejíž sídlo nespadá do vymezené zóny, ovšem veškerá rozhodnutí související s čerpáním prostředků z rozpočtu EU pocházejí od krajských zastupitelů, jež mají své kanceláře v sídle KÚ Královéhradeckého kraje.


66


Ve vymezeném území se rovněž nachází 11 středních škol zřízených či založených Královéhradeckým krajem (8), právnickými osobami (2) a církví (1). Studenti těchto škol pocházejí z celého Královéhradeckého kraje. Ve vymezené zóně lze nalézt následující organizace zřízené či založené městem: Informační centra města Hradce Králové (Gočárova třída, Velké náměstí), Klicperovo divadlo (Dlouhá), Divadlo DRAK (Hradební), Filharmonie Hradec Králové (Eliščino nábřeží), Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, Knihovna města Hradce Králové (Tomkova), Městská policie, základní školy, školní jídelny, mateřské školy a jesle. Správa nemovitostí Hradec Králové, p.o. (Kydlinovská) nemá sídlo ve vymezené zóně, ovšem spravuje majetek města, který se v jejím území nachází. Jedná se zejména o bytový fond, ale i všechny budovy a další související majetek organizací města. Tepelné hospodářství Hradec Králové, a.s. (Pouchovská) rovněž nesídlí ve vymezené zóně, ale spravuje na jejím území nezbytnou infrastrukturu pro instituce a obyvatele vymezené zóny. Součástí vymezené zóny jsou také obchody a jiné podnikatelské aktivity, zejména obchodní povahy, ale i služeb, jenž dotvářejí spolu se vzdělávacími, kulturními a společenskými aktivitami charakter centra města jako zóny s významným ekonomickým a společenským přínosem pro celé město a kraj. Střed vymezené zóny, označený jako památková rezervace a městská památková zóna, tak podtrhuje význam této části města.

3.1.3 SWOT analýza zóny Silné stránky (S) 

Historicky a kulturně-společensky nejpřitažlivější část města



Vyhlášená městská památková rezervace v historickém jádru města



Nejvyšší koncentrace turistických atraktivit a zajímavostí v rámci města, včetně kulturně-společenských událostí



Systematická urbanistická koncepce města v rámci radiálně okružního dopravního systémem



Vysoké soustředění maloobchodních, podnikatelských, administrativních, kulturně-společenských a dalších služeb v centru města



Demograficky nedeprimované území, struktura obyvatelstva kopíruje průměrné hodnoty města



Přítomnost univerzit a vysokých škol, fakultních pracovišť, významných vědecko-výzkumných institucí a subjektů pro rozvoj moderních informačních a komunikačních služeb v centru města



Vysoká koncentrace subjektů terciárního sektoru a ekonomických činností s vyšší přidanou hodnotou v centru města



Vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení všech stupňů v centru města, včetně institucí terciárního a celoživotního vzdělávání



Přítomnost fakultní nemocnice a dalších zdravotnických zařízení s nadregionálním významem



Přítomnost vysokého počtu subjektů sociálních služeb pro jednotlivé cílové skupiny v centru města



Vysoká koncentrace zařízení pro kulturně-společenský život, volnočasové aktivity a sport



Rozvinutá informační infrastruktura pro turistiku a cestovní ruch Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

67




Výborná dopravní dostupnost a obslužnost centra města hromadnou dopravou



Integrovaný systém hromadné dopravy podpořený provázaností hlavního železničního nádraží s novým terminálem hromadné dopravy



Vysoký podíl cestujících udržitelnými formami dopravy (cyklo, pěší, MHD)



Kvalitní životní prostředí ve městě bez výrazného znečištění



Vysoká rozloha parků, sadů a další zeleně v centru města s estetickou a rekreační funkcí



Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb a rozvoje města ve vymezené zóně



Vysoká koncentrace veřejných institucí místního a regionálního významu v centru města

Slabé stránky (W) 

Přítomnost brownfields v centru města (výrobní, vojenské, občanské vybavenosti)



Nedostatek parkovacích míst v centru města



Mírně zvýšená hladina hluku a koncentrace prachu poblíž frekventovaných silničních tahů



Vysoká energetická náročnost nezateplených veřejných objektů v centru města



Zanedbaný a funkčně nevyhovující stav Šimkových sadů jako největší plochy zeleně v centru města a některých dalších zelených ploch a veřejných prostranství



Nevyhovující stav vybraných sportovišť a dalších volnočasových zařízení



Vedení tranzitní dopravy po II. městském okruhu částečně centrem města



Nedostatečné kapacity pro rozvoj vzdělávání a celoživotního učení



Nevyhovující stav elektronického portálu pro efektivní komunikaci veřejné správy s veřejností

Příležitosti (O) 

Rozvoj dalších vědeckovýzkumných a inovačních aktivit v centru města



Rozvoj klastrů především se zaměřením na medicínsko-farmaceutické obory a IT obory



Rozvoj podnikatelských subjektů s provázaností na oblast vědy a výzkumu s uplatněním v praxi



Regenerace a revitalizace nevyhovujících prostranství a objektů v centru města



Zkvalitnění infrastruktury a zvýšení kapacit pro rozvoj kongresové turistiky



Rozvoj infrastruktury pro pěší a cyklisty



Regenerace parků, sadů a dalších drobných ploch zeleně pro zkvalitnění oddychových zón ve městě Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

68




Zlepšení tepelně-technických vlastností veřejných objektů v centru města



Zkvalitnění volnočasové infrastruktury



Rozšíření nabídky a zkvalitnění zázemí pro terciární a celoživotní vzdělávání



Využití možností čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU a dalších dotačních titulů na projekty v centru města



Zintenzívnění komunikace města s podnikatelským, neziskovým a veřejným sektorem



Podpora rozvoje služeb elektronizace veřejné správy (e-governement)

Hrozby (T) 

Pokles turistické atraktivity a návštěvnosti centra města



Nedokončení výstavby univerzitního kampusu Univerzity Hradec Králové



Negativní změna demografické struktury obyvatelstva v centru města



Nárůst pobytu sociálně problémových skupin v centru města



Migrace obyvatel mimo centrum města, vylidnění zóny



Nevyrovnaný rozvoj diverzifikovaných aktivit v centru města



Nedostatečná provázanost nabídky vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce



Zvyšující se intenzita individuální automobilové dopravy v centru města a tranzitní dopravy



Odliv podnikatelských a obchodních aktivit z centra města

3.2 Vize, globální cíl Vize města definuje cílový stav, jakého by mělo být prostřednictvím IPRM ve zvolené zóně dosaženo s využitím prostředků ROP Severovýchod a jiných OP. Vize IPRM Hradec Králové „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ je v souladu se Strategickým plánem města z roku 2004, navazujícím Akčním plánem města a s nadřazenými rozvojovými dokumenty města, kraje, ČR a EU, včetně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

Vize IPRM Hradec Králové „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ Centrum města bude přitažlivou lokalitou s množstvím zajímavých míst a objektů, vyhlášeným místem kulturního a společenského života města a hybnou silou ekonomického rozvoje města se soustředěnou terciérní a kvartérní sférou propojenou s inovativními a výzkumnými aktivitami. K rozvojové vizi IPRM je stanoven globální cíl, který detailněji rozvádí a konkrétněji vymezuje základní směry rozvojových aktivit v dané zóně vedoucí k naplnění vize. Globální cíl IPRM Hradec Králové „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ je v souladu se Strategickým plánem města z roku 2004, navazujícím Akčním plánem města a s nadřazenými rozvojovými dokumenty města, kraje, ČR a EU, včetně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.


69


Globální cíl IPRM Hradec Králové „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ V centru města budou kvalitní a funkční veřejná prostranství, upravená městská zeleň a rekonstruované objekty, které jsou historickým a kulturním dědictvím města. Rozvíjeny budou podnikatelské i nepodnikatelské aktivity vedoucí k posílení centrální funkce zóny nabízející široké spektrum služeb a vybavenosti v nových i revitalizovaných objektech. V lokalitě centra města se budou rozvíjet aktivity pro vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly a kapacity pro vědu, výzkum a inovace.

3.3 Stanovení cílů a strategie 3.3.1 Specifické cíle IPRM Specifické cíle charakterizují cílový stav, kterého by mělo být dosaženo realizací opatření a aktivit v dané prioritní oblasti. Směřují k naplnění globálního cíle a vize IPRM. Každá prioritní oblast Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové má stanoven vždy jeden specifický cíl. Všechny specifické cíle IPRM HK jsou v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Hradce Králové do roku 2020 a s nadřazenými rozvojovými a programovými dokumenty města, kraje, ČR EU, včetně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (vzájemná provázanost IPRM Hradec Králové a strategických a rozvojových dokumentů je blíže popsána v kapitole 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM). Specifické cíle IPRM vycházejí ze SWOT analýzy zóny, přičemž se snaží využít silných stránek a příležitostí, navrhnout intervence pro řešení slabých stránek a neutralizovat možné hrozby s ohledem na naplnění vize IPRM Hradec Králové, dle které bude centrum města přitažlivou lokalitou s množstvím zajímavých míst a objektů, vyhlášeným místem kulturního a společenského života města, hybnou silou ekonomického rozvoje města se soustředěno terciérní a kvartérní sférou propojenou s inovativními a výzkumnými aktivitami. IPRM Hradec Králové „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ je zaměřen na 4 prioritní oblasti – Ekonomický rozvoj, Přitažlivé město, Životní prostředí a Správa věcí veřejných (možný výběr minimálně 3 ze 6 prioritních oblastí dle Metodického pokynu MMR ze srpna 200711), proto byly v rámci globálního cíle IPRM stanoveny 4 specifické cíle:

Specifické cíle IPRM Hradec Králové „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ 1. Podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města Hradec Králové. 2. Zlepšit vzhled centra města Hradec Králové a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel 3. Podpořit environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a zvýšit kvalitu urbanizovaného přírodního prostředí. 4. Zkvalitnit a zefektivnit služby veřejné správy, zlepšit komunikaci a zvýšit dostupnost informací.

11

Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města ze srpna 2007, upravené znění z června 2008, definuje těchto 6 prioritních oblastí: Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, přitažlivá města, Dostupnost a mobilita, Správa věcí veřejných. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

70


Specifický cíl 1. k prioritní oblasti Ekonomický rozvoj Podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města Hradec Králové. Specifického cíle 1. bude dosaženo především opatřeními a aktivitami zaměřenými na posilování kapacit pro výzkum a vývoj, podporou vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly, včetně univerzitního, celoživotního a profesního vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Specifický cíl 1. bude realizován prostřednictvím podpor z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, oblasti podpory 2.1 Regionální VaV centra, 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví, 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem, 5.3, Absorpční kapacita OP VaVpI. Dále se jedná o operační program Vzdělávání pro konkurence schopnost, oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání , 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení, 2.2. Vysokoškolské vzdělávání a oblasti podpory, 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, 2.4 Partnerství a sítě 3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání, a operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblasti podpory 1.1 Zvýšení adaptibility zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků, 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce, 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy, popř. další.

Specifický cíl 1. navazuje na následující výstupy SWOT analýzy zóny: S

O T

Přítomnost univerzit a vysokých škol, fakultních pracovišť, významných vědecko-výzkumných institucí a subjektů pro rozvoj moderních informačních a komunikačních služeb v centru města Vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení všech stupňů v centru města, včetně institucí terciárního a celoživotního vzdělávání Rozvoj dalších vědeckovýzkumných a inovačních aktivit v centru města Rozvoj klastrů především se zaměřením na medicínsko-farmaceutické obory a IT obory Rozšíření nabídky a zkvalitnění zázemí pro terciární a celoživotní vzdělávání Nedokončení výstavby univerzitního kampusu Univerzity Hradec Králové Nedostatečná provázanost nabídky vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce

Specifický cíl 2. k prioritní oblasti Přitažlivé město Zlepšit vzhled centra města Hradec Králové a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel. Specifického cíle 2. bude dosaženo opatřeními zaměřenými na regeneraci městského prostředí, včetně revitalizace brownfields, obnovy historických objektů a úpravy exponovaných i klidových veřejných prostranství, a na rozvoj infrastruktury a zázemí pro volnočasové aktivity, kulturu a sport. Specifický cíl 2. bude realizován převážně prostřednictvím podpor ROP Severovýchod, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center.

Specifický cíl 2. navazuje na následující výstupy SWOT analýzy zóny:

S

W O

Vysoké soustředění maloobchodních, podnikatelských, administrativních, kulturněspolečenských a dalších služeb v centru města Historicky a kulturně-společensky nejpřitažlivější část města Vyhlášená městská památková rezervace v historickém jádru města Vysoká rozloha parků, sadů a další zeleně v centru města s estetickou a rekreační funkcí Vysoká koncentrace zařízení pro kulturně-společenský život, volnočasové aktivity a sport Přítomnost brownfields v centru města (výrobní, vojenské, občanské vybavenosti) Zanedbaný a funkčně nevyhovující stav Šimkových sadů jako největší plochy zeleně v centru města a některých dalších zelených ploch a veřejných prostranství Nevyhovující stav vybraných sportovišť a dalších volnočasových zařízení Regenerace a revitalizace nevyhovujících prostranství a objektů v centru města Regenerace parků, sadů a dalších drobných ploch zeleně pro zkvalitnění oddychových zón ve Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

71


T

městě Zkvalitnění volnočasové infrastruktury Pokles turistické atraktivity a návštěvnosti centra města


72


Specifický cíl 3. k prioritní oblasti Životní prostředí Podpořit environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a zvýšit kvalitu urbanizovaného přírodního prostředí. Specifického cíle 3. bude dosaženo opatřeními zaměřenými na snižování energetické náročnosti veřejných objektů v centru města Hradec Králové a na revitalizaci veřejné zeleně městských sadů a parků. Specifický cíl 3. bude realizován prostřednictvím podpor z operačního programu Životní prostředí, oblasti podpory 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry a oblasti podpory, 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. a prostřednictvím podpor z ROP Severovýchod, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center.

Specifický cíl 3. navazuje na následující výstupy SWOT analýzy zóny: S W O

Kvalitní životní prostředí v centru města bez výrazného zatížení znečištění ovzduší a vod Vysoká rozloha parků, sadů a další zeleně v centru města s estetickou a rekreační funkcí Vysoká energetická náročnost nezateplených veřejných objektů v centru města Zanedbaný a funkčně nevyhovující stav Šimkových sadů jako největší plochy zeleně v centru města a některých dalších zelených ploch a veřejných prostranství Zlepšení tepelně-technických vlastností veřejných objektů v centru města Regenerace parků, sadů a dalších drobných ploch zeleně pro zkvalitnění oddychových zón ve městě

Specifický cíl 4. k prioritní oblasti Správa věcí veřejných Zkvalitnit a zefektivnit služby veřejné správy, zlepšit komunikaci a zvýšit dostupnost informací. Specifického cíle 4. bude dosaženo opatřením zaměřeným na modernizaci veřejné správy a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Specifický cíl 4. bude realizován prostřednictvím podpor z Integrovaného operačního programu, oblasti intervence 2.1. Zavádění ICT v územní veřejné správě a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy

Specifický cíl 4. navazuje na následující výstupy SWOT analýzy zóny: S W O

Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb a rozvoje města ve vymezené zóně Vysoká koncentrace veřejných institucí místního a regionálního významu v centru města Nevyhovující stav elektronického portálu pro efektivní komunikaci veřejné správy s veřejností Podpora rozvoje služeb elektronizace veřejné správy (e-governement) Zintenzívnění komunikace města s podnikatelským, neziskovým a veřejným sektorem

3.3.2 Strategie IPRM Strategie Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové s názvem „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ vychází ze zjištěných závěrů socioekonomické analýzy a SWOT analýzy města. Vnějším východiskem pro formulaci strategie IPRM Hradec Králové byly priority a cíle nadřazených strategických a rozvojových dokumentů, především Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové do roku 2020 a operačních programů ČR se zaměřením zejména na soulad s Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod a jeho oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. Město Hradec Králové pro svůj zónově zaměřený IPRM zvolilo následující 4 prioritní oblasti:

1. Ekonomický rozvoj Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

73


Prioritní oblast Ekonomický rozvoj se dle Metodického pokynu MMR zaměřuje na aktivity jako je výstavba podnikatelských nemovitostí, podpora MSP a drobných podnikatelů, rozvoj inovačního podnikání a kapacit pro výzkum, vývoj a inovace, podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly a rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. V případě IPRM Hradec Králové budou tyto aktivity naplňovány konkrétními projekty prostřednictvím opatření a aktivit, které vycházejí z vydefinované vize a globálního a specifického cíle. IPRM Hradec Králové se v rámci prioritní oblasti Ekonomický rozvoj zaměřuje na tyto aktivity vymezené Metodickým pokynem MMR: b) Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech d) Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji f) Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost g) Zvyšování kvality pracovní síly

2. Přitažlivá města Prioritní oblast Přitažlivé město se dle Metodického pokynu MMR zaměřuje na aktivity jako je obnova zanedbaných území pro podnikání a služby, úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných veřejných prostranství, zvýšení kvality exponovaných a veřejných prostranství ve městech, zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb, budování infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch a ochrana a obnova památek. V případě IPRM Hradec Králové budou tyto aktivity naplňovány konkrétními projekty prostřednictvím opatření a aktivit, které vycházejí z vydefinované vize a globálního a specifického cíle. IPRM Hradec Králové se v rámci prioritní oblasti Přitažlivé město zaměřuje na tyto aktivity vymezené Metodickým pokynem MMR: a) obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby; b) úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; c) zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech; e) budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch; f) ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch.

3. Životní prostředí Prioritní oblast Životní prostředí se dle Metodického pokynu MMR zaměřuje na aktivity jako je ochrana ovzduší, vod a ochrana před hlukem, zvýšení kvality urbanizované krajiny a urbánní zeleně ve městech, obnova parků, opatření k ochraně přírody ve městech, zkvalitnění nakládání s odpady, využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování energetické náročnosti, protipovodňová opatření a prevence rizik. V případě IPRM Hradec Králové budou tyto aktivity naplňovány konkrétními projekty prostřednictvím opatření a aktivit, které vycházejí z vydefinované vize a globálního a specifického cíle. IPRM Hradec Králové se v rámci prioritní oblasti Životní prostředí zaměřuje na tyto aktivity vymezené Metodickým pokynem MMR: d) zvýšení kvality urbanizované krajiny; e) doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech; f) individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní zeleně; i) využívání obnovitelných zdrojů energie ve městech; j) optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti);

4. Správa věcí veřejných Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

74


Prioritní oblast Správa věcí veřejných se dle Metodického pokynu MMR zaměřuje na aktivity zaměřené na rozvoj moderních informačních a komunikační technologií souvisejících se „smart governance“. V případě IPRM Hradec Králové bude tato aktivita naplňována konkrétními projekty prostřednictvím opatření a aktivit, které vycházejí z vydefinované vize a globálního a specifického cíle. IPRM Hradec Králové se v rámci prioritní oblasti Správa věcí veřejných zaměřuje na tyto aktivity vymezené Metodickým pokynem MMR: a) „smart governance“ města a regiony;

3.3.3 Přehled opatření a aktivit IPRM Opatření představuje soubor aktivit, které vedou k naplnění stanoveného specifického cíle prioritní oblasti. Aktivity představují dílčí činnosti, které vedou k realizaci stanovených opatření. Aktivity jsou realizovány konkrétními dílčími projekty IPRM. V rámci prioritních oblastí jsou v IPRM Hradec Králové navrženy opatření a aktivity dle následujícího přehledu: Tabulka č. 11: Přehled prioritních oblastí, opatření a aktivit IPRM Hradec Králové

Prioritní oblast 1. Ekonomický rozvoj Opatření 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace Aktivita 1.1.1. Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace Opatření 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly Aktivita 1.2.1. Zvyšování nabídky v oblasti celoživotního a profesního vzdělávání Aktivita 1.2.2. Zkvalitnění terciárního vzdělávání Aktivita 1.2.3. Zvýšení odborné úrovně a kvalifikace zaměstnanců

Prioritní oblast 2. Přitažlivé město Opatření 2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí Aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb Aktivita 2.1.2. Úprava exponovaných veřejných prostranství Aktivita 2.1.3. Ochrana a obnova památek a historických objektů Aktivita 2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města Opatření 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit Aktivita 2.2.1. Rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity Aktivita 2.2.2. Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu a sport

Prioritní oblast 3. Životní prostředí Opatření 3.1. Snižování energetické náročnosti budov Aktivita 3.1.1. Zateplování škol a dalších veřejných objektů v centru města Opatření 3.2. Revitalizace veřejné zeleně Aktivita 3.2.1: Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně

Prioritní oblast 4. Správa věcí veřejných Opatření 4.1. Modernizace územní veřejné správy Aktivita 4.1.1. Zavedení a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě Aktivita 4.1.2. Zefektivnění výkonu úřadu státní správy a samosprávy Opatření 5. Příprava a řízení IPRM Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

75


Aktivita 5.1. Příprava IPRM Aktivita 5.2. Řízení IPRM

K realizaci výše uvedených opatření a aktivit prostřednictvím konkrétních dílčích projektů je třeba mít zajištěn dostatek finančních zdrojů a také lidské kapacity schopné projekty realizovat a řídit. Obsah a strategie IPRM Hradec Králové je koncipován tak, aby mohl sloužit jako podklad pro získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů, ze kterých ČR čerpá prostřednictvím jednotlivých operačních programů.

3.3.4 Popis využití operačních programů k dosažení cílů IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ je zpracováván za účelem koncentrace finančních zdrojů do vymezené zóny centra města. Zároveň je jeho zpracování pro Hradec Králové nezbytností pro čerpání dotací z Regionálního operačního programu, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. K dosažení vytyčených cílů IPRM Hradec Králové bude využito finančních zdrojů z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod i z dalších operačních programů na roky 2007 - 2013. K dosažení globálního cíle IPRM Hradec Králové a specifického cíle 1. Podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města Hradec Králové bude využito finančních zdrojů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). V rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace bude pro naplňování cílů IPRM využita prioritní osa 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity a oblast podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Tato oblast podpory si klade za cíl mj. podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol nezbytné pro přípravu studentů pro výzkumné, vývojové a inovační činnosti. Důraz je kladen na propojování výzkumu, výuky a inovací a na zapojení studentů do VaV činností tak, aby se zvýšila nabídka kvalitních absolventů, budoucích odborných pracovníků ve VaV, s relevantními dovednostmi pro uplatnění v praxi. Univerzity a případní další žadatelé, kteří splňují všechny podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity a oblasti podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem čerpat prostředky určené na: 

Investice do infrastruktury pro výuku spojenou s VaV na vysokých školách, zejména infrastruktury spojené s vědeckou výchovou studentů, učeben, výukových laboratoří, rekonstrukce a úpravy stávajících kapacit (budov a zařízení),



Modernizace a rozšíření informační infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a vzdělávání (např. zavedení nových informačních technologií, modernizace knihoven, zajištění informačních zdrojů, včetně jejich nákupu a nákupu odborné literatury a databázových licencí, síťování knihoven a informačních center a vzájemné propojování informačních systémů atd.), v odůvodněných případech výstavba nových kapacit (např. knihoven),



Podpora dalších aktivit směřujících k naplnění operačních cílů oblasti podpory (např. náklady na přípravu a řízení projektu atd.)

V rámci priority 4 budou přednostně podporovány projekty zaměřené na infrastrukturu v oborech, které produkují absolventy v technických a přírodovědeckých oborech. Podpora infrastruktur v jiných oborech je umožněna, pokud prokáží dostatečnou relevanci z hlediska cílů intervence. Podmínkou je podpora žadatelů, kteří podporují absolventy, po nichž existuje prokazatelná poptávka, u kterých je možné doložit vysokou míru uplatnitelnosti po absolutoriu, doloží propojení vzdělávací činnosti Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

76


s výzkumem a vývojem směřujícím k inovacím a doloží praktickou relevanci investic do infrastruktury VaV. Více viz tabulka 12. V rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bude pro naplňování cílů IPRM Hradec Králové využita prioritní osa 1. Počáteční vzdělávání, oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání, dále prioritní osa 2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.2. Vysokoškolské vzdělávání a prioritní osa 3. Další vzdělávání, oblast podpory 3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání. Více viz tabulka 12. Prioritní osa 2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.2. Vysokoškolské vzdělávání si klade za cíl zvýšení kvality a prohloubení diverzifikace vysokých škol s důrazem na požadavky znalostní ekonomiky. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: 

Inovace a zvýšení kvality studijních programů vysokých škol



Zvýšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce.

Vysoké školy a další subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory 2.2. Vysokoškolské vzdělávání čerpat prostředky zaměřené na: 

Inovace studijních programů v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce prostřednictvím modularizace, rozšiřování nabídky kombinovaného a distančního studia, modernizace didaktických metod, realizace výuky v cizích jazycích, podpory podnikatelského přístupu atd.,



Inovace, které přesahují rámec jednoho studijního programu a které zvyšují možnosti mezioborových studií,



Zapojení odborníků z praxe a zahraničí při vytváření a realizaci inovovaných studijních programů,



Podpora praxí a stáží studentů VŠ u budoucích zaměstnavatelů,



Tvorba, zavádění, realizace a vyhodnocování systémů zajišťování kvality,



Zavádění a inovace systémů monitoringu potřeb trhu práce pro absolventy studijních oborů,



Podpora spolupráce VŠ se základními a středními školami v rámci poskytování poradenských služeb a podpory talentovaných žáků,



Podpora tvorby týmů,



Podpora intersektorální mobility akademických pracovníků,



Zvyšování manažerských dovedností v oblasti řízení vysokých škol,



Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT u akademických pracovníků a ostatních pracovníků VŠ,



Zvyšování jazykových kompetencí u akademických pracovníků a ostatních pracovníků VŠ,



Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků VŠ,



Podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími a vědeckými institucemi, příprava zapojení jednotlivců do mezinárodních projektů a sítí.

Podpora z OP VpK poskytovaná v rámci prioritní osy 2 bude realizována na území všech regionů České republiky, které spadají pod cíl Konvergence, takže o podporu mohou žádat i subjekty z Hradce Králové. Projekty, které jsou součástí IPRM a splňují podmínky dané oblasti podpory, získají při hodnocení žádosti o podporu od ŘV OP VpK bonifikaci 10%. Prioritní osa 3. Další vzdělávání, oblast podpory 3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání si klade za cíl zvýšení nabídky dalšího vzdělávání a posílení informovanosti o nabídce dalšího vzdělávání. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: 

Podpořit kvalitu a rozsah nabídky dalšího vzdělávání, Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

77




Podpořit provázanost dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním.

Vysoké školy, vzdělávací instituce a další subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 3. Další vzdělávání, oblasti podpory 3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání čerpat prostředky zaměřené na: 

Podpora provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním vytvářením vzdělávacích modulů,



Podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání - rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích,



Vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek působících v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj,



Rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství,



Poradenství a metodická pomoc při zavádění moderních a inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj),



Budování odborných kapacit vzdělávacích a poradenských sítí (národních a nadregionálních) působících v oblasti environmentálního specializačního vzdělávání, environmentálního poradenství a vzdělávání pro udržitelný rozvoj prostřednictvím vzdělávání pedagogů, lektorů, poradců a řídících a organizačních pracovníků a tvorbou či inovací vzdělávacích a poradenských programů a metodik,



Podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání – rozvoj programů dalšího vzdělávání ve školách, které přispějí k provázanosti počátečního a dalšího vzdělávání,



Rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství s cílem rozšířit nabídku programů dalšího vzdělávání a poskytnout metodickou podporu při jejich realizaci.

Podpora z OP VpK poskytovaná v rámci prioritní osy 3 bude realizována na území všech regionů České republiky, které spadají pod cíl Konvergence, takže o podporu mohou žádat i subjekty z Hradce Králové. Podpora je realizována prostřednictvím globálních grantů krajů ČR, v rámci nichž budou podporovány tzv. grantové projekty. Projekty, které jsou součástí IPRM a splňují podmínky dané oblasti podpory, získají při hodnocení žádosti o podporu od ŘV OP VpK bonifikaci 10%. V rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bude pro naplňování cílů IPRM Hradec Králové využita prioritní osa 1. Adaptabilita, oblast podpory 1.1 Zvýšení adaptibility zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Globálním cílem této oblasti podpory je: „Zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů.“ Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: 

Rozvoj podnikových systémů řízení lidských zdrojů a rozvoje lidských zdrojů s využitím inovativních přístupů.



Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí zaměstnanců.



Posílení udržitelnosti pracovních míst.

Subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 1. Adaptabilita, oblasti podpory 1.1. Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků čerpat prostředky zaměřené na: 

Další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli,



Tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

78




Aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní pozici,



Poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice



Podpora udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím podnikových rozvojových programů



Podpora systémů rozvoje a řízení lidských zdrojů v podnicích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství,



Uplatňování pružných forem organizace práce,



Posilování sociálního dialogu s důrazem na oblast dalšího profesního vzdělávání a rozvoj spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí,



Podpora udržení zdravé pracovní síly.

Podpora z OP LZZ poskytovaná v rámci prioritní osy 1 bude realizována na území všech regionů České republiky, které spadají pod cíl Konvergence, takže o podporu mohou žádat i subjekty z Hradce Králové. Projekty, které jsou součástí IPRM a splňují podmínky dané oblasti podpory, získají při hodnocení žádosti o podporu od ŘV OP LZZ bonifikaci 10%. Prostřednictvím IPRM Hradec Králové se, dle obsahu strategie (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) a souladu s Prováděcím dokumentem OP LZZ, předpokládá čerpání finančních alokací především na: 

Odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů zaměření zejména na prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení nebo udržení kvalifikace,



Klíčové (obecné) dovednosti, které zvyšují udržitelnost zaměstnání a zaměstnatelnost na trhu práce (informační technologie, komunikační dovednosti, jazyková příprava atd.)

V rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bude pro naplňování cílů IPRM Hradec Králové též využita prioritní osa 5. Mezinárodní spolupráce, oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce. Globálním cílem této oblasti podpory je: „Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti.“ Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: 

Zvýšit efektivnost strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti.



Rozvoj partnerství, paktů a iniciativ v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti.

Subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 5. Mezinárodní spolupráce, oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce čerpat prostředky zaměřené na činnosti spojené se sdílením informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů a s rozvojem doplňkových přístupů a koordinovaných, nebo společných opatření, s přenosem zahraničních zkušeností a odborných znalostí zahraničních partnerů, se získáváním a přejmutím již existujících funkčních řešení a přístupů, či s vytvářením sítí důležitých aktérů, jako například sociálních partnerů, vzdělávacích a vědeckých institucí a nevládních neziskových organizací na nadnárodní úrovni. Podpora z OP LZZ poskytovaná v rámci prioritní osy 1 bude realizována na území všech regionů České republiky, které spadají pod cíl Konvergence, takže o podporu mohou žádat i subjekty z Hradce Králové. Projekty, které jsou součástí IPRM a splňují podmínky dané oblasti podpory, získají při hodnocení žádosti o podporu od ŘV OP LZZ bonifikaci 10%.


79


IPRM Hradec Králové bude využívat k dosažení globálního cíle a specifického cíle 2. Zlepšit vzhled centra města Hradec Králové a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel čerpání finančních alokací z Regionálního operačního programu, prioritní oblasti 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. Globálním cílem této oblasti podpory je: „Posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center“ a operačními cíli oblasti podpory 2.1. ROP Severovýchod jsou: 

Regenerovat a revitalizovat městské prostředí



Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí.

Město Hradec Králové splňuje všechny podmínky a je v souladu s příjemci podpory 2.1., takže může prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením Prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí - konkrétně oblastí podpory 2.1. Rozvoj regionálních center ROP Severovýchod čerpat prostředky zaměřené na: 

regeneraci a revitalizaci brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu



obnovu vybraných částí měst a rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb.

Tato oblast podpory je územně zaměřená na obce s více než 50. tis. obyvateli v regionu Soudržnosti Severovýchod. Město Hradec Králové patří mezi města, jež mají povinnost pro čerpání této oblasti podpory zpracovat IPRM. Každý projekt na území města Hradec Králové využívající zdrojů oblasti podpory 2.1. ROP Severovýchod musí být fyzicky realizován v souladu s vymezením zóny IPRM „Centrum města“. Prostřednictvím IPRM Hradec Králové se, dle obsahu strategie (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) a souladu s Prováděcím dokumentem ROP Severovýchod, předpokládá čerpání finančních alokací především na: 

regeneraci a revitalizaci brownfields s následným využitím především pro rozšíření občanského vybavení nebo podnikatelskou činnost vyjma cestovního ruchu,



regeneraci a revitalizaci zapsaných historických, kulturních a technických památek v rámci obnovy městského prostředí,



revitalizaci a regeneraci náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch,



výstavbu a modernizaci infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možností pro trávení volného času.

K dosažení globálního cíle IPRM Hradec Králové a specifického cíle 3. Podpořit

environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a zvýšit kvalitu urbanizovaného přírodního prostředí bude využito finančních zdrojů Operačního programu Životní prostředí.

Globálního cíle a specifického cíle č. 3 IPRM Hradec Králové bude dosaženo prostřednictvím využití finančních zdrojů OP ŽP a ROP SV12. Nastavení strategie k dosažení tohoto specifického cíle IPRM Hradec Králové je v souladu s prioritní osou 3. Udržitelné využívání zdrojů energie, konkrétně oblastí podpory 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry, a prioritní osou.

12

V případě opatření IPRM 3.2.


80


Prioritní osa 3. Udržitelné využívání zdrojů energie a oblast podpory 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry si klade za cíl prosazovat úspory energie a vyšší využití odpadního tepla. Opatření 3.2. bude financováno z OP ŽP a z ROP SV. Specifickým cílem této oblasti podpory je snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby, zejména energie na vytápění objektů nepodnikatelské sféry a zvýšení podílu výroby tepla a elektřiny z procesu produkce odpadního tepla. Město Hradec Králové a další subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 3. Udržitelné využívání zdrojů energie a oblasti podpory 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry čerpat prostředky zaměřené na: 

realizace úspor energie,



využití odpadního tepla.

Podpora z OP ŽP poskytovaná v rámci prioritní osy 3 bude realizována na celém území České republiky, takže o podporu mohou žádat i subjekty z Hradce Králové. Projekty, které jsou součástí IPRM a splňují podmínky dané oblasti podpory, získají při hodnocení žádosti o podporu od ŘV OP ŽP bonifikaci 10%. Prostřednictvím IPRM Hradec Králové se, dle obsahu strategie (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) a v souladu s Implementačním dokumentem OP ŽP, předpokládá čerpání finančních alokací především na: 

snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní),



aplikace technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.).

Prioritní osa 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny a oblast podpory 6.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny si klade za cíl obnovu a regeneraci urbanizované krajiny. Specifickým cílem je zvýšení počtu, rozlohy a přírodní kvality segmentů přírodního charakteru v zastavěných územích a odstranění nevyužívaných staveb a dalších zátěží z chráněných území. Město Hradec Králové a další subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny a oblast podpory 6.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny čerpat prostředky zaměřené na: 

opatření pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě,



zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci,



výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů,



odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000.

Podpora z OP ŽP poskytovaná v rámci prioritní osy 6 bude realizována ve všech regionech cíle Konvergence, tj. na celém území České republiky kromě území hl. m. Prahy, takže o podporu mohou žádat i subjekty z Hradce Králové. Projekty, které jsou součástí IPRM a splňují podmínky dané oblasti podpory, získají při hodnocení žádosti o podporu od ŘV OP ŽP bonifikaci 10%. Prostřednictvím IPRM Hradec Králové se, dle obsahu strategie (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) a v souladu s Implementačním dokumentem OP ŽP, předpokládá čerpání finančních alokací především na: 

obnovu přírodě blízké zeleně v sídelním prostředí, Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

81




individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů,



obnovu a rozvoj funkčních ploch sídelní zeleně zlepšujících kvalitu života člověka v urbanizované krajině.

K dosažení globálního cíle IPRM Hradec Králové a specifického cíle 4. Zkvalitnit a zefektivnit služby veřejné správy, zlepšit komunikaci a zvýšit dostupnost informací bude využito finančních zdrojů Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2. Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1. Zavádění ICT v územní veřejné správě a dále OP Lidské zdroje a zaměstnanost, oblast intervence 4.1. Posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků. Globálním cílem této oblasti podpory je: „Modernizace územní veřejné správy prostřednictvím rozvoje informační společnosti.“ a specifickými cíli oblasti podpory 2.1. IOP a 4.1 OP LZZ jsou: 

zvýšit úroveň služeb elektronické veřejné správy na regionální a místní úrovni,



snížit administrativní zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru.



Zvýšit efektivitu veřejné správy a zajistit transparentní výkon státní správy a samosprávy

Město Hradec Králové a další subjekty, které splňují všechny podmínky a jsou v souladu s příjemci podpory 2.1. IOP a 4.1 OP LZZ, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 2. Zavádění ICT v územní veřejné správě - konkrétně oblastí podpory 2.1. IOP a 4.1 OP LZZ čerpat prostředky zaměřené na: 

sdílení dat centrálními registry ve veřejné správě a vytváření dalších relevantních registrů pro potřeby územní veřejné správy,



budování komunikační infrastruktury územní veřejné správy,



vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačními systémy veřejné správy,



elektronizaci služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy.

Prostřednictvím IPRM Hradec Králové se, dle obsahu strategie (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) a souladu s Prováděcím dokumentem Integrovaného operačního programu, předpokládá čerpání finančních alokací především na: 

elektronizaci výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě,



výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a veřejných služeb,



projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT,



digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování, dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť atd.


82


4 Popis opatření a aktivit IPRM obsahuje soubor obsahově a časově provázaných opatření a aktivit, které budou realizovány ve vymezeném rozvojovém území města. Vybrané a schválené opatření a aktivity naplňují globální a specifické cíle IPRM, resp. jeho celkovou strategii. Strategie IPRM má úzkou vazbu k relevantním klíčovým oblastem Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové do roku 2020. Navržená opatření vycházejí ze socioekonomické analýzy zóny a navazují na jednotlivé body ze SWOT analýzy. Opatření a aktivity IPRM budou podpořeny z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod i z dalších operačních programů. Následující tabulka dokládá provázanost jednotlivých bodů SWOT analýzy s opatřeními a aktivitami IPRM Hradec Králové a přehled operačních programů, ze kterých budou jednotlivá opatření a aktivity IPRM financovány. Popis jednotlivých opatření a jejich členění na aktivity je uveden v následujících podkapitolách, které se zaměřují na analýzu výchozího stavu, zdůvodnění opatření a popis, jak opatření přispěje k naplnění cílů IPRM, dále je uveden časový plán realizace opatření, informace o operačním programu (případně prioritní ose a oblasti podpory), ze kterých bude opatření financováno, a subjekty zapojené do realizace opatření. Indikativně jsou popsány i jednotlivé aktivity, které vycházejí z daného opatření. Podrobný popis opatření a aktivit bude zpracován do formulářů v rámci povinné přílohy IPRM (Popis opatření IPRM, povinná příloha IPRM č. 4).


83


Tabulka č. 12: Přehled provázanosti SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a oblastí podpor (zaměření) operačních programů Prioritní oblast dle (MMR)

Opatření IPRM

1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace

1.1.1. Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace

1. Ekonomický rozvoj

Bod SWOT, který IPRM řeší

Aktivita IPRM

S Přítomnost univerzit a vysokých škol, fakultních pracovišť, významných vědecko-výzkumných institucí a subjektů pro rozvoj moderních informačních a komunikačních služeb v centru města O Rozvoj dalších vědeckovýzkumných a inovačních aktivit v centru města O Rozvoj klastrů především se zaměřením na medicínsko-farmaceutické obory a IT obory T Nedokončení výstavby univerzitního kampusu Univerzity Hradec Králové

ROP SV / TOP)

OP VaVpI 4.1. OP VaVpI 2.1 OP VaVpI 3.1 OP VaVpI 5.3

1.2.1. Zvyšování nabídky v oblasti celoživotního a profesního vzdělávání

S Vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení všech stupňů v centru města, včetně institucí terciárního a celoživotního vzdělávání O Rozšíření nabídky a zkvalitnění zázemí pro terciární a celoživotní vzdělávání T Nedostatečná provázanost nabídky vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce

OP VpK 1.1. OP VpK 1.2. OP VpK 1.3. OP VpK 2.3.OP VpK 2.4. OP VpK 3.2. OP VpK 4.3. OP VpK 7.1.OP VpK 7.3. OP PI 5. Školící střediska

1.2.2. Zkvalitnění terciárního vzdělávání


OP VpK 1.3 OP VpK 2.2. OP VpK 2.3. OP VpK 2.4. OP VpK 7.2 OPVaVpI 5.3.

1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly


84


2. Přitažlivé město

2.1.Regenerace a revitalizace městského prostředí

1.2.3. Zvýšení odborné úrovně a kvalifikace zaměstnanců


OP LZZ 1.1. OP LZZ 3.3. OP LZZ 4.1. OP LZZ 4.3. OP LZZ 5.1. OP VpK 2.4. OP VpK 7.1. OP VpK 7.3.

2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb

S Vysoké soustředění maloobchodních, podnikatelských, administrativních, kulturně-společenských a dalších služeb v centru města W Přítomnost brownfields v centru města (výrobní, vojenské, občanské vybavenosti) O Regenerace a revitalizace nevyhovujících prostranství a objektů v centru města

ROP SV 2.1.

2.1.2. Úprava exponovaných veřejných prostranství 2.1.3. Ochrana a obnova památek a historických objektů

2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města

S Historicky a kulturně-společensky nejpřitažlivější část města O Regenerace a revitalizace nevyhovujících prostranství a objektů v centru města S Vyhlášená městská památková rezervace v historickém jádru města O Regenerace a revitalizace nevyhovujících prostranství a objektů v centru města T Pokles turistické atraktivity a návštěvnosti centra města S Vysoká rozloha parků, sadů a další zeleně v centru města s estetickou a rekreační funkcí W Zanedbaný a funkčně nevyhovující stav Šimkových sadů jako největší plochy zeleně v centru města a některých dalších zelených ploch a veřejných prostranství O Regenerace parků, sadů a dalších drobných ploch zeleně pro zkvalitnění oddychových zón ve městě


85

ROP SV 2.1.

ROP SV 2.1.

ROP SV 2.1.


2.2.1. Rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity

2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit

2.2.2. Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu a sport

3.1. Snižování energetické náročnosti budov

3.1.1. Zateplování škol a dalších veřejných objektů v centru města

3.2. Revitalizace veřejné zeleně

3.2.1. Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně

3. Životní prostředí

4. Správa věcí veřejných

4.1. Modernizace územní veřejné správy

4.1.1. Zavedení a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě 4.1.2. Zefektivnění výkonu úřadu státní správy a samosprávy

S Vysoká koncentrace zařízení pro kulturně-společenský život, volnočasové aktivity a sport W Nevyhovující stav vybraných sportovišť a dalších volnočasových zařízení O Zkvalitnění volnočasové infrastruktury S Vysoká koncentrace zařízení pro kulturně-společenský život, volnočasové aktivity a sport W Nevyhovující stav vybraných sportovišť a dalších volnočasových zařízení O Zkvalitnění volnočasové infrastruktury S Kvalitní životní prostředí v centru města bez výrazného zatížení znečištění ovzduší a vod W Vysoká energetická náročnost nezateplených veřejných objektů v centru města O Zlepšení tepelně-technických vlastností veřejných objektů v centru města S Vysoká rozloha parků, sadů a další zeleně v centru města s estetickou a rekreační funkcí W Zanedbaný a funkčně nevyhovující stav Šimkových sadů jako největší plochy zeleně v centru města a některých dalších zelených ploch a veřejných prostranství O Regenerace parků, sadů a dalších drobných ploch zeleně pro zkvalitnění oddychových zón ve městě S Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb a rozvoje města ve vymezené zóně S Vysoká koncentrace veřejných institucí místního a regionálního významu v centru města W Nevyhovující stav elektronického portálu pro efektivní komunikaci veřejné správy s veřejností O Podpora rozvoje služeb elektronizace veřejné správy (e-governement) O Zintenzívnění komunikace města s podnikatelským, neziskovým a veřejným sektorem


86

ROP SV 2.1. OPVK 2.4 OPLZZ 3.1

ROP SV 2.1.

OP ŽP 3.2.

ROP SV 2.1. OPŽP 7.1

IOP 2.1. OP LZZ 4.1.


5. Příprava a řízení IPRM

5.1. Příprava IPRM 5.2. Řízení IPRM

S Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb a rozvoje města ve vymezené zóně O Zintenzívnění komunikace města s podnikatelským, neziskovým a veřejným sektorem


87

ROP SV 2.1


4.1 Opatření 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace Opatření 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace vychází z prioritní oblasti Ekonomický rozvoj vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 1 IPRM Hradec Králové „Podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města Hradec Králové“. Toto opatření bude financováno prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osy 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, oblasti podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. V rámci této oblasti podpory budou čerpány alokace OP VaVpI především na rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol za účelem přípravy studentů pro výzkumné, vývojové a inovační činnosti a zvýšení nabídky kvalitních absolventů s relevantními dovednostmi pro uplatnění v praxi. Stávající infrastruktura VŠ v současné době nestačí rostoucí poptávce po vysokoškolském vzdělávání, současně je tato infrastruktura v mnoha případech zastaralá a neumožňuje víceúčelové využívání v souladu s moderními výukovými trendy. V důsledku toho se výuka často omezuje pouze na teoretickou stránku bez praktické přípravy, zastaralé vybavení omezuje spolupráci s aplikační i soukromou sférou a způsobuje i relativně malý zájem absolventů o další působení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Intervence v rámci opatření 1.1. by měly přispět ke zlepšení infrastruktury a materiálních podmínek pro výzkum a vývoj na VŠ, ke zvýšení kapacity nabídky terciárního vzdělávání, ke zkvalitnění praktické stránky výzkumně vzdělávacího procesu, k lepší uplatnitelnosti absolventů a k jejich širšímu zapojení do výzkumu, vývoje a inovací. V rámci tohoto opatření budou podporovány aktivity zaměřené na investice do infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem a vývojem na vysokých školách zejména do učeben, výukových laboratoří a rekonstrukce a úpravy stávajících budov a zařízení. Dále bude podporována modernizace a rozšíření informační infrastruktury VŠ pro výzkum, vývoj a vzdělávání – zavádění nových informačních technologií, modernizace knihoven, pořízení informačních zdrojů, síťování knihoven, propojování informačních systémů apod. Prostřednictvím realizace tohoto opatření dojde k významnému posílení kapacit pro výzkum a vývoj v Hradci Králové a k rozvoji výzkumu a vývoje samotného, čímž bude naplněn specifický cíl 1 IPRM Hradec Králové. Rozšíření a zkvalitnění nabídky terciárního vzdělávání přinese městu Hradec Králové zvýšení prestiže jako univerzitního města, přispěje k celkovému ekonomickému rozvoji města a zvýšení kvality pracovní síly. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2012, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od vyhlášení konkrétních výzev Řídícím orgánem OP Výzkum a vývoj pro inovace. Ještě před samotnou investiční fází opatření bude probíhat fáze přípravná, která bude spočívat ve výběru projektů podpořených v rámci tohoto opatření, definování jejich odborného zaměření, personálního zajištění, průzkumných a projektových pracích, definování vztahů mezi jednotlivými partnery, výběru dodavatelů atd. Investiční fáze realizace opatření by měla probíhat od roku 2010 a ukončena bude nejpozději v roce 2012. Po dokončení realizace opatření bude následovat fáze provozní (od 2013). Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření, jejich projektoví partneři a instituce z akademické a výzkumné sféry (např. univerzity nebo jejich jednotlivé fakulty, zřizovatelé institucí regionálního a odborného školství, subjekty místní a regionální samosprávy, zástupci podnikatelských subjektů, NNO atd.) Opatření 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace zahrnuje jednu aktivitu, která je zaměřena na rozvoj infrastruktury pro VŠ vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace.

Aktivita 1.1.1. Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace Tato aktivita je zaměřena na výstavbu, rekonstrukci a špičkové vybavení objektů pro terciární vzdělávání za účelem zkvalitnění teoretické i praktické přípravy studentů a pro rozvoj výzkumné činnosti. Cílem je zajištění dostatečných a kvalitativně vhodných prostor pro výuku a výzkum v souladu

Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., srpen 2008, aktualizováno prosinec 2012

88


s moderními výzkumnými, vývojovými a výukovými trendy. Intervence v rámci této aktivity umožní zvýšení počtu absolventů, zlepšení jejich uplatnění na trhu práce, rozvoj výzkumných a vývojových činností na univerzitách a celkový rozvoj univerzit. Vzhledem k cílům IPRM Hradec Králové ovlivní realizace této aktivity kvalitu inovačního transferu ve městě i v celém regionu, přispěje ke zvýšení zaměstnanosti, zvýšení kvalifikační struktury pracovní síly a rozvoji celoživotního vzdělávání. V rámci realizace aktivity budou podporovány projekty týkající se výstavby a rekonstrukce infrastruktury pro univerzitní vzdělávání včetně vybavení objektů dostatečným přístrojovým a laboratorním vybavením.

4.1.1 Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření 1.1. a aktivit IPRM (srpen 2014) Popis opatření IPRM: Opatření: Indikátory opatření:

Financování opatření – OP: -

1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace 11 05 11 Zrekonstruované a vybudované kapacity 11 05 20/ 11 05 21 Počet studentů majících prospěch z nové/ rekonstruované infrastruktury, v tom PhD. studentů OP VaVpI 4.1., OP VaVpI 2.1., 3.1,.5.3., OP VpK 1.1, 1.2, 1.3, 2.3, 2.4, 3.2, 4.3, 7.1, 7.2, 7.3, OPPI 5

celkový finanční objem: CZV 474 710 152,96 Kč

-

předpokládaný harmonogram čerpání v letech:

Popis aktivit IPRM: Aktivita: Indikátory aktivity:

2010 - 2015 1.1.1. Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace 11 05 11 Zrekonstruované a vybudované kapacity 11 05 20/ 11 05 21 Počet studentů majících prospěch z nové/ rekonstruované infrastruktury, v tom PhD. studentů

Finanční objem aktivity CZV: 474 710 152,96 Kč Financování aktivity:

OP VaVpI 4.1., OP VaVpI 2.1, OP VaVpI 3.1, OP VaVpI 5.3

4.2 Opatření 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly Opatření 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly vychází z prioritní oblasti Ekonomický rozvoj vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 1 IPRM Hradec Králové „Podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města Hradec Králové“. Toto opatření bude financováno prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osy 1. Počáteční vzdělávání, oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání, prioritní osy 2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory 2.2. Vysokoškolské vzdělávání a prioritní osy 3. Další vzdělávání, oblasti podpory 3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání a prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osy 1. Adaptabilita, oblasti podpory 1.1. Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků a prioritní osy 5. Mezinárodní spolupráce, oblast podpory 5.1. Mezinárodní spolupráce. V rámci těchto oblastí podpory budou čerpány alokace OP VpK především na modernizaci a rozvoj vysokoškolského vzdělávání a na prohloubení nabídky dalšího vzdělávání s cílem zvýšit zaměstnatelnost a kvalitu pracovní síly s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku. V rámci OP LZZ budou čerpány prostředky především na další profesní vzdělávání zaměstnanců, zaměřené na udržení a prohloubení kvalifikace, na získávání mezinárodních zkušeností dobré praxe a na zvyšování zaměstnatelnosti na trhu práce. V rámci Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

89


otevřené výzvy pro projekty TOP bylo rozšířeno portfolio výše zmíněných opatření. Konečný seznam je uveden v tabulce 12 a v tabulkách jednotlivých opatření níže. Vzdělávací systém v ČR se především na vyšším stupni potýká s celou řadou nedostatků - není dostatečně flexibilní, neumožňuje jedincům pružně reagovat na měnící se kvalifikační požadavky a na změny na trhu práce. Vysoké školy často nabízejí studijní programy, které nereflektují situaci na trhu práce, nezajišťují zaměstnatelnost absolventů v dlouhodobé časové perspektivě nebo nepřipravují absolventy na působení ve výzkumné činnosti. I nabídka v rámci trhu dalšího vzdělávání je charakterizována svým krátkodobým zaměřením, které neřeší potřeby jednotlivců pro uplatnění na trhu práce, vykazuje přílišnou rigiditu vzdělávacích programů a dostatečně nezohledňuje individuální zkušenosti a schopnosti. Z výsledků Analýzy nabídky a poptávky po dalším profesním vzdělávání v Královéhradeckém kraji i jiných zdrojů vyplynulo, že i v Hradci Králové je patrná poptávka po dalším vzdělávání ve specifických oblastech. Na tyto potřeby se snaží reagovat opatření 1.2. IPRM Hradec Králové. Cílem tohoto opatření je podpora rozvoje efektivního vzdělávacího systému zaměřeného na terciární a celoživotní vzdělávání, který by byl založen na propojení vzdělávací soustavy, výzkumné a podnikatelské sféry a který by umožňoval efektivní přenos a využití znalostí i pro střední a starší generace. Intervence v rámci opatření 1.2. by měly přispět ke zvýšení a zkvalitnění nabídky v oblasti terciárního a celoživotního vzdělávání, které by vedlo ke zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnitelnosti osob na trhu práce v dlouhodobější perspektivě a zároveň umožnilo jedincům pružně reagovat na měnící se kvalifikační požadavky profesí v průběhu celého kariérního života. Podporovány budou neinvestiční aktivity zaměřené na tvorbu a inovace studijních programů v souladu s potřebami trhu práce, rozvoj výuky v cizích jazycích, podpora praxí a stáží, programy evaluace vzdělávací činnosti, rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých, programy zaměřené na zvyšování odbornosti a kvalifikace zaměstnanců firem atd. Prostřednictvím realizace tohoto opatření dojde k významnému zvýšení a zkvalitnění vzdělávací nabídky v Hradci Králové čímž bude naplněn specifický cíl 1 IPRM Hradec Králové. Rozšíření a zkvalitnění nabídky terciárního a celoživotního vzdělávání přispěje k celkovému ekonomickému rozvoji města Hradec Králové a ke zvýšení kvality pracovní síly. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2015, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od vyhlášení konkrétních výzev Řídícím orgánem OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Ještě před samotnou realizační fází projektů bude probíhat fáze přípravná, která bude spočívat ve výběru projektů podpořených v rámci tohoto opatření, definování jejich odborného zaměření, personálního zajištění, definování vztahů mezi jednotlivými partnery, zpracování vstupních analýz atd. Samotná realizační fáze opatření by měla probíhat cca od roku 2010 a ukončena bude nejpozději v roce 2015. Součástí realizace může být i evaluace případných pilotních projektů a testovací běhy. Po dokončení realizace opatření bude následovat fáze provozní, který bude probíhat individuálně dle udržitelnosti jednotlivých projektů. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření, jejich projektoví partneři a instituce z akademické a vzdělávací sféry (univerzity, jejich jednotlivé fakulty a další vzdělávací subjekty, zřizovatelé institucí regionálního a odborného školství, subjekty místní a regionální samosprávy, zástupci podnikatelských subjektů, NNO atd.) Opatření 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly je členěno na tři samostatné aktivity, přičemž jedna je zaměřena na rozvoj celoživotního vzdělávání, druhá aktivita je určena na zkvalitnění terciárního vzdělávání a třetí aktivita podporuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Aktivita 1.2.1. Zvyšování nabídky v oblasti celoživotního a profesního vzdělávání Tato aktivita je zaměřena na prohloubení nabídky dalšího vzdělávání z hlediska zvýšení kvality i rozsahu. Cílem je podpořit rozvoj profesní mobility a adaptability pracovní síly prostřednictvím dalšího vzdělávání. Podporovány budou dílčí aktivity zaměřené na přípravu a realizaci kurzů celoživotního a profesního vzdělávání v různých oblastech lidské činnosti – rozvoj počítačové gramotnosti, jazykové kurzy, vzdělávání lektorských dovedností, zvyšování kvality ve vzdělávání, rozvoj zájmové činnosti a osobnostních vlastností, profesně zaměřené kurzy atd. Cílovými skupinami jsou nejen pedagogičtí a akademičtí pracovníci, ale i pracovníci v sociálních službách, profesně zaměřené skupiny a obecně Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

90


široká veřejnost. Záměrem aktivity je uspokojit poptávku po dalším profesním a celoživotním vzdělávání v Hradci Králové a přispět ke zvýšení kvality ve vzdělávání.

Aktivita 1.2.2. Zkvalitnění terciárního vzdělávání Tato aktivita je zaměřena na zvýšení kvality studijních programů vysokých škol za účelem zvýšení uplatnitelnosti absolventů VŠ na trhu práce. Mezi podporované dílčí aktivity patří inovace studijních programů VŠ, rozšiřování nabídky kombinovaného nebo distančního studia, realizace výuky v cizích jazycích, podpora stáží a praxí studentů VŠ, kurzy evaluace vzdělávací činnosti, zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT a zvyšování jazykových kompetencí u akademických pracovníků, podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími a vědeckými institucemi a zapojení do mezinárodních projektů a sítí atd. V rámci této aktivity budou podporovány takové studijní programy, jejichž absolventi budou nacházet odpovídající uplatnění na trhu práce a současně přispívat zásadním způsobem k vytváření znalostní ekonomiky. Cílovými skupinami jsou především studenti a akademičtí a jiní pracovníci VŠ, zájemci o studium VŠ a pedagogičtí pracovníci ZŠ a SŠ.

Aktivita 1.2.3. Zvýšení odborné úrovně a kvalifikace zaměstnanců Tato aktivita je zaměřena na rozvoj odborných znalostí a kompetencí a zvyšování kvalifikace zaměstnanců a zaměstnavatelů v návaznosti na požadavky trhu práce. Cílem je zvýšit účinnost aktivní politiky zaměstnanosti a podpořit konkurenceschopnost podnikatelských subjektů, stání správy a samosprávy. Klíčovými podmínkami konkurenceschopnosti je kvalifikovaná pracovní síla, která je zároveň dostatečně adaptibilní a mobilní, má dostatečné jazykové dovednosti, schopnosti pracovat s informacemi a informačními technologiemi, disponuje vhodnými manažerskými schopnostmi, uměním tvorby strategie a vizí a schopností týmové práce. V rámci této aktivity bude podporován rozvoj všech těchto kvalifikačních schopností a klíčových dovedností zaměstnanců. Důraz bude též kladen na mezinárodní spolupráci a získávání dobré praxe mezi územně samosprávnými celky v rámci EU. Rozvoj lidských zdrojů ze strany podniků, organizací, státní správy a samosprávy napomůže předcházení nezaměstnanosti a přinese větší flexibilitu na trhu práce.


1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly 07 41 65 Počet úspěšně podpořených osob – účastníků jednotlivých akcí 06 43 13 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 41 10 Počet podpořených osob – studentů VŠ 07 41 20 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb 07 41 90 Počet podpořených osob – ostatní 49 11 02 Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu 07 40 00 Počet podpořených osob celkem 07 46 00 Počet úspěšně podpořených osob celkem 07 46 10 Počet úspěšně podpořených studentů VŠ 07 42 70 Počet zapojených partnerů 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 45 00 Počet podpořených organizací 07 57 00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 07 42 80 Udržitelnost vytvořených partnerství 07 46 13 Počet úspěšných absolventů (osob, které získali


91


kvalifikaci/doklad o kvalifikaci) Financování opatření – OP:

-

celkový finanční objem CZV :

-



Finanční objem aktivity CZV:

OP VpK 1.1., OP VpK 1.2., OP VpK 1.3., OP VpK 2.3.OP, VpK 2.4., OP VpK 3.2., OP VpK 4.3., OP VpK 7.1.OP VpK 7.3., OP PI 5. Školící střediska, OP VpK 2.2 OP VpK 7.2, OPVaVpI 5.3., OP LZZ 1.1., OP LZZ 3.3., OP LZZ 4.1., OP LZZ 4.3., OP LZZ 5.1., 750 177 544,41 Kč 2010 - 2015 1.2.1.Zvyšování nabídky v oblasti celoživotního a profesního vzdělávání 07 41 65 Počet úspěšně podpořených osob – účastníků jednotlivých akcí 06 43 13 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 41 10 Počet podpořených osob – studentů VOŠ a VŠ 07 41 20 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb 07 42 70 Počet zapojených partnerů 07 42 80 Udržitelnost vytvořených partnerství 130 323 287,16 Kč

Financování aktivity: OP VpK 1.1., OP VpK 1.2., OP VpK 1.3., OP VpK 2.3.OP VpK 2.4., OP VpK 3.2., OP VpK 4.3., OP VpK 7.1.OP VpK 7.3., OP PI 5. Školící střediska Aktivita: Indikátory aktivity:

Finanční objem aktivity CZV:

1.2.2. Zkvalitnění terciárního vzdělávání 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 41 10 Počet podpořených osob – studentů VŠ 07 41 20 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb 07 41 90 Počet podpořených osob – ostatní 49 11 02 Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu 07 40 00 Počet podpořených osob celkem 07 46 00 Počet úspěšně podpořených osob celkem 07 46 10 Počet úspěšně podpořených studentů VŠ 07 42 70 Počet zapojených partnerů 07 42 80 Udržitelnost vytvořených partnerství 527 119 576,93 Kč

Financování aktivity:

OP VpK 1.3 OP VpK 2.2. OP VpK 2.3. OP VpK 2.4. OP VpK 7.2 OPVaVpI 5.3.

Aktivita:

1.2.3. Zvýšení odborné úrovně a kvalifikace


92


Indikátory aktivity:

Finanční objem aktivity CZV: Financování aktivity:

zaměstnanců 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 45 00 Počet podpořených organizací 07 57 00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 07 46 13 Počet úspěšných absolventů (osob, které získali kvalifikaci/doklad o kvalifikaci) 92 734 680,32 Kč OP LZZ 1.1. OP LZZ 3.3. OP LZZ 4.1. OP LZZ 4.3. OP LZZ 5.1. OP VpK 2.4. OP VpK 7.1. OP VpK 7.3.

4.3 Opatření 2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí Opatření 2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí vychází z prioritní oblasti Přitažlivé město vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 2 IPRM Hradec Králové „Zlepšit vzhled centra města Hradec Králové a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel“. Toto opatření bude financováno z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. V rámci této oblasti podpory mohou čerpat města s více než 50 000 obyvateli, a to prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města, který město zpracuje a předkládá ŘO ROP NUTS II SV na celé období 2007 – 2013. Podpora je v rámci integrovaného přístupu zaměřena na regeneraci a revitalizaci tzv. brownfields a dále na obnovu vybraných městských částí, včetně regenerace veřejných prostranství a rekonstrukce a ochrany památek a jiných historických objektů. Městské oblasti jsou charakterizovány celkově vyšším standardem životní úrovně. Přesto je Hradec Králové obdobně jako většina velkých měst v ČR ohrožen zhoršováním demografické situace nebo vyšším výskytem sociálně patologických jevů, je zde nižší výměra zeleně a rekreačních ploch na obyvatele, v některých částech města bývá urbanistická struktura narušena existencí nevyužívaných dříve průmyslových objektů, tzv. brownfields. Všechna tato potenciální ohrožení mohou vést k postupnému zhoršování kvality života ve městě a v důsledku toho vylidňování města a zhoršování demografické situace. Cílem tohoto opatření je zlepšení fyzického prostředí města Hradec Králové a celkové image města. Cíl opatření 2.1. a specifický cíl 2 IPRM Hradec Králové budou naplňovány prostřednictvím regenerace a revitalizace městského prostředí. Podporovány budou aktivity zaměřené na regeneraci a revitalizaci tzv, brownfields s následným využitím pro rozšíření občanského vybavení, regeneraci a revitalizaci parků a náměstí a zkvalitnění ostatních exponovaných i klidových veřejných prostranství v centru města Hradec Králové, obnovu a revitalizaci památek a historických objektů. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2015, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od schválení IPRM Řídícím orgánem ROP NUTS II Severovýchod a termínem zahájení čerpání alokace z oblasti podpory ROP SV 2.1. Před samotnou realizační fází projektů bude probíhat fáze přípravná, která bude spočívat ve výběru projektů podpořených v rámci tohoto opatření, definování jejich zaměření, personálního zajištění, definování vztahů mezi jednotlivými partnery, projektových a průzkumných pracích, výběrových řízeních na dodavatele atd. Samotná investiční fáze realizace opatření by měla probíhat cca od poloviny roku 2009 a ukončena bude v roce 2013. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření a jejich projektoví partneři (příspěvkové organizace zřizované městem, subjekty místní a regionální samosprávy, kulturně vzdělávací subjekty, zástupci podnikatelských subjektů, NNO atd.) Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

93


Opatření 2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí je členěno na čtyři samostatné aktivity. První je zaměřena na revitalizaci tzv. brownfields, druhá je určena na regeneraci exponovaných veřejných ploch v centru města, třetí aktivita slouží pro obnovu památek a jiných historických objektů a čtvrtá aktivita podporuje zkvalitnění klidových zón v centru města.

Aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb Tato aktivita je zaměřena na regeneraci a revitalizaci tzv. brownfields, tedy zanedbaných a v současné době nevyužívaných či málo využívaných areálů a objektů, většinou průmyslového charakteru, které ztratily své funkční využití, jsou opuštěné a nevyužité nebo nedostatečně využité vzhledem k jejich umístění. Pokud jsou brownfields umístěny v centru města, narušují jeho urbanistickou strukturu. Cílem tohoto opatření je revitalizovat tyto areály a objekty nacházející se uvnitř urbanizovaného území centra města Hradec Králové a nalézt pro ně nové funkční využití tak, aby se staly nedílnou součástí aktivního městského života. Podporována bude revitalizace brownfields s následným využitím pro rozvoj občanského vybavení, služeb nebo pro rozšíření kulturního a společenského vyžití. Realizace aktivity přispěje ke zvýšení atraktivity centra města Hradec Králové a k jeho celkovému rozvoji.

Aktivita 2.1.2. Úprava exponovaných veřejných prostranství Aktivita 2.1.2. je určena na regeneraci a revitalizaci exponovaných veřejných prostranství, tj. vysoce urbanizovaných a zatížených veřejných ploch v centru města Hradec Králové, které plní řadu obslužných funkcí – administrativní, obchodní, společenské - a jsou tak charakterizovány vysokou koncentrací obyvatel i návštěvníků. Tato exponovanost klade vysoké nároky na funkčnost a kvalitu těchto prostranství. Cílem této aktivity je zkvalitnění urbanizovaného prostředí těchto zón. Podporovány budou dílčí aktivity zaměřené na optimalizaci funkčního a architektonického řešení veřejných prostranství, regenerace městské zeleně těchto ploch, zvýšení dostupnosti přilehlých památkových objektů, rekonstrukce komunikací a technické infrastruktury atd.

Aktivita 2.1.3. Ochrana a obnova památek a historických objektů Ve středu Hradce Králové se nachází historické jádro města, které je městskou památkovou rezervací. Nachází se zde mnoho památek a historických objektů - gotická katedrála sv. Ducha, renesanční Bílá věž, budova bývalé radnice č.p.1, Mariánský sloup, kašna sv. Jana Nepomuckého, zbytky opevnění a řada dalších historických objektů. Cílem této aktivity je šetrná regenerace těchto památek za účelem obnovy historického středu města, zlepšení vzhledu centra a zkvalitnění jeho funkčního využití. Podporovány tak budou dílčí aktivity řešící nejen samotnou obnovu a rekonstrukci památek, ale i možnost zkvalitnění funkčního využití historických objektů s ohledem na jejich historickou hodnotu.

Aktivita 2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města Aktivita je zaměřena na obnovu a revitalizaci veřejných prostranství ve středu města Hradce Králové sloužících primárně pro odpočinek a relaxaci. Tyto klidové zóny plní velice významnou rekreační funkci nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky města, i tím, že koncentrují v centru zeleň, která je jinak ve vysoce urbanizovaném středu města zastoupena v nižší míře. Cílem této aktivity je komplexní regenerace a revitalizace těchto veřejných ploch ve vymezené zóně. Podporovány budou aktivity zaměřené na obnovu cest a stezek, doplnění mobiliáře (lavičky aj.), obnovu veřejného osvětlení, propojení jednotlivých oddechových zón, zajištění infrastruktury pro tzv. klidové formy dopravy (pěší, cyklo), obnovu a doplnění veřejné zeleně aj.


2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem


94


Financování opatření – OP: - celkový finanční objem: -



Finanční objem aktivity: Financování aktivity: Aktivita: Indikátory aktivity:


Finanční objem aktivity: Financování aktivity: Aktivita:

65 11 01 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst 65 11 02 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS 65 15 20 Počet nově opravených kulturně-historických a technických památek 07 42 70 Počet zapojených partnerů 37 33 00 Počet projektů zaměřených na environmentálně šetrné formy dopravy ROP SV 2.1. 636 230 807,34 Kč 2010 - 2015 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 11 01 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem 152 774 743,- Kč ROP SV 2.1. 2.1.2. Úprava exponovaných veřejných prostranství 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 76 852 870,85,- Kč ROP SV 2.1. 2.1.3. Ochrana a obnova památek a historických objektů 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 65 11 02 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS 65 15 20 Počet nově opravených kulturně-historických a technických památek 07 42 70 Počet zapojených partnerů 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst 368 595 206,75 Kč ROP SV 2.1. 2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru


95


Finanční objem aktivity:

města 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 37 33 00 Počet projektů zaměřených na environmentálně šetrné formy dopravy 38 007 986,74 Kč


ROP SV 2.1.


Stav k srpnu 2014

4.4 Opatření 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit Opatření 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit vychází z prioritní oblasti Přitažlivé město vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 2 IPRM Hradec Králové „Zlepšit vzhled centra města Hradec Králové a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel“. Toto opatření bude financováno z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. Z této oblasti podpory mohou čerpat města s více než 50 000 obyvateli, a to prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města, který město zpracuje a předkládá ŘO ROP NUTS II SV na celé období 2007 – 2013. V rámci oblasti podpory ROP 2.1. budou prostřednictvím opatření 2.2. IPRM Hradec králové čerpány alokace především na rozvoj infrastruktury pro kulturu, sport a jiné volnočasové aktivity. Městské prostředí je charakterizováno celkově vyšší nabídkou volnočasových aktivit. Hradec Králové je navíc považován za administrativní, kulturní a společenské centrum regionu. Sídlí zde několik celorepublikově významných divadel (Klicperovo divadlo, Divadlo Drak), Muzeum východních Čech, Filharmonie Hradec Králové, řada dalších muzeí a hudebních klubů, kina, hvězdárna atd. a město Hradec Králové také každoročně pořádá řadu významných festivalů a dalších kulturních akc. Hradec Králové nabízí i řadu příležitostí ke sportovnímu vyžití. Pro aktivní odpočinek lze využít místního krytého bazénu, moderního aquacentra, zimního stadionu či některého z jiných sportovišť ve městě. Nabídka kulturního a sportovního vyžití je v Hradci Králové poměrně bohatá, ovšem ne vždy je tato nabídka podpořena skutečně kvalitní infrastrukturou odpovídající současným požadavkům a dostoupnou všem potenciálním uživatelům. Nedostatky v této oblasti mohu být pociťovány velmi negativně a významně ovlivňují kvalitu života ve městě. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění nabídky a možností trávení volného času ve městě. V rámci tohoto opatření budou podporovány aktivity zaměřené na modernizaci a rozvoj volnočasové infrastruktury a potřebného zázemí a aktivity zaměřené na zvýšení dostupnosti a pestrosti nabídky možností trávení volného času. Hlavní pozornost bude věnována rozvoji kulturního a sportovního vyžití v centru města Hradec Králové. Realizací tohoto opatření dojde ke zvýšení kvality života ve městě pro obyvatele Hradce Králové a ke zvýšení atraktivity města pro potenciální návštěvníky. Zvýšení nabídky a možností trávení volného času ve městě by mělo působit i jako prevence sociálně patologických jevů, jejichž potenciální riziko výskytu je v městském prostředí vyšší. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2015, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od schválení IPRM Řídícím orgánem ROP NUTS II Severovýchod a termínem zahájení čerpání alokace z oblasti podpory ROP SV 2.1. Před samotnou realizační fází projektů bude probíhat fáze přípravná, která bude spočívat ve výběru projektů podpořených v rámci tohoto opatření, definování jejich zaměření, personálního zajištění, definování vztahů mezi jednotlivými partnery, projektových a průzkumných pracích, výběrových řízeních na dodavatele atd. Samotná investiční fáze realizace opatření by měla probíhat cca od poloviny roku 2009 a ukončena bude v roce 2012.


96


Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření a jejich projektoví partneři (NNO, subjekty místní a regionální samosprávy, kulturně - vzdělávací subjekty, sportovní organizace atd.) Opatření 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit je členěno na dvě samostatné aktivity. První je zaměřena na rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní vyžití a druhá na zkvalitnění nezbytného zázemí pro kulturu a sport.

Aktivita 2.2.1. Rozvoj infrastruktury pro sportovní a kulturní aktivity Tato aktivita je zaměřena na výstavbu, rekonstrukce a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvýšení nabídky a možností trávení volného času ve městě Hradec Králové. Aktivita je orientována především na rozvoj sportovní infrastruktury (sportovní areály, hřiště, víceúčelová sportoviště, kryté haly pro školy, výkonnostní i rekreační sport atd), ale může zahrnovat také rozvoj infrastruktury pro společenské a kulturní aktivity (střediska volného času, kulturní zařízení, společenské a kulturní domy atd).

Aktivita 2.2.2. Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu a sport Tato aktivita je zaměřena na zkvalitnění nabídky trávení volného času v Hradci Králové prostřednictvím zvýšení kvality zázemí pro kulturu a sport. Podporovány budou takové dílčí aktivity, které přispějí k modernizaci technologického vybavení kulturních a sportovních zařízení tak, aby odpovídaly současným moderním standardům, Realizace této aktivity zároveň napomůže k rozšíření funkčního využití současných kulturních a sportovních objektů, ke zvýšení možnosti jejího využití pro širší veřejnost (děti, mládež, dospělí, senioři) a také podpora možnosti jejího plného využití (dopolední, odpolední, večerní aktivity, možnost celoročního využití) pro různé cílové skupiny.





2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 65 41 31 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst ROP SV 2.1., OPVK 2.4, OPLZZ 3.1 168 273 684,98 Kč 2010 - 2015 2.2.1. Rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem


97



Finanční objem aktivity: Financování aktivity:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 147 469 642,98 Kč ROP SV 2.1., OPVK 2.4, OPLZZ 3.1 2.2.2. Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu sport 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst 20 804 042,00 Kč ROP SV 2.1.

4.5 Opatření 3.1. Snižování energetické náročnosti budov Opatření 3.1. Snižování energetické náročnosti budov vychází z prioritní oblasti Životní prostředí vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 3 IPRM Hradec Králové „Podpořit environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a zvýšit kvalitu urbanizovaného přírodního prostředí“. Toto opatření bude financováno prostřednictvím operačního programu Životního prostředí, prioritní osy 3. Udržitelné využívání zdrojů energie, oblasti podpory 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. V rámci této oblasti podpory budou čerpány alokace OP ŽP především na snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov. Většina veřejných objektů v majetku města – administrativních budov, vzdělávacích zařízení atd. – byla postavena v průběhu minulého století a v současné době dle výsledků provedených auditů nevyhovuje požadavkům z hlediska tepelné ochrany. Skutečná energetická spotřeba těchto objektů je ovlivněna tepelně-technickými vlastnostmi v tehdejší době využívaných stavebních konstrukcí a výrazně převyšuje hodnoty dané stávající legislativou. S vysokou spotřebou energií souvisí i vysoké náklady na provoz těchto budov, které musí město Hradec Králové vynakládat. Úspory energie v oblasti konečné spotřeby představují vysoký potenciál nákladově efektivních řešení v oblasti hospodaření s energiemi. Intervence v rámci opatření 3.1. by měly přispět ke snížení energetické náročnosti budov a k udržitelnému využívání energií. Pro zvýšení úspor energie jsou v rámci tohoto opatření navrženy takové aktivity, které povedou ke snižování spotřeby energie budov u nepodnikatelské sféry prostřednictvím energeticky výhodnějšího pláště budov, případně také prostřednictvím efektivnějších systémů distribuce energií. Cílem tohoto opatření je tedy snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby, zejména energie na vytápění objektů nepodnikatelské sféry. Podporovány budou aktivity zaměřené na zateplování obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna a rekonstrukce obvodových výplní, rekonstrukce otopných soustav nebo zvýšení účinnosti energetických systémů budov. Prostřednictvím realizace tohoto opatření dojde ke snížení tepelných ztrát budov tak, aby splňovaly nízkoenergetický nebo vyšší standard pro energetickou náročnost budov. Opatření 3.1. tak významně přispěje k naplňování specifického cíle 3 IPRM Hradec Králové tím, že významně zvýší využití environmentálně šetrných a udržitelných principů v péči o životní prostředí a sníží ekologickou zátěž životního prostředí. Snížení energetické náročnosti budov přinese městu Hradec Králové významné úspory energií a tím pádem také finančních prostředků nezbytných na provoz těchto objektů, přispěje ke zvýšení užitné hodnoty objektů a zlepšení prostředí pro uživatele budov. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2013, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od vyhlášení konkrétních výzev Řídícím orgánem OP Životní prostředí. Ještě Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

98


před samotnou investiční fází opatření bude probíhat fáze přípravná, která bude spočívat ve výběru projektů podpořených v rámci tohoto opatření, personálního zajištění, průzkumných a projektových pracích, definování vztahů mezi jednotlivými partnery, výběru dodavatelů atd. Investiční fáze realizace opatření by měla probíhat od poloviny roku 2009 a ukončena bude nejpozději v roce 2013. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to jsou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření a jejich projektoví partneři (např. příspěvkové organizace zřizované městem, zřizovatelé institucí regionálního a odborného školství, subjekty místní a regionální samosprávy atd.) Opatření 3.1 Snižování energetické náročnosti budov zahrnuje jednu aktivitu, která je zaměřena na zateplování veřejných objektů a budov v centru města.

Aktivita 3.1.1. Zateplování škol a dalších veřejných objektů v centru města Tato aktivita je zaměřena na snižování spotřeby energie prostřednictvím snižování tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí veřejných budov v centru města Hradec Králové. Podporovány budou dílčí aktivity spočívající v zateplování obvodových plášťů, střešních konstrukcí, výměně či rekonstrukci otvorových výplní atd. V rámci této aktivity tak dojde u vybraných objektů k výměně oken, dveří a dalších výplní otvorů, k zateplení střech a obvodových plášťů tak, aby vyhovovaly současným normám a splňovaly energetické normy vyplývající z podmínek OP ŽP, oblasti podpory 3.2., tj. splnění nízkoenergetického nebo vyššího standardu pro energetickou náročnost budov. Aktivita 3.1.1. je určena na zateplování veřejných objektů v centru města, tj. administrativních a správních budov, škol a jiných vzdělávacích zařízení atd.





Finanční objem aktivity: Financování aktivity:

3.1. Snižování energetické náročnosti budov Počet podpořených projektů Snížení spotřeby energie Snížení emisí SO2 Snížení emisí NOx Snížení emisí CO Snížení emisí CxHy Snížení emisí CO2 OP ŽP 3.2. 42 309 844,00 Kč 2010 - 2015 3.1.1. Zateplování škol a dalších veřejných objektů v centru města Počet podpořených projektů Snížení spotřeby energie Snížení emisí SO2 Snížení emisí NOx Snížení emisí CO Snížení emisí CxHy Snížení emisí CO2 42 309 844,00 Kč OP ŽP 3.2.


99


4.6 Opatření 3.2. Revitalizace veřejné zeleně Opatření 3.2. Revitalizace veřejné zeleně vychází z prioritní oblasti Životní prostředí vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 3 IPRM Hradec Králové „Podpořit environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a zvýšit kvalitu urbanizovaného přírodního prostředí“. Toto opatření bude financováno prostřednictvím operačního programu Životního prostředí, prioritní osy 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblasti podpory 6.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny a prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. V rámci těchto oblastí podpory budou čerpány alokace především na revitalizaci městského prostředí a na zkvalitnění a zvyšování rozlohy veřejné zeleně v urbanizovaném prostředí. Opatření 3.2. reaguje na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby vymezené SWOT analýzou zóny IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“. Z nich vyplývá, že centrum města Hradec Králové je charakterizováno vysokou rozlohou parků, sadů a další zeleně oproti jiným srovnatelně velkým městům. Nacházejí se zde např. Šimkovy sady, největší plocha zeleně v centru města, Žižkovy sady, Jiráskovy sady, Kubišovy sady a řada dalších parků a menších ploch zeleně. Zároveň se tyto plochy zeleně v centru města vyznačují v mnoha případech zanedbaným a funkčně nevyhovujícím stavem, který omezuje jejich plné funkční využití a snižuje potenciál, jež skýtají pro aktivní i pasivní rekreaci a odpočinek obyvatel města Hradec Králové. Proto je jako jedna z příležitostí v rámci SWOT analýzy zóny centrum města zmíněna i regenerace parků, sadů a dalších drobných ploch zeleně pro zkvalitnění oddychových zón ve městě. Cílem tohoto opatření je obnova urbanizované krajiny centra města Hradec Králové prostřednictvím regenerace a revitalizace parků a sadů, včetně veřejné zeleně. V rámci tohoto opatření budou podporovány aktivity zaměřené na obnovu parků a dalších ploch trvalé zeleně, zkvalitnění a zvýšení rozlohy přírodě blízké zeleně v centru města, obnovu a rozvoj funkčních ploch sídelní zeleně zlepšujících kvalitu života v urbanizované krajině. Prostřednictvím realizace tohoto opatření dojde k významnému zkvalitnění urbanizovaného prostředí v centru města Hradec Králové, což přispěje k naplnění cíle 3 IPRM Hradec Králové. Realizací tohoto opatření dojde ke zkvalitnění oddychových zón ve městě a v důsledku toho ke zvýšení atraktivity centra města a zvýšení kvality života jeho obyvatel. Opatření bude realizováno v letech 2011 – 2013, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od vyhlášení konkrétních výzev Řídícím orgánem OP Životní prostředí a od schválení IPRM Řídícím orgánem ROP NUTS II Severovýchod a termínem zahájení čerpání alokace z oblasti podpory ROP SV 2.1. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření a jejich projektoví partneři. Opatření 3.2. Revitalizace veřejné zeleně zahrnuje jednu aktivitu, která je zaměřena na obnovu městských sadů, parků a zeleně v centru města.

Aktivita 3.2.1. Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně Aktivita je zaměřena na obnovu zanedbaných městských parků a sadů v centru města Hradec Králové. Tyto klidové zóny plní velice významnou rekreační funkci nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky města a koncentrují ve středu města urbánní zeleň. Cílem této aktivity je komplexní regenerace a revitalizace městských sadů a parků ve vymezené zóně, která bude spočívat v terénních a vegetačních úpravách, obnově parkových cest a mobiliáře, vybudování nových prvků (fontán, laviček…), obnově veřejného osvětleni aj. Aktivita je dále zaměřena na rozšíření funkčního využití parků ve středu města jako místa pro pořádání kulturních a volnočasových akcí (zázemí pro kulturní akce…).

4.6.1 Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření 3.2. a aktivit IPRM (srpen 2014) Popis opatření IPRM: Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

100


Opatření: Indikátory opatření:



Popis aktivit IPRM: Aktivita:

3.2. Revitalizace veřejné zeleně 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 24 01 00 Celková plocha regenerované zeleně Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně ROP SV 2.1., OPŽP 7.1 55 013 975,68 Kč 2010 - 2015

Finanční objem aktivity:

3.2.1. Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně 51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 24 01 00 Celková plocha regenerované zeleně Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně 55 013 975,68 Kč


ROP SV 2.1., OPŽP 7.1


Stav srpen 2014

Opatření 4.1. Modernizace územní veřejné správy Opatření 4.1. Modernizace územní veřejné správy vychází z prioritní oblasti Správa věcí veřejných vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl 4 IPRM Hradec Králové „Zkvalitnit a zefektivnit služby veřejné správy, zlepšit komunikaci a zvýšit dostupnost informací“. Toto opatření bude financováno prostřednictvím Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2. Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1. Zavádění ICT v územní veřejné správě a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblast intervence 4.1. posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků. V rámci těchto oblastí intervence budou čerpány alokace na vytvoření podmínek pro zavádění, rozvoj a podporu služeb elektronické veřejné správy na regionální a místní úrovni veřejné správy. Opatření vychází z nedostatků, které jsou územní veřejné správě připisovány. Mezi ty nejčastější patří nedostatečné využívání moderních ICT v územní veřejné správě, špatná infrastrukturní vybavenost pro využívání moderních ICT, velký podíl dosud nedigitalizovaných dat, roztříštěné datové zdroje územní veřejné správy, chybějící standardy pro výměnu a sdílení dat mezi subjekty veřejné správy, nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb nebo nedostatečná počítačová gramotnost. Opatření 4.1. IPRM Hradec Králové se snaží na tyto nedostatky reagovat a pomocí navržení vhodných intervencí je co nejvíce eliminovat. Cílem je modernizovat územní veřejnou správu, zvýšit úroveň služeb elektronické veřejné správy na regionální a místní úrovni a snížit administrativní zatížení občanů a veřejného sektoru. V rámci tohoto opatření budou podporovány aktivity zaměřené na budování komunikační infrastruktury územní veřejné správy, vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačními systémy veřejné správy, vytváření datových registrů pro potřeby územní veřejné správy nebo na elektronizaci služeb veřejné správy. Prostřednictvím realizace tohoto opatření dojde k významnému zkvalitnění a zefektivnění služeb veřejné správy, vytvoření podmínek pro zvýšení kvality a transparentnosti služeb poskytovaných veřejnou správou veřejnosti, zejména občanům, zlepšení komunikace mezi veřejnou správou a veřejností, což přispěje k naplnění cíle 4 IPRM Hradec Králové. Město Hradec Králové bude moci díky těmto intervencím nabídnout veřejnosti rychlejší a spolehlivější poskytování veřejných služeb a rychlejší a kvalitnější komunikaci s úřady územní správy. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

101


Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2014, přičemž harmonogram realizace jednotlivých projektů se bude odvíjet od vyhlášení konkrétních výzev Řídícím orgánem Integrovaného operačního programu. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, města Hradec Králové, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření, jejich projektoví partneři (konzultantské firmy v oblasti ICT atd.) Opatření 4.1. Modernizace územní veřejné správy zahrnuje dvě aktivity, které jsou zaměřeny na rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií a zefektivnění výkonu úřadu v územní veřejné správě v Hradci Králové.

Aktivita 4.1.1. Zavedení a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě Tato aktivita je zaměřena na vyšší využití moderních ICT technologií v územní veřejné správě, které usnadní přenos dat a umožní zkvalitnění komunikace mezi veřejnou správou a veřejností. Podporovány budou dílčí aktivity, jako je vytvoření extranetu a intranetu, pořízení a implementace DMS včetně digitalizace, pořízení a implementace datových aplikací, zajištění datové provázanosti a zajištění patřičné úrovně zabezpečení dat v systému, centralizace dokumentů a informací atd. Realizace aktivity umožní zefektivnění komunikace mezi veřejnou správou a občany i mezi jednotlivými subjekty veřejné správy navzájem, rychlejší a efektivnější zadávání a vyhledávání informací, zprůhlední oběh dokumentů uvnitř veřejné správy a poskytne veřejnosti přehledné a snadno dostupné informace.Aktivita 4.1.2. Zefektivnění výkonu úřadu státní správy a samosprávy Tato aktivita je zaměřena na Zefektivnění výkonu veřejné správy a zajištění transparentního výkonu státní správy na území města Hradec Králové, zejména zefektivnění činnosti krajského úřadu, jeho odborné a metodické pomoci, ostatním orgánům veřejné správy. Realizace aktivity umožní zefektivnění komunikace mezi veřejnou správou a občany i mezi jednotlivými subjekty veřejné správy navzájem, rychlejší a efektivnější zadávání a vyhledávání informací, zprůhlední oběh dokumentů uvnitř veřejné správy a poskytne veřejnosti přehledné a snadno dostupné informace.




Popis aktivit IPRM: Aktivita:

4.1. Modernizace územní veřejné správy 15 01 12 Podíl digitalizovaných dokumentů 15 01 14 Nové plně digitalizované agendy místní veřejné správy 15 21 05 Snížení administrativního zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru 07.41.00 Počet podpořených osob 07.45.00 Počet podpořených organizací 07.57.00 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů IOP 2.1. OP LZZ 4.1. 36 408 240,40 2010 - 2015 4.1.1. Zavedení a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě


102




Finanční objem aktivity: Financování aktivity

15 01 12 Podíl digitalizovaných dokumentů 15 01 14 Nové plně digitalizované agendy místní veřejné správy 15 21 05 Snížení administrativního zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru 16 246 480,00 Kč IOP 2.1, OP LZZ 4.1 4.1.2. Zefektivění výkonu úřadu státní správy a samosprávy 07.41.00 Počet podpořených osob 07.45.00 Počet podpořených organizací 07.57.00 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů 20 161 760,40 Kč IOP 2.1, OP LZZ 4.1


103


Opatření 5. Příprava a řízení IPRM Opatření 5. je zaměřeno na administrativní řízení celého integrovaného plánu rozvoje města. Cílem je kvalitní příprava projektu a jeho následná administrace. Smyslem tohoto opatření je maximální efektivita toku finančních prostředků do projektů, jež jsou součástí IPRM. Předmětem plnění tohoto opatření je zejména:

a) za Integrovaný plán rozvoje města          

Sledování naplňování indikátorů a řešení problémů při jejich nenaplňování Komunikace s Řídícím orgánem (Regionální Rada SV) v rámci metodické pomoci Pravidelná spolupráce s manažerem IPRM jmenovaným městem Hradec Králové Vypracovávání průběžných, monitorovacích, etapových a závěrečných zpráv Připravování ročních zpráv o postupu realizace IPRM k projednání v Řídící skupině a následné předložení Řídícímu orgánu Sledování realizace projektů obsažených v IPRM Včasné upozorňování na problémy a rizika a navrhování postupu jejich řešení Navrhování změn IPRM k posouzení a schválení Řídící skupině a Řídícímu orgánu a zajišťování jejich provedení Zajišťování publicity IPRM a informování veřejnosti Dodavatel zodpovídá za naplnění cílů IPRM dílčími projekty, jejich vzájemnou synergii a udržitelnost IPRM

b) za jednotlivé projekty obsažené v IPRM           

Zajišťování koordinace přípravy individuálních projektů s projektovými týmy a předložení projektových žádostí Regionální radě SV, resp. Řídícímu orgánu TOP Monitoring závazných ukazatelů u jednotlivých projektů Monitoring a kontrola dílčích projektů v období realizace i udržitelnosti, zodpovědnost za jejich zřejmou věcnou a finanční návaznost na časový harmonogram IPRM Spolupráce s projektovými týmy v průběhu realizace projektů a spolupráce při vyúčtování vzhledem k dotaci Kontrola průběžných, monitorovacích, etapových a závěrečných zpráv Průběžná kontrola plnění smlouvy o financování projektu Koordinace a spolupráce s vedoucími týmů/projektovými manažery dílčích projektů Koordinace a metodická pomoc nositelům projektu v jednotlivých fázích (příprava, realizace, udržitelnost) Metodická pomoc zpracovatelům projektových dokumentací Metodická pomoc při realizaci a monitoringu projektů Města HK v rámci IPRM Včasné upozorňování na problémy a rizika a navrhování postupu k jejich řešení

V rámci plnění opatření poskytovatel zabezpečí pravidelné konzultace s Řídícím orgánem a o výsledcích bude informovat objednatele. Dále bude poskytovatel sjednávat schůzky s jednotlivými projektovými týmy, které povedou jednotlivé projekty obsažené v IPRM. Na základě schůzek bude sledovat naplňování indikátorů IPRM a projektů obsažených v tomto dokumentu. Dále bude poskytovat metodickou pomoc projektovým týmům ve všech fázích projektu (zpracování projektových dokumentací, příprava žádosti, realizace projektu, žádost o platby, vypracování průběžných, monitorovacích, etapových a závěrečných zpráv a udržitelnost projektu). Poskytovatel bude při Řízení IPRM sledovat realizaci projektů obsažených v IPRM a na základě všech podkladů bude zpracovávat průběžné, monitorovací, etapové a závěrečné zprávy za IPRM.


104


4.8.1 Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření 5. (srpen 2014) Popis opatření IPRM: Opatření: Indikátory opatření: Financování opatření – OP: - celkový finanční objem: -


5. Příprava a řízení IPRM Opatření 5. nemá žádné indikátory ROP SV 2.1. 6 218 050,03 Kč 2010 - 2015

Opatření 5. Příprava a řízení IPRM se skládá ze dvou aktivit. Aktivity 5.1. Příprava IPRM a aktivity 5.2. Řízení IPRM.

Aktivita 5.1. Příprava IPRM Tato aktivita je zaměřena na Přípravu Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové. Cílem je zajistit kvalitní průběh realizace IPRM pomocí nastavení potřebného teoretického a administrativního rámce IPRM. V přípravné fázi by též měla být zajištěna kvalitní komunikace se všemi dotčenými subjekty v rámci IPRM.

Aktivita 5.2. Řízení IPRM Tato aktivita je zaměřena na řízení a realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové. Cílem je zajistit průběh realizace a dosažení cílů a priorit IPRM.


105


5 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Město kvantifikovalo očekávané cíle IPRM formou souboru indikátorů, které budou měřit kvantifikovatelné výstupy a výsledky globálního cíle, specifických cílů a opatření schválených Zastupitelstvem města. Soubor dále uvedených indikátorů vychází ze sestav indikátorů předdefinovaných ŘO OP v prováděcích dokumentech ROP SV a relevantních TOP, resp. jejich konkrétních prioritních os a oblastí podpor, které mají vazbu k věcnému zaměření opatření IPRM. Realizací konkrétních předpokládaných dílčích projektů jejich nositeli budou vytvořeny žádoucí výstupy a výsledky, které přispějí k naplnění globálního cíle a specifických cílů IPRM. Zároveň budou tyto projekty naplňovat globální a specifické cíle prioritních os ROP SV a relevantních TOP.

5.1 Východiska pro tvorbu indikátorů Soubor indikátorů je koncipován takovým způsobem, aby poskytoval souhrnné údaje za jednotlivá opatření a ve výsledku i za celý IPRM. Ke každému opatření IPRM byl přiřazen alespoň jeden indikátor výstupu a výsledku relevantního OP (ROP SV, TOP), čímž byla prokázána přímá vazba mezi definovanými cíli IPRM a relevantních OP. Výběr konkrétních indikátorů z prováděcí dokumentace ROP SV a relevantních TOP přímo navazuje na věcné zaměření opatření a aktivit IPRM a obsah předpokládaných dílčích projektů. Všichni žadatelé o dotaci (nositelé dílčích projektů) budou muset po schválení IPRM ŘO ROP SV prokázat všem relevantním ŘO OP v procesu registrace a hodnocení žádostí o dotaci přímou souvislost mezi výstupy a výsledky dílčích projektů s požadovanými cíli (hodnotami indikátorů) OP. Ke každému zvolenému indikátoru byly přiřazeny předem dané charakteristiky, konkrétně kód národního číselníku (je-li znám), zkratka relevantního OP, název indikátoru, jednotka měření, výchozí a cílová hodnota. Sběr hodnot (způsob měření) všech indikátorů bude probíhat průběžně, nejdéle ročně (periodicita měření), a to formou monitoringu dílčích projektů. V rámci předkládání monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, budou nositelé projektů uvádět konkrétní hodnoty relevantních indikátorů, jež budou měřit jimi v žádosti o dotaci deklarované cílové hodnoty realizovaných projektů. Tímto způsobem bude zajištěna pravidelná informovanost předkladatele IPRM o průběžném naplňování cílů IPRM s tím, že zdrojem informací budou vždy nositelé dílčích projektů a jejich monitorovací zprávy. Soubor monitorovacích indikátorů IPRM má tuto hierarchii:  

indikátory globálního cíle a specifických cílů IPRM, jež představují souhrn za všechna opatření IPRM (relevantní pro oblast podpory 2.1. ROP SV), indikátory opatření IPRM, jež představují souhrn za všechny aktivity v rámci tohoto opatření.

Naplňování globálního a specifických cílů IPRM a jeho jednotlivých opatření bude město sledovat prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků. Konkrétní indikátory výstupu a výsledku u jednotlivých opatření pocházejí z indikátorové sestavy obsažené v prováděcích dokumentech relevantních OP, přičemž zkratka konkrétního OP je uvedena u každého dále uvedeného indikátoru. Řada indikátorů oblasti podpory 2.1. ROP SV má charakter povinných indikátorů, většina je však nepovinná, doplňující a podrobněji specifikující věcné zaměření relevantních opatření IPRM. Hodnoty naplňující opatření IPRM budou nositelé projektů obsažených v IPRM uvádět do svých monitorovacích zpráv, které budou povinnou přílohou ročních zpráv o postupu realizace IPRM, jež bude vypracovávat a pravidelně ŘO ROP SV předkládat manažer IPRM. Průběžné hodnocení IPRM a rozhodování o dalším postupu je v gesci ŘS IPRM. Tyto činnosti jsou popsány v kapitole Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM.


106


5.2 Indikátory pro měření globálního a specifických cílů IPRM Globální cíl: V centru města budou kvalitní a funkční veřejná prostranství, upravená městská zeleň a rekonstruované objekty, které jsou historickým a kulturním dědictvím města. Rozvíjeny budou podnikatelské i nepodnikatelské aktivity vedoucí k obnovení centrální funkce zóny nabízející široké spektrum služeb a vybavenosti v nových i revitalizovaných objektech. V lokalitě centra města se budou rozvíjet aktivity pro vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly a kapacity pro vědu, výzkum a inovace. Specifické cíle:

1. Podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města Hradec Králové 2. Zlepšit vzhled centra města Hradec Králové a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel. 3. Podpořit environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a zvýšit kvalitu urbanizovaného přírodního prostředí. 4. Zkvalitnit a zefektivnit služby veřejné správy, zlepšit komunikaci a zvýšit dostupnost informací. Tabulka č. 13: Indikátory pro měření globálního a specifických cílů ROP IPRM (srpen 2014 ROP) Kód NČ / OP

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

18

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem

Indikátory výstupu 51 15 10 NSRR, CORE ROP SV 2.1

Indikátory výsledku 65 11 00 CORE ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

m2

0

32 559,01

65 01 00 NSRR, CORE ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

ha

0

26,61

Hodnoty indikátorů během realizace IPRM procházejí úpravou na základě podaných Oznámení o změnách a jsou schvalované Výborem Regionální rady NUTS II SV. Pro měření globálního a specifických cílů IPRM byly zvoleny indikátory jak na úrovni výstupu, tak na úrovni výsledku, které jsou relevantní z hlediska obsahového zaměření IPRM a vážou se přímo na sestavu indikátorů, uvedenou v Prováděcím dokumentu ROP SV, oblast podpory 2.1. – Rozvoj regionálních center a Výzvu pro předkládání IPRM v rámci ROP SV, oblast podpory 2.1. Důvod uvedení pouze těchto indikátorů spočívá v zaměření této oblasti podpory a skutečnosti, že opatření a aktivity financované z oblasti podpory 2.1. ROP SV jsou podstatou IPRM. Na ně se v celkovém rámci IPRM vážou i další související opatření a aktivity. Ty jsou sice financovány z jiných OP (TOP), avšak významně přispívají k synergiím z realizace všech opatření a aktivit pro naplňování cílů IPRM. Cílové hodnoty indikátorů na úrovni globálního a specifických cílů představují souhrnné hodnoty za indikátory všech opatření, jež budou financována pouze z ROP SV, oblasti podpory 2.1. Součet hodnot indikátorů u jednotlivých opatření vychází z předpokládaných hodnot za všechny dílčí projekty realizované v rámci daného opatření. Nedochází k duplicitám ve smyslu uvedení stejné hodnoty u více indikátorů. Rozhodující bude cílová hodnota všech indikátorů na konci období realizace IPRM. Indikátory ROP SV vyšší úrovně (např. 65 11 00) zahrnují hodnoty indikátorů nižší úrovně (např. 65 11 01), ty tak plní funkci analytické evidence. Souhrnné hodnoty za předpokládané dílčí projekty, jež budou financovány z jiných OP (TOP), jsou uvedeny u těch opatření, které tyto dílčí projekty budou naplňovat.


107


5.3 Indikátory pro měření cílů opatření IPRM Tabulka č. 14: Indikátory pro měření opatření 1.1.: Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace (srpen 2014) Kód NČ / OP

Měrná jednotka

Název indikátoru

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

0

23 569

3 380/430

3876/421

Indikátory výstupu 11 05 11 OP VVI 4.1.

m2

Zrekonstruované a vybudované kapacity Indikátory výsledku

11 05 20 / 11 05 21 OP VVI 4.1.

Počet studentů majících prospěch infrastruktury, v tom PhD. studentů

z nové/

rekonstruované

počet

Tabulka č. 15: Indikátory pro měření opatření 1.2.: Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly (srpen 2014) Kód NČ / OP

Měrná jednotka

Název indikátoru

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Indikátory výstupu 07 41 65 OP VpK 3.2. 06 43 13 OP VpK 3.2.

Počet úspěšně podpořených osob – účastníků jednotlivých akcí

počet

0

7119

Počet nově vytvořených/inovovaných produktů

počet

0

52

07 41 00 OP VpK 2.2. 07 41 10 OP VpK 2.2.

Počet podpořených osob celkem

počet

0

36010

Počet podpořených osob - studentů VŠ

počet

0

14851

07 41 20 OP VpK 2.2. 07 41 90 OP VpK 2.2. 49 11 02 OP VpK 2.2. 07 40 00 OP VpK 2.2. 07 46 00 OP VpK 2.2.

Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb

počet

0

462

Počet podpořených osob – ostatní

počet

0

1

Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu

počet

0

1521


počet

0

256

Počet úspěšně podpořených osob celkem

počet

0

12669

07 46 10 OP VpK 2.2. 07 42 70 OP VpK 2.2.

Počet úspěšně podpořených studentů VŠ

počet

0

2635

Počet zapojených partnerů

počet

0

32

07 41 00 OP LZZ 1.1. 07 57 00 OP LZZ 07 45 00 OP LZZ 1.1.


počet

0

36010

Počet nově vytvořených/inovovaných produktů

Počet

0

48

Počet podpořených organizací

počet

0

11

%

0

0

počet

0

1387

Indikátory výsledku 07 42 80 OP VpK 2.2.

Udržitelnost vytvořených partnerství

07 46 13 OP LZZ 1.1.

Počet úspěšných absolventů (osob, které získali kvalifikaci/doklad o kvalifikaci)


108


Tabulka č. 16: Indikátory pro měření opatření 2.1.: Regenerace a revitalizace městského prostředí (srpen 2014) Kód NČ / OP

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

0


m2

0

29069,01

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt určených pro rozvoj vzdělávání13

m2

0

22547,43


ha

0

7,87

počet

0

0

ha

0

0,61

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS

m2

0

0

Počet nově opravených kulturně-historických a technických památek

počet

0

0

Počet zapojených partnerů

počet

0

1

Počet projektů zaměřených na environmentálně šetrné formy dopravy

počet

0

1

Název indikátoru

Měrná jednotka


Indikátory výstupu 51 15 10 NSRR, CORE ROP SV 2.1

Indikátory výsledku 65 11 00 CORE ROP SV 2.1. 65 11 01 CORE ROP SV 2.1. 65 01 00 NSRR, CORE ROP SV 2.1. 52 02 13 CORE ROP SV 2.1. 65 20 00

65 11 02 ROP SV 2.1. 65 15 20 ROP SV 2.1. 07 42 70 ROP SV 2.1. 37 33 00

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem14 Doplňkové indikátory

Tabulka č. 17: Indikátory pro měření opatření 2.2.: Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit (srpen 2014) Kód NČ / OP

Výchozí hodnota

Cílová Hodnota

počet

0

10


ha

0

3,19


m2

0

3710

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst

počet

0

2

m2

0

1050

Název indikátoru

Měrná jednotka


Indikátory výstupu 51 15 10 NSRR, CORE ROP SV 2.1.

Indikátory výsledku 65 01 00 NSRR, CORE ROP SV 2.1. 65 11 00 CORE ROP SV 2.1. 52 02 13 CORE ROP SV 2.1.

Doplňkové indikátory 65 11 04 ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy15

13

Tento indikátor analyticky rozvádí výše uvedený indikátor č. 65 11 00. Tento indikátor analyticky rozvádí výše uvedený indikátor č. 65 11 00. 15 Tento indikátor analyticky rozvádí výše uvedený indikátor č. 65 11 00. 14


109

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ 65 41 31

Počet podpořených nezi. org. v rámci projektů pro rozvoj měst

počet

0

0

Tabulka č. 18: Indikátory pro měření opatření 3.1.: Snižování energetické náročnosti budov (srpen 2014) Kód NČ / OP

Výchozí hodnota

Cílová Hodnota

ks

0

3

TJ/rok

9 531,2

3401,52

t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok

5,2 7548,2 137,3 38,1 2050,7

0,9364 0,7857 0,0728 0,0245 650,1330

Měrná jednotka

Název indikátoru Indikátory výstupu

OP ŽP 3.2. OP ŽP 3.2. OP ŽP 3.2. OP ŽP 3.2. OP ŽP 3.2. OP ŽP 3.2. OP ŽP 3.2.

Počet podpořených projektů Indikátory výsledku Snížení spotřeby energie Indikátory pro jednotlivé projekty Snížení emisí SO2 Snížení emisí NOx Snížení emisí CO Snížení emisí CxHy Snížení emisí CO2

Tabulka č. 19: Indikátory pro měření opatření 3.2.: Revitalizace veřejné zeleně (srpen 2014) Kód NČ / OP

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

2


ha

0

18,95

Celková plocha regenerované zeleně

ha

0

18,95

Doplňkové indikátory Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

m2

0

189 526

Název indikátoru

Měrná jednotka


Indikátory výstupu 51 15 10 NSRR, CORE ROP SV 2.1.

Indikátory výsledku 65 01 00 NSRR, CORE ROP SV 2.1. 24 01 00 OP ŽP ROP SV 2.1.

Tabulka č. 20: Indikátory pro měření opatření 4.1.: Modernizace územní veřejné správy (srpen 2014) Kód NČ / OP

Měrná jednotka

Název indikátoru

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Indikátory výstupu 15 01 12 IOP 2.1. 15 01 14 IOP 2.1. 07 41 00 OPLZZ 4.1 07 45 00 OPLZZ 4.1 07 57 00 OPLZZ 4.1

Podíl digitalizovaných dokumentů

počet

0

0

Nové plně digitalizované agendy místní veřejné správy

počet

0

3

Počet podpořených osob

počet

0

1208

Počet podpořených organizací

počet

0

2

Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů

počet

0

9

100

0

0

2214

Indikátory výsledku 15 21 05 IOP 2.1. 07 46 13

Snížení administrativního zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru Počet úspěšných absolventů kurzů

% počet

Hodnoty indikátorů všech opatření budou naplňovány prostřednictvím realizace předpokládaných dílčích projektů zahrnutých do IPRM. Město bude sledovat naplňování indikátorů opatření prostřednictvím průběžných a závěrečných monitorovacích zpráv všech nositelů dílčích projektů, jež budou předkládány a financovány ŘO relevantních OP (ROP SV, TOP), a to v souladu s plněním časového harmonogramu IPRM. Následující tabulky ukazují podíl cílových hodnot indikátorů globálního a specifických cílů IPRM na cílových hodnotách, uvedených pro oblast podpory 2.1. ROP SV. Ze Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

110


sloupců Podíl IPRM na hodnotách za ROP SV 2.1. a Naplnění závazného indikátoru jsou zřejmé velké přínosy IPRM pro naplnění oblasti podpory 2.1. ROP SV, potažmo celý operační program.


111


Tabulka č. 21: Přínos IPRM pro naplnění oblasti podpory 2.1. ROP SV (srpen 2014) Kód NČ / ROP SV 2.1. 51 15 00 65 11 00 65 01 00

Kód NČ / ROP SV 2.1. 65 11 00

Hodnoty požadované ŘO pro celou oblast podpory 2.1. ROP SV

Měrná jednotka počet m2 ha

Cílová hodnota IPRM

50 24 650 8

Naplnění závazného indikátoru

12 29 069,01 7,87

Způsob výpočtu hodnot předchozího sloupce

40,74 m

2

65 20 00

39,92 m2

52 02 13

12

32 779,01 m2 / dotace ve výši 804,504 mil. Kč (oba údaje za opatření 2.1. a 2.2.) 6100 m2 / prostředky 152,774 mil. Kč (oba údaje za aktivitu 2.1.1.) vytvořená pracovní místa v opatření 2.1. a 2.2.

Podíl IPRM na hodnotách za ROP SV 2.1. (%) 24,00% 117,90% 98,37%

Požadavek ŘO ROP SV stanovený ve výzvě alespoň 14 m2 / 1 mil. Kč alespoň 25,55 m2 / 1 mil. Kč alespoň 1 pracovní místo

5.4 Monitoring IPRM Město s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM bude provádět monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Monitorování IPRM bude probíhat formou ročních (monitorovacích) Zpráv o postupu realizace IPRM, které zpracovává a ŘS ke schválení předkládá manažer IPRM. Roční monitorovací zprávu IPRM následně projednává a schvaluje Rada města a následně Zastupitelstvo města. Zprávy podepsané statutárním zástupcem města zasílá manažer IPRM k následnému schválení RR SV (ÚRR) jednou za rok (termíny budou dohodnuty či stanoveny RR SV (ÚRR)). Součástí zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu a jednotlivými ŘO (ROP SV a TOP) odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů. Zpráva obsahuje rovněž hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Při zpracování monitorovací zprávy manažer IPRM spolupracuje zejména se všemi nositeli individuálních projektů a dalšími zapojenými subjekty. Manažer IPRM předkládá zprávu v elektronické i tištěné podobě RR SV (ÚRR). Individuální projekty, které jsou součástí IPRM, jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem podle podmínek ŘO daného operačního programu. Zpráva o postupu realizace IPRM bude ŘO ROP schválena do 2 měsíců od dodání úplné zprávy. RR SV (ÚRR) si může v případě potřeby vyžádat zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do 30 pracovních dnů od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v případě řádné roční zprávy o postupu realizace IPRM. Po ukončení posledního dílčího projektu IPRM (s výjimkou projektu na realizaci IPRM – projektu na činnost manažera IPRM = proplacení poslední žádosti o platbu posledního dílčího projektu) předkládá manažer IPRM Závěrečnou zprávu o postupu realizace IPRM. Pokud RR SV (ÚRR) na základě Zprávy o postupu realizace IPRM usoudí, že průběh realizace IPRM je neuspokojivý, může navrhnout VRR omezení či zastavení příjmu dalších dílčích projektů. Zároveň zasílá své připomínky písemně i elektronicky manažerovi IPRM. RR SV (ÚRR) povolí další příjem dílčích projektů teprve tehdy, až shledá, že jsou přijata uspokojivá opatření či provedeny konkrétní akce vedoucí k odstranění nedostatků. V případě potřeby může ŘO ROP vyžádat zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do 30 pracovních dnů od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v případě řádné Zprávy o postupu realizace IPRM. Monitorovací zprávy IPRM projednává a schvaluje ŘS IPRM, která zajišťuje jejich schválení Radou města a následně Zastupitelstvem města. Monitorovací zprávy (roční, ad-hoc i závěrečnou) podepisuje statutární zástupce města. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

112


Nepodstatné změny IPRM projednává a schvaluje ŘS před jejich odesláním manažerem IPRM na RR SV (ÚRR).

5.5 Způsob provedení změn IPRM Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM. Město je oprávněno IPRM upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu RR SV pouze v případě, že jde o nepodstatnou změnu, která neovlivní dosažení cílů IPRM a naplňování schválených indikátorů (změna nevyžaduje uzavření dodatku ke Smlouvě). Nepodstatné změny projednává a schvaluje ŘS na návrh manažera IPRM, který je následně sdělí RR SV (ÚRR) v nejbližší roční Zprávě o postupu realizace IPRM nebo prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM, a to kdykoliv v průběhu realizace IPRM. RR SV (ÚRR) oznámí zaznamenání této nepodstatné změny e-mailem manažerovi IPRM. Podstatné změny v IPRM vyžadují dodatek ke Smlouvě. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet (přesun prostředků v rozpočtu mezi opatřeními, nebo roky, při kterých dojde ke změně alokace na opatření nebo rok o více než 15 % z jejich původní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatření. Město musí tuto podstatnou změnu oznámit RR SV (ÚRR) předem prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM, a to minimálně ve lhůtě 20 pracovních dní před plánovaným datem změny, nejpozději však 60 kalendářních dnů před termínem ukončení IPRM. Návrh na podstatné změny IPRM předkládá manažer IPRM k posouzení ŘS, která je následně postoupí k projednání a schválení Radě města a Zastupitelstvu města. Na základě Oznámení o změně v IPRM rozhodne RR SV (ÚRR), zda se jedná o změnu, která vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, či nikoliv. Tuto informaci zasílá RR SV (ÚRR) manažerovi IPRM do 10 pracovních dnů od doručení Oznámení o změně v IPRM. Podstatnou změnu může město provést po jejím schválení RR SV (ÚRR) nebo po podpisu dodatku Smlouvy oběma stranami. Manažer IPRM po schválení změn zajistí provedení změny (v případě změny nevyžadující podpis dodatku ke Smlouvě) či podpis dodatku ke Smlouvě statutárním zástupcem města. Změny v projektu zařazeném do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, oznamuje příjemce neprodleně písemně příslušnému ŘO podle podmínek příslušného OP. O podstatných změnách v projektech zařazených do IPRM bude RR SV (ÚRR) informována prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM, pokud povaha změny projektu nepředstavuje současně i změnu IPRM. Pokud město nechce či nemůže čekat s návrhem změn na předložení Roční zprávy o postupu realizace IPRM, využije Oznámení o změně v IPRM.


113


6 Finanční a časový harmonogram V programovém období EU na léta 2007 – 2013 má město možnost obdržet dotace na podporu svého Akčního plánu. Zdrojem financování opatření a aktivit IPRM, které jsou popsány na jiném místě tohoto dokumentu, jsou výhradně stávající OP, z nichž nejdůležitější pro město a jeho projektové záměry je ROP SV, oblast podpory 2.1. – Rozvoj regionálních center. Řadu dalších rozvojových záměrů bude muset město financovat z vlastních zdrojů či jiných veřejných zdrojů/rozpočtů. Tyto další aktivity jdou však nad rámec IPRM. Finanční a časový harmonogram IPRM, resp. jeho jednotlivých opatření naplňujících cíle IPRM, představuje pro město důležitý efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM. Opatření IPRM uvedená ve strategii přinášejí městu společenské a ekonomické přínosy, jež vzejdou z realizace dílčích projektů, které budou v souhrnu vytvářet žádoucí synergie. Realizace všech opatření IPRM bude zajištěna dostatečnými vlastními finančními prostředky z městského rozpočtu, eventuelně bankovním krátkodobým úvěrem, jejichž účelem bude zajištění plynulé realizace dílčích projektů IPRM. V další části této kapitoly je uveden nejprve finanční a časový harmonogram celého IPRM, zahrnující všechna opatření, jež budou financována ze všech existujících OP, a poté harmonogram opatření, která budou financována z ROP SV, oblasti podpory 2.1. Během realizace IPRM dochází ke změnám v harmonogramu realizace jednotlivých dílčích projektů, což vede k tomu, že čerpané dotační prostředky v jednotlivých letech a prioritních osách se průběžně mění. Tyto změny jsou oznamovány na základě Oznámení o změně na Úřad Regionální rady NUTS II SV a poté odsouhlaseny. Aktuální finanční a časový harmonogram IPRM je k dispozici u manažera IPRM.

6.1 Finanční a časový harmonogram celého IPRM Celkový plánovaný finanční objem IPRM vychází ze schváleného rozsahu a obsahu jednotlivých opatření a představuje celkem 2 169,342 mil. Kč k 1.8.2014. Finanční a časový harmonogram v číselné a grafické podobě názorně uvádí rozdělení celkového finančního objemu IPRM na jednotlivá opatření. Číselné údaje odpovídají předpokládaným rozpočtovým nákladům odvozeným od předpokládaných výstupů a výsledků opatření. Odhad celkových nákladů vychází z dokumentace předpokládaných dílčích projektových záměrů, které mají různou míru rozpracovanosti, od studie až po vydaná povolení ke stavbě, a rovněž záměrů v oblasti vzdělávání. Všechny dílčí projekty naplňující opatření a cíle IPRM budou realizovány ve zbývajících letech programového období 2007 – 2013/2015. Tabulka č. 22: Finanční a časový harmonogram celého IPRM dle opatření (celkové způsobilé výdaje v mil. Kč) (srpen 2014) Číslo opatření

Rok 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

175,683

256,762

19,663

474,7

1.1.

0

0

0,123

1,979

20,496

1.2.

0

8,509

23,580

73,466

172,808

206,565 213,376

51,870

750,1

2.1.

0

0

29,868

96,365

110,204

116,524 156,225

127,043

636,2

2.2.

0

0

8,805

40,182

56,338

20,947

0

42,000

168,2

3.1.

0

0

0

5,616

19,748

16,944

0

0

42,3

3.2.

0

0

0

0

0

46,975

0,342

7,696

55,0

4.1.

0

0,429

0,572

3,058

5,530

14,072

10,244

2,500

36,4

5.

0

0

0

2,185

0,911

0,917

0,917

1,285

6,2

0

8,9

62,9

222,8

386,0

598,6

Celkem

637,8


114

252,0

2 169


Z hlediska struktury výdajů IPRM zaujímá nejvyšší podíl opatření v rámci podpory vzdělávání Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly (1.2.) a to 34,5 %, dále pak v oblasti Regenerace a revitalizace ,městského prostředí (2.1.) a to 29,3 %. Dalším, z hlediska výše podílu na IPRM významným opatřením, je opatření (1.1.) Podpora kapacit pro výzkum, vývoj a inovace a to 21,8 %. Jako další opatření jsou pak (2.2.) Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit – celkem 7,7 %, Revitalizace veřejné zeleně (3.2.) v hodnotě 2,5 % a Snižování energetické náročnosti budov (3.1.) v hodnotě 1,9 %. V neposlední řadě se jedná o Modernizaci územní veřejné správy (4.1.) a Příprava a řízení IPRM (5.0), které tvoří jen 0,2 % všech vynaložených finančních prostředků. V relativním vyjádření zaujímají opatření města a jeho organizací (jejich předpokládané dílčí projekty), na celém IPRM podíl 38,2%, podíl opatření do oblasti podpory 2.1. ROP SV 2.1. potom 29,3%. V celém IPRM na sebe tématicky navazují opatření související se vzděláváním, ať už se jedná o jejich infrastrukturní zaměření (1.1.) či tzv. „měkké“ aktivity v rámci opatření 1.2. Dalším velkým tématem jsou regenerace a revitalizace zejména objektů sloužících pro poskytování veřejných služeb, které se koncentrují do opatření 2.1., 2.2., ale i 3.1. (snižování energetické náročnosti budov). Téma související s přitažlivostí města je obsaženo rovněž v opatření, jež se zaměřuje na revitalizaci veřejné zeleně (3.2.). Opatření zaměřené na modernizaci územní veřejné správy (4.1.) je součástí dlouhodobých snah a úmyslů vedení města o posílení celkového vnímání města jakožto pólu růstu a rozvoje, jež má být povzbuzen právě výkonnou a efektivní veřejnou správou. V souhrnu jsou všechna opatření zaměřena na rozvoj středu města, ve kterém dochází ke spojení obecných témat, mezi něž patří vzdělávání, konkurenceschopnost, přitažlivost a kvalita života. Jednotlivé aktivity (viz strategie IPRM) naplňující opatření na sebe budou navazovat, jak už bylo uvedeno výše, tematicky, ze vzájemného působení jejich budoucích přínosů bude docházet k tvorbě synergických efektů pro celé IPRM. Avšak jednotlivá opatření, resp. konkrétní aktivity a na ně navazující dílčí projekty, budou probíhat zcela nezávisle, tak aby zahájení jednoho opatření a v rámci něj aktivity/aktivit, nebylo podmínkou pro ukončení jiného opatření a jeho aktivity/aktivit či aktivit v rámci jednoho opatření. Jednotlivé aktivity celého IPRM a předpokládané dílčí projekty, jež jsou v nich obsaženy, tak mohou být realizovány současně. Možnost realizace aktivit a předpokládaných dílčích projektů současně spočívá v jejich umístění do odlišných lokalit středu města a také jejich věcným zaměřením (plochy, objekty, liniové stavby, „měkké“ projekty). I přes svou „realizační nezávislost“ budou dílčí projekty samostatně, a přitom v souhrnu za aktivity a opatření, vytvářet vzájemné synergie. Tento efektivní způsob realizace IPRM tak umožní zcela nezávislé naplňování jeho globálních a specifických cílů a hodnotících indikátorů ROP SV a TOP. Opatření IPRM jsou charakterizována věcnou podstatou, termínem zahájení, ukončení a dobou trvání. Většina aktivit opatření je v současné době rozpracována do podoby konkrétních dílčích projektových záměrů obsahujících již v řadě případů výstupy schvalovacích procedur (územní povolení, stavební povolení apod.). Odhad projektových nákladů (v naprosté většině případů způsobilých pro financování z OP) vychází z reálných předpokladů náročnosti konkrétních záměrů a doby jejich realizace. Výše výdajů u jednotlivých opatření a aktivit celkem a v jednotlivých letech jejich realizace odpovídá věcnému zaměření a časovému průběhu realizace předpokládaných dílčích projektů. Výši výdajů následně odpovídají cílové hodnoty indikátorů u všech opatření, viz kapitola 5. Popis očekávaných výsledků a výstupů. Realizace všech opatření je rozložena do celého realizačního období IPRM, jež odpovídá programovému období 2007 – 2013, resp. 2015. V roce 2009 se předpokládá postupný růst výdajů u všech opatření, jenž vyvrcholí v dalších letech 2012 a 2013. K celkovému výraznému poklesu výdajů dojde v roce 2015. Prudký nárůst výdajů v prvních letech vyžadoval připravenost všech nositelů dílčích projektů k realizaci, zejména těch činností, které souvisejí s přípravou projektových dokumentací a schvalovacími procedurami u investičních záměrů. V prvních letech se proto realizovaly ty aktivity/projekty, u nichž nebylo pochyb o jejich připravenosti k realizaci a čerpání dotací z OP. Požadavek na připravenost projektů zejména v prvních letech realizace IPRM vyplývá rovněž z požadavku všech ŘO OP na čerpání finančních prostředků z jejich rozpočtů v programovém období 2007 – 2013, kdy je nutné respektovat pravidlo N+3 v prvních letech. Harmonogram realizace Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

115


jednotlivých opatření a aktivit IPRM je nastaven tak, aby toto čerpání bylo dodrženo a cíle IPRM a všech OP byly naplněny do roku 2015. Časové rezervy na realizaci opatření spočívají zejména v délce období, ve kterém mohou být čerpány alokace všech OP, do kterých budou nositelé projektů zahrnutých v IPRM předkládat své žádosti o dotace. Tato pevně stanovená období čerpání jsou stejná u všech OP (pravidlo N+3, N+2), viz další text kapitoly. Při bližším pohledu na opatření a dobu jejich realizace je zřejmé, že předpokládané dílčí projekty toto pravidlo respektují. Časový průběh výdajů u opatření odpovídá předpokládanému průběhu realizace dílčích projektů. Pro naplnění cílů IPRM budou využity zdroje z různých OP s tím, že většina projektů města a jeho organizací je financována z oblasti podpory 2.1. ROP SV – Rozvoj městského prostředí. Jednotlivá opatření se liší nejen z věcného hlediska, ale rovněž z hlediska finanční náročnosti, a to nejen pro výši předpokládaných rozpočtů, ale také pro náročnost na výši dotací z rozpočtů ŘO OP. Tabulka č. 23: Nároky IPRM na alokaci dotace EU (RR) všech ŘO (ROP SV, TOP) dle opatření IPRM (v mil. Kč) (srpen 2014) Požadované finanční alokace od ŘO OP

Opatření 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly 2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit 3.1. Snižování energetické náročnosti budov 3.2. Revitalizace veřejné zeleně 4.1. Modernizace územní veřejné správy 5. Příprava a řízení IPRM Celkem

467,394 731,650 461,736 116,029 34,856 41,291 31,697 5,279 1 889,9

Z celkového objemu IPRM, obsahujícího výdaje, ve výši 2 169 mil. Kč, představuje podíl dotací (1 889 mil. Kč) na financování celkových výdajů přibližně 87,1%. Vysoká výše toho podílu je způsobena vysokým podílem opatření, jež jsou financována výhradně z TOP a projekty jsou hrazeny ze 100%.

6.2 Finanční a časový harmonogram části IPRM financované z ROP SV Tato část kapitoly obsahuje finanční a časový harmonogram IPRM, jehož opatření a aktivity jsou financovány z oblasti podpory 2.1. ROP SV. Součástí kapitoly je rovněž popis schopnosti města a jeho organizací nejen spolufinancovat IPRM, ale zajistit hladký průběh celkového cash flow IPRM v celém období jeho realizace 2008 až 2013/2015. Celkový plánovaný finanční objem IPRM, jež bude financován výhradně z oblasti podpory 2.1. ROP SV představuje CZV 636,2 mil. Kč. Finanční a časový harmonogram v číselné a grafické podobě uvádí názorně rozdělení celkového finančního objemu IPRM na jednotlivá opatření. Číselné údaje odpovídají předpokládaným rozpočtovým nákladům odvozeným od předpokládaných výstupů a výsledků opatření. Odhad celkových nákladů vychází z dokumentace předpokládaných dílčích projektových záměrů, které mají různou míru rozpracovanosti od studie až po vydaná povolení ke stavbě.


116


Tabulka č. 24: Finanční a časový harmonogram ROP IPRM dle opatření (celkové způsobilé výdaje v mil. Kč) (srpen 2014) Rok

Číslo opatření

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

2.1.

0

0

29,868

96,365

110,204

116,524

156,225

127,043

636,2

2.2.

0

0

8,805

40,182

48,149

0

0

42,000

139,1

3.2.

0

0

0

0

0

46,975

0

0

46,9

5.

0 0

0 0

0 38,6

2,185 138,7

0,917 164,4

0,917 157,1

1,285 170,3

6,2

Celkem

0,911 159,3

828

Opatření IPRM financovaná z oblasti podpory 2.1. ROP SV směřují zejména do regenerace a revitalizace městského prostředí – opatření 2.1. (76,7 %), spočívající v podpoře revitalizace brownfields, úpravy veřejných prostranství a ochrany a obnovy památek a historických objektů. Další podporovanou oblastí je zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit – opatření 2.2. (16,8%) a revitalizace veřejné zeleně – opatření 3.2. (5,6 %). Všechna tato opatření spadají pod prioritní oblasti Přitažlivé město a Životní prostředí. Projekt na řízení IPRM představuje necelé 1% celkového finančního objemu IPRM. Způsob realizace opatření, resp. termínů realizace konkrétních předpokládaných dílčích projektů je obdobný jako v celém IPRM, tzn. že všechna opatření je možné realizovat současně a přitom zcela nezávisle. Všechna opatření budou obsahovat infrastrukturní projekty, jež budou realizovány ve středu města, přitom ani v jednom případě nedojde ke „kolizi“ z hlediska jejich časového harmonogramu a toků (připravenosti) finančních prostředků. Jinými slovy, zahájení jednoho opatření není podmíněno ukončením opatření jiného, to platí i pro navazující aktivity a zejména předpokládané dílčí projekty. V tom spočívá hlavní výhoda nastavení IPRM. Nárůst požadavků na finanční zdroje se projevoval od roku 2010, kdy je patrný růst investičních výdajů. Termíny realizace opatření se budou odvíjet od připravenosti nositelů předpokládaných dílčích projektů k realizaci, což je faktor, který bude mít rozhodující vliv na pořadí provedení jednotlivých investičních záměrů. Dalším důležitým faktorem je požadavek RR SV na čerpání ročních finančních alokací z oblasti podpory 2.1. ROP SV. Jak už bylo zmíněno výše, přijatá opatření a zejména lokalizace předpokládaných dílčích projektů ve vymezené zóně umožňují jejich současnou realizaci. Město vyčlení na průběžné financování předpokládaných dílčích projektů obsažených v IPRM každoročně příslušnou částku ze svého rozpočtu. Kapitálové výdaje města se pohybovaly v letech 2005 až 2007 v rozmezí 520 – 705 mil. Kč, pro rok 2008 byly Zastupitelstvem města schváleny ve výši 503 mil. Kč. Pro následující léta rozpočtového výhledu od roku 2009 do roku 2011 schválilo Zastupitelstvo města kapitálové výdaje v rozmezí 18 - 169 mil. Kč. Při porovnání s předchozími léty se jedná evidentně o podstatně nižší objemy investic. Do rozpočtového výhledu město uvedlo pouze investiční výdaje akcí schválených Zastupitelstvem města. Stejnou výši jako v posledních letech město dosáhlo zahrnutím plánovaných investic souvisejících s realizací IPRM do aktuálních ročních rozpočtů (poprvé od roku 2009). Město vyčlenilo na spolufinancování dílčích projektů v letech realizace IPRM dostatečnou výši finančních prostředků. Mnohdy docházelo k časovému nesouladu mezi uskutečněnými výdaji města a jeho organizací a inkasem dotací na již realizované dílčí projekty (etapy). Výše těchto prostředků v jednotlivých letech se odvíjela a odvíjí od výše průběžně nabíhajících investičních výdajů a způsobu drapování. Výše rozdílu mezi ročními výdaji a inkasem dotací nebyl nikdy větší než 170 mil. Kč (s rezervou 200 mil. Kč), a to zejména v letech 2012 až 2013. docházelo a i nadále může dojít ke zpoždění realizace dílčích projektů a tím nižšímu či vyššímu čerpání finančních prostředků. Nezbytným předpokladem bezproblémového zajištění plynulého cash flow IPRM a jeho opatření a aktivit je tzv. etapování pravděpodobně všech dílčích projektů, které budou naplňovat cíle IPRM, ať už to jsou


117


etapy finanční (minimálně 20 mil. Kč) či časové (alespoň 3 měsíce období realizace projektu), na základě kterých dochází k průběžnému předkládání a proplácení žádostí o platby nositelů dílčích projektů. Město však může případně využít bankovní překlenovací úvěr s finančním rámcem, který bude dostatečně vysoký (cca 100 až 150 mil. Kč) pro financování zejména časového nesouladu mezi investičními výdaji a inkasy dotací u jednotlivých dílčích projektů. Dobrá finanční pozice města je předpokladem pro bezproblémové využití případného bankovního střednědobého úvěru, a to na tu část celkových výdajů předpokládaných dílčích projektů, které představují vlastní podíl, a část výdajů, na kterou nelze čerpat dotace z rozpočtu RR SV. Toto je však jen možnost, která nemusí být městem vůbec využita. Město může vyčlenit ze svého rozpočtu dodatečné zdroje pro poskytování úvěrů na překlenutí časového nesouladu mezi uskutečněnými investičními výdaji a inkasem dotací v případě předpokládaných dílčích projektů organizací města charakteru NNO, jež vykonávají pro město a jeho občany veřejnou službu. Tuto službu bude město poskytovat nositelům projektů zahrnutých do IPRM. Po inkasu všech dotací na tyto projekty z rozpočtu RR SV budou tyto organizace zůstatek těchto úvěrů, jež představuje podíl jejich vlastních zdrojů na projektu, městu splácet. Nástrojem, který umožní tento způsob financování, bude střednědobý úvěr. Finanční analýza města (obsažená v kapitole analýza města) potvrdila velmi dobrou střednědobou finanční pozici města, a to se závěrem potvrzujícím, že město má dostatek finančních prostředků (zdroje v rozpočtu, likvidní majetek) na financování všech výdajů dílčích projektů zahrnutých do IPRM (města a jeho organizací), které budou spolufinancovány z dotací ze všech relevantních OP. Zájmem vedení města je, aby žádosti o platby u dílčích projektů zahrnutých do IPRM bezprostředně následovaly po ukončení každé etapy (finanční či časové), tak aby bylo zajištěno plynulé cash-flow celého IPRM. Tímto způsobem nebude mít město a jeho organizace v projektech vázáno příliš mnoho finančních prostředků a zároveň bude docházet k plynulému čerpání dotací. Obecně platí, že dotace jsou inkasovány do 2 až 3 měsíců po přijetí žádostí o platby RR SV (ÚRR). Průběh realizace IPRM respektuje kromě pravidla N+3 a N+2 rovněž maximální dobu realizace dílčích projektů (s velkou rezervou) – do 30.9.2015 (poslední datum přeložení žádosti o platbu dílčího projektu zahrnutého do IPRM). Níže uvedená tabulka uvádí celkové výdaje města a jeho organizací 16, včetně požadavku na dotace a výše spolufinancování (záporná hodnota je zpoždění inkasa dotací po již realizovaných výdajích). Tabulka č. 25: Finanční a časový harmonogram ROP IPRM v letech (tis. Kč) (srpen 2014)

Rok

Celkové způsobilé výdaje města a jeho organizací

Dotace RR SV

Spolufinancování města a jeho NNO

sloupce

a

b

a–b

2008

0

0

0

2009

0

0

0

2010

38 673,560

24 129,376

14 544,184

2011

138 733,093

107 799,983

30 933,110

2012

159 265,454

126 081,237

33 184,217

2013

164 417,502

118 978,832

45 438,970

2014

157 142,732

113 669,739

43 472,993

2015

170 328,633

101 679,295

68 649,338

828 560,9

592 338,4

236 222,5

100%

71,5%

28,5%

Celkem v tis. Kč Celkem v %

16

Jsou uváděny i výdaje organizací města, protože je bude město financovat v době časového nesouladu mezi výdaji a inkasy dotací.


118


Podkladem pro sestavení finančního a časového harmonogramu celého IPRM byly jednak požadavky města na realizaci těch opatření a aktivit, která přispějí k rozvoji vymezené zóny středu města a lze je financovat z oblasti podpory 2.1. ROP SV, a dále rozsah, objem a časová struktura závazného finančního plánu (ročních alokací) RR SV pro oblast podpory 2.1. ROP SV. Tabulka č. 26: Dotace RR na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z ROP SV (v mil. Kč) (srpen 2014) Opatření

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Suma dotace

alokace v %

0%

0%

0%

4%

18%

21%

20%

19%

17%

100%

alokace v mil. Kč

0

0

0

24

107,7

125,9

118,8

113,6

101,5

592

N+X (do 30.9.2015)

N+3

N+3

N+3

N+3

N+2

N+2

N+2

0

0

x

2.1. Regenerace a revitalizace městského prostředí

0

0

0

15,9

71,6

93,6

84

112,8

86,8

464,7

2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit

0

0

0

8,1

34,1

31,5

0

0

13,6

87,3

3.2. Revitalizace veřejné zeleně

0

0

0

0

0

0

34

0

0

34

5. Příprava a řízení IPRM

0

0

0

0

2

0,8

0,8

0,8

1,1

5,5

IPRM celkem

0

0

0

24

107,7

125,9

118,8

113,6

101,5

592

Finanční a časový harmonogram realizace IPRM, resp. jeho opatření, byl vypracován s ohledem na termíny plateb dotací, jež bude město a jeho organizace inkasovat z rozpočtu RR SV. Dotace z rozpočtu RR SV (EU) je možné dle pravidel EK inkasovat v předem pevně určených lhůtách (termínech), které jsou vyjádřeny pravidlem N+3, N+2. Finanční a časový harmonogram IPRM splňuje podmínky pro čerpání dotací ve lhůtách, ve kterých bude možné dotace čerpat. Do první let realizace IPRM město umístilo realizaci opatření a aktivit, resp. investiční (způsobilé) výdaje, na které bude možné čerpat dotaci. Tento přístup zajistí maximální využití dotací bez rizika jejich nečerpání nebo dokonce propadnutí, což by negativně ovlivnilo hodnocení nejen IPRM, ale i celého ROP SV. Tabulka č. 27: Lhůty čerpání dotací z rozpočtu RR SV za oblast podpory 2.1 ROP SV v jednotlivých letech (pravidlo N+3, N+2) (srpen 2014) Roky

N+3

N+3

N+3

N+3

N+2

N+2

N+2

-

-

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Město má dostatek finančních a personálních kapacit k tomu, aby bylo schopné realizovat dílčí projekty bez rizika zpoždění realizace projektů z důvodu nedostatku finančních prostředků a nebo odborníků se zaměřením na projektové financování. Veškerá projektová dokumentace však může být vypracována a předložena k registraci řídícím orgánům všech OP s pomocí externích dodavatelů. Poznámka: Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

119


Součástí IPRM jsou kromě opatření a aktivit, jež tvoří jeho podstatu, také aktivity související s přípravou a realizací IPRM. Tyto aktivity budou spolufinancovány z prostředků určených na IPRM, které jsou primárně určeny RR SV na výdaje spojené s přípravou, řízením, koordinací a monitorováním IPRM. Maximální povolená výše způsobilých výdajů je 1% z celkových způsobilých výdajů schváleného IPRM. Způsobilé výdaje budou probíhat od roku 2008 do roku 2015 s tím, že město jakožto nositel IPRM bude žádat o dotace z oblasti podpory 2.1. ROP SV.


120


7 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM Jedním ze základních principů strukturální politiky Evropské unie je princip partnerství. Při zpracování IPRM je tento princip uplatňován dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, tj. zapojení partnerů při tvorbě dokumentu IPRM a při přípravě a realizaci IPRM. Město Hradec Králové si je vědomo, že uplatnění principu partnerství při tvorbě a realizaci rozvojových dokumentů je jednou z nejdůležitějších zásad, proto byly už od počátku přípravných prací do tvorby IPRM zapojeni zástupci různých subjektů, s nimiž město navázalo spolupráci založenou právě na principu partnerství. Ve fázi přípravy IPRM se na tvorbě IPRM podíleli aktivně členové Řídící skupiny (ŘS), kteří se pravidelně scházeli na jednáních během celého procesu zpracování IPRM. ŘS je vrcholným orgánem města při zpracování IPRM a jeho členy jsou zástupci vedení města Hradec Králové, zástupci partnerských subjektů a vybraní zástupci z řad veřejnosti tak, aby byl dodržen princip partnerství. V rámci partnerství byly do přípravy a tvorby IPRM zapojeny jednak jednotlivé skupiny pracující a rozhodující o obsahu IPRM (viz kapitola 8. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM), jednak orgány místní samosprávy, zástupci regionálních hospodářských organizací a zástupci neziskového sektoru. Partnery IPRM Hradec Králové jsou následující subjekty: Tabulka č. 28: Přehled partnerů IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ Sektor působnosti

Partnerský subjekt

Veřejný sektor

Královéhradecký kraj Svaz měst a obcí

Podnikatelský sektor

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

Neziskový sektor

Poco a poco animato o.s. Con.Front.Art o.s. Univerzita Hradec Králové

Ostatní subjekty i širší odborná a laická veřejnost měly možnost se zapojit do tvorby IPRM prostřednictvím informací uveřejňovaných v tisku, na webových stránkách města a v rámci veřejného projednání dokumentu IPRM. Partnerství města a veřejnosti je podrobněji popsáno v kapitole 7.2.

7.1 Partnerství při tvorbě dokumentu IPRM Při tvorbě dokumentu IPRM bylo partnerství rozvíjeno a podporováno během celého procesu, kdy se jednotliví aktéři, včetně zástupců partnerů IPRM, různou mírou aktivního zapojení podíleli na jednotlivých fázích procesu tvorby dokumentu IPRM. Konkrétní účast partnerů IPRM probíhala především zapojením do organizační struktury tvorby IPRM, přičemž jednotliví zástupci partnerských subjektů se jako řádní členové účastnili jednání Řídící skupiny. Z řad partnerů byli v průběhu přípravy IPRM v rámci partnerství do ŘS jmenováni zástupci Královéhradeckého kraje, Univerzity Hradec Králové, Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje, Svazu měst a obcí a zástupci neziskových organizací Poco a poco animato a Con.Front.Art. Na všechna jednání ŘS byli pravidelně zváni zástupci Úřadu Regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

121


Severovýchod a zástupci zpracovatele IPRM (Centrum evropského projektování a.s.). Jednání probíhala pravidelně přibližně každé dva měsíce. Ze všech jednání Řídící skupiny byly vyhotoveny zápisy, které jsou spolu s dalšími dokumenty a přehledem přijatých usnesení ŘS zveřejněny na http://www.hradeckralove.org/cz, případně jsou dostupné u manažera IPRM Hradec Králové. Na tvorbě IPRM spolupracovaly i další subjekty. Dle potřeby byly svolávány ad hoc schůzky tzv. projektových týmů, které řešily zaměření IPRM z hlediska priorit a záměrů města Hradec Králové. Těchto jednání se za přítomnosti manažera IPRM a zástupce zpracovatele IPRM účastnili zástupci úřadů a jednotlivých odborů Magistrátu města Hradec Králové (Úřad pro grantovou politiku města, Odbor investiční, Odbor hlavního architekta, Odbor školství, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, Odbor vnitřních služeb atd.).

7.1.1 Zapojení partnerů v jednotlivých fázích Dle výše uvedeného Nařízení rady č. 1083/2006 a Pokynů pro přípravu a realizaci IPRM vydaných ÚRR SV má město (předkladatel a nositel IPRM) povinnost zapojit partnery a další relevantní subjekty na území města v následujících fázích: 1. Zpracování socioekonomické analýzy 2. Výběru zóny/tématu 3. Definování aktivit vybraného IPRM v rámci již vymezené zóny/tématu 4. Výběru dílčích projektů IPRM v rámci již vymezené zóny/tématu Do procesu zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy (1) byli zapojeni různým způsobem partneři ze všech sektorů. Aktivně se na přípravě IPRM podíleli především zástupci místní samosprávy a odborů magistrátu města, kteří poskytovali relevantní data a informace jako podklad pro zpracování socioekonomické analýzy. Do procesu zpracování SE analýzy byly zapojeny i partnerské subjekty a zástupci z řad veřejnosti, kteří pravidelně projednávali dokument IPRM v různých fázích zpracování a měli možnost jej připomínkovat. Analytická část dokumentu IPRM byla také předložena zástupcům Výboru pro územní plánování a rozvoj města a Řídící skupině, kteří jej projednávali na svém zasedání. Připomínky, které zpracovatelé ve fázi tvorby IPRM obdrželi, byly postupně zapracovány. Do rozhodování o výběru zóny (2) byli zapojeni všichni partneři, kteří jsou členy Řídící skupiny (Královéhradecký kraj, Svaz měst a obcí, Krajská hospodářská komora KHK, Univerzita Hradec Králové, Poco a poco animato o.s. a Con.Front.Art o.s.) a další zástupci, kteří byli Radou města jmenováni do Řídící skupiny IPRM Hradec Králové. Na základě usnesení Rady města (usnesení RM 2007/274, usnesení RM 2007/1292, usnesení RM 2008/899) byli do složení Řídící skupiny jmenováni tito zástupci partnerských subjektů IPRM Hradec Králové: 

Ing. Josef Táborský, 1. Náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje



Ing. Jana Galbičková, ředitel Krajské hospodářské komory KHK



Mgr. Dominika Špalková, předsedkyni rady sdružení Poco a poco animato o.s.



Mgr. Martin Sebastian Špička, předseda rady sdružení Con.Front.Art o.s.



Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí



Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., proděkanka UHK

(Podrobné složení ŘS a jmenný seznam všech jejích členů je uveden v kapitole 8. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM). ŘS na svém jednání projednávala a následně schvalovala vymezení zóny centrum města Hradec Králové. Obdobně probíhalo také definování aktivit IPRM Hradec Králové v rámci vymezené zóny (3), které bylo též projednáno a schváleno za účasti partnerů na jednání ŘS. Široká veřejnost a jiné podnikatelské nebo neziskové subjekty mohly podávat své návrhy a náměty na aktivity ve vybrané zóně přímo manažerovi IPRM na základě průběžně zveřejňovaných informací na příslušných webových stránkách města Hradec Králové a na základě informací zveřejněných v tištěném informačním zpravodaji města Radnice. O připravovaných aktivitách a záměrech strategie IPRM byli také průběžně seznamováni členové Výboru pro územní plánování a rozvoj města. Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

122


Při výběru dílčích projektů IPRM v rámci vymezené zóny (4) budou rovněž zapojeni partneři v rámci jednání ŘS. Všichni partneři, včetně široké veřejnosti a dalších zájemců z řad podnikatelského, neziskového nebo veřejného sektoru mají a budou mít možnost podat své náměty a návrhy projektů v rámci zaměření strategie IPRM prostřednictvím výzev k IPRM. Na základě výzev pak ŘS vybere z přihlášených projektových záměrů konkrétní projekty, které budou naplňovat strategii IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“, dle předem určených a zveřejněných výběrových kritérií (více v kapitole 8. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM). V rámci tvorby dokumentu IPRM již byla jedna výzva ohledně možností zapojení do IPRM vyhlášena. Text 1. výzvy včetně všech dalších materiálů byl zveřejněn na webových stránkách IPRM Hradec Králové:http://www.hradeckralove.org, informace o výzvě byla publikována i v informačním zpravodaji města Radnice. Tato výzva sloužila především pro informování veřejnosti o záměru města zpracovávat IPRM a ke zmapování zájmu veřejnosti a subjektů z řad podnikatelského, neziskového a veřejného sektoru zapojit se do přípravy IPRM. Na základě výstupů této výzvy pak bylo rozhodnuto o finálním zaměření IPRM a jeho strategii. Z hlediska výše popsaného principu tvorby IPRM lze konstatovat, že partneři se podíleli na všech 4 fázích tvorby IPRM, ať už přímým zapojením (účast v Řídící skupině) nebo nepřímo (možnost připomínkovat prostřednictvím zveřejnění na webu města, možnost zapojit se do tvorby prostřednictvím zveřejněné výzvy). Do postupu přípravy IPRM byli zapojeni jak partneři z řad veřejného sektoru, tak partneři ze sektoru neziskového a podnikatelského. Výše jmenované partnerské subjekty IPRM Hradec Králové se do tvorby dokumentu zapojily zcela dobrovolně a v souladu s principy partnerství dle Nařízení rady č. 1083/2006.

7.2 Partnerství při realizaci IPRM V realizační fázi bude předkladatel IPRM, město Hradec Králové, i nadále aktivně spolupracovat se všemi partnery, kteří se podíleli na tvorbě IPRM. Role partnerů je neméně důležitá při vlastní realizaci IPRM a bude pokračovat i po ukončení fáze realizace dílčích projektů IPRM. Nadále se bude scházet Řídící skupina, v níž jsou všichni významní partneři IPRM Hradec Králové zastoupeni. Partneři budou prostřednictvím své účasti na jednáních Řídící skupiny rozhodovat o konkrétním naplnění jednotlivých opaření a aktivit IPRM dílčími projekty. Řídící skupina bude dále projednávat a schvalovat všechny nepodstatné změny v rámci IPRM, které mohou v průběhu realizace nastat, své stanovisko budou moci vyjadřovat i ke všem podstatným změnám IPRM. Toto stanovisko pak bude předloženo současně s návrhem změn Zastupitelstvu města, které bude všechny podstatné změny schvalovat. Partneři IPRM budou aktivně zapojeni i do fáze monitorování a hodnocení IPRM. Subjekty zastoupené v Řídící skupině budou monitorovat průběžné naplňování indikátorů IPRM, projednávat monitorovací zprávy IPRM a následně je předkládat ke schválení Zastupitelstvu města.

7.3 Partnerství města a veřejnosti V rámci naplňování principu partnerství při tvorbě a realizaci IPRM Hradec Králové byla do tohoto procesu zapojena široká laická a odborná veřejnost, a to prostřednictvím průběžného zveřejňování aktuálních informací na oficiálních webových stránkách města. Komunikace s veřejností prostřednictvím internetu byla zvolena záměrně, jakožto nejrychlejší a snadno dostupný komunikační prostředek. Oficiální webové stránky IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ jsou k dispozici na: http://www.hradeckralove.org Zde je veřejnost průběžně informována o postupech prací na IPRM a nalezne zde všechny důležité informace a dokumenty týkající se IPRM Hradec Králové, včetně informací o připravovaných výzvách, posledních verzí dokumentu a dalších výstupů, zápisů z jednání Řídící skupiny a příslušných usnesení Rady a Zastupitelstva města týkající se IPRM. Dále je zde uveden kontakt na manažera IPRM Hradec Králové, včetně telefonického a e-mailového spojení, a také odkazy na webové stránky Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod, řídícího orgánu ROP SV, v rámci něhož bude IPRM předkládán, kde jsou veřejnosti k dispozici všechny relevantní dokumenty a metodiky týkající se přípravy a zpracování IPRM. V neposlední řadě je zde veřejnost informována o aktuálním Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

123


stavu příprav IPRM, neboť jsou pravidelně doplňovány a aktualizovány informace v sekci Připravujeme. Pro zapojení a informování veřejnosti byly mimo webových stránek zvoleny i další formy komunikace (např. informace o IPRM byly pravidelně zveřejňovány v Radnici - tištěném zpravodaji města Hradec Králové, která je 4x měsíčně zdarma distribuován do všech domácností v Hradci Králové). Veřejnost se také mohla zapojit do přípravy IPRM v rámci veřejného projednání, které svolalo město Hradec Králové za účelem představení IPRM široké veřejnosti a jejího zapojení do přípravy IPRM. Veřejné projednání se uskutečnilo 2.9 2008. O jeho konání byla veřejnost předem informována prostřednictvím webových stránek, inzercí v tisku (článek s pozvánkou na veřejné projednání v informačním zpravodaji města Radnice) a na plakátech, které byly vyvěšeny na hlavních informačních místech po celém městě (cca 40 plakátů). Členové Rady a Zastupitelstva města Hradec Králové, členové Řídící skupiny a všichni zástupci partnerů IPRM byli kontaktováni prostřednictvím adresných pozvánek. Na tomto veřejném projednání byla představena finální podoba dokumentu IPRM a proběhla diskuse s širokou laickou i odbornou veřejností. Připomínky vzešlé z tohoto jednání byly zpracovatelem IPRM zapracovány do textu dokumentu IPRM, který byl následně předložen ke schválení Zastupitelstvu města Hradec Králové. Jako výstup z veřejného projednávání předkládá město Hradec Králové ŘO ROP SV prezenční listiny a fotodokumentaci z veřejného projednání, dále zápis a vypořádání připomínek vzešlých z tohoto projednání s veřejností jako přílohu k dokumentu IPRM Více informací o způsobu zapojení partnerů a dalších relevantních subjektů do přípravy a realizace IPRM je uvedeno v kapitole 8. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM. Tabulka č. 29: Partneři IPRM Hradec Králové a jejich zapojení při tvorbě a realizaci IPRM (stav září 2009) Název partnera / jednající zástupce

Fáze / způsob zapojení při tvorbě a realizaci IPRM

Královéhradecký kraj/ Ing. Josef Táborský

Členství v Řídící skupině v přípravné i realizační fázi

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje /Ing. Jana Galbičková


Svaz města a obcí/Ing. Oldřich Vlasák


Univerzita Hradec Králové/ Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc


Poco a poco animato o.s./ Mgr. Dominika Špalková


Con.Front,Art o.s/ Mgr. Martin Sebastian Špička


Veřejnost

Účast na veřejném projednání IPRM (sběr připomínek a námětů), webové stránky města


124


8 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM Za účelem plynulého řízení a realizace IPRM byla ustanovena řídící struktura, sestávající se z dále popsaných subjektů a osob. U každého z nich je uvedeno personální obsazení řídícího subjektu z hlediska zastávaných pozic a dále kompetence ve fázi přípravy, zpracování a realizace IPRM. Všechny aktivity, které subjekty a osoby vykonávají zejména v realizační fázi IPRM, jsou s přihlédnutím k reálné situaci prováděny i v době udržitelnost všech dílčích projektů IPRM (tzn. 5 let po datu přijetí poslední žádosti o platbu posledního projektu realizovaného v rámci IPRM).

8.1 Řídící struktura IPRM 8.1.1 Město Hradec Králové (Rada a Zastupitelstvo města) Orgány města (Rada města a Zastupitelstvo města) jsou odpovědné za celkový výsledek IPRM. Veškeré kroky Zastupitelstva města jsou předem schváleny Radou města. V přípravné fázi Rada města:       

schválila zpracovatele IPRM - Centrum evropského projektování, a.s. na základě smlouvy (usnesení RM/2007/274); schválila složení Řídící skupiny – ŘS (usnesení RM/2007/274, RM/2007/1292 a RM/2008/899); schválila manažera IPRM na návrh ŘS (usnesení RM/2007/1292); schválila výběr typu IPRM a vymezení zóny/území města (usnesení RM/2008/327); schválila finální podobu strategického dokumentu IPRM včetně příloh a předložila ji následně ke schválení Zastupitelstvu města; předloží Zastupitelstvu města ke schválení finální seznam dílčích projektů zahrnutých do IPRM; schválí a následně předloží Zastupitelstvu města ke schválení návrh Smlouvy o alokaci prostředků na IPRM s ŘO ROP SV.

Ve fázi realizace Rada města:   

spolupracuje s ŘS, manažerem a odbory magistrátu města, zejména v oblasti zajištění vypracování a schvalování dílčích žádosti o dotaci včetně příloh; zajistí vyčlenění dostatku finančních prostředků z rozpočtu města na předfinancování výdajů projektů a vlastního podílu města a jeho organizací. předkládá Zastupitelstvu města ke schválení podstatné změny IPRM a roční zprávy o postupu realizace IPRM, jež jí předkládá manažer IPRM.

V přípravné fázi Zastupitelstvo města:    

schválilo seznam opatření a aktivit IPRM a předběžný seznam dílčích projektů zahnutých do IPRM (usnesení ZM/2008/849); schválilo finální podobu strategického dokumentu IPRM včetně příloh; schválí finální seznam dílčích projektů zahrnutých do IPRM; uložilo Radě města předložit Zastupitelstvu města ke schválení návrh Smlouvy o alokaci prostředků na IPRM s ŘO ROP SV.

Ve fázi realizace IPRM Zastupitelstvo města:   

schvaluje podstatné změny IPRM; je odpovědné za celkový výsledek IPRM; schvaluje monitorovací zprávy předložené manažerem IPRM.

8.1.2 Řídící skupina Řídící skupina (ŘS) je hlavním orgánem IPRM z hlediska kompetencí a odpovědnosti v období jeho přípravy, zpracování a samotné realizace IPRM. ŘS byla ustanovena a její personální složení schváleno Radou města v několika fázích: dne 6.3.2007 (usnesení RM/2007/274), dne 6.11.2007


125


(usnesení RM/2007/1292) a dne 5.8.2008 (usnesení RM/2008/899). ŘS je odpovědná Radě města a Zastupitelstvu města. Členové ŘS stav září 2009 1.

členové s hlasem rozhodujícím Ing. Otakar Divíšek, primátor města Hradec Králové, předseda ŘV, Ing. Boris Herman, náměstek primátora pro ekonomiku, Ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro rozvoj města, Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, Ing. J. Táborský, 1. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje doc. RNDr. Josef Hynek, Ph.D., MBA, děkan Univerzity Hradec Králové, Ing. Jana Galbičková. ředitelka Krajské hospodářské komory MgA. Dominika Špalková, předsedkyně rady sdružení Poco a poco animato o.s., Mgr. Martin Sebastian Špička, předseda rady sdružení Con.front.art o.s.

2.

členové s hlasem poradním Mgr. Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod, Ing. Klára Dostálová, ředitelka Centra evropského projektování, a.s. (CEP), Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., Ing. Vlastimil Juppa, Ing. Pavel Bradík

3.

Manažer IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ PaedDr. Václav Hartman, asistent náměstka primátora pro ekonomiku

Členové ŘS stav srpen 2014: .

členové s hlasem rozhodujícím: MUDr. Zdeněk Fink, primátor města Hradec Králové, předseda ŘS PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D., náměstek primátora pro rozvoj Ing. Jiří Svátek, vedoucí odboru rozvoje města Hradec Králové Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí Ing. RSDr. Otakar Ruml – 1. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., rektor Univerzity Hradec Králové Libor Pavlíček, MBA, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Martina Erbsová, o.s. Kontrapunkt

.

členové s hlasem poradním Ing. Zdeněk Vašák – zastupující Úřad Regionální rady NUTS II SV Ing. Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj RNDr. Zita Kučerová, Ph.D. – vedoucí centra rozvoje a inovací, CIRI Ing. Vladimír Neškudla – administrátor IPRM, Centrum evropského projektování, a.s. Ing. Jozef Čižmár - manažer IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města

ŘS v přípravné fázi:     

doporučila Radě města určit osobu manažera IPRM (zápis č. 2/ŘS IPRM/2007); projednala a navrhla orgánům města ke schválení vymezenou zónu/území města (zápis 2/ŘS IPRM/2007), projednala předpokládané dílčí projekty vzešlé z veřejné výzvy (zápis č. 2 ŘS IPRM/2007), které jsou v souladu s Akčním plánem města a cíly Strategického plánu projednala seznam předpokládaných dílčích projektů zahrnutých do IPRM a předložila jej ke schválení Radě města (zápis č. 5/ŘS IPRM/2008); zajistila veřejné projednání IPRM – zápis z 2.9.2008 včetně příloh;


126


 

projednala a schválila finální podobu dokumentu IPRM (zápis č. 6 ŘS IPRM/2008) a předala ji ke schválení orgánům města; předloží Radě města ke schválení finální seznam dílčích projektů zahrnutých do IPRM.

ŘS ve fázi realizace: 

 



zodpovídá za dodržování harmonogramu a předkládání projektů IPRM, zejména těch, které jsou financovány z alokace ROP SV 2.1., Regionální radě regionu soudržnosti Severovýchod (RR SV, resp. ÚRR); projednává roční zprávy o postupu realizace IPRM, přičemž manažer IPRM zajišťuje jejich schválení Zastupitelstvem města; posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá prostřednictvím manažera IPRM ke schválení Zastupitelstvu města před jejich předložením RR SV (ÚRR) či jinému ŘO TOP; zodpovídá za naplnění cílů IPRM dílčími projekty, jejich vzájemnou synergii a udržitelnost IPRM.

8.1.3 Manažer IPRM PaedDr. Václav Hartman, asistent náměstka primátora pro věci ekonomické, byl schválen do funkce manažera IPRM Radou města dne 6.11.2007 (usnesení RM/2007/1292). Dne 24.1.2012 byl do funkce manažera IPRM schválen Ing. Jozef Čižmár (usnesení Rady města RM/2012/82) Manažer je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM, je odpovědný předsedovi ŘS a je kontaktní osobou pro komunikaci s RR SV (ÚRR) a ŘO TOP. Manažer IPRM v přípravné fázi:         

spolupracoval se zpracovatelem IPRM na vypracování strategického dokumentu IPRM a souvisejících příloh dle metodických pokynů RR SV; je odpovědný za finální podobu strategického dokumentu IPRM a souvisejících příloh, a za soulad IPRM s metodickými pokyny RR SV; navrhl ve spolupráci se zpracovatelem IPRM typ integrovaného plánu, vymezenou zónu/území, kritéria pro výběr projektů a dílčí projekty ke schválení ŘS; plnil úkoly vzešlé z jednání ŘS; plní úkoly související s komunikací s veřejností v rámci výzev k předkládání projektových záměrů; průběžně komunikoval s RR SV (ÚRR), orgány města (Radou města, Výborem pro územní plánování a rozvoj města), Kolegiem primátora a odbory magistrátu města); průběžně komunikoval s předkladateli dílčích projektů, jež by mohly být Radou města a Zastupitelstvem města zahrnuty do IPRM; zajistil veřejné projednání IPRM – zápis z 2.9.2008 včetně příloh. po předložení schváleného IPRM Regionální radě SV vyzve na webových stránkách města veřejnost k předkládání projektových záměrů v rámci 2. kola výzvy.

Manažer IPRM ve fázi realizace:  

     

plní úkoly vzešlé z jednání ŘS; zodpovídá v rámci svých svěřených kompetencí za dodržování harmonogramu a předkládání projektů IPRM Regionální radě SV (ÚRR), zejména těch, které jsou financovány z alokace ROP SV 2.1.; komunikuje s RR SV (ÚRR) z hlediska dodržování metodiky (pokynů) pro IPRM; zajišťuje koordinaci přípravy individuálních projektů s projektovými týmy a předložení projektových žádostí RR SV (ÚRR), resp. ŘO TOP; sleduje realizaci dílčích projektů ve spolupráci s jejich nositeli (projektovými týmy v případě projektů města, ostatními nositeli/manažery projektů); navrhuje změny IPRM k posouzení a schválení ŘS; zajišťuje provedení nepodstatných a podstatných změn v IPRM; koordinuje uzavření dodatků ke Smlouvě mezi RR SV (ÚRR) a městem (statutárním zástupcem) a provádí dohodnuté změny v IPRM;


127


  

připravuje roční zprávy o postupu realizace IPRM k projednání v ŘS a zajišťuje jejich následné schválení Zastupitelstvem města, poté je předkládá RR SV (ÚRR); monitoruje a kontroluje dílčí projekty v období realizace i udržitelnosti, zodpovídá za zřejmou věcnou a finanční návaznost (koordinaci) dílčích projektů na časový harmonogram IPRM; zajišťuje publicitu IPRM a informování veřejnosti.

Doposud přijatá usnesení ŘS, Rady města, Zastupitelstva města a další informace jsou k nahlédnutí na webových stránkách města: http://www.hradeckralove.org/.

8.1.4 Ostatní orgány a odbory magistrátu města Do přípravné a realizační fáze IPRM jsou zahrnuty další články řídící struktury:   

Výbor pro územní plánování a rozvoj města; Kolegium primátora (náměstci primátora); Odbory magistrátu města (relevantní k dané činnost v rámci tvorby dokumentu IPRM, např. Úřad pro grantovou politiku města, Odbor investiční, Odbor hlavního architekta, Odbor školství, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, Odbor vnitřních služeb atd.).

V přípravné fázi:   

podávají podněty a připomínky k jednotlivým kapitolám dokumentu IPRM; spolupracují s manažerem IPRM na přípravě projektových záměrů z hlediska základních parametrů projektu (obsah, cíl, rozpočet, termíny atd.) ; plní úkoly vzešlé z jednání ŘS.

Ve fázi realizace: 

plní úkoly v rámci své gesce při přípravě dílčích projektů do výzev jednotlivých ŘO OP (ROP SV, TOP) a jejich následné realizace.

8.1.5 Projektové týmy Vedení města ustanovilo projektové týmy (PT), jejichž úkolem bude příprava a realizace dílčích projektů města. Členy PT jsou manažer IPRM, zaměstnanci magistrátu města a další osoby, které mohou přispět ke zdárné realizaci projektů (projektanti apod.). Tímto způsobem bude vytvořen základ pro vypracování projektových žádostí o dotaci, jež budou následně po schválení Radou města předkládány do jednotlivých výzev ŘO OP (ROP SV, TOP) v rámci realizační fáze IPRM. Tvorba projektových žádostí a veškeré související dokumentace ostatních nositelů projektů je již záležitostí těchto subjektů.

8.1.6 Regionální rada SV Výbor Regionální rady SV (VRR):     

schvaluje IPRM; je pravidelně informován o procesu tvorby IPRM; je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘS; schvaluje podstatné změny IPRM; schvaluje dílčí projekty registrované na základě výzvy ŘO ROP SV, zamítá je v případě, že projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a kvality (dle vlastních hodnotících kritérií).

Úřad Regionální rady SV (ÚRR):    

dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění cílů IPRM; přijímá, a posuzuje IPRM a jeho dílčí projekty předložené do ROP SV 2.1.; monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace a udržitelnosti; účastní se jednání ŘS.


128


8.1.7 Řídící orgán TOP    



účastní se hodnocení IPRM dle výběrových kriterií; přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel OP dílčí projekty IPRM; na základě potvrzení města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci; monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, zajistí, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost dílčího projektu na konkrétní IPRM; na vyžádání poskytne ŘO ROP SV informace o schválení/neschválení a průběhu realizace projektů realizovaných v rámci IPRM.


129


8.1.8 Grafické znázornění řídící struktury IPRM Obrázek č. 6: Řídící struktura IPRM


130


8.2 Vzájemná komunikace řídící struktury IPRM a jejího okolí Úspěšná příprava a samotná realizace IPRM je podmíněna efektivně zvládnutou účinnou komunikací mezi všemi články řídící struktury a dalšími subjekty. Fungující partnerství je důležitým předpokladem formulování potřeb města (ze strany všech zainteresovaných subjektů a veřejnosti), přijetí rozhodnutí o věcném zaměření IPRM, jeho cílech, územním vymezení a určení opatření a aktivit, které v souhrnu povedou k synergiím spočívajícím v přínosech z věcné a časové provázanosti realizovaných dílčích projektů.

8.2.1 Komunikace řídící struktury IPRM a Regionální rady SV (ÚRR) V přípravné fázi IPRM: Za účelem vzájemného informování a účinné a efektivní spolupráce se vedení města a RR SV dohodly na účasti zástupců RR SV (ÚRR) na jednání ŘS. Jednání ŘS se účastnil rovněž vedoucí územního odboru ÚRR. Účelem spolupráce bylo zajistit správné nastavení IPRM z hlediska metodických Pokynů RR SV. Manažer a zpracovatel IPRM komunikovali v průběhu prací na IPRM se zástupci ÚRR v rámci metodické pomoci a konzultací u konkrétních dílčích otázek souvisejících zejména s výběrem dílčích projektů, způsobilosti výdajů apod. Ve fázi realizace IPRM: Manažer IPRM bude spolu s nositeli projektů konzultovat přípravu, realizaci a monitorování dílčích projektů s pracovníky ÚRR. Monitorovací zprávy dílčích projektů budou podkladem pro vypracování ročních či ad-hoc zpráv o postupu realizace IPRM, které manažer IPRM bude předkládat po schválení Zastupitelstvem města RR SV (ÚRR). Manažer působí jako prostředník mezi RR SV a městem v případě navrhování podstatných či nepodstatných změn IPRM. V této souvislosti konzultuje požadované změny s ÚRR, provádí je v případě potřeby formou změn smluvní dokumentace uzavřené městem a RR SV.

8.2.2 Komunikace řídící struktury IPRM a veřejnosti Město komunikuje s veřejností v jednotlivých fázích realizace IPRM prostřednictvím: a) webových stránek města: www.hradeckralove.org (záložka Odbor strategie a rozvojových projektů města/Strategický plán/Integrovaný plán rozvoje města Hradce Králové); Na webových stránkách města manažer IPRM ve spolupráci s magistrátem města průběžně zveřejňoval základní informace o připravovaném IPRM a výzvu veřejnosti k předkládání projektových záměrů, jež by měly být realizovány ve vymezené zóně centra města. Tyto projektové záměry se staly součástí předběžného seznamu předpokládaných dílčích projektů a byly podkladem pro další práce na IPRM. Součástí zveřejňovaných informací jsou, zápisy z jednání ŘS, postup prací na IPRM a důležité kontakty, včetně uvedení osoby manažera IPRM. Webové stránky jsou a budou hlavním komunikačním a informačním prostředkem města. Dotčené subjekty, zejména veřejnost a nositelé projektů, jsou a budou průběžně informováni o realizaci IPRM a jeho jednotlivých projektů, včetně výsledků zasedání ŘS, jednání s RR SV atd., a to po celou dobu realizace IPRM včetně celé doby jeho udržitelnosti. b) informačních tiskovin vydávaných městem, konkrétně v informačním zpravodaji Radnice; V informačním zpravodaji Radnice, který dostává 4x měsíčně zdarma každá domácnost v Hradci Králové, jsou občané města průběžně informováni o obsahu a průběhu příprav IPRM, zejména o konkrétních projektech ve vymezené zóně; c) veřejného projednání IPRM. ŘS rozhodl, v souladu s podmínkami výzvy pro IPRM do oblasti podpory 2.1. ROP SV, o zajištění jednoho veřejného projednání návrhu dokumentu IPRM. Veřejnost tak měla možnost vyjádřit se k navrhovanému řešení rozvojových plánů města. Zajištěním veřejného projednávání byl pověřen Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

131


manažer IPRM. Informace o místě a datu a obsahu veřejného projednávání byly zveřejněny v informačním zpravodaji Radnice, na webových stránkách města a na hlavních informačních místech po celém městě (cca 40 plakátů), a to v dostatečném předstihu. Veřejné projednávání proběhlo 2.9.2008 v Hradci Králové. Jednání se zúčastnili členové ŘS, vedení města, manažer IPRM, zpracovatel IPRM, zástupci RR SV, ÚRR, další pozvané subjekty a veřejnost. Veřejnost byla informována o výběru zóny ve středu města, zamýšlených rámcových cílech, opatřeních a aktivitách IPRM, postupu prací při přípravě dokumentu a předpokládaném průběhu realizace IPRM. Z veřejného projednávání byl pořízen zápis včetně dalších dokumentace požadované RR SV.

8.3 Partneři a jejich zapojení do přípravy realizace IPRM V celém průběhu příprav IPRM, zahrnujících analýzu města, úvahy nad koncepcí IPRM (tématický či zónový typ strategického dokumentu), vymezení zóny a všech navazujících částech dokumentu IPRM a souvisejících příloh, město využívalo spolupráce s dále uvedenými osobami a subjekty. Na základě této spolupráce město získalo řadu podnětů z řad organizací, majících své sídlo ve městě. Jedná se zejména o regionální rozvojovou agenturu, ústřední orgány státní správy, neziskové organizace. Ve velké míře byla zapojena veřejnost, jež využila příležitost a předkládala své náměty na realizaci různých aktivit v rámci celého města (dále viz část o výběru dílčích projektů). Partneři města a veřejnost jsou zapojeny v rámci přípravné a realizační fáze IPRM do řídící struktury IPRM a dílčích aktivit, a to formou: a) účastí v Řídící skupině IPRM: Členy zapojenými v Řídící skupině IPRM jsou:     

Královéhradecký kraj, zastoupený Ing. RSDr. Otakarem Rumlem – 1. náměstkem hejtmana; Svaz měst a obcí, zastoupený předsedou Ing. Oldřichem Vlasákem Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje, zastoupená Liborem Pavlíčkem, MBA Kontrapunkt, o. s., zastoupené Martinou Erbsovou; Za město Hradec Králové MUDr. Zdeněk Fink, PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D., Ing. Jiří Svátek

Zároveň se na realizaci podílí též Univerzita Hradec Králové, která dle metodických pokynů k definici partnera pro IPRM nemá tento statut, neboť je předkladatelem dílčích projektů do TOP. Ovšem vzhledem k významu tohoto subjektu a za podmínky neúčasti v rozhodovacích procesech, které se dotýkají záměrů UHK, lze jej za partnera považovat v obecné rovině.  Univerzita Hradec Králové, zastoupená Prof. RNDr. Josefem Hynkem, Ph.D., MBA, rektorem Univerzity Hradec Králové Partneři se scházejí na pravidelných schůzkách, kde jsou informování o průběhu projektu a řešeny jednotlivé aktivity či problémy projektu včetně přijetí závazných rozhodnutí. b) předkládáním projektových záměrů veřejností, veřejným projednáním IPRM: V rámci příprav IPRM a veřejného projednávání měli partneři a zejména široká veřejnost možnost vstoupit do procesu tvorby IPRM navrhováním změn, připomínkováním, předkládáním návrhů aktivit a dílčích projektů. Tyto možnosti mají i po celou dobu realizace IPRM, a to formou připomínek a spolupráce v průběhu realizace dílčích projektů. To se týká zejména konečné podoby projektů (rozsah, dispozice, časový průběh apod.). Připomínky, návrhy a podněty partnerů a veřejnosti byly zapracovány v celém procesu tvorby dokumentu manažerem IPRM a zpracovatelem IPRM. V rámci monitorovacího období byla dne 30. 6. 2009 též vyhlášena kontinuální výzva pro předkládání projektů v zóně IPRM města Hradec Králové, které žádají o finanční podporu z tematických operačních programů – tzv. TOP projektů. Výzva bude probíhala až do června 2013. Pro velký zájem ze strany žadatelů byla vyhlášena další kontinuální výzva a to až do prosince 2014 Po schválení projektových listů v řídící skupině (ŘS) a v orgánech města Hradec Králové jsou formou Oznámení o změně předkládány cca jednou za 6 měsíců na RR. Naopak na základě písemné žádosti žadatele jsou některé projekty v IPRM stornovány.


132


c) zapojení do výběru dílčích projektů: Výběr dílčích projektů do IPRM je prováděn průběžně členy ŘS, v níž mají silné zastoupení partneři, viz výše. ŘS též vybírá a doporučuje ke schválení orgánům města projekty v rámci kontinuální výzvy v rámci TOP. Těmto projektům je pak na základě rozhodnutí vydáno potvrzení, že je projekt součástí IPRM. d) informování partnerů a veřejnosti pomocí webových stránek: Partneři a veřejnost jsou informováni průběžně uveřejňováním aktuálních informací o procesu přípravy a realizace IPRM. Jsou zveřejňovány skutečnosti související s průběhem realizace dílčích projektů (například časový průběh etap, rozpočtové náklady, cílové skupiny atd.). Pravidelně probíhá aktualizace webových stránek statutárního města Hradec Králové, která přispívá k lepší orientaci občanů města a všech dotčených subjektů v této tématice. Probíhá pravidelná inzerce v regionálním tisku např. Radnice apod. e) realizace dílčích projektů ostatními nositeli (mimo města): Nositelé dílčích projektů obsažených v IPRM se přímo podílejí na naplňování aktivit, opatření a cílů IPRM Prostřednictvím těchto projektů město zapojuje do rozvojových aktivit města subjekty, které mají zájem na jeho budoucnosti a jsou ochotni se podílet na aktivitách spadajících pod veřejný zájem.

8.4 Výběr dílčích projektů IPRM 8.4.1 Způsob výběru dílčích projektů městem V listopadu 2007 (5.11.) umístil manažer IPRM na webové stránky magistrátu města informace o rámcovém věcném a územním vymezení připravovaného IPRM (metodické pokyny MMR), rámcových podmínkách pro předkladatele projektových záměrů, které by mohly být do IPRM zahrnuty, předpokládaném časovém harmonogramu tvorby IPRM a jeho předložení ke schválení orgánům města a konečně období jeho realizace (2008 - 2013). Veřejnost byla rovněž vyzvána k osobní účasti v pracovních skupinách pro přípravu IPRM a zaslání námětů a připomínek k prvním verzím dokumentu. Město získalo řadu podnětů od veřejnosti k věcnému a územnímu zaměření IPRM, které byly následně využity jeho zpracovatelem v průběhu příprav dokumentu. Součástí výše uvedených informací byla rovněž výzva (1. kolo) veřejnosti k předkládání projektových záměrů, které budou tvořit následně databázi dílčích projektů, z kterých následně ŘS a Rada města vybere vhodné projekty, jež budou nejlépe naplňovat cíle IPRM. Projektové záměry předkládané veřejností musely splňovat dvě základní podmínky pro jejich zahrnutí do IPRM (kromě splnění podmínek pro předložení projektů do výzev jednotlivých OP):  

dílčí projektový záměr musí být v souladu s Akčním plánem města; dílčí projektový záměr musí být v souladu s veřejným zájmem a cíli Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové.

Manažer IPRM přijímal projektové záměry ze dvou zdrojů:  

veřejné výzvy; projektů obsažených v Akčním plánu města.

Manažer IPRM přijímal projektové záměry poštou a e-mailem. Součástí úvah o výběru projektových záměrů byla analýza schopností potenciálních nositelů dílčích projektů předložit projektový záměr, který by efektivně řešil potřeby města a naplnil všechna kritéria požadovaná RR SV. Důležitými hledisky pro výběr projektů bylo rovněž finanční zázemí, které by zaručilo bezproblémovou realizaci projektů, a také skutečnost, zda je shoda mezi nositelem projektu a majitelem infrastruktury (budov, pozemků apod.), která je předmětem projektu. Předložené projektové záměry byly manažerem IPRM, zpracovatelem IPRM a orgány města analyzovány s cílem získat první vyhodnocení, jehož účelem bylo zjistit, do jaké míry projektové záměry splňují podmínky IPRM a ŘO ROP SV a TOP. Po mnoha jednáních byl ŘS a následně Radě Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

133


města a Zastupitelstvu města předložen předběžný seznam dílčích projektů s počtem více než 30 projektových záměrů, jež splňují podmínky realizace v rámci OP, zejména ROP SV, oblasti podpory 2.1. a mohou naplnit cíle IPRM. Všichni partneři, včetně široké veřejnosti a dalších zájemců z řad podnikatelského, neziskového nebo veřejného sektoru mají možnost podat své náměty a návrhy projektů v rámci zaměření strategie IPRM. Na základě výzev bude proveden definitivní výběr dílčích projektů, jež budou zahrnuty do IPRM. Během realizace IPRM byla vyhlášena 30.6.2009 kontinuální výzva na předkládání dílčích projektů, žádající o finanční podporu z TOP. Výzva probíhala až 30. června 2013. Pro velký zájem byla vyhlášena další kontinuální výzva pro žadatele TOP projektů a to až do prosince 2014. Město může vyhlásit další ROP výzvu na předkládání projektových záměrů za předpokladu, že původně zahrnuté a již realizované projekty nevyčerpají celkovou alokaci IPRM.

8.4.2 Kritéria pro výběr a vyřazení dílčích projektů: Ze seznamu přijatých projektových záměrů ŘS vybere ty projekty pro zařazení do IPRM, které splňují následující kritéria: obecná kritéria:    

projektový záměr je v souladu s Akčním plánem města, veřejným zájmem a cíli Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové; projektový záměr je v souladu s územním vymezením a cíli IPRM; realizací projektu vzniknou přínosy alespoň v jedné z prioritních oblastí uvedených v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM; obsah projektového záměru a předkladatel (žadatel/příjemce) splňuje podmínky stanovené ŘO ROP SV pro oblast podpory 2.1. a podmínkám ostatních OP.

specifická kritéria:      

hodnocení kvality projektu z hlediska výše rozpočtu, odborné a manažerské připravenosti nositele projektu, časového harmonogramu IPRM, připravenosti projektové dokumentace atd.; zajištění zdrojů žadatel/příjemce dotace pro financování investiční a provozní fáze projektu; zajištění podmínky udržitelnosti/stálosti operace (rozsah, účel a výsledky projektu musí být uchovány nejméně 5 let od finančního ukončení projektu); míra přispění projektu k naplnění indikátorů IPRM; míra přispění projektu k řešení problémů, řešených v rámci IPRM; míra přispění projektu k celkové synergii z realizace celého IPRM;

Všechny předložené projektové záměry jsou hodnoceny podle výše uvedených kritérii. Následně bude sestaveno pořadí projektů dle získaného hodnocení (budou podpořeny projekty, které nejlépe naplňují výše uvedená kritéria) v členění podle zdrojů financování. Nejlépe hodnocené projekty budou zařazeny do IPRM pro financování z oblasti odpory 2.1. ROP SV a TOP. Konečný seznam dílčích projektů do IPRM bude schvalovat Rada města. Zastupitelstvo města bude schvalovat Smlouvu o alokaci prostředků na IPRM s ŘO ROP SV. Hodnocení 2. skupiny (proTOP) je prováděno dle obecných kritérií. Výběr dílčích projektů zahrnutých do IPRM byl a bude proveden transparentním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. ŘS ve spolupráci s orgány města (v případě projektů města a jeho organizací) vyberou ty dílčí projekty, které zaručují efektivní čerpání finanční alokace oblasti podpory 2.1. ROP SV. Konečný seznam projektů respektuje veřejný zájem a je zohledněn tlak na maximalizaci synergických efektů z realizace věcně a územně souvisejících dílčích projektů. Vybrané dílčí projekty budou nositeli projektů dopracovány do podoby projektových žádostí podle podmínek příslušného OP (ROP SV, TOP). Město všem partnerům, realizujícím projekt obsažený v IPRM, následně potvrdí skutečnost, že jejich projekt je součástí IPRM a je v souladu s jeho cíli a opatřeními. V případě, že projekt nebyl či nebude z objektivně známých důvodů realizován, je žadatel povinen neprodleně požádat o vyřazení projektu ze seznamu dílčích projektů IPRM. Formulář žádosti je Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., září 2008, aktualizováno srpen 2014

134


k dispozici na internetové stránce www.hradeckralove.org nebo u manažera IPRM. Vyplněnou a statutárním orgánem podepsanou žádost poté žadatel předá v tištěné podobě manažerovi IPRM. V případě, že předkladatel nepožádá o vyřazení projektu, i když jsou mu známy skutečnosti o nerealizování projektu, bude vyzván manažerem IPRM k podání žádosti o vyřazení projektu. V případě, že tak neučiní ani po opakované druhé výzvě, bude projekt navržen manažerem IPRM na Řídícím výboru IPRM k vyřazení se seznamu dílčích projektů.


135


9 Analýza rizik IPRM 9.1 Metodika analýzy Řízení rizik představuje jednu z rozhodujících činností, která má přímý dopad na výstupy a výsledky realizace každého individuálního projektu či aktivity, včetně souboru na sebe navazujících projektů, jakým je IPRM. Rizika je možné rozdělit z hlediska nositele IPRM/dílčího projektu na vnitřní a vnější. Vnitřní rizika spočívají zejména na straně realizátora IPRM a nositelů dílčích projektů, naopak mezi vnější rizika je možné zařadit ta, která nelze ovlivnit či je možné je eliminovat jen velmi omezeně. Mezi vnitřní rizika patří špatná kvalita projektu, nekompetentní management, nedostatek finančních prostředků, nedodržení podmínek ŘO OP, špatný odhad poptávky apod. Většinu těchto rizik je možné eliminovat hned v přípravné fázi IPRM/dílčích projektů. Mezi vnější rizika, u nichž většinou nelze eliminovat jejich dopad na IPRM/dílčí projekty nebo jen zcela výjimečně, je možné zařadit změny legislativy EU a ČR, změnu podmínek a pravidel ŘO OP, změnu devizového kurzu (CZK/EUR). Do této kategorie patří také platební neschopnost smluvního partnera, jejíž příčiny nemusí nutně spočívat v jeho vlastních špatných rozhodnutích. Naopak mezi vnější rizika, u nichž lze omezit jejich dopad, jsou živelní události, a to kvalitním smluvním pojištěním z hlediska výčtu událostí a rozsahu pojištěného majetku/provozu. Mezi obecné předpoklady efektivního řízení rizik je jejich analýza, jejímž úkolem je popsat hlavní rizika a okolnosti jejich vzniku, pravděpodobnost jejich výskytu a ocenit intenzitu jejich dopadu na konkrétní činnosti či projekt. Výsledkem je přijetí účinných a efektivních opatření k úplnému vyloučení rizik či alespoň omezení jejich negativního dopadu na přijatelnou míru. Hlavní rizika IPRM/dílčích projektů je možné rozdělit do několika kategorií:     

řídící a organizační (např. kvalita managementu IPRM a všech nositelů projektů, kompetence), technická (kvalita dodávek), finanční (nedostatek finančních prostředků), provozní (nízká poptávka, špatné řízení), politická (špatná komunikace, neinformovanost ad.).

Efektivním nástrojem analýzy rizik je matice, prostřednictvím které je možné komplexně vyhodnotit pravděpodobnost výskytu identifikovaných rizik, intenzitu jejich negativního dopadu a významnost rizika, tj. míru jeho negativních následků na IPRM či projekt. Tabulka č. 30: Matice rizik Pravděpodobnost výskytu rizika velká či vysoká (3) střední (2) malá nebo velmi malá (1)

Intenzita (míra) dopadu rizika střední (2) kritické (6) významné (2) zanedbatelné (2)

nevýznamná či malá (1) významné (3) zanedbatelné (2) zanedbatelné (1)

velká či kritická (3) kritické (9) kritické (6) významné (3)

Pravděpodobnost výskytu rizika lze vyhodnotit v intervalu od 1 (pravděpodobnost výskytu rizika je minimální) do 3 (pravděpodobnost výskytu rovnající se téměř jistotě). Intenzitu (míru) dopadu rizika je možné vyhodnotit ve škále od 1 (velmi malý dopad na IPRM/dílčí projekt) do 3 (významný dopad ovlivňující samotnou realizaci IPRM/dílčího projektu). Výsledkem je matice vyjadřující stupeň významu rizika, jež je výsledkem součinu výše uvedených dvou faktorů:


136


 



zanedbatelné riziko – je možné jej poměrně snadno omezit či zcela vyloučit přijetím běžných provozních opatření (žlutá pole), významné riziko - jejich omezení či vyloučení vyžaduje přijetí účinných opatření na úrovni manažera IPRM či projektu, podcenění rizika může mít citelný dopad na IPRM či projekt (modrá pole), kritické riziko – (vyloučení rizik či omezení jejich dopadu vyžaduje zcela zásadní opatření na úrovni majitele IPRM (města) či projektu (nositele), zanedbání řešení pravděpodobně povede k nezdaru IPRM či projektu (červená pole).

Rizika uvedená dále v tabulkovém přehledu kategorií rizik se vyskytují v průběhu celého období implementace IPRM (2008 – 2015), včetně období tzv. udržitelnosti. Rizika nejsou uvedena, hodnocena a komentována podle jednotlivých opatření a aktivit, jelikož jsou společná jak pro IPRM jako celek, tak pro dílčí projekty. Rizika specifická pro jednotlivé dílčí projekty budou hodnocena v průběhu jejich přípravné a realizační fáze. Nejdůležitější veličinou při hodnocení rizik je však intenzita dopadu každého jednotlivého rizika, která je téměř u všech rizik kritická. Tomuto přísnému hodnocení dopadu rizik na implementaci IPRM odpovídá totiž charakter IPRM, jež lze označit za komplexní strategický a finanční nástroj rozvojových aktivit města. Samotná implementace bude vyžadovat ve všech svých fázích úzkou spolupráci všech relevantních subjektů – města jako nositele hlavních projektů, nositelů partnerských projektů, ÚRR, odborů magistrátu města a dalších subjektů, kteří se budou podílet na vypracování projektů, stavební dokumentace, projektové dokumentace apod. Z výše uvedených důvodů je pohlíženo téměř na všechna rizika jako faktory s kritickou vahou, čemuž musí odpovídat opatření na jejich eliminaci či minimalizaci dopadu ze strany nositele IPRM a všech spolupracujících osob a subjektů. Významnost rizik „změkčuje“ pravděpodobnost jejich výskytu, jež se do konečné hodnoty promítá vahou 50%. Hodnocení nízké pravděpodobnosti odráží očekávaný opačný stav, tj. nepravděpodobnost či ojedinělý výskyt rizik. Důvodem tohoto přístupu k hodnocení rizik je dobrá zkušenost z dosavadního přístupu města v průběhu přípravných prací na IPRM, zahrnujících sestavení pracovních týmů relevantních odborníků, přiřazení kompetencí konkrétním osobám, stanovení jasného harmonogram prací a efektivní komunikaci mezi všemi subjekty.

9.2 Seznam rizik a opatření k jejich eliminaci či omezení dopadu V následujícím tabulkovém přehledu jsou uvedena hlavní rizika, jež jsou setříděna podle výše definovaných kategorií. U každého rizika je uvedena okolnost jeho vzniku, době výskytu v dané fázi IPRM/dílčího projektu, pravděpodobnosti výskytu, intenzity dopadu a významu rizika. Dále jsou u každého definovaného rizika uvedena opatření k prevenci či alespoň omezení dopadu rizika, a konečně subjekty a osoby, které jsou zodpovědné za řízení rizika (s přímou odpovědností za činnosti, které mohou zapříčinit vznik či omezení dopadu rizika). Všechna dále popsaná rizika se vztahují nejen k rozvojovému dokumentu IPRM jako celku, ale také k dílčím projektům, které nakonec budou rozhodovat o úspěšnosti a přínosech celého IPRM pro město.


137


Kategorie / specifikace rizik

Okolnosti vzniku rizika

Výskyt ve fázi Pravděpo- Intenzita IPRM/dílčího dobnost (míra) projektu výskytu dopadu (Přípravy, (1-3) (1-3) Realizace Udržitelnosti)

Význam rizika (součin kritérií) (1-9)

Prevence / opatření pro minimalizaci rizika a nebo jeho dopadu

Subjekt / osoby zodpovědné za řízení rizika

6

Jednoznačné definovaní rolí a kompetencí všech osob a článků řídící struktury, jejich operativní změny v případě potřeby, to platí pro IPRM i pro dílčí projekty.

ŘV / manažer IPRM / manažeři projektů / statutární zástupci nositelů projektů

6

Řídící pracovníci musí jednoznačně definovat osoby zodpovědné za předávání informací, pořizovat zápisy ze všech jednání. Samozřejmostí by měly být podpisy kompetentních osob zodpovědných za formulaci a předávání informací.

ŘV / manažer IPRM / manažeři projektů / statutární zástupci nositelů projektů

ŘV

ŘV / manažer IPRM / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

Řídící a organizační Nefunkční řídící struktury IPRM (nejednoznačnost rozhodnutí a jeho neproveditelnost)

Nejsou definovány role a kompetence jednotlivých článků řídící struktury (předkladatele IPRM/nositelů dílčích projektů), což může být příčinou zpoždění řady aktivit ve všech fázích realizace dílčích projektů.

Neinformovanost zainteresovaných klíčových subjektů z důvodu špatné vzájemné komunikace

Jednotlivé osoby řídící struktury nejsou obeznámeny s obsahem a dopadem úkolů, které jsou rozhodující pro zdárnou realizaci IPRM/dílčích projektů.

Obsah projektů není konkrétní, není jasné financování ve fázi investiční a provozní, Spory v ŘV související projekty nenaplňují strategii města, nejsou s výběrem dílčích projektů splněny podmínky ŘO OP nebo je jich velké množství apod.

P, R, U

P, R, U

2

3

2

3

P, R

2

3

6

ŘV vyzval veřejnost k předkládání projektů do IPRM. Projekty musí být vybrány podle jednoznačně stanovených obecných a specifických kritérií a v souladu se strategií města.

Časté změny osob v řídící struktuře IPRM a u nositelů projektů

Změna osob není doprovázena předáním informací, nově jmenované či určené osoby nevládnou předpokládanými kompetencemi či znalostmi a dovednostmi.

P, R, U

2

3

6

Nutná zastupitelnost na všech pozicích v řídící struktuře IPRM a dílčích projektů.

Nezvládnutí role ze strany manažera IPRM

Manažer nemá dostatečné kompetence, znalosti a dovednosti, jež jsou očekávány s působením v této funkci.

P, R, U

1

3

3

Permanentní kontrola práce IPRM ze strany vedení města.

Nízké odborné a manažerské kompetence manažerů dílčích projektů

Manažeři dílčích projektů nezvládají svou roli, nejsou odborně připraveni, jsou nezkušení, nerozhodní apod.

6

Manažery dílčích projektů musí být osoby s již získanými zkušenostmi z oblasti projektového řízení. Budou zajištěny konzultace k projektům ze strany města a ÚRR.

P, R, U

2

3

Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., srpen 2008, aktualizováno srpen 2014

138

manažera

ŘV / vedení města

Manažer IPRM / statutární zástupci nositelů dílčích projektů




Výskyt ve fázi IPRM/dílčího projektu (Přípravy, Realizace Udržitelnosti)

Pravděpo- Intenzita dobnost (míra) výskytu dopadu (1-3) (1-3)




3

Nositel projektu musí projít právním posouzením, jaká je jeho pozice z hlediska jeho dosavadního a budoucího provozu, zda je vůbec oprávněn žádat o dotaci a vlastní předmětnou infrastrukturu.

Manažeři dílčích projektů / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

6

Zadávací řízení musí být provedeno dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek RR SV a v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nositelé dílčích projektů musí mít možnost konzultací s ÚRR. Zadavatel by měl využít svých dosavadních zkušeností se zadávacími řízeními či využít zkušeností externího dodavatele, jehož činnost je primárně zaměřena na zadávací řízení.


6

Smluvní podmínky musí být konzultovány s osobami s právnickým vzděláním a dalšími odborníky s relevantním zaměřením (např. stavebním, technickým), a to již od doby formulace způsobu provedení výstavby/zakázky.


6

Kvalitní smlouva o dílo obsahující jednoznačně dané povinnosti a práva při řešení závad díla včetně způsobu jejich odstranění. Smlouva o dílo musí vycházet z podmínek zadávacího řízení. Pravidelná kontrola v průběhu výstavby v rámci tzv. kontrolních dnů, bezpodmínečné uplatňování sankcí za neplnění smlouvy.


3

Projekt musí být konzultován již v přípravné fázi s ŘO OP.


Technická rizika Nevyjasněné majetkoprávní vztahy související s nositelem či předmětem projektu.

Není jednoznačné, kdo je nositelem projektu či kdo je vlastníkem infrastruktury nebo dokonce nositel projektu nevlastní infrastrukturu, která má být obsažena v dílčím projektu.

Špatně provedené zadávací/výběrové řízení a související časové zpoždění realizace díla.

Výběrové/zadávací řízení neprobíhá podle podmínek zákona nebo RR SV, zadávací podmínky a kritéria výběru jsou nereálně stanoveny, neúspěšní účastníci se odvolávají proti výsledku řízení.

Nekvalitní smluvní dokumentace s dodavateli prací a dodávek.

Smluvní dokumentace není konzultována a prověřena osobami s relevantním odborným vzděláním a zkušenostmi s obdobnými projekty.

Nízká kvalita díla (nekvalitně provedené dodavatelské práce, služby, materiál), opožděné předání díla.

V průběhu realizace projektu dochází k nekvalitním dodávkám materiálu, špatně provedeným pracím apod., nejsou splněny kvantitativní a kvalitativní parametry díla.

Kolize s pravidly veřejné podpory u jednotlivých projektů.

Projekt může ohrozit hospodářskou soutěž a subjekty podnikající ve stejných, příbuzných či navazujících činnostech.

P

1

R

2

R

2

R

2

R

1


139

3

3

3

3

3









3

Podmínky zadávacího řízení a smlouva o dílo musí omezit eventuelní růst investičních nákladů nad rámec vítězné nabídkové ceny. Nositel dílčího projektu musí mít zabezpečen dostatek vlastních prostředků na tyto náklady, případně mít předchozí souhlas s poskytovatelem finančních (dotačních či návratných) prostředků.


3

Nositel dílčího projektu musí mít k dispozici dostatečnou výši vlastních či návratných finančních zdrojů, jejímž účelem je průběžné financování investiční fáze projektu. Nositel by měl mít vytvořeny či smluvně zajištěny dostatečné rezervy na financování výdajů projektu.


6

Přísné dodržování metodiky, včasná identifikace a informovanost kompetentních osob s rozhodovacími pravomocemi, konzultace s ŘO OP již v době přípravy dílčích projektů.

Manažeři dílčích projektů

3

Průběžná kontrola náležitostí daňových dokladů a úhrad, průběžný dohled nad splněním veškerých podmínek programu. Dostatečná finanční rezerva nositele projektu či možnost pozastavit realizaci projektu.


6

Samozřejmostí by mělo být pojištění majetku v době výstavby a v době provozu infrastruktury s dostatečnou výši náhrady škod. Nutné sjednání pojištění proti rizikům živelních pohrom, krádeže apod.


Finanční rizika

Překročení celkového plánovaného investičního rozpočtu dílčího projektu.

Rozpočtové (investiční) náklady projektu jsou vyšší než očekávané (vznikly tzv. vícenáklady).

Nedostatek finančních prostředků na předfinancování výdajů projektů do doby inkasa dotace.

Nositel projektu podcenil průběžné financování projektu, například obdržel dotaci později či v nižší výši než očekával.

Výskyt nesrovnalostí (vydávání nezpůsobilých výdajů za způsobilé, administrativní nedostatky apod.).

ŘO OP nepotvrdí způsobilost výdajů dle podmínek OP v rámci kontroly, která proběhla po předložení žádosti o platbu nositelem projektu.

Opožděné čerpání dotací z důvodu předložení nekvalitní dílčí žádosti o platbu.

Nositel projektu nevěnoval pozornost pečlivé přípravě žádosti o platbu, nedoložil potřebné doklady dle smlouvy uzavřené s ŘO OP.

Vznik živelní události či jiného rizika v době investiční a nebo provozní fáze dílčího projektu.

Nositel projektu nevěnoval dostatečnou pozornost pojištění majetku v investiční a nebo provozní fázi projektu. Chybí prostředky na pokračování ve výstavbě či provozu infrastruktury.

R

R

R

R

R

1

1

2

1

2


140

3

3

3

3

3









3

Město by nemělo subjekty, u kterých existuje tento typ rizika vůbec zahrnovat do IPRM.

ŘV / vedení města / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

3

Je nutná důkladná analýza potřeb cílových skupin (konečných uživatelů) již v přípravné fázi dílčího projektu. Nositel projektu musí informovat potenciální uživatele / cílové skupiny o možnostech a podmínkách projektu. Měla by existovat osobní vazba kompetentních osob na výsledky projektu a cílové skupiny.


6

Nositel dílčího projektu musí znát parametry projektu, nechat je ověřit nezávislou osobou, porovnat projekt s obdobnými již realizovanými projekty. Konečně musí následně zajistit dodatečné finanční zdroje (vlastní či návratné).


3

Nositel dílčího projektu musí již v přípravné fázi projektu mít představu o potřebném počtu a (odborné) struktuře personálu, který musí mít zajištěný již v době před začátkem provozní fáze projektu.


Provozní rizika Bankrot nositele dílčího projektu (ukončení činnosti z důvodů stojících mimo dílčí projekt) - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Nositel projektu nezvládl své hospodaření z různých důvodů (chybí finanční prostředky na jeho stávající provoz apod.).

Nízký zájem cílových skupin o služby generované nositelem projektu (dílčím projektem) - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Veřejnost nemá zájem o nabízené nové či rozšířené služby nositele projektu, a to z různých důvodů (nízká nabídka, cena, struktura služeb apod.).

Vyšší než očekávané provozní výdaje v provozní dílčího projektu - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Nositel dílčího projektu vykazuje vyšší provozní náklady než očekával z různých důvodů (počasí, špatně propočtené parametry projektu).

Nedostatek personálu v provozní fázi projektu ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Nositel projektu není schopen zabezpečit personál v dostatečném množství a struktuře z hlediska požadované odbornosti. Provoz není možné zahájit či rozšířit dle původních předpokladů.

R, U

1

R, U

1

R, U

2

R, U

1


141

3

3

3

3









6

Nutné předběžné posouzení dílčího projektu a porovnání jeho obsahu a cílů, případně způsoby řešení problémů s obdobnými projekty, přístupy a zkušenostmi jiných měst a subjektů s podobnými aktivitami. Nutná komunikace s veřejností - získání předběžného souhlasu veřejnosti s projektem a způsobem provedení.

ŘV / vedení města / Statutární zástupci nositelů dílčích projektů

6

ŘV ve spolupráci s manažerem a nositeli dílčích projektů musí předběžně projednat projekty s členy zastupitelstva a získat podporu pro schválení dílčích projektů a celého IPRM.

ŘV / manažer IPRM / statutární zástupci nositelů projektů

6

Město musí oslovit veřejnost a komunikovat s ní v celém průběhu příprav IPRM. S definitivní podobou musí být veřejnost seznámena na veřejném projednávání IPRM. ŘV, manažer IPRM a nositelé dílčích projektů musí přesvědčit veřejnost o přínosech IPRM.


6

Musí být vypracována důkladná analýza města a jeho potřeb, jednotlivých cílových skupin (konečných uživatelů výsledků dílčích projektů). IPRM musí být schválen jako celek, přičemž musí být zvážena vzájemná vazba projektů, jejich vzájemná podmíněnost a zvážen přínos jednotlivých projektů, zda se doplňují či nikoli. V průběhu příprav je možné některé dílčí projekty vyloučit a nahradit jinými.


Politická rizika

Příliš vysoké rozpočtové výdaje dílčích projektů oproti jejich očekávaným výstupům a výsledkům.

Celkové rozpočtové náklady projektu jsou příliš vysoké, veřejnost vnímá zbytečný luxus.

Nesouhlas Zastupitelstva města s dílčími projekty zahrnutými do IPRM.

Zastupitelé nesouhlasí s dílčími projekty, jejich nositeli, výší rozpočtových nákladů apod.

Veřejnost nesouhlasí s cíli a zaměřením IPRM a dílčími projekty z důvodu špatné či chybějící komunikace vedení města s občany.

Nenaplnění očekávaných synergií (přínosů) IPRM.

Jednotliví občané či celá veřejnost nesouhlasí s IPRM a jeho dílčími projekty.

Některé dílčí projekty nenaplní cíle IPRM, nevzniknou vícenásobné přínosy (efekty) z realizace více projektů.

P, R

2

P, R

2

P, R

2

R, U

2


142

3

3

3

3


Nenaplnění očekávaných přínosů dílčích projektů.

Dílčí projekt nemusí splnit všechna očekávání nositele projektu, ale i poskytovatele návratných finančních prostředků nebo veřejnosti.

R, U

1


143

3

3

Nositelé dílčích projektů musí provést analýzu potřeb potenciálních cílových skupin, zjistit, zda je vůbec zájem o určité aktivity, které vzejdou z realizace projektu. Projekty je možné vyloučit nebo přepracovat, což je obtížné, ale řešitelné.

ŘV / manažer IPRM / manažeři dílčích projektů / statutární zástupci nositelů projektů


10 IPRM a naplňování horizontálních témat V programovacím období EU 2007 – 2013 byla v souladu s obecnými nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata, jejichž respektování má zajistit udržitelný a vyvážený rozvoj regionů při čerpání dotací ze strukturálních fondů. Těmito tématy jsou: 

rovné příležitosti



udržitelný rozvoj

IPRM Hradec Králové (HK) „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ plně respektuje a přímo vychází z těchto dvou priorit rozvoje definovaných EU. Horizontální témata byla plně respektována a brána v potaz při rozpracování jednotlivých prioritních oblastí a strategie IPRM HK, při definování jeho základního tematického rámce a při vymezení cílů, opatření a aktivit IPRM. Principy rovných příležitostí a udržitelného rozvoje musí naplňovat všechny projekty vycházející z IPRM, tak aby realizace IPRM vedla k odstranění územních rozdílů ve městě a k celkovému harmonickému rozvoji města založenému na naplňování těchto horizontálních témat.

10.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Principem rovných příležitostí se rozumí potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol…). Rovné příležitosti pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením představují základní demokratickou zásadu, jejíž respektování by mělo být součástí všech politik. Cílem je zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a řešení a potírání již existujících rozdílů. Princip rovných příležitostí je podporován rozsáhlým okruhem aktivit IPRM HK, které lze charakterizovat jako pozitivní akce ve prospěch rovnosti osob ohrožených sociálním vyloučením. V IPRM HK „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ jsou rovné příležitosti podporovány širokým okruhem aktivit a to na několika úrovních: 

Respektování rovných příležitostí bylo a bude důsledně dodržováno ve všech stádiích přípravy, realizace a řízení IPRM. Při přípravě IPRM byla oslovena široká veřejnost, tak byl umožněn přístup všem potenciálně znevýhodněným skupinám, řada zástupců těchto skupin ohrožených sociálním vyloučením se do přípravy IPRM zapojila a vyjádřila závazek spolupracovat i při jeho realizaci a řízení.



Princip rovných příležitostí a zákaz diskriminace je v IPRM HK začleněn do všech prioritních oblastí. V souladu s touto zásadou rovných příležitostí musí všechny projekty zahrnuté do IPRM respektovat zákaz diskriminace a přispívat k naplňování principu rovných příležitostí. Dodržování tohoto principu a vliv na rovné příležitosti musí každý projekt, který bude zahrnut do IPRM, prokázat. Princip základního dodržování rovnosti je tak začleněn i do všech implementačních a hodnotících systémů a procesů IPRM HK.



Princip rovných příležitostí a zákazu diskriminace se v IPRM HK prolíná všemi opatřeními a aktivitami v rámci prioritních oblastí a plánovanými projekty zde zahrnutými



Princip rovných příležitostí a zákazu diskriminace je v IPRM HK důsledně podporován a monitorován zejména z hlediska rovného přístupu k výstupům jednotlivých aktivit a projektů a z hlediska rovného přístupu ke vzdělání a tvorby a flexibility pracovních míst vytvořených v rámci realizace zde zahrnutých projektů



Z hlediska zaměření jednotlivých aktivit lze doložit, že k výstupům projektů bude umožněn přístup všech skupin obyvatelstva a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou skupinu obyvatelstva



IPRM HK ve svých opatřeních a aktivitách dbá o zajištění a zlepšování kvality života, o sociální stabilitu, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. V souladu

Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., aktualizováno srpen 2014

144


s touto zásadou rovných příležitostí jsou do IPRM zahrnuty ty projekty, které respektují rovnost příležitostí a zákaz diskriminace. Rovné příležitosti v IPRM HK lze rozdělit do následujících kategorií: Tabulka č. 31: Kategorie rovných příležitostí v IPRM Kategorie rovných příležitostí Specifické potřeby obyvatel

Popis kategorie a aktivita IPRM, která ji řeší promítnutí potřeb sociálně ohrožených skupin v infrastruktuře města Aktivita: Průřezově všechny aktivity IPRM, v rámci nichž budou promítnuty a důsledně dodrženy specifické potřeby obyvatel

Rovné pracovní podmínky

zajištění rovnosti na trhu práce, bezbariérové přístupy, podpora zaměstnávání absolventů, žen, obyvatel nad 50 let, aj. Aktivita: Průřezově všechny aktivity IPRM, v rámci nichž vzniknou pracovní místa, k nimž mají rovný přístup všichni obyvatelé

Informovanost a komunikace

informační technologie pro všechny, dostatečná informovanost Aktivita: Aktivita 4.1.1. Zavedení a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě

Vzdělávání a práce

rovný přístup obyvatelstva ke vzdělání, motivace znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce Aktivita: Aktivita 1.1.1. Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace Aktivita 1.2.1. Zvyšování nabídky v oblasti celoživotního a profesního vzdělávání Aktivita 1.2.2. Zkvalitnění terciárního vzdělávání Aktivita 1.2.3. Zvýšení odborné úrovně a kvalifikace zaměstnanců

Kvalita života

služby pro seniory, mládež, zdravotně postižené, zkvalitnění služeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší Aktivita: Aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb Aktivita 2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města Aktivita 2.2.1. Rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity Aktivita 2.2.2. Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu a sport Aktivita 3.2.1: Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně

Prevence sociálně patologických jevů

výchovně - preventivní aktivity, integrační centra, aktivity vedoucí k potírání diskriminace a násilí, zajištění bezpečnosti ve


145


městech. Aktivita: Aktivita 2.2.1. Rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity Aktivita 2.2.2. Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu a sport

10.2 Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský rozvoj s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj jako horizontální téma představuje začlenění ochrany přírody a krajiny a respektu k životnímu prostředí do všech definic a implementace IPRM. IPRM HK obsahuje opatření a aktivity, které zohledňují ochranu životního prostředí s cílem podporovat udržitelný rozvoj a posílení součinnosti hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska a rozměru. V žádném stanoveném opatření a aktivitě není zřejmý rozpor či nekompatibilnost v naplňování horizontálního tématu udržitelného rozvoje. IPRM HK „Centrum města – pól růstu a rozvoje města“ tak bude přispívat k udržitelnému rozvoji prostřednictvím všech stanovených prioritních oblastí, jejich opatření a aktivit a prostřednictvím všech projektů zahrnutých v IPRM. Konkrétní podpora udržitelného rozvoje v rámci IPRM je následující: 

Respektování udržitelného rozvoje bylo a bude důsledně dodržováno ve všech stádiích přípravy, realizace a řízení IPRM. Při přípravě IPRM byla oslovena široká veřejnost, včetně zástupců zainteresovaných subjektů, které se udržitelným rozvojem zabývají nebo organizací, které mají za cíl ochranu životního prostředí. Tyto subjekty se přímo podílely na tvorbě IPRM při respektování principu udržitelného rozvoje a deklarovaly v rámci stanovení principů řízení IPRM závazek respektovat pravidla udržitelného rozvoje i při realizaci IPRM. Princip udržitelného rozvoje je v IPRM HK začleněn do všech stanovených prioritních oblastí. V souladu s touto zásadou musí všechny projekty zahrnuté do IPRM respektovat principy udržitelného rozvoje a přispívat k naplňování ochrany životního prostředí. Dodržování tohoto principu a pozitivní vliv na udržitelný rozvoj musí každý projekt, který bude zahrnut do IPRM, prokázat. Princip udržitelného rozvoje je tak začleněn i do všech implementačních a hodnotících systémů IPRM HK.



Prioritní oblast Životní prostředí je přímo zaměřena na podporu udržitelného rozvoje. V rámci této prioritní oblasti budou podporovány environmentálně šetrné a udržitelné principy v péči o životní prostředí a důraz bude kladen na zvýšení kvality urbanizovaného přírodního prostředí. Konkrétně bude podpora realizována prostřednictvím dvou stanovených opatření Snižování energetické náročnosti budov a Revitalizace veřejné zeleně a prostřednictvím jejich stanovených aktivit. Podpora udržitelného rozvoje je v IPRM HK vyjádřena také prostřednictvím podpory regenerace a revitalizace městského prostředí s cílem zlepšit vzhled centra města a zvýšit kvalitu života jeho obyvatel.

Udržitelný rozvoj v IPRM HK lze rozdělit do následujících kategorií: Tabulka č. 32: Kategorie udržitelného rozvoje v IPRM Kategorie udržitelného rozvoje

Popis kategorie a aktivity IPRM, která ji řeší

Doprava

dopravní náročnost města, zvýšení výkonů MHD s důrazem na ekologický provoz, motivace obyvatelstva, pěší zóny, cyklostezky, apod. Aktivita: Aktivita 2.1.2. Úprava exponovaných veřejných prostranství


146


Aktivita 2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města Životní prostředí

eliminace produkce škodlivých látek, regenerace veřejných prostranství, brownfields a řešení ekologických zátěží, snižování hluku, nakládání s odpady, prevence ekologických havárií a přírodních katastrof Aktivita: Aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb Aktivita 2.1.2. Úprava exponovaných veřejných prostranství Aktivita 2.1.4. Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města Aktivita 3.2.1: Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně

Spotřeba energie

snížení energetické náročnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie Aktivita: Aktivita 3.1.1. Zateplování škol a dalších veřejných objektů v centru města

Ekonomický potenciál

rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, zapojení problémových skupin obyvatelstva, využití brownfields, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny Aktivita: Aktivita 1.1.1. Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace Aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb Aktivita 2.1.3. Ochrana a obnova památek a historických objektů

Výchova k udržitelnému rozvoji

podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy Aktivita: Průřezově všechny aktivity IPRM, v rámci nichž bude podporováno envrionmentální vzdělávání, výchova a osvěta


147


11 Projekty financované z jiných OP Seznam dílčích projektů je znám po jejich finálním výběru ŘV IPRM v době po předložení IPRM Regionální radě SV a bude nedílnou součástí smlouvy o alokaci prostředků na realizaci IPRM.


148


12 Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka č. 1: Provázanost prioritních os NRP a opatření IPRM HK ........................................................................ 7 Tabulka č. 2: Provázanost strategických cílů NSRR a opatření IPRM HK ............................................................... 8 Tabulka č. 3: Provázanost prioritních os ROP NUTS II SV a opatření IPRM HK..................................................... 9 Tabulka č. 4: Provázanost prioritních oblastí SRK a opatření IPRM HK ................................................................ 10 Tabulka č. 5: Provázanost prioritních oblastí SPRM HK a opatření IPRM HK ...................................................... 11 Tabulka č. 6: Bilance aktiv a zdrojů jejich krytí (údaje v tis. Kč) ............................................................................. 38 Tabulka č. 7: Výpočet ukazatelů zadluženosti města (údaje v tis. Kč)................................................................... 39 Tabulka č. 8: Výše splátek jistiny a úroků z úvěrů a půjček (údaje v tis. Kč) ......................................................... 39 Tabulka č. 9: Zastoupení jednotlivých typů zdravotnických zařízení ve městě a v „Centru města“ ....................... 54 Tabulka č. 10: Zastoupení jednotlivých typů škol ve městě a v „Centru města“ .................................................... 55 Tabulka č. 11: Přehled prioritních oblastí, opatření a aktivit IPRM Hradec Králové ............................................... 75 Tabulka č. 12: Přehled provázanosti SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a oblastí podpor (zaměření) operačních programů ............................................................................................................................................ 84 Tabulka č. 13: Indikátory pro měření globálního a specifických cílů IPRM .......................................................... 107 Tabulka č. 14: Indikátory pro měření opatření 1.1.: Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace .................. 108 Tabulka č. 15: Indikátory pro měření opatření 1.2.: Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly ......... 108 Tabulka č. 16: Indikátory pro měření opatření 2.1.: Regenerace a revitalizace městského prostředí.................. 109 Tabulka č. 17: Indikátory pro měření opatření 2.2.: Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit ............................................................................................................................................................................ 109 Tabulka č. 18: Indikátory pro měření opatření 3.1.: Snižování energetické náročnosti budov ............................. 110 Tabulka č. 19: Indikátory pro měření opatření 3.2.: Revitalizace veřejné zeleně ................................................. 110 Tabulka č. 20: Indikátory pro měření opatření 4.1.: Modernizace územní veřejné správy ................................... 110 Tabulka č. 21: Přínos IPRM pro naplnění oblasti podpory 2.1. ROP SV ............................................................. 112 Tabulka č. 22: Finanční a časový harmonogram celého IPRM dle opatření (celkové způsobilé a nezpůsobilé výdaje v mil. Kč) .................................................................................................................................................. 114 Tabulka č. 23: Nároky IPRM na finanční alokace všech ŘO (ROP SV, TOP) dle opatření IPRM (v mil. Kč) ...... 116 Tabulka č. 24: Finanční a časový harmonogram IPRM dle opatření (celkové způsobilé a nezpůsobilé výdaje v mil. Kč) ....................................................................................................................................................................... 117 Tabulka č. 25: Finanční a časový harmonogram IPRM (2.1.) v letech (tis. Kč) ................................................... 118 Tabulka č. 26: Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z ROP SV (v mil. Kč) ........................ 119 Tabulka č. 27: Lhůty čerpání dotací z rozpočtu RR SV za oblast podpory 2.1 ROP SV v jednotlivých letech (pravidlo N+3, N+2) ............................................................................................................................................. 119 Tabulka č. 28: Přehled partnerů IPRM Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“ ............... 121 Tabulka č. 29: Partneři IPRM Hradec Králové a jejich zapojení při tvorbě a realizaci IPRM ............................... 124 Tabulka č. 30: Matice rizik ................................................................................................................................... 136 Tabulka č. 31: Kategorie rovných příležitostí v IPRM .......................................................................................... 145 Tabulka č. 32: Kategorie udržitelného rozvoje v IPRM ........................................................................................ 146

Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, v ORP a ve městě Hradec Králové v letech 2001 - 2008 ........................................................................................................................................................... 16

Obrázek č. 1: Schéma provázání IPRM HK s rozvojovými dokumenty .................................................................. 6 Obrázek č. 2: Mapa linek a zastávek MHD v centru města .................................................................................. 52 Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., aktualizováno srpen 2014

149


Obrázek č. 3: Mapa okružního dopravního systému a hlavních příjezdových směrů v centru města Hradec Králové .................................................................................................................................................................. 53 Obrázek č. 4: Vymezení zóny „Centrum města Hradec Králové“ v rámci katastrálních území města ................. 59 Obrázek č. 5: Ortofotomapa vymezené zóny „centrum města Hradec Králové“ ................................................... 60 Obrázek č. 6: Řídící struktura IPRM ................................................................................................................... 130


150


13 Seznam zkratek CAF - The Common Assessment Framework – metoda hodnocení kvality služeb poskytovaných veřejnou správou ČČK – Český červený kříž ČOV – Čistička odpadních vod ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DTJ – Dělnická tělocvičná jednota ECI - Projekt Evropské komise "Společné evropské indikátory trvale udržitelného rozvoje" EU – Evropská unie FN HK – Fakultní nemocnice Hradec Králové GC – Globální cíl GIS – Geografický informační systém HDP – Hrubý domácí produkt HK – Hradec Králové IOP – Integrovaný operační program ICT – Informační a komunikační technologie IPRM – Integrovaný plán rozvoje města IT – Informační technologie k.ú. – Katastrální území LDN – Léčebna dlouhodobě nemocných MA 21 – Místní Agenda 21 MHD – Městská hromadná doprava MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠ – Mateřská škola NOx – chemické (anorganické) sloučeniny dusíku – oxidy dusíku NNO – Nevládní neziskové organizace NRP – Národní rozvojový plán NSRR – Národní strategický referenční rámec NUTS – Nomenclature des Unites Territoriales Statistique / Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Statistické územní jednotky EU, NUTS I – představuje území celé České republiky) NUTS II SV - Region soudržnosti Severovýchod OP – Operační program OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PI – Operační program Podnikání a inovace OP VaVpI – Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VpK – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP ŽP – Operační program Životní prostředí ORP – Obec s rozšířenou působností PO – Prioritní oblast PP – Přírodní památka PS – Pracovní skupina RE- Rada Evropy REZZO – Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší RM – Rada města ROP – Regionální operační program ROP SV – Regionální operační program Severovýchod RR SV – Regionální rada Severovýchod Zpracovalo: Centrum evropského projektování a.s., aktualizováno srpen 2014

151


ŘO – Řídící orgán ŘS – Řídicí skupina SC – Specifický cíl SCZT - Soustava centrálního zásobování teplem SEA - Strategic Environmental Assessment - strategické posuzování vlivů na životní prostředí SFŽP – Státní fond životního prostředí SMO – Svaz měst a obcí SO2 – Oxid siřičitý SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů SOZS – Strategické obecné zásady společenství SPRM – Strategický plán rozvoje města SRK – Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje SŠ – Střední škola SV - Severovýchod SWOT – Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb TIMUR - Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj a výměnu zkušeností TOP – Tematický operační program TQM - Total Quality Management - metoda hodnocení kvality služeb poskytovaných veřejnou správou TJ – Tělovýchovná jednota TOP – Tématické operační programy ÚAP - Územně analytické podklady UHK – Univerzita Hradec Králové ÚPM HK – Územní plán města Hradec Králové ÚRR – Úřad regionální rady VŠ – Vysoká škola VYDIS - Integrovaný dopravní systém působící na území Královehradeckého a Pardubického kraje ZM – Zastupitelstvo města ZŠ – Základní škola ZUŠ – Základní umělecká škola ŽP – Životní prostředí


152

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Recommend Documents