Integrovaná ochrana rostlin, její pojetí, způsoby a přínos Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. VÚRV, v.v.i. Praha
Osnova prezentace Proč s intenzitou pěstování škodlivost škodlivých organismů vzrůstá? Jaké jsou požadavky na ochranu rostlin? Definice integrované ochrany rostlin (IOR – IPM) Nová legislativa EU – příloha III směrnice 2009/128/ES Příklady nových strategií ochrany rostlin (způsoby ochrany) Očekávané přínosy IOR
Proč význam škodlivých organismů v intenzivním zemědělství stále vzrůstá
S rostoucí intenzitou pěstování vzrůstá hospodářský význam škodlivých organismů: Objem škod zvyšuje a stále přibývá nových druhů škodlivých organismů, přestože se zavádějí stále nové prostředky a metod ochrany. Efekt vertifolia – nové odrůdy Efekt resurgence - pesticidy Koncentrace jednoho druhu plodiny nebo jedné odrůdy do velkých ploch Změny v pěstebních technologiích (minimalizace) Zjednodušené osevní postupy (zkracují interval mezi pěstováním stejné plodiny, nabídka plynulých potravních zdrojů pro škůdce) Růst mezinárodního obchodu s potravinami a zemědělskými komoditami
Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců: Efekt vertifolia - nově zaváděné, vysoce výnosové odrůdy, s vysokou kvalitou produktů poskytují zlepšené podmínky pro vývoj, rozmnožování a šíření škůdců, mají obvykle také nižší polní odolnost, jejich přirozená obranyschopnost v procesu šlechtění poklesá.
Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců: Efekt resurgence – po aplikaci neselektivních pesticidů k přirozeným nepřátelům škůdců dochází opětovnému oživení populace cílového škůdce, k indukci přemnožení sekundárních škůdců.
Jaké jsou požadavky na ochranu rostlin? Zachování zdraví rostlin - předpoklad pro zajištění zdraví hospodářských zvířat a zdravých a bezpečných potravin, které jsou požadovány pro zdraví člověka. Zdraví rostlin - zemědělských plodin - zdravé životní prostředí Zdraví hospodářských zvířat - kvalita krmiv Zdraví člověka - kvalita a bezpečnost potravin – ochrana spotřebitele Syntetické pesticidy (rizika a přínosy): zdroj znečištění (voda, půda), rizikové pro biodiverzitu, rezidua pesticidů v potravinách (4 % ovoce a zeleniny na trhu na limity MLR) ekonomická efektivnost produkčních systémů (konkurenceschopnost zemědělců) Pěstitel nechce dobrovolně ze svých zdrojů hradit náklady spojené s ochranou životního prostředí (jsou cílené dotace řešením problému?) IOR – principy udržitelného zemědělství, řeší rozpory: mezi ekonomickými zájmy pěstitelů a ekologickými zájmy společnosti mezi požadavky konzumentů na levné a kvalitní potraviny a požadavky obyvatel na ochranu životního prostředí
Definice integrované ochrany rostlin Existuje celá řada definic integrované ochrany rostlin (IOR) – integrated pest management (IPM). Jedna z prvních a často používaných definic IOR: IOR je systém ochrany používající všechny ekonomicky, ekologicky, ekonomicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých organismů pod hladinou škodlivosti s přednostním využitím přirozených omezujících faktorů.
Jednotícím prvkem definic je, že IOR je systém ochrany, ve kterém se integrují všechny dostupné metody a prostředky ochrany pro udržení populací škodlivých organismů pod úrovní jejich hospodářsky významné škodlivosti. Integrace je na třech úrovních: integrace metod ochrany proti jednomu druhu škůdce (úroveň populace), integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na jedné plodině (úroveň společenstva), integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na všech plodních v osevním postupu – v čase i prostoru (úroveň ekosystému).
Základní komponenty IOR: preventivní metody ochrany, využívání ekonomických prahů škodlivosti (kritického počtu), využívání metod prognóz a monitorování škodlivých organismů, přednostní využívání selektivních prostředků ochrany vůči přirozeným nepřátelům škodlivých organismů a prostředků ochrany neškodných pro životní prostředí, biologických prostředků a nových strategií v ochraně rostlin, před širokospektrálními syntetickými pesticidy, monitoring rezistence škodlivých organismů k pesticidům a využívání antirezistentních strategii. Prevence - monitoring - intervence
Regulace používání pesticidů v EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného požívání pesticidů. Závazné použití směrnice a naplňování v ní uvedených zásad v členských zemích bude nejpozději do 1.1.2014. Hlavní cíl směrnice: chránit lidské zdraví a životní prostředí před možnými riziky spojenými s používáním pesticidů. Směrnice obsahuje: definici integrované ochrany, stanovení podmínek a termínů zavedení systému integrované ochrany v členských zemích (článek 14), obecné zásady integrované ochrany rostlin (příloha III.).
Historie IOR Počátek: vymezení koncepce 1959 – kaliformští entomologové (van Der Bosch, Hagen, Smith, Stern) – systémový přístup k potlačování škodlivých organismů. IOR zavedena do praxe od konce 70. let. IOR je otevřený systém, který je možno stále zdokonalovat (je prioritou výzkumu a poznatky výzkumu ji podporují). IOR v ČR uplatňují pěstitelé v rámci systémů integrované produkce ovoce, révy vinné (od počátku 90. let) a částečně u zeleniny (posledních 5 let). U polních plodin se uplatňují pouze dílčí prvky systému IOR. Zdokonalené systémy IOR se uplatňují v rámci systémů integrované produkce ovoce, zeleniny, révy.
Definice IOR ze směrnice 128/ES „Integrovaná ochrana rostlin“ - pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje mechanismy přirozené ochrany proti škodlivým organismům. IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy“
Komentář k naplňování článku č. 14 směrnice 2009/128/ES, IOR Povinnosti pro členské státy. Státy EU : přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů tak, aby profesionální uživatelé pesticidů upřednostňovali postupy a přípravky, které představují co nejnižší riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.
zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování IOR nebo podpoří jejich uplatňování, zejména zajistí, aby profesionální uživatelé měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a pro rozhodování v oblasti ochrany rostlin včetně poradenských služeb v oblasti IOR.
popíší ve svých akčních plánech způsoby, kterými zajistí, aby všichni profesionální uživatelé uplatňovali zásady podle přílohy III – přitom zohlední vědecko-technický pokrok (nejpozději od 1.1. 2014).
Komentář k naplňování článku č. 14 směrnice 2009/128/ES, IOR Státy EU stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby profesionální uživatelé na dobrovolném základě uplatňovali pokyny IOR určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví. Základem pro naplňování opatření ze strany uživatelů pesticidů je naplňování zásad uvedených v příloze III. Směrnice Klíčové bude: jak budou legislativně stanoveny pobídky – například dotační tituly za tvorbu veřejných statků (uplatňování IOR na rámec požadavků zákona – v systémech integrované produkce, v ekologickém zemědělství) jak budou legislativně stanoveny sankce a jejich vymahatelnost (dle čl. 17) za porušení vnitrostátních předpisů (např. za nedodržování stanoveného minima naplňování zásad dle přílohy III).
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR a možnosti jejich uplatňování v současnosti. V příloze je definováno celkem 8 zásad pro uplatňování IOR (text zásad je upraven podle národní terminologie a doplněn vysvětlením a komentáři s příklady za účelem lepšího porozumění a snazšího využívání pěstiteli): 1.
Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů (mimo pesticidů) střídání plodin (osevní postupy), vhodné pěstitelské postupy (vhodná agrotechnická opatření: např. doby výsevu, hustota výsevu, podsev, úsporné systémy obdělávání půdy, vhodné mechanizační prostředky), pěstování odolných nebo tolerantních odrůd (včetně geneticky modifikovaných), používání certifikovaného osiva a sadby, vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování, hygienická opatření pro zamezení šíření škodlivých organismů (např. čištění strojů a zařízení), ochrana a podpora užitečných organismů (například využíváním ekologických infrastruktur na produkční plochách i mimo ně).
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR 2.
3.
Monitorování výskytu škodlivých organismů, včetně využívání systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné diagnózy sledování škodlivých organismů pomocí vhodných a dostupných postupů a nástrojů (metody diagnostiky, metody monitorování, automatické meteostanice, expertní systémy atd.) na konkrétních stanovištích, a pokud je to možné, využívání služeb odborně kvalifikovaných poradců. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli zahrnuje rozhodování uživatele pesticidů, kdy a zda použije opatření na ochranu rostlin, prahy škodlivosti (kritické počty) by měly být stanoveny na základě vědecky získaných dat a musí zohledňovat podmínky dané oblasti, konkrétní území, případně plodinu a odrůdu a zvláštní klimatické nebo meteorologické podmínky.
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR 4.
5.
Preference všech nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy preference biologických prostředků ochrany (včetně botanických pesticidů), fyzikálních metod ochrany, jiných nechemických metod a prostředky ochrany a nových strategií v ochraně rostlin (například využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům).
Výběr přípravků selektivních k přirozeným nepřátelům, s co nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí preference co nejvíce specifických přípravků k danému škodlivému organismu (omezení používání širokospektrálních pesticidů), preference přípravků s minimálními riziky na lidské zdraví (například minimalizace reziduí pesticidů v produktech), na necílové organismy a na životní prostředí (například eliminace perzistentních přípravků).
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR 6.
7.
Použití pesticidů pouze v nezbytném rozsahu regulace pesticidů optimalizací dávek a četností aplikací pesticidů, výběrová ošetření, omezení rizik pro okolní vegetaci (úletů pesticidů), omezení rizik vzniku rezistence populací škodlivých organismů k pesticidům Uplatňování antirezistentních strategií pokud je známé riziko rezistence vůči určitému opatření a pokud početnost škodlivých organismů vyžaduje opakované ošetření plodin pesticidy, pak je nutné uplatňovat systémy pro zabránění nebo oddálení vzniku rezistence škodlivého organismu k pesticidu, pro zachování účinnosti přípravků, je třeba zejména střídat přípravky z různým mechanismem účinku účinných látek, informovat o rizicích vzniku a výskytu rezistentních populací, zajistit dostupné metody diagnostiky rezistence škodlivých organismů k pesticidům a metody monitorování rezistence k pesticidům.
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR 8.
Ověřování úspěšnosti provedených ochranných opatření ověřování úspěšnosti používaných pesticidů a dalších opatření v ochraně rostlin by mělo být prováděno každým profesionálním uživatelem na základě evidence používání pesticidů a na základě sledování škodlivých organismů.
Nové strategie v ochraně rostlin Očekáváme plošné rozšíření nových strategií, které jsou v současné době řešeny výzkumně anebo se provádí ověřování jejich účinnosti za účelem registrace GMO zemědělské plodiny tolerantní k herbicidům, rezistentní k chorobám a škůdcům Bt kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému, která se od roku 2005 může v EU pěstovat. Využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům (dezorientace) v ochraně proti různým obalečům v révě vinné a v ovocných sadech (řešení rezistence k insekticidům, dětská výživa, (i pro ekologické zemědělství?) Biologické prostředky ochrany proti škůdcům a původcům chorob přípravky na bázi bakulovirů v ochraně ovocných kultur před škůdci (i pro ekologické zemědělství), Botanické insekticidy – přípravky na bázi azadirachtinu (ochrana ovoce a zeleniny, bezreziduální, i pro ekologické zemědělství) Antirezistentní strategie (prevence a oddálení)
Strategie využívání GMO v ochraně rostlin proti škůdcům Strategie „GMO místo pesticidů“ - největší potenciál pro plošné rozšíření
Bt-kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému, která se od roku 2004 může v EU pěstovat . Ochrana pomocí Bt-kukuřice vůči zavíječi je významně účinnější než ochrana pomocí pesticidů a přitom nemá vedlejší nepříznivý vliv na biodiverzitu společenstev členovců jako aplikace většiny insekticidů. Výsledky našich dlouholetých pokusů prokázaly, že přínosy pěstování Btkukuřice významně převyšují možná rizika. Potenciální rizika: potenciální vznik populací zavíječe rezistentního k delta toxinu z Bacillus thuringiensis - antirezistetních strategií, tj. monitoringem citlivosti škůdce k toxinu a využíváním refugií (pěstováním nejméně 20% ploch konvenčních hybridů kukuřice). možná kontaminace sousedních porostů konvenční kukuřice pylem Btkukuřice (dodržování zásad koexistence, tj. izolačních vzdáleností)
kukuřice na zrno v ČR přibližně 99.000 ha na více než polovině této plochy zavíječ kukuřičný působí hospodářsky významné škody
Přehled o ochraně proti zavíječi kukuřičnému v ČR
Zavíječ kukuřičný – poškození porostu
IZOLINIE
BT
Napadení palic houbovými patogeny v místech poškození zavíječem kukuřičným
Analýza mykotoxinů – výsledky 2002 500,00
Ruzyně
Ivanovice n/H
450,00
400,00
350,00
ppm
300,00
250,00 200,00
150,00
100,00
50,00
0,00 Bt-Ivanovice
Izo-Ivanovice
Izo-TrichIvanovice
RaisaIvanovice
Raisa-TrichIvanovice
deoxynivalenol (DON)
Bt-Ruzyně
T-2 toxin
Izo-Ruzyně
fumonisiny
Izo-TrichRuzyně
zearalenon
Raisa-Ruzyně
Raisa-TrichRuzyně
Potenciální rizika Bt kukuřice a management rizik • Zemědělská - riziko rychlé selekce rezistentních populací zavíječe k Bt-toxinu, zásady koexistence • K oddálení nástupu rezistentních populací u zavíječe kukuřičného je nutné uplatňovat antirezistetní strategie • Povinné zásady - dodržení nejméně 20 % ploch netransgenních hybridů jako refugií (obsevu) pro uchování citlivosti místních populací zavíječe k Bt toxinu • Netransgenní kukuřici v refugiích bude možné dle stupně napadení zavíječem ošetřovat pomocí biologické ochrany či selektivních insekticidů jako je přípravek Integro
Přínosy zavedení Bt kukuřice do praxe Při pěstování Bt kukuřice přínosy významně převyšují potenciální rizika Zvýšení ekonomické efektivnosti produkce Snížení spotřeby insekticidů a rizik spojených s jejich manipulací V porovnání s chemickou ochranou menší negativní vliv na necílové organismy Redukce poškození rostlin kukuřice zavíječem, snížený výskyt houbových patogenů v palicích, snížení sklizňových ztrát (redukce zlomených stébel a vylomených palic) Zvýšení kvality produktu (snížení obsahu mykotoxinů)
Strategie využívání feromonů v přímé ochraně proti škůdcům Strategie „feromony místo pesticidů“ Feromony jsou chemické látky, které hmyzu slouží k dorozumívání. Sexuální atraktanty, uvolňuje samička, aby přilákala samečka k páření (podle přírodních modelů je lze syntetizovat). Metoda dezorientace (matení) neboli strategie „přerušení páření“. V ČR v současnosti nejvíce rozšiřována (pomocné prostředky ochrany). Princip: vysoká koncentrace feromonu, která je v prostředí celého sadu, zabrání samcům nalézt samičky a ty zůstanou bez oplození. Dostatečná účinnost a ekonomická efektivnost metody dezorientace závisí na populační hustotě škůdce, velikosti aplikované plochy a expozici terénu. Při vysoké populační hustotě škůdce je třeba nejprve populaci snížit aplikací účinných insekticidů anebo v prvních letech provádět korekční zásahy insekticidy. S velikostí aplikované plochy se účinnost zvyšuje a zejména se snižují náklady na ochranu, které také poklesají po víceleté aplikaci metody. Použití feromonů metodou dezorientace má řadu výhod, ale i omezení a vyžaduje metodické pokyny a odborný servis.
Metoda dezorientace – matting disruption ISOMATE® C plus Složení: feromon obaleče jablečného
ISOMATE® C LR Složení: feromon obaleče jablečného + obaleče zimolezového + obaleče ovocného
ECODIANE Složení: feromon obaleče jablečného
Přilákej a zabij – attract and kill přípravky na bázi kombinace pyretroidu a feromonu Appeal (cyfluthrin 4% + codlemone 0,1%) LastCallTM CM (permethrin 6% + codlemone 0,16%)
4 mm
REZISTENCE BLÝSKÁČKA ŘEPKOVÉHO V ČR
použití biologických metod – topikální aplikace na dospělce zahájení výzkumu pomocí proteomických metod testování rezistence k pyretroidům a k organofosfátům
Karlštejn Decis
100
80 60
Talstar
40 20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Hrádek nad Nisou Decis
100
80 60
Talstar
40 20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Sobotice Decis
100 80 60
Talstar
40 20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Kohoutov Decis
100
80 60
Talstar
40 20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Korelace mezi mortalitou blýskáčka řepkového po aplikaci lambda-cyhalothrinu a deltamethrinu 100
lambda-cyhalothrin
90 80 70 60 50 40
30 20
y = 0.8852x + 9.3227 R² = 0.5787
10 0 0
20
40 60 deltamethrin
80
100
Přípravky pro střídání proti blýskáčku řepkovému - antirezistentní strategie
1. 2. 3. 4. 5.
6.
neonikotinoidy (Mospilan, Calypso, Biscaya) organofosfáty (Actellic, Metanion) směsné přípravky (Nurelle) pyretroidy I (ether pyrethroidy) (Trebon, Mavrik) pyretroidy II (ester pyrethroidy) (Cyperkill, Alimethrin, Cyper, Alfamethrin, Vaztak, Fury, Karate, Decis, Bulldock, Rapid) pyretroidy III (bifentrin) (Talstar)
IOR a trvale udržitelné zemědělství (využívání agroekosystémů) Možnosti řešení rozporu mezi požadavky ekonomickými a environmentálními Za omezování negativních dopadů ochrany na životní prostředí, která spočívá v redukci spotřeby syntetických pesticidů, která omezuje produkci nebo zvyšuje náklady na ochranná opatření, požadují pěstitelé od společnosti příspěvek. V modelu evropského zemědělství mohou pěstitelé získat od společnosti finanční kompenzace, kterými jsou například různé platby za péči o krajinu a provádění požadovaných agroenvironmentálních opatření (produkci veřejných statků) Lze očekávat posílení významu těchto kompenzací
IOR má pozitivní vliv na biodiverzitu Biodiverzita je zjednodušeně druhová pestrost společenstev Biodiverzita společenstva: například biodiverzita členovců na poli, je tím vyšší, čím větší počet druhů se tam vyskytuje a také čím více mají vyrovnanou populační hustotu Přemnožení jednoho druhu škůdce tak může nejprve snížit biodiverzitu, že jsou ostatní druhy škůdců potlačeny, následně se však může zvýšit, například po namnožení komplexu přirozených nepřátel (přemnožení mšic) Používání neselektivních insekticidů způsobuje snižování biodiverzity společenstev Používání selektivních insekticidů většinou nemá negativní vliv na biodiverzitu, může ji zvyšovat (podpora výskytu minoritních druhů herbivorů a komplexu jejich přirozených nepřátel) Biologické prostředky ochrany a nechemické metody obvykle zvyšují diverzitu v agroekosystému.
Integrovaná ochrana rostlin a kvalita a bezpečnost potravin Přísný státní dozor, systém zákazů a kontrol, které zajišťují dodržování norem a standardů platných pro dané období Trend současnosti - zpřísňování limitů cizorodých látek (rezidua pesticidů, přírodní kontaminanty – mykotoxiny) V EU postupná harmonizace norem a přípustných limitů těchto kontaminantů v potravinách
Účinnost státního dozoru nad bezpečností potravin je omezená Například Při kontrolách ovoce a zeleniny v zemích EU i v ČR - okolo 4 % vzorků s rezidui pesticidů nad povolenými limity Pod povolenými limity je výskyt reziduí pesticidů zcela běžný, často několika různých účinných látek současně IOR při důsledném uplatňování může snížit obsah reziduí pesticidů pod práh detekce (na nulu) – realizace dozoru „od farmy po vidličku“
Od vidlí po vidličku
Integrovaná ochrana rostlin a trh s potravinami – ochrana spotřebitele Vztahy mezi trhem, obchodem, kvalitou produktů a způsoby jejich výroby, včetně použitého systému ochrany jsou komplikované a ve většině případů neodpovídají realitě. Spotřebitel obdrží informaci o kvalitě produktu, která není založena na kritériích vnitřní kvality produktu a způsobu výroby. Trhy jsou často pokřiveny a neodrážejí hodnotu služeb, kterou jim společnost přisuzuje. Vnitřní kvalita produktu zahrnuje složky zdravotní, ekologickou, etickou a sociální (IOR podporuje tyto složky kvality produktu). Jak ovlivnit certifikační schémata kvality potravin, jak usměrnit obchodní řetězce a informovat a ovlivnit spotřebitele? Do certifikačních schémat kvality potravin zahrnout kritéria způsobů produkce (IOR, integrovanou produkci) – jako garanci za bezpečnost potravin (příklad zdravé ovoce ze SISPO)
Certifikace kvality potravin Produkty organického zemědělství - dobrá informovanost (speciální trh) Potraviny ze systémů integrované produkce (ovoce, réva vinná, zelenina) - nízká informovanost Dodržování směrnice a nezávislý systém kontroly je zárukou vysoké kvality produktů, jejich zdravotní nezávadnosti při hospodaření blízkého přírodě ochranná známka Současný problém v EU: směrnice pro integrovanou produkci nejsou sjednoceny v jednotlivých zemích používaná certifikační schémata jsou značně různorodá Například u ovoce Certifikační schéma založen na uplatnění směrnice IP (Španělsko, Itálie, Francie) Jsou uznávána obchodními řetězci nejen v těchto zemích, ale například i Německu Certifikace kvality ovoce je založena na jiných schématech (například QM (Quality Management), který zahrnuje EUREP GAP - dobrá zemědělská praxe) nebo systém BRC - jiné země, například Holandsko) V ČR se v certifikačních schématech kvality ovoce směrnice IP dosud neuplatňují a obchodní řetězce nevyužívají ochrannou známku IP
Pyramida kvality potravin Mezinárodní organizace OILB usiluje, aby systémy integrované produkce byly v EU sjednoceny, byly uznány v certifikačních schématech kvality a nalezly odpovídající místo v nové agrární politice společenství
Očekávané přínosy IOR – nové legislativy EU IOR je základem pro naplňování principů udržitelného zemědělství. Regulace pesticidů bez negativních dopadů na kvalitu produktů a efektivnost pěstebních systémů. Podpora a zavádění nových strategií ochrany rostlin, biologických metod a prostředků jako alternativy konvenční ochrany rostlin.
Závazky státu v podpoře zavádění IOR (informační systémy a poradenství) jsou větší než očekávané sankce za nedodržení legislativních požadavků ze strany pěstitelů. Nadstandardní plnění požadavků IOR může být základem pro úhradu veřejných statků (dotací) pro systémy integrované produkce a pro ekologické zemědělství.
Očekávané přínosy IOR – nové legislativy EU Trend snížení rizik syntetických pesticidů pro životní prostředí a pro zdraví lidí (postupné omezení spotřeby rizikových pesticidů). Trend snižování závislosti na syntetických pesticidech při zachování rozsahu produkce a zvýšení kvality produktů (snižování škodlivosti š.o.) Trend nárůstu selektivních pesticidů, biologických prostředků a alternativních metod ochrany, včetně transgenních rostlin a GMO (očekávané i neočekávané změny ve strategii producentů pesticidů a osiv?, politické uvolnění GMO?) Přechodné zvýšení nákladů u pěstitelů na IOR (riziko? – budou řešit kompenzace za úhradu veřejných statků?).
Očekávané přínosy IOR Zdokonalené systémy IOR se uplatní v rámci systémů integrované produkce ovoce, zeleniny, révy atd. (do budoucna také u polních plodin). Přínosy IOR v systémech integrované produkce: na minimalizaci rizik pesticidů pro životní prostředí, tj. na produkci veřejných statků (na které bude pravděpodobně možné vázat pobídky státu - budoucí systémy dotací), zdravé a bezpečné potraviny (domácího původu) budou mít lepší uplatnění na trhu.
Přínosy biologických a dalších nechemických metod ochrany v systémech ekologického zemědělství: zvýšení efektivity ekologického pěstování, zvýšení kvality ekologických produktů.
