M U L T I K U L T U R N Í C E N T R U M P R A H A , z. s. Multikulturní centrum Praha, Náplavní 1, 120 00 Praha 2 Telefon.: 296 325 345, Fax: 296 325 348 e-mail:
[email protected], www.mkc.cz
Integrační workshop v Karlových Varech, 30.10.2014 Výstupy, priority, doporučení
Editoři: Jan Dítko, Jakob Hurrle, Laura Kopecká, Klára Fiedlerová Leden 2014
Tato aktivita je součástí projektu Na práci v ČR (Integrace cizinců na trhu práce v ČR: posílení role českých měst) financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
1
Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................................................. 4 Analýza situace v oblasti integrace cizinců v Karlových Varech .................................................. 6 2 Výstupy integračního workshopu v Karlových Varech .............................................................. 15 2.1 Informace a participace............................................................................................................. 18 2.1.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Informace a participace: ............. 18 2.1.2 Mapování situace v oblasti Informace a participace ......................................... 19 2.1.3 Cíle v oblasti Informace a participace..................................................................... 20 2.1.4 Shrnutí a doporučení v oblasti Informace a participace ................................. 21 2.2 Vzdělávání a jazyk ....................................................................................................................... 24 2.2.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Vzdělávání a jazyk ........................ 24 2.2.2 Mapování situace v oblasti Vzdělávání a jazyk ................................................... 25 2.2.3 Cíle v oblasti Vzdělávání a jazyk ............................................................................... 26 2.2.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Vzdělávání a jazyk ........................................ 27 2.3 Volný čas a kultura ...................................................................................................................... 30 2.3.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Kultura: ............................................. 30 2.3.2 Mapování situace v oblasti Volný čas a kultura .................................................. 31 2.3.3 Cíle v oblasti Volný čas a kultura .............................................................................. 32 2.3.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Volný čas a kultura ....................................... 34 2.4 Sociální práce a bezpečnost ..................................................................................................... 36 2.4.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Sociální práce a bezpečnost: ..... 36 2.4.2 Mapování situace v oblasti Sociální práce a bezpečnost ................................. 37 2.4.3 Cíle v oblasti Sociální práce a bezpečnost ............................................................. 39 2.4.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Sociální práce a bezpečnost ...................... 40 2.5 Podnikání a obchod .................................................................................................................... 42 2
2.5.1 Hlavní identifikovaná témata v oblasti Podnikání a obchod: ........................ 42 2.5.2 Mapování situace v oblasti Podnikání a obchod................................................. 43 2.5.3 Cíle v oblasti Podnikání a obchod ............................................................................ 44 2.5.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Podnikání a obchod ...................................... 44
Příloha: Seznam účastníků ........................................................................................................................ 46
3
1 Úvod Stěhování lidí ze zemí s odlišným kulturním zázemím proměnilo v posledních dekádách tváře mnoha evropských měst. Změnu skladby obyvatelstva lze od roku 1990 pozorovat i v Karlových Varech, kde podle MV ČR dosáhl v roce 2014 podíl cizinců 10,4 %. Je to hodnota srovnatelná s některými městy na Západě a vyšší než ve zbytku České republiky (4,4 %), což vypovídá o atraktivitě tohoto města. Vzhledem k vysokému počtu migrantů může překvapit, že město Karlovy Vary začíná vnímat otázku integrace migrantů intenzivněji jako pole pro městskou politiku teprve v poslední době. Na jednu stranu lze absenci zájmu magistrátní politiky o toto téma vysvětlit tím, že město dlouho chápalo cizince jako lázeňské hosty, a též tím, že integrační proces probíhá relativně samovolně a bez problémů – zatím nelze pozorovat trend vedoucí ke vzniku etnických ghett nebo k interkulturním střetům, díky kterým se otázka integrace dostala do centra pozornosti mnoha lokálních politiků na Západě. Situace v západních městech však zároveň přináší i poučení, že je vždy mnohem lepší (a mnohem levnější a efektivnější) vzniku problémů v soužití preventivně předcházet, než se pokoušet o hašení požárů. Proto je velmi chvályhodné, že magistrát města vyjádřil zájem tuto problematiku řešit a zapojuje se do této iniciativy. Město Karlovy Vary nabývá již mnoho let zkušenosti v oblasti soužití s cizinci, přičemž proces integrace probíhá do určité míry přirozeně v lokálních školách. Zároveň je potřeba si uvědomit že mnoho aktivit města má na cizince nějaký dopad, jakkoli jim nejsou primárně určeny. Tyto zkušenosti místních úředníků, učitelů a pracovníků neziskových organizací je možno využít jako základní stavební kameny v procesu integrace cizinců i v dalších oblastech. Vzhledem k existujícím počátečním zkušenostem na poli integrace v oblasti vzdělávání je realizace workshopu pro integraci cizinců další logický krok, který může pomoci přistupovat k otázkám integrace komplexně a strategicky. Workshop se odehrál 30. října 2014 pod vedením neziskové organizace Multikulturní centrum Praha. Struktura workshopu byla inspirována integračními workshopy, které projektový partner Multikulturního centra Praha, německá nadace Bertelsmann-Stiftung, realizovala v posledních letech v mnoha německých městech. Kromě identifikace silných a slabých stránek a priorit byla cílem workshopu i podpora networkingu mezi aktéry z řad migrantů, veřejného a neziskového sektoru i občanské veřejnosti. Výsledky workshopu mají být jedním z podkladů pro proces komunitního plánování sociálních služeb a mohou sloužit samostatně jako podkladový materiál při tvorbě projektových návrhů i při tvorbě integrační strategie města. Rozhodnutí magistrátu uspořádat workshop za účasti nejen jeho zaměstnanců, ale též představitelů dalších institucí a cizineckých spolků přitom svědčí o chápání skutečnosti, že otázku integrace cizinců lze nejlépe řešit společně koordinovaným způsobem. I když 4
na samotném workshopu nebyla příležitost otázku spolupráce mezi všemi aktéry řešit systematicky, ukázalo se během workshopu a při přípravných rozhovorech, že by bylo žádoucí, aby se vedení magistrátu pokusilo zlepšit tok informací a nastavení aktivit, které mají dopad na obyvatele z řad cizinců i místních. Výstupy z integračního workshopu v Karlových Varech, který držíte v rukou, byl sestaven editory z Multikulturního centra na základě dokumentace workshopu. V některých místech si editoři dovolují upozornit na skutečnost, že nastavení priorit je odrazem složení účastníků workshopu. Z tohoto důvodu není překvapivé, že existují oblasti, které jsou bezpochybně důležité, ale které byly účastníky workshopu zpracovány jen okrajově, či dokonce chybí. Výsledky otevřeného workshopu nelze proto chápat jako hotový strategický dokument, ale jako výchozí materiál pro další strategické plánování. Dokumentace byla doplněna přehledem dat o populaci cizinců ve městě. I přes určitý pokles migrace v posledních letech dostupná data naznačují, že cizince žijící v Karlových Varech nelze vnímat pouze jako turisty, lázeňské hosty či dočasné migranty – cizinci se naopak stávají trvalými obyvateli základních sídelních jednotek. Proměna, kterou město v posledních letech prochází, může být chápána i jako potenciál pro další rozvoj – stejně tak ale může nevhodné nastavení politik nebo jejich absence vést ke vzniku konfliktů a zhoršování sousedských vztahů.
5
Analýza situace v oblasti integrace cizinců v Karlových Varech V Karlových Varech dochází podobně jako na národní úrovni k postupnému trvalému usidlování cizinců, jejichž příliv začal již v 90. letech. Pozvolný nárůst cizinecké populace získal na intenzitě v roce 2006. Spolu se zpřísněním migrační politiky se od roku 2008 počet cizinecké populace stabilizoval a později mírně klesl. Ve městě se zvýšil podíl cizinců s trvalým pobytem, který je podle informací OAMP v kontextu Česka obecně vyšší (u cizinců ze třetích zemí dělal podíl osob s trvalým pobytem v roce 2012 více než 63%)1. Mapa 1: Zastoupení cizinců v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v %*
1
Zdroj: OAMP MV ČR, 2012
6
Mapa 2: Zastoupení cizinců v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v počtech*
Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (dále SLDB 2011) má krajské město Karlovy Vary 48 639 obyvatel, z čehož je 5 771 cizinců (11,8 %).2 V témže roce byl pro srovnání celkový počet cizinců žijících v České republice spočten na 512 516, tedy 4,9 % obyvatel. Vyšší počet cizinců v Karlových Varech vůči průměru je dán vedle toho, že se jedná o městský celek, který nabízí obecně více pracovních i podnikatelských příležitostí, zejména díky atraktivitě lázeňského charakteru města Karlovy Vary. Vedle toho, že mají Karlovy Vary i atraktivní okolí a dobré podmínky pro život, přitahuje hlavní skupinu migrantů z Ruska a Ukrajiny a dalších postsovětských zemí i jazyková blízkost. V kontextu celé České republiky jsou v Karlových Varech silněji zastoupeni cizinci s dobrým či nadprůměrným sociálním postavením. Nejpočetnější skupiny cizinců tvoří občané Ruska (1 881), dále Ukrajiny (882), Vietnamu (774), Německa (423), Slovenska (229) a Kazachstánu (122). O záměrech dlouhodobého či trvalého přesídlení cizinců do Karlových Varů svědčí usidlování celých rodin cizinců a také počet dětí na základních školách. V roce 2013 zde navštěvovalo základní školy 218 dětí cizinců, mezi nimi nejvíce Rusů, Ukrajinců a Vietnamců, kteří tvořili bezmála 6 % žáků. Nejvyšší podíl dětí cizinců, téměř 20 %, registruje ZŠ jazyků v Libušině ulici.
2
V období 2011-2014 došlo k mírnému poklesu počtu cizinců.
7
Tabulka 1: Celkový počet žáků cizinců ve školách v Karlových Varech
Celkem dětí-cizinců v ZŠ z toho občanů Ruska z toho občanů Vietnamu z toho občanů Ukrajiny
2007 260 77 67 44
2008 257 95 70 31
2009 174 67 53 22
2010 264 108 54 34
2011 246 96 49 42
2012 239 86 39 46
2013 218 77 35 48
Tabulka 2: Vývoj počtu žáků cizinců v jednotlivých školách v Karlových Varech
2009 ZŠ 1. máje 1, Karlovy Vary 4 ZŠ Kollárova 19, Karlovy Vary 41 ZŠ Konečná 25, Karlovy Vary 22 ZŠ Krušnohorská 11, Karlovy Vary 13 ZŠ jazyků, Libušina 31, Karlovy Vary 0 ZŠ Moskevská 25, Karlovy Vary 42 Spec. ZŠ Mozartova 7, Karlovy Vary 0 ZŠ Poštovní 19, Karlovy Vary 11 ZŠ a ZUŠ Šmeralova 15, Karlovy Vary 32 ZŠ Truhlářská, Karlovy Vary 9
2010 6 44 19 11 85 54 0 12 28 6
2011 6 43 13 10 81 55 0 10 21 7
2012 8 34 16 12 81 49 0 12 17 10
2013 8 34 16 11 69 45 0 8 17 10
Graf 1: Vývoj počtu dětí cizinců ve školách v Karlových Varech
8
Graf 2: Vývoj počtu dětí po národnostech
Populace cizinců je ve městě nerovnoměrně rozmístěna v závislosti na sociálním statusu a zemi původu. Cizinci z postsovětských zemí žijí především v lázeňské zóně v centru města, ve vilové čtvrti v Drahovicích a některých oblastech nové bytové výstavby. V lázeňské zóně se koncentruje skupina nejmajetnějších cizinců původem z Ruska a Ukrajiny, Německa a Kazachstánu. Relativně sociálně slabší Ukrajinci mají rovnoměrnější zastoupení také ve vnitřním městě a na sídlištích. Mapa 3: Počty cizinců z postsovětských zemí v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role *
9
Mapa 4: Občané RSFR v počtech v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role *
Mapa 5: Občané Ukrajiny v počtech v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role *
10
Mapa 6: občané Německa v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v počtech*
Odlišné trajektorie usidlování mají Vietnamci, kteří míří mimo lázeňském území a nejčastěji bydlí ve vnitřním městě, a to v částech Pod lesem, Rybáře a Střed.
11
Mapa 7: Občané Vietnamu v obcích Karlovy Vary, Kolová a Nová Role v počtech*
Nerovnoměrné rozmístění lze pozorovat i na základě analýzy podrobnějších dat z SLDB 2011, ve které bylo město Karlovy Vary rozděleno do 50 základních sídelních jednotek (ZSJ). Ty dohromady vytvářejí lázeňské území, vnitřní město, vilovou čtvrť, sídliště a příměstskou zónu. Nejvíce cizinců se usidluje ve vnitřním městě v ZSJ Vítězná, Střed, Rybáře a Pod lesem, kde žije celkem 1792 cizinců. V ZSJ Vítězná a Pod lesem přitom představují cizinci čtvrtinu obyvatel. Nejvyšší počet a nejvýraznější podíl cizinců je v lázeňském území a okolních ZSJ Na výsluní a Na vyhlídce, kde bydlí 1 412 cizinců, kteří tvoří třetinu místních obyvatel. Cizinci se dále koncentrují ve vilových čtvrtích a rezidenčních oblastech v Dolních a Horních Drahovicích, Doubí, Dvorech a Nových Domcích, kde bydlí 1235 cizinců. Z toho nadprůměrné 13 % zastoupení mají cizinci v Dolních a Horních Drahovicích. V ZSJ s velkými sídlišti Tuhnice, Čaňkovská, Růžový Vrch a Stará Role bydlí 579 cizinců. Nejvyšší zastoupení z toho přitom mají cizinci na sídlištích v Tuhnicích a Čaňkovská, kde tvoří 6 -8 % obyvatel. V ostatních ZSJ bydlí pouze malý počet cizinců. Nízký absolutní počet (103 cizinců), ale vysoké relativní zastoupení (v průměrů 27 %) mají cizinci v okolí průmyslových podniků v ZSJ Mattoniho nábřeží a Na sklárně a v blízkosti karlovarského letiště v ZSJ Hůrky. Vedle krátkodobých návštěvníků a sezónních migrantů zde během dne pobývají také trvale žijící cizinci, kteří v lokalitě pracují a podnikají. Jedním ze zajímavých zjištění předchozích výzkumů v oblasti cizinců v Karlových Varech je rozpor mezi vnímaným a skutečným zastoupením cizinců v Karlových Varech. Tento rozpor lze pozorovat na 12
několika úrovních: je potřeba rozlišovat mezi oficiálními údaji o počtech cizinců s trvalejšími formami pobytu a skutečnou přítomnost cizinců, která je zpravidla vyšší. Platí to obzvlášť pro lázeňskou sezónu, během které se počet cizinců obvykle výrazně zvyšuje. Do města přijíždějí lázeňští návštěvníci, turisté nebo sezónní migranti, kteří ve městě bydlí pouze několik měsíců v roce. Dalším aspektem je vnímání vyšší přítomnosti rusky mluvících cizinců v městě, než je jejich skutečné zastoupení. Souvisí to znovu se silnou koncentrací ekonomických, spotřebních a rekreačních aktivit rusky mluvících cizinců především v lázeňské zóně. Lázeňský provoz a přítomnost cizinců, kteří jsou v Karlových Varech zastoupeni jak v roli hostů, tak i investorů, jsou zcela klíčové pro fungování místní ekonomiky. Platí to o to víc vzhledem k problematickému postavení zbytku Karlovarského kraje, kde se periferní venkovské oblasti střídají s oblastmi dominované těžbou a těžkým průmyslem. Pro samotné město Karlovy Vary jsou podle Strategického plánu udržitelného rozvoje města zásadní priority rozvoj lázeňství, cestovního ruchu, průmyslu, kvality života a kvality správy města. Jakkoli město začíná objevovat otázku participace cizinců na životě ve městě jako oblast městské politiky teprve v poslední době, je třeba říci, že jeho specifické postavení ho vede už dlouhodobě k jinému pohledu na cizince. Na rozdíl od jiných měst nejsou cizinci v Karlových Varech primárně vnímáni jako cílová skupina příjemců pomoci, ale hlavně jako aktéři rozvoje lázeňství a turismu. Jde především o zahraniční hosty (v roce 2013 se v Karlových Varech ubytovalo 137 000 cizinců, kteří tvoří 85 % všech návštěvníků) a investoři (v lázeňské zóně vlastní cizinci z postsovětských zemí podle odhadů asi 70% rezidenčních nemovitostí a asi polovinu lázeňských a ubytovacích zařízení). Na druhou stranu jsou součástí reality ve městě také určité obavy z ekonomické moci cizinců, kteří jsou někdy viněni z vytlačování normálního městského života z lázeňské zóny. Otázky integrace cizinců se v Karlových Varech začínají otevírat až v posledních letech. Na úrovni města chybí přehledové studie o cizinecké populaci, která by mapovala charakteristiky a postavení populace cizinců v Karlových Varech (určitý prvotní vhled nabízejí studie z D. Drbohlava a kol. z roku 1999 a Sýkory a kol. z roku 2010). Ve městě zatím není speciální poradní orgán, instituce nebo pracovník, který by se problematikou integrace cizinců zabýval. Na krajské úrovni funguje Výbor pro národnostní menšiny, kde mají mezi cizinci zastoupení občané Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Vietnamu, Německa, Maďarska a Slovenska. Situaci cizinců a podporu jejich integrace mapuje a řeší především CPIC (Centrum pro podporu integrace cizinců při SUZ MV ČR). Přímo na místě ovšem působí několik místních cizineckých spolků. Jejich cílem je především udržování a rozvoj vlastní kultury a tradic, zároveň ale v některých případech i poradenství a pomoc v rámci a mezi komunitami a též spolupráce mezi nimi. V současné době patří mezi nejvýznamnější z nich sdružení Svaz Ukrajinců Bohemie, VietHelp, Spolek pravoslavných věřících při kostele sv. Petra a Pavla a Integra - spolek podpory migrantům.
13
Další zdroje: Drbohlav, D. a kol. (1999) Ruská komunita v České republice: Výsledky dotazníkového šetření. Praha. Sýkora, L. A kol. (2010) Případová studie rezidenční segregace v Karlových Varech. Praha.
*Obce Kolová a Nová Role byly na mapách zahrnuty do Karlových Varů na základě výzkumu CVMR v r.2010, který v těchto obcích indikoval zvýšený počet cizinců.
14
2 Výstupy integračního v Karlových Varech
workshopu
Jednodenní integrační workshop, který proběhl 30. října 2014 v prostorách Alžbětiných lázní v Karlových Varech, měl několik cílů. V první fázi workshopu šlo o vzájemné seznámení účastníků a vyjasnění toho, jaké oblasti integrace (např. školství, sociální práce, poskytování jazykových kurzů, podnikání atd.) jsou na workshopu vůbec personálně zastoupeny. Na tuto fázi přímo navazoval volný brainstorming na otázku, které z těchto oblastí integrace účastníci považují osobně za nejdůležitější a jakými tématy by se mělo město zabývat. Zachycená témata pak byla rozčleněna do 7 oblastí (rámeček 1), na které se účastníci v následujících plánovacích fázích soustředili v rámci pracovních skupin, které k těmto tématům vznikly.
15
Tabulka 3: Tematické oblasti
Oblast Informovanost a komunikace Vzdělávání a jazyk Participace a podpora cizinec. sdružení Bezpečnost Sport, volný čas, kultura Sociální práce Podnikání, ekonomika a obchod
Počet témat pro oblast 14 16 7 2 10 4 3
V další fázi bylo na základě výše uvedeného rozčlenění vytvořeno 5 pracovních skupin: Informovanost a participace (tyto dvě oblasti byly z důvodu tematické příbuznosti sloučeny do jedné pracovní skupiny) Vzdělávání a jazyk Volný čas a kultura Sociální práce a bezpečnost (tyto dvě oblasti byly z důvodu tematické příbuznosti sloučeny do jedné pracovní skupiny) Podnikání a obchod Každá pracovní skupina pak vytvořila SWOT analýzu své oblasti, na jejímž základě byly vyhodnoceny silné a slabé stránky, identifikovány příležitosti a potenciální hrozby, následně formulovány vize a nakonec vytvořeny akční plány pro jejich realizaci. Následující dokumentace výstupů nepředstavuje výsledky jednotlivých fází v chronologickém pořadí, ale zařazuje je tematicky (nebo sektorálně) do pěti kapitol: 2.1 Informace a participace, 2.2 Vzdělávání a jazyk, 2.3 Volný čas a kultura, 2.4 Sociální práce a bezpečnost a 2.5. Podnikání a obchod. Chceme předem upozornit na důležitý fakt, a to že jakkoli jsou výsledky workshopu cenným podkladem pro další zpracování, nelze je považovat za hotový strategický plán. Výsledky jsou silně ovlivněny skladbou účastníků workshopu, která se navíc částečně lišila v dopolední a odpolední části workshopu. Jak ukazuje následující přehled výstupů, lze též identifikovat určitá „bílá místa“, která z kapacitních důvodů nebyla na workshopu zpracována, či k nim byl definován malý počet témat.
16
Tabulka 4: Přehled práce v pracovních skupinách
Identifikace silných a slabých stránek Formulace vize Vypracované akční plány pro jednotlivé strategické cíle
Informace a participace
Vzdělávání a jazyk
Kultura
Sociální Podnikání a práce a obchod bezpečnost
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Proběhlo
Vypracován1 akční plán (a náznak 2. akčního plánu)
Vypracován 1 akční plán
Vypracován 1 akční plán
Vypracován 1 akční plán
Chybí, doporučujeme doplnit
V počáteční fázi workshopu, věnované formulaci vize do budoucnosti, účastníci napsali svoji představu o ideálním stavu v roce 2020 na kartičky, které byly následně tematicky seřazeny. To umožnilo formulovat nadřazující vize, k nimž se vztahují akční plány, které byly formulovány v pozdější části programu.
17
2.1 Informace a participace
2.1.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Informace a participace:
18
2.1.2 Mapování situace v oblasti Informace a participace 2.1.2.1 Stávající aktéři a aktivity Sdružení národnostních menšin (některá mají i svá média a náboženské spolky) CPIC (Centrum pro podporu integrace cizinců je projektově zřízený subjekt podléhající Správě uprchlických zařízení MV ČR poskytující jazykové, právní a sociální služby formou převážně vzdělávacích kurzů a poradenství. Cílovou skupinou jsou osoby z třetích zemí s dlouhodobým či trvalým pobytem) Výbor pro národnostní menšiny Platforma subjektů pracujících s cizinci Soubor Dyleň Mezinárodní folklórní festival (1 den zaměřený na národnostní menšiny) Konzulát RF v KV Diskusní fóra v rámci projektu Zdravé město (+Mladé fórum) Studentský parlament Buddhistické centrum Webový portál města Radniční listy Primátorský den – právní poradenství zdarma 2.1.2.2 Silné a slabé stránky Tabulka 5: Silné a slabé stránky informace a participace
Silné stránky + spolupráce sdruženími
Slabé stránky CIC
s jednotlivými - Chybí překlady informací do cizojazyčných mutací (co dělat když…, webový portál, Radniční listy) + základní informace a kontakty na hnutí a zástupce menšin na webu - Absence zástupců menšin v orgánech a krajského úřadu KV kraje strukturách města (komise, výbory) + podpora mezinárodního folkového - Absence komise pro národnostní festivalu městem KV menšiny - (Informační) uzavřenost konzulátu RF - Minimální využití komunikace menšin v rámci diskusních fór a jiných nabízených možností (primátorský den, studijní programy) -
Absence
neziskových
organizací 19
s cílovou skupinou cizinci
2.1.3 Cíle v oblasti Informace a participace V rámci workshopu byly definovány 4 hlavní cíle: A. Pravidelná setkávání zástupců cizinců a menšin se zástupci města a dalších institucí B. Webové stránky města poskytují jasné informace pro cizince (jazykové mutace, odkazy, tlumočení - stránky se rozšíří o část pro cizince a budou informovat a kontaktních místech, podmínkách legálního pobytu, důležitých aspektech občanského života, řešení životních situací, pozvánky na akce apod.) C. Podpora prezentace cizinců vůči majoritní populaci (dny jiných kultur, sportovní akce, food festival, umělecké soubory, historie, jazyky, tradice) D. Studie zaměřené na současnou situaci a směřování (lze využít stávajících studií)
Cíle A a B, které získaly nejvíce preferenčních bodů, byly rozpracovány do podoby akčních plánů:
Akční plán Informace a Participace A: Pravidelná setkávání zástupců cizinců a menšin se zástupci města a dalších institucí
Strategická aktivita
Dílčí aktivita
Kdo
Podporovat Najít prostor MM (p. rozvoj setkávání Baumannová) organizací cizinců Vytvoření MM + p. zajistit seznamu zástupců Vaculík (KÚ nebytové cizinců (vč. KV) prostory neorganizovaných skupin) Vytvoření MM + CPIC seznamu dalších aktérů
Kdy
Ukazate Finance l
Za 2 roky? místnost MM 2016 nejdříve seznam
seznam
20
Nastavení pravidel MM setkávání
setkání
Akční plán Informace a participace B: Webové stránky města poskytují jasné informace pro cizince
Strategická aktivita Webové stránky města poskytují jasné informace pro cizince
Dílčí aktivita
Kdo
Kdy
Ukazate Finance l Příprava projektu Odbor dotací a Deadline Existenc Tzv. –formální stránka strategií pro podání e webu „emerge žádosti o ntní“ grant: projekty 16.2.2015 MV3 Příprava projektu Odbor – obsahová zodpovědný za stránka integraci
2.1.4 Shrnutí a doporučení v oblasti Informace a participace Shrnutí Město Karlovy Vary si uvědomuje potřebu se tématikou integrace cizinců zabývat, za doklad čeho lze považovat i realizaci integračního workshopu. Mezi silné stránky v této oblasti patří existence krajského Výboru pro národnostní menšiny a Centra pro podporu integrace cizinců (CPIC), neboť obě tyto instituce disponují vazbami na formální i neformální cizinecká sdružení i aktivní cizince. Ve městě působí několik cizineckých organizací (Integra, Klub Hanoi, Viet Help, Svaz Vietnamců, Svaz Ukrajinců Bohemie), dále zde existuje pravoslavný a buddhistický chrám. Aktivní jsou rovněž některé facebookové stránky, např. Vietnamská komunita (https://www.facebook.com/pages/Vietnamsk%C3%A1Men%C5%A1ina/1577914089104508?fref=pb&hc_location=profile_browser). Město je zapojeno do projektové sítě zdravých měst a Agendy 21, komunikuje s OAMP Ministerstva vnitra ČR a působí zde rovněž další organizace zabývající se prací s menšinami (Člověk v tísni). Naopak slabou stránkou je nízké zapojení těchto skupin a spolků do akcí pořádaných městem, kde by se zároveň mohly prezentovat, dále je nedostatkem fakt, že v Karlových Varech nepůsobí neziskové organizace s cílovou skupinou cizinci s celostátní působností, chybí zde komise pro národnostní menšiny. 3
http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-k-zasilani-zadosti-o-poskytnuti-statni-dotace-na-vydaje-realizovane-v-ramciprojektu-obci-na-podporu-integrace-cizincu-na-lokalni-urovni-v-roce-2015.aspx.
21
Webové stránky města neposkytují informace o cizineckých sdruženích ani o možnosti se do nich zapojit, chybí jazykové mutace stránek magistrátu města. Doporučení S ohledem na stanovené cíle doporučujeme následující: Nedostatečná komunikace vůči cizineckým komunitám může prohlubovat izolaci a potenciálně též vést k vyostření vzájemných vztahů mezi majoritní a menšinovou populací. Doporučujeme tedy klást důraz jak na informovanost cizineckých komunit, tak na informovanost majority o cizineckých komunitách přítomných ve městě, přičemž by měly být využívány různorodé informační kanály.
publikovat na samostatném webovém portálu či na magistrátním webu základní informace o městě, existujících institucích, vybraných městských vyhláškách apod. v jazycích nejpočetnějších cizineckých komunit. Pro inspiraci viz např. obdobný web realizovaný MM Chomutov (http://www.chomutov-mesto.cz/cz/informace-pro-cizince). Na financování vzniku portálu doporučujeme využít prostředky z projektů obcí na podporu integrace cizinců na lokální úrovni v roce 2015 (tzv. „emergentní“ projekty).
důkladně zmapovat stávající či plánované aktivity a subjekty v oblasti informace a participace, aby se zamezilo dublování aktivit a naopak společnou koordinací bylo dosaženo širšího využití nabízených informací a služeb (např. http://vary.idnes.cz/rusky-mluvici-radio-a-televize-ve-varech-ffd-/varyzpravy.aspx?c=A140407_2053784_vary-zpravy_kol)
prohloubit spolupráci a pravidelnou komunikaci mezi městem a cizineckými komunitami např. založením městské Komise pro národnostní menšiny. Vzhledem k absenci volebního práva pro cizince v ČR pěstovat jiné formy neformální politické participace, a to minimálně v oblastech, které se cizinců bezprostředně dotýkají (podnikání, vzdělávání apod.). Jednou z možností neformální participace je ustanovení tematických fokusních skupin, jejichž prostřednictvím by bylo možné komunikovat vzájemné očekávání, požadavky a problémy.
vybrané informace pro jednotlivé ciz. komunity šířit rovněž pomocí letáků distribuovaných cíleně přímo cizincům či prostřednictvím cizinci často navštěvovaných míst (např. obecně závazné vyhlášky apod.). Například ve školách lze komunikovat skrze učitele, školní web, FB a další sociální sítě, mobilní aplikace, akce mládeže apod.,
využít nabídky NNO či dalších subjektů na výuku k aktivní občanské participaci, nabízet základním a středním školám spolupráci v podobě návštěv úředníků zodpovědných za konkrétní oblast přednášky či setkání či pozvat školy (které se předem s tématem seznámí a připraví se) na exkurzi po úřadu, kde jim 22
úředníci srozumitelně představí problematiku, kterou se zabývají a ukážou na konkrétních příkladech, kde a jak hledat informace a jak s úřadem nejefektivněji komunikovat, atd.
pěstovat dobré sousedské vztahy (soutěž o nejhezčí společný dvoreček nebo vnitroblok, sousedské slavnosti na ulicích atd.), posilovat vzájemnou komunikaci mezi majoritním obyvatelstvem a cizinci a aktivně vytvářet podmínky pro dobré vzájemné soužití např. spoluorganizováním společných sportovních a kulturních akcí, na jejichž organizaci a přípravě se budou podílet sami aktéři. Tento druh akcí by měl být využit k doplnění velkých událostí jako je folklórní festival, který může cílit pouze na určitou skupinu obyvatel. (Více též v doporučení k oblasti workshopu Sociální práce a bezpečnost).
pokračovat v pořádání veřejných diskusních fór na téma vzájemného soužití, rozvoje infrastruktury či nové výstavby ve městě a snažit se do těchto debat zapojit zástupce co nejvíce cizineckých komunit.
23
2.2 Vzdělávání a jazyk
2.2.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Vzdělávání a jazyk
24
2.2.2 Mapování situace v oblasti Vzdělávání a jazyk a) Stávající aktéři a aktivity
CPIC (Centrum pro podporu integrace cizinců je projektově zřízený subjekt podléhající Správě uprchlických zařízení MV ČR poskytující jazykové, právní a sociální služby formou převážně vzdělávacích kurzů a poradenství. Cílovou skupinou jsou osoby z třetích zemí s dlouhodobým či trvalým pobytem)
ZŠ + MŠ zaměřené na integraci dětí cizinců do školních kolektivů zabývající se multikulturní výchovou
Přípravné třídy (ve velké části škol v Karlových Varech a ve vysokém počtu)
b) Silné a slabé stránky Silné stránky
Slabé stránky
+ CPIC poskytuje kurzy ČJ, asistenci při - v CPIC chybí některé jazyky (např. vyřizování úředních záležitostí na mongolština) úřadech a tlumočení - velké množství dětí v MŠ (28 na jednu učitelku – pokud je ve třídě 5 dětí + všechny školy přijímají děti cizinců cizinců) + ZŠ a MŠ zaměřené na integraci dětí cizinců (detaily chybí) - chybí asistenti pro děti cizinců v MŠ + velké množství přípravných tříd (nadstandardní počet, částečně využíváno jako řešení nedostatku míst v MŠ)
- chybí tlumočení při každodenních záležitostech a kontaktech (komunikace se vzdělávacími institucemi, klasicky MŠ), tlumočení se omezuje za vyřízení úředních záležitostí – je finančně + velká část rodičů je motivována nákladné k tomu, aby se děti vzdělávaly - neexistuje centrální evidence dětí + ZŠ připravují i starší děti, které přijely s povinnou školní docházkou do republiky, na studium na SŠ - neexistuje magistrátní dotační titul na + existují dotační tituly, z nichž lze podporu výuky dětí-cizinců financovat podporu výuky dětí-cizinců - uznávání školní docházky, která je (ESF, MŠMT) dokončena v jiné zemi a v jiném věku (odlišné vzdělávací systémy) - děti bez trvalého pobytu mají problém s umístěním do MŠ
25
- chybí program pro integraci cizinců, rozšířený ve všech školách v KV - děti jsou využívány jako překladatelé (někdy na úkor docházky a školního prospěchu)
2.2.3 Cíle v oblasti Vzdělávání a jazyk Tato část, stejně jako předchozí, reflektuje názory účastníků pracovní skupiny. Vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech nepanovala ve skupině názorová shoda, jsou prezentované cíle jakýmsi minimálním konsensem, na kterém se podařilo dosáhnout shody. To také může pomoci vyjasnit fakt, že případná další potřebná opatření či vůbec míra potřebnosti definovaných cílů nebyla definována. V rámci workshopu byly definovány 3 hlavní cíle, z nichž byl do podoby akčních plánů rozpracován jeden: A. Zmapovat situaci a vzdělávací potřeby cizinců MŠ, ZŠ, SŠ i celoživotního vzdělávání v Karových Varech s podporou magistrátu KV B. Zjištěné potřeby řešit dlouhodobým projektem (Tento cíl by posléze v procesu workshopu spojen s cílem A) C. Vznik kontaktního místa Centrum na podporu integrace cizinců (CPIC) poskytuje v oblasti vzdělávání a jazykových otázek určité služby, ale nejsou podle všeho kompletní a jsou limitovány jejich cílovou skupinou (osoby z třetích zemí s dlouhodobým nebo trvalým pobytem). O momentálně poskytovaných službách CPIC členové skupiny vzdělávání neměli úplné informace. Účastníci se zmiňovali o potřebě šíření informací o vzdělávacím procesu, řešení životních situací, komunikace ve všech jazycích cizinců zastoupených v KV. Zmiňována byla také potřeba kvalifikovaného koordinátora z oboru, který se v oblasti vzdělávání pohybuje dlouhodobě. Bylo by rovněž na místě se přesně informovat o rozsahu aktivit CPIC či aktivit a portfoliích jiných subjektů a zvážit možnosti užší spolupráce s mezi nimi či rozšíření služeb za pomocí jiného subjektu (NNO, sdružení cizinců, MM).
26
Akční plán Vzdělávání a jazyk: Zmapovat situaci a vzdělávací potřeby cizinců MŠ, ZŠ, SŠ i celoživotního vzdělávání v Karových Varech s podporou magistrátu KV Strategická aktivita Zmapovat situaci a vzdělávací potřeby cizinců MŠ, ZŠ, SŠ i celoživotníh o vzdělávání v Karových Varech s podporou magistrátu KV
Dílčí aktivita Zařadit náklady na výzkum do rozpočtu MM na 2016 Vytvořit zadání pro výzkum Vyhlášení výběrového řízení na provedení výzkumu Výběr dodavatele
Kdo
Kdy
Ukazatel
Finance
Schválené zadání
Rozpočet MM KV
OSD+CPIC
Březen 2016 Schválené zadání
Rozpočet MM KV
MM
Duben 2016
Rozpočet MM KV
MM
Červen 2016 Smlouva s dodavatele m Únor 2017 Studie – analýza (výzkumná zpráva)
Odbor Listopad strategie a 2015 dotací (OSD)
vyhlášení
Rozpočet MM KV
Předání MM Rozpočet zprávy a MM KV prezentace jejích výsledků Závěry této studie se budou podkladem pro návazný(é) projekt(y), který bude komplexně řešit identifikované nedostatky.
2.2.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Vzdělávání a jazyk Shrnutí Mezi silné stránky v této oblasti patří zejména existující zkušenosti základních škol i mateřských škol se vzděláváním cizinců. Existují přípravné třídy na základních školách (jakkoli se v některých případech může jednat o spíše plošné zařazení dětí z posledních ročníků MŠ do ZŠ z důvodu uvolnění kapacit v MŠ). Do minulého roku byly přípravné třídy primárně určeny pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, od roku 2015 již toto právní vakuum, do kterého se přípravné třídy dostávaly, zmizelo. Faktem nicméně je, že děti s odkladem školní docházky tak s velkou pravděpodobností zůstávají v přípravné třídě ještě druhý rok. Na tento fakt by měly být přípravné třídy připraveny, aby děti neztrácely motivaci opakováním látky. Nicméně zůstává faktem, že se dětem v přípravné třídě dostává mnohdy lepší přípravy na školní povinnosti než v mateřských školách, zejména z důvodu kapacit těchto tříd, které mají ze zákona maximální počet 27
žáků ve třídě 15, zatímco počty dětí ve třídě v mateřských školách se pohybují většinou okolo 28). Rodiče žáků cizinců jsou vesměs motivovaní dítě ve vzdělávání podporovat. Dále je velmi pozitivní, že základní školy připravují na studium na středních školách i děti a mládež z řad cizinců starší než 14 let, kteří se do České republiky přistěhovali nedávno a neabsolvovali zde základní školu. Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná podpora integrace dětí cizinců v MŠ z důvodu velké kapacity tříd a absence/nedostatku asistentů či pedagogů pro děti, které potřebují zvýšenou péči a individuální přístup (28 dětí, z toho 4 cizinci na jednoho pedagoga individuální péči a jazykový rozvoj neumožňuje), špatná komunikace s rodiči (nedostatečná jazyková výbava rodičů), tlumočení zajišťované CPIC nabízí tyto služby pouze pro nejnezbytnější komunikaci s úřady, nikoli pro každodenní záležitosti. Není dostatek informačních materiálů v jazyce cizinců, informovanost cizinců o jejich právech a povinnostech vůči českému státu je nízká. Fragmentární je rovněž informovanost o činnostech CPIC a jiných subjektech poskytujících služby v oblasti vzdělávání cizinců napříč spektrem účastníků workshopu.
Doporučení S ohledem na stanovené cíle doporučujeme následující:
Navrhovaná studie by měla být vytvořena experty, kteří se na poli vzdělávání cizinců pohybují profesionálně mnoho let a mají zkušenosti s řešením komplexních vzdělávacích problémů. Studie by měla přinést doporučení, které by vedlo k dlouhodobému, udržitelnému řešení, jež by do maximální možné míry využívalo stávající lidské i jiné zdroje a vedlo k vyšší efektivitě a spolupráci jednotlivých článků v řetězci. Studie by měla zahrnovat: * analýzu kapacit vzdělávacích institucí * analýzu potřeb dětí, jejich rodičů i pedagogů a škol * zjištění míry porozumění a zapojení rodičů-cizinců do vzdělávacího procesu, pomoci při integraci a jazykové výchově, procesu uznávání vysvědčení a diplomů (nostrifikace), asistence při úspěšném nástupu do ZŠ a SŠ, vstřícnosti škol k cizincům a jejich připravenosti s nimi pracovat, motivace a úspěšnosti dětí cizinců * identifikaci možností pro vzdělávání dospělých migrantů (jazykové i profesní) a přístupu k informacím o vzdělávání
28
* identifikaci rizika sociálního vyloučení u cizinců, identifikaci sociální situace cizinců apod.
Do doby, než bude analýza zpracována, doporučujeme soustředit se na řešení problému vysokého počtu dětí ve třídách MŠ a na absenci asistentů pedagogů pro děti, které potřebují individuální péči alespoň přechodným opatřením – navýšením počtu asistentů pedagogů v MŠ. Financování asistentů pedagogů je možné zajistit z prostředků MV ČR („emergentní“ projekty). Ze stejných zdrojů může být financován i případný koordinátor pro vzdělávání, což bylo jedno z témat, které na workshopu též zaznělo. Tuto pozici bychom však rozhodně doporučili zřizovat až poté, co bude její potřeba potvrzena i závěry plánované studie.
Při realizaci a plánování dalších aktivit, jako např. jazykových kurzů, je nezbytné spolupracovat s dalšími aktéry (NNO), aby nedocházelo k jejich dublování. Doporučujeme aktérům workshopu seznámit se blíže s činností CPIC a dalších subjektů, neboť není vyloučeno, že některé z chybějících služeb jsou již těmito subjekty částečně pokryty.
Na úrovni města by bylo vhodné vytvořit „cizineckou“ platformu (např. Komisi pro národnostní menšiny navrhovanou pracovní skupinou Informovanost a participace, viz výše), která bude fungovat (mimo jiné) jako koordinační orgán pro rozvoj služeb pro cizince.
Důkladně zmapovat stávající či plánované aktivity a subjekty aktivní v oblasti vzdělávání ve městě a zvážit možnosti spolupráce (viz např. http://vary.idnes.cz/rozhovor-s-ruskou-podnikatelkou-dqi-/varyzpravy.aspx?c=A130907_1974293_vary-zpravy_ba)
29
2.3 Volný čas a kultura
2.3.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Kultura:
30
2.3.2 Mapování situace v oblasti Volný čas a kultura a) Stávající aktéři a aktivity
Centrum pro integraci cizinců (do jaké míry se tématu věnuje?)
PROPAGACE – Radniční listy (KV), Krajské listy (kraj), ruské noviny Kurortnaja gazeta, Carlsbad revue atd.
Folklórní festival v Karlových Varech
Den národnostních menšin v Sokolově – třeba rozšířit do KV (finanční podpora, dotace, granty)
KC – místo pro multikulturní festival
MFF Karlovy Vary
31
b) Silné a slabé stránky Silné stránky
Slabé stránky
+ granty a dotace magistrátu města
- nedostatečná propagace ze strany cizinců
+ prostory: Alžbětiny Lázně, KD Stará - organizace multikulturního festivalu role, divadlo, letní kino, KV Aréna jen v Sokolově + spolky Vietnam, VietHelp, taneční soubor, kulturní akce, výuka spolupráce s CIC a dalšími vietnamštiny organizacemi mizivá + Budhistické kulturní centrum + zahájení lázeňské sezóny
- nedostatečná vymahatelnost zákona na ochranu památek, nízká úroveň ochrany památek
+ karneval (červen)
- prakticky není využíván potenciál MFF + seznámení s vietnamskou kulturou na KV ZŠ + den města KV (červenec, v rámci MFF)
+ vánoční trhy
2.3.3 Cíle v oblasti Volný čas a kultura V rámci workshopu byly definovány 3 hlavní cíle, z nichž byl do podoby akčních plánů rozpracován jeden: A. Zorganizovat multikulturní festival B. Ochrana památek C. Propagace rozmanitostí kultur D. Rozšíření nabídky spolupráce mezi organizacemi cizinců v KV a PIC (CIC?) v KV E. Podporovat rozvoj činností organizací cizinců – využití nájemních prostor MM KV za přijatelnou cenu
32
Akční plán Volný čas a kultura: Podporovat rozvoj činností organizací cizinců – využití nájemních prostor MM KV za přijatelnou cenu Tento cíl si chce řešit nedostatek prostoru pro setkávání příslušníků různých skupin cizinců a menšin a jejich následné schopnosti lépe se koordinovat, organizovat a aktivizovat. Tento cíl se částečně prolíná s cílem zpracovaným pracovní skupinou Informace a participace (CÍL A: Pravidelná setkávání zástupců cizinců a menšin se zástupci města a dalších institucí). Strategická aktivita Podporovat rozvoj činností organizací cizinců – využití nájemních prostor MM KV za přijatelnou cenu
Dílčí aktivita Zajištění nebyt. prostor MM
Kdo
Kdy
Vedoucí 9/2015 Odboru soc. věcí (OSV?)
Schůzka se OSV zástupci nár. menšin
1/2015
Žádost o OSV nebyt. prostor na odbor majetku města
3/2015
Schůzka se OSV zástupci nár. menšin – nastavení pravidel a financování Vyjádření Rady města
4/2015
6/2015
Adaptace Zástupci 7/2015 prostoru k organizací a využívání spolků, kteří (základní podepíší úpravy, smlouvu s vybavení) městem Schůzky Zástupci 9/2015 organizací a organizací a spolků, spolků, kteří využívání podepíší prostoru smlouvu s
Ukazatel
Finance
Schůzky všech Pronájem národ. menšin nebyt. (o.s., spolky) prostor za 1 Kč + cena služeb a poplatků Zápis 0 Kč z proběhlé schůzky (účast cca 10 osob) Odpověď 0 Kč (prostor) + info (vyčleněný prostor, náklady, návrh na využití) Podklad pro 0 Kč Radu města
Vyjádření rady města/schvále né rozhodnutí Adaptovaný a MM vybavený prostor
Harmonogram MM+spolky využití prostoru
33
městem Podání žádostí o dotace MM na provoz a činnost
10/2015
2.3.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Volný čas a kultura Shrnutí Mezi silné stránky v této oblasti patří dostatek subjektů, které se již zabývají nebo by potenciálně byly schopny propagovat kultury menšin žijících v Karlových Varech, stejně jako množství tradičních kulturních akcí, jež v průběhu roku pořádá nebo podporuje město. Naopak slabou stránkou je informovanost o těchto kulturních akcí. Úroveň zapojení spolků menšin byla hodnocena jako nízká. Jako problematická byla také označena vymahatelnost zákona na ochranu památek a celkově nízká úroveň ochrany kulturního dědictví (např. před necitlivými zásahy investorů). Doporučení
Doporučujeme městu již od samotného počátku zajišťování místa setkávání nechat značnou část odpovědnosti a inciativity na zástupcích menšin a proces pouze koordinovat a usměrňovat. Rovněž doporučujeme si nechat od spolků připravit návrh aktivit, které by měly zájem v místě setkávání provozovat, a také aktivit zacílených na vzájemné se poznávání s většinovou společností.
Ohledně během workshopu opakovaně zmiňovaných multikulturních festivalů doporučujeme městu se při přípravě akcí důkladně zaměřit na vhodnost programu vůči výběru cílových skupin, přínosu obsahu cílovým skupinám a informovanost o akcích.
Rovněž doporučujeme zvýšit podíl veřejnosti ze stran menšin, cizinců i většinové populace na plánování a přípravě akcí a zvýšit úroveň zapojování návštěvníků do programu akce (polévkové či jiné soutěže, humorné vědomostní kvízy, prodej exotických jídel s příběhem, výuka oblíbených tanců v zemích cizinců atd.).
Také by bylo vhodné se zamyslet nad možnostmi organizování menších akcí například pouličních sousedských slavností, které mají dopad napříč generacemi a národnostmi žijících na daném místě a snižují anonymitu prostoru i vztahů 34
mezi obyvateli lokality. Takové akce jsou vhodným doplněním velkých festivalů a umožňují veřejnosti se aktivně zapojit do jejich programu, přípravy i realizace. Jejich náklady jsou výrazně nižší než náklady na velké festivaly a jak již bylo řečeno, při vhodně vybraném programu a místě mají i výrazně větší dopad. Na financování malých i velkých akcí by bylo vhodné se pokusit s podporu města zajistit alespoň částečně financování ze zastupitelských úřadů či spolků zapojených menšin a cizinců.
Zároveň doporučujeme zvážit zapojení cizineckých aktivit do Dne města v rámci MFF KV.
35
2.4 Sociální práce a bezpečnost
2.4.1 Hlavní identifikovaná témata pro oblast Sociální práce a bezpečnost:
36
2.4.2 Mapování situace v oblasti Sociální práce a bezpečnost a) Stávající aktéři a aktivity
Koncepce integrace cizinců na území ČR
Neznalost legislativy – spolupráce s NNO – přednášky, školení, vzdělávání
Terénní sociální práce – integrace pro cizince (St. Role – MV, obec)
Svaz Ukrajinců Bohemia (Děpoltovice), www.sub.wbs.cz
Klub Hanoi (Vietnamci)
Integra – spolek pomákající migrantům (rusky mluvícím)
Ruská federace – spolek pravoslavných věřících (Vagin)
STUŽ – KV, Jana Jandová
Ukrajinská církev v ulici Ondřejské (kněz Ondřej)
Obec Slováků
Vzájemná komunikace výše uvedených subjektů
Web města Karlovy Vary (nejdůležitější)
Styčný důstojník pro národnostní menšiny (PČR)
Koordinátor pro národnostní menšiny (KV) – tato pozice na úrovni města neexistuje
Krajský koordinátor pro národnostní menšiny
OAMP MV ČR Karlovy Vary
37
b) Silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
+ Dostatek subjektů
- Špatná komunikace mezi subjekty
+ Městská policie – nabídka osvěty a - Uzavřenost cizineckých komunit– spolupráce se spolky vyúsťuje v neznalost legislativy + Dostatek informací na portálech v cizích jazycích + Zájem magistrátu integraci cizinců
státních - Kulturní bariéra
města
- Neexistují překlady městského webu řešit
- Koordinátor města
Příležitost: Existence neregistrovaných - Trestná činnost – drogy NNO - Slabé síťování a koordinace obce s NNO - Soc.prac. (by měl ) zkoumat potřeby obyvatel města vč. cizinců - Úředník (by měl) přenášet na NNO, kde chybí služby - Neexistence zmapování cizinců trvale žijících v Karlových varech - Absence interkulturního vzdělávání pro občany - Předsudky - Absence cizinců v samosprávě
38
2.4.3 Cíle v oblasti Sociální práce a bezpečnost A. Koordinátor pro integraci cizinců města KV – lokalizován na MM KV, podřízen přímo primátorovi B. – Komise pro integraci cizinců města KV – lokalizován na MM KV, podřízen přímo primátorovi C. Interkulturní vzdělávání zaměstnanců MM KV. Jazyková vybavenost. Téma napříč všemi odbory. D. Vzdělávání cizinců, legislativa, podpora NNO E. Specifika jednotlivých kultur – nutné poznat a orientovat se v nich F. Multijazykový web místní samosprávy G. Podpora zaměstnávání cizinců v samosprávě Do podoby akčního plánu byl následně rozpracován strategický cíl A - Koordinátor pro integraci cizinců města KV – odbor kancelář primátora MM KV, ve styku s vedoucími všech ostatních odborů
Akční plán Sociální práce a bezpečnost: Koordinátor pro integraci cizinců města KV Strategick á aktivita Koordinát or pro integraci cizinců města KV
Dílčí aktivita
Kdo
Kdy
Ukazatel
Finance
Návrh na primátor vytvoření pozice koordinátora vytvoření primátor pozice koordinátora
Počátek roku 2015
Návrh na MM vytvoření pozice, popis pozice
Květen 2015
Zpracování koordinát karlovarské or integrační koncepce (či strategie) s využitím výstupů z workshopu
Prosine c 2015
vyhlášení výběrového řízení, nabídky kandidátů, pracovní smlouva Vytvořenýdokum ent koncepce schválený Radou města
MM, eventuelně MV ČR z „emergentníc h“ projektů MM, eventuelně MV ČR z „emergentníc h“ projektů
39
Vytvoření koordinát komise/praco or vní skupiny (vedoucí relevantních odborů, zástupci menšin, NNO)
Prosine c 2015
Schválení záměru zastupitelstvem, vytvořená pracovní skupina/komise
MM, eventuelně MV ČR z „emergentníc h“ projektů
2.4.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Sociální práce a bezpečnost Shrnutí Mezi silné stránky v této oblasti patří zejména fakt, že se vedení města plánuje aktivně zabývat problematikou integrace cizinců. V Karlových Varech se také již zformovalo dostatečné množství spolků, jejichž představitelé již spolupracují či by byli ochotni blíže spolupracovat s městem. Městská policie je rovněž připravena spolupracovat zejména v oblasti osvěty a spolupráce se spolky. Sociální práci a sociálnímu poradenství se v omezeném rozsahu věnuje CPIC a také další organizace a spolky, jako je Viethelp, Klub Hanoi, Integra atd. V Karlových Varech má pobočku rovněž Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR a existuje zde Generální konzulát Ruské federace. Naopak slabou stránkou se zdá být izolace cizinců, ať už z důvodů uzavřenosti jejich komunity, kulturních rozdílů, odlišného způsobu komunikace či předsudků mezi jednotlivými skupinami cizinců a většinovou populací. Komunikace mezi zmíněnými spolky a dalšími subjekty včetně města se jeví jako nedostatečná. Jako slabá stránka byla během workshopu definována i neznalost české legislativy, která je rovněž důsledkem nízké interakce s okolní většinovou společností. Ve městě absentuje terénní práce zaměřené na cizince, jež by monitorovala potřeby cizinců a poskytovala základní služby zaměřené na podporu během každodenního života cizince v Karlových Varech, tedy nejen během návštěv úřadů. Tento typ služeb z principu nemůže suplovat městská policie. Zcela zde chybí jakákoliv forma institucionální podpory pro migranty bez platného povolení k pobytu a také pro azylanty, osoby s doplňkovou ochranou a EU občany (zejména ze zemí jako Bulharsko, Rumunsko, Slovensko atd.) v obtížných situacích – těmto kategoriím migrantů není schopno CPIC poskytnout podporu, neboť nepatří mezi jeho cílovou skupinu. Podpora těchto osob probíhá pouze na neformální úrovni a mezi účastníky workshopu panuje o existenci problémů spojených s těmito osobami (a existenci specializovaných služeb) pouze nízké povědomí. Obecným problémem je rovněž nízké využívání tlumočnických služeb u institucí státní správy a samosprávy (např. Úřadem práce, Celní správou, Policií ČR, Městskou policií apod.).
40
Doporučení
Pro tento cíl považujeme za klíčové komplexně zhodnotit potřeby cizinců i státních a samosprávních institucí ve městě a sestavit podle toho i pracovní náplň a požadavky na osobu koordinátora. Tato osoba by měla nejen mít velmi dobrou znalost cizinecké a integrační problematiky, ale měla by být schopna strategicky přemýšlet a identifikovat případné potřeby města v této oblasti.
Pro město by bylo užitečné disponovat sítí tlumočníků či sociokulturních mediátorů z řad osob z nejpočetnějších cizineckých komunit, kteří budou k dispozici orgánům státní správy či samosprávy. Financování těchto osob je možné zajistit z „emergentních“ projektů MV ČR, dále je vhodné se informovat o službách sociokulturních mediátorů (InBáze Praha) či komunitním tlumočení zaváděném pilotně na vybraných Úřadech práce (Fond dalšího vzdělávání Praha).
Považujeme za vhodné rozšířit spektrum sociálních služeb pro cizince o terénní sociální poradenství. Vzhledem k nedostatečné kapacitě služeb poskytovaných CPIC doporučujeme outsourcing této služby od externího dodavatele (NNO působící na území města či tradiční NNO, které v ČR v této oblasti působí – např. v minulosti v Karlových Varech působila Organizace pro pomoc uprchlíkům).
Doporučujeme rovněž přeložit relevantní městské vyhlášky do jazyka nejpočetnějších cizineckých komunit a publikovat je na magistrátním webu, případně „integračním“ portálu, pokud bude realizován, a rovněž je šířit prostřednictvím existující sítě kontaktů či terénní sociální práce.
Bylo by vhodné připravit strategii integrace a při jejím plnění se nespoléhat pouze na externí subjekty, ale do maximální míry snažit vytvořit vlastní kapacity (pozici koordinátora integračních aktivit), který bude proces zajišťovat a postupně budovat své know-how. K tomuto cíli může městu pomoci například seznámení se s příklady dobré praxe z jiných českých či EU měst.
Doporučujeme městu podporovat participaci cizinců a menšin na rozhodovacích procesech ve městě, integrační vzdělávání úředníků, posílení městské policie o příslušníky menšin (uniformovaní zaměstnanci z řad cizinců jsou v procesu integrace důležitým bodem). Zapojování cizinců do veřejného života lze chápat jako měřítko integrace cizinců, proto doporučujeme se tomuto bodu věnovat a přibližovat.
41
2.5 Podnikání a obchod
2.5.1 Hlavní identifikovaná témata v oblasti Podnikání a obchod:
42
2.5.2 Mapování situace v oblasti Podnikání a obchod a) Stávající aktéři a aktivity
Nezpracováno
b) Silné a slabé stránky Silné stránky
Slabé stránky
+ pokud cizinci podnikají, stát na ně - živnosti pro osoby nemluvící česky – problémy při kontrolách – mezery nedoplácí v legislativě + snazší registrace pro podnikatele - obavy z nadměrného mocenského vlivu + ruskojazyční investoři (potřebný ruských investorů příliv kapitálu, nízká kriminalita v KV obecně) - cizinci jsou více vidět nedostatečná informovanost o zahraničních investicích (neexistují + ruští investoři přivádí do města mechanismy podpory komunikace) lázeňské hosty - někteří zahraniční podnikatelé mají + nastavení podpory podnikání tendenci zaměstnávat pouze cizince – v jakém rozsahu? (tlak na nízké mzdy, + investiční nabídky na úrovni kraje nutná znalost češtiny) + potenciál: etnická různorodost je využitelná jako pozitivní přidaná - obecně nízké mzdy hodnota města - odchod zahraničních podnikatelů po změně legislativy + cizinci zvelebují město
- podmínka znalosti ČJ - chybí kvalifikované pracovní síly - lákání investorů jako podmínka lákání investorů
2.5.3 Cíle v oblasti Podnikání a obchod
43
A. Kontaktní osoba – zdroj informací Kvalifikovaná kontaktní osoba se znalostí jazyků a znalostí problematiky podnikání (cizinců) v ČR, která propojí tazatele z řad cizinců s organizacemi poskytujícími poradenství v podnikatelské sféře a obchodu (HK, CI, KARP) – rozcestník směřující zájemce – infoweb v jazycích cizinců pro cizince podnikatele (jazykové mutace: EN, DE, VIET, RU, UKR, ARAB) C. – informační materiály v arabštině (hrozí odliv ruských podnikatelů, arabští přicházejí) D. – užší spolupráce magistrátu s institucemi poskytujícími podporu a poradenství podnikatelům a cizincům E. – podpora aktivitám zajišťujícím kvalifikovanou pracovní sílu (pro podnikatele, investory)
Akční plán pro tuto oblast nebyl z kapacitních důvodů zpracován.
2.5.4 Shrnutí a doporučení pro oblast Podnikání a obchod Shrnutí Silnou stránkou v oblasti podnikání a obchodu patří zejména fakt, že ve městě jsou podnikatelé a investoři přítomni a město díky nim prosperuje. Cizinci-investoři přivádějí do města lázeňské hosty a ze silného turismu těží nejen oni, ale i místní obyvatelé. Město stejně jako kraj podnikání a turismus aktivně podporuje. Etnická různorodost má potenciál se stát přidanou hodnotou města, zvýšit jeho atraktivitu a pestrost a podtrhuje jeho tradiční kosmopolitní ráz. Naopak slabou stránkou je malá podpora cizinců-podnikatelů v oblasti informovanosti a znalosti legislativy, což může být jedním z příčin častého porušování norem a české legislativy. Nízká informovanost a neznalost jazyka se může odrážet v nepřipravenosti či neochotě investorů zaměstnávat někoho jiného než příslušníky vlastní komunity. Je však také třeba dodat, že je možné, že tyto jevy jsou běžné i u české populace, u cizinců jsou však patrnější. Existují rovněž určité obavy z nadměrného vlivu ruských investorů. Městu chybí kvalifikovaná pracovní síla, zahraniční podnikatelé mají tendenci zaměstnávat cizince (není jasné, v jakém rozsahu se tak děje). Problémem je jazyková nevybavenost podnikatelů, ale i zaměstnanců správních orgánů, což se projevuje např. při kontrolách. 44
Doporučení
Podobně jako u dalších témat doporučujeme posílit informovanost cizincůpodnikatelů a posílit vzdělanostní kompetence zaměstnanců institucí státní správy a samospráv. Vhodné bude přeložit místní vyhlášky a základní informace do jazyků cizineckých komunit. Kontroly cizinců lze zefektivnit využitím tlumočníků a interkulturních mediátorů.
S ohledem na povahu turistického ruchu i přítomnosti MFF se nám jeví vhodné rozvíjet tradiční image Karlových Varů coby kosmopolitního lázeňského města, které si zakládá na své etnické rozmanitosti.
S hrozícím odlivem ruského kapitálu (sankce, pád rublu) je žádoucí orientovat se také na další klientelu (Arabové, tradičně Němci). S ohledem na možný příchod arabských investic a lázeňských hostů doporučujeme dořešit problematiku muslimské modlitebny a citlivě pracovat s veřejným míněním (příkladem špatné praxe v oblasti komunikace jsou v tomto ohledu Teplice).
45
Příloha : Seznam účastníků Jméno
Příjmení
Zaměstnavatel/Organiz Titul ace Pozice
Kontakt
Renata
Bayerová
Bc.
Radek
Pašava
Jan
Matura
OIP RK Karlovy Vary
Vedoucí KNZ
777354849
KHK Karlovarského kraje
Vedoucí kanceláře
724613921
Mgr.
ZŠ a SŠ Karlovy Vary
Výchovný poradce
605954651
Sang Tkan Van
Ing.
Klub Hanoi
člen
606541842
Miroslav
Bc.
Velić
Saadatkan Daminova
Mgr.
Reif./Sberbank
zaměstnanec
775294011
Jana
Bc.
STUŽ KV
předsedkyně
733183315
MM KV
Zdravé mA21
MP KV
velitel
Jandová
Města
a
Věra
Sekyrová
Marek
Vlasák
Věra
Baumannov á Ing.
MM KV
koo.kom.pl (star. Nového Sedla) 731656280
Jana
Reischlová
Bc.
MM KV
vedoucí odd.
353118561
Jiří
Burian
Mgr.
ZŠ Jazyků
ředitel školy
604170950
Nguyen Thanh
Cuong
Miroslav
Duchek
?
VietHelp Ing.
Ing.
353118152 602478792
776719689
OIP Plzeň
vedoucí inspektor
606684442
ÚP ČR Karlovy Vary
ved.od.zaměstnanost i 950125324
Martina
Klánová
Šárka
Rampasová Mgr.
PPP KV
spec. PG
353176514
Jana
Belblová
Mgr.
ÚP ČR
vedoucí referent
950125322
Jana
Táborková
Mgr.
ZŠ Jazyků
učitel čj pro cizince 603736776
Pavel
David
PČR
policista
604551056
Jindřich
Poživil
Bc.
PČR
policista
604862591
Jitka
Líkařová
Ing.
NRZP
koordinátor
723751205
František
Škaryd
Ing.
MM KV
vedoucí odboru
775878562
46
Petr
Končel
Bc.
CZPKK
ředitel
603725000
Zdeňka
Tichá
Mgr. Bc.
1.MŠ KV
ředitelka
776142100
Pavlína
Hanková
CPIC KV
vedoucí
725339387
Vu Ngan
Ha
VietHelp
zástupce
773675430
Alexej
Ružejnikov MUDr. integra
předseda
778095950
Mirini
Bazámr
migrantka
Mariya
Čerevkova
ČVNM
Vladislav
Rohovy
SUB
Julia
Peňuk
SUB
Jana
Nováková
DiS
ZŠ a SŠ Karlovy Vary
soc.pracovnice
Petr
Kulhánek
Ing.
MM KV
primátor
[email protected]
Jiří
Klsák
Ing.
MM KV
náměstek
[email protected]
František
Pavlásek
MM KV
ved.OS.ODD.
[email protected]
Dita
Čermáková
PřF UK
vědkyně
[email protected]
Marek
Čaněk
ředitel
[email protected]
Helena
Dluhošová
integrace
[email protected] z
výzkumnice
[email protected] m
Mgr.
PhDr. MKC
OAMP MV ČR
Klára
Fiedlerová
Mgr.
PřF UK
Jana
Vavrečková PhDr. VUPSV
Duy Nhat
Nguyen
Dana
Malá
Pavel
Vaculík
Leanh
Phong
výbor pro NM KV
Maria
Bezkorovan a Ing.
SUB
Jiří
Vesecký
608177615 předseda
[email protected]
Vietnam m.sr.
předseda
Mgr.
1.MŠ KV
vedoucí učitelka
[email protected]
Mgr.
KÚ KK
etnolog
393227522
SUZ MV ČR
722156696
vedoucí odboru
606648000
47
48
