INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY, KORUPCE, REGULACE a konkurenceschopnost v EU
Lenka Gregorová, Milan Žák Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
OSNOVA (kapitoly) • Institucionální kvalita (celkem 6 charakteristik) Korupce Regulace
Osnova kapitol : • Cesty ekonomické teorie • Měření a hodnocení (postavení ČR) • Typologie kapitalismu a dynamika změn 2
CESTY EKONOMICKÉ TEORIE PROBLÉM: Proč se zabývat institucionálními aspekty? PŘÍSTUP:
nová institucionální ekonomie
nová komparativní ekonomie 3
CESTY EKONOMICKÉ TEORIE Proč se zabývat institucionálními aspekty? Protože se ukazuje, že „instituce za něco mohou“. Závislost institucionální kvality a HDP v roce 2004 70000
60000
y = 5491,4e1,0517x
HDP per capita
50000
40000
30000
20000
10000
0 -2,5
-2,0
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
Souhrnný index institucionální kvality 2004
4
CESTY EKONOMICKÉ TEORIE Současná nová institucionální ekonomie „vstřebává“
Komparativní analýzu institucí Institucionální pohled na politiku včetně „Public Choice“ Sociologický pohled zaměřený na chování institucí a organizací
Nová komparativní ekonomie Porovnávání institucionální prostředí se opírá o definování institucionálních charakteristik společnosti nejen v oblasti politické a ekonomické, ale také u charakteru vládnutí a tvorby legislativy. 5
CESTY EKONOMICKÉ TEORIE Vývoj KOMPARATIVNÍ EKONOMIE
60. léta – srovnání kapitalismu a socialismu, třetí cesta
jako kompromis mezi tržní a CP ekonomikou 70. léta – zájem o komparaci opadá, soustředění na
zvláštnosti (odlišnosti) kapitalismu 80. léta – komparace USA x Japonsko ( japonský model) 90. léta – kolaps komunismu a počátek komparace
různých systémů (modelů) kapitalismu – Varieties of Capitalism Po roce 2000 – vznik Nové
komparativní ekonomie 6
CESTY EKONOMICKÉ TEORIE Východiska: Hall, Soskice: Varieties of Capitalism - MOST MEZI STUDIEM BYZNYSU A KOMPARATIVNÍ EKONOMIÍ Definují:
Koordinované tržní ekonomiky (Německo) Liberálně tržní ekonomiky (USA)
Amable: The Diversity of Modern Capitalism - KOMPARATIVNÍ INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA Definuje:
Tržní ekonomiky (Anglo-Saský model) Sociálně – demokratické ekonomiky Asijský kapitalismus Evropský kontinentální kapitalismus Jihoevropský kapitalismus
7
MĚŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY
GOVERNANCE MATTERS Projekt Světové banky zabývající se kvalitou správy
Oblasti:
Kvalita politických procesů Hodnotí: Jak jsou vlády vybírány a obměňovány
Schopnost vlády Hodnotí: Jak vlády formulují a realizují své politiky
Institucionální interakce Hodnotí : Jak jsou vládní opatření vnímána 8
MĚŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY Projekt Světové banky zabývající se kvalitou správy:
GOVERNANCE MATTERS
DEMOKRACIE (G1) POLITICKÁ STABILITA (G2) VÝKONNOST VLÁDY (G3) KVALITA REGULACE (G4) PRÁVNÍ ŘÁD (G5) KONTROLA KORUPCE (G6) Hodnoty od – 2,5 (nejhorší výsledek) do + 2,5 (nejlepší výsledek)
9
INSTITUCIONÁLNÍ KVALITA SOUHRNNÝ UKAZATEL INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY 2004 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20
PL
IT
R G
LV
LT
SI C Y H EU U -1 0 C Z EU -8 SK
EE
ES
PT
F EU R -2 5
T M
BE
U EU K -1 5
E D
IE
L AT
N
SE
LU
K
D
FI
0,00
Zdroj: Governance Matters V, vlastní úprava. Poznámka: Souhrnný ukazatel je spočítán jako průměr šesti ukazatelů z projektu Governance Matters. 10
INSTITUCIONÁLNÍ KVALITA Čtyři varianty evropského kapitalismu 2004 - anglosaský, kontinentální, jihoevropský a severský Vztah mezi ukazatelem institucionální kvality a veřejnými výdaji 2004
Souhrnný ukazatel institucionální kvality
2,50
2,00
FI
LU NL
UK
1,50
BE
1,00
EE
ES
SI CY
LT
MT FR
EU-25
PT
CZ
LV
IT
HU GR
PL
0,50
0,00 25,00
SE
AT
DE EU-15
IE
SK
DK
30,00
35,00
40,00
45,00
50,00
Podíl veřejných výdajů (% HDP)
55,00
60,00
65,00
INSTITUCIONÁLNÍ KVALITA Dynamika institucionálních změn (veřejné výdaje) Dynamika institucionálních změn EU-10 v období 1998-2004
Souhrnný ukazatel insittucionální kvality
1,35 Malta
1,15 Kypr
Maďarsko
0,95 Estonsko
SIovinsko
0,75
ČR
Polsko
0,55 Litva
Lotyšsko
Slovensko
0,35
0,15 25,00
30,00
35,00
40,00
45,00
50,00
Podíl veřejných výdajů (% HDP)
55,00
60,00
65,00
INSTITUCIONÁLNÍ KVALITA Dynamika institucionálních změn (GCI)
Souhrnný ukazatel insittucionální kvality
Dynamika institucionálních změn EU-8 a konkurenceschopnost 2000-2004 1,1 Estonsko 1
SIovinsko
0,9
Maďarsko
0,8 ČR
0,7 Polsko
0,6
Slovensko Litva
0,5
Lotyšsko
0,4 3,9
4
4,1
4,2
4,3
4,4
4,5
4,6
4,7
4,8
4,9
5
Growth Competitiveness Index
13
KORUPCE POHLED (EKONOMICKÉ) TEORIE NEJEDNÁ SE O TEORII KORUPCE, ALE O ZKOUMÁNÍ PŘÍČIN PROČ VZNIKÁ •BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUPY VYSVĚTLUJÍ JAKO ODCHYLKU V CHOVÁNÍ •EKONOMICKO-POLITICKÝ PŘÍSTUP POPISUJE V MODELU ZASTUPOVÁNÍ Kautilya přibližně 300 před Kristem ve staroindickém spisu Arthashastra píše : „…tak jako je nemožné neochutnat med nebo jed, který máme na špičce jazyka, tak je pro ty, kteří pracují s veřejnými prostředky nenožné neochutnat alespoň trochu z bohatství krále.“ 14
KORUPCE DEFINICE
KORUPCE JE ZNEUŽITÍ VEŘEJNÉ MOCI PRO SOUKROMÝ PROSPĚCH
15
KORUPCE MĚŘENÍ
ZDROJE: Freedom House
Nations in Transit
EU-8
1995-2006
Price Waterhouse Coopers Kurzmann Group
Opacity Index
EU-17
1998 (EU6), 2004
Transparency International
Index vnímání korupce Globální barometr korupce Index plátců úplatků
EU-25
1995-2005
EU-16
2003-2005
World Bank Institute, EBRD
The Business Environment and Enterprise Performance Survey
EU-8
1999, 2002, 2005
World Bank Institute
Governance Matters
EU-25
1996-2005
World Economic Forum
Global Competitiveness Report
EU-25
2000-2006
University of Strathclyde
New Europe Barometer
EU-10
1991-2005
Political Risk Service (PRS) Group
International Country Risk Guide System
EU-25
1999- 2005 16
KORUPCE Transparency International CPI 2006 10,0 8,0 6,0 4,0
9,6 9,5 9,2 8,7 8,6 8,6 8,6 8,0 7,7 7,4 7,4 7,3 6,8 6,7 6,7 6,6 6,4 6,4 5,6 5,3 5,2 4,9 4,8 4,8 4,7 4,7 4,4 3,7
12,0
2,0
IE BE EU ES -2 5 ET PT M T SL E U CY -1 0 HU IT C Z LT LV SK G R PL
FI D K SE N L AT LU U K D EU E -1 5 FR
0,0
Globální barometr korupce nejzkorumpovanější oblast v EU– politické strany nejzkorumpovanější oblasti v ČR 1. politické strany a policie, 2. soudnictví a celní úřady, 3. parlament
17
KORUPCE Světové ekonomické fórum -
Jak běžné jsou úplatky v oblastech? Vývoz a dovoz 7
EU-15 EU-10 ČR
5,2
Hospodářská politika 4
Veřejné sítě 5,8
0 5,8
5 Soud
3,8
Daně
Veřejné zakázky
-
1 = nejhorší hodnocení, 7 = nejlepší hodnocení 18
KORUPCE EBRD a WBI - BEEPS -
Neoficiální platby v různých oblastech – Česká republika Soud
2005
Celní správa
2002
Inspekce životního prostředí Inspekce ochr. proti požáru a stav. dozor Inspekce bezpečnosti a zdraví při práci Vybírání daní Připojení k veřejným sítím Nové zákony, nařízení Obchodní licence a povolení Vládní zakázky 0
-
5
10
15
20
25
30
Podíl firem, které označily uplácení v dané oblasti za velmi časté. 19
KORUPCE Typologie zemí podle úrovně korupce 10,0 FI 9,0 LU
CPI 2006
8,0
NL DE
UK
SE
AT EU-15
IE
BE
7,0
ES
PT MT
EE
6,0
DK
FR SI
CY LT
5,0
LV
SK
EU-10
CZ
HU IT
GR
4,0
PL
3,0 30
35
40 45 50 Podíl veřejných výdajů (% HDP) 2005
55
60
20
REGULACE POHLED (EKONOMICKÉ) TEORIE Tradiční ekonomické teorie regulace • Ve veřejném zájmu • V zájmu regulátora (Tullock - PCH) • V zájmu regulovaných (Stigler) Nová institucionální ekonomie • Model zastupování • Vývoj pravidel v čase • Vliv stávajících organizací 21
K
L
R
M
C
T
Y
PL
40
,5
44
45
IT
,5
47
50 ,0
50
SK
LT
G
ES
PT
LV
,1
,3
,9
,0 52 ,0
53
54
54
,3
,2 59
59
60
57
,2 ,1
58
,6
,5
,4
66
,3
,1
,6
66
66
63
64
61
, 57 0 ,9 56 ,5 55 ,7
,4
55 54
55
C EU Z -1 0
FR
U BE
H
EU SI -2 5
E
60
D
S EU E -1 5
K
65
U
LU
EE
N
,5
,7
68
70
AT
69 ,9
72 ,1
,8
80
IE
74
75
FI
D
REGULACE
Index regulační kvality 2006
2002
40
35
30
22
REGULACE Index regulační kvality Institucionální rámec
právní rámec, rozhodování vlády, transparentnost, byrokracie, přizpůsobivost vládní politiky
Společenský rámec
spravedlnost
Fiskální politika
vyhýbání se platbě daní
Obchodní legislativa
celní orgány, protekcionismus, zahraniční investoři, přístup ke kapitálovým trhům, investiční pobídky, dotace, legislativa na ochranu hospodářské soutěže, standardy kvality výrobků a služeb, cenové kontroly, šedá ekonomika, intenzita regulace, podmínky podnikání, vznik nových firem, regulace na trhu práce, legislativa na ochranu nezaměstnaných, zákony o imigraci
Podniková efektivita
Finance
transparentnost finančních institucí, bankovní a finanční služby, bankovní regulace
Instituce
nezávislost soudů, vlastnická práva, zvýhodňování subjektů při vládním rozhodování, zátěž vládní regulace, efektivita zákonodárných orgánů
Efektivita trhu
efektivnost právního rámce, efektivita daňového systému, intenzita domácí konkurence, efektivita politiky na ochranu hospodářské soutěže, najímání a propouštění zaměstnanců, pružnost při stanovování mezd, vyspělost finančních trhů, kvalita bankovního sektoru, přístup k půjčkám, dostupnost rizikového kapitálu, rozsah byrokratické zátěže, vládní dotace, vyžadování standardů kvality výrobků a služeb, šedá ekonomika
Efektivita vlády
IMD
WEF
23
REGULACE Typologie zemí podle regulace 80
Index regulační kvality CES 2006
FI
70
DK
IE EE
LU
60
NL
EU-10 CY LV
EU-25
HU
SI
BE
FR
PT
LT
50
SE
DE
EU-15 MT
CZ
ES
AT
UK
GR SK
IT PL
40
30 30
35
40
45
50
Veřejné výdaje 2006 (% HDP)
55
60
REGULACE Dynamika změn kvality regulace 80 75
Index regulační kvality
70 65
Estonsko
Maďarsko
60 55
ČR
Lotyšsko
50
Litva
SIovinsko
Slovensko
45 40
Polsko 35 30 30
35
40
45
50
Podíl veřejných výdajů (% HDP)
55
60
REGULACE Kvalita regulace a konkurenceschopnost 70
Index regulační kvality
Estonsko Maďarsko
60
Slovensko ČR
Litva 50
SIovinsko
Lotyšsko
40
Polsko
30 3,9
4
4,1
4,2
4,3
4,4
4,5
4,6
4,7
4,8
Growth Competitiveness Index
4,9
5
5,1
5,2
Jak dál ? • Závěry analýzy institucionální kvality 1996 -2004 pro ČR (platí i pro EU): – Jedná se o země s vyspělou demokracií a politicky stabilní – nejproblémovějšími oblastmi jsou REGULACE a KORUPCE • Nově publikované indexy (2005) ukazují největší negativní změny v oblasti politické stability nejen u ČR, ale i u některých dalších zemí EU 27
Co z toho plyne ? V+W+ Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní
28
Děkuji za pozornost
[email protected]
