Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Hospodářská politika
I NSTITUCIONÁLNÍ A PRÁVNÍ RÁMEC CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ diplomová práce
Autor: Pavlína Slezáková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2007
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Institucionální a právní rámec celoživotního učení“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 28. 8. 2007
Pavlína Slezáková
-2-
Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za vstřícný přístup a spoustu cenných rad při vedení mé diplomové práce, dále Mgr. Jakubovi Stárkovi a PhDr. Zdeňku Palánovi, Ph.D. za poskytnutí konzultací a podkladů pro práci. V neposlední řadě děkuji své rodině a partnerovi za podporu, kterou mi věnovali během mého studia.
-3-
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování konceptu celoživotního učení jako priority vzdělávací politiky a rozvoje lidských zdrojů v podmínkách České republiky, s důrazem na oblast dalšího vzdělávání. Úvodní kapitoly práce se zaměřují na definiční a teoretické vymezení problematiky s poukázáním na souvislosti, které staví celoživotní učení do popředí zájmu mezinárodních organizací i vlád jednotlivých zemí. Stěžejní částí práce je kapitola čtvrtá, zabývající se legislativním a institucionálním zabezpečením celoživotního učení v České republice. Největší pozornost je věnována analýze nejnovějších aktivit vedoucích k naplňování principu celoživotního učení – jedná se především o vznik Strategie celoživotního učení ČR, přijetí zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, s ním spojený projekt Národní soustava kvalifikací atd. Poslední část práce je zaměřena na podporu celoživotního učení ze strany Evropské unie ve formě významné finanční spoluúčasti na projektech ČR v oblasti vzdělávání.
Annotation This diploma thesis focuses on the broad issue of the conception of lifelong learning as a priority of the education system and human resources development in the situation of the Czech Republic, with an emphasis to the area of further education. The introductory chapters are concentrated on the definitions and theoretical determinations of this issue, and showing why the international organizations and governments pay such attention to the lifelong learning. The main part ot the thesis is the chapter 4, which deals with the legislative and institutional frame of lifelong learning in the Czech republic. The strongest attention is paid to the analysis of the latest activities which lead to the fulfillment of the conception of lifelong learning – maily the Strategy of lifelong learning in the CR, the act n. 179/2006 and the National system of qualifications. The last part focuses on the financial support from the European Union.
-4-
Obsah Přehled zkratek ....................................................................................................................- 6 Úvod.......................................................................................................................................- 7 1 Vzdělání a lidský kapitál............................................................................................- 10 1.1 Hodnota vzdělání..................................................................................................- 10 1.2 Lidské zdroje a lidský kapitál...............................................................................- 11 2 Celoživotní vzdělávání/učení .....................................................................................- 12 2.1 Vymezení pojmů ..................................................................................................- 12 2.2 Změny ve společnosti - impulsy pro celoživotní učení........................................- 15 3 Mezinárodní souvislosti .............................................................................................- 17 3.1 Historický kontext ................................................................................................- 17 3.2 Evropská unie.......................................................................................................- 18 4 Aplikace celoživotního učení v podmínkách ČR .....................................................- 19 4.1 Legislativní rámec ................................................................................................- 19 4.2 Institucionální zabezpečení ..................................................................................- 25 4.2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy...............................................- 25 4.2.2 Ministerstvo práce a sociálních věcí ............................................................- 27 4.2.3 Ostatní ministerstva......................................................................................- 28 4.2.4 Obce a kraje .................................................................................................- 28 4.3 Strategie celoživotního učení ČR.........................................................................- 30 4.4 Aplikace modulového systému a uznávání výsledků dalšího vzdělávání............- 33 4.4.1 Zákon č. 179/2006 Sb. ..................................................................................- 33 4.4.2 Národní soustava kvalifikací ........................................................................- 37 4.4.3 Národní soustava povolání...........................................................................- 39 4.4.4 Sektorové rady..............................................................................................- 40 4.5 Zajištění mezinárodní srovnatelnosti ...................................................................- 42 4.5.1 ECVET - Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání ...........- 43 4.5.2 EQF - Evropský kvalifikační rámec .............................................................- 44 4.6 Budoucí vývoj dalšího vzdělávání .......................................................................- 45 5 Podpora z fondů EU...................................................................................................- 47 5.1.1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ..........................- 50 5.1.2 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost.......................................- 51 5.1.3 Příklad využívání ESF..................................................................................- 53 Závěr....................................................................................................................................- 54 Použitá literatura................................................................................................................- 57 Seznam tabulek a grafů .....................................................................................................- 61 Přílohy .................................................................................................................................- 62 ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI............................................................................- 87 -
-5-
Přehled zkratek ČR
Česká republika
ECVET
Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání (European Credit System for Vocational Education and Training)
EQF
Evropský rámec kvalifikací (European Qualifications Framework)
ERDF
Evropský
fond
regionálního
rozvoje
(European
Research
and
Development Fund) ESF
Evropský sociální fond (European Social Fund)
EU
Evropská unie (European union)
ISCED
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (International Standard Classification of Education)
ISTP
Integrovaný systém typových pozic
KTP
Kartotéka typových pozic
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NSK
Národní soustava kvalifikací
NSP
Národní soustava povolání
NÚOV
Národní ústav odborného vzdělávání
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development)
OP
Operační program
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP VK
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
RKaZ
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
ÚIV
Ústav pro informace ve vzdělávání
-6-
Úvod Ve své diplomové práci rozpracovávám téma „Institucionální a právní rámec celoživotního učení“, s důrazem na oblast dalšího vzdělávání a aktivity, které se v oblasti dalšího vzdělávání při sledování cíle vytváření strategie celoživotního učení v České republice odehrávají. Téma jsem volila pro jeho nespornou aktuálnost. Termín celoživotní učení, respektive vzdělávání, se v posledních letech skloňuje ve všech pádech, ať už na úrovni národní či v kontextu členství v nadnárodních společenstvích. V dnešní době je společnost více, než kdy jindy, založena na znalostech a schopnostech znalosti a informace potřebným způsobem efektivně využívat. Především rostoucí míra globalizace a rychlý technologický pokrok zapříčiňují posun od tradičně pojímaných nezbytných dovedností, kterými ještě před několika málo lety bylo pouze čtení, psaní a počítání, k dovednostem jako je znalost a schopnost využívat informačních technologií a schopnost domluvit se, tedy znalost cizích jazyků. Člověk je z pohledu ekonomických teorií především lidským zdrojem, vyjádřením jehož hodnoty je lidský kapitál. Ten je utvářen z části genetickou výbavou, výchovou, prostředím, v němž se člověk pohybuje, ale ve vysoké míře je jeho kvalita ovlivněna právě vzděláním a především jeho aktualizací a doplňováním v průběhu celého života. Kvalita lidského zdroje není v zájmu pouze daného jednotlivce, nýbrž celé společnosti, protože tvoří základ hospodářského růstu. To je důvodem, proč státy nahlížejí na vzdělávací politiku jako na velmi významnou součást svého systému sociální politiky. Vývoj posledních období ve znamení rychlých technologických změn a rychlejšího zastarávání znalostí, globalizace, demografických trendů atd., mění požadavky kladené na lidské zdroje a současný systém vzdělávání se ukazuje jako nedostačující. Jsou jmenovány nové priority, kladoucí si za cíl vytvořit podmínky pro co nejefektivnější využití lidského potenciálu a posílení role jednotlivce při jeho rozvoji. Světové organizace upozorňují na nutnost modifikovat pojetí vzdělávací politiky a vyzývají státy k aplikaci koncepce celoživotního učení, kde se bude zvyšovat podíl a význam neformálního a informálního učení, tj. získávání znalostí mimo „školní lavice“, které stále stojí výrazně v pozadí učení formálního, především z důvodu dosavadní nízké úrovně legislativního rámce pro oblast dalšího vzdělávání. Současně s posilováním pozice neformálního a informálního učení má docházet k postupnému propojení všech forem vzdělávání do jednoho provázaného celku. V kapitole první předkládané diplomové práce se krátce věnuji uvedení do oblasti vzdělávání, lidského kapitálu a jejich hodnot ve vyjádření současných definic s poukázáním
-7-
na historické souvislosti. Kapitola druhá je zaměřená na vymezení celoživotního učení v podobě, ve které je tento termín používán v koncepčních dokumentech, zabývajících se zdůrazněním jeho aktuální potřeby; na jeho formy a součásti a uvedení skutečností, které se staly impulsem pro obrácení pozornosti k celoživotnímu učení; zmiňuje se rovněž o vývoji tohoto termínu. Ve třetí kapitole poukazuji na aktivity vně České republiky, které se českého procesu vytváření koncepce celoživotního učení úzce dotýkají. Společným jmenovatelem projektů,
směřujících
k ovlivnění
jednotlivých
národních
vzdělávacích
struktur
prostřednictvím stanovení priorit a doporučení, je jejich nevynutitelnost na členských zemích, tudíž dobrovolnost k přistoupení na vytváření koncepce celoživotního učení. Zde vyvstává otázka, jak se Česká republika staví k výzvám EU o následování její podoby vzdělávací politiky. Podnikají orgány zodpovědné za systém vzdělávání kroky k vytvoření strategie celoživotního učení? Na to se pokusím najít odpověď ve stěžejní části práce - v kapitole čtvrté, která se věnuje analýze aplikace systému celoživotního učení v podmínkách České republiky. V první části kapitoly se zaměřím na přehled legislativních opatření a institucionálního zabezpečení celoživotního učení. Díky nesmírně široké oblasti celoživotního učení a omezenému rozsahu diplomové práce, není možné obsáhnout v této práci komplexně celý systém a všechny aspekty v jeho souvislosti. Vzhledem k vysoce aktuálním aktivitám na poli dalšího vzdělávání, zaměřuji se na zmapování těchto nových projektů. Další vzdělávání bylo po legislativní stránce po dlouhou dobu v naší zemi zcela opomíjeno, výjimku tvoří kusé úpravy, jenž jsou součástí zákonů, které se dalším vzděláváním primárně nezabývají. Přelomem bylo v minulém roce přijetí zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), který přináší do vzdělávacího systému v naší zemi nové možnosti a dále projekty, se vznikem tohoto zákona spojené. Na analýzu tohoto zákona a dalších aktuálních projektů, mimo jiné i zajištění srovnatelnosti se systémy ostatních evropských zemí, se v jednotlivých částech kapitoly zaměřím. Novinkou na poli celoživotního učení je vytvoření Strategie celoživotního učení ČR, kterou v této části práce rovněž hodlám představit. Jelikož je aplikace koncepce celoživotního učení v ranné fázi, nedílnou součástí této kapitoly je zmapování zamýšleného budoucího vývoje. Poslední kapitolu věnuji analýze důležitých podpůrných prostředků Evropské unie, které prostřednictvím strukturálních fondů směřují do České republiky s cílem zajistit nastartování takových procesů, které podpoří vznik fungujícího systému celoživotního učení
-8-
ve všech jeho formách prostřednictvím dílčích aktivit ve struktuře vzdělávání a jeho propojení s praxí. Primárním cílem této práce je zmapovat situaci ve spletitosti nových projektů, které mají přispívat k vytvoření jednotné koncepce celoživotního učení v České republice a poukázat na předpokládaný budoucí vývoj v této oblasti.
-9-
1 Vzdělání a lidský kapitál 1.1 Hodnota vzdělání Vzdělávání vysvětluje Palán (2003) jako „proces uvědomělého a cílevědomého zprostředkování a aktivního utváření a osvojování soustavy vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností a lidských zkušeností, utváření morálních rysů a osobitých zájmů a postojů. Je procesem utváření osobnosti, individualizací společenského vědomí, tedy součástí socializace. Prakticky lze tento proces diferencovat na vzdělávání jako činnost lektora a vzdělávání se jako činnost účastníka vzdělávacího procesu“. Dále uvádí, že za vzdělávání lze považovat rovněž činnost, kterou zabezpečují vzdělávací instituce, ať už školy či jiné instituce vzdělávání.1 Vzdělání Palán (2003) vymezuje rovněž dvěma způsoby. Jak uvádí, vzdělání je „úroveň, kterou účastník dosáhne při vzdělávání. Tato úroveň je považována za systém otevřený, který je vzděláváním neustále obnovován, obohacován, rozšiřován a prohlubován.“ V další rovině označuje vzdělání jako „soustavu vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností, utvoření morálních rysů a osobitých zájmů, která je majetkem osobnosti. Je výsledkem procesů, zaměřených na utváření osobnosti, výsledkem vzdělávání.“2 Není pochyb o pozitivním vlivu vzdělávání na osobnostní vývoj jedince, jeho zařazení na trhu práce, pozitiva vzdělání se následně projevují ve všech stádiích jeho života. Za pozitivní důsledky vzdělání můžeme označit získání schopností k výkonu povolání, schopnost znalosti využít, základ pro sebevzdělávání a další vzdělání, vyšší adaptabilita pracovníků a s tím spojená mobilita, vliv na politický a morální profil, schopnost reagovat na vědeckotechnický pokrok, schopnost samostatného a tvořivého myšlení a rozhodování. 3 Není to ovšem pouze jednotlivec, který ze svého vzdělávání těží. Každá společnost je utvářena souhrnem jednotlivců, kdy každý z nich se podílí na postavení a rozvoji dané komunity. Vzdělání jednotlivce zde působí jako pozitivní externalita, jejíž užitek není pouze užitkem jednotlivce, ale promítá se rovněž do prosperity země, z níž čerpá pozitiva celá společnost. Žádná prosperující země se neobejde bez „mozků“, které zemi hospodářsky směřují správným směrem. 1
Palán, Z., 2003 Tamtéž 3 Krebs, V. a kol., 2005, str. 411-412 2
- 10 -
1.2 Lidské zdroje a lidský kapitál Se vzděláváním a výzkumem v této oblasti je nerozlučně spjata teorie lidského kapitálu, typická pro chicagskou školu a která znamenala významný posun na poli výzkumu vzdělávání. Vznik a rozpracování této teorie je spojeno se jmény ekonomů chicagské školy – především T. W. Schultzem a G. S. Beckerem. Theodore William Schultz (1902-1998) se ve svých pracích věnuje zejména problematice chudoby a problémům hospodářsky zaostalých zemí, které se vzděláním úzce souvisí a teorie lidského kapitálu jej tak nutně ve svých pracích (např. The Economic Value of Education, 1963; Investment in Human Cupital: The Role of Education and Research, 1971) provází. Za přínos ekonomii obdržel tento ekonom v roce 1979 Nobelovu cenu za ekonomii.4 Tím, kterému je především přisuzována stěžejní zásluha za rozpracování teorie lidského kapitálu, je Gary Stanley Becker (1931) – nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1992 a autor významného díla Human Capital (1964). Ten ve svém nejvýznamnějším díle vysvětluje důležitost vzdělání a poukazuje na přímou závislost mezi kvalitou lidského kapitálu a vzdělávání spolu se zkušenostmi.5 Samuelson a Nordhaus (1995) zdůrazňují nutnost, aby země věnovaly dostatečnou pozornost kvalitě lidských zdrojů, jež označují vedle přírodních zdrojů, tvorby kapitálu a technologií za základní faktor ekonomického pokroku. Ve snaze o zrychlení ekonomického rozvoje považují za žádoucí: „Zdokonalovat vzdělání, snižovat negramotnost a poskytovat průpravu pracovníkům. Vzdělaní lidé budou produktivnější, když budou přejímat nové technologie a když se budou učit z vlastních chyb.“6 Existuje řada vymezení pojmu lidský kapitál v různých publikacích, nicméně podstata zůstává vždycky stejná. Pro objasnění tohoto pojmu vyjděme například z definice OECD, která jej vymezuje následujícím způsobem: „Lidský kapitál je představován znalostmi, zkušenostmi, kvalifikací a dalšími vlastnostmi jednotlivce, které se vztahují na ekonomickou aktivitu.“7 Z definice lze vyčíst, jak dochází k formování lidského kapitálu. Pomineme-li vrozené dispozice a vlastnosti jedince, které jsou utvářeny prostřednictvím vlivu okolí, rodinným, sociálním či kulturním prostředím, ve kterém se daný jedinec pohybuje a zkušenosti, jež získává díky pracovní činnosti, je zřejmé, že markantní podíl na kvalitě 4
Holman, R. a kol., 2001, str. 444 - 446 Becker, G. S., 1993, str. 16 6 Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D., 1995, str. 885 7 Human capital investment, Centre for Educational Research and Innovation, OECD, 1998, str. 9 5
- 11 -
lidského kapitálu má právě vzdělání a jeho neustálé doplňování a udržování znalostí již dosažených, čili vzdělávání.
2 Celoživotní vzdělávání/učení 2.1 Vymezení pojmů Vzhledem k významu vzdělání a vzdělávání pro jednotlivce, stejně jako pro celou společnost, je této oblasti věnována významná pozornost i ze strany představitelů vládních politik a jiných institucí, které se na oblast rozvoje lidských zdrojů zaměřují. Pozorujeme rovněž zvýšený zájem ze strany Evropské unie ke zkvalitňování lidských zdrojů, z důvodu snahy o pozvednutí konkurenceschopnosti Evropy vzhledem k jiným kontinentům a zemím. Není pochyb o významu lidských zdrojů, kvalitních lidských zdrojů pro uspokojivý ekonomický vývoj, proto se i Evropská unie snaží hledat způsoby, jak „svoje“ lidské zdroje zkvalitnit. V souvislosti se změnami v ekonomice a společnosti poukazuje na nedostatečnost současného přístupu ke vzdělávání a vyzývá země k debatě o změnách pojetí vzdělávání a o možnostech transformace národních vzdělávacích struktur. Při současném trendu rostoucího významu znalostí zdůrazňuje především potřebu kontinuality doplňování znalostí během celého života, nekončící po dosažení určitého stupně vzdělání, ani po skončení aktivního pracovního života. Do povědomí se dostává výraz celoživotní učení. Co tento termín znamená? Hlavním rysem celoživotního učení je orientace na člověka ve všech fázích jeho života a snaha o změnu tradiční vzdělávací soustavy, která se téměř výlučně orientovala na výuku dětí a mladistvých ve školách. V minulosti bylo chápáno vzdělávání jako synonymum školství, dnes je zdůrazňována širší potřeba vzdělávání, do více úrovní, novými způsoby, o změnu pojetí vzdělávání se snaží právě celoživotní učení. Prosazuje se tedy jednak rozšíření cílové skupiny pro vzdělávání a rovněž rozšíření možností a způsobů jak získat vzdělání – nikoliv pouze školní docházkou. „Celoživotní učení představuje zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání i změnu jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení - ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému, či mimo ně – jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a - 12 -
kompetence různými cestami a kdykoli během života. Takový pohled na učení zahrnuje individuální a sociální rozvoj všeho druhu a ve všech prostředcích: jak formálně ve školách, na univerzitách, v institucích vzdělávání dospělých i v podnikových programech, tak i neformálně doma, v kolektivu, na pracovišti nebo v obci. Zdůrazňuje rozvoj schopností a dovedností během celého zaměstnání a dokonce i po jeho ukončení, pokud se k tomu jednotlivec rozhodne.“8 Celoživotní proces vzdělávání a učení se z hlediska časového rozdělujeme do dvou základních etap, jejichž dělící čárou bývá označován vstup na trh práce. Rozlišujeme tedy počáteční vzdělávání a další vzdělávání. Počáteční vzdělávání obsahuje dle vymezení Strategie celoživotního učení České republiky: „- základní vzdělávání (primární a nižší sekundární stupeň – ISCED 1, 2), které má všeobecný charakter a kryje se zpravidla s dobou plnění povinné školní docházky; - střední vzdělávání (vyšší sekundární stupeň – ISCED 3), které má všeobecný nebo odborný charakter, je ukončeno maturitní zkouškou (ISCED 3A), výučním listem (ISCED 3C) nebo závěrečnou zkouškou (ISCED 3C). Součástí středního vzdělání je v ČR i tzv. nástavbové studium pro absolventy středního vzdělání s výučním listem (ISCED 4) ukončené maturitní zkouškou; - terciární vzdělávání (ISCED 5, 6), zahrnuje široký sektor vzdělávací nabídky následující zpravidla po vykonání maturitní zkoušky. Poskytuje specializované vzdělání odborné nebo umělecké. Náleží k němu vysokoškolské vzdělávání uskutečňované vysokými školami, vyšší odborné vzdělávání uskutečňované vyššími odbornými školami a částečně i vyšší odborné vzdělávání v konzervatořích.“9 Po ukončení účasti na počátečním vzdělávání, tj. vstupem na pracovní
trh,
hovoříme o dalším vzdělávání: „Další vzdělávání probíhá po dosažení určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Další vzdělávání může být zaměřeno na různorodé spektrum vědomostí, dovedností a kompetencí důležitých pro uplatnění v pracovním, občanském i osobním životě.“10 Kromě hlediska časového, v rámci kterého dělíme vzdělávání na počáteční a další, nahlížíme na proces vzdělávání se rovněž z hlediska forem, kterými k učení dochází. Z tohoto
8
Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, 2003, str. 21 Strategie celoživotního učení ČR, MŠMT, 2007, str. 7 10 Tamtéž 9
- 13 -
pohledu rozlišujeme formální učení, neformální učení a informální učení, které chápeme tak, jak tyto kategorie vymezilo Memorandum o celoživotním učení: •
„Formální učení probíhá ve vzdělávacích institucích a vede k získání uznávaných certifikátů a kvalifikací.
•
Neformální učení probíhá vedle hlavních vzdělávacích systémů a zpravidla nevede k získání formalizovaného certifikátu. Neformální učení může být poskytováno na pracovišti a prostřednictvím činností organizací a sdružení občanské společnosti (např. v organizacích pro mládež, v odborech a v politických stranách). Může být poskytováno také prostřednictvím organizací nebo služeb, které byly ustaveny se záměrem doplňovat formální systémy (např. výtvarné, hudební a sportovní aktivity nebo soukromé vyučování připravující na zkoušky).
•
Informální učení je přirozeným doprovodným znakem každodenního života. Na rozdíl od formálního a neformálního učení nemusí být informální učení vždy učením záměrným. Proto ani sami jeho účastníci nemusí snadno rozpoznat, jak přispívá k jejich vědomostem a dovednostem.“11 Instituce zabývající se výzkumem vzdělávání a jeho dopadem na pracovní
potenciál zdůrazňují nutnost věnovat pozornost všem těmto kategoriím, zvyšovat význam neformálního a informálního učení, které dosud stojí v pozadí za učením formálním, a snaží se o jejich vzájemnou provázanost a komplexnost. „Celoživotní učení je společnou střechou, pod kterou by se měly sjednotit všechny druhy vzdělávání.“12 Pojmem ‚celoživotní učení‘ se dříve označovala především nabídka vzdělávání určená dospělým, kteří již ukončili počáteční vzdělávání ve školách a zařadili se do pracovního procesu, při němž se rozhodli ještě doplnit své znalosti dalším studiem. V současné době je vzdělávání dospělých pouze jednou ze složek celoživotního učení. Termín celoživotní učení vychází z anglického originálu lifelong learning. Dříve byl tento anglický výraz překládán jako celoživotní vzdělávání, od jehož používání se v polovině 90. let upustilo ve snaze zdůraznit aktivní roli jedince v procesu získávání znalostí, již lépe vystihuje termín učení. Bočková (2000) k tomu uvádí, že „rozdíl je spatřován v tom, že učení je činností jedince, zatímco vzdělávání a výchova jsou relativně souvislou řadou sociálních aktivit, která je obvykle spjata s určitou institucí.“13 Pojem celoživotní vzdělávání
11
Memorandum o celoživotním učení, Evropská komise, 2000, český překlad NVF Tamtéž 13 Bočková, V., 2000, II. část str. 4 12
- 14 -
v současnosti používáme pouze ve smyslu, kterým zákon o vysokých školách označuje speciální vzdělávací programy zaměřené na výkon povolání nebo zájmovou činnost, jež může vysoká škola nabízet veřejnosti bezplatně či za úplatu.14 Ačkoliv se stále v nových publikacích a dokumentech můžeme setkat s používáním tohoto termínu ve smyslu definice celoživotního učení, je to výsledkem nedostatečné znalosti či nedůslednosti při používání těchto dvou termínů.15 V terminologii Evropské unie se setkáváme ještě s výrazem lifewide learning (všeživotní učení, učení v celé šíři života), který je výsledkem snah o zdůraznění učení probíhající nepřetržitě po celý život jedince. „Dimenze "v celé šíři života" zaměřuje pozornost na komplementaritu formálního, neformálního a informálního učení.“16
2.2 Změny ve společnosti - impulsy pro celoživotní učení V předchozí kapitole byl vymezen obsah termínu celoživotní učení a zmíněna potřeba věnovat systému vzdělávání větší pozornost, s důrazem na nutnost doplňování znalostí v průběhu celého života. Co ale vede nadnárodní společenství, vlády jednotlivých zemí a odborníky ze sféry vzdělávací politiky a politiky zaměstnanosti, že až v posledních letech považují modifikaci vzdělávacích struktur a pohledů na proces vzdělávání za natolik nezbytnou? Jsou to především překotné změny ve společnosti, které mají různé příčiny a rovněž důsledky, jež právě potřebu uplatňování principu celoživotního učení vyvolávají.17 V Memorandu o celoživotním učení čteme o změnách, které provází Evropu a jsou srovnatelné s průmyslovou revolucí. Vyspělé země se dostávají do fáze označované jako ekonomika či společnost založená na znalostech. Znalosti, jejich doplňování a schopnost efektivně je využívat, se dostávají do popředí zájmu, pro jejich nenahraditelnou hodnotu pro rozvoj ekonomický i společenský. V 90. letech minulého století začalo v Evropě docházet ke značným změnám ve výrobě, trhy se dostaly do nerovnováhy, což vyústilo ve vysokou strukturální nezaměstnanost, která postihuje především osoby s nedostatečnou kvalifikací. Osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací patří mezi nejrizikovější skupiny na trhu práce, vzhledem k
14
viz § 60 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách Dle Mgr. Stárka z MŠMT 16 Memorandum o celoživotním učení, Evropská komise, 2000, český překlad NVF 17 V následujícím textu kapitoly vycházím z Memoranda o celoživotním učení, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Strategie celoživotního učení ČR, není-li uvedeno jinak. 15
- 15 -
jejich snížené schopnosti či neschopnosti zpětné integrace na pracovní trh v případě například strukturálních změn, kdy tyto osoby ztratí uplatnění ve svém oboru.
„Uplatnění na trhu práce závisí především na úrovni vzdělání, na kvalifikaci a ochotě dále se učit a rekvalifikovat.“ (Operační program Vzdělávání pro konkureschopnost)
Nutnost rozvoje dalšího vzdělávání jako významné součásti celku systému celoživotního učení, pramení mimo jiné právě z potřeby vytvořit podmínky pro to, aby osoby postižené sníženou schopností vrátit se na pracovní trh byly ochotny investovat do takového dalšího učení. Evropská komise v Memorandu zdůrazňuje vytvoření takového systému, který bude zajišťovat uznávatelnost dalšího vzdělávání, neboť nezaměstnaní „nebudou chtít investovat čas, úsilí a peníze do dalšího učení, pokud vědomosti, dovednosti a odbornost, které již získali, nebudou hmatatelně uznávány, ať už pro osobní důvody nebo pro postup v zaměstnání.“18 Lisabonská strategie zdůrazňuje nutnost, aby se evropské vzdělávací systémy více zaměřily na skupiny mladých osob, nezaměstnaných dospělých a postižených dlouhodobou nezaměstnaností, u kterých se především objevuje vysoké riziko ztráty dovedností a znalostí.19 S problémem nezaměstnanosti rizikových skupin je spojena hrozba sociálního vyloučení, zvětšování sociálních rozdílů mezi těmito obyvateli a skupinami pracujících, z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti pramenící právě z problematické reintegrace mezi pracující obyvatelstvo. „Vzdělávání se stává důležitější než kdykoli předtím v ovlivňování šancí lidí na to, že se začlení do společnosti, bude se jim tam dařit a budou zlepšovat své postavení“20. Potřeba nového pohledu na vzdělávání je určována rovněž demografickou situací. V Evropské unie je stárnoucí pracující populace alarmujícím faktem, i když se této skutečnosti ještě v nedávné době nevěnovalo tolik pozornosti. Souviset to může mít se snižováním porodnosti registrované od roku 1965.21 V posledních letech si čím dál více uvědomujeme trend rychlejšího stárnutí populace, což s sebou přináší změnu ve skladbě pracovních sil. Postupně se prodlužující hranice odchodu do důchodu je toho důsledkem. Ze skutečnosti, že na trh práce vstupuje méně mladých lidí, tudíž vedle stárnutí populace stárne i 18
Memorandum o celoživotním učení, Evropská komise, 2000, český překlad NVF Lisbon European Council – Presidenty Conclusions, European Parliament, 2000 20 Memorandum o celoživotním učení, Evropská komise, 2000, český překlad NVF 21 CEDEFOP, 1998, str. 15 19
- 16 -
pracovně aktivní část obyvatelstva, vyvstává zvýšená potřeba aktualizovat a doplňovat vědomosti a dovednosti osob, které již nějakou dobu participují na trhu práce. Tito totiž nemůžou konkurovat mladým lidem vybaveným nejnovějšími vědomostmi a znalostmi současných technologií, získaným počátečním vzděláváním, pokud se nebudou aktivně podílet na získávání nových znalostí a dovedností, díky nimž budou schopni držet krok s rychlým technologickým pokrokem. Proces vzdělávání tudíž nemůže být zastaven ukončením počátečního vzdělávání a vstupem na pracovní trh. Z toho pramení nutnost obrátit pozornost především k dalšímu vzdělávání, které bude reflektovat potřeby trhu práce. Pro potřebu věnovat zvýšenou pozornost neformálnímu a informálnímu učení a možnostem formálního uznávání výsledků takového učení, hovoří rychlý technologický pokrok, díky kterému je dnes možné se v daleko větší míře vzdělávat jiným způsobem a na jiném místě, než výhradně ve školách, případně jiných vzdělávacích institucích. „Skutečnost, že se mikropočítače uplatnily v domácnostech dříve než ve školách, zdůrazňuje význam informálního učení. Informální kontext představuje obrovský potenciál učení a mohl by být důležitým zdrojem inovací metod vyučování a učení.“22 Změny ve vzdělávacím systému se staly tak naléhavé mimo jiné i díky rozrůstající se Evropské unii a společnému vnitřnímu evropskému trhu. Z hlediska zajištění individuální konkurenceschopnosti nejen na trhu domácím, ale i globálním, vyvstala potřeba kvalitního hodnocení a uznávání znalostí a kvalifikačních předpokladů, tedy získávání diplomů, certifikátů a jiných dokladů, srovnatelných a využitelných napříč EU. Evropské země jsou vyzývány k vytvoření strategie celoživotního učení ve vztahu k prioritním cílům EU, tak aby byla zajištěna provázanost jednotlivých národních strategií.
3 Mezinárodní souvislosti 3.1 Historický kontext Pojem celoživotní učení, tak jak jej známe dnes, je užíván od 90. let minulého století, avšak s principy, na kterých je koncepce celoživotního učení postavena, se setkáváme již v 70. letech. V roce 1970 byl na zasedání UNESCO představen dokument An introduction to lifelong learning, který vyvolal ustanovení Mezinárodní Komise pro rozvoj vzdělávání23,
22
Memorandum o celoživotním učení, Evropská komise, 2000, český překlad NVF International Commission on the Development of Education; tato komise sestávala z vysoce postavených odborníků ve vzdělávání z různých zemí 23
- 17 -
která byla pověřena výzkumem situace ve vzdělávání. Výsledkem 2-letého výzkumu byla zpráva Learning to be, shrnující tehdejší stav v oblasti vzdělávání a nastolila doporučení dalšího vývoje. Zpráva doporučila umožnit vyšší participaci jedinců na organizování procesu svého vzdělávání a poukázala na význam informálního vzdělávání. Následovalo několik dokumentů světových organizací zabývajících se myšlenkami celoživotního učení24. Na nějakou dobu debaty o celoživotním učení utichly, aby se objevily opět v 90. letech, zakládající
se
na
potřebě
vyrovnat
se
s problémem
nezaměstnanosti
a
posílit
konkurenceschopnost.25
3.2 Evropská unie Evropská unie dala najevo svůj postoj k významu celoživotního učení vyhlášením Evropského roku celoživotního učení, připadajícím na rok 1996. Vyhlašováním Evropských roků, které se poprvé uskutečnilo v roce 1983, zdůrazňuje význam tématu, jenž je předmětem kampaně daného roku. Tímto projektem, na jehož realizaci jsou každoročně vynakládány nezanedbatelné prostředky, se snaží upozornit členské státy na potřebu věnovat dané problematice zvýšenou pozornost na národní úrovni26. Označením roku 1996 Evropským rokem celoživotního učení zdůraznila unie jeho význam a aktuálnost. Evropa se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti a proto hledá cesty, jak se s tímto problémem vypořádat. Aktuální údaje sice hovoří o nejnižší míře nezaměstnanosti za poslední léta, nicméně ani nejnovější údaj 6,9 % nezaměstnaných není uspokojivý. V porovnání, například Japonsko ve stejnou dobu dosahuje 3,7 % míry nezaměstnanosti a Spojené státy americké 4,5 % nezaměstnaných.27 Tabulka 1: Srovnání míry nezaměstnanosti v EU, Japonsku, USA a ČR (v %) Země 2000 2001 EU-27 8,6 8,4 Japonsko 4,7 5 USA 4 4,8 ČR 8,7 8 *jedná se o údaje za červen 2007
2002 8,8 5,4 5,8 7,3
2003 9 5,3 6 7,8
2004 9 4,7 5,5 8,3
2005 8,7 4,4 5,1 7,9
2006 7,9 4,1 4,6 7,1
2007* 6,9 3,7 4,5 5,7
Zdroj: tabulka vlastní dle údajů Eurostatu
24
například zpráva Reccurent education: a strategy for lifelong learning; The learning Society či No limits to learning: bringing the human gap 25 EURYDICE, 2000, str. 7-11 26 European years, EUROPEAN PARLIAMENT 27 hodnoty získány z Eurostatu
- 18 -
Snaha Evropy vyrovnat se v ekonomických oblastech svým největším dvěma konkurentům – Japonsku a USA vede představitele EU ke snaze o posílení konkurenceschopnosti, jejímiž nositeli je obyvatelstvo. Obyvatelstvo vzdělané a schopné rychlé adaptace na měnící se podmínky. V rámci své sociální politiky, jejímž cílem je právě zvýšení zaměstnanosti a podpora zaměstnatelnosti, vyzývá členské státy k participaci na vytvoření takového rámce vzdělávání, který povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obyvatelstva a nabízí prostřednictvím evropských fondů finanční spoluúčast na projektech, vytvořených v souladu s cíly EU28. A právě vytvoření strategie celoživotního učení v jednotlivých zemích se má stát vůdčím cílem, na který by se měly státy svou vzdělávací politikou orientovat.29
4 Aplikace celoživotního učení v podmínkách ČR 4.1 Legislativní rámec „Každý má právo na vzdělání. ...“ (Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod, Čl. 33, odst. 1) „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu ...“ (Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod, Čl. 26, odst. 1)
Jak plyne z Listiny základních práv a svobod, je vzdělání jedním ze základních práv člověka a je mu proto věnována patřičná pozornost. Právních předpisů upravujících oblast vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů je celá řada. Seznam veškerých platných právních předpisů, vztahujících se k oblasti školství a vzdělávání, obsahuje příloha 4. Jelikož další vzdělávání, případně systém celoživotního učení není komplexně právně uchopen, jeho úprava je dílčím obsahem řady jiných legislativních předpisů. Zde je souhrn alespoň základních právních norem, které se zásadním způsobem dotýkají oblasti vzdělávání obecně a dalšího vzdělávání.
28 29
k podpoře vzdělávání z fondů EU více v kapitole 5 Podpora z fondů EU Lisabonská strategie II, zpracoval Luděk Urban, online: http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=3060
- 19 -
Základním legislativním předpisem upravujícím vzdělávání v České republice je v současnosti zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání, tzv. školský zákon. Tento se podrobně věnuje úpravě předškolního, základního, středního, vyššího odborného vzdělávání a některých jiných typů vzdělávání ve školských institucích, tedy především vzdělávání počátečního. V části první zákona se setkáváme s obecnými ustanoveními, která seznamují se vzdělávací soustavou30 České republiky a fungováním škol a školských institucí obecně. V § 2, odst. 1 zákon uvádí, že vzdělávání v České republice je založeno na zásadách: „a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod, g)
hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání
stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy, h)
možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí
spoluodpovědnosti za své vzdělávání.“31 Oblastí dalšího vzdělávání se zabývá část devátá tohoto zákona. § 113 části deváté umožňuje vykonat zájemci s minimálně základním vzděláním jednotlivou zkoušku absolutoria, maturitní či závěrečné zkoušky, za podmínek zákonem stanovených. Na základě 30 31
Aktuální vzdělávací soustava – viz příloha č. 1 Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání
- 20 -
úspěšného složení zkoušky dostane její účastník osvědčení o vykonané zkoušce, nikoliv však stupeň vzdělání. „Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.“ (§ 113, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.) V souvislosti s pozdějším přijetím zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), dochází k doplnění této části deváté školského zákona o novou možnost získání stupně vzdělání. Tato významná změna zákona umožní dle § 113c získat stupeň vzdělání osobě, jenž vykoná závěrečnou, maturitní zkoušku nebo absolutorium bez předchozího vzdělávání v dané škole a bez nutnosti vykonat zkoušky ze všech předmětů daného vzdělávacího programu.32 Jinou oblastí dalšího vzdělávání, kterou zákon v části deváté upravuje, je poskytování odborných kurzů, kurzů samostatných předmětů a pomaturitních specializačních kurzů, což je předmětem § 114. Zde zákon říká, že střední a vyšší odborné školy můžou kromě standardních vzdělávacích programů poskytovat výuku odborných kurzů a kurzů jednotlivých předmětů či ucelených částí učiva, které slouží jako doplněk všeobecných vědomostí, odborných a dovedností potřebných pro výkon povolání. Pomaturitní kurzy mají navazovat odborným zaměřením na předchozí vzdělávání a rozšířit kvalifikaci. Výsledkem všech těchto kurzů je získání osvědčení, nikoliv dosažení stupně vzdělání.
Školský zákon detailně upravuje všechny součásti vzdělávací soustavy kromě vysokého školství. Tento nejvyšší článek vzdělávací soustavy právně ošetřuje zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. Zákon se zabývá podrobným popisem fungování vysokých škol veřejných, státních i soukromých. V úvodním ustanovení zákon označuje vysoké školy za vrcholná centra vzdělanosti, která hrají hlavní roli v rozvoji společnosti, mimo jiné taky proto, že „poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat,
32
Více viz kapitola 4.4 Aplikace modulového systému a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, především podkapitoly 4.4.1 Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) a 4.4.2 Národní soustava kvalifikací.
- 21 -
prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání“ (§ 1, písm. d) zákona č. 111/1998 Sb.). Možnost dalšího vzdělávání na vysokých školách zákon upravuje v § 60, který vymezuje celoživotní vzdělávání: “§60
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně
nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem. §60 (2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. §60 (3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona.“33
Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance pro oblast rozvoje lidských zdrojů upravuje zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Ten se kapitole odborného rozvoje zaměstnanců věnuje v hlavě II (§ 227 – 235) desáté části zákona. V § 227 vymezuje, co se rozumí péčí o odborný rozvoj zaměstnanců, zákon jím rozumí zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů a prohlubování a zvyšování kvalifikace. Tato část zákona pokračuje podrobnější úpravou jednotlivých forem odborného rozvoje zaměstnanců. V § 228 zákon ukládá zaměstnavateli povinnost zaškolit či zaučit takové zaměstnance, kteří nastupují bez potřebné kvalifikace. V případě nezbytnosti též v situaci, kdy na podnět zaměstnavatele přechází zaměstnanec na jiné pracoviště nebo k výkonu jiného druhu práce. § 229 upravuje zabezpečení odborné praxe absolventům škol, kterými rozumí zaměstnance, jejichž odborná praxe ještě nedosáhla doby 2 let od řádného ukončení studia. Dále zákon pokračuje v § 230, kde definuje pojem prohlubování kvalifikace a určuje povinnost zaměstnance prohlubovat svou kvalifikaci, zaměstnavateli zároveň určuje právo zaměstnanci účast na vzdělávání přikázat. § 231 - § 235 se zabývá zvyšováním kvalifikace zaměstnanců, jeho formami a úpravou pravidel pro čerpání pracovního volna s náhradou mzdy v případě účasti na programech pro zvyšování kvalifikace.
33
Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
- 22 -
Zákoník práce ve svém vývoji prošel ve vymezení práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele změnami. Odpovědnost za zvyšování kvalifikace zákon přenášel postupně více na zaměstnance. Před rokem 1991 všechny verze zákoníku ukládaly povinnost ve věci prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců na stranu zaměstnavatele. Verze zákoníku ze začátku 90. let tuto povinnost nejprve odklání do obecné roviny „organizace pečují …“ a v roce 1994 již novela zákoníku práce povinnost přesouvá na stranu zaměstnanců, jak je tomu i v poslední novele z minulého roku.34 Část pátá zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti přináší úpravu aktivní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosáhnout co nejvyšší úrovně zaměstnanosti. Za jeden z nástrojů zákon označuje rekvalifikace, jejichž úpravou se zabývá v Hlavě II této části zákona. Za rekvalifikaci zákon podle § 108 považuje získání nové kvalifikace či rozšíření kvalifikace stávající nebo její obnovování a vymezuje, které subjekty mohou rekvalifikaci provádět. Jedná se o akreditované zařízení nebo zařízení se vzdělávacími programy akreditovanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zákon rozlišuje 2 typy rekvalifikací: §
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání „Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.“ (§ 109, odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.)
§
rekvalifikace zaměstnanců „Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců
34
Palán, Z.: Právo v dalším vzdělávání, str. 4-5
- 23 -
zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.“ (§ 110, odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.) Zákon o zaměstnanosti doplňuje vyhláška č. 519/2004 o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dle § 1 této vyhlášky se za možnosti získání rekvalifikace považují: -
vzdělávací programy dalšího vzdělávání
-
speciální programy, kde uchazeč získá určité pracovní dovednosti
-
vzdělávací aktivity mezinárodních programů
-
vzdělávací programy pro uchazeče se zvýšenou péčí při hledání zaměstnání
-
středoškolské vzdělávací programy
-
ostatní aktivity vedoucí k získání nebo rozšíření kvalifikace35
Pravidla pro udělení akreditace pro zařízení, která mají zájem o provádění rekvalifikací, upravuje vyhláška č. 524/2004 o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, vydaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Institucionální zabezpečení oblasti vzdělávání zajišťuje zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, který zřizuje ústřední orgány státní správy a vymezuje okruh jejich působnosti.36
Nejnovějším legislativním předpisem, zabývajícím se úpravou dalšího vzdělávání, je zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), který nabyl účinnosti dne 31.8.2007.37
35
Vyhláška č. 519/2004 o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců Více v kapitole 4.2 Institucionální zabezpečení 37 Tomuto zákonu a novým možnostem v oblasti dalšího vzdělávání s jeho vznikem spojenými se podrobně věnuji v kapitole 4.4 Aplikace modulového systému a uznávání výsledků dalšího vzdělávání 36
- 24 -
4.2 Institucionální zabezpečení V České republice neexistuje ministerstvo či jiná instituce, která by jako jediná zastřešovala systém vzdělávání ve všech jeho podobách. V současnosti nejvýznamnější institucí, spravující oblast vzdělávání, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Druhou institucí, která do určité míry upravuje oblast dalšího vzdělávání je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Povinnost participovat na některé formě organizaci vzdělávání se týká i některých ostatních ministerstev. Územní samosprávné celky mají ze zákona povinnost se podílet na organizaci vzdělávání ve svém teritoriu.
4.2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Hlavní institucí, vykonávající státní správu na poli vzdělávání je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Působnost tohoto ministerstva je vymezena v zákoně č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění, nazývaném též kompetenčním zákonem. Výhradně tímto ministerstvem se zabývá § 7, který uvádí: „(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona1) a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu1a) . (3) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce.“38 V části třetí zákon uvádí zásady, pravomoci a povinnosti, jenž jsou společné pro všechny ústřední orgány státní správy v tomto zákoně vymezené. Pro MŠMT stejně jako pro jiné z této části plyne: a. plnit v rámci působnosti úkoly uložené zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy 38
Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
- 25 -
b. řídit se při vykonávání veškeré činnosti zákony a vládními usneseními c. zkoumat společenskou problematiku v rámci své působnosti, analyzovat výsledky a tvořit opatření k řešení aktuálních otázek. d. zpracovávat koncepce rozvoje svěřeného odvětví, řešit hlavní otázky a ty předkládat vládě ČR s přiměřeným informováním veřejnosti o návrzích zásadních opatření e. předkládat podklady k sestavování návrhů státních rozpočtů země za svěřené odvětví a pro přípravu jiných opatření f. zaujímat
stanovisko
k návrhům
předkládaným
vládě
ČR
jinými
ministerstvy, v případě, že se týkají oblasti jeho působnosti g. zajišťovat právní úpravu záležitostí patřících do působnosti ČR, připravovat návrhy zákonů a jiných předpisů v oblasti jeho působnosti a návrhy uložené vládou, dohlížet na zachovávání zákonnosti v oblasti své působnosti a vytvářet dle zákonů opatření vedoucí k nápravě h. zajišťovat
v rámci
působnosti
úkoly
související
s rozvíjením
mezinárodních vztahů i. uskutečňovat s ostatními ministerstvy vzájemnou výměnu potřebných podkladů a informací (§ 20 - § 27 zákona č. 2/1969 Sb.) MŠMT spadá stejně jako jiná ministerstva pod kontrolní činnost vlády ČR, tak jak uvádí § 28 kompetenčního zákona. Roli současného (srpen 2007) představitele vlády působícího v čele MŠMT představuje ministryně Mgr. Dana Kuchtová. Konkrétní aktivity a odpovědnosti MŠMT vymezuje zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání. Dle tohoto zákona jimi jsou: -
řízení státní správy ve školství a odpovědnost za vzdělávací soustavu
-
zajištění podmínek pro ústavní a ochrannou výchovu prostřednictvím pravomoci zřizování a rušení školských zařízení pro výkon takové výchovy a zařízení pro vzdělávání pedagogických pracovníků
-
zřizování a rušení škol pro národnostní menšiny s jejich vyučovacím jazykem, pokud tak nečiní obec či kraj
-
zřizování a rušení škol fungujících na základě mezinárodních smluv
-
kontrola efektivního využití finančních prostředků
-
udělování ocenění jedincům, jenž se podílely na rozvoj vzdělávání
-
pokusné ověřování organizace vzdělávání a pokusné řízení škol a školských institucí
- 26 -
-
vyhlašování rozvojových vzdělávacích programů a programů hodnocení výsledků vzdělávání
-
tvorba metodiky pro vytvoření vzdělávacího programu pro oblast základního vzdělávání (§ 169 – § 171 zákona č. 561/2004 Sb.)
V souvislosti s využíváním finančních podpor ze strukturálních fondů Evropské unie, plní MŠMT roli jednoho z řídících orgánů pro operační programy, v rámci kterých mohou kompetentní osoby žádat dotace na své projekty. MŠMT v současném programovém období 2007 – 2013 řídí operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a operační program Výzkum a vývoj pro inovace.
4.2.2 Ministerstvo práce a sociálních věcí S ohledem
na
skutečnost,
že
vzdělání
a
znalosti
představují
jeden
z nejvýznamnějších vlivů na situaci na trhu práce, je MPSV po MŠMT druhou nejdůležitější vládní institucí, která se podílí na organizaci oblasti rozvoje lidských zdrojů. Stejně jako v případě předchozího ministerstva, je působnost MPSV vymezena zákonem č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění. V § 9 je funkce tohoto ministerstva popsána následovně: „Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.“39 Pravomoci a povinnosti uložené tímto zákonem jsou totožné pro všechna ministerstva (viz 2. odstavec předchozí kapitoly). Ve vztahu k využívání finančních dotací ze strukturálních fondů EU plní MPSV roli řídícího orgánu pro operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti (srpen 2007) řídí místopředseda vlády RNDr. Petr Nečas.
39
Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
- 27 -
4.2.3 Ostatní ministerstva Státní správa ve věci zřizování a rušení škol a školských zařízení je vedle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svěřena taktéž Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu zahraničních věcí. Školský zákon v § 172 uvádí: (1) „Ministerstvo obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy, vyšší odborné vojenské školy a školská zařízení jim sloužící. (2) Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy, vyšší policejní školy a školská zařízení jim sloužící, střední školy požární ochrany, vyšší odborné školy požární ochrany a školská zařízení jim sloužící. (3) Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje střední školy Vězeňské služby a školská zařízení jim sloužící a školy a školská zařízení pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. (4) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a zrušuje základní školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.“40 Fungování těchto ministerstev vymezuje rovněž zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění. Další rolí, jenž sehrávají ministerstva ve vzdělávací politiky je jejich funkce coby poradního orgánu při vydávání rámcových vzdělávacích programů Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Plyne to z § 4 školského zákona, dle kterého MŠMT konzultuje vzdělávací programy s ministerstvy, do jejichž oblasti daný program zasahuje.
4.2.4 Obce a kraje Územním samosprávním celkům účast na organizaci vzdělávání ukládají zákony: •
zákon č. 129/2000 Sb. o krajích Dle tohoto zákona se kraje v rámci své samostatné působnosti mají zabývat mimo
jiné uspokojováním potřeb občanů v oblasti vzdělávání, výchovy a získávání informací. Děje se tak prostřednictvím výborů pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, které zřizuje zastupitelstvo kraje dle zákona.
40
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání
- 28 -
Podle § 78, odst. 6: „Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a) v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje, b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje, c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo“41 •
zákon č. 128/2004 Sb. o obcích Tento zákon ukládá v § 35 obcím povinnost v rámci své samostatné působnosti
vytvářet podmínky pro uspokojování potřeb svých občanů, mezi které patří rovněž potřeba výchovy a vzdělávání. •
zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze Stejnou povinnost ukládá i tento zákon v § 16 představitelům hlavního města
Prahy. Stejně jako v případě krajů je zastupitelstvu hlavního města uložena povinnost zřizovat mimo jiné i výbor pro výchovu a vzdělávání. Dle § 78: „Výbor pro výchovu a vzdělávání a) posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Praze, b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha zřizuje, c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, 41
Zákon č.129/2000 Sb. o krajích
- 29 -
d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.“42 Od začátku 90. let tuto oblast upravoval ještě zákon č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství, který byl však přijetím nového školského zákona v roce 2004 zrušen.
4.3 Strategie celoživotního učení ČR Strategie celoživotního učení ČR (dále jen Strategie) je dokumentem, který má dle jeho tvůrců představovat ucelený koncept celoživotního učení, který před přijetím tohoto dokumentu chyběl. Strategie vznikla na základě doporučení orgánů Evropské unie, které vybízí členské státy k vytvoření národních strategií celoživotního učení. V této souvislosti EU nabízí finanční pomoc projektům, směřujícím k cíli vytvoření funkčního systému celoživotního učení, a to formou finančních spoluúčastí na jednotlivých projektech v rámci operačních programů. Dokument poukazuje v této souvislosti na propojení priorit operačních programů a dílčích cílů, které Strategie vymezí. Vzhledem k množství dokumentů, které se více či méně zabývají celoživotním učení, přínosem Strategie má být sjednocení myšlenek v nich obsažených do uceleného konceptu celoživotního učení.43 Dokument, předložený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vláda schválila dne 11. července 2007. Vládní usnesení nařizuje zpracování implementačního plánu Strategie a jeho následnou realizaci ministryni školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ostatními ministry, hejtmany a primátorem hlavního města Prahy. Termín pro předložení implementačního plánu vládě je stanoven na 31.12. 2008.44 Po obsahové stránce je dokument poměrně komplexní45. První kapitola uvádí do problematiky celoživotního učení, definičně ji vymezuje, věnuje se popisu součástí systému
42
Zákon č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze Strategie celoživotního učení ČR, MŠMT, str. 5-6 44 Usnesení Vlády České republiky č. 741 ze dne 11. července 2007 o Strategii celoživotního učení České republiky 45 Informace uvedené ve zbývajícím textu subkapitoly 4.3 Strategie celoživotního učení ČR čerpány ze stejnojmenného dokumentu MŠMT, není-li uvedeno jinak. 43
- 30 -
celoživotního učení a nechybí ani představení stávajících dokumentů, dotýkajících se celoživotního učení ať už na úrovní ČR či nadnárodního charakteru. Další, analytickou část, tvůrci věnují analýze současné situace v rozvoji celoživotního učení a pojmenování problematických míst v jednotlivých oblastech. Závěr kapitoly je věnován SWOT analýze současného stavu rozvoje celoživotního učení v podmínkách České republiky. Stěžejní částí práce je kapitola třetí – strategická část, v jejímž úvodu tvůrci jmenují vizi pro celoživotní učení v ČR: „Poskytnout všem skupinám populace v průběhu celého života příležitosti k získávání a uznávání kvalifikací použitelných na trhu práce a ke zdokonalování klíčových kompetencí potřebných pro uplatnění v pracovním, občanském i osobním životě.“46 Mimo vymezení vize pro celoživotní učení je kapitola postavena na určení strategických směrů, jakožto priorit, které by v budoucnu při realizaci měly být sledovány. Konkrétně se jedná o priority: a) uznávání a prostupnost b) rovný přístup c) funkční gramotnost d) sociální partnerství e) stimulace poptávky f) kvalita g) poradenství Jmenované strategické směry jsou dále ve Strategii rozpracovány do návrhů konkrétnějších opatření, které mají svým charakterem výše uvedené priority následovat. Návrhy opatření jsou zde rozčleněny dle konkrétních oblastí celoživotního učení, kterých se dotýkají, včetně odpovědného ministerstva (případně ministerstev), jenž bude v budoucnu za jejich plnění odpovídat. Pro oblast dalšího vzdělávání Strategie navrhuje 7 opatření, jejichž rozpracováním by se měli tvůrci implementačního plánu podrobněji zabývat. Prvním opatřením je stimulace k vyšší účasti na dalším vzdělávání, a to jak směrem k zaměstnavatelům, tak jednotlivcům a zvýšení investic do takového vzdělávání. Dalšími opatřeními tvůrci jmenují posílení uznávání individuálních cest k získání kvalifikace, vytvoření podmínek pro návaznost nabídky vzdělávání na skutečné potřeby trhu práce,
46
Strategie celoživotního učení ČR, MŠMT, str. 46
- 31 -
nabízet dostupné vzdělávací příležitosti vycházející z potřeb klientů, zlepšit úroveň vzdělávání zaměstnanců, obecně zkvalitnit další vzdělávání a vyvinout informační a poradenský systém, který by sjednotil dosud rozptýlené databáze. Čtvrtá kapitola Strategie se věnuje krátkému představení operačních programů, zaměřujících se na podporu celoživotního učení a jeho dílčích součástí, zpracovaných pro programové období 2007 – 2013.47 Stěžejní přínos této kapitoly vidím především ve vykreslení provázanosti návrhů opatření uvedených ve Strategii s operačními programy. Tabulka 2: Vazby operačních programů ke Strategii celoživotního učení ČR
Zdroj: Strategie celoživotního učení ČR, MŠMT, str. 71
Vzhledem k dosavadní neexistenci národní strategie celoživotního učení, představuje tento dokument nepochybně jistý přelom pro uplatňování principu celoživotního učení. Zde je však nutno říci, že bez implementačního plánu, ze kterého by teprve měly být zřetelné konkrétní kroky realizace Strategie, které se budou v následném období naplňovat, stále není možné hodnotit, jakého efektu vytvoření Strategie celoživotního učení ČR může 47
V současné době jsou návrhy těchto operačních programů ve fázi vyjednávání s Evropskou komisí o jejich konečné podobě. Více o návrzích viz kapitola 5 Podpora z fondů EU.
- 32 -
dosáhnout. Tento víceméně obecný charakter je Strategii vytýkán i ze strany Unie zaměstnavatelských svazů, která ve svém stanovisku48 upozorňuje na výrazný nedostatek chybějící realizační části Strategie, která by obsahovala konkrétní kroky, termíny plnění a odpovědné osoby.
4.4 Aplikace modulového systému a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Problém v oblasti dalšího vzdělávání je spatřován v nízké participaci dospělé populace na vzdělávání ve srovnání s jinými zeměmi a dosavadní minimální možnosti jak dosáhnout formálního stupně vzdělání.49 V České republice doposud chyběla možnost jednotlivců organizovat si vzdělávání dle svých možností a nebýt omezen na studijní programy pro možnost získání stupně vzdělání. Tato situace se výrazně mění novým zákonem č. 179/2006 Sb., který přináší spolu s vytvářením Národní soustavy kvalifikací do českého vzdělávacího systému nové možnosti.
4.4.1 Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)50 Ač již název vypovídá o tom, že zákon upravuje oblast dalšího vzdělávání, charakter změn, které s sebou jeho uvedení do praxe přinese, se dotkne rovněž vzdělávání počátečního, lépe řečeno přinese do určité míry možnost alternativy počátečního vzdělávání. Tento zákon, jenž byl schválen dne 30. března 2006, nabyl účinnosti dne 1. srpna 51
2007 , zásadním způsobem doplňuje možnosti, jakým způsobem lze dosáhnout určitého stupně vzdělání. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) upravuje: „a) systém ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, b) kvalifikace, 48
Připomínky ke Strategii celoživotního učení ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, MŠMT 50 Kapitola zpracována dle jmenovaného zákona a informačních portálů Národní soustavy kvalifikací www.narodni-kvalifikace.cz a www.nsk.nuov.cz. 51 Dle zákona „s výjimkou ustanovení části první hlavy I a II, § 22 písm. a), § 23 a 24, § 25 odst. 1, části druhé, části třetí bodů 2 až 15 a 19 až 23, části čtvrté a části osmé, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.“ 49
- 33 -
c) kvalifikační standardy dílčí kvalifikace, d) hodnotící standardy dílčí kvalifikace, e) Národní soustavu kvalifikací, f) pravidla udělování, prodlužování platnosti a odnímání autorizace k ověřování výsledků dalšího vzdělávání, g) práva a povinnosti účastníků dalšího vzdělávání, h) působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.“ (§ 1, odst. 1)
Základním posláním zákona je vypořádat se s problémem běžné praxe, kdy osoba získá například praxí či samostudiem znalosti odpovídající určité profesi, ale z jakýchkoliv důvodů nemá možnost či zájem strávit několik let školní docházkou pro možnost získání stupně vzdělání. Taková osoba je na trhu práce znevýhodněna, neboť doklad o vzdělání v oboru je často nutným předpokladem pro získání odpovídajícího zaměstnání. Nový zákon, který významnou měrou přispívá k rozvoji celoživotního učení, zavádí do praxe systém, díky němuž bude možno ověřovat znalosti osob získané neformálním či informálním učením (případně formálním, v jehož případě nedošlo k jeho plnému dokončení). Jakým způsobem bude systém fungovat? Díky zveřejňovaným požadavkům (kvalifikačním a hodnotícím standardům) na znalosti k získání určité kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací bude každý mít možnost posoudit úroveň svých znalostí v daném oboru, případně se dovzdělat. V případě, že se jednotlivec rozhodne získat oficiální doklad o svých kvalifikačních předpokladech, podá žádost u některé z autorizovaných osob, jenž budou vykonávat roli zkoušejícího. Fungování Národní soustavy kvalifikací, vymezení dílčích a úplných kvalifikací, hodnotících a kvalifikačních standardů se zákon věnuje v § 3 - § 8. Pravidly udělování autorizací se zabývá Hlava III. Podle § 10 bude fyzické osobě, jenž podala žádost o získání autorizace, tato udělena v případě, že žadatel: „a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) dosáhl věku nejméně 23 let, c) je bezúhonný, d) prokáže získání odborné způsobilosti odpovídající dané dílčí kvalifikaci, e) prokáže nejméně 5 let praxe v povolání, pro jehož výkon je potřebná odborná způsobilost, kterou v případě autorizace pro příslušnou dílčí kvalifikaci bude ověřovat u jiných osob, - 34 -
f) předloží čestné prohlášení o seznámení se s aktuálním vývojem v oblasti dané dílčí kvalifikace a jí odpovídajících povolání, g) prokáže zajištění nezbytných materiálních a technických předpokladů pro provádění zkoušky uvedené v § 18 stanovených v hodnotícím standardu příslušné dílčí kvalifikace, h) na majetek žadatele nebyl v posledních 5 letech prohlášen konkurs, nebylo proti němu zahájeno insolvenční řízení, není v likvidaci, nedošlo k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku žadatele nebo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek žadatele nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, i) nemá v posledních 5 letech daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, j) požádal o udělení autorizace pro dílčí kvalifikaci, pro kterou je schválen kvalifikační i hodnotící standard.“52
Podmínky pro získání autorizace právnickou osobou jsou obdobné, zákon navíc říká, že právnická osoba musí určit jednu z osob, kterou se společností váže pracovněprávní nebo jiný vztah, která bude vystupovat jako autorizovaný zástupce. Na toho se vztahují podmínky stejné jako v případě žadatele jako fyzické osoby. Osvědčení o autorizaci je vydáváno dle zákona na 5 let, dřívější zánik autorizace či možnost jejího odebrání autorizačním orgánem upravuje zákon v § 16. Zákon pokračuje úpravou samotného procesu hodnocení odborné způsobilosti v § 17-§ 20, kde vymezuje obecné podmínky, průběh zkoušky, vydávání certifikátu a možnosti požádání autorizujícího orgánu o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušky. V souvislosti s dopady tohoto zákona vznikla nutnost modifikace některých dalších již existujících zákonů. Tuto skutečnost zákon upravuje v části druhé až osmé. Změny se týkají zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákona o pedagogických pracovnících, živnostenského zákona, zákona o správních poplatcích, zákona o daních z příjmů, zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením a školského zákona, kterého se změny dotkly nejvíc. Zákon nově vymezuje povinnost školských zařízení umožnit zájemcům možnost složit
52
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
- 35 -
závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku či absolutorium i bez předchozí účasti na vzdělávání v dané škole:
„(1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu 26a) získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy. (3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu 26b).“53
Tímto zákonem se tedy otevírají nové možnosti jak pro zájemce o získání osvědčení o svých dovednostech, ale rovněž pro spektrum osob, jenž budou mít zájem o udělování takových certifikátů. Prostor se otevírá jak pro jednotlivce, tak především pro vzdělávací instituce a školy, které takto budou mít možnost zvětšit rozsah svých služeb. Dle informací z oddělení dalšího vzdělávání MŠMT v současné době ještě nejsou evidovány žádné žádosti o udělení autorizace, což je ovšem dáno krátkým obdobím od 53
§ 113c zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání, v platném znění
- 36 -
účinnosti tohoto zákona. Zájem o autorizaci je zatím pozorován především ze strany škol a jiných vzdělávacích institucí. Přínosy pro zaměstnavatele? Dá se očekávat, že zaměstnavatelé budou tomuto systému ověřování znalostí nakloněni. Je totiž zřejmé, že certifikát vydaný zájemci na základě zákona č. 179/2006 Sb. bude výstižněji charakterizovat současnou úroveň schopností a znalostí uchazeče o zaměstnání, než je tomu v případě výučních listů, které v situaci, kdy osoba nepracovala v oboru, ztrácejí vypovídací hodnotu a na ověřování dovedností získaných praxí u každého uchazeče zaměstnavatel nemá prostor. Zákon by měl vzhledem ke skutečnosti, že umožní v konečné fázi získat uchazeči výuční list či posléze maturitu jiným způsobem, než formálním vzděláváním ve formě několikaleté školní docházky, takto umožnit propojení počátečního a dalšího vzdělávání, potřeba kterého byla v minulých letech zdůrazňována. V souvislosti s vytvářením systému uznávání výsledků vzdělávání dle tohoto zákona, vznikají systémové projekty Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání, které zajistí fungování takového procesu v praxi.
4.4.2 Národní soustava kvalifikací54 Na základě zákona č. 179/2006 Sb. vzniká Národní soustava kvalifikací, jenž je základním nástrojem pro to, aby zákon mohl vůbec fungovat. NSK je registrem, který obsahuje kvalifikace, v rámci kterých je možné skládat zkoušky vedoucí k vydání certifikátu o skutečných znalostech uchazeče v daném oboru. Fungování soustavy je vymezeno v § 6 zmiňovaného zákona, který ukládá její vedení příspěvkové organizaci Národní ústav odborného vzdělávání, jejíž povinností je zveřejňovat aktualizaci NSK na internetových stránkách. Soustava sestává z tzv. dílčích a úplných kvalifikací, jenž jsou po projednání sektorových rad, NÚOV a schválení příslušným ministerstvem, do jehož působnosti kvalifikace spadá, oficiálně vyhlášeny MŠMT, kdy je posléze NÚOV zveřejňuje na webových stránkách www.narodni-kvalifikace.cz. Kvalifikace úplné je možné dosáhnout po získání certifikátů za splnění určených dílčích kvalifikací, kdy se zájemce přihlásí ke zkoušce ve škole odpovídají dané kvalifikaci a po jejím úspěšném absolvování obdrží daný diplom
54
Kapitola zpracována na základě informací portálů Národní soustavy kvalifikací www.narodni-kvalifikace.cz a www.nsk.nuov.cz a informací získaných konzultací na Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT.
- 37 -
odpovídající danému vzdělávacímu stupni (výuční list, maturita atd.). Získání např. výučního listu cestou skládání dílčích kvalifikací se tak stává alternativou absolvování daného učebního oboru školní docházkou v předepsaném počtu let. Tuto možnost získání kvalifikace ocení především ti, jenž nepracují v oboru, ve kterém se vyučili a získali praxí dovednosti v oboru jiném, ve kterém jim ale chybí potřebný doklad o svých znalostech. Zákon v § 6 uvádí, jaké informace musí být v případě úplných a dílčích kvalifikací zveřejňovány na internetových stránkách. Základními náležitostmi, které obsahuje schválená dílčí kvalifikace, jsou kvalifikační a hodnotící standard. Kvalifikačním standardem se dle § 2, písm. f) rozumí „strukturovaný popis odborné způsobilosti fyzické osoby pro řádný výkon určité pracovní činnosti nebo souboru pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních“ a hodnotícím standardem dle § 2, písm. g) „soubor kritérií, organizačních a metodických postupů a materiálních a technických předpokladů stanovených pro ověřování dosažení odborné způsobilosti vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních“. V okamžiku schválení a uveřejnění těchto standardů dílčích kvalifikací vzniká prostor pro zájemce o udělení autorizace, kteří podávají své žádosti dle zákona č. 179/2006 Sb. (podmínky viz výše) k autorizačnímu orgánu, jímž je příslušné ministerstvo55. Rozmezí cen za zkoušku dílčí kvalifikace stanovuje MŠMT dle časové náročnosti zkoušky a potřeby materiálního vybavení. Stanovení konkrétní částky z daného rozmezí je v kompetenci autorizované osoby, která bude zkoušku provádět. Získání úplné kvalifikace, tedy stupně vzdělání, které se bude uskutečňovat na odpovídající škole, je v případě státních škol bezplatné, tzn. za stejných podmínek jako pro studenta, který skládá zkoušku po absolvování studijního programu v dané škole. Za cíle zavádění NSK dle zákona č. 179/2006 označují tvůrci soustavy především zkvalitnění vzdělávání ve školských zařízeních a rozvíjení podpůrných systémů, propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Dále předpokládají rozvoj dalšího vzdělávání ve školách a zvýšení účasti na vzdělávání.56 Soustava by v žádném okamžiku neměla být rigidní. Zvláště v nejbližší budoucnosti budou schválené kvalifikace v hojném počtu přibývat, neboť je systém takového ověřování znalostí teprve v počátcích své působnosti. V současné době je zpracováno 290 dílčích kvalifikací v rámci 85 úplných kvalifikací. Schváleno MŠMT a vyhlášeno v NSK je
55 56
Jejich seznam a výčet oblastí, jenž mají na starosti, jsou uvedeny v příloze 2. Národní soustava kvalifikací, NÚOV, online: http://www.nsk.nuov.cz/index.php?c=217
- 38 -
ke dni 6. 8. 2007 37 dílčích kvalifikací57. Všechny dosud schválené standardy jsou z oblasti střední obchodních škol, v současné době je tedy možné získat výuční list. V budoucnu se počítá s nastavením dílčích kvalifikací s ohledem na možnost složení maturity, tzn. dosažení úplného středoškolského stupně vzdělání. Na projekt NSK, který je spolufinancován z prostředků ESF minulého programového období 2004 - 2006 bude po jeho skončení navazovat projekt NSK II., na jehož realizaci bude možné čerpat z evropských prostředků cca 940 mld. Kč58.
4.4.3 Národní soustava povolání Druhým projektem59, který provází vznik systému uznávání výsledků vzdělávání, je Národní soustava povolání. Jeho zadavatelem je MPSV, realizátory jsou: Trexima, s.r.o., Hospodářská komora ČR, Institut Svazu průmyslu ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tento projekt poskytne přehled o povoláních a pozicích žádaných na trhu práce, na který bude navazovat Národní soustava kvalifikací, která podrobně vymezí konkrétní požadavky pro výkon daného povolání, pro které je možné získat kvalifikaci způsobem ověřování znalostí dle zákona č. 179/2006. NSP však může fungovat i bez nutného vztahu k NSK, což plyne z prioritních cílů, jenž si tvůrci projektu stanovili. Těmi hlavními cíly jsou: •
silnější role zaměstnavatelů v oblasti rozvoje lidských zdrojů
•
informovanost vzdělávacích institucí o aktuální situaci na trhu práce
•
existence databáze povolání
•
participace sociálních a jiných partnerů na zpracování informací o potřebách na trhu práce
•
flexibilnější a mobilnější trh práce ČR, i v rámci celé EU
Existence takové soustavy tudíž nebude přínosná pouze pro jednotlivce kvůli orientaci na trhu práce, ale zdrojem cenných informací bude rovněž pro vzdělávací instituce, kterým bude sloužit jako vodítko při sestavování studijních programů a vzdělávacích kurzů, aby korespondovaly s aktuálními požadavky trhu práce. V současné době se můžeme v této oblasti již setkat s Integrovaným systémem typových pozic a jeho součástí Kartotékou typových pozic, které představují registr informací
57
viz příloha 3 Dle informací Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 59 Informace o projektu čerpány z informačního portálu www.nsp.cz.
58
- 39 -
o trhu práce a právě z nich bude nově budovaná Národní soustava povolání vycházet. Projekt je v současnosti v přípravné fázi a spuštěn by měl být v polovině roku 2008.
4.4.4 Sektorové rady60 Hlavním důvodem pro vytvoření systému uznávání výsledků učení je zvýšit zaměstnatelnost daného okruhu lidí, kterým k získání nového zaměstnání chyběl potřebný doklad o znalostech a dovednostech určité kvalifikace. Aby vznikající možnost získání takového dokladu tímto novým způsobem dosáhla svého cíle, je základním požadavkem uznávatelnost kvalifikačního dokladu, získaného dle zákona č. 179/2006 Sb., ze strany zaměstnavatelů. A toho se má docílit prostřednictvím jejich spolupráce přes tzv. sektorové rady, které zajistí novému systému provázanost s praxí a tudíž jeho smysluplnost. Pozitivním vlivem účasti zástupců zaměstnavatelů je jejich znalost aktuální situace na trhu práce, tudíž schopnost poskytnout přehled o žádaných kvalifikacích v určitém odvětví, které zastupují, a obsahu znalostí a dovedností, jenž by měly být s danou kvalifikací spojeny, zkrátka jsou schopni identifikovat potřeby zaměstnavatelů poptávajících pracovní síly v daném odvětví. S tím jak se trh práce vyvíjí souvisí často problém právě absence vazeb zaměstnavatelů v určité sféře a například vzdělavatelů v této oblasti. Jak uvádí předseda již existující sektorové rady zemědělství Ing. Jiří Navrátil: „… prvotním a zřejmě největším problémem, je rozpor v pohledu na trh práce v zemědělství mezi podnikateli v zemědělské výrobě a zástupci „teoretické“ sféry“61. Za hlavní role sektorových rad označují tvůrci monitoring trhu práce a vysledování jeho změn a aktuálních potřeb, a to jak z pohledu zaměstnavatelů, tak pracovních sil, dále podporu vzdělávání v daném odvětví, spolupráci se vzdělávacími institucemi a prosazování inovací v obsahu kvalifikací. Pro vykonavatele státní správy by měly rovněž sloužit jako poradenský či výkonný orgán v oblasti dalšího vzdělávání. Přínosem zastoupení zaměstnavatelů by měla být i propagace projektů NSK a NSP směrem k širšímu spektru zaměstnavatelů a zvýšit tak jejich povědomí o nově budovaném systému uznávání kvalifikací. Pro zajištění vyšší reprezentativnosti sektorových rad a možnosti kvalitně monitorovat všechny sféry pracovního a vzdělávacího trhu, nesestávají tyto pouze z jednotlivých zaměstnavatelů. Ti by měli mít v radách nadpoloviční zastoupení. Kromě nich však v radách budou zasedat dále představitelé profesních sdružení, cechů a odborníků v daném odvětví, 60
Tato subkapitola byla zpracována na základě informačního portálu www.nsp.cz (sekce Sektorové rady) a dokumentu Model sektorových rad, NÚOV, 2006, není-li uvedeno jinak. 61 Sektorová rada zemědělství, NSP, online: http://www.nsp.cz/sektorove_rady/skr_zemedelstvi.aspx
- 40 -
zástupce odborů, autorizujícího orgánu (ministerstva), vzdělavatelů, zástupce vysokého školství, servisně-poradenské společnosti a zástupce NÚOV, který připravuje konkrétní návrhy standardů předkládané MŠMT ke schválení. V procesu vytváření sektorových rad rozhodně nepřísluší České republice prvenství. Potřeba vyšší provázanosti oblasti vzdělávání s praxí, tedy s reálným trhem práce se prosazována na evropské úrovni a stejně tak na úrovni jednotlivých vládních politik. V případě modelu sektorových rad se čeští tvůrci nechali inspirovat soustavou Sector Skills Councils – sektorovými radami z Velké Británie, které již nějakou dobu úspěšně fungují na britském poli rozvoje lidských zdrojů. Právě ze zkušeností ze zahraničí vychází i vytváření podoby sektorových rad, ať už se jedná o skladbu členů, či o jejich počet. Za horní hranici počtu osob v sektorové radě bylo stanoveno 25 členů, přičemž za ideální je považován počet 12-13 osob sdružených v jednotlivé sektorové radě. Následující schéma přehledně ukazuje proces, jehož výsledkem je vytvoření Národní soustavy kvalifikací v ČR a fáze, ve kterých se na tomto procesu podílí jednotliví aktéři tvorby. Obrázek 1: Model fungování uznávání kvalifikací dle zákona č.179/2006 Sb.
Zdroj: Model sektorových rad, NÚOV, 2006
- 41 -
V současné době již existuje 15 sektorových rad,
jedná se konkrétně o tyto
oblasti: -
Sektorová rada pro energetiku
-
Sektorová rada pro vodní hospodářství
-
Sektorová rada zemědělství
-
Sektorová rada potravinářství a krmivářství
-
Sektorová rada nábytkářů
-
Sektorová rada ve stavebnictví
-
Sektorová rada pro těžbu a úpravu nerostných surovin
-
Sektorová rada pro automobilový průmysl
-
Sektorová rada pro polygrafii
-
Sektorová rada textilního a oděvního průmyslu
-
Sektorová rada průřezová
-
Sektorová rada chemie
-
Sektorová rada hutnictví a slévárenství
-
Sektorová rada strojírenství
-
Sektorová rada pro lesní hospodářství62 Připravuje
se ustanovení dalších 3 sektorových rad – pro oblast služeb,
uměleckých řemesel a elektrotechniky. Sektorové rady fungují na základě udělení licence od sdružení, které je vykonavatelem veřejné zakázky NSP, v rámci které sektorové rady vznikají.
4.5 Zajištění mezinárodní srovnatelnosti Na evropské úrovni dochází ve stejnou dobu k přípravám a vzniku 2 systémů zajišťujících srovnatelnost a prostor pro mezinárodní uznávání výsledků vzdělávání, sledující stejný cíl. Jedná se o ECVET - Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání (European Credit System for Vocational Education and Training) a EQF - Evropský rámec kvalifikací (European Qualifications Framework). Oba tyto evropské nástroje srovnatelnosti výsledků dalšího vzdělávání se dotýkají i České republiky.
62
Seznam sektorových rad, NSP, online: http://www.nsp.cz/sektorove_rady/sr_seznam.aspx
- 42 -
4.5.1 ECVET - Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání63 Evropským systémem přenosu kreditů v odborném vzdělávání dle definice Evropské komise rozumíme: • „užitečný a konkrétní plán určený k usnadnění přenosu a shromažďování (kapitalizace) výsledků učení jednotlivců, kteří přecházejí z jednoho kontextu učení do jiného a/nebo z jednoho kvalifikačního systému do druhého; • metodický způsob popisování kvalifikace pomocí jednotek výsledků učení, které jsou přenositelné a které mohou být shromažďovány (znalosti, dovednosti a kompetence) s přidruženými kreditními body“64 Projekt, který koordinuje Evropská komise, vychází z trendu posledních let, kdy lidé častěji využívají možností vzdělávání a učení v zahraničí, což přináší řadu výhod spojených s přenosem znalostí, technologií a budování konkurenceschopnější Evropy, což je cíl, který stojí na pozadí aktivit evropských představitelů v oblasti vzdělávací politiky a politiky zaměstnanosti. „Přitažlivost tohoto druhu mobility je nicméně omezována různými faktory, zejména chybějícími opatřeními pro přenos, validaci a uznávání výsledků učení získaných v zahraničí.“65 Hlavní problém Komise vidí v odlišném charakteru odborného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích, zapříčiněném v rozdílných systémech kvalifikací. Evropská unie proto hledá nástroje, jak podpořit provázanost evropských systémů vzdělávání a umožnit osobám vzdělávajícím se v jiné než domovské zemi plně využít nabytých vědomostí k získání kvalifikace. ECVET by měl fungovat na základě následujících principů: 1. umožní popis kvalifikací jako přenositelných a shromažďovatelných jednotek výsledků učení prostřednictvím kreditních bodů 2. usnadní přenos a shromažďování výsledků učení, kterých bylo dosaženo kombinacemi různých systémů kvalifikací 3. účast členských zemí a ostatních zainteresovaných stran bude na dobrovolné bázi 4. umožní synergii mezi poskytovateli vzdělávání díky podpoře spolupráce mezi organizacemi za účelem přenosu a shromažďování kreditů za učení
Obrázek 2: Proces fungování ECVET v praxi 63
Informace v kapitole uvedené čerpány z dokumentu Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), Evropská Komise; není-li uvedeno jinak. 64 Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), Evropská Komise 65 Tamtéž
- 43 -
Zdroj: Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), Evropská Komise, online: http://www.nuov.cz/public/File/Konzulta%E8n%ED%20dokument_ECVET.pdf
MŠMT se ve svém stanovisku66 ke konzultacím k ECVET z pohledu České republiky, shrnujícím výsledky konzultačního procesu, do něhož byli zapojeni odborníci z ministerstev zainteresovaných na celoživotním učení a
zástupci z oblasti vzdělávání a
zaměstnavatelů, opírá o procesy, jenž v ČR probíhají v oblasti kvalifikací a odborného vzdělávání na základě zákona č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, v souvislosti s kterými označuje situaci jako otevřenou pro zavedení ECVET do podmínek ČR. Současně se však staví velmi odmítavě k rychlému zavedení tohoto systému do praxe. Systému je vytýkána celá řada nejasností, shrnujícím poznatkem je nejistota ohledně přidané hodnoty zavedení ECVET v porovnání s cenou za uplatnění prvků ECVET. Problém je spatřován rovněž v dobrovolnosti implementace ECVET do národních systémů, tudíž „v případě, že ECVET značnou částí zemí zaveden nebude, ztratí oprávnění jako součást instrumentaria k implementaci tzv. evropského konceptu celoživotního učení.“67 Závěry konzultačního procesu tedy navrhují počkat s případnou implementací systému a učinit tak delší časovou prodlevu v souvislosti s přijetím Evropského kvalifikačního rámce.
4.5.2 EQF - Evropský kvalifikační rámec Evropský kvalifikační rámec (dále jen EQF) je druhým projektem vedle ECVET kladoucí si za cíl vytvoření provázané struktury kvalifikací napříč Evropskou unií. EQF má sloužit jako rámec, který umožní srovnatelnost národních rámců kvalifikací. Přistoupení na tento evropský rámec není na členských státech vynutitelné a mělo by se odehrávat na dobrovolném principu. Srovnatelnost jednotlivých národních soustav kvalifikací by měla fungovat prostřednictvím vymezení 8 úrovní, které vyjadřují znalosti a dovednosti osob, které 66
Konzultační proces k Evropskému systému přenosu kreditů v odborném vzdělávání (ECVET) v České republice, MŠMT 67 Konzultační proces k Evropskému systému přenosu kreditů v odborném vzdělávání (ECVET) v České republice, MŠMT
- 44 -
dané úrovně dosáhly. Nezáleží zde na konkrétním systému, v němž kvalifikace dosáhly, nýbrž na skutečných schopnostech. 68 V situaci České republiky se Evropský kvalifikační rámec vztahuje k Národní soustavě kvalifikací, jejíž tvůrci při jejím koncipování již sledují budoucí provázanost s EQF, ačkoliv ještě tato není funkční.69 Kdy bude Evropský kvalifikační rámec uveden do provozu, není jisté, neboť původně stanovený termín, který označoval rok 2009, se již v letošním roce změnil a prozatím byl přesunut na rok 2010.70
4.6 Budoucí vývoj dalšího vzdělávání V souvislosti s vyhlášenou Strategií celoživotního učení ČR se na MŠMT pokračuje ve vytváření koncepce dalšího vzdělávání, jenž bude mít nyní 2 fáze. První je připravovaný implementační plán, který bude vymezovat odpovědné orgány za opatření navrhovaná ve Strategii, termíny plnění jednotlivých kroků a finanční rámec. Po vytvoření implementačního plánu bude následovat část realizační. Novinkou, která se odrazí v oblasti dalšího vzdělávání, je připravovaná změna zákona o zaměstnanosti. V této novele se počítá s úpravou rekvalifikačního vzdělávání, která má podpořit systém uznávání výsledků vzdělávání dle zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů. Změna se projeví v tom smyslu, že tato nová legislativa neumožní udělovat certifikáty osobám, jenž prošly rekvalifikací. Rekvalifikace se stanou přípravou k získávání dílčích a úplných kvalifikací dle výše jmenovaného zákona.71 Vzhledem k rané fázi účinnosti zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který upravuje fungování Národní soustavy kvalifikací a procesu získávání dílčích a úplných kvalifikací dle tohoto zákona, je zřejmé, že se si proces implementace nového systému uznávání výsledků vzdělávání vyžádá zvláště v blízké budoucnosti spoustu úsilí zainteresovaných osob, než bude tento plně funkční.
68
Evropský rámec kvalifikací 2006, NÚOV Dle informací z Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT. 70 Euractiv: Uznávání kvalifikací by mělo fungovat do roku 2012, online: http://www.euractiv.cz/vzdlavani/clanek/uznavani-kvalifikaci-by-melo-fungovat-do-roku-2012 71 Předchozí 2 odstavce vychází z informací poskytnutých Oddělením dalšího vzdělávání MŠMT. 69
- 45 -
V současnosti existuje v České republice rozptýlená soustava zákonů, které vzdělávání vymezují pouze v některé své části. Zástupci z řad zaměstnavatelů, odborníků působících ve sféře vzdělávání a krajských zastupitelů několik let apelují na ministerské úředníky ve snaze podnítit vytvoření zákona o dalším vzdělávání či zákona o celoživotním učení, který by se věnoval celoživotnímu učení komplexně a legislativně pokrýval všechny oblasti celoživotního učení, tj. vzdělávání ve všech jeho formách během celého života jedince. Na reálnost této potřeby poukázaly výsledky průzkumu provedeného Národním vzdělávacím fondem (dále jen NVF) v roce 2002. V souvislosti s tehdejším zakládáním pracoviště zaměřeného na oblast rozvoje lidských zdrojů a celoživotního učení uspořádal NVF výzkum v krajích České republiky zaměřený na otázky problematiky rozvoje lidských zdrojů v praxi dané lokality. Výsledkem je dokument Vyhodnocení ankety k rozvoji lidských zdrojů v krajích ČR zveřejněný na webových stránkách NVF. V části zabývající se výzkumem aktuální situace v rozvoji lidských zdrojů v jednotlivých krajích byly zjištěny tyto skutečnosti. Jako hlavní problémy rozvoje lidských zdrojů zástupci krajů uváděli mimo jiné absenci výhledu potřeb na trhu práce, absenci systému celoživotního učení, špatnou provázanost vzdělávání a trhu práce, nedostatek informací. Za důvod stávajících problémů byla v nejvíce případech označena neexistující legislativní podpora celoživotního učení. Jako další závažnou příčinu vyjmenovaly kraje financování, absenci propojení počátečního a dalšího vzdělávání, modulového systému a systému certifikací. Co se týká legislativních překážek pro rozvoj lidských zdrojů, v naprosté většině za nejzávažnější byla považována neexistence právního rámce celoživotního učení.72 Na druhé straně v této diskuzi stojí MŠMT, do jejichž kompetence příprava takového zákona spadá. Oddělení dalšího vzdělávání v současné době neuvažuje o přípravách vzniku takového zákona, poukazují na skutečnost, že veškerá nutná úprava dalšího vzdělávání je zahrnuta v částech jiných zákonů. Jednalo by se o další regulaci, jíž nepovažují za nezbytně nutnou. Pokud realita ukáže tuto právní úpravu jako nedostatečnou, bude třeba se zabývat úpravou stávajících zákonů.73 Je tedy otázkou zda a kdy k tomu dojde. Problémem, patrně souvisejícím s nedostatkem vůle vzniku komplexní právní úpravy dalšího a celoživotního učení, je institucionální roztříštěnost, která vede k tomu, že oblast dalšího vzdělávání není v kompetenci jednoho orgánu. A není zákon, který by kompetence na poli dalšího vzdělávání jasně vymezoval. Dle informací z MŠMT existuje pouze písemná dohoda, dle které má MŠMT za úkol obecnou úpravu dalšího vzdělávání, 72 73
Vyhodnocení ankety k rozvoji lidských zdrojů, NVF Informace získány konzultací na Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT.
- 46 -
včetně koncepce, kompetence MPSV se dotýkají dalšího profesního vzdělávání v přímé návaznosti na trh práce.
5 Podpora z fondů EU74 Ve snaze učinit pokrok na poli vzdělávání není Česká republika osamocena. Jako k jednomu z členských států Evropské unie směřuje i k nám podpora z tohoto společenství. A to nejen ve formě doporučení a nástinu možných cest, kterými ve vydat, ale rovněž ve formě finanční podpory. Evropská unie pro realizaci svých politik vytváří fondy, jejichž cílem je snaha o vyrovnávání rozdílných úrovní zemí. Tyto finance se rozdělují do Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, do kteréž kategorie patří Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Z těchto fondů EU je pro oblast vzdělávací politiky a podporu zaměstnanosti prioritní především Evropský sociální fond, jenž se na rozvoj lidských zdrojů orientuje, v menší míře je využívám i ERDF. Prostřednictvím fondů EU poskytuje podporu projektům jednotlivých zemí sledujících cíle vytyčené v daném programovém období. V současné době stojíme na počátku programového období 2007 - 2013, ve kterém se budou podpory sdružovat do 3 cílů: Ø Cíl Konvergence Ø Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Ø Cíl Evropská územní spolupráce
74
Kapitola je zpracována na základě podkladů Ministerstva pro místní rozvoj, údaje jsou čerpány (není-li uvedeno jinak) z oficiálních stránek www.strukturalni-fondy.cz, na kterých MMR jako koordinátor podpory z evropských fondů shromažďuje informace ohledně fondů EU a podklady pro jejich čerpání.
- 47 -
Tabulka 3: Rozdělení podpory mezi konkrétní cíle regionální politiky EU (2007-2013) Cíl Fondy pro EU27 Fondy pro ČR 251,16 mld. € 25,88 mld. € (cca 7 082,80 81,54 % (cca 730,00 96,98 % Konvergence mld. Kč) mld. Kč) 49,13 mld. € 419,09 mil. € Regionální konkurenceschopnost (cca 1 385,40 15,95 % (cca 11,73 1,56 % a zaměstnanost mld. Kč) mld. Kč) 7,75 mld. € 389,05 mil. € (cca 218,55 2,52 % (cca 10,97 1,46 % Evropská územní spolupráce mld. Kč) mld. Kč) 308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč)
Celkem
100,00 %
26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)
100,00 %
Zdroj: Fondy Evropské unie, Regionální politika, online: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika, staženo dne 12.8.2007
Jak je patrné z předchozí tabulky, pro současné programové období je pro potřeby České republiky vyčleněno 752,7 mld.Kč, což představuje zhruba 9% z celkové sumy vyčleněné všem zemím. Co se týká struktury podpory, nejvýraznější odlišnost od EU27 je patrná u cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, na který v případě České republiky směřuje pouze 1,56% zdrojů oproti 15,95% průměru celkové sumy pro všechny země. To je dáno především charakterem tohoto cíle, který slouží jako podpora regionů, které překročily limit u ukazatelů, řadící region do cíle Konvergence. V případě České republiky do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá pouze region hlavní město Praha. Pro možnost využívat prostředky z fondů EU je každý žadatel povinen předložit konkrétní projekty, na něž žádá z fondů finanční podporu.75 Z toho důvodu státy vypracovávají soubor operačních programů popisujících jednotlivé oblasti a cíle, které mají projekty sledovat. Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje využívání fondů EU, zveřejnilo 26 operačních programů pro nové programové období, které jsou momentálně posuzovány Evropskou komisí. Po schválení touto komisí jsou operační programy vyhlášeny řídícím orgánem daného operačního programu. Využívání fondů Evropské unie v nadcházejícím programovém období zastřešuje programový dokument Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013, který „byl připravován při respektování principu partnerství v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském 75
sociálním
fondu
a
Fondu
soudržnosti
a o zrušení nařízení (ES) č.
Na projektech se EU finančně podílí maximálně ve výši 85% z celkových nákladů.
- 48 -
1260/1999“.76 Tento dokument je předkládán Evropské komisi ke schválení, v současné době (srpen 2007) je stále předmětem jednání o konečné podobě. NSRR je obsáhlým dokumentem, který obsahuje analýzu socioekonomického prostředí a regionálního rozvoje naší země a nechybí SWOT analýza. Nejrozsáhlejší část je věnována představení operačních programů a strategie pro programové období 2007-2013. Na jaké aktivity v oblasti vzdělávání se hodlá ČR dle tohoto dokumentu v novém programovém období zaměřit?
„V oblasti vzdělávání se intervence zaměří na vytvoření komplexního a pro všechny otevřeného systému celoživotního učení, který poskytuje kvalitní vzdělání a odbornou přípravu pro úspěšné uplatnění na trhu práce včetně klíčových kompetencí pro trh práce. Pozornost bude proto věnována podpoře kurikulární reformy orientované na rozvoj osobnosti a klíčových kompetencí uplatnitelných v praxi; na inovaci vzdělávacích programů; podporu hodnocení výsledků vzdělávání a systému poradenství. V této souvislosti bude podporována spolupráce škol všech úrovní vzdělávacího systému se zaměstnavateli, firmami a jejich asociacemi, příp. úřady práce. V tomto programovém období bude věnována tedy větší pozornost přechodu jedince ze světa školy do světa práce s tím, že zájmem bude rovněž sledovat trendy a budoucí potřeby trhu práce a v návaznosti na ně tvořit a upravovat vzdělávací programy škol. S tím také souvisí rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků škol s ohledem na potřebu zatraktivnění učitelského povolání a nezbytná materiální obnova vzdělávacích zařízení.“77
Pro intervence do oblasti vzdělávání jsou stěžejními operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V následujících subkapitolách se zaměřím na nástin priorit, které tyto programy sledují. Z hlediska investic do materiálnětechnické základny vzdělávacích institucích (mimo jiné) za účelem zvýšení kapacit pro výzkum a vývoj je významný OP Výzkum a vývoj pro inovace.
76 77
Národní strategický referenční rámec 2007-2013, MMR ČR, červenec 2007 Národní strategický referenční rámec 2007-2013, MMR ČR, červenec 2007
- 49 -
5.1.1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost78 Cíl Konvergence79 Zdroj podpory: Evropský sociální fond Řídící orgán: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Podle dokumentu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost zpracovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, který byl předložen Evropské komisi ke schválení, je globálním cílem tohoto programu „rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji“80. OP vymezuje dále specifické cíle, prostřednictvím kterých má být dosaženo cíle globálního. Mezi ně patří: -
rozvíjení a růst kvality počátečního vzdělávání, růst motivace absolventů k dalšímu vzdělávání
-
inovace v terciárním vzdělávání a zlepšení podmínek pro výzkum a vývoj
-
zvýšení adaptability a flexibility lidských zdrojů prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání
-
moderní, efektivní a kvalitní systém celoživotního učení přes rozvoj jednotlivých částí a jejich propojení v systému celoživotního učení Celková částka vyčleněná v evropských fondech pro OP VK činí 51, 09 mld. Kč81,
která je rozdělena na 5 prioritních os, které OP rozdělují na tématické oblasti: §
Prioritní osa 1: Počáteční vzdělávání
§
Prioritní osa 2: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj
§
Prioritní osa 3: Další vzdělávání
§
Prioritní osa 4: Systémový rámec celoživotního učení
§
Prioritní osa 5: Technická pomoc
78
Tato subkapitola zpracována dle Operačního programu Vzdělávání pro konkureschopnost (verze červenec 2007), MŠMT 79 V malé míře rovněž Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost; viz další text 80 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, MŠMT, červenec 2007 81 Dle http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk
- 50 -
Tabulka 4: Rozdělení finanční podpory OP VK podle jednotlivých os (běžné ceny, EUR)
Zdroj: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, zkráceno
Předchozí tabulka 3 ukazuje alokaci finančních prostředků rozčleněných dle prioritních os, na které jsou určeny a zdrojů, z nichž jsou kryty. Finanční podpora na prioritní osy Systémový rámec celoživotního učení a Technická pomoc bude čerpána mimo Cíle Konvergence v menší míře rovněž z Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnatelnost (prostředky určené pro hlavní město Prahu). Dle OP VK tato tzv. vícecílovost z důvodu zajištění realizace těchto prioritních os na celém území ČR. Pro oblast dalšího vzdělávání lze podporu čerpat především v oblasti prioritní osy 3, a to například pro vznik systému dalšího vzdělávání, tvorbu vzdělávacích modulů pro podporu základních kompetencí, rozvoj programů pro vzdělávání dospělých, vzdělávání lektorů a pracovníků škol a jiných institucí pro další vzdělávání. Prostřednictvím prioritní osy 4 pak podpora bude směřovat aktivitám, podílejícím se na vytvoření systému celoživotního učení.
5.1.2 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost82 Cíl Konvergence83 Zdroj podpory: Evropský sociální fond Řídící orgán: Ministerstvo práce a sociálních věcí
82
Tato subkapitola zpracována dle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (verze červenec 2007), MPSV 83 V malé míře rovněž Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost; viz další text
- 51 -
Globálním cílem v případě dalšího operačního programu zaměřujícího se na rozvoj lidských zdrojů je dle oficiálního dokumentu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013 „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“84. K dosažení toho globálního cíle se má dojít prostřednictvím plnění cílů specifických: -
lepší adaptabilita zaměstnanců i zaměstnavatelů
-
lepší přístup k zaměstnání, prevence nezaměstnanosti
-
integrace osob postižených sociálním vyloučením nebo těch, jimž vyloučení hrozí
-
zvýšení kapacity a efektivnosti veřejné správy a služeb
-
větší intenzita mezinárodní kooperace v oblasti rozvoje lidských zdrojů85
Pro OP LZZ je k dispozici celkem 52, 03 mld. Kč86 z evropských fondů, rozdělených do 6 prioritních os: §
prioritní osa 1: Adaptabilita
§
prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce
§
prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti
§
prioritní osa 4: Veřejná správa a veřejné služby
§
prioritní osa 5: Mezinárodní spolupráce
§
prioritní osa 6: Technická pomoc
Tabulka 5: Rozdělení finanční podpory OP LZZ podle jednotlivých os (běžné ceny, EUR)
Zdroj: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, zkráceno 84
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, MPSV, červenec 2007 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, MPSV, červenec 2007 86 Dle http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz 85
- 52 -
Tabulka 4 popisuje kolik finančních prostředků, z jakých zdrojů a v jaké struktuře se bude využívat při realizaci projektů z OP LZZ. Stejně jako v případě OP VK, i zde jsou zahrnuty v menší míře finanční prostředky spadající pod Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – jde o prioritní osy Aktivní politika trhu práce, Veřejná správa a veřejné služby, Mezinárodní spolupráce a Technická pomoc. Ze stejného důvodu jako u předchozího, jedná se o prostředky určené pro alokaci v hlavním městě Praze.
5.1.3 Příklad využívání ESF Na požadavky ze strany Evropské unie na zkvalitnění výuky prostřednictvím zavádění kreditního a modulového systému výuky, s nabídkou finanční pomoci z Evropského sociálního fondu již zareagovala řada institucí. Jmenujme například projekt Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní v Praze 7 – Holešovicích, který nese název Inovace výuky a ověření modulového systému vzdělávání na VOŠ uměleckého směru. Co tvůrce projektu k takovému kroku vedlo? Cílem má být zvýšení kvality nabídky vzdělávání na škole. „Jedná se o inovaci stávajícího studijního programu, přechod na modulový systém a kreditní ohodnocení modulů. Současný typ pravidelného studia bez možnosti regulování své profesní dráhy podle osobního zaměření studentů nesplňuje požadavky, které by vedly ke zkvalitnění profesní přípravy a rozvoje kvalifikace. Nová modernizovaná koncepce vzdělávání nabídne cílovým skupinám: zájemcům o studium z řad studentů středních škol, studentům i absolventům VOŠ nejen obsahovou změnu, ale i modulový systém studia s možností projektování nebo doplnění vlastního profesního zaměření.“87 Projekt je financován prostřednictvím Evropského sociálního fondu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 z minulého programového období 2004 2006, státního rozpočtu České republiky s finanční účastí také Hl.města Prahy, a to s celkovým rozpočtem 6 350 000 Kč88.
87
Inovace výuky a ověření modulového systému vzdělávání na VOŠ uměleckého směru, Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní v Praze 7 88 Projekt CZ.04.3.07/3.1.01.3/3341, Magistrát hl. města Prahy
- 53 -
Závěr Cílem práce bylo především zjistit, jak se Česká republika staví k aktivitám Evropské unie na poli vzdělávání, které směřují ke zdůrazňování významu koncepce celoživotního učení jako hlavní priority ve vzdělávací politice, ve snaze posílit konkurenceschopnost a zaměstnanost v Evropě a jaké případné kroky již naše země v tomto směru podniká. Úvod práce jsem věnovala definičnímu a teoretickému vymezení problematiky rozvoje lidských zdrojů a především pak vymezení celoživotního učení. Poukázala jsem na rozdíly termínů celoživotní vzdělávání a celoživotní učení, které v současném pojetí nejsou synonymy, byť se stále setkáváme i v oficiálních dokumentech s jejich zaměňováním. Odborníci, s nimiž jsem problematiku konzultovala, na problém nejednotného užívání těchto termínů rovněž poukazují a považují za žádoucí větší důslednost v tomto užívání. Ač se nejedná o natolik závažný problém, shoduji se s názorem, že by z hlediska čitelnosti a srozumitelnosti výkladů této problematiky bylo vhodné, aby minimálně ze stran odborníků při koncipování oficiálních dokumentů nedocházelo k záměnám těchto termínů. Součástí kapitoly bylo vedle uvedení definic celoživotního učení a jeho součástí představení impulsů, které stojí na pozadí v této době značné pozornosti celoživotnímu učení věnované. Primárním důvodem jsou značné změny ve společnosti, vyspělé země se dostávají do fáze ekonomiky založené na znalostech, která, jak je i z názvu patrné, klade důraz právě na znalosti a schopnost jejich efektivního využívání. Změny pramení především z rychlého technologického pokroku, který v posledním období pozorujeme a který s sebou nese zvýšené nároky právě na znalosti. Demografický vývoj poukazuje na trend stárnutí populace, což vede k nutnosti delšího setrvání starších osob v pracovním procesu. Vzhledem právě k pokroku, který se děje například v informačních technologiích a jejich rychlému zastarávání, vyvstává nutnost zapojit starší osoby do procesu získávání nových znalostí, čemuž se logicky musí přizpůsobit nabízené možnosti vzdělávání. Dosavadní systém vzdělávání se ukazuje jako nedostatečný. Koncepce celoživotního učení zdůrazňuje potřebu vzdělávání během celého života jedince a vyzdvihuje význam neformálního a informálního učení. Z hlediska časového rozdělení celoživotního učení, které rozlišuje počáteční a další vzdělávání, se prosazuje věnování vyšší pozornosti dalšímu vzdělávání, které je doposud nejenom v České republice nedostatečně vymezeno, a jeho propojení s počátečním vzděláváním.
- 54 -
Stěžejní část práce je věnována analýze institucionálního a právního zabezpečení celoživotního učení a především novinkám, které se v této oblasti aktuálně zavádí. Jak jsem již upozornila v úvodu, oblast, která se celoživotního učení dotýká, je nesmírně široká, proto jsem se zaměřila na oblast dalšího vzdělávání. Ukázalo se, že požadavky na sjednocení legislativních předpisů pro oblast dalšího vzdělávání jsou na místě. Úprava dalšího vzdělávání je obsažena pouze v dílčích částech celé řady zákonů, což do oblasti dalšího vzdělávání vnáší značnou nepřehlednost. Doposud stále neexistuje zákon o dalším vzdělávání, který by se oblastí komplexně zabýval. Ač se již v minulosti tyto snahy projevily, zatím nedošlo k realizaci a vzhledem k názoru Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT, že v současné době není třeba vytvářet takový zákon a v případě potřeby pouze dojde k doplnění stávajících zákonů, další vzdělávání v některé pasáži upravující, vypadá to, že k jeho vzniku hned tak nedojde. V oblasti rozvoje celoživotního učení a dalšího vzdělávání v České republice se momentálně největší pozornost obrací k nedávnému přijetí Strategie celoživotního učení ČR, vstoupení v účinnost zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) a s ním spojené nové možnosti dosažení stupně vzdělání bez nutnosti počátečního vzdělávání prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací. Účelnost a efektivitu těchto procesů však není možno zatím žádným způsobem analyzovat, vzhledem ke skutečnosti, že jejich praktické využití doposud nebylo možné. V případě Strategie celoživotního učení tato skutečnost vyplývá z prozatímní neexistence implementačního plánu a z toho plynoucí nemožnosti návrhy opatření obsažené ve Strategii realizovat. Strategie tak slouží pouze jako obecné vymezení návrhů opatření, sledujících vytvoření funkčního systému celoživotního učení, avšak díky absenci vymezení konkrétních úkolů, termínů plnění a odpovědných orgánů není možné odhadnout, zda Strategie skutečně nějaký posun v celoživotním učení v budoucnu přinese. Konkrétnější obrysy má proces uznávání výsledků dalšího vzdělávání, jelikož přijetím zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) vznikl prostor pro již konkrétní realizaci. Na základě tohoto zákona vzniká za podpory EU Národní soustava kvalifikací, projekt, který slouží jako registr dílčích a úplných kvalifikací, u kterých je možné za podmínek stanovených uvedeným zákonem složit zkoušku a získat v konečné fázi stupeň vzdělání, a to bez nutnosti absolvování daného studijního programu. Tímto má dojít k propojení počátečního a dalšího vzdělávání, což je jednou z priorit, sledujících vytvoření systému celoživotního učení. Opět ale i v tomto případě není možné analyzovat skutečné dopady, vzhledem ke krátké době účinnosti zákona, - 55 -
díky čemuž proces sice teoreticky může fungovat, avšak v praxi k tomu ještě nedošlo. Ač již byly vyhlášeny kvalifikace a podmínky jejich získání, nejsou zatím (srpen 2007) evidovány žádné autorizované osoby, které by zkoušení k získání dílčích kvalifikací vykonávaly. V práci jsem představila rovněž podporu oblasti vzdělávání ze strany EU, která směřuje k vytvoření koncepce celoživotního učení. Realizována je v programovém období 2007
–
2013
převážně
prostřednictvím
operačních
programů
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zaměstnanost. Podpora tuzemských projektů v rámci operačních programů je výrazná, ať už z hlediska celkového objemu peněz, který EU hodlá poskytnout k dispozici, či z hlediska výše financování jednotlivých projektů. Na tomto místě je ovšem opět nutno zdůraznit, že ač byla řeč o konkrétních podobách podpor v rámci operačních programů, tyto jsou stále v procesu konzultace s Evropskou komisí, tudíž jejich podoba může doznat změn.
- 56 -
Použitá literatura Becker, G. S. Human capital: a theoretical and empirical analysis with special referenco to education, 3. vydání, Chicago, University of Chicago Press, 1993, 390 stran, ISBN 0-22604120-4 Bočková, V. Celoživotní vzdělávání – výzva nebo povinnost?, 1. vydání, Olomouc, Univerzita Palackého, 2000, 29 stran, ISBN 80-244-0155-X CEDEFOP, Agora – II „The role of the company in lifelong learning“, Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 93 stran, 1998, ISBN 92-828-5285-7 EURYDICE Lifelong Learning: the contribution of education systems in the Member States of the European Union, 2000, 164 stran, EURYDICE European Unit, ISBN 2-87116-294-8 Holman, R. Dějiny ekonomických teorií, Praha, 2001, C. H. Beck, 2. vydání, 541 stran, ISBN 80-7179-631-X Konzultační proces k Evropskému systému přenosu kreditů v odborném vzdělávání (ECVET) v České republice, MŠMT Krebs, V. a kol. Sociální politika, Praha, 3. vydání, 2005, ASPI, 504 stran, ISBN 80-7357050-5 Palán, Z. Právo v dalším vzdělávání (ve vzdělávání dospělých), interní dokument NVF, Oddělení rozvoje lidských zdrojů Palán, Z. Výkladový slovník Lidské zdroje, Academia, Praha, 2002 , 1. vydání, 280 stran, ISBN 80-200-0950-7 Palán, Z. Základy andragogiky, Praha, Vysoká škola J. A. Komenského, 2003, 199 stran, ISBN 80-86723-03-8 Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D. Ekonomie, 2. vydání, 1995, Praha, Nakladatelství Svoboda 1011 stran, ISBN 80-205-0494-X Strategie celoživotního učení, MŠMT, Praha, 2007
Euractiv: Uznávání kvalifikací by mělo fungovat do roku 2012, přístup dne 15. 8. 2007, online: http://www.euractiv.cz/vzdlavani/clanek/uznavani-kvalifikaci-by-melo-fungovat-doroku-2012 European years, European Parliament, přístup dne 4. 4. 2007, online: www.europarl.europa.eu/news/archive/freetext_page_archive/20050818FTX002991301/default_en.htm Evropský rámec kvalifikací 2006, NÚOV, 2006, přístup dne 12. 7. 2007, online: http://www.nuov.cz/public/File/Odborn%C3%A1%20skupina%20pro%20NSK.pdf
- 57 -
Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), Evropská Komise, přístup dne 12.7.2007, online: http://www.nuov.cz/public/File/Konzulta%E8n%ED%20dokument_ECVET.pdf Fondy Evropské unie, Regionální politika, staženo dne 12.8.2007, online: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika Human capital investment, Centre for Educational Research and Innovation, OECD, 1998, přístup dne 3. 3. 2007, online: http://213.253.134.43/oecd/pdfs/browseit/9698021E.PDF Inovace výuky a ověření modulového systému vzdělávání na VOŠ uměleckého směru, Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní v Praze 7, přístup dne 19. 7. 2007, online: http://www.vosonspso.cz/od Lisabonská strategie II, zpracoval Luděk Urban, přístup dne 3. 6. 2007, online: http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=3060 Lisbon European Council – Presidenty Conclusions, European Parliament, 2000, přístup dne 30. 6. 2007, online: http://www.europarl.europa.eu/summits/lis1_en.htm Memorandum o celoživotním učení, Evropská komise, 2000, český překlad NVF, přístup dne 8. 2. 2007, online: http://www.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm#pozn2 Model sektorových rad, NÚOV, 2006, přístup dne 1. 5. 2007, online: http://www.kvalita1.nuov.cz/data/1647_Model%20sektorovych%20rad_v2.pdf Národní strategický referenční rámec 2007-2013, MMR, červenec 2007, přístup dne 18. 8. 2007, online: http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/NSRR_final_1.pdf Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, MPSV, červenec 2007, přístup dne 23. 8. 2007, online: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Lidske_zdroje_a_zamestnanost/OPL ZZ_070727_FINAL.pdf Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, MŠMT, červenec 2007, přístup dne 21. 8. 2007, online: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Vzdelavani/OP_VK_07_2007.pdf Projekt CZ.04.3.07/3.1.01.3/3341, Magistrát hl. města Prahy, přístup dne 12. 6. 2007, online: http://magistrat.prahamesto.cz/(ieanv5q0rdeot545cvoewc45)/zdroj.aspx?typ=2&Id=69956&sh=-1441389608 Připomínky ke Strategii celoživotního učení ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, přístup dne 1. 8. 2007, online: http://www.uniezs.cz/strategiecelozivotuceni.htm Sektorová rada zemědělství, NSP, přístup dne 23. 8. 2007, online: http://www.nsp.cz/sektorove_rady/skr_zemedelstvi.aspx Seznam sektorových rad, NSP, přístup dne 23. 8. 2007, online: http://www.nsp.cz/sektorove_rady/sr_seznam.aspx
- 58 -
Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, 2003, přístup dne 12. 5. 2007, online: http://www.esfcr.cz/files/clanky/1291/Strategie_RLZ.pdf Vyhodnocení ankety k rozvoji lidských zdrojů, NVF, přístup dne 17.4.2007, online: http://www.nvf.cz/rozvoj_lz/dokumenty/anketa.pdf
Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, v platném znění Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, v platném znění Zákon č. 128/2004 Sb. o obcích Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, v platném znění Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, v platném znění Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění Zákon č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství Usnesení Vlády České republiky č. 741 ze dne 11. července 2007 o Strategii celoživotního učení České republiky Vyhláška č. 519/2004 o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců Vyhláška č. 524/2004 o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání
Národní vzdělávací fond, oddělení Rozvoj lidských zdrojů, PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Oddělení dalšího vzdělávání, Mgr. Jakub Stárek
Eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu
- 59 -
Národní soustava povolání: www.nsp.cz Evropský sociální fond v ČR: www.esfcr.cz Fondy Evropské unie: www.strukturalni-fondy.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: www.msmt.cz Národní soustava kvalifikací: www.narodni-kvalifikace.cz www.nsk.nuov.cz Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz Národní vzdělávací fond: www.nvf.cz
Zdroje příloh Příloha 1 Vzdělávací soustava ČR 2006, MŠMT, staženo dne 22. 8. 2007, online: http://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/vs_cz_2007.JPG Příloha 2 Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) Příloha 3 Seznam kvalifikací schválených k 6.8.2007, MŠMT, staženo dne 7. 8. 2007, online: http://www.msmt.cz/vzdelavani/seznam-kvalifikaci-shvalenych-k-6-8-2007 Příloha 4: Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy podle stavu k 31. říjnu 2006, MŠMT, staženo dne 12. 6. 2007, online: http://www.msmt.cz/dokumenty
- 60 -
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Srovnání míry nezaměstnanosti v EU, Japonsku, USA a ČR (v %) Tabulka 2: Vazby operačních programů ke Strategii celoživotního učení ČR Tabulka 3: Rozdělení podpory mezi konkrétní cíle regionální politiky EU (2007-2013) Tabulka 4: Rozdělení finanční podpory OP VK podle jednotlivých os (běžné ceny, EUR) Tabulka 5: Rozdělení finanční podpory OP LZZ podle jednotlivých os (běžné ceny, EUR)
Obrázek 1: Model fungování uznávání kvalifikací dle zákona č.179/2006 Sb. Obrázek 2: Proces fungování ECVET v praxi
- 61 -
Přílohy
Příloha 1: Vzdělávací soustava České republiky 2006
Příloha 2: Příslušnost ústředních správních úřadů k autorizaci pro povolání
Příloha 3: Přehled schválených dílčích kvalifikací (ke dni 6.8.2007)
Příloha 4: Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy podle stavu k 31. říjnu 2006
- 62 -
Příloha 1: Vzdělávací soustava České republiky 2006
Zdroj: MŠMT
- 63 -
Příloha 2: Příslušnost ústředních správních úřadů k autorizaci pro povolání ústřední správní příslušnost k autorizaci pro povolání v oblasti úřad Ministerstvo dopravy
dopravy a jejího uskutečňování
Ministerstvo financí
finančního hospodaření, cen, finanční kontroly a auditu, účetnictví, daňového poradenství, hospodaření s majetkem státu, pojišťovnictví
Česká národní banka
bankovnictví
Ministerstvo kultury
umění, kulturně výchovné činnosti, péče o kulturní památky, církví a náboženských společností, tisku a jiných informačních prostředků, autorského zákona, výroby a obchodu v oblasti kultury
Ministerstvo obrany
zabezpečování obrany České republiky, civilní ochrany
Ministerstvo práce a sociálních věcí
pracovněprávních vztahů, bezpečnosti práce, zaměstnanosti a rekvalifikace, důchodového zabezpečení, sociální péče, péče o rodinu a děti, péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
Ministerstvo pro místní rozvoj
domovního a bytového fondu, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví
Ministerstvo průmyslu a obchodu
využívání nerostného bohatství, energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby, úpravy a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, hutnictví, strojírenství, elektrotechniky a elektroniky, průmyslu chemického a zpracování ropy, gumárenského a plastikářského, skla a keramiky, textilního a oděvního, kožedělného a polygrafického, papíru a celulózy a dřevozpracujícího a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, vnitřního obchodu, zahraničního obchodu, technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, průmyslového výzkumu, rozvoje techniky a technologií, puncovnictví a zkoušení drahých kovů, elektronických komunikací a poštovních služeb
Ministerstvo spravedlnosti
soudů a státních zastupitelství, vězeňství, probace a mediace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
činnosti škol a školských zařízení zařazených ve školském rejstříku, vysokých škol, vědy, výzkumu a vývoje, státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu
Ministerstvo vnitra
veřejného pořádku, vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, evidence obyvatel, archivnictví a spisové služby, zbraní a střeliva, požární ochrany, pobytu cizinců a uprchlíků, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, správního řízení, správního trestání, Policie České republiky, územních orgánů státní správy, informačních a komunikačních technologií s výjimkou elektronických komunikací
- 64 -
Ministerstvo zahraničních věcí
zahraniční politiky a diplomatických služeb
Ministerstvo zdravotnictví
zdravotní péče, ochrany veřejného zdraví, zdravotnické vědeckovýzkumné činnosti, vyhledávání, ochrany a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiv a prostředků zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotního pojištění a zdravotnického informačního systému
Ministerstvo zemědělství
zemědělství ( s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu), vodního hospodářství (s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod), ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, potravinářského průmyslu, lesů, myslivosti a rybářství (s výjimkou území národních parků), komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním, veterinární správy, kontroly a zkušebnictví pro oblasti zemědělství, plemenářství, veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat
Ministerstvo životního prostředí
životního prostředí, ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny, provozování zoologických zahrad, ochrany zemědělského půdního fondu, výkonu státní geologické služby, ochrany horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, geologických prací a ekologického dohledu nad těžbou, odpadovým hospodářstvím, myslivosti, rybářství a lesního hospodářství v národních parcích, zabezpečení jednotného informačního systému o životním prostředí, včetně plošného monitoringu, hydrometeorologie Zdroj: příloha zákona č.179/2006
- 65 -
Příloha 3: Přehled schválených dílčích kvalifikací (ke dni 6.8.2007) Ministerstvo zemědělství ÚK Pekař DK DK DK DK ÚK Cukrář DK DK DK DK DK DK DK ÚK Řezník - uzenář DK DK DK DK DK DK DK DK DK DK DK Ministerstvo pro místní rozvoj ÚK Kuchař-číšník DK DK DK DK DK DK DK DK DK Stravovací a ubytovací ÚK služby
Výroba chleba a běžného pečiva Výroba jemného pečiva Výroba perníků Výroba trvanlivého pečiva Výroba zákusků a dortů Výroba restauračních moučníků Řemeslná výroba perníků Výroba a zpracování modelovací a marcipánové hmoty Výroba zmrzlin Výroba karamelových a kandytových výrobků Řemeslné zpracování čokolády Přeprava a ustájení jatečných zvířat Porážka a konečná úprava těl jatečných zvířat Ošetření jatečně opracovaných těl jatečných zvířat a vedlejších jatečných produktů Bourání masa Porážení, jatečné opracování a porcování drůbeže Výroba masných výrobků a drůbežích masných výrobků Výroba konzerv Zpracování živočišných tuků Balení a expedice masa, drůbežího masa, králíků, zvěřiny a výrobků z nich Prodej výsekového masa, masných výrobků, drůbežího masa, drůbežích výrobků, králíků, zvěřiny a ryb Porážení, jatečné opracování a porcování králíků
Příprava teplých pokrmů Příprava pokrmů studené kuchyně Příprava pokrmů pro rychlé občerstvení Příprava minutek Kuchař expedient Jednoduchá obsluha hostů Složitá obsluha hostů Barman Sommeliér
- 66 -
DK DK DK DK DK DK
Výpomoc při přípravě pokrmů Výpomoc při obsluze hostů Výroba knedlíků Práce v ubytovacím zařízení Úklidové práce v ubytovacím zařízení - pokojská Ubytování v soukromí Zdroj: MŠMT
- 67 -
Příloha 4: Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy podle stavu k 31. říjnu 200689 I. Školy a školská zařízení Zákony Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 158/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 179/2006 Sb. a č. 342/2006 Sb. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 255/2001 Sb., č. 16/2002 Sb., č. 284/2002 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 383/2005 Sb. a č. 179/2006 Sb. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb. Nařízení vlády Nařízení vlády ČR č. 230/1991 Sb., o zřizování středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování ústředními orgány státní správy a o podmínkách uzavírání smluv k jejich materiálnímu a finančnímu zabezpečení Nařízení vlády ČR č. 273/1992 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců při studiu na středních zdravotnických školách a při dalším vzdělávání v institutech a zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 18/2006 Sb. Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků Vyhlášky Vyhláška MŠ č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb. (bude zrušena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ale až od 1.1.2007) Vyhláška MŠMT č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb. a vyhlášek č. 235/2003 Sb. a č. 672/2004 Sb. Vyhláška MŠMT č. 137/1993 Sb., kterou se stanoví kritéria pro prokazování znalosti českého jazyka žadatelů o udělení státního občanství České republiky Vyhláška MZd č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb.
89
zpracovalo MŠMT, staženo z http://www.msmt.cz/dokumenty, dne 12.6.2007
- 68 -
Vyhláška MŠMT č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění vyhlášky č. 422/2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470 /2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška MŠMT č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku Vyhláška MŠMT č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vyhláška MŠMT č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách Vyhláška MŠMT č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích Vyhláška MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání Vyhláška MŠMT č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Vyhláška MŠMT č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování Vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Vyhláška MŠMT č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění vyhlášky č. 489/2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 224/2005 Sb., kterou se zrušují některé vyhlášky v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vyhláška MŠMT č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Vyhláška MŠMT č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášky č. 389/2006 Sb. Vyhláška MZd č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška MŠMT č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech Vyhláška MV č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona
- 69 -
Vyhláška MŠMT č. 60/2006 Sb., o postupu při zjišťování psychické způsobilosti pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a o podrobnostech o školení osob žádajících o akreditaci k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (vyhláška o psychické způsobilosti pedagogických pracovníků) Vyhláška MŠMT č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních Vnitroresortní předpisy MŠMT Směrnice MŠ, kterou se zrušují některé obecně závazné právní předpisy č. j. 11 040/84-14, Věstník MŠ a MK sešit 5/1984 Směrnice, kterými se zrušují některé obecně závazné právní předpisy č. j. 8 253/87-14, Věstník MŠ a MK sešit 4/1987 Výnos, kterým se zrušují některé obecně závazné právní předpisy č. j. 22 652/88-14, Věstník MŠ a MK sešit 11 – 12/1988 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČSR, Ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR, Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČSR o postupu při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí č. j. 698/88-L, Věstník MŠ a MK sešit 2-3/1989 Statut Cen ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. j. 22 909/92-31, Věstník MŠMT sešit 10-12/1992, se změnami publikovanými pod č. j. 14 346/97-30 ve Věstníku MŠMT sešit 5/1997 a pod č. j. 30 461/97-42, 30 ve Věstníku MŠMT sešitu 3/1998. Úplné znění publikováno ve Věstníku MŠMT sešitu 3/1998 Statut Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR (pedagogika), Věstník MŠMT sešit 1/1995 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 11/1996, kterým se ukládá vybírat správní poplatek za legalizaci vysvědčení, vysokoškolských diplomů a jiných výstupních dokumentů č. j. SM 1161/96-10-14 Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé právní předpisy č. j. 18 774/98-14, Věstník MŠMT sešit 6/1998 Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č. j. 14 423/99-22, Věstník MŠMT sešit 5/1999 Rozhodnutí MŠMT o povolení zvláštního způsobu plnění povinné školní docházky ve vybraných školách zřízených právnickou nebo fyzickou osobou jiného státu na území České republiky a nezařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení MŠMT č. j. 21 661/1999-11, Věstník MŠMT sešit 8/1999 Organizační řád Zeměpisné olympiády č. j. 29 715/99-22, Věstník MŠMT sešit 3/2000 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 20/1999, ke zřízení Poradní skupiny pro otázky národnostního školství č. j. 31 766/99-22 Rozhodnutí MŠMT o povolení zvláštního způsobu plnění povinné školní docházky v The British International School, s. r. o. zřízenou právnickou osobou jiného státu na území České republiky a nezařazenou do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení MŠMT č. j. 33 195/99-22, Věstník MŠMT sešit 4/2000 Rozhodnutí MŠMT o povolení zvláštního způsobu plnění povinné školní docházky v Riverside School zřízenou právnickou osobou jiného státu na území České republiky a nezařazenou do sítě škol, předškolních a školských zařízení MŠMT č. j. 35 229/99-22 a Seznam zahraničních škol, jimž MŠMT povolilo zvláštní způsob plnění povinné školní docházky, Věstník MŠMT sešit 6/2000
- 70 -
Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění kursů českého jazyka pro azylanty č. j. 21 153/2000-35, Věstník MŠMT sešit 7/2000 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j. 14 514/2000-51, Věstník MŠMT sešit 10/2000 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 28 275/2000-22, Věstník MŠMT sešit 1/2001 Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. j. 11 134/2001-14, Věstník MŠMT sešit 2/2001 Upozornění k uplatnění autorského zákona při poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu č. j. 31 433/2000-20, Věstník MŠMT sešit 2/2001. Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č. j. 14 269/2001-26, Věstník MŠMT sešit 5/2001 Rozhodnutí MŠMT podle § 58 písm. a) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), o pokusném ověřování organizace, průběhu a ukončování studia v Německé škole v Praze, s. r. o., č. j. 18 864/2001-11-23, Věstník MŠMT sešit 8/2001 – platí do roku 2008 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních č. j. 32 338/2001-22, Věstník MŠMT sešit 2/2002 Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002 Rozhodnutí MŠMT podle § 58 písm. a) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o experimentálním ověřování maturitních zkoušek ve třídách gymnázií s výukou vybraných předmětů v cizím jazyce, zřízených ve spolupráci s Velkou Británií, Francií, Francouzským společenstvím Belgie, Spolkovou republikou Německo, Rakouskem, Itálií, Španělskem a v Rakouské škole v Praze, o. p. s., č. j. 28 019/2001-23, Věstník MŠMT sešit 3/2002, ve znění změny č. j. 32 228/2004-23, Věstník MŠMT sešit 2/2005 Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle § 58 písm. a) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o experimentálním ověřování ukončování studia v The English College in Prague (Anglické gymnázium v Praze) podle programu International Baccalaureate č. j. 28 020/2001-23, Věstník MŠMT sešit 3/2002, ve znění změny č. j. 30 327/2003-23, Věstník MŠMT sešit 2/2004 Organizační řád soutěží a přehlídek základních uměleckých škol č. j. 14 535/2002-22, Věstník MŠMT sešit 4/2002. Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k vzdělávání žáků se speciálními poruchami učení nebo chování č. j. 13 711/2001-24, Věstník MŠMT sešit 9/2002 Pokyn náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k úpravě pravidel pro povolení pokusného ověřování podle § 58 písm. a) školského zákona č. j. 30 061/2002-20, Věstník MŠMT sešit 2/2003 Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 2 vyučovací hodiny č. j. 31 172/2002-22, Věstník MŠMT sešit 3/2003 Prodloužení platnosti osvědčení „PROJEKTU G a N“ č. j. 10 513/2003-22, Věstník MŠMT sešit 3/2003
- 71 -
Metodický pokyn MŠMT k postupu školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy při opatřeních zásadní důležitosti č. j. 32 608/02-24, Věstník MŠMT sešit 4/2003 Pokyn náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k úpravě pravidel pro povolení pokusného ověřování podle § 58 písm. a) školského zákona č. j. 30 061/2002-20, Věstník MŠMT sešit 2/2003 Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 2 vyučovací hodiny č. j. 31 172/2002-22, Věstník MŠMT sešit 3/2003 Prodloužení platnosti osvědčení „PROJEKTU G a N“ č. j. 10 513/2003-22, Věstník MŠMT sešit 3/2003 Metodický pokyn MŠMT k postupu školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy při opatřeních zásadní důležitosti č. j. 32 608/02-24, Věstník MŠMT sešit 4/2003 Informace o spolupráci předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané č. j. 25 884/2003-24, Věstník MŠMT sešit 11/2003 Koncepce oddělení pro děti vyžadující intenzivní individuální péči č. j. 25 133/2003-24, Věstník MŠMT sešit 12/2003 Směrnice MŠMT pro státní zkoušky z psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači, těsnopisu a stenotypistiky č. j. 22 706/2003-23, Věstník MŠMT sešit 3/2004 Informace MŠMT pro střední odborná učiliště, střední školy, střední odborné školy, vyšší odborné školy a vysoké školy o jejich povinnosti spolupracovat na žádost uznávacího orgánu v řízení o uznání odborné kvalifikace č. j. 16 361/2004-54, Věstník MŠMT sešit 5/2004 Soubor pedagogicko-organizačních informací pro základní školy, střední školy, speciální školy, vyšší odborné školy a školská zařízení na školní rok 2004/2005, č. j. 12 711/200420, Věstník MŠMT sešit 6/2004, ve znění dodatku č. j. 20 920/2004-50, Věstník MŠMT sešit 7/2004 a změn č. j. 31/594/2004-20, Věstník MŠMT sešit 1/2005 Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu č. j. 11 691/2004-24, Věstník MŠMT sešit 6/2004 Sdělení MŠMT, kterým se upravuje struktura zpracování dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, č. j. 18 040/2004-M3, Věstník MŠMT sešit 7/2004 Pokyn MŠMT k rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 1 vyučovací hodinu od školního roku 2004/2005 č. j. 21 264/2004-22, Věstník MŠMT sešit 8/2004, ve znění doplňku č. j. 25 344/2004-22, Věstník MŠMT sešit 10/2004 Organizace školního roku 2005/2006 v základních, středních a speciálních školách č. j. 27/035/2004-20, Věstník MŠMT sešit 12/2004 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. 27/563/2004-14, Věstník MŠMT sešit 12/2004 Pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce č. j. 33 265/2004-22-23 Přehled platnosti učebních dokumentů pro výuku v učebních a studijních oborech středoškolského odborného vzdělávání č. j. 28 909/2004-23, Věstník MŠMT sešit 12/2004 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 1/2005 k postupu při zápisu škol a školských zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, postupu při provádění změn v těchto údajích a k řízení o výmazu z rejstříku škol a školských zařízení č. j. 32 372/200421 Upozornění na nepřesné informace v učebnicích v souvislosti s udělováním schvalovací doložky č. j. 28 244/2004-22, Věstník MŠMT sešit 12/2004
- 72 -
Metodika transformace sítě škol, předškolních a školských zařízení na školský rejstřík č. j. 28 778/2004-21, Věstník MŠMT sešit 1/2005 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání č. j. 31 504/2004-22, Věstník MŠMT sešit 1/2005, ve znění opatření č.j. 27002/2005-22, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání č. j. 32 405/2004-22, Věstník MŠMT sešit 2/2005 Sdělení MŠMT k doplnění textu doložky na vysvědčení o maturitní zkoušce a výučním listu, informace o tiskopisu osvědčení o jednotlivé zkoušce, tiskopisy pro absolutoria VOŠ a konzervatoří a záznamu o úrazu č. j. 11 876/2005-2/1, Věstník MŠMT sešit 3/2005 Kritéria hodnocení České školní inspekce pro školní rok 2004/2005 č. j. 1 407/2005-I, Věstník MŠMT sešit 4/2005. Seznam vydaných učebnic a učebních textů pro základní školy se schvalovací doložkou platný ve školním roce 2004/2005, Věstník MŠMT sešit 4/2005, ve znění doplňku ve Věstníku MŠMT sešit 5/2005 Statut Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání č. j. 16 829/2005-23, Věstník MŠMT sešit 6/2005 Metodický pokyn MŠMT k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 1 vyučovací hodinu od školního roku 2005/2006 č. j. 11 818/2005-22, Věstník MŠMT sešit 6/2005 Organizace školního roku 2006/2007 v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích č. j. 18 712/2005-20, Věstník MŠMT sešit 7/2005 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č.j. 24 904/2005-14, Věstník MŠMT sešit 8/2005 Směrnice MŠMT, podle které zpracovávají právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které zřizují kraje, obce nebo svazky obcí rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č.j. 24 306/2005-44, Věstník MŠMT sešit 9/2005 Organizační řád Fyzikální olympiády č.j. 22 125/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Organizační řád Matematické olympiády č.j. 22 126/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Organizační řád Zeměpisné olympiády č.j. 22 127/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Organizační řád Turnaje mladých fyziků č.j. 22 128/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 17/2005, kterým se stanoví postup při zařazování jednoletých kursů cizích jazyků s denní výukou uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání do přílohy č. 1 vyhlášky č. 322/2005 Sb. , o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, a při vyřazování kursů z uvedené přílohy č.j. 27 646/2005-20, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doložek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic, č.j. 18519/2005-20 Pokyn náměstka ministryně k udělování čestného názvu právnickým osobám vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení č.j. 27 620/2005-20, Věstník MŠMT sešit 1/2006 Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 37 014/2005-25, Věstník MŠMT sešit 2/2006
- 73 -
Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/2006 k postupu při zabezpečení realizace vyhlášky č. 60/2006 Sb., o psychické způsobilosti pedagogických pracovníků č.j. 10 446/2006-24, Věstník MŠMT sešit 5/2006 Rozhodnutí MŠMT o pokusném ověřování ukončování studia v oboru vzdělání 78-42-M/001 Technické lyceum podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č.j. 5 590/2006-23, Věstník MŠMT sešit 6/2006 Rozhodnutí MŠMT o pokusném ověřování ukončování studia v oboru vzdělání 78-42-M/002 Ekonomické lyceum podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č.j. 5 591/2006-23, Věstník MŠMT sešit 6/2006 Soubor pedagogicko-organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení na školní rok 2006/2007 č.j. 2 562/2006-20, Věstník MŠMT sešit 6/2006 Rozhodnutí MŠMT, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek č.j. 10 877/2006-23, Věstník MŠMT sešit 8/2006
II. Vysoké školy, věda, výzkum a vývoj Zákony Zákon č. 48/1990 Sb., o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně Zákon č. 163/1990 Sb., o bohosloveckých fakultách Zákon č. 181/1990 Sb., o zrušení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti Zákon ČNR č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákonů č. 220/2000 Sb. a č. 342/2005 Sb. Zákon ČNR č. 375/1992 Sb., o změně názvu Vysoké školy veterinární v Brně a o změně postavení a názvu Pedagogické fakulty v Hradci Králové Zákon č. 46/1994 Sb., o změně názvu Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích Zákon č. 192/1994 Sb., o změně názvu některých vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákonů č. 210/2000 Sb., č. 147/2001 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 96/2004 Sb., č. 121/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 473/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb. a č. 310/2006 Sb. Zákon č. 404/2000 Sb., o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákonů č. 41/2004 Sb., č. 215/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 81/2006 Sb. a č. 227/2006 Sb. Zákon č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany Zákon č. 375/2004 Sb., o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích
- 74 -
Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích. Zákon č. 162/2006 Sb., o zřízení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů Nařízení vlády Nařízení vlády ČSFR č. 282/1990 Sb., o změně v organizaci vysokých škol uměleckého směru Nařízení vlády ČSFR č. 308/1990 Sb., kterým se provádí zákon č. 181/1990 Sb., o zrušení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, ve znění nařízení vlády č. 434/1990 Sb Nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. Nařízení vlády č. 122/2006 Sb., kterým se stanoví minimální výše stipendia v případě tíživé sociální situace studenta Vyhlášky Vyhláška MŠ č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb. (bude zrušena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ale až od 1.1.2007) Vyhláška MŠMT č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu Vyhláška MŠMT č. 229/1999 Sb., kterou se vydává seznam škol, jejichž hlavní činností je vzdělávání mládeže nebo dospělých v zemědělských oborech Vyhláška MŠMT č. 343/2002 Sb., o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 276/2004 Sb Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění vyhlášek č. 167/2006 Sb. a č. 423/2006 Sb. Vyhláška č. 231/2006 Sb., kterou se stanoví vzor písemného pověření kontrolního pracovníka k provádění kontroly výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činností
Vnitroresortní předpisy MŠMT Pokyn k jednotnému uplatňování zásad rehabilitace studentů vysokých škol č. j. 1 664/91-SM Statut medaile MŠMT ČR č. j. 13 344/92-33, Věstník MŠMT sešit 3-6/1992, se změnami uvedenými pod č. j. 14 346/97-30 a č. j. 30 461/97-42,30 Statut Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu, Věstník MŠMT sešit 7/1998
- 75 -
Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 7/1999 k přiznání stipendií podle programu „Stipendia MŠMT vložená do Central European Exchange Programme for University Studies (CEEPUS)“ č. j. 15 319/99-11 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 21/1999 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia MŠMT pro podporu tvůrčí činnosti studentů doktorských studijních programů při řešení projektů úspěšných ve výběrovém řízení Fondu rozvoje vysokých škol“ č. j. 34 984/99-33, Věstník MŠMT sešit 2/2000, ve znění změny č. j. 33 713/200033, Věstník MŠMT sešit 3/2001, včetně úplného znění Rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy k předkládání výročních zpráv podle zákona o vysokých školách č. j. 10 657/2000-30, Věstník MŠMT sešit 2/2000 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 11/2000 ke zpracování a využití údajů z matrik studentů vysokých škol pro rozpočtové a statistické účely č. j. 22 490/2000-1 Statut Ceny ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum č. j. 30 768/2002-31 Statut Fondu rozvoje vysokých škol č. j. SÚ 927/2003-30 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 1/2004, kterým se stanoví postup při zařazování vzdělávacích institucí působících v České republice a uskutečňujících vysokoškolské studijní programy zahraničních vysokých škol dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a při vyřazování vzdělávacích institucí z uvedené přílohy, č. j. 12 844/2004-30 Směrnice MŠMT pro provádění Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů č. j. 23 377/2004-54 Pravidla pro poskytování dotací soukromým vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2005 č.j. 31 395/2004-30, Věstník MŠMT sešit 2/2005 Pravidla pro poskytování dotací Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona o vysokých školách veřejným vysokým školám na ubytování a stravování studentů a na ubytovací stipendia na rok 2005 č.j. 28 780/2004-30, Věstník MŠMT sešit 2/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 7/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu studia cizinců na veřejných vysokých školách v České republice na základě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo usnesení vlády České republiky“ č. j. 14 375/2005-61, Věstník MŠMT sešit 6/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 11/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro studium v zahraničí“ č.j. 20 480/2005-61, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 12/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vložená do Central European Exchange Programme for University Studies (CEEPUS II)“ č.j. 20 920/2005-61, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 13/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vložená do stipendijní části Programu Akce Česká republika – Rakouská republika – spolupráce ve vědě a vzdělávání“ č.j. 20 527/2005-61, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 2/2006, kterým se schvaluje postup při vedení rejstříku veřejných výzkumných institucí, zápisu do něj a dalších souvisejících činnostech, č.j. 36 938/2005-34 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 9/2006, kterým se schvaluje postup při povolování výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a při dalších správních činnostech souvisejících s tímto výzkumem
- 76 -
Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, č.j. 4 632/2006-30, Věstník MŠMT sešit 3/2006 Pravidla pro poskytování dotací soukromým vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, č.j. 4 633/2006-30, Věstník MŠMT sešit 3/2006
III. Další vzdělávání a uznávání odborné kvalifikace Zákony Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákonů č. 96/2004 Sb., č. 588/2004 Sb., č. 21/2006 Sb. a č. 161/2006 Sb. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) Vyhlášky Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Vnitroresortní předpisy MŠMT Sdělení MŠMT, kterým se podle § 28 odst. 2 písm. k) zákona č. 18/2004 Sb. vydává seznam regulovaných činností (povolání) v České republice, členěný podle příslušnosti uznávacích orgánů a podle působnosti směrnic Evropského společenství v oblasti obecného systému uznávání kvalifikací, aktualizovaný k 1.10.2005, č.j. 30 239/2005-60, Věstník MŠMT sešit 11/2005
IV. Pracovní právo a bezpečnost práce Nařízení vlády Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
- 77 -
Vyhlášky Vyhláška MŠ č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb. (bude zrušena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ale až od 1.1.2007) Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Vnitroresortní předpisy MŠMT Výklad k § 11 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., č. j. 32 583/83-42, Věstník MŠ a MK sešit 10-11/1984 Seznam zkoušek z cizích jazyků a přehled jazykových kvalifikací náměstků ministrů, vrchních ředitelů, ředitelů odborů a vybraného okruhu zaměstnanců ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy č. j. 21 646/2000-22, Věstník MŠMT sešit 9/2000, ve znění doplňků č. j. 19 070/2001-22, Věstník MŠMT sešit 9/2001 Sb., a č. j. 16 923/2002-22, včetně úplného znění, Věstník MŠMT sešit 9/2002 Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č. j. 14 269/2001-26, Věstník MŠMT sešit 5/2001 Prodloužení platnosti osvědčení „PROJEKTU G a N“ č. j. 10 513/2003-22, Věstník MŠMT sešit 3/2003 Seznam profesních sdružení podle § 3 písm. g) bodu 4 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, č. j. 14 769/2004-54, Věstník MŠMT sešit 5/2004 Sdělení MŠMT, kterým se vydává seznam regulovaných činností (povolání) v České republice, členěný podle příslušnosti uznávacích orgánů a podle působnosti směrnic Evropského společenství v oblasti obecného systému uznávání kvalifikací č. j. 21 457/2004-54, Věstník MŠMT sešit 8/2004 Vzor kolektivní smlouvy č. j. 21 709/2004-14, Věstník MŠMT sešit 11/2004 Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování podle 16-ti třídního katalogu prací, č.j. 30 207/200325 Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, č.j. 37 014/2005, Věstník MŠMT sešit 2/2006
V. Sociální věci Nařízení vlády Nařízení vlády č. 122/2006 Sb., kterým se stanoví minimální výše stipendia v případě tíživé sociální situace studenta
- 78 -
Vyhlášky Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění vyhlášek č. 167/2006 Sb. a č. 423/2006 Sb. Vnitroresortní předpisy MŠMT Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 12/1991 k ustavení konzultačních středisek pro absolventy škol a mladistvé vstupující na trh práce č. j. 21 863/91-51 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 6/1996 k provedení novely § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, č. j. 23 704/96-30, Věstník MŠMT sešit 10/1996 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 7/1999 k přiznání stipendií podle programu "Stipendia MŠMT vložená do Central European Exchange Programme for University Studies (CEEPUS)" č. j. 15 319/99-11 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 21/1999 k přiznávání stipendií podle programu "Stipendia MŠMT pro podporu tvůrčí činnosti studentů doktorských studijních programů při řešení projektů úspěšných ve výběrovém řízení Fondu rozvoje vysokých škol" č. j. 34 984/99-33, Věstník MŠMT sešit 2/2000, ve znění změny č. j. 33 713/200033, Věstník MŠMT sešit 3/2001, včetně úplného znění Základ pro stanovení poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění některých dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, pro rok 1999 Věstník MŠMT sešit 3/1999, pro rok 2000 č.j. 10 411/2000-33 Věstník MŠMT sešit 2/2000, pro rok 2001 Věstník sešit 3/2001, pro rok 2002 č.j. 11 532/2002-33 Věstník MŠMT sešit 2/2002, pro rok 2003 č.j. 10 831/2003-30 Věstník MŠMT sešit 1/2003, pro rok 2004 č.j. 11474/200430 Věstník MŠMT sešit 2/2004, pro rok 2005 č.j. 11 651/2005-30, pro rok 2006 č.j. 38 358/2005-30 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 11/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro studium v zahraničí“ č.j. 20 480/2005-61, Věstník MŠMT sešit 10/2005. Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 12/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vložená do Central European Exchange Programme for University Studies (CEEPUS II)“ č.j. 20 920/2005-61, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 13/2005 k přiznávání stipendií podle programu „Stipendia Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vložená do stipendijní části Programu Akce Česká republika - Rakouská republika - spolupráce ve vědě a vzdělávání“ č.j. 20 527/2005-61, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, č.j. 4 632/2006-30, Věstník MŠMT sešit 3/2006 Pravidla pro poskytování dotací soukromým vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, č.j. 4 633/2006-30, Věstník MŠMT sešit 3/2006
- 79 -
VI. Mládež Zákony Zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákonů č. 79/2002 Sb., č. 428/2003 Sb. a č. 376/2004 Sb. Vyhlášky Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání Vnitroresortní předpisy MŠMT Program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace pro roky 2004 – 2006 č. j. 15 286/2003-51 Metodický pokyn pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na realizaci projektu Investičního rozvoje technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže v rámci vyhlášeného Programu státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2004 až 2006 č. j. 13 080/2004-51, Věstník MŠMT sešit 6/2004 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 6/2003 o experimentálním ověřování odborné přípravy pracovníků s dětmi a mládeží v oblasti volného času č. j. 15 951/200351, Věstník MŠMT, sešit 11/2003 Pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy o zřízení komise k udělování oprávnění k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s dětmi a mládeží č. j. 15 953/2003-51 Organizační řád Středoškolské odborné činnosti č. j. 16 621/2004-51, Věstník MŠMT sešit 7/2004 Organizační řád Dějepisné olympiády č. j. 16 625/2004-51, Věstník MŠMT sešit 7/2004 Organizační řád Olympiády v českém jazyce č. j. 16 624/2004-51, Věstník MŠMT sešit 7/2004 Organizační řád soutěží v cizích jazycích č. j. 16 626/2004-51, Věstník MŠMT sešit 7/2004 Organizační řád Biologické olympiády č. j. 16 622/2004-51, Věstník MŠMT sešit 7/2004 Organizační řád Chemické olympiády č. j. 16 623/2004-51, Věstník MŠMT sešit 7/2004, ve znění oprav č. j. 26 338/2004-51, Věstník MŠMT sešit 10/2005 Organizační řád Fyzikální olympiády č.j. 22 125/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Organizační řád Matematické olympiády č.j. 22 126/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Organizační řád Zeměpisné olympiády č.j. 22 127/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005 Organizační řád Turnaje mladých fyziků č.j. 22 128/2005-51, Věstník MŠMT sešit 12/2005
- 80 -
VII. Tělovýchova a sport Zákony Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb. a zákona č. 1862006 Sb. Vnitroresortní předpisy MŠMT Metodický pokyn pro hospodaření s neinvestičními dotacemi ze státního rozpočtu ČR v nestátních neziskových organizacích v oblasti sportu v roce 2007 č.j. 26 667/2006-501
VIII. Rozpočtové hospodaření, správa majetku a účetnictví Zákony Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 255/2001 Sb., č. 16/2002 Sb., č. 284/2002 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 383/2005 Sb. a 179/2006 Sb. Vnitroresortní předpisy MŠMT Sdělení MŠMT o členění soutěží žáků do kategorií podle finančního zabezpečení, Věstník MŠMT sešit 1/1999 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 6/1999, kterým se stanovuje způsob účtování o příspěvcích a dotacích poskytovaných ministerstvem prostřednictvím "Oznámení limitů výdajů" a jejich vykazování č. j. 17 115/99-44, ve znění příkazu ministra č. 4/2001 č. j. 33 014/2000-44 Sdělení MŠMT k ustavení Mezinárodního visegrádského fondu č. j. 28 048/2000-11, Věstník MŠMT sešit 12/2000 Pravidla pro poskytování dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, č. j. 28 996/2000-33, ve znění změn č. j. 11 337/2002-33, Věstník MŠMT sešit 2/2002, č. j. 30 650/2002-30, Věstník MŠMT sešit 2/2003 Pokyn MŠMT k uzavírání pojistných smluv v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích v působnosti MŠMT č. j. 13 219/2001-40, Věstník MŠMT sešit 3/2001 Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2001 k postupu při udělování souhlasu o nakládání s nemovitým majetkem převedeným MŠMT na kraje č. j. 20 661/2001-II/2, Věstník MŠMT sešit 10/2001 Metodický pokyn pro státní organizace a organizační složky státu v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se upravují náležitosti žádostí o schválení podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., Ministerstvem financí při bezúplatném nabývání majetku státem a při nakládání s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů č. j. 23 175/2001-14, Věstník MŠMT sešit 2/2002 Směrnice, kterou se pro příspěvkové organizace v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českou školní inspekci upravuje postup při provádění některých ustanovení
- 81 -
zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, č. j. 31 286/2001-14, Věstník MŠMT sešit 2/2002, Ústřední věstník částka 1/2003 Metodický pokyn MŠMT pro čerpání finančních prostředků na reprodukci majetku, programové financování v působnosti státní správy, OPŘO a PŘO č. j. 14 659/2002-40 Metodika registrace vzdělávacího a výukového SW, č.j. 33 515/2002-II/3 Program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace pro roky 2004 – 2006 č. j. 15 286/2003-51 Pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k finančnímu zajištění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a odborné přípravy pracovníků s dětmi a mládeží č. j. 17 920/2003-51 Pravidla pro poskytování dotací soukromým vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2003 č. j. 19 337/2003-30 Věstník MŠMT sešit 8/2003, v roce 2004 č.j. 14 705/2004 Věstník MŠMT sešit 5/2004, v roce 2005 č.j. 31 395/200430 Věstník MŠMT sešit 2/2005, v roce 2006 č.j. 4 633/2006-30 Věstník MŠMT sešit 3/2006 Metodický pokyn MŠMT, kterým se vyhlašuje rozvojový program „Vyrovnávání disproporcí ve vzdělávací nabídce krajů ve vztahu k potřebám jejich rozvoje“ pro léta 2003 – 2006 č. j. 18 620/2003-M3 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 9/2003 ke kontrolní činnosti v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 22 500/2003-M1 Metodický pokyn I. náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro ostatní přímo řízené organizace poskytující ubytovací služby a stravovací služby č. j. 25 970/2003-I, Věstník MŠMT sešit 2/2004 Metodický pokyn pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na realizaci projektu Investičního rozvoje technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže v rámci vyhlášeného Programu státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2004 až 2006 č. j. 13 080/2004-51, Věstník MŠMT sešit 6/2004 Směrnice MŠMT pro provádění Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů č. j. 23 377/2004-54 Metodický pokyn MŠMT stanovující „Standard ICT služeb ve škole“ a náležitosti dokumentu „ICT plán školy“ jako podmínky čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci SIPVZ č. j. 27 419/2004-55, Věstník MŠMT sešit 12/2004 Metodický pokyn k projektům v rámci realizace Státní informační politiky ve vzdělávání č. j. 28 885/2004-551, Věstník MŠMT sešit 1/2005 Směrnice upravující předběžnou řídící finanční kontrolu na MŠMT od 1.1.2005, č.j. 29 570/2004-17 Pravidla pro poskytování dotací Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona o vysokých školách veřejným vysokým školám na ubytování a stravování studentů a na ubytovací stipendia na rok 2005 č. j. 28 780/2004-30, Věstník MŠMT sešit 2/2005 Metodický pokyn k provedení § 6 odst. 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, za kalendářní rok 2004 č. j. 10 933/2005-45, Věstník MŠMT sešit 4/2005 Pokyn č. 14 698/2005-40, k rozšíření výdajů na společné úkoly skupin a vlastní správu úřadu a na pohoštění v rámci správy úřadu a společných úkolů Metodický pokyn MŠMT ke zpracování Resortního výkazu výnosů a nákladů příspěvkových organizací č. j. 15 070/2005-44, Věstník MŠMT sešit 5/2005
- 82 -
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se stanoví závazná osnova a postup, podle kterých zpracovávají krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, č.j. 19 963/2005-44, Věstník pro orgány krajů a obcí, částka č. 5/2005 Sdělení ke Směrnici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se stanoví závazná osnova a postup, podle kterých zpracovávají krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, č.j. 19 963/2005-44, Věstník pro orgány krajů a orgány obcí, částka č. 5/2005 Osnova rozboru hospodaření s dotací poskytnutou na činnost škol a školských zařízení podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, č.j. 20 186/2005-44, Věstník MŠMT sešit 8/2005 Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci SIPVZ v roce 2006 na rozvojový program „Projekty škol“ č.j. 27 277/2005-551 Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, - a podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu podle § 161 odst. 7 písm . a) zákona č. 561/2004 Sb., č.j. 28 768/2005-45, Věstník vlády ČR 7/2006 Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy stanovující „Standard ICT služeb ve škole“ a náležitosti dokumentu „ICT plán školy“ jako podmínky čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci SIPVZ – aktualizace, č.j. 30 799/2005-55 Závazná osnova a obsah roční zprávy příspěvkových organizací zřizovaných MŠMT, č.j. 30 895/2005-44, Věstník MŠMT sešit 1/2006 Rozvojový program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání pro zajišťování standardních ICT služeb ve školách v roce 2006, č.j. 31 552/2005-551 Vzorová směrnice o účtování majetku č.j. 32 197/2005-44,Věstník MŠMT sešit 1/2006 Metodický pokyn I. náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k uzavírání smluv mezi ministerstvem a fyzickými nebo právnickými osobami, č.j. 34 446/2005-40 Stanovení normativů neinvestičních výdajů na rok 2006 pro účely poskytování dotací na činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v roce 2006, č.j. 200/200645, Věstník MŠMT sešit 2/2006 Pokyn I. náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ke zpracování účetních závěrek a k předávání účetních a finančních výkazů organizačních složek státu a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je MŠMT, v roce 2006, č.j. 373/2006-44, Věstník MŠMT sešit 3/2006 Vzorová směrnice k provedení inventarizace č.j. 360/2006-44, Věstník MŠMT sešit 6/2006
- 83 -
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o postupu vyúčtování dotací poskytnutých soukromým školám a školským zařízením, č.j. 12 382/2006-44, věstník pro orgány krajů a obcí, částka 5/2006 Směrnice upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, č.j.15 543/2006-18 Metodický pokyn k finančnímu vypořádání dotací poskytnutých právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, za rok 2006, č.j. 21 839/2006-44 Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k zabezpečení jednotného postupu při vysílání osob do zahraničí č.j. 22 220/2006-61 Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k zabezpečení jednotného postupu při přijímání zahraničních hostů a delegací č.j. 22 222/2006-61 Metodický pokyn k využívání ubytovací kapacity Domu zahraničních služeb MŠMT – ubytovna Dlouhá, Dlouhá 740/17, Praha 1 č.j. 22 253/2006-61 Pokyn náměstkyně ministryně sk.I k vypracování závěrečného účtu kapitoly 333 MŠMT za rok 2006, č.j. 23 253/2006-44 Metodický pokyn k finančnímu vypořádání vztahů se státním rozpočtem za rok 2006, č.j. 23 670/2006-44 IX. Kontrola, informace a statistika Vnitroresortní předpisy MŠMT Seznam číselníků závazných pro vykazující jednotky v resortu školství k 1. 1. 2001, Věstník MŠMT sešit 7/2001 Oznámení ČSÚ o zavedení geografických oblastí do Číselníku zemí (ČZEM) částka 101/2002 Sb. Sdělení ČSÚ o zavedení klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV), č. 320/2003 Sb., ve znění sdělení č. 448/2004 Sb. Statut interního auditu MŠMT č.j. 25 403/2004-M1/M11 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 5/2004 k zajištění elektronizace veřejných služeb v podobě zpracování a aktualizace životních situací podle Standardu ISVS č. 7/2001 v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, č. j. 19 562/200455 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 10/2004, kterým se vydává Směrnice ke kontrolní činnosti a dozoru v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, č. j. 21 823/2004-M1 Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 10/2005, kterým se vydává aktualizovaná Interní metodická strategie proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Evropských společenství Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 13/2006, kterým se vydává Resortní interní protikorupční program MŠMT Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2006 k vyřizování stížností, petic a žádostí o informace a ostatních podání doručených MŠMT, č.j. 36 172/2005-I/1/4
- 84 -
X. Vnitřní správa, personální agenda , obrana Vyhlášky Vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění vyhlášky č. 237/2003 Sb. Vnitroresortní předpisy MŠMT Výklad k vyhlášce MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) č. j. 30 554/2001-20, Věstník MŠMT sešit 3/2002
- 85 -
Keywords human resources lifelong learning education further education
JEL Classification I200, I290, J240, O150
- 86 -
Centrum informačních a knihovnických služeb
KNIHOVNA VŠE
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR NÁZEV DP FAKULTA OBOR ROK OBHAJOBY POČET STRAN POČET PŘÍLOH VEDOUCÍ DP
Pavlína Slezáková Institucionální a právní rámec celoživotního učení Národohospodářská fakulta Hospodářská politika 2007 86 4 Ing. Zdenka Vostrovská, CSc.
ANOTACE
Diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování konceptu celoživotního učení jako priority vzdělávací politiky a rozvoje lidských zdrojů v podmínkách České republiky, s důrazem na oblast dalšího vzdělávání. Úvodní kapitoly práce se zaměřují na definiční a teoretické vymezení problematiky s poukázáním na souvislosti, které staví celoživotní učení do popředí zájmu mezinárodních organizací i vlád jednotlivých zemí. Stěžejní částí práce je kapitola čtvrtá, zabývající se legislativním a institucionálním zabezpečením celoživotního učení v České republice. Největší pozornost je věnována analýze nejnovějších aktivit vedoucích k naplňování principu celoživotního učení – jedná se především o vznik Strategie celoživotního učení ČR, přijetí zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, s ním spojený projekt Národní soustava kvalifikací atd. Poslední část práce je zaměřena na podporu celoživotního učení ze strany Evropské unie ve formě významné finanční spoluúčasti na projektech ČR v oblasti vzdělávání.
KLÍČOVÁ SLOVA
celoživotní učení, vzdělávání, lidské zdroje, další vzdělávání MÍSTO ULOŽENÍ
- 87 -
SIGNATURA