Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce.
Seminární práce v rámci III. Velkého uceleného vzdělávání insolvenčních správců ČR pořádané KSKŘI
Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce
Ing. Miroslav Pacák
V Třeboci 29. září 2009
Stránka 1
Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce.
1. Úvod S rozvojem mezinárodního obchodu i expanze společností, ať již formou poboček, dceřiných společností či organizačních složek, do jiných krajin vzniklo i riziko úpadku těchto společností a tím nutnost řešení insolvence podniků ve vazbě na právní řády vícero států. Otázky s tím související upravuje mezinárodní insolvenční právo. Tato oblast se týká všech států s otevřeným tržním hospodářstím a tedy i České republiky.
2. Základní rozdělení z hlediska českého insolvenčního správce A. V rámci EU (s výjimkou Dánska)
Po datu 1.5.2004, tedy vstupu ČR do EU, je pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní země EU s výjimkou Dánska, závazné Nařízení Rady (ES) č.1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen nařízení), které se stalo účinným dne 31.5.2002. Uvedená právní norma je na území České republiky závazná a přímo použitelná tzn., že má aplikační přednost před textem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Nařízení bude na insolvenčním řízení aplikováno v případě, že centrum hlavních zájmů dlužníka (COMI) se nachází na území některého z členských států EU, a současně se na území jiného členského státu nachází někteří věřitelé dlužníka nebo jeho majetek. Určení členského státu, ve kterém je umístěno COMI, je rozhodující pro určení mezinárodní pravomoci členského státu k zahájení hlavního, vedlejšího nebo územního úpadkového řízení. Pro určení COMI, stanovuje nařízení vyvratitelnou domněnku, podle níž se toto místo, není-li prokázán opak, stanoví podle sídla dlužníka. Tato vyvratitelná domněnka se týká pouze určení COMI dlužníka, který je právnickou osobou a nelze ji aplikovat na případky dlužníka, který je fyzickou osobou.1 U Fyzických osob se vždy jedná o jejich trvalé bydliště. Vztah ke státům EU je v Insolvenčním zákoně řešen v §426 až §430.
B. Mimo rámec EU Věřitelé dlužníka, či dlužníci, kteří mají bydliště nebo sídlo na území států, které nepatří mezi jiné členské státy Evropské unie (včetně Dánska), vystupují v insolvenčním řízení ve stejném režimu, jako věřitelé tuzemští.2
1
Insolvenční zákon a předpisy související - Komentář /J.Kozák,P.Budín,A.Dadam,L.Pachl/ ASPI
2
Poradna Konkursních novin, článek z vydání č. 12 ze dne 17.6.2009 /J.Kozák/
Stránka 2
Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce.
3. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce v rámci EU dle Nařízení Rady (ES) č.1346/2000 – výběr z článků
-
Uznání úpadkového řízení o
Rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení učiněné soudem členského státu, který je příslušný podle článku 3, je uznáno ve všech ostatních členských státech od okamžiku, kdy nabude účinku ve státě, který řízení zahájil.3
-
Mezinárodní příslušnost o
Pokud bylo úpadkové řízení zahájeno v souladu s Článkem 3 odst. 1 nařízení, tedy dle COMI dlužníka (hlavní řízení), pak jakékoli následné řízení, v jiném členském státě EU, je řízením vedlejším a musí být řízením likvidačním. Účinky takovéhoto řízení jsou omezeny na majetek, který se nachází na území tohoto členského státu.4
-
Rozhodné právo o
Pokud není stanoveno dle nařízení jinak, je právem rozhodným pro úpadkové řízení a jeho účinky právo toho členského státu, na jehož území bylo úpadkové řízení zahájeno.5
o
Účinky zahájení hlavního, vedlejšího a územního úpadkového řízení, které se týkají smluv, jimž bylo přiznáno nabývat nebo užívat nemovitost, která se nachází na území jiného členského státu, se řídí výhradně právem členského státu, na jehož území se nemovitost nachází6
o
Účinky úpadkového řízení na Pracovní smlouvy a pracovně právní vztahy, se řídí výhradně právem členského státu , kterým se řídí daná pracovní smlouva7
o
Účinky úpadkového řízení na práva dlužníků k nemovitosti, plavidlu nebo letadlu, která podléhají do zápisu do veřejného rejstříku, se řídí výhradně právem členského státu, pod jehož pravomoc rejstřík spadá. 8
-
Pravomoci správce podstaty o
Správce podstaty ustanovený pro hlavní úpadkové řízení je oprávněn vykonávat pravomoci svěřené mu právním řádem státu, který hlavní úpadkové řízení zahájil, na území všech členských států.
3
Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 článek 16 odst.1 Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 článek 3, odst. 1,2,3 5 Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 článek 4 6 Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 článek 8 7 Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 článek 10 8 Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 článek 11 4
Stránka 3
Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce.
o
Toto právo může být omezeno zahájením vedlejšího úpadkového řízení, s nímž je vydáno ochranné opatření, které brání, správci hlavního úpadkového řízení, ve výkonu jeho práv na území tohoto členského státu. Jedná se o takzvanou „Umírněnost universality“
o
Po zahájení vedlejšího úpadkového řízení , s nímž je spojeno vydání ochranného opatření, které brání správci hlavního úpadkového řízení ve výkonu jeho práv na území tohoto členského státu, může správce podstaty vykonávat ve vztahu k vedlejšímu úpadkovému řízení pouze oprávnění, která jsou mu dána k dispozici v rámci nařízení.
o
V rámci svého oprávnění vykonávat pravomoci, svěřené mu právním řádem státu, který zahájil hlavní úpadkové řízení, na ostatních členských států, může správce podstaty především přemístit majetek dlužníka do státu kde je vedeno hlavní úpadkové řízení. Toto právo je omezeno pouze článkem 5 nařízení – Věcná práva třetích osob a článkem 7 nařízení – Výhrada vlastnictví.
o
Správce ustanovený do funkce rozhodnutím příslušného soudu některého z členských států se na území ostatních států prokazuje ověřenou kopií originálu, na základě vyžádání, překladem rozhodnutí o svém ustanovení.
o
Správce může žádat, aby podstatný obsah rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení, případně i rozhodnutí o jeho jmenování bylo zveřejněno v kterémkoli jiném členském státě podle pravidel pro zveřejnění v tomto státě.
o
Pokud zamýšlí správce podstaty ustanovený v hlavním, vedlejším či územním úpadkovém řízení, jednat v rámci pravomocí mu svěřených, na území jiného členského státu, pak musí postupovat vždy v souladu s právním řádem toho členského státu na jehož území zamýšlí jednat.
o
Na území jiného členského státu nesmí správce podstaty nikdy vykonávat pravomoci, zahrnující jakékoli donucovací opatření, nebo právo rozhodovat o soudních řízeních nebo sporech, byť by mu takovéto pravomoci přiznával právní řád státu, ve kterém byl ustanoven do funkce i právní řád státu, ve kterém zamýšlel jednat. Omezení těchto pravomocí je absolutní.
o
Právo podat návrh na zahájení vedlejšího úpadkového řízení má správce podstaty v hlavním řízení nebo jakákoli jiná osoba nebo orgán oprávněný podat návrh na zahájení úpadkového řízení podle práva členského státu, na jehož území je zahájení vedlejšího řízení navrhováno.
o
Správci v hlavním i vedlejších úpadkových řízeních jsou povinni se vzájemně informovat, a s výhradou pravidel vztahujících se na jednotlivá řízení, vzájemně spolupracovat
o
Správce podstaty v České republice není povinen neprodleně informovat známé věřitele, kteří mají obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiných členských státech. V tuzemské úpravě insolvenčního řízení je tato povinnost, dle §430 insolvenčního zákona, stanovena insolventnímu soudu. Insolvenční soud má povinnost vyrozumět „známé věřitele“ dlužníka jak o zahájení insolvenčního řízení (tedy neprodleně po vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení), ale také po vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka.
Stránka 4
Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce.
Vzhledem k tomu, že není možné již při zahájení insolvenčního řízení určit délku lhůty k podávání přihlášek věřitelů v konkrétním insolvenčním řízení, protože konečná lhůta bude stanovena právě až v rozhodnutí o úpadku dlužníka, je nutné, aby insolvenční soud informoval „známé věřitele“, nad rámec povinnosti stanovené v Nařízení 1346/2000, i po rozhodnutí o úpadku dlužníka. Není nutné znovu informovat všechny „známé věřitele“ dlužníka. Plně postačuje, když bude insolvenční soud informovat pouze ty „známé věřitele“ dlužníka, kteří doposud nepodali svou přihlášku pohledávky. Velmi krátké propadné lhůty, které jsou v rozhodnutí o úpadku stanoveny pro podávání přihlášek pohledávek, by věřitelům z jiných členských států mohly působit komplikace při uplatňování nároků v insolvenčním řízení. Nejvyšší soud ČR konstatoval ve svém rozhodnutí ze dne 4.9.2008 č.j. 29 NSČR 4/2008-P11-12 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 38 INS 735/2008, že: „…známým věřitelům z jiných členských států Evropské unie, s výjimkou Dánska, počne lhůta stanovená v rozhodnutí o úpadku běžet v okamžiku doručení formuláře « Výzva k přihlášení pohledávky. Závazné lhůty » v souladu s čl. 40 Nařízení Rady (ES) 1346/2000 o úpadkovém řízení.“. Z citovaného rozhodnutí plyne, že pro „známé věřitele“ dlužníka z jiných členských států Evropské unie přináší aplikace Nařízení 1346/2000 výhodu spočívající v odsunu počátku běhu propadné lhůty k podávání přihlášek pohledávek, stanovené v rozhodnutí o úpadku. Lhůta jim počne běžet v okamžiku, kdy je jim do vlastních rukou doručeno oznámení o rozhodnutí o úpadku. Z citovaného rozhodnutí lze dále dovodit, že pokud insolvenční soud nesplní svou povinnost informovat „známé věřitele“ z jiných členských států minimálně o lhůtě stanovené pro podávání přihlášek pohledávek v rozhodnutí o úpadku, „známým věřitelům“ tato lhůty nikdy nepočne běžet a mohou svou pohledávku uplatnit svou pohledávku přihláškou kdykoli v průběhu insolvenčního řízení. Takto podaná přihláška pohledávky bude muset být považována za včasnou a bude muset být v insolvenčním řízení přezkoumána. Je proto i v zájmu insolvenčního správce, aby po ustanovení do funkce prověřil, zda insolvenční soud splnil svou povinnost a informoval všechny „známé věřitele“ dlužníka z jiných členských států Evropské unie a to minimálně v souvislosti s rozhodnutím o úpadku. 9 o
Kterýkoli věřitel může přihlásit svoji pohledávku v hlavním nebo kterémkoli vedlejším řízení.
o
Zatímco „známí věřitelé“ dlužníka nemohou po insolvenčním soudu, který jim zaslal informaci o zahájení insolvenčního řízení či rozhodnutí o úpadku a výzvu k přihlášení pohledávky, požadovat překlad příslušného formuláře do svého úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků, může insolvenční soud nebo insolvenční správce požadovat po věřitelích z jiného členského státu překlad údajů z přihlášky jejich pohledávky a přiložených dokumentů do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků státu, který insolvenční řízení zahájil. Z hlediska koncepce insolvenčního zákona a rozdělení kompetencí při zpracovávání přihlášek pohledávek, bude věřitele dlužníka k doložení
9
Poradna Konkursních novin, článek z vydání č. 12 ze dne 17.6.2009 /J.Kozák/
Stránka 5
Insolvenční řízení a jeho mezinárodní souvislosti. Právní zajištění a význam pro českého insolvenčního správce.
překladu přihlášek pohledávek a přiložených listin vyzývat insolvenční správce. Režim pro tuto výzvu bude shodný při odstraňování vad přihlášených pohledávek stanovený v § 188 insolvenčního zákona. Insolvenční správce musí věřiteli poskytnout lhůtu alespoň 15 dnů na doložení požadovaného překladu. V praxi bude nejspíš vhodné, aby lhůty stanovená insolvenčním správcem ve výzvě byla delší. Pro výzvu na doplnění přihlášky pohledávky o její překlad rovněž platí, že lhůta stanovená v této výzvě počíná běžet až v okamžiku, kdy je výzva doručena věřiteli. 10
4. Závěrem Nařízení Rady (ES) č.1346/2000 o úpadkovém řízení je v platnosti něco málo přes 7 let, je poměrně stručné a úsporné, proto se dá předpokládat, že jeho uplatňování bude vyvolávat řadu právních otázek, které mohou být řešeny rozhodnutími Evropského soudního dvora, čímž bude docházet k tomu, že se aplikace tohoto nařízení bude upřesňovat a sjednocovat. 11
10 11
Poradna Konkursních novin, článek z vydání č. 12 ze dne 17.6.2009 /J.Kozák/ JUDr. Jaroslav Salač, Ph. D., LL. M., Lucemburk
Stránka 6