INOVAČNÍ TEORIE Osnova přednášky: 1. Schumpeterův přístup 2. Inovační teorie Prof. Valenty 3. Inovační teorie Prof. Gutenberga 4. Strategie managementu inovací podle Prof. Vlčka 1
SCHUMPETERŮV PŘÍSTUP Joseph Alois Schumpeter, rodák z Třeště na Moravě, byl jeden z největších rakouských ekonomů, přednášel na Bonské universitě v Německu a od r. 1929 v USA na Hardvardu.
2
Jako jeden z prvních ekonomů již v roce 1918 odmítl Kaynesovu teorii fiskálního státu. Ve svém díle Capitalism, Socialism and Democracy – předvídal, že demokracie nakonec zajde na svou neschopnost předcházet inflaci, nebo ji zastavit v důsledku nedostatku politické vůle. 3
Základní schéma Schumpeterova uvažování : „podnikatelé-inovátoři ve své inovační aktivitě svou „tvořivou destrukcí“ (schöpferische Destruktion) na vysoce individualizované bázi vytvořili a stále znovu vytvářejí (či konstituují) kapitalismus“.
4
V knize Die Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung vydané v r. 1912, předložil J. Schumpeter postulát, podle něhož nikoliv rovnováha a optimalizace, ale
dynamická nerovnováha vytvářená inovačním podnikatelem je „standardem“ ve zdravé ekonomice a ústřední realitou pro ekonomickou teorii i praxi. 5
Moderní podnik je destabilizujícím prvkem. Musí být organizačně uzpůsoben inovacím a inovace jsou dle Josepha Schumpetera „tvůrčí destrukcí“. Musí být tedy organizačně uzpůsoben systematickému opouštění všeho zavedeného, obvyklého, známého a pohodlného, ať jde o výrobek, službu nebo výrobní proces, soubor dovedností, lidské a společenské vztahy či organizaci samu. Krátce řečeno, musí být organizačně 6 uzpůsoben nepřetržitým změnám.
Pokládal za inovace pouze úplně nové věci (dosud neznámé - založené na absolutní invenci), a to v oblastech jako jsou: trhy, výrobky, výrobní technika, organizace výroby a suroviny. Z problematiky inovací publikoval své nejznámější dílo Business Cycles ve kterém za hnací sílu vlnění hospodářského pohybu považoval právě inovační cykly. 7
Tyto cykly (dlouhé vlny) začal odvozovat od „shluků inovací“, ke kterému dochází každých 45 – 50 let. Právě dnes je třeba připomenout Schumpeterův závěr, že úpadek, recese či krize je sice následkem předcházející konjunktury a prosperity, avšak příští prosperita není následkem předcházející krize. Nástup nové prosperity je závislý na další radikální inovaci. 8
Schumpeter rozlišoval následující typy inovačních "vln" a nazval je podle autorů, kteří je jako první empiricky pozorovali - byly to: -
Kondratěvovy dlouhé vlny, Wardwellovy vlny, Juglarovy střední vlny a Kitchinovy krátké vlny.
9
10
Na nosné vlně radikální inovace se postupně střídají inovace konkrétních výrobků a jejich skupin a dávají vznik vlnám nižších řádů. Uprostřed K-vlny nastupuje závažnější koncepční změna, jakou byl ve třetí vlně nástup vakuové elektroniky a ve čtvrté vlně vynález čipu, který zcela změnil architekturu výpočetní, regulační, informační a komunikační techniky; a ovšem také nástup inženýrství genové manipulace. 11
Takto vzniká druhá Wardwellova vlna uvnitř příslušné K-vlny. V rámci W-vln se střídají jednotlivé generace výrobků, které zpravidla u výrobní techniky vyvolávají investiční cykly Juglarovy vlny a u spotřebního zboží tříleté Kitchinsovy vlny. Střídání variant v rámci jednotlivých generací probíhá v kratších cyklech, než je Kitchinsova vlna“. 12
INOVAČNÍ TEORIE PROF. VALENTY Inovace je chápána jako jakákoliv změna ve vnitřní struktuře výrobního organismu. Tedy jakýkoli přechod od původního k novému stavu.
13
Pojem
„výrobní organismus“ zde představuje obecné označení pro organizační jednotku, v níž se realizuje proces s uplatněním techniky. Výrobním organismem může být dílna, provoz, podnik, výzkumný ústav, apod.
14
INOVAČNÍ FAKTORY Označení
Název
K
Konstrukce
S
Pracovní předmět
T
Technologie
P
Pracovní prostředek
E
Energie
Kv
Kvalifikace pracovní síly
O
Organizace
15
Řád
Označení
co se zachovává
co se mění
příklad
inovace minus
degenerace
nic
úbytek vlastností
opotřebení
0
regenerace
objekt
obnova vlastností
údržba, opravy
RACIONALIZACE 1
změna kvanta všechny vlastnosti
četnost faktorů
další pracovní síly
2
intenzita
kvality a propojení
rychlost operací
zvýšený posun pásu
3
reorganizace
kvalitativní vlastnosti dělba činností
přesuny operací
4
Kvalitativní
kvalita pro uživatele
vazba na jiné
technolog.
faktory
konstrukce
adaptace
KVALITATIVNÍ INOVACE 5
varianta
konstrukční řešení
6
generace
konstrukční koncepce konstrukční
7
druh
princip technologie
dílčí kvalita
rychlejší stroj stroj s
řešení
elektronikou
Konstrukční
tryskový stav
koncepce 8
rod
příslušnost ke kmeni princip technologie netkaná textilie TECHNOLOGICKÝ PŘEVRAT - MIKROTECHNOLOGIE
9
kmen
nic
přístup k přírodě
Genová manipulace
16
INOVAČNÍ TEORIE PROF. GUTENBERGA Tato teorie německého ekonoma E. Gutenberga je založena jednak na charakteru inovací, jednak na změnách ve vztahu k pohybu nákladů, jež inovace po svém zavedení vyvolá.
17
Rozlišuje celkem čtyři různé druhy změn, a to změnu: • • • •
Oscilativního typu Pravidelnou, kontinuální Kvantitativní Mutativního charakteru
18
ZMĚNA OSCILATIVNÍHO TYPU Podstatou této změny je přizpůsobení se okamžité situaci výrobního procesu. Jsou to změny krátkodobého charakteru.
19
ZMĚNA PRAVIDELNÁ, KONTINUÁLNÍ Jedná se o změnu, která vyplývá ze stále dokonalejšího osvojování používané technologie a jejího zdokonalování. V praxi se většinou projevuje jako běžné racionalizační opatření ve výrobním procesu. Efekt se v převážné míře projevuje především v oblasti nákladů.
20
ZMĚNA KVANTITATIVNÍ Jedná se o změnu vyvolanou prostým rozšiřováním výrobní kapacity firmy a podmínek zvyšování její výroby, která zůstává realizována na stávající kvalitativní úrovni.
21
ZMĚNA MUTATIVNÍHO CHARAKTERU Jedná se o změnu v druzích a kvalitě výrobků nebo objemu vyráběné produkce a zároveň si vynucující zásadní změnu v technologii výroby, konstrukci výrobku apod. U inovace tohoto typu dochází k tomu, že pro její realizaci musí být buď část nebo dokonce celý výrobní proces nahrazen novým. 22
Strategie managementu inovací dle prof. Vlčka a) Klasifikace změn podle prof. Vlčka b) Inovační strategie podle prof. Vlčka
23
a) KLASIFIKACE ZMĚN PODLE PROF. VLČKA Prof. Vlček považuje za inovaci „tvůrčí lidskou aktivitu vyvolávající pozitivní změnu ve struktuře podnikatelských objektů, která má za následek požadovaný a očekávaný pozitivní efekt“.
24
Současná praxe managementu inovací uplatňuje v podstatě dva základní metodické a manažerské přístupy, a to: - funkčně nákladový přístup, - klasický (tradiční) přístup.
25
Pro klasický (tradiční) přístup je charakteristický postup řešení vycházející od druhého směrem k sedmému řádu inovací. Pro funkčně nákladový přístup (hodnotový management) je typický zcela opačný postup. Usiluje nejprve o inovace nejvyššího řádu a při nereálnosti takového řešení hledá možnosti změn v nižších řádech inovací. 26
Klasifikace změn Prof. Vlčka je založena na ukazateli hodnoty, ke kterému realizace změn směřuje a svojí podstatou vychází z potřeb hodnotového managementu. Dle ukazatele hodnoty (Hj), který také představuje tzv. funkčně nákladový přístup, považovaný za jedno z nejlepších měřítek kvality změn (např. A.D.Little-kap.5.1):
27
Hj = F j / N j O
Hj – O
Fj -
Nj -
hodnota stupeň splnění funkcí objektu respektive jeho velikost funkčnosti či míra spokojenosti zákazníka celkové náklady na objekt (získaného efektu) 28
Dle tohoto vzorce se každá změna může projevit: -
ve výši získaných efektů, ve výši vynaložených nákladů.
29
1. Požadovaného růstu velikosti funkčnosti se dosahuje při pomalejším růstu nákladů podle vztahu:
F1 >> OF0 a
O
N1 > N0 .
30
2. Požadovaného růstu velikosti funkčnosti se dosahuje při neměnných nákladech podle vztahu:
F1 > OF0 a
O
N1 = N 0 .
31
3. Požadovaného růstu velikosti funkčnosti se dosahuje při poklesu nákladů podle vztahu:
F1 > OF0 a
O
N1 < N 0 .
32
4. Požadované stálosti velikosti funkčnosti se dosahuje při poklesu nákladů podle vztahu:
F1 = OF0 a
O
N1 < N 0 .
33
5. Požadovaného poklesu velikosti funkčnosti na úroveň uživatelem (zákazníkem) vyžadovaného optima při rychlejším poklesu nákladů podle vztahu:
F1 < OF0 a
O
N1 << N0 .
34
Z výše uvedeného vyplývá, že Vlčkovo pojetí klasifikace změn se může stát východiskem pro hodnocení „hierarchie výrobních faktorů“ jako základu strategie inovační dominanty.
35
b) Inovační strategie podle prof. Vlčka 1. 2. 3. 4. 5.
Strategie stanovení podnětné inovace, Strategie vnímaného stupně novosti výrobků, Strategie určení druhu restrukturalizace firmy Strategie uplatňování odlišné složitosti inovací, Strategie vzniku produktových a procesních inovací, 6. Strategie volby konkurenčního boje. 36
Strategie stanovení podnětné inovace Základní idea: „Nutnost či účelnost uspokojení potřeby“ 4. Potřeby vnějších zákazníků 5. Potřeby stakeholderů 6. Potřeby vnitřních zákazníků 7. Potřeby celého podniku jako výrobce 37
Strategie vnímaného stupně novosti výrobků Posouzení výrobkové inovace dle: a) vnímaného stupně novosti výrobkové inovace zákazníkem b) vnímaného stupně novosti výrobkové inovace výrobcem.
38
VÝROBCEM vnímaný stupeň novosti výrobku malý Zákazníkem vnímaný stupeň novosti výrobku
velký
malý 1. PŘÍRŮSTKOVÉ INOVACE
2.TECHNICKÉ INOVACE
velký 3. APLIKAČNÍ INOVACE
4. RADIKÁLNÍ INOVACE 39
Strategie určení druhu restrukturalizace firmy Základní idea: „Diskontinuita vytváří nové příležitosti“ 4. Strategie prosperity 5. Strategie revitalizace 6. Strategie resuscitace
40
Strategie uplatňování odlišné složitosti inovací Základní idea: „řád inovace předurčuje způsob jejího řízení a provádění“. A. Strategie jednoduchých inovací. B. Strategie složitých inovací. 41
Strategie vzniku produktových a procesních inovací Základní idea: „primárním podnětem pro inovace jsou potřeby“ a) Strategie vzniku produktových inovací. b) Strategie vzniku procesních inovací. 42
Strategie volby konkurenčního boje Základní idea: „Nad konkurencí zvítězíme tím, že jí v přímém střetu na trhu porazíme nebo se jí vyhneme chytrými produktovými invacemi, které vytvoří nový tržní prostor“.
43
1. Strategie maximalizace stávající hodnoty pro zákazníka (strategie „rudých oceánů“). 2. Strategie maximalizace nové hodnoty pro zákazníka (strategie „modrých oceánů“).
44
