ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TESINSKU A HLUCINSKU ZA ROK 1934 USPOŘÁDAL ANTONÍN HOŘÍNEK

ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TESINSKU A HLUCINSKU ZA ROK 1934 USPOŘÁDAL AN TO N ÍN

HOŘÍNEK

Č I N N O S T SLEZSKÉ M A T I CE O SV ĚT Y LIDOVÉ N A T Ě Š Í N S K U A H L U Č Í N S K U Z A ROK 1934

ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU ZA ROK 1934 USPOŘÁDAL

ANTONÍN

VE S L . O S T R A V Ě

N ákladem Slezské M atice osvěty lidové

HOŘÍNEK

V KVĚTNU

1935

se s í d l e m ve S l e z s k é O s t r a v ě v y t i s k l a

> P re s s a « a k c i d e n č n í a o b c h o d n í t i s k á r n a

( m a j . P e t r P a v l a n ml . ) v e S l . O s t r a v ě

■ •

■

'

" •

■ '

.

- - • i

' ' , ■, -

.-o

■: ř-

1 ů

’ ■■ :

• •. -

< -• ■ o i. : :■ .»

s í:- -• *

;1 ; ■Cí

Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové f ŠIM E Č E K B E D Ř IC H , president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě f HRUBÝ V Ě N C E SL A V , bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O.L. v Opavě f JUDr. PELC FERD., notář a dlouholetý zasloužilý starosta Sl.M. O.L. ve Sl. Ostravě P. FU ŠEK AN T., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. L A N D SFE LD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O. L. V A ŠE K V L A D .-P etr Bezruč, slezský bard v Brně H E JR E T J A N , redaktor Národní Politiky v Praze HOLEŠ A L O IS , knihvedoucí n. o. v Orlové, starosta Sl. M. O.L.

Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L. ob d rželi od r. 1 9 2 0 — 1934: BU ZEK K AM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze B Ě L E H R Á D E K F R A N T ., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze f K L V A Ň A A N T ., okresní školní inspektor v Orlové PIŽL A L O IS , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. V A L O U C H M IR O SL A V , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze KEPL JO SE F , odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. S T R Á N S K Ý RU D O LF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze M LČOCH F R A N T IŠ E K , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H R E JS A G U S T A V , ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H O FFM AN N S T A N ISLA V , odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze KLIM ÁN EK F R A N T IŠ E K , hlavní pokladník města Slezské Ostravy f K Ř ÍS T E K JAN , majitel realit v Lazích, bývalý starosta Sl. M. O. L. S E D L A Ř ÍK JA N , majitel velkostatku ve Vratimově Š R Á M E K JO S E F , bývalý zemský president slezský v Opavě H AE R IN G JA R O S L A V , vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě Dr. M ICH ÁLEK JO SE F , vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě Dr. B A R O N JO S E F , bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě f S T Y P A T O M Á Š , bývalý řed. dívčí vyšší školy a starosta Nár. jednoty slezské v Praze f Š K Á B A JO S E F , vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze Dr. S T A Š E K F R A N T IŠ E K , ministerský rada v presidiu min. rady v Praze HRUBÝ EM AN U EL, senátor a starosta Svazu Národních Jednot a Matic v Praze PAVELEK F E R D IN A N D , vládní rada, zemský školní inspektor v Brně JUDr. P A VELEK JAKUB, vrch. rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně R O T T E R K A R E L , vrchní rada politické správy, zemský úřad v Brně K U Č E R A O S K A R , revident Báňské a hutní společnosti n. o. v Karvinné M E LIC H A R A D O L F , pokladník Báňské a hutní společností n. o. ve Slezské Ostravě VA LE Č E K V A L E N T IN , inspektor státních škol v Karvinné T E S A Ř M E T O D Ě J, ředitel okr, nem. pojišťovny v Opavě

5

P A V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě H A J N Á Z D E N K A , řídící učitelka v Praze P E T Ř ÍK K O N S T A N T IN , ředitel stát. ref. reál, gymnasia v Čes. Těšíně

Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem se stane, kdo zaplatí jednou provždy nejméně Kč 500'— . Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku. Od svého založení roku 1898 do roku 1934 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L. celkem 758 osob a korporací. Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SCH E IN E R JO S E F , advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . . Kč 500'— D O T L A Č IL O V Á PA V L A , učitelka v, v. v P říb ra m i.................................................... 1000'— Dr. P R E IS J A R O S L A V , vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e .........................500'— Ř E D IT E L S T V Í P O M O C N Ý C H Ú Ř A D Ú zemského úřadu v B r n ě ........................ 500'— B A N K A Č E S K O S L O V E N S K Ý C H LEG IÍ v P r a z e ........................................................500'— S O K O L S K Á Ž U P A M O R A V S K O S L E Z S K Á v Mor. O stra v ě ............................... ... 500'— Dr. P O S P ÍŠ IL VILÉM , guvernér Národní banky v P r a z e ............................................. 500'— ČER N Ý JA N , president země Moravskoslezské v B r n ě ......................................... „ 1000'— N E K V A S IL V., podnikatelství staveb v P r a z e ............................................................. .....500'— Č E S K O S L O V E N S K Á Z B R O J O V K A , akc. spol. v B r n ě ......................................... ....500'— f K O Z Á K O V Á -Š U B R T O V Á B O ŽE N A , choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000’— K U P K A V L A D IM ÍR , velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách , . „ 500'— JUDr, S L Á D E K V L A D IM ÍR , advokát v Mor. O stravě......................................... .........500'— T E S A Ř Š T Ě P Á N , ředitel státní občanské školy v K a rv in n é........................................900'— V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl. M. O. L.: „ S L A V ÍA “ , vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně . . . Kč 500'— M A L Y P E T R JA N , předseda vlády ČSR. v P ra z e .............................................................500'— Dr. BEN EŠ E D U A R D , ministr zahraničních věcí v P r a z e .................................... .........500'— Ú S T Ř E D N Í SPO L E K Č E S K É H O U Č IT E L S T V A ve Slezsku v Orlové . . „ 500'— Dr. Š Á M A L P Ř E M Y S L , kancléř presidenta republiky v P r a z e ...................................500'— „B U D O U C N O S T ", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě . . „ 500'— MUDr. M ÍČ E K JA R O S L A V , státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřicí n.O. „ 500'— S T Ř E D O Č E S K Á S O K O L S K Á ŽU P A J A N A P O D L IP N É H O v Praze . . „ 500'— V r. 1934 přistoupili za zakládající členy: PRVN Í Č E S K Á V Z Á J E M N Á P O J IŠ Ť O V N A v P r a z e .................................... Kč 500 — C H R O S T E K LUDVÍK, řídící učitel v. v. ve Slezské O s tra v ě ........................................500'— f V A Š E K AN T O N ÍN , notář v K lím kovicích.............................................................. ......... 500'—

Ing. Dr. MODR EMIL, centr, ředitel dolů Báňské a hutní společností v M. Ostravě JUDr. SMIŘÁK SVATO PLU K , advokát ve F rý d k u .............................................. CHAMRAĎ ALBÍN, obchodní dům v O r l o v é ......................................................... Ing. Dr. VLACH JIŘÍ, tajemník ředitelské konference v Mor. Ostravě . . . . Ing. JURNEČKA A L F R E D , úř. opr. civ. inženýr staveb, a stavitel v M. Horách FEDERER O SK A R , gen. ředitel Vítk. horního a hutního těžířstva v M. Ostravě MUDr. HORNÍCH JAN , státní obvodní lékař v H nojník u.................................... MUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v R a d v a n ic íc h ............................................... HAERING JA R O S L A V , okresní hejtman ve F r y š t á t ě ......................................... Ing. STILLER F R A N T ., horní ředitel dolů Severní dráhy v Mor. Ostravě . . MĚSTSKÁ S P O Ř IT E L N A ve Slezské O s t r a v ě .................................................... f ŠIMEČEK B ED ŘICH , president krajského soudu n. o. ve Sl. Ostravě . . . ŠAFRATA RU PERT, obchod železem v Mor. O stra v ě ......................................... JUDr. ŘÍH A K A R E L , advokát v B ohum íně.............................................................. STEJSKAL A D R Á B E K , stavitelé ve Slezské O stravě......................................... ODBOR SLEZSK É M A TIC E O SV Ě T Y LIDOVÉ v Panských Nových Dvorech BLAŽEJ IG N ÁC, továrna nábytku, Porubá u S v in o v a .......................................... ODBOR SLEZSK É M ATICE O SV Ě T Y LIDOVÉ v Karvinné-Šolci . . . . Ing. VORÁLEK K A R E L , náměstek řed. Báňské a hutní společnosti v M. Ostravě

500 " — 500 ' — 500 ' — 500 . — 500 ' — 500 — 500 " — 500 ' — 500 ' — 500 — 500 — 500 ' — 500 ' — 500 " — 500 ' — 500 ' — 500 ' — 500 ' — 500 —

-

Ústřednívýbor Slezské Matice osvěty lidové r.1934 Předsednictvo: •

Starosta.................. H O LEŠ A L O IS , knihvedoucí v. v. v Orlové I. nám. starosty . . PA V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě II. nám. starosty . . K L A C BO H U SLA V , ředitel městských úřadů v Českém Těšíně I, je d n a te l............ Š T Ě T IN A BED ŘICH , ředitel stát. obč. škol v Nov. Bohumíně II. je d n a te l.............Ž E L E ZN Ý JAN, ředitel státních občanských škol v Bystřici n. Olzou Pokladník................PAVLÍČE K M E T O D Ě J, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravě č le n .........................H O ŘÍN E K AN T., tajemník Sl. M. O. L. ve Slezské Ostravě Poradní členové . . P LA C H T VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia, správce odbočky ústřední kanceláře Sl.M. O.L. v Českém Těšíně H R U Š K A K A R E L, ředitel státní občanské školy v Kravařích

Členové ústředního výboru: ČÍŽEK JA R ., lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu HLADÍK RU D O LF, vrchní inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích HROZEK AN TO N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku JAŘABÁČ JAN, ředitel státního reálného gymnasia a starosta města v Orlové JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně KLIMÁNEK F R A N T IŠ E K , hlavní pokladník města Slezské Ostravy MUDr. K RÁL O T A , zdravotní rada v Radvanicích

7

N ÁD EN ÍK RU D O LF, řídící učitel v Markvartovicích N O VÁK AN D ĚLÍN , okresní školní inspektor v Hlučíně P IL A Ř F R A N T ., ředitel státních občanských škol v Třinci P E T Á K O V Á AN N A, choť ředitele dolů v. v. ve Slezské Ostravě P O L Á Š E K A D O L F , inspektor státních škol v Českém Těšíně P O S P ÍŠ IL A R T U R , farář ve Štěpánkovicích P R A Ž Á K F R A N T ., řídící učitel v Návsí u Jablunkova JUDr. Ř ÍH A K A R E L , advokát v Bohumíně SLÍVA JAN , ředitel okresní nemocenské pojišťovny ve Fryštátě S V O B O D A E M A N U E L, řídící učitel ve Skřečoni SCH M ID A U G U S T IN , odborný učitel ve Frýdku T E S A Ř ŠTĚ PÁ N , ředitel státní občanské školy v Karvinné

K ooptovaní členové ústředního výboru: F R O N Ě K VÁC LA V, hutník v Dolních Marklovících H E G E R K A R E L , farář v Prostřední Suché H U B E Ň Á K JO S E F , ředitel státní občanské školy v Jablunkově K R Ů T A A N TO N ÍN , ředitel škol v Karvinné P A S T R Ň Á K F R A N T IŠ E K , ředitel měšť. školy v Něm. Lutyni P lT H A E V A R IST , tajemník republikánské strany čsl. venkova ve Frýdku S M Y C ZE K K A R E L , řídící učitel v Jablunkově Z A H R A D N ÍK JA R O S L A V , šéfredaktor Moravskoslezského deníku v Mor. Ostravě

Revisoři: H U VA R R O B E R T, ředitel měšťanské školy ve Slezské Ostravě K RO Č K O V Á V L A S T A , choť řídícího učitele v Hrušově K U Č E R A BO H ., inspektor ředitelství Larisch-Mónnicha v Karvinné N Á P R A V N ÍK Č E S T M ÍR , ředitel Občanské záložny ve Slezské Ostravě P O L A N S K Ý PAVEL, ředitel Městské spořitelny ve Slezské Ostravě f P Ř IB Y L A F R A N T ., městský účetní rada ve Slezské Ostravě

Poradci: FRESL F R A N T ., ředitel státního ústavu učitelského ve Slezské Ostravě JUDr. JE D L IČ K A K A R E L , farář v Rychvaldě J U R A R IC H A R D , řídící učitel v Loukách M A C H A R A P R A V O S L A V , ředitel zemské odborné školy pro ženská povolání v Č. Těšíně M E N ŠÍK V L A D IM ÍR , okresní školní inspektor ve Fryštátě JUDr. N O VO TN Ý S L A V O M IL , advokát v Mor. Ostravě

O kresní jed n atelé: A M B R O S T O M Á Š , řídící učitel v Horním Těrlicku H R O ZE K A N T O N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku

HRUŠKA K A R E L, ředitel občanských škol v Kravařích JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně KARK O ŠK A JIN D ŘICH , odborný učitel a starosta v Petřvaldě KUBALA BŘE TISLAV , profesor stát. ref. reál. gymnasia v Orlové SOUKUP JAN, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Orlové ŠTĚTINA BED ŘICH , ředitel stát. občanských škol v Novém Bohumíně ŽELEZNÝ JAN, ředitel stát. občanských škol v Bystřici n. Olz.

Ústřední kancelář: HOŘÍNEK AN TO N ÍN , tajemník SEDLÁČEK F R A N T IŠ E K , účetní BŘO ZO VÁ ZD E N K A , úřednice HAVELKOVÁ M A R IE , úřednice ŠINDELOVÁ D O B R O S L A V A , úřednice

O dbočka ústřední kan celáře v Českém Těšíně: PLACHT VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně, správce C ISO V S K Á B O Ž E N A , úřednice

Naše rovy Rok 1934 — 1935 urval z našich řad celou řadu prostých i vynikajících členů SLMOL a význačných národních pracovníků. J s o u to z v l á š t ě :

Š IM E Č E K BEDŘICH president krajského soudu v. v., zakladatel a čestný člen Slezské Matice osvěty lidové. Zemřel dne 11. dubna 1935 ve věku 80 let. Jméno Šimečkovo je úzce spjato s vývojem Pres. Bedřich Šim eček českého probuzení na Těšínsku. Přišel v roce 1880 na Těšínsko jako auskultant krajského soudu v Těšíně. Spolupracoval se zesnulým buditelem slezského lidu V. Hrubým při založení Slezské Matice osvěty lidové, Slezského kalendáře, Těšínských novin, při zakládání Raifeisenek, veřejných knihoven a j. Lid na Těšínsku měl v něm vzácného přítele a příznivce. — Č e s t j e h o p a m á t c e !

V A V Ř Í K V I L É M , ředitel měšťanské školy v.v. ve Slezské O stravě Zesnulý byl dlouholetým pokladníkem mužského odboru Sl. Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě a nadšeným sběratelem lidových písní. Zemřel dne 15. února 1934 ve věku 60 let.

S U S K Ý E D U A R D , řed. finančního úřadu města Slezské O stravy Byl dlouholetým členem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové a jeho finančním referentem. Velikých zásluh získal si o Matici v době před­ válečné pořádáním velkolepých a mohutných národních slavností „Slezský den“ . V rušných dobách plebiscitních konal platné služby. Za své zásluhy o Matici a češství na Těšínsku vyznamenán byl ústředním výborem Slezské Matice osvěty lidové diplomem čestného uznání. Zemřel dne 11. dubna 1934 v den svých 50. narozenin.

P Ř I B Y L A F R A N T I Š E K , vrchní účetní revident města Sl. O stravy Zesnulý byl dlouholetým revisorem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové. — Zemřel dne 14. července 1934 ve svém rodném městě Frenštátě pod Radhoštěm.

10

K Ř Í S T E K J A N z Lazů Zemřel dne 29. listopadu 1934 ve věku 78 roků. Křístek byl nejpopulárnější osobou na Těšínsku i v širých oblastech naší republiky. O jeho popularitu postaral se slezský bard Petr Bezruč, který v básni „Lazy" zvěčnil „chlopa Křístka" jako pevného a bitého Moravce, který postaví Lazům školu moravskou, murovanú, Lazů neopustí a neuhne z místa. Takovým pevným a bitým Morav­ cem byl Jan Křístek. Když Lazy se začaly popolšťovat a moravská škola pře­ měněna na polskou, chlop Křístek postavil se do boje na záchranu Lazů. Byl to těžký boj, v němž chlop Křístek byl terčem útoků naších nepřátel. Nebál se boje. Vydržel, vytrval a zvítězil! Jeho zásluhou jsou Lazy opět českou obcí. Byl věrným stoupencem Sl. M. O.L. Když r. 1899, krátce po založení Matice osvěty lidové v Těšíně zakládal se v Lazích matiční odbor stává se jeho předsedou. Velkou řadu let vykonává tuto funkcí. R. 1908 přesídluje ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové z Těšína do Polské Ostravy, Chlop Křístek stává se místopředsedou ústředního výboru, kteroužto funkci zastává až do 5, listopadu 1916, kdy po odchodu předsedy SLMOL, zesnulého dra F. Pelce do války, je zvolen předsedou. V dobách pro český živel na Těšínsku nej­ horších a nejtěžších stojí v čele největší národní korporace ve Slezsku, ostře bojující za práva českého lidu. V předvečer slavného osvobození čsl. národa řídí slavnostní dvacátou valnou hromadu SLMOL v Nár. domě v Mor. Ostravě. Ústřední výbor SLMOL mu udělil za jeho zásluhy o českou věc na Těšínsku diplom čestného uznání. — Jan Křístek byl vzorem tvrdého a neústupného slezského Moravce, který svým životem a svou neohrožeností ukázal, že i prostý člověk může pro svůj národ mnoho vykonatí, je-li práce jeho po­ svěcena láskou a porozuměním. Český lid na Těšínsku zachová jeho památku ve vděčné vzpomínce.

V A Š E K A N T O N Í N , notář v Klimkovicích (bratr Petra Bezruce) Zakládající člen SLMOL a veliký její příznivec. Spolu se svými příbuznými dárcem pozemku na stavbu české školy v Hradišti u Č. Těšína. Zemřel 26/10.

P R O K Ů P E K A D O L F , poslanec a předseda N á ro d n í rad y čsl. Zemřel dne 16. října 1934 ve věku 66 let. V čele Národní rady stál 20 roků. Byl vzácným přítelem a příznivcem hraničářů. Naše Těšínsko ztratilo v něm oddaného přítele a příznivce,

J O S E F K A L U S , ředitel škol v. v. a spisovatel ve Frenštátě p /R Zemřel 11. prosince 1934 ve věku 80 let. — Pobeskydský slavík. Pěl prosté, ale dojemné písně, čerpané z našeho kraje. Byly čisté jako křišťál a ušlechtilé jako Pravda. — Těšínský kalendář ztrácí v něm svého stálého přispěvatele.

11

ČERNÝM PÍSMEM a zvláště rukou

v knize

bude

zaznamenán

našeho

národa

v dějinách

d e n 9. ř í j n a

lidstva

1934, k d y

b e s t i á l n í h o v r a h a z a h y n u l i ve f r a n c o u z s k é m p ř í ­

stavním městě Marseille

Alexander-Sjednotitel veliký

panovník

bratrského

národa

jihoslovanského

a

Louis Barthou zahraniční

ministr

úzce

s národem

československým

spřáteleného národa francouzského.

*

Skláníme

se v h l u b o k é

úctě

před

těmito

bojovníky

za s v ě t o v ý mí r a s p r a v e d l n o s t p r o v š e c h n y n á r o d y . Světlá jejich památka nebude národem č e s k o s l o v e n ­ ským nikdy za pomenuta.

12

Zpráva jednatele Slezské M atice osvěty lidové i

i a / n

i

za rok 1934

B e d ř i c h Š t ě t i n a , I. j e d n a t e l

Hlučínsko Poměry na Hlučínsku jsou stále ještě málo utěšené. Starší generace moravského lidu, vychovaná v pruských školách německou pýchou a chvastavostí, nedovede se ještě vpraviti do demokratického režimu československého a vidí v něm slabost a nerozhodnost; mladší generace, která vyšla již z českých škol, touží po práci a chlebě. Nenalezne-li v nynější těžké době zaměstnání u nás, šilhá za hranice, kde pro Moravce z Hlučínska jsou zaručeny z proti­ státních důvodů určité výhody. Nespokojenosti na Hlučínsku dovedou mistrně využiti placení agitátoři z říše, kteří stále a stále utvrzují Moravce, že Hlučínsko v dohledné době se opět přičlení k Německu. Tato domnělá nejistota a zastrašování Moravců činiteli ze zahraničí působí nejzhoubněji na vývoj poměrů na Hlučínsku. I české politické strany způsobily již na Hlučínsku mnoho zla. Do politických stran českých vstupují Moravci hlavně z důvodů hmotných, někteří dokonce se zajišťují i několika legitimacemi. Před volbami dovědí se Moravci, že mezi námi není vše v pořádku a vycítí, že jích potřebujeme. Při malé vyspělosti voličstva není divu, že pří volbách docházelo k značným přesunům. Byly případy, že strana měla v obci značný počet členstva, ale při volbách dostala jen hrstku hlasů. Mocný vliv ze zahraničí na smýšlení lidu je zřejmý nejlépe z výsledků voleb. V Hati na př. nebylo při volbách v r. 1924 vůbec německé kandidátky, ale po 4 letech získali Němci v obci většiny. V Kozmicích zase měli Němci přes 200 hlasů, po 4 letech ani jednoho. V Závadě nebylo při volbách do obce vůbec německého hlasu, při volbách do parlamentu měli Němci většinu. Při volbách do obcí získali až dosud Češi 51— 5 4 % většiny, při volbách parlamentních mají vždy Němci většinu 60°/o- Lid se zajišťuje. Chce býti Moravcem, aby měl výhody od Čechů, ale volí Němce, aby si zajistil výdělek za hranicemi a zabezpečil se pro všechny možné i ne­ možné eventuality. Při volbách do Nár. shromáždění získávají české strany průměrně 6000 hlasů. Z toho počtu je nejméně 1000 hlasů českých učitelů, státních zaměstnanců a českých lidí, takže z domorodého obyvatelstva volí české kandidátky pouze asi 5000 osob. Z nich přirozeně značná část volí z různých důvodů osobních, takže voličů, kteří volí české kandidátky výhradně proto, že se cítí býti příslušníky národa československého, je poměrně málo — snad 2 až 3 tisíce. To jsou výsledky dosti nepříznivé, uvážíme-li, že na Hlučínsku je na 90°/o Moravců. Čechů srdcem máme tu ještě dnes málo. Velmi bolestivou stránkou hlučínských poměrů jsou dosud trpěné pokoutní školy, ve kte­ rých vyučují v soukromých domech skupiny dětí výbojní němečtí učitelé. Proti těmto pokoutním školám byla v letech 1933 a 1934 zahájena rozsáhlá akce, která slibovala nejlepší úspěch. Bohužel zasáhly tu politické vlivy, a vše zůstalo takořka při starém. Parlamentní výbor ně­ meckých politických stran vzdal se pro nedostatek finančních prostředků vydržování německých pokoutních škol. Našli se však jíní činitelé, kteří věnují prostředky finanční, a tak pokoutní školy germanisují nám v československé republice české dětí dále. Moravské děti těchto po­ koutních škol nechtějí již ani mluviti česky, podle nich se řídí i mládež škole odrostlá ba

13

i hospodáři, kteří německy neumějí, ale snaží se budíti dojem, mluví-li lámanou němčinou. V pokoutních školách je ještě dnes na 600 dětí. Kromě toho docházejí nebo dojíždějí moravské děti do německých škol v Opavě a Novém Bohumíně. Jízdné platí jím Kulturverband. V jakém duchu jsou dětí v německých školách vychovávány, svědčí nejlépe ta okolnost, že několik dětí z Hlučínska, které navštěvují německé opavské školy, bylo souzeno podle zákona na ochranu republiky. Do německých škol mimo Hlučínsko chodí na 700 dětí. Z celkového počtu 9000 dětí navštěvuje pokoutní školy a veřejné i soukromé školy německé nyní 1300 dětí. Bude nutno, aby v příštích letech podali čeští lidé námitky proti rozpočtu místní školní rady v těch obcích, kam dojíždějí děti z Hlučínska do německých škol, neboť tím vznikají pro obce větší vydání. Nemáme dnes bohužel jiné zákonité možnosti, abychom zamezili germanisování moravských dětí v německých školách. Pokoutní vyučování, které je zcela nezákonné, se trpí, jelikož se vyhovuje nátlaku politických stran. Dnes máme na území hlučínském v 38 obcích vedle reálného gymnasia v Hlučíně 14 škol měšťanských a 50 škol obecných s vyučovacím jazykem československým. Chováme nejlepší naděje, že tyto školy nám vychovají kádr uvědomělých českých lidí, kteří se již nebudou styděti za svůj původ a ukončí v dohledné době národní zmatky na Hlučínsku. Je ovšem nutno, abychom se postarali o místa pro absolventy těchto škol a nebyli svědky toho, že na př. absolvent německého učitelského ústavu dostane ihned místo, kdežto český abituríent čeká 2 — 3 roky. Bohužel není světla bez stínu. Školy na Hlučínsku nemají vyhovujících budov. Ze 14 škol měšťanských má pouze jediná budovu, která vyhovuje požadavkům. Z dalších 13 toliko jedna má kreslírnu a potřebné kabinety. Z ostatních 12 nemá celá polovina ani dostatek učeben, tak že se tu vyučuje polodenně. Jedna měšťanská škola nemá vůbec vedlejších místností, 11 má jedinou místnost pro všechno. Měšťanská škola dívčí v Hlučíně má pouze jedinou vedlejší místnost ve výměře 20 m2, která je kabinetem, ředitelnou i sborovnou pro 15 členný učitelský sbor. Přístup k této místností je učebnou. V Bolaticích mají nouzovou učebnu, kterou procházejí žáci dvou tříd do svých učeben. Jenom škola může změniti nepříznivé poměry na Hlučínsku, Proto je nutno, aby byly vystavěny v dohledné době nové budovy pro měšťanskou školu v Dolním Benešově, Hlučíně, Hošťálkovicích, Ludgeřovicích, Kobeřicích, Bolaticích, Hatí, Pišti a Oldřišově, a pro obecné školy ve Svobodě, Vrbce, Chlebičově, Hlučíně, Hošťálkovicích a Vrablovci. V těchto obcích budovy školní naprosto nevyhovují. Mateřských škol máme na Hlučínsku 22, živnostenské školy pokračovací 4. Funkci místních osvětových komisí převzaly téměř ve všech obcích odbory Slezské Matice osvěty lidové a Matice Opavské. Po vesnících se hrají divadla, konají se přednášky, kursy, besídky, večírky a oslavy významných dnů pro národ a stát. Drobnou kulturní práci koná hlavně učitelstvo. Majitelů zbytkových statků je na Hlučínsku 26, mnozí z nich se věnují národní prácí a podporují snahy obou Matic, někteří však nejeví vůbec zájmu o poměry na pohraničí. Při pozemkové reformě dočkali jsme se toho, že mnozí, kterým byla dána půda do vlast­ nictví, jsou dnes proti nám, v místech však, kde lidé mají půdu v nájmu, projevují příchylnost k nám třeba snad jen zdánlivě. Velikým zlem jsou německé spolky pro moravské členy. Konají se tajné schůze, kde se rozšiřují různé zprávy z Německa, které sledují jediný účel: zastrašovati a živiti v lidu domnění, že hranice Československa nejsou definitivní. Německé spolky opatřují svým lidem práci, odborové organisace německé vyplácejí větší podpory, proto lidé vidí v nich více než

14

ve spolcích českých, které nemají finančních prostředků a nemohou poskytnouti lidem toho, čeho se jim dostane od Němců. My nemáme uvědomělých zámožných lidí, boháči jsou Němci, proto získávají. Protistátní činnost kvete stále, úřední zakročování není dosti důrazné a účinné. Na potírání protistátní akce nemáme peněz, německé tajné fondy jsou štědře dotovány ze zahraničí. Německým spolkům nutno věnovati více pozorností, poněvadž jsou střediskem veškeré protistátní činnosti. I rádio z Třetí říše nám kazí lid různými zprávami, které jsou vždy zahroceny proti nám. Naše rádio až příliš úzkostlivě se stará, aby se neřeklo lidu ani o slůvko více, zato zpravodajství z Německa jedná zcela opačně a vysílá zprávy přímo pobuřující, které lid s dychtivostí poslouchá. A by mu ničeho neušlo, kupuje si silné přístroje přijímací. V hostincích vyvěšují se skoro výhradně jenom německé noviny, českých je viděti mnohem méně. V zájmu státním i národním je na Hlučínsku nutno: 1. zaopatřovati lidem práci (hlavně zedníkům a zemědělským dělníkům a dělnicím), 2. zaopatřiti místa absolventům státního gymnasia v Hlučíně a absolventům učitelských ústavů a jiných odborných škol českých, 3. postavíti potřebné budovy pro školy měšťanské a obecné, 4. dosaditi všude uvědomělé české kněze, 5. zříditi státní policii v Hlučíně a rázně postupovati proti rušitelům pořádku a pokoje, 6. zesílíti pohraniční stráž a zříditi telefonní spojení z obcí pohraničních, 7. rozpustiti německé spolky (Feuerwehr, Turnverein, Kulturverband, Verein gedienter Soldaten), které jsou střediskem protistátní činnosti, 8. podporovati kolonisaci Hlučínska, 9. usazovati tu české živnostníky, neboť v tomto směru pole úplně ovládli Němci, 10. ustanoviti na Hlučínsku výhradně jen kvalitní státní a veřejné zaměstnance a dávati přednost při stejné kvalifikaci rodákům z Hlučínska. Hlučínsko prožívá dnes dobu svého národního obrození a to v době nejtěžší hospodářské krise, která komplikuje situaci. Líd je k našim snahám netečný a nemá ani jediného vůdce. Ale tento lid dává nám do škol svoje dětí, ze kterých jedině škola může vychovati řádné a spolehlivé občany. Dejte nám prostředky a práci pro lid a uvidíte, že přestane ihned šilhání za hranice, neboť otázka Hlučínska je výlučně otázkou chleba.

Poměr českopolský se v roce 1934 a počátkem r. 1935 neobyčejně zhoršil, ač v dřívějších dobách za ministrů Skrzynského i Zaleského byl tento poměr dobrý. Zahraniční politika československá snažila se vždy vyhovovati oprávněným tužbám Poláků, a ministr dr. Beneš dne 14. 3.1926 prohlásil, že se vzdává místa v Radě Společností národů, aby tohoto místa mohlo dosáhnouti Polsko současně se vstupem Německa do této mezinárodní světové korporace. Na tuto ochotu čsl. ministra, jak se zdá, se v Polsku vůbec zapomnělo. Je to chyba. Je to nutno připomenouti, poněvadž Polsko útočilo ještě před nedávnem na dra Beneše, že Polsku vždy ubližoval na foru mezinárodním. Náš dobrý přátelský poměr s Polskem* ochladl, když se stal zahraničním ministrem v Polsku bývalý tajemník Pilsudského B e c k , a podstatně se zhoršil, když po odchodu Ně­ mecka ze Společnosti národů změnilo Polsko úplně svou zahraniční orientaci, odklonilo se od Francie a připoutalo se k Berlínu.

15

Dne 26. ledna 1934 překvapil Berlín i Varšava celý svět dohodou o neútočení, sjednanou na 10 let. Polsko zradilo Francií, které má jedině děkovati za to, že po světové válce nabylo samostatnosti. Oposice i někteří vážní činitelé v Polsku kroutí povážlivě hlavou a odsuzují politiku germanofila Pilsudského i vykonavatele jeho rozkazů p. ministra zahraničních zále­ žitostí Bečka. A by se přehlušila nespokojenost, začala v Polsku z popudu vládních kruhů ostrá kam­ paň proti Československu. V Polském Těšíně pronášejí se vyhrůžné řečí proti nám, polské vládní listy útočí haneb­ ným způsobem proti Československu, nepotvrzený konsul Malhome v Mor, Ostravě štve Poláky na Těšínsku proti nám — a to všechno se začalo odůvodňovati tím, že prý se u nás utiskuje polská menšina. V rozčilení u nás došlo k známému zatčení 3 občanů polských v Českém Těšíně. Na to odpovídá polská vláda tím, že vyhostila z polského území do 24 hodin 21 českých rodin. Z čsl. strany se na polskou kampaň ani neodpovídá, náš tisk podřizuje se přání zahra­ ničního úřadu a píše velmi zdrženlivě. Slezská Matice osvěty lidové svolává na jaře r. 1934 členskou schůzi do Českého Těšína, kde důstojným, ale rozhodným způsobem odsouzena polská kampaň protičeskoslovenská. Vláda pražská důrazně odmítá polské intervence pro domnělé utiskování polské menšiny u nás a navrhuje vládě polské: 1. aby spor byl předložen do Ženevy; Varšava však odmítá, 2. aby spor vyřešila komise stanovená arbitrážní smlouvou československopolskou z r, 1935, Varšava však odmítá, neboť si nepřeje, aby lokální spor byl řešen na foru mezi­ národním, 3. aby o sporu rozhodla paritní komise československopolská, která podle smlouvy z r. 1925 má řešiti spory ve věcech minoritních, Varšava však i to odmítá, A prudká tisková kampaň pokračuje dál, Polsko odmítá všechna řešení a žádá, aby se jeho stížnostem vyhovělo bez zkoumání oprávněnosti. Ve chvílí, kdy pohřbívají v Jugoslávii krále Alexandra Sjednotitele, který byl zavražděn teroristy vyškolenými v Maďarsku, přijíždí do Varšavy maďarský min. předseda Gómbós k oficiální návštěvě. Ve chvíli, kdy pláče celá Jugoslávie u hrobu svého krále, vítá Polsko představitele státu, v němž byli vycvičeni maďarskými důstojníky vrazi krále Alexandra. A by se tato netaktnost přehlušila, zdvojnásobí polský vládní tisk kampaň proti Česko­ slovensku. Počátkem r. 1935 byli jsme opětně překvapeni nepěknými zprávami a to přímo z Varšavy. Dne 28, ledna 1935 uspořádal „Fond pro polské školy v zahraničí" veřejnou přednášku ředitele Štěpána Szwedowského „Naše država v Československu", V této přednášce doslovně řekl: „Poláci v Československu žijí nejen na Těšínsku, nýbrž i na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi, Na Slovensku pak čistě polskými kraji jsou: okres čadský, celá Orava a Spíš, a část bývalé šaryšské župy!! Je to tedy celé severní pohraničí Slovenska!! Polská menšina v Československu přes to, že žije v cizím státě, je dobré mysli a považuje rozdělení Těšínská, Oravy a Spíše jen za jednu prohranou bitvu ve válce, kterou musí Polsko vyhrát!!“ Dále si stěžoval, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi není pro statisíce Poláků(!!) zřízena ani jediná polská škola.

16

1 l i í i

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pan Szwedowski vykládá ve Varšavě vědomě nepravdu, jen aby vzbudil zdání, že Československo ubližuje Polákům, a nedbá ani toho, že jeho vývody vyvolají na Slovensku a ve vzdělaném světě bouři smíchu, neboť na Slovensku a Podkarp. Rusi není vůbec Poláků. Však ještě jiný vážnější doklad máme ve věrolomnosti Poláků. Je to obsáhlá kniha, kterou vydal ve Varšavě prof. Studnicki — „Evropský politický systém a Polsko".

17

Spisovatel této knihy není „jakýsi pan“ Studnicki, neboť je to starý zkušený politik a profesor ve Vilně, který byl v letech 1927 — 1930 poradcem zahraničního ministerstva ve Varšavě. Kniha je tedy dokumentární. Výňatek byl uveřejněn v „Matičním zpravodaji" č. 3 z r. 1935, — nebudu se tedy siřeji zmiňovati o strašných názorech polského politika a uvedu pouze jeho názor na poměr Polska k Maďarsku. Pan Studnicki doporučuje zašantročení Slovenska Maďarsku. A proč? Za c o ? Za obchod. Slovensko překáží prý obchodním stykům Polska s Maďarskem. Navrácení Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku považuje p. Studnicki vedle Anschlussu za hlavní podmínku pro uskutečnění středoevropského bloku. Projev p. Studnického, který dlužno považovati za oficiální výklad jinak málomluvné politiky páně Beckovy, nelze nazvati jinak, než jako nejbídnější zradu na Slovensku vůbec, ale zvláště na Slovácích, které pan Studnicki prodává nejúhlavnějšímu jejich nepříteli — Maďarům. Dnes Slováci nejlépe vidí pravou tvář Poláků. V polovici března 1935 byli předsedové a jednatelé matičních odborů překvapeni darem, který jim byl zaslán jednak z Varšavy, jednak z Prahy. Komise pro studium českopolských poměrů při polském ústavu pro spolupráci se zahraničím vydala v r. 1935 ve Varšavě knihu: „Poláci v Československu ve světle statistik a faktů". Tuto knihu jim poslali Poláci zdarma v zalepené obálce frankované Kč 3'10. Kniha je dokladem polské povahy — velikášství, zákeřnosti a překrucování fakt. Češí na Volyní nemají vůbec nároku na zřízení veřejné školy obecné, poněvadž polský zákon z 30. srpna 1924 ve čl. III. stanoví, že menšina má nárok na školu veřejnou jen tehdy, má-li v obci alespoň 25% veškerého obyvatelstva. Češi na Volyni žijí v 58 obcích, kde však tvoří pouze 1 11'46% menšinu. V Československu pro Poláky dovolávají se však zákona z 3. dubna 1919, podle něhož se má zříditi škola všude tam, kde je alespoň 40 školou povinných dětí a zdůrazňují zvláště § 5 téhož zákona, který připouští, že ministerstvo školství a nár. osvěty může povoliti zřízení školy i pro menší počet. Vypočítávají řadu obcí a osad na Těšínsku, kde nemají veřejných škol obecných a měšťanských a tvrdí, že republika Československá jim na Těšínsku křivdí, ačkoliv tu mají celkem 90 škol obecných se 245 třídami a 10 škol měšťanských s 53 třídami. Žádají na př., aby jim republika zřídila polskou veřejnou školu obecnou v Dolních Tošanovicích pro 11 d ě t í ! ! Stěžují si, že se neuděluje státní občanství u nás každému Poláku, ale zapomínají, že předáci polští po plebiscitu nabádali své soukmenovce, aby neoptovali pro Československo. Neuznávají čsl. sčítaní lidu z r. 1921 ani z r. 1930, ač sčítacími komisaři byli také Poláci, a číselně prokazují, že výsledky sčítání lidu neodpovídají zastoupení jednotlivých národností v obec. zastupitelstvech. Ale při výpočtu hlasy komunistů šmahem započítávají za hlasy polské. Uvádějí dále celou řadu neodůvodněných, překroucených a přímo směšných stížností a případů útisku Poláků u nás. Stěžují si, že časopis páně konsulův „Dziennik Polski", který přímo brojil proti celistvosti státu, byl často konfiskován a pak zastaven na 3 měsíce, Nebude nic lehčího, než vyvrátiti všechna tato uměle zveličená a ničím nedoložená fakta, která jsou vypočtena jen na oklamání polské veřejnosti v Polsku. Proč se na př. báli, aby spor českopolský se rozřešil v Ženevě ? Můžeme směle říci, že Poláci u nás mají vše, čeho potřebují. Polské školy u nás jsou vybaveny mnohem lépe než jejich vlastní školy v Polsku. Poláci nechť si vzpomenou, kterak

18

se < něn don nýc me: šk šk že ml po po je1 tel po h ri ab Po nep díll a ž< jím že ský Ori nen pol: na výt měl něk zap buc pr< zís žá a {

se daří u nich v Polsku 6 mil. Ukrajinců a polské menšině ve spřáteleném Německu, kde jim německá vláda neudělila ani práva veřejnosti soukromému polskému gymnasiu, nechť si uvě­ domí, kterák se jedná s menšinami v Maďarsku a Itálií. Pro nás je zadostučíněním, že silná oposice v Polsku nesouhlasí s politikou odpověd­ ných polských činitelů a varuje před postupem, který tyto kruhy zaujaly proti Československu. Jsme si plně vědomi, že Československo v ničem nezavdalo příčiny, aby zkalilo poměr mezi oběma státy. 1 Ba naopak, my na pohraničí jsme roztrpčeni, že čsl. úřady trpí, a b y n a p o l s k ý c h š k o l á c h u n á s v y u č o v a l i p o l š t í s t á t n í p ř í s 1u š n í c i , ž e u n á s v p o 1s k ý c h š k o l á c h se v y c h o v á v á m l á d e ž s o u s t a v n ě p r o m y š l e n k u v e l k o p o l s k o u ) že se u ž í v á n e s c h v á l e n ý c h u č e b n i c , ž e v n a š í c h p o l s k ý c h š k o l á c h s e v í c e ml uv í o P í l s u d s k é m n e ž o M a s a r y k o v i , že na c h o d b á c h i v u č e b n á c h p o l s k ý c h š k o l v i s í t é m ě ř v ý h r a d n ě o b r a z y p o l s k ý c h v o j e v ů d c ů , že p o l š t í i n s p e k t o ř i v í t a l i a d o p r o v á z e l i p o l s k é h o k o n s u l a M a l h o m a na jeho c e s t á c h a g i t a č n í c h po T ě š í n s k u a ž á d á m e , a b y p r o t i v š e m n e p ř á ­ t e l ů m s t á t u a r u š i t e l ů m m í r u a p o k o j e p o s t u p o v a 1y n a š e ú ř a d y r á z n ě podle zákona. Trpce si stěžujeme, že se trpí, a b y p o l š t í t e r o r i s t é p l a c e n í z p e n ě z z e z a ­ hr ani č í p o š k o z o v a l i č e s k é p o m n í k y , o b r a z y a p l a k e t y pres. Ma s a r y k a , aby r o z š i ř o v a l i p o p l a š n é z p r á v y , že v d e n j m e n i n Pi l sudského obsadí P o l á c i v o j e n s k y T ě š í n s k o , když máme přece zákon na ochranu republiky, který neplatí jen pro Čechy, ale také pro Poláky. Poláci dostávají ze zahraničí spousty peněz na svoje časopisy, na volby, na vánoční na­ dílku a na placení odměn štváčům za rozšiřováni poplašných zpráv. Proč se to vše děje? Poláci vědí dobře, že domovský lid na Těšínsku je, byl a bude vždy orientován česky, a že skutečnými Poláky jsou tu jen přistěhovalci z Haliče. Bojí se, aby se od nich neodklonila ještě ona malá hrstka domorodého lidu, kterou se jim podařilo popolštiti v příznivých dobách předválečných. Proto se snaží buditi u nich zdání, že otázka Těšínská není ještě definitivně rozřešena, aby lid zastrašili a získali děti do pol­ ských škol a hlasů při volbách. Mám dojem, že polská zahraniční politika nemá dnes za režimu Pilsudského štěstí. Orientuje se proti Francii a pro Německo, ale ve Společností národů odsuzuje Německo; není tedy spojenectví polskoněmecké ani prozíravé ani prospěšné. Jest se dívíti jen tomu, že polským poplašným zprávám uvěřili i někteří ustrašení Češi, kteří si již zajišťovali i místa na Moravě. Při dnešní svízelné situaci Polska není třeba se obávati, že by se mohlo pouštěti na výboj. O udatnosti Poláků za Olzou přesvědčil nás poslední 19. březen. Čsl. vojenské formace měly na Těšínsku pochodová cvičení. Jakmile se páni Poláci o tom za Olzou dověděli, ihned někteří počali balítí kufry a prchali ke Krakovu. Víme, že rozdělením Těšínská stala se nám křivda. Smířili jsme se s osudem a snažíme se zapomenout. Polákům nepřejeme ničeho zlého, ale nestrpíme, aby placení polští štváči veřejně budili u nás rozruch a pracovali proti celistvosti našeho státu. M a j í - l i v P o l s k u z á k o n pr o o c h r a n u h r a n i c , k t e r ý m j e p ř e s n ě s t a n o v e n o , k d o m ů ž e na p o h r a n i č í získatí půdy, z a s t á v a t i v e ř e j n ý ú ř a d a n a b ý t i r ů z n ý c h s t á t n í c h v ý h o d , ž á d á me , a b y p o d o b n ý z á k o n b y l o d h l a s o v á n i u nás, n e b o ť z á j e m s t á t u a p ř í m o h r o z n é p o m ě r y u n á s na p o h r a n i č í t o h o v y ž a d u j í .

19

V zájmu klidu a pořádku na hranicích z d ů r a z ň u j e m e p o t ř e b u s t á t n í p o l i c i e v Č e s k é m T ě š í n ě a d o v o l á v á m e se z e s í l e n í f i n a n č n í s t r á ž e a č e t n i c t v a v pohraničních obcích a zjišťování spolehlivosti zaměstnanců všech s t á t n í c h ú ř a d ů a p o d n i k ů , š ko l a h l a v n ě k o š i c k o b o h u m í n s k é dráhy. Těšínském nesmí do našeho státního území vnikati cizí státní idea. Uplynulý rok nám přinesl poučení, jak nebezpečnou může se státi i malá polská menšina v našem státě. Z toho nutno vyvoditi důsledky. Musíme se naučiti vládnouti sobě a spojovati rozvahu s náležitou rozhodností. Pro samé ohledy k jiným nesmíme býti bezohlední k sobě.

Zápisy do škol pro rok 1934/35 vyzněly v polit, okrese fryštátském a českotěšínském, v nichž je nejožehavější zápas o dítě, pro Čechy velmi příznivě. Všeobecně možno říci, že v obecných školách jeví se všude úbytek, školy měšťanské vykazují však značný přírůstek. Výjimku mají měšťanské školy německé v politickém okrese fryštátském, které vykazují úbytek a české obecné školy v soudním okrese jablunkovském, které získávají 139 dětí. Velmi potěšitelným zjevem je, že z německých škol přestupují děti české do škol českých, a že Poláci hlavně v polít, okrese českotěšínském ztrácejí. V polských školách měli tu ve šk. r. 1930/31 ještě 46'02% f ve šk. r. 1934/35 mají již jen 4 1 '7 l°/0 všech dětí. Přehledně jeví se výsledek zápisu v těchto dvou polit, okresech takto: Školy české:

°/0

polské:

»// 0

68-6 48’4

4.817 7.165

20-1 41-7

německé:

11-3 99

celkem:

Pol. okr. fryštátský: Pol. okr. českotěšínský:

16.415 8.306

Ve šk. r. 1934/35 celkem Ve šk. r. 1933/34 bylo

24.721 24.497

11.982 12.046

4.400 4.831

41.103 41.374

více o 224

méně o 64

méně o 431

méně o 271

Mají tedy:

2.693 1.707

0//o

23.925 17.178

O skvělý výsledek zápisu do škol českých má největší zásluhu české učitelstvo, jemuž Slezská Matice osvěty lidové za práci a námahu vyslovuje srdečný dík a projev uznání.

S tavba škol

Na Těšínsku je ještě dnes celkem 27 škol českých, které jsou umístěny v naprosto ne­ vyhovujících budovách, z nichž mnohé vykazují i ohromné nedostatky rázu zdravotního. Předsednictvo Matice je si plně vědomo těchto nedostatků a stará se všemožně o výstavbu potřebných škol. Nežádá, aby se stavěly paláce pro školy, ale při každé vhodné příležitosti zdůrazňuje její starosta Holeš, aby se postavily z prostředků státních účelné budovy, které by na pohraničí representovaly národ Komenského. Bohužel tíživá hospodářská situace vy­ nucuje si často rozhodnutí, které bolí. I při těchto nepříznivých poměrech zaznamenáváme na Těšínsku určité úspěchy. V r. 1934 postavena byla školní budova v Nýdku — Hluchové a položeny základy pro stavbu školy v Návsi pod Stožkem. Pro 1935 povolena státní správou stavba školy v Bukovci a přislíbena i školní budova v Bystřicí — Pasekách. Ústřední Matice školská v Praze hodlá vystavěti měšťanskou školu v Jablunkově. Dále usnesl se ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové vystavěti školní budovu v Životicích a Karpentné. A č tu jsou ještě určité potíže finančního

20

rázu, doufáme, že budou v dohledné době překonány. Stavba obou škol byla již vypsána. Matice koná v tomto směru vše, co je v její moci. Kojíme se blahou nadějí, že i ostatním obcím bude možno postupně vyhovovati. O nutnosti výstavby školních budov na Hlučínsku je zpráva v oddíle „Hlučínsko".

Matiční školy Slezská Matice osvěty lidové vydržovala v r. 1934: 1. d v ě o d b o r n é š k o l y p r o ž e n s k á p o v o l á n í (Nový Bohumín, dvouletá se živnostenskou pracovnou, — Karvinná, roční), 2. dvě hudební školy a to: v N o v é m B o h u m í n ě (s expositurami v Petrovicích, Fryštátě a Rychvaldě) a v Č e s k é m T ě š í n ě (s expositurami v Třinci a Jablunkově). 3. 44 mateřské školy v oblasti Těšínská a Hlučínska. O školách odborných pro ženská povolání a o školách hudebních je zvláštní podrobnější zpráva na jiném místě. Předsednictvo požádalo minist. školství a národní osvěty, aby postátnilo některé kuratorní členy sboru na odborných školách pro ženská povolání, jelikož náklad těchto škol je nad finanční schopnost Matice. Nejtíživějším finančním břemenem matičním jsou mateřské školy, které si vyžádaly v uplynulém roce nákladu téměř 3/4 milionů Kč. Naděje na postátnění některých mateřských škol je nevalná, nemůže se tedy vůbec pomýšleti na zřízení škol nových, ač uznáváme plně jich nutnost. Matiční mateřské školy jsou dobrodiním pro obec. Vesměs plní zdárně svůj úkol sociální i národní.

Vydávání časopisu obranného Po zániku Obrany Slezska uvažováno o vydávání nového časopisu, který by se výlučně věnoval otázkám Těšínská a Hlučínska. Konalo se několik schůzí, v nichž byli přítomni i zá­ stupci Matice Opavské a odbočky Národní rady v Opavě. Vyjednávalo se o sloučení nového časopisu s Naším Domovem, jednalo se též o návrzích vydavatelů Našich Novin. Nezájem odborů na získávání odběratelů a rozpočtový schodek oddálil však uskutečnění dobré myšlenky. Za dnešních poměrů s týdeníkem nevystačíme, pro vydávání denního listu není kapitálu. Prozatím se požádají denní listy ostravské všech politických stran, aby pro Těšínsko a Hlučínsko zavedly zvláštní rubriku. Zprávy by dodávala matiční kancelář a odbory.

Matiční publikace Vydány tyto brožurky: Ev. Piťha: Spory o těrlickou farnost. Jar. Zahradník: Kdo tvořil tak zvanou vlasteneckou legendu na Těšínsku. Ant. Hořínek: Mezi námi a Poláky. Kromě toho rozšířeny prostřednictvím matiční kanceláře tyto brožury: Bedř. Šimeček: Národní ruch na Těšínsku v letech 1880— 1900. Dr. Jan Kapras: O naše Hlučínsko. Tisk. Orbis: Polsko a Československo. Kde hledati příčiny rozporů. Vánoční i velikonoční pohlednice bude nutno po vyčerpání zásob vydati v dokonalejší úpravě i provedení.

21

Těšínský k a le n d á ř byl v dřívějších letech vydatným zdrojem matičních příjmů. V poslední době však zapůsobily nepříznivé hospodářské poměry živnostníctva i na výnos inserce, takže čistý zisk kalendáře se značně snížil. Rovněž i v objednávkách odborů jest pozorovati nepřízeň doby. Kalendář má již svou tradici a vžil se. — Redakční rada snaží se, aby kalendář vyhovoval obsahem i obrázky, ráda vyhoví všem dobrým námětům, které by měly výhradně za úkol zlepšiti úroveň. Za náměty, které by mohly vzbuditi rozruch, předem srdečně děkuje. Bylo by si přáti, aby matiční odbory staraly se ještě více o rozšíření jeho a o získání inserce. Těšínský kalendář měla by míti každá česká rodina na Těšínsku. — Pro Hlučínsko vydává se jako Moravský kalendář. V poslední době stará se Matice o jeho rozšíření i v Čechách a na Moravě.

M atiční zp ra v o d a j informoval v r, 1934 všechny odbory o nejdůležitějších událostech matičních a osvědčil se. Vydává se měsíčně. Rozmnožuje se v kanceláři matiční strojem. Odbory mají v něm každý měsíc dobrého informátora.

Svépom ocný fond prokázal, kterak z nepatrného 10 h měsíčního příspěvku možno účinně podporovati členy, kteří bez zavinění ocitli se v bídě a nouzí. V roce 1934 zažádalo 28 odborů o podporu pro své členy. Všem žádostem mohlo býti vyhověno. V uplynulém roce vyplatilo se z toho fondu na podporách celkem Kč 7.300'— . Bylo by si přáti, aby všechny odbory staly se jeho členy.

Kolonisace zbytkového statku v Horním Těrlicku Panu okresnímu jednateli T. Ambrosovi z Hor. Těrlicka, jemuž pomáhal náměstek starosty p. Petr Pavlán, podařil se výborný čin, za který jim vděčí nejen drobní přídělci, ale i Slezská Matice osvěty lidové, ježto parcelace a kolonisace zbytkového statku „Zámecký dvůr" měla neobyčejný úspěch morální i finanční. Výměra statku činila 86'17 ha. Přídělu dostalo se 63 uchazečům ze 102 přihlášených.— 11'60 ha přiděleno na arondaci a doplnění usedlostí již stávajících, 2'19 ha přiděleno na stavbu nové silnice, pro spolkový dům a „Dětský domov", 4'84 ha ponecháno pro společnou pastvinu. Ze 67'52 ha utvořeno 49 usedlostí nových o průměrné rozloze 1'38 ha. Budovy byly ve špatném stavu a byly rozbourány. Ponechána byla jen obytná budova, která i s pozemkem ve výměře 59 arů byla postoupena Okresní péči o mládež v Lazích pro zřízení sirotčince „Dětský domov" za Kč 20.000'— . Zachovalá stodola i s přilehlým pozemkem byla přidělena místnímu matičnímu odboru. Má z ní býti po adaptaci zřízen spolkový dům. Přídělci jsou: 4 bez zaměstnání, 36 částečně zaměstnaných horníků, 7 zemědělců, 5 živnost­ níků a 11 jiných. Na přídělech bude postaveno 48 nových domků celkovým nákladem asi 2 mil. Kč. Státní pozemkový úřad povolil přídělcům stavební úvěr do Kč 500.000'— na 3°/0 a na nedoplatky přídělových cen zápůjčky do výše Kč 500.000'— na 51/ 2°/0úrok. V roce 1934 bylo dokončeno nebo započato 22 staveb, 26 se jich postaví v roce 1935. Všichni přídělci hospodaří na přídělech od jara 1934. Zisku se nepoužije pro účely matiční, nýbrž se z něho zřídí fond pro vykupování pozemků pro účely kolonisační. Dobrá věc se podařila.

V otázkách církevních nezaznamenáváme zvláštních úspěchů. Farářem na Stonavě ustanoven Polák. V některých obcích byly konečně po dlouhém vyjednávání zavedeny české bohoslužby. Je naděje, že farářem v Novém Bohumíně stane se Čech. Nedostatek českých kněží je stále citelný. V semi­ náři ve Vidnavě je značný počet posluchačů německých a polských, ale českých velmi málo, neboť čeští absolventi gymnasií na Těšínsku odcházejí raději do Prahy nebo Olomouce, odkud se pak již na Těšínsko nevracejí. Pokud nebude vyřízena otázka modu vivendi, není naděje, že by se poměry církevní na Těšínsku změnily. Příslušnost Těšínská k diecesi vratislavské natropila již tu mnoho zla, je již nevyhnutelně potřebí, aby hranice diecesi se upravily do rámce státních hranic. V církvi evang. augsb. vyznání ve vých. Slezsku jsou poměry pro Čechy velmi nepříznivé. Zdůrazňujeme opětně nutnost urychleného vypracování ústavy této církve.

Nezaměstnanost Těžké hospodářské poměry se ani v r. 1934 nezlepšily. V uhelných dolech a v těžkém průmyslu pracují stále dělníci pouze 2 — 3 směny v týdnu, dopravy na drahách není, živnost­ níci a řemeslníci živoří a stravují ušetřený kapitálek, nezaměstnaní, kteří nevystačí s pod­ porou, přivydělávají si pašeráctvím. Uznáváme, že nezaměstnanost je zjevem světovým, kterému odpomůže zase jen volný obchod, jehož podmínkou jsou normální poměry ve všech státech, ale přece jen stěžujeme si, ž e v p r ů m y s l o v ý c h z á v o d e c h s e s t á l e j e š t ě z a m ě s t n á v a j í s p o u s t y c i z í c h d ě l n í k ů a ú ř e d n í k ů , kteří jsou tu trpěni jako „odborníci", ač z 90°/0 tomu tak není, ž e se n i č e h o n e p o d n i k á n a z a b e z p e č e n í hrani ce, že př i i n v e s t i č n í c h p r a c í c h se na T ě š í n s k o z a p o m í n á a že se n e p o d n ě c u j e s o u k r o m é p o d n i k á n í , ž e s e t r pí , a b y p r ů m y s l o v é p o d n i k y ř í di l i l i d é , j i m ž z á j e m s t á t n í a n á r o d n í n e p ř i r o s t l k s r d c i . Trpce si stěžu­ jeme, že máme tu spoustu nezaměstnané inteligence, která nemůže nalézti místa ani ve služ­ bách státních, ani soukromých, a le v o l n á m í s t a n a š k o l á c h i v ú ř a d e c h o b s a z u j í , se n e z a m ě s t n a n o u i n t e l i g e n c í z Č e c h a z Br n a . Žádáme důrazně, aby v tomto směru stala se náprava, poněvadž schopných úředníků máme tu nadbytek, neboť v oblastí matiční máme 5 škol středních, 1 učitelský ústav, 1 vyšší školu průmyslovou a 2 školy obchodní

Organisace V roce 1934 měla Slezská Matice osvěty lidové celkem 151 odborů se 16.512 členy. Nový odbor byl zřízen v Mostech na Šancích a obnoven odbor v Koňské. Na Hlučínsku byl odbor ve Vel. Hošticích přičleněn do rámce Matice Opavské. Organisace matiční práce byla doplněna zřízením těchto komisí: 1. finanční a úsporná předseda M. Pavlíček, 2. tisková a vydavatelská „ B. Klac, 3. informační „ B. Klac, 4. národohospodářská ,, B. Klac, 5. pro otázky církevní „ F. Pražák, 6. organisační „ V. Jiroušek, 7. pro spolupráci „ V. Placht.

23

Komisím se přidělují iniciativní návrhy odborů a okresních sborů, aby je propracovaly a předložily předsednictvu. Komise se scházejí podle potřeby. Poněvadž stanovy odborů i Slezské Matice nevyhovovaly, vypracovala organisační komise návrh, který byl prodebatován v několika schůzích okresních jednatelů, okresních sborů, předsednictva i ústředního výboru a schválen pak na mimořádné valné hromadě v Orlové dne 24. března 1935. Ochranitelská činnost je bohužel ještě málo účinná. Odborů, které potřebují pomoci, je mnoho, odborů finančně zajištěných málo. Je tedy stále ještě celá řada potřebných odborů odkázána sama na sebe.

Sp ráva spolku

V čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná pravideln schůze každých čtrnáct dní, V roce 1934 bylo 22 schůzí předsednictva, v nichž vyřízeno 682 různých záležitosti. Ústřední výbor měl 5 schůzí a vyřídil 728 bodů. Mimo to svolává předsednictvo okresní jednatele podle potřeby, aby se vyslovili o různých podnětech a inicia­ tivních návrzích. V uplynulém roce sešli se okresní jednatelé celkem pětkráte a projednali 65 různých záležitostí. Usnesení předsednictva i ústř. výboru vyřizuje m a t i č n í k a n c e l á ř v e Sl. O s t r a v ě , která má kromě tajemníka a účetního, 3 písařky na stroji. Rozsáhlost kancelářské agendy nejlépe ilustrují číslice. V r. 1934 přijala ústřední kancelář 4.914 dopisů a odeslala 5.364, peněžních zásilek přijato 3,072, odesláno 2.586, tiskopisů rozesláno 9,353, místních telefonic­ kých hovorů bylo 1.520, meziměstských 212, Matiční zpravodaj vyšel jedenáctkrát ve 2.464 výtiscích, různých oběžníků na odbory 10 a na mateřské školy 4, balíků přijato 53 a odesláno 78, telegramů přijatých a odeslaných 7, celkem 29.641. Návštěv v ústřední kanceláři je denně průměrně 6. Různých intervencí a zákroků provedla kancelář v 72 případech. Starosta SLMOL p. Holeš intervenoval v Praze a v Brně v minulém roce 14 krát ve 281 záležitostech. O d b o č k a ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové v Č e s . T ě š í n ě vyřizuje záležitosti okresní, odborů, okresních sborů českotěšínského A i B a jablunkovského. Pravi­ delných porad zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty ředitel B. Klac, jednatel matiční ředitel J. Železný, okresní jednatel říd. učitel T. Ambros, odborný učitel V. Jiroušek, p. inspektor státních menšinových škol A. Polášek a správce odbočky profesor V. Placht. V r. 1934 bylo celkem 23 porad odbočky a vyřízeno v nich 317 matičních záležitostí. V po­ radách těch činěna usnesení o národněpolitických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblasti matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána „Těšínská korespondence", která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku. V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře. Redakční rada Těšínského kalendáře konala v uplynulém roce 4 schůze a projednáno v nich 206 záležitostí, Projednány záležitostí kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného, K odbočce přičleněná agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko, Kancelář Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko přestěhovala se v minulém roce do radnice v Českém Těšíně. K vyřízení 796 záležitostí bylo třel}a 4.373 přípisů. Letáčků pro kursy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko bylo natištěno 27.550.

24

00 o

y— 4

Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 20 odborů 197 divadelních her. Návštěv v odbočce bylo 1.384, telefonních rozhovorů 1.109. Správce odbočky zúčastnil se celkem 153 matičních a lidovýchovných schůzí a porad. Obvodová knihovna v Českém Těšíně rozeslala v období 1933/34 32 souborů, které čítaly 1.832 svazků; z toho 1.510 zábavných a 322 poučných. Počet čtenářů byl 992, počet výpůjček 5.409. Okres jablunkovský má vlastní obvodovou knihovnu. O d b o r y m a t i č n í vykonaly v r. 1934 obrovský kus práce ve směru národně uvědomovacím, sociálním, výchovném, hospodářském, zpravodajském a propagačním. Mravenčí práci matičních odborů vystihnou nejlépe číslice. uspořádáno: v r. 1933 v r. 1934 přednášek .......................... 555 . . . . 430 kursů .................................... 18 . . . 13 div. představení . . . . 474 501 . . . . kinematogr. představení . . 1910 . . . . 1279 loutkových her . . . . 276 . . . . 308 37 lidových besed . . . . 42 . . . 157 besídek pro mládež . . . . 129 . . . . 76 akademií a koncertů . . 165 . . . . 198 národ, slavností . . . . 253 různých zábav . . . . . 234 . . . . 3938 podniků 3225 celkem o 713 více oproti roku loňskému. Významná je činnost odborů po stánce finanční. V r. 1934 měly odbory na příjmech Kč 1,270.308'45, na vydáních 1,128.698'60. Přispěly na mateřské školy částkou Kč 46.532’89, na školství Kč 43.397*84, na vánoční nadílku Kč 259.055'20 a na dobročinné účely Kč 17.334'10. Tento krásný výsledek úmorné a obětavé práce matičních odborů naplňuje nás hrdostí a pýchou. Jest zárukou, že česká věc na Těšínsku a Hlučínsku má v Matici nejlepší a nej­ pevnější oporu. Jsme šťastni, že matiční práce prýští z lásky pro národ a stát a že její krásné úspěchy vyvěrají ze svorné a jednotné práce. Kéž tato svornost, jednota a láska provází dále naše matiční odbory. Všem odborům náš nejvřelejší dík. Matice pracuje ruku v ruce se všemi národními a kulturními složkami. Jsou to přede­ vším: Svaz Národních jednot a Matic, Národní rada čsl. v Praze a její odbočka v Opavě, Kulturní rada pro širší Ostravsko, Svaz obcí, měst a okresů, župa čsl. obce legionářské, Národní jednota slezská v Praze, České srdce pro Slezsko, učitelské organisace na Těšínsku a Hlučínsku, sociální péče a j. Konaje milou povinnost, děkuji všem matičním pracovníkům za všechnu práci vyko­ nanou na prospěch české věci, děkuji tisku, který bez rozdílu politického přesvědčení vydatně naše snahy podporoval, děkuji všem poslancům našeho kraje, našemu učitelstvu a všem naším příznivcům, kteří v těžkých dobách nám pomáhali. Nejvřelejší díky naše patří naším úřadům, zvláště pak min. školství a národní osvěty. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci, kteří s pílí a svědomitostí konají práci pro zdar matičního podnikání. Konče svou jednatelskou zprávu vyslovuji přání, a b y z d a r a p o ž e h n á n í p r o ­ v á z e l o n a š i p r á c i na p r o s p ě c h č e s k é v ě c i n a T ě š í n s k u , p r o b l a h o c e l é h o n a š e h o n á r o d a a t r v a l é z a b e z p e č e n í n a š e h o státu.

25 fy/% ®i/ ,/s 7

Okresní matiční sbory Oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové jest rozdělena na 9 obvodů, zvaných okresy. V čele okresů stojí okresní sbory. Okresní sbory tvoří: 1. Okresní jednatel. 2. Před­ sedové a jednatelé odborů. 3. Členové ústředního výboru z okresu. K řízení schůzí okresního sboru zvolí se předseda a pro zápis zapisovatel. Každý okresní sbor je zastoupen v ústřed. výboru dvěma členy. Okresní sbory jsou rozděleny takto:

1. O kresní sbor pro Bohumínsko: Okresní jednatel Bedřich Št ět i na, ředitel čes. státních občanských škol v N. Bohumíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bohumín - město, 2. Bohumín Nový, 3. Bohumín Nový - Šunychl, 4. Dětmarovice, 5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychvald na hranících, 11. Skřečoň, 12. Věřňovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.

2. O kresní sbor pro Fryštótsko: Okresní jednatel Břetislav K u b a 1a, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : 1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. Karvinná-Hranice, 5. Karvinná-Jindřich, 6. Karvinná-Solca, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní, 11. Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Horní Suchá.

3. O kresní sbor pro O riovsko: Okresní jednatel Jan S o u k u p , profesor čes. stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Doubrava, 2. Lazy, 3. Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zimný důl, 6. Petřvald, 7. Petřvald-Nová Dědina, 8.Petřvald-Podlesí, 9. Porubá, lO.Rychvald-Podlesí, 1l.Rychvalddůl Václav, 12. Suchá Dolní, 13. Suchá Prostřední.

4. O kresní sbor českotěšínský A : Okresní jednatel Tomáš A m b r o s , řídící učitel v Horním Těrlicku. Sdružuje tyto matiční odbory: I. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. DomasloviceVolovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice - Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšovice, II. Stanislavíce, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Horní, 14. Těrlicko Dolní, 15. Tošanovice Dolní, 16. Životice, 17. Žukov Dolní, 18. Žukov Horní.

5. O kresní sbor českotěšínský B: Okresní jednatel Václav J i r o u š e k , odborný učitel v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Koňská-Kanada, 6. Lhotka Komorní, 7. Lištná Dolní, 8. Líštná Horní, 9. Nebory, 10. Ropice, 11. Řeka, 12. Smilovice, 13. Střítež, 14. Svibice, 15. Český Těšín, 16. Třanovice, 17. Třinec, 18. Vělopolí.

26

6. Okresní sbor pro Jablunkovsko: Okresní jednatel Jan Ž e l e z n ý , ředitel státní občanské školy v Bystřici n. Olz. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bukovec, 2. Bystřice nad Olzou, 3. Hrádek, 4. Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná, 7. Košařiska, 8. Lomná Dolní, 9. Lomná Horní, 10. Lyžbice, 11. Milíkov, 12. Mosty u Jabl., 13. Mosty-Šance, 14. Návsí, 15. Nýdek, 16. Nýdek-Hluchová, 17. Oldřichovice, 18. Písek, 19. Tyra, 20. Vendryně, 21. Vendryně-Zaolzí.

7. Okresní sbor pro Frýdecko: Okresní jednatel Antonín H r o z e k , okresní školní inspektor ve Frýdku. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bludovice Prostřední a Horní, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovice, 5. Janovice-Bystré, 6. Lhoty Nižní, 7. Lhoty Vyšní, 8. Lískovec, 9. Malenovice, 10. Morávka-Pražma, 11. PržnoLubno, 12. Pánské Nové Dvory, 13. Raškovice, 14. Sedliště, 15. Hamry Staré, 16. Vojkovice, 17. Zermanice. -t

8. Okresní sbor pro obvod slezskoostravský: Okresní jednatel Jindřich K a r k o š k a , odborný učitel v Petřvaldě. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Hrušov, 2. Kunčičky, 3. Kunčíce n. Ostr., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice, 7. Slezská Ostrava-střed - mužský, 8. Sl. Ostrava-střed-ženský, 9. Sl. Ostrava-Salma, 10. Sl. Ostrava - Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.

9. Okresní sbor pro Hlučínsko: 1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice-Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky, 7. Hať, 8. Hlučín, 9. Hošťálkovice, 10. Hoštice Velké, 11. Chuchelná, 12. Koblov, 13.Kouty, 14. Kozmice, 15. Kravaře, 16, Ludgeřovice, 17. Markvartovice, 18. Petřkovice, 19. Pišť, 20. Stěpánkovice, 21. Štěpánkovice-Svoboda, 22. Šilheřovice, 23. Zábřeh. Činnost okresních sborů je informativní, organisační, návrhová v mezích úkolů Slezské Matice osvěty lidové a výkonná v tom smyslu, že přísluší jim vyřizovati záležitosti ústředního výboru dle jednacího řádu přikázané a předkládat ústřednímu výboru vlastní návrhy. Okresní sbory scházejí se podle potřeby. Okresní jednatelé scházejí se nejméně šestkráte do roka. Předsedou okresních jednatelů je Alois H o 1e š, starosta Slezské Matice osvěty lidové. Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se také okresní školní inspektoři.

27

O d b o rn á štcolla pro ženská povolání S l.M .O .L v Novém Boihumíně

Bedřich Štětina, ředi tel

Do druhého desetiletí Deset let je sice krátká doba pro oslavné jubileum, zato však je vhodná příležitost k přehlédnutí vykonané práce. Původcem myšlenky založiti odbornou dívčí školu v Novém Bohumíně je ředitel státní menšinové měšťanské školy Bedřich Štětina, který pro svou myšlenku získal místní odbor j

Zájezd do Zlína r. 1934

Sl. M. O. L., jakož i ústřední její výbor ve Sl. Ostravě. Předsednictvo matiční pověřilo jej vykonáním přípravných prací, které si vyžádaly značného úsilí. Především bylo třeba adaptovati budovu obecné školy, která se v r. 1924 přestěhovala do novostavby. Zmíněná budova, jež podnes slouží naší odborné škole, byla postavena 1910 Slezskou Maticí pro první českou školu v Novém Bohumíně. Pak bylo třeba zpracovati organisační statut školy. (Odborné ženské školství nemělo ještě před deseti lety tak pevných základů a přesných směrnic jako nyní.) A konečně bylo nutno zajistiti školu i finančně. Po vykonání a překonání těchto prací bylo zažádáno v květnu 1924 o povolení roční rodinné školy. Ministerstvo školství a nár. osvěty žádost vyřídilo kladně v červenci téhož roku. A tak bylo možno už koncem srpna vykonati první zápis a 1. září zahájiti vyučování. Do školy se přihlá­ silo 36 chovanek. Kromě denní školy byl pořádán také večerní lidový kurs vaření, jehož se účastnily 22 posluchačky.

28

To byl úspěšný začátek a po úspěšném začátku a překonání různých organisačních a technických nesnází nastal nečekaný rozvoj. Po čtyřech letech byla jednoroční rodinná škola přeorganisována na dvouletou školu rodinnou a po dalších dvou letech byl ke dvěma ročníkům přiřazen ročník třetí, t. j. živnostenská pracovna šití šatů. Téhož roku pomýšlel ředitel, jímž od počátku školy je ředitel měšť. školy B. Štětina, na rozšíření školní budovy. Avšak zhoršující se hospodářské poměry přiměly předsednictvo Sl. M. O. L. k rozhodnutí, aby přístavba školy byla odložena. Žádosti o převzetí školy do správy zemské nebo státní byly rovněž zamítnuty. Je to tedy jen nepřízeň doby, která brání dalšímu možnému rozvoji školy, neboť zájem veřejnosti o školu stále stoupá. A to nejen proto, že ředitel i členové učitelského sboru starají

Z módních přehlídek školy

se o zvýšení zájmu o školu pořádáním módních přehlídek a výstavek žákovských prací, ale i proto, že doba sama vyžaduje zvýšeného zájmu o školu, která vrací ženy jejich přirozenému poslání: domácnosti a rodině. Zájem o školu je patrný z připojeného přehledu počtu žákyň v letech 1924/25 až 1934/35. K přehledu je třeba jen podotknouti, že počínaje rokem 1934/35 nesmí býti ve třídách dvou­ leté ženské odborné školy (t. j. v I. a II. roč.) víc než 30 žákyň a v živnostenské pracovně (ve III. roč.) 20. Přihlásí-li se o jednu žákyni více, je třeba zříditi pobočku, nebo žákyni nepřijmouti. Tak letos bylo ředitelství školy nuceno odmítnouti celou řadu žákyň hlásivších se do I. ročníku, neboť škola nemá dostatek místností pro zřízení pobočných tříd.

29

Šk. rok 1924/25 1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35

I. roč. 36 16 28 19 38 38 27 26 29 32 30

II. roč.

III. roč.

—

—

—

—

—

—

—

—

13 29 26 20 21 24 26

kursy 22 44 20 22

—

—

—

38 19 11 42 25 35

17 14 18 15 20

celkem 58 60 48 41 51 105 89 71 110 96 111

Celkem bylo zapsáno 562 žákyň, 278 kursistek, dohromady 840. K u r a t o r i u m školy tvoří předsednictvo Sl. M. O. L, se zástupci státní správy, země, Obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nového Bohumína, I. odboru Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně, učitelského sboru a školy. Funkční období kuratoria trvá od 1. prosin­ ce 1932 do 30. listopadu 1935. V členstvu kuratoria nenastalo žádných změn. V y d r ž o v a t e l k o u školy je Sl.M. O.L. ve Slezské Ostravě,které na úhradu nákladů přispívají tyto korporace: zemský výbor, město Nový Bohumín, Obchodní a živnostenská komora v Opavě, I. matiční odbor v Novém Bohumíně.

O rg anisace Ve škole jsou tato od děl ení : 1. Dvouletá ženská odborná škola, která poskytuje odborného vzdělání jak pro domá­ cnost, tak i pro další studium v živnostenských pracovnách a jiných speciálních školách, na př. ve školách pro vychovatelky, ve školách speciálních i pro ústavy učitelek domácích nauk, Pro přijetí do některých ústavů, na př. pro učitelky mateřských škol, do školy umělecko­ průmyslové se sice absolvování dvouleté ženské školy přímo nevyžaduje, avšak její absol­ ventky mají přednost. Škola má právo veřejnosti, jež jí bylo uděleno výnosem ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 27. června 1929 č. j. 76.576/29-111. 2. Živnostenská pracovna pro šití šatů připravuje na základě vzdělání z dvouleté školy k samostatnému provozování příslušné živností a jest i podmínkou k přijetí do učitelského ústavu pro odborné školy ženských povolání. Vysvědčení na odchodnou ze živnostenské pracovny nahrazuje tovaryšský list, opovídá-li se živnost dámského krejčovství (šití ženských a dětských šatů). Živnostenské oprávnění absolventkám pracovny přiznáno vyhláškou min. obch., prům. a živn. ve shodě s min. škol. a nár. osv. dne 23. dubna 1931 Sb. z. a n. č. 71. Právo veřejnosti uděleno živn. prac. ministerským výnosem ze dne 27. března 1931 č. j. 180.908/30-111. 3. Lidové kursy pro šití prádla, šatů a pro vaření, poskytují základních odborných vědomostí a dovedností v příslušných oborech. Vyučuje se večer od 18. — 21, hodiny vždy dvakrát do týdne po tři měsíce.

30

Učitelský s b o r

A. Z m ě n y . Ze sboru vystou pil: František Zidlík, odb. učitel měšť. školy, který vyučoval živnostenským počtům 3 hod, týdně. Jeho hodiny převzal interní člen uč, sboru prof. B. Pschúrer.

B. U č i t e l s k ý s b o r v e š k o l n í m r o c e

1934/35.

1. Ředitel: Bedřich Štětina, řed. měšť. školy. Státní u č i t e l k a :

2. Jarmila Cernošková, učitelka vaření. Vyučovala počtům, zdravovědě, nauce o potra­ vinách, vaření, tělocviku a v tříměsíčním kursu vaření. Roční průměr týdenních hodin 24'5. Nestátní u čit e ls t v o :

3. Jarmila Arnoldová, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o látkách, šití šatů, kreslení střihů, kreslení a vyšívání. Roční průměr týdenních hodin 23'25. 4. Marie Nádvorníková, učitelka šití prádla. Vyučovala šití prádla, spravování prádla, kreslení střihů, kreslení, vyšívání a nauce o látkách. Roční průměr týdenních hodin 24'75. 5. Ludmila Odvárková, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o kroji, šití šatů, kreslení střihů, vyšívání a v kursu šití šatů. Roční průměr týdenních hodin 28. 6. Bedřich Pschúrer, profesor s aprobací pro střední školy (PhDz). Vyučoval češtině, dějinám vzdělaností, vychovatelství, písemnostem, živnostenským počtům, zpěvu a němčině. Roční průměr týdenních hodin 25'25. Výpomocní učitelé:

7. Stanislav Kíttrích, odb. uč. měšť. školy. Vyučoval občanské nauce 2 hod. týdně. 8. Jindřich Pazdziora, učitel měšť. školy. Roční průměr (s opravami úloh) 3'5.

Kronika školy Z á p i s pro šk. r, 1934/35 konal se dne 28. a 30. června 1934. Zapsáno do I. roč, 30, II. roč. 26, do živn. pracovny (III. roč.) 20. Celkem 76 žákyň. Do lidových kursů šití zapsáno 16 účastníc, do vaření 7 účastnic. Kursy se konaly od 1. října do 31. prosince 1934. V kursu šití šatů vyučovala L, Odvárková, v kursu vaření J, Cernošková. I n s p e k c i školy vykonal ve dnech 23. a 24. května 1934 odborný inspektor min. škol. a nár. osv. prof, dr. Eduard Turek a to v hodinách literních předmětů. P o d n i k y š k o l y . 17, ledna navštívily všechny chovanky film. představení: Rozhlas ve filmu. 28. února přednášel pro žákyně dr. Hlaváček, sekundář bohumínské nemocnice, na téma „Hygiena ženy“ . 7. března konala se oslava 84. narozenin p. presidenta společně se stát. r. r. gymnasiem v městském kině. O presidentovi promluvil řed. gymnasia Z. Doležil; žákyně naší školy zazpívaly sbor „Buď zdráv", načež byly promítány filmy: ,,Ze života pana presidenta T. G. Masaryka" a „Zapadlí vlastenci". 4. května bylo vzpomenuto ve všech třídách 15, výročí tragického skonu generála M. R. Štefánika. 9. května připomněl profesor Pschúrer vhodným proslovem všem žákyním vzájemnost českorumunskou. 11. května navštívily chovanky

31

filmové představení „Zem spieva". 12. května v poslední hodině vyučovací byla uspořádána vzpomínková oslava Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. 14. května podnikly žákyně I. ročníku exkursi do Centrální mlékárny v Mor. Ostravě, žákyně II. a III, ročníku prohlédly si výstavu obrazů v Domě umění a městské museum. Odpoledne pak navštívily výstavu prací žákyň odborné školy pro ženská povolání ve Vítkovicích. 24. května byl uspořádán společný poslech čsl. rozhlasu u příležitosti volby pana presidenta. 25. a 26. května byl II. a III. ročník ve Zlíně a Luhačovicích. Ve Zlíně prohlédly si část Baťových závodů, v Luhačovicích léčebné ústavy. 30. května bylo vzpomenuto ve vyučovacích hodinách 500. výročí bitvy u Lipan. 10. června zúčastnily se chovanky u příležitosti 10. výročí trvání školy slavnosti „Den mládeže", kterou pořádal I. odbor Sl, M, O, L. spolu s místním spolkem Čsl, červeného kříže a učitel-

Z módní přehlídky školy

skými sbory českých škol v Novém Bohumíně. Skoro všechny chovanky byly oblečeny v pů­ vodní slezské kroje a doplnily pořad slavnosti provedením Slezské besedy, kterou nacvičila učitelka J. Cernošková. 16. června bylo vzpomenuto 10. výročí trvání školy večírkem spoje­ ným s módní přehlídkou. Večírek konal se v sále Orfea a byl četně navštíven. Žákyně II. a III. ročníku předvedly četné ukázky svých prací, jež se těšily velké pozornosti obecenstva. 19. června byly žákyně na filmovém představení „Obrana proti plynům", jež bylo provázeno informativní přednáškou. 25. června bylo vzpomenuto 100. výročí narození básníka Jana Nerudy proslovem profesora Pschůrera a recitacemi žákyň. 18. října byla uspořádána přednáška na pamět tragicky zesnulého krále jugoslávského Alexandra. Přednáška, kterou proslovila učitelka Odvárková, byla doplněna rozhlasovým přenosem královského pohřbu. 27. října

32

konala se oslava státní samostatnosti. Na pořadu byly sborové písně, recitace a proslovy žákyň. 10. listopadu byly chovanky na film. představení „Perníková chaloupka". 17. listopadu zúčastnily se žákyně II. ročníku vyučování v české mateřské škole. 1. prosince vzpomněl profesor Pschíirer ve všech třídách československojihoslovanské vzájemnosti. 6. prosince byl II. roč. na výstavě „Dětské knihy", 21. prosince bylo vzpomenuto ve všech třídách 100. výročí hymny „Kde domov můj ?“ S o c i á l n í p é č e . Od placení školného Kč 200'— ročně bylo kuratoriem osvobozeno 11 c h o v a n e k ..................................................................................................................Kč 2.200'— od 75°/0 školného osvobozeno 11 c h o v a n e k .........................................................„ 1.650'— od 50% „ „ 25 „ ......................................................... „ 2.500'— od 25°/0 „ „ 10 „ ......................................................... „ 5 0 0 'Celkem sleveno 57 chovankám . . .

Kč 6.850'—

Všem žákyním byly půjčeny všechny učebnice za poplatek Kč 2'— (za jednu) na rok. Nemajetným chovankám daroval I. odbor Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně místo vánoční nadílky v hotovosti Kč 800"— , které byly rozděleny potřebným žákyním, jako příspěvek na školní potřeby. Pro vánoční nadílku chudých dětí místních českých škol ušily chovanky II. ročníku 26 dívčích šatů a III. ročník 19 dívčích kabátků. Z á p i s na školní rok 1935/36 se vykoná ve dnech 28. a 29. června 1935 v ředitelně české měšťanské školy. Do I. ročníku přijímají se žákyně, které vychodily třetí třídu školy střední nebo měšťanské a prokáží se křestním listem, domovským listem nebo průkazem o státním občanství a posledním školním vysvědčením. Nepřichází-li uchazečka přímo ze školy, předkládá také vysvědčení zachovalosti.

33

O d b o rn á škola pro ženská povolání Sl. M. O. L. V

Karvinné

Podává

ředitel

Št.Tesař

Kuratorium školy Škola byla převzata Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1928 a kuratorium její tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové. Školu vydržuje Slezská Matice osvěty lidové se sídlem ve Slezské Ostravě, které na úhradu nákladu přispělo ministerstvo školství a národní osvěty a zemský výbor v Brně. Město Karvinná věnovalo otop.

O rg an isace školy Činnost svou zahájila škola 1. února 1922 jako kursy šití a vaření. Po vykonané inspekci v červnu 1924 byla povolena škola rodinná se zpětnou platností od 1, září 1923.

Učitelský sbor U č i t e l s k ý s b o r ve š k o l n í m r o c e 1934/35: 1. Ředitel Štěpán Tesař, ředjtel státní menš. školy měšťanské. Předmětům nevyučuje. 2. Marianna Pícková - Saiverová, státní učitelka vaření. Vyučuje vaření, nauce o potra­ vinách, hospodářským cvičením. Spravuje pomůcky pro tyto předměty. Průměrný počet týdenních hodin roční je 21. 3. Vlastimila Šebestíková, odborná učitelka šití. Je třídní učitelkou a vyučuje šití prádla a šatů, zdravovědě a občanské nauce. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty a učitel­ skou knihovnu. Roční průměr hodin 20'48. Výpomocné vyučují: 4. Vlasta Ondřejcová, odborná učitelka vaření, které byly přiděleny počty, vychovatel­ ství, domácí hospodářství, praní a žehlení, tělocvik a zpěv. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty. Roční průměr hodin 8. 5. František Vyhlídka, odborný učitel I. měšťanské školy Masarykovy, vyučuje češtině 3 hodiny týdně.

Kronika školy Zápis pro školní rok 1934/35 se konal dne 28.-30. června a pak 29.-31. srpna 1934. Zapsáno bylo 16 žákyň. Školní rok zahájen byl 3. září 1934.

Exkurse Dne 22. března 1934 byly přítomny žákyně vyučování v pomocné škole, 26. dubna 1934 navštívily poradnu matek a kojenců v Karvinné, 26. května 1934 prohlédly si obchod linoleem, tržnici nábytku a textilní obchody v Moravské Ostravě a pří tom navštívily Národní divadlo

34

v Mor. Ostravě, 20. a 21. června podnikly turistickou vycházku do Beskyd, 20. prosince prohlédly si drožďárnu v Třebovicích.

Školní slavnosti 84. narozenin p. presidenta bylo vzpomenuto 7. března v hodině češtiny. Oslava svátku státní samostatnosti se konala 27. října 1934 spolu s měšťanskou školou v kině Central, které Sokol zdarma propůjčil. 28. října 1934 súčastníla se škola veřejné slavnosti u pomníku p, presidenta, kteroužto slavnost pořádal městský osvětový sbor. Taktéž vzpomínky 500. vý­ ročí bitvy u Lipan se škola súčastníla.

Sociální péče Zdejší školu navštěvují většinou žákyně z rodin dělnických, tedy sociálně slabých. Aby jim umožněna bvla návštěva školy, byly nemajetné žákyně osvobozeny od školného. Osvo­ bozeny byly 4 žákyně od celého, 4 žákyně od dvou třetin, 6 žákyň od polovice a 1 žákyně od jedné třetiny. Celková částka, od které jsou žákyně osvobozeny, je 3000 Kč.

Příští zápis Zápis na školní rok 1935/36 bude ve dnech 28.-30. června a dodatečný zápis ve dnech 29.-31. srpna 1935 v ředitelně I. měšťanské školy Masarykovy v Karvinné.

35

Hudební a pěvecká škola Sl.M .O.L.v N.Bohumíně Alois Če ch,ředi tel

Hudební škola v Novém Bohumíně byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Stalo se tak na základě rozkladu předloženého I. odborem Slezské Matice osvěty lidové v N. Bohumíně ústřednímu výboru Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, který se usnesl ve své schůzi dne 27. září 1926 prot. čís. 742.752-26 zříditi a otevříti tuto školu. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní poradní sbor, ve kterém zasedají pp. Bedřich Štětina, ředitel měšť. školy, dr. Alfons Junger, profesor gymnasia, dr. Vladimír Šmahel, lékař, František Solnař, řídící obecné školy, Václav Hervert a ředitel hudební školy.

O rg anisace Účelem školy je poskytovatí žákům řádné hudební vzdělání na základě moderních metod vyučovacích jak po stránce praktické, tak i teoretické, připravovati žáky na státní konservatoř a ke státním zkouškám z hudby. Učební látka je rozvržena na 8 kursů. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět navštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičení a podobně. Všichni žáci jsou povinní na konci školního roku se podrobiti zkoušce před zkušební komisí, která se skládá z učitelského a poradního sboru. Na základě provedené zkoušky vydá se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven učební osnovou, schválenou příslušnými úřady a je podroben dozoru státního inspektora hudebních škol profesora dr. Ladislava Kundery v Brně. Měsíční školné: Klavír Kč 50' —, housle Kč 50' —, (ve skupinách Kč 25

), dechové

nástroje a sólový zpěv Kč 60’ - . Škola je umístěna v budově Diskontní banky v Novém Bohumíně u nádraží, kde ve III. poschodí má 4 místnosti.

Stav žactva Ve školním roce 1934/35 bylo zapsáno celkem 37 žáků na klavír, 54 žáků na housle, 1 žák na klarinet, celkem 92 žáků, z nichž během I. pololetí vystoupili nebo přesídlili 4 žáci, 1 přistoupil, je tedy ve II. pololetí zapsáno celkem 89 žáků v Novém Bohumíně. V exposíturách v Petrovicích a ve Fryštátě 39 žáků, v Rychvaldě 39, z nichž jeden vystoupil, 2 noví přistoupili, je tedy v Rychvaldě zapsáno celkem 40 žáků. Celkem je na hudební škole a jejich expositurách zapsáno 168 žáků.

Učitelský sbor Členové učitelsk ého sboru jsou: Alois Čech, ředitel, vyčuje hře na klavír, hudebním disciplinám a dechovým nástrojům. Gabriel Štefánek vyučuje houslím v Novém Bohumíně. Antonín Sochor vyučuje houslím v exposíturách a v Novém Bohumíně.

36

Vojtěch Sochor vyučuje hře houslové v exposituře v Rychvaldě. Rela Čekalová-Danešová vyučuje hře klavírní v exposíturách a v Novém Bohumíně. Růžena Eichenbaumová vyučuje hře klavírní na exposituře v Rychvaldě a v N. Bohumíně. Škola má k disposici celkem 6 klavírů značky „Petrof" (jeden v Novém Bohumíně, jeden ve Fryštátě), „Raechs“ v Novém Bohumíně, „Erbar" v Novém Bohumíně, „Lídl a Velík" v Petrovicích a „Dalibor" ve Fryštátě. Mimo to má zapůjčeno jedno pianino pro exposituru v Rychvaldě, ze kterého platí poplatek Kč 50'— měsíčně. Kromě toho vlastní řadu smyčcových nástrojů, jakož i nástojů dechových. Hudební archiv má na 50 svazků hudebnin, které jsou podobně jako nástroje zdarma žákům proti řádnému potvrzení a ručení půjčovány.

Podniky školy 7. března 1934 řídil Alois Čech mužský sbor na oslavě narozenin pana presidenta v městském kině. 10. května 1934 účinkoval učitelský sbor na koncertě k uctění památky B. Smetany a Antonína Dvořáka, kdy byla zahrána mimo jiné Smetanova „Vltava" a „Česká píseň" pro smíšený sbor s orchestrem za řízení A. Čecha. 15. června 1934 řídil A. Čech slavnostní sbor při odhalení pomníku padlým vojínům v Pudlově. Dne 28. října 1934 účinkoval učitelský sbor při představení Tylovy hry „Fidlovačka", která byla hrána na oslavu státního svátku, jakož i na oslavu lOOletého trvání národní hymny. Hru nastudoval a řídil Alois Čech. Žákovské produkce: Dne 24. a 25, června 1934 konaly se veřejné žákovské produkce v sále Orfea v Novém Bohumíně. 26. června 1934 veřejná produkce žactva hudební školy ve Fryštátě v kreslírně měšť. školy. 27. června 1934 veřejná produkce žáků expositury v Petrovicích v sále p. Krutkého. Žáci hudební školy v Rychvaldě spoluúčinkovali na oslavách narozenin pana presidenta, které pořádaly místní školy.

37

Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.L.v ČeskémTěsíně s pobočkam i v Třinci, Jablunkově a Hnojníku Zpráva

Jose f Bartoš, ř e d i t e l

za školní rok 1 9 3 3 -3 4

Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Českém Těšíně byla otevřena dne 15. ledna 1925 na podnět profesora F. Hromádky a přičiněním místních pracovníků. Ústřední výbor Sl. M. O. L. ve Slezské Ostavě usnesl se ve své schůzi v prosinci roku 1924 školu převzíti do své správy. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, jež dozorem pověřilo místní poradní sbor, v němž v tomto škol­ ním roce zasedali pp. MUDr. V. Richter, ředitel P. Machara, notář Zatloukal, prof. V. Placht, inspektor Polášek a profesor J. Šabata.

O rg an isace školy Hudební a pěvecká škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje po­ třebného vzdělání praktického i teoretického hudebním diletantům, hudebníkům z povolání a připravuje žáky ke státním zkouškám z hudby na konservatoř. Má oddělení: klavírní, houslové, solového a sborového zpěvu, nástrojů dechových a předmětů teoretických. Vyučuje se podle osnov schválených státním inspektorátem soukromých hudebních škol podle nejnovějších metod. Učebná látka jest rozvržena na 8 kursů. Měsíční školné v oddělení klavírním Kč 60'—, housle jednotlivě Kč 6 0 '—, housle ve skupině po 4 žácích Kč 25'—, zpěv sólový Kč 80"— , teoretické předměty ve skupinách Kč 25'— . jednotlivě Kč 60'— . Žák řádně zapsaný po předběžné přijímací zkoušce si vyvolí a začne navštěvovati některý praktický předmět a jest povinen navštěvovati kromě hlavního předmětu také před­ měty přiřazené, t. j. hudební nauku a intonaci. Vystoupení ze školy během školního roku může býti žáku na odůvodněnou žádost povoleno na konci prvého pololetí.

Učitelský sbor Josef Bartoš, ředitel školy vyučuje hře na klavír, předmětům teoretickým, Marie Duchoňová vyučuje hře na housle a počátkům hry na klavír v odbočkách.

Kronika Z á p i s . Na počátku školního roku 1933/34 bylo zapsáno 88 žáků. Aby počet žáků vzrostl otevřelo ředitelství školy od 15. listopadu roku 1933 novou odbočku v Hnojníku, kde se přihlásilo téměř 30 žáků. U m í s t ě n í a z a ř í z e n í š k o l y . Škola jest umístěna v suterénu Masarykovy školy obecné, kde používá 4 místností sloužících za učebny a kancelář řediteli. N á s t r o j e . Škola má k disposici 3 klavíry značky Rósler, Wirth, Stingel, řadu nástrojů smyčcových a dechových. Hudební archiv vzrostl na 350 sešitů skladeb pro přednes a studium, kromě 35 teoretických spisů a zpěvníků, které jsou podobně jako nástroje žákům zdarma půjčovány.

38

Schůze poradního sboru byly konány ve dnech 31. srpna, 26. září 1933, 7. června a 27. června 1934. Na schůzích projednávají se hospodářské záležitostí školy. I n s p e k c e . Dne 12. února 1934 navštívil školu pan inspektor soukromých hudebních škol dr. Ludvík Kundera. Prohlédl si podrobně zařízení školy, úřední knihy a byl přítomen vyučování v oddělení houslovém. P o d n i k y š k o l y . Ředitel školy J. Bartoš účinkoval na oslavách 110. výročí narození a 50. výročí úmrtí Bedřicha Smetany v Třinci, kde přednesl ukázky Smetanovy klavírní tvorby a dirigoval kantátu „Česká píseň", kterou přednesl smíšený sbor chovanek rodinné školy z Českého Těšína a mužský sbor z Třince. Téhož dne t. j. 6. května byla večer oslava opa­ kována v Českém Těšíně. Kromě toho účinkoval na oslavě 10. výročí založení rodinné školy v Českém Těšíně, dne 14. dubna 1934. M. Duchoňová spoluúčinkovala na oslavě národního svátku a Tyršově tryzně pořádané tělocvičnou jednotou Sokol v Hnojníku. Žákovské produkce: 26. května veřejná produkce v sále Městské střelnice a 22. června 1934 produkce interní.

39

Hudební a pěvecká škola odboru Slezské Matice osvěty lidové v Radvanicích Hudební škola v Radvanicích byla založena na přání veřejnosti ve škol. roce 1931/32. Správou školy byl pověřen houslový virtuos Alois Rychta. Po něm ředitelem ustanoven odborný učitel F. Cimmer. Stav žactva rok od roku vzrůstal. Ve školním roce 1931/32 měla škola úhrnem 48 žáků, ve školním roce 1932/33 už 75 žáků, ve školním roce 1933/34 89 žáků, ve školním roce 1934/35 92 žáků. Kromě těchto instrumentálních žáků má škola každého roku 50 — 60 žáků v oddělení dětského zpěvu. Ve školním roce 1932/33 na přání odboru Sl. M. O. L. v Petřvaldě byla založena odbočka hudební školy v Petřvaldě. í odbočka dobře prospívá a měla ve školním roce 1932/33 úhrnem 38 žáků, ve školním roce 1933/34 62 žáků, ve školním roce 1934/35 96. Učitelský sbor radvanický čítá 5 osob vesměs kvalifikovaných pro vyučování hudbě, učitelský sbor petřvaldský má rovněž 5 osob, z nich 2 patří radvaníckému sboru. 4 učitelským silám je vyučování hudbě životním zaměstnáním, 1 člen sboru vyučuje zpěvu na státní reálce v Mor. Ostravě. Místnosti k vyučování poskytly s velikou laskavostí místní školní rady v budovách národních škol. Hudební škola v minulém roce uspořádala 7 samostatných akademií a večerů. Všechny byly hojně navštíveny. Kromě toho bylo svoláno 6 rodičovských a žákovských shromáždění vesměs s programem. Tato shromáž­ dění jsou svolávána, aby se žákům poskytla příležitost k vystoupení, aby se osmělili před obecenstvem a zbavovali se pro výkony žákovské příznačné trémy. Mimo podniky hudební školy účastnilo se žactvo činně 8 akademií různých místních spolku. V červenci uspořádal matiční odbor pro naše žactvo dětské radovánky, na nichž všichni žáci byli pohoštěni. Správa matičního kina poskytuje pravidelně naším žákům určitý počet lístků zdarma na přístupné filmy. Majetek školy se skládá ze 3 pianin a 1 klavíru v úhrnné ceně 18.000 Kč, ze 30 pultů a obsáhlého archivu hudebnin v ceně Kč 1500'— . Archivu věnovala paní E. Filipová, choť inženýra v Mor, Ostravě, značný počet not pro housle. Peníze na hudební nástroje bylo si nutno vypůjčit. Dluh obnášel v Radvanicích 7550 Kč, do dneška na něj splaceno 2700 Kč, v Petřvaldě činil dluh 10.500 Kč, splaceno do dneška na něj 2000 Kč. Úhrnem splaceno 4700 Kč. Hudební škola je finančně naprosto nezávislá na matičním odboru a je úplně sobě­ stačná. Dluhy splácí ze svých příjmů. Po splácení dluhu škola vypíše několik stipendií pro nadané žáky. Už dnes jsou ve škole 3 žáci vyučováni zdarma a 5 nejchudším je sníženo školné. Rozpočet udržuje se v rovnováze i tím, že funkcionáři hudební školy vykonávají svou funkci zdarma. V dubnu navštívil školu i odbočku státní inspektor hudebních škol dr. L. Kundera a vyslovil své uspokojení. Hudební škola uskutečňuje své poslání v kulturním životě radvanickém s nadšením. Žactvo se činně účastní svými výkony osvětové práce a vychovává se tak na budoucí veřejné pracovníky. Hudební škola prohlubuje hudební vzdělání nejen žactva, ale i obecenstva. Učitelský sbor ochotně spolupracuje s místními spolky v Radvanicích i Petřvaldě a přispěl svými výkony veliké řadě různých večeru a slavnostních akademií. Tak matiční hudební škola zarůstá do zdejšího kulturního života a je dnes v Radvanicích činitelem, s nímž se počítá. V poslední době byl zřízen při hudební škole smíšený sbor. Tím byla vyplněna mezera v radvaníckém veřejném životě. Sbormistry sboru zvoleni učitel J. Drastich a odb. učitel J. Mikš. Naší práci by se tak nedařilo, kdybychom neměli hojně opory v členech našeho kuratoria včele s předsedou dr. O. Králem.

40

Kolonisace zbytkového statku »Zámecký dvůr« v Horním Těrlicku Krásný čin hospodářské svépomoci v nynější hospodářské krisí proveden byl kolonisací zbytkového statku „Zámecký dvůr" v Horním Těrlicku. Kolonisací provedla Sl. M. O. L. za součinnosti Státního pozemkového úřadu. Zbytkový statek „Zámecký dvůr" v Horním Těrlicku byl po vyřízení nutných formalit předán pro účely kolonísační dne 17, dubna 1934. Výměra zbytkového statku činila: r o l e .................................... 79'2302 ha p a s t v in ............................... 2'1240 „ l u k .................................... 1-1349 „ lesní půda .......................... 0*6911 „ zastavená zahrada . , . 1*0102 „ půda neplodná (cesty) . . 1*8876 „ úhrnem

.

.

, 86*1780 ha

P řídělová cena: Státnímu pozemkovému úřadu . . . . 446.500' — Kč Elektr. podíly v o b c i ............................... 6.101’35 „ Zemědělské úvěrní sdružení . . . . 87.420'— „ Centrální hospodářské skladiště . . . 60.000'— „ úhrnem . . . .

600.021'35 Kč

Přídělová cena statku v roce 1927 obnášela 368.048*52 Kč. Zaplacení elektr. podílů, pohledávky zemědělskému úvěrnímu sdružení a Centrálnímu hospodářskému skladišti v Opavě bylo nutno převzíti za bývalou držitelkou. Dále bylo nutno převzíti živý a mrtvý inventář a poněvadž by oddalování přídělu v užívání přídělcům věci neposloužilo, bylo nutno převzíti také zaplacení náhrad za náklady na novou úrodu. Za mrtvý a živý inventář, převzaté zásoby a za náklady na novou úrodu zaplaceno bylo celkem 152.062 Kč. Pro kolonisací vybráni byli uchazeči z řad horníků, kteří měli určité úspory a mohli příděl zaplatíti. Uchazečů přihlásilo se 102. Přídělu dostalo se 63 uchazečům. Přiděleno bylo: 11'6061 ha na arondací a doplnění usedlostí již stávajících (vzniklých většinou při pozemkové reformě v roce 1927), 2'1975 ha přiděleno na stavbu nové okresní cesty a na přestavbu státní silníce, pro spolkový dům a Dětský domov. 4*8490 ha ponecháno pro společnou pastvinu. Ze 67 5254 ha utvořeno 49 usedlostí nových o průměrné rozloze 1'38 ha. Budovy byly ve velmi špatném stavu a musely býti rozbourány. Ponechána jen obytná budova, ve které bude umístěn „Dětský dom ov" okresní péče okresu fryštátského. Zachovalá stodola byla přidělena s přilehlým pozemkem místnímu odboru Sl. M. O. L. Bude z ní po adaptaci zřízen spolkový dům. Jeden deputátní domek přidělen byl bývalému zaměstnanci.

41

Rozdělení přídělců: do do do do do do do do a do

30 40 50 60 70 1 2 5 10

a . a . a . a . a . ha ha ha ha

. , . . . . . . .

. . . . . , . . .

. . . . . . . . .

.. . 4 . 9 . 4 . 3 . 3 . . 7 . . 23 . . 9 . . 1 . . . .

Z a mě s t n á n í p ř í d ě l c ů : 4 36 7 5 11

bez zaměstnání částečně zaměstnaných horníků zemědělců živnostníků jiných zaměstnání a korporace.

Na přídělech bude postaveno 48 nových domků celkovým nákladem asi 2 milionů Kč. 22 staveb je dokončeno nebo ve stavbě, 26 bude postaveno v r. 1935. Všichni přídělci hospodaří na přídělech od jara 1934. P ř í d ě l u d o s t a l o s e t a k é 12 u c h a z e č ů m n á r o d n o s t i p o l s k é , a v š a k lo yálním občanům. Provedení kolonisace bylo posuzováno ze všech stran příznivě.

Fondy spravované Slezskou Maticí osvěty lidové Fond m anželů Rakových v Těšíně Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně v částce Kč 2.000'— na podporu chudých dětí českých obecných škol v Českém Těšíně. Ke dní 31. prosince 1934 činí fond . . Kč 9.607'18 cenných papírů n om in ále..........................„ 5.950'— Úhrnem Kč 15.557'18

Fond Karla Židka Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence P, Karla Židka, faráře na Borové, na podporu chudých a nadaných žáků českých středních škol ve vých. Slezsku. Ke dni 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 5.259'75 cenných papírů nom inále.............................. 7.000'— Úhrnem Kč 12.259'75

Fond Věnceslava Hrubého Fond založen byl na pamět zakladatele Sl. M. O. L. p. Věnceslava Hrubého, dvorního rady a bývalého zemského a říšského poslance. Účelem fondu jest podporovati zvláště nadané, pilné a nemajetné studenty českých středních škol na Těšínsku a Hlučínsku. Základní částka fondu činí Kč 50.000'— . Ke dni 31, prosince 1934 činí stav fondu Kč 35.298'09 cenných papírů n om in ále.......................... „ 32.300'— Úhrnem Kč 67.598'09

Fond M a rie Lehečkové činí ke dni 31. prosince 1934 Kč 1.580'85.

Fond d ra Ferdinanda Pelce Účel fondu nebyl dosud stanoven. Činí ke dni 31. prosince 1934 Kč 2.176'34. Udělena podpora Marií Procházkové ze Skřečoně Kč 300'—.

M asarykův jubilejní lidovýchovný fond zřízený ústředním výborem Sl. M. O. L. na pamět osmdesátých narozenin pana presidenta T. G. Masaryka. Fond spravuje kuratorium, sestávající z předsednictva Sl. M. O. L., předsedů okresních a městských osvětových sborů z oblasti působností Sl. M. O. L., přednostů okr, úřadů na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okresního výboru fryštátského a zástupce Svazu

43

slezských obcí, měst a okresů. Účelem fondu jest podporovati z výnosu úroků lidovýchovne akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1934 použito bylo úroků na podporu Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko sídlem v Č. Těšíně. Pro Masarykovou jubilejní vyšší školu lidovou bylo v r. 1934 vyplaceno 18.400-- Kč. Ke dni 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 106.906-92 půjčka práce ...............................................„ 80.000* Úhrnem Kč 186.906'92

Svépom ocný fond Založen byl na podporu členů matičních odborů pro případ okamžité jednorázové podpory v těchto případech: 1. při vyhoření, 2. při nezaviněném úrazu, majícím za následek neschopnost ku práci, 3. při dlouhotrvající nemoci, 4. při úmrtí člena odboru, po prokázaném šetření, že pozůstalí podporu nezbytně po­ třebují. Fond tento se velmi dobře osvědčil. Měsíční příspěvek člena činí 10 haléřů. Základní jmění fondu je Kč 5.000'— . V roce 1934 bylo vyplaceno z fondu podpor v úhrnné částce Kč 7.300'— . Ke dní 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 6.92085.

Mateřské školství V r. 1934 vydržovala Slezská Matice osvěty lidové svým nákladem 44 mateřské školy. Byly to mateřské školy: V politickém Jméno 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

obce

A lb r e c h tic e ..................... Bohumín Nový-Sunychl . D a r k o v ............................. Fryštát I ......................... „ I I ......................... Louky n. Olzou . . . . Lutyně Něm....................... Lutyně P o ls k á ................. Marklovice Dolní. . . . Město Staré I ................. „ I I ................. P e tr o v ic e ......................... Skřečoň ......................... Stonáv a ............................. Suchá Horní I ................. „ I I ................. „ I I I ................. Závada ..............................

Počet dětí 21 31 32 55 26 76 46 55 32 35 23 48 93 25 46 46 28 45

Datyně D o l n í ................. G u t y ................................. C h o tě b u z ......................... „ -Zp. Lhota . . . Jablunkov......................... K o ň s k á ............................. K ošaříska......................... Lištná D o ln í..................... Lhotka Komorní . . . . L y ž b ic e ............................. Mosty u Jablunkova . . M osty-Sance..................... Návsí-Jasení..................... N e b o r y ....................................................... O ldříchovice..................... R o p í c e ............................. S tan íslavice..................... S v íb íc e ............................. Š u m b a r k ......................... Těrlicko H orn í................. V ělopolí............................. Žukov D oln í.....................

24 25 22 20 62 23 21 29 25 25 29 38 25 28 27 33 22 29 34 40 10 21

H a ť .................................. K l u č í n ............................. K ravaře............................. L udgeřovice.....................

33 68 24 64

Beránek Mil., ředitel Svoboda Em., říd. učitel Jíínger Karel............... Hruška Jan, ředitel škol Dtto Dtto Stáňa Boh., říd. učitel

okrese

Šecjá Ludmila Plačková Jindřiška Dočkalová M. Kuzníková Vir.

Ošetřovatelka Palovská Marie Kališová Marie Bracháčková Anna Bartulíková Kr. Kocichová Gab. Pazdorová Žofie Bednářová Anna Helisová Anna Strnadová Anna Zubková Františka Ivánová Am. Válková Františka Pospíšilová Františka Onderková Ludmila Káňová Krista Havlíková Val. Strážnická Zuzana Jurczyková Em.

českotěšínském:

Šudomová M. Dyčková Milada Vašíčková Emma Goldová Olga Beková Josefa Pilcová Anežka Oslunková Fr. Vavrušová Jana Mališová Fil. Zelenková Lyd. Hrochová Ludmila Rudová Vilma Toušková Jar. Skálová Františka Staroštíková Božena Procházková M. Bráuerová Vlasta Mižiuková And. Starostová A. Šmuková Mil. Urbánková M. Slezáková M.

V politickém 41 42 43 44

Dvořák Alois, říd. učitel Janáček R., „ „ Zlobický Fr., „ ,, Krčmář K., „ „ Dtto Jura Richard, ,, „ Březina Karel, „ „ Fajmon Fr., ,, „ Kyncl Jan, „ „ Staš Rudolf, ,, „

Kuzníková Jindřiška Študlarová Mat. Zavřelová Anna Mullerová Libuše Rýpalová Božena Volná Marie Bartušková Jarmila Blahutová Marie Berková Marie Hrubá Vlasta Zachovalová Anna Gíintherová Božena Procházková Sv. Tiroková Marie Bubenková Mel. Nováková El. Bohušová Jiřina Janotová Libuše okrese

fryštátském: Pedag. s pr á vc e

Učitelka

V politickém 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

okrese

Šudoma Ad. Ravčuk Dim., říd. učitel Olšovský Fr., ,, „ (1

(1

II

M

Smyczek K., „ „ Pražák Vlad................. Tylích Jan, ,, ,, Svare Jar., „ „ Brejška Rud., „ ,, Jančík Frant., „ ,, Střítežský J., , , ,, Ambrož Mir., ,, „ Jendrulek R., ,, „ Vetešník Fr.................. Malík Tom., „ „ Klobouk Boh., „ „ Zapletal Václ., „ „ Janáček Erv., ,, „ Ambros Tom., „ „ Plaísner J., „ „ Roháč Mil., ,, „

Šeligová Anna Kavuloková Anna Tylečková M. Němcová Helena Farníková Barbora Korbášová Anna Rípperová AI. Morcinková Anna Kavuloková M. Hubáčová Josefa Bielešová Zuz. Mikusová Hel. Libová Hel. Ostrušková Em. Bírtusová M. Vojnarová Zuzana Pastuchová Helena Česlarová Anna Mintělová Božena Žvaková M. Landecká H. Křižánková Em.

hlučínském; Krejčí Jan, říd. učitel Sommer Fr., odb. učitel Kula Boh., říd. učitel

Tylečková M. Fryštácká M. Nedělová M. Brachmanská Ž.

45

Začátkem školního r. 1934/35 zřízena byla nová mateřská škola v Mostech u Jablunkova na Šancích pro 38 dětí. Obec Horní Suchá se usnesla vzhledem na špatnou finanční situaci uzavříti dvě mateřské školy, českou a polskou. Protože zrušení české mateřské školy by českou věc v obcí poškodilo, rozhodl ústřední výbor SLMOL vydržovatí obcí zrušenou českou mateř­ skou školu svým nákladem. Dále převzal ústřední výbor do svého nákladu mateřskou školu v Dolní Lištné vydržovanou místním matičním odborem. Tato mateřská škola byla později převzata do státní správy. Mateřská škola v Loukách byla v důsledku nedostatku místností v budově státní školy přemístěna do vlastní budovy, která byla nákladem přes Kč 30.000'— k tomu účelu adaptována. Odbor v Dolní Suché také v r. 1934 vydržoval za spolupomocí místních českých spolků mateřskou školu v této obci, ježto obec na další vydržování neměla potřebných prostředků. Náklad ústředního výboru na mateřské školy činil v roce 1934 Kč 550.097 85. Matiční odbory, v jichž působišti jsou mateřské školy, pečují vzorně o mateřské školy. Přispívají peněžitě na různé potřeby mateřských škol, pečují o vánoční nadílku, v době zimní provádějí mléčnou akci a jinak se starají, aby dětem byl pobyt v mateřských školách zpří­ jemňován. V této práci spolupomáhají učitelky matičních mateřských škol. Matiční mateřské školy vykonávají zdárně své poslání.

46

ADRESÁŘ Číslo

odborů Sl ezské M a t i c e osvěty lidové naTěší nsku a Hlučínsku

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

Sídlo

a pošta

Albrechtice, p. Stonava Bludovíce Dolní, p. Bludovice Bludovíce Horní, p. Bludovice Bohumín-město, p. Bohumín Bohumín Nový Bohumín-Šunychl Bukovec, p. Jablunkov Bystříce n. Olzou Darkov Datyně Dolní, p. Šumbark Dětmarovice u Bohumína Dobrá u Frýdku Dobratice, p. Hnoj nik Domaslovice Dolní u Č. Těšína Domaslovice-Volovec u D. Domaslovic Doubrava Frýdek Fryštát Guty, p. Lhota Komorní Hamry Staré Hnojník Hrádek, p. Jablunkov Hradiště, p. Hnojník Hrčava, p. Jablunkov Hrušov Chotěbuz u Českého Těšína Jablunkov Janovice, p. Baška Karpentná Karvinná-Hohenegger Karvinná-Hraníce Karvinná-Jindřích Karvinná-Solca Karvinná-Sovinec Karvínná-střed Koňská, p. Třinec Konská-Kanada, p. Třinec Košaříska, p. Jablunkov Kunčičky Kunčíce n. Ostravicí Lazy Lhota Komorní, p. Dobrá Lhoty Nižní, p. Dobrá Lhoty Vyšní Lískovec Lištná Dolní, p. Třinec Lištná Horní, p. Třinec Lomná Dolní, p. Jablunkov Lomná Horní, p. Jablunkov Louky n. Olzou Lubno-Bystré, p. Baška Lutyně Německá Lutyně Německá-Zbytky Lutyně Polská Lyžbice, p. Vendryně

P ředseda

Nevřela Stan., statkář Říman Josef, rolník Rehánek Karel, říd. učitel Dr. Říha Karel, advokát Štětina Bedřich, řed. obč. školy Janáček Rudolf, říd. učitel Martinek Jan, horník Zlobický František, říd. učitel Slíva Josef Drapka Josef, žel. zřízenec Jež Rudolf, učitel Sobek Rob., hostinský Menšík J., horník Guziur Jindřich, podn. staveb Kubík František, vrchní ofíciál Skála Václav, říd. učitel Dr. Mrňzek František, advokát Kulhánek Jan, st. nadhajný Píeczka Leo, are. lesmístr Stadtherr Jiří, říd. učitel Štefek Josef, učitel Olbrich Adolf Zamazal Štěpán, říd. učitel Rusniaková Terezie, chof str. Bayer Rudolf, statkář Polášek Lad., vrchní soudní rada Červinka Jindřich, říd. učitel Tomšů Josef, st. lesní Opěla Aug., řed. měšť. školy Šmíga Josef, horník Pečínka Jan, říd. učitel Kučera Oskar, vrchní revident Adamský Jan, žel. zřízenec Dr. Dorazil L., řed. městského úřadu Straka E., výpr. vlaků Rebec K., záv. mistr Lištvan Jan, krejčí Škrobálek Antonín, učitel Ungersbóck Rudolf, žel. zřízenec Talpa Kaz., ředitel škol Brejška Rudolf, říd. učitel Šokala Jan, horník Kohut Čeněk, krejčí Hlůza Karel, techn. úředník Švarc Jaroslav, říd. učitel Dobeš Jan, r. fín. str. Štábl Jaroslav, lesní Gajda Jan, pens. strojvůdce Černoch Ludvík, učitel Gill Jan, báňský úředník Nikel Fr., úředník st. dr. Fajmon Fr., říd. učitel Pindor R., mistr

Jednatel

Dvořák AI., říd. učitel Zbořil Alfred, učitel Sojka Václav Kračmar Met., říd. učitel Kittrich Stan., odb. učitel Dvořáková Blaž., učitelka Čefelín Jindřich, říd. učitel Mašek Adolf, učitel Zavřelová Anna, učitelka Rez Emanuel, říd. učitel Kaděra Bohuslav, učitel Bernatík J., učitel Bortlíček Fridolín, krejčí Štědronský J., poštmistr Tomášek Jar., učitel Schwarz R., báňský úředník Vlčková Albína, učitelka Frýbort Václav, přednosta stanice Ravčuk Dim., říd. učitel Kurečka Josef ml., hotelier Neužil Josef, odb. učitel Štefková Ludmila, učitelka Tietze Erich, učitel Zogata Pavel, hutník Baranová Cecilíe, choť klempíře Olšovský František, říd. učitel Hanák Alois, účetní Dřevjaný Antonín, učitel Bednář František, říd. učitel Jařabáč Bedřich, odb. učitel Bayer Vít., říd. učitel Konečný Oldřich, učitel Kolibáč Boh., úředník Červený Emanuel, říd. učitel Tesař Štěpán, ředitel škol Karlík Alois, říd. učitel Lacuška Alois, říd. učitel Tylich Jan, říd. učitel Strakoš Leopold, báňský úředník Špok Adolf, soustružník Zatloukal Evžen, učitel měšť. školy Marek Alois, učitel Roman Alois, horník Pasírbek Karel, rolník Urbanec František, učitel Vašíček Jar., učitel Krayzel Max., říd. učitel Dušek Gustav, učitel Dvořák Josef, říd. učitel Novobílský Josef, učitel Poloch Karel, zámečník Zajíc Antonín, odb. učitel Bura Vine., učitel Bič Josef, učitel Zelenková Lyd., učitelka

47

Sídlo

a pošta

P ř e ds ed a

Jednatel

xj 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65

66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101

102 103 104 105 106 107 108 109 110

111 112

113

Malenovice, p. Frýdlant Marklovice Dolní, p. Petrovice Město Staré u Fryštátu Michálkovice Milíkov, p. Jablunkov Mistřovice-Koňakov, p. Chotěbuz Mosty u Českého Těšína Mosty u Jablunkova Mosty-Šance u Jablunkova Morávka-Pražma Mugíinov, p. Hrušov Návsí u Jablunkova Nebory, p. Ropice Nýdek, p. Bystřice n. Olzou Nýdek-Hluchová, p. Bystřice n. Olzou Oldřichovice, p. Třinec Orlová Orlová-Zímný Důl Pánské Nové Dvory u Frýdku Petrovice u Bohumína Petřvald Petřvald-Nová Dědina Petřvald-Podlesí Písek, p. Jablunkov Pržno-Lubno, p. Frýdlant Pudlov u Bohumína Porubá u Orlové Prstná, p. Petrovice Radvanice u Ostravy Ráj u Fryštátu Raškovice u Frýdku Ropice Rychvald-Podlesí I Rychvald na hranicích II Rychvald u Václava III Řeka, p. Komorní Lhota Sedliště Skřečoň Sl. Ostrava-mužský Sl. Ostrava-ženský Sl. Ostrava-Salma Sl. Ostrava-Zárubek Smílovice, p. Komorní Lhota Soběšovice, p. Dolní Domaslovice Stanislavice, p. Chotěbuz Stonáva Střítěž, p. Hnojník Suchá Dolní Suchá Horní Suchá Prostřední Svíbice Šenov Šumbark Těrlicko Dolní Těrlicko Horní Těšín Český Tošanovíce Dolní Třanovice, p. Hnojník

48

Božoň Hynek, elektrotechnik Kyncl Jan, říd. učitel Čížek Jar., lesní správce Šmiřák Joseí, směnmistr Vodák Jaroslav, hutník Pěta Antonín, říd. učitel Nimal Viktor, lesní Chalupa Ladislav, polesný Macura Karel, učitel Novotný František, báňský úředník Rucký Josef, strojvůdce Večera Viktor, dozorce Ing. Věříš Otm., lesmistr Kuboň František, lesní hajný Haškovec František, lesní adjunkt Javorek Karel, odb. učitel Michalík František, řezník Kočavara Jan, chalupník Hladík Rudolf, vrchní inspektor a přednosta stanice Vicherek D., skladník Kubiš František, učitel Borovec Karel, báňský úředník Šácha AI., adjunkt st. lesní správy Menšík Jindřich, úředník Pressfreund Antonín, strojmistr Kovář Rudolf, obecní tajemník Vnuk Aug., hostinský Dr. Král Ota, zdravotní rada Borufka Josef, správce školy Dr. Juroš Alfred, lékař Černoch A., vrchní resp. fin. stráže Neborák Rudolf, továrník Čhrobáček Vilém, učitel Kubín Štěpán, dozorce Samek Vojtěch, pensista Janošek Karel, říd. učitel Svoboda Em., říd. učitel Fresl Fr., ředitel učitelského ústavu Petáková Anna, choť inženýra Kučera Oskar, vrchní revídent Ostrožný Karel, odb. učitel Kubík Vilém, říd. učitel Riedl Roland, statkář Pěgřím And., říd. učitel Mentberger Josef, lesmistr Hoblík František, říd. učitel Foldyna František, horník Hamrla Josef, strojmistr Gryč Josef, průvodčí vlaků MUDr. Doležel Josef, lékař Vynikal Bedřich, přednosta stanice Farník Alfred, statkář Šotek Karel, domkář Blecha Jan, kancelista státních drah Bíjok Štěpán, říd. učitel Klimša Josef, domkář

Jirkovský Vilém, učitel Bordovský Rudolf, učitel Jelínek Jan, učitel Gengela Jan, úředník Krejčířík Ladislav, správce školy Nutil Jiří, správce školy Krčmová Vlasta, učitelka Šimíček Josef, učitel Střítěžský Josef, říd. učitel Kostřánek Josef, správce školy Stuchlík A., báňský úředník Karas Oldřich, učitel Jendrulek Rudolf, říd. učitel Sikora R., učitel Chmeler Josef, správce školy Polášek Lad., učitel Polášek Hynek, učitel Pytlík Fr., elektrotechnik Šonkala Štěpán, zámečník Czerquenec R., úředník Klíma Karel, odb. učitel Budína Fr., číšník Heidínger Jindřich, horník Procházka Max., říd. učitel Gřivna Lad., horník Dvořák Karel, říd. učitel Zachrdla Fr., strojník Průša Richard, učitel Bolek Karel, učitel Starý Val., učitel Talanda Vine., odb. učitel Kičmer Viktor, učitel Harok Pavel, říd. učitel Potyš František, horník Eisenberger Em., říd. učitel Pospíšil Flor., říd. učitel Onderek Josef, učitel Sukeník Bedřich, učitel Šír Josef, učitel Rychtářská Božena, učitelka Valový Josef, báňský úředník Flaša Vilém, strojní sazeč Vala AI., učitel Herec František Škoda Jindřich, učitel Majdloch Robert, říd. učitel Micka Přemysl, říd. učitel Čečotka Karel, strojník Pošta Václav, učitel Švéda Arnošt, učitel Kostečka František, říd. učitel Prymus Emil, strážník Rychlý Arnošt, učitel Buchvaldek A., vrchní četn. stráž. Hrabová Růžena, učitelka Dostál Josef, odb. učitel Ženčák Josef, učitel Šokala Jan, správce školy

Sídlo

a pošt,

Předšed

o 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128

Třinec Tyra, p. Třinec Vendryně Vendryně-Zaolzí Vělopolí, p. Hnojník Věřnovice Vojkovice Vratimov Vrbice u Bohumína Záblatí Závada, p. Petrovice Životice, p. Dolní Bludovice Zermanice, p. Dolní Bludovíce Žukov Dolní, p. Č. Těšín Žukov Horní, p. Č. Těšín

Pilař Frant., ředitel škol Ing. Věříš Otomar, lesmistr Myška Fr., nájemce velkostatku Sikora Josef, žel. zřízenec Landecký Jan, horník Merta Rud., říd. učitel Salamon Vítězslav Bruzda Jos., žel. zřízenec Míchal Ant., topič ČSD Kupka Adolf, žel. zřízenec Stáňa Boh., říd. učitel Bolek Karel, kovář Nytra Albert, říd. učitel Roháč Miloš, říd. učitel Gutek Jos., žel. zřízenec

H

129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151

Antošovice, p. Šilheřovice Bolatice Bolatíce-Heneberky Bělá, p. Bohuslavíce Darkovice, p. Hať Darkovičky, p. Hlučín Hat u Hlučína Hlučín Hošfálkovíce n. Odrou Hoštice Velké Chuchelná Koblov, p. Hrušov Kouty, p. Hlučín Kozmice, p. Hlučín Kravaře u Opavy Ludgeřovice Markvartovice, p. Ludgeřovice Petřkovice, p. Ludgeřovice Pišt šilheřovice Štěpánkovice Štěpánkovice osada Svoboda Zábřeh, p. Dolní Benešov

I

i

Jednatel

Tomandl Vlad., odb. učitel Vltavský Jan, učitel Krpec Valentin, učitel Svoboda Adolf, říd. učitel Plaísner Jan, říd. učitel Buchtová Arn., učitelka Skokan Josef Kratochvil Václ., strojník Lasáková Jul., učitelka W olf Teofil, žel. zřízenec Rek Jaromír, učitel Hýl Vilém, říd. učitel Řehák Emanuel, absolvent r. r. gym. Dočkal J., učitel Přidal Jos., říd. učitel

n

Chalupa Fr., říd. učitel Vodák Rud., stol. mistr Michalík Ad., okr. cestář Kubínek Ervín, říd. učitel

Šebesta G., učitel Teplý Fr., učitel Hacar Met., říd. učitel

Janda Karel, horník Krejčí Jan, říd. učitel Ing. Kozumplík Jak., statkář Tetens Ed., říd. učitel Polášek AI., říd. učitel Urbanec Karel, míst. řed. tabák. tov. Barč Karel, báň. úředník Lazar Fr., stavitel Karčmář Ant., říd. učitel Pavelek Konrád, odb. učitel Doškář Jar., poštmistr Moravec Fr., kovář Ing. Dr. Frič Jar., závodní Burša Fr., ředitel škol Dresler Boh., říd. učitel Harazím Emrich, domkář Harazim Frant., rolník Klas Jos., úředník

Rozehnal Ant., říd. učitel Pejpek Vlad., učitel Jursa Jan, učitel měšť. šk. Sommer Fr., odb. učitel Ing. Baigar J., učitel Sysel Jan, učitel Erazim Josef, úředník Líčka Ant., báň. úředník Beránek Fr., učitel Šrámková VI., učitelka Vávra Linhart, odb. učitel Skládal Oldř., odb. učitel Nádeník Rud., říd. učitel Parobek Josef, odb. učitel Lindovský Jan, učitel Kánská Anežka, učitelka Kremer Josef, říd. učitel Kremer Josef, říd. učitel Schmuck Alfr., úředník

49

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52

Albrechtice . . . . Bludovice Dolní . . . Bludovice Horní a Prostř. Bohumín-město . . . Bohumín Nový . . . Bohumín-Šunychl . . Bystřice n. Olzou . . . Bystré-Lubno . . . . Bukovec.......................... D a r k o v .......................... Datyně Dolní . . . . Dětmarovice . . . . D o b r á .......................... D o b r a t ic e ..................... Domaslovice Dolní . . Domaslovíce-Volovec . D o u b r a v a ..................... Frýdek .......................... F r y š t á t .......................... G u t y ............................... Hamry Staré . . . . H n ojn ík .......................... Hradiště.......................... H r á d e k .......................... Hrušov .......................... Hrčava .......................... C h o t ě b u z ..................... J a b lu n k ov ..................... J a n o v i c e ..................... K arpentná..................... Karvinná-Hohenegger . Karvinná-hranice . . . Karvinná-Jindřich . . Karvinná-Solca . . . Karvinná-Sovinec . . Karvinná-střed . . . K o ň s k á .......................... Konská-Kanada . . . K o š a ř is k a ..................... K u n č i č k y ..................... Kunčice n. Ostr. . . . L a z y ............................... Lhoty Nižní . . . . Lhoty Vyšní . . . . Lhota Komorní . . . Lískovec.......................... Lištná Dolní . . . . Lištná Horní . . . . Lomná Dolní . . . . Lomná Horní . . . . Louky n. Olzou Lutyně Německá . . .

_ ----ano ano — — — — — — — — — — — — ano ano — — — — — ano — — ano — — ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

3092 4500 482 4860 3340 7869 460

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano — ano ano — ano ano — ano — ano — — ano — ano — ano — ano —

1061 3300 2736 265 1005 62C 2237 4712

ano ano ano ano ano ano ano ano

ano — ano ano ano — ano — ano ano — — ano — ano ano — ano ano — ano ano — ano

1641 2806 720 3193 10794 1888 3552 492 1152 2700 503 4119 2492 1056 986 935 4934 12000 7124 840 2350 815 836 1202 6765 282 1539 4369 1730 555 22317

ano ano — — ano ano ano _ ano ano ano ano — — —1 — ano — ano ano — ano ano ano ano — ano ano — ano ano ano

6

15 1004 6 780 1

ano ano ano ano ano ano ano ano ano

202 — 48

12 2160 1 125 2 1600 3 250 4 600 2 300 3 120 3 150 2 70 1 25 4 200 2 100 1 5 1 2 2

200 422 65 1 200 80 280

738

2

73

30 — 94-60

191-35

2 5

200 180 1

2 8 1 2 3 2 1

• 350 3 350 486 2 64 230*— 150 126 3 224 74

2 12 3 2

1 6 1 2 2 5 4

1 3 5

150 168 76 145 1

50 75‘—

18

ano ano ne ano ano ano

1 50

38*— 100 — 105 —

57‘— ano ano * ano ano ano ano ano ano

počet

2 41

1 20

3

1 12 10 5 1

1 21 30 215*—

ano 60 —

Celkový

6 1 48 28

146 — ano ano

45

Počet posl. zaps.

2 24 72 2700*—

ano ano ano ne

48 250*—

357 100 150 48 400 280 2 120 650 1 140 350 1 65

12 13 14 15116 17

ano ano ano ano 175 — ano ano ano ano ano ano 191-35 ano ano ano

3 245 8 6000 1 200 1 20 6

11

Počet vyuč. hod.

10

Počet posl. zaps.

9

a pod.)

8

Celkový náklad na kursy

5

Počet vyuč. hod.

4

všeobecně odborně výchovné vzdělávací

Je v obci zavedena pamětní kniha 1 Celkový počet

G

'cd CO O a

Jiný příjem (na vstupném

3

>s
Příspěvek okresního osvět, sboru na přednášky

'Cd o

'Cd co >o

Kursy

Příspěvek obce na přednášky

1 c^o g C0

Celkový počet účastníků

ca 0

Celkový počet Celkový počet účastníků

všeobec. | od­ výchovné borné

^ j Celkový náklad na přednášky

2

Přednášky

Celkový počet

v obci 1

Počet obyvatelů

Číslo

Sídlo odboru

Je \r nnn čl/nln

i

16 20

3 2 1 1

2 3

1 2 4 8 2 14.423*35

3 3 3 2 5 3 1 6

75 —

2 4 1 2 5 3 3 1 2 4 5

1 ne 2 ne ne ne ano 1 ne 2 ano 4 ne 2 ne 1 ne ne ne ne 1 ne ne 2 ne 1 ne ne 1 ano 1 ano ne ne 2 ne

9

1927

36

4

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Na rozšiř, knihovny

Na přednášky

Na kursy

Počet členů odboru koncem roku 1934

41

42

43

2 2

2 3 1 1 1

3 3 1 2 2

4 3

3 1 2

1

1 1

2 1 1

1

2 4

1

1 3 3

1

9

2

7

5

1 1

3

2

2 1

ne ne ne

2 2 1

8

3

1 1 1

1

1

ano 1934 ne 2 ne 2 ne ne

32

1

8

1

4

2 1

1 2 2

4

1

3 3

2 3 2 2 2 1 1 2 1 1

1 1 3 3 5 2 4 3 3 3

ne

3

1 2 1 1 1 1

6 ne ne ne ne ne ne ano 1927

2

1 1

1 2

1

1

2

2 1 2

2

2 1 86

71 1415 112 744 149 67 421 48 867 395 406 17741 38 862 469 56 15 298 92 1325 264 97 2382 120 6400 678 66

1

1 2

250 194 66

1 1

400

3 1 1 1

600-— 202 — 72

643 530 — 500 — 169 —

73 1311 78 18 40

320

225-30

86 1593

350"—

45

20

108

158"—

233

20

80

412 130 361 293 116

46

153

53

352

655

724 37645 173 5605 46 35 53

124 70

2

1 16

4 1 3

445 800

7

ano 1934

713 106 405 1108 1 4977 4 478 1 1 285 2 877 1 2 1003 750

1 2

2 9

5 3 4

3 7 200 1 2 5858 4 2061

1

2 1928

1

Počet výpůjček

40

Poučné vycházky

39

] Výstavy

Počet čtenářů

Národní slavnosti a výlety

Akademie a koncerty

38

2 ne 1 2 1 2 3 1

Besídky pro mládež

37

Lidové besedy

36

Loutkové hry

35

10

1922

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1934

34

11 15

Knihovna odboru

25 26 27 28 29 30 31 32 33

1 1923

Knihovna veřejná

Počet svazků

24

Vzdělávacích představení

z toho dětem celkem

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

od kdy?

ano? — ne?

Pro školní dítky

23

22 4

2195'40

Provozuje odbor kinolicenci

Různé zábavy

21

1 Pro dospělé

1 Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.)

sboru osvětového

! okresního P říspěvek

20

Ochot. předst.

9460 273-40

264 42 479 2580 535 124 1696 1100 310 58 610

12"—

58'—

3 2 3 3

60 — 310

46

555 215 —

4993 3 289

302 13105 52 1960

3

30 310 131 6484 253 10345 280 11746 15 337

219 2047 1 1977 2800 354

1 1 5 2

800 347 25 285

93 39 21 55

2 3 578 1 1300

76 60

250 796 133 522 104 407 41 406 160 1117 2500

55 25

565 62

21

407

37

425

1

297-30

60-— 37-50 60'—

104 168 76 156 142 103 187 18 41 105 60 105 62 71 70 53 177 101 240 58 43 147 56 73 78 39 115 182 33 145 379 73 150 336 216 149 62 93 52 133 97 539 26 104 63 142 44 67 65 235 142

ano ano ___ ano Lutyně Něm.-Zbytky Lutyně Polská . . . . 2693 ano ano --- ano 1549 ano ano --- ano L y ž b ic e .......................... — M alen ovice..................... 620 ano ano --M arklovice..................... 1662 ano ano --- ano 1442 ano ano --- ano Město Staré u Fryštátu — 5702 ano ano --Michálkovice . . . . 1152 ano ano --- ano M ilík o v .......................... M is t ř o v ic e ..................... Mosty u Těšína . . . 1246 ano ano --- ano Mosty u Jablunkova 3076 ano ano --- ano Mosty-Šance . . . . — Morávka-Pražma . . . 3598 ano ano --— M u g l i n o v ..................... 3470 ano ano --3102 N á vsí............................... N e b o r y .......................... 1383 ano ano --- ano N ý d e k .......................... Nýdek-Hluchová . . . ano ano --- ano Oldřichovíce . . . . 2173 ano ano --- ano O r l o v á .......................... 10037 ano ano ano ano Orlová-Zimný důl . . ano ano ano ano — — — 350 — Pánské Nové Dvory . . ano P e t r o v i c e ..................... 1600 ano ano — Petřvald.......................... 10275 ano ano ano — — Petřvald-Nová Dědina . ano ano — Petřvald-Podlesí . . . ano ano ano — P ís e k ............................... 1205 ano ano — ano ano Porubá u Orlové . . . 4240 ano ano — P u d l o v .......................... 4198 ano ano ano — — P r s t n á .......................... 520 ano ano — Pržno-Lubno . . . . — R a d v a n ic e ..................... 9000 ano ano — ano R á j ............................... 1486 ano ano — — R a š k o v ic e ..................... 1490 ano ano — ano R o p i c e .......................... 1699 ano ano — ano Rychvald-Podlesí I . . 8002 ano ano — ano Rychvald na hranicích II ano ano — Rychvald u Václava III ano 449 ano ano — Ř e k a ............................... — S e d liš tě .......................... 1193 ano ano — ano S k ř e č o ň .......................... 3841 ano ano — ano Sl. Ostrava-mužský . . 22200 ano ano — Sl. Ostrava-ženský . . Sl. Ostrava-Salma . . Sl. Ostrava-Zárubek . , 850 ano ano — ano S m i l o v i c e ..................... — S o b ě šo v ice ..................... 1000 ano ano — 492 ano ano — ano Stanislavice . . . . ano Stonava .......................... 5368 ano ano — ano S t ř í t ě ž .......................... 653 ano ano — Suchá Dolní . . . . 2703 ano ano — ano Suchá Horní . . . .

6

4 2 5

300 400 624

3

430

2

41

1

24!

1

40

Jiný příjem (na vstupném

5

Příspěvek okresního osvět, sboru na přednášky

7

8

9

10

Kursy

11

160 1 30 485 2 156

ne

4 2

1 53 2 80 80 — 150 7 245 150 — 150

ano ano — ano

2 1 6

45 80 450

3

200

2 5

120 1 206

3 5

74 240

2 3 19 2 4 7 1 11 1

165 290 950 2 120

18

Počet vyuč. hod.

počet

Počet posl. zaps.

Celkový

Počet vyuč. hod.

Počet posl. zaps.

1 18 22

80'-

1 47 80

800-

ano 360'— ano ano ne ano ano ano ano 60-30 ano ano

45 65'— 900"—

ano ano ano ano ano ne

85 135 — 2100"—

63 50 — 75 51-35 800 2 140 100 —

ne ne ano ano

28

18 ano •

2 40 20

3

Tc3d 3'cd A 0 a > xy o a á o

ano ano ano

5 250 9 3000 700'— 9 130 2 120 360'— 70

12 13 14 15 16 17

3

rX

ano — ano ano ano

4 4

2

1

všeobecně odborně výchovné vzdělávací

Je v obci zavedena pamětní kniha Celkový počet

a pod.)

1 Celkový počet Celkový počet účastníků

Celkový počet účastníků

počet Celkový

polská

německá

česká 4

Příspěvek obce na přednášky

3

1 © m

53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104

2

Celkový náklad na přednášky

1

Přednášky všeobec. od­ výchovné borné

ano? — ne?

v obci _o *« O

Počet obyvatelů

Sídlo odboru

Je v obci škola

19

5 3 2 2 3 3

2 ne

6

4 ne

3 2

1 3

2 ne

2

1

10

4

2

1 ano 1930

2 2 1 1 i 8 3 300 —

6 5 3 3 3

i

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Na rozšiř, knihovny

Na přednášky

Na kursy

Počet členů odboru koncem roku 1934

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

10

1

2 1 1

1 2

45 1

1

3

1

1

1 1

1 2 1 3

4

21

ne ne ne ne ne

5

1

3

1

7 3

4 4

36 118

824 723

67 102

1 1 1 1

4

1224 1500 338 267

312 241 56 54

2470 7978 480 639

102 73 119

2 1 2 1 2 4 5 1

4 1

3 1 1

1 2 1

2 2

2 2 7056 2 3 3 1 5680 3 3 1 243 3 2220 869 2 1

1

1

ne

2 5

ne

6

2

2 1

1

2 2

1

7 1 ne 3 ne 2 1 ano 1931 1

ne

1

16

2

2

2

1 11 1 1

2

2

1 1

814

101 34

469'75

85

161 130 90

394

15

56

228

17

331 559

18 85

22

422

548

74 — 277 —

117

36 65 346

784 29337

155

450

113 1558

40 179 282

25 — 5 1 0 90

18451

135 60 554 54

108 65

948 9000 1278

519 153

48 298

192

7559

83 59 576

2641 410 7400

126

1461

695

36

1134

29

59

62

145

15

180

3221

815-05

158 5993

2799 —

394-15

23-40 65 —

135-— 720 —

1

4 1

2 5

2 2

1

3

920

318 394

1 3 1 1

4

1

75

3 1

1 1

2 ne

666

87 195

1 1

1 ne

7

231

1

2 3

6

33

2593 867 1100 549 954 4882 45

1 3389 3 746 160 3 4100 1 1 10

98

1 ne

225 108 53 83 26 33 275 15

2 2

1 ne

4 2 1

512 361 586 4 419 2 295 2590 3 9

1

1 2 ano 1929

•

1 1 1

3

ano 1923 2 2 2 2 6

4

1

ano 1927

2 2 6 2 1

16

1

1 9 2 2 1

33

K n i h o v na odboru

Knihovna veřejná

1

3

2 3

32

2

10

2 3

5 ne

31

1 2

ne ne ne ne ne

12

Různé zábavy

29

Národní slavnosti a výlety

28

Poučné vycházky

Akademie a koncerty

27

Výstavy

Besídky pro mládež

25 26

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1934

o

Lidové besedy

Vzdělávacích představení

z toho dětem celkem

kolik představ, bylo uspořádáno celkem 24

Loutkové hry

23

22

3 3

od kdy?

ano? — ne?

Pro školní dítky

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.) 21

Pro dospělé

Příspěvek okresního osvětového sboru 20

Provozuje odbor kinolícenci

Ochot. předst.

1 1 2

4 2 3

2 1 2 2

250 1 229 3 453 7 240 1 1775

40 38 46 30 104

312 210 995 325 3690

561

67

1172

280 190

38 40

338 216

íoo-— 50-—

98 50 145 92 217 50 120 122 203 162 224 150 61 14 65 186 138

216

Příspěvek obce na přednášky

Příspěvek okresního osvět, sboru na přednášky

Jiný příjem (na vstupném

8

9

10

11

12 13 14 15 16 17

18

35 — ano ano

1 42 32

ano ano 175 — ano 37-40 ano

2 57 120

Počet posl. zaps.

> co ti 3 X cd

G

o O

JD

J*

CD

> >0) a >u a<

J

Celkový počet

Počet posl. zaps.

Počet vyuč. hod.

všeobecně odborně výchovné vzdělávací

Je v obci zavedena pamětní kniha Celkový počet

a pod.)

G

Celkový náklad na kursy

Celkový náklad přednášky 7

cd

Počet vyuč. hod.

Celkový počet Celkový počet účastníků

Celkový počet účastníků

počet Celkový

polská

německá

česká

Kursy

6

:jdvšeobec. výchovné' b orné

ano? — ne?

v obcí Počet obyvatelů

Číslo

Sídlo odboru

Přednášky

Je v obcí škola

1 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128

2

4

3

5

Suchá Prostřední . . . 4765 ano ano ano 2 500 9 600 S v i b i c e ......................... 2541 ano ano ano ano soano ano __ Šenov ............................. 1 Šumbark......................... 1350 ano ano — ano 3 397 Těrlicko Dolní . . . . 697 ano ano — ano 6 500 Těrlicko Horní . . . . 1530 ano aao — ano 2 210 1 60 io — 3 400 2 600 350 — Těšín Č e s k ý ................. 10556 ano ano ano ano — Tošanovice Dolní . . . 700 ano ano — 2 140 1 60 T ř a n o v ic e ..................... 873 ano ano .— ano 2 42 1 420 T řin ec............................. 6128 ano ano ano ano 480 ano ano — ano 3 31 T y r a ............................. 2 V e n d r y n ě ..................... 3356 ano ano — ano 86 Vendryně-Zaolzí . . . 466 ano ano — ano V ě lo p o lí......................... 336 ano ano — ano V ě ř n o v íc e ..................... 800 ano ano — ano 3 300 — V o jk o v ic e ..................... 500 ano ano T — 1 50 2800 ano ano ano — V r a t i m o v ..................... — 1543 ano ano — V rb ice ............................. — 1856 ano ano — Z á b l a t í ......................... 600 ano ano — ano 2 213 1 42 Závada ......................... ano 780 ano ano — 3 90 Ž iv o t ic e ......................... — Z erm a n ice..................... 307 ano ano — 1300 ano ano — ano 13 608 Žukov D o l n í ................. 2 Žukov H o r n í................. 832] ano ano — ano 140 Úhrnem . . 364 33497155 3807 i t i H L U C

129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151

A n tošovice .............................. B o la tic e ......................... Bolatice-Heneberky . . B ělá.................................. D a r k o v ic e ..................... D a r k o v íč k y ................. H a ť .................................. H lučín............................. H oštálk ovíce................. Hoštice Velké . . . . C h u ch eln á..................... K o b l o v ......................... K o u t y ............................. K ozm ice......................... K ra v a ře ......................... L u d g e ř o v ic e ................. Markvartovice . . . . P e třk o v ice ..................... P íš t .................................. Šilheřovice..................... Štěpánkovice................. Štěpánkovice-Svoboda Zábřeh ......................... Úhrnem . .

159 ano ano 2487 ano ano ano 400 ano ano ano 940 2049 5063 1352 1513 872; 1950 1610 1250 4500 3916 1350, 3206 1830 1658 2052 316' 730

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano — ano — ano — ano ano —

— — — — — —

—

—

ano ano ano ano ano

— — — — —.

— — — — —

ano ano ano ano ano ano ano

— — —

— —

1

—

.

—

—

—

—

—

—

—

t

N S K O

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 6 143| 143 12|293|305| :

ne ano ne

4 200 4 1500 3 500 2 150 2 220 3 500 3 100 180 — 24 1540 120 — 3 500 7 180 36-80 2 100 5 400 6 300 1 50 3 210 1 90 2 400 2 6 2 580 4 3 8 238 38 — 4 4 27 8 735 3 87 50 — 121 7515 25 1065|

ano ano ne ano

180"—

46-50 ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano

1

1

1

1

1

Rekapitulace T ěšínsko......................... H lu č ín s k o ..................... Součet

. .

364 33497 55 3807 121 7515 25 1065[

6 143 143 12 293 305 — — — —

485 41012 8oj4872|

6 143 143 12 293 305

15

21

20

22

?, 4 3 2 6 2 4 5

24

23

128 18

ano 1927

3 3

ne

1 ano 1922 ?

2

1

?

O.

Cl,

&H

28 29 30 31 32 33

34

35

36

37

38

1

4 1 7 2

1 4

1 1

1

6

1 2

1 1 ne

N

°G

1 2

1 3 1 1 1 1

5

1

22

G

2 4 2 2

1

2

4

4

eu

815 68

ano 1925 1 ne

1

1

0h

2 3

1

4 4

pa

3

1

ano 1924 460

? 1

26 27

25

Z

N

'4)

6 1

36 340 4139 201 4 81 1 2190

54

683

46 110 10 937 120 426 16723 44 450 35 104 210 7120 426 156

20

81

321

100

16

112

288 1068 4 834 1 1346

17 78 55

1 1

ne 6 ne 2 ne

9 4 3 11745 139 43 223

35

1 2

1 1

1 1

2

9 51 93

2

1 1

101

45 51 399

235 171

19

Z

cd Z

40

41

42

s o -

io-— 333 — 33

140

57-80

24

412

9350

u G rX

r"0 O 3 „3-3 c o

>s a a o >o c o 0

43 337 116 72 133 50 113 415 53 61 253

8 40

152 36 180

2150 5— 220 —

43

174

106-05

12

79 166 35

26 88 25 131 112

51 1979 50 895 106 2280

2

>CO

>c >55 N o u co z

5920

38

1

ne

39

345

329 1 2

1

7204

1

1 1 ano

3 4 3 3 ne 3 1 ne 5 3151126,

1 2660 2230 7 1230 225

JO

a přednášky

1 <>* O cd

3— U Tř o co JDO*'

> 0

očet výpůjček

>J-i
G

očet čtenářů

>> tt) ř O

očet svazků

Si a "i T3 D. 3 £ >Sh '4a> co O o "0 Hfí £ § O o & a a -ca l•— 3 N 0h cu

0 o

cd 'cd

očet výpůjček

C^4)

'O

očet čtenářů

l a

O dbor ze svých prostř. věnoval v roce 1934

Knihovna o d b o ru

cd očet svazků

U

>N

4) a u 'cd a o >> e o 4> co u CO 4) o, o -O >> B >'4) <S> > > T2 T3 c0 O 'c o CO tn T3 •>> > hJ ca <

Knihovna v e r e )n a

árodní slavnosti

cV Jg u 4) O

iř h

aučné vycházky

0

>> -M

a > cd 9 H H co >> 4> >4 J-> 1 a J3 t %° O -G *co O o '4) ^ 'C 5tí cd > o* >a) > s- td >> CVcd ^d O '-O ^ O "3 •3 a O G N > t-j

Provozuje od b or kinolícenci

předst.

:oho dětem celke

g cs a -t3 -> C O__

147

105 50

156

42 120 92 — 170 49 64 168 90 978 1 2 4b 1 1 3 9, 391140121411902001125121275113113833,1745 23747; 866530J 1721 '90|935‘— 14827

H L U Č Í N S K O : 2 4

4 2 2

ne 3 ne 2 ne

4 1

2

2

11 15

1

1

1

3 14

2

1

3 3 3 2

1

4

6

2 ne 1 ne ne ne

2 2 2 2 2 3 9 3 7 6 2 1 1 48 26

ne ano 1924 ano

218 604 141

62 182 31

604 2350 448

3 643 3 669 1 1616 498 8 414 1 350 680 555 505

57 305 304 82 32 126 260 123 75

785 2392 5157 1620 547 2016 1390 715 1285

105 145

1480 4328

98 150

1137 1654

2

1 ne 1 ne

1 1 1 2 2 1

1 3 12 11

3

4 19 2 6

ne ne ne

1 23

3

2 9 53

1 1 5 2 4 3 5 1 1 7 34 15

315 126 48 26

1745 139 43 223 35 95 93 23 3 í 9 53, 7 341 15

363 152

1768 142 52|276 42 129108

1 3 3 2

1

1 1 418 1 1138 2 3 689 650

50

20

47 76 42

90

150-— 20-—

52

10-50 420"— 30 —

2

1

5

524 235 2360 208 6 25 20 10312 2372 30268 310

50 — 20

90 ] 430-50 250"—

44 92 176 54 47 157 73 37 69 75 94 91 126 75 107 69 27 52 1630

9 39 140 214 90200 12512 275113 13833 1745 23747 8665-30 1721’90 935"— 14827 1630 90 430-50 250'— — 5 6 25 20 10312 2372 30268 310 20 14 45.165 234

100512

14884 305381

14143

1765 23837 9095-80|l971-9oj935-— 16457

S ta tis tik a p ř í j m ů a v y d á n í o d b o r ů S l e z s k é M a tic e o s v ě ty l i d o v é z a r ok 1933 Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory I

S í d l o

IKJ

Příjem

Kč

Albrechtice . . Bludovice Dolní Bludovíce Horní a Prostřední . Bohumín-město. Bohumín Nový . Bohumín-Šunychl Bystřice n. Olzou Bystré-Lubno . Bukovec . . . Darkov . . . Datyně Dolní . . Dětmarovice D o b r á ..................... Dobratíce . . . Domaslovice Dolní Domaslovice-Volove Doubrava . . Frýdek . . . Fryštát . . , Guty . . . . Hamry Staré . Hnojník . . . Hradiště . . . Hrádek . . . Hrušov . . . Hrčava . . . Chotěbuz. . . Jablunkov . Janovice . . . Karpentná . . . Karvinná-Hohenegge Karvinná-hranice . Karvinná-Jindřich. Karvinná-Solca Karvinná-Sovinec . Karvinná-střed . . Koňská . . . . Konská-Kanada Košařiska . . . Kunč i č ky. . . . Kunčice n. Ostr. . L a z y ..................... Lhoty Vyšní . . . Lhoty Nižní . . . Lhota Komorní Lískovec . . . . Lištná D olní. . . Lištná Horní . . Lomná Dolní . . Lomná Horní Louky n. O lzou. . Lutyně Německá . Lutyně Něm.-Zbytky Lutyně Polská . . Lyžbice . . . .

Vydání Zůstatek

hi

9054 8367

Kč

Kč ! h

Ztráta

Kč

7590 50 1464 8198 85, 168

1372 13615 92645 8799 19724 148 1153 10024 3834 3631 621 1849 3467 1326 9748 2860 58963 1742

_

2725 2592 5263 24155

203 8273 1518 25411 6477 2489 10977 9562 8509 3641 16052 10824

226 6084 804 24621 5781 1700 7180 8499 8269 3565 14111 8973 I

2075

8 5400 2645 554 9292 4932 522 2186 13653 22712 8495 11831 12376 36857 7432

1899 85 7 20 420 2389 92|| 232 4° 319 1737 50; 88 90 1399 90 3397 60 6353

68||

Kč

h 1 Kč

49; 4( 12C —

1646 40 273 9872 10 3743 33 68122 60 24523 35 6143 60 2655 95 16109 20 3615 75} 147 1 100 60 1052 60 11497 65 1473 3436 80 397 95 2868 30 763 55 293 328 05 1333 40 516 40 2911 30 556 65 1308 35 18 50 10638 55! 890 2778 70 81 40 47244 60 11719 05,1 1591 75 150 50

3975 15 15 20 5820 60 5034 97, 786 55 9611 55 6670 611 70 3586 70 17050 71 21125 14849 Í3Í 10773 82 14042 40 37699 94; 8038 87 11541 91 2904 2957 7010 18334

M ateřské Místní školy českéškoly

100 — 100 _ 450 — 200 —

Jiné školy

Kč

421

_

200 752 269 90

350 ____ 200 — 4816 55 60 —

2875 60,2128 100 394 50 216 90 232 40

80-

258 55 2076 25

4096 4 150 5 100150-

458 50 179 365 32 1747

100

1806 30 2133 15 300 2730 80 1500 165 1500 6848 7986 2640 4790 6485 5640 2515 3251 1712 300

50

7033 40

62

170 150

5820 70 2098 10 3952 23 40 2189 714 790 696 789 3796 1062 240 75 1941 1851

203 50 105

226 60

200

32

6000 853 50

15

51 275 1740 700 6881 239 1440 700 —

123 -— i 351 35 2 0 0 -

527 20 356 200

Národní akce

h

200 3130 30 4505 3000 50 7031 50 3264 231 1500

900-

50

—

Kč

1211 40

1057 23

12000

h

360-

300

1666 40jl 842 94 606 52

Kč

D obroč. účely

3527 25 626 10

561

1587

h

V ánoční nadílka

400

50 50 100

200 246 85 15 50 338 70

546 10 158 40 90 61 53 170 125 50

120

1628 250-

65 50

20 —

112

740 2980

278 800 70 20

111

3035 346 350

2000

1427 98 180 — i 296

2178 95

200 50

30 50

2000 2379 30 1500 2536 2000 5000 2956 3359 3646

20 150 25 25 50 129

36

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem

Vydání

Kč

Kč

Zůstatek

Ztráta

S í d l o v> >U

56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114

h

h

Kč

h

Kč

h

Malenovíce . . . . 678 85 1235 95 557 10 Marklovíce . . . . 12288 05 11934 05 354 — Město Staré u Fryštátu 13057 15 12675 60 381 55 Michálkovice . . . 1508 — 1456 50 51 50 M i l í k o v ..................... 1500 25 1287 30 212 95 Mistřovice . . . . Mosty u Těšína . . 2278 20 1955 50 322 70 Mosty u Jablůnkova . 7376 — 6602 30 773 70 Mosty-Šance . . . Morávka-Pražma . . 2876 45 2001 10 875 35 Muglinov..................... 971 65 716 90 254 75 N á v s í.......................... 16945 50 16600 — 345 50 N e b o r y ..................... 9792 65 8781 65 1011 — N ýdek.......................... Nýdek-Hluchová . . 8900 95 8636 50 264 45 Oldřichovice . . . 3751 55 3468 55 283 — O r l o v á ..................... 9682 14 8970 14 712 — Orlová-Zimný důl . . 10978 27 9390 40 1587 87 Pánské Nové Dvory . 3105 — 1063 — 2042 — Petrovice..................... 36717 35 28212 75 8504 60 P e tř v a ld ..................... 22078 45 22040 90 37 55 Petřvald-Nová Dědina 6993 95 6230 60 763 35 Petřvald-Podlesí . . 2192 60 1999 20 193 40 P í s e k .......................... 3290 10 1264 80 2025 30 P o r u b á ..................... 25094 09 22909 08 2185 01 P u d l o v ..................... 8446 05 8179 47 i 266 58 Prstná.......................... 1767 50 1614 65 152 85 Pržno-Lubno . . . Rad vánice . . . . 8998 86 8642 60 356 26 R á j............................... 11645 60 11404 65 240 95 Raškovice . . . . 1284 — 978 65 305 35 R o p i c e ..................... 7440 19 6885 10 555 09 Rychvald-Podlesí I 3804 80 2116 — 1688 80 RychvaldnahranicíchlI 15558 61 15340 16 218 45 Rychvald u Václava III Ř e k a .......................... 3570 80 2356 35 1214 45 S e d liš t ě ..................... 766 55 761 15 5 40 Skřečoň ..................... 25076 75 22919 55 2157 20 Sl. Ostrava-mužský . 7356 80 7352 15 4 65 Sl. Ostrava-ženský 8757 21 9447 60 690 39 SI. Ostrava-Salma . . 3948 62 5685 20 1736 58 Sl. Ostrava-Zárubek . 12677 15 12184 25 492 90 Smilovice . . . . 1986 70 1761 — 225 70 Soběšovice . . . . 1570 45 1474 95 95 50 Stanislavice . . . . 4744 60 3309 50 1435 10 Stonava ..................... 18018 50 17344 90 673 60 S t ř í t ě ž ..................... Suchá Dol ní . . . . 19974 90 18307 60 1667 30 Suchá Horní . . . Suchá Prostřední . . 105491 40 103092 39 2399 01 S v i b i c e ..................... 3257 80 2863 85 393 95 Šenov .......................... 5432 15 5079 45 352 70 Šum bark..................... 7993 93 7638 78 355 15 Těrlicko Dolní . . . 3388 15 2891 25 496 90 Těrlicko Horní . . . 3895 60 3356 85 538 75 Těšín Český . . . 48378 40 44146 10 4232 30 Tošanovice Dolní . . 1140 35 721 65 418 70 Třanovice . . . . 2406 32 1850 80 555 52 Třinec.......................... 19618 97 15076 50 4542 47

I

M ateřské M ístní školy české školy

Kč

h

657 30 1793 60 100

450 _ 233 80 328 10

1054 65

_ _

503 80

1488

300

h

Kč

V ánoční nadílka

h

100 750 30 423 70

_

258 40 1328 20

550 180 30

Kč

Jiné školy

_ -

150 _ 320 90 250

1200 _

200

_

6173 65 1550

548

—

_ — _

_

55 80 200 _ 620 50 250

_

200 111

_ -

81 30 1200 — 2095 50 300

2367 15 862 — 300 —

26

-

1800 150

— — —

200

_

_

1200 _ 370 —

249 — 1310 50 4714 126 35 21 — 575

300 _ 110 _

_

3165

_

20

_

2713 2080

— _

400

-

1000

_

40

-

50

_

120 _

20

_

50

_

3676 20 1200 _ 1433 85 50 — 700 10 756 40

-

100 -

25 50

600

1435 _ 11152 85 50

230 50 200

1000 _ 160 50

5960 45 1273 10

107

16 50

66 40 800

1090 60

7352 35

100

4704 15 800 _ 821 85 707 70 2500 4049 600

_

h

246

_

408 _

Kč

1000 _ 3065 40

50

_

h

5_ 15 _ 91 50 3108 25 200 20 _

348 80

42

Kč

N árodní akce

2512 40 3327 90 200 _ 1080

5746 75 3166 60

49 70

1454 75 95 — 577 70 482 20

h

_

150 -

300 _ 995 —

Kč

D o b ro č. účely

21363 20 955 60 2223 45

250 _ 15 _

50

_

1180 10 480 50

-

300 _ 140 _

65 20 -

260 _ 268 40

260

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem _o C/) >U

115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128

Vydání

Ztráta

S í d l o

Kč T y r a .......................... Vendryně . . . . Vendryně-Zaolzí . . Vělopolí . . . . . Věřnovice . . . . Vojkovice . . . . Vratim ov..................... V r b i c e ..................... Z á b l a t í ..................... Závada ..................... Ž i v o t i c e ..................... Žermanice . . . . Žukov Dolní . . . Žukov Horní . . . Úhrnem

.

.

h | Kč

Antošovíce . . . . Bolatice . . . . . Bolatice-Heneberky , B ě l á .......................... Darkovice . . . . Darkovičky . . . . H a f .......................... Hlučín.......................... Hošfálkovice . . . Hoštice Velké . . . Chuchelná . . . . K o b l o v ..................... K o u ty .......................... K o z m íc e ..................... Kravaře . . . Ludgeřovi ce. . . . Markvartovice . . . Petřkovice . . . . P i š f .......................... Šilheřovice . . . . Štěpánkovice . . . Štěpánkovice-Svoboda Zábřeh ..................... Úhrnem

.

.

h

2907 9489 4151 408 7347 536 1416

48 77 30 73 90 30 15

3777 8992 3408 408 5575 217 2466

5026 6354 4499 1325 2665 2231

75 89 80 70 54 65

4979 6315 2955 1098 2587 2367

1,178153 41

169 2249 06 1138 85

2737 09 3865 25 12043 89 2133 692 7900 25 723 560 10 628 70 939 70 2618 80 892 65 15389 50 5626 40 4651 40 6943 30 1565 35 73467 29

60 08 60 10

Kč

Kč

h

25 26 80 10 85

1

32 50 1634 50 1145 65

Mateřské Místní školy české školy

Kč

h

870 12 86 60

101

47 39 1544 227 78

Kč

Jiné školy

h Kč

h

221 230 40 90 70

50 63

318 51

174 64

70 44

432

245 60 250

136 20

Vánoční nadílka

Kč 2853 5246 1439 336 1468

378 200 250 200

1050 75

Dobroč. účely

h 90 90 25 80 80

652 1500 --1165 45 2430 85 400 220 1100 1300

Kč

Národní akce

h

Kč

h

160 --21 50

51 50

478 50

392 90

1912 50

144050 01 16624 62 42291 89 33074 94 8587 90 251028 85 15261 50 17699 —

U

V *

í

n

S

136 50 614 56

k

O

120

35

25

_

6 80

2511 35 225 74 3113 25 752 9176 55 2867 34 816 1317 400 88 291 12 7466 45 433 80 482 241 _ 111 70 448 40 502 10 126 60 859 10 80 60 2271 85 346 95 666 90 225 75 11394 55 3994 95 5410 85 215 55 4255 40 396 6089 05 854 25 1438 20

h

497 69 743 30 13 1772 80 319 30

90

1,050728 02

H 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151

Zůstatek

530 20 1800

300 200

200 900 210

-

350 300 312 50 100

125

264 __ 1

1233

450

60 300

74 10

300 —

91

450

100 1200 —

1040

j 75

50

100

20

20

458

127 15

59778 83 13695 26

6 8 0 3947 20

1285

450

“i

2040 — 1 1272 60

2798 —

Rekapitulace: T ěšín sk o ..................... Hlučínsko . . . . Součet

.

.

1,178153 41 1,050728 02 73467 29 59778 83

144050 01 16624 62 42291 89 33074 94 8587 90 251028 85 15261 50 17699 6 80 3947 20 1285 13695 26 450 2040 1272 60 2798

1,251620 70 1,110506 85

157745 27 16631 42 46239 09 34359 94 9037 90 253068 85 i16534 1020497

l i

-

|

II

—

_ -

■

•

.

•

*