Masarykova univerzita Ekonomicko – správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika
ČINNOST A FINANCOVÁNÍ PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÝCH PORADEN Function and funding of pedagogical and psychological centres Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Markéta ŘEŢUCHOVÁ
Autor: Jana ŠTRUBLOVÁ
Brno, 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
Š T R U B L O V Á Jana
Obor:
Veřejná ekonomika
Název tématu:
ČINNOST A FINANCOVÁNÍ PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÝCH PORADEN Function and Funding of Pedagogical and psychological centres
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Práce se zabývá činností a financováním pegagogicko-psychologických poraden, konkrétně vybrané pedagogicko-psychologické poradny Olomouckého kraje. Cíl práce: Identifikovat problémové oblasti v činnosti a financování konkrétní pedagogickopsychlogické poradny v Olomouckém kraji a navrhnout jejich řešení. Postup práce a pouţité metody: Vymezení základních pojmů a vztahů, úprava činnosti a financování pedagogickopsychologických poraden, case study vybrané pedagogicko-psychologické poradny v Olomouckém kraji, identifikace problémových oblastí, závěry a doporučení. Při zpracování práce bude vyuţito především metody deskripce, komparace a následné syntézy.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Ekonomika neziskových organizací. Edited by Vladimír Hyánek. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 96 s. ISBN 80-210-3501-3. Ekonomika veřejného sektoru. Edited by Jaroslav Rektořík. 2. přepracované vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2001. 258 s. ISBN 8021025506. Intervence :pedagogicko-psychologické poradenství III. Edited by Zuzana HadjMoussová. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2004. 249 s. ISBN 80-7290-146-X.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Markéta Řeţuchová
Datum zadání bakalářské práce:
23. 11. 2009
Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 23. 11. 2009
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:
Jana Štrublová Činnost a financování pedagogicko – psychologických poraden Function and funding of pedagogical and psychological centres Veřejné ekonomie Ing. Markéta Řeţuchová 2010
Anotace Bakalářská práce Činnost a financování pedagogicko – psychologických poraden se zabývá popisem principu fungování školského poradenského zařízení. V úvodu jsou vymezeny základní pojmy a vztahy veřejného sektoru a veřejných financí, se zaměřením na oblast školství a proces v pedagogicko – psychologickém poradenství. Problémovou oblastí, které je věnována druhá část textu je vymezení vzniku a působnosti příspěvkových organizací zřizovaných kraji s důrazem na činnost a financování poraden, včetně pohledu na poradenství v zahraničí. V závěrečné části práce je popsán princip školských normativů a na vybrané případové studii Pedagogicko – psychologické poradny Olomouckého kraje analyzováno její hospodaření.
Annotation The bachelor thesis Function and funding of pedagogical and psychological centres deals with a description of a principle of school consulting institution functioning. In the introductory part there are specified the basic terms and relations between the public sector and the public finance, with a focus on the school sphere and a procedure in a pedagogical and psychological consultancy. The second part of the thesis deals with a problematic area that is the founding and the activity of allowance organizations established by a region with an emphasis on the function and the funding of pedagogical and psychological centres, including the abroad view. The closing part clarifies the school normative system and describes the case study of Pedagogical and psychological centre of the Olomouc region.
Klíčová slova Školství, školské poradenské zařízení, školské poradenské sluţby, pedagogicko – psychologická poradna, příspěvková organizace kraje, školské normativy.
Keywords Education, school consulting institution, school consultancy, pedagogical and psychological centre, allowance organization, school normative.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Činnost a financování pedagogicko – psychologických poraden vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řeţuchové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 10.5.2010 Jana Štrublová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Markétě Řeţuchové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. Lubomíru Schneiderovi za poskytnuté informace.
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 9 1 Školské poradenství ve veřejném sektoru České republiky ............................................. 11 1.1 Školství jako odvětví veřejného sektoru ................................................................... 13 1.2 Stručná historie školského pedagogicko – psychologického poradenství ................ 13 1.3 Proces pedagogicko – psychologického poradenství ............................................... 14 1.3.1 Pedagogicko – psychologická diagnostika v poradenství ................................ 15 1.3.2 Pedagogicko – psychologická intervence v poradenství .................................. 16 1.4 Institucionální rámec pedagogicko – psychologického poradenství ........................ 17 2 Činnost a financování pedagogicko – psychologických poraden ..................................... 18 2.1 Zřizování a finanční hospodaření příspěvkových organizací územních samosprávných celků ............................................................................................................ 18 2.2 Financování školských zařízení zřizovaných krajem ............................................... 19 2.3 Školské poradenské sluţby a zařízení....................................................................... 21 2.3.1 Pedagogicko - psychologická poradna ............................................................. 22 2.3.2 Standardy pro pedagogicko – psychologické poradny ..................................... 23 2.4 Poradenství v zahraničí ............................................................................................. 24 2.4.1 Vzdělávání poradců v zahraničí........................................................................ 25 3 Případová studie: Pedagogicko – psychologická poradna Olomouckého kraje ............... 27 3.1 Školské normativy a výdaje na školství Olomouckého kraje ................................... 27 3.1.1 Principy rozpisu rozpočtu normativů................................................................ 29 3.2 Organizace PPP OK .................................................................................................. 31 3.3 Finanční hospodaření PPP OK ................................................................................. 33 3.4 Nadcházející úkoly a stanovení dalších cílů PPP OK .............................................. 36 3.5 Zhodnocení financování PPP OK ............................................................................. 37 3.6 Zhodnocení činnosti PPP OK ................................................................................... 39 Závěr ......................................................................................................................................... 40 Seznam pouţitých zdrojů .......................................................................................................... 42 Seznam tabulek, obrázků a grafů .............................................................................................. 45 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 46 Seznam příloh ........................................................................................................................... 47
ÚVOD Poradenství je specifickou teoretickou i praktickou oblastí aplikované psychologie a speciální pedagogiky, jejímţ cílem je pomáhat lidem a řešit jejich osobní, sociální, psychologické, výchovné a další problémy. V případě institucionální poradenské činnosti zabezpečované bezplatně státem je nezbytné zařazení poradenského zařízení do celkového systému poradenských sluţeb, jenţ umoţňuje efektivní a cílenou spolupráci kvalifikovaných odborníků ostatních organizací. Námětem předkládané bakalářské práce je problematika školského pedagogicko – psychologického poradenství, poskytovaného příspěvkovou organizací zřizovanou krajem, pedagogicko – psychologickou poradnou. Jedná se tedy o interdisciplinární tematiku zasahující jednak do oblasti pedagogické, stejně jako ekonomické. Impulsem k výběru daného tématu mi byl vnitřní zájem o poradenskou problematiku, o sféru školství jako takového i touha dozvědět se více o dotační politice státu v této oblasti, principech financování a zásadách řízení příspěvkové organizace zřízené územně samosprávným celkem. Školství je jednou ze základních a zásadních oblastí veřejného sektoru v České republice, stejně jako v Evropě i na celosvětové úrovni. Hlavním posláním školských poradenských sluţeb je převáţně vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj ţáků, pro rozvoj jejich osobnosti v průběhu jejich vzdělávání. Činnost poraden se tak zaměřuje především na prevenci, ale také řešení jiţ vyvstalých vzdělávacích a výchovných problémů ţáků a na sociálně patologické jevy, jako je šikana, agresivní chování, či zneuţívání návykových látek. Standardní funkce pedagogicko – psychologických poraden je psychologická a speciálně pedagogická diagnostika, intervence a informační a metodická činnost. Cílem bakalářské práce je identifikovat problémové oblasti v činnosti a financování konkrétní příspěvkové organizace, Pedagogicko – psychologické poradny Olomouckého kraje, a navrhnout jejich řešení. V práci jsem vyuţila metody deskripce, a to průběţně ve všech částech práce, komparace v druhé kapitole, analýza finančních zdrojů a hospodaření organizace a následná syntéza v části závěrečné. K doplnění informací týkajících se případové studie, jsem vyuţila metodu řízených rozhovorů, a to s ředitelem a s účetní poradny v Olomouci a dále pak se zaměstnanci Odboru školství mládeţe a tělovýchovy na Krajském úřadě v Olomouci. Také jsem pro získání dalších relevantních dat a údajů kontaktovala prostřednictvím e-mailů Asociaci pracovníků pedagogicko – psychologických poraden, Institut pedagogicko – psychologického poradenství, Euroguidance - české zastoupení celoevropské sítě zabývající se poradenskými systémy, Národní agenturu pro evropské vzdělávací programy a Olomoucký kraj. V úvodní části práce se zabývám charakteristikou pedagogicko – psychologického poradenství ve školství a jeho vymezení v rámci veřejného sektoru a veřejných financí, i v kontextu historického vývoje. Podrobněji se věnuji průběhu poradenského procesu, včetně poukázání na metody diagnostiky i rozličné formy intervence v jeho různých fázích. Stručně také popisuji činnost zastřešující organizace v pedagogicko – psychologickém poradenství v naší republice. Druhá část textu se věnuje podmínkám vzniku, působnosti a financování neziskových, respektive příspěvkových organizací, včetně vymezení zásad upravujících financování a provoz školských zařízení. Důraz kladu i na závazně stanovená pravidla poskytovaných sluţeb, provozu a kvalifikace pracovníků pedagogicko – psychologických poraden, tzv. standardy. V návaznosti na vymezení hlavních principů poradenství v České republice, včetně vzdělávání a kvalifikace poradenských pracovníků jsem vyuţila některých dostupných materiálů k nastínění těchto aspektů v dalších vybraných zemích. V závěrečné kapitole na konkrétním příkladě příspěvkové organizace zřizované Olomouckým krajem popisuji její činnost, financování, hospodaření i další cíle. Pro 9
případovou studii jsem zvolila Pedagogicko – psychologickou poradnu se sídlem v Olomouci, jelikoţ odtud pocházím a pan ředitel mi umoţnil krátkou návštěvu v zařízení, poskytl vybrané interní materiály poradny a odkázal na internetové zdroje. Navíc jsem měla moţnost získat informace týkající se hospodaření poradny v minulých letech od Krajského úřadu Olomouckého kraje.
10
1
ŠKOLSKÉ PORADENSTVÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY
V úvodní kapitole se zabývám vymezením základních vztahů a pojmů souvisejících s tematikou pedagogicko – psychologického poradenství ve školství, včetně zahrnutí této oblasti do veřejného sektoru národního hospodářství v České republice. Vymezuji také působnost kraje v této oblasti, jelikoţ se práce zaměřuje na činnost a financování konkrétní příspěvkové organizace zřizované právě tímto územně samosprávným celkem. Věnuji se i zastřešující instituci pedagogicko – psychologického poradenství na celonárodní úrovni. Dle vybraného kritéria členění národního hospodářství, kritéria financování provozu a rozvoje, rozlišuje Rektořík (2005) sektor ziskový, nebo-li trţní a sektor neziskový, tedy netrţní. Z hlediska tohoto členění se v práci zabývám především sektorem neziskovým, ve kterém působící subjekty produkují statky smíšené a prostředky na provoz získávají prostřednictvím přerozdělovacích procesů s cílem nikoliv zisku, ale s cílem realizovat určité poslání a přímé uţitky. Na základě pojetí dle švédského ekonoma V. A. Pestoffa (Rektořík a kol., 2004; dle Pestoffa, 19951), lze národní hospodářství rozdělit na čtyři sektory, a to podle kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový, dle vlastnického kritéria na sektor soukromý a veřejný a dle míry formalizace na sektor formální a neformální. Jak je patrno z Obr. 1, Pestoffův čtyř sektorový trojúhelníkový model národního hospodářství tedy sestává ze ziskového soukromého sektoru, neziskového veřejného sektoru, neziskového soukromého sektoru a neziskového sektoru domácností. Výsledná podoba trojúhelníku poskytuje základní charakteristiky organizací působících v jednotlivých sektorech. Obr. 1 Členění národního hospodářství dle Pestoffa
Pramen: http://is.muni.cz/th/69054/esf_m/pestoff_1.gif, 2010.
„Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, ve které jsou ve veřejném zájmu uspokojovány potřeby společnosti a občanů formou statků prostřednictvím veřejných služeb, je financována převážně z veřejných rozpočtů, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní převážně s využitím veřejné volby a podléhá veřejné kontrole. A ještě dodatek: tenduje k neefektivnosti“ (Rektořík, 2005, s. 15). Nositelem veřejného zájmu, který 1
PESTOFF, V.A. Reforming social services in Central Eastern Europe: an eleven nation overview, GRYF, Poland, Krakow, 1995.
11
má nadindividuální charakter, je sociální subjekt zastoupený institucí veřejného sektoru. Zásadním motivačním faktorem jsou zde společensky opodstatnělé potřeby a cíle. V současné době jsou veřejné finance nutností existence veřejného sektoru a jeho financování. Veřejné finance jsou součástí systému financí a „…představují peněžní vztahy, vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů, které jsou ve své podstatě charakterizovány principy nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Jde přitom o finanční vztahy, jejichž účastníkem je subjekt veřejné správy, tj. stát nebo útvary územní samosprávy a jejich instituce či deriváty“ (Šelešovský, Jahoda, 2004, s. 14). Finance jsou důleţitým ekonomickým nástrojem současných států a dochází také k vyčlenění hospodaření útvarů územních samospráv, čímţ se formuje soustava tzv. samosprávných financí. Taktéţ se osamostatňuje hospodaření mnoha veřejnoprávních subjektů a organizací. V této souvislosti se vyděluje rozpočtová politika jako autonomní odborný proces státních útvarů. Veřejné finance lze pojmout taktéţ jako sloţitou kombinaci finančních vztahů, peněţních fondů, fiskálních institucí a jejich nástrojů (Šelešovský, Jahoda, 2004). Místní finance představují výsledek praktického uskutečnění fiskální decentralizace daného státu. Jedná se o fiskální výdaje a příjmy, decentralizované na úroveň místní vlády, kde právě prostorový aspekt je nejvýznamnějším kritériem. Fiskální decentralizace by měla vyústit v samostatné, efektivní a transparentně alokované místní rozpočty. Měla by být také uskutečněna prostřednictvím zvyšování počtu svěřených daní, zvyšováním podílu místních rozpočtů na daních sdílených, vyšší daňovou výtěţností daní místních, sníţením velikosti poměru dotací a zesílením odpovědnosti místní vlády za alokované prostředky (Hamerníková, Maaytová, 2007). Veřejnou správu České republiky tvoří soustava institucí a řídících a výkonných činností, které vychází z objektivní potřeby uspořádané společnosti. Jedním ze systémů členění veřejné správy je její rozdělení ve vztahu k principům rozhodování o potřebách občanů včetně jejich zabezpečení na státní správu a samosprávu. Samosprávu lze dále dělit na samosprávu územní, vykonávanou obcemi a kraji a na samosprávu zájmovou, zastoupenou např. komorami, svazy,nebo sdruţeními (Rektořík, 2005). Vymezení právní úpravy kraje je důleţité vzhledem k důkladnému vymezení jeho pravomocí a působnosti. Současná legislativní úprava je dána zákonem č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení). Dle tohoto zákona je kraj veřejnoprávní korporací s vyhraněným vlastním majetkem a vlastními příjmy a hospodaří za podmínek stanovených zákonem dle vlastního rozpočtu. Jedním ze základních úkolů kraje je pečovat o rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje a dalšími orgány kraje jsou rada, hejtman a krajský úřad. Kraj je povinen při výkonu samostatné i přenesené působnosti chránit veřejný zájem. Kraj hospodaří s dotacemi ze státního rozpočtu a státních fondů republiky, které kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad. Zastupitelstvu kraje je na základě výše uvedeného zákona vyhrazeno zřizovat a rušit příspěvkové organizace a k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny. Část druhá zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v ust. § 2 a následujících uvádí, ţe finanční hospodaření územních samosprávných celků se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem, který je sestavován na dva aţ pět let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočet kraje je finančním plánem, kterým se řídí financování jeho činnosti. Kraj je také povinen vést účetnictví dle zvláštního zákona (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Na základě ust. § 23 v části čtvrté zákona č. 250/2000 Sb. můţe územní samosprávný celek ve své pravomoci k zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat mimo jiné příspěvkové organizace jako právnické osoby, které svou činností běţně nevytvářejí zisk. Jak uvádí Šelešovský a Jahoda (2004), hospodaření příspěvkové organizace je vymezeno příjmy získanými z vlastní činnosti a peněţními prostředky poskytnutými z rozpočtu zřizovatele. 12
Také mohou hospodařit s prostředky z různých fondů i s dary od právnických a fyzických osob, stejně jako s prostředky poskytnutými ze zahraničí. Příspěvek na provoz příspěvkové organizaci je zřizovatelem poskytován na základě jejích výkonů a dalších kritérií potřeb. V případech, kdy příspěvková organizace vytváří svou vedlejší činností zisk, můţe získané prostředky dále pouţít pouze ve prospěch své činnosti hlavní.
1.1 Školství jako odvětví veřejného sektoru Odvětví školství řadí Rektořík (2005) ve struktuře veřejného sektoru dle kritéria uspokojování potřeb společenských i individuálních do bloku odvětví rozvoje člověka, společně také s oblastmi kultury, tělesné kultury, zdravotnictví a sociálními sluţbami. Charakter sluţeb poskytovaných odvětvím školství nelze zařadit mezi čistě veřejné statky, ovšem převáţně ze sociálních důvodů je největší část vzdělávacích sluţeb poskytována veřejně. Dle školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) jsou v rovině regionálního školství obce rozhodujícími zřizovateli škol a školských zařízení pro mateřské a základní školy a školská zařízení. Kraje jsou potom podle tohoto zákona hlavními zřizovateli nejen středních a vyšších odborných škol, ale také školských zařízení přesahujících působnost obce, kam spadají mimo jiné pedagogicko – psychologické poradny (dále také „PPP“). Za určitých výjimečných situací můţe být zřizovatelem i Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky (dále také „MŠMT ČR“), případně i jiné ústřední orgány státní správy vymezené zákonem (Rektořík a kol., 2001). Hlavním faktorem a podkladem pro alokaci zdrojů z veřejných rozpočtů by měly být co nejpřesněji a pokud moţno velmi podrobně určené a kvantifikovatelné výkony. Snaha reálně stanovit tyto výkony právě pro oblast školství by měla být prioritou celého ekonomického a společenského systému národního hospodářství, procházejícího neustálým rozvojem i změnami. Podobně nesnadné jako je stanovení výkonu v jednotlivých oblastech veřejného sektoru, je to i s potřebou určení uţitku vybraných odvětví. Toto předpokládá perfektní znalost daného prostředí, v našem případě školství, principů jeho fungování, stejně jako příčiny existence, vztah k soukromému sektoru či moţnost vyuţití zkušeností s obdobnou problematikou ze zahraničí.
1.2 Stručná historie školského pedagogicko – psychologického poradenství Počátky pedagogicko – psychologického poradenství spadají do období konce 19. století, kdy byla v Anglii otevřena první psychologická výchovná poradna. Prostřednictvím studia osobnosti dítěte byly poskytovány výchovné rady pro rodiče a školu. Další poradenské kliniky a laboratoře byly následně zřizovány v USA a Francii (Kohoutek, 2008). První česká poradna pro volbu povolání byla otevřena roku 1919 v Brně (Kohoutek, 1999). Dále byly zakládány speciální studentské, akademické či vojenské poradny. Roku 1935 bylo v rámci celého Československa vyšetřeno psychologickými a diagnostickými testy prostřednictvím poradenských pracovišť více neţ dvacet tisíc osob. Tyto původní poradny byly ovšem po organizační stránce nezávislé na systému školství. Porada byla vedena v důvěrném prostředí a její závěry byly pouze ústní, dostupné samotným uchazečům, případně jejich rodičům. Zaměstnanci tehdejších poraden byli především učitelé, méně pak psychologové. V 50. letech bylo psychologické poradenství pro volbu povolání kritizováno z ideologických pozic a povaţováno za instituci bránící ekonomickému rozvoji země (Kohoutek, 1999). Koncem 50. let začaly vznikat dětské psychologické poradny, psychologické výchovné poradny a kliniky, jejichţ pozitivem byl důraz na spolupráci učitelů, psychologů a lékařů. Významné postavení tenkrát měla poradna v Brně, která se věnovala také pedagogické činnosti a zpracovala etický kodex poradce. Na počátku 60. let byla Ministerstvem školství zřízena ústřední komise pro výchovné poradenství a bylo zavedeno vysokoškolské studium 13
výchovného poradenství. Do tohoto období lze tedy zařadit vznik systematického konceptu systému školských poradenských sluţeb na území našeho státu, který byl zaloţený na teoretických odborných základech (Opekarová, 2007). Podle Kohoutka (1999, s. 11) „…v příloze usnesení vlády ČSR … k návrhu na vybudování soustavy poradenské péče o děti, mládež a rodinu se poprvé hovoří o pedagogicko – psychologických poradnách, ne již o psychologických výchovných pracovištích, resp. o pracovištích psychologické výchovné péče.“ Tato nová terminologie byla uvedena roku 1976 v Instrukci o soustavě výchovného poradenství v oblasti působnosti Ministerstva školství. Historicky mladším článkem systému jsou potom speciálně pedagogická centra a roku 1994 vznikl Institut pedagogicko – psychologického poradenství ČR (dále také „IPPP ČR“) se sídlem v Praze (Opekarová, 2007). Podrobněji se o Institutu zmiňuji dále v kapitole. Od roku 1990 vznikají v České republice taktéţ nestátní poradenská centra pro děti a mládeţ, jeţ mají podobu jednotlivých právních forem soukromých subjektů jako nadací či církevních organizací. „V roce 2008 bylo v ČR celkem 59 PPP (právních subjektů) zřizovaných kraji. V krajích Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském a Olomouckém zajišťovaly služby pracoviště sloučená do jednoho právního subjektu, v ostatních krajích působilo několik samostatných právních subjektů. Dostupnost poraden je v celé ČR poměrně dobrá, prakticky ve všech krajích jsou jejich služby přibližovány klientům také pomocí odloučených pracovišť (k 30.9.2008 působilo v ČR celkem 80 odloučených pracovišť PPP). Celkový počet pracovníků všech PPP v ČR se v roce 2008 blížil 900, z toho necelou polovinu tvořili psychologové, přibližně třetinu speciální pedagogové, osminu sociální pracovníci, zbytek administrativní pracovníci a technický personál“ (Služby. Pedagogicko – psychologická poradna [online]). Školská zařízení tvoří spolu se školami vzdělávací soustavu České republiky a podmínkou jejich výkonu je zápis do školského rejstříku. Kraje zřizují školy a školská zařízení na základě znění § 8 školského zákona (zákon č. 561/2004) jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu, zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. PPP jsou zřizovány jakoţto školská poradenská zařízení podle § 116 školského zákona a podrobněji jsou pak vymezeny vyhláškou č. 72/2005 Sb., v jejíţ příloze č. 1 jsou stanoveny jejich standardní činnosti. Podrobněji se o zřizovatelích, právech, povinnostech a financování PPP rozepisuji v následující kapitole.
1.3 Proces pedagogicko – psychologického poradenství Poradenstvím rozumíme profesionální vedení s vyuţitím poznatků z různých oborů, jako je například psychologie. Jedná se o vztahový proces klienta a poradce, jehoţ cílem je vyřešení klientova problému, dosaţení a podpora jeho dlouhodobého psychického růstu a v neposlední řadě plní také funkci preventivní, kdy předjímá moţné varianty vývoje problému a snaţí se zachytit příznaky krizových stavů ihned v jejich počátku. Včasnost odhalení negativních vlivů působících na jedince výrazně zvyšuje šanci jejich lepšího zvládnutí (Juříčková, 2008). Jiţ během prvních kontaktů s klientem pedagogicko – psychologické poradny je diagnostika neodmyslitelnou součástí utvářejícího se poradenského vztahu, který je zásadní pro následující efektivní poradenskou intervenci. Proto je důleţitá důkladná a správná diagnostika kaţdého individuálního klienta poradenského pracoviště. Zjednodušené schéma tohoto procesu je zobrazeno v Obr. 2.
14
Obr. 2 Schéma procesu v pedagogicko – psychologickém poradenství
Pramen:autorka.
1.3.1 Pedagogicko – psychologická diagnostika v poradenství Cílem diagnostiky je především zjištění a posouzení psychických vlastností a stavů vyšetřovaného jedince. Celkový diagnostický proces obsahuje zjištění, analýzu a následnou interpretaci všech relevantních dostupných informací. Diagnostika zahrnuje vedle svého zřejmého kognitivního obsahu také funkci poradenskou, odráţející se ve vypracovaných psychologických posudcích klientů, které jsou zásadní výstupní zprávou o absolvovaném vyšetření (Hadj-Moussová, Duplinský, 2002). Mezi dva základní diagnostické postupy patří podle Hadj-Moussové a Duplinského (2002) metoda klinická a testová. Klinické metody zahrnují hlavně pozorování, rozhovor, anamnézu či analýzu spontánních produktů. Typy vyšetření se týkají převáţně stěţejních oblastí pedagogicko – psychologického poradenství, a to školní zralosti, výukových a výchovných problémů, profesního poradenství ve školství, diagnostiky specifických poruch učení, diagnostiky dítěte s hyperkinetickou poruchou, nadaných dětí či diagnostiky školní třídy. Dále podrobněji vymezím vybrané klinické metody. Pozorování jako základní psychologická metoda je záměrné a plánovité sledování smyslově vnímatelných jevů (Trpišovská, 2002). Jedná se o nestandardní postup, který není vázán přesnými pravidly a neobejde se bez něj ţádné psychologické vyšetření. U pozorování hrozí riziko subjektivní zatíţenosti pozorovatele, jeho zaujatosti, návyku interpretace, či případné zařazení ţáka do určité skupiny. Bezprostředně po ukončení činnosti by měl následovat záznam pozorování, na nějţ potom navazuje analýza získaných údajů a jejich interpretace. Předmětem pozorování je vzhled a fyzické charakteristiky včetně například oblékání, dále mimika, gestikulace, emoce, řeč, způsoby prostorového chování, oční kontakt a v neposlední řadě samozřejmě celkové chování daného jedince. Diagnostická funkce rozhovoru jako jedné z nejfrekventovanějších forem poradenské práce je výrazná především v počáteční fázi poradenského procesu, zatímco v dalším procesu je nahrazena funkcí intervenční i terapeutickou. Vedle základního cíle diagnostického rozhovoru, kterým je získání relevantních informací o klientovi a jeho problému, povaţuje Duplinský (Hadj – Moussová, Duplinský, 2002) také vytvoření pozitivního postoje klienta, jeho kladného vztahu k poradenské instituci i konkrétnímu poradci včetně navázání důvěry, určité zklidnění klienta v postoji k jeho problému a především jeho ochota k další spolupráci. Před samotným zahájením rozhovoru vychází poradce z dostupných anamnéz a údajů o klientovi, na základě kterých si připraví plán rozhovoru, tedy koncepci základních otázek včetně přípravy na moţné varianty, které mohou během rozhovoru vyvstat. Podobně jako 15
pozorování se i rozhovor netýká pouze diagnostické fáze poradenského procesu, ale je stejně důleţitý i během jeho následujících fází. Anamnéza jako jeden ze zásadních pramenů informací je souhrnem údajů získaných z různých zdrojů k historii vybraného případu. Anamnéza dítěte nebo dospívajícího klienta PPP zahrnuje vývoj jeho diagnostikovaných obtíţí, zatímco anamnéza rodinná, kterou lze povaţovat za základ anamnézy, bere v úvahu sociální prostředí, ve kterém se tyto problémy vyvíjely (Hadj-Moussová, 2002). V rámci rodiny se zjišťuje socializační prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, kde se formuje jeho osobnost, výchovný styl uplatňovaný v rodině a vztah k dítěti. Zvláště v případech, kdy zdroj problémů dítěte nepochází zřejmě ze školního prostředí, hraje znalost rodinného prostředí zásadní roli. Ovšem i pokud je tomu naopak, a obtíţe dítěte jsou zjevně spojeny se školou, je to právě rodina, která formuje vztah dítěte ke škole i způsob jeho reakcí a chování v ní. Na základě výpovědí respondentů i dítěte samého se zjišťují charakteristiky osobnosti dítěte, jeho vývoj, včetně případných obtíţí. Anamnéza se zaměřuje na vztah dítěte k jeho sociálnímu a školnímu prostředí, vztah ke vzdělání, jeho motivaci, temperament, reakci na překáţky apod. Nejčastěji probíhá anamnéza pomocí rozhovoru s rodiči dítěte, učiteli a případně dalšími respondenty. V PPP bývá většinou k vytvoření anamnézy pouţíván předtištěný formulář, jehoţ struktura zohledňuje potřeby konkrétní poradny (Hadj-Moussová, 2002).
1.3.2 Pedagogicko – psychologická intervence v poradenství Intervence znamená záměrný zásah, aktivitu cílenou na ovlivnění vybraného jevu nebo situace. V poradenství je to potom jakýkoliv zákrok poradenského psychologa či výchovného poradce, který vyvíjí tuto aktivitu s jasně vymezeným cílem, a jenţ posune proces samotný, situaci či stav klienta. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, ţe intervencí je v podstatě kaţdý kontakt poradce s klientem a vlastně i celý poradenský proces. Pedagogicko – psychologická intervence v rámci poradenského postupu logicky navazuje na provedenou diagnostiku a můţe být účinná pouze pokud během diagnostického procesu dojde ke zjištění povahy problému. Jedná se zde o poměrně rozsáhlou oblast jednotlivých typů a technik poradenských intervencí (Hadj-Moussová a kol., 2004). Poradenské intervence jsou teoretickou součástí mnoha poradenských a terapeutických směrů a v závislosti na jejich délce trvání, intenzitě, zaměření, počtu osob jichţ se týkají, a na pouţitých technikách rozlišují Hadj-Moussová a kol. (2004) následující typy intervencí: -
-
-
Dle doby trvání existují intervence krátkodobé a dlouhodobé. Cílem těch krátkodobých bývá zpravidla poskytnutí informace, na jejímţ základě se potom klient sám dále rozhoduje, jako je tomu např. při poradenské konzultaci ohledně vhodné volby povolání. Naproti tomu dlouhodobá intervence, tzv. poradenské vedení, je typická opakovanými návštěvami klienta u poradce. Zde se jedná například o nápravu specifických poruch učení a chování. Zaměření intervence v poradenském procesu závisí na typu řešeného problému a výchozím je zde výsledek předchozí diagnostiky. Profesionální a osobnostní kompetence poradce jsou samozřejmě limitujícím faktorem a tak někdy musí poţádat o pomoc i jiné odborníky. Akutnost problému klienta a pouţité techniky jsou výchozím předpokladem pro určení intervenční intenzity. Ta bývá nejvyšší převáţně v krizových situacích, ale k jejím změnám můţe docházet během celého poradenského procesu. Dle počtu osob, jichţ se týká, se rozlišuje intervence individuální a skupinová. Při té individuální působí poradce na jednu osobu, naopak při skupinové se jedná o práci například se školní třídou či rodinou. Zde ovšem dochází k určitému prolínání, kdy je
16
-
při individuální práci s dítětem potřeba ovlivnit nejen jeho stav, ale právě a především i situaci v rodině. Dle klientova problému se volba konkrétní intervence řídí poradcovou citlivostí pro výběr správné techniky, uţité v pravý okamţik, vedoucí ke stanovenému cíli a odpovídající osobnosti klienta. V současné době existuje široké spektrum různých intervenčních technik, které ovšem vţdy záleţí na poradcových kompetencích a také na vytyčení problému klientem. Mezi techniky intervence se řadí vedení rozhovoru, vyuţití i neverbální komunikace, vytváření vztahu, empatie a také techniky, kterým se poradce učí během své profesionální přípravy, stejně jako v průběhu jeho kariéry.
1.4 Institucionální rámec pedagogicko – psychologického poradenství Institucionální rámec problematiky pedagogicko – psychologického poradenství na celonárodní úrovni zastřešuje Institut pedagogicko – psychologického poradenství ČR. IPPP ČR se sídlem v Praze vznikl roku 1994 jako organizace zabezpečující koncepční, vzdělávací, koordinační, metodické a poradenské sluţby resortu školství s působností pro celé území České republiky a je zařazen do podpůrné sítě ve školství. Jedná se o příspěvkovou organizaci přímo řízenou MŠMT ČR. Konkrétní funkce IPPP jsou dle Opekarové (2007, s. 36) tyto: -
Zpracovávání informací o sluţbách pedagogicko – psychologických poraden; provádění analýz a výzkumu souvisejících s poradenskými sluţbami a s pedagogicko psychologickými aspekty vzdělávání; vytváření koncepcí vyplývajících z potřeb MŠMT ČR; zajišťování dalšího vzdělávání odborných pracovníků PPP; přenos odborných informací týkajících se školního poradenství; edice metodických a informačních materiálů.
„IPPP ČR koordinuje spolupráci škol a školských zařízení v poskytování poradenských služeb. Podporuje výměnu zkušeností mezi poradenskými pracovníky a poskytuje pro ni prostor. Spolupracuje s českými a zahraničními experty z oblasti psychologie, speciální pedagogiky, pedagogicko – psychologického, speciálně pedagogického, výchovného a kariérového poradenství, z oblasti zdravotnictví a sociální péče“ (IPPP ČR [online]). Jednotlivé činnosti a konkrétní sluţby IPPP ČR jsou poskytovány krajům, které následně realizují školský poradenský systém. Institut spolupracuje s profesními sdruţeními reprezentujícími školský poradenský systém a ústavní péči České republiky (Roční zpráva IPPP ČR za rok 2006, 2007). Organizace také zajišťuje realizaci projektů určených pro výchovné poradce, vychovatele základních škol, psychology, speciální pedagogy, pro vychovatele zařízení ústavní výchovy a preventivní výchovné péče, pro učitele mateřských, základních i středních škol, pro hlasové profesionály, ale také např. pro zainteresované rodiče. Vybrané konkrétní vzdělávací programy uvádím v Příloze 1. Co se týče provádění kontroly činnosti PPP, stanoví školský zákon v ustanovení § 12 Českou školní inspekci (dále také „ČŠI“) jako hlavní orgán pro hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních, přičemţ tuto činnost můţe vykonat také zřizovatel na základě předem stanovených kritérií. ČŠI jako správní úřad s celostátní působností provádí na základě ustanovení § 173 aţ § 175 ve školských zařízeních inspekční činnost, pomocí níţ získává a hodnotí informace o jejich činnosti, o podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání, vykonává státní kontrolu dodrţování právních předpisů vztahujících se k poskytování školských sluţeb a vykonává veřejnosprávní kontrolu vyuţívání finančních prostředků státního rozpočtu. Výstupem inspekční činnosti je potom inspekční zpráva, protokol, tematická zpráva a výroční zpráva. 17
2 ČINNOST A FINANCOVÁNÍ PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÝCH PORADEN Ve druhé kapitole se zabývám vymezením základních práv a povinností příspěvkových organizací zřizovaných kraji, včetně podmínek jejich zřízení, se zaměřením na financování školských zařízení. Věnuji se republikovým, stejně jako krajským normativům, jelikoţ základní postup financování krajského školství vychází ze školského zákona a je zaloţen na výkonovém a programovém financování. Dále vymezuji poskytované poradenské sluţby v oblasti školství, na které následně navazuji vymezením školských poradenských zařízení, se zaměřením na podmínky týkající se činnosti a financování pedagogicko – psychologických poraden, včetně vymezení legislativy upravující jejich fungování. Uvádím jejich úlohu v systému školství, včetně závazných standardů stanovujících kritéria poskytovaných sluţeb, provozu či kvalifikace pracovníků. V závěru kapitoly srovnávám vybrané aspekty v poradenství se zahraniční praxí.
2.1 Zřizování a finanční hospodaření příspěvkových organizací územních samosprávných celků Nezisková organizace je organizace zabývající se obecně prospěšnou činností a nevytvářející zisk. Samotné neziskové organizace, stejně jako jejich dobrovolní přispěvovatelé podléhají zvýhodněnému daňovému reţimu. Daňový základ neziskové organizace je vzhledem k trţním firmám nestandardní, jelikoţ neumoţňuje krýt ztráty jedné činnosti zisky z činnosti další (Hyánek, 2004). Jak uvádí Rektořík a kol. (2004) je rozpočet základním nástrojem finančního plánování činností organizace a je vymezen na určité období. Nezisková organizace musí vycházet při sestavování svého rozpočtu z tzv. strategického plánování. Zřetelně definované poslání, činnosti, nabízené sluţby, cíle a zásady neziskové organizace se konkretizují právě při sestavování rozpočtu a aţ na jejich základě jej lze reálně vyjádřit. Rozpočet vystupuje také jako nepostradatelná součást plánování činností organizace na vybrané období. Během řízení běţné činnosti organizace dochází samozřejmě k jejímu průběţnému hodnocení, kdy právě rozpočet slouţí ke srovnání plánů s realitou. Shoda, či případné rozdíly oběma směry potom vypovídají o schopnosti organizace efektivně nakládat s finančními prostředky. Rozpočet hraje také důleţitou roli při tzv. fundraisingu, neboli získávání zdrojů pro fungování organizace, kdy potenciálním dárcům zcela přesně vykresluje nakládání s jejich případně poskytnutými prostředky. Efektivnost a úspěch fundraisingu záleţí především na atraktivních a zřetelných cílech organizace, stejně jako právě na reálně sestaveném rozpočtu. V neposlední řadě je to účetnictví organizace, které je nezbytným nástrojem ověřování kvality rozpočtu. Příspěvkové organizace se řadí do neziskové sféry národního hospodářství a díky nim Česká republika, včetně svých územních samospráv, zajišťuje plnění určitých povinností. Příspěvkové organizace nepřispívají k tvorbě hrubého domácího produktu, ale naopak pomocí dotací a příspěvků čerpají veřejné finanční prostředky pro výkon svých činností. Příspěvkové organizace jsou činné převáţně v oborech jako je např. školství, zdravotnictví, sociální věci, věda a výzkum, či kultura (Podhorský, Svobodová, 2003). Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů musí zřizovatel příspěvkové organizace vydat o jejím vzniku zřizovací listinu, která obsahuje mimo jiné např. úplný název zřizovatele, název, sídlo a IČO organizace, vymezení hlavního účelu tomu odpovídajícího předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a určení jakým způsobem vystupují jménem organizace, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému vyuţití, vymezení majetkových práv, které organizaci umoţní svěřený majetek a majetek získaný vlastní činností spravovat pro hlavní účel, k němuţ byla zřízena, okruhy doplňkové činnosti, které 18
navazují na činnost hlavní a vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena. Na návrh zřizovatele, který je povinen kontrolovat její hospodaření se příspěvková organizace zapisuje do obchodního rejstříku. Ustanovením § 28 výše zmíněného zákona hospodaří příspěvková organizace s peněţními zdroji z vlastní činnosti, s prostředky od svého zřizovatele, ze svých fondů, s peněţitými dary od fyzických a právnických osob a s prostředky získanými z Národního fondu a ze zahraničí. Dalšími zdroji příspěvkové organizace jsou dotace na úhradu provozních výdajů, které pochází z rozpočtu Evropské unie a také s dotacemi poskytnutými dle mezinárodních smluv, na jejichţ základě získává Česká republika prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko – české spolupráce. Nevyuţité prostředky dalších zdrojů do konce kalendářního roku se převedou do rezervního fondu jako zdroj financování stanoveného účelu v dalších letech. Prostředky nevyuţité na stanovený účel se vypořádají se státním rozpočtem za rok, kdy byl splněn účel poskytnuté dotace. Povinností zřizovatele je poskytnutí příspěvku na provoz pro svou příspěvkovou organizaci, který je většinou zaloţen na výkonu nebo jiných kritériích potřeb organizace. Zřizovatel má právo povolit jiné vyuţití zisku z doplňkové činnosti příspěvkové organizace neţ na činnost hlavní. Zřizovatel má téţ právo organizaci uloţit odvod do svého rozpočtu, pokud její plánované výnosy převýší plánované náklady, pokud jsou investiční zdroje organizace větší, neţ je jejich potřeba uţití na základě zřizovatelova rozhodnutí, nebo pokud dojde k porušení rozpočtové kázně. Rozpočet zřizovatele zprostředkovává zpravidla vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu (zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Příspěvková organizace vytváří a pouţívá na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů své peněţní fondy, a to rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Rezervní fond se vytváří ze zlepšeného výsledku hospodaření organizace a návrh na rozdělení VH do tohoto fondu se předkládá věcně příslušnému odboru v rozborech hospodaření. Výše návrhu musí zohledňovat potřebu organizace čerpat prostředky rezervního fondu v souladu se zákonem. Prostředky rezervního fondu můţe příspěvková organizace vyuţít pro další rozvoj své činnosti, k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí nebo k úhradě své ztráty za minulá období. Investiční fond je vytvářen k financování investičních potřeb organizace a jeho zdrojem mohou být mimo jiné odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, či dary. Fond lze vyuţít např. k financování investičních výdajů, k úhradě investičních úvěrů nebo k odvodu do rozpočtu zřizovatele. Organizace kaţdoročně zpracovává plán čerpání investičního fondu a předkládá jej věcně příslušnému odboru k návrhu rozpočtu na investice a opravy. Fond odměn se vytváří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace a hradí se z něj odměny zaměstnancům. Přednostně by se z něj ovšem hradilo případné překročení prostředků na platy. FKSP je tvořen základním přídělem na vrub nákladů organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. FKSP je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu se schváleným rozpočtem.
2.2 Financování školských zařízení zřizovaných krajem Podstata financování školských zařízení jako příspěvkových organizací zřizovaných krajem vychází v nejobecnější základní rovině ze školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) a z návrhu zákona o státním rozpočtu na daný rok. Základní postup kombinuje výkonové a programové financování a je tedy plně v souladu s poţadavky efektivní alokace veřejných zdrojů (Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2009 19
jednotlivým krajům, 2009). Republikové normativy zprostředkovávají výkonové financování mezi MŠMT ČR a krajskou úrovní na základě ust. § 161 odst. 1 školského zákona. Ministerstvo stanovuje republikové normativy jako výši výdajů připadající na vzdělávání a školské sluţby ve školách a školských zařízeních zřizovaných mimo jiné kraji pro jedno dítě, ţáka nebo studenta příslušných věkových kategorií dle § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona. Objem výdajů zahrnuje celkovou výši přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, které se člení na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Republikové normativy také limitují počet zaměstnanců na 1 000 dětí, ţáků nebo studentů patřičné věkové kategorie. Výdaje na poradenské sluţby ve školství jsou zahrnuty v celkovém objemu přímých neinvestičních výdajů (Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2009 jednotlivým krajům, 2009). Pro stanovení republikových normativů pro rok 2009 (Tabulka 1) se vycházelo z normativů roku 2008, s přihlédnutím k aktuálnímu státnímu rozpočtu pro rozpočet MŠMT ČR v oblasti škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky. Normativním rozpisem prostředků na přímé výdaje na vzdělávání RgŠ ÚSC bylo pro rok 2009 čerpáno asi 71,5 mld. Kč (Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2009 jednotlivým krajům, 2009). Pro jednotlivé normativy je stanoveno pět věkových kategorií dle poskytovaného vzdělávání. Tabulka 1 Soustava republikových normativů pro rok 2009 NIV celkem Kč/ţáka
MP Kč/ţáka
odvody Kč/ţáka
ONIV NÁHRADY Kč/ţáka 120 140 165 145
ONIV PŘÍMÉ Kč/ţáka 297 792 901 538
Limit PZ Z./1000ţ
3-5 let 37 496 27 264 9 815 6-14 let 44 126 31 760 11 434 15-18 let 52 131 37 548 13 518 19-21 let 45 435 32 906 11 846 3-18 let v 212 526 154 642 55 671 680 1 533 KZÚV Pramen: Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na jednotlivým krajům, MŠMT, 2009.
140,590 129,223 148,135 117,530 716,330 rok 2009
Krajský úřad potom stanoví krajské normativy jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok. Jednotkou výkonu se myslí jedno dítě, ţák, student, ubytovaný, stravovaný, lůţko, třída, studijní skupina či oddělení. Součást krajských normativů tvoří také příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, ţáků a studentů. Při stanovení jednotlivých krajských normativů vychází krajský úřad na základě školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) především z: -
Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji; rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání; rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a naplněnosti tříd, skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních.
Členění krajských normativů stanoví ministerstvo, stejně jako ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. Finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem poskytuje ministerstvo krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje. Krajský úřad pomocí krajských normativů dále 20
rozepíše a poskytne finanční prostředky právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení. Tyto subjekty zřizované krajem zpracují a předloţí krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu. Výsledky finančního vypořádání předá kraj ministerstvu. Dále také úřad zajistí sumarizaci účetní závěrky těchto právnických osob a zpracuje a vyhodnotí rozbory hospodaření s finančními zdroji ze státního rozpočtu za všechny právnické osoby společně (zákon č. 561/2004 Sb.).
2.3 Školské poradenské sluţby a zařízení Po vymezení základních charakteristik celého procesu v pedagogicko – psychologickém poradenství v první kapitole se dále budu zabývat konkrétními poskytovanými sluţbami v oblasti školství, na které následně navazuji vymezením školských poradenských zařízení. Hlavní zaměření školní poradenské sluţby směřuje k sociální prevenci, vytváří podmínky pro optimální rozvoj osobností klientů, přispívá k harmonizaci vztahu rodiny a školy, podporuje děti a mládeţ se specifickými poruchami učení a chování a zajišťuje integraci znevýhodněných ţáků (Opekarová, 2007). Školské poradenské sluţby jsou pevně zakotveny v předpisech legislativy MŠMT ČR2 a tvoří nedílnou součást našeho školského systému. Vzhledem k vývoji celé společnosti a kladení neustále většího důrazu na prevenci jejich význam neustále vzrůstá. Dochází k hledání aktuálních forem a metod, které mají za cíl zkvalitnění a rozšíření poradenských sluţeb a hlavně pak zabezpečení jejich zpřístupnění ţákům a studentům. Standardní poradenské sluţby českého školského systému jsou poskytovány bezplatně a poskytují se na ţádost ţáků, jejich zákonných zástupců či pedagogů. Odpovědnost za zřizování, rozmístění a náplň konkrétní činnosti jednotlivých institucí je přenesena na místní orgány státní správy a regionální působnosti. „Základním posláním a obsahem státem organizovaného systému školních poradenských služeb je především vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj žáků, pro rozvoj jejich osobnosti před zahájením vzdělávání a v průběhu jejich vzdělávání“ (Opekarová, 2007, s. 16). Činnosti poraden se tak zaměřují zejména na prevenci a řešení jiţ vyvstalých vzdělávacích a výchovných problémů ţáků a na sociálně patologické jevy, jako je šikana, agresivní chování, či zneuţívání návykových látek. Zároveň pracují s ţáky příslušníků národnostních menšin nebo etnických skupin, s ţáky s různým stupněm zdravotního postiţení i ţáky mimořádně nadanými a participují na jejich vhodné integraci do běţné společnosti jejich vrstevníků. V neposlední řadě klade systém školního poradenství důraz na rozvoj profesních dovedností pedagogických pracovníků školních institucí. V následujícím textu uvádím příklady školských poradenských subjektů se zaměřením na pedagogicko – psychologické poradny a jejich cíle a činnosti, které vychází ze standardů poskytování sluţeb. Česká aktuální legislativa zařazuje mezi školská poradenská zařízení či instituce pedagogicko – psychologickou poradnu, speciálně pedagogické centrum a školu. Jejich činnost je vymezena zákonem ČR č. 561/2004 Sb., školský zákon a Vyhláškami MŠMT ČR č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních a č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. Desátá část školského zákona, respektive ust. § 116 definuje školská poradenská zařízení jako instituce „…zajištující pro děti, žáky, studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytující odborné speciálně pedagogické a pedagogicko – psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhající při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány 2
Přehled platné legislativy týkající se poskytování poradenských sluţeb je uveden v Příloze 2.
21
sociálně – právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, zdravotnickými zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.“ Na základě vyhlášky MŠMT č. 72/2005 Sb. musí být ţák, či jeho zákonný zástupce dopředu uvědomen o povaze, rozsahu, délce, postupech a cílech předkládaných poradenských sluţeb, i o moţném prospěchu či rizicích z nich plynoucích, stejně jako o následcích neposkytnutí daného vyšetření.
2.3.1 Pedagogicko - psychologická poradna Tato instituce se zřizuje na základě zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a můţe mít více svých detašovaných pracovišť či kontaktních míst. Poradny zřizují kraje, pro které ovšem není stanoven jednotný postup. Kraje poskytují PPP finanční prostředky na provoz a přerozdělují finanční prostředky na mzdy a ostatní přímé náklady, které kraji zasílá ministerstvo. Správnost nakládání s přidělenými finančními prostředky kontroluje kraj (PhDr. Podhorná, V.3). Činnost poradny se nejčastěji uplatňuje ambulantně přímo na jejím dílčím či specializovaném pracovišti a dále pak návštěvami odborných zaměstnanců právnické osoby vykonávající činnost poradny ve školách a školských zařízeních spadajících do oblasti působnosti dané poradny (Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb.). PPP kladou při poskytování sluţeb velký důraz na ochranu práv svých klientů, kdy je nutný především informovaný souhlas jako samotná podmínka poskytnutí sluţby a samozřejmě taktéţ na ochranu osobních údajů. Pracovníci poraden postupují především při předávání informací třetím osobám o dětech, ţácích a jejich zákonných zástupcích, kterým se poskytují poradenské sluţby, stejně jako při zpracovávání citlivých a důvěrných informací o těchto klientech, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (IPPP ČR [online]). Základní úkoly pedagogicko – psychologické poradny jsou na základě Vyhlášky MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních v ust. § 5 následující: -
Zjišťování připravenosti dětí na povinnou školní docházku z hlediska psychologického a pedagogického; doporučení rodičům a řediteli vzdělávacího zařízení konkrétního ţáka jeho zařazení do dané školy a třídy a optimální formu jeho vzdělávání; spolupráce s přijímacím a výběrovým řízením ţáků do škol; provádění psychologického a speciálně pedagogického vyšetření ţáků se zdravotním postiţením a pro zařazení těchto ţáků do škol, tříd a studijních skupin s upravenými vzdělávacími programy; zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb ţáků ve školách, které nejsou zřízeny pro ţáky se zdravotním postiţením; vypracování odborných posudků a návrhů na opatření pro školy a školská zařízení na základě specializovaných odborných vyšetření; poskytování poradenských sluţeb ţákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů ve vývoji jejich osobnosti a zařazení se do sociální skupiny, jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím tyto ţáky; poskytování poradenských sluţeb směřujících k vyjasnění osobních a ţivotních perspektiv ţáků; poskytování metodické pomoci školám; prostřednictvím metodika prevence zajišťování prevence sociálně patologických jevů, realizace preventivních opatření v koordinaci s ostatními školními metodiky prevence.
3
Informace získané na základě e-mailové komunikace s předsedkyní Asociace pracovníků pedagogicko – psychologických poraden.
22
2.3.2 Standardy pro pedagogicko – psychologické poradny V oblasti školství došlo během několika posledních let k určitým změnám, týkajících se mimo jiné i podoby rozsahu a struktury činností poskytovatelů školských poradenských sluţeb. Standardy se rozumí soubor měřitelných a ověřitelných kritérií a jejich pouţití v praxi na celostátní úrovni dále usnadní porovnání efektivity jednotlivých poradenských sluţeb a zařízení poskytujících obdobný druh sluţeb v různých krajích republiky. Dále vymezují podmínky kvalifikace pracovníků poradenských organizací a určují procedurální i provozní aspekty fungování těchto institucí. Poradenské činnosti nabízené všemi PPP v naší republice lze členit na nezbytné a doplňkové. Záleţitosti týkající se podpory vzdělávání dětí, ţáků a studentů by měly být prováděny všemi poradenskými zařízeními příslušného typu, a to bezplatně. Další poradenské činnosti, které na standardní sluţby navazují, či které dále podporují vzdělávání klientů jednotlivá zařízení nabízí nepovinně a výkon těchto činností se poskytuje za úplatu a je hrazen uţivatelem, kterým je stát, kraj, obec či soukromá osoba (Zpravodaj PPP4, č. 40, 2004). Na vymezení standardních a návrhu nestandardních činností se podílelo několik pracovníků, ředitelů a zřizovatelů odborných pracovišť v České republice (IPPP ČR, APPŠ, AP SPC). Tento fakt je přínosný jednak pro uţivatele sluţeb, ale v podstatné míře ovlivní také financování poradenských pracovišť. Taktéţ kontrolní správní orgán oblasti školství, Česká školní inspekce, vyuţije standardů pro hodnocení činností ve školských poradenských zařízeních. Standardní činnosti PPP zahrnují tři hlavní okruhy (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.): -
Komplexní nebo zaměřená psychologická a speciálně pedagogická diagnostika; psychologická a speciálně pedagogická intervence; informační a metodická činnost, příprava podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentace apod.
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém jsou vymezeny zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Přímou pedagogickou činnost vykonává učitel, vychovatel, speciální pedagog, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér a vedoucí pedagogický pracovník. Základní aspekty výkonu funkce psychologa ve školském poradenském zařízení jsou vymezeny ust. § 3, odst. 1 a § 19 zákona o pedagogických pracovnících. Odbornou kvalifikací psychologa ve školství se rozumí vysokoškolské vzdělání získané studiem akreditovaného magisterského studijního programu studijního oboru psychologie. Kromě tohoto vzdělání musí pracovník vykonávající funkci psychologa PPP před vlastním nástupem do poradenského zařízení dosáhnout kompetencí k samostatnému výkonu psychologických činností ve školství. Dále je nutná také praktická příprava, zajišťovaná resortními vzdělávacími institucemi a psychologickými profesními sdruţeními (Zpravodaj PPP, č. 40, říjen 2004). Také pro výkon funkce speciálního pedagoga PPP jsou stanoveny základní kvalifikační předpoklady zákonem o pedagogických pracovnících v ust. § 3, odst. 1 a § 18. Předpokladem výkonu této funkce je vysokoškolské vzdělání získané v akreditovaném magisterském studijním programu speciální pedagogika, nebo ve studijním oboru speciální pedagogika v kombinaci s jiným oborem, nebo v akreditovaném magisterském studijním programu určeném pro učitele prvního nebo druhého stupně ZŠ nebo SŠ a v akreditovaném bakalářském studijním programu zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo studiem programu celoţivotního vzdělávání akreditovaným vysokou školou se zaměřením na speciální pedagogiku. 4
Zkráceno ze Zpravodaj Pedagogicko - psychologické poradenství.
23
Ve vymezení procedurálních a provozních standardů PPP vycházím ze Zpravodaje PPP (č. 40, 2004). Procedurální standardy vyhrazují základní pravidla práce poradenských zařízení s klienty, zahrnující ochranu jejich práv, jednání se zájemci o sluţbu daného zařízení, dohody s klienty, plánování a průběh poskytované činnosti, nakládání s osobními údaji včetně vyřizování stíţností týkajících se kvality poskytované péče. Poskytování poradenských sluţeb musí vycházet ze vzájemné spolupráce se zletilými klienty a se zákonnými zástupci těch nezletilých a s pedagogickými a zdravotnickými pracovníky, kteří se zabývají péčí o tyto ţáky. Základem poskytnutí kvalitní a efektivní sluţby je aktivní spoluúčast klientů na řešení dané záleţitosti. Klient, případně jeho zákonný zástupce musí být o poskytované sluţbě informován a dát k ní souhlas. Na základě Úmluvy o právech dítěte (předpis č. 104/1991 Sb.) i dalších legislativních předpisů je nutnou podmínkou psychologického vyšetření nezletilého ţáka souhlas zákonného zástupce. Za uţité metody a postupy, stejně jako za kvalifikaci a kompetence zaměstnanců PPP odpovídá její ředitel. Ředitel PPP prošetřuje stíţnost klienta týkající se kvality poskytnuté poradenské sluţby a o výsledku svého šetření klienta informuje. Přezkum odborných stanovisek školského poradenského zařízení na základě podané ţádosti klientem či jinými osobami provádí z pověření MŠMT ČR Institut pedagogicko – psychologického poradenství ČR. Provozní standardy identifikují provozní podmínky nutné k výkonu standardních, případně i nadstandardních činností poradny. Pravidla pro provoz poradenské instituce by měla být implementována do jejího vnitřního provozního řádu. K provozním standardům patří vymezení prostorů, ve kterých jsou sluţby poskytovány, a které musí umoţňovat důvěrné jednání pracovníků s klienty, musí být čisté, upravené a odpovídat platným obecně závazným hygienickým normám dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Je nezbytné vybavit tyto prostory nástroji a pomůckami nutnými pro poskytování činností PPP, vhodným nábytkem a počítačem umoţňujícím vedení evidence o klientech. Co se týče časové dostupnosti sluţeb, má kaţdý pedagogický i nepedagogický pracovník PPP pevně dané hodiny, během kterých poskytuje na pracovišti poradenské sluţby. „Předpokladem každého kvalitního systému poradenských služeb je vedle komplexnosti informačních zdrojů, provázanosti a ucelenosti poskytovaných služeb, vstřícného a přívětivého přístupu k uživatelům také jejich dostupnost“ (Zpravodaj PPP, č. 53, 2008, s. 20). Informovanost o sluţbách je dalším kritériem zařazeným do provozních standardů PPP. Veřejně přístupný soubor informací obsahuje mimo jiné jména a funkce pracovníků včetně telefonického kontaktu na ně, základní informace o bezplatně nabízených standardních sluţbách, konzultační hodiny pracoviště a případně i soupis nadstandardně poskytovaných sluţeb včetně ceníku a podmínek, za kterých jsou nabízeny, přičemţ cena takového výkonu odpovídá skutečným vynaloţeným nákladům školského poradenského zařízení.
2.4 Poradenství v zahraničí Na závěr druhé kapitoly bych ráda zmínila systém poradenských sluţeb ve vybraných státech a porovnala některé aspekty vzdělávání poradců v zahraničí. V národním kontextu jsem se o vzdělávání českých pracovníků poradenských pracovišť zmínila v části věnované standardům jejich kvalifikace v předchozí podkapitole. Politika Evropské unie se snaţí o určitou jednotnost procesů a systémů, včetně těch vzdělávacích, jejich kvalifikačních rámců i legislativy. Současně podporuje informovanost o inovativních přístupech a zdůrazňuje příklady efektivní praxe. Oblast poskytování poradenských sluţeb, včetně poradenství v oblasti vzdělávání je jedním z aktuálních témat Evropské komise. Důleţitým mezníkem se stalo přijetí Lisabonské strategie, jeţ si klade za hlavní cíl podporovat ekonomický růst a jejíţ základní ekonomické a sociální cíle vyzdvihují nutnost permanentního zlepšování vzdělanosti všech občanů (Freibergová, 2006). Tyto cíle, zahrnující jednak podporu znevýhodněných jedinců, podporu produktivity práce či snahu o to, 24
aby kaţdý občan, ţáky či studenty počínaje, efektivně vyuţil svých předpokladů a svého talentu, nelze realizovat bez poradenské činnosti. Lisabonská strategie stanovila pro oblast vzdělávání pět dílčích cílů, jeţ je moţno dosáhnout poradenskou činností. Mezi jinými je to například nutnost zlepšení poradenských sluţeb ve formálním i neformálním vzdělávání, včetně jejich lepší dostupnosti, metod a v neposlední řadě v kvalifikaci poradenských pracovníků (Freibergová, 2006). Poradenství je také prioritním tématem vzdělávacích programů Evropské unie, kdy v jejich rámci vznikla síť Euroguidance, coţ je síť Národních informačních středisek pro poradenství, která pomáhá rozvoji poradenských systémů v rámci evropské dimenze a umoţňuje přenos zkušeností v této oblasti na evropské i národní úrovni. V naší republice se Euroguidance centrum soustředí především na poradkyně a poradce působící na různých typech škol a v dalších institucích, které zvyšují úroveň i kvalitu nabízených poradenských sluţeb. Centrum je činné v rámci národní agentury pro evropské vzdělávací programy při Domu zahraničních sluţeb MŠMT (Euroguidance [online]). Pro vytyčení odlišností v organizaci poradenství v rámci vybraných zemí, vycházím v následujícím textu z publikace od autorek Tahová, Hověţáková (2009), působících v Profesně poradenském centru FF UP v Olomouci. Švédský systém je v oblasti řízení a koordinace aktivit v poradenské oblasti velmi decentralizovaný a tyto aktivity jsou řízeny regionální úrovní nebo konkrétními institucemi. Podobně byl do roku 2003 i systém dánských poradenských sluţeb hodnocen mimo jiné OECD jako minimálně koordinovaný a standardizovaný. V Dánsku byla proto započata reforma poradenství, kdy na základě nového zákona, jehoţ předním cílem bylo zlepšení kvalifikace a kompetencí poradců, došlo k restrukturalizaci poradenských sluţeb. Došlo ke zřízení dvou typ center a dochází k lepší spolupráci vzdělávacích institucí právě s těmito centry. Dánsko pořádá kaţdoročně několik konferencí týkajících se oblasti poradenství, ovšem všechny akce bývají realizovány jen na národní úrovni. Poradenství ve Velké Británii, stejně jako v USA má naopak pevnou tradici, existuje zde mnoho asociací a vzdělávacích programů a britští poradci, od kterých se očekává akreditace v oblasti poradenství, přispěli k přenosu dobré praxe vzděláváni do Irska. K vykonávání poradenské praxe v USA je nutné vlastnictví koncese. Vznikly zde mnohé dokumenty zabývající se kvalitou poradenství, jenţ jsou s ohledem na kvalifikaci kariérového poradenství povaţovány za velmi specializované. Dochází ke vzniku mnoha nových soukromých dodavatelů a sdruţení v této oblasti. Velké mnoţství poradenských institucí zaměřených na studijní a kariérové poradenství působí v současné době také v Německu. Systém poskytování kariérových sluţeb ve Francii se dělí do akademických regionů, jenţ jsou tvořeny menšími obvody. V kaţdé z těchto oblastí působí Centrum pro informace a poradenství, poskytující poradenský servis jak studentům, tak dospělým. Poradci jsou ve Francii po dosaţení kvalifikace, spočívající většinou ve vystudování magisterského oboru, absolvování postgraduálního tréninku a zkoušek, vysílání na různá místa v zemi. Stejně tak bylo dříve ve Švýcarku v kaţdém kantonu poskytováno poradenství profesionálními poradci ve veřejných centrech. V posledních letech došlo ovšem k několika změnám a v současnosti připadá na kaţdého poradce patnáct tisíc obyvatel, přičemţ se nabídky v jednotlivých kantonech velmi liší, i kdyţ jsou standardy pro kvalifikaci poradců koordinovány z centrální úrovně.
2.4.1 Vzdělávání poradců v zahraničí V 90. letech minulého století vyvstala aktuálnost a potřebnost tematiky zabývající se kvalitou práce poradců a jejich profesionalizace, včetně sluţeb jimi poskytovaných. V evropském kontextu se vytvořily tendence k posílení trendu profesionalizace poskytování pedagogického poradenství. Úroveň a kvalita vzdělání poradců je jednou z hlavních sloţek podílejících se na tomto procesu. Na základě několika provedených zahraničních studií od 60. let minulého 25
století uvádí Hloušková a Knotová (2004, s. 34) následující doporučení pro organizaci vzdělávání poradců: -
Vnímání role poradce jako konzultanta pro rodiče a děti; zesílení výcviku v psychologickém poradenství; rozvoj výcviku poradců; výzkum vlivu konzultací na poradce.
Současné vzdělávání poradců se pohybuje od převáţného zaměření na psychologii ve Francii, Švýcarsku či Polsku, přes země soustřeďující se spíše na sociální vědy, jako je USA a Kanada aţ k zemích Německa a Nizozemí, které jsou představiteli spíše komplexního přístupu a kladoucí důraz na vědy sociální, hospodářské i právní zároveň. Vzdělávání poradců můţe být organizováno různými formami, a to jako jednorázové několikahodinové semináře, či jako několikaletá opakovaná studia na vzdělávacích institucích či univerzitách. Krátkodobé kurzy mají za cíl zpravidla pouze upevnit a prohloubit jiţ dříve získané zkušenosti a vědomosti, případně rozšířit účastníkovy poradenské kompetence. Obecně lze přepokládat, ţe struktura, podoba a cíl daných kurzů odráţí poţadovaný profil poradce kaţdé země (Hloušková, Knotová, 2004). Z odlišnosti poradenských systémů v různých evropských zemích jasně plynou i rozdílné poţadavky na vzdělávání poradců a stanovení kvalifikačních rámců pro obsazování jejich pozic. Francouzský model např. připravuje poradce vysokoškolským studiem, jelikoţ klade důraz na poradce - specialisty. V Rakousku jsou přítomni školští poradci – učitelé přímo v kaţdé škole od niţšího sekundárního stupně, vzdělání v oblasti poradenství je tedy záleţitostí spíše dalšího vzdělávání. Odlišný dánský model zase zahrnuje poradenství do školního kurikula jako povinně absolvovaný předmět pedagogů (Hloušková, Knotová, 2004). I přes značnou rozdílnost přístupů a nároků na vzdělávání poradců ve více zemích lze na druhou stranu najít tendence k určité jednotnosti týkající se formulace společných prvků všech poradenských pozic, jako je práce s jednotlivci stejně jako se skupinou, důleţitost informačního managementu zahrnující vzdělání, výcvik, kariéru a trh práce, vytváření sítí, tzv. networking, kdy se podporují neformální zdroje vedení a je velmi důleţitá zpětná vazba zaměstnavatelů. V neposlední řadě se společné prvky práce poradců týkají řízení, a to plánování a hodnocení sluţeb, či uvědomění si vnějších vztahů. Poţadavky na kvalitu poradců i jejich vlastní vzdělávání jsou neodmyslitelnou součástí profesionalizace poradenské práce. Z výše uvedeného plyne různorodost vzdělávacích systémů poradců jednotlivých zemí, stejně jako různé modely vzdělávání poradců. Mezinárodní aktivity se tedy snaţí o vyuţití těch nejefektivnějších přístupů se snahou o vytvoření jednotné představy ideálního profesionálního poradce s kompetentními a kvalifikovanými dovednostmi.
26
3 PŘÍPADOVÁ STUDIE: PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÁ PORADNA OLOMOUCKÉHO KRAJE V závěrečné kapitole práce nejprve uvádím principy stanovení a objemy školských normativů, včetně normativního rozpisu rozpočtu regionálního školství Olomouckého kraje. Podávám přehled o výdajích Olomouckého kraje na školství a na financování příspěvkových organizací jím v této oblasti zřízených, včetně Pedagogiko – psychologické poradny Olomouckého kraje (dále také „PPP OK“). V další části textu popisuji organizaci této poradny, se zaměřením na jejího ředitele a jeho práva a povinnosti. Důraz kladu také na finanční hospodaření organizace, kdy vymezuji především na základě právních předpisů podmínky upravující hospodaření PPP OK, vytváření a pouţívání peněţních fondů, vymezení majetkových práv a povinností. Uvádím strukturu příjmů a nákladů poradny včetně základních poloţek. Vzhledem k moţnosti vyuţití vícezdrojového financování příspěvkové organizace analyzuji získané zdroje z jednotlivých oblastí. Závěrem předkládám některé z cílů, které si poradna stanovila mezi prioritami pro nadcházející období.
3.1 Školské normativy a výdaje na školství Olomouckého kraje Republikové normativy jsou podkladem k rozpisu finančních zdrojů státního rozpočtu jednotlivým krajům. Na základě ust. § 161 odst. 2 školského zákona slouţí krajské normativy, jenţ jsou zcela v kompetenci krajských úřadů, k rozpisu rozpočtu jednotlivým školám a školských zařízením. Finanční zdroje krajům stanovuje MŠMT ČR a v Olomouckém kraji je pro rok 2009 proveden normativní výpočet rozpočtu přímých výdajů vynásobením republikových normativů počtem ţáků, tedy výkonových ukazatelů pro kaţdou věkovou kategorii. Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech stanoví jednotky výkonu jednotlivých krajských normativů, ukazatele důleţité pro jejich stanovení, členění normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu. MŠMT ČR vydalo dále směrnici, která stanoví závazné zásady, na základě kterých krajské úřady rozepisují finanční prostředky státního rozpočtu. Krajský úřad Olomouckého kraje v přenesené působnosti, resp. Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy (dále také „OŠMT“) prostřednictvím krajských normativů poskytne právnickým osobám, které vykonávají činnost škol a školských zařízení v Olomouckém kraji finanční prostředky na přímé výdaje (Tabulka 2). V souvislosti s přímými výdaji určilo MŠMT ČR tyto závazné ukazatele (Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2009, 2009): -
Limit počtu zaměstnanců; limit prostředků na přímé neinvestiční výdaje celkem; z toho - limit prostředků na platy, limit prostředků na ostatní osobní náklady (OON), které tvoří celkem limit mzdových prostředků (MP). Normativní objem prostředků na platy vychází z limitu počtu pedagogických a nepedagogických zaměstnanců a z jejich průměrné měsíční výše platu. Dále existují orientační ukazatele, jako je objem zákonných odvodů a objem ostatních neinvestičních výdajů včetně náhrad. Normativní rozpočet na rok 2009 je zpracován na základě počtu jednotek výkonů uvedených organizací ve výkonových výkazech na školní rok 2008/2009. V Tabulce 3 jsou následně uvedeny hodnoty normativního rozpisu výdajů RgŠ v Olomouckém kraji v podrobnějším členění podle jednotlivých věkových skupin.
27
Tabulka 2 Normativní rozpis rozpočtu RgŠ Olomouckého kraje na rok 2009 (v tis. Kč)
Kraj Olomoucký
NIV celkem 4 575 548
Závazné ukazatele Z toho: MP celkem platy OON 3 300 504 3 260 204 Orientační ukazatele
Odvody pojistné Odvody FKSP 1 122 171 65 204
40 300
Počet zam. 13 873,90
ONIV Z toho: náhrady 87 669
14 519
Pramen: Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2009 jednotlivým krajům, MŠMT, 2009.
Tabulka 3 Normativní rozpis výdajů RgŠ Olomouckého kraje dle věkových skupin NIV celkem MP + odvody ONIV celkem Zaměstnanci (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) 3-5 let 631 001 623 984 7 017 2 365,9 6-14 let 2 158 046 2 112 478 45 568 6 319,9 15-18 let 1 339 505 1 312 120 27 385 3 806,3 19-21 let 33 531 33 027 504 86,7 Celkem 4 575 548 4 487 879 87 669 13 873,9 Pramen: Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2009 jednotlivým krajům, MŠMT, 2009. Olomoucký kraj
Ve schváleném rozpočtu Olomouckého kraje na rok 2009 činí celkové výdaje kraje po konsolidaci 3 963 230 tis. Kč, přičemţ výdaje odborů Krajského úřadu Olomouckého kraje celkem tvoří 1 645 607 tis. Kč. Z této částky připadá pro OŠMT OK 65 528 tis. Kč, tedy asi 4 % stanovených výdajů všech 17 odborů, resp. kanceláří. Z této částky OŠMT tvoří neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím 3 550 tis. Kč (Rozpočet Olomouckého kraje [online]). Tento údaj uvádím s vědomím, ţe další prostředky na financování školství v kraji plynou také z dalších odborů, např. z Odboru investic a evropských programů, z Odboru ekonomického či Odboru strategického rozvoje kraje. Celkový příspěvek stanovený příspěvkovým organizacím zřizovaným OK ve všech oblastech působení byl pro rok 2009 stanoven na 1 354 082 tis. Kč, z toho příspěvek na provoz činí 1 148 910 tis Kč a příspěvek na provoz/odpisy potom 205 172 tis Kč. Příspěvkovým organizacím zřízeným krajem v oblasti školství připadlo asi 32 % celkových prostředků všech příspěvkových organizací, přičemţ přesné částky včetně výše příspěvku určeného pro PPP OK lze vyčíst z Tabulky 4 (Rozpočet Olomouckého kraje [online]). Z částky určené na provoz / odpisy byl pro PPP OK nařízen odvod zřizovateli ve výši 76 000 Kč. K 31.12.2008 zřizoval OK 126 škol a školských zařízení jako příspěvkových organizací, z toho jednu pedagogicko – psychologickou poradnu (Výroční zpráva Olomouckého kraje za rok 2008 [online]).
28
Tabulka 4 Výdaje Olomouckého kraje na rok 2009 – příspěvkové organizace zřizované krajem (v tis. Kč) Z toho: Organizace Celkem příspěvkové organizace Organizace v oblasti školství a) organizace příspěvek na provoz b) nájemné PPP OK
Příspěvek celkem
Příspěvek na provoz
Příspěvek na provoz/odpisy
1 354 082
1 148 910
205 172
429 460
359 062
70 398
428 012
357 614
70 398
1 448 3 324
1 448 3 230
94
Pramen: http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Finance+a+majetek/Rozpo%C4%8Det+OK/Rozpo%C4%8Det+OK_C Z.htm?lang=CZ.
Skutečné celkové výdaje OK za rok 2008 byly 9 757 502 tis. Kč5, z toho neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím činily 3 391 103 tis. Kč a investiční příspěvky potom 416 497 tis. Kč. Pro oblast školství byly pro rok 2008 vyčleněny z rozpočtu kraje příspěvky ve výši 449 144 tis. Kč, dotace ze státního rozpočtu pro školství v kraji tvořily 2 047 080 tis. Kč. Celková výše příspěvků příspěvkovým organizacím v oblasti školství v roce 2008 byla tedy 2 496 224 tis. Kč, coţ představuje 65,6 % všech příspěvků příspěvkovým organizacím. Velikost tohoto podílu je shodná s rokem 2007 a o deset procentních bodů potom vyšší neţ byla v roce 2006 (Výroční zpráva Olomouckého kraje za rok 2008 [online]). Podíl organizací z oblasti školství na získaných příspěvcích v porovnání s ostatními odvětvími v kraji v roce 2008 je patrný z Grafu 1. Graf 1 Výše příspěvků příspěvkovým organizacím Olomouckého kraje, rok 2008 (v %)
Pramen: Výroční zpráva Olomouckého kraje za rok 2008.
3.1.1 Principy rozpisu rozpočtu normativů Jednotlivé krajské normativy neinvestičních výdajů se dle dokumentu Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2009 (2009) stanoví z následujících ukazatelů: -
Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np); průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No); průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp); průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po);
5
Schválený rozpočet OK na rok 2008 přitom počítal pouze s 4 022 037 tis. Kč. Tento rozdíl je způsoben vyuţitím dotací přijatých během roku.
29
-
průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV).
V témţe dokumentu jsou také vysvětleny jednotlivé ukazatele následovně. Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu se stanoví z průměrného počtu dětí, ţáků nebo studentů v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje a průměrného týdenního rozsahu přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko – psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Ve školském zařízení lze ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na jednoho pedagogického zaměstnance stanovit na základě těchto hodnot z minulého kalendářního roku. Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na jednoho nepedagogického pracovníka se určí na základě údajů z uplynulého roku v příslušném typu zařízení v rámci kraje. Průměrná měsíční výše platu pedagogického i nepedagogického pracovníka je tvořena průměrnou měsíční výší sloţek platu získanou v příslušném typu zařízení v minulém roce a upravenou vzhledem k celkovým očekávaným finančním prostředkům krajského úřadu získaných na základě republikových normativů. Ostatní neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu musí dosahovat nejméně 65 % průměrné hodnoty dosaţené v uplynulém kalendářním roce. V Tabulce 5 jsou rozepsány hodnoty výše uvedených ukazatelů, tedy krajské normativy přímých neinvestičních výdajů pro rok 2009 pro PPP OK. Tabulka 5 Krajské normativy přímých neinvestičních výdajů 2009 pro PPP OK (v Kč) Základní částka na jednotku výkonu Np No Pp Po NIV MP Pojistné PONIV celkem PPP OK 225 1397 23 450 15 920 1 387 499 27 1 913 Pramen: Hodnoty krajských normativů NIV OK na rok 2009 (Příloha Principů rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2009), Olomoucký kraj, 2009. Jednotka výkonu
Na kaţdou jednotku výkonu realizovanou v dané kalendářním roce školským zařízením v rámci kraje je stanoven jeden krajský normativ, který je sloţen ze základní částky a příplatku. Limit počtu zaměstnanců je normativně stanoven OŠMT pro pedagogické a zvlášť pro nepedagogické zaměstnance na základě krajských normativů, přičemţ pro organizaci je důleţitý celkový limit počtu zaměstnanců organizace bez tohoto rozlišení pracovníků. Během roku můţe organizace ţádat o přesuny mezi těmito kategoriemi. Jak je uvedeno v Principech rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2009 (2009), výsledný rozpis rozpočtu přímých výdajů je kaţdé organizaci určen OŠMT dle normativního výpočtu počtu zaměstnanců a normativního stanovení objemu prostředků na platy. Rozpočet na přímé výdaje je projednán s řediteli zařízení. Pokud dojde k signifikantním odlišnostem mezi normativním rozpočtem a skutečností, je potřeba ve spolupráci s řediteli a OŠMT nalézt a projednat příčiny těchto nesrovnalostí a navrhnout jejich odstranění. Investiční výdaje jsou v rámci Olomouckého kraje řešeny Odborem investic a evropských programů. Investiční příspěvky příspěvkovým organizacím zřízeným OK tvoří investiční příspěvky do investičního fondu určené na úhradu investičních výdajů. Z rozpočtu kraje je tento příspěvek organizacím poskytován většinou jednorázově a u rozsáhlejších akcí pak postupně na základě skutečných nákladů. Organizace můţe čerpat prostředky z investičního fondu aţ po schválení rozpočtu kraje na investice a opravy pro daný kalendářní rok, jelikoţ se předpokládá spoluúčast organizace na financování akcí, které schválilo zastupitelstvo kraje (Zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem, 2009). 30
Pro rok 2009 je z rozpočtu Olomouckého kraje na investiční výdaje na nové investice a nové opravy pro oblast školství vyčleněno spolu s investičními fondy příspěvkových organizací 101 442 tis. Kč, kdy celková suma pro všechny další oblasti činí 478 843 tis. Kč. Na výdaje na rozpracované investiční akce spolu s opravami pro oblast školství je v rozpočtu OK spolu s investičními fondy příspěvkových organizací stanoveno 70 393 tis. Kč, přičemţ pro všechny oblasti celkem je vyčleněna částka 294 507 tis. Kč (Rozpočet Olomouckého kraje [online]). PPP OK se v roce 2009 snaţila získat finanční prostředky na dokončení oprav budovy pracoviště v Šumperku, ale tato ţádost nebyla vzhledem k chybějícím zdrojům dosud schválena.
3.2 Organizace PPP OK Pedagogicko – psychologická poradna Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, U Sportovní haly 1a, byla s účinností od 1.1.2005 zařazena MŠMT ČR do sítě škol a školských zařízení jako příspěvková organizace zřizovaná Olomouckým krajem. Tímto krokem bylo na základě usnesení zastupitelstva Olomouckého kraje realizováno sloučení PPP Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník a Olomouc. PPP OK tak nyní působí jako odborné pracoviště s jedním vedením a nese statut právně subjektivní organizace včetně všech právních, organizačních a hospodářských aspektů (Vlastní hodnocení školského zařízení, 2007). Svou činnost řídí PPP OK na základě zákonů č. 541/2004 Sb., č. 563/2004 Sb., vyhláškou č. 72/2005 Sb. a vyhláškou č. 73/2005 Sb. Základní poslání PPP OK je upraveno ustanovením § 116 Školská poradenská zařízení zákona č. 561/2004 Sb. Specifikace činnosti PPP OK je vymezena vyhláškou č. 72/2005 Sb. v ust. § 3, §5 odst. 1, 2, 3 (Vlastní hodnocení školského zařízení, 2007). Poskytované diagnostické, intervenční, metodické a vzdělávací sluţby PPP OK odpovídají standardním činnostem PPP, jak byly uvedeny v podkapitole týkající se činnosti a financování PPP. Sídlem ředitelství PPP OK je Olomouc a poradna působí v rámci Olomouckého kraje. Pracoviště PPP OK se nachází v Olomouci, odloučená pracoviště v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku a detašované pracoviště potom v Mohelnici. Dále jsou v případě potřeby zřizovaná kontaktní místa ve městech Lipník n. B., Hranice n. M., Konice, Zábřeh n. M., Litovel, Uničov, Šternberk (Vlastní hodnocení školského zařízení, 2007). Zjednodušené schéma organizační struktury PPP OK je znázorněno na Obr. 3. Obr. 3 Schéma organizační struktury PPP OK
Pramen: autorka, dle http://ppp-olomouc.cz/.
31
V čele organizace je ředitel, Mgr. Lubomír Schneider, jmenovaný do této funkce Radou Olomouckého kraje dne 1.4.2005, jehoţ úkolem je řídit zařízení, plnit úkoly vedoucího organizace a má oprávnění jednat ve všech záleţitostech jménem organizace. Dále jmenuje zástupce ředitele a vedoucí pracovníky odloučených pracovišť a přijímá pracovníky nové. Jakoţto ředitel školského zařízení stanovuje na základě školského zákona organizaci a podmínky provozu zařízení, dále zodpovídá za vyuţití finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu v souladu s účelem, na který byly poskytnuty a předkládá rozbor hospodaření. Mezi další povinnosti ředitele příspěvkové organizace patří informovat vedoucího věcně příslušného odboru o závaţných mimořádných událostech v organizaci, jako jsou např. havárie, úrazy, či škody na majetku. Pokud organizace hodlá předloţit návrh projektu s finanční podporou Strukturálních fondů Evropské unie a dalších projektů (jedná se např. o projekty spolufinancované jinými evropskými nebo národními dotačními tituly) bez finanční spoluúčasti kraje, projednává ředitel tento záměr předem s OŠMT. V případě, kdy se předpokládá finanční spoluúčast zřizovatele, je k předloţení projektu potřeba jeho souhlasu (Zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem, 2009). Ředitel organizace je zařazen do dané platové třídy6 dle nejnáročnějších prací jenţ řídí i sám vykonává. Výše jeho příplatku za vedení a stupeň řízení je určen Krajským úřadem Olomouckého kraje jako zřizovatelem na návrh věcně příslušného odboru. Osobní příplatek tvoří nenárokovou sloţku platu a je řediteli přiznán obzvlášť pokud kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů, účelně vyuţívá finanční zdroje z doplňkové činnosti ve prospěch organizace, dále také při zapojení organizace do projektů Evropské unie nebo pokud podporuje odborný růst svých zaměstnanců. Řediteli můţe být poskytnuta i odměna, např. za odbornou publikační činnost, osobní zajištění mimorozpočtových prostředků, osobní podíl na veřejně prospěšné činnosti, prezentaci organizace na veřejnosti, ale i za zahraniční spolupráci. Práce ředitele je hodnocena zástupci věcně příslušného odboru a zřizovatele, určenými radou kraje (Zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem, 2009). Počet pracovníků poradny je dán rozsahem jejích úkolů, platové podmínky jsou stanoveny obecnými předpisy a kvalifikačním předpokladem odborných pracovníků je vysokoškolské vzdělání poţadované pro výkon funkcí psychologa, pedagoga, speciálního pedagoga a sociologa. V roce 2009 byli v PPP OK zaměstnáni 2 nepedagogičtí pracovníci, 5 sociálních pracovníků, 26 psychologů a 19 pedagogů (Schneider, 2009). Během školního roku 2008/2009 bylo v rámci PPP OK provedeno celkem 11 477 vyšetření. Z toho se 2 200 případů týkalo vyšetření školní zralosti, 6 638 bylo vyšetření komplexních a 568 vyšetření bylo zaměřeno na zjištění profesní orientace u ţáků 9. tříd základních škol. Dalších 884 klientů se podrobilo individuálnímu vedení, neboli terapii a PPP OK poskytla 7 826 konzultací rodičům nebo škole (Schneider, 2009). V roce 2009 nevykonávala PPP OK ţádnou doplňkovou činnost. V rámci aktivit týkajících se prevence sociálně patologických jevů, ale samozřejmě nejen výhradně těchto, spolupracuje PPP OK s dalšími odbornými institucemi, jako je Krajský úřad Olomouckého kraje, magistráty zastoupených měst, katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Institut celoţivotního vzdělávání při FF UP, P-centrum Olomouc, K-centrum, Policie ČR, Městská policie a dalšími (Schneider, 6
Katalog prací v příloze k nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných sluţbách a správě, stanoví v souladu s charakteristikami uvedenými v zákoníku práce zařazení prací (příkladů prací) do platových tříd podle jejich sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti a člení je podle druhu do povolání. Na základě zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících je kariérní systém souborem pravidel, stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů. OŠMT OK stanoví průměrnou měsíční výši platu pedagogických a nepedagogických zaměstnanců v jednotlivých druzích a typech škol z průměrné měsíční výše tarifních platů, náhrad za dovolenou a dalších sloţek platů vyplácených dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, dosaţené v kraji během uplynulého kalendářního roku.
32
2009). Veřejnosprávní kontrola organizace je provedena zaměstnanci kraje, pověřenými ředitelem krajského úřadu. V uplynulém školním roce došlo v rámci PPP OK k zesílení integrace poradenského systému, započaté roku 2005, i ke zvýšení odborné kvalifikace pracovníků, coţ přispělo k lepšímu postavení poradny v rámci regionu i celé republiky.7 Vedoucí jednotlivých pracovišť vykonávají dle slov ředitele své funkce odpovědně a jejich spolupráce vede k lepší stabilitě a efektivnosti celého poradenského systému jehoţ cílem je co nejlepší dostupnost nabízených sluţeb všem uţivatelům. PPP OK rozvíjí účelně všechny úkoly stanovené posláním a zaměřením školských poradenských zařízení. Vedení PPP OK se nadále soustředí na aktivity spojené s rozšířením a prostupností integrovaného poradenského systému v kraji a úzce spolupracuje s dalšími institucemi, jako je Poradna pro rodinu Olomouckého kraje, krajská speciálně pedagogická centra, Středisko sociální péče, stejně jako s neziskovými organizacemi.
3.3 Finanční hospodaření PPP OK Na základě Metodického pokynu pro příspěvkové organizace zřízené Olomouckým krajem k vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu s účinností od 1.1.2010 se při svém hospodaření PPP OK řídí především těmito předpisy: -
-
Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; vyhláškou č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o poţadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech); vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky; a dalšími připravovanými vyhláškami o inventarizaci, konsolidaci, novelou vyhlášky č. 16/2001 Sb., prováděcími předpisy – Českými účetními standardy a postupy účtování, technickým manuálem.
Rozpočet, jenţ je schvalován zastupitelstvem Olomouckého kraje je podkladem pro rozpis rozpočtu dle rozpočtové skladby, který potom schvaluje rada kraje. Po získání údajů z rozpisu rozpočtu zpracuje organizace rozpočet svůj, který předloţí věcně příslušnému odboru ke kontrole. Vztah mezi rozpočtem kraje a organizací tvoří investiční a neinvestiční příspěvky. Neinvestiční příspěvky jsou tvořeny příspěvky na provoz, příspěvky na provoz mzdovými náklady, příspěvky na provoz – odpisy a účelovými příspěvky z rozpočtu kraje. Struktura celkové provozní dotace ve výši 26 317 tis. Kč je patrná z následujícího schématu (Graf 2). Dotace na provoz jsou příspěvkem určeným v rámci hlavní činnosti na krytí běţných provozních výdajů, jako např. spotřeba energií, materiálu, či běţné opravy, přičemţ je povinností organizace snaţit se o co nejhospodárnější způsob plnění stanovených úkolů. 7
V červnu 2007 bylo na všech odloučených pracovištích PPP OK provedeno evaluační šetření, zaměřené na reflexi dopadu restrukturalizace zařízení na spokojenost klientů, efektivitu práce zaměstnanců a jejich spokojenost a naplnění pracovních potřeb a v neposlední řadě se týkalo také reflexe atmosféry a klimatu na pracovištích. Tohoto šetření, realizovaného anonymně dotazníkovou formou se zúčastnili všichni zaměstnanci. Evaluace ukázala pozitivní ovlivnění poradenského klimatu úrovní řízení, vzájemnými vztahy i vznikem krajského subjektu. Největší vliv na kladné klima v poradně mají kolegové a vzájemné vztahy mezi nimi, jejich profesionalita, způsob řízení a pracovní výsledky poradny. Finanční ohodnocení má naopak vliv nejmenší. Rezervy se týkají materiálního vybavení a podmínek k činnosti poradny stejně jako finančních prostředků pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (Vlastní hodnocení školského zařízení, 2007).
33
Dotace je stanovena na základě předpokládaných potřeb na daný rok. Tento příspěvek je poskytován z rozpočtu kraje většinou měsíčně ve výši 1/12 schváleného ročního objemu, kdy v závaţných případech lze poţádat věcně příslušný odbor o změnu platebního kalendáře. Graf 2 Struktura provozních dotací PPP OK (v %)
Pramen: Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010. Pozn. Nulový příspěvek na odpisy v procentním vyjádření, je ve skutečnosti 94,25 tis. Kč.
Investiční příspěvky jsou investičními příspěvky do investičního fondu určené ke krytí výdajů investiční povahy. Závazné ukazatele schválené radou kraje představují příspěvek na provoz – odpisy, příspěvek na provoz – nájemné, limit mzdových prostředků a odvod do rozpočtu kraje (Zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem, 2009). V roce 2009 tvořily neinvestiční příspěvky/odpisy PPP OK 94 tis. Kč a odvody příspěvkové organizace potom byly ve výši 76 tis. Kč na odpisy a 130 tis. Kč na investiční akce (Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010). Příspěvek na provoz – odpisy je neinvestiční příspěvek, určený na finanční krytí účetních odpisů, které jsou zdrojem investičního fondu pro hlavní činnost organizace. Tento příspěvek je poskytován krajem čtyřikrát ročně do výše schváleného ročního objemu a jeho výše nemusí dosahovat skutečných účetních odpisů. Limit mzdových prostředků představuje maximální výši nákladů na mzdové prostředky pro hlavní činnost organizace. Odvod do rozpočtu kraje představuje odvod z investičního fondu ve vztahu k poskytnutým dotacím na pokrytí účetních odpisů. Odvod je proveden v závislosti na výši poskytnutých příspěvků z krajského rozpočtu. Odvody z investičního fondu organizace na spolufinancování investičních akcí, které jsou realizovány krajem provede organizace v určených termínech. Struktura nákladů a výnosů PPP OK tvořící výsledek hospodaření v roce 2009, je včetně poloţek uvedena níţe, přičemţ veškeré náklady a výnosy pochází pouze z činnosti hlavní (Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010). Náklady (Graf 3): - spotřební nákupy - sluţby - mzdové náklady - odpisy - ostatní náklady celkem
2 023 tis. Kč; 1 765 tis. Kč; 22 420 tis. Kč; 94 tis. Kč; 25 tis. Kč; 26 327 tis. Kč.
Graf 3 Struktura nákladů PPP OK v roce 2009 (v tis. Kč)
Zdroj: Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010.
34
Nejvyšší objem nákladů byl tvořen mzdovými náklady, konkrétně 16 535 tis. Kč a odvody na zákonné a sociální pojištění, 5 535 tis. Kč. Mzdy se hradily z prostředků státního rozpočtu. Další významné nákladové poloţky, které ovlivnily VH tvoří spotřeba běţného materiálu, kdy se jednalo o nákup testových materiálů a souborů, jenţ byly umoţněny ušetřenými finančními prostředky na odvod sociálního a zdravotního pojištění a náhrad nemocenských dávek. K dalším poloţkám, které měly vliv na tvorbu VH patří náklady na energie – topení, kde byl zaznamenán oproti předešlému roku znatelný nárůst. Vzhledem ke vzniklé škodní události na pracovišti v Šumperku během roku došlo k navýšení poloţky oprav a ostatních sluţeb. Výnosy (Graf 4): - vlastní výnosy - provozní dotace - ostatní výnosy celkem
100 tis. Kč; 26 318 tis. Kč; 94 tis. Kč; 26 512 tis. Kč.
Graf 4 Struktura výnosů PPP OK v roce 2009 (v tis. Kč)
Pramen: Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010.
Z největší části byly výnosy tvořeny dotacemi ze státního rozpočtu, a to na přímé náklady – mzdy, dále dotace na provoz, odpisy, dotace na podporu primární prevence sociálně patologických jevů, dotace na pojistné plnění, na informační technologie a trţby za vlastní výkony. Během roku 2009 čerpala PPP OK účelové dotace z MŠMT ČR a z rozpočtu kraje, ovšem moţnost čerpání dotací od jiných poskytovatelů a z rozvojových operačních programů nevyuţila. Celkové dotace státního rozpočtu zúčtované během roku 2009 tvořily částku 22 818 600 Kč. Jejich struktura byla následující: zvýšení nenárokových sloţek platů pedagogických pracovníků, posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků, program sociální prevence a prevence kriminality, program protidrogové politiky a především přímé náklady na vzdělávání. Poradna celou poskytnutou částku vyčerpala. Celkové dotace Olomouckého kraje byly poskytnuty ve výši 3 499 207 Kč a rovněţ byla celá částka vyčerpána. Struktura dotací z rozpočtu OK byla tato: neinvestiční příspěvky – odpisy, provozní příspěvky včetně rezervy, pojistné plnění a dotace na informační technologie (Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010). Jedny z dotací poskytnuté PPP OK v červnu 2009 byly účelové dotace MŠMT ČR na podporu primární prevence sociálně patologických jevů, v celkové výši 126 000 Kč (Schneider, 2009). Jednalo se přitom o podporu následujících tří programů: Interaktivní program práce s problémovou třídou, realizovaný pracovištěm v Olomouci – částka ve výši 67 000 Kč; Pedagogická komunita – alternativní realizace třídnických hodin, nabízený pracovištěm v Jeseníku – částka ve výši 25 000 Kč; projekt Škola bez šikany, uskutečněný přerovskou poradnou – částka ve výši 34 000 Kč.
35
Tyto projekty mají za cíl především napomoci výchově dětí a mládeţe ke zlepšení jejich zdravotního stavu, k výchově ke zdravému ţivotnímu stylu, k přijetí pozitivního sociálního chování a k rozvoji jejich osobnosti, k zlepšení sociálního klimatu ve školách, rodinách a ostatních společenstvích (Porubský, P. Dotační programy 2006 – 2009 [online]). Tato dotace byla poskytnuta zcela bez spolufinancování a poradna o ni zaţádala přímo ministerstvo, aniţ by byla zveřejněna výzva. PPP OK hospodařila, jak je patrno z rozboru jejího hospodaření v roce 2009 s kladným hospodářským výsledkem, a to ve výši 185 085 Kč. Pro porovnání s rokem 2008 se jedná o navýšení o 90 tis. Kč, které bylo způsobeno zvýšením dotace na provoz a ušetřenými výdaji za slevu na sociálním pojištění a za náhrady v době nemoci. Organizace navrhuje rozdělení zlepšeného VH do rezervního fondu a fondu odměn (Komentář k rozborům hospodaření za rok 2009, 2010). V roce 2009 bylo na tvorbu fondů přídělem ze zlepšeného VH a z jiných zdrojů celkem pouţito 652 518 Kč, z čehoţ největší podíl tvoří příděl do FKSP a investičního fondu. Čerpáno bylo celkem 820 232 Kč, opět nejvíce z FKSP (stravování, penzijní připojištění, kultura, tělovýchova, sport a peněţní dary při výročích) a IF. Struktura celkového stavu fondů ke konci roku 2009 ve výši 1 647 209 Kč (Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010) je včetně stavů jednotlivých fondů znázorněna v Grafu 5. Graf 5 Struktura peněţních fondů PPP OK k 31. 12. 2009 (v Kč)
Pramen: Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009, 2010.
Majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se PPP OK předává k hospodaření zahrnuje budovu, ve které sídlí pracoviště v Šumperku. Olomoucké pracoviště vlastní osobní automobil a kaţdé z pracovišť vlastní kopírku a výpočetní techniku. V roce 2009 byla zakoupena z provozních prostředků pro jednotlivá pracoviště nová výpočetní technika a dále byly do majetku PPP OK zakoupeny různé testové soubory. Svěřený majetek, včetně majetku získaného vlastní činností organizace na základě ustanovení zřizovací listiny spravuje a hospodárně vyuţívá, pečuje o něj, udrţuje jej a provádí jeho opravy, dbá o jeho další rozvoj i zvelebení, vede jeho evidenci a vede jej v účetnictví. Další vymezení majetkových práv a povinností PPP OK je vymezeno v Úplném znění zřizovací listiny příspěvkové organizace Olomouckého kraje, vyhlášené Radou Olomouckého kraje roku 2009.
3.4 Nadcházející úkoly a stanovení dalších cílů PPP OK Ve výroční zprávě ze září 2009 (Schneider, 2009) si PPP OK stanovila níţe vyjmenované úkoly, které povaţuje za nejdůleţitější v nadcházejícím období. K naplnění vytyčených cílů slouţí zpracovaná koncepce, která se ovšem na základě rostoucího vytíţení poradny postupně zuţuje. - Poradna chce pokračovat v intenzivní spolupráci se školami v Olomouckém kraji a podílet se i nadále na integraci znevýhodněných dětí do běţných typů škol; - posilovat kariérové poradenství, účastnit se volby další vzdělávací cesty klientů a spolupracovat s výchovnými poradci v této oblasti; - zaměřit se na primární prevenci sociálně patologických jevů v Olomouckém kraji; 36
-
pokračovat ve vyhledávání nadaných a talentovaných dětí mateřských a základních škol, spolupracovat s IPPP, se školami i rodiči; - sledovat poţadavky a potřeby svých klientů a zintenzívnit jejich informovanost o moţnostech vyuţití sluţeb poradny; - navázat na diagnostické činnosti terapeutickými, reedukačními a intervenčními zásahy; - nadále rozvíjet týmovou spolupráci, podporovat a rozvíjet práci odborných sekcí, integrovat poradenský systém v kraji; - prioritně organizovat další vzdělávání svých odborných pracovníků; - navrhnout a realizovat další projekty financované z ESF; - rozvíjet počítačovou síť jednotlivých pracovišť vedoucí k jejich propojení do jednoho systému v rámci celé PPP OK. Mezi další všeobecné klíčové oblasti zařízení patří úsilí o zlepšení materiálového vybavení a podmínek činnosti jednotlivých pracovišť, kdy jde především o vybavenost moderními diagnostickými metodami a o vhodné reedukační pomůcky. Funkční, moderní a aktualizovaná výpočetní technika je nezbytná pro zkvalitnění a zrychlení práce. Celková estetičnost a vybavenost prostředí poraden hraje nenahraditelnou roli při styku s klienty a je záleţitostí spokojenosti vlastních pracovníků v náročné sféře pomáhající profese. Získání dodatečných finančních zdrojů pro realizaci dalšího vzdělávání poradenských pracovníků a jiných projektů je moţné formou nadačních příspěvků a grantů. Předpokladem získání těchto prostředků je profesionální koncepční přístup, kvalifikované personální zázemí a osobní invence zaměstnanců. Kromě státních příspěvků z rozpočtu existuje moţnost získávat dodatečné zdroje prostřednictvím Olomouckého kraje nebo s podporou ESF, s jejichţ vyuţitím má jiţ PPP OK pozitivní zkušenosti (Vlastní hodnocení školského zařízení, 2007). Jak jsem jiţ zmínila výše, v tomto roce se poradna pokusí získat na základě vyhlášené výzvy grant ESF OP VK, v jehoţ ţádosti byla v loňském roce neúspěšná.
3.5 Zhodnocení financování PPP OK Na základě úvah o financování sluţeb a provozu poradny zaloţené na normativně výkonovém způsobu se tento postup jeví jako ne zcela optimální. Organizace dostává příspěvek na kaţdého nového klienta v roce jako na jeden výkon, na základě stanoveného normativu pro příslušný rok a počtu klientů v minulém roce. I kdyţ se jedná o prostředky zohledňující dle vymezení normativu průměrné roční náklady na danou jednotku, jiţ z povahy problémů řešených v poradně jasně vyplývá, ţe pedagogicko – psychologický proces můţe být efektivní aţ po více návštěvách, jelikoţ se jedná právě o proces a se ţákem je nutno pracovat delší dobu a sledovat jeho pokroky. Toto platí téměř u všech poradnou poskytovaných sluţeb, vyjma výkonů týkajících se např. jednorázového vyšetření školní zralosti, tedy posouzení připravenosti pro školu či vyšetření profesní orientace u ţáků 9. tříd základních škol a podobných. Stanovený způsob financování jiţ nezohledňuje počet návštěv jednoho klienta poradny ročně, nebo počet vyšetření provedených v terénu u toho samého klienta. Zatímco počet vyšetření provedených PPP OK stále narůstá, je sledován pokračující trend sniţování počtu ţáků základních a středních škol8. Rostoucí počet vyšetření v poradně si vysvětluji lepší a efektivnější prevencí a informovaností učitelů, rodičů, odborných pracovníků na školách, stejně jako osvětou široké veřejnosti. Je jiţ téměř samozřejmostí nechat své dítě před nástupem do základní školy v poradně vyšetřit, zda je k tomu způsobilé. Také dochází ke změnám ve vzdělávací politice ve prospěch přizpůsobování se individuálním potřebám dětí, včetně těch mimořádně nadaných a na podporu jejich rozvoje. Tento směr 8
Celkový počet dětí, ţáků a studentů zahrnutých do výpočtu republikových normativů 2009 se ve školním roce 2008/2009 oproti uplynulému roku sníţil v České republice o 1,56%, coţ představuje 24 718 ţáků. V Olomouckém kraji došlo k poklesu výkonů o 2,17%, tedy o 2 202 ţáků (Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2009).
37
vychází z principů evropské vzdělávací politiky. Vzhledem k vyskytujícím se výchovným problémům a neukázněnému projevu dětí, jeţ rodiče nedokáţí řešit sami, ţádají rovněţ o odbornou pomoc. Nejedná se tedy k nárůstu případů dětí např. se specifickými poruchami učení, jejichţ procento je v populaci vrstevníků v posledních letech téměř neměnné9. Nedostatky stávajícího systému financování PPP OK spatřuji v následujících bodech: -
-
Dochází k navyšování počtu návštěv klientů pracovny, zatímco normativy vychází z počtu dětí stanovených věkových kategorií, kde je v posledních letech zaznamenán pokles. Aktuální forma dotování tak upřednostňuje kvantitu provedených výkonů a jednotnost jejich provádění, před kvalitou a zohledňováním individuálních postupů a metod jednotlivých pracovníků. Nezohledňuje se taktéţ nárůst počtu provedených vyšetření. Financování na základě normativů, jejichţ metodika stanovení je shodná pro školy i školská zařízení není optimální, jelikoţ ve školách lze snadno a jasně určit počet ţáků a studentů v daném roce, zatímco u školských zařízení nelze „spočítat“ klienty v daném okamţiku. Nedostatek finančních prostředků na provoz poradny a s tím souvisejících výdajů.
Lubomír Schneider, ředitel PPP OK, s jehoţ názorem se ztotoţňuji, by navrhoval princip financování PPP na základě evidence kaţdého provedeného úkonu, ať jiţ vyšetření, konzultace, terapie, či individuální péče a jeho bodového ohodnocení. Podobná praxe je běţná ve zdravotnictví nebo v ordinacích klinických psychologů. Samotná poradna se stanovenými finančními prostředky vychází, jak dokládá zlepšený hospodářský výsledek v minulých letech, i kdyţ jejich navýšení by dle slov účetní PPP OK samozřejmě velmi uvítala nejen vzhledem k tomu, ţe výše dotace poskytnuté na provoz pro rok 2010 je stanovena vlivem krize na úroveň roku 2007. Jedná se tak o 9 % pokles vzhledem k roku 2009, zatímco náklady, jako např. energie neustále stoupají. Vzniklou situace řeší poradna čerpáním zdrojů z rezervního fondu. Více prostředků by organizace vyuţila na provoz, zálohy na energii, kopírování, telefonní účty, na náhradu zastaralé a doplnění nové techniky a další. Co se týče moţností vícezdrojového financování organizace, uvedených v kapitole 2.1 o finančním hospodaření příspěvkových organizací zřizovanými úsc, poradna vyuţívá, či v minulosti vyuţila zdrojů: -
ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje a z fondů Evropské unie.
Dílčí část poskytovaných sluţeb poradny tvoří prodej metodického materiálu rodičům ţáků. Tento materiál ovšem poradna nakoupí a následně prodává za stejnou cenu, a tak jediný příjem z vlastní činnosti tvoří úroky z účtů. Dary od fyzických ani právnických osob PPP OK nepřijala, ani o ně neusiluje, jelikoţ by to bylo na základě úvah jejího ředitele marné, vzhledem k tomu ţe se jedná o poradenství, které nepatří zrovna k běţným oblastem, kam by směřovalo případné sponzorství. Problematikou fundraisingu se organizace nezabývá, jelikoţ získávání dalších finančních prostředků není jejím posláním a dostatečné financování a hledání nových zdrojů by mělo být zajištěno zřizovatelem a poradna se chce věnovat výhradně svým klientům a orientovat se na naplnění svých vytyčených úkolů. S tímto postojem na jednu stranu souhlasím také proto, ţe pro zajišťování fundraisingu v příspěvkové organizaci by bylo potřeba zaměstnat marketingového odborníka a připravit fundraisingové materiály, coţ by představovalo dodatečné náklady placené z veřejných rozpočtů, včetně nárůstu administrativy. Případný manaţer by byl také do jisté míry svázán 9
Tato informace vychází z rozhovoru s panem Lubomírem Schneiderem.
38
podmínkami svého zřizovatele a jím stanovenými náleţitostmi všech činností v organizaci. Na druhou stranu nedostatek finančních zdrojů, s kterým se poradna do určité míry potýká, částečně podněcuje k rozvoji podnikatelské činnosti, jako jistého doplňkového zdroje příjmů.
3.6 Zhodnocení činnosti PPP OK V roce 2006 byla PPP OK úspěšně zapojena do projektu ESF „Vzdělávejme se, abychom jim lépe rozuměli – Další vzdělávání pedagogických pracovníků k cílené primární prevenci rizik sociálně neţádoucích jevů u dětí školního věku a pochopení sociálního klimatu třídy na základních školách“. V rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů obdrţela poradna dle účetní na tento grantový projekt, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a z 25 % státním rozpočtem ČR 2,5 milionů korun. Tento projekt probíhal do roku 2008, ovšem vzhledem k úspěšným vyšetřovacím metodám plynoucím z jeho výstupu se bude uplatňovat ještě nejméně po dobu pěti let. V roce 2009 reagovala poradna na výzvu k přípravě grantového projektu ESF OP VK s názvem „Třída v pohodě – cesta k úspěchu v procesu vzdělávání“. Přestoţe věnoval tým pracovníků poradny přípravě tohoto projektu mnoho času a úsilí, nebyl projekt nakonec vlivem pochybení týkající se dodrţení stanovené lhůty schválen. Proto bude poradna reagovat na další obdobnou výzvu v letošním roce. PPP OK navázala v minulosti úspěšné partnerství s vybranými školami na Slovensku, ve které pokračuje dodnes a v jejímţ rámci se soustředí na práci s nadanými dětmi, jejich vyhledávání a podporu. S ţádnými dalšími institucemi v zahraničí poradna nespolupracuje, jelikoţ se její pan ředitel domnívá, ţe úroveň poskytovaných poradenských sluţeb a celého poradenství vůbec je v České republice na špičkové úrovni. Co se týče zajímavých podnětů, zkušeností a novinek z jiných zemí, ty jsou poradně zprostředkovávány díky efektivní komunikaci s IPPP. Pan ředitel PPP OK předpokládá, ţe průběh a povaha poradenství v jiných zemích úzce souvisí s tamními systémy školského vzdělávání a tudíţ je neefektivní přebírat cizí postupy. Samozřejmě nevylučuje moţnost a potřebu se v zahraničí inspirovat, k tomu ale dobře slouţí různé publikace, internet a jiţ zmíněný IPPP, který také pravidelně informuje o aktuálních trendech, či certifikacích. Vzhledem k výše uvedenému se jiţ sám neúčastní moţných zahraničních pracovních a vzdělávacích stáţí, kurzů a výcviků, ale plně sleduje a vyuţívá tyto moţnosti v rámci České republiky. Spolupráci s krajem hodnotí poradna v rámci řízení jako dobrou, v minulosti byly např. při rozpouštění rezerv kraje poradně poskytnuty dodatečné finance a mezi zřizovatelem a PPP OK pravidelně probíhá oboustranná komunikace. Co se týče případných problémů v oblasti financování, samozřejmě se projevily následky krize a omezení moţných zdrojů, ostatně stejně jako u ostatních škol a zařízení v kraji. Prioritní tak pro poradnu zůstává orientace na vzdělávání, modernizaci, IT techniku a nákup i kdyţ nákladných, ovšem nezbytných testových materiálů. Prostředí, stejně jako zaměstnanci PPP OK se kterými jsem během mé návštěvy v poradně přišla do styku na mě působili příjemným dojmem a byli ochotní. Vybavení zařízení je uzpůsobené potřebám dětí nejrůznějšího věku, stejně tak je ovšem vhodné i pro návštěvy středoškoláků. Poradenské činnosti pracoviště, stejně jako pravidla práce s klienty či provozní podmínky poradny odpovídají vymezeným standardům PPP, kterým jsem se podrobněji věnovala v druhé kapitole. Činnost poradny hodnotím na základě výše uvedeného pozitivně, ovšem vzhledem k pochybení týkající se podání ţádosti o projekt z Operačního programu ESF by se měla v budoucnosti vyvarovat takovým zbytečným formálním nedostatkům.
39
ZÁVĚR Bakalářská práce s názvem Činnost a financování pedagogicko – psychologických poraden se věnuje problematice zřizování, financování, vedení, hospodaření a činnosti pedagogicko – psychologických poraden, jakoţto školských poradenských zařízení. Poradny jsou zřizovány územními samosprávnými celky, respektive kraji, jako jejich příspěvkové organizace. Oblast veřejného sektoru národního hospodářství a s ním souvisejících veřejných financí je charakteristická neziskovostí, a tak subjekty zde působící, jejichţ cílem je namísto zisku realizace určitého poslání a přímých uţitků, získávají prostředky na svůj provoz především prostřednictvím přerozdělovacích procesů. Základní úprava financování školských zařízení je dána školským zákonem, kdy Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy stanoví republikové normativy jako výši výdajů připadající na vzdělávání a školské sluţby pro jedno dítě, ţáka nebo studenta. Z republikových normativů vychází krajské normativy, jako výše výdajů připadající na jednotku výkonu na kalendářní rok. Na základě analýzy finančních zdrojů poskytnutých Olomouckým krajem jednotlivým příspěvkovým organizacím vyplývá, ţe 65 % všech takto poskytnutých příspěvků připadá pro organizace působící v oblasti školství, čímţ se školské příspěvkové organizace řadí k největším příjemcům v kraji. Na základě syntézy informací z dostupných dokumentů, literatury a provedených rozhovorů jsem identifikovala problémové oblasti týkající se činnosti a především financování vybrané poradny a navrhla jejich řešení. Standardní činnosti a základní funkce PPP zahrnují komplexní nebo zaměřenou psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku, intervenci, informační a metodickou činnost, přípravu podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentaci apod. Z daných moţností vícezdrojového financování příspěvkové organizace Pedagogicko – psychologická poradna Olomouckého kraje nyní nebo v minulosti čerpala finance ze státního rozpočtu ČR, z rozpočtu svého zřizovatele a z fondů Evropské unie. PPP OK se v minulých letech úspěšně zapojila do projektu ESF v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, ovšem v roce 2009 byla v ţádosti o další grantový projekt vlivem vlastní chyby neúspěšná. Nicméně v letošním roce se pokusí o obdobnou dotaci znovu poţádat. Dosavadní systém financování provozu pedagogicko – psychologické poradny zaloţený na normativně výkonovém způsobu se nejeví jako optimální. Organizace dostává příspěvek na kaţdého nového klienta v roce jako na jeden výkon, na základě stanoveného normativu pro příslušný rok a počtu klientů v minulém roce. I kdyţ se jedná o prostředky zohledňující dle vymezení normativu průměrné roční náklady na danou jednotku, tento způsob financování nezohledňuje počet návštěv jednoho klienta poradny ročně, nebo počet vyšetření provedených v terénu u toho samého klienta. Dále tyto normativy vychází z počtu dětí stanovených věkových kategorií, kde je v posledních letech zaznamenán pokles, zatímco počty návštěv klientů v poradně se navyšují. Stávající systém dotování tak staví spíše na kvantitě provedených výkonů neţ na jejich kvalitě, a nezohledňuje ani individuální postupy a metodiku jednotlivých pracovníků. Metodika stanovování školských normativů by neměla být shodná pro školy i školská zařízení, jelikoţ v těchto nelze v daném okamţiku, respektive pro daný rok zcela jednoznačně určit počet klientů, jako je tomu naopak u ţáků a studentů ve školních třídách. Souhlasím s názorem Lubomíra Schneidera, ředitele PPP OK, který by preferoval princip financování PPP na základě evidence kaţdého provedeného úkonu, ať jiţ vyšetření, konzultace, terapie, či individuální péče a jeho bodového ohodnocení, coţ je podobné praxi ve zdravotnictví nebo v ordinacích klinických psychologů. Poradna Olomouckého kraje by také uvítala navýšení finančních prostředků od zřizovatele, jelikoţ jejich objem stanovený pro rok 2010 odpovídá vlivem krize roku 2007, respektive je o 9 % niţší neţ v roce 2009. 40
Poradna navázala úspěšné partnerství s vybranými školami na Slovensku a dále také spolupracuje s Institutem pedagogicko - psychologického poradenství v Praze. Díky tomuto partnerství získává informace o aktuálních trendech, včetně podnětů ze zahraničí. Komunikaci s krajem, jakoţto svým zřizovatelem hodnotí účetní poradny jako efektivní a bezproblémovou. Poradenské činnosti pracoviště, stejně jako pravidla práce s klienty či provozní podmínky poradny odpovídají vymezeným standardům PPP a celkově na mě prostředí i zaměstnanci organizace působili příjemným dojmem. Zpracování práce zabývající se financováním příspěvkové organizace můţe přispět k lepšímu obeznámení s principy dotování subjektů zřizovanými územně samosprávnými celky a s alokací veřejných zdrojů pro oblast školství, respektive školského poradenského zařízení v Olomouckém kraji.
41
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Monografie FREIBERGOVÁ, Z. Poradenské sluţby v politikách Evropské unie. In Výchovný poradce. Sborník příspěvků z Kongresu výchovného poradenství. [Praha]: Národní vzdělávací fond. Asociace školských poradců, 2006. s. 19-22. ISBN 80-86728-31-5. [2] HADJ-MOUSSOVÁ, Z. a kol. Intervence. Pedagogicko - psychologické poradenství III. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2004. 249 s. ISBN 80-7290-146-X. [3] HADJ-MOUSSOVÁ, Z. - DUPLINSKÝ, J. Diagnostika. Pedagogicko – psychologické poradenství II. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2002. 208 s. ISBN 80-7290-101-X. [4] HAMERNÍKOVÁ, B. - MAATYOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. [5] HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 114 s. ISBN 80-210-3501-3. [6] JUŘÍČKOVÁ, V. Poradenství. Opava: Optys, 2008. 103 s. ISBN 978-80-85819-71-7. [7] KOHOUTEK, R. Historie pedagogicko – psychologického poradenství. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1999. 24 s. ISBN 80-7204-115-0. [8] KOHOUTEK, R. Výchovné poradenství. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 93 s. ISBN 978-80-7375-186-9. [9] OPEKAROVÁ, O. Kapitoly z výchovného poradenství. Školní poradenské služby. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. 64 s. ISBN 978-80-86723-35-8. [10] PODHORSKÝ, J. - SVOBODOVÁ, J. Účetnictví příspěvkových organizací 2003. Olomouc: ANAG, 2003. 279 s. ISBN 80-7263-151-9. [11] REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2001. 258 s. ISBN 80-210-2550-6. [12] REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2004. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. [13] REKTOŘÍK, J. Ekonomika veřejného sektoru. Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 127 s. ISBN 80-210-3505-6. [14] ŠELEŠOVSKÝ, J. - JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita v brně, 2004. 170 s. ISBN 80-210-3410-6. [15] TRPIŠOVSKÁ, D. Pozorování. In HADJ-MOUSSOVÁ, Z. - DUPLINSKÝ, J. Diagnostika. Pedagogicko – psychologické poradenství II. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2002. 208 s. ISBN 80-7290-101-X. [1]
Seriálové publikace, články [16] HLOUŠKOVÁ, L. - KNOTOVÁ, D. Vzdělávání poradců jako jedna z cest k profesionalizaci poradenské práce. In Zpravodaj pedagogicko – psychologické poradenství. roč. 2004, č. 40. Praha: IPPP ČR, 2004. ISSN 1214 7230. [17] Zpravodaj Pedagogicko – psychologické poradenství. roč. 2004, č. 40. Praha: IPPP ČR, 2004. ISSN 1214 7230. [18] Zpravodaj Pedagogicko – psychologické poradenství. roč. 2008, č. 53. Praha: IPPP ČR, 2008. ISSN 1214-7230. Interní dokumenty [19] Komentář k rozborům hospodaření PPP OK za rok 2009. Zpracovala Naděţda Pudelová, únor 2010. [20] Rozbory hospodaření PPP OK za rok 2009. Zpracovala Naděţda Pudelová, únor 2010. [21] SCHNEIDER, M. Výroční zpráva o činnosti za školní rok 2008/2009. Olomouc: PPP OK, září 2009. 42
[22] Vlastní hodnocení školského zařízení za období 2005 – 2007. Zpracoval SCHNEIDER, M. Olomouc: PPP OK, říjen 2007. [23] Zřizovací listina příspěvkové organizace Olomouckého kraje č.j. 956/2001 ze dne 29.6.2001 ve znění pozdějších dodatků Legislativa [24] Nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných sluţbách a správě [25] Předpis č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte, přijato v New Yorku, 1989 [26] Vyhláška MŠMT ČR č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních [27] Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných [28] Vyhláška MŠMT ČR č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů [29] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [30] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších změn [31] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů [32] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů [33] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [34] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů [35] Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [36] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Internetové zdroje [37] Euroguidance [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z
. [38] IPPP ČR [online]. [cit. 2010-01-07]. Dostupné z
. [39] Metodický pokyn pro příspěvkové organizace zřízené Olomouckým krajem k vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu s účinností od 1.1.2010 [online]. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z < http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Finance+a+majetek/%C3%9A%C4%8Detnictv%C3%AD+p %C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%BDch+organizac%C3%AD/ucet_sam_CZ.htm?la ng=CZ>. [40] Pestoffův trojúhelníkový model NH [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z
. [41] PORUBSKÝ, P. Dotační programy 2006 – 2009 [online]. c15.9.2006, poslední revize 17.9.2009 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z . [42] Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2009. [online]. Olomoucký kraj, 2009. [cit. 2009-12-15]. Dostupné z < http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/%C5%A0kolstv%C3%AD+ml%C3%A1de%C5%BE+a+sport /Ekonomika+%C5%A1kolstv%C3%AD/P%C5%99%C3%ADm%C3%A9+n%C3%A1klady +na+vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD+na+rok+2009/Principy+v%C4%8Detn
43
%C4%9B+p%C5%99%C3%ADloh+na+rok+2009/Principy+v%C4%8Detn%C4%9B+norma tiv%C5%AF_CZ.htm?lang=CZ>. [43] Roční zpráva IPPP ČR za rok 2006 [online]. Praha: IPPP ČR, 2007.112 s. [cit. 2009-1115]. Dostupné z . [44] Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2009 jednotlivým krajům [online]. Praha, 2009. [cit. 2009-11-15]. Dostupné z . [45] Rozpočet Olomouckého kraje [online]. [cit. 2010-03-27]. Dostupné z . [46] Služby. Pedagogicko – psychologické poradny [online]. [cit. 2010-03-31]. Dostupné z . [47] TAHOVÁ, I. – HOVĚŢÁKOVÁ, D. Analýza zahraniční dobré praxe vzdělávání poradců[online]. listopad 2009 [cit. 2010-03-30]. Dostupné z < http://www.rozvojvsporadenstvi.cz/vystupy-projektu/index.php>. [48] Výroční zpráva Olomouckého kraje za rok 2008 [online]. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z . [49] Zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem. [online]. c2009 [cit. 2010-01-18]. Dostupné z .
44
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabulka 1 Soustava republikových normativů pro rok 2009 ....................................................20 Tabulka 2 Normativní rozpis rozpočtu RgŠ Olomouckého kraje na rok 2009 (v tis. Kč) .......28 Tabulka 3 Normativní rozpis výdajů RgŠ Olomouckého kraje dle věkových skupin..............28 Tabulka 4 Výdaje Olomouckého kraje na rok 2009 – příspěvkové organizace zřizované krajem (v tis. Kč) ......................................................................................................................29 Tabulka 5 Krajské normativy přímých neinvestičních výdajů 2009 pro PPP OK (v Kč) ........30 Obr. 1 Členění národního hospodářství dle Pestoffa ................................................................11 Obr. 2 Schéma procesu v pedagogicko – psychologickém poradenství ...................................15 Obr. 3 Schéma organizační struktury PPP OK .........................................................................31 Graf 1 Výše příspěvků příspěvkovým organizacím Olomouckého kraje, rok 2008 (v %) ......29 Graf 2 Struktura provozních dotací PPP OK (v %) ..................................................................34 Graf 3 Struktura nákladů PPP OK v roce 2009 (v tis. Kč) .......................................................34 Graf 4 Struktura výnosů PPP OK v roce 2009 (v tis. Kč) ........................................................35 Graf 5 Struktura peněţních fondů PPP OK k 31. 12. 2009 (v Kč) ...........................................36
45
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AP SPC APPŠ ČŠI ESF FF UP FKSP HDP IF IPPP ČR IVP MP MŠMT ČR NIV No Np OECD OK ONIV OON OP VK OŠMT Po PONIV Pp PPP PPP OK PZ RgŠ RVP SŠ ŠVP ÚSC VH ZŠ
Asociace pracovníků speciálních pedagogických center Asociace poradenských pracovníků ve školství Česká školní inspekce Evropské strukturální fondy Filozofická fakulta Univerzity Palackého Fond kulturních a sociálních potřeb Hrubý domácí produkt Investiční fond Institut pedagogicko – psychologického poradenství České republiky Individuální vzdělávací plán Mzdové prostředky Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky Neinvestiční výdaje Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka Průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Olomoucký kraj Ostatní neinvestiční výdaje Ostatní osobní náklady Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy Průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka Přímé ostatní neinvestiční výdaje Průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka Pedagogicko – psychologická poradna Pedagogicko – psychologická poradna Olomouckého kraje Počet zaměstnanců Regionální školství Rámcový vzdělávací program Střední škola Školní vzdělávací program Územní samosprávný celek Výsledek hospodaření Základní škola
46
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vzdělávací projekty realizované IPPP ČR v roce 2010 ...........................................48 Příloha 2: Přehled platné legislativy týkající se poskytování poradenských sluţeb .................50
47
Příloha 1: Vzdělávací projekty realizované IPPP ČR v roce 2010 -
Podpora inkluzivního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – příprava a realizace vzdělávání podle IVP Určeno pro speciální pedagogy a psychology PPP. Obsah kurzu: Legislativní zakotvení moţnosti vzdělávání podle IVP. Problémy a úskalí tvorby a realizace IVP, participace školských poradenských zařízení – doporučení vzdělávání podle IVP. Moţnosti úprav vzdělávacího obsahu podle druhu speciálně vzdělávacích potřeb vzhledem k RVP, ŠVP. Konkrétní doporučení a diskuse, podpůrná opatření, speciální přístupy, metody, rozbory vlastních zpráv a doporučení PPP. - Diagnostika a intervence pro žáky se sociokulturním znevýhodněním Určeno pro pracovníky PPP Obsah kurzu: Průběh vyšetření, anamnestická data, kulturní specifika, sociální kontext, volba diagnostických a intervenčních nástrojů, culture free diagnostika, zpráva z vyšetření, specifika práce s informovaným souhlasem. - Psaní zpráv, role informovaného souhlasu Určeno pro pracovníky PPP Obsah kurzu: Vedení dokumentace klientů ve školských poradenských zařízeních, obsah a význam informovaného souhlasu, struktura zprávy z vyšetření, správní rozhodnutí. Psaní zpráv a obligatorní diagnózy v PPP. -
Proškolení odborníků PPP pro potřeby uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky Určeno pro pracovníky PPP. Obsah kurzu: Účastníci kurzu získají kompetence k vytváření posudků ţáků se specifickými poruchami učení pro přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky (zařazování ţáků podle specifických potřeb k maturitní zkoušce, diagnostické postupy, vytváření posudků). - Kurz seznamující s užíváním testu SON-R 2,5 – 7 Kurz je určen pro psychology. Obsah kurzu: Účastníci se seznámí se základy diagnostiky s novým testem z nabídky Testcentra pro věkovou skupinu 2,5-7 let, který je vhodný pro diagnostiku nadaných dětí, ale rovněţ například dětí se sluchovým postiţením nebo dětí se sociokulturním znevýhodněním. Jedná se o neverbální testovou baterii sloţenou ze šesti subtestů. V rámci kurzu budou postupně probrány jednotlivé subtesty, vţdy doplněné ilustrativními ukázkami z kasuistik. - Školící a výcvikový kurz Zulligerův test pro začátečníky Kurz je určen pro psychology. Obsah kurzu: Čtyřicetihodinový školicí kurz s praktickými výcvikovými ukázkami seznámí účastníky s teoretickými předpoklady diagnostiky a naučí je pouţívat Zulligerův tabulový test v diagnostické praxi. Test se pouţívá jako pomocná metoda, která je méně náročná na čas neţ Rorschachův test. Je vhodná pro screeningová vyšetření. Vyhodnocovací systém odpovídá tomu, který je běţný u Rorschachovy metody - Diagnostika vývoje dítěte předškolního věku Určeno pro učitele ZŠ a MŠ a pro speciální pedagogy. Obsah kurzu: Seminář seznamuje pedagogy s jednotlivými fázemi vývoje předškolního dítěte, s diagnostikou dílčích funkcí jako výchozím podkladem jednak pro posílení silných stránek
dítěte a jednak pro stimulaci oslabených funkcí. Materiály mohou být vyuţity kromě kaţdodenní práce s dítětem i pro vytváření individuálního programu rozvoje předškolního dítěte, sledování školní zralosti apod. Seminář přináší konkrétní materiály pro sledování vývoje dítěte ve věku od 3 do 7 let v oblasti hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, myšlení, řeči, sluchového a zrakového vnímání, prostorové a pravo-levé orientace, předčíselných představ; poukazuje na náměty aktivit sledovaných rovin vývoje. - Aspekty sexuální výchovy v kontextu kriminality dětí a mládeže Určeno pro pedagogické pracovníky škol, školských poradenských pracovišť a středisek výchovné péče a pedagogické pracovníky v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Obsah kurzu: Kurz je zaměřen na vzdělání účastníků v tématech sexuality a jejího vývoje, principů efektivní sexuální výchovy, poruch sexuálního chování, kriminality a sexuálně rizikového chování dětí a mladistvých. Poznatky z těchto oblastí jsou předávány v takové podobě, aby mohly být vyuţity k včasné identifikaci varovných signálů rizikového chování a pro volbu vhodné formy a způsobu reagování při jejich výskytu. Celá problematika je uchopena z pohledu pedagogického, psychologického, sexuologického a právního. Kurz bude probíhat formou přednášek, praktických nácviků, diskusí a řešení případových studií. Vzdělávání [online]. [cit. 2010-02-26]. Dostupné z . Pramen:
Příloha 2: Přehled platné legislativy týkající se poskytování poradenských sluţeb Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) č. 111/1998 Sb. Metodický pokyn MŠMT k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe čj. 14 514/2000-51 Metodický pokyn MŠMT čj. 22067/2000 k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol. Metodický pokyn MŠMT čj. 19485/2001-22k zařazení vzdělávací oblasti „Výchova k volbě povolání“ do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních č. 109/2002 Sb. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č. 561/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů č. 562/2004 Sb. Koncepce poradenských sluţeb poskytovaných ve škole č.j. 27 317/2004-24. Vyhláška, kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy č. 15/2005 Sb. Vyhláška o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních č. 72/2005 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků č. 317/2005 Sb. Informace MŠMT k vydávání a obsahu výstupního hodnocení č.j. 30970/2005-22. 60/2006 Vyhláška o psychické způsobilosti pedagogických pracovníků. Pramen: Legislativa [online]. .
[cit.
2010-03-22].
Dostupné
z
