Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D.

Tvorba map Obecné kartografické zásady a zásady

Kapitola 1: Kartografie

strana 2

Kartografie • Definice dle ČSN: Kartografie je vědní obor zabývající se znázorňováním zemského povrchu a nebeských těles a objektů a jevů na nich ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. • Kartografie jako – Umělecká činnost (staré mapy, generalizace, estetický dojem) – Věda (interpretace dějů, matematické metody generalizace) – Technologie (polygrafie, digitální kartografie)

Kapitola 1: Kartografie

Vývoj kartografie • Antika – první kulturní národy – Egypt – vyměřování – Babylónie – katastrální mapy • Renesance – znovuobjevení antických znalostí – Vliv na kartografii: héliocentrická soustava, knihtisk, mědirytina. – Objevné cesty: Vasco de Gama, Kryštof Kolumbus aj. – První glóby

strana 3

Kapitola 2: Kartografická díla

strana 4

Kartografická díla • Mapa zobrazení povrchu Země nebo jejích částí sestrojené na základě matematického vztahu v rovině a vyjadřující smluveným způsobem rozmístění a vlastnosti objektů v souladu s určením konkrétní mapy. • Soubor map více map zobrazujících jednotným způsobem celé zájmové území • Státní mapové dílo soubor map vyhotovovaný podle státem daných norem zejména pro služební účely a jako podklad pro tématické mapy

Kapitola 2: Kartografická díla

strana 5

Kartografická díla • Atlas soubor map vyjadřující informace o určitém území za použití různých map • světa, kontinentů, zemí – národní atlasy, … • geografické, komplexní, tematické, školní, … • Glóbus různá tělesa, měřítka 1:10 000 000 až 1:100 000 000

Kapitola 3: Třídění map

strana 6

Přístupy k třídění map • Podle územního rozsahu – mapy Země, zemských polokoulí, kontinentů a oceánů, různě (politicky, hospodářsky, zeměpisně, …) vymezených celků • Podle účelu – mapa projekční a operativní, politické, vojenské, orientační (turistické, automapy), reklamní, pro hospodářské účely (KM), pro sport atd. • Podle měřítka – mapa velkých měřítek:1:200 až 1:5000, – středních měřítek: 1:10 000 až 1:200 000, – malých měřítek


strana 7

Přístupy k třídění map • Podle obsahu – mapy obecně zeměpisné: topografické, chorografické – mapy tematické (účelové): • fyzicko–zeměpisné (obecné, geologické, geomorfologické, půdní, zoogeografické apod.) • socioekonomické (obecné, demografické, ekonomické – průmysl, doprava atd.) • životního prostředí (krajina, ochrana, ohrožení) • Podle formy vyjádření skutečnosti – mapy analogové, obrázkové (fotomapy), transparentní (projekční), reliéfní, mapy pro nevidomé, mapy digitální.


strana 8

Přístupy k třídění map • Podle koncepce vyjádření skutečnosti – mapy analytické, syntetické, komplexní • Podle vzniku – mapy původní základní: s všeobecně potřebným obsahem – mapy původní účelové: s dodatkovým obsahem – mapy odvozené: vyhotovované v různém provedení a s různým obsahem z obou předcházejících druhů map • Podle platnosti mapy – statické (běžné), dynamické (počasí), prognostické (plány) • Podle kartografických vlastností – plochojevné, délkojevné, úhlojevné

Kapitola 3: Druhy map

Druhy map •

Technickohospodářské mapy – mapy s přesným polohopisem – hlavní měřítko 1:5 000 na celém státním území a výjimečně měřítka vedlejší 1:2 000, 1:1 000 – dělí se: • základní TH mapy: zobrazují body bodového pole, pozemky, budovy v rozsahu nutném pro všeobecnou technickou a hospodářskou potřebu. • účelové TH mapy: zobrazují na podkladě základní mapy další předměty měření a šetření např. mapy pro územní plánování, investiční výstavbu, železniční dopravu apod.

strana 9

Kapitola 3: Druhy map

Druhy map • Mapy topografické – Zobrazují výrazně a přehledně zemský povrch v jeho výškopisné tvárnosti a polohopisné kostře. – Slouží účelům technickým, hospodářským a obranným. – Vyhotovují se v normálním měřítku 1:10 000 a výjimečně 1:5 000. – Odvozeniny • zmenšeniny či zvětšeniny originálních map

strana 10

Kapitola 4: Postup

strana 11

Postup vzniku kartografického díla • Kartografické dílo musí být vydáno podle zákona č. 94/1959 Sb., O vydání knih a neperiodických publikací. • Nakladatelství – organizace nebo osoba vydávající svým nákladem. • Vydavatelství – organizace zajišťující vydávání kartografických děl. • Komplexní kartografický podnik – nakladatelství i vydavatelství • Vydání mapy – zpracování a uveřejnění

Kapitola 4: Postup

strana 12

Postup vzniku kartografického díla • Redakční plán obsahuje: – přesný název kartografického díla, účel a použití, rozsah území, měřítko, způsob kartografického znázornění, formát a počet dílů, – podrobné směrnice pro: budoucí obsah mapy, provedení, využití podkladových materiálů, – předpokládanou spolupráci s dalšími orgány a jednotlivci, – závazný technologický postup, pokyny pro archivaci tiskových podkladů, barevné ukázky. • Vydavatelský originál – obraz definitivní konfigurace prvků obsahu mapy podle tiskových barev.

Kapitola 4: Postup

strana 13

Tři stránky mapy • Odborná stránka – tzn. obsah mapy sestavený dle účelu a tematického zaměření mapy (např. sklon svahů, dopravní dostupnost okresu, zdroje znečištění, atp.). Hlavní úlohu zde hraje odborník, do jehož oboru spadá téma mapy (geomorfolog, klimatolog, demograf, atp.) • Technická stránka – tzn. kartografická interpretace obsahu mapy (výběr znaků, barevné stupnice, tisk, písmo, průběh linií, pravidelnost rastru, kvalita papíru, atp.). Zabezpečuje kartograf. • Estetická stránka – tzn. kompozice mapy, použité barvy, kvalita tisku, pečlivost popisu, atp. Často rozhoduje o komerční úspěšnosti mapy. • Program ArcMap by měl sloužit jen jako nástroj pro realizování technické a estetické stránky mapy.

Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap

strana 14

Kompoziční prvky mapy 1/2 • Celkem 5: název, mapové pole, legenda, měřítko a tiráž • Nejčastější rozměr mapového listu 4:3 (šířka:výška). • Ze všech základních kompozičních prvků musí být vždy dominantní mapa a nejčitelnějším písmem název. • Nadstavbové kompoziční prvky (směrovka, logo, obrázky, tabulky, fotografie, vedlejší mapy, grafy, atp.) by se měly používat pouze obsahují-li informace související s hlavním tématem mapy. Nesmí porušit dominanci ústřední mapové kresby. • V systému ArcMap je lepší volit vlastní formáty výkresů než předdefinované šablony, které program nabízí. • Vhodné je také vyvarovat se bílých míst na papíru.


strana 15

Příklady kompozice Název

Název

Vlastní mapa

Legenda

Vlastní mapa

Legenda

Měřítko Tiráž

Měřítko

Tiráž

Název Měřítko

Vlastní mapa

Vlastní mapa Název Měřítko Tiráž

Legenda

Legenda

Tiráž


strana 16

Sledování řetězce téma – název – vyjadřovací prostředek – legenda

• Téma mapy musí být jednoznačně určeno v názvu mapy, pak vyjádřeno hlavním vyjadřovacím prostředkem a ten poté umístěn na začátek legendy. • Dominantní prvky obsahu vybereme dle toho, co je důležité (účel), charakteristické (pro hlavní téma) nebo jedinečné a zvláštní (v mapovém území). • Vizuální efekt zvýraznění prvků dosáhneme nejlépe využitím kontrastu, hierarchizace, rovnováhy, zdůraznění a opakování.


strana 17

Název mapy • Název = nejdůležitější prvek na mapě a je jediný čitelný z větší vzdálenosti. • Název musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení tematického jevu či skupiny, který je hlavním tématem mapy. • Umístění – většinou k hornímu okraji mapy, volíme dostatečně velká písmena, jednoduchý font. Nikdy v názvu neuvádíme slovo „mapa“. • Je-li název příliš dlouhý, rozdělí se na titul a podtitul (titul = věcné vymezení, podtitul = prostorové a časové vymezení jevu) např.: VÝROBA TŘTINOVÉHO CUKRU IV. čtvrtletí roku 1998 v Evropě


strana 18

Měřítko mapy • • • • • •

Měřítko = hlavní ukazatel stupně podrobnosti vyjádření prvků a jevů. Mělo by umožňovat snadné převody a srovnání obsahu map různých druhů a typů. Ovlivňuje podrobnost, přesnost znázornění obsahu, plošný rozsah území kartograficky znázorněného na jednom listu mapy. Měřítko volíme dle významu území, jeho zvláštností, rozměrů mapového listu, přehlednosti a čitelnosti. Obvykle se uvádí v grafické i číselné podobě, někdy i slovně. Grafické měřítko je základní a upřednostňuje se kvůli tomu, že např. při kopírování, kdy dochází ke zvětšování/zmenšování mapy, může změny jednoduše postihnout na rozdíl od číselného a slovního měřítka. Při nestandardním měřítku, tj. např. 1:35 765 se uvádí spíše jen grafické měřítko, protože číselné působí právě značně nezvykle.


strana 19

Legenda mapy • Nejobtížnější úkol kartografa • Legenda podává výklad použitých mapových znaků a ostatních kartografických vyjadřovacích prostředcích. • Vysvětlivky jsou pak samostatné knižní přílohy u mnoholistových map, kdy bývá obsah map velmi podobný a počet použitých znaků vysoký. Jednotlivé listy potom legendu neobsahují. • Všeobecné zásady při tvoření legendy: – úplnost, – nezávislost, – uspořádanost, – v souladu s označením na mapě, – srozumitelnost.


strana 20

Tiráž mapy • • •

•

•

Podpisem vydavatele mapy. Tiráž závisí na druhu mapy. Vždy obsahuje: – jméno autora nebo vydavatele mapy (křestní jméno se píše malými písmeny, příjmení velkými), – místo vydání (sestavení) mapy, – rok vydání (sestavení) mapy, – souřadný systém. Většina tiráží obsahuje řadu dalších informací jako kartografické zobrazení, redaktory, vydavatele, nakladatele, náklad, pořadí vydání, lektory mapy, druh tisku, údaje o papíru, copyright mapy, podkladové zdroje a další. Obsáhlá tiráž může být rozdělena na více částí, které se umístí do různých míst na mapovém listu.


strana 21

Čtení mapy • Mapa se čte ze dvou vzdáleností: – z větší vzdálenosti se čte kompozice mapy (napoví náplň mapy a název prozradí i přesné vymezení tématu mapy), určuje také prostorové vazby prvků obsahu mapy. – z větší blízkosti se čtou detaily obsahu mapy, kde jsou čitelné všechny použité druhy písma i vyjadřovací prostředky. V závěru práce je tedy potřeba vyladit kompozici mapy a její estetickou stránku. • Pro písmo je vhodné volit minimální velikost 10, fonty bezpatkové (Arial, Tahoma, …) • Celou mapovou kompozici můžeme vyladit pomocí rámu.


strana 22

Pracovní mapa a finální verze A. Nejdříve se zhotoví pracovní mapa, kde se vyřeší tematický obsah, který se již nemění. B. Na tvorbě „druhé“ mapy se tedy většinou již přímo nepodílí garant odborného obsahu (geograf, geolog, botanik, aj.), ale kartograf nesmí jakkoliv měnit obsah mapy bez jeho vědomí. V finální mapě se tedy řeší kartografické otázky.

Kapitola 6: Závěrem

strana 23

Žádná mapa není zbytečná • Před konečným tiskem je vhodné ji přenechat k lektorování kartografům a pak sledovat uživatele mapy, jak jsou s ní spokojeni. • Čím snadněji se čtou její znaky a čím je srozumitelnější, tím je pochopitelně lepší. Srozumitelnější musí být nejen pro autora, ale hlavně pro uživatele. • Dodržení srozumitelnosti: – není vhodné interpretovat příliš mnoho mapových objektů a jevů na úkor její čitelnosti, – nelze používat navzájem se křížící vyjadřovací metody, – výsledky musí být v mapě jasně znázorněny, – kartografické provedení by mělo být co nejjednodušší a technicky realizované dostupnými prostředky, – znaky a barvy na mapě musí být snadno rozlišitelné.

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map

Recommend Documents