TVORBA MAP PRO ATLAS MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ CREATING OF MAPS FOR THE ATLAS OF INTERNATIONAL RELATIONS Otakar Čerba1 Abstract Presented paper is focused in methods for the creating of maps for the Atlas of International Relations. Maps was generated through XML (eXtensible Markup Language). XML was used in three cases – data storage (JML – special version of Geography Markup Language format), transformation styles (XSLT – eXtensible Stylesheet Language Transformation, XPath - XML Path Language), format of intermediate product (SVG – Scalable Vector Graphics). First sections of this document describe maps of the atlas, used technologies, format, specifications and software resources. The most important part of this paper contains analyses of proposed method (advantages, disadvantages) and above all proposals for an improvement and an optimalisation of parts of the generating map system.
Key words Atlas (atlas), digital cartography (digitální kartografie), map generating (generování map), XML technologies (XML technologie), stylesheet languages (stylové jazyky), transformation languages (transformační jazyky).
1
ÚVOD
Atlas mezinárodních vztahů je publikace, která byla vytvořena autorským kolektivem 2pod vedením PhDr. Šárky Waisové, PhD. Součástí autorského kolektivu byli zástupci Katedry politologie a mezinárodních vztahů 3 Filosofické fakulty4 Západočeské univerzity v Plzni5 (ZČU), kteří zajišťovali textovou část a sběr dat. Tvorba kartografických výstupů byla úkolem členů oddělení geomatiky6, které spadá pod Katedru matematiky7 Fakulty aplikovaných věd8 ZČU. Důvodem vzniku atlasu byla především absence podobné publikace na českém trhu. Atlas by mohl být využívaný širokým spektrem odborníků z nejrůznějších oborů (politologie, politická geografie, studium mezinárodních vztahů, zahraniční obchod apod.) a studenty příslušných vědních na univerzitách i na středních školách. Své místo by tato publikace mohla nalézt i v knihovnách laiků, především v souvislosti s rasantními změnami, které na politické mapě světa odehrávají a také se stále rostoucím významem politiky a globálních vztahů v životě běžného člověka. Předmětem tohoto příspěvku je tvorba map je představení a zhodnocení tvorby převážně tematických mapových výstupů. Pro generování map byly použity technologie založené na bázi XML (eXtensible Markup Language) a některé další příbuzné aplikace.
2
MAPY ATLASU Atlas mezinárodních vztahů celkově obsahuje 72 mapy, včetně výřezů a detailů. Druh mapy Politická mapa světa
1
Počet map 1
Fyzicko-geografická mapa světa
1
Tematické mapy
47
Atypické mapy světa
4
Otakar Čerba, Ing. et Mgr., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, Univerzitní 22, 306 14 Plzeň,
[email protected] 2 Magdaléna Baranová, Ladislav Cabada, Václav Čada, Otakar Čerba, Karel Jedlička, Magdaléna Leichtová, Michael Romancov, David Šanc, Šárka Waisová, Klára Weger. 3 http://www.kap.zcu.cz/ 4 http://www.ff.zcu.cz/ 5 http://www.zcu.cz/ 6 http://gis.zcu.cz/ 7 http://www.kma.zcu.cz/ 8 http://www.fav.zcu.cz/
Druh mapy
Počet map
Politicko-geografické regiony
4
Detailní mapy
15
Celkový počet map
72
Tab. 1
Druhy map Atlasu mezinárodních vztahů
Základním limitním faktorem byl výstupní formát - veškeré kartografické výstupy bylo potřeba vytvořit ve formátu PDF (Portable Document Format), který požadovala tiskárna (atlas vychází ve vydavatelství Aleš Čeněk9). Před vlastní tvorbou map byl navržen jejich obsah a potencionální kartografické interpretační metody. Poté bylo definováno kartografické zobrazení (Times) a jeho modifikace •
rotace (za středový poledník byl zvolen 11° východní zeměpisné délky, tak aby okraj mapy procházel Beringovým průlivem a nedošlo k rozdělení asijské ani americké pevniny),
•
ořez (mapa zobrazuje pouze území mezi 85. rovnoběžkou severní zeměpisné šířky a 70° stupněm jižní zeměpisné šířky, které pokrývá většinu zájmového území - severní ani jižní polární oblasti nejsou z hlediska politické geografie příliš významné).
Také bylo potřeba určit tvar a umístění základních kompozičních prvků a geografické sítě, včetně popisků. Pro jednotlivé mapy byly zvoleny stručné titulky většinou pouze s tematickým vymezením (bez bližšího časového, případně prostorového určení). Důvodem je přítomnost rozsáhlých textových pasáží, v nichž jsou mapy podrobně popsány. V mapách bylo použito pouze grafické měřítko, především z toho důvodu, že se uvažuje o možnosti aktualizace atlasu formou digitálních map (na CD nebo dostupných na internetu), kdy by číselné měřítko neodpovídalo realitě v případě změny velikosti mapy. V atlasu nebyla použita společná (jednotná) legenda, protože většina map má tematický charakter, a proto se na mapách téměř neobjevovaly společné prvky. Vzhledem k charakteru atlasu a velkému množství statistických jednotek (většinou se jednalo o státní útvary a vybraná závislá území) byly použity následující kartografické interpretační metody.
9
http://www.alescenek.cz/
Interpretační metoda
Tab. 2
3
Počet map
Metody pro znázornění kvalitativních údajů (figurální, liniové a areálové znaky)
43
Nepravý kartogram
15
Metoda teček
5
Kombinace metody teček, areálových a liniových značek
3
Kombinace nepravého kartogramu a jednoduchého plošného kartodiagramu
2
Jednoduchý plošný kartodiagram
1
Kombinace metody teček a nepravého kartogramu
1
Pravý kartogram
1
Součtový plošný kartodiagram
1
Celkový počet map
72
Kartografické interpretační metody použité pro tvorbu map Atlasu mezinárodních vztahů
POUŽITÉ FORMÁTY
Ačkoli finálním produktem má být tištěná verze atlasu, jednotlivé mapy byly generovány technikami webové kartografie. Důvodem je především předpokládaná aktualizace map, kterou si bezpochyby vyžádá překotný vývoj na poli mezinárodních vztahů. Výstupem námi použité metody byly mapy ve formátu SVG (Scalable Vector Graphics), které byly převedeny do formátu PDF určeného pro výsledný tisk.
Obr. 1
Schéma tvorby atlasu
Následující seznam krátce představuje použité XML technologie a také další formáty (jazyky), které se používají společně s nejrůznějšími XML deriváty. U každé použité technologie je odkaz na příslušnou specifikaci. Jazyk XML10 se řadí do skupiny značkovacích jazyků (markup languages), tedy metajazyků, které označují význam jednotlivých částí dokumentů a nikoli jejich vzhled - hovoří se také o tzv. samopopisných jazycích - o jazycích, které kromě vlastního dokumentu dokáží popsat i jeho strukturu. Prvotním impulsem pro vznik značkovacích jazyků byla potřeba výměny dat, především textových dokumentů, mezi vzájemně nekompatibilními hardwarovými architekturami.
10
http://www.w3.org/XML/
XML vzniklo zjednodušením velice komplexního jazyka Standard Generalized Markup Language (SGML) 11. V roce 1998 byla uveřejněna definitivní specifikace XML 1.0 Recommendation. V současnosti verze 1.0 existuje ve čtvrté revizi 12 (16.8.2006). V prosinci 2001 byla vytvořena první pracovní verze specifikace XML 1.1. W3C Recommendation. XML 1.1 bylo vydáno 4.2.2004, druhá revize XML 1.113 pochází z 16.8.2006. Při tvorbě atlasu byla použita verze XML 1.0 pro vytvoření základního souboru _atlas.xml14. Také většina následujících formátů je podmnožinou XML nebo jsou s technologií XML pevně spojeny (XML Namespaces, XPath a CSS). XML Namespaces15 (jmenné prostory) umožňují používat v jednom dokumentu více typů značení neboli více značek (tagů) pro elementy a atributy. Například dokument _atlas.xml obsahuje elementy definované ve vlastním značení a také prvky ze schématu SVG. Podobně i transformační styl se skládá z prvků jazyků XSLT, XLink a SVG. JML neboli JUMP16 GML (Geography Markup Language) je specifická podmnožina jazyka GML17, který je primárně určený pro popis geografických dat. Formát JML se používá ve volně šiřitelných GIS programech JUMP a OpenJUMP. XSLT (eXtensible Stylesheet Language Transformation) je součástí komplexního stylového a transformačního jazyka XSL (eXtensible Stylesheet Language)18. XSLT se používá pro transformaci XML do jiných, nejen XML formátů. Transformační styl slouží k převodu datových souborů (formáty JML a XML) na vlastní mapu (formát SVG). Pro tvorbu atlasu byly nejprve používány šablony (soubor _atlas.xsl) zapsané v kombinaci první verze jazyka XSLT a jejího rozšíření EXSLT19. V červnu 2006 došlo k přepsání šablon nové verze XSLT 2.020. XPath (XML Path Language) představuje dotazovací jazyk určený pro výběr jednotlivých částí XML dokumentu. Při tvorbě atlasu byl jazyk XPath používaný pro výběr jednotlivých částí mapy (např. zeměpisná síť, popisky, diagramy apod.), které byly následně zpracovávány transformačním procesorem podle zásad transformačního stylu. V průběhu tvorby atlasu došlo podobně jako v případě XSLT ke změně verze XPath – nyní je v souboru _atlas.xsl používán XPath 2.021. XLink (XML Linking Language) umožňuje odkazy mezi XML dokumenty i mezi jeho částmi. Oproti odkazům známým z HTML umožňuje i dvousměrné nebo dokonce vícesměrné odkazy. V jednotlivých mapách se XLink 1.0 22 používá pro odkazy na příslušné barevné přechody, přičemž původně měl sloužit také k vytvoření vazeb mezi popisem symbolu a jeho lokalizací. SVG (Scalable Vector Gaphics) je otevřený vektorový formát určený především pro popis a distribuci dvourozměrných vektorových dat v prostředí internetu. SVG začíná čím dál silněji pronikat do oblasti webové kartografie, především díky svým vlastnostem – možnost stylování pomocí kaskádových stylů, skriptování, animace, práce se všemi myslitelnými znakovými sadami, definování symbolů a barevných přechodů, definování souřadnicových systémů apod. Mapy byly generovány ve formátu SVG 1.123. Více o formátu SVG viz [3]. XHTML (eXtensible HyperText Markup Language) je jazyk určený pro popis obsahu www stránek. Jedná se o přímého následníka velice populárního jazyka HTML (HyperText Markup Language), resp. o propojení HTML a XML. V projektu Atlas mezinárodních vztahů se jazyk XHTML 1.0 Strict24 společně s kaskádovými styly použil pro definování webových stránek s jednotlivými mapami, které sloužily pro jejich prohlížení a případné revize.
11
Ze SGML bylo odstraněno velké množství nadbytečných parametrů týkajících se především tzv. abstraktní syntaxe (například volba délky názvů značek, speciální znaky, minimalizovaná syntaxe, označení tagů apod.). 12 http://www.w3.org/TR/2006/REC-xml-20060816/ 13 http://www.w3.org/TR/2006/REC-xml11-20060816/ 14 Výhody XML 1.1 (např. podpora exotických jazyků, liberálnější přístup...) jsou většinou okrajové a v současnosti nemají praktické využití. 15 http://www.w3.org/TR/REC-xml-names/ 16 JUMP – the Unified Mapping Platform.. 17 http://www.opengis.net/gml/ 18 Kromě XSLT je součástí XSL také jazyk XSL-FO (eXtensible Stylesheet Language - Formatting Objects). 19 http://exslt.org/ 20 http://www.w3.org/TR/xslt20/ 21 http://www.w3.org/TR/xpath20/ 22 http://www.w3.org/TR/xlink/ 23 http://www.w3.org/TR/SVG11/ 24 http://www.w3.org/TR/xhtml1/
CSS25 (Cascading StyleSheet, kaskádové styly) je jednoduchý stylový jazyk užívaný především ve spojení s HTML k definování vizualizačních pravidel. Ačkoli CSS nepatří mezi XML deriváty (zápis CSS má odlišnou syntaxi), používají se pro vizualizaci nejrůznějších XML dokumentů (v případě složitějších transformací jsou často nahrazovány styly XSLT). V našem případě kaskádové styly (verze 2.126) posloužily jednak pro popis vizualizačních pravidel pro webovou stránku s ukázkami map a především pro určení vizualizačních pravidel jednotlivých map. K mapám jsou kaskádové styly připojeny dvěma způsoby – společné vizualizační vlastnosti jsou k mapám připojeny pomocí externího stylu (zakladni_styl.css) a některé specifické vlastnosti jsou popsány pomocí inline stylů a XML prezentačních atributů - oba způsoby jsou zapsány jako atributy příslušných elementů. Kromě výše zmíněných formátů založených na XML nebo alespoň s XML spřízněných byly použity dva formáty pro přenesení SVG map do kvalitní tištěné podoby. Pomocí programu Inkscape byly mapy nejprve převedeny do formátu Postscript. Ten byl transformován v programu GSVIEW32.EXE do finálního formátu PDF. Základem je soubor _atlas.xml, který obsahuje definice (viz ukázka výpisu zdrojového kódu) •
jednotlivých map,
•
mapových symbolů,
•
barevných stupnic (barevné stupnice většinou pochází ze stránek Cynthie A. Brewer27),
•
formátů výsledných map.
...
<mapa id="m046" format="A5" nazev="Geostrategické regiony"> 3BGR Heartland Námořní velmoci <svg:text x="4500" y="5000" font-size="500px">Velký oceán <svg:text x="-4000" y="-3500" font-size="500px">Střední oceán ...
Základním potomkem kořenového elementu atlas je prvek mapa. Element mapa obsahuje tři atributy: •
id (identifikační číslo - unikátní označení mapy, které lze používat jako parametr při transformaci),
•
format (definice velikosti tištěné verze mapy),
•
nazev (titulek mapy).
Element mapa může obsahovat elementy definující
4 25
•
zpracovávané datové vrstvy (data - areálová data, bdata - bodová data, cdata - liniová data),
•
barevnou stupnici (barevna_stupnice),
•
legendu a popisky (legenda, popisek),
•
další přídavné prvky, zapsané přímo v jazyku SVG (kod).
POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ
http://www.w3.org/Style/CSS/ http://www.w3.org/TR/CSS21/ 27 http://www.personal.psu.edu/cab38/ColorBrewer/ColorBrewer_intro.html 26
Program OpenJUMP28 1.0.1 (Pirol Edition29) byl používán pro zapracování tematických datových vrstev do geografických dat (použitá geografická data pochází od firmy ESRI). Data byla dodávána ve formě tabulek nebo textových dokumentů vytvořených v kancelářském systému Microsoft Office. Z těchto tabulek byly vytvářeny nové atributové sloupce v původních geodatech. Při práci na atlasu nebyly tedy používány analytické funkce programu OpenJUMP, ale převážně funkce editační a exportní, kdy původní data (shapefile) byla převedena do datových souborů ve formátu JUMP GML, který odpovídá konvencím XML souborů. OpenJUMP byl zvolen díky svému poměrně komfortnímu uživatelskému prostředí a především kvůli širokým možnostem exportu dat, včetně XML formátů. Program je šířený pod GNU General Public License (GPL). Program Saxon reprezentuje zástupce skupiny XSLT a XQuery procesorů. Program vytvořil Michael Kay. V současnosti se Saxon rozdělil do dvou větví. Saxon 6.5.530 je určený pro jazyky XSLT 1.0 a XPath 1.0 (tato verze procesoru je poslední, Saxon se tímto směrem nebude dále vyvíjet). Saxon 8.8 31 implementuje jazyky XSLT 2.0, XPath 2.0 (starší verze XSLT a XPath jsou také podporovány), XQuery 1.0 a XML Schema 1.0. Verze Saxon 8.8 SA je komerční a na rozdíl od volně šířené verze Saxon 8.8 B dokáže pracovat se schémovým jazykem XML Schema. Pro tvorbu atlasu byl nejprve používán Saxon 6.5.3, později Saxon 6.5.5 a po přechodu na XSLT 2.0 byl zvolen Saxon 8.8 B. Do procesu transformace vstupuje soubor _atlas.xml, na který jsou navázány další datové soubory a soubor _atlas.xsl, který představuje příslušný transformační styl, který na základě volitelného vstupního parametru vyber, jehož hodnotou je identifikační číslo mapy, dokáže zpracovat jednu nebo všechny mapy definované ve vstupním souboru. Výsledkem je vektorová mapa (mapy) ve formátu SVG. Inkscape32 je grafický vektorový editor šířený pod licencí GNU General Public License (GPL). Editor podporuje většinu vlastností formátu SVG (tvary, cesty, text, značky, klonování, průhlednost, změna velikosti, barevné přechody, vzorky apod.). Díky obrovskému rozsahu dat a „javovskému” základu programu Inkscape, byl tento editor ve verzi 0.43 používán pouze pro export SVG map do formátu Postscript. Pro zápis XML souborů byly s výjimkou GIS nástroje OpenJUMP používány pouze tzv. programátorské editory. Autor zvolil editor JEdit33 4.2, který umožňuje komfortní práci (byť díky Javě poměrně pomalou) s XML, ale i jinými soubory. Editor obsahuje velké množství doplňkových modulů, které slouží od jednoduchých činností jako je zvýrazňování nebo odsazování kódu až po složitější kontrolu dokumentu nebo propojení s transformačními procesory. V případě přílišné velikosti souboru nebo jednoduchých úprav byl používán editor NotePad++34 3.8, který také obsahuje základní funkce jako je zvýrazňování kódu, změna kódování nebo práce s regulárními výrazy pro případné vyhledávání a změny v souborech (při práci na atlasu se vyskytla například nutnost odstranění některých znaků, které nedokázal transformační procesor zpracovat). Adobe SVG Viewer (ASV) patří mezi prohlížeče, které mají nejlépe implementovaný standard SVG, včetně podpory skriptování a kombinace SVG a XHTML (HTML). Vzhledem k faktu, že ostatní prohlížeče www stránek obsahují více či méně kvalitní nativní podporu SVG, je nejlepší používání ASV v kombinaci s prohlížečem Microsoft Internet Explorer. ArcGIS 9.1 jako jediný zástupce komerčního software byl použitý pro přípravu základních podkladů (převedení dat do kartografického zobrazení Times a příslušné úpravy) a pro vytvoření bufferu k mapě Výlučné ekonomické zóny, což byla operace, kterou na Javě založený OpenJUMP nedokázal s používanými hardwarovými prostředky zvládnout (operace vytvoření bufferu je v programu OpenJUMP dostupná, ale zpracovávaná data byla příliš rozsáhlá). Program GSVIEW32.EXE, A Ghostscript graphical interface (verze 4.8) sloužil k převodu Postscript souborů do formátu PDF.35
5
ZÁVĚR
Pro tvorbu atlasu by bylo možné použít elegantnější, rychlejší i efektivnější technologii. Zvolený postup – generování map ve formátu XML z XML dat pomocí stylů zapsaných v XML s sebou přináší následující výhody: •
28
Aplikace je sestavena výhradně z nekomerčního software, což se příznivě projeví v nulové ceně programového vybavení. Uživatel může téměř všechny finanční prostředky na nákup kvalitních datových sad.
http://openjump.org/wiki/show/HomePage http://www.al.fh-osnabrueck.de/jump-download.html 30 http://saxon.sourceforge.net/#F6.5.5 31 http://www.saxonica.com/products.html 32 http://www.inkscape.org/ 33 http://www.jedit.org/ 34 http://notepad-plus.sourceforge.net/uk/about.php 35 Pro tvorbu doprovodných textů atlasu, včetně tohoto příspěvku, a úpravu vstupních datových sad autor používal software Open Office a XMLMind XML Editor. 29
•
S XML soubory lze pracovat bez ohledu na používané technologie, operační systém nebo softwarové vybavení. Uživatelé XML mají k dispozici velké množství nejrůznějšího software - editory, parsery (programy pro kontrolu XML syntaxe), validátory, prohlížeče, XSLT procesory (prostředky pro práci se stylovými jazyky), konvertory a další. Velký podíl mezi XML software mají programy šířené pomocí nějaké otevřené licence - téměř pro každou oblast práce s XML lze získat kvalitní nekomerční software.
•
XML je velice rozšířenou technologií - na internetu se nachází obrovské množství informací ve formě článků, příspěvků z odborných konferencí, tutoriálů, mailových konferencí apod. Například téměř jedna čtvrtina všech příspěvků na konferenci SVG Open 200536 v nizozemském Eshende byla věnována problematice geografických informačních technologií, především tvorbě map.
•
Pomocí stylových a transformačních jazyků dochází k oddělení obsahu dokumentu od vizualizačních pravidel. Proto lze XML dokumenty velice snadno přizpůsobovat konkrétním potřebám uživatele. Na druhou stranu používání stylů s sebou přináší jednotný vzhled všech dokumentů s možností jednoduché a především rychlé aktualizace.
•
Za celou aplikací stojí pouze jediná technologie. Navíc technologie, která se velice rychle vyvíjí37, ale je podporovaná (v různé míře) většinou světových výrobců software.
Na druhou stranu je třeba poznamenat, že při tvorbě atlasu jsme se setkali s velkým množství nedostatků: •
Jedním ze základních problémů byla rychlost aplikací založených na jazyku Java (Saxon ,OpenJUMP, Inkscape). Tyto aplikace velice obtížně a pomalu zpracovávaly rozsáhlá data (průměrný JML soubor - 14,5 MB, průměrný SVG soubor - 8,5 MB, průměrný PS soubor - 14 MB, výsledná mapa ve formátu PDF - 1,9 MB).
•
SVG umožňuje velice elegantní a jednoduché definovaní symbolů. Ty je možné zapsat pouze jednou a další použití těchto symbolů lze zajistit pomocí odkazů, který je zapsaný v jazyku XLink. U takového symbolu je možné nejen zadat souřadnice nového umístění, ale „novému” symbolu lze přidat „nové” atributy, například transformaci (SVG umožňuje používání změny měřítka, zkosení, posun a rotace) nebo jiný vizualizační styl. Bohužel převod z SVG do Postscriptu prostřednictvím programu Inkscape nepodporuje předávání symbolů pomocí XLink odkazů (stejné typ odkazů ovšem funguje v případě barevných přechodů - gradientů). Proto bylo nutné veškeré symbolů pomocí stylu a transformačního procesu do výsledné mapy kopírovat, čímž se zvláště v případě složitých symbolů zvětšila velikost výsledného souboru.
•
Velice komplikovanou záležitostí byl převod do výsledného formátu PDF. Nakonec byla zvolena poměrně komplikovaná a díky použití Javy časově náročná metoda, kdy pomocí programu Inkscape 0.43 byla vytvořena z SVG mapy verze ve formátu Postscript. Tento soubor byl převeden v programu GSVIEW32.EXE do výsledného PDF souboru. Tímto způsobem bylo dosaženo nejvěrnějších a nejspolehlivějších výsledků. Během tvorby atlasu bylo vyzkoušeno velké množství nejrůznějších metod: 1.
Přímý převod z SVG do PDF pomocí programu Inkscape. Nová verze Inkscape 0.44.1 již sice dokáže převádět SVG soubory do formátu PDF, na druhou stranu zobrazení mapy je v tomto případě nepřesné.
2.
Přímý převod z SVG do PDF pomocí programu GLIPS Graffiti.
3.
Přímý převod z SVG do PDF pomocí skriptu embeddSVG.py napsaném v jazyce Python38.
4.
Transformace z SVG do PDF pomocí XSLT a XSL FO stylů za použití komerčního procesoru XEP.
5.
Převod do PDF z programů schopných prohlížet SVG soubory (Adobe SVG Viewer, Batik, Amaya, Firefox, Opera) pomocí PDF tiskových procesorů (virtuálních tiskáren).
Metody byly problematické z několika důvodů - vložení SVG do PDF ve formě rastru, nekvalitní implementaci standardů do software, nemožnost načítání rozsáhlých souborů do programů apod. Zdrojový soubor _atlas.xml a transformační styl _atlas.xsl by si také zasloužily řadu vylepšení. V budoucnosti se plánuje následující změny a vylepšení, tak aby oba soubory mohly sloužit jako univerzální šablony pro kvalitní generování různých typů map: •
36
Oba soubory, především transformační styl, kde jsou některé šablony nadbytečné, by měly být optimalizované. Optimalizace by měla spočívat jednak ve zkrácení kódu a také v implementaci všech nových prvků XSLT 2.0 a XPath 2.0.
http://www.svgopen.org/2005/ V listopadu 2006 bylo pouze na stránkách jediné standardizační organizace uveřejněno osmnáct pracovních návrhů, dva kandidáti na doporučení, devět návrhů doporučení, jedno doporučení nových nebo inovovaných standardů. 38 Existuje i verze v jazykce Perl. 37
•
Součástí souboru pro generování map by měl být i soubor definující povolené prvky a jejich vazby ve zdrojovém dokumentu _atlas.xml. Schéma by mělo sloužit také ke kontrole a validaci zdrojového souboru. Tento schémový soubor by mohl být součástí širšího schématu jazyka popisující mapy a jiné kartografické produkty. Jako v současnosti nejvhodnější schémový jazyk se jeví RELAX NG.
•
Do transformačního stylu budou doplněny další šablony pro generování dalších kartografických interpretačních metod a pro analýzu dat (tvorba stupnic, grafy četnosti...). V souvislosti s rozšířením transformačního stylu bude dokument _atlas.xsl modularizován (rozdělen na několik menších vzájemně propojených souborů).
•
Další vylepšení bude spočívat ve vylepšené implementaci vlastností SVG. V dosavadní aplikaci nejsou plně využity symboly, vzorky, ořezové cesty, podpora multimédií apod. Tuto absenci lze částečně zdůvodnit omezenou podporou SVG výrobci software a také nutností tiskového výstupu.
•
Poslední změna týká technik generování obecně. Stejně jako je nutné optimalizovat kód zdrojových souborů a stylů, je také potřeba optimalizace a validace používaných dat39.
XML rozhodně představuje velice zajímavou cestu k vytvoření jednoduchých tematických map publikovatelných v prostředí internetu. Na druhou stranu je třeba si přiznat, že tato cesta je velice dlouhá a vyskytuje se na ní poměrně velké množství překážek. Tyto překážky nespočívají v nedostatcích XML standardů, ale především v nedostatečné implementaci těchto standardů do aplikačních programů.
Literatura [1] Mařík, M. Určování hodnoty firem. 2. přepracované rozšířené vydání, Praha: Ekopress, 1998. 206 s. ISBN 80-8611909-2. [1] Brewer , C. A. Designing Better Maps. A Guide for GIS Users. 1. vydání. Redlands: Esri Press, 2005. 220 s. ISBN: 1589480899. [2] Čerba, O. Cartographic e-documents & SGML/XML. In International Symposium GIS... Ostrava 2006. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2006. Dostupné z:
. [3] Čerba, O. SVG v kartografii. In Geoinformatics FCE CTU 2006. Praha: České vysoké učení technické, Fakulta stavební, 2006. Dostupné z: . [4] Eisenberg , J. D. SVG Essentials. 1. vydání. Sebastopol: O'Reilly, 2002. 364 s. ISBN: 0-596-00223-8. [5] Kaňok, J. Tematická kartografie. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999. 318 s. ISBN: 80-7042-781-7. [6] Kosek, J. XSLT v příkladech [online]. 2004. Dostupné z: < http://www.kosek.cz/xml/xslt/index.html>. [7] Kay, M.. XPath 2.0 Programmer's Reference. 1. vydání. Wrox, 2004. 552 s. ISBN: 0-7645-6910-4. [8] Robinson, A. H., Morrison, J. L., Muehrcke, P. C., Kimerling, A. J., Guptill, S. C. Elements of Cartography. 6. vydání. John Wiley & Sons, Inc., 1995. 674 s. ISBN: 0-471-55579-7. [9] Tennakoon, W.T.M.S.B. Visualization of GML data using XSLT [online]. 2003. Dostupné z: . [10]Voženílek, V. Aplikovaná kartografie I.Tematické mapy. 2. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001. 187 s. ISBN: 80-244-0270-X.
Recenzoval Ing. Karel Jedlička, Západočeská univerzita (akademický pracovník), Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, [email protected]
39
V našem konkrétním případě se jedná o opravu některých chyb v datech (Španělsko přiřazené do Afriky, chybějící Vatikán), generalizaci obrysů kontinentů nebo spojení nekterých jednoduchých linií do řetězce linií.
